Slovenský 04/2006 - Ústav technológie vzdelávania

04/
2006
Sl
ov
en
sk
ý
VYDÁVA ZDRUŽENIE SLOVDIDAC
Uèite¾
PRÍLOHA TECHNOLÓGIE VZDELÁVANIA
E-LEARNING V DIŠTANÈNOM
VZDELÁVANÍ NA PEDAGOGICKEJ
FAKULTE PU
Jana Burgerová - SR
Abstrakt: Inovácie, nové metódy, nové formy, zmena
tradièného vzdelávania, efektívnos .... sú témy, resp.
problémy, ktorým sa najèastejšie venuje súèasná edukácia. O inovácií procesu uèenia a uèenia sa prostredníctvom informaèných technológií sa napísalo mnoho, niekedy až primnoho. Rovnako to platí o vzdelávaní s elektronickou podporou, o e-learningu. Existujú reálne
situácie, keï slovo nestaèí a je treba nieèo (!) skutoène
zrealizova a reálne ponúknu bez oh¾adu nato, aké dôvody nás k tomu vedú. O to hodnotnejšia je potom diskusia, keï vieme poveda, èo sme dokázali, ako sme dosiahli cie¾, èi sme ho vôbec dosiahli, s akými problémami
sme sa stretávali, ako sme ich riešili, èi naše oèakávania
nové riešenie splnil, èi naše úsilie nebolo márne. O e-learningu, o dištanènej forme štúdia a o doterajších skúsenostiach s nimi na Pedagogickej fakulte Prešovskej univerzity v Prešove hovorí tento príspevok.
K¾úèové slová: tradièné vzdelávanie, dištanèné vzdelávanie, e-learning, LMS Moodle.
Úvod
Elektronická podpora edukácie je jedným z prostriedkov ako posunú nᚠedukaèný systém na úroveò európskych krajín v oblasti inovácií s podporou informaèných
technológií. Bez kvalitnej koncepcie využitia, bez didaktickej aplikácie a metodického usmernenia môže by používanie elektronických materiálov (ïalej len e-materiálov) vo vyuèovacom procese skôr aspektom, ktorý zvyšuje negatívne tendencie v uèení. Keïže práca
s e-materiálmi má prevažne charakter samostatnej práce, resp. riadenej samostatnej práce, je dôležité pre študenta pripravi dôkladné podklady, z ktorých musí by
zrejme, èo je cie¾om jeho práce, aké sú východiská
a akým spôsobom sa k žiadaným výsledkom dopracuje.
Nekladieme si za cie¾ v tomto príspevku objavova už objavené. Sme si vedomí faktu, že na mnohých univerzitách
v Èechách a na Slovensku existujú nielen teoretické, ale
aj bohaté praktické skúsenosti s problematikou a realizáciou nových foriem vzdelávania podporených, resp. realizovaných prostredníctvom poèítaèov. Pedagogická fakulta v Prešove rozhodne nechce osta konzervatívnou
inštitúciou. Naopak - ako dynamická inštitúcia sa snaží
inovatívne poskytnú možnos vzdeláva sa aj prostredníctvom e-learningu.
Èo je treba poveda o e-learningu
E-learning chápeme ako multimediálnu podporu vzdelávacieho procesu, kde študujúci získava študijné a informaèné zdroje prostredníctvom poèítaèovej siete, resp.
internetu. Prostredníctvom internetu komunikuje so vzdelávacou inštitúciou, svojim tútorom, s ostatnými študujúcimi. Centrálnu úlohu zohráva samoštúdium (self-study,
self-instruction). Teda vo všeobecnosti ide o systém, ktorý využíva na poskytovanie obsahu, na riešenie úloh, komunikáciu, administráciu a riadenie vzdelávania elektronické metódy spracovania, prenosu a uchovávania informácií. Ak sa e-learning spája s dištanènou formou výuèby
(dištanèné vzdelávanie chápeme ako plánované vzdelá-
2
Slovenský uèite¾
vanie na dia¾ku, prièom sa využíva široké spektrum technológií na komunikovanie) ide z h¾adiska úspory ¾udských
zdrojov a èasu o jednu z najzaujímavejších a najefektívnejších metód vzdelávania. Iste, sme si vedomí, že nejde
o problematiku novú. Na tému dištanèného vzdelávania
s elektronickou podporou už bolo napísaných mnoho štúdií popisujúcich teoretické východiská, ale aj praktické
skúsenosti. Napriek tomu je potrebné stále o predmetnej
problematike hovori v kontexte výhod a nevýhod, ktoré
so sebou prináša tento nový spôsob výuèby.
Tradièné a dištanèné vzdelávanie s elektronickou
podporou
Systém vzdelávania s e-podporou rieši tvorbu, distribúciu, riadenie výuèby a spätnú väzbu na základe poèítaèových elektronických kurzov. Tie vo väèšine prípadov
obsahujú simulácie, multimediálne lekcie, t. j. kombinácie
textového výkladu s animáciami, grafikou, schémami, audiom, videom a elektronickými testami apod.. Doterajšie
možnosti pri výuèbe s podporou poèítaèov prešli nieko¾kými vývojovými štádiami od klasickej výuèby, cez používanie elektronických prezentácií a tiež využívanie služieb
internetu, vrátane študijnej podpory na webe. Skúsenosti
hovoria o tom, že okrem mnohých pozitív existujú negatíva v zmysle komplikovanej a nároènej odbornej prípravy vyuèujúceho, ktorý okrem obsahovej stránky elektronických študijných materiálov, musel, resp. musí zvládnu
aj prípravu, realizáciu a permanentnú aktualizáciu HTML
dokumentov (web stránok). Kvalitné didaktické (z h¾adiska obsahu i formy) web stránky zahàòajú v sebe teóriu,
ukážkové riešené príklady, ako aj zadania úloh pre individuálne riešenia. Študenti majú zväèša možnos kontaktova uèite¾a mailom, èi vyplnením formulára z web
stránky. Výhodou oproti klasickej forme výuèby býva väèší priestor pre individuálnu asistenciu pri riešení konkrétnych úloh. Úspešná realizácia e-learningového kurzu vyžaduje potrebné kompetencie jednotlivých èlenov realizaèného tímu s tým, že títo budú rieši otázky
projektovania výuèby, využívania multimediality, obsahu
výuèby pre e-learning, didaktiky výuèby e-learningu,
hardvérového a softvérového vybavenia pre e-learning
a pod. Významnú úlohu, okrem manažérov, zohrá uèite¾
- tútor. Uèite¾ ako subjekt vzdelávania podlieha stratégii
tvorby kvality výuèby t. j. o kvalite danej formy vyuèovania bude rozhodova úroveò jeho kompetencií pre predmetnú formu výuèby. Do skupiny „kvalitu podmieòujúcich“
budú patri najmä:
- identifikácia úrovne poznávacej aktivity študentov,
- vhodný výber metodiky sprostredkovania poznatkov
a hodnotenie schopnosti aplikova ich pri riešení problémov,
- vytváranie partnerského dialógu so študujúcimi,
- úèelné konzultácie s efektívnym riadením, usmernením
a poradením,
- pružnos reagova na aktuálnos vo vývoji: poznávacích procesov, ktoré využívajú študenti, pedagogických, technologických, manažérskych, sociálnych vied
a pod.
- adekvátna reakcia na požiadavky, ktoré súvisia s on-line formou dištanèného vzdelávania (cie¾om je vytvori
vhodné virtuálne študijné prostredie), v ktorom uèite¾
poskytne študentovi: hodnotenie jeho študijných výsledkov, formou komentárov spätnú väzba, radu, motiváciu a povzbudenie a prijate¾nú formu vzájomnej spolupráce,
- kvalitná komunikácia na báze dialógu s poradenským
zameraním,
- schopnos vies študentov vzájomne medzi sebou komunikova,
- reakcia na otázky, kde na rozdiel od prezenènej formy
(uèite¾ sa so študentmi stretáva v presne vymedzený
èas) bude odpoveda priebežne (študent má dosta odpoveï vèas, ináè hrozí, že vznikne u neho nezáujem,
resp. pochybnosti),
- príprava študijných textov do e-learningovej podoby,
ktoré môžu obsahova napr: animáciu - výuèbová podpora má výrazný vizuálny charakter,
- interaktívne prvky na rôznej úrovni interakcie a pod..
Je prirodzené, že „priatelia“ aplikácie informaèných
technológií do výuèby h¾adajú výhody v nových realizáciách vzdelávania, prièom za pozitívum sa okrem iného pokladá:
- posun od študentových kontaktných hodín ku kreatívnemu vyuèovaciemu èasu,
- posun od odborného prednášania k vedeniu (tutoring),
- posun od vyuèovania k praktickému skúšaniu,
- posun od známkovania testov k ich posudzovaniu,
- posun od akademických hodností k portfóliu vzdelania,
- posun od obmedzeného poskytovania pomoci k neobmedzenej škále znalostí.
Výhody sa odzrkadlia aj v zmysle nasledujúcich faktov:
- študentovi je možné ponúknu výuèbové materiály spolu s inštruktážnymi seminármi,
- sú podporované interpersonálne odborné a sociálne
kontakty nového typu,
- vytvoria sa na problém orientované cvièenia a prípadové štúdie slúžiace skupinovým aktivitám a kolektívu,
- je podporovaný prístup k rozmanitým systémom uchovávania znalostí, ako sú knižnice, iné komunikaèné siete, vedecké protokoly spojené s uèebnými úlohami, iné
sociálne, eticky alebo filozoficky príbuzné materiály.
Spomeòme ešte okrajovo tvorbu kurzov pri dištanènom
vzdelávaní s e-podporou, kde je naozaj dôležité postupova v urèitých krokoch s dodržiavaním urèitých zásad:
- vytvori kvalitné uèebné texty (podpora aj v tvorbe príruèky kurzov),
- špecifikova a vhodne modifikova obsah kurzu,
- dodržiava princípy samoštúdia s: jasne definovanými
cie¾mi celého kurzu a cie¾mi kapitol, štruktúrou textu
usporiadaného do rôznych celkov (k¾úèové slová, cvièenia, kontrolné otázky, prípadové štúdie z praxe, zadania), jasnou a úèinnou vizualizáciou (grafické symboly a znaèky, typografické konvencie, deliace èiary
a pod.), jednoduchým a zrozumite¾ným štýlom písania
(krátke vety, kontakt s èitate¾om),
- poskytnú dostatoèné informácie o kurze, metodológii,
systéme výuèby, hodnotení úèastníkov, ako aj informácie o tíme pracovníkov,
- podporova študentov (priama výuèba, tlaèené príruèky, diskusná skupina, hodnotenie zadaní lektormi, kontakt so vzdelávacou inštitúciou),
- profesionalita a nadšenie všetkých tvorcov kurzov.
Skúsenosti na Pedagogickej fakulte PU
Aj Pedagogická fakulta PU v Prešove má snahu zlepši kvalitu vzdelávania aj v zmysle vytvorenia novej ponuky vzdelávania - ako prvá z fakúlt PU ponúka dištanèné štúdium s podporou e-larningu. Finanènú a organizaènú podporu pri zavádzaní e-learningu poskytujú aj
prostriedky z projektu „Dištanèné štúdium v kontexte ce-
14
loživotného vzdelávania“ získané z Európskych sociálnych fondov, ktoré èiastoène pokrývajú náklady tohto procesu. Cie¾ovou skupinou, na ktorú je projekt zameraný sú
uèitelia fakulty. Projekt ponúka uèite¾om možnos nadobudnutia kompetencií pre realizáciu dištanèného vzdelávania s elektronickou podporou. Podpora projektu sa prejavuje v:
- zriadení školiaceho pracoviska so zameraním na dištanèné vzdelávanie a vytvorenie školiaceho tímu projektových manažérov, expertov, lektorov, správcov informaèného systému, expertov na tvorbu e-materiálov,
administrácie projektu,
- príprave obsahu jednotlivých modulov kurzu - stanovenie obsahu kurzu, zostavenie riešených úloh, príprava
komunikácie, propagácie, publicity projektu, vypracovanie riadiaceho systému vzdelávacieho cyklu,
- obsahovej náplni kurzov: - orientácia v základných pojmoch technickej realizácie dištanèného vzdelávania,
podstata a charakteristika e-vzdelávania, nutné požiadavky z problematiky informaèných technológií, základné pojmy technickej realizácie moderného vzdelávania, práca s multimédiálnym e-materiálom, s elektronickým publikovaním a mnohé iné kompetencie
potrebné pri vzdelávaní prostredníctvom e-learningu.
