Obecná ekonomie II Úvod do makroekonomie
Transkript
Obecná ekonomie II přednášky St, Pá: 12:10 - 13:10 6. patro REK [email protected] podmínky stejné jako na Mikro Helísek: Makroekonomie, základní kurz Mach: Makroekonomie II, pro magisterské studium Pavelka: Makroekonomie, cvičebnice - druhé rozšířené vydání 2005 pavelkatomas.com - je možné stáhnout to co je ve druhém vydání navíc - grafy, obrázky Program přednášek: 1. úvod do studia makroekonomie 2. ukazatelé výkonnosti národního hospodářství 3. rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje 5. Peníze a trh peněz 6. Model IS-LM v uzavřené ekonomice 7. Model IS-LM v uzavřené ekonomice 8. Agregátní poptávka a agregátní nabídka 9. Agregátní poptávka a nabídka 10. Otevřená ekonomika 11. Inflace a nezaměstnanost 12. Monetární politika 13. Fiskální politika 14. Rezerva, shrnutí, příprava zkoušky Úvod do makroekonomie Historie: - od pol. 18. století - od 19. stol. se zabývala mikroekonomií - až ve 30. letech minulého století se zrak zabývat makroekonomií v souvislosti s krizí mikroekonomie - zabývá se individuálními subjekty trhu (jedna firma, jeden spotřebitel …) makroekonomie - zabývá se ekonomikou jako celkem, studuje příčiny vývoje a agregované ukazatele (HDP, míra nezaměstnanosti, míra inflace, platební bilance) mikro a makro je provázané - makro má nezastupitelný význam pro tvůrce hosp. politiky, měla by dát návod jak se vyhnout nezaměstnanosti, jak snížit inflaci… - má význam pro firmy i pro spotřebitele pozitivní - pouhé konstatování např. míra inflace je 5%, míra nezaměstnanosti je 8% normativní - vytváří nějaké hodnotové soudy např. deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3%, nezaměstnanost nesmí být více jak 5% Makroekonomický koloběh domácnosti - jsou vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), pronajímají je firmám, dostávají za to odměnu (mzdy, renty) - od vlády dostávají transfery (soc. dávky, podpory v nezaměstnanosti...) - z těchto příjmů musí platit daně státu, to co zbude je disponibilní důchod domácností - disponibilní důchod použijí na úsporu nebo na spotřebu firmy - pronajímají výrobní faktory, pomocí nich vytváří produkci, část produkce prodají mezi sebou a zbývající část jde ostatním subjektům na trhu - za produkci dostávají odměnu (příjmy z prodeje) - můžou dostávat dotace od státu - musí platit daně státu - část příjmů jde na náklady, mzdy, renty - a zbývající část jsou hrubé úspory firem GBS - čisté úspory firem - nerozdělené zisky - odpisy - znehodnocení kapitálu pef-info.wz.cz -1- Christy Obecná ekonomie II přednášky - členění z pohledu národního účetnictví: - finanční instituce - banky, pojišťovny, spořitelny, hypotéční ústavy - nefinanční instituce - výrobní podniky - stát - školství, zdravotnictví - vlastníci nemovitostí - neziskové organizace - nadace, církve - samostatně hospodařící rolníci a řemeslníci vláda - soustava veřejných rozpočtů - všechny rozpočty (státní, krajů, měst a obcí, rozpočty mimorozpočtových fondů, konsolidační agentura, zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol) - státní rozpočet - příjmy: - mezi základní příjmy patří daně (přímé, nepřímé), příjmy ze cla, z různých poplatků, z prodeje státního majetku, úroky z dříve poskytnutých úvěrů atd. - výdaje: - vládní nákupy statků a služeb - transferové platby - liší se tím, že za tohle nedostává stát žádnou protihodnotu - saldo rozpočtu BS = příjmy - výdaje - jsou to úspory vlády zahraničí - export X, import M - vypočítává se saldo (obchodní bilance) - čistý export MX = export - import - když to vyjde záporně = úspory ze zahraničí Základní makroekonomické ukazatele hrubý domácí produkt HDP - tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - sledujeme zejména absolutní výši ale také růst (% růst reálného produktu) míra nezaměstnanosti - podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady) - v % míra inflace - jak se vyvíjí cenová hladina (% změna všeobecné cenové hladiny) - meziměsíční, meziroční, dvanáctiměsíční klouzavý průměr platební bilance - vyjadřuje vztah domácí ekonomiky k zahraničí - systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty daného státu za dané časové období - struktura: běžný účet - sledujeme obchodní bilanci (export, import) finanční účet - přímé investice kapitálový účet chyby a opomenutí rezervy Dva základní proudy ekonomie: Liberální proud - nechtějí zásahy do ekonomiky - ekonomika funguje dobře na základě tržních sil, státní zásahy jsou škodlivé Intervencionistický - tvrdí opak Státní zásahy: 1. fiskální politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů - expanzivní (zvýšení vládních výdajů, snížení daní), restriktivní (opak expanze), neutrální 2. monetární politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz - expanzivní (zvýšení množství peněz, snížení úrokové míry), restriktivní (opak), neutrální 3. měnová politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového kurzu - fixní (centrální banka určí „dolar bude stát 20 Kč“), flexibilní (kurz se pohybuje na základě tržních sil) 4. obchodní politika - cla, kvóty 5. důchodová politika - není zcela běžná v tržní ekonomice - stanovení max. tempa růstu mezd, zavedení maximálních cen, nájemného... Vývoj ekonomického myšlení Merkantilismus - 16. - 18. století - období kdy začali vznikat centralizované státy (kolonie, impéria, mocnosti) - začali vznikat rozdílné ekonomické doktríny (nedají se nazvat ucelenými ek. systémy) - Anglie, Francie - průmyslníci, bankéři, státní úředníci pef-info.wz.cz -2- Christy Obecná ekonomie II přednášky - nesledovali prvořadě zájmy jednotlivců, ale cílem byl silný stát - sílu státu viděli v bohatství (zejména v podobě drahých kovů) - byli zastánci aktivní obchodní bilance (rádi vyváželi, ale neradi dováželi) - v 18. st. ustupoval do pozadí Klasická škola politické ekonomie - Adam Smith - 1776 - Bohatství národů - byla kritikou merkantilismu - odmítal tvrzení že bohatství země je dáno množstvím drahých kovů a odmítal požadavek aktivní obchodní bilance - zdroj bohatství viděl ve výrobě a dělbě práce - studovali tvorbu a rozdělování tohoto bohatství - byli zastánci svobodného obchodu - teorie absolutních výhod v mezinárodním obchodě - jeho heslo „neviditelná ruka trhu“ - harmonizuje individuální a společenské zájmy (každý jednotlivec sleduje pouze svoje vlastní zájmy a tím přispívá zájmům společnosti) - Thomas R. Malthus - Anglie prožívala průmyslovou revoluci se všemi klady i zápory (technický pokrok, růst produktivity práce) - populační teorie - existuje přirozená tendence rychlejšího růstu populace, než je rychlost růstu zdrojů lidské obživy - železný mzdový zákon - tvrdí, že mzda se ustanoví na existenčním minimum - David Ricardo - teorie rozdělování (rozdělování důchodu na mzdy, renty a úroky) - pesimistický ohledně vývoje budoucnosti - navázali na něj jak kapitalisté tak socialisté - diferencovaná pozemková - komparativní výhody v mezinárodním obchodě - navázal na něj Marx - Karl Heinrich Marx - vyvrcholení klasické ekonomie, i když měl jiné dopady - nutně dochází ke střídání společenských řádů (primitivní společnost, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, komunismus) historický materialismus - Kapitál - jeho dílo - ústřední téma vykořisťování dělnické třídy - příčinou byla existence soukromého vlastnictví Neoklasická ekonomie - poslední třetina 19. století - vznikla v průběhu tzv. marginalistické revoluce - začali věnovat pozornost poptávkové straně trhu - zkoumali alokaci vzácných zdrojů - ústřední postavou je spotřebitel - Alfred Marshall - představitel Cambridžské školy - teorie dílčí rovnováhy - Léon Walras - Lósanská škola - teorie všeobecné rovnováhy Rakouská škola - Friedrich August von Hayek - nositel Nobelovy ceny za ekonomii 30. léta minulého století - John Maynard Keynes - 1936 - Obecná teorie zaměstnanosti úroků a peněz - příčinu hosp. krize viděl příčinu v nedostatečné (efektivní poptávka) investiční poptávce - pro odstranění doporučoval státní zásahy Neokeynesiánství - dominující proud až do 70. let minulého století - spojení Keynesovi makroekonomie s mikroekonomií Neoklasické školy - Sir John R. Hicks - poprvé zkonstruoval model ISLN - Franco Modigliani - dále rozpracoval keynesiánský model - teorie životního cyklu (teorie spotřeby) - James Tobin - rozpracoval keynesiánskou transakční poptávku po penězích - Arthur M. Okun - Okunův zákon - vztah mezi vývojem produktu a nezaměstnanosti - Robert M. Solow - model ekonomického růstu - Paul A. Samuelson - Filipsova křivka - vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflace - neokonzervativci trvdí, že velká inflace, byla způsobena keynesiánstvím (ale bylo to ropou) Postkeynesiánství - bylo bokem vedle Neokeynesiánství - Joan Robinsonová - teorie nedokonalé konkurence - přímo navázali na Keynese a k jeho makroekonomii vytvořili vlastní mikroekonomické zásady (odmítli neoklasické zásady) pef-info.wz.cz -3- Christy Obecná ekonomie II přednášky - teorie endogenních peněz Monetarismus - Chicágská škola - Milton Friedman - odpůrcem politiky státních zásahů, rozpracoval kvantitativní rovnici peněz - významně ovlivnil teorii spotřeby (teorie permanentního důchodu) - stabilní tempo růstu peněžní zásoby - ovlivnil Filipsovu křivku - zavedl tam očkávání a rozdělil jí na krátkodobou a dlouhodobou - centrální banka by se měla zaměřit na peněžní zásobu, která by měla růst stabilním tempem Nová klasická ekonomie - (monetarismus II) - zavedli do ekonomie racionální očekávání - Robert E. Lucas - Robert J. Barro Ekonomie strany nabídky - Arthur Laffer - Lafferova křivka - vyjadřuje vztah mezi daňovou zátěží a výnosem Teorie veřejné volby - James M. Buchanan - zkoumají politický cyklus, vliv byrokracie atd. Nové keynesiánství - Menkiew - chtělo se vyrovnat s kritikou monetarismu - je založeno na mikroekonomii - snaží se dokázat, že mzdy a ceny jsou skutečně nepružné - chtějí dokázat platnost Keynesiánské teorie pozitivní ekonomie - popisuje daný stav - např. míra inflace je 5% normativní ekonomie - vytváří nějaké normy a hodnotící soudy - např. míra inflace by neměla být vyšší než 10% Ukazatele výkonností národního hospodářství Hrubý domácí produkt HDP - je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - při zjišťování HDP se musíme vyhnout dvojitému započítávání - započítává se až finální statek (takový, který nejde do výroby a je určen ke konečné spotřebě, investicím nebo k vývozu) - kdybych započítala papír i učebnici z něj byl by HDP mnohonásobně vyšší - v praxi se započítává součet přidaných hodnot - tržní hodnota - hodnota HDP v tržních cenách (ceny, které platíme v obchodech) - obsahují DPH - ceny které platí kupující - liší se od cen výrobců - (v nepřímých daních zmenšených o subvence) - u statků, které se běžně neobchodují odhadují cenu statistikové - např. imputované nájemné - kolik bych si měla platit nájem svého domu - veškeré statky - ty které jsou nějakým způsobem statisticky zachytitelné - chystají se odhady prodeje ve stáncích, spropitné v restauracích, prostituce atd. - HDP zahrnuje finální statky a služby vyrobené na daném území, bez ohledu na vlastníka výrobního faktoru (může to být rezident nebo nerezident (cizinec) - za dané časové období - většinou za rok, případně za čtvrtletí - nezahrnují se tržní ceny dříve vyrobených statků (započítá se hodnota ceny cestovní kanceláře, ale ne hodnota jejich domu, který už byl započítán dříve) metody zjišťování HDP 1. výdajová 2. výrobní (produktová) 3. důchodová - všemi metodami vždy vyjde stejné číslo - většina těchto metod je založena na odhadech 1. výdajová - sečteme veškeré výdaje v ekonomice (na finální statky a služby) - spotřební výdaje domácností C - statky krátkodobé spotřeby - potraviny, oblečení - statky dlouhodobé spotřeby - auta, televizory - výdaje na služby - vzdělání, doprava - je to největší položka HDP, běžně přes 50% - výdaje na investice I - (hrubé soukromé investice) - máme zásobu kapitálu, investice jsou tok, který