ze_vzduchu_na_zem
Transkript
Ze vzduchu na zem (a pak znovu do vzduchu) Před nedávnem získala firma Raytheon kontrakt v hodnotě více než 120 milionů dolarů, v jehož rámci vyvíjí pro americkou armádu a námořní pěchotu nový lehký pozemní mobilní raketový protiletadlový systém zatím známý jako SLAMRAAM. Jeho charakteristickým rysem je využití standardních leteckých protiletadlových řízených střel AIM-120 AMRAAM, které jsou umístěné na terénním vozidle „Hummer“ (HMMWV). 54 M yšlenka využití osvědčených leteckých protiletadlových řízených střel v pozemních systémech protivzdušné obrany není nová. Nejznámější je bezpochyby americký systém M48 CHAPARRAL z druhé poloviny 60. let, který využívá letecké řízené střely SIDEWINDER s pasivním infračerveným naváděcím systémem. Čtveřice těchto raket je instalována na otočném odpalovacím zařízení, které je umístěné buď na lehkém pásovém podvozku nebo na kolovém přívěsu. Kromě toho vznikla i námořní verze. Princip činnosti je vzhledem k použitým samonaváděcím řízeným střelám relativně jednoduchý. Za denních podmínek dostává obsluha informace o blížícím se cíli z vhodného přehledového radiolokátoru, nebo jej operátor sedící v kabině otočného odpalovacího zařízení vyhledává vizuálně. Pro ztížené povětrnostní podmínky nebo noc je u modernizovaných verzí k dispozici termovizní zaměřovač FLIR. Operátor tedy otočí odpalovací zařízení do směru přibližujícího se cíle. Aktivuje jednu ze čtyř ŘS, jejíž infračervený detektor začíná vyhledávat zdroj tepelného vyzařování. Okamžik, kdy hlavice zachytila cíl, mu podobně jako pilotům u stíhacích letounů oznámí akustický signál. Operátor pak ŘS odpálí. Raketa SIDEWINDER se na cíl navádí autonomně a operátor může okamžitě začít vyhledávat další cíl. Za minutu dokáže CHAPARRAL odpálit všechny čtyři rakety. Znovunabití systému trvá 5 minut. Pravděpodobnost zásahu cíle letícího rychlostí do 300 m/s se u prvních verzí raket SIDEWINDER pohybovala okolo 50 %. Později se tato hodnota zlepšila, protože CHAPARRAL jednoduše dostal nové verze leteckých raket AIM-9. Z výzbroje americké armády byl CHAPARRAL již před časem vyřazen a nahrazen lehčím kompletem AVANGER. Ten využívá obdobnou koncepci s kabinou operátora v otočném odpalovacím zařízení s 8 řízenými střelami STINGER a 12,7mm kulometem. Systém CHAPARRAL však ještě dnes využívá nejméně 7 zemí, mezi kterými například nechybí Izrael, Egypt nebo Tchaj-wan. Navrhovaná verze systému CHAPARRAL na podvozku raketometu MLRS zůstává nerealizována. Na snímku v titulku je původní standardní samohybné provedení. Samohybná pásová plovoucí verze má bojovou hmotnost 13 000 kg. Raketa je 2,9 m dlouhá, má hmotnost 86 kg, má maximální dálkový dosah 9000 m, výškový dosah do 3000 m a cíle ničí bezkontaktním zapalovačem vybavená 12,5kg bojová hlavice. Vyvíjený lehký americký SLAMRAAM NASAMS a nová generace Hlavní nedostatek systému CHAPARRAL představuje malý účinný dosah, který vzhledem k použitému typu ŘS nelze příliš zlepšit. Tuto možnost přinesl až nástup leteckých protiletadlových ŘS středního dosahu. Jako první se objevily italské systémy SPADA a švýcarské SKYGUARD/SPARROW. Oba využívají americké letecké ŘS SPARROW s poloaktivním radiolokačním naváděním. Švýcarský komplet přebírá originální americkou verzi, italský SPADA sice obsahuje řízené střely ASPIDE, ale i ty vznikly od typu