Zaèali sme pomerne netradièným spôsobom - príkaz
dekana (vychádzajúci z reálnej situácie v externom štúdiu) - v stanovenom èase „spusti“ dištanèné vzdelávanie
metódou e-learningu v 3 študijných programoch externého štúdia. Podotýkam, že každý študijný program tvorí
cca 25 individuálnych predmetov. Výber LMS bol limitovaný financiami, aj preto, že málokto mal predstavu do
èoho ideme a èi finanèné prostriedky budú efektívne vynaložené. Po konzultáciách na mnohých fakultách, kde
e-learning realizujú už urèitú dobu, sme sa rozhodli pre
LMS Moodle, s tým, že èasom prejdeme na profesionálnejší nástroj. Moodle je (ako ukazujú skúsenosti kolegov
z iných fakúlt) dobrým štartovacím nástrojom na zavedenie elektronického vzdelávania hlavne preto, že je to otvorený systém s dostupnými zdrojovými kódmi, takže jeho
funkcie je možné upravi pod¾a vlastných potrieb a je vo¾ne šírite¾ný (ve¾mi dôležitý aspekt pri našom rozhodovaní). Tento systém v sebe zahàòa pomôcku pre správu kurzov, organizáciu, správu úèastníkov kurzu, komunikáciu
medzi uèite¾om a úèastníkom kurzu, medzi študentmi navzájom. Umožòuje zadáva úlohy, testy, dotazníky, písomné prace, ankety, komunikáciu a mnoho iných ponúk.
Je sprostredkovaný v on-line forme a v súèasnosti je nainštalovaný na univerzitnom servri, èo sa ukazuje ako nie
najšastnejšie riešenie.
Od zaèiatku nám bolo jasné, že naša „0-tᓠetapa nebude napåòa všetky požiadavky kladené na e-materiály
a na e-podporu vzdelávania.
V prvej fáze sme kládli akcent na „naplnenie“ wordovských textov (následne v pdf formáte) - syláb, anotácii kurzov, odporúèanej literatúry, podmienok ku skúške, prezentácií, animácií, resp. odkazov na webovské stránky.
Úlohy riešime formou zadaní, testov. Z poh¾adu grafického dizajnu sme zvolili jednoduchú šablónu prostredia
Moodle, vrátane minimalizácie doplnkových služieb. Na
úvodnej obrazovke sú uvedené jednotlivé semestre magisterského štúdia. Naplnené máme zatia¾ študijné programy v 1. roèníku štúdia v troch študijných programoch,
na ktoré boli študenti prijatí v rámci dištanèného štúdia.
Boli sme prekvapení aktivitou a snahou uèite¾ov vytvori
svoj kurz pod¾a nami pripravenej „minimovej“ šablóny.
Slovenský uèite¾
3
Prekvapil nás aj záujem zo strany študentov. Aj keï sme
prirodzene vedeli, že aktivizácia a motivácia študentov sa
v tejto verzii vzdelávania javí ako najmenší problém. Študenti o tento typ výuèby javia záujem, aj keï je pravdou,
že najvhodnejšia sa im javí kombinovaná forma štúdia.
Mnohí študenti a zvl᚝ uèitelia vzh¾adom na špecifiká
štúdia na Pedagogickej fakulte preferujú prezenèné štúdium, najmä v predmetoch, kde ide o istý druh praktického nácviku (hra na nástroj....). Predsa len pozitívnych reakcií bolo podstatne viac ako odmietavých stanovísk. Aj
s týmto postojom a možnosami jeho variability je potrebné dlhodobo pracova.
Záver
Zmeny súvisiace s dištanèným vzdelávaním s e-podporou musia by koncipované tak, aby oslovili nové cie¾ové skupiny obyvate¾stva, aby systém preukázal, že zvyšuje intelektuálnu nezávislos a kreativitu študentov a aby
sa zároveò integroval ako nový všeobecne didaktický
koncept. Realizácia e-learningu si vyžaduje, tak ako sme
sa to pokúsili naznaèi, pozitívny postoj zo strany uèite¾a
rieši špecifiká dané metódou e-learningu. Ak sa na realizáciu štúdia tohto typu budeme pozera v naznaèených
súvislostiach, treba si uvedomi, že e-learning je problém
predovšetkým pedagogický, až potom technický. Aj
v tomto prípade zvažujeme efektívnos e-learningu v kontexte výhod a nevýhod. Prínosom pre rozvoj osobnosti
uèiaceho sa môže by: - aktivita študenta, individuálny prístup k študentom, štúdium vlastným tempom, lepší prístup k zdrojom informácií, väèšie možnosti testovania, aktuálnos informácií a pod.. Nevýhody je možné zaznamena v prípade, ak: -bude obmedzený prístup
k technológiám, nastanú technické problémy, študent nebude dostatoène schopný študova samostatne ai. V neposlednom rade treba da akcent na motiváciu uèite¾a pripravujúceho spomínanú metódu štúdia. Pri mnohých povinnostiach
súvisiacich
s
touto
dynamickou
a komplikovanou profesiou, pribúda povinnos nároèná
a rozsiahla - pripravi, spracova, naštudova a realizova e-learningovú metódu výuèby.
realizovaná poèítaèom. In: Trendy soudobé výuky didaktických disciplín na vysokých školách. Ústí nad Labem :
PF UJEP, 2003. s. 58-60. ISBN 80-70-44-495-9
2. BEISETZER, P. Príprava uèite¾ov technickém výchovy
v e-learningovej verzi. In: Inovácia v edukácii technických
odborných predmetov. s.30-35. ISBN 80-8068-361-1.
http://www.fhpv.unipo.sk/ktechv/konferencia/
3. TURÈÁNI, M. - BÍLEK, M. - SLABÝ, A. Prírodovedné
vzdelávanie v informaènej spoloènosti. 1. vyd. Nitra : FPV
UKF, 2003. 220 s. ISBN 80-8050-638-8.
4. HUBA, M. - ŽÁKOVÁ, K. - BISTÁK, P. WWW a vzdelávanie. 1. vyd. Bratislava : STU, 2003. 141 s. ISBN 80227-1999-4.
5. LIGAS, Š.: Preparing teachers for the future in the area
of information technologies. In: Education for Global
Information society in the New Millennium. Bratislava :
UNESCO-Institute of Information and Prognoses of
Education, Ministry of Education of the Slovak Republic,
1998, s. 115-119.
6. ROHÁ¼, R.: Študijný text ako jedna z podmienok úspechu v on-line vzdelávaní. In: eLearn 2006. Žilinská univerzita v Žiline/EDIS, 2006. s.162-165. ISBN 80-8070-505-4.
7. SALMON, G.: E-Moderating - the key to teaching and
learning online. Kogan-Page, Londýn, 2000
8. STRAKOVÁ, Z. - PRÈÍKOVÁ, M. - CIMERMANOVÁ, I.
: Vybrané aspekty prípravy kurzov dištanèného vzdelávania. FHPV PU Prešov, 2004. 80-8068-316-6.
Doc. Ing. Jana Burgerová, PhD.
Katedra prírodovedných a technických disciplín,
Pedagogická fakulta PU v Prešove
e-mail: [email protected]
FORMÁLNE JAZYKY A AUTOMATY
A ICH VYUÈOVANIE FORMOU ELEARNINGU
Gabriela Lovászová, Júlia Tomanová - SR
E-LEARNING IN DISTANCE EDUCATION AT PF PU
Abstract: Innovations, new methods, new forms, change of traditional education, effectiveness . are the topics
or problems that contemporary education is dealing with.
There have been numbers and numbers of papers concerning teaching and learning by means of information
technologies published, sometimes even more than enough. The same can be said about electronic support education, e-learning. There are certain situations, when the
word is not enough and something needs (!) to be done
and offered regardless the reasons that lead us to it. To
make discussion more valuable, following things need to
be said. What have we done, how did we achieved the
goal, did we actually achieved it, what problems did we
encounter with and how did we solve them, did the new
answers meet our expectations, was our effort worth of
it? This paper is going to deal with e-learning, distant study form and about actual experiences with them at the
Faculty of Education at the University of Prešov.
Key words: traditional education, distance education,
e-learning, LMS Moodle.
Abstrakt: Èlánok opisuje využitie e-learningového kurzu formálnych jazykov a automatov na Katedre informatiky Fakulty prírodných vied Univerzity Konštantína
Filozofa v Nitre. Tento kurz bol vytvorený v prostredí LMS
Moodle a je urèený pre študentov bakalárskeho štúdia odboru Aplikovaná informatika a pre študentov odboru
Uèite¾stvo akademických predmetov v špecializácii
Informatika. V súèasnosti používame tento kurz v kombinovanej výuèbe. Poèas vyuèovania využívame len niektoré vybrané možnosti, ktoré prostredie Moodle poskytuje. V budúcnosti plánujeme množstvo používaných aktivít a modulov rozšíri a využíva tento kurz vo vyuèovaní
dištanènou formou.
K¾úèové slová: e-learning, LMS Moodle, teoretická informatika
Úvod
Elektronickému vzdelávaniu patrí dnes už popredné
miesto vo vzdelávaní vo vyspelých krajinách. Pod e-learningom rozumieme vo všeobecnosti výuèbu alebo uèenie sa s využitím elektronických prostriedkov. Jeho úlohou nie je nahradi klasické formy vyuèovania, len doplni
a rozšíri získané vzdelanie novými vhodnými témami. Je
výhodné pre záujemcov, ktorí majú prístup k internetu.
Literatúra
1. BEISETZER, P. Samostatná riadená práca edukanta
1 Prostredia na riadenie výuèby a ich funkcie
V systéme e-vzdelávania je potrebné spravova a riadi
4
Slovenský uèite¾
väzby medzi jeho jednotlivými zložkami. Súbor nástrojov,
ktoré zabezpeèujú poskytovanie a riadenie e-vzdelávania
sa nazýva systém na riadenie výuèby (LMS). LMS musí
spåòa nasledujúce funkcie (Huba a Žáková, 2006):
- registruje, zaznamenáva a doruèuje študentom obsah,
- informuje inštruktorov kurzu o výsledkoch hodnotenia
študenta, o jeho pokroku a o jeho nedostatkoch,
- zaruèuje bezpeènos,
- riadi prístup študentov k administrátorovi.
Medzi známych predstavite¾ov elektronických vzdelávacích prostredí vo svete patria WebCT a BlackBoard,
ktorých nedávne zlúèenie bolo pravdepodobne motivované snahou obstᝠv konkurencii s vo¾ne dostupnými
softvérmi ako je Moodle.
MOODLE (Modular Object-Oriented Dynamic Learning
Environment) je vo¾ný softvérový balík na tvorbu vlastných výuèbových aplikácií. Podstatou tohto systému je
sociálno-konštruktivistická pedagogika, ktorá je založená
na základných pilieroch (Bartoníèková a Køupka, 2005):
- konštruktivizmus - zdôrazòuje aktívnu úlohu študenta
vo vyuèovaní, jeho interakciu s okolím, sústreïuje sa
hlavne na využívanie médií vo vyuèovaní,
- sociálny konštruktivizmus - zdôrazòuje sociálnu podmienenos uèenia, jedinec sa uèí by súèasou sociálnej skupiny, kde sa veci tvoria spoloène a pre všetkých,
- koncept kolektívneho a samostatného správania - výber vhodného správania sa, poèas ktorého jedinec vníma obe tieto možnosti prístupu a je schopný si vybra
tú z nich, ktorá je vhodná pre danú situáciu.
Moodle je založený na princípe interaktívnych webových stránok, nemá zvláštne nároky na použitý prehliadaè, ale na správu materiálov sa odporúèa Internet
Explorer vo verzii 5.5 alebo vyššej z dôvodu možnosti využitia integrovaného WYSIWYG editora textov pre www
stránku. Jeho možnosti a jeho cena ho predurèujú pre
školy a univerzity, ktoré si chcú vyskúša jeho použitie bez
ïalších finanèných nákladov (Chlebec, 2003).
