Oprava Karlova mostu aneb inÏen˘rská odysea
Transkript
mastr_04.qxd 25.8.2009 11:09 Stránka 266 Oprava Karlova mostu aneb inÏen˘rská odysea Vít MLÁZOVSK¯ 1 2 Patfiím do tábora kritikÛ probíhající opravy Kar- takto vníman˘ch staveb KarlÛv most patfií, poloÏil Obr. 1. KarlÛv most, Praha, betonáÏ podkladních vrstev lova mostu. Jako projektant s dlouholetou praxí jsem si následující otázku: Které stavby by v pfií- pod izolaci, stav z ãervna 2009. (Foto Filip Chmel) pfii obnovû památek mohu uvést celou fiadu od- padû zniãení dokázaly vyvolat rozsáhlou aktivitu Obr. 2. KarlÛv most, Praha, aplikace stfiíkané izolace Eli- born˘ch dÛvodÛ, které mne k takovému postoji ãeské spoleãnosti vedoucí k jejich znovuobnove- minátor. (Foto pfievzato ze zdroje cit. v pozn. 12) vedou. Pro ‰irokou vefiejnost jsou v‰ak tyto dÛvo- ní, tfieba i formou národní sbírky? Napoãítal jsem dy z vût‰í ãásti nesrozumitelné a v pfiípadû, Ïe takové stavby maximálnû tfii. V tomto seznamu je jsou odborníci rozdûleni na dva nesmifiitelné tábo- dle mého názoru KarlÛv most na prvním místû. stavebnictví do oblasti, která mu nepfiíslu‰í. Oãe- ry, ztrácí o nû zájem. Zdá se, Ïe pro postoj citli- Zdá se, Ïe existence ãeského národa je bez Kar- kávali by, Ïe na stavbû uvidí v˘kvût na‰í fiemeslné vûj‰í ãásti laické vefiejnosti jsou rozhodující zcela lova mostu nemyslitelná. Je nesporné, Ïe v pfií- ‰koly, kter˘ s úctou a pokorou „pfied zraky celého jiné aspekty provádûné opravy. Tento postoj ne- padû zniãení by byl obnoven za cenu jak˘chkoliv svûta“ opraví „nቓ most. Oãekávali by, Ïe se mÛÏe odborná vefiejnost ignorovat, protoÏe defi- prostfiedkÛ, a to jako replika pÛvodního stavu. oprava mostu stane vrcholn˘m okamÏikem památ- nuje spoleãenskou objednávku, která u vefiejn˘ch Pfiedstava novostavby na tomto místû je absurd- kové péãe, která zde bude prezentovat v˘sledky staveb je, nebo by mûla b˘t v˘chodiskem zadání ní. Zní to velmi pateticky a jak známo, âe‰i patos své dlouholeté práce. Namísto toho vidí aplikaci projektu. Pokusím se tyto aspekty definovat tak, nesná‰ejí a nejsou ho schopni. Zdá se v‰ak, Ïe zahraniãní technologie provádûnou prÛmyslov˘m jak jsem je vyrozumûl z nûkolika rozhovorÛ. KarlÛv most je v˘jimka. Myslím, Ïe nejlépe jeho postupem globálního stavebnictví. KarlÛv most má mezi ostatními stavbami postavení zcela v˘jimeãné. Stal se souãástí národní postavení vystihuje pojem kultovní stavba, tedy stavba, která je pfiedmûtem národního kultu. Dal‰ím problémem je pouÏívání novodob˘ch materiálÛ (stfiíkaná izolace, polystyrén, beton, kari sítû, tr- identity. Toto postavení si vyslouÏil díky odkazu na Co tedy vadí oné citlivûj‰í ãásti vefiejnosti na vale pruÏné tmely), nikoliv z dÛvodÛ jejich technic- období vlády posledních LucemburkÛ na ãeském probíhající opravû na‰í kultovní stavby? Pfiednû k˘ch vlastností, ale protoÏe tyto materiály v kontrastu trÛnû. Americk˘ velvyslanec v Praze L. A. Stein- se jedná o industriální pfiístup realizátorÛ a tech- s majestátností mostu pÛsobí dojmem naprosté ne- hardt k tomu v roce 1948 velmi pfiíznaãnû napsal: nologické postupy moderního stavebnictví, na ho- patfiiãnosti. Tento dojem nevyvolávají pouze materiály „âe‰i jsou ‚mal˘’ národ… Vrcholn˘ okamÏik jejich ny vzdálené fiemeslné tradici na‰ich pfiedkÛ. Jed- samy, ale i jejich barvy (rÛÏov˘ polystyrén, bledû Ïlutá dûjin nastal v období 1346–1378, a to díky trojí noznaãná preference strojní práce pfied prací izolace), pachy (stfiíkaná izolace), hluky (sbíjeãky, roz- shodû náhod: silné a konstruktivní osobnosti Kar- ruãní je patrná na kaÏdém kroku. Jak je tato sku- la IV., objevu rozsáhl˘ch nalezi‰È stfiíbra a doãas- teãnost vzdálená od obecné pfiedstavy o opravû né absenci jin˘ch mocn˘ch politick˘ch sil v Evro- národního pokladu symbolizované vousat˘m ka- ■ Poznámky pû. Taková situace se znovu neopakovala, aÏ meníkem s koÏenou zástûrou a fajfkou, kter˘ za 1 Dopis amerického velvyslance v Praze L. A. Steinhardta 1 v roce 1918…“ Nezní to pfiíli‰ lichotivû, ale vel- zvuku úderÛ dláta pfiímo na místû opracovává ka- z 30. 4. 1948 adresovan˘ americkému státnímu tajemní- mi v˘stiÏnû to popisuje podvûdomí ãeské spoleã- menn˘ blok vylomen˘ ze skály! Celá fiada laikÛ kovi G. Marshallovi. âesk˘ pfieklad vy‰el poprvé v roce nosti. Abych si ujasnil, do jak rozsáhlé skupiny povaÏuje souãasnou opravu za zásah globálního 1991 v ãasopise Dûjiny a souãasnost. 