zde
Transkript
Projekt Béďa Kvalita života bechtěreviků očima pacientů Institut biostatistiky a analýz Karel Vedral, CARD - Březen 2008 Úvodní slovo V roce 2005 byl uskutečněn projekt BÉĎA I, který mapoval situaci osob postižených Bechtěrevovou chorobou (Ankylozující spondylitidou), a který svým rozsahem a podrobným zpracováním byl ojedinělou prací uskutečněnou pacientskou organizací za pomoci lékařů Revmatologického ústavu v Praze, za podpory farmaceutické společnosti Schering–Plough Central East AG. Jeho zpracování do podoby tiskové a CD prezentace se ujala Masarykova univerzita v Brně, Institut biostatistiky a analýz. Projekt byl publikován na řadě konferencí a stal se základem některých opatření provedených v léčbě této choroby. Protože byl projeven zájem sledovat změny v léčbě této choroby, byly zahájeny práce v roce 2007 na opakování projektu. Současně bylo reagováno na nové poznatky, moderní způsoby léčby, zejména v oblasti tzv. biologické léčby, a na ekonomické stránky dosavadních a nových způsobů léčby. Tyto ekonomické a zejména farmakoekonomické dopady lze z projektu snadno dopočítat. Protože náhled na celou problematiku bylo nutné vzít z pohledu i dalších chorob z oblasti revmatologie, byly ke spolupráci vyzvány ještě pacientské organizace SPAE – Sdružení psoriatiků a atopických ekzematiků a REVMA LIGA v ČR. Malé množství zúčastněných pacientů na průzkumu revmatoidní artridy však nedává zatím uspokojivý a samostatně definovatelný přehled. Pokud se projekt dočká dalšího opakování, jistě se připojí více pacientů i z této oblasti chorob. Projekt byl ukončen v březnu 2008, a to zejména za podpory farmaceutické společnosti Wyeth Whitehall Czech, s.r.o., zpracování tiskovou formou a na CD opět provedl Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Brno. Závěrem bych rád poděkoval všem pacientům a všem dalším, kteří mi pomohli při sestavování dotazníků, sběru dat a jejich zpracování. Zejména děkuji společnosti Wyeth za velikou podporu a pomoc, bez které by tak velký projekt nebylo možné uskutečnit. Poděkování samozřejmě patří i zpracovatelům z Institutu biostatistiky a analýz MU Brno. Věřím, že tento druhý projekt přinese ještě širší a současně podrobnější poznatky o vývoji revmatických chorob a bude dobrou pomůckou i lékařům. Přeji každému, kdo se s projektem setká aby co nejlépe využil informace, které projekt přináší. Karel Vedral, březen 2008 Cíle studie Béďa Základním cílem projektu Béďa je zjistit informovanost pacientů s Bechtěrevovou chorobou, psoriázou, artropatií a atopickým ekzémem o jejich chorobě, jejich současný zdravotní stav, způsoby léčby a využití jim dostupných léčebných možností. Situace pacientů s revmatickými potížemi v České republice je hodnocena na základě v pořadí již druhého celorepublikového dotazníkového průzkumu pod záštitou České asociace pro revmatické choroby, Klubu bechtěreviků a Společnosti psoriatiků a atopických ekzematiků. Součástí průzkumu jsou dotazníky kvality života vycházející z mezinárodních standardů, které budou využity pro hledání faktorů nemoci s nejvyšším vztahem ke kvalitě života těchto pacientů. Jedním z výstupů je srovnání výsledků s předešlou studií a zjištění možných změn ať už v oblasti léčby nebo v oblasti kvality života. Obsah prezentace I. Popis souboru respondentů II. Anamnéza choroby III. Současný zdravotní stav IV. Rehabilitace v léčbě respondentů V. Vyšetření a léčba VI. Biologická léčba VII. Vliv léčby na nemocné VIII. Dotazníky kvality života a zdravotního stavu Kapitola I Popis respondentů Tato část je věnována popisu základních charakteristik souboru respondentů. Věnuje se sociodemografické charakteristice respondentů (pohlaví, věk, rodinný stav, děti, bydliště), dále sleduje držení průkazů zdravotního postižení a invaliditu respondentů. Pohlaví a věk Rodinný stav Bydliště respondentů Průkazy ZP a ZTP Částečná invalidita Plná invalidita Invalidita - celkově Zaměstnání před přiznáním invalidního důchodu I.1a Pohlaví a věk respondentů N = 509 Pohlaví 0.4% Muži (N = 319) Ženy (N = 188) Neznámo (N = 2) 36.9% 62.7% 50 40 30 20 10 0 30.5 0.0 0.4 3.1 5.3 6.7 8.6 12.4 15.3 17.7 Medián věku: Celkem = 55 let Muži = 57 let Ženy = 53 let 120 21 -2 5 26 -3 0 31 -3 5 36 -4 0 41 -4 5 46 -5 0 51 -5 5 56 61 60 a ví ce Procento respondentů Zastoupení věkových kategorií Věkové kategorie Téměř dvě třetiny souboru respondentů tvořili muži. Medián věku respondentů byl 55 let. I.1b Pohlaví a věk - přepočet na populaci ČR N = 207 623 Pohlaví 0.4% Muži (N = 130 180) Ženy (N = 76 613) Neznámo (N = 830) 36.9% Počet nemocných dle věkových kategorií 63.2 ví ce 0 a 5 -5 -6 56 61 Věkové kategorie 51 0 46 -5 5 41 -4 0 36 -4 5 -3 31 -3 5 -2 21 1- 0 0.8 0.0 36.7 31.8 25.7 17.9 13.9 11.0 6.5 26 70 60 50 40 30 20 10 0 20 Počet pacientů v tisících 62.7% Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. I.2a Rodinný stav a děti respondentů Procento respondentů Rodinný stav respondentů N = 509 100 72.9 80 60 40 20 13.4 4.7 4.9 4.1 IV. V. I. II. III. IV. V. Svobodný/á (N = 24) Ženatý/vdaná (N = 371) Rozvedený/á (N = 68) Vdovec/vdova (N = 25) Neznámo (N = 21) 0 I. II. III. Rodinný stav Máte děti? 11.0% 3.5% Ano (N = 435) Ne (N = 56) Neznámo (N = 18) 85.5% Mezi respondenty převládali pacienti ženatí/vdané (téměř 73%) a více než 85% respondentů má děti. I.2b Rodinný stav a děti - přepočet na populaci ČR Procento respondentů Rodinný stav respondentů N = 207 623 100 72.9 80 60 40 20 13.4 4.7 4.9 4.1 IV. V. I. II. III. IV. V. Svobodný/á (N = 9 790) Ženatý/vdaná (N = 151 332) Rozvedený/á (N = 27 737) Vdovec/vdova (N = 10 198) Neznámo (N = 8 566) 0 I. II. III. Rodinný stav Máte děti? 11.0% 3.5% Ano (N = 177 518) Ne (N = 22 839) Neznámo (N = 7 267) 85.5% Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. I.3 Bydliště respondentů N = 509 Počet respondentů v rámci krajů Respondenti Kraje Počet respondentů: ≤ 20 21-30 31-40 41-50 > 50 Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Neuvedeno Celkem N % 64 50 33 17 10 18 25 31 32 43 78 33 28 35 12 509 12.6 9.8 6.5 3.3 2.0 3.5 4.9 6.1 6.3 8.4 15.3 6.5 5.5 6.9 2.4 100.0 Počet na 100 000 obyvatel 5.4 4.3 5.3 3.1 3.3 2.2 5.8 5.7 6.3 8.4 6.9 5.2 4.7 2.8 5.0 Barevná mapa ukazuje zastoupení respondentů v krajích České republiky. Nejvíce respondentů v projektu Béďa bylo z Jihomoravského kraje (15.3%), Prahy (12.6%) a Středočeského kraje (9.8%). Při přepočtu na 100 000 obyvatel však byl nejvíce zastoupen kraj Vysočina. I.4a Průkazy ZP a ZTP N = 509 Procento respondentů Držitel průkazu ZP, ZTP, ZTP/P 100 80 60 40 20 0 62.3 31.2 3.5 2.8 I. II. 0.2 III. IV. ZP (N = 18) 349 respondentů ZTP (N = 317) (68.6%) jsou držitelé některého z průkazů. ZTP/P (N = 14) Bez průkazu (N = 159) Neznámo (N = 1) I. II. III. IV. V. 68.6% V. Průkaz N = 349 Medián délky držení některého z průkazů 27.5 17.5 16.0 2.0 Délka držení průkazu (roky) = 9 let ám o 1.1 zn d -3 30 0 0.6 26 5 -2 21 0 -2 16 5 -1 11 10 6- 5 3- 4.6 ne 10.3 na 20.3 2 50 40 30 20 10 0 1- Procento respondentů Délka držení některého průkazu 68.6% respondentů bylo držiteli některého z průkazů ZP, ZTP nebo ZTP/P. Medián délky držení některého z průkazů je 9 let, přičemž v souboru se vyskytli i respondenti s délkou držení průkazu více než 20 let (7.2%). I.4b Průkazy ZP a ZTP - přepočet na populaci ČR Procento respondentů Držitel průkazu ZP, ZTP, ZTP/P 100 80 60 40 20 0 62.3 31.2 3.5 2.8 I. II. 0.2 III. IV. ZP (N = 7 342) ZTP (N = 129 305) ZTP/P (N = 5 711) Bez průkazu (N = 64 857) Neznámo (N = 408) I. II. III. IV. V. 68.6% N = 207 623 V. Délka držení některého průkazu N = 142 358 39.2 29.0 24.9 22.8 14.7 2.9 Délka držení průkazu (roky) zn ám o 1.6 ne na d -3 30 0 0.8 26 5 -2 21 0 -2 16 5 -1 11 10 6- 5 3- 6.5 2 50 40 30 20 10 0 1- Počet pacientů v tisících Průkaz Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. I.5a Částečná invalidita N = 509 Přiznán částečný invalidní důchod 9.4% Ano (N = 257) Ne (N = 204) Neznámo (N = 48) 50.5% 40.1% 19.8 N = 257 Medián délky pobírání částečného invalidního důchodu 35.4 24.1 12.8 1.9 0.4 0.4 1.2 = 5 let 610 11 -1 5 16 -2 0 21 -2 5 26 -3 0 na d ne 30 zn ám o 3.9 35 50 40 30 20 10 0 12 Procento respondentů Délka pobírání částečného invalidního důchodu Délka pobírání důchodu (roky) Více než polovina respondentů uvedla, že jim byl přiznán částečný invalidní důchod. Medián délky pobírání částečného invalidního důchodu je 5 let, přičemž v souboru se vyskytli i respondenti s délkou pobírání důchodu více než 20 let (2.7%). I.5b Částečná invalidita - přepočet na populaci ČR Přiznán částečný invalidní důchod N = 207 623 9.4% Ano (N = 104 850) Ne (N = 83 257) Neznámo (N = 19 517) 50.5% 40.1% N = 104 850 37.1 25.3 20.8 13.5 o ám zn ne na d -3 Délka pobírání důchodu (roky) 1.2 0.4 30 0 0.4 26 -2 5 2.0 21 0 -2 16 5 -1 11 10 6- 5 3- 4.1 2 50 40 30 20 10 0 1- Počet pacientů v tisících Délka pobírání částečného invalidního důchodu Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. I.6a Plná invalidita N = 509 Přiznán plný invalidní důchod 9.4% 31.8% Ano (N = 162) Ne (N = 299) Neznámo (N = 48) 58.7% 24.1 16.0 20.4 17.3 N = 162 Medián délky pobírání plného invalidního důchodu 13.6 0.6 1.2 1.2 = 8 let 610 11 -1 5 16 -2 0 21 -2 5 26 -3 0 na d ne 30 zn ám o 5.6 35 50 40 30 20 10 0 12 Procento respondentů Délka pobírání plného invalidního důchodu Délka pobírání důchodu (roky) Plný invalidní důchod byl přiznán 31.8% respondentů s mediánem délky pobírání 8 let. Procento pacientů v invalidním důchodu po dobu delší než 20 let je 7.4%. I.6b Plná invalidita - přepočet na populaci ČR Přiznán plný invalidní důchod 9.4% 31.8% N = 207 623 Ano (N = 66 024) Ne (N = 122 082) Neznámo (N = 19 517) 58.7% 11.4 9.0 zn ám 30 0 -3 26 Délka pobírání důchodu (roky) 0.8 o 0.8 0.4 5 -2 21 0 -2 16 5 -1 11 10 6- 5 3.7 3- N = 66 024 ne 13.4 d 10.6 na 15.9 2 25 20 15 10 5 0 1- Počet pacientů v tisících Délka pobírání plného invalidního důchodu Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. I.7 Invalidita - celkově N = 509 Přiznán invalidní důchod 3.1% 29.9% Ano (N = 341) Ne (N = 152) Neznámo (N = 16) 67.0% 23.5 N = 341 Medián délky pobírání invalidního důchodu 27.6 18.2 10.3 6.2 0.9 1.5 0.9 = 9 let 610 11 -1 5 16 -2 0 21 -2 5 26 -3 0 na d ne 3 0 zn ám o 11.1 35 50 40 30 20 10 0 12 Procento respondentů Délka pobírání invalidního důchodu Délka pobírání důchodu (roky) Více než dvě třetiny respondentů uvedly, že pobírají buď částečný nebo plný invalidní důchod s mediánem celkové doby pobírání alespoň jednoho z důchodů 9 let. Nejvíce respondentů pobírá invalidní důchod 6 až 10 let, 8.6% respondentů pak pobírá invalidní důchod více než 20 let. I.8 Zaměstnání před přiznáním důchodu Procento respondentů Pouze respondenti, kterým byl přiznán invalidní důchod. N = 341 50 40 33.4 30.5 30 20 10 13.8 10.0 11.1 1.2 0 I. II. III. IV. V. VI. Typ zaměstnání I. II. III. IV. V. VI. Sedavé (N = 34) Sedavé s přecházením (N = 114) Lehká fyzická práce (N = 47) Středně těžká fyzická práce (N = 104) Těžká fyzická práce (N = 38) Neznámo (N = 4) Před přiznáním částečného nebo plného invalidního důchodu respondenti vykonávali převážně sedavé zaměstnání s přecházením (33.4%) a středně těžkou fyzickou práci (30.5%). Popis souboru respondentů - shrnutí Zastoupení pohlaví u respondentů je v poměru 2:1 pro muže, což koresponduje s mezinárodní literaturou. Nejčastější věkovou skupinou u dotazovaných byla skupina s věkem nad 60 let. Medián věku byl 55 let. 85.5% respondentů uvedlo, že má děti. Nejvíce dotazovaných pocházelo z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje (37.7%). Při přepočtu na 100 000 obyvatel však byl nejvíce zastoupen kraj Vysočina. 