zvyšuje zásobu kapitálu - máme vždy namysli reálné investice (postaví se továrna, neznamená to pef-info.wz.cz -4- Christy Obecná ekonomie II přednášky nakoupení cenných papírů), ne finanční - zejména podniky, popřípadě domácnosti - a) investice do fixního kapitálu - nové stroje, nové budovy (v průběhu používání se opotřebovávají) - patří sem i výdaje domácností na bydlení (jediné výdaje domácností, které sem patří) - b) investice do zásob - statky dále k výrobě, nebo ty určené k prodeji - vládní nákupy výrobků a služeb G - započítáváme jen nákupy, nikdy ne transfery - běžné výdaje - nákup vládních vozů - investiční výdaje - stavba dálnic - čistý export NX - export zmenšený o import - export zvyšuje naše HDP, import ho zvyšuje jiné zemi - HDP = C + I + G + NX 2. výrobní - sečteme přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby - přidaná hodnota - rozdíl mezi příjmy z prodeje a hodnotou meziproduktu - jsou to hrubé přidané hodnoty - obsahují odpisy i nepřímé daně zmenšené o subvence 3. důchodová - + mzdy (včetně ostatních nákladů na práci - soc. a zdrav. poj. placené zaměstnavatelem) + renty (včetně imputovaných nájmů) + čisté úroky (rozdíl mezi přijatými a placenými) + zisky firem (včetně důchodů ze sebezaměstnání) = čistý domácí důchod ČDD + odpisy (znehodnocení kapitálu) + nepřímé daně - subvence = HDP - všemi třemi metodami by mělo vyjít stejné číslo investice - tok za nový rok - část jde na vyrovnání opotřebení a část zvyšuje kapitálovou zásobu hrubý HDP - obsahuje hrubé investice (I) - včetně odpisů čistý HDP - obsahuje v sobě čisté investice - už bez odpisů hrubý HDP = čistý HDP + odpisy čistý HDP = hrubý HDP - odpisy reálný produkt - eliminuje změnu tržní ceny - je to produkt ve stálých cenách nominální produkt - je vyjádřen v běžných (tržních) cenách daného roku deflátor HDP - vypočítá se jako nominální HDP / reálný HDP x 100 (v běžných cenách / v reálných cenách) hrubý domácí produkt HDP - vyrobený na daném území, bez ohledu na to kdo to vyrobil hrubý národní produkt HNP - vyrobený rezidenty daného státu kdekoliv ve světě HNP = HDP + saldo zahraničních důchodů (to co naši vydělají v cizině mínus to co cizinci vydělají u nás) - zajímá nás vývoj HDP - porovnání oproti minulým rokům - porovnání mezi státy - přepočítává se na obyvatele a podle oficiálního kurzu se přepočte na dolary (velikost závisí na kurzu a zkresluje ho) - parita kupních sil - kupní síla měny je všude stejná (koupím za to to stejné) - HDP se přepočte podle tohoto kurzu a porovná se mezi státy národní důchod - sečteme veškeré důchody z vlastnictví (práce, půdy, kapitálu) a zohledníme saldo zahraničních důchodů - mzdy, renty, úroky, zisky firem a zohledníme saldo - nejsou zde odpisy a nepřímé daně - je vždy čistý - měří souhrn důchodů z běžné produkce statků a služeb osobní důchod BI - jestliže od národního důchodu odečteme položky které jednotlivci nedostávají a přičteme příjmy, které jednotlivci dostávají z jiných zdrojů než je běžná produkce pef-info.wz.cz -5- Christy Obecná ekonomie II přednášky = národní důchod - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na soc. a zdrav. pojištění + transferové platby + úroky od vlády disponibilní důchod = osobní důchod - osobní daně - to co mají domácnosti skutečně k dispozici - domácnost ho použije na spotřebu nebo na úspory, na nic jiného parita kupních sil - speciální měnový kurz reálný HDP - je nejsledovanějším ekonomických ukazatelem a často se ztotožňuje s blahobytem země - toto by se ale nikdy nemělo srovnávat, protože blahobyt není ovlivňován pouze množstvím statků, které má země k dispozici ekonomický blahobyt - ukazatel - čistý ekonomický blahobyt - vychází z HDP, ale nějakým způsobem ho upravuje - odečte se poškození životního prostředí - mohla by se připočítávat podzemní ekonomika - připočítává se hodnota volného času dvousektorová ekonomika - základní makroekonomická identita Y=C+I Y=C+S I=S - po vykrácení + PS + GBS (hrubé úspory firem) = nerozdělené zisky + odpisy + BS (saldo rozpočtu) = T (celkové daně) - G (vládní nákupy) - TR (transfery) - NX (úspory ze zahraničí) I = PS + GBS + BS - NX I + NX = PS + GBS + BS - základní makroekonomická identita ve čtyřsektorové ekonomice Výdajový model (model 45°) - keynesiánský model - platí pro krátké období - budeme určovat rovnovážný produkt, pomocí agregátních výdajů - budeme rozlišovat mezi skutečnými a plánovanými výdaji - skutečné - expos (po) - plánované - exante - pouze investiční výdaje I se mohou lišit mezi skutečnými a plánovanými, ostatní jsou stejné - plánované - skutečné = neplánované investice (změna zásob) - kladné - v případě, že podniky vyrobí více než lidé plánují koupit -> hromadění zásob - záporné - když podniky vyrobí méně, než lidé chtějí -> klesání zásob - rovnovážný produkt - takový produkt, kdy plánované výdaje přesně odpovídají skutečně vytvořenému produktu Předpoklady 1. fixní cenová hladina (konstanta) 2. produkce bude určena agregátními výdaji - není omezení na straně nabídky (rozhodující kolik se toho vyrobí je strana poptávky a není omezení na straně nabídky) 3. existují nevyužité výrobní kapacity (nevyužité stroje...) 4. neexistuje omezení na trhu práce z hlediska množství - je dostatečná nabídka práce - pracovníci jsou ochotni pracovat za danou nominální mzdu i za danou reálnou mzdu, protože máme fixní cenovou hladinu 5. existuje mezera produktu - skutečný produkt se nachází pod potenciálním (jsme pod schopností ekonomiky) 6. úroková sazba bude daná - je dána Centrální bankou (mění se pouze vlivem měnové politiky, nemění se s výší produktu) pef-info.wz.cz -6- Christy Obecná ekonomie II přednášky Spotřeba - odvodíme si jednoduchou keynesiánskou funkci spotřeby, tak jak pramení z Obecné teorie - podle této teorie bude spotřeba záviset na běžném důchodě - budeme používat lineární podobu C = Ca + c . Y (YD) C ... spotřeba Ca ... autonomní spotřeba - spotřeba, která nezávisí na velikosti důchodu (i při nulovém důchodě by nějaká spotřeba byla) - bude financována např. z úspor - faktory ovlivňující autonomní spotřebu: - počet obyvatel - bohatství (např. akcie) - s růstem bohatství roste spotřeba, bez ohledu na výši důchodu - sociální systém - pokud bude přísný, budu utrácet méně (pravděpodobně ovlivní i sklon) - očekávání - při optimistickém budu utrácet více - výnosy z úspor - čím bude větší výnosnost budu méně utrácet (budu více spořit) c . Y (YD)... indukovaná spotřeba - z každé dodatečné jednotky disponibilního důchodu se část spotřebovává a zbývající část se uspoří c (MPC)... mezní sklon ke spotřebě c = ∆C/∆YD - nabývá hodnot 0 až 1 - na křivce 45°je vertikální i horizontální vzdálenost stejná - v bodě E je celý důchod věnován na spotřebu - nalevo od bodu E - C > YD - napravo od bodu E jsou kladné úspory C < YD APC ... průměrný sklon ke spotřebě APC = C/YD = (Ca + c.YD)/YD = Ca/YD + C - průměrný sklon je větší než mezní - s růstem důchodu APC klesá a bude se blížit c shrnutí: 1. spotřeba roste s růstem důchodu 2. spotřeba roste pomaleji než důchod 3. průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní a s růstem důchodu klesá = základní psychologický zákon Keynese (spotřeba roste s důchodem, ale pomaleji) - keynesova metoda je krátkodobá, ale v dlouhém období to není a vznikly nové teorie, které vysvětlili stabilitu APC- Teorie (APC konstantní) 1. Teorie životního cyklu - Modigliani - tvrdí, že jedinec chce udržovat stabilní výši spotřeby po celý svůj život (v mládí je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, v produktivním věku je to naopak a ve stáří se to opět obrátí) 2. Teorie permanentního důchodu - Freedman - tvrdí, že spotřeba závisí na permanentním důchodě a ne na běžném jak předpokládal Keynes (permanentní důchod - průměr za nějaké období) - spotřeba reaguje na trvalé změny důchodu, nereaguje na dočasné změny - zpět ke Keynesovi pef-info.wz.cz -7- Christy Obecná ekonomie II přednášky Úspory S = -Sa + s . YD S ... úspory -Sa ... autonomní úspory - je totožné s Ca, jen má obrácené znaménko s . YD ... indukované úspory s (MPS) ... mezní sklon k úsporám s= ∆S ∆YD - nabývá hodnot 0 až 1 c+s=1 - musí platit APS ... průměrný sklon k úsporám - také nabývá pouze hodnot 0 a 1 APS = S (− SA + s ⋅ YD) − Sa +s = = YD YD YD - průměrný sklon bude menší než mezní sklon - s růstem důchodu APS roste a blíží se s APC + APS = 1 Y0 - celý důchod jen na spotřebu => úspory jsou nulové -> keynesiánská funkce spotřeby v krátkém období Investice - investice do fixního kapitálu a změna stavu zásob - v tomto modelu jsou investice autonomní - jsou nezávislé na velikosti důchodu - když se změní úroková míra Faktory, které ovlivňují investice 1. úroková míra (i) - - křivka poptávky po investicích je klesající funkce úrokové míry - PV = V1 /(1 + i) + V2/(1 + i)2 + ... Vn/(1 + i)n pef-info.wz.cz -8- Christy Obecná ekonomie II přednášky - čistá současná hodnota NPV = PV - náklady pořízení - pokud vyjde kladná tak se investice provede, jinak ne 2. očekávání budoucnosti - významný faktor hlavně u investic - pozitivní očekávání posune křivku nahoru - pesimistické očekávání posune křivku dolů 3. daňové zatížení - zvýšení daní vede k poklesu křivky, snížení k růstu Y=C+I - dvousektorová ekonomika - AE (=AD) - křivka plánovaných výdajů - rovnovážný produkt - AE = Y - v bodě E - neexistují neplánované investice Y0 - investice = úspory Y=C+I Y = Ca + cY + I Y - cY = Ca + I (1 - C)Y = Ca + I Y = (1/(1-C)) * (Ca + I) výdaje A α - jednoduchý výdajový multiplikátor dvousektorové ekonomiky - v bodech nalevo od E - je AE > než skutečně vytvořený produkt - lidé chtějí utratit více než se vyrobí => firmám neplánovaně klesnou zásoby => firmy zvýší výrobu - v bodech napravo od E - je AE < než skutečně vytvořený produkt - firmy vyrobili více než lidé chtějí nakoupit => firmám se hromadí zásoby => firmy omezí výrobu Jednoduchý výdajový multiplikátor dvousektorové ekonomiky - princip multiplikátoru - při zvýšení výdajů se dostanu do bodu 1 plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt -> neplánovaný pokles zásob -> firmy zvýší výrobu (bod 2) -> v bodě 3 plánované výdaje opět převýší skutečný produkt -> opět zvýšení výroby (bod 4) -> dále se posouvá až do rovnovážného bodu ∆Y = ∆I + c · ∆I + c2 · ∆I + ... cn · ∆I ∆Y/∆I = 1 + c + c2 .... cn Y=C+I Y=C+S C+I=C+S I=S - základní makroekonomická identita pef-info.wz.cz -9- Christy Obecná ekonomie II přednášky Paradox úspor - ekonomika by mohla růst rychleji, kdyby se zvýšili úspory - co se stane v Keynesiánském modelu když se zvýší úspory: - úspory se rovnají investicím - produkt se rovná C + I - když vzrostou úspory, klesne spotřeba - jestliže vzrostou úspory, tak plánované investice se hned nezvýší, Y = C + I bude menší, jestliže bude nové Y menší, tak na konci budou úspory zase menší - růst úspor vede k poklesu produktu a v důsledku toho k poklesu úspor Třísektorová ekonomika - třetí sektor je vláda, která zasahuje dvěma způsoby - vláda nakupuje G - součástí plánovaných výdajů - vláda vybírá daně a poskytuje transfery, tím ovlivňuje disponibilní důchod a tím ovlivňuje spotřebu a úspory AE = C + I + G C = Ca + c · YD YD ≠ Y YD = Y - T + TR T ... celkové daně TR ... transfery T= TA + t · Y TA ... autonomní daně - nezávislé na velikosti produktu t ... sazba důchodové daně - sklon křivky - průměrné zdanění TA + tY TA = +t Y Y - proporcionální - TA = 0 - daně rostou ve stejném poměru jako důchod (konstantní poměr) - progresivní - TA je kladné - s růstem důchodu míra zdanění roste - regresivní - TA je záporné C = Ca + c YD C = Ca + c (Y - Ta - t · Y + TR) Y = Ca + c (Y - TA - t Y + TR) + I + G Y = Ca + cY - cTA - ctY + cTR + I + G Y= AE = Y 1 (Ca − cTA + cTR + I + G ) 1 − C (1 − t ) α A - multiplikátor třísektorové ekonomiky AEIII - bude mít menší sklon - vestavěný stabilizátor - progresivní míra zdanění - automaticky vestavěný stabilizátor redukuje změnu výstupu ke které dochází vlivem změny autonomních výdajů změna vládních nákupů - při zvýšení vládních