2 Kurz Formálne jazyky a automaty
Predmet Formálne jazyky a automaty sa na Katedre informatiky FPV UKF v Nitre vyuèuje pre študentov odborov Aplikovaná informatika a Uèite¾stvo akademických
predmetov v špecializácii Informatika. Je úvodným predmetom v štúdiu teoretickej informatiky. Zaoberá sa spôsobmi definície formálnych jazykov a zavádza hierarchiu
jazykov. Cie¾om predmetu je získa základné vedomosti
o formálnych jazykoch a spôsoboch ich formalizácie, získa preh¾ad o vyjadrovacích možnostiach jazykov z jednotlivých tried a zavies formálnu definíciu pojmu algoritmus. Cie¾om cvièení je získanie zruènosti v definovaní jazykov pomocou daných formalizmov. Do obsahu
predmetu sú zahrnuté tieto témy:
1. Pojem gramatiky, typy gramatík, Chomského hierarchia jazykov.
2. Regulárne gramatiky a koneèné automaty, regulárne
výrazy, príklady regulárnych jazykov v praxi.
3. Moorov a Mealyho sekvenèný stroj.
4. Zásobníkové automaty, vzah bezkontextových gramatík a zásobníkových automatov, príklady bezkontextových jazykov v praxi.
5. Preklad jazyka, syntaxou riadená prekladová schéma, syntaktická analýza bezkontextových jazykov zhora
nadol a zdola nahor, deterministická syntaktická analýza.
6. Turingov stroj a lineárne ohranièený automat, vzah
k frázovým a kontextovým jazykom.
7. Rekurzívne a rekurzívne vyèíslite¾né jazyky.
Obr. 1 Používate¾ské rozhranie kurzu Teória formálnych
jazykov a automatov
Pri vytváraní elektronického kurzu Formálnych jazykov
a automatov sme vychádzali z identifikácie štyroch základných úrovní v procese vzdelávania (Huba a Žáková,
2006):
- poskytovanie obsahu,
- riešenie úloh,
- komunikácia,
- riadenie a administrácia.
Pod¾a miery implementácie týchto štyroch úrovní prostriedkami elektronického vzdelávania môžeme hovori
o rôznych formách e-learningu (on-line learning, blended
learning, distance learning). Kým pri dištanènom štúdiu,
keï treba zabezpeèi možnos uèi sa na dia¾ku s vysokým stupòom samostatnosti, je nutné využi prostriedky
e-learningu v maximálnej miere vo všetkých úrovniach
procesu vzdelávania, v prezenènej výuèbe je možné
a vhodné zachova niektoré úrovne vyuèovacieho procesu v tradiènej kontaktnej forme.
Naším cie¾om bolo vytvori kurz na podporu prezenènej
formy vyuèovania pre denných študentov Katedry informatiky. Do elektronického kurzu sme zaèlenili poskytovanie obsahu, riadenie a administráciu výuèby. Riešenie
úloh a komunikácia študentov s uèite¾om a medzi sebou
navzájom prebieha pri prezenènej výuèbe naživo na cvièeniach a prednáškach, preto tieto neboli zaradené do
elektronického kurzu.
2.1 Poskytovanie obsahu
Výuèbové materiály sú v kurze štruktúrované na dvoch
úrovniach: pod¾a témy a pod¾a formy. Vzh¾adom na to, že
nejde o on-line kurz, ale o kombinovanú formu výuèby, sú
jednotlivé lekcie kurzu èlenené tematicky, a nie èasovo.
Každá téma obsahuje materiál k prednáške a zbierku
úloh na cvièenia, prípadne ïalšie materiály ako napr. výuèbový softvér, pokia¾ si to téma lekcie vyžaduje.
Pod¾a formy je obsah poskytovaný vo forme:
- texty (abstrakty lekcií, tézy na skúšku, odporúèaná literatúra),
- odkazy na súbory (pdf) s prednáškami a zbierkami úloh,
- slovník pojmov s definíciami, ktorý umožòuje vyh¾adávanie pojmov a štruktúrovanie pod¾a rôznych kategórií.
2.2 Riadenie a administrácia
Na riadenie a administráciu výuèbového procesu sme
Slovenský uèite¾
5
využili nasledujúce služby LMS Moodle:
- evidencia študentov - úèastníkov kurzu v skupinách
pod¾a aktuálneho rozvrhu,
- kalendár s vyznaèením udalostí kurzu, ktorý zobrazuje
a upozoròuje študentov na priebežné previerky poèas
semestra,
- evidencia výsledkov previerok pre uèite¾a, previerky boli realizované off-line formou prezenène na cvièeniach,
- zverejòovanie výsledkov previerok pre študenta, ktoré
umožòuje študentovi vidie vlastné hodnotenie s prípadným komentárom uèite¾a,
- náhodné generovanie položky slovníka v hlavnom okne ako motivácia pre osvojenie si pojmov zo slovníka.
3 Záver
Elektronické vzdelávanie predstavuje nové možnosti
využitia informaèno-komunikaèných technológií vo vyuèovaní. Je vhodné najmä pre dištanènú formu štúdia, ale
úspešne sa využíva aj poèas kombinovanej formy vyuèovania, tak ako je to v našom prípade. V budúcnosti
plánujeme rozšíri využívanie prostredia Moodle o ïalšie
funkcie, a postupne prejs z kombinovanej formy na vyuèovanie tohto predmetu pre študentov externého bakalárskeho štúdia dištanènou formou.
FORMAL LANGUAGES AND AUTOMATA AND THEIR TEACHING USING E-LEARNING
Abstract: This article describes using of e-learning course of Formal languages and automata at the
Department of Informatics, Faculty of Natural Sciences,
Constantine the Philosopher University in Nitra. This course were created in LMS Moodle and is intended for students of bachelor studying of Applied Informatics branch
and for students of Informatics Teaching branch.
Nowadays we use this course in blended learning, during
teaching we use only some of the possibilities which the
environment of this course provides. In the future we are
planning to use it in the distance learning.
Key words: e-learning, LMS Moodle, theoretical informatics.
Literatúra
1.BARTONÍÈKOVÁ, M., KØUPKA, J.: Využití výukového
systému Moodle v pøedmìtu Teorie systémù. In: Zborník
Dištanèné vzdelávanie v aplikovanej informatike 2005.
Nitra : KI FPV UKF, 2005. ISBN 80-8050-828-3
2.HOPCROFT, J. E., ULLMAN, J. D.: Formálne jazyky
a automaty. Bratislava : Alfa, 1978.
3.HUBA, M., ŽÁKOVÁ, K.: Vzdelávanie pracovníkov univerzít a e-learning. In: Zborník DidInfo 2006 - Informatika
na slovenských vysokých školách, vývoj a perspektívy.
Banská Bystrica : FPV UMB, 2006, s. 131-134. ISBN 808083-202-1
4.CHLEBEC, J.: Oboznámenie s výukovým prostredím
pre správu kurzov MOODLE. In: Zborník Dištanèné vzdelávanie - aplikovaná informatika 2003. Nitra : KI FPV UKF,
2003. ISBN 80-8050-602-7
RNDr. Gabriela Lovászová, PhD.
e-mail: [email protected]
Mgr. Júlia Tomanová
e-mail:[email protected]
Katedra informatiky FPV UKF,
Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra
6
Slovenský uèite¾
MODULOVÝ SYSTÉM DALŠÍHO
VZDÌLÁVÁNÍ UÈITELÙ
Eva Burianová - SR
Abstrakt: Inovácie, nové metódy, nové formy, zmena
tradièného vzdelávania, efektívnos .... sú témy, resp.
problémy, ktorým sa najèastejšie venuje súèasná edukácia. O inovácií procesu uèenia a uèenia sa prostredníctvom informaèných technológií sa napísalo mnoho, niekedy až primnoho. Rovnako to platí o vzdelávaní s elektronickou podporou, o e-learningu. Existujú reálne
situácie, keï slovo nestaèí a je treba nieèo (!) skutoène
zrealizova a reálne ponúknu bez oh¾adu nato, aké dôvody nás k tomu vedú. O to hodnotnejšia je potom diskusia, keï vieme poveda, èo sme dokázali, ako sme dosiahli cie¾, èi sme ho vôbec dosiahli, s akými problémami
sme sa stretávali, ako sme ich riešili, èi naše oèakávania
nové riešenie splnil, èi naše úsilie nebolo marné. O e-learningu, o dištanènej forme štúdia a o doterajších skúsenostiach s nimi na Pedagogickej fakulte Prešovskej univerzity v Prešove hovorí tento príspevok.
K¾úèové slová: vzdelávaní uèitelù, distanèní vzdelávaní, e-learning, modulový systém.
Úvod
Další vzdìlávání uèitelù (pedagogických pracovníkù) je
v mnoha pøípadech nekoordinované a závislé na aktivitách samotných uèitelù. V Èeské republice existuje možnost vzdìlávání v akreditovaných kurzech MŠMT - jako
DVPP (Další vzdìlávání pedagogických pracovníkù), dále vzdìlávání v oblasti informaèních technologií -známé
jako SIPVZ. Základní a støední školy mohou samozøejmì
posílat své uèitele na rùzná školení i neakreditovaná,
ovšem platby nemohou být pak financovány z úèelových
dotací. Možnosti se velmi rozšíøily vydáním Vyhlášky
317/2005 Sb. zákonù ze dne 27.7.2005 o dalším vzdìlávání pedagogických pracovníkù, akreditaèní komisi a kariérním systému pedagogických pracovníkù. Na tuto vyhlášku èekaly jak vysoké školy, tak øeditelé i uèitelé všech
stupòù škol. Kromì tìchto rùznorodých aktivit bylo a je
øešeno mnoho projektù, jejichž hlavním zamìøením je
vzdìlávání uèitelù. Jedním z takových projektù je projekt
øešený v rámci operaèního programu Rozvoj lidských
zdrojù, v opatøení 3.2 - Podpora terciárního vzdìlávání,
výzkumu a vývoje pod názvem „Návrh a realizace modulového systému dalšího vzdìlávání uèitelù
v Moravskoslezském kraji“. Projekt je øešen
Ostravskou univerzitou v Ostravì ve spolupráci se
Slezskou univerzitou v Opavì. Øešitelé tohoto projektu
na základì pøedcházejících zkušeností s dalším vzdìláváním uèitelù vytváøejí modulový systém tohoto vzdìlávání, který bude možné v dalších letech neustále rozšiøovat o další potøebné a aktuální moduly, které budou
žádány ze stran školených uèitelù.
Cíle a obsah projektu
Hlavním cílem projektu je vytvoøení modulového systému dalšího vzdìlávání uèitelù základních a støedních škol
v Moravskoslezském kraji a jeho realizace. Projektem je
podporováno vzdìlávání uèitelù všech typù škol v regionu se stejnou pøíležitostí pro všechny školy jednotlivých
obcí kraje. Dùraz je kladen na udržení vzdìlaných lidí (aprobovaných v uèitelských oborech) v regionu a rozvíjení
jejich vzdìlávání smìrem k potøebám rozvíjející se spoleènosti, k navázání spolupráce škol se školami a školskými zaøízeními v dalších státech Evropské unie.
Konkrétnì se jedná o:
- Vytvoøení modulového systému vzdìlávání uèitelù ve
dvou úrovních: základní, specializaèní. Každá úroveò
se bude skládat z nìkolika modulù. V každém modulu
budou specifikovány jednotlivé kurzy.
- Vytvoøení Center pro další vzdìlávání uèitelù na obou
univerzitách, které zajišují výchovu a vzdìlávání uèitelù v rámci Moravskoslezského kraje - na Ostravské
univerzitì v Ostravì a Slezské univerzitì v Opavì.
- Výbìr tutorù, pøíprava a realizace semináøe pro tutory
kurzù dalšího vzdìlávání uèitelù. Vytvoøit databázi
vhodných tutorù i pro další pokraèování aktivit projektu
po jeho ukonèení.
- Vytvoøení kvalitních studijních textù pro všechny navržené kurzy v modulech. Tyto materiály budou využitelné i pro další kurzy v následujících letech.
- Proškolení uèitelù v pilotních kurzech modulárního systému dalšího vzdìlávání.
- Organizace konference - s hlavním tématem
„Vzdìlávání uèitelù“ a vytvoøení tradice v konání konference tohoto tématu.
- Efektivní využití nových informaèních technologií, nových forem výuky (kombinované a distanèní) a nových
poznatkù reagujících na vznikající problémy souèasného vzdìlávání dìtí a mládeže v oblasti pedagogické,
psychologické a sociální v rámci kurzù dalšího vzdìlávání uèitelù.
Na tyto cíle je navázán vlastní obsah projektu, což je návrh a realizace modulového systému dalšího vzdìlávání
uèitelù ve dvou hlavních úrovních: základní a specializaèní. Pro každou úroveò jsou vytváøeny moduly obsahující dílèí kurzy. Systém je vytváøen tak, aby byl otevøen budoucímu doplòování jak modulù v uvedených úrovních, tak
zpracování dalších dílèích kurzù v modulech.
