obce a odpady - Mechanizace zemědělství

Odborný časopis pro veřejnou správu
6
červen 2013
105 Kč / 4,80 eUr
evropská unie:
kauza:
obce a odpady:
co premiér vzkazuje
městům a obcím
musí být silnice krajů
postrachem řidičů?
příjmy za skládkování
odpadu čekají změny
Měsíčník vydavatelství Economia
MO6_ob_01.indd 1
ModerniObec.cz
30.5.13 15:42
MO001409-5
MO6_ob_02.indd 2
28.5.13 15:59
Názor
FOTO: René vOlFík
Mgr. ToMáš chalupa
ministr životního prostředí ČR
Představa,
že ukládání
odpadu do země
je něco, co přírodě a krajině,
ve které žijeme,
prospěje,
je scestná.
p
roblematika odpadů a obecně odpadového
hospodářství je poměrně složitá, a proto ji nelze vyřešit ze dne na den. V rámci příprav nové
legislativy vznikla na Ministerstvu životního prostředí
poradní skupina, která má zodpovědět základní otázky, které se vztahují právě k oblasti nakládání s odpady. Ministerstvo životního prostředí v pracovní skupině figuruje jako moderátor diskuse mezi subjekty, jež
mají reálně k této problematice co říct. Ať už se jedná
o zástupce obcí, krajů, nebo sdružení, která mají s nakládáním s odpady zkušenosti.
Jedním z klíčových témat, pro něž by pracovní skupina měla navrhnout řešení, je otázka, zda Česká republika bude schopna mezi lety 2023 a 2025 zakázat
skládkování. Bavíme se o technických podmínkách.
Představa, že ukládání odpadu do země je něco, co
přírodě a krajině, v níž žijeme, prospěje, je scestná.
Česká republika se řídí evropskou hierarchií nakládání s odpady. V první řadě bychom měli předejít vzniku
odpadů. To však lze v některých případech těžko provést. Proto bychom měli odpady znovu využít, nebo
je recyklovat. Poté přichází na řadu jejich energetické
využití. Tím se vyřeší otázka, jak s odpadem naložit –
a zároveň se šetří primární zdroje při výrobě tepla
a energie.
Dnešní technologie energetického využívání odpadů jsou na takové úrovni, že obavy ze znečištění
ovzduší nejsou namístě. Jen pro představu: Spalovna
v pražských Malešicích je pouze na 10 procentech
svých emisních limitů. Odpor některých ekologistických organizací k výstavbě a podpoře zařízení
na energetické využití odpadů je de facto odmítáním
způsobu řešení problematiky odpadů, kterým se řídí
Evropská unie. Ta Evropská unie, na kterou se některé
ekologistické organizace tak často obracejí.
Pokud se podíváme do zahraničí – například do Švýcarska, jež s klidným svědomím můžeme označit
za zemi, která se ke své krajině chová opravdu šetrně –
najdeme tam zařízení na energetické využití odpadů
pomalu za každým městem. A nikdo proti této formě
likvidace odpadů neprotestuje. Spíše naopak.
Jsem přesvědčen o tom, že cíl do deseti let od účinnosti zákona zakázat skládkování a nahradit je částečně recyklací a částečně energetickým využitím je
reálný. Při přípravách nové odpadové legislativy vycházíme z faktu, že za deset, patnáct let bude pozdě
řešit problémy, které jsou nyní na svém začátku. Proto
n
je řešíme už teď.
Problematice odpadového hospodářství obcí
a nakládání s odpady se v tomto vydání
Moderní obce věnuje 16stránková společná příloha
s časopisem Odpady nazvaná Obce a odpady.
MO001376-7
Bude Česko
s to zakázat mezi
lety 2023 a 2025
skládkování?
odpověď se hledá
www.regionservis.cz
SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA:
25. června 2013, Říčany, Olivovna
Debata o elektronických
aukcích pro občany
měst a obcí
(pořádáno ve spolupráci
se starostou města Říčany)
•
5. září 2013
IX. setkání starostů
a místostarostů
stŘedočeského kraje
•
3. října 2013, Plzeň
IX. setkání starostů
a místostarostů
plzeňského kraje
•
17. října 2013
IX. setkání starostů
a místostarostů
pardubIckého kraje
•
24. října 2013, Praha
VII. VeŘejné rozpočty
a finance
TÉMATA SETKÁNÍ:
FInance, rozpočty,
hospodaŘení,
leGIslatIVa,
FInanční spráVa,
VeŘejné zakázky atd.
.
PODROBNOSTI NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
nad koupadly 287/5, Říčany u prahy
[email protected]
telefon: 240 200 272
mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
www.regionservis.net
červen 2013
MO6_01.indd 1
1
30.5.13 15:41
Obsah
Než se vypíše veřejná zakázka na ICT /2
(Mgr. Robert Pergl, Ing. Svatoslav Novák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
Elektronická komunikace /18 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
■ titulní strana
Příbor, kostel Narození Panny Marie (Foto: archiv města)
■ názOr
Bude Česko s to zakázat mezi lety 2023 a 2025 skládkování?
Odpověď se hledá (Mgr. Tomáš Chalupa) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
■ spektrum
Rozvoj venkova by neměl postrádat ani duchovní a sociální rozměr _ _
Městští strážníci v Ostravě převzali zasloužená ocenění _ _ _ _ _ _ _ _ _
Jižní Čechy bezpečné _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Projekty sociální inovace z ČR bodují _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Platforma architektů měst? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Český Krumlov získal nový magnet _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Říčany kladou důraz na rozvoj cyklodopravy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
3
4
4
4
5
5
5
■ kauza
Budou krajské silnice dál strašit řidiče? Je šance na změnu?
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
■ ekOnOmika
Mezi operačními programy se přesune přes 7 mld. korun _ _ _ _ _ _ _ 9
Po státních dluhopisech se jen zaprášilo _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Jak udržet stávající a přilákat nové investory _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Praha začala podnikatelům nabízet inovační vouchery _ _ _ _ _ _ _ _ 10
V krajích se ozývají hlasy pro úpravu RUD ještě v tomto volebním
období (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11
Hrozbou pro obce není pokles příjmů, ale inflace – a nejen ta
(Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
■ management
Zásada dodržování rovných příležitostí vyžaduje změnu stylu
přemýšlení i vedení (Mgr. Jana Klampflová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
■ evrOpská unie
Petr Nečas: Pro vyvážený rozvoj země je role samosprávy klíčová
(RNDr. Petr Nečas) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
Od roku 2014 posílí integrovaný přístup k realizaci projektů
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
■ živOtní prOstředí
Mobilní protipovodňová ochrana: Velkoobjemové vaky
(pplk. Ing. Jiří Matějka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
■ t é m a : v e ř e j n é s tav b y v O b c í c h
Veřejné stavby mají být v úsporách energie příkladem
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Vegetační střechy jsou ekonomické i ekologické
(Doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc., Luděk Moudrý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Zelená střecha stavbu tepelně izoluje _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Bramac nabízí tři nové střešní tašky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Trutnovské Uffo žije děním nejen uvnitř, ale i na okolním
veřejném prostranství _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Také provoz památky může být úsporný _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Podchod v Brně hraje barvami (Hynek Bartík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
19
20
21
22
23
23
24
■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Kam míří elektronické služby měst a obcí (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ 25
Bezpečnost dat v cloudu (Ladislav Stecker) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
■ s p r áva a r O z v O j
Pojišťovny konečně budou přispívat hasičům (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _
Regionální železnice a rozvoj území aneb Nebojte se lokálek /9
(Ing. Petr Tejkl, Ing. Jan Šatava) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Rychlodráha Praha-Kladno už jistá? (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _
Státní dotace pomohou obcím s rekonstrukcemi jejich objektů
(Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Sbírá hvězdičky také váš sběrný dvůr? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Hospodárné využívání území: Omez, recykluj, kompenzuj /1
(Jiřina Bergatt Jackson) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Čistá energie: Tmel i šém »klima-regionu« (Karel Merhaut) _ _ _ _ _
Nová třída v mateřské škole v Radotíně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Provozovatelé loterií nabízejí obcím spolupráci při regulačních
opatřeních _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Pro ekologičtější MHD se chystá miliarda _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Veřejnému osvětlení kyne od roku 2014 šance _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Péče o památky se Jilemnickým daří (Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _
Opravený klášter v Příboře žije
(Ing. arch. Renata Šablaturová, Nikola Horňáková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Švýcarská města dávají lidem bez práce pomocnou ruku
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
27
28
29
30
30
31
32
33
34
34
35
36
37
38
■ l e g i s l at i va
Obecní policie /4 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Rada obce (kraje) jako valná hromada obchodní společnosti
(JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Šetrnost k sousedství (Mgr. Marek Hanák, Marie Poláčková) _ _ _ _ _
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Vlastnická práva a územní plánování (Ing. arch. Petr Durdík) _ _ _ _ _
NOZ: Nové pojetí nájmu nebytových prostor
(Mgr. Lukáš Syrový, Mgr. Andrea Fogelová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
■ právní pOradna
■ servis
39
40
42
43
44
45
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
■ s p O l e č n á p ř í l O h a s č s p. O d p a d y : O b c e a O d p a d y
Na co se využívají výnosy z poplatků za skládkování?
(Ing. Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I
Je nezbytné vyvarovat se megalomanských projektů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ III
Představují výkupny druhotných surovin pomoc, nebo spíše hrozbu? _ _ IV
Komunitní kompostování na Praze 12 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VI
Co obcím přináší zapojení do zpětného odběru? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ VIII
Co Češi vědí, myslí si a dělají se starými bateriemi?
(RNDr. Petr Kratochvíl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ IX
Dopady chystané novely zákona o OZE na provozovatele a vlastníky
veřejné kanalizace (Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.) _ _ _ _ _ _ _ X
Bude možné zakázat v obci sběrnu? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XI
Spolupráce obcí prospívá řešení odpadového hospodářství _ _ _ _ _ _ XII
Adsorbenty pro odstraňování pachových látek (Ing. Luboš Zápotocký) _ XIII
Spalovny: Skutečně nejlepší varianta zpracování
komunálního odpadu? (Ing. Petr Havelka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XIV
Společnost Pražské služby otevřela Kompetenční centrum _ _ _ _ _ _ XVI
Kolektivní systémy mají o fotovoltaiku zájem _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ XVI
Uzávěrka tohoto čísla: 23. 5. 2013
Ročník XIX, číslo 6 • Vychází 6. 6. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.obec@
economia.cz, www.moderniobec.cz • Publisher: Václav Sochor • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona
Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010,
e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice
MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru;
Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 •
Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55
Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197;
fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected]
• Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. •
Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7,
tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 •
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho
majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek
vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.
2
MO6_02.indd 2
červen 2013
31.5.13 10:45
FOTO: marTin BOuška
Spektrum
Signatáři memoranda podepsaného 18. 5. v pražském Arcibiskupském paláci (zleva):
kardinál Dominik Duka OP, Joel Ruml, Eduard Kavala, František Winter a Jana Juřenčáková.
m
emorandum Venkov jako místo
sociálního smíru a duchovního
rozvoje podepsali 18. května 2013
v Praze představitelé České biskupské konference, Ekumenické rady církví v ČR, Národní sítě Místních akčních skupin ČR,
Spolku pro obnovu venkova ČR a Sdružení
místních samospráv ČR.
Memorandum požaduje, aby:
byla podporována realizace projektů v oblasti sociálních, charitativních a vzdělávacích
aktivit, jejímž cílem je podpora obnovy a udržování základních morálních a etických hodnot ve venkovském společenství, mezigenerační spolupráce, boje s chudobou, prevence
nezaměstnanosti a sociální exkluze;
■ byla podporována realizace projektů
směřujících k obnově kulturního dědictví venkova (opravy kostelů, far a dalších,
i drobných objektů) a projektů směřujících
k obnově či výstavbě zařízení sociálních
služeb (hospice, domy na půli cesty, azylové domy apod.);
■ byly podpořeny projekty výstavby sociálního bydlení;
■ v budoucím programovém období EU
2014–2020 došlo ke sjednocení a zjednodušení žádostí o peníze z evropských fondů;
■ při jakémkoliv čerpání prostředků z fondů Evropské unie v jejím budoucím programovém období 2014–2020 se DPH stala
uznatelným nákladem pro obce a další subjekty, které nemají nárok na její odpočet.
Při příležitosti podpisu memoranda kardinál Dominik Duka OP za Českou biskupskou konferenci připomněl, že s přijetím
zákona o majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dochází
k odblokování majetku obcí, krajů i některých státních institucí. »Nyní bude tento
majetek sloužit všem občanům. Navrácení
■
červen 2013
MO6_03_05.indd 3
části historického církevního majetku bude
představovat možnost spolupráce církví
s obcemi na mnoha aktivitách, které napomůžou rozvoji komunitního života. Církev
byla a je součástí místních komunit a získáním majetkové samostatnosti může efektivněji přispívat k rozvoji kultury, školství
nebo sociálních služeb v místě svého působení,« uvedl Dominik Duka. Podle jeho
názoru by však i sama EU, ale také orgány
státu a samospráv měly dojít k poznání, že
venkovu nelze pomáhat pouze na základě
jejich vlastních představ. Nýbrž, že se musí
přihlížet rovněž k představám a potřebám
samotných obyvatel venkova.
Na poznámku Moderní obce, že na venkově jsou stále zřetelné spory o to, zda
podpora z EU má být směřována převážně
zemědělcům, či naopak spíše venkovským
obcím, kardinál nevyloučil, že zástupci
církví by někde mohli sehrávat i roli určitého mediátora při řešení těchto dohadů
mezi zemědělci a místní samosprávou.
Předseda Národní sítě MAS František
Winter zdůraznil, že místní akční skupiny
už pokrývají 90 % území České republiky.
Podle jeho slov řada z nich s církevními organizacemi spolupracuje už déle a na dotaz
Moderní obce jako příklad za mnohé další
uvedl MAS Vyhlídky a MAS Říčansko.
Sdružení místních samospráv, jak uvedla jeho předsedkyně Jana Juřenčáková,
za zvlášť důležité oblasti spolupráce obcí
s církvemi na venkově považuje sociální
služby, charitu, společenský a duchovní život obcí. »Žádnou z těchto aktivit si bez církevních společenství neumím představit.
Obrovský význam pro obce mají i památkové církevní objekty, zejména kostely,
jejichž věže jsou krásnými dominantami
nejedné vesnice či města,« dodala Jana Ju/rš/
řenčáková.
FOTO: marTin BOuška
rozvoj venkova by neměl
postrádat ani duchovní
a sociální rozměr
Z podpisu memoranda (shora): za Českou
biskupskou konferenci kardinál Dominik
Duka OP, za Spolek pro obnovu venkova
Eduard Kavala, za Národní síť MAS
František Winter, za Ekumenickou radu
církví Joel Ruml a za Sdružení místních
samospráv Jana Juřenčáková.
3
30.5.13 15:45
Spektrum
O
FOTO: archiv
cenění za dlouholeté působení
ve službě a za výborné plnění pracovních úkolů převzalo ve druhé
polovině května pětačtyřicet zaměstnanců
Městské policie Ostrava (MPO). Na návrh
ředitele MPO Zdeňka Harazima ocenění předal primátor města Petr Kajnar.
Muži a ženy v uniformách převzali stužky
Za věrnost, a to za 10 a 20 let nepřetržité
služby u MPO i čestné odznaky za dlouhodobě výborné výsledky ve službě.
Primátor Petr Kajnar ve svém projevu
poděkoval vyznamenaným příslušníkům
městské policie za jejich podíl na tom, že
bezpečnostní situace v Ostravě je srovnatelná s dalšími velkými městy u nás.
I s ohledem na dlouhodobě kritizované nedostatečné kapacity republikové policie se
Ocenění strážnicím a strážníkům
předal primátor Petr Kajnar.
ilusTrační FOTO: archiv
městští strážníci v Ostravě
převzali zasloužená ocenění
muži a ženy v uniformách strážníků snaží
být vždy tam, kde je jich potřeba. »Občané považují bezpečnost ve městě za jednu
z nejvyšších hodnot. Děláte svou práci velmi dobře. Ostravané i návštěvníci města to
náležitě oceňují,« dodal Petr Kajnar.
Městská policie Ostrava vznikla na základě obecně závazné vyhlášky přijaté
ostravským zastupitelstvem už 12. února
1992. Již 7. dubna téhož roku složilo slavnostní slib prvních osmdesát městských
strážníků. Ke konci roku 1992 už v městské policii působilo 319 mužů a žen v uniformách.
Podle výroční zprávy o činnosti MPO
za rok 2012 měla městská policie loni celkem 774 zaměstnanců, z toho 646 strážníků a strážnic. Potovnáme-li Ostravu s dalšími třemi největšími městy v České republice – s Prahou, Brnem a Plzní, pak
podle statistik Ministerstva vnitra v uplynulém roce bylo v Ostravě zjištěno 16 765
trestných činů, z nichž 4656 bylo objasněno (Praha 72 345 zjištěných trestných činů
– 15 964 objasněných, Brno 15 424/4689,
Plzeň 5827/2854). Pokud jde o podíl městské policie na objasněnosti kriminality s ohledem na počet zadržených osob
podezřelých ze spáchání trestné činnosti,
v Ostravě městští strážníci loni zadrželi
546 osob podezřelých ze spáchání trestné činnosti (tj. 11,7% podíl u objasněných trestných činů), městští strážníci v Praze 668 osob (4,2% podíl), v Brně
330 osob (7,0% podíl) a v Plzni 149 osob
/sk/
(5,8% podíl).
Na jihu Čech se až do října rozdá 40 tisíc
bezpečnostních reflexních náramků.
Jižní Čechy
bezpečné
D
alší etapu svého projektu Jižní Čechy bezpečné zahájil v květnu Jihočeský kraj. Po předchozích etapách
zaměřených mj. na distribuci dětských
cyklistických přileb a ochranných pomůcek pro uživatele kolečkových bruslí či
na vybavení dětských oddílů kopané bezpečnými brankami tentokrát kraj hodlá
přispět k vyšší bezpečnosti chodců a cyklistů na silnicích. Projekt zaštítil hejtman
Jiří Zimola.
Společnost FIDES POPULI, která projekt
zajišťuje, za peníze věnované společností
ČEZ už nakoupila 40 tisíc svinovacích reflexních náramků. Ty se budou až do října
rozdávat na dopravních hřištích, akcích pro
rodiny s dětmi, letních táborech a při dalších příležitostech, kde se vyskytují zejména cílové skupiny této fáze projektu – děti
a senioři. Pásky lze jednoduše připevnit
na zápěstí či kotník, ale také třeba na batoh. Chodec nebo cyklista se tak na silnici
díky pásku stává pro řidiče jednoznačně
/sk/
viditelnějším.
projekty sociální inovace z Čr bodují
Ceny SozialMarie
2013 se předávaly
1. května v budově rakouského
rozhlasu ORF
ve Vídni. Zleva:
Josef Weber, člen
představenstva
nadace Unruhe,
zástupci projektu
Noc venku a Petra
Radeschnigová,
členka poroty.
4
MO6_03_05.indd 4
Ze 308 letos přihlášených projektů jich
bylo nominováno 36 a odměněno 18. Vedle
finančních cen poroty se v Rakousku, Maďarsku a u nás uděluje též cena publika,
kterou je výroba videoklipu o projektu.