266 Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a mastr_04.qxd 25.8.2009 11:10 Stránka 267 Obr. 3. V. Morstadt: Malostranské mostecké vûÏe, kresba perem lavírovaná sépií, pfied 1835. V obrubû chodníkÛ zhotoven˘ch pravdûpodobnû ze sliveneckého vápence jsou patrné odvodÀovací otvory. Zábradlí je v dne‰ní v˘‰ce, chodník je cca dva bloky nad chrliãem. (Reprofoto z knihy O. ·efcÛ a kol., KarlÛv most, Praha 2007) Obr. 4. A. Pucherna: Pohled z Karlova mostu na jih, lept s akvatintou, 1810. Na linii chodníku je zfietelné spádování vozovky k odpadnímu otvoru odvádûjícímu vodu pravdûpodobnû do krytého kamenného Ïlabu a dále pfiepadem do chrliãe. (Reprofoto z knihy O. ·efcÛ a kol., KarlÛv most, Praha 2007) bru‰ovací pily) a podobnû. Nic na tom nezmûní skuteãnost, Ïe cizorodé hmoty budou posléze skryty. Posledním dojmem je pak pocit naprostého selhání odborné vefiejnosti, která má pfiece hájit vefiejn˘ zájem ve svém oboru. Jak je to moÏné? 3 Odpovûì je jednoduchá. Na‰e technické univerzity za posledních nûkolik desítek let nevychovaly ani jediného odborníka, kter˘ by byl schopen se tohoto úkolu ujmout. Absolventi stavebních oborÛ nemají po ukonãení ‰koly vûdomosti o historick˘ch materiálech a jim odpovídajících stavebních postupech klasického stavitelství, natoÏ pak o ‰piãkov˘ch technologiích lucemburské gotiky. V‰ichni technicky vzdûlaní odborníci, ktefií se opravami památek Ïiví, nabyli sv˘ch vûdomostí pouze praxí. Tato skupina je vzhledem k velikosti trhu malá, pracovnû pfietíÏená a nedostateãnû dravá. Tak se stalo, Ïe v pfiípadû Karlova mostu byla pfieválcována odborníky globálního stavebnictví. Zadá2 vací podmínky investora, které pfiedem vylouãily moÏnost úãasti men‰ích firem a jednotliv˘ch odborníkÛ, pak dokonaly dílo. Vítûzné firmy nemûly dostatek soudnosti, aby si odpovídající odborníky najaly. Dne‰ní stav je tedy takov˘, Ïe v realizaãním 4 3 t˘mu stavby – poãínaje projektanty, managementem a posledním pomocn˘m dûlníkem konãe – není nikdo, kdo by patfiil k elitû opravující na‰e v˘4 znamné památky. Skuteãnost, Ïe realizaãní t˘m odli‰né podmínky. Snaha o dohodu je v‰ak patrná ■ Poznámky nepovaÏuje KarlÛv most za architektonickou pa- na obou stranách a dává podnût k mírnému opti- 2 Objednatelem stavby je Hlavní mûsto Praha, Magistrát mátku, ale pouze za technické dílo, lze dokumen- mismu. Otázkou je, co se dá je‰tû zachránit. hlavního mûsta Prahy, Odbor mûstského investora, Vy‰e- tovat tím, Ïe v jeho fiadách není architekt ani re- Pokud se t˘ãe kamenick˘ch prací, máme velice staurátor. Oprava je tedy zcela v reÏii inÏen˘rÛ dobrou, stále Ïivou tradici a kvalitní fiemeslníky. To- nald Praha, spol. s r. o., Národní 15, Praha 1. s praxí na betonov˘ch mostech. Ti dle svého pfie- téÏ lze fiíci o restaurátorech. ZáleÏí tedy pouze na vÛ- 3 Generálním dodavatelem stavby je spoleãnost Stavby svûdãení navrhují pro KarlÛv most to nejlep‰í, co li investora a zhotovitele, zda ke zmûnû pfiístupu do- mostÛ Praha (SMP CZ, a. s.), Evropská 1692/37, jejich obor nabízí, a kritikou se cítí dotãeni. Pfied- jde. Jiná situace je v oblasti historick˘ch mostních Praha 6. Zpracováním projektu byl povûfien PUDIS, a. s., stava, Ïe postupy a materiály souãasného staveb- izolací. Na‰e vûdomosti o fungování tûchto hydroizo- Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10, hlavním inÏen˘rem nictví vyvinuté na základû vûdeck˘ch poznatkÛ ko- laãních systémÛ jsou omezené a alternativ k sou- projektu byl Ing. Václav Krch. neãnû a jednou provÏdy vyfie‰í letité problémy ãasn˘m izolacím je málo. Z tohoto dÛvodu zamûfiím 4 Srovnej probíhající opravy ostatních v˘znamn˘ch staveb empiricky navrÏené historické konstrukce, je hlu- dal‰í ãást svého pfiíspûvku na tyto konstrukce. lucemburské gotiky, jako je napfiíklad katedrála sv. Víta boko zakofienûná. Dohoda kritikÛ z fiad opozice Pokud je mi známo, nebyl dosud realizován s realizátory opravy je velmi obtíÏná, protoÏe neho- Ïádn˘ reprezentativní v˘zkum zamûfien˘ na proble- vofií stejnou fieãí a jejich zku‰enost formovaly zcela matiku historick˘ch mostních izolací. Pfiitom stále hradská 51, Praha 2, zastoupen˘ firmou Mott MacDo- na PraÏském hradû, chrám sv. Barbor y v Kutné Hofie, hrad Karl‰tejn a dal‰í. Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a 267 mastr_04.qxd 25.8.2009 11:10 Stránka 268 5 6 Obr. 5. V˘voj hydroizolaãních systémÛ Karlova mostu. poloviny 19. století. Tehdy byl jistû funkãní i izo- jílov˘ch izolací kleneb zfiícenin. Mostní izolace (Kresba V. Mlázovsk˘ a F. Chmel s pouÏitím zdrojÛ cit. laãní systém nalezen˘ v sondû z roku 1966. Pro musí tedy pracovat s jin˘mi materiály neÏli kon- v pozn. 5 a 12) správnou interpretaci je tfieba si uvûdomit, Ïe strukce podzemní. Smr‰Èování hlinûné vrstvy pfii dno chrliãÛ, s v˘jimkou ãásti mostu po‰kozené vysychání musí b˘t omezeno na minimum, ãehoÏ povodní 1890, je usazeno na úrovni vrstvy opu- lze dosáhnout kromû vhodného v˘bûru hlíny téÏ je- existují kamenné mostní stavby, na kter ˘ch byl kové vyzdívky nacházející se nad rubem klenby. jí stabilizací. Jde o pfiidání pojiva, napfiíklad vápna, s velkou pravdûpodobností pÛvodní hydroizolaãní DlaÏba tedy nemohla b˘t uloÏena pfiímo na úrovni které se spojí s vût‰ími zrny v hlinité smûsi a vy- systém zachován, a lze ho tedy prozkoumat, pro- chrliãÛ, ale v˘‰e. Následující vrstvou je „hlinit˘ tvofií strukturu (kostru) odolávající objemov˘m vést laboratorní zkou‰ky, navrhnout a odzkou‰et násyp s ãervenou opukou cca 30 cm“. MoÏnost zmûnám jílu pfii absorpci vody. Pokud by hlinûná jeho repliku. Jako vhodného kandidáta lze uvést uloÏení dlaÏby na tuto vrstvu povaÏuji za velmi ne- vrstva uloÏená pod mostovkou mûla fungovat ja- napfiíklad most pfies ml˘nské rameno v Brand˘se pravdûpodobnou, protoÏe pfii rozbfiednutí jílu vli- ko izolaãní v dne‰ním pojetí, musela by b˘t spá- nad Labem (1600–1604). Je nepochybné, Ïe ten- vem sráÏkové vody by do‰lo k poru‰ení dlaÏby dovaná a odvodnûná. Tento problém je dnes fie- to v˘zkum mûl b˘t proveden v rámci pfiípravn˘ch provozem. Domnívám se, Ïe dlaÏba byla uloÏena ‰en dvoustupÀovou gulou. Uplatnûní tohoto prací opravy Karlova mostu. nad následující vrstvou popsanou jako „pevná fie‰ení ve stfiedovûku mi nepfiipadá pravdûpodob- Historické izolace Karlova mostu byly bohuÏel mazanina s úlomky opuky, kfiemene a pfiepále- zcela odstranûny v prÛbûhu opravy v letech 1965– n˘ch cihel 19 cm“. Velmi zajímavá je „litá vrstva 1975, a to bez jak˘chkoliv rozborÛ. Ve studii neznámého sloÏení“ popsaná ve v‰ech sondách SÚRPMO z roku 1987 je uveden popis sond prove- z roku 1966, bohuÏel bez jakékoliv bliωí specifi- 5 ·ANTAV¯, MATùJÒ: Studie, pfiípravn˘ materiál pro plá- den˘ch v roce 1966, tj. pfied zahájením zmínûné kace. Vzhledem k její tlou‰Èce 1 cm ‰lo v‰ak novanou celkovou opravu Karlova mostu v Praze, Státní opravy. SloÏení vrstev s hlinûn˘mi izolacemi, od- pravdûpodobnû o mlad‰í vrstvu (konec 19. aÏ za- ústav pro rekonstrukce památkov˘ch mûst a objektÛ, du- halen˘ch v sondû ã. 3 nad 3. pilífiem, je znázornû- ãátek 20. století?). Hlinitá vrstva nalezená pod ben 1987. no na obr. 5 vlevo. asfaltovou vrstvou je zfiejmû pozÛstatek hlinito- 6 V 90. letech 20. století byla dle mého návrhu provede- písãitého násypu, do kterého byla uloÏena dlaÏba na oprava nefunkãní jílové izolace klenby stráÏnice na hra- nûkteré z mlad‰ích etap. dû Toãníku. Jednalo se o izolaci provedenou v 80. letech 5 Je tûÏké interpretovat toto sloÏení pouze z dochovaného popisu, bez laboratorních zkou‰ek ■ Poznámky a podrobného zamûfiení. Uvedu alespoÀ úvahy, Je tfieba si uvûdomit, Ïe hlinûné mostní izolace z hutnûného kusového jílu tlou‰Èky asi 100 mm, krytou které mne v této souvislosti napadají. Ve stfiedo- nejsou totoÏné s jílov˘mi izolacemi spodních sta- geotextilií a zatravnûn˘m zemním násypem. Poruchy byly vûku byla mostovka pravdûpodobnû krytá kamen- veb, tj. základÛ a kleneb podzemních prostor, a to zpÛsobeny chybn˘m napojením na chrliãe a téÏ lokálními nou dlaÏbou uloÏenou o nûco níÏe neÏ dnes proto, Ïe nejsou umístûny v trvale vlhkém pro- prÛsaky v plo‰e izolace. Navrhl jsem doplnûní vrstvy o dal- a sráÏková voda byla svedena pfiímo do chrliãÛ. stfiedí. V období déletrvajícího sucha dojde k je- ‰ích 150 mm ãistého jílu(!) a novû vyfie‰il odvodnûní do Dále lze pfiedpokládat, Ïe v této dobû mostovka jich vyschnutí. Pokud by konstrukce mostních izo- chrliãÛ pomocí klempífisk˘ch prvkÛ z mûdûného plechu. nemûla chodníky a mûla vût‰í spád, neÏ je dnes lací byla obdobná jako u podzemních staveb, do‰lo Po tfiech bezproblémov˘ch letech pfiestala izolace po ob- obvyklé. Pfiedstavu o tom, jak vypadalo odvodnûní by pfii vysu‰ení jílu k vytvofiení ‰irok˘ch smr‰- dobí extrémního sucha fungovat. Sondy odhalily v˘su‰né mostovky s chodníky zfiízen˘mi v pozdûj‰í dobû, si Èovacích trhlin a následné poru‰e funkce. To lze trhliny v celé plo‰e izolace ‰ífiky aÏ 15 mm. Detaily napo- mÛÏeme udûlat z ikonografick˘ch pramenÛ prvé dokumentovat nûkolika neúspû‰n˘mi realizacemi jení na chrliãe fungovaly bezchybnû. 