nákupů se křivka posouvá rovnoběžně nahoru ∆Y = α · ∆G - produkt se nezvýší pouze o G ale i o část spotřeby pef-info.wz.cz - 10 - Christy Obecná ekonomie II přednášky změna autonomních daní - pokles autonomních daní - snížení daní vede k růstu produktu - křivka se posune nahoru ( -c(-TA) -> +cTA) ∆Y = α · (-C∆TA) −c ⋅ ∆TA 1 − C (1 − t ) - výdajový multiplikátor autonomních daní - α ⋅ TA změna důchodové sazby daně - když dojde k poklesu (t) - bude křivka strmější -> produkt vzroste změna transferových plateb - produkt vzroste ∆Y = α ⋅ (c∆TR ) c ⋅ ∆TR 1 − C (1 − t ) multiplikátor transferových plateb αG > α TR multiplikátor vyrovnaného rozpočtu - pro zjednodušení budeme předpokládat, že důchodová sazba daně bude 0 - budeme předpokládat, že dojde k růstu G a zároveň dojde k růstu autonomních daní o stejnou výši 1 ⋅ ∆G 1− C −C ∆Y = ⋅ ∆TA 1− C 1− C ∆Y = ⋅ ∆G 1− C ∆Y = ∆G ∆Y = ∆G = ∆TA - výdajový multiplikátor by byl roven 1 Čtyřsektorová ekonomika - přidáváme čistý export NX = X - M export - je autonomní - závisí na: X -> to co my vyvezeme nezávisí na velikosti našeho důchodu (produktu) 1) zahraničním důchodě ↑ YF - více vyvážíme 2) nominálním měnovém kurzu E - 22 CZK/USD, když dojde k znehodnocení ->25 CZK/USD -> naše statky v zahraničí budou levnější -> roste export - naopak zhodnocení -> 20 CZK/USD -> snižuje export pef-info.wz.cz - 11 - Christy Obecná ekonomie II přednášky 3) podíl cen - ↑ PD - domácí ku zahraniční - když roste export se snižuje PF 4) kvóty, cla, subvence, spotřebitelské preference import - M = Ma + m·Y Ma ... autonomní import - nezávislý na našem důchodě m.Y ... indukovaný import m ... mezní sklon k importu m= ∆M ∆Y - jestliže roste import, bude se ? zvyšovat - i autonomní import bude záviset na určitých faktorech: 1) nominální kurz E - když se znehodnotí -> import klesá - při zhodnocení -> import roste 2) podíl cen - když podíl roste (když u nás rostou ceny rychleji než v zahraničí) -> import roste 3) cla, kvóty, preference spotřebitelů NX = X − Ma − mY znehodnocení kurzu - NX se posune rovnoběžně nahoru při růstu zahraničního důchodu - NX roste růst podílu cen - NX jde dolu AE = C + I + G + Y - M AE = Ca + cY - cTA + cTR - ctY + I + G + X - Ma - mY AE = Y Y= 1 ⋅A 1 − C (1 − t ) + m A = Ca + I + cTR - cTA + X - Ma + G AEIV - ještě o něco menší sklon 1 1 1 > > 1− C A − C (1 − t ) 1 − C (1 − t ) + m pef-info.wz.cz - 12 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - multiplikátor transferových plateb α TR = c 1 − c(1 − t ) + m rozšíření makroekonomické identity pro všechny sektory: I + NX= PS + GBS + BS BS = T - G Peníze - je to cokoliv co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - před existencí peněz byla bártrová směna (jedno zboží za druhé) - vysoké transakční náklady (náklady spojené s vyhledáváním a vyjenáváním) - první podoba peněz - komoditní peníze - dobytek, kožešiny, plátno, nejvíce se uchytily drahé kovy (relativně stabilní množství, dobrá dělitelnost) - byly nahrazeny papírovými penězmi a ty byli kryty zlatem - nejdříve to bylo 100%, později to bylo 20 - 30% - státovky - peníze které vydával panovník, na krytí svých výdajů a nebyli kryty ničím - od krytí zlatem se postupně ustupovalo až to zmizelo úplně - dnes peníze s nuceným oběhem - jsou dány ze zákona jako zákonné platidlo - bankovky jsou přijímány, protože jsou přijímány - depozitní peníze (bankovní) - čísla na účtech Funkce peněz - prostředek směny - zúčtovací jednotka - v penězích je vyjádřená cena statků a služeb a to jak současnou, budoucí i minulou - uchovatel hodnoty - jsou jednou z forem aktiv (jak uchovávat bohatství) - peníze jsou likvidní - výhoda, že peníze můžeme kdykoliv použít na nákup statků a služeb Peněžní agregáty - měříme pomocí nich peněžní zásobu - množství peněz k nějakému okamžiku - značení M a číslo - s růstem čísla by měla klesat likvidita a růst výnosnost - vyšší číslo obsahuje vždy to co bylo v předcházejícím + něco navíc - M0 - oběživo - u nebankovních subjektů (to co máme v peněžence) - M1 - M0 + vklady na požádání (viděnou) - sporožiro, běžný účet, cestovní šeky - užší peněžní agregát - M2 - M1 + termínované vklady (případ. vklady v zahraniční měně) - širší peněžní agregát - repooperace - L - likvidní aktiva - M2 + cenné papíry - nejčastěji vyjadřujeme M2 Poptávka po penězích - existuje několik teorií - my se budeme držet Keynesiánské 1. Keynesiánské teorie poptávky po penězích a) původní Keynesova poptávka po penězích b) moderní Keynesiánské teorie - Baumol-Tobinův transakční model - spekulační poptávka Tobina 2. Neoklasické teorie a) původní - Fisherova verze - Cambridgská verze b) moderní - Freedmanova verze Původní Keynesova - peníze jsou jedním z druhů bohatství a vedle nich jsou ještě obligace - za to byl poměrně kritizován - peníze - mají nulovou výnosnost nebo velmi nízkou výnosnost, jsou téměř bezrizikové - obligace - výnosnost relativně vysoká, ale je tu riziko - teorie preference likvidity - existují 3 motivy proč si lidé drží peníze 1. transakční motiv - držíme peníze z důvodu provádění běžných transakcí - vzniká z důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji - Keynes předpokládal že závisí na velikosti Y 2. opatrnostní - lidé drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů - Keynes předpokládat že bude záviset na velikosti Y pef-info.wz.cz - 13 - Christy Obecná ekonomie II přednášky 3. spekulační - zavedl až Keynes - bude záviset na úrokové míře, bude tu negativní ten vztah - Keynes předpokládal, že existuje normální úroková míra o které se subjekty domnívají, že by měla být - ekonomický subjekt porovnává skutečnou s tou normální, kterou očekává že by měla být - jestliže ta skutečná je vyšší než normální - tak budou všichni očekávat že klesne na normální -> když klesá úroková míra tak roste cena cenných papírů, kdo by v ten okamžik nedržel cenné papíry utrpí kapitálovou ztrátu, proto při vysoké úrokové míře bude nízká poptávka po penězích - když bude skutečná úroková míra pod normální -> tak ekonomické subjekty očekávají, že úroková míra poroste -> ceny cenných papírů klesají - kdo by v ten okamžik držel cenný papír utrpí kapitálovou ztrátu -> proto při nízké úrokové míře je vysoká poptávka po penězích L=kY-hi k ... citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu h ... citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře kY ... transakční a opatrnostní část -hi ... spekulační poptávka - růst důchodu -> posun doprava i MD (L) M Moderní teorie - budeme probírat jen transakční poptávka - Baumolův-Tobinův model - nebude záviset jen na důchodě, ale i na úrokové míře - předpokládá, že ekonomický subjekt dostane důchod Y, ale nechá si v hotovosti pouze část Y/n a zbytek uloží do banky na obligace, až vyčerpá hotovost, jde do banky a zase část těch peněz vymění na hotovost a bude tam chodit až tam nic nezbude n ... počet transakcí kolikrát jde do banky - transakce nejsou zadarmo (poplatky bance, ošoupané podrážky) - stojí b ... náklad na jednu transakci bn ... náklady na všechny transakce - na začátku má Y/n a na konci má 0 Y /n+0 Y = 2 2n - průměrná držba peněz neboli transakční poptávka po penězích Y/n Y/2n t - kdybych si ty peníze nechala doma přicházela bych o úrok Y ⋅i 2n TC = i ⋅Y + bn 2n - celkový náklad ekonomického subjektu - jak zjistit kolikrát jít do banky aby minimalizoval náklady - kolikrát je to optimální − iY +b =0 2n 2 − iY = 2n 2 b n= Y/2n Yi 2b - dosadím za n a vyjde mi: pef-info.wz.cz - 14 - Christy Obecná ekonomie II přednášky MDT = Yb 2i - i transakční část závisí na úrokové míře - neplést si vzorečky - bývá to i v písemce - příklad v cvičebnici - větší číslo je transakční poptávka - menší je počet transakcí Neoklasické Fišerova transakční teorie - vychází z kvantitativní rovnice peněz Md ... poptávka po penězích (kvantitativní rovnice peněz) M d · Vt = P · T Vt ... transakční rychlost oběhu peněz P ... průměrná cenová hladina T ... reálné transakce Md = Ms kvantitativní rovnice peněz Y - se nemění je na úrovní potenciálního produktu Vt, T - je stabilní ↑MS -> ↑P - neutralita peněz - peníze neovlivňují reálné veličiny Cambridgská verze M = k · PY - důchodová verze k ... cambridžský koeficient (výrazně se nemění) 1/k - důchodová rychlost obratu Moderní teorie Freedmanova - kritizoval Keynese za to že předpokládal pouze peníze a obligace - peníze jsou jednou z forem aktiv a ekonomický subjekt mezi aktiva rozděluje tak, aby maximalizoval svůj užitek - 5 forem aktiv - peníze, obligace, akcie, lidský kapitál, reálný kapitál -> v těchto formách lze držet bohatství - tvrdí, že poptávka po penězích je zejména transakční poptávkou po penězích a že vliv úrokové míry je velmi nízký - výkyvy ekonomiky jsou způsobeny změnou nabídky peněz - poptávka po penězích je stabilní - závisí na permanentním důchodě Nabídka peněz - peníze jsou tvořeny v bankovní soustavě - Centrální banka a komerční banky - množství peněz v ekonomice ovlivňuje Centrální banka - u náš Česká národní banka Funkce Centrální banky - emisní funkce - vydává bankovky a mince - měnová - provádí měnovou politiku - je bankou bank - přijímá vklady komerčních bank (říká se jim rezervy) - poskytuje úvěry komerčním bankám - věřitel poslední instance - když se banka dostane do problémů a nikdo jí nechce půjčit - provádí zúčtování mezi bankami - přes clearingové centrum Centrální banky - banka státu - provádí operace pro vládu, centrální orgány a orgány místní správy - spravuje státní dluh - může poskytovat úvěry státu - přes cenné papíry - spravuje devizové rezervy země - tím ovlivňuje měnový kurz - dbá na dodržování bezpečnosti bankovního systému - dohled a regulace A Bilance Centrální banky P cenné papíry - centrální banka nakupuje státní cenné papíry - dlouhodobé - dluhopisy - krátkodobé - státní pokladniční poukázky - nedrží cenné papíry soukromých subjektů úvěry komerčním bankách úvěry ostatním centrálním bankám devizové rezervy - SDR zlaté rezervy ostatní pef-info.wz.cz - 15 - hotovostní oběživo - bankovky, mince rezervy komerčních bank - 2% z primárních vkladů, nebo dobrovolné rezervy vklady státu vklady ze zahraničí kapitál vlastní emitované cenné papíry ostatní Christy Obecná ekonomie II přednášky A Bilance komerční banky pokladní hotovost - bankovky, mince v trezorech rezervy u centrální banky - minimální povinné 2% - dobrovolné poskytnuté úvěry cenné papíry ostatní P depozita - vklady úvěry od Centrální banky základní jmění - základní kapitál ostatní Zjednodušený model - nebude existovat hotovost - vše bude bezhotovostní - existují pouze běžné vklady a ne termínované - komerční banky drží pouze povinné minimální rezervy ve výši 10% Centrální banka v prvním kroku ovlivní rezervy - zvýšení - nakoupí cenné papíry od nebankovního subjektu - nakoupí cenné papíry přímo od bank - nakupuje v hotovosti - Centrální banka poskytne komerční bance úvěr - snížením povinných minimálních rezerv se peněžní zásoba zvýší - snížení - Centrální banka prodá vládní c. p. nebankovnímu subjektu - Centrální banka prodá vládní c. p. komerční bance - komerční banka splatí úvěr Centrální bance - prodá cenné papíry - CB zvýší sazbu povinných minimálních rezerv Zvýšení rezerv když banka nakupuje peníze od nebankovního subjektu CB KB a) CP + 100 c) R + 100 c) R + 100 b) D + 100 D - depozitum Ú - úvěr nebank. subjekt a) CP - 100 b) D + 100 R - rezervy a) CB nakoupí cp 100 b) já předložím šek kb a dostanu peníze c) KB předloží šek CB a připíše jí rezervy (100% rezervy) CB tím že nakoupila vládní cp vytvořila rezervy ve výši 100 předpoklad - povinná míra rezerv je 10% - ekonomický subjekt poskytnutý úvěr ihned použije a připíše na svůj účet CB KB 1 KB 2 CP + 100 R + 10 D + 100 R+9 D + 90 R + 100 Ú + 90 Ú + 81 R + 8,1 Ú + 72,9 KB 3 D + 81 KB dohromady D + 1000 R + 100 Ú + 900 a) KB1 dělá povinnou rezervu b) někdo si vzal úvěr a zaplatil s ním někomu kdo má účet u KB2 c) KB2 dělá povinnou rezervu d) někdo si vzal úvěr a zaplatil s ním někomu kdo má účet u KB3 e) KB3 dělá povinnou rezervu ∆D = 1 ⋅ ∆D1 PMR pef-info.wz.cz - změna depozit ztotožněná se změnou peněžní zásoby - 16 - Christy Obecná ekonomie II přednášky D1 - prvotní míra vkladu PMR - povinná míra rezerv 1/PMR - jednoduchý depozitní multiplikátor depozita - jsou součástí nabídky peněz CB - nakoupila cp za 100 tím zvýšila rezervy na 100 a tím zvýšila oběh peněz o 1000 MB = R + Cu M = D + Cu MB ... měnová báze - to co CB přímo ovlivňuje Cu ... oběživo - šipka by byl peněžní multiplikátor, ale pro naše účely to stačí takhle - jestliže nakoupila c. p. za tisíc, peněžní zásoba se zvýšila o tisíc Centrální banka přímo ovlivňuje peněžní bázi a prostřednictvím peněžního multiplikátoru se s toho stává peněžní zásoba Graf nabídky a poptávky po penězích exogenní teorie peněz - rozhoduje o ní CB, není závislá na i - proto MS je vertikální snížení peněžní zásoby posune MS doleva, zvýšení doprava Reálná peněžní zásoba i ... úroková míra - cena peněz L ... poptávka protnutí - rovnováha na trhu peněz i0 M = k ⋅ Y − hi P k ... citlivost poptávky vzhledem k produktu h ... citlivost poptávky vzhledem k úrokové míře M = k ⋅ PY i1 > i0 - lidé drží více peněz než by chtěli -> nerovnováha -> začnou nakupovat obligace -> cena obligací půjde nahoru -> úroková míra výnosu klesá -> roste spekulační poptávka po penězích -> vyrovná se s nabídkou i2 < i0 - lidé chtějí držet více peněz než drží -> začnou prodávat obligace -> cena obligací klesá -> úroková míra roste -> klesá spekulační poptávka po penězích -> vzniká rovnováha - trh je pružný => k rovnováze dochází téměř okamžitě Změna nabídky peněz zvýšení množství peněz - centrální banka nakoupí cenné papíry pef-info.wz.cz - 17 - Christy Obecná ekonomie II přednášky -> křivka MS se posune doprava -> vzniká nová rovnováha v i1 snížení je opačně Změna poptávky po penězích zvýšení poptávky po penězích - posun křivky MD doprava -> nová rovnováha v i1 - vlivem negativního očekávání by se křivka posunula stejně, ale úroveň produktu by zůstala stejná na Y0 snížení poptávky je opět opačně Model IS-LM - pochází ze 30. let minulého století Předpoklady: 1. stále myslíme, že máme fixní cenovou hladinu 2. jsou zde nevyužité výrobní kapacity - výrobní kapitál, dostatečná nabídka práce - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem (produkt bude dán poptávkovou stranou) 3. Centrální banka rozhoduje o množství peněz - exogenní teorie peněz 4. zatím budeme předpokládat třísektorovou ekonomiku - neexistuje zahraniční sektor - nejprve odvodíme křivku IS - od křivky 45° - zachycuje rovnováhu na trhu statku a služeb - poté odvodíme křivku LM - rovnováha na trhu peněz Křivka IS - odvozujeme z modelu 45° Y =α ⋅ A 1 ⋅ (Ca + I + G + cTR − cTA ) 1 − c(1 − t ) I = I − bi Ca = Ca − bi A = A − bi Y = α ⋅ ( A − bi ) b ... citlivost investic vzhledem k úrokové míře b > 0 sklon je dán b -> když citlivost bude nízká tak křivka bude strmější -> citlivost vysoká b vyšší křivka plošší -> b = 0 křivka je vertikální I s pruhem ... investice které nezávisí na úrokové míře i autonomní spotřeba závisí na úrokové míře přidali jsme citlivost na úrokovou míru (rozdíl mezi modelem 45°) - křivka IS vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu při kterých je trh statků a služeb v rovnováze nebo-li při kterých se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu pef-info.wz.cz - 18 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Y = α ⋅ ( A − bi ) Y= 1 bi ⋅ (Ca + I + G + cTR + cTA ) − A − c(1 − t ) 1 − c(1 − t ) b ∆i 1 − c(1 − t ) ∆i 1 − c(1 − t ) =− ∆Y b ∆Y = − - sklon křivky IS - čím větší je mezní míra úniku (1-c(1-t)) a čím menší je b tím bude křivka strmější - čím větší bude multiplikátor tím menší bude mít křivka sklon - když se bude měnit α - už je vidět z toho zlomku že čím menší b tím bude křivka strmější - když se bude měnit b tak se bude otáčet kolem bodu na horizontální ose - poloha křivky IS - když se změní Ca - celá křivka se posune o - změny Ca, I, G, TR a Ta α ⋅ Ca - body mimo křivku IS - v bodech nalevo od křivky je AE > Y plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt a dochází k neplánovanému čerpání zásob - v bodech napravo je vyrobeno více než je poptáváno AE < Y dochází k hromadění zásob pef-info.wz.cz - 19 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Křivka LM - bude vyjadřovat rovnováhu na trhu peněz - když ekonomické subjekty drží peníze mohou je držet ve formě reálných aktiv a finančních aktiv - nás budou zajímat finanční - forma peněz nebo ostatních finančních aktiv (akcie, dluhopisy, obligace) L ... poptávka po penězích (= poptávka po reálných peněžních zůstatcích) DOFA ... poptávka po ostatních finančních aktivech L + DOFA - poptávka po finančních aktivech M/P .... nabídka (= reálná nabídka peněz) M ... nominální P ... cenová hladina (zatím 1) SOFA ... nabídka ostatních finančních aktiv M/P + SOFA - nabídka finančních aktiv L + DOFA = M/P + SOFA (L − M ) + ( DOFA − SOFA) = 0 P trh peněz trh ostatních finančních aktiv - jestliže na trhu peněz je větší nabídka musí být na trhu ostatních finančních aktiv větší poptávka a opačně - jestliže se mění reálný produkt tak se křivka posouvá buď o k.∆Y - když se mění k nebo h tak se mění sklon - faktor X - shrnuje všechny ostatní faktory které ovlivňují poptávku - např. důvěra nebo nedůvěra v tržbu obligací - když budou lidé chtít držet peníze - celá křivka se posune doprava - zvyšuje když nakoupí c. p. nebo dojde k poklesu povinných min. rezerv - pokles nabídky peněz - posun křivky doleva - prodej vládních c. p. CB nebo zvýšení povinných min. rezerv k ⋅ Y − hi = M P L>M - křivka LM znázorňuje veškeré kombinace úrokové míry a produktu při kterých je trh peněz v rovnováze - jestliže je v rovnováze trh peněz je v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv pef-info.wz.cz - 20 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - díky tomu že vzrostlo Y vzrostala transakční a opatrnostní poptávka po penězích - L > MS -> lidé začnou prodávat obligace aby získali peníze -> cena obligací začne klesat -> roste výnosnost (úroková míra) -> klesá spekulativní poptávka po penězích (hi) M/P = L M/P = k.Y - hi i= 1 M (kY − ) h P - rovnováha na trhu peněz - rovnice křivky LM M k i= Y− P h h - sklon křivky LM ∆i k = ∆Y h - sklon bude záviset na k a h, při stabilní poloze LM - sklon je dán zlomkem k/h - čím větší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k produktu a čím menší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře tím strmější bude křivka LM - když bude k větší bude posun větší - křivka LM bude strmější - změna je stejně velká u obou dvojic grafů: - h nízké -> poptávka po penězích reaguje málo na změnu úrokové míry - h vysoké Dva extrémní případy sklonu 1. klasický extrémní případ - předpokládá, že citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je zcela necitlivá h = 0 MS = k ⋅ Y - je tu pouze transakční poptávka, spekulační tu není MS =Y k => existuje jediná úroveň produktu, která zajistí rovnováhu na trhu peněz pef-info.wz.cz - 21 - Christy Obecná ekonomie II přednášky 2. past na likviditu - úplný opak - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře blíží k nekonečnu - h se blíží k nekonečnu - lidé budou držet jakékoliv množství peněz při dané úrokové míře - je to situace kdy je velmi nízká úroková míra případně 0 - nikdo nebude chtít držet obligace ale všichni budou chtít držet peníze - Keynes za to kritizován - když vzroste na Y2 nedojde k žádné změně úrokové míry a LM je tudíž také horizontální posuny křivky LM - vlivy ze strany poptávky po penězích nebo ze strany nabídky peněz - změny ze strany poptávky po penězích - není způsobená změnou produktu ani změny úrokové míry - jsou to změny preference likvidity (v přidaném důchodě, v přidané úrokové míře) L = kY − hi + X - negativní očekávání budoucnosti, negativní hosp. vývoj - riziko bankrotů firem - firmy jsou vydavatelé c. p. -> lidé budou chtít držet větší množství peněz při jakékoliv úrovni produktu - lidé prodávají c. p. -> klesá úroková míra -> dostáváme se do rovnovážného bodu - kdyby bylo očekávání pozitivní bylo by to naopak - změny způsobené nabídkou peněz - velikost produktu zůstává stejné - CB zvýší objem peněz v oběhu -> MS jde doprava - lidé chtějí držet méně peněz než ve skutečnosti drží -> za přebytek nakoupí c. p. -> cena c. p. roste a díky tomu úroková míra klesá - zvýšení peněžní zásoby posune LM doprava pef-info.wz.cz - 22 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - menší peněžní zásoba -> MS doleva - lidé chtějí více peněz -> prodávají c. p. -> úroková míra roste -> snižuje se poptávka po penězích - při poklesu nabídky peněz se LM posouvá nahoru - body mimo křivku LM - znamená to že trh peněz není v rovnováze - v bodech napravo A -> poptávka po penězích větší než nabídka -> lidé prodávají ostatní finanční aktiva -> klesá jejich cena -> roste úroková míra - v bodech nalevo B -> poptávka je menší než nabídka -> lidé nakupují c. p. -> roste jejich cena -> klesá úroková míra Křivky LM a IS dohromady - v průsečíku jsou v rovnováze všechny tři trhy (trh statků a služeb, trh peněz, trh ostatních finančních aktiv) IS : Y = α ( A − bi ) 1 M LM : i = (kY − ) h P 1 M Y0 = α ⋅ ( A − b( (kY − ))) n P b M Y0 = γA + ⋅ γ ⋅ h P γ = 1+ α α bk - multiplikátor fiskální politiky h b β= γ h pef-info.wz.cz - multiplikátor monetární politiky - 23 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - přizpůsobení rovnováhy - nahoře od LM A, B - nabídka větší než poptávka -> úroková míra je pro daný důchod vysoká -> tlak na pokles úrokové míry -> tím se dostáváme na LM - dole C, D - nabídka menší než poptávka -> úroková míra roste -> dostáváme se zpět na LM - napravo od IS B, C -> skutečný produkt je vyšší než plánované výdaje -> firmám se hromadí zásoby -> omezí produkci -> posouváme se na křivku IS - nalevo A, D -> plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt -> firmám neplánovaně klesají zásoby -> reagují zvýšením výroby -> posouváme se zpět na IS - rychlost přizpůsobení bude větší na trhu peněz - okamžitě se dostáváme na LM a teprve postupně se dostáváme i na IS - vlivy ovlivňující rovnováhu - budeme analyzovat dopady hosp. politiky na model IS-LM - fiskální politika, monetární politika Fiskální politika v modelu IS-LM - bude ovlivňovat křivku IS - ovlivňování vlivem příjmové nebo výdajové stránky rozpočtu - změna vládních nákupů G transferů TR autonomních daní Ta sazby důchodové daně t - změna G - budeme brát fiskální expanzi - G se zvýší - posouvá se křivka IS o α ⋅ ∆G - tím jak roste produkt, tak na trhu peněz roste transakční a opatrnostní poptávka po penězích a vzniká nerovnováha, aby došlo k rovnováze musí vzrůst úroková mír - díky vzrůstu úrokové míry dojde k poklesu soukromých investic = vytěsňovací efekt - zvýšení vládních nákupů G vytěsní soukromé investice (pouze to o kolik klesly investice, není to rozdíl mezi Y1 a Y2) - γ určuje o kolik se změní produkt - multiplikátor fiskální politiky - velikost vytěsnění závisí na sklonech křivek IS a LM - vliv sklonu IS na vytěsňovací efekt strmá IS plochá IS - α a ∆G bude stejná - změna bude pouze o Y0 až Y1 - na druhém obrázku je vytěsnění větší - při strmé IS je fiskální politika účinnější, protože vytěsnění je menší - extrém - vertikální IS - investice by byli zcela necitlivé na úrokovou míru - není zde žádné vytěsnění γ = α ; b = 0 - účinnost fiskální politiky je plná pef-info.wz.cz - 24 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - závislost vytěsňovacího efektu na sklonu LM plochá LM strmá LM - nižší vytěsňovací efekt je na prvním obrázku - plochá křivka LM je nižší vytěsnění -> větší účinnost fiskální politiky - poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru - jakmile je poptávka po penězích velmi citlivá tak stačí nepatrná změna úrokové míry a dojde k vyrovnání - menší změna úrokové míry vytlačí méně investic - extrém - LM vertikálně - poptávka po penězích je zcela necitlivá na úrokovou míru - klasický případ - pouze transakční a opatrnostní