Fyzika a potápění
Transkript
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Fyzika a potáp ní Mgr. Michal Musílek katedra fyziky a informatiky konzultant: Prof. RNDr. Ivo Volf, Csc. studijní program: P7507 Specializace v pedagogice studijní obor: teorie vyu ování fyzice prosinec 2005 Úloha . 1 – nebezpe í zadržování dechu p i vystoupání sm rem k hladin Zadání úlohy Jedním ze základních pravidel sportovního potáp ní s potáp ským p ístrojem je p ísný zákaz vystupovat do menší hloubky, nebo se vyno ovat z vody se zadrženým dechem. Pokud potáp b hem výstupu dýchá, upravuje se množství dýchacích plyn v plících tak, aby nitroplicní tlak byl fyziologický. Pokud zadrží dech, vzr stá tlak uvnit plic tak, že m že docházet k pronikání bublinek plynu do plicní tkán a cév, následn ke vzduchové embolii a v krajním p ípad i ke smrti potáp e. Rozhodn te, zda je nebezpe í poškození plic z p etlaku v tší p i vyno ování z v tších hloubek, nebo z menší hloubky pod hladinou. Porovnejte z hlediska nebezpe nosti vystoupání z hloubky 30 m do hloubky 25 m a vyno ení z hloubky 5 m na hladinu. P itom v obou p ípadech p edpokládejte, že se potáp zhluboka nadechl na objem 5,6 dm3 a zadržel dech. Maximální objem, na který se mohou jeho plíce roztáhnout bez rizika závažného poškození zdraví je 6,4 dm3. P itom si plíce p edstavujeme jako pružný vak, který sv j objem m ní se zm nou objemu plynu uzav eného v plicích p i zadrženém dechu. ešení úlohy Tlak dýchacích plyn je dán absolutním tlakem v dané hloubce (to je sou et normálního tlaku vzduchu nad hladinou p0 = 0,10 MPa a hydrostatického tlaku sloupce vody odpovídajícího dané hloubce pod hladinou). Tedy v hloubkách 5, 25 a 30 m pod hladinou: p5 = 0,15 MPa p25 = 0,35 MPa p30 = 0,40 MPa Pro zm nu objemu a tlaku plynu p i stálé teplot (izotermický d j) platí Boyl v-Mariott v zákon: p.V = konst. Konkrétn pro vystoupání z hloubky 30 m do hloubky 25 m: p25 . V25 = p30 . V30 V25 = p30 ⋅ V30 p25 = 0,40 MPa ⋅ 5,6 dm 3 0,35 MPa = 6,4 dm 3 P i daném vystoupání z v tší hloubky je nebezpe nost zadržení dechu hrani ní! Pro vyno ení z hloubky 5 m na hladinu: p0 . V0 = p5 . V5 V0 = p5 ⋅V5 p0 = 0,15 MPa ⋅ 5,6 dm3 0,10 MPa = 8,4 dm3 P i vyno ení z hloubky 5 m je nebezpe nost zadržení dechu velmi výrazná. M že dojít k trvalému poškození zdraví potáp e, p ípadn i ke smrti. Porovnáním výsledk výpo t jsme zjistili, že zadržování dechu je nejvíce nebezpe né v malých hloubkách pod hladinou (potáp ské p íru ky ozna ují jako nebezpe nou zónu hloubky do 10m). Úloha . 