V základní úrovni je dùraz kladen na rozšíøení kvalifikace uèitelù, zvýšení jejich adaptibility na stále nové poznatky ve vìdì a výzkumu. Základní úroveò je sestavena ze ètyø modulù:
- Informaèní technologie ve vzdìlávání.
- Jazykové vzdìlávání.
- Pedagogicko-psychologická oblast.
- Èlovìk a zdraví.
Každý modul je sestaven z 3-5 dílèích kurzù s celkovou
hodinovou dotací 60-100hodin.
V souvislosti s rozvojem informaèní spoleènosti je øešený projekt v této èásti orientován nejen na zvyšování
poèítaèové gramotnosti, ale i na každodenní využívání informaèních a komunikaèních technologií v rámci pøípravy na vyuèování, ve výuce i pøi práci s informaèními systémy škol. Souèástí základní úrovnì je rovnìž podpora
jazykového vzdìlávání uèitelù tak, aby se otevøely cesty
ke spolupráci škol v rámci Evropské unie. Do základní
úrovnì patøí rovnìž problematika z oblasti pedagogickopsychologické, kde spadají problémy souèasnosti pøi práci s žáky ZŠ a studenty SŠ a velice aktuální problematika zdravého životního stylu.
Specializaèní úroveò je zamìøena na zvýšení znalostí a kompetencí uèitelù ve vlastní specializaci v jednotlivých vzdìlávacích pøedmìtech, zvýšení informovanosti
o nových poznatcích a o možnostech využití informaèních
a komunikaèních technologií a výpoèetní techniky v daných pøedmìtech. Moduly jsou nazvány podle nových
4
vzdìlávacích oblastí a oborù podle Rámcových vzdìlávacích programù (RVP) a to následovnì:
1. Èlovìk a pøíroda
Fyzika
Chemie
Biologie
Geografie (SŠ)
Geologie (SŠ)
Pøírodopis (ZŠ)
Zemìpis (ZŠ)
2. Èlovìk a spoleènost
Dìjepis
Obèanský spoleèenskovìdní základ
3. Matematika a její aplikace
4. Informaèní a komunikaèní technologie
5. Jazyk a jazykové komunikace
Èeský jazyk a literatura
Cizí jazyk
6. Umìní a kultura
Hudební výchova
Výtvarná výchova
7. Èlovìk a svìt práce
Celková hodinová dotace modulu je 60 hodin.
Systém je otevøen všem uèitelùm základních a støedních škol (absolventùm uèitelských studijních programù),
kteøí mají v dané dobì pracovní pomìr ve školách a souèasnì tìm, kteøí mohou být vedeni na úøadu práce z dùvodù snižování pracovních míst na školách a uzavíráním
škol. V jejich pøípadì pùjde o získání nových kompetencí pro snadnìjší získání nového pracovního místa ve školách. Vzhledem k obsahu projektu je dùraz kladen na udržení vzdìlaných lidí s uèitelskou aprobací v regionu a udržení jejich vzdìlávání smìrem k možnosti jejich
pracovního uplatnìní v regionu.
Cílovými skupinami aktivit, které budou v rámci projektu realizovány, jsou tutoøi (vyuèující) vzdìlávacích modulù a uèitelé základních a støedních škol Moravskoslezského kraje, kteøí se budou v rámci vytvoøeného modulového systému dalšího vzdìlávání uèitelù školit
v jednotlivých kurzech. Jedná se konkrétnì o:
1) Tutory - (vyuèující v jednotlivých kurzech - kombinované formì kurzù) - získají v rámci semináøe pro tutory kurzù znalosti v oblasti pøípravy, vedení distanèních
a kombinovaných forem výuky. Absolvováním semináøe
získají certifikát pro vedení distanèních forem výuky. Tyto
zkušenosti mohou aplikovat ve své další práci, napøíklad
pøi výuce v akreditovaných studijních programech svých
fakult, pøípadnì v dalších vzdìlávacích zaøízeních zamìøených na vzdìlávání uèitelù. Takto vyškolení pracovníci budou dále aktivnì pracovat a pøedávat své znalosti
z oblasti distanèního vzdìlávání.
2) Uèitele základních a støedních škol - rozšíøí svoji
kvalifikaci v oblastech, které se rozhodnou absolvovat.
Vzhledem k tomu, že systém vzdìlávání bude vytvoøen
jako modulární systém s úrovní základní a specializaèní,
pøedpokládá se, že si budou volit ze základní úrovnì ty
kurzy, které pro jejich práci jsou významné, ty, které rozšíøí jejich znalosti napøíklad v oblastech, které v dobì jejich studia na vysoké škole ještì nebyly aktuální, ty, které pøispìjí k rozšíøení jejich kompetencí jazykových (zlepšení spolupráce se školami dalších státù EU),
pedagogicko - psychologických (pochopení problémù souèasné dospívající mládeže, seznámení se s novými metodami výuky apod.), v oblasti využití informaèních technologií ve výuce (využití informaèních technologií a výu-
Slovenský uèite¾
7
kových programù v pøípravì na vyuèování a ve výuce).
E-learningová forma vzdìlávání
Vlastní výuka bude probíhat kombinovanou formou
s využitím e-learningu, což vyžaduje práci s výpoèetní
technikou a informaèními technologiemi. Kvalitní organizace kombinované formy vzdìlávání vyžaduje zavedení
softwarové podpory pro organizaci vzdáleného vyuèování (LMS - Learning Management System), pomocí které
mùže dojít k zefektivnìní, ale pøedevším ke zkvalitnìní
celého vyuèovacího procesu. Ke všem výukovým modulùm a kurzùm jsou vytváøeny distanèní výukové opory.
Text opory je rozèlenìn na relativnì samostatné èásti, obsahující teoretickou èást, praktickou èást ve formì øešených pøíkladù a vzorových aplikací a pøíkladù k procvièování. Každá èást obsahuje zadání samostatných prací,
pøíkladù k procvièování, atd. Nezbytnou souèástí každého èásti je autotest, test a korespondenèní úkol. Èásti jsou
vypracovány tak, aby studující pøesnì vìdìl, které pasáže zvládl a které ne a co navíc ještì musí zopakovat a procvièit než „postoupí“ dále. Pro každý modul a kurz je vypracován èasový harmonogram všech úkolù, které musí
studující v rámci jednotlivých èástí modulu èi kurzu splnit.
Studující pro studium obdrží na zaèátku výuky základní
výukový balík materiálù na CD ROM. Jedná se o vlastní
distanèní výukovou oporu a veškeré informace, týkající
se studia daného modulu a kurzu. Na zahájení výuky modulu se organizuje úvodní tutoriál na kterém se pøedstaví vyuèující, ten charakterizuje vyuèovaný modul a vysvìtlí požadavky na studující a sdìlí na sebe kontakt.
V pøípadì, že výuka bude øízena s pomocí LMS tak pøidìlí studujícím konta do LMS a objasní zpùsob pøipojení
k nìmu. Projekt úzce souvisí s využíváním výpoèetní
techniky a informaèních a komunikaèních technologií ve
vzdìlávání. Všechny vytváøené moduly systému, které
obsahují 3-5 dílèích kurzù jsou vytváøeny s komponentou
informaèní technologie (všechny moduly mají minimálnì
60 hodin, maximálnì 100 hodin), studium ve všech modulech je spojeno s využitím informaèních technologií. A to
tak, že se týkají pøímo poèítaèové gramotnosti nebo je dílèí kurz modulu zamìøen na využití informaèních technologií v konkrétní specializaci nebo je studium dílèího kurzu
spojeno s informaèními technologiemi (komunikace s tutory maily, využití internetu, e-learningu). Všechny zpracované studijní texty budou k dispozici v elektronické podobì na CD a prostøednictvím www stránek projektu.
V souvislosti s rozvojem informaèní spoleènosti jeden
modul základní úrovnì bude pøímo zamìøen na využívání nových informaèních technologií a technických prostøedkù (práce s novými informaèními technologiemi, textové a prezentaèní programy jako nástroj pro pøípravu uèitele, možnosti publikování na webu, projektové
vyuèování s informaèními technologiemi) a na další zvyšování poèítaèové gramotnosti uèitelù pøi využívání informaèních a komunikaèních technologií v rámci pøípravy na vyuèování, ve výuce i pøi práci s informaèními systémy škol.
Závìr
V rámci projektu je zpracováváno 50 distanèních výukových opor a pøipravováno 50 rùzných výukových modulù. Výuka v jednotlivých modelech zaène postupnì
probíhat na podzim 2006: Úèast na ovìøovacích pilotních
kurzech bude pro uèitele bezplatná a bezplatnì i obdrží
veškeré studijní materiály. Detailnìjší informace k pro-
8
Slovenský uèite¾
jektu lze získat na adrese: http://albert.osu.cz/oukip/projekty/projekt2/
MODULAR SYSTEM FOR POST GRADUATE EDUCATION OF TEACHERS
Abstract: Main target of the paper is to present a project, which is focused to postgraduate education of teachers within the region of Moravskoslezský district. This
project has been compiled within the frameworks of operational program Development of Human Resources, in
precaution 3.2 - Support to Tertiary Education, Research
and Development. Official name of the project is: Design
and Performance of Modular System for Post Graduate
Education of Teachers within Moravskoslezský Region.
Project will be resolved by the University of Ostrava in cooperation with Silesian University in Opava.
Key words: postgraduate education of teachers, distance education, e-learning, modular system.
Literatura
1. BURIANOVÁ, E.: Projekt ESF RLZ MŠMT Návrh a realizace modulového systému dalšího vzdìlávání uèitelù
v Moravskoslezském kraji. Ostravská univerzita
v Ostravì, 2005.
2. KLIMEŠ, C. - BURIANOVÁ, E.: LMS systém Learningspace v distanèním vzdìlávání. In. Sborník pøednášek
konference Pedagogický software 2004. str. 517 - 520.
Jihoèeská univerzita Scientific Pedagogical Publishing,
Èeské Budìjovice 2004. ISBN 80-85645-49-1
3. BURIANOVÁ, E. The forms of further teachers education at University of Ostrava in the czech republic. In EUNIS 1997. France Grenoble : The documenty company
rank xerox, 1997. s. 53-56.
Ing. Eva Burianová, Ph.D.
Katedra informatiky a poèítaèù
Pøírodovìdecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravì
e-mail: [email protected]
E-LEARNINGOVÁ PODPORA VÝUKY
CIZÍCH JAZYKÙ
Eva Milková, Petr Hercik - ÈR
Abstrakt: Nástup a rozšiøování informaèní spoleènosti
s sebou pøineslo velký rozmach celoživotního vzdìlávání, bez kterého je udržení kroku s aktuálními poznatky
v rùzných oborech naprosto nemyslitelné. Svìtovým jazykem èíslo jedna se v posledních letech stala angliètina
a poptávka po jazykových kurzech vìnovaných pøedevším tomuto jazyku je stále velká. Èasové možnosti potenciálních úèastníkù kurzù jsou však mnohdy velmi omezené, a tak vítaným pomocníkem se v tomto smìru stává možnost studovat distanèní formou. V èlánku se
zamìøíme na úlohu nedávno zøízené Laboratoøe distanèního vzdìlávání Ústavu jazykové pøípravy Univerzity
Karlovy a ukázku jednoho jazykového kurzu pøipraveného touto institucí.
K¾úèové slová: celoživotní vzdelávaní, distanèní vzdelávaní, e-learning, výuka cizích jazykù.
Úvod
Klasická forma vzdìlávacího procesu probíhá na fakultách vìtšinou jako interakce mezi uèiteli a studenty v posluchárnách, seminárních uèebnách a laboratoøích pod-
5
le daného rozvrhu. Za øízení procesu zpravidla odpovídá
studijní oddìlení, které eviduje studenty a jejich studijní
výsledky, zajišuje komunikaci se studenty, zveøejòuje
rùzná oznámení apod.