poptávka po penězích - vytěsňovací efekt je úplný - fiskální politika zcela neúčinná Monetární politika - ovlivňování množství peněz - monetární expanze (zvýšení peněžní zásoby) - posune LM doprava - β - multiplikátor monetární politiky - při poklesu peněžní zásoby se LM posune nahoru - účinnost monetární politiky bude opět záviset na sklonech křivek IS a LM - závislost na sklonu IS strmá IS plochá IS - strmá, b menší -> nízká citlivost na úrokovou míru -> účinnost monetární politiky je nižší - extrém - IS vertikální pef-info.wz.cz - 25 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - investice by vůbec nereagovali na úrokovou míru - monetární politika zcela neúčinná - účinnost monetární politiky vlivem sklonu LM - monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (h je nízké) - extrém - LM vertikální - monetární politika je zcela účinná M P 1 ∆M ∆Y = ⋅ k P ∆Y = β ⋅ ∆ - past na likviditu (h se blíží nekonečnu) - když Centrální banka dodá peníze, lidé začnou držet peníze, úroková míra neklesne a nic se nestane - monetární politika je zcela neúčinná pef-info.wz.cz - 26 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Model AD-AS Agregátní poptávka AD - mění se cenová hladina Předpoklady: - vycházíme z modelu IS-LM - odvodíme jí z něj - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem, nevyužité výrobní zdroje, dostatečná nabídka práce, dostatečný kapitál - uzavřená ekonomika - Centrální banka rozhoduje o množství peněz v oběhu Odvození: P ... cenová hladina Y ... reálný produkt LM: i= M 1 (kY − ) h P M s pruhem - fixní P - bude se měnit P1>P0 M M < P1 P0 - růstem cenové hladiny, klesá reálná peněžní zásoba - musí dojít k růstu úrokové míry -> klesají investice - zvýšilo se P - křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace cenové hladiny a reálného produktu, při kterých je v rovnováze trh statků a služeb, trh peněz a trh ostatních finančních aktiv Y = γA + β M P P=β M - rovnice křivky AD Y − γA Proč je klesající: - klesající tvar je vysvětlen Keynesovým efektem - ↑ P →↓ M →↑ i →↓ I ( A ) P - sklon vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny - když budou agregátní výdaje reagovat hodně bude AD plošší a naopak - sklon křivky bude záviset na IS a LM - čím plošší je křivka IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD a naopak - plochá křivka IS je když je vysoké b a α - čím menší h, tím strmější křivka LM pef-info.wz.cz - 27 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Dva extrémní případy: Past na likviditu ↓ P →↑ M →↓ i →↑ I , C P - Keynesův efekt - bude někde přerušen (Keynesův efekt není past na likviditu) - nízká úroková míra, případně nulové, h se blíží k nekonečnu (velmi vysoká poptávka po penězích), lidé chtějí držet jakékoliv množství peněz - je to přerušení keynesova efektu tady - (graf 1) úroková míra zůstává stabilní -> investice (autonomní výdaje) se také nezmění - (graf 2) Y0 je nižší a nemůže dosáhnout potenciálu Y* - podle Keynesiánců neexistuje samoregulující mechanismus - klasikové říkali že existuje přirozený samoregulující mechanizmus, keynesiánci říkají, že neexistuje - Pigou (klasik) přišel s názorem, že AD nemůže být nikdy vertikální ani v případě pasti na likviditu a bude tedy negativně skloněná vysvětloval to přes efekt reálných peněžních zůstatků (Pigoův efekt) - lidé mají nominální důchod, když klesne cenová hladina tak vzrostou reálné peněžní zůstatky - lidé chtějí graf 1 držet stabilní úroveň reálných peněžních zůstatků a jakmile jim vzrostou, díky tomu že klesla cenová hladina, tak přebytek nad tím co chtějí držet použijí rovnou na spotřebu (graf 3) graf 3 graf 2 Faktory proti Pigoeova efektu: 1. očekávání - spotřebitelé mohou očekávat, že cenová hladina bude dále klesat -> budou čekat až klesne dál 2. efekt znovurozdělování - když klesá cenová hladina tak dlužníci vrací hodnotnější peníze, to může vést k tomu, že se někteří dostanou do platebních problémů, nebudou splácet úvěry, do problémů by se mohli dostat i banky, když se to rozmůže -> když zkrachují banky, tak klesne nominální zásoba peněz graf 4 Deflační impotence - investice a výdaje jsou zcela necitlivé - kdyby křivka IS byla vertikální - citlivost agregátních výdajů je 0 (b = 0) -> investice vůbec nebudou reagovat na změnu - velká hospodářská krize mohla být tento případ (graf 4) pef-info.wz.cz - 28 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Keynesiánci předpokládaly, že past na likviditu a deflační impotence se vyskytuje - je to pod potenciálním produktem, je tam vysoká nezaměstnanost, trh peněz jim nepomůže (zvýšení peněz neúčinné) -> keynesiánci prosazovali spíše fiskální politiku (zvýšili by vládní výdaje) Posuny křivky AD - bude se posouvat, když se posouvá IS nebo LM vlivem posunu IS: - posun AD doprava - když se zvyšuje G, Ca, I, TR nebo klesat TA ∆Y = γ ⋅ ∆A vlivem posunu LM: posun AD doprava - růst nominální zásoby peněz ↑ M →↑ M →↓ i →↑ I , C P - monetární expanze Body mimo křivku - v bodech napravo A - skutečný produkt (AS) je větší než AD, dochází k neplánovanému růstu zásob, firmy omezí výrobu -> posouváme se zpět na AD - v bodech nalevo B - agregátní poptávka je větší než AS, dochází k neplánovanému poklesu zásob, firmy zvýší výrobu -> dostáváme se zpět na AD obr. body mimo křivku Agregátní nabídka AS - množství produkce, které chtějí firmy při daných cenách nabízet a vyrábět - každá škola má jiný tvar funkce AS, protože vycházejí z jiných předpokladů a to zejména z trhu práce Agregátní produkční funkce - vztah mezi vstupy a maximálním výstupem při nějakém stavu technologie (vstupy - práce, půda, kapitál, suroviny...) Y = f ( N , pudy, K , M , κ ...) - jsme v krátkém období, měnit se bude jen práce (N), ostatní faktory jsou konstantní MPN = ∆Y ∆N - v té funkci jsou klesající výnosy - sklonem - mezní produkt práce je klesající - když vzroste Y křivka se posune nahoru, mezní produkt práce se také posune nahoru Trh práce - nabídka a poptávka - nabízející - domácnosti, který chtějí maximalizovat svůj užitek - poptávka - firmy, které chtějí maximalizovat zisk Poptávka jedné firmy - rozsah produkce firmy v krátkém období závisí na tom kolik zaměstnanců zaměstnal pef-info.wz.cz - 29 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - bude přijímat, dokud se příjem z posledního pracovníka nevyrovná nákladům na posledního pracovníka - v dokonalé konkurenci se mezní příjem = ceně - náklad na práci = nominální mzda / mezním produktem práce X MPN W MPN = P P= w ... reálná mzda - firma bude najímat, dokud se mezní produkt práce nevyrovná reálné mzdě - když uděláme horizontální součet (sloučíme všechny firmy dohromady) dostaneme agregátní poptávku po práci - poptávka po práci je funkcí reálné mzdy a některých dalších faktorů ND = f(W/P ....) Nabídka práce - zaměstnanec má celkovou pracovní dobu, kterou může rozdělit na práci a volný čas - volný čas - pozitivní užitek - práce - dostává odměnu, za kterou si může koupit statky, které mu přináší užitek - indiferenční křivky - vyjadřují kombinace volného času a reálného důchodu, které člověku přináší stejný užitek, čím vzdálenější, tím je větší - sklon je dán ochotou člověka zaměňovat volný čas za reálný důchod (práci) - linie rozpočtu - skutečné možnosti, které mu skutečně umožňují to rozdělení - bude vycházet z 0 a její sklon bude dán reálnou mzdou (když bude r. mzda růst, sklon bude strmější) - když bude mít reálnou mzdu 50 Kč, tak bude ochotný pracovat 6 hodin - když zvýším reálnou mzdu -> linie rozpočtu bude strmější (za 80 Kč bude pracovat 8 hodin) - zatím je to individuální křivka nabídka -> při vysoké mzdě by mohla být zakřivená - my provedeme agregaci nabídky a už nebude zakřivená, pouze pozitivně rostoucí - agregovaná není zpětně zakřivená, protože každý člověk má zakřivení jinde - nabídka práce je také funkcí reálné mzdy a dalších faktorů NS = f(W/P ...) ND = f(W/P ...) NS = f(W/P ...) ND = NS Y = f(N ....) pef-info.wz.cz - 30 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Klasická křivka agregátní nabídky - klasikové předpokládají - dokonalou flexibilitu na trhu práce - běžná mzda i cenová hladina je flexibilní a jde tak vyrovnávat jakékoliv nerovnováhy - jakmile vznikne náznak nerovnováhy, je okamžitě odstraněna posunem reálné mzdy - vertikální křivka agregátní nabídky (SAS = LAS) - klasikové předpokládají, že ekonomika stále pracuje při plném využití všech zdrojů - v rámci přirozené nezaměstnanosti je frikční Fiskální a monetární politika za předpokladu křivky AS - fiskální politiky uděláme v situaci kdy vláda udělala vládní nákupy ↑G - produkce se nemění -> nemění se ani zaměstnanost -> cenová hladina se zvýšila -> úroková míra roste -> vytěsňovací efekt je tady úplný 1:1 => o kolik vzrostlo G o tolik klesnou soukromé výdaje - monetární politika - monetární expanze - dojde k růstu nominální peněžní zásoby -> křivka AD se posune nahoru -> reálný produkt se nezměnil -> nezměnila se ani zaměstnanost -> reálné peněžní zůstatky se nezměnili (M roste, P roste a tím se to vyrovná a tudíž se reálně množství peněz nezmění) -> nezmění se ani úroková míra - jediným dopadem je růst cenové hladiny - kvantitativní rovnice peněz M·V* = P·Y* ↑M = ↑P - neutralita peněz - změna peněžní zásoby má dopad pouze na nominální veličiny, jako je např. cenová hladina, nominální produkt, nominální mzdová sazba, ale nemá žádný dopad na reálné veličiny - nemění se reálný produkt, reálná mzda, zaměstnanost Extrémní keynesiánská křivka AS - situace ve velmi krátkém období - hluboko pod potenciálním produktem - nevyužité výrobní faktory, nevyužitý kapitál, dostatečná zásoba práce a firmy mohou najímat dodatečné pracovníky za stejnou nominální mzdu -> nominální mzdy jsou fixní - předpoklad že i ceny jsou fixní pef-info.wz.cz - 31 - Christy Obecná ekonomie II přednášky MPN = W P -> nemění se ani mezní produkt práce - nově příchozí pracovníci jsou spojováni s nevyužitým kapitálem Fiskální a monetární politika - fiskální expanze - zvýšíme G - vzrostl reálný produkt -> vzrostla zaměstnanost -> cenová hladina se nezměnila -> produkt vzrostl o γ·∆G -> úroková míra roste -> dochází k jistému vytěsňovacímu efektu - monetární politika - monetární expanze - reálný produkt vzrostl -> vzrostla zaměstnanost -> růst produktu bude o β·(∆M/P) -> cenová hladina se nezměnila -> reálná peněžní zásoba vzrostla -> klesla úroková míra Základní keynesiánská křivka AS Předpoklady: - fixní nominální mzdy v krátkém období - dlouhodobé kolektivní smlouvy -> může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost (při dané mzdě je větší nabídka práce než poptávka) -> kolik se ve skutečnosti v ekonomice zaměstná lidí závisí na poptávce po práci (na firmách) - cenová hladina už není fixní - pozitivně rostoucí křivka agregátní poptávky (X s pruhem) - když vzroste nominální mzda - vyšší náklad na výrobu -> jakékoliv zvýšení nákladů na výrobu by posunulo křivku SAS nahoru (nominální šoky) - může to být např. růst cen surovin, znehodnocení kurzu domácí měny - jakékoliv snížení nominálních nákladů posune křivku dolu pef-info.wz.cz - 32 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Fiskální politika v krátkém období dopady v krátkém období: - reálný produkt vzrostl - vzrostla cenová hladina -> klesly reální peněžní zůstatky -> proková míra roste - reálná mzda klesla -> klesl mezní produkt práce dlouhé období - zaměstnanci budou v delším období požadovat nárůst nominálních mezd (v dlouhém období nominální mzdy nebudou fixní) -> křivka SAS se bude posouvat nahoru - reálný produkt zůstává stejný (na původní výši) - cenová hladina vzrostla - úroková míra vzrostla - je zde úplný vytěsňovací efekt (došlo k vytěsnění soukromých výdajů Géčkem 1:1) - dostali jsme dlouhodobou křivku agregátní nabídky -> reálné mzdy jsou stejné jako ve výchozím období Monetární politika v krátkém období: - roste reálný produkt o ∆Y = β ⋅ ∆ M P - cenová hladina vzrostla - úroková míra klesla - reálná mzda klesla dlouhé období: - nárůst nominálních mezd -> křivka