68.6% respondentů uvedlo, že jsou držiteli některého z průkazů ZP, ZTP nebo ZTP/P. Medián doby držení některého z průkazů byl 9 let. Částečný nebo plný invalidní důchod pobírá nebo pobíralo 67% respondentů s Bechtěrevovou chorobou. Medián délky pobírání invalidního důchodu byl opět 9 let. Nejvíce respondentů mělo před přiznáním důchodu sedavou práci s přecházením (33.4%) nebo středně těžkou fyzickou práci (30.5%). Kapitola II Anamnéza choroby Tato část je věnována osobní a rodinné anamnéze Bechtěrevovy choroby. Podrobně řeší výskyt prvních obtíží spojených s Bechtěrevovou chorobou a stanovení choroby lékařem. První potíže a stanovení diagnózy Trvání obtíží Rodinná anamnéza II.1 První obtíže a stanovení diagnózy 60 N = 509 47.7 40 20.8 20.0 2.4 0.8 1.2 e ví c -6 0 ne 61 a 51 41 31 -4 0 -3 0 21 -5 0 0 o 7.1 zn ám 20 120 Procento respondentů První obtíže spjaté s Bechtěrevovou chorobou Věkové kategorie Doba od prvních příznaků do stanovení Bechtěrevovy choroby Procento respondentů 60 40 20 17.1 24.2 21.0 13.9 7.9 6.3 3.9 3.5 2.2 o zn ám 30 ne -3 0 d na Délka (roky) 26 -2 5 21 -2 0 16 -1 5 11 610 35 12 0 Téměř u poloviny respondentů se první obtíže spjaté s Bechtěrevovou chorobou objevily mezi 20. a 30. rokem života. Doba od prvních příznaků do stanovení Bechtěrevovy choroby je velmi různorodá, u 13.7% pacientů byla dokonce delší než 20 let. II.2 Délka trvání obtíží Procento respondentů Délka trvání obtíží respondentů N = 509 30 20.2 17.5 20 8.1 10 12.8 9.2 6.7 12.6 11.8 Medián = 28 let 1.2 o ne zn ám 35 d na -3 5 31 -3 0 26 -2 5 21 -2 0 16 -1 5 11 6- do 5 10 0 Délka (roky) Délka trvání obtíží respondentů podle věku Procento respondentů 100% Věkové kategorie: 80% < 41 60% 41-50 40% 51-60 20% > 60 0% do 5 6-10 11-15 16-20 21-25 26-30 31-35 nad 35 Délka (roky) Nejčastější kategorie délky trvání obtíží je nad 35 let (20.2%), což koresponduje s tím, že nejvíce respondentů je ve věku nad 60 let. Mezi respondenty staršího věku jsou i tací, kteří trpí obtížemi poměrně krátkou dobou (do 5 let). II.3a Rodinná anamnéza Bechtěrevova choroba u rodičů N = 509 Otec (N = 41) 86.8% Matka (N = 26) Otec i matka (N = 0) 0.0% 8.1% 5.1% Ne/Neznámo (N = 442) Bechtěrevova choroba u dětí 28.1% 17.1% 16.1% N = 82 55.8% Ano (N = 82) Ne (N = 284) Neznámo/Nemá děti (N = 143) 48.8% 34.1% Syn (N = 40) Dcera (N = 28) Více dětí (N = 14) Diagnózu Bechtěrevovy choroby u rodičů uvedlo pouze 13.2% respondentů s menší převahou na straně otce. 16.1% respondentů uvedlo Bechtěrevovu nemoc také u svých dětí, opět s převahou mužského pohlaví. II.3b Rodinná anamnéza Bechtěrevova choroba u rodičů a dětí respondentů N = 509 Rodiče Výskyt Bechtěrevovy choroby Děti Ano Ne/Neznámo Ano 17 (3.3%) 65 (12.8%) Ne 31 (6.1%) 253 (49.7%) Neznámo/Nemá děti 19 (3.7%) 124 (24.4%) Celkem u 132 respondentů (25.9%) se vyskytuje Bechtěrevova choroba také u rodičů a/nebo dětí. U 3.3% respondentů s Bechtěrevovou chorobou se nemoc vyskytuje současně také u rodičů i dětí. Celkem 25.9% respondentů pak uvedlo, že chorobou trpí současně také rodiče a/nebo děti. Anamnéza choroby - shrnutí První příznaky Bechtěrevovy choroby se objevují nejčastěji mezi 20. a 30. rokem života (47.7% respondentů). Doba od prvních příznaků do stanovení Bechtěrevovy choroby je však velmi různorodá, u 13.7% pacientů byla dokonce delší než 20 let. Délka trvání obtíží koreluje s věkem respondentů, tedy starší respondenti mají obtíže delší dobu, nicméně i mezi pacienty nad 60 let věku jsou pacienti, u nichž obtíže trvají méně než 5 let. 13.2% respondentů uvedlo, že Bechtěrevovou chorobou trpí také jeden z rodičů. 16.1% respondentů uvedlo Bechtěrevovu nemoc také u svých dětí. Celkem 25.9% respondentů uvedlo, že Bechtěrevovou chorobou trpí současně také rodiče a/nebo děti. Kapitola III Současný zdravotní stav V této části je hodnocen současný zdravotní stav respondentů na základě jejich schopností fungovat v každodenním životě. Hodnotí se obvyklé činnosti jako je například oblékání, jídlo, chůze nebo hygiena. Je také hodnocena nutnost využití různých pomůcek k těmto činnostem. Každodenní činnosti Využití různých pomůcek Potřeba pomoci od jiné osoby Současný zdravotní stav Ranní ztuhlost III.1a Schopnost vykonávat každodenní činnosti Průměrná schopnost vykonávat činnost je na stupnici 0-100 (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží). Všichni respondenti Respondenti ve věku 30 - 40 let Respondenti ve věku 50 - 60 let N = 509 N = 61 N = 168 0 25 50 75 100 0 25 50 75 100 0 25 50 75 100 94.8 96.7 Nakrájet si maso při jídle 95.6 Otevřít dveře od auta 95.4 94.4 94.9 Otevřít a zavřít kohoutek vodovodu 95.2 95.6 94.7 Zvednout plný šálek k ústům 93.9 95.6 92.8 Otevřít novou krabici mléka 93.0 94.5 91.5 Otevřít zavařovací sklenici s víčkem se závitem (již jednou otevřenou) 89.3 89.4 83.3 87.9 83.3 Vyřídit pochůzku a nakoupit 84.4 Chodit venku po rovném terénu 84.3 Usednout na toaletu a vstát z ní 84.3 85.0 81.0 Celý/á se umýt a osušit 83.6 85.6 82.4 88.5 83.3 Průměrná hodnota ze všech každodenních činností Z grafů stratifikovaných podle věku je vidět, že mezi schopností vykonávat každodenní činnosti u respondentů různého věku nejsou velké rozdíly. Starší lidé jsou nepatrně hůře schopni vykonávat některé činnosti, což ovšem nemusí být zapříčiněno nemocí, ale jednoduše starším věkem a celkovým poklesem výkonnosti organismu. III.1b Schopnost vykonávat každodenní činnosti Průměrná schopnost vykonávat činnost je na stupnici 0-100 (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží). Všichni respondenti Respondenti ve věku 30 - 40 let Respondenti ve věku 50 - 60 let N = 509 N = 61 N = 168 0 25 50 75 100 0 25 50 75 100 0 25 50 75 100 Umýt si vlasy 82.7 86.7 79.8 Vyjít pět schodů 81.2 85.0 78.9 Natáhnout se a sundat těžký předmět z výšky nad hlavou 76.7 79.7 74.3 Vstát ze židle bez opěradel 76.2 77.8 73.8 Vykoupat se ve vaně 75.7 77.8 73.7 Nastoupit a vystoupit z auta 73.8 75.0 72.0 Obléci se 70.4 72.1 71.1 Vykonávat běžné domácí práce 69.7 70.6 69.3 Ulehnout a vstát z postele 69.7 67.2 68.1 Ohnout se nebo si kleknout a zvednout oblečení z podlahy 66.9 68.3 65.9 Průměrná hodnota ze všech každodenních činností Největší problémy dělají nemocným s Bechtěrevovou chorobou činnosti spojené s ohýbáním těla (kleknout si, ulehnout a vstát z postele). III.1c Každodenní činnosti Schopnost vykonávat běžné činnosti - souhrnný přehled % I Průměrná schopnost vykonávat činnost na stupnici 0-100 (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží) 100 VIII 90 II 80 70 60 VII III 50 VI I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze Hygiena Dosáhnout na něco Stisk Činnosti IV V Všichni respondenti (N = 509) Respondenti ve věku 30 - 40 let (N = 61) Respondenti ve věku 50 - 60 let (N = 168) Z každodenních činností se pacienti s Bechtěrevovou chorobou nejlépe vypořádávají s jídlem a stiskem, naopak potíže jim dělá vstávání a schopnost na něco dosáhnout. Největší rozdíl (ovšem nijak zásadní) lze mezi skupinou mladších a starších pacientů pozorovat u chůze a oblékání a péči o sebe. III.1d Každodenní činnosti Schopnost vykonávat běžné činnosti - souhrnný přehled Průměrná schopnost vykonávat činnost (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží) Kategorie činnosti Všichni 30 - 40 let 50 - 60 let (N = 509) (N = 61) (N = 168) Oblékání a péče o sebe 76.3 79.5 75.4 Vstávání 72.9 72.4 70.9 Jídlo 94.1 95.6 92.8 Chůze 82.7 86.3 80.9 Hygiena 81.0 82.8 79.0 Dosáhnout na něco 71.6 73.6 69.9 Stisk 93.1 93.0 92.1 Činnosti 75.9 76.3 74.7 Jídlo a stisk zvládají respondenti s nejmenšími obtížemi (94.1 resp. 93.1%). Skupina nemocných ve věku 50-60 let zvládá obecně hůře všechny aktivity než respondenti mladšího věku. Největší potíže mají nemocní s Bechtěrevovou chorobou se vstáváním a schopností na něco dosáhnout. III.2a Využití různých pomůcek - I. část Nutnost užití pomůcek při běžných činnostech Všichni respondenti Respondenti ve věku 30 - 40 let Respondenti ve věku 50 - 60 let N = 509 N = 61 N = 168 33.3% 57.4% 39.3% 60.7% 42.6% Ne (N = 200) Ne (N = 35) Ne (N = 56) Ano (N = 309) Ano (N = 26) Ano (N = 112) % 34.6 1 3 více 25.6 15.9 23.9 0 10 20 30 40 50 % 38.5 1 30.8 2 3 15.4 více 15.4 Počet pomůcek 0 10 20 30 40 50 Počet pomůcek Počet pomůcek 0 10 20 30 40 50 2 66.7% % 39.3 1 2 3 více 23.2 15.2 22.3 Více než 60% respondentů používá při běžných činnostech různých pomůcek, dokonce 23.9% z nich používá více než 3. V užívání pomůcek lze pozorovat výrazný rozdíl mezi skupinou mladších a starších pacientů: 42.6% u mladších vs. 66.7% u starších pacientů. III.2b Využití různých pomůcek - II. část Všichni respondenti Respondenti ve věku 30 - 40 let Respondenti ve věku 50 - 60 let N = 509 N = 61 N = 168 Procento respondentů, kteří užívají pomůcky při běžných činnostech 0 10 20 30 40 50 0 10 20 30 40 50 38.5 Pomůcky pro oblékání 27.9 32.8 Madlo vany Hůl 15.5 Hygienické pomůcky s dlouhým držadlem 14.7 8.4 Berle 39.9 16.4 36.3 6.6 16.7 9.8 11.4 Otvírač na již otevřené zavařovací sklenice 0 10 20 30 40 50 15.5 14.8 14.9 4.9 5.4 4.9 6.0 Podavač věcí s dlouhou rukojetí 6.5 Nástavec sedátka WC 5.9 3.3 3.6 Sedátko do vany 5.5 1.6 4.2 Speciálně upravená židle 4.3 1.6 4.2 Jídelní náčiní speciálně upravené 1.4 Vozík pro invalidy 0.4 0.0 0.6 Chodítko 0.2 0.0 0.0 Jiné 7.3 1.6 3.3 1.2 6.5 Nejčastějšími pomůckami při běžných činnostech pacientů s Bechtěrevovou nemocí jsou pomůcky pro oblékání a madlo do vany. Stejně jako v případě celkového užívání pomůcek jsou i jednotlivé pomůcky, kromě otvírače na sklenice, používány ve větší míře staršími pacienty. III.3a Potřeba pomoci od jiné osoby Všichni respondenti Respondenti ve věku 30 - 40 let N = 509 Respondenti ve věku 50 - 60 let N = 61 41.0% 44.2% 55.8% 48.2% 51.8% 59.0% Ano (N = 225) Ne (N = 284) N = 168 Ano (N = 25) Ne (N = 36) Ano (N = 81) Ne (N = 87) 44.2% respondentů uvedlo, že při běžných činnostech potřebují pomoc jiné osoby. Stejně jako v případě využití pomůcek lze i zde pozorovat rozdíl mezi mladšími a staršími pacienty, avšak tento rozdíl je menší. III.3b Potřeba pomoci od jiné osoby - činnosti Všichni respondenti Respondenti ve věku 30 - 40 let Respondenti ve věku 50 - 60 let N = 61 N = 509 N = 168 Procento respondentů, kteří potřebují pomoc jiné osoby 0 10 20 30 40 50 27.5 Dosáhnout na něco Něco stisknout a otevřít 17.5 Pochůzky a domácí práce 17.3 14.5 Oblékání a péče o sebe Vstávání 8.4 Hygiena 8.3 Chůze 0 10 20 30 40 50 5.7 Jídlo 0.6 0 10 20 30 40 50 33.3 24.6 22.6 14.8 16.7 21.3 16.1 8.2 8.9 18.0 12.5 6.6 1.6 1.6 5.4 0.6 Nejčastěji potřebují pacienti s Bechtěrevovou chorobou pomoc při dosažení na určitou věc (27.5%), nejméně pak pomoc s jídlem (0.6%). Zatímco starší pacienti potřebují větší pomoc při oblékání, péči o sebe a hygieně, mladší pacienti na druhou stranu uvedli využití pomoci při vstávání a domácích pracích. III.4 Současný zdravotní stav Míra potíží v posledním týdnu % Současný zdravotní stav je hodnocen jako průměrná míra potíží v posledním týdnu na škále 0% (žádné) až 100% (velmi velké). I 60 50 40 30 20 V II 10 0 I. II. III. IV. V. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti Všichni respondenti (N = 509) IV III Respondenti ve věku 30 - 40 let (N = 61) Respondenti ve věku 50 - 60 let (N = 168) Největší problémy mají respondenti s bolestí krku, zad a kyčlí. Nejméně pak mají potíže s bolestí ostatních kloubů a bolestí způsobenou pohmatem/útlakem. Respondenti ve věku 30-40 let mají menší potíže s bolestí ostatních kloubů než respondenti staršího věku. III.5 Ranní ztuhlost 50 40 36.9 31.6 27.9 31.1 30.1 26.8 30 20 10 8.4 9.8 4.8 10.4 9.8 10.7 4.5 4.8 1.6 3.3 3.3 3.0 2.6 3.3 3.6 11.5 7.1 7.1 2.0 1.6 2.4 Délka ranní ztuhlosti (min) o zn ám ne 612 10 Délka ranní ztuhlosti (min) 0 5 91 -1 0 -9 0 76 -7 5 61 -6 0 46 -4 5 31 16 -3 0 0 015 Procento respondentů Délka trvání ranní ztuhlosti od doby vstávání Všichni 30-40 let 50-60 let Všichni respondenti (N = 509) Průměr 51.9 55.0 55.5 Respondenti ve věku 30 - 40 let (N = 61) Medián 54.0 60.0 60.0 Respondenti ve věku 50 - 60 let (N = 168) Minimum 0.0 0.0 0.0 Maximum 120.0 120.0 120.0 Ranní ztuhlost u respondentů trvá převážně kolem 30 (30.1%) nebo 60 minut (31.6%), ostatní kategorie jsou méně četné. Medián délky ranní ztuhlosti je 54 minut. Rozdíl mezi věkovými kategoriemi je spíše marginální. Současný zdravotní stav - shrnutí Nejmenší potíže dělají pacientům s Bechtěrevovou chorobou činnosti spojené s jídlem a stiskem, největší naopak vstávání a schopnost na něco dosáhnout. 