Obdobnì pøi klasické podobì vysokoškolského dálkového studia dostávají studenti zaèátkem semestru uèebnici a sylabus se všemi povinnostmi, které musí splnit, aby
pøedmìt øádnì ukonèili. Studenti komunikují s lektorem,
jehož úlohou je jednak konzultovat, a jednak hodnotit jejich vìdomosti. V souèasné dobì probíhá komunikace
mezi uèitelem a studenty vìtšinou pøes internet. V souladu s výše uvedeným jsou profesionálnì vytvoøená prostøedí vybavena nástroji, které umožní plánovat a øídit
prùbìh studia, pøipravit a prezentovat studijní materiály,
komunikovat uèiteli s jeho studenty a mezi studenty navzájem, zadávat úkoly a pøijímat jejich øešení, aktivizovat
studenty, monitorovat èinnost studentù, prùbìžnì provìøovat vìdomosti studentù, evidovat studijní výsledky
studentù, nastavit úroveò pøístupových práv pro rùzné kategorie uživatelù apod. [1]
Toto vše splòuje i výukové prostøedí LMS iTutor, které
používáme v Ústavu jazykové a odborné pøípravy
Univerzity Karlovy pøi pøípravì distanèních kurzù.
Ústav jazykové a odborné pøípravy University Karlovy
(ÚJOP UK) rozvijí padesátiletou tradici výuky èeštiny jako cizího jazyka a jako jediná instituce v Èeské republice
se vìnuje pøípravì cizincù ke studiu na èeských vysokých
školách. Organizuje též rùzné kursy èeštiny pro všechny
zájemce o èeský jazyk a èeskou kulturu.
Svou tradici na ÚJOP UK mají i kursy cizích jazykù a pomaturitní kursy rùzného zamìøení pro èeské obèany.
Výuce slouží studijní støediska v Praze, , a . Nejstarším
støediskem jsou Mariánské Láznì, které udržují kontinuitu pøípravy cizincù už od konce padesátých let 20. století.
S výukou souvisí metodická a výzkumná èinnost ústavu.
V roce 1986 bylo k ÚJOP UK pøipojeno oddìlení INTEX,
pùvodnì urèené pro jazykovou pøípravu èeskoslovenských expertù, s pracovištìm v Podìbradech a pozdìji
v Praze. Toto oddìlení rozšiøovalo svou èinnost a postupnì se z nìho vyvinulo støedisko cizích jazykù INTEX
Praha a zabývající se celoživotním vzdìláváním a v souèasné dobì nabízející dvì formy studia: kombinované
(studium soustøedìné do prezenèních blokù s distanèními prvky bìhem studijního volna) a veèerní (prezenèní
studium dvakrát týdnì v odpoledních hodinách). Obì tyto formy studia však v posledních letech zaznamenaly citelný úbytek zájemcù. Na základì dotazníkového prùzkumu bylo zjištìno, že mezi hlavní pøíèiny patøí nedostatek èasu studujících, kteøí vìtšinou pøicházejí z øad
zamìstnancù a podnikatelù, ale i vyšší cena prezenèních
kurzù. Nejen z tìchto dùvodù, ale i v zájmu udržení kroku s moderními trendy ve vzdìlávání se pøikroèilo k vytvoøení nabídky èistì distanèních kurzù formou blended
learning.
V roce 2004 byla za úèelem koordinace tvorby kurzù
distanèního vzdìlávání ve støedisku INTEX Podìbrady
zøízena Laboratoø distanèního vzdìlávání (LDV). Prvním
vytvoøeným kurzem byl kurz angliètiny na znalostní úrovni intermediate.
V souèasné dobì se pøipravují kurzy na navazujících
znalostních úrovních, kurz upper-intermediate a kurz First
Certificate of English. Dále se pøipravují kurzy èeského jazyka pro cizince - úvodní kurz, kurzy na znalostních úrovních A1-B2 dle SERR. A v rámci projektu Evropské unie
programu Leonardo da Vinci nazvaného @languages se
LDV podílí na vývoji kurzu Business English for SME ().
6
Case study: Kurz anglického jazyka pro støednì pokroèilé
On-line kurz anglického jazyka pro støednì pokroèilé
(intermediate) je urèen studujícím, kteøí dokonèili znalostní úroveò mírnì pokroèilí (pre-intermediate), a to jak
pro zájemce z øad vysokoškolských studentù, tak i široké
veøejnosti.
Zdroje a znalostní úrovnì
Autorský kolektiv: Ústav jazykové a odborné pøípravy,
Støedisko výuky cizích jazykù INTEX Podìbrady a Praha
& ÚJOP na PøF UK. Všechny lekce, s ohledem na správnost a pøimìøenost pøedevším, byly korekturované rodilými mluvèími. Znalostní úrovnì byly stanoveny dle mezinárodního standardu (elementary, pre-intermediate, intermediate, upper-intermediate, First certificate of
English), gramatický obsah virtuální uèebnice odpovídá
bìžnì užívaným tištìným uèebnicím øady Headway.
Struktura kurzu
Kurz se skládá ze ètrnácti lekcí, z nichž každá obsahuje výklad a procvièení jednotlivých dovedností. Lekce jsou
rozdìleny na èásti Grammar, Reading, Listening
a Writing. V gramatické èásti si studující procvièí gramatický jev, na který je lekce zamìøena, a najde zde také odkaz na jeho výklad. Èást Reading obsahuje text, ve kterém je pøíslušný gramatický jev uplatnìn, a cvièení ke
kontrole jeho porozumìní. K nácviku poslechu slouží poslechový text v èásti Listening a doprovodná cvièení.
Texty byly namluveny profesionály - rodilými mluvèími
v profesionálním nahrávacím studiu. Writing je zadání písemného úkolu, který je zaslán tutorovi k opravì. V každé lekci je dále k dispozici slovník s vyhledávaèem obsahující slova s pøekladem a fonetickým pøepisem, u nichž
se pøedpokládá, že je student na dané znalostní úrovni
nebude znát.
Po každé tøetí lekci projde student krátkým kontrolním
testem. Na jeho vyplnìní má pouze jeden pokus a musí
zároveò dosáhnout alespoò 75% úspìšnosti, aby mu byl
umožnìn vstup do další èásti kurzu. Pokud pøedepsané
úspìšnosti nedosáhne, musí opakování testu povolit po
konzultaci tutor.
Závìreèná lekce shrnuje veškeré gramatické jevy probrané v pøedešlých lekcích a mùže být pøípravou na závìreènou postupovou zkoušku ze všech jazykových dovedností, která probíhá prezenèní formou. Tuto zkoušku
jsou povinni složit ti studující, kteøí chtìjí pokraèovat ve
studiu na další znalostní úrovni.
K dispozici je také gramatická pøíruèka zahrnující
všechny znalostní úrovnì.
Technologie
Lekce byly naprogramovány nástrojem CDS Publisher,
který nabízí všechny možnosti obvyklé v každém courseware, který se v souèasné dobì používá. V lekcích se
tedy objevují cvièení následujících typù (viz Tabulka 1):
Všechna tato cvièení se sama opravují. Studující si mùže svou odpovìï ihned zkontrolovat stiskem ikony nebo
si mùže stiskem ikony zobrazit správné odpovìdi. Tam,
kde jsou odpovìdi správné, se nic nezobrazí a tam, kde
je chyba, pøíp. není položka vyplnìna vùbec, se zobrazí
správná odpovìï. To studujícímu znaènì usnadòuje kontrolu jeho práce.
Studující musí úspìšnì dokonèit alespoò 60% všech
cvièení v celé lekci, aby mu byl umožnìn vstup do lekce
následující. Má však na rozdíl od Progress Test neomezený poèet spuštìní každé lekce.
Slovenský uèite¾
9
Metodicky
Technologicky
Uzavøené úlohy
Položky s mnohonásobným výbìrem
Multiple Choice Items
Položky pøiøazovací
Drag and Drop, Gap Filling
Úlohy uspoøádací
Sequenced Frames, Gap Filling
Položky ano-ne
False – True
Otevøené úlohy
Doplòovací položky
Gap Filling, Drag and Drop
Otevøené položky se struènou odpovìdí
Gap Filling
Tabu¾ka 1
V lekci jsou dále k dispozici možnosti, které má studující i v papírové uèebnici: možnost vkládat záložky do stránek, ke kterým se chce pozdìji vrátit, možnost dìlat si poznámky ke každé stránce.
Komunikace
Po celou dobu studia je studujícímu k dispozici tutor,
který mu pomáhá se studiem, odpovídá na jeho otázky,
kontroluje jeho práci a opravuje písemné úkoly. Tutor odpovídá na dotazy studentù asynchronnì, tzn. do 48 hodin.
K procvièení komunikaèní složky jazyka slouží diskuze
a zprávy, které mohou být urèeny jak tutorovi, tak i ostatním studentùm. Diskusní fóra jsou moderována také tutorem.
Studijní plán
Jeden semestr na jedné znalostní úrovni trvá 12 týdnù
- první den semestru je identita studujícího aktivována
a poslední den je pøístup ukonèen. Doporuèený poèet hodin pro zvládnutí kurzu je 120, tj. 10 hodin týdnì.
Prezenèní soustøedìní jsou do studia øazena po 4. a 8.
týdnu studia.
Po skonèení semestru je stanoven termín prezenèní
postupové zkoušky bìhem mìsíèního zkouškového období; tuto zkoušku je nutné složit v pøípadì, že chce studující pokraèovat na další znalostní úrovni.
Pozitiva a negativa e-learningu
E-learning pøinesl do distanèního vzdìlávání celou øadu pozitivních, ale i negativních rysù. Mezi ty pozitivní
bezesporu patøí nezávislost studujícího na vzdìlávací instituci a pedagogovi, což pøináší studujícímu nejen flexibilitu èasového rozvrhu, který si pøizpùsobuje svým možnostem, ale zvyšuje i pøístupnost vzdìlávání, a to jak geograficky: velká vzdálenost od vzdìlávací instituce
pøestává být pøekážkou, tak prakticky: nejen pro zamìstnance, kteøí by nemohli studovat prezenèní formou, ale
i pro všechny zájemce o studium, kteøí mají jakékoli pøekážky ve studiu prezenèním - napø. tìlesnì postižení, což
je u dospìlých studujících velmi dùležité. Dalším dùležitým pozitivním rysem je individuální tempo, kterým studující kurzem prochází na základì svých znalostí, schopností a dovedností. Tato forma je také atraktivnìjší pro
mladé studenty, pro které je zajímavìjší a èasto bližší, nebo poèítaè používají velmi èasto a k rozmanitým úèelùm.
Velmi dùležitým negativním rysem je absence pøímého
kontaktu nejen s pedagogem, ale i ostatními studenty
(který je redukován možností úèasti v diskusních fórech
a používáním e-mailových klientù), pøièemž nevzniknou
obvyklé sociální vazby jako v prezenèním studiu. Tento
fakt je možné pozorovat i v kurzech, jejichž souèástí jsou
prezenèní tutoriály, tedy setkání studujících s tutorem,
èasto nepovinné. Ty nejsou tak èasté a dlouhé jako prezenèní soustøedìní v kombinovaném studiu, a také jejich
10
Slovenský uèite¾
obsah je odlišný - jde pøedevším o (èasto individuální)
konzultace týkající se studijních povinností, problémù
s obsahem specifické èásti studia. Nejde tedy o vyuèování jako na prezenèních soustøedìních kombinovaného
studia, ale spíše o diskuzi moderovanou tutorem. S tím
souvisí i èastý nedostatek takové motivace, kterou studenti bìžnì získávají od vyuèujícího a svých kolegù.
Studující èasto postrádají tlak, který je na nì kladen v prezenèní výuce.
Další negativní aspekty jsou spíše spjaty s dovednostmi studentù. Je to dobrá dovednost práce na poèítaèi (a
pøedevším s webovým rozhraním), kterou stále velmi èasto dospìlí studující postrádají. Student nesmí pøemýšlet
nad tím „jak“, ale „co“. Nesmí se zabývat formou, ale obsahem. Také chybìjící dovednost samouèení je obvykle
dùvodem, proè úèastníci kurzù studia zanechávají.
Studující stále èasto poèítaè považují pouze za pasivní
nástroj k získávání informací a nedokáží si s jeho pomocí aktivnì osvojit pøedkládaný materiál. Právì tyto nedostatky je potøeba co možná nejvíce redukovat už pøi samotné tvorbì kurzù, a poté se stejnou dùležitostí pøístupem pedagoga - tutora, jehož role je odlišná od studia
prezenèního.
Záver
Všechna výše zmínìná pozitiva a negativa jsme si
ovìøili nejen v pilotním bìhu kurzu anglického jazyka pro
støednì pokroèilé, ale i v jeho „ostré“ verzi. V pilotním
bìhu bylo úkolem úèastníkù vyplnit obsáhlý evaluaèní dotazník zamìøený jak na formální, tak na obsahovou stránku kurzu. Úèastníci byli rozdìleni do dvou skupin: ti, kteøí
byli na vyšší znalostní úrovni a mohli se tak lépe zamìøit
na formální stránku kurzu (jeho ovládání, logické øazení
apod.), a ti, jejichž znalostní úroveò odpovídala vstupní
znalostní úrovni požadované pro vstup do tohoto kurzu.