2 – maximální bezpe ná hloubka p i potáp ní na nádech Zadání úlohy P i potáp ní na nádech, tedy bez p ístroje, nebezpe í popsané v p edchozí úloze nehrozí, protože nádech na plnou kapacitu plic je možný pouze na hladin . P i pono ování potáp e do hloubky se však jeho plíce stla ují p sobením hydrostatického tlaku. Bezpe né je stla ení plic z po áte ního objemu V0 = 5,6 dm3 až na objem, který mají plíce p i dýchání na suchu v okamžiku maximálního usilovného výdechu. Tento tzv. zbytková kapacita plic je asi Vm = 1,6 dm3. Do jaké hloubky se m žeme bezpe n potáp t na nádech? ešení úlohy Tlak vzduchu nad hladinou vody (v okamžiku nádechu) je p0 = 0,1 MPa (tzv. normální tlak). Pomocí Boylova-Mariottova zákona vypo teme, že bez problém vydržíme maximální tlak pm: pm = V0 ⋅ p0 Vm = 5,6 dm 3 1,6 dm 3 ⋅ 0,1 MPa = 0,35 MPa Absolutní tlak pm = 0,35 MPa je v hloubce 25 m pod hladinou. Na nádech se m žeme bezpe n potáp t do maximální hloubky 25 m. Závislost tlaku na hloubce Pro hydrostatický tlak platí známý vzorec ph = h rg . Pro hustotu vody r = 1000 kg.m-3 a tíhové zrychlení g = 10 m.s-2 dostaneme jednoduchou závislost hydrostatického tlaku na hloubce. S každým metrem hloubky stoupne hydrostatický tlak ph o 10 000 Pa = 0,01 MPa. Hydrostatický tlak ph ovšem není absolutní tlak, ale p etlak proti normálnímu tlaku p0 vzduchu nad hladinou. Absolutní tlak vypo teme: p = p0 + ph a naopak hydrostatický tlak z absolutního: ph = p - p0 Takže pro tlak p = 0,35 MPa je hydrostatický tlak ph = p - p0 = 0,35 MPa – 0,10 MPa = 0,25 MPa a protože každý 0,01 MPa odpovídá 1 m hloubky, jedná se o hloubku h = 25 m. Neboli - ze vzorce pro hydrostatický tlak: h = ph ρg = 250 000 Pa 1000 kg.m −3 ⋅10 m.s −2 = 25 m Úloha . 3 – funkce kompenzátoru (vyvažovací vesty) Zadání úlohy Potáp oble ený v neoprénovém obleku je nadleh ován bublinkami v neoprénu. Vztlaková síla se m ní podle velikosti bublinek v neoprénu s hloubkou ponoru. Potáp musí vyvažovat vztlak závažím a podle hloubky také kompenzátorem. Kompenzátor je vesta (žaket) s nafukovací kapsou, která podle množství vzduchu do ní napušt ného vyvolává p íslušnou vztlakovou sílu. Kapsu je možné nafukovat z lahve (pomocí st edotlakého vývodu automatiky), na hladin též ústy jako záchrannou vestu. Vyfukuje se bu stiskem tla ítka, nebo samo inným otev ením pojistného ventilu. Potáp má v hloubce 35 m napln n kompenzátor na t i tvrtiny celkového objemu. Pojistný ventil kompenzátoru se otevírá p i p etlaku 0,05 MPa. V jaké hloubce se p i výstupu k hladin otev e pojistný ventil? ešení úlohy Potáp i kompenzátor jsou v hloubce 30 m vystaveni tlaku p30 = 0,4 MPa. Vzduch v kompenzátoru zabírá objem 0,75 Vmax, tedy t í tvrtin maximálního objemu. Nejprve musíme vypo ítat v jaké hloubce h vyplní vzduch uzav ený v kompenzátoru celý jeho objem. Tlak vzduchu px v této hloubce bude: 0,75 Vmax px = ⋅ p30 = 0,75 ⋅ p30 = 0,75 ⋅ 0,40 MPa = 0,30 MPa Vmax To je tlak, který odpovídá hloubce 20 m. P i dalším vyno ování se už nem ní objem ani tlak vzduchu uzav eného v kompenzátoru. Aby se otev el pojistný ventil kompenzátoru musí okolní tlak vody klesnout o dalších 0,05 MPa. To znamená z 0,30 MPa na 0,25 MPa. Tento tlak odpovídá hloubce 15 m. Pojistný ventil kompenzátoru se otev e v hloubce 15 m. Úloha . 