ČR měla mezi oceněnými své zástupce hned několikrát. Druhou nejvyšší cenu
(10 tisíc eur) obdržel projekt »Noc venku«.
Happening nocležníků v kostele svatého
FOTO: anna rauchenBerger
r
akouská soukromá nadace Unruhe
(Neklid) uděluje od roku 2005 ceny
SozialMarie (www.sozialmarie.org)
za sociální inovace, které se v praxi osvědčily a mohou inspirovat ostatní. K účasti
v soutěži jsou zvány projekty z celého Rakouska, Maďarska a České republiky. Pro
Německo, Chorvatsko, Polsko, Slovensko
a Slovinsko platí okruh 300 km od Vídně.
Václava v Ostravě proběhl loni v listopadu
a upozornil veřejnost prostřednictvím kulturního a odborně-vzdělávacího programu
na situaci bezdomovců. Výnos ze vstupného formou potravin se rozdělil mezi dvě
denní centra pro osoby bez domova. Cílem
projektu byl jednak fundraising pro denní
centra a podpora organizací pracujících
s lidmi bez domova.
Cenu v hodnotě 1000 eur získalo sdružení Pragulic. Jeho projekt »Poznej Prahu
jinak!« tvrdí, že »nikdo nezná ulice města
lépe než lidé, kteří v nich žijí«. Pragulic proto školí a zaměstnává lidi bez přístřeší jako
průvodce městem.
Ocenění ve výši 1000 eur podpoří také
sdružení Dotyk, jež pomáhá mladým lidem
postiženým schizofrenií, s vybudováním
aktivačního centra. Cílem projektu jsou inkluzivní opatření jako např. asistenční služba a vytvoření funkční skupiny rodin, které
si pomáhají při překonávání problémů.
O ceně publika rozhodla veřejnost v internetovém hlasování a přiřkla ji projektu
/sk/
Pamět národa.
červen 2013
30.5.13 15:45
Spektrum
platforma architektů měst?
k
do by měl být městským architektem? Co by měl určitě znát a co by
měl umět? Jak ho vybírat? Za co by
měl městský architekt nést odpovědnost
a jaké by měl mít pravomoci? A mělo by
město takovou funkci vůbec zřizovat?
Hledat odpovědi na tyto i mnohé další
otázky související s činností městských architektů si předsevzali účastníci konference, kterou Společnost Petra Parléře, o. p. s.,
uspořádala 15. května v Chebu. Konferenci
poskytl záštitu ministr pro místní rozvoj
Kamil Jankovský a významně ji podpořila
chebská radnice.
Účastníci konference se mj. shodli
na tom, že pro architekty měst by byla velmi cenná jejich vlastní platforma, která by
jim poskytla prostor pro diskusi a řešení ak-
FOTO: archiv
tuálních problémů. Vznik takové platformy
inicioval architekt Jaroslav Wertig.
Právě on ve svém vystoupení formuloval atributy, jimiž by se ideální městský architek měl vyznačovat. Podle jeho názoru
jde o kontinuitu (nenechávat se svazovat
čtyřletým volebním obdobím), koordinaci
(všech činností, jež utvářejí podobu města – ale vtisknout jim svou osobitou »pečeť«), kompetenci (i v liberálním prostředí,
které příliš nepřeje architektonickým zásahům, je třeba se prosadit svou osobností
a širokým rozhledem a znalostmi, včetně
právní problematiky) a komunikace (architekt musí počítat s participací obyvatel
/rš/
a umět ji využívat – ne se jí obávat).
Ke konferenci se podrobněji vrátíme
v červencovém vydání Moderní obce.
Otevření synagogy bylo i jedním
z významných bodů programu Zemské
výstavy spojující od letošního dubna
města jižních Čech a Horních Rakous.
FOTO: ivan ryšavý
Český krumlov
získal nový
magnet
Konferenci zahájil starosta Chebu Pavel Vanoušek (na snímku vlevo). Panelovou diskusi
na závěr konference vedli architekti Cyril Vltavský, Jaroslav Wertig a Tomáš Hradečný.
Říčany kladou důraz
na rozvoj cyklodopravy
C
FOTO: rudOlF Flachs
yklisté projíždějící městem Říčany
(okres Praha-východ) i místní vyznavači cyklodopravy se dočkali příjemné novinky, kterou ocení hlavně při
parkování svých kol. Na různých místech
totiž bylo v Říčanech instalováno 63 nových cyklostojanů. Město na ně získalo
dotaci z výzvy MAS Říčansko.
Nové stojany se od »klasických« liší
i jednodušším uzamykáním kola.
červen 2013
MO6_03_05.indd 5
»Nové obloukové stojany vypadají výrazně lépe než ty tradiční „zasouvací“,
ale zejména jsou praktičtější a umožňují
jednoduché a bezpečné uzamknutí kola.
Navíc si neodřete přední vidlici, neohnete
brzdový kotouč ani nevytvoříte osmičku
z předního kola, když vám někdo do bicyklu strčí,« zhodnotil jejich pozitiva zastupitel David Michalička.
Podpořit říčanskou cyklodopravu však
také může jednosměrka obousměrně průjezdná pro cyklisty, která se plánuje v ulicích Smetanova, Škroupova a Kamlerova. Jenže město k tomu zatím neobdrželo
souhlas dopravního inspektorátu. »Právní
úprava, která to umožňuje, platí teprve
od konce roku 2010, dotčené orgány s ní
ještě nejsou zvyklé pracovat a tlak na prosazování akceptace takového značení je
zatím malý, až žádný. Zejména dopravní
policie chce povolovat jízdu v protisměru pouze, je-li pro cyklisty vyznačen zvláštní jízdní pruh,« uvedl Marián Svetlík
z radničního oddělení technické správy
a správy místních komunikací.
/sk/
Z
atímco renesanční jádro Českého
Krumlova je už dostatečně proslulé, na levém břehu Vltavy má toto
jihočeské město od letošního května pro
své návštěvníky další překvapení – obnovenou synangogu z období secese. Budova
postavená v roce 1910 plnila svůj účel jen
do záboru Sudet v roce 1938 a poté byl její
osud velmi dramatický. Po 2. světové válce
sloužila krátce jako modlitebna pro vojáky
americké armády, posléze byla využívána evangelickými církvemi a nakonec se
stala skladištěm. V poválečném období se
objekt stal majetkem města Český Krumlov, jež ho po roce 1990 vrátilo do rukou
Židovské obce. »Naším přáním je, aby se
tento architektonický skvost stal součástí
života města a jedním z jeho kulturních
a společenských center. To je ten nejlepší
způsob, jak přispět k nápravě historických
křivd a hledat vzájemné smíření,« uvedla místostarostka Českého Krumlova Jitka
Zikmundová.
Oprava synagogy patří do projektu tzv.
třetího meandru, což je území na levém
břehu Vltavy jižně od historického jádra.
V této části města se nachází také Museum
Fotoateliér Seidel a domek Egona Schieleho, jejichž obnova je dílem Českokrumlovského rozvojového fondu (ČKRF). Synagogu vlastní pražská Židovská obec, od níž si
ji ČKRF pronajal a zrekonstruoval zejména
pro výstavy, koncerty a společenské akce.
Náklady na opravu a vybavení synagogy dosáhly zhruba 16,9 mil. Kč, přičemž z 92,5 %
byly hrazeny z Regionálního operačního
/sk/
programu Jihozápad.
5
30.5.13 15:45
Kauza
budou krajské silnice dál strašit
řidiče? je šance na změnu?
Nebudeme-li se chtít smířit s výrazně zanedbaným
stavem značného podílu krajských silnic nižších tříd
a nepřistoupíme-li na to, aby se část z nich z úsporných
důvodů opět vrátila k prašnému povrchu, je třeba systém
financování silnic II. a III. třídy zásadně přehodnotit.
u
ž v roce 2001, kdy je stát převedl
na kraje, byly silnice II. a III. třídy
ve špatném technickém stavu a navíc s nevypořádanými majetkoprávními
vztahy k pozemkům pod nimi. Od té doby
se neuspokojivý stav a parametry krajských
silnic v zásadě nikterak nezlepšily.
samy Kraje údržbu a opravy
svých silnic neutáhnou
Hejtman Plzeňského kraje a stínový ministr dopravy ČSSD Milan Chovanec k tomu
uvedl: »Krajské rozpočty, tak jak jsou koncipovány, na opravy devastovaných silnic
nestačí – a ani v budoucnu stačit nemohou.
Odborníci se shodují, že pro dobudování
základní dopravní sítě v ČR a dosažení alespoň standardního technického stavu je třeba do roku 2025 investovat přibližně 1,3 až
1,5 bilionu Kč. Vláda sice v roce 2010 slíbila
zachování investic do dopravní infrastruktury, ale dnes jsme na méně než polovině
této částky. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) již v podstatě
nestačí ani na nutné opravy silnic.«
Jen Plzeňský kraj spravuje na 4600 km
silnic II. a III. třídy, přičemž od doby jejich
předání kraji státem se do nich podle Milana Chovance prakticky neinvestovalo.
»Obrat k lepšímu nastal až v posledních několika letech,« konstatoval hejtman. »Loni
jsme například do oprav investovali v kraji
historicky nejvíce a celková částka přesáh-
la 1 mld. Kč. Řadu nejnutnějších oprav se
nám podařilo zajistit – vládě i krizi navzdory, jen díky úspěšnému čerpání evropských
dotací. Na veškeré opravy to však v žádném
případě nestačí.«
Podobně se vyjádřil hejtman Středočeského kraje MVDr. Josef Řihák: »Střední Čechy mají jednu z nejhustších a také nejvíce
přetížených dopravních sítí v republice.
Hustota je 87,5 km/100 km2, tj. o 17,1 km
vyšší hustota, než kolik činí republikový
průměr (70,4 km/100 km2). Vysoké dopravní zatížení se dlouhodobě promítá do
technického stavu krajských silnic. Výrazně negativní vliv na přetíženost sítě má
i nedokončený silniční okruh kolem Prahy
včetně návazných pražských radiál. Mnoho
projektů, řešících obchvatové komunikace,
bylo pozastaveno kvůli nemožnosti majetkoprávního vypořádání pozemků. Dalším
aspektem je také vysoká hodnota nákladů
na realizaci, které mnohdy mnohonásobně
převyšují současné možnosti kraje.«
V uplynulém roce Středočeský kraj stavebně dokončil 34 projektů rekonstrukce
a výstavby komunikací II. a III. třídy, přičemž celkem loni do svých silnic vložil přibližně 2,6 mld. Kč. »Vzhledem k omezeným
a stále se tenčícím prostředkům ze státního
rozpočtu kraj financuje rekonstrukce a budování svých silnic výhradně z prostředků
Regionálního operačního programu (ROP)
Střední Čechy, i když se snaží hledat také
Co již připravilo nebo co zvažuje Ministerstvo dopravy ČR
■ MD zvažuje urychlenou novelizaci prováděcí vyhlášky k zákonu o provozu na pozemních komunikacích, která by umožnila mimo režim ohlášení provádět údržbu a opravy komunikací, při nichž nedochází
k dlouhodobě úplné uzavírce či k podstatnému rozšiřování komunikace (tj. změna počtu jízdních pruhů,
zvýšení kapacity, zásah do sousedních pozemků). Tato novelizace je vyžádána novelou stavebního zákona
od 1. 1. 2013, která vyžaduje doložit při ohlášení staveb souhlasy vlastníků všech se silničním pozemkem
sousedících pozemků, což je v praxi u silničních pozemků, které mají sousední hranici často až se stovkami
jiných pozemků, často nerealizovatelné. Proto tedy není možné provádět na ohlášení téměř žádnou plošnou
opravu vozovkového krytu a je nutno vést stavební řízení, což nadměrně zatěžuje jak příslušné úřady, tak
vlastníky komunikací, jimž se velmi výrazně zvyšují náklady na zajištění takové stavby (složitější dokumentace,
delší čas potřebný na projednání atp.). MD je přesvědčeno, že takovéto opravy postačí povolovat silničním
správním úřadem v rámci rozhodnutí o uzavírce (§ 24 ZPK), případně rozhodnutí o povolení zvláštního užívání k provádění stavebních prací (§ 25 ZPK).
■ Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích z dílny MD předpokládá posílení pravomocí
obcí, které chtějí omezit tranzitní nákladní dopravu na svém území po silnicích II. a III. třídy a to po předchozím souhlasu Policie ČR. Omezení by se nemělo týkat dopravní obsluhy (nakládka/vykládka) či případů, kdy
nebude existovat žádná jiná vhodná tranzitní trasa.
■ MD v rámci úsporných opatření zvažuje, že vybrané nové stavby silnic a dálnic, původně plánované
ve čtyřpruhovém uspořádání, budou moci být vystavěny v polovičním profilu či v třípruhovém uspořádání
v modelu 2+1.
ZDROJ: MD ČR
6
MO6_06_08.indd 6
další zdroje, například z SFDI,« poznamenal Josef Řihák. Pro letošek má kraj připraveny investice do dopravní infrastruktury
v hodnotě zhruba 1,7 mld. Kč. Půjde o zahájení výstavby akcí z ROP Střední Čechy
a o běžnou údržbu prováděnou Krajskou
správou a údržbou silnic (KSÚS) Středočeského kraje. Na kofinancování projektů
dopravní infrastruktury podpořených evropskými penězi má Středočeský kraj vyčleněno 240 mil. Kč.
realoKace evropsKých peněz
je vítaná, ale pomůže
jen KrátKodobě
Krajům by významně, leč pouze krátkodobě mohla pomoci realokace 3,6 mld. Kč
z OP Technická pomoc a ROP Severozápad do regionálních operačních programů
Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad,
Moravskoslezsko, Střední Morava a Jihovýchod, jak o tom v květnu rozhodla vláda (viz
text na str. 9 v tomto vydání Moderní obce).
Jednotlivé regionální programy by měly
takto obdržet od 500 mil. až do 800 mil. Kč.
Regionální rady už chystají zacílení dodatečně získaných peněz, mj. i na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy. Ale konečné
slovo k realokaci a využití těchto prostředků
ještě bude mít Brusel.
Hejtman Milan Chovanec však v odpovědích na otázky Moderní obce zdůraznil
nutnost systémového řešení péče o silnice
II. a III. třídy. »Vláda by se neměla chovat
k regionům macešsky. Na opravu jednoho
kilometru vozovek nižších tříd dostává kraj
přibližně 30 tisíc korun. Na rekonstrukce
„jedniček“, které spravuje stát, však jde až
dvacetinásobek. To je zcela zjevný a nespravedlivý nepoměr, zvláště když připočteme, že kraje spravují 80 % silniční sítě
v celé republice,« uvedl Milan Chovanec.
Připomněl, že z výnosu spotřební daně
z minerálních paliv a z výběru mýtného
i z prodeje dálničních známek doprava ročně generuje kolem 100 mld. Kč. Podle stínového ministra dopravy ČSSD by většina
těchto peněz měla směřovat zpět do dopravy. »Jsou to národní zdroje, které mají
sloužit právě k opravám rozbitých silnic,
výstavbě nových komunikací a také ke kofinancování dopravních projektů hrazených
z fondů EU. Tuto elementární rovnici bohužel pravicový kabinet nepochopil,« zdůraznil stínový ministr dopravy ČSSD a předestřel svoji představu o tom, že by měl být
být zvýšen podíl SFDI na výnosu spotřební
daně z minerálních olejů a na část tohoto
výnosu by nově měly dosáhnout i kraje.
Dalším krokem by měla být fixace minimální výše výdajů SFDI k výši hrubého domácího produktu (HDP). »ČSSD navrhuje,
aby se tato výše pohybovala na úrovni 2 %
HDP,« pokračoval hejtman a doplnil, že
nedílnou součástí systému financování do-
červen 2013
31.5.13 11:13
FOTO: aRchIv
ložek (síť TEN-T představuje projekty celoevropského zájmu – pozn. redakce). Integrovaný regionální operační program (IROP)
by podle stávajícího návrhu měl financovat
výstavbu a modernizaci silnic II. a III. třídy,
přičemž by mělo jít zejména o silnice, které
napojují daný region na síť TEN-T,« uvedlo
Ministerstvo dopravy ve své odpovědi.
Jak však bude od roku 2014 možné využít
podporu Evropské unie pro ostatní krajské
silnice, které bezprostředně nenavazují
na síť TEN-T? Ministerstvo zcela jasnou odpověď zatím podat neumí. »Jako partnerský subjekt jsme zapojeni do tvorby IROP,
kde výrazně podporujeme alokaci finančních prostředků do oblasti dopravy, a tedy
i do rozvoje silnic II. a III. třídy. Jestliže tedy
bude od roku 2014 k dispozici podpora EU
fondů pro tuto oblast, stane se součástí
právě IROP. Přitom je vhodné zmínit, že
konečné rozhodnutí, bude-li možné rozvoj silnic nižších tříd z EU fondů podpořit
a v jakém rozsahu, je na straně Evropské
komise,« uvedlo tiskové oddělení MD.
Hejtman Plzeňského kraje a stínový
ministr dopravy ČSSD Milan Chovanec:
Podíl SFDI na výnosu spotřební daně
z minerálních olejů by měl být zvýšen
a na část tohoto výnosu by nově měly
dosáhnout také kraje.
pravy jsou evropské zdroje a jejich úplné
dočerpání. »Kdo jiný nám k investovaným
30 korunám přidá dalších 70? Nevyužití
každé takto získané koruny je neuvěřitelné
hazardování,« shrnul Milan Chovanec.
podpora silnic Krajů ze strany
evropsKé unie patrně zůstane
sKoupá i od roKu 2014
Pokud jde o příští programové období EU
pro období let 2014–2020, proslýchá se,
že v OP Doprava se počítá jen s podporou
dálniční sítě a rychlostních komunikací
a v Integrovaném regionálním operačním
programu (IROP) s podporou silnic I. třídy
v objemu zhruba 14 mld. Kč – avšak na silnice II. a III. třídy jen s asi 700 mil. Kč (přitom v rámci jednotlivých regionálních operačních programů v tomto programovém
období bude ve prospěch krajských silnic
použito kolem 1,3 mld. Kč). Ministerstvo
dopravy (MD) odmítlo v půli května tyto
částky komentovat s odkazem na fakt, že finanční alokace pro operační programy pro
nadcházející programové období dosud
nebyly oficiálně stanoveny.
Nicméně upřesnilo, že v návrhu příštího
OP Doprava se rozvoji silniční infrastruktury budou věnovat dvě prioritní osy. »V rámci prioritní osy 2 (Silniční infrastruktura
na síti TEN-T) by měla být financována mj.
výstavba a modernizace silniční sítě TEN-T,
tedy především dálnic a rychlostních komunikací. V rámci prioritní osy 3 (Silniční
infrastruktura mimo síť TEN-T) by měla být
financována silniční síť ve správě státu, tj.
rekonstrukce a modernizace silnic I. třídy
mimo síť TEN-T, výstavba obchvatů a pře-
institut »národních obáleK«
bude potlačen
S příchodem roku 2014 čeká Evropskou
unii v sektoru dopravy významná systémová změna. Začne fungovat nový nástroj
CEF (Connecting Europe Facility), s jehož
pomocí bude rozdělována prakticky třetina finančních prostředků z Fondu soudržnosti (kohezního fondu). Teprve zbylé dvě
třetiny budou alokovány pro jednotlivé
členské země EU. Institut tzv. národních
obálek tedy bude ve Fondu soudržnosti o třetinu krácen. O peníze v rámci CEF
budou mezi sebou soutěžit projekty z »kohezních« zemí EU, což má vést k jejich vyšší
kvalitě.