SAS se posouvá nahoru - reálný produkt ani zaměstnanost se nezměnila - cenová hladina vzrostla ekviproporcionálně peněžní zásobě -> úroková míra se nezměnila - reálná mzda je stejná jako ve výchozím období pef-info.wz.cz - 33 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Monetaristická situace Freedman - žádná fixní nominální mzda není ani v krátkém období - trh práce je dokonale konkurenční, ale základem je že pracovníci se dočasně milně domnívají, že se jim mění reálná mzda (pracovníci mají informační bariéru - neví jak se vyvíjí cenová hladina, kdežto firmy to ví) monetární expanze krátké období: - krátkodobě nejsou fixní mzdy - firmy ví přesně, že cenová hladina vzrostla z P0 na P1 -> firmy o něco zvýší nominální mzdy (jen o něco méně) -> pracovníci se mylně domnívají, že když jim podnikatel přidal tak jim vzrostla reálná mzda (protože nevědí že cenová hladina vzrostla) Pe ... očekávaná cenová hladina v dlouhém období: - zaměstnanci se dozví že se mýlili, že jim ve skutečnosti reálná mzda klesla -> budou požadovat nárůst mezd - vzrostla cenová hladina ekviproporcionálně k růstu peněžní zásoby Otevřená ekonomika měnový kurz platební bilance ... modelu Nominální měnový kurz - vyjádření hodnoty jedné měny v jednotkách měny druhé - měna = národní forma peněz - přímý zápis - počet jednotek domácí měny za jednu jednotku měny zahraniční (25 CZK/USD) - nepřímý zápis - počet jednotek zahraniční měny za jednu jednotku domácí měny (1/25 USD/CZK) - valuty = hotovostní forma peněz - devizy = bezhotovostní forma peněz zhodnocení revalvace - používá se v systému fixního měnového kurzu (kurz určen CB) apreciace - zhodnocení v systému flexibilního měnového kurzu (kurz se určuje na základě nabídky a poptávky na trhu) znehodnocení devalvace - v systému fixního měnového kurzu depreciace - v systému flexibilního měnového kurzu Měnový trh poptávka po EUR je tvořena - našim dovozem statků a služeb z eurozóny - našim vývozem kapitálu nabídka EUR je dána - našim exportem - nebo přílivem kapitálu k nám poptávka po CZK je tvořena - českými vývozci - zahraničními investory nabídka po CZK je tvořena pef-info.wz.cz - 34 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - českými dovozci - českými investory, kteří investují v zahraničí příliv zahraničního kapitálu k nám (co by se stalo s měnovým kurzem) - CB začne nakupovat eura a tím znehodnotí kurz kurz daný paritou kupních sil PPP Absolutní verze - zákon jediné ceny - prodejní ceny identického zboží by měli být všude stejné bez ohledu na místo prodeje - zbožová arbitráž - když v Německu budou levné mobily, naši prodejci je budou kupovat a u nás prodávat -> v česku se zvedne nabídka (ceny půjdou dolů), v Německu poptávka (ceny půjdou nahoru) -> nakonec se ceny vyrovnají ECZK / SKK = PCR PSR E ... nominální kurz (- kurz kdy se vnitřní a vnější kupní síla vyrovnává (zjistí se koš statků u nás 15 Kč, pojedu do USA a nakoupím identický koš statků 1 dolar - kurz podle parity by měl být 15 Kč za dolar) - je mi jedno jestli mám 15 Kč nebo 1 dolar, protože pokaždé koupím stejně) - v dlouhém období by se kurz měl blížit paritě - v krátkém období se nominální kurz od parity odchyluje z mnoha příčin: transportní náklady (někdy jsou tak vysoké, že se nevyplatí s nimi obchodovat = neobchodovatelné statky) počítáme koeficient ERDI = E - měří odchylku nominálního kurzu od parity PPP ERDI > 1 - nominální kurz je vůči paritě podhodnocen ERDI < 1 - je nadhodnocen (my máme ERDI >1) Relativní verze parity kupních sil - jak se bude měnit nominální kurz ∆E CZK / SKK = π CR − π SR Л ... inflační diferenciál - kdyby u nás byla vyšší inflační diference než na Slovensku tak by česká koruna měla zhodnocovat Parita úrokových sazeb 〈 - když by tam vidělo více lidí příležitost zisku, začali by všichni nakupovat slovenskou korunu a česká by oslabovala pef-info.wz.cz - 35 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Základní systémy měnových kurzů - volný plovoucí měnový kurz - na základě nabídky a poptávky na trhu a žádná centrální autorita do toho nezasahuje = flexibilní měnový kurz - řízený (floating) - fixní měnový kurz - na základě rozhodnutí centrální banky - když to přesáhne to pásmo -> centrální banka hned zasáhne - při přesáhnutí spodního pásma - CB začne skupovat zahraniční měnu a pouští do oběhu českou měnu (díky tomu česká měna oslabí) - při přesáhnutí horního pásma - CB začne skupovat českou korunu a pouští do oběhu zahraniční měnu (devizové rezervu) 35 30 27,0 29,5 23,7 25 mld. USD 28,4 20 14,0 15 12,6 12,4 12,8 13,1 14,5 9,8 10 6,2 5 3,9 20 05 20 04 20 03 20 02 20 01 20 00 19 99 19 98 19 97 19 96 19 95 19 94 19 93 0 - od května 1997 má česká měna flexibilní měnový kurz výhody fixního měnového kurzu: - země které mají problémy s inflací zafixují svůj kurz na zemi která má nízkou míru inflace (omezí tím inflaci ve své zemi) - nízké riziko pro investory výhody flexibilního měnového kurzu: - zabraňuje přenosu inflace z jedné země do druhé - CB může provádět nezávislou měnovou politiku (nemusí neustále hlídat ten kurz) - může eliminovat spekulační útoky na měnu Platební bilance - systematický zápis veškerých ekonomických transakcí během daného časového období mezi rezidenty a nerezidenty sledované země - veškeré ekonomické transakce - reálné transakce (pohyb statků a služeb) - finanční transakce (pohyb aktiv) - dělá se podle MMF - rezident - není totožný jako obyvatel dané země - je to taková osoba jejíž hlavní centrum zájmů je v dané zemi, tzn. podílí se na spotřebě zboží a služeb, nebo na výrobě, nebo na jiných ekonomických transakcí v té dané zemi a nesmí to být na dočasném základě - kdo je a není rezidentem je dáno v metodice platební bilance - má strukturu - horizontální - veritkální pef-info.wz.cz - 36 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Horizontální 1. běžný účet a) obchodní bilance - export statků a import statků b) bilance služeb - export a import služeb (doprava, pojištění, výdaje turistů, poplatky za filmová práva) c) bilance výnosů - např. mzdy, dividendy, úroky d) běžné transfery (převody) - např. převody pracovních příjmů migrantů, příspěvky mezinárodním organizacím 2. kapitálový účet - kapitálové transfery (odpuštění dluhů) 3. finanční účet a) přímé zahraniční investice FDI - investice kdy musí vznikat podíl na řízení společnosti (10%) b) portfoliové investice - ty podíly co nedosahují 10% základního jmění, nebo obligace c) ostatní investice - bankovní úvěry, bankovní vklady, obchodní úvěry 4. saldo chyb a opomenutí - vzniká z důvodů statistických a metodických nedokonalostí 5. devizové rezervy - aktiva zejména u CB tzn. zlato, SDR (zvláštní práva čerpání), rezervní pozice MMF, různé zahraniční měny (když vzrostou mají znaménko mínus, když klesnou mají plus) - je to stejné číslo jako součet všeho předchozího jen s opačným znaménkem - každá z těchto transakcí je zachycena dvakrát - jako kreditní položka se znaménkem plus a jako debetní položka se znaménkem mínus - součet je nula - vše co vytváří devizovou nabídku - kreditní položka - vše co vytváří devizovou poptávku - debetní položka kreditní položka - export statků a služeb - import kapitálu, import transferu debetní položka - import statků a služeb - export kapitálu a export transferů 1. Běžný účet a) Obchodní bilance - obchodní bilanci bude ovlivňovat: - nominální měnový kurz (znehodnocení zlepší, zhodnocení zhorší) - podíl cenových hladin doma a v zahraničí (když u nás ceny porostou ceny výrazně více než v zahraničí, ceny u nás se zhorší) - změny v produkci v zahraničí - další faktory - preference spotřebitelů, cla... RCZK / SKK = ECZK / SKK ⋅ PSR PCR - reálný měnový kurz - jak je daná ekonomika konkurenceschopná 3. Finanční účet - faktory které ovlivňují přímé zahraniční investice: - investiční pobídky - poloha země - kvalifikovaná pracovní síla - daňový systém... pef-info.wz.cz - 37 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Vyrovnávací mechanizmy obchodní bilance a celé platební bilance - měnový vyrovnávací mechanismus - čím více dovážíme, tím více poptáváme zahraniční měny, zahraniční měna posiluje, česká oslabuje - důchodový vyrovnávací mechanismus - čím více dovážíme, tím více HDP klesá, tím i méně dovážíme a dochází k vylepšení obchodní bilance - cenový vyrovnávací mechanismus - když budeme více nakupovat v zahr. ceny v zahraničí porostou, domácím substitutům budou ceny klesat - s platební bilancí úzce souvisí zahraniční zadluženost - dluh domácích rezidentů, který si vzali v zahraničí (většinu tvoří soukromé subjekty, něco vláda) Odvození křivky platební bilance BP - máme pouze běžný a finanční účet BU => NX = Y - Ma - mY - vR - hlavním faktorem, který bude ovlivňovat bude úroková míra (je to výnos finančních aktiv) - za jinak stejných podmínek by se finanční investoři rozhodovali na základě toho výnosu - křivka platební bilance vyjadřuje veškeré kombinace produktu a úrokové míry, při kterých je platební bilance v rovnováze - sklon je dán stupněm kapitálové mobility - při dokonalé kapitálové mobilitě - dokonalá kapitálová mobilita - investoři mohou nakupovat a prodávat finanční aktiva bez jakéhokoliv omezení s nízkými náklady - předpoklady - neexistuje politické riziko - měli by být podobné daňové systémy (daňové zatížení) - stabilní měnový kurz - iD = iF - domácí úroková míra se rovná světové = horizontální křivka BP na úrovni iF - dokonalá kapitálová imobilita - kapitál se nemůže vůbec pohybovat mezi zeměmi - buď jsou vysoké náklady nebo je to zakázáno - křivka BP bude vertikální na úrovni takového produktu, který zabezpečí rovnováhu BU - toto jsou dva krajní případy a mezi nimi existuje spoustu jiných situací pef-info.wz.cz - 38 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - body mimo křivku - A - vysoká úroková míra - finanční účet je v přebytku - nízký produkt - běžný účet v přebytku (v nízkém deficitu) -> přebytek platební bilance - B - deficit platební bilance Mandel-Flemingův model (IS-LM-BP model) - Keynesiánský model krátkého období - nezávisle na sobě tento model popsali - analyzuje účinky fiskální a monetární politiky v otevřené ekonomice - vychází z modelu IS-LM - má stejné předpoklady (Keynesiánský model - fixní cenová hladina, ekonomika je pod potenciálním produktem) - je doplněn o BP - platí pro malé otevřené ekonomiky (země sama o sobě neovlivní výši světové produkce a zároveň neovlivní světovou úrokovou míru) -> domácí úroková míra by se za jinak stejných podmínek rovnala světové -> bude předpokládat dokonalou kapitálovou mobilitu 1 ⋅ ( A − bi ) 1 − c(1 − t ) NX = Xa − Ma − mY + vR Y= IS: R ... reálný měnový kurz v ... citlivost čistého exportu vzhledem k reálnému měnovému kurzu 1 ⋅ ( A + Xa − Ma − bi + vR ) 1 − c(1 − t ) + m 1 M i = (kY − ) h P 1 M Y = ( + ki ) k P Y= IS: LM: LM: - fiskální politika v systému fixního měnového kurzu, dokonalá kapitálová mobilita - fiskální expanze - posune se IS protože ↑G -> příliv kapitálu k nám -> zvýšená poptávka po koruně -> tlak na zhodnocení koruny -> máme fixní cenový kurz, proto CB musí zasáhnout - skoupí zahraniční měnu a pouští do oběhu českou -> zvýšením peněžní zásoby se posune LM doprava, bude se posouvat dokud se nevyrovnají úrokové míry - fiskální politika v této situaci je účinná - fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu, dokonalá kapitálová mobilita - fiskální expanze - posune se IS protože ↑G -> příliv kapitálu k nám -> zhodnocení domácí měny -> export klesá, import roste - čistý export se zhoršuje -> IS se vrací zpátky, do úrovně kdy se úrokové míry rovnají -> nastal mezinárodní vytěsňovací efekt - fiskální politika je v této situaci zcela neúčinná (produkt se nezměnil) pef-info.wz.cz - 39 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - monetární politika v systému fixního měnového kurzu, dokonalá kapitálová mobility - monetární expanze -> CB zvyšuje množství peněz v oběhu -> křivka LM se posune doprava -> domácí úroková míra pod světovou -> investoři začnou odcházet a budou se