268 Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a mastr_04.qxd 25.8.2009 11:10 Stránka 269 6 7 Obr. 6. KarlÛv most, Praha, detail odvodnûní mostovky. spárami byla ve druhém stupni zadrÏena spádo- Lokálnû poru‰ená paronepropustná izolace kon- Lze pfiedpokládat, Ïe poloha chrliãÛ byla zachována. vanou „pevnou mazaninou s úlomky opuky, kfie- taktnû kryjící nasákav˘ materiál je hor‰í neÏ Ïád- (Kresba V. Mlázovsk˘ a F. Chmel) mene a pfiepálen˘ch cihel“ a svedena drenáÏní ná izolace. Pokud uÏ jednou voda pod izolaci pro- Obr. 7. KarlÛv most, Praha, detail napojení izolace Eli- vrstvou do chrliãÛ. Voda, která pfiekonala i tuto nikne, moÏnost jejího odpafiení je znaãnû minátor na parapet zábradlí. V horní ãásti je patrné po- pfiekáÏku, byla pohlcena akumulaãní hlinûnou omezena, protoÏe most byl zbaven své domi- ‰kození kamenÛ parapetu záfiezem pro ukonãení izolace, vrstvou a postupnû uvolÀována do okolních kon- nantní odpafiovací plochy. Po celou dobu mezi lo- níÏe nevratné znehodnocení povrchu kamene nástfiikovou strukcí. kálním poru‰ením izolace a odstranûním poruchy Porovnáme-li historick˘ a souãasn˘ pfiístup, vidí- (vzhledem k nemoÏnosti revize lze pfiedpokládat me zásadní rozdíl. Historické fie‰ení odvádí vodu roky aÏ desítky let) pÛsobí paronepropustn˘ z mostu v rovinû dlaÏby kamenn˘m Ïlabem, fie‰ení systém zcela zhoubnû, a to velmi progresivním né z dÛvodÛ vyplavování hlíny a témûfi nemoÏného moderní doby zavádí vysoce rizikovou kanalizaãní zpÛsobem. funkãního napojení hlinûné vrstvy na chrliã. Zají- vpusÈ. Zatímco souãasné systémy usilují o abso- Mezi negativní zásahy vyvolané volbou systému mavá je úvaha, Ïe by hlinit˘ násyp s ãervenou lutní zaizolování mostovky, historick˘ systém pfii- lze zafiadit betonáÏ podkladní a krycí vrstvy izola- opukou mohl mít funkci akumulaãní ve smyslu za- pou‰tí proniknutí omezeného mnoÏství vody do tû- ce, poÏadovanou pfiíslu‰n˘mi normami a záruãní- drÏování proniknuv‰í vody. V˘borná schopnost vá- la mostu. DÛleÏité je rozpt˘lení lokálních prÛsakÛ mi podmínkami v˘robce, a zásahy do parapetní zat vodu a rovnûÏ hygroskopické vlastnosti by hlí- do celé akumulaãní vrstvy a následné pomalé zdi v místû napojení izolaãní vrstvy. Jde o záfiez do nu pro tento úãel pfiedurãovaly. Sorpãní schopnost uvolÀování vody do povrchov˘ch vrstev. Spoléhá kamenn˘ch blokÛ pro ukonãení izolace, odseká- hlinûn˘ch materiálÛ je totiÏ vy‰‰í, neÏ je tomu se pfiitom na vysokou odolnost pouÏit˘ch zdicích vání kamenÛ parapetu zasahujících pod mostov- u ostatních klasick˘ch stavebních materiálÛ, na- materiálÛ vÛãi vlhkosti. Hlavní odpafiovací plochou ku a neúmûrnou v˘mûnu kamenn˘ch blokÛ v mís- pfiíklad vápenné malty. Proces pfiijímání vlhkosti je zÛstává mostovka. Obûtovanou ãástí konstrukce tû ukonãení izolace, odÛvodnûnou poÏadavkem 7 pfiitom v˘raznû rychlej‰í neÏ její zpûtné vydávání. je zdûné zábradlí, které je odkázáno na pravidel- na kvalitní podkladní konstrukci. Tato schopnost postupného uvolÀování vlhkosti by nou údrÏbu. Historick˘ systém lze povaÏovat za re- Z uveden˘ch dÛvodÛ povaÏuji za vhodnûj‰í izo- podstatnû napomáhala ochranû zdûn˘ch kon- lativnû úspû‰n˘, protoÏe fungoval stovky let a byl laãní systémy paropropustné nebo odvûtrané, slo- strukcí mostu pfied nasycením vodou a s tím spo- definitivnû odstranûn aÏ v 60. letech 20. století. Ïené z materiálÛ tradiãních, tj. mostu dÛstojn˘ch, jen˘mi negativními vlivy, jako jsou poruchy mrazem, První pokus o novodobou izolaci z let 1966–1975 které uvádím dále. vyplavování pojiva apod. Dal‰í pro tento pfiípad zcela ztroskotal. Jako dÛvod je uvádûno nekvalitní pouÏití velmi dÛleÏitou vlastností hlinûn˘ch izolací provedení izolaãní vrstvy (SKLOBIT), tj. závady ve je jejich schopnost pfiizpÛsobit se deformacím nos- spojích, napojení na guly a okolní konstrukce. Pfiíkladem respektujícím pÛvodní hlinûn˘ hydro- izolací a asfaltov˘m tmelem. (Foto F. Chmel) Hlinûná izolace né konstrukce bez vytváfiení trhlin. Opomenout nel- V souãasnosti probíhá pokus druh˘. Mé v˘hrady izolaãní systém je oprava kamenného mostu ve ze ani samohojivou schopnost hlinûn˘ch izolací smûfiují kromû nerespektování materiálové pravdi- Stfiíbfie (1555–1560) provedená v letech 2002– pfii jejich hutnûní, napfiíklad provozem. vosti téÏ k difuzní uzavfienosti systému, nemoÏnos- 2003. Pod novodobou vozovkou z dlaÏebních kos- Shrneme-li v˘‰e