Obstojí-li Česko v tomto konkurenčním
boji i se svými dopravními projekty, bude
si moci přijít na více evropských peněz,
než kdyby se Fond soudržnosti dělil mezi
členské země beze zbytku. Budeme-li však
méně úspěšní a z fondu, resp. z CEF, více
na dopravní projekty neodčerpáme, zůstane nám na ně výrazně méně peněz. Což
nepochybně vyvolá tlak na to, aby krajské
dopravní projekty – i ty ve prospěch silnic
II. a III. třídy, byly odsouvány a dávala se
přednost pouze »státním« projektům..
Zatím ve vztahu státu ke krajským silnicím stále platí skutečnost, kterou lakonicky
pro Moderní obec konstatovalo i Ministerstvo dopravy: »Protože od 1. ledna 2005 jsou
prostředky na financování silnic II. a III.
tříd ve vlastnictví krajů převáděny přímo
do rozpočtu krajů dle zákona č. 243/2000
Sb., o rozpočtovém určení daní, SFDI poskytuje finanční prostředky primárně na financování dálnic, rychlostních silnic a sil-
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (v tis. Kč)
2009
2010
2011
2012
2013
Spolufinancování fondů EU
3 517 105
10 164 842
4 818 502
9 458 090
10 491 935
Opravy, údržba,
provozuschopnost (SŽDC)
6 802 570
11 456 082
15 096 817
16 002 900
15 518 997
36 650 000
36 100 000
33 000 000
41 000 000
43 571 000
Celkové národní zdroje SFDI
(vč. nákladů SFDI)
ZDROJ: sFDI
červen 2013
MO6_06_08.indd 7
FOTO: aRchIv
Kauza
Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák:
Výrazně negativní vliv na přetíženost
části krajské sítě silnic II. a III. třídy má
také nedokončený silniční okruh kolem
hlavního města včetně návazných pražských radiál.
nic I. tříd. Pokud to dovolí příjmová stránka
rozpočtu SFDI, jde takřka výhradně o případy, kdy vláda rozhodne o speciální dotaci
na škody po zimě či povodňové škody, tak
SFDI poskytuje tyto prostředky i na silnice
nižších kategorií.«
využít nové technologie
s příspěvKem sFdi občas
vyžaduje i osobní statečnost
Dodejme, že takových případů je poskrovnu. Určitou šancí je možnost už řadu let
čerpat příspěvky na aplikaci nových technologií včetně jejich vyhodnocování a dále
na rozvoj nových diagnostických metod
stavu dopravní infrastruktury. Hlavním
kritériem pro přiznání příspěvku je potenciální přínos těchto technologií, a to i pro
silnice II. a III. třídy. Už vícekrát s touto
možností učinila dobrou zkušenost i KSÚS
Středočeského kraje. Její oblastní cestmistr Ing. Zdeněk Mečíř pro Moderní obec
jako příklad uvedl úspěšnou opravu silnice II/328 Kolín – Týnec n./L. s použitím
technologie SROSM (recyklace za studena).
Takto opravená silnice slouží bez vážných
poruch už zhruba 10 let, přičemž při použití jiné technologie by cena byla srovnatelná
a trvanlivost opravy rovněž shodná.
»Samozřejmě existuje řada nových technologií – tenkovrstvé koberce, protihlukové koberce, Griebfiebre, nejrůznější nátěry
apod., a pochopitelně ne každá z nich je
v daném konkrétním případě vhodná. Volbě proto musí předcházet pečlivá diagnostika vozovky s příslušnými rozbory chemismu a složení. Dodrží-li se tyto postupy, jsou
s použitím těchto technologií dobré zkušenosti. Užití nových postupů ovšem předpokládá i v případě příspěvku SFDI finanční
spoluúčast KSÚS, resp. Středočeského kraje. A to může být kámen úrazu,« vysvětlil
Zdeněk Mečíř.
Připustil také, že navrhnout a zvolit novou
technologii občas vyžaduje i určitou osobní
statečnost. Nejde totiž jen o riziko vzniku poruch u neodzkoušených nebo méně
známých postupů. Ale i o to, že použití
›
7
31.5.13 11:13
Kauza
› nové, účinnější – avšak někdy také dražší
technologie může vyvolat podezírání příslušných pracovníků z korupčního jednání.
»Ne každá nová technologie je nezbytně
dražší,« dodal oblastní cestmistr. »Třeba
u tenkovrstvých koberců lze dosáhnout
i nižší ceny ve srovnání s obvykle prováděnou souvislou údržbou. V úvahu se však
musí vzít fakt, že použít tuto technologii
je třeba vždy dříve, než nastane devastace
krytu, a podmínkou je i nezbytná rovinatost. Tyto faktory pochopitelně jdou k tíži
nákladů na vozovku.«
nejčastější poruchy
– a jaK jim čelit
Letos v dubnu na semináři k problematice
rozvoje, oprav a údržby silniční infrastruktury, uspořádaném Společností dodavatelů
pro zkvalitňování silniční sítě ve Středočeském kraji (SDZSS) spolu s krajským úřadem, ředitel Krajské správy a údržby silnic
Středočeského kraje Bc. Zdeněk Dvořák
konkretizoval některé nejčastější technické
poruchy: »Pomineme-li nevhodné směrové
a výškové vedení původních tras, jsou to
utržené okraje vozovky, vyžilé konstrukce
se ztrátou pojiva a tvorbou výtluků, trhliny
jednoduché, větvené i pohyblivé, mozaikový rozpad a mimořádně nebezpečné podélné a příčné nerovnosti.« Zdeněk Dvořák
poukázal i na nedostatečné a málo výkonné odvodnění, na závady na vodorovném
a svislém značení, nedostatečnost bezpečnostních prvků (svodidla, zábradlí...) co
do kvality i zádržných hodnot – a ovšemže
také na zanedbané silniční objekty typu
mostů, propustek, zárubní či opěrných zdí.
Snažit se předcházet poruchám vozovek
není podle Zdeňka Mečíře snadné. Určitě je například správné ošetřovat mrazové
trhliny ihned po zimním období a okamžitě s příchodem lepšího počasí. Neošetření znamená vznik širších trhlin, mozaiky,
případně výtluků už během další zimy.
Jak ovšem Zdeněk Mečíř připomněl, tento
postup lze využívat u dopravně významnějších silnic (rychlostních komunikací
či silnic I. třídy). Nepoužitelný bývá u penetračních makadamů (vrstvy z kamenné
kostry prolité asfaltovým pojivem s následným zaplněním povrchových mezer rozprostřeným a zhutněným drceným kamenem), které slouží jako kryt vozovky většiny
silnic nižších tříd. »Bohužel i tato snaha se
setkává s kritikou v podobě dotazů typu:
Proč děláte rýhy do kvalitní vozovky?« řekl
Zdeněk Mečíř a vysvětlil, že při běžné jízdě
totiž mrazové trhliny nejsou vidět.
Oblastní cestmistr KSÚS rovněž zdůraznil nutnost dodržování technologické
kázně. Vždy záleží na kvalitě pracovníků,
kteří výspravu provádějí. Jednotliví cestmistři totiž nejsou s to zajistit trvalý dozor
nad všemi četami pracujícími na silniční
síti. Podle Zdeňka Mečíře jediným smysluplným opatřením je důsledný výběr dodavatele a to, aby každá četa byla opřena
o alespoň jednoho zkušeného pracovníka
s mimořádně vyvinutým smyslem pro odpovědnost. »Z vlastní zkušenosti vím, že
tento postup bezproblémově funguje,« potvrdil oblastní cestmistr.
8
MO6_06_08.indd 8
Délka silniční sítě v krajích
(stav k 1. 1. 2012, celkem 55 742 km)
Zlínský
Vysočina
Ústecký
Plzeňský
1 769,6
375,2
4 599,4
533,9
465
469,6
3 131,5
3 098,2
2 090,6
333,6
461
Karlovarský
238,5
silnice II. a III. tř.
– kraje
2 702,4
738,3
Královéhradecký
Jihomoravský
8 627,9
1 009,5
Pardubický
Liberecký
3 650,9
546,8
Olomoucký
Moravskoslezský
4 570,1
519,9
Středočeský
(údaje v km)
dálnice a silnice I. tř.
– MD ČR (ŘSD ČR)
3 309,4
1 815,9
3 896,1
581,1
5 450,9
Jihočeský
673,8
29,9
hl. m. Praha 52,9
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
ZDROJ: sDZss
Náklady na údržbu
silnic II. a III. tř. (v tis. Kč/km)
kraj
Zlínský
vysočina
Ústecký
středočeský
Plzeňský
Pardubický
Olomoucký
Moravskoslezský
Liberecký
Královéhradecký
Karlovarský
Jihomoravský
Jihočeský
zimní údržba
2010/2011
186,3
145,2
146,6
99,9
129,8
108,7
109,8
159,1
265,8
126,2
140,8
90,4
111,5
letní údržba
2010
neuvedeno
neuvedeno
362,9
213,0
neuvedeno
305,5
360,4
329,2
429,3
neuvedeno
neuvedeno
331,8
269,6
ZDROJ: sDZss
řidiče neobtěžují jen výmoly...
»Úspory a snižování nákladů na údržbu,
opravy a rekonstrukce silnici II. a III. třídy
nelze upřednostnit před bezpečností provozu,« sdělil nám tento zkušený praktik ze
středočeské KSÚS .
»Z toho se odvíjejí naše možnosti – a nemyslím si, že jsou vždy zcela v rozporu
s příslušnými předpisy i dalšími požadavky
na bezpečnost silničního provozu. Například by určitě bylo užitečné spočítat, kolik
stojí nadbytečné dopravní značení a jeho
udržování. Mám na mysli třeba nadužívání
značky IP 6 – přechod pro chodce v těsné
blízkosti křižovatek. Tam totiž podle ČSN
vůbec nemusí být osazována, protože řidič má existenci přechodu pro chodce
u křižovatky předpokládat. Časté také bývá
nesmyslné umisťování značky B12 – zákaz
vjezdu traktorů a povozů (například na silnici I/12), ačkoliv je tento zákaz dán přímo
zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Naprosto zbytečné rovněž bývá
značení značkou B29 – zákaz stání v místech, kde nezůstává po zastavení dostateč-
ná šířka. Takové stání je totiž opět zakázáno
zákonem. Neobvyklé není ani použití značek s úsekovým měřením rychlosti i tam,
kde měřicí zařízení nejsou instalována.
Jakmile řidiči zjistí nepravdivost informace poskytované touto značkou, v konečném důsledku to vede k podceňování významu dopravního obecně,« uzavřel Zdeněk Mečíř.
snahy ministerstva dopravy,
Které lze jen přivítat,
systémové řešení je všaK nutné
Některá dílčí opatření, která by více uvolnila ruce krajům při opravách silnic, se již
díky MD rýsují. Třeba návrh novely zákona
o provozu na pozemních komunikacích
předpokládá posílení pravomocí obcí, jež
chtějí omezit tranzitní nákladní dopravu
na svém území po silnicích II. a III. třídy.
Bude-li návrh novely přijat, její účinnost se
předpokládá k 1. 1. 2014. MD zvažuje i novelizaci prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích, která by umožnila mimo režim ohlášení provádět údržbu
a opravy komunikací, při nichž nedochází
k jejich dlouhodobé uzavírce a ani k podstatnému rozšiřování komunikace (k chystaným krokům MD více v boxu na str. 6).
Nemá-li se však devastace silnic nižších tříd dále prohlubovat a nebudeme-li
chtít obnovovat jejich prašné povrchy (byť
leckde v Evropě, a dokonce také v USA nikterak neobvyklé i na dopravně vcelku významných komunikacích), pak bude nutná
změna systému jejich financování. Už jsou
slyšet hlasy o tom, že by se mohl zvýšit podíl krajů na výběru sdílených daní. Ovšem
s tím, že navýšení by šlo ve prospěch silnic
II. a III. třídy. Právě tak se v odborných kruzích diskutuje o přehodnocení sítě silnic
a jejich zatřídění, což by – po legislativním
ošetření – mohlo více rozlišit jednotlivé třídy a úroveň jejich vybavení a přispět i k ur■
čitým finančním úsporám.
ivan ryšavý
červen 2013
31.5.13 11:13
Ekonomika
mezi operačními programy
se přesune přes 7 mld. kč
Usnesením č. 387 z 22. 5. 2013 vláda na návrh Ministerstva
pro místní rozvoj (MMR) rozhodla, že na základě vyhodnocení
rizikovosti operačních programů přesune 0,5 mld. Kč
z OP Technická pomoc a 3,1 mld. Kč z ROP Severozápad
do šesti zbývajících regionálních operačních programů.
k
romě toho bude 3,7 mld. Kč z OP Životní prostředí realokováno do OP
Doprava. Tyto prostředky mají být
využity mj. na podporu výstavby pražského
metra.
Nyní je na orgánech příslušných operačních programů, zda realokované prostředky přijmou – a pokud ano, do kterých
konkrétních oblastí podpory je zacílí. Teprve potom bude návrh realokací předložen
Evropské komisi ke konečnému schválení.
Podle prvních reakcí výbory regionálních
rad regionů soudržnosti (RS), které jsou
řídicími orgány regionálních operačních
programů (ROP), tyto dodatečně získané
peníze vítají. Tak třeba v RS Moravskoslezsko uvažují o tom, že nově získaných 800
mil. Kč by použili na vzdělávání, infrastrukturu sociálních služeb, pořízení nových prostředků hromadné dopravy apod.
RS Střední Morava je připraven dalších
600 mil. Kč věnovat na vybavení škol technického a přírodovědného charakteru, sociální integraci, silnice a ekologickou MHD.
RS Střední Čechy vidí v takto dodatečně
přiznaných 500 mil. Kč pro ROP Střední Čechy nejen příležitost k vypsání dalších vý-
zev, např. pro opravy a rekonstrukce silnic
II. a III. třídy, další podporu udržitelných
forem veřejné dopravy (cyklostezky, parkoviště P+R, zastávky veřejné dopravy apod.)
či posílení podpory výstavby a rozšiřování
mateřských škol, ale také určitou satisfakci za tvrzení Víta Bárty, předsedy Věcí veřejných, který i na jednání středočeského
zastupitelstva tvrdil, že kraj, resp. region
soudržnosti, bude muset do Bruselu vracet
stovky milionů korun. »Naopak, i vláda potvrdila, že ROP Střední Čechy dobře pracuje
a velmi kvalitně administruje projekty,« komentoval usnesení vlády hejtman Středočeského kraje Josef Řihák a připomněl, že
nedávný mimořádný audit, který nechalo
provést Ministerstvo financí, ukázal, že
ROP Střední Čechy je v chybovosti, která
dosáhla zhruba 0,93 %, jedním z nejlepších
operačních programů v České republice.
RoP SEvERozáPad nEní jEdiným
Rizikovým PRogRamEm
Proti kroku vlády se však ohradil hejtman
Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, podle
něhož přesun 3,1 mld. Kč z ROP Severozápad jasně potvrzuje, že MMR již nepředpo-
Kam míří 3,1 mld. Kč z ROP
Severozápad a 0,5 mld.
z OP Technická pomoc
ROP Severovýchod
ROP Střední Čechy
ROP Jihozápad
ROP Moravskoslezsko
ROP Střední Morava
ROP Jihovýchod
Celkem
600 mil. Kč
500 mil. Kč
500 mil. Kč
800 mil. Kč
600 mil. Kč
600 mil. Kč
3,6 mld. Kč
Pozn.: Orgány příslušných regionů soudržnosti musí přijetí
těchto částek ještě odsouhlasit a rozhodnout, do
kterých oblastí podpory je vloží.
ZDROJ: ÚŘADY PŘÍSLUŠNÝCH REGIONÁLNÍCH RAD
kládá obnovení činnosti tohoto regionálního programu ve smyslu vypisování nových
výzev a využití nevyčerpaných finančních
prostředků pro rozvoj Ústeckého kraje.
MMR oponuje s tím, že v ROP Severozápad i nadále zůstávají peníze, které by
mohly být v rámci nových výzev rozděleny
mezi žadatele v regionu soudržnosti Severozápad, pokud by řídicí orgán ROP Severozápad vyřešil včas problémy s úhradou
finanční korekce. »Nyní by mohlo jít zhruba
o 3,6 mld. Kč, což je částka, která by regionu
soudržnosti Severozápad jistě pomohla při
řešení stávajících regionálních problémů,«
tvrdí ministerstvo.
Analytický materiál z dílny MMR za programy se střední mírou rizika označuje OP
Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný operační program, OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Do skupiny programů s vysokou
mírou rizik zařazuje OP Životní prostředí,
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,
ROP Severozápad a OP Technická pomoc.
/rš/
Po státních dluhopisech se jen zaprášilo
m
ezi právnickými osobami, v jejichž držení se k 1. 1. 2013 nacházely spořicí státní dluhopisy
(SSD), jednoznačně převládaly obce, města
a kraje (celkem 75 subjektů) s podílem 32 %.
Pokud jde o další typy právnických osob,
k uvedenému datu měla občanská sdružení nebo honební společenstva v držení
27,92 %, nadace či nadační fondy 14,40 %,
registrované církve nebo náboženské společnosti 3,57 %, odborové organizace či organizace zaměstnavatelů 3,13 % a ostatní
subjekty 18,99 % ze všech SSD ve vlastnictví
právnických osob.
Ing. Radek Ležatka z tiskového oddělení
Ministerstva financí (MF) předpokládá, že
tento podíl si samosprávy udržely i po posledním jarním upisovacím období SSD.
To, jak známo, bylo předčasně ukončeno,
neboť obrovský zájem o státní dluhopisy
umožnil cíl květnové emise, tj. prodat je
v hodnotě alespoň 10 mld. Kč, překročit už
16. 5. Tedy pouhé tři dny od začátku upisovacího období, a to hned o 5,9 mld. Kč.
Původně se počítalo s tím, že prodej dluhopisů potrvá až do konce května.
červen 2013
MO6_09_12.indd 9
S ohledem na rostoucí zájem o státní
dluhopisy i ze strany dobrovolných svazků
obcí Ministerstvo financí letos na jaře o tyto
svazky rozšířilo okruh možných upisovatelů SSD. Stejně jako obce, města a kraje si
svazky obcí v květnu mohly pořídit a vlastnit diskontované, prémiové, kuponové a reinvestiční spořicí státní dluhopisy. Ty mohly nakupovat rovněž fyzické osoby – a k nim
ještě také proti-inflační dluhopisy určené
pouze drobným střadatelům s možným
rozsahem investice nanejvýš do 5 mil. Kč
– a nikoliv tedy osobám právnickým, byť
i s obecně prospěšnými cíli.
Spořicí státní dluhopisy
představují velmi
zajímavý nástroj
s garantovaným výnosem
a garancí splacení
dlužné částky.
Ministerstvo financí zdůrazňuje, že spořicí státní dluhopisy patří mezi nejbezpečnější, konzervativní způsoby spoření,
neboť představují nástroj s garantovaným
výnosem dluhopisu a garancí splacení
dlužné částky.