SPARROW. Systém SPADA kromě Itálie využívá i Thajsko, konkurenční SKYGUARD/SPARROW zavedlo do výzbroje jednotku tvoří přehledový RL na jednoosém přívěsu, mobilní středisko pro koordinaci palby a tři šestinásobná odpalovací zařízení. Každé z nich je umístěno na terénním nákladním automobilu 6 x 6, avšak odpalovací zařízení lze z něj poměrně rychle sejmout a jednoduše instalovat do vhodného terénu. Operační použití vypadá následovně: Před odpálením se do naváděcího systému zvolené ŘS vloží předběžná poloha přibližujícího se cíle. Do tohoto prostoru pak řízenou střelu v první fázi letu navádí její palubní inerciální systém. Po dosažení této oblasti začne pracovat malý RL v přídi, který začne vyhledávat cíl a po jeho zachycení na něj ŘS navede. Protože se po odpálení řízená střela AMRAAM navádí na cíl již zcela sama, může NASAMS rychle působit proti velkému množství cílů současně. Systém využívá řízené střely AMRAAM verze AIM-120B/C, které jsou 3,65 m dlouhé, mají hmotnost 156 kg (z čehož 20 kg připadá na bojovou hlavici) a dosah při odpálení ze země více než 20 000 m. Další a zatím nejnovější aplikace řízené střely AMRAAM je u v úvodu zmíněného lehkého mobilního systému protivzdušné obrany SLAMRAAM (Surface Launched Advanced Medium Range Air-to-Air Missile). První informace o něm se Odpalovací zařízení norského systému NASAMS Řecko, Egypt, Kuvajt a Tchaj-wan. Pro úplnost je ještě třeba zmínit Španělsko a Kypr, které využívají jakousi kombinaci obou systémů – tedy SKYGUARD s ŘS ASPIDE. Zájem konstruktérů na sebe upoutává i následující generace amerických leteckých řízených střel středního dosahu AIM-120 AMRAAM s aktivním RL naváděním. Tato zbraň tvoří základ norského pozemního systému protivzdušné obrany NASAMS (Norwegian Advanced Surface-to-Air Missile System), který byl zaveden do výzbroje v druhé polovině 90. let. Palebnou objevily v polovině 90. let, a tehdy byl znám ještě jako HUMRAAM. Perspektivním uživatelem se měla stát americká námořní pěchota, která před koncem minulého desetiletí provedla zkoušky a specifikovala operační požadavky. Důležitý impulz, který přinesl urychlení tohoto programu, znamenal zájem americké pozemní armády (US Army) na pořízení podobného systému jako HUMRAAM. Sloučení požadavků obou složek ozbrojených sil USA vyústilo v SLAMRAAM. 55 Palebné vozidlo a řídicí centrum s přehledovým RL izraelského systému SPYDER Jeho prototyp jako nosič využívá terénní automobil HMMWV ve verzi M1097, na jehož ložném prostoru je namontována pětice standardních vypouštěcích lišt řízených střel AMRAAM převzatých z letounu F-15. Před použitím se vypouštěcí zařízení nastaví na náměr přibližně 30° a zamíří se s ním do přibližného směru předpokládaného příletu cíle. Další použití je obdobné jako u systému NASAMS. Na rozdíl od něj je však SLAMRAAM podstatně lehčí a snadněji přepravitelný. Vozidlo M1097 má vlastní hmotnost necelých 2700 kg, dalších 1140 kg připadá na odpalovací zařízení s 5 ŘS. Do výzbroje amerických ozbrojených sil by se tento malý a za každého počasí použitelný systém měl zavádět okolo roku 2006. Izraelský SPYDER Nejnovějším přírůstkem do kategorie pozemních systémů protivzdušné obrany využívajících letecké ŘS je izraelský SPYDER, poprvé představený na letošní zbrojařské výstavě v Indii. Jeho název (SPYDER – Surface-to-Air Python & Derby Air Defense System) již