tábor rozbor udržitelného rozvoje území

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
TÁBOR
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
ÚZEMÍ
2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2012
OBSAH
1.
ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ......................................................................... 3
2.
SWOT ANALÝZA ORP TÁBOR ................................................................................................ 3
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
2.6
2.6.1
2.6.2
2.7
2.8
2.9
2.10
3.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................................ 3
VODNÍ REŽIM ............................................................................................................................ 3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................................... 4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY......................................................................................... 4
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ....... 5
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA........................................... 5
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA......................................................................... 5
VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................... 6
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................. 6
BYDLENÍ ..................................................................................................................................... 7
REKREACE ................................................................................................................................. 7
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY................................................................................................ 8
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK.............................................. 9
3.1 ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK........................................... 9
3.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ORP TÁBOR............................ 15
3.3 ZÁJMOVÉ OBLASTI ČI ÚZEMÍ ......................................................................................................... 17
4.
PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ORP TÁBOR ................................................................................ 18
4.1 ŠIRŠÍ VZTAHY ............................................................................................................................. 18
4.2 ROZVOJOVÉ OBLASTI, ROZVOJOVÉ OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI ............................................. 18
4.3 ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ......................................................................................................... 20
4.3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ........................................................................................ 20
4.3.2 VODNÍ REŽIM............................................................................................................................. 20
4.3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .............................................................................................. 20
4.3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................................. 21
4.3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY K PLNĚNÍ FUNKCE LESA.............................................. 21
4.4 HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ .................................................................................................................. 21
4.4.1 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ........................................................................................................ 21
4.4.2 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................. 22
4.4.2.1 Veřejná dopravní infrastruktura ............................................................................................ 22
4.4.2.2 Veřejná technická infrastruktura ........................................................................................... 22
4.5 PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL...................................................................... 23
4.5.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ............................................................................................ 23
4.5.1.1 Populační vývoj obyvatelstva................................................................................................. 23
4.5.1.2 Sociální a zdravotní péče ....................................................................................................... 23
4.5.1.3 Vzdělání.................................................................................................................................. 23
4.5.2 BYDLENÍ .................................................................................................................................... 23
4.5.2.1 Bydlení ................................................................................................................................... 23
4.5.2.2 Sídelní struktura a suburbanizace.......................................................................................... 24
4.5.3 REKREACE ................................................................................................................................. 24
4.5.3.1 Cestovní ruch ......................................................................................................................... 24
1
4.5.3.2
4.5.3.3
Památková péče ..................................................................................................................... 24
Sport a tělovýchova................................................................................................................ 24
Zpracoval:
Městský úřad Tábor - odbor územního rozvoje
Žižkovo náměstí 2
390 15 Tábor
Ing. Vlastimil Křemen – vedoucí odboru územního rozvoje
Ing. Ladislav Pavlík
Mgr. Martin Lang
2
1. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ
Záměry na provedení změn v území jsou zpracovány konkrétně pro každou obec v tzv.
problémovém listě obce.
2.
SWOT ANALÝZA ORP TÁBOR
Podrobné SWOT analýzy jsou zpracovány konkrétně pro každou obec po pilířích v tzv.
problémovém listě obce.
2.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
•
•
•
2.2
SILNÉ STRÁNKY - S
relativně dostatečné zásoby některých
nerostných surovin – štěrkopísky,
stavební kámen, jíly
v ORP se nevyskytují sesuvná území
PŘÍLEŽITOSTI - O
využití vytěžených lokalit pro
následnou ochranu přírody
rekultivace
•
•
•
SLABÉ STRÁNKY - W
velký rozsah poddolovaných území
nízké množství většiny nerostných
surovin – nutný dovoz
HROZBY - T
dopad těžby na životní prostředí
VODNÍ REŽIM
•
•
•
•
•
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
dostatek rovnoměrně rozmístěných
vodních zdrojů
vymezená CHOPAV v jižní části
území
množství menších vodních ploch
vymezená záplavová území a aktivní
zóny
záplavového
území
na
významných tocích
vymezení území zvláštní povodně
pod vodním dílem na Lužnici
přírodní léčivý zdroj v Hodětíně
•
•
•
•
•
•
•
•
PŘÍLEŽITOSTI – O
ochrana a obnova přirozeného
vodního režimu, revitalizace toků
revitalizace a ochrana údolních niv
•
•
3
SLABÉ STRÁNKY - W
většina území ve zranitelné oblasti
plošné odvádění vod vlivem zvětšení
zastavěného území a nevhodných
forem zemědělství
narovnání některých vodních toků
absence ČOV v menších obcích
nedostatečná protipovodňová ochrana
zvýšená rizika lokálních povodních
v územích s velkým podílem sklonité
orné půdy
výstavba v záplavových územích
zanášení
vodních útvarů půdou
vlivem
nevhodné
skladby
pěstovaných plodin
HROZBY – T
nedostatek financí na výstavbu ČOV
neřešení protipovodňových opatření
v území komplexně a ve všech
•
•
2.3
souvislostech
realizace protipovodňových opatření
zvýšení retenční schopnosti krajiny
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
relativně dobrá kvalita ovzduší mimo
táborskou aglomeraci
v obcích
funguje
systém
separovaného sběru odpadů
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2.4
PŘÍLEŽITOSTI - O
realizace obchvatů obcí
sanace kontaminovaných území
rozšíření separace BRKO
využívání
izolační
zeleně
u
dopravních tepen a výrobních areálů
dokonalejší zpracování komunálního
odpadu
rozšíření využití dalších
alternativních zdrojů tepelné energie
•
•
SLABÉ STRÁNKY - W
velký počet starých ekologických
zátěží
průchod silnic I. a II. třídy
zastavěným územím obcí
malá kapacita skládek – odvoz
odpadu mimo území ORP
vymezená zóna havarijního plánování
JE Temelín
HROZBY - T
odklon domácností od ekologického
způsobu vytápění „díky“ ekonomické
situaci obyvatel
zvýšení intenzity individuální silniční
dopravy
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
cca 3/5 obcí mají zpracovaný ÚSES
v ÚPD
nízký podíl urbanizované krajiny
množství památných stromů
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
PŘÍLEŽITOSTI - O
dovymezení prvků ÚSES a zajištění
návaznosti v ÚPD a KPÚ
vymezení
nových
chráněných
územích
podpora extenzivního využívání
krajiny
obnova krajinných prvků (aleje,
•
•
4
SLABÉ STRÁNKY - W
značná
rozloha
meliorovaných
pozemků
nižší hodnoty KES na většině území
intenzivní zemědělství v krajině
pomalá realizace navržených ÚSES
snížení prostupnosti a fragmentace
krajiny výstavbou dálnice D3 a
železničním koridorem R4
málo ploch území zvýšené ochrany
přírody
HROZBY - T
degradace
krajinného
rázu
nevhodnými stavbami
urbanizace krajiny podél dálnice D3
•
meze, remízky,..)