uvedené, lze vyslovit následu- ti jeho revize a fiadû vynucen˘ch necitliv˘ch zásahÛ tek na ‰tûrkovém podsypu byla na úrovni pÛvod- jící hypotézu platnou alespoÀ pro poãátek do historick˘ch konstrukcí mostu. Pomineme-li vliv ních chrliãÛ nalezena valounová dlaÏba z nestejnû 19. století. V pfiípadû Karlova mostu mohlo jít kondenzace vodních par v systému a její negativní o dvoustupÀov˘ aÏ trojstupÀov˘ systém odvodu dÛsledky (viz nesmifiitelné odborné diskuse), zb˘vá vody. V prvním stupni byla pfieváÏná ãást sráÏko- zdravá skepse vÛãi dlouhodobé Ïivotnosti a doko- ■ Poznámky vé vody zachycena dlaÏbou a odvedena do ka- nalému provedení izolaãní vrstvy pfiedev‰ím v mís- 7 Podrobnû ÎABIâKOVÁ Ivana: Hlinûné stavby, ERA, Brno menn˘ch ÏlabÛ procházejících pod chodníky a dá- tû napojení na guly. Bezezbytku zde platí zlatá pra- 2002, a téÏ sborník z odborného semináfie Jíly v tradiã- le pfiepadem do chrliãÛ. Voda proniknuv‰í vidla praxe: 1) KaÏdá izolace jednou selÏe. 2) ním stavitelství, STOP, 2001. Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a 269 mastr_04.qxd 25.8.2009 11:10 Stránka 270 Obr. 8. Test izolaãního systému z granulovaného bentonitu Volclay, navrÏeného k ochranû stropu nad kaplí sv. KfiíÏe na hradû Karl‰tejnû. Na zku‰ebním stole byla navrÏená skladba podlahy zatíÏena vodním sloupcem v˘‰ky 100 mm nad úrovní dlaÏby po dobu 4 dnÛ. (Návrh Mlázovsk˘, Adámek, realizace ALVA s. r. o., foto Z. Rieger) Obr. 9. Test izolaãního systému stropu nad kaplí sv. KfiíÏe na hradû Karl‰tejnû. Sonda provedená po ukonãení testu od8 halila zatékání na styku bentonitové vrstvy tlou‰Èky 20 mm 9 s lemováním. Ve druhém pokusu se tento problém podafiilo vyfie‰it vytvofiením L profilu ze sypaného bentonitu podél lemování. Dal‰í testy byly jiÏ bezchybné. (Foto Z. Rieger) Obr. 10. Hrad Karl‰tejn (okres Beroun), ochoz nad 3. bránou kryt˘ hydroizolaãní mazaninou, stav po dokonãení, léto 2007. (Návrh Adámek, Mlázovsk˘, realizace DIS, a. s., foto J. Fiala) Obr. 11. Hrad Karl‰tejn (okres Beroun), ochoz nad 3. bránou, hydroizolaãní mazanina v tlou‰Èce 50–120 mm byla uloÏena pfiímo na odhalenou korunu stûny. (Foto J. Fiala) 10 11 vé mazaniny stûna prokazatelnû vyschla a nyní je pfiipravována pro aplikaci omítek. Z nûkolika zkouman˘ch variant byla autory re10 velk˘ch kamenÛ do velikosti 100 mm, zasazená izolace je její dokonalé uzavfiení mezi dvû pevné ceptur do hrubého fiíãního písku. Pod ní se objevila kon- vrstvy, z nichÏ ta horní musí mít dostateãnou hmot- modifikovaná metakaolinem a cementem. Ce- strukce tûlesa mostu z litého zdiva a hloubûji aÏ nost. Udává se 400 aÏ 500 mm hutnûné zeminy ment jako dílãí pfiísada byl pouÏit, aby se vyhovû- 200 mm silná tûsnící vrstva. Podle chemické ana- nebo hmotnostní ekvivalent jin˘ch materiálÛ. Je lo poÏadavku vysoké otûruvzdornosti mazaniny, l˘zy této vrstvy ve vysu‰eném stavu se jednalo zfiejmé, Ïe pouÏití plo‰né bentonitové izolace od- namáhané náv‰tûvnick˘m provozem. Pomûry jed- o smûs asi 60 % písku a stavební sutû a 40 % vodnûné do chrliãÛ je velmi problematické mimo ji- notliv˘ch sloÏek byly navrÏeny na základû labora- ãistého jílu. V rámci opravy stavby byla mostovka né z dÛvodu nedostateãné v˘‰ky kr ycí vrstvy. torních zkou‰ek zachovan˘ch ãástí mockerovské sníÏena na pÛvodní úroveÀ, jílová izolace byla do- V úvahu by pfiicházelo pouÏití bentonitu pfii zhoto- mazaniny, a to tak, aby mazanina kromû vysoké plnûna a nová dlaÏba svedena pfiímo do chrliãÛ. vení volné repliky historického jílového systému, Ïivotnosti splÀovala dal‰í nároãné poÏadavky, ja- a to jako nejniωí neodvodnûné vrstvy obklopující ko je vodoodpudivost, paropropustnost, pruÏnost vrstvu akumulaãní. a otûruvzdornost. Nová mazanina odvodnûná do 8 Jin˘ izolaãní systém nebyl realizován. doporuãena k realizaci vápenná malta chrliãÛ byla uloÏena pfiímo na korunu stûny vy- Bentonitová izolace Mezi odborníky je ãasto zmiÀována moÏnost Maltová mazanina zdûnou z lomového vápence. Mazanina není dila- pouÏití bentonitov˘ch izolací pro KarlÛv most. K to- Dal‰í moÏností je pouÏití hydroizolaãní maltové tována. Povrch mazaniny byl hydrofobizován or- mu bych byl skeptick˘. Zdá se, Ïe zásadní pod- mazaniny. Aplikaci této mazaniny na hradebním ganokfiemiãit˘m roztokem. Konstrukce funguje mínkou pro pouÏití bentonitu jako izolaãní vrstvy je ochozu nad 3. bránou hradu Karl‰tejna znázorÀují bez poruch dvû zimní sezóny. jeho umístûní v trvale vlhkém prostfiedí. Bentonit obr. 