naznačuje jeho určitou charakteristiku, protože využívá řízené střely dvou kategorií. Ve čtyřnásobném odpalovacím zařízení na podvozku terénního nákladního automobilu 6 x 6 (například TATRA) jsou umístěny dvě ŘS PYTHON 5 patřící do kategorie leteckých raket krátkého dosahu s IČ samonaváděcí soustavou a dvě ŘS středního dosahu DERBY s aktivním RL naváděním. V jednom odpalovacím zařízení jsou tedy rakety s oběma dnes používanými způsoby navádění. Typ PYTHON 5 56 využívá nejmodernější vysoce citlivý IČ duální detektor (Imaging Infra Red) schopný snímat prakticky celou přední polosféru. Je extrémně obratný (má 18 aerodynamických ploch) a při vypuštění z letadla dolet více než 20 000 m. Jeho tělo se stejnou bojovou hlavicí i raketovým motorem (avšak s větší náplní paliva) využívá i typ DERBY, který má ale aktivní RL naváděcí systém a účinný dolet více než 40 000 m. Systém SPYDER tvoří mobilní řídicí jedFrancouzský systém VL MICA zatím na svého uživatele čeká. notka, jejíž součástí je přehledový radiolokátor a až šest zmíněných paDva typy řízených střel má rovněž zatím lebných vozidel. Jedná se o systém kratšího donevyráběný francouzský systém známý jako sahu s velmi krátkou reakční dobou. Oba typy VL MICA, který využívá letecké ŘS MICA řízených střel lze použít jak ve standardním res IČ i aktivním RL naváděním. Na rozdíl od žimu, kdy je ŘS odpálena proti zaměřenému cíli, SPYDERu s otočným odpalovacím zařízením se tak i „naslepo“ do předpokládaného prostoru, u VL MICA počítá pouze se svislým startem říkdy je cíl zaměřen, až když je ŘS ve vzduchu. zených střel. Zatím v přípravné fázi se nachází V tomto případě jsou zpřesňující údaje na letící německý projekt mobilního protiletadlového raketě automaticky předávány prostřednictvím systému, který počítá s upravenou verzí vyvídatového spoje. jené letecké řízené střely nové generace IRIS-T SPYDER má sloužit k ničení letounů, vrs IČ samonaváděním. tulníků, střel s plochou dráhou letu, bezpilotních prostředků i některých typů přesně naváděné munice. Jeho maximální dálkový Foto: Lockheed Martin, MBDA, Rafael, dosah je 15 000 m, minimální 1000 m. Výškový Raytheon rozsah použití je od 20 m do 9000 m. Odpálení řízené střely AIM-120 z norského systému NASAMS 57
Podobné dokumenty
Farní list 1/2014 - farnost
které vychovával, není jeho. (Před několika lety nás zaplavila přímo vlna takových zjištění;
což bylo dáno tím, že se genetické testy staly téměř přes noc snadno dostupné). Pokud spolu
lidé žili na...
zde - Blog iDNES.cz
Co by dělaly B-52? Část by již dříve odpálila střely s plochou dráhou letu, další část by čekala s
plným pumovým nákladem v dálce, dokud nebude vybojována vzdušná nadvláda.
Zopakujme si tento termí...
XXI. ro£ník BRKOS 2014/2015 Zadání 1. série BRKOS neboli Brn
BRKOS neboli Brn¥nský koresponden£ní seminá° je matematická sout¥º pro st°edo²koláky se zájmem o matematiku a pro dal²í podivná individua. Dává vám moºnost zdokonalit
se ve formulaci svých my²lenek...
Untitled
Vozidla HMMWV se vyrábějí v osmi standardních konfiguracích s praktickou
životností více než 14 let. Nosníky a příčníky rámu vozidel HMMWV se vyrábějí z vysoce
kvalitní, ponorem pokovované legované...
novela_2011_2
kk) celostátní dopravní informační systém je systém, obsahující aktuální informace o situaci
v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komu...