U této skupiny se pak lépe ovìøovala pøimìøenost obsahu kurzu znalostní úrovni, ale také obtížnost osvojení si
ovládání kurzu, pokud hlavním úèelem je studium jazyka.
Pøestože jsme se v plné verzi kurzu snažili v maximálnì
možné míøe zohlednit vìtšinu konstruktivních pøipomínek
uvedených v evaluaèních dotaznících, našly se i další
problémy s jeho provozem, které však v drtivé vìtšinì pøípadù pøedstavovalo nastavení kurzu tak, aby byl user
friendly, a také osvojení „rutiny“ s používáním LMS - a to
jak ze strany tutora, tak pøedevším ze strany studujících.
Studující se vìtšinou „rekrutovali“ z øad absolventù prezenèního studia v rámci celoživotního vzdìlávání na našem ústavu, jejichž èasové možnosti jim už nedovolovaly tento typ studia navštìvovat. Byli to tedy pøedevším zamìstnanci a podnikatelé. Právì èasová flexibilita
a nezávislost na vzdìlávací instituci pro nì byly hlavním
motivem k výbìru tohoto kurzu. Na druhé stranì se ale
tato pozitiva projevila i jako hlavní negativa: Studující kurz
èasto srovnávali s prezenèní výukou a znaènì jim chybìl
pøímý kontakt s vyuèujícím a ostatními studenty. S tím souvisí i nedostatek motivace ke studiu a neschopnost efektivního samostudia, dovednost rozvrhnout si svùj èasový
plán. Aèkoli se tutor snažil každému poskytnout maximální podporu, studující ji nedokázali využít a neplnili doporuèené termíny, kterými se jim tutor snažil studium rozvrhnout. Na prezenèní tutoriály tak èasto pøijíždìli nepøipravení. Docela pøekvapivá byla u studujících, kteøí si
jako formu studia vybrali e-learning, nedostateèná schopnost pracovat s internetovými aplikacemi.
Pøipomínkou, která stojí mimo zmínìné aspekty, a která byla nìkterými uvádìna jako pozitivní a jinými jako negativní, byl fakt, že kurz je do znaèné míry øízený, a to ne-
7
jen tutorem, ale pøedevším nastavením systému. Jak bylo uvedeno, studující nemùže pokroèit do další lekce virtuální uèebnice, pokud nedokonèí alespoò 60% lekce
pøedchozí. Systém tak supluje pedagoga, který v prezenèní výuce dohlíží nad tím, aby student prošel studijní
materiály ve správném poøadí tak, aby nebyla narušena
výuka po spirále, která je ve studiu jazyka velmi dùležitá.
Èasto není možné seznamovat studujícího s novým gramatickým jevem, pokud mu není znám jev pøedchozí.
Za negativní vlastnost systému považovali øízení studia
ti, kteøí mìli zkušenost s e-learningovými kurzy, ve kterých
se mohli volnì pohybovat a volit èást ke studiu libovolnì.
Z dotazníku, jenž zahrnoval i otázku na zkušenosti s elearningem jsme však zjistili, že se jednalo spíše o školení, a to z oblasti finanènictví, pojišovnictví a výuky øidièù, kde studium po spirále není nutnì vyžadováno.
Naopak uvedená vlastnost systému byla pozitivnì pøijímána tìmi úèastníky, pro které je øízení výuky samozøejmostí (a již z jiných forem výuky nebo z vlastní zkušenosti s podobným e-learningovým kurzem) a pøedevším pro nejmladší studenty, kteøí si ihned od zaèátku byli
vìdomi všech vlastností systému a považovali je za dané. Tito studující všeobecnì nemìli témìø žádné problémy se studiem v této formì.
E-LEARNING AND MODERN FOREIGN LANGUAGE
TEACHING
Abstract: Expansion of information society has brought a great boom to life-long education, without which it
is impossible to keep up with the latest findings in different branches. English has become the most widespread
language in the world lately and the demand for courses
focused particularly on this language is huge. However,
time allowance of potential participants is often limited.
Therefore the opportunity of distant studies is a way how
to solve this problem. This paper focuses on the purpose
of the Laboratory of Distant Studies which has been recently established at the Institute for Language and
Preparatory Studies at Charles University. One of the language courses prepared by this institution is given as
a sample.
Key words: life-long education, distance education, elearning, foreign language teaching
Literatúra
MILKOVÁ, E.: E-learning: rùzné formy využití.
Technológia vzdelávania, roèník XII, 5/2004, s. 15 -16.
Doc. RNDr. Eva Milková, Ph.D.
FIM UHK, Rokitanského 62
500 03 Hradec Králové
e-mail: [email protected]
Mgr. Petr Hercik
ÚJOP UK, Námìstí krále Jiøího 1/I,
290 36 Podìbrady
e-mail: [email protected]
VÝVOJ AUTOMATIZÁCIE SKڊANIA
Martin Cápay - SR
Abstrakt: Osobný poèítaè v takej forme ako ho poznáme dnes existuje relatívne krátky èas. Dnes je možné využíva ho nielen na distribuovanie rôznych foriem elektronických materiálov ale aj na vytváranie inteligentných elektronických kurzov, získavanie okamžitej spätnej väzby
alebo testovanie vedomostí ve¾mi pohodlným spôsobom.
V minulosti však tomu tak nebolo. K dispozícii boli len rôzne mechanické jednoúèelové zariadenia. Práve vývoj prístrojov, ktoré boli vhodné na testovanie vedomostí (vrátane osobného poèítaèa) sa budeme snaži v krátkosti zhrnú v tomto èlánku. Rovnako chceme poukáza na nové
tendencie v oblasti poèítaèového testovania.
K¾úèové slová: testovacie stroje, poèítaèové testovanie, CMS Moodle.
Úvod
Osobný poèítaè v takej forme ako ho poznáme dnes,
kedy je možné prostredníctvom neho distribuova rôzne
formy elektronických materiálov, vytvára elektronické
kurzy a testova vedomosti pohodlným spôsobom, existuje relatívne krátky èas. Zaèiatky testovania pomocou
„poèítaèov“, nájdeme ešte v èasoch, kedy predstava, že
môžeme ma doma vlastný osobný poèítaè bola považovaná skôr za bláznovstvo ako reálnu víziu budúcnosti.
V nasledujúcich kapitolách bude v krátkosti zhrnutý vývoj
prístrojov, v minulosti vhodných na testovanie vedomostí, ako aj naèrtnuté nové tendencie v oblasti testovania.
1 Poèítaèové testovanie v minulosti
Pri poh¾ade do minulosti poèítaèového testovania je
vhodnejšie namiesto slova poèítaè, použi slovné spojenie testovací stroj (testing machine). V èasoch, keï bolo
využívanie poèítaèov na didaktické úèely ešte len v kolíske, nebolo možné využíva ich na prezentovanie, ale
skôr na spracovanie urèitých vstupných údajov, napríklad
zložitých výpoètov. Ak bola snaha integrova takéto stroje do výuèby, tak išlo najmä o oblas testovania. Proces
testovania sa totiž èasto zužuje len na obyèajné spracovanie vstupu a vyhodnotenie, èi vstup zadaný používate¾om bol, alebo nebol správny. Väèšina známych materiálnych didaktických prostriedkov ako napríklad auditívne,
vizuálne a audiovizuálne didaktické prístroje môžu slúži
aj na diagnostické úèely.
1.1 Krátky preh¾ad vývoja za hranicami Slovenska
Skromné zaèiatky využívania testovacieho stroja siahajú až do roku 1924. V tomto roku americký psychológ
S. L. Pressey zostrojil jednoduché mechanické zariadenie, ktorým zaznamenával výsledky skúšky založenej na
princípe vo¾by odpovede z daných možností.
Vyhodnocovalo sa, èi bolo alebo nebolo stlaèené správne tlaèidlo. Pressey svoj stroj upravil tak, aby sa študentovi objavila ïalšia testovacia otázka len v prípade, že
stlaèil tlaèidlo so správnou odpoveïou (Cram, 1956).
Veril, že v prípade, ak študent zvolí správnu možnos ako
poslednú, tak si túto možnos aj zapamätá. Až o tridsa
rokov neskôr (r. 1958) sa k myšlienke vyuèovacích strojov vrátil americký psychológ B. F. Skinner. Vytvoril tzv.
programové uèebnice, kde boli klasické uèebnice upravené do podoby lineárneho programu. Skinner tiež navrhol jednoduchý mechanický diskový testovací stroj.
Neskôr na základe projektu N. A. Crowdera (tzv. vetvené
programy) vznikli pomerne zložité elektronické automaty
a trenažéry, ktorých vývoj pokraèoval až do roku 1970,
kedy výroba týchto strojov poklesla. Konštruovali sa vyuèovacie najmä stroje pre individuálnu výuèbu. Známy je
systém PLATO, ktorý mal okrem tlaèidiel s èíslami aj abecedu, samoèinný poèítaè Illiac a selektor s diapozitívmi
a projekèným zariadením. Bol vyrobený v roku 1959 na
univerzite v Illinois a bol oznaèovaný ako prvý CBT (computer based training) systém. V systéme Plato bola ako
sprostredkovate¾ informácií použitá obrazovka.
Slovenský uèite¾
11
9
Birjusag).
Technické zariadenia, ktoré plnili len presne urèenú funkciu patrili do skupiny špeciálnych vyuèovacích strojov , nazývané informátory, examinátory a trenažéry, prièom bolo
možné spoji napríklad repetiènú funkciu s examinaènou.
Na Slovensku mal v tomto smere ve¾ký význam konštruktér J. Bajcsy, ktorý konštruoval opakovacie, respektíve preverovacie stroje (repetítor, examinátor). Konštrukène upravený stroj takého typu bol Repex (obr. 3 vpravo), Vizuál I a II
a examinátor (obr. 3 v¾avo).
Obr. 1 - Žiacky terminál systému CAI
Na Stanfordskej univerzite vznikol systém CAI (obr. 1),
ktorý okrem už spomínaných vlastností a zariadení iných
systémov obohatil výuèbu zavedením obrazovkového
displeja a svetelného pera. Každý žiak mal okrem pera aj
vlastné slúchadlá, pomocou ktorých dostával informácie
a povely. Pre lepšie upevnenie poznatkov bola po odpovedi žiaka vždy akusticky potvrdená jeho odpoveï.
2.2 Krátky preh¾ad vývoja na území Slovenska (Èeskoslovenska)
V 70-tych rokoch sa aj v bývalom Èeskoslovensku používali rôzne vyuèovacie stroje, ktoré mohli by použité aj
na testovanie. V Popradskom vojenskom uèilišti spojovacej techniky to bol stroj ZUZA (obr. 2 v¾avo). Na vrchnú èas tohto prístroja si osoba, ktorá ho používala, kládla program (vytlaèený na stránke formátu A5). V dolnej
èasti tejto stránky boli vyznaèené možnosti k výberu a tlaèidlá. Nevýhodou bolo, že sa vopred musel nastavi kód
programu (listu), na ktorý sa odpovedalo, èím bolo umožnené preskoèenie niektorých otázok. Takýto vyuèovací
stroj bol vhodný na testovanie, ale nie na objektívne hodnotenie. V popradskom uèilišti rovnako používali systém
urèený na programovú kolektívnu výuèbu. Žiaci po vybranej odpovedi stláèali tlaèidlo s èíslom 0 až 9. Stroj registroval chyby a uèite¾ sledoval stav v triede na centrálnom paneli. Podobné zariadenie sa používalo na
Vojenskej technickej akadémii A. Zápotockého v Brne.
Obr. 2 Vyuèovacie stroje pre lineárne výberové programy
ZUZA a Hanka
Ïalším vyuèovacím strojom, ktorý vznikol na Slovensku
je Eva (projekèný vyuèovací systém), ku ktorému musel
by pripojený diaprojektor alebo spätný projektor. Hanka
(obr. 2 vpravo) už bol viacúèelový vyuèovací stroj, ktorý
dokázal pracova s viacerými typmi programov, vrátane
examinaèného. Dokázal odpovede aj zaznamenáva,
a bolo ho možné pripoji na centrálny panel ovládaný uèite¾om.