»Lze říci, že do spořicích státních dluhopisů je možné investovat libovolnou částku,« uvedl Radek Ležatka. »Je třeba si však
pořídit alespoň 1000 kusů SSD v celkové
jmenovité hodnotě 1000 Kč (1 ks SSD má
jmenovitou hodnotu 1 Kč). Na rozdíl od některých běžně nabízených spořicích produktů není výše výnosu dluhopisu odvozena od celkové hodnoty pořízených SSD.
Například vlastník 5000 kusů SSD obdrží
stejné procento úroku jako vlastník, který
jich drží půl milionu,« připomněl Radek
Ležatka a uzavřel: »Pořízení SSD není zatíženo žádným poplatkem, je třeba uhradit
jen cenu pořizovaných dluhopisů. Zpoplatněna není ani většina dalších služeb,
třeba zřízení a vedení majetkového účtu, na
němž budou evidovány dluhopisy či předčasné splacení dluhopisů. Zpoplatněny
jsou pouze nadstandardní služby.«
/st/
9
30.5.13 15:50
Ekonomika
Praha začala
jak udržet stávající
a přilákat nové investory podnikatelům
nabízet
n
ejen pro českou metropoli, ale
v zásadě také pro další velká města
v naší zemi aspirující na to přilákat
nové a udržet si stávající investory, platí
mnohé z výsledků květnového diskusního
setkání Stavebního fóra v Praze věnovaného atraktivitě Prahy coby regionálního sídla
nadnárodních firem.
Například ředitel odboru investičních
projektů agentury CzechInvest Petr Pospíšil poukázal na to, že investoři se u nás
odklánějí od velkých projektů a sázejí spíše
na menší, jichž však v Česku umisťují stále více (viz graf). Podle jeho slov je pro investory rovněž čím dále častěji příznačné,
že než aby investovali v nových lokalitách,
raději reinvestují v původních, v nichž už
podnikají. Tyto reinvestice by měly být pro
radnice povzbuzením: Signalizují totiž, že
investor nehodlá dané město opustit.
Zajímavé je i to, jak se během času proměňuje charakter projektů, které agentura
CzechInvest zprostředkovává. Už nejde tolik o výrobní projekty jako o projekty typu
technologických center a zejména o regionální centra sdílených služeb umisťovaná
velkými nadnárodními firmami na naše
území. Potvrdil to i Martin Ježek, Business
Development Director společnosti Grafton
Recruitment, když zdůrazňoval, že pro Prahu jsou příležitostí především společnosti,
jež investují do center technologických služeb a vývoje. Petr Pospíšil zase připomněl,
že pro to, aby nadnárodní firma do Prahy či
jiného velkého města přenesla svoji regionální centrálu, je klíčové, aby tam měla už
předtím pozitivní zkušenosti s fungováním
svého střediska sdílených služeb.
Jan Recman, projektový koordinátor Magistrátu hl. m. Prahy, v té souvislosti připomněl, že metropole už zvažuje revizi svého
strategického plánu rozvoje, včetně jeho
speciální sekce marketingové podpory hlavního města vůči investorům. Zároveň už také
dolaďuje konečnou verzi regionální inovační strategie a svůj servis zahraničním investorům automaticky hodlá poskytovat v cizích jazycích, a to i pokud půjde o jeho weby,
tedy také o nový portál programu Akcelerace
pro podporu podnikání na území hlavního
města (www.akcelerace-praha.cz). Praha se
rovněž chystá ještě v letošním roce uspořádat svůj vlastní veletrh investičních příležitostí.
/st/
Projekty zprostředkované agenturou CzechInvest
400
počet projektů
350
350
investice celkem (v mil. CZK)
300
250
200
153
186
77,470
65
55 61,715
28,621
50
2,260 5,217 1,624 16 23
0,361 2,132
58 54,690 57
55,595
7
6
5
5
2
35,851
15,259
70,954
12
11
20
10
20
09
20
08
16,248
20
07
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
20
99
20
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
19
33,666 26,077
16,889
27,860
0
19
233
114,617
94,165
100
209
208
20
138
150
196
176
ZDROJ: CZECHINVEST
Projekty podle
typu investice (r. 2012)
Projekty podle
typu aktivity (r. 2012)
nové projekty
33 %
technologická
centra
39 %
expanze
67 %
ZDROJ: CZECHINVEST
10
MO6_09_12.indd 10
výrobní projekty
16 %
střediska
sdílených
služeb
45 %
ZDROJ: CZECHINVEST
inovační
vouchery
a
ž do konce letošního června se podnikatelé s inovativními nápady mohou u hlavního města hlásit o vouchery v hodnotě až 0,2 mil. Kč. Voucher
však může pokrývat nanejvýš 75 % výdajů
na inovační projekt, zbytek tvoří spoluúčast
z vlastních prostředků žadatele. Vouchery
bude možné použít na nákup předem určených typů znalostí, např. vývoj produktu,
procesu, služby; testování a měření; studie
proveditelnosti; přístup k výzkumnému
zařízení; navrhování prototypů; analýza
vhodnosti použití materiálu; design produktu; tvorba obchodního plánu k inovativnímu produktu; posouzení ekonomického dopadu; analýza trhu, marketingová
strategie; inovační a technologický audit;
nastavení nového modelu řízení firmy;
optimalizace operačních procesů a další.
V letošní výzvě se možnost získat inovační voucher otevírá všem podnikům bez
omezení velikosti či odvětvového zaměření.
Hlavní město však usiluje o to, aby se o tuto
formu podpory hlásili hlavně zástupci malých a středních podniků. Právě ty obvykle
mají největší problémy získat peníze na financování investic do inovací svých produktů, výrobních postupů a zařízení.
Odevzdané žádosti posoudí odborná hodnoticí komise, přičemž výsledky budou známy už v září 2013. Sejde-li se velké množství
kvalitních žádostí, rozhodne los. V opačném
případě obdrží voucher všichni zájemci,
kteří splní podmínky účasti v projektu. Hodnoticí komise je složena z vysoce erudovaných osobností, zástupců akademické sféry
a podnikatelských a vědeckých asociací či
bankovních institucí. Spolupráce podpořená
inovačními vouchery by měla být realizována v období září 2013 až červen 2014.
Inovační vouchery jsou součástí projektu
Akcelerace, který hlavní město Praha spustilo prostřednictvím své akciové společnosti
Rozvojové projekty Praha, a. s. Hlavním záměrem projektu je zastřešit program podpory podnikání na území hlavního města.
»Projekt Inovační vouchery v Praze zaujal
značnou část odborné i podnikatelské veřejnosti,« uvedla Ing. Eva Vorlíčková, která
v radě města odpovídá za informatiku a evropské fondy a sama tento projekt iniciovala. Přestože jde na území metropole o zcela
nový projekt, podle jejích slov se do něho
zapojilo již 33 pos kytovatelů znalostí. Jsou
mezi nimi například Ústav experimentální
medicíny Akademie věd ČR a Výzkumný
a zkušební letecký ústav.
Zájemci o inovační vouchery, stejně jako
o celý projekt Akcelerace se mohou dozvědět podrobnosti na internetových strán/st/
kách: www.akcelerace-praha.cz.
červen 2013
30.5.13 15:50
Ekonomika
v krajích se ozývají hlasy
pro úpravu Rud ještě
v tomto volebním období
Moravskoslezský kraj nevylučuje ani požadavky na převod
prostředků z některých kapitol konkrétních ministerstev
do rozpočtového určení pro kraje.
n
a základě letos v dubnu přijatého
Legislativního plánu Moravskoslezského kraje (MSK) chtějí krajští radní ještě do konce tohoto volebního období
v roce 2016 prosadit změny některých zákonů, především změnu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Jak pro Moderní
obec uvedl 1. náměstek hejtmana JUDr. Josef Babka, kraji jde v té souvislosti o nové
přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi
jednotlivé kraje. »V přepočtu na jednoho
obyvatele nyní Moravskoslezský kraj získává nejnižší částku – zhruba 3,5 tis. Kč. Naopak třeba v Kraji Vysočina je to 6,6 tis. Kč,«
připomněl náměstek hejtmana MSK.
FOTO: ARCHIV
vRátit kRajům Původní Podíl
na výběRu dPH jE nyní nEREálné
Proč MSK usiluje jen o přerozdělení stávajícího objemu peněz ze sdílených daní určeného pro kraje, a nikoliv o to, aby se krajům
zvýšil jejich celkový procentní podíl na celkovém objemu vybraných sdílených daní,
nebo aby se alespoň podíl krajů na výběru
DPH vrátil na původních 8,29 % ze současných 7,86 %? zeptali jsme se Josefa Babky.
»Snížení podílu krajů u DPH od letošního 1. ledna všechny kraje tvrdě připomínkovaly. Přesto současná vládní koalice tuto
změnu, byť s velkými problémy, nakonec
prosadila. Představa, že po pěti měsících,
kdy je tento zákon účinný, bychom byli
schopni prosadit jeho novelizaci, je v tuto
chvíli mimo realitu. I přes všechna úspor-
Josef Babka, 1. náměstek hejtmana
Moravskoslezského kraje, odpovídá
v radě kraje za legislativní oblast.
červen 2013
MO6_09_12.indd 11
ná opatření totiž činí každoroční schodek
státního rozpočtu zhruba 100 mld. Kč,«
namítl náměstek hejtmana a pokračoval:
»Domnívám se, že spíše než o navýšení podílu u DPH na původní úroveň by se nyní
mohlo uvažovat např. o převedení dotace
na dofinancování dopravní obslužnosti veřejnou železniční osobní dopravou
do RUD. (Jen pro ilustraci: Jde o 2,65 mld.
Kč pro všechny kraje z kapitoly Ministerstva
dopravy.) Tímto tématem by se v nejbližší
době měla zabývat i Komise Rady Asociace
krajů ČR pro financování krajů a fondy EU.
Mezi další prostředky, které by bylo možné převést do RUD krajů, patří např. také
dotace na sociální služby poskytovaná teď
z kapitoly Ministerstva práce a sociálních
věcí. Dříve se dlouhé roky diskutovalo i nad
převodem přímých vzdělávacích výdajů
(platy učitelů). Proto předložení našeho návrhu bude jednoznačně předcházet odborná analýza daného stavu a její projednání
s ostatními kraji.«
Zajímalo nás, zda požadavek na nové
přerozdělení objemu peněz vybraného ze
sdílených daní mezi jednotlivými kraji nenaruší dosavadní vcelku fungující soudržnost krajů a jejich spolupráce?
»Tady přece nejde o závist, že Kraj Vysočina má na občana dvojnásobek. Zde jde
o elementární spravedlnost přerozdělování daní mezi stát, kraje a obce. Naším cílem není „ochudit“ Vysočinu či jiný kraj na
vrub MSK. Naše iniciativa prioritně směřuje ke zvýšení finanční soběstačnosti všech
krajů při zabezpečování potřeb občanů
všech krajů, a proto bude i koordinována s kraji ostatními,« zdůraznil náměstek
hejtmana.
možnoSt výběRu REgionálnícH
daní by SE kRajům zamlouvala
Nenazrál čas k tomu, aby se v ČR zavedl systém místních a regionálních daní, ovšem
s tím, že by se celkový výběr daní dále nezvýšil? zněla naše další otázka.
»To obecně považuji za dobrou myšlenku. Obce jsou např. nejen 100% příjemci
daně z nemovitostí, jejíž výši mohou navíc
upravovat, ale současně mají motivační
složky u daní z příjmů (podle počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v dané
obci) – a navíc jsou ještě také příjemci řady
místních poplatků. Kraje naproti tomu žádnou obdobnou možností nyní nedisponun
jí,« uzavřel Josef Babka.
ivan Ryšavý
Jak se kraje podílejí
na celostátním
hrubém výnosu daní
Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je
100 % celostátního hrubého výnosu jednotlivých
typů daní s výjimkou daně z příjmů fyzických osob
(mimo daň ze závislé činnosti a vybírané srážkou
podle zvláštní sazby), kde je základem 60 %
celostátního hrubého výnosu daně a daně z příjmů
právnických osob, u které je základ snížen o daň
z příjmů právnických osob (mimo daně vybírané
srážkou podle zvláštní sazby), kdy je poplatníkem
sama obec nebo kraj.
Podle zákona o RUD se od 1. 1. 2013
rozděluje:
n krajům 7,86 % a dle přepočteného počtu
obyvatel obcím 20,83 % z celostátního
hrubého výnosu DPH;
n
krajům 8,65 % a dle přepočteného počtu
obyvatel obcím 22,87 % z celostátního
hrubého výnosu daní z příjmů, kterými jsou:
– daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a funkčních požitků,
– daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou
podle zvláštní sazby,
– daň z příjmů fyzických osob,
– daň z příjmů právnických osob včetně daně
z příjmů právnických osob vybírané srážkou
podle zvláštní sazby;
n
krajům 8,92 % a dle přepočteného procentního podílu obcím 23,58 % z celostátního
hrubého výnosu daní z příjmů, kterými jsou:
– daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a funkčních požitků,
– daň z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
– daň z příjmů fyzických osob,
– daň z příjmů právnických osob včetně
daně z příjmů právnických osob vybíraná
srážkou podle zvláštní sazby.
n
obcím 1,5 % z celostátního hrubého výnosu
daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a funkčních požitků rozdělené
podle přepočteného počtu zaměstnanců.
ZDROJ: MF ČR
Podíl krajů na procentní
části celostátního
hrubého výnosu daně
Kraj
Hlavní město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Úhrn
Procento
3,183684
13,774311
8,607201
7,248716
3,772990
8,242502
4,681207
6,442233
5,555168
7,338590
9,526055
6,751705
5,251503
9,624135
100,000000
ZDROJ: MF ČR
11
30.5.13 15:50
Ekonomika
Hrozbou pro obce není pokles
příjmů, ale inflace – a nejen ta
Obce se stále častěji obávají o své příjmy. Většinou však
neumí řešit své finance koncepčně a s nadhledem a stávají
se snadnou kořistí různých bankovních lobbistů a rádoby
poradců, kteří jsou nositeli jednoho finančního nástroje,
zájem obcí je jim lhostejný a starají se pouze o své provize.
inflacE, fixacE úvěRů
a fantaSmagoRické »HuRáakcE«
1 Riziko inflace jako jistého a trvalého
hráče. Hodnotu peněz sráží inflace řádově
o 3,5 % ročně (podle Českého statistického
úřadu inflace za rok 2012 činila 3,3 %). Během uplynulých 16 let byla průměrná inflace v ČR celkem 3,48 %. Obce přitom (stejně
jako domácnosti) ukládají peníze na účty,
kde mají »jistotu ztráty z inflace« a ještě
bance platí poplatky. Jestliže obec například po dobu deseti let šetří 2 mil. Kč ročně,
při průměrné inflaci na konci tohoto období nemá 20 mil. Kč, nýbrž jen 16,5 mil. Kč.
Během těchto deseti let inflace pohltí 17 %
hodnoty úspor, ztráta reálné hodnoty úspor
tedy činí 3,5 mil. Kč. Šetří-li si lidé na důchod – nebo obce na investice apod., jakékoliv zhodnocení úspor pod úroveň 3,5 %
znamená ztrátu. Uvědomme si, že inflace
během příštích 20 let pohltí třetinu všech
úspor!
Za ekonomické stagnace inflaci živí hlavně špatné hospodaření státu. To on zvedá
daně a zdražuje tím vše, ve snaze zalepit své
díry v rozpočtu a naplnit břicha veřejných
dodavatelů, kteří za odměnu plní pokladny
politických stran a činitelů.
2 Riziko bankrotářů a měnová rizika. Ten-
to stát lidem například slibuje nereálné
garance, ale sám je ohrožen bankrotem či
přinejmenším velmi vážnými finančními
problémy už během příštích deseti let. Jen
deficity stále přesahují 100 mld. Kč ročně.
Za tuto sumu lze pořídit 100 tisíc nových
nejdražších superbů v plné výbavě či 200
tisíc octavií nebo mírně ojetých mercedesů
řady E v kůži a s automatickou převodovkou! Málokdo si tento rozsah veřejného
zadlužování uvědomuje, ale koruna, potažmo veřejné finance, je ohrožena podobně
jako některé bankrotující státy EU. Za této
situace je reálné, že koruna bude do 20 let
bezcenná a euro bude zažívat stále tanečky
kolem stabilizace a hádky států, kdo za co
může. Zajímavé je, že na Kypru i v Řecku
byly zabaveny právě zůstatky na účtech,
12
MO6_09_12.indd 12
ale kapitálové nástroje (vyjma dluhopisů
zmíněných států) – tedy třeba akcie a kapitálový majetek zůstávají. Opět jsou u nás
nejvíce ohroženy účty, z dlouhodobého
hlediska zejména korunové.
3 Vybraná rizika finančních chyb obcí.
První a největší finanční chybou, s níž se
v období krize a stagnace ekonomiky u obcí
setkávám, je fixace úvěrů. Nejhorší formou
je tzv. hedging a další úrokový SWAP. Jeho
cílem je výměna fixní a pohyblivé úrokové
sazby, přičemž platby probíhají v pravidelných intervalech. Jedna strana (banka)
platí pohyblivou, druhá strana (obec) fixní
sazbu. Pohyblivou sazbu a riziko si vezme
na sebe banka – a vydělává, obec to platí
tím, že má o zhruba 1–4 % vyšší úrok, než by
platila u pohyblivé sazby (záleží na rizicích,
doba splácení, výše úvěru apod.). Obec tak
zaplatí o mnoho set tisíc a města o mnoho milionů korun více na úrocích. Přitom
riziko výkyvů úroků sice existuje, ale nevidím jediný důvod, proč by obec toto riziko
neměla podstoupit stejně tak, jako to dělá
banka. Banka si to nechá vždy zaplatit a vydělá. Problém je, že bohužel ve většině případů obec nemůže úvěr předčasně splatit
a stává se vazalem banky.
Obce se dopouštějí i další chyby. Ta však
už není finanční, nýbrž věcná. O co jde?
Podstatou obce je co nejlépe zabezpečovat
základní potřeby svých obyvatel – zajistit
odpadové hospodářství, postarat se o bezpečnost a pořádek v ulicích, zabezpečovat
fungování škol, mít na starosti místní komunikace, veřejné osvětlení apod. Jenže
v některých obcích, hlavně v bohatších
nEbuďmE SněHovou vločkou!
V naší zemi se až příliš dobře daří různým
rádoby »fondům« a z peněz daňových poplatníků je dokonce placena už i reklama
na nástroje zvané »pilíře« důchodové reformy. Ale Den daňové svobody, od něhož
daňoví poplatníci už nevydělávají na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí, ale začínají vydělávat sami pro sebe,
u nás letos připadne až na 11. červen. Lidé
jsou odíráni a přihlouplé reklamy velkých
gigantů to podporují. Revoluce poplatků
a nástrojů finančního trhu na Česko teprve
čeká. Mnoho lidí a obcí se však nejprve bohužel pořádně spálí.