60.7% respondentů používá při běžných činnostech různých pomůcek, starší pacienti spíše než mladší. Nejčastějšími pomůckami jsou pomůcky pro oblékání (38.5%) a madlo vany (32.8%). Pomoc jiné osoby potřebuje při běžných činnostech 44.2% respondentů, nejčastěji dosáhnout na něco. Největší problémy mají respondenti s bolestí krku, zad a kyčlí. Menší potíže pak mají s bolestí ostatních kloubů a bolestí způsobenou pohmatem/útlakem. Respondenti ve věku 30-40 let mají menší potíže s bolestí ostatních kloubů a s ranní ztuhlostí než respondenti staršího věku. Ranní ztuhlost respondentů nejčastěji trvá do 60 minut (74.6%). Kapitola IV Rehabilitace v léčbě respondentů Tato část je věnována aktivitám respondentů jako je sportování, cvičení a jeho pravidelnost či plavání. Dále se věnuje rehabilitačním a rekondičním pobytům respondentů a lázeňské léčbě. Některé výstupy jsou srovnávány s průzkumem z roku 2005 a hodnotí se zvýšení či snížení aktivit u respondentů během posledních dvou let. Tělesná aktivita Rehabilitační a rekondiční pobyty Lázeňská léčba IV.1 Pravidelné plavání nebo cvičení v bazénu Plavání Délka plavání (rok 2007) Procento respondentů 0% Rok 2005 25% 20.6 50% 75% 100% 73.3 0 20 15 minut 6.1 40 22.6 30 minut Rok 2007 26.1 69.5 Ano Ne Neznámo 4.3 2007 45 minut N = 133 60 minut více minut neznámo 60 41.4 21.8 8.3 2.3 3.8 26.1% respondentů uvedlo, že pravidelně plave, což je o 5.5% více než při první studii Béďa v roce 2005. Nejčastěji plavou pacienti 30 minut (41.4%), pouze ojediněle přesahuje délka plavání 60 minut (2.3%). IV.2 Sport a cvičení Sportujete? 0% Rok 2005 Rok 2007 25% 31.6 35.2 50% 75% 61.3 60.3 Cvičíte? 0% 100% 25% 50% 75% 100% 7.0 Rok 2005 94.6 3.7 1.7 4.5 Rok 2007 96.9 2.6 0.6 Ano Ne Neznámo Pouze cvičící respondenti Ano Ne Neznámo 0 20 60 80 38.8 39.1 Pravidelně 57.9 58.6 Nepravidelně Neznámo 40 3.4 2.2 100 % Rok 2005 N = 954 Rok 2007 N = 493 Více než třetina respondentů uvedla, že sportuje, což znamená oproti minulé studii mírný nárůst. Téměř všichni respondenti cvičí, z toho 39.1% pravidelně. Ve cvičení respondentů ani v jeho pravidelnosti není oproti minulé studii rozdíl. IV.3 Údaje o cvičení Cvičení - s kým? Cvičení - kde? 0 20 40 0 80 54.8 10.4 27.9 20 3.4 Neznámo 3.9 Rok 2005 N = 954 60 % 80 71.4 7.5 11.0 15.7 Sám + fyzioterapeut 28.8 40 73.2 Sám S fyzioterapeutem 12.6 Doma + Rehabilitace Neznámo % 58.4 Doma Rehabilitace 60 14.8 3.6 2.8 Rok 2007 N = 493 Oproti minulé studii lze pozorovat mírný nárůst procenta pacientů, kteří chodí na rehabilitační cvičení. S tím je potom svázán také mírný nárůst procenta pacientů cvičících s fyzioterapeutem. Více jak polovina respondentů však stále cvičí sama doma. IV.4 Délka trvání cvičení 43.0 37.9 40 37.1 33.0 30 Rok 2005 (N = 954) 20 4.0 6.1 1.0 1.4 t in u m ví ce 60 m in ut 45 m in ut 30 m in ut m in ut 0 15 Rok 2007 (N = 493) o 7.0 6.9 10 12.0 10.5 ne zn ám Procento respondentů 50 Doba cvičení Délka cvičení respondentů v 75.0% nepřesahuje 30 minut, což odpovídá i situaci v minulé studii. IV.5a Rehabilitační a rekondiční pobyty I Procento respondentů Účast na rehabilitačních pobytech 100 80 60 40 20 0 62.1 37.9 45.2 Ano 54.8 Rok 2007 N = 509 Ne/Neznámo Frekvence účasti během roku Procento respondentů 100 80 Pouze respondenti účastnící se rehabilitačních pobytů. 79.075.7 Rok 2005 N = 382 60 40 12.015.2 20 2.0 3.0 7.0 3.5 2.6 Rok 2007 N = 230 N ez n ám o kr át Ví ce át Tř ik r rá t va k D dn ou 0 Je Rok 2005 N = 1008 Oproti minulé studii lze sledovat výrazný nárůst procenta respondentů účastnících se rehabilitačních a rekondičních pobytů, které je také doprovázeno mírným zvýšením frekvence účasti na těchto pobytech během roku. IV.5b Rehabilitační a rekondiční pobyty - přepočet na populaci ČR Účast na rehabilitačních pobytech - Rok 2007 113.8 Počet pacientů v tisících 120 93.8 90 60 30 0 Ano Ne/Neznámo 100 71.0 Pouze pacienti účastnící se rehabilitačních pobytů. N = 93 818 60 40 14.3 20 2.9 3.3 2.4 o át N ez n ám kr Ví ce át Tř ik r t rá va k D dn ou 0 Je Počet pacientů v tisících Frekvence účasti během roku 80 N = 207 623 Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. IV.6 Rehabilitační a rekondiční pobyty II Procento respondentů Délka trvání pobytu Pouze respondenti účastnící se rehabilitačních pobytů. 100 80 31.0 40 20 Rok 2005 N = 382 51.053.0 60 5.0 12.6 25.7 8.0 3.9 5.0 4.8 0 < týden týden 2 týdny Rok 2007 N = 230 více dní neznámo Procento respondentů Typy procedur nabízené při pobytech 100 93.0 87.8 83.0 80 76.5 60 37.8 40 Rok 2007 N = 230 20 0 Cvičení Masáže Plavání Koupele Jiné Nejčastěji jezdili respondenti na týdenní rehabilitační nebo rekondiční pobyt (53.0%) s tím, že oproti minulé studii se délka trvání pobytu mírně snížila, což může souviset s předchozím obrázkem a faktem, že respondenti jezdili v roce 2007 na rehabilitační a rekondiční pobyty častěji. IV.7 Procedury nabízené při pobytech Pouze respondenti účastnící se rehabilitačních pobytů. Nejčastější kombinace procedur nabízené při pobytech 0 Cvičení + Plavání + Koupele + Masáže Cvičení + Plavání + Koupele + Masáže + Cvičení + Plavání + Masáže Cvičení + Koupele + Masáže Cvičení + Koupele + Masáže + Cvičení + Plavání Cvičení 10 30 40 33.0 Jiné 29.6 10.4 Jiné 50 % N = 76 N = 68 N = 24 4.3 N = 10 3.5 N=8 2.2 N=5 2.2 N=5 12.2 Ostatní kombinace Neznámo 20 2.6 V 80.8% rehabilitačních pobytů se respondentům nabízely tři a více procedury. Nejčastěji nabízenou procedurou bylo cvičení. N = 28 N=6 Věk respondentů, kteří se zúčastnili rehabilitačních pobytů 50 40 Pouze respondenti účastnící se rehabilitačních pobytů. 31.3 30 vi ce Rok 2005 N = 382 Rok 2007 N = 230 61 Věkové kategorie 23.0 a -6 0 56 51 -5 0 46 -4 5 41 -4 0 -3 5 8.3 6.04.8 8.04.8 7.0 36 21 26 0 -3 0 1.00.4 3.0 2.6 31 10 17.0 13.5 20.4 13.915.0 20.0 -5 5 20 -2 5 Procento respondentů IV.8 Rehabilitační a rekondiční pobyty 40 30 Rok 2005 N = 1008 20 10 0 120 21 -2 5 26 -3 0 31 -3 5 36 -4 0 41 -4 5 46 -5 0 51 -5 5 56 61 -60 a v ne íce zn ám o Procento respondentů Věk všech respondentů podle roku průzkumu Rok 2007 N = 509 Věkové kategorie Rozdíly ve věku respondentů, kteří se zúčastnili rehabilitačních pobytů podle roku průzkumu, není dán tím, že by se v roce 2007 těchto pobytů účastnili starší pacienti, ale je dán odlišným věkovým rozložením v obou studiích, jak ukazuje spodní graf. IV.9a Lázeňská léčba během posledního roku Rok 2005 19.0% Rok 2007 2.5% 2.4% 24.6% Ano Ne Neznámo 73.1% 78.5% Délka trvání lázeňské léčby Procento respondentů Pouze respondenti účastnící se lázeňské léčby. 88.0 91.4 100 80 Rok 2005 N = 791 60 40 20 7.0 6.5 5.0 2.2 0 3 týdny 4 týdny Rok 2007 N = 372 Neznámo V roce 2007 absolvovalo lázeňskou léčbu 73.1% respondentů, což je o 5.4% méně než ve studii z roku 2005. Co se týče délky trvání pobytu v lázních, výrazně převažuje 4 týdenní pobyt. IV.9b Lázeňská léčba během posledního roku přepočet na populaci ČR N = 207 623 Rok 2007 2,4% 24,6% Ano (N = 151 773) Ne (N = 51 075) Neznámo (N = 4 775) 73,1% Počet pacientů v tisících Délka trvání lázeňské léčby Pouze respondenti účastnící se lázeňské léčby. 138.7 150 120 N = 151 773 90 60 30 9.8 3.3 0 3 týdny 4 týdny Neznámo Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. IV.10 Lázeňská léčba – věkové kategorie Respondenti účastnící se lázeňské léčby. 50 Věkové kategorie e vi c a 61 56 -6 0 -5 5 -5 0 46 -4 5 41 -4 0 -3 5 7.0 5.9 9.0 9.7 7.0 4.3 1.6 36 26 21 -3 0 1.0 0.5 0 3.0 31 20 10 Rok 2005 N = 791 29.3 23.0 20.0 19.1 16.115.0 15.0 13.4 51 40 30 -2 5 Procento respondentů Věk respondentů, kteří se zúčastnili lázeňské léčby Rok 2007 N = 372 Rozdíly u věku respondentů, kteří se zúčastnili lázeňské léčby podle roku průzkumu, je dán odlišným věkovým rozložením, jak ukazuje graf níže. 40 30 Rok 2005 N = 1008 20 10 0 120 21 -2 5 26 -3 0 31 -3 5 36 -4 0 41 -4 5 46 -5 0 51 -5 5 56 61 -60 a v ne íce zn ám o Procento respondentů Věk všech respondentů podle roku průzkumu Rok 2007 N = 509 Věkové kategorie Mírné rozdíly ve věku respondentů, kteří se zúčastnili lázeňské léčby (podle roku průzkumu), jsou stejně jako v případě rehabilitačních a rekondičních pobytů dány odlišným věkovým rozložením obou studií, jak ukazuje spodní graf. IV.11 Lázeňská léčba – navštěvované lázně Nejčastěji navštěvované lázně Hlavní léčebná procedura v lázních Lázně N Přepočet na populaci ČR % Jáchymov 99 40 391 26.6 Bohdaneč 57 23 256 15.3 Třeboň 48 19 584 12.9 Hodonín 27 11 016 7.3 Bechyně 25 10 200 6.7 Darkov 21 8 568 5.6 Velichovky 19 7 752 5.1 Teplice 18 7 344 4.8 Radonová voda Bělohrad 16 6 528 4.3 Rašelina Slatinice 12 4 896 3.2 Jiná Ostatní lázně 23 9 383 6.2 Neznámo Neznámo 7 2 855 1.9 CELKEM 372 151 773 100.0 20.4% 1.1% 32.8% 45.7% Respondenti účastnící se lázeňské léčby. Pacienti s Bechtěrevovou chorobou v roce 2007 nejčastěji navštěvovali lázně Jáchymov, Bohdaneč a Třeboň. Co se týče léčebných procedur, pak respondenti navštívili ve 32.8% lázně s radonovou vodou, ve 45.7% lázně s rašelinou a ve 20.4% lázně s jinou hlavní léčebnou procedurou. IV.12 Lázeňská léčba - procedury a zlepšení Zlepšení stavu po lázeňské léčbě podle roku průzkumu 0% 25% 50% Rok 2005 95.4 Rok 2007 94.4 75% 100% 3.4 4.6 1.1 1.1 Respondenti účastnící se lázeňské léčby. Ano Ne Neznámo Zlepšení zdravotního stavu dle lázeňské procedury - průzkum 2007 0% Radonová voda Rašelina Jiné 25% 50% 75% 100% 2.5 95.9 4.1 95.9 89.5 1.6 9.2 1.3 Ano Ne Neznámo Ve většině případů došlo po lázeňské léčbě ke zlepšení stavu pacienta a to nezávisle na roku průzkumu. Stejně tak není rozdíl ve zlepšení zdravotního stavu v souvislosti s absolvovanou lázeňskou procedurou, mírný pokles lze sledovat pouze u pacientů s jinou procedurou než radonovou vodou a rašelinou. IV.13a Lázeňská léčba - zlepšení stavu Procento respondentů Kdy došlo k zlepšení zdravotního stavu? 100 80 40 Rok 2005 N = 755 52.1 53.6 60 39.6 35.0 20 7.3 0 ihned do měsíce Respondenti účastnící se lázeňské léčby a zlepšeným stavem po lázeňské léčbě. 9.1 do půl roku 1.0 Rok 2007 N = 351 2.3 neznámo Kdy došlo k zlepšení zdravotního stavu dle procedur? 0% Radonová voda 20% 29.1 40% 60% 59.0 Rašelina 37.4 49.7 Jiné 36.8 50.0 80% 100% 9.4 9.8 5.9 7.4 2.6 3.1 Ihned Do měsíce Do půl roku Neznámo Studie z roku 2005 a 2007 se v celkovém srovnání rychlosti zlepšení zdravotního stavu neliší, v roce 2007 pak zlepšení zdravotního stavu nastoupilo dříve u pacientů, kteří navštívili lázně s rašelinou. IV.13b Lázeňská léčba - zlepšení stavu Procento respondentů Jak dlouho zlepšení vydrželo? 100 80 Respondenti účastnící se lázeňské léčby a zlepšeným stavem po lázeňské léčbě. 64.6 64.7 Rok 2005 N = 755 60 40 21.9 20.5 20 9.4 10.5 3.1 3.4 0 měsíc 2 měsíce půl roku déle 1.0 0.9 Rok 2007 N = 351 neznámo Jak dlouho zlepšení vydrželo dle procedur? 0% Radonová voda 20% 40% 12.8 Rašelina 8.0 60% 80% 70.9 65.0 100% 8.5 4.3 3.4 22.1 3.1 1.8 Déle než půl roku Půl roku 2 měsíce Měsíc Jiné 10.3 50.0 35.3 1.5 2.9 Neznámo Ze spodního grafu je patrné, že lepší výsledky vzhledem k délce zlepšení zdravotního stavu má radonová voda. Rozložení celkové délky zlepšení bylo v případě studií z roku 2005 a 2007 téměř totožné, což koresponduje s předchozím obrázkem, který vzhledem k lázeňské léčbě také ukazuje na shodu obou studií. IV.14 Lázeňská léčba - služby Vyhovovala by Vám léčba 2x2 týdny v jednom roce? Respondenti účastnící se lázeňské léčby. 