4 – pln ní lahve kompresorem Zadání úlohy Potáp ské lahve se zásobou stla eného vzduchu se asto plní kompresorem. P i stla ování vzduchu kompresorem se vzduch zah ívá. Pokud chce potáp jít na ponor ihned po napln ní lahve, musí po ítat s tím, že kapacita lahve nebude pln využita. Lahve mají v podstat stálý objem a zpravidla je možné je plnit na maximální tlak 20 MPa. V tlakové lahvi o vnit ním objemu 10 dm3 je po odpojení od kompresoru vzduch o tlaku p1 = 20 MPa a teplot t1 = 47 °C. Jaký je tlak vzduchu v lahvi po ochlazení na teplotu t2 = 17 °C? ešení úlohy Pro zm nu tlaku vzduchu s teplotou p i stálém objemu (izobarický d j) platí Charles v zákon: p2 T2 p1 T1 = p2 = T2 ⋅ p1 T1 Teploty T1 a T2 v této rovnici jsou však absolutní termodynamické teploty (v kelvinech), které získáme jednoduchým p evodem: T = [ t / °C + 273 ] K , tedy T1 = 220 K, T2 = 190 K . Odtud vypo teme p2 = T2 ⋅ p1 T1 = 190 K 220 K Tlak v lahvi bude jen 17,3 MPa. ⋅ 20 MPa = 17,3 MPa Úloha . 5 – p epoušt ní vzduchu Zadání úlohy N kdy pot ebujeme doplnit lahev vzduchem pro opakovaný ponor na b ehu, kdy nemáme k dispozici kompresor, ale m žeme mít nap . v zavazadlovém prostoru automobilu v tší tlakovou lahev se stla eným vzduchem. Lahve propojíme spojkou a otev eme p epoušt cí ventil. Po vyrovnání tlaku ponecháme lahve n jakou dobu v klidu tak, aby se teplota vzduchu v lahvích po p epoušt ní vyrovnala s teplotou okolního vzduchu a tím byla stejná jako p ed p epoušt ním. Ze 40-litrové tlakové lahve p epustíme vzduch o tlaku 18 MPa do 10-litrové lahve, ve které je tlak 2 MPa. Jaký bude tlak vzduchu po p epušt ní? ešení úlohy V láhvi A je vzduch o tlaku pA a objemu VA, jeho látkové množství m žeme vypo ítat ze stavové rovnice ideálního plynu. Stejné je to pro láhev B: p AVA = n A RT nA = p AVA RT pBVB = nB RT nB pBVB RT = Po propojení obou lahví platí pro stavové veli iny v obou lahvích: p A (VA + VB ) = (n A + nB )RT n A + nB = p(VA + VB ) RT Jisté je, že celkové látkové množství plynu v obou lahvích je p ed i po p epoušt ní nA + nB, tedy: p AV A RT + p BVB RT p AV A + p BVB p = = = p(V A + VB ) RT p (V A + VB ) p AV A + p BVB V A + VB Pro naše konkrétní zadání: p = p AV A + p BVB V A + VB = 18 MPa.40 dm 3 + 3 MPa.10 dm 3 40 dm 3 + 10 dm 3 Tlak vzduchu v obou lahvích bude po p epoušt ní 15 MPa. = 15 MPa Úloha . 6 – výpo et spot eby vzduchu p i plánování doby ponoru Zadání úlohy P i potáp ní dýchá potáp vždy vzduch o takovém tlaku, v jaké je zrovna hloubce. Hustota dýchaného vzduchu tedy roste s hloubkou podobn jako tlak. Pr m rná ventilace plic na hladin vychází 0,35 až 0,50 dm3.s-1. S ohledem na bezpe nost potáp ní po ítáme vždy s horní hranicí tohoto rozmezí, tedy Q0 = 0,50 dm3.s-1. Pro ventilaci plic v hloubce h pak platí: Qh = ph ⋅ Q0 p0 kde ph je tlak vody v hloubce h a p0 je normální tlak. Dalším bezpe nostním parametrem je tzv. minimální rezerva tlakového vzduchu, kterou obvykle plánujeme v hodnot pr = 3 MPa. Za jak dlouho vydýchá potáp v hloubce 40 metr ? vzduch z láhve o vnit ním objemu 12 litr , napln né na tlak 20 MPa ešení úlohy Využitelný tlak je dán rozdílem maximálního tlaku pm a minimální rezervy pr, tedy p = pm – pr. Využitelný objem vzduchu na hladin V0 by pak byl (podle Boylova-Mariottova zákona): ( pm − pr )V = p0 V0 V0 = pm − p0 pr ⋅V , kde V je objem láhve. Na hladin by tato zásoba vzduchu vydržela na dobu t0 = V0 Q0 V hloubce h ovšem pouze na dobu V0 Qh th = = p 0 V0 ⋅ p h Q0 = p0 pm − ⋅ ph p0 pr ⋅ V Q0 = pm − ph pr ⋅ V Q0 íseln pro naše konkrétní zadání th = pm − ph pr V ⋅ Q0 = 20 MPa − 3 MPa 12 dm 3 ⋅ 0,5 MPa 0,50 dm 3 .s −1 Zásoba vzduchu vysta í potáp i v hloubce 40 m na dobu 13,6 min. = 816 s = 13,6 min Úloha . 7 – ov ení zásoby vzduchu na plánovaný ponor Zadání úlohy Vysta í zásobník vzduchu o objemu 12 litr napln ný na tlak 20 MPa pro sestup, p i kterém potáp setrvá 20 minut v hloubce 20 metr a 10 minut v hloubce 3 metry? Uvažujeme rezervu 3 MPa a hladinovou spot ebu vzduchu 30 litr za minutu. ešení úlohy Provedeme p evody jednotek a výpo ty tlak v p íslušných hloubkách: V = 12 l = 12 dm3 t20 = 20 min = 1200 s p3 = 0,13 MPa p20 = 0,3 MPa t3 = 10 min = 600 s Q0 = 30 l.min-1 = 0,5 dm3.s-1 Normální objem využitelné zásoby vzduchu (tedy objem za normálního tlaku) vypo teme ( pm − pr )V = p0 V0 V0 = pm − p0 pr ⋅V = 2040 dm 3 = 20 MPa − 3 MPa ⋅12 dm 3 0,1 MPa = = 2,04 m 3 Objem vzduchu spot ebovaný pro dvacetiminutový pobyt v hloubce 20 m by byl V20 = Q20 ⋅ t 20 = Q0 p 20 ⋅ t 20 p0 = 0,5 dm 3. s −1 0,3 MPa ⋅1200 s = 1800 dm 3 0,1 MPa = 1,8 m 3 a podobn objem vzduchu spot ebovaný pro desetiminutový pobyt v hloubce 3 m V3 = Q3 ⋅ t 3 = Q0 p3 ⋅ t3 p0 = 0,5 dm 3. s −1 0,13 MPa ⋅ 600 s = 390 dm 3 0,1 MPa = 0,39 m 3 Pot eba vzduchu V20 + V3 = 2,19 m3 je v tší než zásoba vzduchu V0 = 2,04 m3. Zásobník vzduchu pro zamýšlený ponor nesta í. Trvání sestupu je nutné zkrátit nebo použít lahev s v tší zásobou vzduchu. Úloha . 8 – výpo et maximální hloubky potáp ní p i dýchání vzduchu Zadání úlohy Kyslík dýchaný pod parciálním tlakem v tším než 0,16 MPa p sobí na lidský organizmus toxicky! Jaká je teoreticky maximální dosažitelná hloubka p i potáp ní, jestliže jako dýchací sm s používáme stla ený vzduch? ešení úlohy Pro ešení úloh na r zné dýchací sm si je d ležité znát Dalton v zákon: Ve sm si ideálních plyn , které spolu chemicky nereagují, se každá z plynných složek chová tak, jako by daný objem zaujímala sama a ídí se svou vlastní stavovou rovnicí. P itom se celkový tlak sm si rovná sou tu parciálních tlak všech složek sm si. D sledkem Daltonova zákona je, že parciální tlak pi jednotlivé složky i dýchací sm si vypo ítáme z celkového tlaku sm si plyn p, jestliže známe její objemovou koncentraci: pi = p ⋅ xVi p = pi xVi Objemová koncentrace kyslíku ve vzduchu xVi = 20,95 % = 0,21, takže tlak vody do kterého je možné se potopit se zásobou vzduchu je p = pO2 xO2 = 0,16 MPa = 0,76 MPa 0,21 Tento (absolutní) tlak odpovídá hloubce h = 66 m. Se stla eným vzduchem je možné se potáp t maximáln do hloubky 66 metr . Ve v tších hloubkách hrozí otrava kyslíkem! Úloha . 