schválení navržených krajinných
památkových
zón
Chotoviny,
Ratibořské Hory – Mladá Vožice
2.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
•
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
velký podíl zemědělské půdy
z celkové výměry zj. v severní části
značný podíl orné půdy ze
zemědělské půdy
velký podíl půd zařazených do I. a II.
třídy ochrany zj. v centrální části
značná
rozloha
meliorovaných
pozemků
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2.6
PŘÍLEŽITOSTI - O
posílení mimoprodukčních funkcí
zemědělského hospodaření
zalesňování vhodných pozemků
realizace pozemkových úprav
•
•
SLABÉ STRÁNKY - W
neuvážené rozšiřování zastavitelných
ploch obcí
nevhodná druhová i věková struktura
lesů – stupeň přirozenosti
velký podíl hospodářských lesů
scelené plochy zemědělské půdy
nižší podíl zatravněných ploch
nižší podíl zalesnění zj. v severní
části
snížená retenční schopnost půdy
vodní eroze na orné půdě
HROZBY - T
růst záborů ZPF v I. a II. třídě
ochrany pro účely výstavby
rozmach bioplynových stanic
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
2.6.1 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
•
•
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
průchod multimodálního dopravního
koridoru M1 evropského významu
územím
dálnice D3 a IV. TŽK
relativně hustá silniční a železniční
síť
dobrá dopravní dostupnost Prahy a
Českých Budějovic
rozvinutá veřejná autobusová doprava
•
•
•
•
•
•
•
PŘÍLEŽITOSTI - O
pokračující výstavba dálnice D3 a IV.
železničního koridoru mimo ORP
•
5
SLABÉ STRÁNKY - W
chybějící napojení D3 na dálniční síť
ČR
nedostatečné dopravní propojení
východ - západ
roztříštěnost
a
členitost
sídel
z hlediska napojení na dopravní
infrastrukturu
špatný technický stav většiny silnic
II. a III. třídy
nefunkční letiště pro komerční provoz
členitost terénu pro cyklodopravu
HROZBY - T
pomalé tempo výstavby dálnice D3
mimo ORP Tábor
•
•
budování silničních obchvatů obcí na
frekventovaných komunikacích
částečný přesun nákladní dopravy ze
silnic na železnici
•
•
nárůst dopravy na silnicích vlivem
zavedení poplatku na dálnici D3
nebezpečí
nárůstu
individuální
dopravy vlivem nekoordinované
nabídky hromadné dopravy
2.6.2 VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2.7
SILNÉ STRÁNKY - S
dostatečná kapacita vodních zdrojů
zásobování elektrickou energií na
dostatečné úrovni
existence centrálních zdrojů tepla
v největších městech
dobrá kvalita komunikačního pokrytí
území
PŘÍLEŽITOSTI - O
potenciál
území
pro
využití
obnovitelných zdrojů energie
rozvoj kanalizačních sítí a ČOV
zkvalitnění hospodaření s odpady
plynofikace ve vhodných lokalitách
využití území pro výstavby výroben
elektrické a tepelné energie z
obnovitelných zdrojů
•
•
•
•
•
•
SLABÉ STRÁNKY - W
roztříštěnost
a
členitost
sídel
z hlediska napojení na technickou
infrastrukturu
nízký počet plynofikovaných obcí
stále vysoký počet obcí bez ČOV a
kanalizace
HROZBY - T
návrat k neekologickým způsobům
vytápění z ekonomických důvodů
nedostatek vlastních finančních
prostředků obcí na vybudování
potřebné infrastruktury
růst cen energií
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
•
•
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
stagnující počet obyvatel v ORP
dobrá dopravní dostupnost centra
ORP
výhodná poloha i populační velikost
táborské aglomerace
zastoupení
středních
škol
nadmístního významu
stabilizovaná síť zařízení základní a
odborné lékařské péče
•
•
•
•
•
•
•
PŘÍLEŽITOSTI - O
zkvalitnění
nabídky
občanské
•
6
SLABÉ STRÁNKY - W
vysoký index stáří obyvatelstva
vysoký počet obcí s nedostatečnou
populací, nemajících dostačující
potenciál k reprodukci, obnově a
rozvoji
velký počet nejmenších obcí s počtem
obyvatel menším než 200 a současně
i jejich velká populační váha
absence vysoké školy
nízká celková úroveň vzdělanosti
obyvatelstva v malých obcích
nedostatečná kapacita zařízeních pro
seniory
HROZBY - T
vylidňování nejmenších obcí
•
2.8
vybavenosti v menších obcích
pracovních
příležitostí
nárůst
v menších obcích
•
rušení základních
obcích
škol
v malých
BYDLENÍ
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
dostatečně vymezené zastavitelné
plochy pro bydlení v ÚPD
kvalitní občanská vybavenost ve
větších obcích
regenerace panelových sídlišť
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2.9
PŘÍLEŽITOSTI - O
využití objektů individuální rekreace
pro trvalé bydlení
zlepšení kvality prostředí obytných
celků
SLABÉ STRÁNKY - W
pokles počtu dokončených bytů
nedostatečná občanská vybavenost v
malých obcích
velký podíl dokončených bytů
v rodinných domech ve největších
městech
trvale neudržitelná suburbanizace
extravilánu táborské aglomerace
zaostávání občanské vybavenosti a
veřejného
prostoru
v nových
obytných zónách
vymezování
nadbytečných
zastavitelných územích v ÚPD obcí
stěhování,
zejména
mladých,
obyvatel z menších obcí
HROZBY - T
•
REKREACE
•
•
•
•
•
•
•
•
SILNÉ STRÁNKY - S
výhodná poloha regionu
historická tradice regionu (např.