10 a 11. Jedná se o volnou repliku systému Je zfiejmé, Ïe pouÏije-li se mazanina jako od- sodn˘ se vyznaãuje vy‰‰í bobtnavostí neÏ domácí pouÏitého zde architektem Josefem Mockerem na vodnûn˘ záchytn˘ systém pod dlaÏbou, poÏadavky jíly (pfiibliÏnû patnáctinásobek suchého stavu) konci 19. století. V 70. letech 20. století byla moc- na její vlastnosti nebudou tak extrémní (ochrana a tomu odpovídají i poruchy izolaãní vrstvy pfii jejím kerovská mazanina nahrazena fiezanou pískovco- pfied pfiím˘m pÛsobením povûtrnosti, vylouãeno vyschnutí. Je pravdou, Ïe bentonit má díky své roz- vou dlaÏbou uloÏenou do cementové malty na izola- namáhání otûrem). Bylo by tedy moÏné cement pínavosti schopnost samozhojení, která se prav- ci z tûÏké asfaltové lepenky. Z dÛvodÛ obdobn˘ch dûpodobnû vztahuje i na postupné uzavfiení v˘su‰- jako na Karlovû mostû do‰lo k nasycení koruny stû- n˘ch trhlin pfii opûtovném zavodnûní. Po dobu ny na v˘‰ku asi 2 m pod izolací vodou se v‰emi ne- ■ Poznámky tohoto samohojivého procesu v‰ak izolaãní vrstva gativními dÛsledky jako opadávání omítek, v˘kvûty 8 HANZLÍKOVÁ Hana: Informace o obnovû historického protéká. Nev˘hodou pro tento pfiípad je mírnû solí, biotické napadení zdiva, destrukce zdicí malty mostu pfies fieku MÏi ve Stfiíbfie, Dûjiny staveb, 2004. zpoÏdûná reakce bentonitu na vodu vlivem umûle a vypadávání kamenÛ. Po odstranûní v‰ech vrstev 9 Napfiíklad LEBR Pavel: Plo‰né bentonitové hydroizola- dodan˘ch pfiísad, umoÏÀujících aplikaci tûchto aÏ na pÛvodní zdivo zÛstal takto odhalen˘ ochoz ce, in: sborník z odborného semináfie Kfiivoklát 2001, Jíly izolací za de‰tivého poãasí. Funkãní skladba by bez zakrytí a údrÏby po dobu 12 let. Náv‰tûvnick˘ pro památky v praxi, STOP, 2001. tedy musela zajistit velmi pomalé zavodnûní ben- provoz probíhal po hrubé a nevyspádované korunû 10 SLÍÎKOVÁ Zuzana, DRDÁCK¯ Milo‰: Návrh náhrady tonitové vrstvy. Takov˘ poÏadavek by mohl splnit stûny. Pfiesto se stav stûny zlep‰il, zastavilo se mazaniny na hradebním ochozu Státního hradu Karl‰tejn hlinûn˘ akumulaãní násyp nad bentonitovou vrst- opadávání omítek, za celou dobu nebyla pozoro- z modifikovan˘ch vápenn˘ch smûsí, ÚTAM AV âR, Praha, vou. Podmínkou pro správnou funkci bentonitové vána v˘znamná destrukce zdiva. Po provedení no- ãerven 2006. 9 270 Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a mastr_04.qxd 25.8.2009 11:10 Stránka 271 12 Obr. 12. Kor˘tková izolaãní dlaÏba z pfiírodního kamene, Jako nejvhodnûj‰í materiál se jeví olovûn˘ plech detail skladby. (Autor návrhu V. Mlázovsk˘, kresba F. Chmel) tlou‰Èky 3–5 mm s v˘ztuhami z mûdûného plechu. Obr. 13. Princip funkce horizontální hydroizolaãní kon- V pfiípadû potfieby povrchové úpravy olova z hygie- strukce. (Kresba R. Moudr˘) nick˘ch dÛvodÛ (odvod vody do fieky) je moÏné pou- Obr. 14. Horizontální hydroizolaãní konstrukce, detail, Ïít na trhu dostupné olovûné plechy pokovené cí- materiálové varianty dle autora: nerezová ocel, dural nem nebo izolaci po dokonãení na‰opovat zinkem. nebo dal‰í vhodné kovy, plast, laminát, recyklovan˘ plast, materiály na bázi uhlíkov˘ch vláken. (Autor návrhu 13 R. Moudr˘) Kor˘tkové izolace Systém pfiipomíná prejzovou krytinu. Chránûná Obr. 15. Horizontální hydroizolaãní konstrukce apliko- plocha je vyloÏena kor˘tky, která svádûjí vodu do vaná do skladby mostovky, schéma. (Autor návrhu sbûrn˘ch ÏlabÛ napojen˘ch na chrliãe. Mezer y R. Moudr˘, kresby pfievzaty z pfiihlá‰ky vynálezu Úfiadu mezi kor ˘tky, které umoÏÀují odvûtrání vodních prÛmyslového vlastnictví ã. PV 2003–2042) par, jsou proti zatékání kryty kÛrkami svádûjícími vodu do kor ˘tek. Systém je moÏné navrhnout tak, Ïe pfiípadná kondenzaãní voda sráÏející se na rubu kÛrek je rovnûÏ svedena do kor ˘tek. 14 z receptury zcela vypustit ve prospûch vy‰‰í paro- S touto my‰lenkou poprvé pfii‰el restaurátor Ro- propustnosti systému. Odolnost mazaniny proti man Moudr˘. Variantu z nerezového plechu dota- tvorbû trhlin je moÏné vylep‰it pfiísadou Ïivoãi‰- Ïenou do fáze prototypu a podloÏenou statick˘m n˘ch nebo umûl˘ch vláken. V pfiípadû pouÏití to- v˘poãtem a návrhem revize a ãi‰tûní pfiihlásil hoto systému na objektu typu a velikosti Karlova k patentové ochranû. Tento systém prezentoval mostu povaÏuji za nutné mazaninu dilatovat na- na konferenci pofiádané âSSI vûnované izolacím pfiíklad klempífisky proveden˘m rozvodím a úÏla- Karlova mostu a rovnûÏ s ním seznámil realizaãní bím (mûì, olovo). Jako