9 – výpo et složení dýchací sm si TRIMIX Zadání úlohy P i potáp ní do v tších hloubek používají potáp i dýchací sm s TRIMIX, jejímiž hlavními složkami jsou kyslík, dusík a helium. P idáním helia se nejen zamezí možnosti otravy organizmu kyslíkem, ale také se sníží riziko hloubkového opojení, které je zp sobeno dýcháním dusíku pod vyšším parciálním tlakem. Dýchací sm s TRIMIX se p ipravuje smícháním helia se stla eným vzduchem p ímo v tlakové lahvi. Do lahve nejprve p epustíme helium a potom kompresorem p idáváme vzduch. Jaká minimální objemová koncentrace helia musí být ve výsledné dýchací sm si, aby nemohlo dojít k otrav kyslíkem, pokud po ítáme s maximální hloubkou sestupu 80 m? ešení úlohy V hloubce 80 m pod hladinou je absolutní tlak 0,90 MPa. Maximální p ípustný parciální tlak kyslíku je 0,16 MPa. Z t chto dvou údaj vypo teme maximální možnou objemovou koncentraci kyslíku v dýchací sm si TRIMIX: xO2 = pO2 p = 0,16 MPa = 0,177 = 17,7 % 0,90 MPa Podíl kyslíku se tedy musí snížit z p vodních 21,0 % na 17,7 %. Ve stejném pom ru se musí snížit podíl vzduchu ve sm si vzduch – helium. Ozna íme-li procentuální podíl helia ve výsledné dýchací sm si TRIMIX xHe, sníží se podíl vzduchu z p vodních 100 % na (100 – xHe) % a musí platit: 100 x He 100 17,7 21,0 a po úpravách x He 1 17,7 21,0 100 tedy xHe = 15,7 % . Ve sm si TRIMIX pro potáp ní do hloubky 80 m musí být minimáln 15,7 % helia. , Úloha . 10 – výpo et složení dýchací sm si NITROX Zadání úlohy P i potáp ní do st edních hloubek (mezi 30 a 50 m pod hladinou) nehrozí potáp i otrava kyslíkem, ale velmi nebezpe né m že být hloubkové opojení dusíkem, který je vdechován pod vyšším parciálním tlakem než na hladin . Hloubkové opojení má podobné projevy jako alkoholové opojení a stejn jako je velmi individuální tolerance na alkohol, p ichází hloubkové opojení u r zných lidí v r zné hloubce podle jejich t lesné konstituce, zkušeností, momentální únavy a dalších vliv . U za áte ník a citlivých jedinc se m že dostavit p i dýchání vzduchu už p i p ekro ení hranice ovšem až v hloubkách v tších než 40 m). 30 m (u v tšiny potáp Dýchací sm s NITROX se p ipravuje smícháním kyslíku se stla eným vzduchem p ímo v tlakové lahvi. Láhev nejprve áste n naplníme vzduchem z kompresoru, potom p epustíme kyslík a nakonec kompresorem doplníme vzduch na požadovaný tlak. Jaké objemové koncentrace kyslíku a dusíku musí být ve výsledné dýchací sm si, aby nemohlo dojít ani k otrav kyslíkem, ani k hloubkovému opojení, pokud po ítáme s maximální hloubkou sestupu 40 m? ešení úlohy V hloubce 40 m pod hladinou je absolutní tlak 0,50 MPa. Maximální p ípustný parciální tlak kyslíku je 0,16 MPa. Z t chto dvou údaj vypo teme maximální možnou objemovou koncentraci kyslíku v dýchací sm si NITROX: xO2 = pO2 p = 0,16 MPa = 0,32 = 32,0 % 0,50 MPa Dále zjistíme, p i jakém minimálním parciálním tlaku dusíku m že dojít k hloubkovému opojení. Hloubce 30 m odpovídá celkový tlak p = 0,4 MPa. Objemová koncentrace dusíku ve vzduchu je p ibližn 78 %. Tedy parciální tlak dusíku v hloubce 30 m: pN2 = p . xVN2 = 0,4 MPa . 