husitství)
množství kulturních památek a
chráněných územích
tradice lázeňství v Bechyni
atraktivní venkovská krajina
hustá síť turistických tras a cyklotras
dobrá nabídka sportovních areálů
množství staveb pro rodinnou
rekreaci
•
•
•
•
•
•
•
•
7
SLABÉ STRÁNKY - W
nedostatečná kapacita cyklostezek
stávající síť cyklistických tras
využívá v převážné míře stávající
komunikace
nedostatečná kapacita služeb CR
mimo Tábora
absence polyfunkční sportovní a
kulturní haly
omezená nabídka kongresových
prostor
omezená nabídka ubytování mimo
Tábora a Bechyně
špatná kvalita vody na koupání
většina památek není přístupna
veřejnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
2.10
•
•
•
•
PŘÍLEŽITOSTI - O
rozvoj infrastruktury a služeb pro CR
rozvoj
venkovské
turistiky
a
agroturistiky
rozvoj cyklostezek a hipostezek
využití
školních
tělocvičen
a
sportovišť pro rekreační sport a
tělovýchovu v obcích
oživení tradice lidových řemesel a
zvyků
vyhlášení navržených krajinných
památkových zón
•
•
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
SILNÉ STRÁNKY - S
výhodná geografická poloha na
republikové
rozvojové
ose
nadnárodního významu OS6 mezi
centry osídlení Prahou a Č.
Budějovicemi
rozvojová oblast N-OB2 Táborsko
nadmístního významu
únosná míra nezaměstnanosti
vysoký
počet
registrovaných
podnikatelských subjektů
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
krátkodobé pobyty návštěvníků
neprostupnost atraktivní krajiny pro
rekreaci v pasteveckých oblastech
oplocování pozemků
HROZBY - T
omezení rozvoje CR na několik
center (Tábor, Bechyně)
nedostatečná státní podpora rozvoji
cestovního ruchu zejména v
zaostalých a venkovských oblastech
PŘÍLEŽITOSTI - O
využívání ploch brownfields
dobudování dálnice D3, umožňující
využít potenciální výhody příznivé
geografické polohy
komerční plochy navržené v ZÚR
podpora podnikání ve venkovských
oblastech
•
8
SLABÉ STRÁNKY - W
specifická oblast N-SOB3 Pacovsko
nedostačující parametry dopravního
spojení s hlavním městem Prahou i
regionálním
centrem
Českými
Budějovicemi
malá nabídka pracovních příležitostí
mimo táborskou aglomeraci
malý podíl EA zaměstnaných
v terciéru v okrajových částech území
většina obcí má záporné saldo
dojíždějících a vyjíždějících
nízká úroveň mezd
HROZBY - T
nedostatečné tempo výstavby dálnice
D3 mimo ORP Tábor
3. VYHODNOCENÍ
PODMÍNEK
VYVÁŽENOSTI
ÚZEMNÍCH
3.1 Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek
Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí – Z,
pro hospodářský rozvoj – H a pro soudržnost společenství obyvatel – S byly vybrány s cílem
v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na
bezproblémovou dostupnost dat.
Bodový zisk indikátorů nabývá hodnot -2 až 2:
body
-2
-1
0
1
2
hodnocení
velmi špatné
špatné
průměrné
dobré
velmi dobré
V každém pilíři je obsažen určitý počet indikátorů dle následujícího seznamu. Závěrečné
hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku.
Výsledné hodnocení:
+
záporný bodový zisk
negativní hodnocení vyváženosti územních podmínek
kladný bodový zisk
(včetně nuly)
kladné hodnocení vyváženosti územních podmínek
Na základě metodického sdělení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj
České republiky k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31.5.2010 se každá obec zařadí do
jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.
Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce.
Kategorie zařazení
obce
1
2a
2b
2c
3a
3b
3c
4
Vyváženost vztahu
územních podmínek
dobrý stav špatný stav
Z, H, S
žádny
Z, H
S
Z, S
H
H, S
Z
Z
H, S
H
Z, S
S
Z, H
žádný
Z, H, S
Územní podmínky
Z
+
+
+
+
-
H
+
+
+
+
-
S
+
+
+
+
-
9
Vyjádření v
kartogramu
S
H
Z
H, Z
Z, S
Z, H
Přírodní pilíř
Z1 - Vodní plochy
Podíl vodních ploch na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 1,000 %
1,001 – 3,500 %
3,501 – 5,000 %
5,001 – 20,000 %
20,001 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 1,500 %
1,501 – 3,500 %
3,501 – 5,000 %
5,001 – 8,000 %
8,001 % a více
Z2 - Zemědělská půda
Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady,
ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské
půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 20,000 %
20,001 – 40,000 %
40,001 – 55,000 %
55,001 – 70,000 %
70,001 % a více
ORP
-2
-1
0
1
2
do 35,000 %
35,001 – 45,000 %
40,001 – 55,000 %
55,001 – 65,000 %
65,001 % a více
Z3 - Zemědělská půda 1. a 2. třída ochrany
Podíl zemědělské půdy 1. a 2. třídy ochrany vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce.
Údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 5 %
5,001 – 15,000 %
15,001 – 25,000 %
25,001 – 50,000 %
50,001 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 10 %
10,001 – 17,000 %
17,001 – 25,000 %
25,001 – 35,000 %
35,001 % a více
Z4 - Staré ekologické zátěže
Počet starých ekologických zátěží bez dalšího rozlišení ve správním území jednotlivých
obcích.
OBEC
-2
-1
0
1
2
11 a více
5 - 10
3-4
1-2
0
ORP
-2
-1
0
1
2
Z5 - Území zvýšené ochrany přírody
10
21 a více
11 - 20
6 - 10
1-5
0
Plocha území zvýšené ochrany přírody, která je tvořena souhrnným průmětem ploch
přírodních parků, lokalit Natura 2000, přírodní památky a rezervace, národní přírodní
památky a rezervace, vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 5,00 %
5,01 – 30,00 %
30,01 – 40,00 %
40,01 – 70,00 %
70,01 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 15,00 %
15,01 – 30,00 %
30,01 – 40,00 %
40,01 – 70,00 %
70,01 % a více
Z6 - Koeficient ekologické stability
KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných
prvků ve zkoumaném území. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a
nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou
považovány – chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a
vodní plochy. Za ekologicky nestabilní jsou považovány – orné půdy, zastavěné plochy,
ostatní plochy.
OBEC
-2
-1
0
1
2
do 0,300
0,301 – 1,000
1,001 – 2,000
2,001 – 3,000
3,001 a více
ORP
-2
-1
0
1
2
do 0,85
0,86 – 1,00
1,01 – 2,00
2,01 – 3,00
3,01 a více
Z7 - Lesní plochy
Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře obce. Údaj uváděn v
%.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 15,000 %
15,001 – 30,000 %
30,001 – 40,000 %
40,001 – 50,000 %
50,001 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 25,000 %
25,001 – 34,000 %
34,001 – 40,000 %
40,001 – 50,000 %
50,001 % a více
Hospodářský pilíř
H1 - Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti
Zařazení obcí do rozvojových oblastí, rozvojových os nebo specifických oblastí dle Zásad
Územního rozvoje Jihočeského kraje.
-2
-1
0
1
OBEC
specifická oblast
sousedství specifické oblasti
sousedství rozvojové oblasti,
rozvojové osy
-2
-1
0
1
2
11
ORP
specifická oblast
rozvojová oblast, rozvojová osa
2
rozvojová oblast, rozvojová osa
Pozn.: Obec Vodice sousední jak s rozvojovou osou, tak se specifickou oblastí. Proto ji byl
přiřazeno hodnocení 0.
H2 - Zásobování pitnou vodou
Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu. Jedná se o podíl počtu
obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem
bydlení v území. Údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 95,000 %
95,001 – 98,000 %
98,001 – 99,000 %
99,001 – 99,700 %
99,701 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 98,500 %
98,501 – 98,800 %
98,801 – 99,000 %
99,001 – 99,400 %
99,401 % a více
H3 - Napojení na veřejnou kanalizaci
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle
druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území.
Údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 10,00 %
10,01 – 40,00 %
40,01 – 80,00 %
80,01 – 90,00 %
90,01 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 70,00 %
70,01 – 73,00 %
73,01 – 79,00 %
79,01 – 85,00 %
85,01 % a více
H4 - Silniční doprava
Délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce.
Údaj je uváděn v km/km2.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 0,010 km/km2
0,011 – 0,060 km/km2
0,061 – 0,100 km/km2
0,101 – 0,400 km/km2
0,401 – a více km/km2
-2
-1
0
1
2
ORP
do 0,024 km/km2
0,025 – 0,064 km/km2
0,065 – 0,084 km/km2
0,085 – 0,114 km/km2
0,115 – a více km/km2
H5 - Míra registrované nezaměstnanosti
Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných
úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob. Údaj je uveden v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
12,01 % a více
10,01 – 12,00 %
8,01 – 10,00 %
6,01 – 8,00 %
do 6,00 %
-2
-1
0
1
2
12
ORP
10,01 % a více
8,51 – 10,00 %
8,01 – 8,50 %
7,01 – 8,00 %
do 7,00 %
H6 - Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání
Saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem denně vyjíždějících osob do zaměstnání a počtem osob do
zaměstnání denně dojíždějících vztažené na počet ekonomicky aktivních osob. Kladná
hodnota znamená převažující dojížďku, záporná hodnota znamená převažující vyjížďku.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do -0,81
-0,80 až -0,51
-0,50 až -0,01
0 až 0,99
1,00 a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do -0,21
-0,20 až -0,11
-0,10 až -0,01
0 až 0,19
0,0 a více
H7 - Připravenost území
Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji právě pořizuje.
-2
-1
0
1
2
OBEC
obec nemá platný územní plán
obec právě pořizuje územní plán
obec má platný územní plán
-2
-1
0
1
2
ORP
do 50,00 %
50,01 – 60,00 %
60,01 – 80,00 %
80,01 – 90,00 %
90,01 % a více
Sociální pilíř
S1 - Krátkodobý vývoj počtu obyvatel
Krátkodobý vývoj počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu obyvatel za poslední rok, tedy
přirozenou měnou i migrací, vztaženo na 100 obyvatel v daném roce.
OBEC
-2
-1
0
1
2
do -10,01
-10,00 až -2,01
-2,00 až 1,99
2,00 až 9,99
10,00 a více
ORP
-2
-1
0
1
2
do -0,51
-0,50 až – 0,11
-0,10 až 0,19
0,20 až 0,49
0,5 a více
S2 - Index stáří
Index stáří je vyjádřen počtem seniorů na 100 dětí. Index informuje o procesu stárnutí
obyvatelstva. Děti – obyvatelé ve věku do 14 let, senioři – obyvatelé ve věku 65 let a více.