Nechceme-li se spálit, učme se a dívejme
dále než do Horní Lhoty, Brna či Prahy. To
píšu s úctou a uznáním mnoha nejrůznějším »Lhotám« i řadě velkých měst s osvícenými vedeními. Ale píšu to také s vírou,
že prohlédneme a nebudeme dlouho zemí,
kde nejvíce vydělávají hoštapleři zahrnovaní dotacemi nebo předražené oligopoly
s podporou politiků v zádech. Těch politiků, kteří jsou ve svých znalostech a schopnostech stejně křehcí jako sněhová vločka.
n
Nebuďme vločkou!
luděk tESař
www.cityfinance.cz
Model znehodnocení úspory 2 mil. Kč ročně inflací 3,5 %
45 000
Reálná hodnota peněz
Nominální hodnota
40 000
35 000
30 000
tis. Kč
j
sem zcela přesvědčen o tom, že ještě
více než stagnace či poklesu svých příjmů by se obce měly obávat jiného rizika. Kardinální finanční otázkou současnosti se totiž stává ochrana hodnoty peněz
do budoucna.
Co tedy ohrožuje hodnotu financí?
městech, si připadám jako na návštěvě
u kouzelného dědečka. Radnice v různých
průzkumech zjišťují, co si občané přejí.
je jistě v pořádku, aby vedení měst a obcí
znala názory a požadavky veřejnosti. Jenže
někteří lidé mají bujnou fantazii a přejí si
mít aquacentrum s fontánkami, velkolepé
sportoviště či honosné kulturní centrum.
Nadneseně řečeno, deset lidí s fantazií si
v desetitisícovém městě přeje uskutečnit
projekty, které by možná byly i nad možnosti leckteré krajské metropole. Leč otcové
města se «přání lidu« podvolí (ostatně pro
řadu z nich je svůdná představa zanechat
po sobě »pomník«) a hurá, jde se do toho!
Ať to stojí, co to stojí!
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11
rok
12
13
14
15
16
17
18
19
20
červen 2013
30.5.13 15:50
MO001388-5
MO6_13.indd 13
KOB-CI-Rozvoj-mest-A4_Moderni-obec.indd
1
28.5.13 13:14
16:04
17.5.13
ManageMent
zásada dodržování rovných
příležitostí vyžaduje změnu
stylu přemýšlení i vedení
Veřejná správa je zahrnuta řadou úkolů a činností, proto
každá další aktivita či nové téma nebývá vždy přijímáno
s nadšením, zvláště není-li zakotvena povinnost tuto činnost
vykonávat. Do těchto »dobrovolných« aktivit proniká čím
dál víc tematika genderu, rovných příležitostí.
O
tématu gender (angl. pohlaví, rod)
se mluví často, ale pro mnohé zna‑
mená abstraktní oblast, v níž se
těžko orientují. Chybí‑li navíc jasné pravi‑
dlo, jak s touto tematikou v sektoru veřej‑
né správy zacházet, je zřejmé, že nejčastěji
není řešena vůbec.
PrOč se genderOvOu teMatikOu
zabývat?
Argumentů, proč genderové téma zahrnout
a zohledňovat v každodenní činnosti veřej‑
né správy, je řada. Málo se kupříkladu ví,
že prosazování genderové rovnosti patří
mezi vládní priority již od roku 1998. K to‑
muto datu se vztahuje přijetí dokumen‑
tu nazvaného Priority a postupy vlády při
prosazování rovných příležitostí pro ženy
a muže, který má v zásadě charakter Ná‑
rodního akčního plánu pro prosazování
rovných příležitostí pro ženy a muže. Tento
dokument každoročně všechna minister‑
stva aktualizují.
V evropském kontextu je historie prosa‑
zování genderové rovnosti mnohem starší.
Příkladem je Smlouva o založení Evropské‑
ho hospodářského společenství (tzv. Řím‑
ská smlouva) z roku 1957, jejíž nedílnou
součástí je i zásada rovného odměňování.
Prosazování myšlenky genderové rovnosti
patří dlouhodobě k prioritám, což dokazu‑
je i fakt, že rozsáhlá část evropského práva
je věnována tematice rovnosti žen a mužů.
Genderové téma je také velmi silně zviditel‑
ňováno přes dotační tituly, např. Evropský
sociální fond.
gender a trh Práce
Téma rovných příležitostí se často dává
do souvislosti s debatou o situaci na trhu
práce. Jedná se o výseč problému, ale za‑
interesování veřejné správy je více než žá‑
doucí a to z několika důvodů. Příkladem je
možné upozornit na fakt, že rovné příleži‑
tosti by měly zajímat každého ze zaměstna‑
vatelů.
Stejně tak mohou například městské
nebo krajské úřady figurovat jako příkla‑
dy dobré praxe, pokud jde o prosazování
myšlenky rovných příležitostí směrem ke
své organizační struktuře, zaměstnancům,
a rovněž veřejnosti.
14
MO6_14.indd 14
Jestliže dáme téma rovných příležitostí
do souvislosti s trhem práce, identifikuje‑
me ohrožené skupiny. Rizikovým faktorem
s ohledem na atraktivitu na trhu práce je
věk, pohlaví a rodičovství.
Takřka nejohroženější skupinou na trhu
práce v ČR jsou ženy – matky dětí předškol‑
ního věku. Příčinou jsou stereotypy o ženách
a o mateřství, ale také dlouhá rodičovská
dovolená kombinovaná s nedostatečným
institucionálním zajištěním péče o dítě
a nepružností pracovního trhu s ohledem
na poskytování flexibilních forem práce.
genderOvé stereOtyPy
a Předsudky
Vývoj postavení ženy a muže ve společ‑
nosti, potažmo na pracovním trhu se his‑
toricky odlišoval a tento odkaz si dodnes
neseme v podobě tzv. genderových stereotypů. Kořeny předsudků a stereotypních
předpokladů o ženách a mužích se často
přisuzují »biologické podstatě«, ale je zřej‑
mé, že ve větší míře byly uměle vytvořeny
na základě změn a požadavků společnosti.
V českém i v evropském kontextu se často
mluví právě o stereotypech a předsudcích
jako hlavním zdroji nerovností (nejen)
na pracovním trhu.
Dodržování rovných příležitostí patří
k demokratickému principu, ale současně
se zohledňuje ekonomické hledisko, kdy
jsou vyčísleny ztráty z neefektivního vy‑
Úřad by měl zajímat
celý personální proces
od výběru, odměňování,
možnosti kariérního
postupu, systému benefitů
a vzdělávání až po
zohledňování situací, jako
je odchod na mateřskou
nebo rodičovskou
dovolenou apod.
užívání lidského kapitálu. Právě apel na
ekonomické ztráty konkrétního zaměst‑
navatele i státu je argumentem proč se té‑
matem zabývat. Protiargumentem jsou
obavy zaměstnavatelů ze ztrát, jež by jim
zavedení systému rovných příležitostí při‑
neslo.
Hlavními důvody, proč se stát zaměst‑
navatelem zohledňujícím genderové téma
a prosazovat je i v jiných aktivitách, jsou:
■ image společensky odpovědného subjek‑
tu – nové příležitosti pro PR a marketing;
■ lepší poznání a rozvoj stávajících za‑
městnanců a zaměstnankyň;
■ omezení fluktuace a nákladů s ní spoje‑
ných – např. na nábor nových zaměstnan‑
ců a zaměstnankyň, ztráty know‑how;
■ celkové zkvalitnění personálních záleži‑
tostí i firemní kultury.
V případě veřejné správy hraje důležitou
roli již zmiňovaný fakt, že de facto jsou pro‑
sazovány priority vlády, dodržován demo‑
kratický princip i existující legislativa. Např.
místní samospráva může hrát ústřední
roli v prosazování myšlenky rovných příležitostí a stát se funkčním článkem insti‑
tucionálního zabezpečení politiky rovných
příležitostí v ČR.
genderOvý PřístuP v Praxi
Vzhledem k tomu, že nelze účinně prosa‑
zovat genderovou rovnost jen na základě
vytyčení obecného cíle bez následných ak‑
tivních kroků, existuje řada nástrojů, které
nabízejí řešení či návody. Prvním krokem
je zmapování stávající situace. Osvědče‑
ným, i když málo známým nástrojem je
genderový audit. Kvalitně zpracovaný au‑
dit dokáže říci, jak na tom organizace je,
kde jsou její rezervy a nabídnout způsoby
řešení.
Zásada dodržování rovných příležitostí
znamená v mnoha případech změnu stylu
přemýšlení i manažerských stylů vedení, či
představy o tradiční organizaci práce.
Úřad by měl zajímat celý personální pro‑
ces od výběru, odměňování, možnosti ka‑
riérního postupu, systému benefitů a vzdě‑
lávání, až po zohledňování situací jako je
odchod na mateřskou/rodičovskou dovo‑
lenou apod.
Genderová tematika zkrátka do chodu
organizací i do činnosti veřejné správy pa‑
tří, důkazem je i aktivita Ministerstva vnitra
a jím organizovaná soutěž Úřad roku půl
na půl, která hodnotí snahu úřadů prosazo‑
vat rovné příležitosti vůči svým zaměstnan‑
■
cům i veřejnosti.
Jana klaMPflOvá
GENDER Consulting, s. r. o.
červen 2013
30.5.13 15:53
Evropská uniE
petr nečas: pro vyvážený rozvoj
země je role samospráv klíčová
Příprava programového období na léta 2014–2020
představuje bezpochyby jednu z klíčových vládních priorit.
I přes komplikovaná vyjednávání o víceletém finančním
rámci na zmíněnou periodu se České republice podařilo
umístit na čtvrtém místě mezi členskými státy z hlediska
přepočtu kohezní alokace na hlavu.
priority vlády
pro období lEt 2014–2020
Základním mottem vlády při přípravě období 2014–2020 je v prvé řadě snaha o co
nejefektivnější vynakládání prostředků
a o koncentraci investičních priorit podporovaných z unijních fondů do těch sektorů,
jež nejvíce posílí hospodářský růst a konkurenceschopnost našeho státu. Kromě
této tematické koncentrace budou investice koncentrovány i geograficky s přihlédnutím k situaci těch oblastí, v nichž jsou
nejvíce zapotřebí, tedy příslušných regionů, měst a obcí. Tyto hlavní priority vláda
vtělila do přípravného procesu, který intenzivně probíhá s cílem hladkého přechodu
mezi stávajícím a budoucím obdobím.
Vláda přitom považuje úlohu regionů,
měst i obcí za zcela klíčovou a nezastupitelnou z hlediska zajištění vyváženého rozvoje
země. Bude proto i nadále vycházet z principů podpory regionálních a místních potřeb. Ve zcela konkrétní rovině zohledňují
územní rozměr nové programové periody
nástroje, které bude mj. možné v období
2014–2020 využít pro specifická území –
Integrované územní investice, Integrované
plány rozvoje území nebo Komunitně vedený místní rozvoj (tzv. metoda LEADER).
Specifický přístup bude zvolen i k urbánní dimenzi. Na rozvoj měst by v období
2014–2020 mělo v ČR plynout 5 % alokace
z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Co se implementační struktury týče, cílem vlády je její maximální zjednodušení
oproti stávajícímu období. Do budoucna je
nezbytné se vyvarovat horizontálních problémů, jimž ČR čelila v období současném
a jejichž většinu se vládě loni podařilo vyřešit. Proto je základní prioritou pro období
2014–2020 zajistit kromě efektivity a kon-
červen 2013
MO6_15_17.indd 15
rEgionální a urbánní dimEnzE
jE nEzpochybnitElná
Sloučení regionálních operačních programů do jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) je jedním
z hmatatelných projevů tohoto úsilí. Jak
vláda opakovaně zdůraznila, neznamená
to jakékoli omezení uplatňování regionální
a urbánní dimenze. Tematické programy
budou navíc v rámci svých struktur důsledně aplikovat právě tento územní rozměr,
a to všude tam, kde to bude vhodné na základě vyhodnocení analýz a podkladových
dokumentů. Jak příprava IROP, tak reflexe
územní dimenze v jednotlivých tematických programech probíhá v úzké součinnosti podle principu partnerství s krajskými a místními představiteli. Ti také budou
v odpovídající míře zapojeni do implementačního procesu v celém příštím období.
Výsledné zpřehlednění a zjednodušení
implementačního systému a jasné zacíle-
FOTO: aRchiv hn
centrace vynakládaných prostředků i maximální transparentnost celého systému.
K tomu by měla dopomoci zjednodušená
struktura operačních programů.
Premiér Petr Nečas: V příštím programovém období EU budou tematické
operační programy v rámci svých struktur
důsledně aplikovat i územní rozměr.
ní investic z fondů EU, které bude naprosto transparentní při minimalizované míře
chybovosti, tak přispěje k tomu, že se ČR
vyhne situaci, kdy jsou některé operační
programy zastavovány či kdy dokonce dochází k uplatnění finančních korekcí. Při
současném uplatnění inkluzivního přístupu k reprezentantům územních celků
do programování a implementace se tím
také fakticky zvýší dostupnost prostředků
pro města a obce při lepším zacílení invesn
tic na jejich legitimní potřeby.
pEtr nEčas
předseda vlády ČR
MO001396-4
r
elativní pokles celkového objemu
prostředků je dán objektivními parametry, na jejichž základě je konstruován víceletý finanční rámec EU, zejména
přirozeným (a ve srovnání s dalšími členskými státy EU) pozitivním ekonomickým
vývojem ČR. Objem peněz, které bude mít
náš stát k dispozici, tak odráží fakt, že HDP
ČR se přibližuje průměru HDP celé EU-27.
Jinými slovy, že ČR relativně bohatne. Zatímco v roce 2003 dosahovala ekonomická
výkonnost ČR na obyvatele 66 % průměru
EU, v roce 2010 šlo již o 74 %.
15
31.5.13 8:19
Evropská uniE
od roku 2014 posílí integrovaný
přístup k realizaci projektů
Územní a urbánní rozměr chystaného Integrovaného
regionálního operačního programu (IROP) je vlastně pouze
jiným výrazem pro zohlednění potřeb obcí, měst a krajů.
Ve větší nebo menší míře mají mít územní a urbánní rozměr
i další operační programy pro období let 2014–2020.
n
ově se ujímající zkratka CLLD je
jednou z těch, jejichž význam v souvislosti s přípravou Integrovaného
regionálního operačního programu pro
období let 2014–2020 je v obcích a městech
radno si osvojit. Avšak nejen o »komunitně
vedeném místním rozvoji« (Community
Led Local Development – CLLD) jsme hovořili s ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským.
Jaký je poslední vývoj ohledně možných přesunů nevyčerpaných či zablokovaných peněz z některých sektorových
nebo regionálních operačních programů
do programů, kde by mohly posílit možnosti podpory obcí a měst?
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
v první polovině letošního roku opět hodnotilo stav a vývoj čerpání u všech operačních programů. Na základě tohoto hodnocení byly identifikovány rizikové programy.
Pro každý z nich byl sestaven akční plán
obsahující opatření s termíny plnění, která
by měla eliminovat rizika a situaci zlepšit.
Mezi opatření navrhovaná ze strany MMR
patří i realokace prostředků mezi programy. Navrhuje se to u tří programů: ROP
Severozápad, OP Technická pomoc a OP
Životní prostředí. Část prostředků z ROP
Severozápad a OP Technická pomoc navrhuje MMR realokovat do šesti regionálních
operačních programů. Prostředky z OP Životní prostředí navrhuje MMR realokovat
do OP Doprava – v případě této realokace
jinou možnost ani evropská pravidla neumožňují (22. 5., tedy v době redakční uzávěrky, vláda například odsouhlasila přesun
3,7 mld. Kč z OP Životní prostředí do OP
Doprava s tím, že tyto peníze budou použity
na financování výstavby pražského metra
– pozn. redakce).
Jak pokračují přípravy IROP? Počítá se
v něm například také s »krajskými obálkami« na projekty krajů, třeba na údržbu,
opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy?
Tato příprava probíhá ve spolupráci
s partnery zapojenými v Řídicím výboru
IROP. Těžiště diskusí nyní spočívá v nastavení strategie a zaměření programu. Finanční a implementační otázky nás teprve
čekají. Co se týče tzv. finančních obálek,
je nutno uvést, že parcelování finančních
alokací jde proti smyslu soutěže mezi projekty/příjemci o podporu nejpřínosnějších
n
16
MO6_15_17.indd 16
FOTO: aRchiv hn
n
Ministr Kamil Jankovský: Pro období let
2014–2020 je nezbytné poučit se ze všech
modelů hodnocení a výběru projektů
z posledních dvou programových období
a vyhodnotit jejich rizika.
projektů v rámci celé ČR. Nicméně v novém
programovém období se bude klást velký
důraz na integrované přístupy při realizaci
projektů, což si lze představit jako dílčí strategii (města, místní akční skupiny, kraje,
případně další subjekty), z níž budou vycházet jednotlivé dílčí individuální projekty. Jelikož se v první fázi budou schvalovat
samotné strategie pro integrované přístupy,
které budou obsahovat i finanční náročnost
pro dosažení cíle strategie, lze toto vnímat
jako schvalování finančních obálek.
n Budou na úrovni krajů existovat regionální implementační jednotky pro IROP,
v nichž by působili i nejzkušenější lidé ze
současných úřadů regionálních rad?
O těchto jednotkách ještě jednání neprobíhají. Určitě však máme zájem využít maximum zkušených projektových a finančních manažerů z úřadů regionálních rad.
Jen je třeba si uvědomit, že jejich odbornost
bude zapotřebí při ukončování ROPů, což je
dosud velmi podceňovaná disciplína s obrovským dopadem na výslednou úspěšnost
programu. Dále bude nutné mít odborné
kapacity v území pro úspěšné nastavení
a rozjezd integrovaných strategií, které se
bez zkušených lidí z tohoto programového
období neobejdou.
Které pojistky se chystají pro to, aby
se s ukončením regionálních programů
a jejich nahrazením jediným IROP rozhodování o rozdělování evropských peněz
neuskutečňovalo místo na nynější krajské
úrovni, resp. úrovni NUTS 2, nově na centrální úrovni? Tedy bez potřebné znalosti
místních a regionálních podmínek?
Především je třeba uvést na pravou míru
dlouhodobě opakovanou nepravdu o tom,
že by se o regionálních projektech rozhodovalo centrálně. I v době Společného regionálního operačního programu (SROP),
který byl řízen centrálně, o regionálních
projektech rozhodovaly výbory regionální
rady na úrovni NUTS II – a v případě grantových schémat o podpořených akcích pak
přímo zastupitelstva jednotlivých krajů.
U potřebné znalosti místních a regionálních podmínek je vhodné upozornit na to,
že nejdůležitější pro výběr optimálních
projektů je nadefinování výběrových kritérií, podle nichž se projekty hodnotí. Žádná
výběrová komise pořadí ohodnocených
projektů změnit nemůže. Hodnoticí kritéria schvaluje monitorovací výbor, v němž
jsou zastoupeni všichni partneři, a to nejen
z regionů. Každopádně je nezbytné poučit
se ze všech modelů hodnocení a výběru
projektů z posledních dvou programových
období a vyhodnotit jejich rizika.
Ostatně výše zmíněné integrované přístupy znamenají, že nositel takové strategie
posuzuje i to, zda je připravovaný projekt
v souladu se strategií (tedy ladí-li s regionálními a místními specifiky a podmínkami). Projekt, který by byl v rozporu se strategií, by nemohl být podpořen.
n
A jak to bude s pojistkami pro IROP,
aby se neopakovaly problémy, které tvrdě zasáhly i některé regionální operační
programy s vyšší chybovostí jimi podpořených projektů?