0,78 = 0,31 MPa Z této hodnoty a z tlaku v hloubce 45 m zjistíme (podobn jako u kyslíku) maximální možnou objemovou koncentraci dusíku v dýchací sm si NITROX: x N2 = p N2 p = 0,31 MPa = 0,62 = 62 % 0,50 MPa Jak je vid t, pomocí sm si NITROX není možné ideáln vyhov t ob ma požadavk m, protože xO2 + xN2 = 32 % + 62 % = 94 % < 100 % . Situaci lze ešit dvojím zp sobem: 1. Použijeme dýchací sm s NITROX s obsahem kyslíku xO2 = 32 % s tím, že riziko hloubkového opojení je minimální. 2. Pokud máme k dispozici helium, použijeme dýchací sm s TRIMIX. Záv r Potáp ní je bezesporu zajímavý sport. Pro u itele fyziky jde o výbornou motivaci k výpo t m stavu ideálního plynu. Pro potáp e je znalost fyziky naprostou nezbytností. P itom není pot eba jít nad rámec st edoškolské fyziky. V souvislosti s potáp ním by samoz ejm šlo ešit i úlohy z jiných oblastí fyziky, nap . odpor proti pohybu ve vod , ší ení zvuku ve vod . Velmi zajímavá je otázka vid ní ve vod (p es sklo potáp ských brýlí) a s tím související zkreslení vnímání vzdáleností p edm t p i stereoskopickém vid ní. Literatura Dobeš, Dušan: P ístojové potáp ní, praktická p íru ka pro každého potáp e. Brno, CP Books a.s. 2005. 1. vyd., 172 str. ISBN 80-251-0700-0.
Podobné dokumenty
Pneumonie - Exopetvet
stádiu onemocnìní a je proto nutné zahájit antibiotickou
terapii ihned. V tìchto pøípadech aplikujeme do plicní
sondy na našem pracovišti cefazolin (20–60 mg/kg q
24 h). Další antibiotika, která lz...
hydrostar h-5-n 2012
Dodává se stla ený v ocelových tlakových láhví. S plyny pod
tlakem mohou zacházet pouze zkušené, ádn proškolené osoby.
Zajist te, aby vybavení pro odb r bylo ur eno pro tlak v láhvi a
látku uvnit ....
ZP FTVS Hrstka - Michal Hrstka
Nejvýznamn jší sout ží jsou olympijské hry. Význam plavání byl ocen n tím, že bylo
za azeno do programu již v roce 1896 v Athénách. Tehdy byla vypsána pouze disciplína
plavání a délka trat , která ...
1. Historický úvod
- neexistuje a nelze ho vytvořit, neboť příroda má strach z prázdnoty (horror vacui - Aristoteles).
Galileo Galilei, který byl tázán, proč vodní sací pumpy nezvednou vodu do výšky větší než asi des...
Mezinárodní zkušební řád pro zkoušky záchranných psů
záchranné psy a IRO (mezinárodní organizací pro záchranné psy) a schválen
předsednictvem FCI a rovněž valným shromážděním IRO. Nahrazuje dosud platný
zkušební řád záchranných psů FCI a IRO.Tento zk...
2.3.8 Izochorický děj
Mezi lidmi se tvrdí, že pokud necháme kolo na sluníčku, může duše kvůli zahřátí
prasknout. Vysvětli. Urči, kolikrát vzroste tlak v pneumatice, pokud se její teplota
zvýší na přímém slunci z 20°C a ...