zbavovat korunových aktiv a nakupují zahraniční měnu -> tlak na znehodnocení domácí měny -> CB začne skupovat přebytečné koruny a ze svých rezerv pouští zahraniční měnu -> snižuje peněžní zásobu -> křivka LM se vrací zpět - v tomto případě je monetární politika zcela neúčinná a navíc CB ztrácí kontrolu nad peněžní zásobou - monetární politika v systému flexibilního měnového kurzu, dokonalá kapitálová mobilita - monetární expanze -> křivka LM se posune dolu -> odliv kapitálu od nás -> znehodnocení kurzu domácí měny -> export roste, import klesá - čistý export se zlepšuje -> křivka IS se posouvá dokud se úrokové míry nerovnají - v tomto případě je monetární politika účinná a navíc CB může kontrolovat peněžní zásobu Nezaměstnanost - celou populaci si rozdělíme na pef-info.wz.cz - ekonomicky aktivní obyvatelstvo - nezaměstnaní - starší 15 let - ten který je ekonomicky aktivní, není zaměstnaný ani sebezaměstnaný, aktivně hledá práci a je schopen do určité doby nastoupit do práce (obvykle do 14 dnů) - zaměstnaní - osoba starší 15 let a má placené zaměstnání nebo je sebezaměstnaná - rozdíl mezi ekonomicky neaktivním obyv. a nezaměstnanými - ať už jsou přítomni v práci nebo dočasně nejsou (nemocenská) - ekonomicky neaktivní obyvatelstvo - bud ze subjektivních důvodů (nemají potřebu pracovat, nebudou pracovat) nebo objektivních důvodů (děti, důchodci, studenti) - 40 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - míra nezaměstnanosti u u= U ⋅ 100 U+L U ... zaměstnaní, L ... nezaměstnaní 16,4 20 18 17,7 - je to procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva 16 10,0 9,5 9,2 9,1 8,7 8,4 8,4 8,2 8,0 7,9 7,8 7,6 7,1 6,3 6,3 5,3 5,2 4,9 4,8 4,6 6 4,3 8 6,1 10 7,5 % 12 9,5 14 4 2 0 í o o r o o a o o ko stv m í sko sko sk yp sk sk ko sko lie sko lik lta tva gie ko 2 5 sk sk cko ie ko sk sko Ir s rá lo oze án o u bu r K vin vé d a rs g al It á t on pu b Ma Li e l i ns EU tyš n ěl me ranc Řec ven o l B F P o pa ě F o Š aď t u s k iz D ak m e o l l L r E S N é N R ce S M or Š ká P en Lu oj es Č Sp - jsme pod průměrem EU 12 9,9 10 8,54 10,24 9,21 9,15 9,02 8,54 8,93 8 % 6,04 6 4,28 4 2,95 3,29 2,99 3,08 2 0 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 19 Stará metodika 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 Nová metodika - HDP nám vzrostlo, ale míra nezaměstnanosti příliš neklesla - důvody: roste nám efektivita práce, máme hodně zahraničních zaměstnanců, sociální systém nenutí zaměstnance pracovat Typy nezaměstnanosti: - frikční - bude v ekonomice vždycky nějaká (někdy se jí říká „vyhledávací“) - když někdo dá výpověď a hledá lépe placené místo, absolventi než si najdou práci - volná místa existují, ale lidem chvíli trvá než je najdou - strukturální - vzniká z důvodů profesní nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po práci, nebo z hlediska místní nerovnováhy (propuštění horníci - nikdo je nechce, ale v jiných oborech jsou místa) - je hlavní příčinou regionálních rozdílů Praha - východ 2,5 Most 21,2 Praha - západ 2,6 Karviná 18,6 Praha - město 3,2 Jeseník 16,9 Mladá Boleslav 3,8 Teplice 16,8 České Budějovice 4,6 Bruntál 15,9 - cyklická - vzniká z důvodu cyklického výkyvu ekonomiky (ekonomika je v recesi) - v souhrnu nejsou v ekonomice volná místa narozdíl od strukturální nezaměstnanosti - sezónní - vzniká např. ve stavebnictví, v zemědělství Plná zaměstnanost - odpovídá úrovni potenciálního produktu - neznamená to že všichni jsou zaměstnaní - existuje přirozená míra nezaměstnanosti - přirozená míra nezaměstnanosti u* - monetaristický pojem, ale je to analogie plné zaměstnanosti, který používali keynesiánci - v ekonomice vždy bude existovat nějaká nezaměstnanost - určitě frikční a část strukturální pef-info.wz.cz - 41 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - není to stabilní číslo - jiná v každé zemi a čase - faktory, které jí budou ovlivňovat: - demografické (mladí mývají vyšší míru nezam., silné ročníky mladých, ženy zaměstnané ve válce) - vládní politika (stanovení neúměrně vysokých dávek a podpory v nezaměstnanosti) - strukturální změny v ekonomice (některá odvětví expandují, jiná jsou v útlumu) - koeficient náhrady - porovnává se příjem kdy jste zaměstnaný s příjmem kdy jste nezaměstnaný - když je vysoký přirozená míra bude taky vysoká - dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost - dobrovolná - frikční a část strukturální - ti kteří při dané mzdě chtějí pracovat, tak práci najdou - nedobrovolná - při dané mzdě chce pracovat více lidí, než je poptávka po práci - keynesiánská situace nedobrovolné nezaměstnanosti - vysoká minimální mzda - v krátkém období jsou fixní nominální mzdy - dojde k recesi ->klesnou investice -> klesne AD -> produkt se sníží -> klesne cenová hladina -> reálná mzda vzroste -> poptávka po práci bude L1 -> nabídka práce bude L2 -> rozdíl je nedobrovolná nezaměstnanost - lidé chtějí pracovat, ale místo nenajdou - klasičtí ekonomové tvrdí, že existuje pouze dobrovolná - klesne AD -> klesne cenová hladina -> produkt se nezmění -> nejsou fixní nominální mzdy -> při náznaku nerovnováhy dojde okamžitě k poklesu nominální mzdy na W1 -> reálná mzda zůstane stejná - lidé kteří chtějí pracovat práci najdou, jsou jen dobrovolně nezaměstnaní Dopady nezaměstnanosti - ekonomické - mimoekonomické - sociální, psychologické atd. - frikční nezaměstnanost má pozitivní dopad, protože si hledám lepší práci za vyšší mzdu - obvykle má ale nezaměstnanost negativní dopady Okunův zákon - jestliže míra nezaměstnanosti překročí přirozenou míru nezaměstnanosti o 1%, tak se skutečný produkt propadne pod potenciální o 2% - náklady nezaměstnanosti jako odchylku skutečného produktu od potenciálního Y / Y * = 1 + 0,02(u * −u ) pef-info.wz.cz - 42 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - skutečný produkt se odchýlí od potenciálního - u* ... přirozená míra nezaměstnanosti - není nulová - dlouhodobá nezam. má nejhorší dopady Politika zaměstnanosti - snižování nezaměstnanosti (boj s nezaměstnanotí) - pasivní politika - tlumení dopadů - vyplácení sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti - aktivní politika - tvorba nových pracovních míst, předcházení nezam. - absolventská místa, rekvalifikace - u cyklické nezaměstnanosti použije expanzivní fiskální a monetární politikou - lepší informovanost - zkrátit dobu kdy je nezaměstnaný na úřadu práce - rekvalifikace Inflace - růst všeobecné cenové hladiny - průměrná cenová hladina v ekonomice (neznamená to že bude růst cena všech výrobků) - při inflaci klesá kupní síla peněz - opakem je deflace - pokles všeobecné cenové hladiny - desinflace - snížení tempa míry inflace - meziměsíční míra inflace - vezmeme údaj z dubna a vztáhneme ho k březnu - meziroční inflace - duben tohoto roku k dubnu minulého roku - 12-ti měsíční klouzavý průměr Cenové indexy - měří cenovou hladinu k určitému okamžiku 1. index spotřebitelských cen (CPI index) - zjišťují se ceny vybraných statků a služeb - fixní koš statků a služeb (804 výrobků) - používáme koš z roku 1999, předtím z roku 1994 - obsahuje výrobky průměrné domácnosti - dělají se revize po 5-ti letech - obr. spotrebni_kos ∑ p ⋅ q ⋅ 100 ∑ p ⋅q p ∑ p ⋅ p ⋅q CPI = ⋅ 100 p ⋅ q ∑ CPI = t 0 0 0 t 0 0 0 0 - váha daného výrobku v koši 0 2. index cen výrobců (PPI) - fixní koš (úplně jiný než u CPI), opět se zjišťuje každý měsíc - sleduje se protože je jakousi předzvěstí změn indexu CPI 3. deflátor HDP - def .HDP = HDPb.c. ⋅ 100 HDPs.c. b.c. ... běžné ceny - nominální HDP s. c. ... stálé ceny - reálný HDP def = t ⋅ qt 0 ⋅ qt ∑p ∑p ⋅ 100 - není tu žádný fixní koš, ani váhy výrobků, statky ze zahraničí jsou jen v CPI, v deflátoru nejsou - všechny míry inflace, které se běžně zveřejňují jsou na základě CPI, protože je nejrychleji k dispozici - deflátor vyjadřuje změnu všech cen - CPI mohou být statky ze zahraničí, v deflátoru ne - provádí se mezinárodní srovnání - harmonizovaný spotřební koš (harmonizovaný CPI) - je porovnatelný v rámci celé EU π ... procentní změna - míra inflace pef-info.wz.cz - 43 - Christy Obecná ekonomie II přednášky π= CPI t − CPI t −1 ⋅ 100 CPI t −1 - to samé jde počítat i s PPI a def (stačí je dosadit místo CPI) Typy inflace - meziroční - meziměsíční Z hlediska závažnosti - mírná inflace - do 10% - lidé věří penězům a uzavírají klidně i dlouhodobé smlouvy v penězích - pádivá inflace - desítky % ročně - lidé přestávají věřit penězům a snaží se jich držet co nejméně, typické je indexace smluv -> inflační doložky - hyperinflace - stovky tisíc % ročně - lidé přestali věřit penězům, opouští peníze -> bartrové obchody, obchody v cizí měně Z hlediska prvotní příčiny - poptávková - příčina na straně agregátní poptávky graf 1 - posun AD doprava -> růst cenové hladiny - monetaristé - příčinou pouze zvýšení peněžní zásoby - keynesiánci - nejenom peněžní zásoby, ale i třeba vládních nákupů atd. - nabídková (nákladová) - příčina by byla na straně nabídky graf 2 - SAS se posune nahoru -> agregátní nabídka by klesla - příčinou může být růst nákladů - růst nominálních mezd, růst cen na světových trzích, devalvace měny - navíc klesá reálný produkt a roste cenová hladina = stakflace - setrvačná - je spojena s inflačním očekáváním - je tam nějaký vnitřní mechanizmus, nějaké očekávání pef-info.wz.cz - 44 - Christy Obecná ekonomie II přednášky graf 3 - když budou zaměstnanci očekávat inflaci budou požadovat vyšší mzdy -> SAS nahoru -> firmy navýší své ceny -> AD nahoru - křivky se budou stále posouvat nahoru Dopady inflace - nominální důchod - počet korun, které obdržíme ve formě mezd, úroků, zisku, nájemného atd. - reálný důchod - říká kolik statků a služeb si můžu koupit = nominální důchod - míra inflace (vše v %) - reálná úroková míra = nominální úroková míra - míra inflace - aby měla negativní dopady musí to být neočekávaná míra inflace: - doplatí na to ti, kteří mají fixní příjmy - musí čekat na valorizaci, která má časové zpoždění - když rostou mzdy dostávám se do vyššího časového pásma a tudíž by nám stát vzal ještě více než by nám dal (taxflace) důchodci, stálé státní dávky atd. - negativní pro věřitele, pozitivní pro dlužníka - protože splácí méně hodnotné peníze - negativně ovlivňuje dříve vytvořené bohatství - úspory na účtě - menu cost - náklady na přeceňování - musí se měnit cenovky, jídelní lístky atd. - negativní dopad na výkonnost ekonomiky z hlediska investic - někdo si počítá investici a pak zjistí že díky inflaci by to nebylo tak ziskové Protiinflační politika - boj proti inflaci - fiskální restrikce - monetární restrikce - cenová a mzdová regulace - stanovení maximálního tempa růstu mezd a cen - u grafu 1 se provede restriktivní politika - u grafu 2 by restriktivní politika měla za následek propad produktu a to si žádná země nemůže dovolit - proto by se tu doporučovalo nějakým způsobem působit na agregátní nabídku - např. deregulace, privatizace, odstranit monopoly atd. - mohla by se zde použít důchodová politika - běžně se nepoužívá - muselo by dojít stejně k poklesu agregátní poptávky - u grafu 3 se musí působit na očekávání důvěryhodnou politikou - lidé pak budou očekávat nižší míru inflace - když se to CB nepovede tak už jí nikdo neuvěří obr. deflace_japonsko - náklady na deflaci jsou ještě vyšší než náklady na inflaci - dlužníci vrací hodnotnější peníze - dlužníci by se mohli dostat do problémů mohli by zbankrotovat -> omezení investic -> nárůst nezaměstnanosti -> propad HDP -> bylo by to spojeno s recesí Filipsova křivka - zkoumal vztahy mezi mírou nezaměstnanosti a nominálními mzdami u ... míra nezaměstnanosti v % Wt ... mzdová inflace Wt −1 - při vysoké míře nezaměstnanosti nízká míra inflace a naopak - nejde dosáhnout nízkou míru nezaměstnanosti a nízkou míru inflace pef-info.wz.cz - 45 - Christy Obecná ekonomie II přednášky Samuelson to upravil - místo mzdové inflace je cenová inflace = mzdová inflace - tempo růstu produktivity práce - zvýšení nominálních mezd se nepromítne do růstu cen, když vzroste produktivita práce - je tam