-2
-1
0
1
2
OBEC
120,01 a více
110,01 – 120,00
100,01 – 110,00
90,01 – 100,00
do 90,00
-2
-1
0
1
2
13
ORP
120,01 a více
110,01 – 120,00
100,01 – 110,00
90,01 – 100,00
do 90,00
S3 - Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním
Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň
15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu
obyvatel ve věku alespoň 15 let. Údaj je uváděn v %.
OBEC
-2
-1
0
1
2
do 3,00 %
3,01 – 6,00 %
6,01 – 8,00 %
8,01 – 10,00 %
10,01 % a více
ORP
-2
-1
0
1
2
do 5,00 %
5,01 – 6,70 %
6,71 – 8,70 %
8,71 – 10,00 %
10,01 % a více
S4 - Dokončené byty k 31.12.
Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok.
OBEC
-2
-1
0
1
2
do 0,20
0,21 - 0,30
0,31 – 0,40
0,41 – 1,00
1,01 a více
ORP
-2
-1
0
1
2
do 0,20
0,21 - 0,30
0,31 – 0,40
0,41 – 0,50
0,51 a více
S5 - Trvale obydlené byty
Míra využití bytového fondu k trvalému bydlení. Jedná se o podíl počtu trvale obydlených
bytů na celkovém počtu bytů. Údaj je uváděn v %.
-2
-1
0
1
2
OBEC
do 50,00 %
50,1 – 70,0 %
70,1 – 80,0 %
80,1 – 90,0 %
90,1 % a více
-2
-1
0
1
2
ORP
do 75,00 %
75,1 – 80,0 %
80,1 – 85,0 %
85,1 – 87,0 %
87,1 % a více
S6 - Sídelní struktura
-2
-1
0
1
2
OBEC
lokální centrum (E)
nižší centrum (D)
střední centrum významné (C2)
vyšší centrum ostatní (C1)
vyšší centrum významné (B1)
ORP
-2
-1
0
1
2
14
do 1,250
1,251 - 1300
1,301 - 1400
1,401 – 1,500
1,501 a více
S7 - Volební účast
Volební účast v posledních komunálních volbách. Údaj je uváděn v %.
OBEC
-2
-1
0
1
2
ORP
do 55,00 %
55,01 – 65,00 %
65,01 – 75,00 %
75,01 – 85,00 %
85,01 % a více
-2
-1
0
1
2
do 40,00 %
40,01 – 50,00 %
50,01 – 60,00 %
60,01 – 75,00 %
70,01 % a více
3.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ORP Tábor
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jsou zpracovány konkrétně pro každou
obec v tzv. problémovém listě obce.
soudržnost
společenství
obyvatel
Tábor
hospodářský
rozvoj
3b
příznivé životní
podmínky
Kategorie zařazení obce
VYHODNOCENÍ VZTAHŮ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
ORP
Územní podmínky pro
Vyváženost vztahu územních
podmínek pro udržitelný
rozvoj území
Z
-4
H
+
2
S
-1
15
dobrý stav špatný stav
H
Z, S
Z1 – Vodní plochy
Z2 – Zemědělská půda
Z3 – Zemědělská půda 1. a 2. třídy ochrany
Z4 – Staré ekologické zátěže
Z5 – Území zvýšené ochrany přírody
Z6 – KES
Z7 – Lesní plochy
H1 – Rozvojové oblasti, osy, specifické oblasti
H2 – Zásobování pitnou vodou
H3 – Napojení na veřejnou kanalizaci
H4 – Silniční doprava
H5 – Míra registrované nezaměstnanosti
H6 – Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání
H7 – Připravenost území
S1 – Krátkodobý vývoj počtu obyvatel
S2 – Index stáří
S3 – Obyvatelé s VŠ vzděláním
S4 – Dokončené byty k 31.12
S5 – Trvale obydlené byty
S6 – Sídelní struktura
S7 – Volební účast
Nejlépe hodnoceny z hlediska environmentálního pilíře jsou obce Turovec (bodový zisk 6) a
Stádlec (4), dále Balkova Lhota, Dlouhá Lhota, Meziříčí a Radětice (všechny obce 2).
Nejhůře hodnoceny jsou obce Tábor a Hodonice (obě -5) a Rataje (-4). ORP Tábor ve
srovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje patří mezi ORP s hůře hodnoceným
environmentálním pilířem. Příčinou je zejména průmyslová historie táborska, intenzivní
hospodářství na kvalitních zemědělských půdách, menší podíl lesních ploch a málo ploch
zvýšené ochrany přírody.
Nejlépe hodnocenými obcemi z hlediska hospodářského pilíře jsou logicky města v táborské
aglomeraci Sezimovo Ústí (10), Tábor (9), Planá nad Lužnicí (8) a s ní sousedící Dražice (7) a
Chýnov (6). Nejhůře hodnocenou obcí jsou Zadní Střítež (-12), Hlasivo (-9), Běleč (-9) a
Černýšovice (-8). ORP Tábor ve srovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje lze zahrnout
mezi ORP s nadprůměrně hodnoceným hospodářským pilířem. Právě táborská aglomerace je
tahounem hospodářského rozvoje ORP Tábor. Vzhledem k výstavbě dálnice D3 a
železničního koridoru bude její význam nadále narůstat.
Nejlépe hodnocenou obcí z hlediska sociálního pilíře je Planá nad Lužnicí (5), dále obce
Ústrašice (4), Dražice a Nasavrky (3). Nejhůře hodnocenými obcemi jsou Zadní Střítež a
Vlčeves (obě -12), Vilice (-11), Šebířov, Dobronice u Bechyně, Bradáčov a Hodětín (všechny
-10). ORP Tábor ve srovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje patří mezi ORP s hůře
hodnoceným sociálním pilířem, k čemuž v největší míře přispívá vysoký index stáří a
slábnoucí výstavba nových bytů.