1.9% 43.0% 55.1% Ano Ne Neznámo Připláceli jste si za nadstandard? Rok 2005 Rok 2007 1.6% 3.8% 36.0% 43.4% 52.8% 62.4% Ano Ne Neznámo Pouze 43% respondentů odpovědělo, že by jim vyhovovala lázeňská léčba 2x2 týdny v roce. Co se týče připlácení za nadstandardní služby, v roce 2007 si za ně připlatilo o 10% pacientů více než v roce 2005. IV.15 Lázeňská léčba - cesta a společenský život Respondenti účastnící se lázeňské léčby. K cestě do lázní jste použili… Procento respondentů 0 10 20 40 50 30.3 Auto s sebou během pobytu 37.1 32.6 33.1 Odvoz autem 35.8 Hromadná doprava Neznámo 30 29.6 Rok 2005 N = 791 Rok 2007 N = 372 1.3 0.3 Společenský život během lázeňské léčby Rok 2005 18.6% Rok 2007 2.9% 18.5% 1.9% Ano Ne Neznámo 78.5% 79.6% V roce 2007 použilo ve srovnání s rokem 2005 více respondentů k cestě do lázní dopravu autem a naopak méně jich použilo dopravu hromadnými prostředky. Společenského života se v obou studiích zúčastnilo téměř 80% pacientů. IV.16 Lázeňská léčba - péče Spokojenost se stravováním Respondenti účastnící se lázeňské léčby. Procento respondentů 100 80 72.7 72.8 60 40 Rok 2005 N = 791 24.5 24.7 20 1.1 0 dobré vyhovující 1.1 špatné 1.6 1.3 neznámo Rok 2007 N = 372 Spokojenost s péčí lékaře Procento respondentů 100 80 75.1 81.2 Rok 2005 N = 791 60 40 20 0 20.4 15.3 1.1 1.3 dobré vyhovující špatné 2.3 1.1 1.1 1.1 Rok 2007 N = 372 nevím neznámo Pacientů nespokojených se stravováním a péčí lékaře bylo v roce 2007 pouze 1.1%, respektive 1.3%. Spokojenost se stravováním byla v obou studiích stejná, v roce 2007 pak mírně přibylo pacientů spokojených s lékařskou péčí. IV.17a Rehabilitace a lázeňská léčba N = 509 Účast respondentů na rehabilitačních pobytech a lázeňské léčbě Účast respondentů Lázně Rehabilitace Ano Ne / Neznámo Ano 189 (37.1%) 183 (36.0%) Ne 41 (8.1%) 84 (16.5%) Neznámo 0 (0.0%) 12 (2.4%) Celkem se rehabilitačních pobytů či lázeňské léčby zúčastnilo 413 respondentů (81.1%). V minulém průzkumu byla účast respondentů na alespoň jednom z pobytů podobná (81.0%). Rehabilitačních pobytů i lázeňské léčby zároveň se zúčastnilo v roce 2007 pouze 37.1% respondentů. IV.17b Rehabilitace a lázeňská léčba - přepočet na populaci ČR N = 207 623 Účast respondentů na rehabilitačních pobytech a lázeňské léčbě Účast respondentů Lázně Rehabilitace Ano Ne / Neznámo Ano 77 028 74 744 Ne 16 817 34 258 0 4 776 Neznámo Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. Rehabilitace v léčbě respondentů - shrnutí 26.1% respondentů uvedlo, že pravidelně plave, což je o 5.5% více než při první studii Béďa v roce 2005. Oproti minulé studii lze sledovat výrazný nárůst procenta respondentů účastnících se rehabilitačních a rekondičních pobytů, z 37.9% v roce 2005 na 45.2% v roce 2007. V roce 2007 absolvovalo lázeňskou léčbu 73.1% respondentů, což je o 5.4% méně než ve studii z roku 2005, přičemž pacienti v roce 2007 nejčastěji navštěvovali lázně Jáchymov, Bohdaneč a Třeboň. Vzhledem ke zlepšení stavu po lázeňské léčbě není mezi studiemi v roku 2005 a 2007 rozdíl, stejně tak jako v nástupu zlepšení zdravotního stavu a jeho trvání. 43% respondentů odpovědělo, že by jim vyhovovala lázeňská léčba 2x2 týdny v roce. Co se týče připlácení za nadstandardní služby, v roce 2007 si za ně připlatilo o 10% pacientů více než v roce 2005. Celkem se rehabilitačních pobytů či lázeňské léčby zúčastnilo 413 respondentů (81.1%). Kapitola V Vyšetření a léčba Tato část je věnována různým způsobům léčby Bechtěrevovy choroby a jejímu dopadu na pacienty. Věnuje se lékům na tuto chorobu i alternativnímu způsobu léčby. Předepisování léků Užívání léků Alternativní léčba Výdaje za léčbu V.1 Předepisování léků Užíváte léky od různých lékařů? 3.7% Ano (N = 305) 36.3% 59.9% Ne (N = 185) Neznámo (N = 19) Informujete vzájemně své lékaře o lécích? 7.7% 5.7% Ano (N = 441) Ne (N = 39) 86.6% Neznámo (N = 29) N = 509 V.2 Předepsání a užívání léků Počet návštěv lékaře za poslední rok z důvodu předepsání léků Procento respondentů 50 34.3 33.4 40 Rok 2005 N = 1008 30 20 10 15.317.3 10.2 12.010.2 11.1 10.2 10.1 6.5 8.1 10.6 10.6 0 1 2 3 4 5 >5 Rok 2007 N = 509 neznámo Počet návštěv Jak dlouho užíváte léky? 0% Rok 2005 7.2 Rok 2007 5.3 20% 31.8 29.1 40% 60% 50.3 51.1 80% 100% 10.6 14.5 0-12 měsíců 1-5 let 5 a více let Neznámo Frekvence návštěv lékaře z důvodu předepsání léků se z roku 2005 do roku 2007 výrazným způsobem nezměnila, mírné rozdíly v délce užívání léků mohou opět souviset s vyšším věkem respondentů ve studii Béďa za rok 2007. V.3 Lékaři Kdo předepsal léky na Bechtěrevovu chorobu 0 20 40 60 Revmatolog 80 100 N = 509 % 76.4 Ošetřující lékař 14.9 Jiný lékař 0.8 Neznámo 7.9 Který lékař má největší důvěru 0 20 40 Revmatolog 80 100 % 66.0 Ošetřující lékař Jiný lékař 60 23.8 3.5 Ortoped 1.2 Neznámo 5.5 U více než tří čtvrtin pacientů předepsal léky na Bechtěrevovu chorobu revmatolog (76.4%), který se také u dvou třetin pacientů těší největší důvěře. V menší míře předepisoval léky na Bechtěrevovu chorobu také ošetřující lékař pacienta (14.9%). V.4a Léky užívané na Bechtěrevovu chorobu Procento respondentů Procento respondentů Současně užívané léky na Bechtěrevovu chorobu (pouze) 50 40 33.0 32.1 30 28.425.9 20 13.114.5 10 14.314.9 6.0 7.3 3.3 2.2 1.2 0.8 0.8 1.0 0.9 0.4 0 0 Rok 2005 N = 1008 1 2 3 4 5 6 Počet současně užívaných léků 7 Rok 2007 N = 509 >7 Současně užívané léky 50 40 33.0 14.5 14.7 10 0 0 Léky pouze na Bechtěrevovu chorobu 25.9 30 25.0 20 Léky jiné než na Bechtěrevovu chorobu 1 12.6 14.9 13.6 8.6 7.3 7.1 2.2 5.5 0.8 2 3 4 5 6 Počet současně užívaných léků 4.7 8.3 1.0 7 0.4 >7 Respondenti nejčastěji užívají 1 lék na Bechtěrevovu chorobu (33.0%). Co se týče ostatních léků, ty jsou v četnosti užívání zastoupeni více rovnoměrně. V.4b Užívané léky - celkem Procento respondentů Všechny současně užívané léky N = 509 20 15 11.6 13.0 12.8 10.6 Medián = 4 Průměr = 5 11.8 8.6 10 8.8 4.5 5.3 5 2.9 3.3 9 10 4.3 2.4 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 11 >11 Počet současně užívaných léků Detailní pohled na respondenty užívající více jak 10 léků současně Počet léků N % 11 12 13 14 15 16 19 23 12 4 6 4 2 4 1 1 2.4% 0.8% 1.2% 0.8% 0.4% 0.8% 0.2% 0.2% Více jak polovina respondentů užívá 4 a méně léků současně nehledě na to, zda se jedná o lék na Bechtěrevovu chorobu či nikoliv. Přes 4% respondentů užívá více jak 11 léků. V.5 Nejčastěji užívané léky N = 509 V tabulce jsou uvedeny léky, které bere více než 5% respondentů. Název léku Ibuprofen, Brufen, Ibalgin Coxtral Salazopyrin EN Aulin Movalis Recoxa Flamexin Tramal Diclofenac Helicid Anopyrin Lokren *Bechtěrevova ATC choroba skupina Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne M01A M01A A07E M01A M01A M01A M01A N02A M01A A02B B01A C07A N 143 73 71 66 63 35 34 34 31 31 28 27 % 28.1% 14.3% 13.9% 13.0% 12.4% 6.9% 6.7% 6.7% 6.1% 6.1% 5.5% 5.3% 0 10 20 30 28.1 14.3 13.9 13.0 12.4 6.9 6.7 6.7 6.1 6.1 5.5 5.3 * Lék užívaný v souvislosti s Bechtěrevovou chorobou M01A – Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva A07E – Střevní protizánětlivá léčiva N02A – Opioidní analgetika (anodyna) A02B – K terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu B01A – Antikoagulancia, antitrombika C07A – Beta-blokátory Mezi dvanácti léky, které mají více než 5% penetraci mezi respondenty 7 léků ze skupiny nesteroidních protizánětlivých a protirevmatických léčiv a dále 1 lék z každé z dalších uvedených ATC skupin. Největší procentuální zastoupení (téměř 30%) mají léky proti bolesti na bázi ibuprofenu. 40 % V.6 Nitrokloubní injekce Léčba nitrokloubními injekcemi Rok 2005 8.7% Rok 2007 9.2% 13.0% 9.2% Ano Ne Neznámo 81.5% 78.3% Intenzita léčby injekcemi Pouze respondenti podstupující léčbu nitrokloubními injekcemi. 0% 20% Rok 2005 6.9 10.7 Rok 2007 6.4 25.5 40% 60% 77.9 63.8 80% 100% 4.6 N = 131 4.3 N = 47 1x za měsíc 1x za 2 měsíce 1x za 3 a více měsíců Neznámo Procento respondentů léčených nitrokloubními injekcemi se snížilo ze 13% v roce 2005 na 9.2% v roce 2007. Oproti roku 2005 se v roce 2007 změnilo i zastoupení jednotlivých kategorií intenzit léčby – přibylo pacientů léčených 1x za 2 měsíce na úkor pacientů léčených 1x za 3 a více měsíců. V.7 Vyšetření krve Pravidelná kontrola vyšetření krve 0% 20% Rok 2005 40% 60% 80% 77.5 100% 20.0 2.5 Ano Ne Rok 2007 81.3 16.7 Znalost důvodu vyšetření CRP 68.6% 26.5% Ano 4.9% Ne 2.0 Neznámo Hodnoty CRP 11.2% 70.7% 7.3% 8.6% 2.2% Do 10 mg/l 10-30 mg/l >30 mg/l Nevím Nevyplněno Neznámo V roce 2007 chodilo na pravidelné vyšetření krve 81.3% respondentů, což je zhruba o 4% více než v roce 2005. Znalost důvodu vyšetřování C-reaktivního proteinu má bohužel pouze 26.5% respondentů, s čímž dále souvisí i fakt, že znalost o konkrétních hodnotách CRP má pouze 18.1% respondentů. V.8 Alternativní léčba I Podstoupení alternativní léčby Rok 2005 3.1% Rok 2007 2.9% 21.8% 20.8% Ano Ne Neznámo 75.1% 76.2% Pouze respondenti, kteří podstoupili alternativní léčbu. Dobrý výsledek léčby? 0% 20% Rok 2005 53.2 Rok 2007 50.9 40% 60% 80% 40.0 40.6 Ano Průzkum 2007 (N = 106) Průzkum 2005 (N = 220) Úleva po léčbě 0% 100% 20% 40% 60% 80% 100% 6.8 Rok 2005 57.7 38.2 4.1 8.5 Rok 2007 56.6 40.6 2.8 Ne Neznámo Vzhledem k alternativním způsobům léčby u pacientů s Bechtěrevovou chorobou lze stav v roce 2005 a v roce 2007 považovat za srovnatelné. Alternativní léčbu podstoupila jedna pětina respondentů, přičemž zhruba u poloviny z nich se po léčbě dostavila úleva. V.9 Alternativní léčba II Výsledek alternativní léčby a úleva po léčbě Pouze respondenti, kteří podstoupili alternativní léčbu. Procento respondentů 0 10 20 30 40 Špatný výsledek, ale úleva po léčbě 50.0 1.4 0.0 Rok 2005 N = 220 3.6 Rok 2007 N = 106 0.9 35.9 39.6 Špatný výsledek, po léčbě se neulevilo Neznámo 60 50.9 Dobrý výsledek, úleva po léčbě Dobrý výsledek, ale po léčbě se neulevilo 50 8.2 9.4 Vztah výsledku alternativní léčby a úlevy po této léčbě v roce 2007 je velmi podobný obrázku z roku 2005, tedy dobrý výsledek léčby koreluje s úlevou od bolesti, zatímco špatný výsledek léčby koreluje s faktem, že se respondentovi neulevilo. V.10 COXIBY v léčbě Běchtěrevovy choroby Informovanost o lécích ze skupiny COXIBY 3.9% N = 509 18.5% Ano (N = 94) Ne (N = 395) Neznámo (N = 20) 77.6% Procento respondentů Do které skupiny léčiv byste zařadili váš lék 100 80 63.9 60 40 25.0 20 7.5 3.7 0 NSA COXIBY nevím neznámo Skupina léčiv 18.5% respondentů je informováno o skupině léčiv zvané COXIBY, ovšem pouze 3.7% pacientů do této skupiny přiřadilo svůj přepsaný preparát. Téměř dvě třetiny pacientů nebyly schopny svůj lék zařadit. V.11 Výdaje za léčbu Měsíční cena léku včetně doplatků 3000 Ochota připlatit za léčbu 0% 20% 40% 60% 80% 100% Cena léků (Kč) 2500 Maximum 2000 Rok 2005 55.9 10.5 33.6 Medián 75% percentil 1500 25% percentil 1000 Rok 2007 48.3 14.9 36.7 Minimum 500 Ano Ne Neznámo 0 Cena (Kč) Průměr 342.9 Medián Minimum Maximum 250.0 0.0 2500.0 Z celkového počtu 509 respondentů uvedlo cenu za léky 377 respondentů. V přepočtu na celou Českou republiku je ochotno připlatit za léčbu 100 282 pacientů. Oproti tomu 76 405 nemocných ochotno není. Průměrné měsíční výdaje respondentů za léky včetně doplatků jsou 343 Kč, v mediánu pak 250 Kč, s maximem 2 500 Kč. Z krabicového grafu je vidět, že tři čtvrtiny respondentů utratí měsíčně do 500 Kč (viz 75% percentil). V roce 2007 se oproti roku 2005 snížila ochota pacientů připlatit si za léčbu, a to o 7.6%. V.12 Schopnost pacientů doplácet na léčbu Procento respondentů 0 10 20 30 60 21.0 30.9 101 - 1000 Kč 46.6 6.5 1001- 5000 Kč neznámo 50 27.0 do 100 Kč nad 5000 Kč 40 Rok 2005 N = 1008 Rok 2007 N = 509 5.7 2.5 1.2 33.1 25.5 I přes nižší ochotu respondentů připlatit si v roce 2007 za léky lze pozorovat schopnost pacientů připlatit si více peněz než v roce 2005 – výrazný je zejména nárůst v kategorii od 100 do 1 000 Kč. V.13 Ochota a schopnost připlatit za léčbu N = 509 Schopnost Ochota Do 1000 Kč Nad 1000 Kč Neznámo Ano 219 (43.0%) 26 (5.1%) 1 (0.2%) Ne 20 (3.9%) 2 (0.4%) 54 (10.6%) 105 (20.6%) 7 (1.4%) 75 (14.7%) Neznámo Většina respondentů, která je ochotna si na léčbu připlatit (48.3%), je schopna zaplatit doplatek za léky do 1000 Kč. 4.3% respondentů jsou schopni za léčbu připlatit, ale nejsou ochotni. Vyšetření a léčba - shrnutí Přes 33% nemocných s Bechtěrevovou chorobou navštěvuje lékaře z důvodu předepsání léků více než 5krát do roka. 73.5% respondentů užívá maximálně 2 léky na Bechtěrevovu chorobu. Pokud vezmeme v úvahu všechny léky, pak jsou mezi respondenty pacienti, kteří berou více jak 11 léku současně (4.3%). Nejčastěji užívaným lékem na Bechtěrevovu chorobu je Ibuprofen, Brufen, Ibalgin (28.1%). Oproti roku 2005 nepatrně stouplo zastoupení nemocných léčených nitrokloubními injekcemi (78.3% → 81.5%) Zastoupení respondentů, kteří podstoupili alternativní léčbu je přibližně stejné jako v roce 2005 (20.8%). Mezi respondenty není příliš velké povědomí o nových typech lécích (coxibech), jenž zná pouze 18.5% nemocných. Většina respondentů také nedokáže zařadit svůj lék do příslušné skupiny léčiv (63.9%). Průměrné výdaje za léky činní 343 korun, polovina respondentů však doplácí na léky méně (medián 250 korun). Oproti roku 2005 klesla ochota na léky připlácet (55.9% → 48.3%). Co se týče schopnosti připlácet na léčbu, pak 67.6% respondentů je schopno přispět na léčbu částkou do 1000 korun. Přibližně polovina nemocných, kteří jsou schopni na léčbu přispívat je i ochotna (48.1%). Kapitola VI Biologická léčba Tato kapitola se detailně zaměřuje na zhodnocení odpovědí respondentů týkajících se biologické léčby. Informovanost Podstoupení biologické léčby Výdaje za léky HAQ, BASDAI skóre Invalidita, lázeňská léčba Užívané léky VI.1 Biologická léčba I Informovanost o nové tzv. biologické léčbě Rok 2005 10.5% Rok 2007 1.8% 12.4% 31.6% Ano Ne Neznámo 66.6% 77.1% Znalost přípravků Přípravek Průzkum 2005 Průzkum 2007 % (N = 1008) % (N = 509) Remicade 5.7% 10.8% Enbrel 2.0% 4.3% Humira 0.7% 4.1% V roce 2007 se jednoznačně zvýšila informovanost pacientů o tzv. biologické léčbě, z 12.4% v roce 2005 na 31.6% v roce 2007. Zvýšila se také znalost jednotlivých přípravků, které mezi biologickou léčbu patří, a to zhruba na dvojnásobek roku 2005. VI.2 Biologická léčba II Podstoupení biologické léčby Rok 2005 10.3% Rok 2007 2.9% 2.0% 6.3% Ano Ne Neznámo 86.8% 91.7% Forma biologické terapie Pouze respondenti, kteří podstoupili biologickou léčbu (n=32). 