dal‰í vhodn˘ zpÛsob hyd- t˘m opravy Karlova mostu, av‰ak bez úspûchu. rofobizace mazaniny pfiichází v úvahu uÏití Postojem celé fiady odborníkÛ na hydroizolace u‰lechtil˘ch rostlinn˘ch olejÛ nebo m˘dla. z âSSI, WTA i âVUT byl natolik znechucen, Ïe pa- 15 tent nedotáhl a my‰lenku nechal upadnout v zaPlechové odvûtrané hydroizolace pomnûní. Osobnû povaÏuji tuto my‰lenku za velice Jde o celoplo‰nou klempífisky provedenou izolaã- nosnou a perspektivní. Inspirován tímto fie‰ením ní vrstvu z olovûného nebo mûdûného plechu, ulo- jsem navrhl variantu kor ˘tkové izolaãní dlaÏby Ïenou na mazaninû z hydraulického vápna. Izolace z pfiírodního kamene. Návrh lze rÛznû modifikovat krytá drenáÏní geotextilií a dlaÏbou do vápenopís- a dlaÏbu tvarovû i rozmûrovû upravovat. DlaÏbu kového loÏe mÛÏe b˘t odvodnûna pfiímo do chrliãÛ lze navrhnout na jakékoliv pfiedstavitelné zatíÏení, nebo do dvoustupÀové guly. Dilatace je zaji‰tûna které se mÛÏe na mostû vyskytnout. Je to jen spojováním jednotliv˘ch pásÛ nebo tabulí plechu otázka dimenzování tlou‰Èky a rozponu dlaÏdic. falcováním nebo letováním. Odvûtrání je moÏné OdvodÀovací prÛfiez kor˘tek lze upravit dle potfie- provést napfiíklad svisl˘mi otvory ve stojaté dráÏce. by, v kaÏdém pfiípadû v‰ak bude nûkolikanásobnû Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a 271 mastr_04.qxd 25.8.2009 11:10 Stránka 272 v konstrukci mostu. Nakonec bylo rozhodnuto o jejím ponechání na místû. Z otevfien˘ch zdrojÛ lze k vûci získat tyto informace: „V˘poãtem na základû teorie nelineární mechaniky a znalostí teplotních polí namûfien˘ch pfiímo v konstrukci Karlova mostu bylo prokázáno, Ïe funkce betonové vrstvy jako táhla nebo rozpûr y je zanedbatelná, a proto je moÏné ji v konstrukci ponechat a není nutné sanovat její pfiipojení k poprsním zdem. Tato betonová vrstva pfiispívá k urãité stabilitû mostu. Její rozpojování by vyvolalo lokální otfiesy kamenné konstrukce a navíc by znamenalo velk˘ a zbyteãn˘ pfiesun hmot (odvoz rozpojeného betonu a dovoz lomového kamene).“ 11 Zhotovitel se k témuÏ vy- jadfiuje následovnû: „ZpevÀující konstrukãní deska byla provedena velice neprofesionálnû a dá se 16 17 fiíci aÏ nedbale. Napfiíklad v nûkter ˘ch místech deska zcela chybí, v jin˘ch místech byla poloÏena pouze v˘ztuÏ, která byla zakryta lehk˘m keramzit- Obr. 16. Kor˘tková izolaãní dlaÏba z pfiírodního kamene, nologií vãetnû pfiijetí odpovûdnosti za jejich pouÏití betonem. Zakotvení koncÛ desky do parapetních v˘kres skladby. (Autor návrhu V. Mlázovsk˘, kresba je nedílnou souãástí ãinnosti technické inteligen- zdí bylo provedeno ‰ikmo dolÛ veden˘mi kotvami F. Chmel) ce. Riziko spojené s fungováním plechov˘ch a ko- z betonáfiské v˘ztuÏe s témûfi nahodil˘m rozmís- Obr. 17. PÛdorys Staromûstské mostecké vûÏe s novû navr- r˘tkov˘ch izolací povaÏuji za podstatnû men‰í, neÏ tûním. O nûjakém zachycení vodorovn˘ch sil po- Ïenou velkoplo‰nou izolaãní dlaÏbou prÛjezdu. (Autor ná- je tomu u zvolené technologie stfiíkané izolace, tfiebn˘ch k zamezení vyklánûní poprsních zdí se vrhu V. Mlázovsk˘, kresba ¨F. Chmel) nehledû na zásadní rozdíl v Ïivotnosti, moÏnosti nedá vÛbec hovofiit… Proto oprava mostovky kontroly a oprav a v negativních dÛsledcích vyvo- spoãívá také v pfieru‰ení stávajících kotev a od- lan˘ch jiÏ samotnou aplikací. Návrh systémÛ na dûlení Ïelezobetonové desky podélnou spárou od pfiekraãovat prÛfiez potfiebn˘ na pfiímé odvodnûní bázi hlinûn˘ch izolací není jednoduchá úloha parapetního zábradlí.“ chránûné plochy. Pokud dojde k lokálnímu ucpání a zcela jistû vyÏaduje prÛzkum existujících kon- Je skuteãnû hlavním dÛvodem ponechání této kor ˘tka, nahradí jeho funkci sousední kanálky. strukcí, laboratorní rozbor y a terénní zkou‰ky. nefunkãní a ledabyle provedené desky v tûlese Revize a ãi‰tûní jsou u pochozí varianty velmi snad- Úspû‰n˘ v˘voj takového systému je v‰ak reáln˘, mostu obava z otfiesÛ kamenné konstrukce pfii je- né, dlaÏdice lze nadzvednout. U nepochozí varianty a to v reálném ãase a za pfiijatelné prostfiedky. jí demontáÏi a náklady spojené s odvozem suti? lze kontrolu provádût revizní ‰achtou nebo endo- Vhodná pfiíleÏitost bohuÏel nebyla vyuÏita. A jak je nahrazeno pfiíãné sepûtí poprsních zdí, je- 12 skopicky, ãi‰tûní lze provést technologiemi pouÏí- Stfiíkaná izolace jiÏ byla aplikována v celé délce van˘mi pro údrÏbu kanalizace. V krajním pfiípadû severní poloviny mostu a stejn˘ proces nezadrÏi- jichÏ vyklánûní je místy