Při srovnání pilířů udržitelného rozvoje vychází nejlépe obce, které mají všechny pilíře kladné
- Dražice, Drhovice, Planá nad Lužnicí, Radkov a Turovec. To jsou zejména obce
nacházejících se v rozvojových oblastech, příp. osách a mají současně kvalitní životní
prostředí.
Nejhůře z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje vychází obce u kterých ani jeden z
pilířů nebyl hodnocen kladně - Bečice, Dolní Hrachovice, Hlasivo, Hodětín, Hodonice,
Košín, Krátošice, Mlýny, Nová Ves u Mladé Vožice, Pohnánec, Pojbuky, Radenín, Rataje,
16
Rodná, Řemíčov, Slapsko, Smilovy Hory, Vlčeves, Zadní Střítež, Záhoří, Zhoř u Mladé
Vožice a Želeč. To jsou především menší obce v okrajových částech území ORP Tábor.
Je však potřeba přihlédnout k tomu že některé obce mají hodnocení pilířů v rozmezí – 1 až 1 a
v případě přidání dalších indikátorů by bylo jejich hodnocení jiné.
Celkově ORP Tábor získala kladné hodnocení v hospodářském pilíři, sociální pilíř je
hodnocen lehce záporně, pilíř environmentální je již záporné hodnocení výraznější.
3.3 Zájmové oblasti či území
Z hlediska vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek se rýsuje problémová oblast
tvořena obcemi v okolí Mladé Vožice. V této oblasti mají obce s především hospodářské a
sociální problémy. Jedná se o obce v kategorii 4 - se záporným hodnocením všech 3 pilířů a
obce v kategorii 3a - záporným pilířem hospodářským a sociálním.
Obce kategorie 4: Dolní Hrachovice, Hlasivo, Nová Ves u Mladé Vožice, Pohnánec,
Pojbuky, Rodná, Řemíčov, Slapsko, Smilovy Hory, Zadní Střítež, Zhoř u Mladé Vožice
Obce kategorie 3a: Běleč, Bradáčov, Oldřichov, Pohnání, Ratibořské Hory, Šebířov, Vilice,
Vodice
V této oblasti je také v ZÚR JK vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3
Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti
Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní
periferii Jihočeského kraje. Do specifické oblasti N-SOB 3 náleží obce Běleč, Pojbuky,
Smilovy Hory, Vilice a Zadní Střítež.
ZÚR JK stanovuje pro specifickou oblast určité zásady pro rozhodování o změnách v území a
úkoly pro územní plánování, které lze použít i pro vymezenou oblast Vožicka:
•
•
•
•
•
•
podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a
jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním
chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením
podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti
turistického a cestovního ruchu
podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke
specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a
to i v oblasti turistického a cestovního ruchu
územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti
vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní
úroveň obyvatel v této oblasti
při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a
turistického ruchu
řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a
doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na
Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina
17
4. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ORP TÁBOR
Problémy k řešení jsou podrobně zpracovány konkrétně pro každou obec v tzv. problémovém
listě obce.
4.1
Širší vztahy
Zlepšit dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení s hl.m.Prahou, Č.Budějovicemi
a Lincem vybudováním dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru pro kombinovanou
dopravu , včetně navazující infrastruktury.
Zlepšit dopravní vazby území ORP Tábor se sousedním krajem Vysočina, Plzeňským krajem
a Jihomoravským krajem rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního
železničního koridoru železniční dopravy (TEN) Plzeň – České Budějovice – Brno.
Zlepšit propojení center osídlení ORP (Tábor, Planá n.L., Bechyně) veřejnou dopravou se sítí
ostatních sídel, zejména v periferních mikroregionech Jistebnicko, Mladovožicko a
Bechyňsko a tím vytvářet předpoklady pro vyvážený, trvale udržitelný rozvoj.
Účinně chránit civilizační i přírodní hodnoty území, zejména jeho krajinný ráz, vytvářející
jeho image.
Řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena
tranzitní doprava z jádrového území.
4.2
Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti
Pro rozvojovou osu OS 6 ZÚR JK upřesňuje zásady pro rozhodování v území a úkoly pro
územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentací:
• podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou
dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou
infrastrukturu
• respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny,
• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické
hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný
charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně
specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území
a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny,
• omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3
s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených
k plnění funkcí lesa a za-chování krajinného rázu.
• řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV.
tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s Rakouskem,
• při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví,
• při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy OS6 dbát na dostatečné
zastoupení zeleně a ekoduktů,
• zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci
vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití
18
Pro rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB2 Táborsko stanovují ZÚR JK tyto
zásady pro rozhodování o změnách v území:
•
•
•
•
•
•
podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní
a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina,
v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného
území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s
ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny;
dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v
navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I.
třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v
maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území,
zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2,
stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně
dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou
technickou infrastrukturu,
při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na
dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2
Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS4 Písecko – Táborsko – Pelhřimovsko
stanovují ZÚR JK tyto zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní
plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí:
•
•
•
•
•
•
podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou
dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou
infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov,
respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení
chráněných území přírody,
podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické
hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a
převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu
a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina,
při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci
N-OS4,
zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci
vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití
Pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB3 Pacovsko stanovují ZÚR JK tyto
zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících
ÚPD dotčených obcí:
19
•
•
•
•
•
•
4.3
podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a
jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním
chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením,
podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti
turistického a cestovního ruchu,
podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke
specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a
to i v oblasti turistického a cestovního ruchu
územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti
vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní
úroveň obyvatel v této oblasti,
při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a
turistického ruchu,
řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a
doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na
Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina
Environmentální pilíř
4.3.1 Horninové prostředí a geologie
Důsledně vyžadovat komplexní rekultivaci vytěžených ploch a urychlit odstranění důsledku
těžby, včetně starých ekologických zátěží.