Vyššie spomínané prístroje boli riadené lineárnym
programom. Ove¾a hodnotnejšie boli však tie, ktoré boli
riadené vetveným programom. Už v roku 1965 bol na území bývalého Èeskoslovenska vyrobený vyuèovací stroj
KT3 urèený na individuálnu výuèbu, ktorý sa ale sériovo
nevyrábal. Unitutor (tiež èeskoslovenskej výroby) bol doplnený o zvuk z magnetofónovej pásky a emulovanú klávesnicu písacieho stroja. Na domáci trh sa dodávali aj sovietske stroje (DMTV, OM 71, U 1, KU 3 M, K 53, Alfa 2,
10
12
Slovenský uèite¾
Obr. 3 - Examinátor (Tesla Vráble) a Repex 1 (SVŠT
Bratislava)
Skúsenosti z testovania vedomostí s podporou poèítaèa bolo možné získa aj pri tvorbe programových systémov na testovanie vedomostí implementovaných na sálových poèítaèoch rady EC. Tieto programové systémy
slúžili na generovanie tzv. off-line testov a univerzálnej
šablóny na rýchle opravovanie odpovedí študentov.
Za ve¾mi jednoduché, a dovolíme si tvrdi, že aj úèinné
testovacie stroje by sme mohli považova didaktické detské hraèky a stavebnice. Takéto vyuèovacie stroje sa nazývali manipulátory pre prácu s výberovým lineárnym
programom (napr. systémy Stillitron a Aukor).
3 Poèítaèové testovanie v súèasnosti
Používa mechanické prístroje v testovaní dnes nepripadá do úvahy, a akéko¾vek pokusy o využitie tohto spôsobu urèite zaniknú ešte v zaèiatkoch.
Prvé výraznejšie pokusy o poèítaèové testovanie boli
realizované na poèítaèoch kategórie PMD a niektorých
iných tzv. home computeroch, ktorých schopnosti a použitie boli znaène obmedzené. Po roku 1989 u nás osobitné miesto zaujímajú personálne poèítaèe štandardu IBM
PC XT/AT. V tomto období zaèali školy používa poèítaèe nielen na zobrazovanie informácií, ale ich využitie bolo aj tak stále ve¾mi jednostranné (tvorba úzko špecializovaných výukových programov). Programy boli tvorené
najmä v oblasti matematiky, záujmových èinností detí, poèítaèových hier a hlavne jazykov.
Výskyt rôznych produktov komerèných firiem vo vzdelávacích zariadeniach je z dôvodu ich cenovej dostupnosti pomerne nízky, prípadne žiadny. Ak sa bližšie zameriame na oblas školstva, zistíme, že najmä na vysokých školách je tendencia vykonáva overovanie
vedomostí testovou formou. Väèšina vysokých škôl podporuje kombinovanú formu výuèby (blended learning)
a zároveò používa jeden z množstva LMS (Learning
Management System) alebo CMS (Course Management
System), èo sú softvérové balíky urèené pre podporu prezenènej i dištanènej výuèby prostredníctvom on-line kurzov dostupných na WWW. Stáva sa štandardom, že pedagógovia využívajú testovacie moduly, ktoré sú súèasou týchto systémov. Katedra informatiky, Fakulty
prírodných vied, Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre
(KI FPV UKF) využíva produkt spoloènosti Kontis - iTutor.
Ide o LMS systém, ktorého súèasou je modul iTester ur-
13
èený pre tvorcov testov a dotazníkov. V poslednom èase
sa však aj na KI FPV UKF stále viac uplatòuje Moodle
Moodle (Modular Object-Oriented Dynamic Learning
Environment) je vo¾ne šírite¾né dynamické vzdelávacie
prostredie. Moodle možòuje vytvori bázu testových otázok (obr. 4), organizova ich do kategórii pod¾a rôznych
typov a potom z tejto bázy otázok generova testy pod¾a
definovaných pravidiel. Používatelia takto môžu bez akejko¾vek alebo minimálnej znalosti programovania (postaèujúce sú minimálne vedomosti z HTML) rýchlo a efektívne vytvára pôsobivé interaktívne elektronické testy,
prièom otázky a odpovede sa dajú náhodne mieša.
Výhody takýchto testov sú najmä jednoduchos tvorby
otázok, znovu použite¾nos a kompletný preh¾ad o aktivitách každého úèastníka testu. Test je možné nastavi do
adaptívneho módu, kedy je možné tú istú otázku absolvova až do momentu zadania správnej odpovede.
Adaptívny mód je vhodné nastavi v prípade, ak cie¾om
testu nie je hodnotenie, ale precvièovanie. Moodle patrí
medzi najprogresívnejšie systémy súèasnosti. Ïalšími
LMS
systémami
sú
napríklad
Claroline
(www.claroline.net), WebCT (www.webct.com), Eden ()
a množstvo ïalších.
V podstate každý LMS systém ponúka ako jeden zo svojich modulov, modul na testovanie vedomostí. Väèšinou sú
to však moduly ohranièené svojimi možnosami a ponúkajú hlavne otázky s výberom odpovede z viacerých možností, doplòovaèky, prípadne otázky s jednoduchou vo¾nou
odpoveïou. Ak je potrebné používa iné typy otázok, je nutné upriami pozornos na niektorý z „open source“ verzií.
Pre schopného programátora (nemusí to by práve osoba,
ktorá bude testy tvori) nie je potom problém zapracova
do tohto systému nové typy otázok. V prípade Moodle je
na to potrebná znalos programovacieho jazyka PHP a databázového systému MySQL. LMS je možnosou, ktorá je
však závislá od Internetu.
Ïalšou zaujímavou aktivitou, ktorá je súèasou všetkých verzií Moodle je Hot Potatoes Test. Na ich tvorbu je
potrebné stiahnu aplikáciu zo stránky autorov. (http://hotpot.uvic.ca) Prvých pä modulov tejto aplikácie je možné
v organizáciách urèených na vzdelávanie používa zadarmo, staèí len jednoduchá registrácia. Hot Potatoes
Testy sú zaujímavým prvkom urèeným skôr na precvièovanie a upevòovanie vedomostí.
Okrem on-line spôsobu testovania je èastým javom
tvorba vlastného (autorského) systému „šitého“ na mieru
pre danú katedru (fakultu). V minulosti išlo vždy
o DOSovskú aplikáciu, v súèasnosti o aplikácie s dizajnom urèeným pre prostredie Windows. Na KI FPV UKF
v Nitre výraznejší úspech zaznamenal v roku 1994 univerzálny výukový a testovací program - UNIVTEST (diplomový projekt). Bol vytvorený v programovacom jazyku
Pascal a dokázal ho aplikova v procese vyuèovania na
katedre Ruského jazyka a literatúry VŠP v Hradci
Králové. Dokonca bol Ministerstvom školstva SR so súhlasom Výskumného ústavu uèebných pomôcok tento
programový testovací systém zaradený do zoznamu odporúèaných uèebných pomôcok. V roku 1998 bola na KI
v rámci diplomového projektu dokonèená implementácia
testovacieho systému TESTER. Bol implementovaný
v prostredí Visual Basic. K spopularizovaniu systému
však nedošlo. Rovnaký osud stretol aj ïalšie projekty, ktorých životnos bola ve¾mi krátka.
Rovnako aj na zahranièných univerzitách prebieha
množstvo projektov, výsledky ktorých sú možno úspešne
používané na danej univerzite, ale na území Slovenska
sú neznáme, a to nielen kvôli jazykovej bariére. Jedným
z príkladov je Katedra informaèných systémov, Fakulty
ekonomiky a informatiky, Alpen Adria Univerzity
v Klagenfurte (Rakúsko).
Obr. 4 - Ukážka z testu vytvoreného v systéme Moodle
Jedným zo systémov, ktorý je možné na tejto katedre
použi na testovanie je systém VEVAL - Virtual
EVALuation. Ide o webovú aplikáciu vytvorenú v jazyku
JAVA (nutnos databázy Oracle), úlohou ktorej je on-line
testovanie (Hodnigg, 2002). Okruh typov otázok a úloh,
ktoré je možné použi je ve¾mi úzky. Aj samotný pedagógovia priznali, že ho používajú len na preverenie istého
okruhu vedomostí. Otvorené otázky v teste musia by hodnotené len na základe výskytu „pozitívnych“ a „negatívnych“ k¾úèových slov. Zložitejšie myšlienkové procesy sú
hodnotené individuálne pedagógom.
3 Záver
V tomto èlánku urèite nie je prezentovaný kompletný
preh¾ad o histórii a súèasnosti poèítaèového testovania
vedomostí, a preto si nenárokujeme na úplnos prezentovaných informácií. Každý pedagóg sa totiž snaží vytvára uèebné pomôcky, ktoré èasto súvisia s oblasou
preverovania vedomostí. Mnoho z nich však ostane len
v rámci danej univerzity, prípadne len katedry a distribúcia nenadobudne širší charakter. A práve využívanie internetových technológii je jedno z riešení ako takéto systémy ponúknu širokej verejnosti.
DEVELOPMENT OF AUTOMATIZACION OF TESTING
Abstact: A personal computer has existed in the form
we know it nowadays for a relatively short time. Nowadays
the computer could be employed not only for distributing
of various kinds of e-materials, but also for creating intelligent e-courses, obtaining immediate feedback, or making knowledge level control more comfortable. However,
it was different in past. There were only mechanical ‘onepurpose’ mechanisms. The progress of mechanism, suitable for knowledge level control (personal computer including), are presented and summarized in this paper.
New tendencies in the field of computer testing are to be
discussed as well.
Key words: testing machines, computer testing, CMS
Moodle
Literatúra
1.CRAM, D.: Vyuèovací stroje a programování. SPN,
Praha, 1965, 83 s., ISBN 14-030-65
2.HODNIGG, K.: Adaptive testing in elearning - the VEVAL approach, Diplomarbeit, 2002, Alpen Adria
Universitaet, Austria
3.PELEGRINIOVÁ, E. - MIKULÈÍK, J.: Úlohy vývoja
a tvorby uèebných pomôcok v období vedecko-technického rozvoja. In: 70 rokov uèebných pomôcok na
Slovensku (1919 - 1989), Uèebné pomôcky n.p., Banská
Bystrica, ISBN 80-229-0046-x
4.TÙMA, J. a koletiv. Moderní technické prostøedky ve výuce. SPN, 1974, 458 s., ISBN 14-170-74
Mgr. Martin Cápay
Katedra Informatiky FPV UKF,
Trieda A. Hlinku 1, 949 74 Nitra
e-mail: [email protected]
Slovenský uèite¾
13
SYSTÉMY NA ANIMÁCIU
A SIMULÁCIU ALGORITMOV
Viera Palmárová - SR
Abstrakt: V príspevku sa zaoberáme problematikou
poèítaèom podporovanej výuèby programovania.
Analyzujeme možnosti didaktických aplikácií zameraných na animáciu a simuláciu algoritmov a prezentujeme
tri príklady kvalitných systémov tohto typu. Študentom poskytujú nielen vizualizáciu vykonávania algoritmu, ale tiež
možnos s algoritmom aktívne experimentova.
K¾úèové slová: didaktický softvér, animácia algoritmov, simulácia algoritmov
1 Úvod
Každú údajovú štruktúru môžeme reprezentova graficky - abstraktný objekt takto vizualizujeme. V priebehu
vykonávania algoritmu sa stav údajovej štruktúry v pamäti
mení. Zmeny stavu sú výsledkom operácií realizovaných
algoritmom. Tento dynamický proces je možné zvidite¾ni
prostredníctvom animácie.
2 Animácia algoritmu
V literatúre sa rozlišuje medzi systémami animujúcimi
algoritmy a systémami animujúcimi programy (Price et.
al., 1993). Animácia programu sa èasto prirovnáva k vizuálnemu ladeniu. Poh¾ady na štruktúry programu sa
v tomto prípade generujú automaticky na základe existujúceho zdrojového kódu. Takýto nízkoúrovòový prístup
však zvyèajne nepostaèuje na sprostredkovanie abstraktnej idey implementovaného algoritmu. Pri animácii
algoritmu je naším cie¾om poskytnú používate¾ovi všetko, èo je potrebné na komplexné pochopenie správania
sa skúmaného algoritmu. Zaujíma nás vizualizácia všetkých stavov údajovej štruktúry, možno ale vynecha niektoré triviálne údajové typy alebo pomocné premenné,
ktoré sú vo vizualizácii prítomné implicitne alebo ktoré nenesú žiadnu podstatnú informáciu. Vizualizácia ako diskrétna sekvencia poh¾adov na údajovú štruktúru musí obsahova dostatoèný poèet záberov na jednoznaèné, presné a názorné vysvetlenie abstraktných operácií, ktoré
algoritmus vykonáva. Ve¾kú pozornos je potrebné venova rozhodnutiu, ktoré charakteristiky údajovej štruktúry
sa budú uchováva a ako sa budú tieto charakteristiky
a momenty ich zmien na obrazovke znázoròova. To závisí od príslušnej údajovej štruktúry, algoritmu, ako aj od
zvolenej úrovne abstrakcie.