patrné pouh˘m okem? Zhotovitel dále uvádí, Ïe spád novû provedené staãí pro zpfiístupnûní v‰ech kanálkÛ demontovat telnû pokraãuje na polovinû jiÏní. Zmûna systému izolaãní vrstvy úÏlabí je v kritick˘ch úsecích kvÛli jeden pfiíãn˘ a jeden podéln˘ pruh dlaÏdic. je za tûchto podmínek z technick˘ch i ekonomic- nedostatku místa pouze 0,6 %. Pfiímá úmûra mezi PovaÏuji za nutné se pfiedem vyjádfiit k námit- k˘ch dÛvodÛ nereálná. Dohoda mezi zastánci di- spádem a Ïivotností izolace je dostateãnû známá. kám, které by argumentovaly experimentální po- fuznû otevfieného ãi difuznû uzavfieného systému je Je pfiíznaãné, Ïe vût‰ímu spádování brání ona Ïe- vahou v˘‰e uveden˘ch námûtÛ a velk˘m rizikem v nedohlednu. Pravdu ukáÏe aÏ ãas. V dané situa- lezobetonová deska. Co k tomu dodat? Snad jen spojen˘m s aplikací nevyzkou‰en˘ch technologií ci povaÏuji za rozumné dokonãit stfiíkané izolace to, Ïe beton do Karlova mostu nepatfií, protoÏe na tak v˘znamné stavbû, jakou je KarlÛv most. na jiÏ dotãen˘ch plochách a na dosud nedotãené sniÏuje, pfiípadnû úplnû likviduje materiálovou Pfiednû musím konstatovat, Ïe stavební experi- ãásti mostu aplikovat nûkter˘ z v˘‰e popsan˘ch di- pravdivost památky. Diskuse o technick˘ch aspek- ment k obnovû památek neodmyslitelnû patfií, fuznû otevfien˘ch systémÛ. Optimálním místem je tech vûci jsou druhotné, zvlá‰tû kdyÏ jakoukoliv protoÏe souãasné technologie v mnoha pfiípa- prostor pod Staromûstskou mosteckou vûÏí a pfií- pfiedstavitelnou funkci této desky je moÏné nahradit tradiãními konstrukcemi. dech nelze nebo není vhodné v památkové praxi padnû téÏ nult˘ oblouk mostu pod KfiiÏovnick˘m pouÏívat. Jde o proces neustálého hledání a vy- námûstím. Dal‰í generaci tak pfiipravíme podmín- tváfiení více ãi ménû vûrn˘ch napodobenin zapo- ky pro kvalifikované rozhodnutí tohoto sporu. menut˘ch technologií s pouÏitím souãasn˘ch materiálÛ a modifikace souãasn˘ch technologií na Spor o Ïelezobetonovou desku a dne‰ní realita ■ Poznámky podmínky, pro které nebyly vyvinuty. Takov˘ pfiístup Pfii opravû v letech 1965–1975 byla na v˘plÀo- 11 ·EFCÒ Ondfiej a kol.: KarlÛv most, Ottovo nakladatel- vyÏaduje odvahu vizionáfie. Je pochopitelnû mno- vé opukové zdivo mostu vylita vrstva betonu ství, s. r. o., Praha 2007, citována je ãást Technick˘ stav, hem snaz‰í poãkat, aÏ nové technologie navrhnou tlou‰Èky 150–300 mm, která kryje betonáfiskou jejímÏ autorem je doc. Ing. Karel Drozd, CSc. a odzkou‰í v zahraniãí, a poté je za vefiejné pro- v˘ztuÏ spínající poprsní zdi. V rámci pfiípravy sou- 12 Dvoumûsíãní zpravodaj spoleãnosti SMP CZ, a. s., stfiedky nakoupit a aplikovat na zodpovûdnost v˘- ãasné opravy mostovky probûhl spor dvou odbor- roãník VII., kvûten–ãerven 2008, a téÏ www.opravakarlo- robce. Domnívám se v‰ak, Ïe v˘voj nov˘ch tech- n˘ch skupin o vyjmutí, ãi ponechání této desky vamostu.cz 272 Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | V í t M L Á Z O V S K ¯ / O p r a v a K a r l o v a m o s t u a n e b i n Ï e n ˘ r s k á o d y s e a
Podobné dokumenty
Homolský občasník č. 76
Oslavili jsme vánoce a mnozí z nás se se‰li na pÛlnoãní m‰i v Homolském kostele. Poté jsme oslavili Silvestra, kdy se kaÏd˘ po svém rozlouãil s rokem star˘m a za svitu soukrom˘ch ohÀostrojÛ vstoupi...
17_Vestnik_kovari_17_150dpi
Pfiítomní konstatovali, Ïe v‰echna setkání byla úspû‰ná, ale je
nutné zlep‰it prezentaci a aktivitu KS – propagaãní materiály
jsou na dobré úrovni.
- Oslovení pasivních ãlenÛ a hledání ãlenÛ ochotn˘...
Tepelná řídicí jednotka Chameleon
Celé generace usilovaly a stále usilují nejen o minimalizaci doby v˘padku pfii odtávání venkovních v˘parníkÛ,
ale i o zuÏitkování zbytkového tepla v chladicím okruhu. Tepla, které se jiÏ nepodafiilo ...
Začátek knihy - Pistorius a Olšanská
d˘mka s nápisem „ceci n’est pas une pipe“ byla samozfiejmû geniální. Ale vût‰inu umûlcÛ jsem povaÏoval za sebestfiedné typy;
a pokud uÏ si urãili nûjak˘ spoleãensk˘ úkol, zfiídka ho uskuteãnili. AÈ uÏ...
Vrata Berry N 80, F 80 a DF 98
se samoãinnou umûlohmotnou otoãnou západkou (nastavitelné). Tfietí
zaji‰tûní za pfiíplatek (pfiíslu‰enství).
Motiv 914 s pevnou vodorovnou závorou.
Designová vrata bez kliky a zamykání vrat, zamykání ...
INFO 1_03 - Asociace prádelen a čistíren
o zaji‰tûní jejich úãasti, a ke dni uzávûrky 28. 5. 2007 bylo obsazeno jiÏ více neÏ
200 m2 v˘stavní plochy, tedy pfies 90 %...
Náv‰tûvníci v˘stavy se mohou tû‰it na nového vystavovatele - firmu GEMA...