Významná část území ORP Tábor se nachází v oblastech s vysokým rizikem výskytu půdního
radonu. V přípravě ÚPD, územních a stavebních řízeních je třeba dbát na opatření
minimalizující negativní účinky radonu na zdraví obyvatel.
4.3.2 Vodní režim
V ÚPD obcí s vymezeným záplavovým územím navrhnout omezení další urbanizace v těchto
lokalitách a prostory údolních niv uvolnit pro průchod povodňových vln. V odůvodněných
případech posoudit ekonomické a sociální dopady odstranění riskantně umístěných objektů.
Přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích.
Citlivě posoudit a zapracovat protipovodňových opatření. Riziko povodňových škod je třeba
vyloučit nebo výrazně omezit především v území se soustředěnou bytovou nebo průmyslovou
zástavbou v záplavovém území, kde potenciální povodňové škody významně přesahují
náklady na protipovodňová opatření. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových
opatření je třeba hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retenci
vody v území a vhodná technická opatření, ovlivňující povodňové průtoky.
4.3.3 Hygiena životního prostředí
Značná část obyvatel žijících v táborské aglomeraci je vystavena hlukové zátěži a exhalacemi,
jejímž zdrojem je především doprava (silniční, železniční). V budovaných koridorech dálnice
20
D3, IV. tranzitního železničního koridoru a silnic I. a II. třídy se hluková zátěž ještě zvýší.
V ÚPD exponovaných obcí je třeba dbát na uplatnění aktivních opatření pro snížení hlukové
zátěže urbanizovaných oblastí.
4.3.4 Ochrana přírody a krajiny
ORP Tábor má rozsáhlá území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Přesto docházelo
v minulosti v některých oblastech a obcích k výrazným negativním zásahům člověka do
krajiny, což vedlo ke snížení hodnoty KES, poklesu podílu zatravněných ploch a nelesní
zeleně, snížení retenční schopnosti krajiny, zvětšení ploch nevyužívaných zemědělských
pozemků a meliorovaných ploch. Jako příležitost k minimalizaci a nápravě části těchto
negativních zásahů se nabízí využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav,
které by měly sloužit k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot území. Další vhodnou možností k nápravě současného stavu je např.
revitalizace vodních toků a údolních niv, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů
atd.
Významným problémem je také snížení prostupnosti a fragmentace krajiny výstavbou dálnice
D3 a IV. železničním koridorem.
4.3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkce lesa
ORP Tábor vykazuje nejvyšší zastoupení kvalitních zemědělských půd, zařazených do I. a
II.třídy ochrany ZPF z celého Jihočeského kraje. Z hlediska trvalé udržitelnosti je
problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí
větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.
4.4
Hospodářský pilíř
4.4.1 Hospodářské podmínky
Koncepční a územně technickou přípravou zón ekonomických aktivit vytvářet podmínky pro
získání investic. Vytvářet podmínky a vymezovat vhodné plochy pro ekonomický rozvoj
regionu.
Věnovat trvalou pozornost segmentům území se sníženou a klesající nabídkou pracovního
uplatnění (Mladovožicko, Jistebnicko), hledat vhodné a rozmanité nástroje intervencí včetně
územně plánovacích opatření na podporu rozšíření nebo zlepšení nabídky pracovních
příležitostí.
Generovat pracovní příležitosti ve venkovských oblastech ORP realizací ekologických staveb
a opatření - péče o údržbu krajiny, sanací starých ekologických zátěží, zvýšením retenčních
schopností krajiny, realizaci protipovodňových opatření , realizaci ÚSES.
Vytvářet nová pracovní místa podporou rozvoje vhodných forem cestovního ruchu a při
budování jeho infrastruktury.
21
4.4.2 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
4.4.2.1 Veřejná dopravní infrastruktura
Území ORP Tábor je zatím obtížně průchodné pro dálkovou tranzitní i cílovou dopravu, což
limituje rozvoj hospodářské základny a prakticky znemožňuje alokaci významných
zahraničních investic. Z celkové délky dálnice D3 byl zatím zprovozněn pouze obchvat
města Tábor a úseky Tábor - Chotoviny (9 km) a Mezno -Chotoviny (6,8 km). D3 výrazně
urychlí dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace
především v době špiček kritická.
Územím ORP Tábor prochází tranzitní dopravní koridor (IV.TŽK), jenž je nedílnou součástí
multimodálního koridoru X (M1). Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně
pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami. Vybudování
integrovaných dopravních a informačních systémů veřejné dopravy by přispělo ke zvýšení
nákladní dopravy i přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální
automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí.
Modernizace celostátní železniční trati č.220 Praha – Benešov – Tábor – Č.Budějovice – Linz
a její přestavba na IV. tranzitní železniční koridor pro kombinovanou dopravu by umožnilo
přesunout na železnici podstatnou část nákladní tranzitní dálkové dopravy, což by zásadním
způsobem příznivě ovlivnilo životní prostředí a umožnilo navazovat těsnější výrobní
kooperace se západoevropskými podniky.
Současný stav letišť (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných
ploch) omezuje možnosti jejich využití. Za hlavní nedostatek pro zlepšení dostupnosti území
ORP i širšího regionu je proto považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní veřejný
mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz.
Rozvojem integrovaného systému veřejné dopravy je třeba podporovat mobilitu obyvatelstva
při vyjížďkách za prací a do škol a zlepšovat dostupnost zatím nedostatečně navštěvovaných
míst cestovního ruchu.