Musíme se zejména detailněji zaměřit
na příčiny vyšší chybovosti. O problémech
kolem výběrových řízení a správnosti jejich provádění již existují mnohé analýzy
a nemá smysl je zde rozebírat. Rozhodně
platí, že čím jednodušší budou pravidla
programu a čím budou srozumitelnější
příjemcům, ale i kontrolním orgánům, tím
bude docházet k méně chybám a dezinterpretacím. Jsme přesvědčeni, že toho lze snáze dosáhnout z pozice jednoho programu
pro celé území, kdy budou platit jednotné
podmínky pro projekty v celé ČR. O tom, že
renomé dotací poskytovaných ze strukturálních fondů bylo v očích příjemců pošramoceno, není pochyb. Snažíme se proto už
i v tomto programovém období o nápravu
příčin tohoto stavu a zlepšení vnímání celého procesu. Toho lze dosáhnout jen maximální transparentností procesu veřejnou
diskusí o příčinách problémů.
n
červen 2013
31.5.13 8:19
Evropská uniE
Podle jakého klíče budou v orgánech
IROP zastoupeny obce a města?
V Řídicím výboru IROP jsou regionální
zástupci AK ČR, SMO ČR, SMS ČR, SPOV
a Národní sítě MAS. Obdobně předpokládáme, že až vznikne Monitorovací výbor
IROP, budou tito zástupci nominováni
i do něj.
n
Jak se územní a urbánní rozměr IROP
odrazí v jeho prioritách a kdo tyto priority
formuluje?
Určitě výrazně. Samo o sobě vnímání
pojmu »územní a urbánní rozměr« je různorodé podle toho, koho se na něj zeptáte.
Pokud bychom se však shodli, že to je jen
jiný výraz pro zohlednění potřeb obcí, měst
a krajů, tak samozřejmě IROP je pro tyto
potřeby v regionech klíčový. Není jediným
a všespasitelným nástrojem, ale je těžištěm
integrovaných nástrojů, které jednotliví aktéři v území budou realizovat. Návrh priorit
počítá s aktivitami zaměřenými na podporu periferních a upadajících území, aby se
tento propad zmírnil, ideálně zastavil. Dále
pak obsahuje i aktivity zaměřené pro rozvojové území, kde je cílem nastartovat aktivity
pro zvýšení konkurenceschopnosti a třetí
priorita se týká průřezových aktivit, které
by měly fungovat na celém území jednotně,
jako například územní plánování, veřejná
správa apod.
Jak již bylo zmíněno výše, v rámci Řídicího výboru IROP probíhá diskuse a připomínkování zaměření programu a jeho strategie. Ostatně už vize, kterou jsme si vetkli
do štítu, zní: »Konkurenceschopné obce
a regiony jsou předpokladem pro konkurenceschopnou Českou republiku«.
Územní a urbánní rozměr je však prosazován ve větší či menší míře také v ostatních operačních programech. Řídicí orgány
jsou ze strany MMR a v souladu s požadavky EK vedeny k identifikaci územních
disparit a potřeb a nastavení územní dimenze a využití integrovaných přístupů
v navrhovaných intervencích. Zároveň je
po řídicích orgánech požadováno zapojení
regionálních aktérů do přípravy programů
a regionálním aktérům je naopak doporučována aktivní účast. Bez odpovídající aplikace uvedených principů nebude program
ze strany MMR akceptován a nebude ani
schválen Evropskou komisí.
n
Jak vysokou finanční spoluúčast obcí
a měst, ev. krajů, předpokládáte u jejich
projektů podpořených v rámci urbánní
a územní dimenze IROP?
Výše spolufinancování je pro období
2014–2020 stanovena na minimálně 15 %.
Tyto prostředky musí být uhrazeny z národních veřejných zdrojů, tedy z prostředků měst, krajů a případně státního rozpočtu. IROP bude mít, stejně jako ostatní
programy, územní dimenzi, která se skládá
z městské a venkovské složky.
n
Institut místních akčních skupin
(MAS) by měl nyní plošně fungovat po celém území ČR,přičemž by neměl být využíván už jen k »redistribuci« části prostředků z Programu rozvoje venkova (PRV). Jak
n
červen 2013
MO6_15_17.indd 17
velká suma, případně jak vysoký podíl ze
všech peněz v IROP by tak mohl MAS připadnout a ze kterých dalších operačních
programů by MAS mohly čerpat?
Počítáme s tím, že MAS budou moci
v rámci IROP realizovat části svých strategií. To, v jakých tématech, aktivitách, bude
jasné, až jednotlivé podporované aktivity
budou definitivně odsouhlaseny. S Národní sítí MAS o jejích představách, přínosech
a rizicích CLLD (komunitně vedený místní
rozvoj) v IROP diskutujeme. Od toho se pak
odvine i možný podíl MAS na IROP. Ostatně rádi bychom upozornili – a netýká se to
jen CLLD, nýbrž i dalších integrovaných
přístupů – na jistou opatrnost při diskusi
o co nejširším zapojování integrovaných
přístupů. Na základě zkušenosti z přípravy
integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM)
v tomto období jde přibližně o rok práce,
než se připraví a vyjedná odpovídající integrovaná strategie.
I v ostatních operačních programech,
patrně s výjimkou OP Doprava, se zvažuje
využití CLLD. Konečná podoba programů
není zatím známa. Využití nebude plošné.
Podpora prostřednictvím CLLD se bude
týkat konkrétních prioritních os, v jejichž
rámci bude na CLLD vyčleněn jejich určitý
podíl finančních prostředků. Zcela formál-
Výše spolufinancování
pro projekty podpořené
z Integrovaného
regionálního operačního
programu je stanovena
na minimálně 15 %.
ní výpočty založené na dokumentech EK
a očekávaném využití 5 % PRV pro CLLD by
na minimální saturaci všech očekávaných
MAS implementujících CLLD postačilo
méně než 2 % prostředků operačních programů, v nichž bude CLLD realizována.
Bude se váš resort podílet i na certifikaci MAS? A týkala by se certifikace jen nově
vzniklých MAS, či i těch, které už fungují?
MMR se na certifikaci bude spolupodílet
s Ministerstvem zemědělství (MZe). Tato
fáze je však v gesci MZe, MMR bude aktivnějším a vůdčím subjektem pro fázi schvalování strategií i monitorování a hodnocení
jejich implementace. Pro posuzování vzniká v současné době příslušná metodika.
Certifikace se musí dotknout všech subjektů. Zkušené MAS patrně projdou certifikací
snáze, pro nově ustanovené subjekty může
být certifikace značným problémem. Národní síť MAS se však snaží podpořit nově
ustavované MAS i ty, které zatím nevykazují
optimální parametry. Podpora spočívá zejména v předávání dobrých zkušeností.
n
Není však poněkud absurdní, když se
stávající MAS s úspěšnou historií a nabytými zkušenostmi z využívání evropských
peněz na mikroregionální úrovni podílejí
n
na proškolování nově vznikajících MAS,
tedy své případné budoucí »konkurence«
v boji o prostředky EU?
Na tuto otázku jsem již částečně odpovídal výše, ale Národní síť MAS a zkušené MAS
se musí snažit prokázat životaschopnost
CLLD a správnost jejího povýšení na univerzálně aplikovaný model. Co nejširší záběr a zajištění minimální kvality je podmínkou důvěryhodnosti pro řídicí orgány, které
jen za pečlivě stanovených a dodržovaných
podmínek budou ochotny podpořit místní
rozvojové strategie. Zde je třeba zdůraznit,
že fáze certifikace je v podstatě jen nutnou
podmínkou pro předkládání strategií, jež
budou následně posuzovány co do kvality. Kvalitní MAS se zkušenostmi si mohou
být jisté, že jejich strategie bude kvalitnější
než právě vzniknuvšího subjektu, a proto
nemají problém s předáváním zkušeností.
Právě předávání zkušeností, síťování, inovace jsou klíčovými slovy, na nichž je postavena legitimita CLLD a s ní i MAS.
Svaz měst a obcí (SMO) prosazuje nové
formy spolupráce obcí v území, kdy by se
v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) vytvářely svazky obcí, které
by rozhodovaly o strategii rozvoje tohoto území, koordinovaly k tomu příslušné
aktivity v oblasti samostatné působnosti,
např. ve školství, dopravní obslužnosti,
sociálních službách či odpadovém hospodářství. Nebyly by takto zakládané svazky
obcí vhodným nástrojem, jak smysluplně
a transparentně rozdělovat část evropských peněz na regionální úrovni, zatímco
MAS by byly nástrojem k využití části prostředků Evropské unie na úrovni mikroregionální?
MMR se SMO o této problematice jedná
a bude se snažit najít prostor pro uplatnění
integrovaných řešení v těch ORP, kde nejsou splňovány základní standardy pro výše
uvedené aktivity. Ze strany SMO však bylo
opakovaně deklarováno, že na této úrovni se nemá jednat o žádný implementační
mechanismus. Popsané struktury navíc
zatím ani neexistují a CLLD je daný nařízeními. O integrovaných přístupech nyní
obecně probíhá intenzivní diskuse. Kromě
CLLD se uvažuje o Integrovaných teritoriálních investicích, Integrovaných plánech
rozvoje měst a území a Společných akčních
plánech. Za klíčové považujeme připravit
takový systém, který zohlední potřeby jednotlivých území, ale bude zároveň jednoduchý, srozumitelný a nebudou mezi sebou
takové systémy v území v protikladu, případně se kanibalizovat. Neměli bychom se
dostat do situace, kdy i přes snížení počtu
operačních programů se žadatel nebude
orientovat v tom, do které strategie v území
se začlenit. Berme to jako možnosti, které
Česko může, ale nemusí využít.
n
Jak zní vzkaz ministra pro místní rozvoj obcím a městům nyní počátkem června, tedy sedm měsíců před zahájením nového programového období EU 2014+?
n
Kdo je připraven, není překvapen.
n
ivan ryšavý
17
31.5.13 8:19
Životní prostředí
mobilní protipovodňová
ochrana: velkoobjemové vaky
K mobilním protipovodňovým systémům patří také
velkoobjemové vaky. Jejich technologie je založena
na již známých prostředcích a postupech při ochraně
území a sídel před katastrofickými účinky povodní.
t
echnologie velkoobjemových vaků
stojí na čtyřech pilířích: vedle samotných tkaninových vaků jsou to dále
směsi vlastních receptur, speciální dopravní čerpadla a technologické postupy.
plnicí směsi
Pro plnění vaků se používají směsi vhodné
pro hydraulickou potrubní dopravu speciálními čerpadly. Objemová koncentrace
směsí je v rozmezí 0,45–0,55. Vyvinuté receptury směsi prošly zkouškami a využívají
se materiály, jež splňují především požadavky na:
■ ekologickou a hygienickou nezávadnost
všech komponent směsí;
■ mechanicko-fyzikální vlastnosti;
■ dostupnost a cenu komponent v jednotlivých regionech.
Mezi základní komponenty směsí patří:
■ odpady z elektráren (popílek, stabilizát);
■ odpady z drtíren kamenolomů (prach);
■ odpady z třídíren uhlí (flotační hlušiny);
■ těžené materiály (kaolín, bentonit, vápenec) – zejména odpady vznikající při
zpracování horniny;
■ bagrované štěrky, písky a další.
Z hlediska charakteru se směsi dělí na:
■ stabilní – tuhnoucí (zůstávají v terénu);
■ parkovatelné – netuhnoucí s parkovatelností do 21 dnů (lze odstranit technikou);
■ ztracené (po pominutí nebezpečí povodně a likvidaci vaků zůstávají v terénu).
vyuŽití směsí
Stabilní směsi (tuhnoucí) se používají pro
plnění vaků sloužících k trvalému ohrazení
obcí, farem, průmyslových objektů, individuální výstavby, k navyšování hrází, výstavbě nových hrází, zpevňování břehů vodních
toků a nádrží, k výstavbě hrází, retenčních
nádrží, suchých poldrů apod.
Čerpací agregáty
Pro plnění velkoobjemových vaků byla vyvinuta speciální vřetenová a pístová čerpadla. Jedná se o čerpadla typové řady
KOEXPRO KTX 80 až 200. Čerpadla umožňují plnění vaků z tzv. suchého stanoviště.
Vřetenová čerpadla typu KTX 80, resp. KTX
125/1 jsou určena pro čerpání a potrubní
dopravu zahuštěných směsí do stanovených prostor (vaků) na kratší vzdálenosti,
tj. do 400 m.
Pístová čerpadla typu KTX 150, resp.
KTX 200 s pohonem hydraulickým jsou
určena pro čerpání a potrubní dopravu zahuštěných směsí na větší vzdálenosti (až
1500 m). Pro plnění lze využít i běžná mobilní stavební čerpadla typu Schwing, Putzmeister a pro dopravu směsí automixy. ■
Jiří matěJka
Ministerstvo vnitra
generální ředitelství HZS ČR
FOTO: aRcHiv auTORa
technický popis a druhy vaků
Kromě základních typů mohou být velkoobjemové vaky šity v řadě průměrů a délek.
Pro plnění jsou uzpůsobeny pomocí »rukávcových« ventilů. Odvzdušňování zajišťují odvzdušňovací ventily. Velkoobjemové
vaky se rozdělují do pěti základních typů:
■ Vak hadicový – válec o různých průměrech, který je určen jako jednoduchá, nízká
zábrana; průměr 200–750 mm, max. délka
100 m.
■ Vak ledvina – kompakt dvou nebo tří vaků
hadicových vzájemně textilně propojených,
s možností vytvoření hráze až do výše 2 m.
Tato zábrana je určena pro vytvoření masivní fronty ochrany lokalit, výstavbu »suchých
poldrů« apod. Rozměry: dvojče nebo trojče
o průměru 200–550mm, max. délka 30m.
■ Vak stavebnicový – ve tvaru hranolů
různých rozměrů, je kvalitní náhradou pro
utěsnění např. protržených hrází místo
standardního zásypu lomovým kamenem;
průřez 1 x 1 x 3 m, kapacita směsi max. 6 t.
■ Vak typu CityBag – varianta vaku stavebnicového, je určen pro stavbu hrází
hlavně v městských úsecích jako náhrada
pytlíků s pískem. Demontáž vaků je snadná s využitím běžné techniky. Rozměry
0,6–0,9 x 0,6–0,9 x 2 m, kapacita směsi max.
6 tun.
■ Vak matrace – matracový tvar s plošným rozměrem podle potřeby, hodí se pro
ochranu nebo zatěsnění např. prosakujících hrází, ochranu ploch netěsných břehů, příp. podle místní situace k plošnému
těsnění požadovaných ploch; má půdorys
max. 5 x 8 m.
Jedním ze způsobů použití vaků je sestavení do integrované protipovodňové zábrany s požadavkem na provedení stavby tak,
aby z hlediska tvaru a výšky byla zajištěna
dostatečná odolnost při působení statického i dynamického tlaku vody.
Mezi základní komponenty těchto směsí patří cement, popílek (kamenný prach,
písek aj.) a voda. Stabilní směsi dosahují
po zatuhnutí pevnosti až 15 MPa podle použitých materiálů a jednotlivých receptur.
Hlavní výhodou je rychlost realizace a malé
nároky na velikost plochy staveniště.
Parkovatelné směsi (netuhnoucí) používají pro plnění vaků igelitovou vložku uvnitř
vaku. Parkovatelnost směsi po stanovenou
dobu min. 21 dní představuje dobu, po níž
je možno z použitých vaků směs technicky
odstranit. Tuto směs lze po likvidaci zábrany použít, event. s příměsí cementu, pro
stavební účely. Mezi základní komponenty
směsi patří kamenný prach, písek, flotační
hlušiny s vodou a další.
Ztracené směsi se používají pro plnění vaků hadicových, stavebnicových a zejména vaků typu City Bag. Mezi základní
komponenty této směsi patří písek, vhodná zemina (bez jílů), kamenný prach apod.
s vodou. U této směsi se receptury nestanovují. Po pominutí nebezpečí povodně
a likvidaci vaků se směs volně rozprostře
v terénu, aniž by jakkoli porušila charakter
okolní krajiny.
Ukázky instalací a plnění různých druhů velkoobjemových textilních vaků jako jedné z variant mobilní protipovodňové ochrany.
18
MO6_18.indd 18
červen 2013
30.5.13 15:58
Téma
ilustrační FOtO: archiv města trutnOv
Veřejné stavby v obcích
Obvodový plášť společenského centra v Trutnově neplní jen efekt transparentnosti, ale jeho izolační vakuovaná dvojskla udrží teplo.
veřejné stavby mají být
v úsporách energie příkladem
Požadavky na snižování energetické náročnosti se nevyhýbají
ani stavbám veřejným. Naopak, stále častěji zaznívá, že by
veřejná správa měla jít v tomto ohledu příkladem. Jako
v případě energetických štítků nebo téměř nulové spotřeby.
H
organizacemi těmito orgány zřízenými,
však nebude tato možnost platit. Smyslem
je, aby veřejný sektor sloužil jako příklad
soukromému sektoru.«
šTíTky, nebo fakTury?
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
však v dubnu přišlo se zmírňujícím návrhem, který by umožnil doložit energetickou
náročnost budovy vyúčtováním dodávek
energií za uplynulé tři roky. Zajímalo nás,
bude-li pozměňovací návrh přijat, zda se
alternativa s vyúčtováním vztáhne i na budovy orgánů veřejné moci.
»Návrh alternativního řešení představilo
ministerstvo po důkladném přezkoumání
od 1. 1. 2013 nově zavedených povinností
zpracovávat PENB při prodeji a pronájmu
budovy,« sdělil Filip Matys z odboru komunikace a marketingu. »Tyto povinnosti
podle názoru MPO příliš zatěžují majitele
nemovitostí, a proto připravilo výše zmíněný návrh na změnu zákona. Pro vlastníky
budov užívané orgánem veřejné moci, příp.
Téměř nulová spoTřeba energie
Další dotaz Moderní obce na MPO zněl, jakou spotřebu energie má mít budova s tzv.
nulovou spotřebou. »Nejprve je třeba provést rozbor pojmu definice budovy s téměř
nulovou spotřebou energie. Jde o snahu
definovat podle směrnice o energetické
náročnosti budov cílový stav, který si přejeme asi všichni a to, aby se budovaly domy
s nízkými provozními náklady na energie,«
pokračoval mluvčí MPO.
»Principem je stanovení hodnot již dnes
standardních ukazatelů energetické náročnosti při výstavbě budov, kterými jsou především dodaná a primární energie do budovy, průměrný součinitel prostupu tepla
obálkou budovy nebo minimální účinnosti
jednotlivých technických systémů. Hodnoty těchto ukazatelů se budou lišit podle
termínu výstavby budovy a budou rozdílné
podle toho, zda půjde o výstavbu budovy
v roce 2013 nebo v roce 2018.«
Konkrétní výši hodnot zmíněných ukazatelů uvádí vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Hodnoty jsou
ovoříme-li o průkazech energetické náročnosti budov (PENB), podle
novelizovaného zákona č. 406/2000
Sb., o hospodaření energií, by je měly mít
všechny budovy (s celkovou energeticky
vztažnou plochou nad 500 m2) vlastněné či
užívané orgány veřejné moci už od letošního července. A o dva roky později i budovy
s energeticky vztažnou plochou větší než
250 m2.