Animácia sprostredkúva študentovi o algoritme poznanie dvojakého typu: procedurálne poznatky - ide o uvedomenie si postupnosti v algoritme realizovaných krokov.
Keïže animácia explicitne a názorne zobrazuje vykonávané akcie, možno oprávnene predpoklada, že pomáha
študentovi lepšie si ich zapamäta. Konceptuálne poznatky - tu ide o porozumenie významu algoritmom realizovaných operácií, odhalenie širších súvislostí, vyvodzovanie záverov o správaní sa algoritmu. Študent je
napr. schopný posúdi zložitos algoritmu, urèi najhorší
èi najlepší prípad. Pri sledovaní animácie študent zväèša
spontánne odhaduje, aká akcia bude v ïalšom kroku nasledova. O správnosti èi nesprávnosti svojho predpokladu sa dozvie okamžite. Animácia môže obsahova také
informaèné prvky, ktoré nemožno sprostredkova iným
spôsobom, je pre študentov atraktívna, vzbudzuje záujem o nároèné uèivo.
14
Slovenský uèite¾
3 Simulácia algoritmu
Niektoré systémy dovo¾ujú so zobrazenou štruktúrou
priamo manipulova aj samotnému používate¾ovi.
Výberom príkazov z ponuky alebo pomocou tlaèidiel si
študent vybuduje vlastnú údajovú štruktúru a sám na nej
realizuje v prostredí preddefinované operácie Systém po
zásahu používate¾a aktualizuje stav štruktúry v pamäti
i na obrazovke. V prípade, že používate¾ spracúva údajovú štruktúru rovnakým spôsobom ako algoritmus, hovoríme, že používate¾ simuluje algoritmus a tento proces
nazývame simuláciou algoritmu (Korhonen, 2003). Pri nej
používate¾ formou demonštrácie vytvára animáciu, ktorú
je možné zaznamena, opakovane spusti, využi na overenie správnosti zrealizovaného postupu a pod.
Klasickým príkladom simulácie algoritmu je èinnos uèite¾a pri vysvet¾ovaní algoritmu na tabuli. V prípade potreby demonštrova priebeh zložitejšieho procesu je však aj
ten najlepší uèite¾ s kriedou v ruke bezmocný. Simulácia
algoritmov aktivizuje študenta. Uèí sa pri realizovaní experimentov, na základe pozorovania výsledkov vlastnej
èinnosti, overovaním svojich hypotéz. Nové poznatky získava induktívnym spôsobom.
4 Príklady v praxi používaných vizualizaèných systémov
Za posledných 20 rokov vzniklo ve¾a rôzne kvalitných
a úspešných animaèných systémov. Mnohé boli prezentované na konferenciách a workshopoch venovaných
problematike softvérovej vizualizácie a sú vo¾ne prístupné aj na Internete. Možnosti didaktického softvéru tohto
typu ilustrujeme na 3 rôznych, pod¾a nášho názoru dostatoène reprezentatívnych a kvalitných príkladoch, ktoré sme mali možnos vyskúša si aj osobne.
4. 1 Systém Jeliot
Jeliot je príkladom systému na animáciu programov. Je
urèený pre úvodné kurzy programovania v Jave. Program
je animovaný automaticky, nie je potrebný žiadny ïalší
zásah zo strany používate¾a.
V editovacom okne študent napíše zdrojový kód programu. Po úspešnej kompilácii zaène Jeliot vykonáva
program v animaènom móde. Aktuálne animovaný zdrojový kód je zvýraznený. Animáciu je možné riadi, okrem
režimu krokovania èi nastavenia rýchlosti je možné zvoli prerušovanie animácie vo významných okamihoch - pri
vykonávaní riadiacich príkazov (if, while a pod.). Po potvrdení príslušnej správy (napr. upozornenia na vstup do
cyklu) pokraèuje animácia ïalej. Okno animácie je rozdelené na 4 samostatné oblasti: oblas pre aktivaèné záznamy volaných metód, oblas pre literály, oblas vyhodnocovania výrazov (vyhodnocovanie výrazu sa animuje
postupne, krok po kroku, vrátane volania metód) a oblas
pre inštancie objektov. Program môže preèíta vstup od
používate¾a a výsledok vypísa do okna s výstupom
(Mordechai et. al., 2002).
4.2 Systém go2algo
Systém go2algo je projektom študentov na Alpen-Adria
Universität Klagenfurt, Rakúsko (Hanschitz et. al., 2005).
Algoritmy, ktorých vizualizácie ponúka, pokrývajú takmer
kompletne obsah predmetu Algoritmy a údajové štruktúry, pre ktorý bol tento systém vytvorený (od triediacich
a vyh¾adávacích algoritmov až po operácie na stromových štruktúrach).
užíva animácie vo vyuèovaní. Výsledky výskumu v oblasti využívania vizualizaènej technológie vo vyuèovaní
programovania naznaèujú, že efektívnymi možno nazva
predovšetkým interaktívne animácie vytvárajúce priestor
pre aktívne poznávanie. Animaèné systémy predstavené
v èlánku sú ukážkou didaktických aplikácii, ktoré možno
zaradi do tejto kategórie. Úspešne sa používajú v praxi
na rôznych univerzitách, nech sú motiváciou pre každého uèite¾a programovania, ktorý plánuje podobný didaktický softvér do vyuèovania zaradi.
Obr. 1 Systém Jeliot - záber na animáciu programu s
jednorozmerným po¾om
Obr. 3 Preh¾adávanie binárneho stromu v systéme Matrix
ALGORITHM ANIMATION AND SIMULATION SYSTEMS
Obr. 2 Systém go2algo - záber na triedenie Shaker-sort
Každý algoritmus je možné skúma na množinách
vstupných hodnôt zvolených vhodne tvorcami systému,
študenti však môžu zada aj vlastné vstupné hodnoty alebo zvoli náhodný vstup. Animácia je riadite¾ná štandardným spôsobom (je možné ju zastavi, krokova, spomali a zrýchli). V porovnaní s iným systémami vyniká
go2algo preh¾adným používate¾ským rozhraním.
4.3 Systém Matrix
Matrix je príkladom systému orientovaného na simuláciu algoritmov. Používate¾ má v knižnici systému k dispozícii hotové štruktúry a algoritmy, ktoré môže skúma.
Pripravené komponenty môže využi pri tvorbe vlastných
animácií. Uèite¾ môže priamo na hodine demonštrova
operácie na vybranej údajovej štruktúre, priamo pred oèami študentov, pod¾a ich požiadaviek, na základe ich reakcií a pod. V režime cvièenia študent rieši úlohy v porovnaní s inými formami precvièovania èi testovania netradièným spôsobom - riešenie vykoná „myšou“ priamo
na zobrazenej údajovej štruktúre, simuluje algoritmus,
ktorý je predmetom cvièenia. Matrix riešenie študenta na
požiadanie ohodnotí, k dispozícii je modelové riešenie.
Výsledkom èinnosti študenta je animácia predstavujúca
záznam operácií, ktoré pri simulovaní algoritmu študent
na štruktúre realizoval. Rovnako aj modelové riešenie je
animáciou. Všetky animácie sú riadite¾né, s možnosou
krokova riešenie v smere dopredu a spä (Korhonen,
2003).
5 Záver
Didaktický princíp názornosti podporuje myšlienku po-
Abstract: This article deals with computer-aided instruction of programming. We focus on didactic potential
of interactive animation and simulation systems. They allow students to see the algorithms in action and explore
them actively. Three examples of successful animation
systems are presented as well.
Key words: didactic software, algorithm animation, algorithm simulation
Literatúra
1. HANSCHITZ, E. et. al.: go2algo - Das AlgorithmenVisualisierungstool. In: Micheuz P., Antonitsch P.,
Mittermeir, R.(eds.): Innovative Concepts for Teaching
Informatics. Wien : Verlag Carl Ueberreuter, 2005. s. 144
-148. ISBN 3-8000-5167-2
2. KORHONEN, A.: Visual Algorithm Simulation. Espoo,
Finland : Helsinky University of Technology, Department
of Computer Science and Engineering, Laboratory of
Information Processing Science, 2003. ISBN 951- 226795-0
3. MORDECHAI, BEN-ARI et. al.: Perspectives on program animation with Jeliot. In: Software Visualization:
International Seminar, Lecture Notes in Computer
Science 2269, Dagstuhl Castle, Germany, 2002. s. 31-45.
4. PRICE, B. A. - BAECKER, R. M. - SMALL, I. S.: A principled taxonomy of software visualization. In: Journal of
Visual Languages and Computing, 4(3), 1993. s. 211-266.
PaedDr. Viera Palmárová
Katedra informatiky FPV UKF v Nitre
Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra
e-mail: [email protected]
Slovenský uèite¾
15
OBJEDNÁVKA
Objednávam si u Vás odber mesaèníka
Technológia vzdelávania s prílohou Slovenský uèite¾
XIV. roèník, t.j. na rok 2006
Poèet kusov: .....................
Predplatené výtlaèky zasielajte na adresu:
Meno a priezvisko: ...........................................................................................................
Adresa:.............................................................................................................................
.................................................................................................PSÈ:...............................
Názov školy / zariadenia: .................................................................................................
Adresa školy / zariadenia:................................................................................................
.................................................................................................PSÈ................................
Predplatné uhradím: - poštovou poukážkou
- bankovým prevodom,
- na základe faktúry
Dátum: ......................
Podpis, peèiatka: ............................
Objednávku môžete zasla e-mailom: [email protected]
Roèné predplatné: 500 Sk + poštovné
Objednávku spolu s dokladom o zaplatení (posledný diel poštovej poukážky) pošlite na adresu:
SLOVDIDAC, Redakcia èasopisu Technológia vzdelávania
P. O. BOX 53B
949 01 NITRA
Šéfredaktor: PhDr. ¼ubomír Pajtinka - Redakcia a jazyková úprava: PaedDr. Mária Pisoòová - Redakèná rada: Prof. Ing. Ján Bajtoš, CSc.,
PhD., Doc. PhDr. Martin Bílek, PhD., Prof. Ing. Pavol Bohony, CSc., Doc. RNDr. Beáta Brestenská CSc., Prof. Ing. Dušan Drienský, CSc., PhD.,
Doc. PaedDr. Alena Hašková, CSc., PaedDr. Michal Kovaèic, PaedDr. Jozef Kuzma, PhD., Mgr. Štefan Ligas, PhD., PaedDr. Mária Pisoòová,
Prof. Ing. Peter Plavèan, CSc., Doc. Ing. Jozef Polák, CSc., Doc. PhDr. Gabriela Porubská, CSc., Doc. RNDr. Vladislav Rosa, CSc., PhDr. Viera
Skoumalová, Prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc., Prof. Ing. Milan Turèani, CSc., Prof. PhDr. Miron Zelina, DrSc., Preklady: Doc. PaedDr.
Alena Hašková, CSc., Vedeckí garanti: Prof. Ing. TomᚠKozík, DrSc., (SR), Dr. Kis-Tóth Lajos, PhD. (Maïarsko), Prof. Ing. Dr. Adolf
Melezinek (Rakúsko), Doc. Ing. Jozef Polák, CSc. (SR), Prof. Dr. Georg Wodraschke (Nemecko).
Adresa redakcie: SLOVDIDAC, P.O. BOX 53 B, Tel.: 0905 711 385, 0907 670 242, E-mail: [email protected] - www.utv.ukf.sk - Vydavate¾
a distribútor: Združenie SLOVDIDAC, P. O. BOX 53B, 949 01 Nitra - Bankové spojenie: ¼udová banka, a.s. poboèka Nitra, è. ú.: 4220134201/3100
vychádza 10 èísiel do roka - Vytlaèila: fy GARMOND Nitra, Rukopis è. 4/2006 zadaný do sadzby 12. 5. 2006.
Registrovaný pod èíslom 708/92 - ISSN 1335-003X èasopis je vydávaný s dotáciou MŠ SR. Podávanie RaZ v uzavretom obale pod èíslom
3003/2003. Vydané dòa 1. X. 2003.