4.4.2.2 Veřejná technická infrastruktura
Technická infrastruktura vyžaduje přestavbu, modernizaci a další plošný rozvoj jednotlivých
subsystémů:
v zásobování vodou existují obce, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti,
kde je nutné vybudováním nových sítí podíl napojení obyvatel na veřejné vodovody
zvýšit
je nezbytné pokračovat v rozšíření stávající kanalizační sítě, rekonstrukcí lokálních
kanalizačních soustav a čistíren odpadních vod zajistit jejich plnou funkceschopnost a
kompatibilitu s evropskými normami
v území ORP roste celková produkce odpadů. Podíl odpadu odstraňovaného
skládkováním dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl odpadu využívaného
recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie
v území ORP Tábor existuje řada lokalit s významnou starou ekologickou zátěží,
jejichž sanace bude velmi nákladná
v rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla
provozované na fosilní paliva, které jsou častým zdrojem znečištění, v některých
případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel.
22
4.5
Pilíř soudržnosti společenství obyvatel
4.5.1 Sociodemografické podmínky
4.5.1.1 Populační vývoj obyvatelstva
Důležitým ukazatelem kvality života v území je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který
odráží populační klima a migrační aktivitu regionu. Území ORP Tábor patří k těm
s dlouhodobě velice malým přírůstkem obyvatel, který se v posledních letech pohyboval
blízko nulové úrovni. Rovněž přírůstky počtu obyvatel migrací jsou celkově nepatrné.
Tendence ke snižování podílu dětí v populaci je zcela dominující. Z pohledu zabezpečení
vlastních budoucích generací je pokles podílu dětí stejně nepříznivý jako nárůst podílu starých
občanů. Oba tyto nepříznivé demografické trendy přitom postihují především nejmenší obce,
z nichž některé se tak dostávají na hranici existence sídel pro trvalý život obyvatel.
4.5.1.2 Sociální a zdravotní péče
Na nepříznivě se vyvíjející demografickou situaci je třeba reagovat zvyšováním kapacit
domovů důchodců a pensionů pro důchodce, léčebny dlouhodobě nemocných a zejména
rozvíjet systém ambulantní pečovatelské péče, denních stacionářů a center.
Při přípravě koncepcí rozvoje území věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a
sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se
promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení a služeb ve
zdravotnictví a zdravotnické péči místního i nadmístního významu.
4.5.1.3 Vzdělání
Je třeba vytvářet příznivé podmínky pro uplatnění a trvalý život mladých vysokoškolsky
vzdělaných lidí, dále zlepšovat dostupnost center vysokoškolského vzdělání v Č.
Budějovicích a Praze, usilovat o zřízení vysoké školy, či její fakulty v táborské agomeraci a
vytvořit územně technické podmínky pro zřízení podnikatelského inkubátoru či inovačního
centra ve vazbě na multinodální dopravní koridor M1.
Vhodná je také snaha o zachování základního a mateřského školství v menších obcích.
4.5.2 Bydlení
4.5.2.1 Bydlení
V ÚPD věnovat zvýšenou pozornost lokalizaci bytové výstavby, jejím formám a dopadům na
urbanizaci volné krajiny, přepravní nároky, dopravní a technickou infrastrukturu území.
Podporovat zvýšení rozsahu i tempa modernizace, přestavby staršího bytového fondu a
zlepšování kvalit prostředí obytných souborů a celků. Využívat objektů individuální rekreace
k trvalému bydlení.
23
4.5.2.2 Sídelní struktura a suburbanizace
Zamezit neodůvodněným záborům pozemků ZPF v I. a II. třídě ochrany, podporovat
uplatnění úplné škály různých forem bydlení v souladu s místními podmínkami, aktivně
zlepšovat dopravní a technickou infrastrukturu hospodářsky méně rozvinutých oblastí a
specifických oblastí ORP Tábor.
Také je třeba v ÚPD reagovat na probíhající proces suburbanizace v obcích ležících
v blízkosti táborské aglomerace, zejména na vysokou kvalitou občanské vybavenosti,
veřejného prostranství a dobrou dopravní dostupnost.
4.5.3 Rekreace
4.5.3.1 Cestovní ruch
Nedostatečná ekonomická výtěžnost CR je výsledkem nedostatečného marketingu kulturně
historických i přírodních hodnot území a slabě vyvinuté infrastruktury cestovního ruchu mimo
zavedená centra CR (Tábor, Bechyně). Problémem je celoroční využití ubytovacích kapacit i
kvalita poskytovaných služeb. V dalším rozvoji CR je důležité respektovat požadavky
ochrany přírody a krajiny, podporovat rozvoj „měkkých“ forem cestovního ruchu (např.
lázeňství a wellness, hippoturistika, cykloturistika, agroturistika, případně golf či kongresová
turistika, která mají na Táborsku dobré předpoklady rozvoje) a zajistit zvýšení vybavenosti
v oblasti služeb.
4.5.3.2 Památková péče
Památkově cenná území jsou ohrožena stavebními aktivitami v blízkosti památkově
chráněných objektů i celých souborů, které mohou ohrozit estetickou hodnotu krajiny
případně mít destruktivní vliv na kulturní hodnotu objektů samotných.
Je nezbytné zlepšovat a vytvářet územní podmínky pro ochranu a rozvoj kulturních hodnot,
zejména krajiny a krajinného rázu.
4.5.3.3 Sport a tělovýchova
V koncepcích rozvoje území věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální
struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají do
měnících se nároků na dostupnost zařízení, ploch a služeb pro sport, tělovýchovu, využití
volného času a zdravý způsob života..
Ve strategických plánech rozvoje i v ÚPD věnovat zvýšenou pozornost územně náročným
druhům sportovišť (golf, areály sjezdového lyžování, areály pro motoristické sporty apod.) a
jejich dopadům na ŽP a krajinný ráz.
V ÚPD obcí a VÚC vytvářet příznivé územně technické podmínky rozšiřování systému
značených cykloturistických tras, cyklostezek, hipostezek a turistických tras.
24