červen 2013
MO6_19_24.indd 19
stanoveny na tzv. nákladově optimální
úrovni, která by z uskutečněných výpočtů
měla zaručovat technický i ekonomický
smysl těchto hodnot. Rozdíl mezi požadavky pro novou budovu a budovu s téměř nulovou spotřebou (tj. nová budova od roku
2016 až 2020) je především v součinitelu
prostupu tepla a uplatňování neobnovitelné části primární energie.
»Budovy definované jako tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie nebudou
mít v podmínkách České republiky samozřejmě nulovou spotřebu energie,« dodal
Filip Matys s tím, že půjde o to, aby takové
budovy měly pokud možno nižší spotřebu
dodané a primární energie především z neobnovitelných zdrojů energie.
Posuzování energetické náročnosti budov a tedy stanovení konkrétní výše spotřeby energie budovy je tedy dáno »sadou«
ukazatelů energetické náročnosti budov
a dále nastavených parametrů typického
užívání budovy. Ukazatele energetické náročnosti budovy podrobně uvádí § 3 a příloha č. 1 zmíněné vyhlášky. Za parametry
typického užívání budovy se považují např.
délka provozu budovy, počet uživatelů
nebo klimatické údaje, a podrobně je popisuje a uvádí Technicko normalizační informace TNI 730331 Energetická náročnost
budov – Typické hodnoty pro výpočet.
Tyto typické podmínky zaručují, že jsou
eliminovány extrémní klimatické vlivy
(např. extrémně chladný rok) nebo individuální podmínky užívání budovy (např.
užívání rodinné domu nebo bytu pouze
jednou osobou).
›
19
31.5.13 11:06
Veřejné stavby v obcích
› jak vypočísT nulovou spoTřebu
Výpočet hodnocené budovy se provádí porovnáním s tzv. budovou referenční. Podle
definice uvedené ve vyhlášce se jedná o výpočtově definovanou budovu, téhož druhu,
geometrického tvaru, a velikosti, stejné orientace, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání, užívání a stejnými klimatickými
údaji jako hodnocená budova, která však
má definované hodnoty parametrů stavebních konstrukcí a prvků a technických
systémů a je provozována podle parametrů
typického užívání budovy.
Na základě uvedeného a především ve
vazbě na hodnocení energetické náročnosti budovy ve smyslu porovnání hodnocené
budovy s referenční budovou, kde by ta hodnocená měla co nejvíce odpovídat referenční
(vyjma předem nastavených referenčních
parametrů a typického užívání budovy), nelze podle vyjádření MPO ve vyhlášce (oproti původní vyhlášce č. 148/2007 Sb.) uvést
hodnoty maximální spotřeby energie pro
jednotlivé druhy budov.
Z výpočtů, které jsou k dispozici a prováděly se v souvislosti s nastavením hodnot
v nové vyhlášce o energetické náročnosti budov, však lze z jednoho konkrétního
výpočtu pro rodinný a bytový dům uvést
alespoň dále uvedené údaje. Ty jsou však
vztaženy ke konkrétní hodnocené budově,
která je vždy stanovena podle výše uvedených pravidel a je závislá na konkrétní situaci ve smyslu modelace referenční budovy.
Konkrétnímu výpočtu rodinného domu,
jenž by se vystavěl jako budova s téměř
nulovou spotřebou energie, tedy odpovídá
hodnota dodané energie 94 kWh/m2. V případě bytového domu jako budovy s téměř
nulovou spotřebou energie odpovídá hodnota dodané energie ve výši 67 kWh/m2.
nový opŽp a zelená úsporám ii
Závěrem ještě několik informací z resortu
Ministerstva životního prostředí o aktuálních či výhledových možnostech snižování
energetické náročnosti veřejných budov.
V OP Životní prostředí má být tento měsíc vyhlášena kontinuální výzva s alokací
4 mld. korun v ose 3 (Udržitelné využívání
zdrojů energie). Počítá se s podporou snižování energetické náročnosti objektů i v návrhu OPŽP na období 2014–2020? »Ano,
a to v rámci samostatné prioritní osy 5 –
Energetické úspory,« uvedl tiskový mluvčí
úřadu Matyáš Vitík. Alokace prostředků
na program však není dosud známa.
Pokud jde o národní program Nová zelená úsporám, který v letos v únoru schválila vláda, lze se již seznámit s jeho zněním?
A kdy můžeme očekávat vyhlášení výzvy
pro veřejné budovy? »Podmínky programu budou zveřejněny až po schválení
dokumentace programu vládou, resp. vyhlášením první výzvy k podávání žádostí
o podporu pro segment rodinných domů,«
vysvětlil Matyáš Vitík. Stane se tak nejspíše v červnu a žádosti se začnou přijímat
v srpnu. Vyhlášení výzvy v segmentu budov
n
veřejného sektoru se letos nechystá.
simona dvořáčková
20
vegetační střechy jsou
ekonomické i ekologické
Centra našich větších měst zatěžuje větší znečistění, menší
obsah kyslíku ve vzduchu, vyšší teplota vzduchu a mračna
prachu. Řešením, které zlepšuje mikroklima center měst,
jsou vegetační střechy.
k
romě vlivu na mikroklima zmírňují
vegetační střechy znečištění životního prostředí. Uvnitř staveb zvyšují
úspory za energie na topení i chlazení a snižují průnik nežádoucího vysokofrekvenčního elektromagnetického záření. Z hlediska
životnosti jsou i ekonomicky výhodné.
V případě obytných budov, ale i průmyslových objektů s řízenou vnitřní teplotou, které
jsou zatíženy osluněním, má plocha střešního pláště rozhodující podíl při posuzování
celkové energetické bilance objektu. A to je
důvodem k prokázání potenciálu energetických úspor ve srovnání využití vegetační střechy s běžně prováděnými střešními plášti.
Vhodnou skladbou vegetační střechy
v kombinaci s vhodným vlhkostním režimem docílíme teplotního stavu, kdy periodické teplotní výkyvy budou zcela eliminovány v souvrství vegetační střechy.
Bylo také prokázáno, že vegetační souvrství zlepšuje akustické a tepelně technické
parametry stavby nebo konstrukcí. Nezanedbatelnou předností střech je schopnost
zadržet či zpomalit odtok dešťových srážek.
přínos vegeTačnícH sTřecH
Přestup tepla z vnějšího prostředí může vegetační střecha snížit o více než 80 % podle
typu vegetačního souvrství z hlediska použitých stavebních materiálů. Podle měření
v létě v extrémně teplých obdobích s denní
teplotou až 37 °C nepřevýší teplota na spodní straně vegetační střechy asi 25 °C.
Tento chladicí efekt je dán zejména odpařováním vody, schopností odrážet sluneční
paprsky a tepelnou akumulací zadržené
ilustrační FOtO: archiv autOrů
Téma
Vegetační střechy zlepšují mikroklima
ve městech a chrání i před UV zářením.
vody. S výškou vrstvy vegetace se zvyšují
i tepelně izolační vlastnosti – vítr neproniká k povrchu vegetační vrstvy. Tepelný efekt
má rovněž hmota vlastní vegetační vrstvy.
akTuální sTav poznání
Nezpochybnitelným požadavkem dneška
je snižování energetické náročnosti staveb
s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Základem této problematiky je hledání reálných cest takového rozvoje spojené s experimentální a teoretickou činností v oblasti
nových materiálů, konstrukcí i technologických postupů.
Pro energeticky úsporné stavby se standardně používají účinné tepelně izolační
materiály, příp. též nově vyvíjené materiály.
Pro praktické navrhovaní a související výpočty se využívá skutečných materiálových
charakteristik staviv.
reTenční vlasTnosTi sTřecH
Jednou z prokazatelných schopností je zadržování dešťových srážek a redukování
nárazového odtoku vody ze střechy (retence). V současnosti si architekti a urbanisté
uvědomují význam vegetačních střech jako
významný doplněk a výrazný projev architektury a jejich vodohospodářský význam
z hlediska retenčních vlastností.
V hustě zastavěném území nezbývá než
řešit retenci pomocí podzemních akumulačních nádrží s regulovaným odtokem
do stokové sítě či do vodoteče. Estetickým
a ekologickým řešením retence srážkových
vod mohou být právě i vegetační střechy.
Tyto střechy zachytí velké množství srážek a tím podporují odpařovaní. Přebytečná voda odchází postupně a se zpožděním.
Jako významný prvek se tu projevuje hydroakumulační vrstva vegetační střechy. Ta
zajišťuje nutné minimální množství vody
pro růst rostlin a omezuje průtok dešťových
vod při krátkodobých intenzivních srážkách (přívalových deštích). Význam hydroakumulační vrstvy, jež zadržuje srážkovou
vodu, se zvyšuje s tloušťkou substrátu, který musí být současně propustný pro vodu.
Hlavními argumenty pro tvorbu vegetačních střech jsou: ochrana střešních
vrstev, zabránění poškození střešní izolace proti UV záření, zadržování srážkové
vody v zastavěném území, snížení teploty
ovzduší v okolí objektu, estetická funkce,
snížení energetických nákladů objektu. n
ivan moudrý
Ústav pozemního stavitelství, vut v Brně
luděk moudrý
EnErGYsErvicE
červen 2013
MO001
MO6_19_24.indd 20
31.5.13 11:06
Veřejné stavby v obcích
Téma
Zeleň na terasách či uvnitř
budov plní okrasnou funkci
a zpříjemňuje prostředí
uživatelům. Přispívá však
také ke snížení energetické
náročnosti provozu budov.
n
ovostavba centrály ČSOB v Praze
je zasazena mezi svahy radlického
údolí a slouží od roku 2007. V roce 2008 získala certifikát LEED (Leadership in Energy and Environmental Design)
za ekologickou architekturu, jednoho ze
systémů pro měření udržitelného rozvoje.
vícesTranný uŽiTek a nároky
Střecha bankovního domu je koncipována
jako tzv. zelená. Vedle estetické a relaxační
funkce má příznivý vliv také na energetický
provoz stavby. »Zeleň je koncipována tak,
aby objekt byl v harmonii s okolní krajinou
a zároveň vytvářel nejlepší prostředí pro
práci,« říká Ing. Markéta Charvátová, která má v ústředí ČSOB na starost zeleň a recyklování. Střešní zahrady tvoří šest samostatných krajinných zahrad, které spojuje
stejný princip vegetačních prvků.
FOtO: archiv čsOB
zelená střecha stavbu tepelně izoluje
Ozeleněné střešní terasy i rostliny v interiéru zpříjemňují pracovní prostředí.
»Zahrady lze rozdělit na jižní a severní
části. Jižní část je osazená rostlinami teplomilnými, kupříkladu tamaryšky, ibišky
a kvetoucí keře – čilimníky a růže. V severní
části jsou odolnější druhy, stálozelené keře,
například tis, zimolez a bobkovišně,« vysvětluje Markéta Charvátová.
Zeleň v interiéru zastupují běžné rostliny, ochotné snášet malou vlhkost vzduchu
a místy i méně denního světla. Patří k nim
např. zamioculkasy, schefflery, různé druhy
ficusů, dracaeny. Umístění interiérové zeleně je zvoleno právě podle nároků rostlin
na denní světlo. Za zmínku podle Markéty
Charvátové stojí i přirozené stínění prostoru liánami tetrastigem a háj z dracaen, jenž
odkazuje na hájky původní vesnice Radlice.
Střešní zahrady a rostliny v interiéru na jedné
staně zpříjemňují pracovní prostředí, ale současně generují náklady na údržbu a na škody,
jež jsou občas způsobené na technologiích.
Např. zatékáním vody z pěstebních van hydroponicky pěstovaných rostlin, zanášením
zaatikových žlabů a dešťových svodů listím.
Jsou-li rostliny umístěny v administrativních
prostorách ve větší míře, je nutné s těmito
náklady počítat. Existence střešních zahrad,
resp. vrstva pěstebního substrátu a vrstva
biomasy však působí především jako izolace. Kanceláře pod zahradami jsou méně
náročné na vytápění a chlazení než kanceláře přímo jen pod střešní konstrukcí. /sd/
MO001413
MO6_19_24.indd 21
31.5.13 11:06
Téma
Veřejné stavby v obcích
bramac nabízí tři
nové střešní tašky
v
šechny nové střešní krytiny se hodí
pro novostavby i rekonstrukce, vyznačují se odolností vůči nepříznivým povětrnostním vlivům a v neposlední řadě si lze vybrat ze škály barevných
odstínů.
bramac monTero
– eXTra silná kryTina
Bramac Montero je na trhu jedinečná
střešní taška. Bramac Montero vykazuje
až o 50 % vyšší pevnost, než vyžaduje norma ČSN EN 490. Je tedy výjimečně odolná a pevná, snáší celkově vysoké zatížení
a navíc umožňuje bezpečný a snadný pohyb na střeše.
Její originální povrch – hrubá struktura
tvořená zapuštěným granulátem – vytváří jedinečný vzhled a významně přispívá
k omezení sesuvu sněhu. Pro tuto vlastnost je mimořádně vhodná v oblastech
s vyšším výskytem sněhu. Povrchová úprava Protector přináší i další výhodu – výrazně zpomaluje znečištění povrchu tašek.
Střecha pokrytá taškou Bramac Montero je nejen odolná proti nepříznivým
povětrnostním podmínkám, ale má také
atraktivní vzhled. Nejen díky hrubému
povrchu s granulátem, ale i čtyřem zajímavým barevným odstínům. V nabídce najdete rubínově červenou, granitově
černou, bordeaux a atraktivní vícebarev-
FOtO: archiv Bramac
Společnost Bramac nabízí kromě již osvědčených modelů
betonových a keramických tašek několik novinek. Trh
obohatily tři nové střešní krytiny – betonová střešní taška
Montero a keramické střešní tašky Turmalín a Rubín 9.
Střecha s krytinou Bramac Montero.
né provedení canyon, které dodává střeše
zajímavý vzhled.
Turmalín
Rubín 9
FOtO: archiv Bramac
Bramac Montero
Turmalín – sTřešní kryTina
pro moderní sTavby
Nová keramická střešní krytina Turmalín
je vhodná pro moderní stavby a rekonstrukce. Najde uplatnění na střechách, jež
vyžadují plochou krytinu s jednoduchými
liniemi a bez žlábků. Předností je jednoduchý výraz střechy, rozsáhlý sortiment
doplňků, dokonalá kontura tašky a manganově hnědé probarvení pro hezčí řezné
hrany.
Keramická taška Turmalín je posuvná
o 25 milimetrů a vyrábí se v několika barevných odstínech: kaštanově hnědé, měděné, režné a černé s antracitovou, které
jsou probarveny manganem.
Dům na obrázku má střechu pokrytou taškami Bramac Montero canyon.
22
MO6_19_24.indd 22
rubín 9 – formáT
pro velké sTřecHy
Posuvná keramická taška Rubín 9 je určena, stejně jako Rubín 13, pro velké střechy. Je však o něco větší, spotřeba na metr
čtvereční je 9,4–10,1 kusu, což potěší pokrývače i zákazníky, protože tvar, velikost
a posuvnost (až 30 mm) šetří čas pokládky. Rubín 9 má všechny oblíbené designové prvky Rubínu 13, což je harmonický
kryt, tradici a krásu.
Výhoda velkoformátové střešní tašky Rubín 9 spočívá především ve skloubení vysoké bezpečnosti proti povětrnostním vlivům
s nízkou hmotností. V nabídce najdete šest
barevných odstínů v povrchové úpravě režná, engoba a glazura.
I v případě Rubínu 9 platí záruka 30 let
na materiál a 10 nebo 15 let na funkčnost
střešního systému.
/st/
červen 2013
31.5.13 11:06
Veřejné stavby v obcích
Téma
Trutnovské uffo žije děním nejen uvnitř,
ale i na okolním veřejném prostranství
Cenami ověnčené trutnovské
společenské centrum Uffo
je víceúčelovým objektem,
který nabízí přes 7000 m2
důstojných prostor městu
i celému regionu.
s
promyšlená volba maTeriálů
Záměr vybudovat v Trutnově nový kulturní
stánek schválilo zastupitelstvo na základě
průzkumu mínění občanů, s tím, že pro něj
bude chráněn prostor na náměstí Republiky. V roce 2003 se vyhlásila anonymní architektonická soutěž na zpracování návrhu
řešení stavby a studie. (Autory návrhu jsou
Ing. arch. Radek Vopalecký a Ing. arch. Luděk Štefek.) Stavělo se v letech 2008–2010,
s náklady přes 450 mil. korun, z toho asi 180
milionů činila dotace z ROP Severovýchod.
Živo bývá nejen uvnitř společenského centra, ale
i na venkovním prostranství. Oblíbě se těší zejména
sousoší Smečka, které loni v zimě dokonce skupina
nadšenkyň na čas oblékla do háčkovaných oblečků.
Čím zvolený koncept stavby zaujal a není
energeticky příliš náročná? »Konstrukce
i volba stavebního materiálu respektuje
provoz zařízení v kontextu s extrémními
podmínkami města,« odpověděla tisková
mluvčí MěÚ Trutnov Ing. Veronika Svobodová. »Izolační vakuované dvojsklo dokonale udrží teplo a dovede čelit i jeho nechtěnému získávání.«
Sklo je použito nejenom z důvodu transparentnosti veřejné kulturní stavby – divadla, ale i kvůli »odhmotnění« celé stavby
z prostoru náměstí. K opláštění pevné části
objektu jsou použity sklocementové desky
se zajímavou povrchovou úpravou.
FOtO: milOš šálEk
tavba pojmenovaná po rodákovi, literátovi a (dnešními slovy) aktivistovi
Uffo Hornovi (1817–1860), je ceněna
pro architektonický tvar, materiál, detail
i kvalitu provedení. Objekt nabízí především multifunkční sál až pro 640 návštěvníků, prostory, které lze různě propojovat,
a další, jež jsou zázemím pro zaměstnance,
ale i zvukaře, osvětlovače nebo tlumočníky.
Zařízení provozuje příspěvková organizace
Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas.
Výstavba i dokončená budova společenského centra vzbuzovala a vzbuzuje velký
zájem veřejnosti. Jak uvedla tisková mluvčí, ožil tento prostor zejména po instalaci
sousoší Smečka. To bylo pár měsíců před
otevřením centra součástí výstavy prof. Michala Gabriela v galerii a město se tehdy
rozhodlo, že je zakoupí. Procházející se šelmy si lidé oblíbili a fotografují se u nich.
Z plochy před centrem se stalo využívané
veřejné prostranství – v létě tam zní hudba,
prohánějí se bikeři, otevře se kavárenská
zahrádka. A v bezprostředním sousedství
město vybudovalo i moderní dětské hřiště.
/sd/
Také provoz památky může být úsporný
s
nákladnými opravami stavby se začalo před pěti lety, financovány jsou
převážně z rozpočtu města a tudíž se
dějí po částech. Po rekonstrukci cukrárny
a plynové přípojky, položení nové venkovní kanalizace, opravě severní a jižní terasy
a první etapě výměny oken proběhly další
práce na přelomu let 2012 a 2013. SVČ přestavělo jednu z kanceláří na menší taneční
sál, v němž bylo nutné opravit parketovou
podlahu a osadit velká zrcadla, a provedlo
sanaci sloupového sálu v přízemí.