rozdíl tempo růstu produktivity práce Friedman a Felps - substituční vztah platí pouze v krátkém období, ve dlouhém už žádný není SPC ... krátkodobá Filipsova křivka - vytvořena pro očekávanou míru inflace πe = 3% LPC ... dlouhodobá Filipsova křivka protíná osu u v u* u* ... přirozená míra nezaměstnanosti - 6% se jim zdá moc, budou chtít dosáhnout 4% -> to se povede, ale za cenu vyšší míry inflace 6% -> zabudovali tam očekávání - lidé začali více pracovat, protože jim vzrostli mzdy a oni očekávali nějakou cenovou hladinu -> v delším období poznají, že míra inflace nebyla 3%, ale 6% a budou chtít zvýšení mezd -> křivka se posune a očekávání už bude 6% => dostáváme dlouhodobou Filipsovu křivku, kdy skutečná míra inflace se rovná očekávané - dlouhodobá Filipsova křivka je tvořena body kdy se skutečná míra inflace rovná té očekávané adaptivní očekávání - očekávání se mění podle toho minulého - máme takovou míru inflace, která byla v předcházejícím období racionální očekávání - postupně se začalo v ekonomice spíše používat racionální očekávání - člověk bere při svém očekávání veškeré dostupné informace - nedělají systematické chyby - spletou se pouze jednou a víckrát to neopakují -> bude to pouze posun po dlouhodobé křivce nahoru - nebude zde žádný krátkodobý výkyv Fiskální politika - ovlivňování ekonomiky, prostřednictvím příjmové i výdajové stránky rozpočtu Příjmy celkem Daňové příjmy - daně z příjmů fyzických osob - daně z příjmu právnických osob - DPH - zvláštní daně a poplatky za zboží a služby v tezemsku - clo a podíly na clech - majetkové daně - sociální pojištění - ostatní daňové příjmy Nedaňové příjmy - z vlastní činnosti - splátky půjčených prostředků - ostatní nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace pef-info.wz.cz 769207 Výdaje celkem 717998 Běžné výdaje 95209 - výdaje na platy a pojistné 85499 - neinvestiční nákupy 140383 - nein. transfery podnik. subj. - nein. transfery a další platby rozpočtům 82795 4903 - nein. transfery obyvatelstvu 10380 z toho důchody 293304 - nein. transfery do zahraničí 5525 - ostatní běžné výdaje 31467 Kapitálové výdaje 15057 - investiční nákupy 8398 - investiční transfery 8012 - invest.půjčené prostředky 951 - ostatní kapitálové výdaje 18791 Saldo rozpočtu - 46 - 862 891 796 179 80 426 95 379 55 905 211 655 332 615 230 897 18 324 1 875 66 712 17 974 48 484 186 68 -93 684 Christy Obecná ekonomie II přednášky - saldo rozpočtu - rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu - načítáním deficitů rozpočtu dostáváme státní dluh - buď zvýší daně nebo si na to půjčí - vládní dluhopisy (dlouhodobé), pokladniční poukázky (krátkodobé) - kdyby CB nakoupila c. p. přímo od vlády byla by to monetizace - není to vůbec běžné -> CB jsou nezávislé aby je vláda nemohla nutit k zaplacení státního dluhu tisknutím nových peněz - vedlo by to k hyperinflaci - vydáním c. p. odčerpává vláda prostředky, které by soukromé subjekty mohli použít k investicím - český dluh je veden jako domácí - v domácí měně - ze státního dluhu se také musí platit úroky - restriktivní politika - zvýšení daní, pokles transferů - expanzivní - opak - soustava veřejných rozpočtů - státní - měst a obcí - krajů - mimorozpočtových fondů - jiných - např. konsolidační agentura - zdravotních pojišťoven - Maastrická kritéria pro přijetí Euro - deficit státního rozpočtu nesmí překročit 3% HDP - veřejný dluh nesmí překročit 60% HDP 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 40 0 -2 35 -2,5 -3,0 -3,6 36,8 -2,8 -4 26,3 20 % % -6,8 -5,0 36,6 29,8 25 -5,9 -6 36,8 30 -3,7 15 -8 10 -10 18,2 12,2 12,9 13,4 5 -12 -12,5 0 1997 -14 deficit státního rozpočtu ČR 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 veřejný dluh ČR Formy fiskální politiky 1. vestavěné stabilizátory - měli by vyrovnávat kolísání ekonomiky, působí automaticky - podpory v nezaměstnanosti, progresivní míra zdanění - podpory v nezaměstnanosti - když se ekonomika dostává do recese -> klesá produkt -> roste pef-info.wz.cz - 47 - Christy Obecná ekonomie II přednášky počet nezaměstnaných -> dostanou podporu v nezam. -> nemusí tolik omezit svoje výdaje -> propad produktu nebude tak hluboký - progresivní míra zdanění - když roste produkt -> rostou příjmy domácností -> dostávají se do vyššího daňového pásma -> nemůžou utratit tolik kolik by chtěli -> produkt neroste tak rychle 2. diskreční politika - politika volného rozhodování - změna daní, vláda rozhodne že zvýší vládní nákupy, změní politiky zaměstnanosti - jednorázová opatření založené na volném rozhodování vlády Saldo rozpočtu BS = Ta + tY - TR - G - deficit snížím tím: - snížím výdaje - celá křivka se posune nahoru - zvýším autonomní daně - křivka se posune nahoru - zvýším t - křivka bude strmější Skutečný rozpočet BS = Ta - tY - TR - G Strukturální rozpočet - saldo BS* = Ta + tY* - TR - G - říká kolik by bylo saldo rozpočtu kdyby se hypoteticky ekonomika nacházel nad potenciálním produktem - rozpočet při plném využití všech zdrojů, neboli ekonomika pracuje na potenciálním produktu - jakoby měřítko úspěšnosti vlády Cyklický rozpočet - rozdíl skutečného salda a strukturálního salda BScykl. = BS - BS* - vzniká tak, že ekonomika je v recesi - rozpočty když se nastřádají tvoří dluh - nesmí překročit 60% HDP - fiskální politiku preferovali zejména Keynesiánci - cílem bylo zvýšit zaměstnanost Problémy fiskální politiky 1. vytěsňovací efekt - soukromé investice jsou vytlačovány zvýšením vládních nákupů 2. časové zpoždění - vládní ekonomové poznají nějaký problém, navrhnou vládě opatření, pak ho musí schválit parlament, pak to musí schválit prezident a než to opatření začne působit tak to taky nějakou dobu trvá - může se stát, že opatření proti recesi začne působit v expanzi - to by vedlo ke zvýšení inflace 3. fixní a flexibilní kurz (4. deficit - narůstá veřejný dluh, který se musí splácet - narůstají úroky 5. Barro-Ricardova hypotéza - jestliže vláda sníží daně, tak by to mělo podpořit ekonomiku (lidé mají více peněz a můžou více utrácet) - Barro tvrdil, že lidé jsou chytří a když se sníží daně tak musí vzrůst deficit rozpočtu a ten musí být někdy splácen a bude splácen opětovným zvýšením daní - lidé budou reagovat na to snížení daní zvýšením úspor a ne zvýšením spotřeby - produkt nevzroste) Daně Laferova křivka - závislost daňového výnosu na míře zdanění - vztah mezi procentem zdanění a daňovým výnosem - za tím bodem by se ekonomika neměla nacházet pef-info.wz.cz - 48 - Christy Obecná ekonomie II přednášky - ekonomika se nachází v bodě A -> daňový výnos vzroste - nevyplácelo by se podvádět daňové úřady - každý kdo chce snižovat daně by nakreslil tuto křivku - v USA se státní rozpočet propadl do obrovských deficitů - ve Velké Británii příjmy z rozpočtů vzrostli (ale ve stejné době začali těžit ropu v Severním moři) - neví se jestli je tato křivka opravdu účinná - je prakticky nemožné zjistit jestli se ekonomika nachází v zakázané zóně nebo ne Monetární politika - provádí ji Centrální banka Funkce CB - vydává bankovky, mince - řídí platební styk zúčtování mezi bankami - spravuje devizové rezervy země - dohlíží na bezpečné fungování bankovního systému - je bankou bank a státu - CB vznikla 1993 - je nezávislá na vládě (volební období je 6 let, vlády jen 4 roky) - její postavení je dáno ústavou a zákonem o Centrální bance - hlavním cílem je cenová stabilita (nízká míra inflace) - když se to podaří, může plnit i jiné cíle Nástroje měnové politiky - operace na otevřeném trhu - povinné minimální rezervy - diskontní sazba - devizové rezervy - nástroje CB Zprostředkující cíle - peněžní zásoba - úrokové míry - měnový kurz Konečné cíle - cenová stabilita - nízká nezaměstnanost - stabilní ekonomický růst - přímé - nepřímé - jsou důležitější Nepřímé 1. operace na otevřeném trhu - nákup a prodej vládních cenný papírů - reposazba u nás 2% 2. sazba povinných minimálních rezerv - u nás 2% - ovlivňuje peněžní multiplikátor 3. stanovuje některé důležité úrokové míry - reposazbu - dvoutýdenní - nakoupí vládní c.p., tím pustí do oběhu peníze a za dva týdny je zase skoupí a udrží za to úrok - diskontní sazbu - diskontní úvěry - komerční banky si ukládají přes noc přebytečnou likviditu - je to nejnižší sazba na peněžním trhu 1% - lombardní sazbu - lombardní úvěry - zástava cenných papírů - když se banky dostávají do problému, že by si mohli od CB půjčit 3% nejvyšší sazba 4. devizové rezervy - stahuje cizí měnu -> pouští do oběhu domácí měnu a naopak Přímé - stanovení maximálních úroků z úvěrů - stanovení minimálních úroků z vkladů - stanovení maximálního oběhu úvěru, které by komerční banka mohla půjčit Forma měnové politiky 1. aktivistická měnová politika - přizpůsobování měnové politiky cyklickým výkyvům Keynesiánci - politika levných peněz - po druhé sv. válce v USA se snažili stlačit úrokovou míru co nejníže - nízká úroková míra by zajišťovala levné financování jejich dluhů - klidně by měnili úrokovou míru podle potřeby - jak se jim to hodí transmisní mechanizmus - růst peněžní zásoby -> pokles úrokové míry -> růst investic, spotřeby... -> růst agregátní poptávky -> růst produktu, zaměstnanosti i cenové hladiny ↑ M →↓ i →↑ I , C... →↑ AD →↑ Y , ↑ zam. ↑ P - může dojít k deflační impotenci pef-info.wz.cz - 49 - Christy Obecná ekonomie II přednášky 2. politika stálého pravidla Monetaristé - obávají se míry inflace - tomu podřídili měnovou politiku - na rozdíl od Keynesiánců tvrdí, že měnová politika je velmi účinná, ale neznamená to že by jí měli CB používat krátké období dlouhé období - v krátkém období uznávají dopady (6-9 měsíců), ale za dalších 9 měsíců by byl jediný dopad zvýšení cenové hladiny - tvrdí že peněžní zásoba by měla růst tempem 3 - 5% ročně pořád a to zajistí, že nedojde ke zvýšení míry inflace - problém je že by centrální banka musela plně ovládat peněžní zásobu a měla by být stabilní nebo předvídatelná poptávka po penězích 3. cílování inflace (nové) - CB vyhlásí konečné cíle a pak se je snaží dodržet - je to srozumitelné pro veřejnost - inflace by se měla pohybovat od 2 - 4% - konečné cíle - u Keynesiánců vysoká zaměstnanost - u monetaristů nízká míra inflace - zprostředkující cíle - pomocí nich může CB dosáhnout konečných cílů Problémy měnové politiky 1. past na likviditu - poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru, při nízké úrokové míře - neroste produkt ani zaměstnanost 2. deflační impotence - necitlivost soukromých výdajů na úrokovou míru - neroste produkt, neklesá nezaměstnanost 3. časové zpoždění - rozpoznat problém, přijmout opatření a pak teprve to začne působit - rychlejší než u fiskální politiky 4. omezení podle fixního nebo flexibilního - u fixního účinná není - poslední kapitola skript v testu nebude pef-info.wz.cz - 50 - Christy
Podobné dokumenty
Ekonomické náklady mateřství - kvalitativní sondy
zaměstnanost matek školních dětí v ČR naopak průměrnou zaměstnanost matek stejně starých dětí
v EU vysoce převyšuje (tamtéž). Relativně nízký podíl zaměstnaných matek předškolních dětí v ČR má
své ...
Koncepce hospodářské restrukturalizace ULK, MSK a KVK
Na malou spokojenost zaměstnavatelů s kvalitou pracovní síly a na problémy při využívání existující
technicky vzdělané pracovní síly v krajích ukazuje také podíl technicky vzdělaných uchazečů o
zam...
Standardy bydlení 2003/2004
populace, které tvoří zřejmě hlavní část uchazečů o zaměstnání na úřadech práce, byly dosud ve svém
migračním chování „imunní“ vůči změnám regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení.
S oh...
Plán podpory rozvoje cestovního ruchu 2016
V období let 1990 – 2014 přesáhly investice do cestovního ruchu ze strany orgánů veřejné
správy částku 3 mld. Kč. Významnou měrou se podílejí na investičních aktivitách i soukromé
subjekty (v rámci...
www.thunova.cz Kapitola 7 – NEZAMĚSTNANOST
― vzniká z důvodu strukturálních změn v ekonomice
o útlum některých odvětví
o expanze jiných odvětví
― pracovník musí změnit kvalifikaci
― nedostatečná mobilita obyvatelstva
― vzniká z důvodu nesou...