0 Procento respondentů 20 40 60 Infúzní terapie 61.8 Injekce 2x týdně Injekce 1x za 2 týdny 80 23.5 14.7 Celkem podstoupilo biologickou léčbu 32 respondentů, z nichž 3 měli terapii pomocí infúze i injekce. V roce 2007 podstoupilo biologickou terapii 32 respondentů (6.3%), což je více než dvojnásobek stavu v roce 2005. Nejčastější formou podání je infúzní terapie (61.8%), v menším procentu případů je pak léčba aplikována injekčně 2x týdně (23.5%) nebo injekčně 1x za 2 týdny (14.7%). VI.3 Biologická léčba III V které době probíhá/probíhalo léčení biologickými preparáty Pouze respondenti, kteří podstoupili biologickou léčbu (N=32). Současnost + Posledních 12 měsíců Současnost + Posledních 12 měsíců + 0 20 40.6 Posledních 24 měsíců 21.9 15.6 Posledních 24 měsíců Posledních 12 měsíců Posledních 12 měsíců Současnost Současnost + + Posledních 24 měsíců Posledních 24 měsíců 40 60 % N = 13 N=7 N=5 6.3 N=2 6.3 N=2 6.3 N=2 3.1 N=1 Schéma ukazuje rozvrstvení pacientů dle délky jejich užívání biologické terapie. Je z něj vidět, že 23 pacientů (71.8%) pokračuje s biologickou terapií i v současnosti, zatímco 9 pacientů (28.2%) ji užívalo pouze v minulosti. VI.4 Biologická léčba – výdaje za léky Respondenti, kteří uvedli výdaje za léky 3000 Cena (Kč) 2500 2000 Biologická léčba Výdaje (Kč) 1500 Ne Ano 359 18 Průměr 343.2 336.4 Medián 250.0 200.0 Minimum 0.0 10.0 Maximum 2500.0 1500.0 1000 N 500 0 Ne Ano Biologická léčba Maximum Medián 75% percentil 25% percentil Minimum Nemocní s Bechtěrevovou chorobou, kteří jsou léčeni biologickou léčbou mají nepatrně menší výdaje za léky než ostatní respondenti. Jelikož však u nemocných s biologickou léčbou vyplnilo výdaje za léky pouze 18 respondentů, nelze brát zjištěné hodnoty za směrodatné. VI.5 Biologická léčba – skóre HAQ a BASDAI HAQ skóre – kvalita života BASDAI skóre – zdravotní stav (0 - dobrý stav, 3 - špatný stav) (0 - dobrý stav, 100 - špatný stav) 100 Maximum 2 Medián 75% percentil 25% percentil 1 Minimum 0 BASDAI skóre HAQ skóre 3 75 50 25 0 Ne Ano Ne Biologická léčba HAQ skóre Průměr Medián Minimum Maximum Biologická léčba Ne Ano 0.8 0.8 0.8 0.8 0.0 0.0 2.6 1.8 Ano Biologická léčba BASDAI skóre Průměr Medián Minimum Maximum Biologická léčba Ne Ano 45.2 40.6 44.0 38.6 0.3 0.0 100.0 96.5 U respondentů s biologickou léčbou je kvalita života podle skóre HAQ srovnatelná s respondenty biologickou léčbu nepostupující. Basdai skóre ukazuje na mírně lepší zdravotní stav u pacientů s biologickou léčbou. VI.6 Biologická léčba – invalidita a lázně Invalidita podle biologické léčby Biologická léčba 0% 20% 40% 60% 80% N = 509 100% Ne 67.1 29.8 3.1 N = 477 Ano 65.6 31.3 3.1 N = 32 Ano Ne Neznámo Absolvování lázeňské léčby v posledním roce Biologická léčba 0% 20% 40% 60% 73.8 Ne Ano 100% 23.7 2.5 62.5 Ano 80% 37.5 Ne N = 477 N = 32 Neznámo Biologická léčba je podávána respondentům nezávisle na stupni závažnosti jejich nemoci, což ukazuje graf biologické léčby podle invalidity. Je vidět, že biologická léčba je podávána jak respondentům s invaliditou (špatným zdravotním stavem) tak bez invalidity (lepším zdravotním stavem). VI.7 Biologická léčba – užívané léky N = 509 Všechny současně užívané léky % 50 40 27.028.1 30 20 10 15.6 13.2 12.5 11.3 9.4 10.7 9.4 13.0 9.4 12.2 4.0 6.3 8.6 9.4 0 0 1 2 3 4 5 6 >6 Počet současně užívaných léků Biologická léčba - Ne Biologická léčba - Ano 28.1% nemocných s biologickou léčbou užívá současně maximálně 1 lék, což je o 12.8% více oproti 15.3% respondentů s jinou než biologickou léčbou. Biologická léčba – shrnutí Informovanost o biologické léčbě se mezi respondenty zvýšila oproti roku 2005 na 31.6%. Nejznámějším lékem je Remicade. Celkem u 6.3% pacientů probíhá/probíhala biologická léčba. U těchto pacientů byl nejčastější způsob aplikace pomocí infúzní terapie (68.3%). Výdaje za léky jsou u pacientů s biologickou léčbou jen nepatrně nižší než u pacientů bez biologické léčby. Co se týče zdravotního stavu, mají respondenti s biologickou léčbou lepší zdravotní stav (méně bolestí, menší ztuhlost) podle skóre BASDAI, než respondenti bez biologické léčby (medián 38.6 resp. 44.0). 28.1% nemocných s biologickou léčbou užívá maximálně 1 lék oproti 15.3% respondentů bez biologické léčby. Kapitola VII Vliv léčby na nemocné Velmi důležitý a nezanedbatelný je vliv léčby na pacienty, proto se tato kapitola věnuje psychickému stavu pacientů a případným nežádoucím účinkům léčby. Nežádoucí účinky Potíže s očima Potíže se žaludkem Střevní onemocnění Zlomeniny Podráždění a stres VII.1 Poučení o nežádoucích účincích léků N = 509 Rok 2005 Rok 2007 11.9% 17.1% 16.8% 4.5% 71.3% Ano 78.4% Ne Neznámo Co se týče poučení pacientů o nežádoucích účincích léků, lze opět v roce 2007 pozorovat mírný nárůst, a to z 71.3% v roce 2005 na 78.4% poučených v roce 2007. VII.2 Výskyt některého z nežádoucích účinků Rok 2007 41.3% Ano (N = 299) 58.7% Ne / Neznámo (N = 210) Celkový počet respondentů s nežádoucími vedlejšími účinky je stanoven na základě odpovědí z části o typu vedlejších účinků (kožní, játra, ledviny, krvetvorba, jiné) a z části o závažnosti vedlejšího účinku, který zapříčinil lékařský zásah (gastroskopie, hospitalizace, operace). V roce 2007 se téměř u 60% pacientů vyskytl nežádoucí účinek léčby. VII.3 Výskyt a typ nežádoucích účinků Typ nežádoucích účinků 0 20 Játra 12.7 Krvetvorba 12.0 Jiné % 0 60 20 40 % Vedoucí k vyšetření žaludku 21.4 Kožní Ledviny 40 Závažnost vedlejších účinků 54.8 Vedoucí k hospitalizaci Vedoucí k operaci 47.5 14.4 7.0 31.4 60 Pouze respondenti, u kterých se objevily nežádoucí účinky (N = 299). Mezi zaznamenanými nežádoucími účinky převažovaly kožní problémy (21.4%), problémy s játry (12.7%), krvetvorbou (12.0) a problémy s ledvinami (7.0%). Téměř 55% respondentů mělo vedlejší problémy vedoucí k vyšetření žaludku. VII.4 Řešení nežádoucích účinků Pouze respondenti, u kterých se objevily nežádoucí účinky (N = 299). 0 10 20 30 40 50 Změna dávkování + Změna léku Změna dávkování Hospitalizace Změna léku + Hospitalizace Změna dávkování + Změna léku Změna dávkování + Hospitalizace Neznámo Celkem N = 90 30.1 Změna léku + Hospitalizace % 12.0 N = 36 11.4 N = 34 3.3 N = 10 2.3 N=7 1.7 N=5 N=1 0.3 38.8 N = 116 N = 299 Výše uvedené schéma sumarizuje četnost jednotlivých kombinací, které vedly u pacientů k řešení nežádoucích účinků. Změna léku byla alespoň jednou nutná k řešení NÚ u 46.1% respondentů u nichž se NÚ vyskytl, změna dávkování byla alespoň jednou nutná u 25.4% pacientů a hospitalizace u 7.6% pacientů. VII.5a Potíže s očima Výskyt zánětu očí, oční duhovky a jiných problémů s očima N = 509 4.7% 29.5% Ano (N = 335) Ne (N = 150) Neznámo (N = 24) 65.8% Procento respondentů Četnost výskytu problémů s očima 50 40 30 20 10 0 Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy s očima (N = 335). 37.9 23.3 23.3 10.1 1x 5x 10x 5.4 více neznámo Četnost výskytu Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že měly někdy problémy s očima. Tyto problémy se neopakovaly u 23.3% respondentů, zatímco u 71.3% se vyskytly opakovaně. U 23.3% respondentů se opakovaly dokonce více než 10krát. VII.5b Potíže s očima - přepočet na populaci ČR Výskyt zánětu očí, oční duhovky a jiných problémů s očima N = 207 623 4.7% 29.5% Ano (N = 136 616) Ne (N = 61 249) Neznámo (N = 9 758) 65.8% Počet pacientů v tisících Četnost výskytu problémů s očima 60 45 30 51.8 31.8 31.8 13.9 15 Pouze pacienti, u kterých se objevily problémy s očima (N = 136 616). 7.3 0 1x 5x 10x více neznámo Četnost výskytu Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. VII.6 Potíže s očima – pracovní neschopnost Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy s očima (N = 335) Způsobily problémy s očima pracovní neschopnost? 28.7% 41.5% Ano (N = 139) Ne (N = 100) Neznámo (N = 96) 29.9% VII.7 Nošení brýlí podle věku N = 509 0% Celý soubor 31-40 let 4.9 20% 60% 14.7 37.3 53.6 Na dálku 80% 25.3 31.1 51-60 let Na čtení 40% 1.6 100% 21.0 63.9 7.1 Čtení i dálku 31.0 Neznámo 2.46.0 Ne V souboru respondentů jako celku nosí brýle na čtení, na dálku nebo na čtení i na dálku 77.4% respondentů. Toto procento však velmi souvisí s věkem, v kategorii pacientů mezi 30 a 40 lety je to pouze 36.1%, zatímco u pacientů mezi 50 a 60 lety věku je to 91.7%. VII.8a Potíže se žaludkem Výskyt potíží se žaludkem N = 509 3.3% Ano (N = 264) Ne (N = 228) 44.8% 51.9% Neznámo (N = 17) Procento respondentů Četnost výskytu problémů se žaludkem Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy se žaludkem (N = 264). 50 40 33.0 30 20 31.4 17.8 17.8 10 0 1x 5x 10x Četnost výskytu neznámo Léčba u respondentů s Bechtěrevovou chorobou měla za následek problémy se žaludkem u více než 50% z nich. U 17.8% respondentů se tyto problémy vyskytly pouze jednou, u 64.4% se pak vyskytly opakovaně. VII.8b Potíže se žaludkem - přepočet na populaci ČR N = 207 623 Výskyt potíží se žaludkem 3.3% Ano (N = 107 756) Ne (N = 93 015) 44.8% 51.9% Neznámo (N = 6 852) Počet pacientů v tisících Četnost výskytu problémů se žaludkem 50 35.5 40 30 20 33.9 19.2 Pouze pacienti, u kterých se objevily problémy se žaludkem (N = 107 756). 19.2 10 0 1x 5x 10x Četnost výskytu neznámo Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. VII.9 Potíže se žaludkem Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy se žaludkem (N = 264). 10.6% Pracovní neschopnost způsobená potížemi se žaludkem 31.4% Ano (N = 83, N* = 33 835) Ne (N = 153, N* = 62 499) Neznámo (N = 28, N* = 11 422) 58.0% *přepočet na populaci ČR Trvalé následky způsobené potížemi se žaludkem 12.9% 28.4% Ano (N = 75, N* = 30 603) Ne (N = 155, N* = 63 253) Neznámo (N = 34, N* = 13 900) 58.7% *přepočet na populaci ČR V necelé třetině případů vedly problémy se žaludkem k pracovní neschopnosti pacienta, 28.4% pacientů, u kterých se objevily problémy se žaludkem, pak dokonce uvedlo, že potíže se žaludkem zanechaly trvalé následky. VII.10 Střevní onemocnění Střevní onemocnění vedoucí ke kolonoskopii 4.3% N = 509 22.8% Ano (N = 116, N* = 47 338) Ne (N = 371, N* = 151 357) Neznámo (N = 22, N* = 8 928) 72.9% *přepočet na populaci ČR Diagnostikováno zánětlivé onemocnění střeva 5.5% 9.6% Ano (N = 49, N* = 19 932) Ne (N = 432, N* = 176 272) Neznámo (N = 28, N* = 11 419) 84.9% *přepočet na populaci ČR 22.8% pacientů s Bechtěrevovou chorobou muselo kvůli střevnímu onemocnění podstoupit kolonoskopické vyšetření, které navíc u necelé poloviny z nich vedlo k diagnóze zánětlivého onemocnění střeva (9.6% celého souboru). VII.11a Zlomenina kosti Zlomenina kosti N = 509 2.4% Ano (N = 217) 42.6% Ne (N = 280) Neznámo (N = 12) 55.0% Lokalizace zlomeniny Četnost zlomeniny kosti Pouze respondenti, kteří utrpěli zlomeninu kosti (N = 217). 