Město a krajina - Katedra urbanismu a územního plánování

MĚSTO A KRAJINA
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
MĚSTA
Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA)
Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT v Praze
[email protected]
MĚSTO A KRAJINA
Město a krajina
• různá pojetí krajiny
• dle zákona 114/1992 Sb. …
Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým
reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených
ekosystémů a civilizačními prvky. (§3,odst. 1, písm. m)
• lze tedy hovořit i o krajině urbanizované, krajině
městské či přímo krajině města (townscape)
…podobně jako o krajině industrializované,
suburbánní, postindustriální atd.…
Městská krajina…
• krajina, v jejíž struktuře a v obraze převládají
urbánní prvky
• vývoj městské krajiny je především ovládán
procesy sociálně-ekonomickými a kulturními
Městská krajina…
•Pod pojmem „krajina“ si většina z nás
představí krajinu, ve které hlavní roli hraje
příroda (kopce, údolí, lesy, skupiny stromů,
aleje, meze, louky, pole, potoky, řeky, rybníky
nebo jezera…)
CHARAKTER
KRAJINY
ZALOŽENÍ (LOKACE MĚSTA)
SMĚRY DALŠÍHO ROZVOJE
Charakter krajiny…
Předurčil vznik (založení, lokaci) města
mimo jiných okolností hrály roli…
• podmínky obrany
(nepřístupnost, možnost rozvinutí obranného
systému)
• poloha na obchodních stezkách a jejich
křižovatkách
(vedeny zejména podle přírodních daností,
poloha u brodů…)
• přístup k pitné vodě (záplavová území)
• stavebně technické podmínky
(svažitost, základové podmínky…)
Charakter krajiny…
vymezil směry dalšího rozvoje sídla
• omezené možnosti výstavby ve svažitých nebo
zaplavovaných polohách,
v prostorově stísněných polohách,
v místech s nevhodnými základovými poměry…
↓
• nezastavitelné polohy jako limit výstavby
CHARAKTER
KRAJINY
FUNKČNÍ VYUŽITÍ
PROSTOROVÁ SKLADBA
Charakter krajiny…
ovlivnil způsob funkčního uspořádání
• možnosti vedení dopravních tras a koridorů
• možnosti plošného rozvoje zástavby
• rozložení jednotlivých funkcí ve městě
(bydlení, výroba, rekreace)
Charakter krajiny…
ovlivnil prostorovou skladbu (kompozici)
města…
• prostorové členění celku města
• kompozice částí města a jednotlivých
urbanistických souborů
• interiér i exteriér města (panoramata)
• uplatnění přírodních prvků v obraze města
Charakter krajiny… a co ho vytváří?
• terénní reliéf města (plastičnost, členění částí
i celku, jedinečnost)
• vodní toky a plochy
• systém zeleně (doplňuje členění města,
zvýrazňuje terénní konfiguraci)
• klima (vítr, stín…)
• okolní krajina (spoluurčuje obraz města i
interiér města – průhledy…)
POLOHA MĚSTA
V KRAJINĚ
Poloha města v krajině
• Nejdůležitější jsou terénní podmínky…
…nejpodstatněji ovlivňují kompozici
…půdorys a celkové hmoty zástavby
(soustředěnost, rozvolněnost)
…komunikace a infrastrukturu
… charakter a význam siluety
… možnosti růstu
• Hlavní typy polohy města v krajině:
Poloha města k krajině
• města na izolované výšině
Poloha města k krajině
•
•
•
•
•
•
často velmi stará města (hradiště → obrana)
nejvýraznější kopulovité a hřebenné tvary
výrazně ovládají krajinu (zejm. v rovině)
velmi výrazná silueta (dominanta)
nepravidelná uliční síť
omezené možnosti rozvoje
exteriér –
výrazná silueta, krajinná dominanta
kompaktní celek města a terénu
jedinečné a neopakovatelné scenérie
interiér –
dálkové výhledy do krajiny
výrazné vnímání krajinného rámce
Mikulov (12. století, 1279 městečko, 1410 město)
kombinovaná poloha se Svatým kopečkem
Poloha města k krajině
• města na terénním ostrohu
Poloha města k krajině
•
•
•
•
•
•
•
terénní výspa ze tří stran volná
někdy úzká šíje
často klínovitého tvaru
často nad soutokem vodotečí
výrazné „čelo“ obrácené do údolí
svébytný celek přírodního útvaru a osídlení
rozvoj ve směru náhorní roviny (pozor v
siluetě!)