60 44.2 40 33.6 22.1 20 Procento respondentů Procento respondentů 60 53.5 40.6 40 31.3 20 0 0 jednou vícekrát neznámo ruka noha jiná U 42.6% respondentů došlo někdy v průběhu života ke zlomenině. Jako nejčastější zlomenina byla mezi nemocnými s Bechtěrevovou chorobou zlomenina ruky (53.5% všech zlomenin). VII.11b Zlomenina kosti - přepočet na populaci ČR Zlomenina kosti N = 207 623 2.4% Ano (N = 88 447) 42.6% Ne (N = 114 193) Neznámo (N = 4 983) 55.0% Lokalizace zlomeniny Četnost zlomeniny kosti Pouze pacienti, kteří utrpěli zlomeninu kosti (N = 88 447). 60 40 39.1 29.8 19.6 20 Počet pacientů v tisících Počet pacientů v tisících 60 47.3 35.9 40 27.7 20 0 0 jednou vícekrát neznámo ruka noha jiná Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných. VII.12 Podráždění a stres Podráždění a nervozita při užívání léků 0% 20% 40% Rok 2005 6.8 60% 75.8 Rok 2007 7.5 80% 100% 0% 17.4 82.1 Užívání léků proti stresu 20% 40% Rok 2005 8.3 10.4 80% 80.5 Rok 2007 10.6 Ano 60% 100% 11.2 84.3 5.1 Neznámo Ne Užívání léků proti stresu 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Podráždění ANO Podráždění NE 6.3 54.3 45.7 93.7 N = 35 Ne N = 414 60 respondentů nemá vyplněny údaje. Procento pacientů, kteří uvedli podráždění v souvislosti s užitím léku na Bechtěrevovu nemoc, i procento pacientů užívajících léky proti stresu je srovnatelné v obou studiích. Spodní graf ukazuje, že pacienti s podrážděním v 54.3% také současně užívají léky proti stresu, zatímco ve skupině bez podráždění je to pouze 6.3%. VII.13 Podráždění a stres Častější stres po užití léku na Bechtěrevovu chorobu 0% 20% Rok 2005 7.4 40% 60% 80% 74.1 100% 18.5 N = 1008 Ano Ne Rok 2007 7.9 80.0 12.2 N = 509 Neznámo Návštěva psychologa/psychiatra 0% Rok 2005 9.1 20% 40% 60% 80.6 80% 100% 10.3 N = 1008 Ano Ne Rok 2007 11.0 84.7 4.3 N = 509 Neznámo Procento pacientů uvádějících častější stres po užití léku na Bechtěrevovu nemoc (7.9%) je opět v roce 2007 srovnatelné se situací v roce 2005, stejně jako podíl pacientů navštěvujících psychologa/psychiatra (11.0%). Vliv léčby na nemocné – shrnutí Nemocní s Bechtěrevovou chorobou jsou více informováni o nežádoucích účincích leků než v roce 2005 (71.3% → 78.4%) U 58.7% respondentů se vyskytly nežádoucí účinky. 54.8% z nich mělo potíže, které vedly k vyšetření žaludku. Nejčastějším řešením nežádoucích účinků byla změna léků (46.1%) 65.8% respondentů mělo problémy s očima, navíc přes 40% z těchto pacientů mělo takové potíže, že jim způsobily pracovní neschopnost. Také potíže se žaludkem doprovázely více než polovinu všech respondentů (51.9%). V rámci těchto respondentů způsobily potíže se žaludkem trvalé následky 28.4% z nich. Přibližně čtvrtina nemocných s Bechtěrevovou chorobou podstoupila kolonoskopii (22.8%). 7.5% respondentů pociťuje při užívání léků stres a podráždění. Více než polovina z nich pak užívá léky proti stresu. 11% respondentů také navštěvuje psychologa či psychiatra. Kapitola VIII Dotazníky kvality života a zdravotního stavu V této části je hodnocen současný zdravotní stav respondentů na základě mezinárodně uznávaných dotazníků kvality života. Některé dotazníky se věnují pouze zdravotnímu stavu respondentů (BASDAI) jiné berou v úvahu i emoční či sociální stránku nemocných s Bechtěrevovou chorobou (SF-36). Dotazník HAQ Dotazník BASDAI Dotazník SF-36 Dotazník EuroQol Dotazník ASQol VIII.1 Skóre odrážející kvalitu života HAQ skóre Dotazník na hodnocení kvality života HAQ obsahuje 20 otázek, ve kterých respondenti odpovídají na schopnost vykonávat činnost v 8 oblastech (oblékání, vstávání, jídlo, chůze, hygiena, schopnost dosáhnout na něco, stisk a činnosti). Respondent má možnost u každé z 20 otázek vybrat jednu ze 4 možných odpovědí: 0=bez obtíží, 1=s určitými obtížemi, 2=se značnými obtížemi, 3=nejsem schopen. Skóre z každé z 8 oblastí je stanoveno jako nejvyšší hodnota z jednotlivých otázek v dané oblasti. Při výpočtu je ještě brán zřetel na případ, kdy respondent potřebuje pomoc od jiné osoby v dané oblasti kvality života. V takovém případě pokud skóre dosahuje hodnot 0 nebo 1 se zvětší na hodnotu 2, pokud má již hodnotu 2 nebo 3, pak tato hodnota zůstává. Výsledná hodnota HAQ je pak průměrná hodnota z hodnot z 8 jednotlivých oblastí. Skóre tak nabývá hodnot od 0 - 3, kde hodnota 3 značí špatnou kvalitu života. BASDAI skóre BASDAI je dotazník, který byl vyvinut za účelem subjektivního hodnocení aktivity onemocnění u pacientů s ankylozující spondylitidou. BASDAI se skládá z 6 vizuálních analogových škál (VAS), vztahujících se k hlavním symptomům relevantním k ankylozující spondylitidě: únavě, bolesti zad, bolesti kloubů, palpační bolestivosti a ranní ztuhlosti. Jednotlivé položky jsou pak hodnoceny na škále od žádných (0) k těžkým (100) symptomům. Průměr z hodnot 5. a 6. VAS (obě se týkají únavy) se pak průměruje s hodnotami na 1.-4. VAS. Takto získané skóre je výslednou hodnotou BASDAI a má rozsah 0 - 100, kde hodnota 100 značí velkou míru potíží. VIII.2 HAQ skóre – kvalita života Celkové HAQ skóre respondentů projektu Béďa Kategorizované HAQ skóre Medián = 0.75 Průměr = 0.83 1.8 0 0 -0 .5 0 10 N = 502 0.6 1.4 1. .5 5 -2 2. .0 0 -2 .5 2. 5 -3 ne zn ám o Minimum 11.2 -1 25% percentil 20 .0 75% percentil 1 24.2 23.4 1. 0 Medián 30 -1 Maximum 37.5 40 0. 5 HAQ skóre 2 Procento respondentů 50 3 HAQ skóre dle kategorií Průzkum projektu Béďa pokryl téměř celou škálu kvality života vyjádřené ve formě HAQ skóre, které u těchto respondentů dosahuje v mediánu hodnoty 0.75. Pozitivní zprávou je, že více než 60% pacientů bylo v kategorii HAQ < 1, nicméně vyskytli se i pacienti s nízkou kvalitou života – HAQ > 2.5 (0.6% respondentů). VIII.3 BASDAI skóre – zdravotní stav Celkové BASDAI skóre respondentů projektu Béďa Kategorizované BASDAI skóre Medián = 43.5 Průměr = 44.9 50 75 Maximum Medián 50 75% percentil 25% percentil 25 Minimum Procento respondentů 40 32.0 30.5 30 19.8 20 11.2 10 5.7 0.8 80 ne zn ám o > 0 -8 60 0 -6 40 -4 20 < N = 505 0 0 0 20 BASDAI skóre 100 BASDAI skóre dle kategorií BASDAI skóre odrážející zdravotní stav pacientů nabývá v souboru respondentů s Bechtěrevovou chorobou všech hodnot od 0 do 100 s mediánem 43.5. Respondentů s velmi špatným zdravotním stavem – BASDAI nad 80 – je v souboru celkem 5.7%. VIII.4 HAQ a BASDAI skóre Stratifikace respondentů dle kvartilů HAQ a BASDAI skóre 100 25% kvartil 75% kvartil HAQ skóre 0.5 1.25 BASDAI skóre 28.9 60.5 Procentuální zastoupení respondentů ve skupinách podle kvartilů: 60 BASDAI skóre BASDAI skóre 80 40 20 > 60.5 1.4% 9.4% 14.2% 28.9-60.5 8.8% 31.7% 9.8% ≤ 28.9 13.6% 10.0% 1.2% 0.5-1.25 ≥ 1.25 < 0.5 0 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 HAQ skóre HAQ skóre Nejvíce respondentů je s průměrnou kvalitou života a průměrným zdravotním stavem (31.7%). Nemocných s dobrou kvalitou života i zdravotním stavem je přes 13%. Přibližně stejný počet je však i nemocných se špatným stavem (14.2%). VIII.5a Kvalita života podle věku respondentů Věkové kategorie: < 41 41-50 51-60 HAQ skóre > 60 Kruskal-Wallis ANOVA Kvalita života (%) p = 0.090 I 100 VIII 90 Průměr Interval spolehlivosti 1.6 II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ skóre 70 0.8 0.4 V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti 60 > 51 41 < V I. Oblékání a péče o sebe II. Vstávání III. Jídlo IV. Chůze -6 0 0.0 -5 0 IV 41 VI Věkové kategorie Věk respondentů nemá zásadní vliv na jejich kvalitu života. Lze však vidět, že nemocní s Bechtěrevovou chorobou ve věku pod 41 let vykazují nepatrně lepší kvalitu života než ostatní věkové skupiny. VIII.5b Zdravotní stav podle věku respondentů Věkové kategorie: < 41 41-50 51-60 BASDAI skóre > 60 Kruskal-Wallis ANOVA p = 0.420 Míra potíží (%) I Průměr Interval spolehlivosti 100 60 50 80 30 V II 20 10 BASDAI 40 60 40 20 Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti 60 -6 0 > 41 I. II. III. 51 41 III < IV -5 0 0 Věkové kategorie Výrazně odlišný zdravotní stav při porovnání respondentů podle věku je pouze u skupiny nemocných s věkem pod 41 let u bolesti ostatních kloubů než jsou krk, záda a kyčle. VIII.6a Kvalita života ve vztahu k pohlaví Pohlaví respondenta: Muži Kvalita života (%) VIII HAQ skóre Ženy Mann-Whitney test I p < 0.001 100 1.6 90 Průměr Interval spolehlivosti II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 VI IV 0.0 Muži V I. II. III. IV. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze Ženy pohlaví V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti Pohlaví má vliv na kvalitu života nemocných s Bechtěrevovou chorobou. Muži mají statisticky významně lepší kvalitu života než ženy (p<0.001). VIII.6b Zdravotní stav ve vztahu k pohlaví Pohlaví respondenta: Muži BASDAI skóre Ženy Mann-Whitney test p < 0.001 Míra potíží (%) I 100 70 Průměr Interval spolehlivosti 60 80 50 V II 30 20 10 BASDAI 40 60 40 20 0 IV Muži III Ženy pohlaví I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti Stejně jako u kvality života, tak i u zdravotního stavu respondentů vychází statisticky významný rozdíl podle pohlaví. Muži mají ve všech ukazatelích zdravotního stavu menší potíže než ženy. VIII.7a Kvalita života podle délky trvání obtíží Délka trvání obtíží: < 11 Kvalita života (%) VIII 11-20 21-30 HAQ skóre > 30 Kruskal-Wallis ANOVA p = 0.220 I 100 Průměr Interval spolehlivosti 1.6 90 II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 I. II. III. IV. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti 30 > 21 11 < V -3 0 0.0 -2 0 IV 11 VI Délka trvání obtíží Délka trvání obtíží nemá statisticky významný vliv na kvalitu života respondentů. Jen oblasti „oblékání a péče o sebe, dosáhnout na něco a běžné činnosti“ lépe zvládají nemocní s délkou trvání potíží pod 11 let. Tento výsledek odpovídá kvalitě života dle věkových kategorií, které jsou s délkou trvání obtíží korelované. VIII.7b Zdravotní stav podle délky trvání obtíží Délka trvání obtíží: < 11 11-20 21-30 BASDAI skóre > 30 Kruskal-Wallis ANOVA p = 0.200 Míra potíží (%) I Průměr Interval spolehlivosti 100 60 50 80 30 V II 20 10 BASDAI 40 60 40 20 I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti 30 > -3 0 21 11 -2 0 III < IV 11 0 Délka trvání obtíží Délka trvání obtíží nemá významný vliv na zdravotní stav respondentů. Menší potíže s bolestí ostatních kloubů však mají respondenti s délkou trvání obtíží pod 11 let. Tento výsledek odpovídá zdravotnímu stavu dle věkových kategorií, které jsou s délkou trvání obtíží korelované. VIII.8a Kvalita života ve vztahu k invaliditě Částečný nebo plný invalidní důchod: Ano Kvalita života (%) VIII HAQ skóre Ne Mann-Whitney test p < 0.001 I 100 1.6 90 Průměr Interval spolehlivosti II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 VI IV 0.0 Ano V I. II. III. IV. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze Ne Invalidita V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti Nemocní s Bechtěrevovou chorobou, kteří mají přiznán částečný nebo plný invalidní důchod mají horší kvalitu života než nemocní bez invalidního důchodu, což souhlasí s přiznáváním invalidního důchodu pouze nemocným s opravdu špatným fyzickým stavem. VIII.8b Zdravotní stav ve vztahu k invaliditě Částečný nebo plný invalidní důchod: Ano BASDAI skóre Ne Mann-Whitney test p < 0.001 Míra potíží (%) I 100 70 Průměr Interval spolehlivosti 60 80 50 V II 30 20 10 BASDAI 40 60 40 20 0 IV Ano III Ne Invalidita I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti Lidé, kteří nejsou v invalidním důchodu, trpí menšími potížemi se zdravotním stavem, než lidé s přiznaným invalidním důchodem (statistická významnost p<001). VIII.9a Kvalita života dle nežádoucích účinků Výskyt nežádoucích účinků: Ano Kvalita života (%) VIII HAQ skóre Ne/Neznámo Mann-Whitney test I p < 0.001 100 1.6 90 Průměr Interval spolehlivosti II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 VI IV 0.0 Ano V I. II. III. IV. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti Ne/ Neznámo Nežádoucí účinky Výskyt nežádoucích účinků léčby Bechtěrevovy choroby má statisticky významný vliv (p<0.001) na kvalitu života respondentů. VIII.9b Zdravotní stav dle nežádoucích účinků Výskyt nežádoucích účinků: Ano BASDAI skóre Ne/Neznámo Mann-Whitney test p < 0.001 Míra potíží (%) I 100 70 Průměr Interval spolehlivosti 60 80 50 V II 30 20 10 BASDAI 40 60 40 20 0 IV Ano III Ne/ Neznámo Nežádoucí účinky I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti Stejně jako u kvality života, tak i u zdravotního stavu mají vedlejší účinky léčby negativní vliv na stav nemocných Bechtěrevovou chorobou. VIII.10a Kvalita života dle frekvence cvičení Frekvence cvičení: Pravidelně Kvalita života (%) VIII HAQ skóre Nepravidelně Mann-Whitney test I p = 0.040 100 1.6 90 Průměr Interval spolehlivosti II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 I. II. III. IV. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti av id el n Pr av id el n V ě 0.0 Ne pr IV ě VI Frekvence cvičení Respondenti s lepší kvalitou života méně cvičí, než respondenti s horší kvalitou života. Tento rozdíl je zřejmě způsoben větším úsilím u nemocných s horší kvalitou života pravidelně cvičit a svůj zdravotní stav tak zlepšit. VIII.10b Zdravotní stav dle frekvence cvičení Frekvence cvičení: Pravidelně BASDAI skóre Nepravidelně Mann-Whitney test p = 0.040 Míra potíží (%) I 100 70 Průměr Interval spolehlivosti 60 80 50 V II 30 20 10 BASDAI 40 60 40 20 I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti ě av id el n III Ne pr IV Pr av id el n ě 0 Frekvence cvičení Respondenti, kteří mají větší potíže se svým zdravotním stavem cvičí častěji, než respondenti s potížemi menšími, kteří se cvičení pravidelně nevěnují. VIII.11a Kvalita života podle délky užívání léků Délka užívání léků: 0-12 měsíců 1 - 5 let Kvalita života (%) VIII 5 - 10 let HAQ skóre Více let Kruskal-Wallis ANOVA I p = 0.440 100 Průměr Interval spolehlivosti 1.6 90 II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti le t Ví ce 5 -1 0 le t le t -5 1 V I. II. III. IV. 0.0 m ěs íc ů IV 012 VI Délka užívání léků Délka užívání léků není významně asociována s kvalitou života. Ve většině oblastí kvality života vykazují respondenti s různou délkou užívání léků stejné hodnoty. VIII.11b Zdravotní stav podle délky užívání léků Délka užívání léků: 0-12 měsíců 1 - 5 let 5 - 10 let BASDAI skóre Více let Kruskal-Wallis ANOVA p = 0.400 Míra potíží (%) I Průměr Interval spolehlivosti 80 70 60 60 40 V II 30 20 BASDAI 50 40 20 I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti le t Ví ce 5 -1 0 le t le t -5 1 III 012 IV m ěs íc ů 0 Délka užívání léků Nemocní s Bechtěrevovou chorobou užívající léky po dobu menší než jeden rok mají menší potíže s bolestmi ostatních kloubů než respondenti s delší dobou užívání léků, což však zřejmě nesouvisí s délkou užívání léků, ale spíše s jejich nižším věkem. VIII.12a Kvalita života podle biologické léčby Podstoupení biologické léčby Ano Kvalita života (%) VIII HAQ skóre Ne Mann-Whitney test I p = 0.850 100 1.6 90 Průměr Interval spolehlivosti II 80 1.2 60 VII III 50 HAQ 70 0.8 0.4 VI IV V I. II. III. IV. Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze 0.0 Ano Ne Biologická léčba V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti Podstoupení biologické léčby není statisticky významně spjato s lepší kvalitou života. Tento fakt je však zřejmě výrazně ovlivněn malým počtem respondentů s biologickou léčbou ve studii. Nicméně, respondenti užívající biologickou léčbu mají nepatrně lepší kvalitu života v oblastech „vstávání, jídlo a chůze“. VIII.12b Zdravotní stav podle biologické léčby Podstoupení biologické léčby Ano BASDAI skóre Ne Mann-Whitney test I Míra potíží (%) p = 0.240 60 80 50 Průměr Interval spolehlivosti 40 V II 20 10 BASDAI 60 30 40 20 IV 0 III Ano Ne Biologická léčba I. II. III. Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby IV. V. Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti Míra potíží u nemocných podstupujících biologickou léčbu je menší než u nemocných bez biologické léčby ve všech oblastech kromě „slabosti a únavy“. Tyto rozdíly však nejsou statisticky významné. VIII.13 Dotazník kvality života SF-36 I SF-36 Tento dotazník je sestaven z 36 otázek, poskládaných do 8 bloků (každý obsahující dvě až deset otázek) a jedné individuální otázky. Všech 8 bloků dohromady dobře vypovídá o celkovém stavu respondenta: I. Fyzické funkce - běžné fyzické aktivity jako zvedání předmětu, chůze či oblékání. II. Fyzické omezení rolí - omezení při práci a jiných činnostech. III. Bolest - intenzita bolestí a jimi způsobené omezení. IV. Všeobecné vnímání vlastního zdraví - osobní hodnocení vlastního zdraví. V. Vitalita - zda se respondent cítí pln elánu a energie či naopak cítí vyčerpání. VI. Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí - zdravotní a emocionální potíže bránící normálnímu společenskému životu. VII. Emoční omezení rolí - omezení v práci a běžných činnostech kvůli emocionálním potížím. VIII. Duševní zdraví - pocit nervozity, deprese či pesimismu. V rámci každého bloku jsou jednotlivé otázky ohodnoceny, hodnoty sečteny a výsledná hodnota transformována na škálu 0 - 100, přičemž 100 značí dobrý zdravotní stav a 0 špatný zdravotní stav. Takto dostaneme jednu hodnotu pro každý blok. Těmito 8 hodnotami je popisován zdravotní stav respondenta. VIII.14 Dotazník kvality života SF-36 II SF-36 ve srovnání s dotazníkem HAQ Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) HAQ ≤ 0.5 HAQ = 0.5 - 1.25 HAQ > 1.25 0 20 40 60 80 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Nízká hodnota skóre HAQ by měla odpovídat vysoké hodnotě skóre SF-36 a naopak. Dotazníky HAQ a SF-36 vykazují dobrou korelaci odpovědí respondentů na jejich kvalitu života. Z toho vyplývá, že respondenti odpovídají na významově podobné otázky v rámci různých dotazníků stejně. 100 VIII.15 Dotazník kvality života SF-36 III SF-36 ve srovnání s dotazníkem BASDAI Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) BASDAI ≤ 28.9 BASDAI = 28.9 - 60.5 BASDAI > 60.5 0 20 40 60 80 100 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Nízká hodnota skóre BASDAI by měla odpovídat vysoké hodnotě skóre SF-36 a naopak. Dotazníky BASDAI a SF-36 vykazují dobrou korelaci odpovědí respondentů na jejich zdravotní stav. Z toho vyplývá, že respondenti odpovídají na významově podobné otázky v rámci různých dotazníků stejně. VIII.16 Dotazník SF-36 podle biologické léčby Všichni respondenti Biologická léčba - NE Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) Biologická léčba - ANO 0 20 40 60 80 100 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Největší rozdíl v podstoupení biologické léčby lze vzhledem ke kvalitě života pozorovat v intenzitě bolestí a v emocionálních potížích, kde pacienti s biologickou léčbou vykazují lepší stav než pacienti bez biologické léčby. VIII.17 Dotazník SF-36 podle nežádoucích účinků Všichni respondenti Nežádoucí účinky - NE Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) Nežádoucí účinky - ANO 0 20 40 60 80 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí U respondentů s nežádoucími účinky převládá ve všech aspektech kvality života horší stav než u respondentů bez nežádoucích účinků. Největší rozdíl je u omezení při práci a běžných činnostech. 100 VIII.18 Dotazník SF-36 podle délky trvání obtíží Všichni respondenti < 11 let Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) 11 - 20 let 21 - 30 let > 30 0 20 40 60 80 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Délka trvání obtíží má menší vliv na kvalitu života, než je tomu u jiných parametrů. Fyzické funkce a všeobecné vnímání zdraví je mírně lepší u pacientů s kratší dobou trvání potíží. 100 VIII.19 Dotazník SF-36 podle věku respondentů Všichni respondenti < 41 roků Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) 41 - 50 roků 51 - 60 roků > 60 roků 0 20 40 60 80 100 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Respondenti ve věku do 41 let a pacienti ve věku nad 60 let mají celkově kvalitu života nepatrně lepší než je tomu u respondentů ve středním věku. VIII.20 Dotazník SF-36 podle pohlaví Všichni respondenti Muži Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav) Ženy 0 20 40 60 80 Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Pohlaví respondentů má vliv na kvalitu života. Obecně se dá říci, že muži snáší život s Bechtěrevovou chorobou lépe než ženy. Největší rozdíl je mezi muži a ženami ve fyzickém a emočním omezení. 100 VIII.21 Dotazníky kvality života EuroQol a ASQol Dotazník EuroQol Dotazník hodnocení kvality života EuroQol se skládá z pěti částí, ve kterých respondenti odpovídají na míru potíží v dané oblasti (pohyblivost, soběstačnost, běžné činnosti, bolest, strach/deprese). Respondent má možnost v každé z 5ti oblastí vybrat jednu ze 3 možných odpovědí: 1=nemá obtíže, 2=s určitými obtížemi, 3=velké obtíže/nejsem schopen. Takto získané hodnoty uspořádáme za sebe a získáme tak pětimístné číslo, které reprezentuje stav respondenta (nejlepší stav - 11111, nejhorší stav - 33333). Výsledná hodnota dotazníku EuroQol je pak tabulková hodnota, která odpovídá danému pětimístnému číslu (11111 = 1.000, 33333 = -0.109). Tedy čím menší číslo od jedné, tím se stav respondenta zhoršuje. Dotazník ASQol Dotazník hodnocení kvality života u pacientů s ankylosující spondylitidou se skládá z 18 otázek, ve kterých respondenti odpovídají „ano“ či „ne“. Respondentům jsou otázky kladené ve smyslu negativním, tedy pokud odpovídají na otázky „ano“, pak je jejich zdravotní stav špatný (např.: „Mám potíže s oblékáním“, Stále se cítím unavený“). Odpovědím „ano“ je následně přiřazena hodnota 1, odpovědím „ne“ hodnota 0. Výsledná hodnota dotazníku ASQol je pak součet hodnot z 18 jednotlivých otázek. Skóre tak nabývá hodnot na stupnici od 0 do 18, přičemž 0 značí dobrou kvalitu života a 18 špatnou kvalitu života. VIII.22 Dotazník EuroQol Celkové skóre EuroQol respondentů projektu Béďa Jednotlivé oblasti dotazníku EuroQol (1 - dobrý stav, <1 postupně se zhoršující) Medián = 0.78 Průměr = 0.66 Průměrná hodnota (1 - dobrý stav, 3 - špatný stav) 1.0 1.0 Pohyblivost 0.8 EuroQol skóre 1.5 0.6 Maximum 0.4 0.2 0.0 Soběstačnost Medián 75% percentil Běžné činnosti 25% percentil Bolest Minimum Deprese -0.2 2.0 2.5 1.8 1.2 1.6 2.3 1.3 N = 492 Z celkového skóre EuroQol je patrné, že většina respondentů považuje svůj zdravotní stav za spíše lepší. Největší problémy mají respondenti s bolestí, nejmenší naopak se soběstačností. 