exteriér –
výrazná silueta, krajinná dominanta
kompaktní celek města a terénu
zejména „čelo“ ostrohu
jedinečné a neopakovatelné scenérie
interiér –
dálkové výhledy do krajiny (čelo)
výrazné vnímání krajinného rámce
(pouze v omezené části města)
Poloha města v krajině
• města v kombinované terénní poloze
Poloha města k krajině
• dvě hmotná tělesa – vlastní město a přírodní
útvar výšiny (často korunovaná stavební
skupinou zvláštního významu)
• stará města (často v podhradí s řemeslnickým
osídlením)
• dominanta zastavěná i nezastavěná
• účinek dle kontrastu obou hmot
• jedinečné a neopakovatelné scenérie
domianta (vč. terénního útvaru) – z města, z krajiny
výrazná silueta
možnosti panoramatického vnímání města
z výšiny –
panoramatické vnímání města
výhledy do krajiny (krajinný rámec)
z města –
dominanta výšina (krajinný rámec)
průhledy z ulic
Poloha města k krajině
• města v kotlině
Poloha města k krajině
•
•
•
•
•
ucelený horizont – vymezení prostoru města
výrazné vstupy do prostoru města
nadhledové panoramatické pohledy
optický styk s krajinou
vnitřní průhledy ukončené přírodními útvary
(vizuální styk s krajinou)
exteriér –
výrazné vstupy do prostoru města
panoramatické nadhledové pohledy
krajinný rámec protilehlých svahů
interiér –
krajinný rámec v pohledech z města
průhledy ukončeny přírodními prvky
jednoznačné vymezení prostoru města
Poloha města k krajině
• města v úzkém údolí
Poloha města k krajině
• nejčastěji úzká horská údolí (méně častý typ)
- naleziště nerostů, minerální zřídla…
• prodlužování do délky
• jedna převládající osa
• nepřehlednost, ztráta městského charakteru
• působivá poloha při vyústění horských údolí
exteriér –
panoramatické nadhledové pohledy
krajinný rámec protilehlých svahů
interiér –
krajinný rámec v pohledech z města
průhledy ukončeny přírodními prvky
často absence centra, nepřehlednost celku
Poloha města k krajině
• města v rovině
Poloha města k krajině
•
•
•
•
velmi plochá říční údolí
velké roviny
více méně plošné útvary
chybí přirozený podklad pro prostorovou
skladbu
• vnímáme plochu (šířku, délku)
• nepřítomnost přírodních prvků
• příznivé rozvojové podmínky
exteriér –
absence panoramatických pohledů
vnímání plochy – absence třetího rozměru
problém prostorového zdůraznění
interiér –
nepřehlednost, nutnost tvorby kulturních
dominant, přírodních prvků (parky)
zdůraznění i nepatrných terénních útvarů
Město a řeka
PŘÍRODNÍ PRVKY
A STRUKTURY
MĚSTA
Forma zelených ploch a přírodních prvků
Plochy přírodního charakteru
přírodní poměrně přirozené formy porostů v přírodních
koridorech zejména v příměstské zóně a ve volné krajině,
skalní partie, vodní plochy a toky, mokřadní lokality
Forma zelených ploch a přírodních prvků
Plochy přírodě blízkého charakteru
přírodně-krajinářská forma městských parků a
parkových úprav
Forma zelených ploch a přírodních prvků
Plochy umělého charakteru
architektizovaná forma zeleně, plochy zeleně s velkým
podílem zařízení vybavenosti, staveb a zpevněných
povrchů, zeleň na stavebních konstrukcích
ZÁVĚR
• krajinný rámec a zejm. terén výrazně ovlivňuje
formu města a jeho kompozici
• čím bohatší terén, tím bohatší kompozice
(i bez stavebních monumentů)
• terén a krajinný rámec vůbec dotváří
jedinečnost a neopakovatelnost každého
města, jeho typickou a nezaměnitelnou
siluetu, jeho genia loci