3.0 VIII.23 EuroQol podle kategorií respondentů Průměrné skóre EuroQol (0 - špatný stav, 1 - dobrý stav) 0 Pohlaví Muž Žena 0.2 0.4 0.6 0.8 1 0.68 0.63 Věk < 41 roků 41 - 50 roků 51 - 60 roků > 60 roků 0.69 0.66 0.66 0.66 Délka trvání obtíží < 11 let 11 - 20 let 21 - 30 let > 30 let 0.68 0.64 Kategorie s hodnotou skóre nad celkovým průměrem 0.67 0.67 Biologická léčba Ano Ne Všichni respondenti 0.69 0.66 Kategorie s hodnotou skóre pod celkovým průměrem Nežádoucí účinky Ano Ne Všichni respondenti 0.62 0.72 0.66 Pacienti léčení biologickou léčbou a pacienti bez nežádoucích účinků léčby považují svůj fyzický a duševní stav za lepší ve srovnání s ostatními. VIII.24 Dotazník ASQol I Celkové skóre ASQol respondentů projektu Béďa Kategorizované skóre ASQol (0 - výborný stav, 18 - špatný stav) Medián = 8.0 Průměr = 8.0 0 N = 495 8 5 -1 0 -3 0 0.8 16 Minimum 5.7 -1 3 10 2 25% percentil 11.2 13 6 -1 Medián 75% percentil 19.8 20 10 9 30.5 -9 Maximum 30 7 12 32.0 -6 ASQol skóre 15 40 4 18 Procento respondentů 50 Skóre ASQol dle kategorií (0 - dobrý stav, 18 - špatný stav) Pouze 0.8% respondentů považuje svůj stav ze extrémně špatný. Naproti tomu přes 11% respondentů hodnotí svůj stav jako výborný. VIII.25 Dotazník ASQol II Procento respondentů Jednotlivé otázky dotazníku ASQol 0 20 40 60 80 Kvůli mému stavu jsou pro mne některá místa nedostupná 70.8 Často musím přerušovat co dělám, abych si odpočinul 70.0 Lehce se unavím 69.8 68.4 66.7 Domácí práce vykonávám se zvýšeným úsilím Bolest cítím stále 59.8 Stále se cítím unavený 56.5 Nemohu spát 50.2 Někdy je mi do pláče 43.8 39.8 Mám pocit, že o hodně přicházím 39.7 Mám potíže s oblékáním 35.8 Obávám se, že jsou ostatní kvůli mně zklamáni 28.1 Často se cítím frustrován 27.6 Můj stav mě psychicky ničí 23.7 Mám nesnesitelné bolesti Mám obtíže umýt si vlasy Nejsem schopen vykonávat domácí práce 21.8 15.2 11.8 Většina respondentů má problémy s únavou, často potřebují odpočinek a jsou pro ně nedostupná některá místa. Naopak nejméně problémů mají respondenti s běžnými činnostmi jako mytí vlasů a domácí práce. Občasné omezení Nemohu se zapojit do činností se svou rodinou/přáteli Časté omezení Ráno trvá dlouho než se rozhýbu 100 VIII.26 ASQol podle kategorií respondentů Průměrné skóre ASQol (0 - dobrý stav, 18 - špatný stav) 0 Pohlaví 3 6 9 Muž Žena 7.4 < 41 roků 41 - 50 roků 51 - 60 roků > 60 roků 7.5 12 15 18 8.9 Věk 8.4 8.6 7.2 Délka trvání obtíží < 11 let 11 - 20 let 21 - 30 let > 30 let 7.3 8.3 7.9 Ano Ne 8.1 7.9 Nežádoucích účinků Všichni respondenti Kategorie s hodnotou skóre pod celkovým průměrem 7.9 Biologická léčba Ano Ne Všichni respondenti Kategorie s hodnotou skóre nad celkovým průměrem 9.1 6.3 8.0 Nejlepší zdravotní stav mají lidé bez nežádoucích účinků léčby. Respondenti ve věku 40 až 60 let považují svůj stav za horší ve srovnání s respondenty pod 40 let a nad 60 let. Kvalita života – shrnutí V celém souboru respondentů se vyskytují jak nemocní s dobrou kvalitou života a zdravotním stavem, tak i nemocní se stavem špatným. Kvalita života ve většině případů dobře koresponduje se zdravotním stavem → dobrý zdravotní stav = dobrá kvalita života. Většina respondentů má kvalitu života spíše lepší (medián skóre HAQ=0.8). Co se týče zdravotního stavu, největší potíže mají respondenti s bolestí krku, zad a kyčlí. Největší vliv na kvalitu života podle HAQ skóre má pohlaví a výskyt nežádoucích účinků. Kvalita života také úzce souvisí s invaliditou a cvičením, zde se však jedná spíše o důsledek nežli o příčinu. V otázce zdravotního stavu podle BASDAI skóre platí vztahy jako u kvality života. Kromě nich zde má ještě vliv biologická léčba, která zlepšuje zdravotní stav více než léčba nebiologická. Z výsledků dotazníku SF-36 je vidět, že nejmenší problémy mají respondenti s duševním a emočním stavem, největší naopak s omezením při práci a jiných činnostech. Vliv pohlaví a výskytu nežádoucích účinků na kvalitu života se potvrdil také u dotazníků EuroQol a ASQol. Příloha Přehled užívaných léků pacienty s Bechtěrevovou chorobou ATC klasifikace Užívané léky Seznam typů léčiv podle ATC klasifikace A02B – K terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu A03A – Léčiva k terapii funkčních střevních poruch A03B – Alkaloidy rulíku a deriváty, samotné A03D – Spazmoanalgetické kombinace A05A – Léčiva k terapii onemocnění žlučníku A05B – Léčiva k terapii onemocnění jater A07A – Střevní antiinfektiva A07E – Střevní protizánětlivá léčiva A09A – Digestiva včetně enzymových přípravků A10B – Antidiabetika, kromě inzulinů A11 – Vitamíny A12 – Minerály B01A – Antikoagulancia, antitrombika B03A – Antianemika - s obsahem železa B03B – Vitamin B12 a kyselina listová C01D – Vazodilatancia používaná u onemocnění srdce C02A – Antiadrenergní látky, centrálně působící C02C – Antiadrenergní látky, periferně působící C03A – Diuretika s nižším účinkem, thiazidy C03B – Jiná diuretika s nižším účinkem, kromě thiazidů C03C – Diuretika s vysokým účinkem C03D – Kalium šetřící diuretika C03E – Diuretika a kalium šetřící diuretika v kombinaci C04A – Periferní vazodilatancia C05B – Antivarikózní terapie C05C – Látky stabilizující kapiláry C07A – Beta-blokátory C07B – Beta-blokátory a thiazidy C08C – Selektivní blokátory kalciových kanálů C08D – Selektivní blokátory kalciových kanálů s přímým kardálním účinkem C09A – ACE inhibitory, samotné C09C – Antagonisté angiotensinu II, samotní C10A – Léčiva ovlivňující hladinu lipidů, samotná G04B – Jiná urologika včetně spazmolytik G04C – Léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty H02A – Kortikosteroidy pro systém. aplikaci H03A – Tyreoidální léčiva L01B – Antimetabolity L04A – Imunosupresivní léčiva M01A – Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva M01AH – Coxiby M02A – Lokální léčiva k ter. bolestí svalů a kloubů M03B – Centrálně působící myorelaxancia M04A – Léčiva k terapii dny M05B – Léčiva ovlivňující stavbu a mineralizaci kosti N02A – Opioidní analgetika (anodyna) N02B – Analgetika-antipyretika N03A – Antiepileptika N05B – Anxiolytika N05C – Hypnotika a sedativa N06A – Antidepresiva N06D – Léčiva proti demenci N07C – Antivertiginóza P01B – Antimalarika R03A – Sympatomimetika inhalační R03B – Inhalační léčiva (obstrukce dých. cest) R03D – Systémova léčiva (obstrukce dých. cest) R06A – Antihistaminika pro systémovou aplikaci S01B – Oftalmologika - Protizánětlivá S01C – Oftalmologika – Protizánětlivá a antiinfektiva v kombinaci S01E – Oftalmologika - Antiglaukomatika a miotika Příloha - Užívané léky I Název léku *Becht. ATC choroba N % Název léku *Becht. ATC choroba N % Ibuprofen, Brufen, Ibalgin Ano M01A 143 28.1% Methotrexat Ano L01B 19 3.7% Coxtral Ano M01A 73 14.3% Apo-Diclo Ano M01A 18 3.5% Salazopyrin EN Ano A07E 71 13.9% Lozap Ne C09C 18 3.5% Aulin Ano M01A 66 13.0% Voltaren Ano M01A 18 3.5% Movalis Ano M01A 63 12.4% Mydocalm Ano M03B 16 3.1% Recoxa Ano M01A 35 6.9% Betaloc Ne C07A 15 2.9% Flamexin Ano M01A 34 6.7% Caltrate Ano A12 14 2.8% Tramal Ano N02A 34 6.7% Detralex Ano C05C 14 2.8% Diclofenac Ano M01A 31 6.1% Magnesium Ano A12 14 2.8% Helicid Ano A02B 31 6.1% Milurit Ne M04A 14 2.8% Anopyrin Ano B01A 28 5.5% Apo-Ome Ano A02B 13 2.6% Lokren Ne C07A 27 5.3% Celebrex Ano M01AH 13 2.6% Indometacin Ano M01A 25 4.9% Fastum Gel Ano M02A 13 2.6% Acidum Folicum Ano B03B 24 4.7% Myolastan Ano M03B 13 2.6% Sulfasalazin Ano A07A 23 4.5% Torvacard Ne C10A 13 2.6% Medrol Ano H02A 22 4.3% Tralgit Ano N02A 13 2.6% Nimesil Ano M01A 22 4.3% Dimexol Ano N05B 12 2.4% Ano M01A 12 2.4% Prestarium Ano C09A 22 4.3% Surgam Condrosulf Ano M01A 20 3.9% Agapurin Ne C04A 11 2.2% Dorsiflex Ano N05B 20 3.9% Letrox Ne H03A 11 2.2% Euthyrox Ne H03A 20 3.9% Lorista Ano C09C 11 2.2% Prednison Ano H02A 20 3.9% Olfen Ano M01A 11 2.2% *Lék užívaný pouze na Bechtěrevovu chorobu Příloha - Užívané léky II Název léku *Becht. ATC choroba N % Název léku *Becht. ATC choroba N % Paralen Ano N02B 11 2.2% Diaprel Ne A10B 7 1.4% Sirdalud Ano M03B 11 2.2% Dolgit Ano M01A 7 1.4% Apo-Allopurinol Ano M04A 10 2.0% Fosamax Ano M05B 7 1.4% Glyvenol Ne C05C 10 2.0% Lusopress Ne C08C 7 1.4% Godasal Ne B01A 10 2.0% Neurol Ne N05B 7 1.4% Monoflam Ano M01A 10 2.0% Omeprazol Ano A02B 7 1.4% Vasocardin Ne C07A 10 2.0% Rhefluin Ne C03E 7 1.4% Warfarin Ne B01A 10 2.0% Siofor Ne A10B 7 1.4% Sortis Ne C10A 9 1.8% Vigantol Ano A11 7 1.4% Ano R06A 7 1.4% Uno Ano M01A 9 1.8% Zodac Calcium Ano A12 9 1.8% Alnagon Ano N02B 6 1.2% Betaserc Ano N07C 8 1.6% Amicloton Ne C03E 6 1.2% Furon Ne C03C 8 1.6% Atrovent Ano R03B 6 1.2% Indap Ne C03B 8 1.6% DHC Continus Ano N02A 6 1.2% Lanzul Ano A02B 8 1.6% Diroton Ne C09A 6 1.2% Micardis Ne C09C 8 1.6% Dolmina Ano M01A 6 1.2% Omnic Ne G04C 8 1.6% Egilok Ne C07A 6 1.2% Ano A05B 6 1.2% Tenaxum Ne C02A 8 1.6% Flavobion Tenormin Ano C07A 8 1.6% Gingio Ne N06D 6 1.2% Veral Ano M01A 8 1.6% Glucophage Ne A10B 6 1.2% Algifen Ano A03D 7 1.4% Lexaurin Ano N05B 6 1.2% Ascorutin Ne C05C 7 1.4% Monopril Ne C09A 6 1.2% *Lék užívaný pouze na Bechtěrevovu chorobu Příloha - Užívané léky III Název léku *Becht. ATC choroba N % Název léku *Becht. ATC choroba N % Novalgin Ano N02B 6 1.2% Afonilum Ne R03D 4 0.8% Pentasa Ne A07E 6 1.2% Agen Ne C08C 4 0.8% Profenid Ano M01A 6 1.2% Alpha D3 Ano A11 4 0.8% Simgal Ne C10A 6 1.2% Anavenol Ne C05C 4 0.8% Sorbifer Durules Ano B03A 6 1.2% Apo-Famotidine Ano A02B 4 0.8% Trental Ne C04A 6 1.2% Atenolol Ne C07A 4 0.8% Zorem Ne C08C 6 1.2% Atoris Ne C10A 4 0.8% Zoxon Ne G04B 6 1.2% Atropin Ano A03B 4 0.8% Cardura Ne C02C 5 1.0% Bonviva Ano M05B 4 0.8% Cilkanol Ano C05C 5 1.0% Calcichew Ano A12 4 0.8% Citalec Ano N06A 5 1.0% Cinarizin Ne N07C 4 0.8% Concor Ne C07A 5 1.0% Dayrun Ano M01A 4 0.8% Dexamethazon Ano H02A 5 1.0% Delagil Ano P01B 4 0.8% Indobene Ano M02A 5 1.0% Enap Ne C09A 4 0.8% Kalium Chloratum Ne A12 5 1.0% Enelbin Ne C04A 4 0.8% Lomir Ne C08C 5 1.0% Fokusin Ne G04C 4 0.8% Mono Mack Ne C01D 5 1.0% Hydrochlorothiazid Ne C03A 4 0.8% Ano M01A 4 0.8% Pangrol Ne A09A 5 1.0% Ketonal Remicade Ano L04A 5 1.0% Loradur Mite Ne C03E 4 0.8% Salofalk Ne A07E 5 1.0% Magnosolv Ano A12 4 0.8% Tulip Ne C10A 5 1.0% Meloxicam Ano M01A 4 0.8% Xyzal Ne R06A 5 1.0% Panadol Ano N02B 4 0.8% *Lék užívaný pouze na Bechtěrevovu chorobu Příloha - Užívané léky IV Název léku *Becht. ATC choroba N % Název léku *Becht. ATC choroba N % Penester Ne G04C 4 0.8% Cipralex Ne N06A 3 0.6% Quamatel Ne A02B 4 0.8% Cynt Ne C02A 3 0.6% Renpress Ne C09A 4 0.8% Deprex Ne N06A 3 0.6% Rivotril Ano N03A 4 0.8% Dexamethasone Ano S01B 3 0.6% Seretide Ne R03A 4 0.8% Diazepam Ano N05B 3 0.6% Tanakan Ne N06D 4 0.8% Dona Ano M01A 3 0.6% Tanyz Ne G04C 4 0.8% Enbrel Ano L04A 3 0.6% Tenoretic Ne C07B 4 0.8% Espumisan Ne A03A 3 0.6% Wobenzym Ne A09A 4 0.8% Famosan Ne A02B 3 0.6% Zyrtec Ne R06A 4 0.8% Fenofix Ne C10A 3 0.6% Accupro Ne C09A 3 0.6% Flector Ep Gel Ano M02A 3 0.6% Acylpyrin Ano N02B 3 0.6% Gasec Ne A02B 3 0.6% Aescin-Polfa Ne C05C 3 0.6% Gopten Ne C09A 3 0.6% Aktiferrin Ne B03A 3 0.6% Hypnogen Ne N05C 3 0.6% Amlodipin Ne C08C 3 0.6% Imuran Ano L04A 3 0.6% Apo-Atenol Ne C07A 3 0.6% Isochol Ne A05A 3 0.6% Artrodar Ano M01A 3 0.6% Isoptin Ne C08D 3 0.6% Ne B03B 3 0.6% Betaxa Ne C07A 3 0.6% Kyselina Listová Betoptic Ne S01E 3 0.6% Lacipil Ne C08C 3 0.6% Biomin Ne A12 3 0.6% Lioton 100 000 Ano C05B 3 0.6% B-Komplex Ano A11 3 0.6% Loseprazol Ne A02B 3 0.6% Cardilan Ne A12 3 0.6% Maxitrol Ne S01C 3 0.6% *Lék užívaný pouze na Bechtěrevovu chorobu Příloha - Užívané léky V Název léku *Becht. ATC choroba N % Název léku *Becht. ATC choroba N % Monotab Ano C01D 3 0.6% Ranisan Ano A02B 3 0.6% Muscoril Ano M03B 3 0.6% Sectral Ne C07A 3 0.6% Orcal Ne C08C 3 0.6% Tamsulosin Ne G04C 3 0.6% Ortanol Ne A02B 3 0.6% Tramabene Ano N02A 3 0.6% Pentomer Ne C04A 3 0.6% Venoruton Forte Ne C05C 3 0.6% Prenessa Ne C09A 3 0.6% Verospiron Ne C03D 3 0.6% Pupalka Ne 3 0.6% Vitamin E Ne A11 3 0.6% Ramil Ne C09A 3 0.6% Xalatan Ne S01E 3 0.6% Ramipril Ne C09A 3 0.6% Zocor Ne C10A 3 0.6% *Lék užívaný pouze na Bechtěrevovu chorobu Tabulky neobsahují léky, které užívali méně než tři respondenti.
Podobné dokumenty
Juvenilní idiopatická artritida
Oligoartikulární JIA je nejčastějším podtypem JIA čítajícím téměř 50%
všech pacientů s JIA. Je charakterizována postižením méně než 5 kloubů
v prvních šesti měsících onemocnění a nepřítomností hore...
Xatral (Alfuzosini hydrochloridum)
- přecitlivělost na alfuzosin nebo na pomocné látky obsažené v přípravku;
- kombinace s ostatními alfa-1 blokátory;
- jaterní nedostatečnost.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Varování...
PDF verze - Farmakoterapie v praxi
Doc. MUDr. Ilona Kocáková, Ph.D. ❙ Klinika komplexní onkologické péče MOÚ a LF MU, Brno
Kazuistika č. 1
Pacientka ve věku 40 let byla akutně operována pro ileózní stav
při stenozujícím tumoru sigm...
Struktura záznamu pro jmenné muzejní autority
Autoři jsou uvedeni jen někde, zejména u výraznějších tvrzení. Diskuze se zúčastnili prakticky všichni přítomní.
Záznam pro osoby
100 Osobní jméno
- Technicky je povinné jen jméno (100$a), ale prak...
Katolická poutní místa v Česku
objekt, který je cílem náboženských poutí. V minulosti se měnil jak význam a obsah těchto poutí, tak poutní místa, sakrální objekty, samotné. Poutní místa tedy
nejsou neměnná, mohou vzniknout i zan...
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Denní dávku lze rozdělit do 2 až 3 dílčích dávek nebo ji užít najednou.
Přípravek Maltofer kapky se užívají během jídla nebo bezprostředně po jídle. Maltofer kapky
je možno kombinovat s ovocnými ne...