Ve stejnou dobu město z podnětu hygienika renovovalo parket v hlavním tanečním
sále. »Aby se v sále neprášilo, použili jsme
při finální úpravě původní způsob – voskování,« vysvětlil Vlastimil Štverák z MěÚ Krnov. Práce vyšly asi na 70 tisíc korun.
Dalších 150 tisíc korun si letos vyžádá
výměna vstupních dveří. Půjde o přesnou
repliku původních segmentovaných profilovaných dveří. »Tento postup se snažíme
červen 2013
MO6_19_24.indd 23
uplatňovat u všech oprav. Vyměněná okna
v prvním patře jsou také přesné repliky,
i když s dvojitým sklem, ale s původním
kováním. Unikátním kouskem bylo vyrobení replik tří velkých segmentových oken
v hlavním tanečním sále nad venkovním
schodištěm,« dodal Vlastimil Štverák.
Co všechno je do budoucna ještě nutno
provést? Zaizolovat venkovní schodiště,
pokračovat s výměnou oken, vyměnit kotelnu, opravit oplocení areálu, upravit park
a zpevnit komunikace – parkoviště a plochy
před hlavním vstupem. Město také plánuje
změnit zahradu u SVČ na kulturně oddechový areál. Kolik peněz si celková rekonstrukce objektu vyžádá a kdy bude hotová,
nelze podle tiskové mluvčí MěÚ Dity Círové odhadnout. Projekt z roku 2008 udával
částku 15 mil. korun.
Dodejme, že objekt SVČ je jedním ze tří,
na nichž město pilotně ověří metodu EPC
(Energy Performance Contracting).
/sd/
FOtO: archiv města krnOv
Snaží se o to v Krnově při rekonstrukci kulturní památky
Střelecký dům, v němž sídlí Středisko volného času (SVČ)
Méďa, loutkový soubor Krnováček, ale i cukrárna.
Renovací prošla i parketová podlaha
v hlavním tanečním sále Střeleckého domu.
23
31.5.13 11:06
Veřejné stavby v obcích
FOtO: archiv
Téma
podchod v brně hraje barvami
Problémem podchodů či podjezdů bývá obvykle tma, tísnivé
prostředí, špína, graffiti a často také zápach. Podjezd, jenž je
součástí frekventované cyklostezky, která vede po brněnském
Štýřickém nábřeží, se však tomuto popisu vymyká.
p
odjezd Heršpické ulice, hlavního silničního tahu od dálnice D1 směrem
do centra Brna, navazuje na speciálně osvětlenou lávku z dílny architektů Studia Acht!. Lávka získala v roce 2008 několik
významných světových ocenění, mj. první
místo v soutěži Footbridge. V návaznosti
na tento úspěch se rozhodl investor, společnost CTP Invest ve spolupráci se stejnou
architektonickou kanceláří a světelnými
konzultanty ze společnosti Philips, dále zatraktivnit prostory cyklostezky, která v daném místě prochází Spielberk office centrem. V roce 2010 tak světlo světa spatřilo
unikátní řešení tohoto složitého veřejného
prostoru.
fotografie nahoře na stránce). Pozorovatel
si jistě vzpomene na dětské hry s animací,
kdy si v rychlosti projížděl prstem stránky svého bločku a jednoduché obrázky či
postavičky, jako by se hýbaly před očima.
»Chtěl jsem ukázat reakci světla na fyzikální
veličinu, v tomto případě na rychlost,« říká
Filip Müller ze společnosti Philips, který
osvětlení navrhl.
To hlavní ale přijde ve chvíli, kdy do tunelu vejde chodec či vjede cyklista. Senzory osazené na obou stranách tunelu změří jeho rychlost a třikrát rychleji vyšlou
ve směru jeho pohybu »duhovou« vlnu.
Místo pod Heršpickou ulicí je tak jediným
interaktivním podchodem u nás a pravděpodobně i ve střední Evropě.
Interakce osvětlení tunelu je důležitou
součástí celkového řešení. Zatáhne totiž
uživatele podchodu do hry, baví ho celou
cestu, vzbuzuje v něm zvědavost, představivost a poskytuje nevšední vizuální vjem.
regulace osvěTlení i na dálku
Důležitou kapitolou osvětlování veřejných
prostor a staveb je kvalita světla. Celý podchod je navržen tak, aby množství a rovnoměrnost osvětlení splňovaly normy pro
osvětlování cyklostezek. Vjedete-li do tunelu rychlostí přes 30 km/h, rozsvítí se pouze
➤
FOtO: archiv
duHová vlna a graffiTi
jako záměr
Jako první řešili autoři projektu riziko, že
se brzy po zprovoznění zrekonstruovaného
podchodu na jeho stěnách objeví graffiti.
Rozhodli se pro netradiční řešení – zaplatili
sprejerům, aby udělali svou práci hned. Autoři graffiti museli použít pro svá díla červenou, modrou a zelenou barvu. Myšlenkou
totiž bylo rozpohybování barevných obrazů pomocí barevného osvětlení tunelu.
Tak, jak se barvy osvětlení mění, jednotlivé části obrazů se objevují a zase mizí (viz
bílá barva, abyste v rychlosti viděli na cestu
ještě lépe. Pokud čidla nezaznamenají pohyb déle než dvě minuty, osvětlení se přepne do úsporného režimu, v němž pěkně
vyniknou UV graffiti a celý tunel tajemně
světélkuje ve tmě.
Aby takové různorodé využití osvětlovacího systému bylo vůbec možné, použila
se kvalitní a odolná LED svítidla s řídicím
systémem, který mj. umožňuje správu
a řízení osvětlení ze vzdáleného počítače
nebo i z mobilního zařízení – stačí jen být
připojen k iternetu.
Celý osvětlovací systém má při běžném
provozu průměrný příkon asi 0,5 kW, stejně
jako pět klasických 100W žárovek. Původní
osvětlení tunelu mělo spotřebu přibližně
o 10 % vyšší.
➤
24
MO6_19_24.indd 24
Barevné dynamické změny
(efekt duhy).
Pohled na podchod ze strany od lávky
přes řeku Svratku.
úsporné řešení, kTeré zaujme
Hlavním cílem téměř milionové investice
nebyla úspora nákladů za energie, ale především možnost vytvářet atmosféru a ukázat, že i takové pojetí veřejného prostoru
může zkvalitnit život lidí ve městech. Avšak
zvolené řešení je efektivní a jeho velkým
přínosem je též výrazné snížení provozních
nákladů – zejména nákladů na údržbu, výměnu světelných zdrojů, opravy svítidel
apod.
Ať už jste nebo nejste příznivci nezvyklých řešení, interaktivity či barevných světelných her, je jisté, že jde o originální řešení
osvětlení jinak problematického veřejného prostoru. Díky promyšlenému umístění
a ochrany svítidel i celého řídicího systému je provoz osvětení tunelu již téměř tři
roky bezproblémový, nová graffiti se téměř
neobjevují a lidé se v podchodu mohou cítit
bezpečněji.
Pro představitele měst a obcí může být
v tomto případě inspirací rovněž způsob
financování řešení. Celou akci totiž zajistil
investor přilehlého kancelářského parku.
Navíc byl projekt natolik úpěšný, že se investor během letošního léta chystá otevřít
podobný projekt ve svém kancelářském
centru v Ostravě.
(Ukázky efektu zapínání a vypínání barev
si lze prohlédnout na www.youtube.com,
n
zadáte-li »cyklostezka Brno«.)
Hynek barTík
Philips česká republika
červen 2013
31.5.13 11:06
Obce a odpady
Příloha
ilustrační foto: dagmar hofmanová
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 6/2013
Skládka Úholičky v okrese Praha-západ je určena pro ukládání odpadů kategorie O a zařazena do skupiny S-OO3.
na co se využívají výnosy
z poplatků za skládkování?
Na jedné straně obtížně hledáme zdroje pro investice
v odpadovém hospodářství. Na druhé straně vyvádíme
ročně 1,5 mld. Kč mimo resort odpadového hospodářství
a pak většinu komunálních odpadů jednoduše zahrabeme
do skládky, protože na lepší nakládání s nimi nemáme peníze.
P
oplatky za skládkování směsného
komunálního odpadu a objemného
odpadu se považují za základní eko‑
nomický nástroj odpadového hospodářství.
Jejich výše má vliv na snižování množství
odpadů ukládaných na skládku a výnosy
z nich jsou využívány pro financování od‑
padového hospodářství – respektive, tak je
to ve většině zemí EU a mělo by to být i u
nás. Jaké je však skutečné směřování vý‑
nosů základní složky poplatku za skládko‑
vání v ČR? Ukazuje to nedávno zveřejně‑
ná analýza, kterou představila organizace
červen 2013
zzMO6pr_01_06.indd 1
STEO (Sdružení provozovatelů technologií
pro ekologické využívání odpadů) v rámci
veletrhu ENVIBRNO. Analýza byla zpraco‑
vána na základě dat Českého statistického
úřadu, ISOH a rozpočtu dotčených obcí ve
všech třinácti krajích ČR. Nebyla do ní za‑
hrnuta Praha, která má na svém území jedi‑
nou skládku (Ďáblice), kde již bylo ukládání
KO významně utlumeno.
Základní složka PoPlatku
Poplatek za ukládání komunálního odpadu
na skládku, resp. jeho tzv. základní složka,
má v současné době v ČR podobu kompen‑
zace či »bolestného« obcím, které souhla‑
sily, aby na jejich území byly skládkovány
odpady. »Úlohu ekonomického nástroje ur‑
čeného ke snižování množství ukládaných
odpadů na skládky, jak je to obvyklé v za‑
hraničí, to však v žádném případě neplní,«
upozorňuje STEO.
Poplatek za uložení odpadů na sklád‑
ku vybírá provozovatel skládky. Základní
složku poplatku odvádí provozovatel obci,
na jejímž katastrálním území skládka leží.
Množství ukládaných komunálních odpa‑
dů se výrazně nemění, výnos z poplatku
za ukládání odpadů se postupně zvyšuje
se zvyšováním zákonné jednotkové saz‑
by poplatku za 1 tunu (v roce 2002 to bylo
200 Kč/t, v roce 2009 již 500 Kč/t).
Teoreticky by zvyšování poplatku mělo
mít vliv na snižování množství odpadů
ukládaných do skládky. Aktuálně je to spíše
naopak: Vybrané finanční prostředky jsou
›
I
30.5.13 16:31
Obce a odpady
Výběr poplatku (mil. Kč)
18
16
14
13,033
12
9,528
10
8
6
4
n
n
n
28 729
29 978
29 886
30 876
30 808
32 549
32 412
31 644
30 913
2008
2009
2010
2011
13,549
2003
2004
2005
2006
2007
2
0
Výnos podle krajů
(Kč na obyv./rok)
300
277
250
239
215
200
150
162
153
100
133
170
162
135
107
114
106
83
50
do jaké míry jde za současných podmínek
o spravedlivou kompenzaci, a zda se nejed‑
ná spíše o plýtvání prostředky vybranými
od občanů. »Neměly by být použity na jiné
nakládání s odpady, především na jejich vy‑
užívání?« ptá se STEO.
Výnosy Podle krajů
Rozdělení finančních toků z poplatků je
v krajích podobně nerovnoměrné, jako
u obcí – existují regiony s vhodnějšími pod‑
mínkami, kam směřují odpady z okolních
Počet skládek (bez skládky Ďáblice)
Množství KO uložených do skládky celkem (dopočet), tun
Množství odpadů SKO a OO dle ISOH
Příjmy ze skládkování za rok
Počet obyvatel obcí majících na svém území skládku (bez Prahy)
Počet obyvatel obcí majících na svém území skládku v %
Průměrný výnos z poplatku za 1 obyvatele za rok v těchto obcích
Nejvyšší zjištěný výnos z poplatku na 1 obyvatele za rok
144
3 080 260 tun
2 821 222 tun
1 540 129 907 Kč
1 289 210
14 %
1195 Kč
192 466 Kč
ín
sk
ý
ý
Zl
ck
te
ký
ře
d
Ús
oč
es
ňs
ký
0
Souhrn vstupních údajů za ČR za rok 2011
zzMO6pr_01_06.indd 2
16,937
6,489
6,252
rozpočty obce – tzv. rozklikávací rozpočty jsou dostupné na http://www.rozpocetobce.cz/
isoh – informační systém odpadového hospodářství – http://isoh.cenia.cz/
atlas zařízení pro nakládání s odpady, 2. díl – skládky ostatních odpadů,
výzkumný ústav vodohospodářský t. g. masaryka, 2010
český statistický úřad, údaje za rok 2011
II
17,135
10,113
Na základě čeho vznikla analýza?
n
17,178
Odpady (tis. tun/rok)
St
Příjmy obcí Z PoPlatku
V České republice je aktuálně 6250 obcí
a 144 skládek vhodných pro ukládání ko‑
munálních odpadů charakteru »ostatní od‑
pad« (některé skládky zasahují více katas‑
trů), uvádí se v analýze STEO. Do těchto 144
skládek bylo v roce 2011 uloženo přibližně
3 mil. tun komunálních odpadů kategorie
»O« (různé evidence se v údajích mírně liší).
Na poplatcích za ukládání KO do skládky
bylo v roce 2011 vybráno zhruba 1,5 mld. Kč,
obdobně jako v minulých letech.
Velmi často mají na svém území skládku
odlehlé menší obce. Určujícím faktorem pro
vznik konkrétní skládky byly nutně přírod‑
ní podmínky, nikoliv demografické faktory.
Rozmístění skládek proto nekoresponduje
s počtem a hustotou obyvatelstva v jednotli‑
vých regionech a produkcí odpadů.
Výnosy z poplatku za skládkování odpa‑
dů u některých, zejména malých obcí s vel‑
kou skládkou, dosahují až neuvěřitelných
hodnot. Není výjimkou, že výnos poplatku
ze skládkování v přepočtu na 1 obyvate‑
le obce dosahuje několik desítek tisíc Kč
ročně. Největší výnos byl dopočten v obci
s méně než 100 obyvateli a činil 192 466 Kč
na obyvatele za rok.
Příjmy z poplatku za skládkování, které
jsou i v řádech mnoha desítek milionů roč‑
ně, tvoří 80–90 % celkových rozpočtových
příjmů některých obcí. Většina odpadů je
ukládána do velkých skládek v relativně
malých obcích. Na skládky s ročním uklá‑
daným množstvím větším než 30 tisíc tun
KO – jichž je přibližně čtvrtina z celkového
počtu skládek v ČR, se ukládají přibližně
dvě třetiny komunálních odpadů. V těchto
obcích s největšími skládkami na svém úze‑
mí pak bydlí přibližně 3 % obyvatel ČR (bez
Prahy).
Platbu obci lze chápat jako kompenzaci
za újmu spojenou se skládkou. Je otázkou,
Množství odpadů a výběr poplatků za nakládání s odpady
20
ze
na rozpočtové potřeby těchto
obcí a končí mimo systém odpadového
hospodářství. Má‑li poplatek za ukládání
odpadů fungovat jako ekonomický nástroj
ke snižování množství ukládaných odpadů
na skládku, je podle STEO nutné revidovat
jeho určení, resp. finanční tok, a to alespoň
jeho převážnou část.
Pl
› používány
Jih
oč
es
ký
Jih
om
or
av
sk
ý
Ka
rlo
va
rs
ký
Vy
so
Kr
čin
ál
a
ov
éh
ra
de
ck
ý
Lib
er
M
ec
or
ký
av
sk
os
le
zs
ký
O
lo
m
ou
ck
ý
Pa
rd
ub
ick
ý
Příloha
krajů. Proto se značně liší výnosy z poplat‑
ku v přepočtu na obyvatele kraje. V krajích
Ústeckém, Středočeském a Pardubickém
dosahuje výnos poplatku 215–277 Kč/obyv.
Naopak v krajích Libereckém, Jihomorav‑
ském a Královéhradeckém je tento výnos
jen okolo sta korun.
Případné rozdělování výnosu z poplatku
za ukládání odpadů na skládky mezi kraje
na základě množství skládkovaných odpa‑
dů, o němž se uvažuje při přípravě nového
zákona o odpadech, založí do budoucna
nespravedlivé, nerovnoměrné a věcně ne‑
odůvodněné finanční toky velkého objemu
finančních prostředků.
Určitá přímá kompenzace obcím, které
mají na svém území skládku, má opodstat‑
nění. Aplikování stejného principu na kraj
však již opodstatnění nemá. Z analýz STEO
vyplynulo, že mají‑li výnosy z poplatku
za skládkování podpořit plnění krajských
plánů POH, je třeba, aby rozdělení peněz
mezi kraje bylo založeno na jiném princi‑
pu než na množství skládkovaných odpadů
v kraji.
»Vzhledem k očekávanému zvýšení
poplatků, a tím zvýšení výnosů ze sklád‑
kování, by bylo chybou pokračovat či do‑
konce rozvíjet současný mechanismus
do budoucnosti,« konstatuje na závěr své
n
studie STEO.
jarmIla Šťastná
červen 2013
30.5.13 16:31
OD000
Obce a odpady
Příloha
„Odpadové hospodářství v České republice projde
v horizontu deseti let technologickou změnou,“ říká
Ing. Aleš Hampl, MBA, obchodní ředitel a prokurista
AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. Položili jsme mu
v této souvislosti několik otázek.
Můžete tuto technologickou změnu nějak přiblížit?
Nejspíše to bude znamenat odklon od
skládkování neupraveného komunálního
odpadu přibližně kolem roku 2024, což
v odborné veřejnosti se zdá být střízlivě ak‑
ceptovatelný termín. Alternativou budou
technologie odpovídající vyššímu stupni
hierarchie v nakládání s odpady, jako je
energetické využití a materiálové využití.
Tato změna však musí být producenty za‑
placena, aby se mohla uskutečnit. Hledání
kompromisů na zdražení systému nakládá‑
ní s komunálním odpadem je však složitěj‑
ší, neboť do hry vstupuje i fakt sociálního
dopadu na občany.
Bylo by obrovskou chybou nenechat
skládky v provozu po roce 2024. Vždy bu‑
dou odpady, které bude nutné odstranit
na skládce, byť po předchozí úpravě (re‑
cyklace, solidifikace). Jen samotné spalov‑
ny budou produkovat kolem 30 % (hmot‑
nostně) rezidua ze vstupního množství
odpadů.
Při plánování nových zařízení je nezbyt‑
né se vyvarovat megalomanských projektů,
které by mohly být v budoucnu neefektivní,
zejména v důsledku nedostatku odpadů.
Velké evropské investiční subvence, které
do jisté míry destruují pravý obraz ekono‑
mického fungování, jsou velkým pokuše‑
ním, která k této neefektivitě často vede.
n
Co ostatní technologie pro SKO?
Dokáži si představit jednoduché, inves‑
tičně nenáročné zařízení na mechanickou
úpravu, které těsně před finálním uložením či
využitím vylepší to, co jsme v domácnostech
při prvotním roztřídění zcela nezvládli. Záleží
však na cenové úrovni druhotných surovin.
Za slepou cestu však považuji velká zařízení
mechanicko‑biologické úpravy, kde účinnost
celého zařízení v porovnání s investiční ná‑
ročností je zoufalá. Mluvím o reálném pro‑
vozu těchto zařízení, nikoli o optimistických
projektových plánech, akcentovaných dota‑
cemi a dodavatelskými společnostmi.
Kde však máme jako ČR obrovský poten‑
ciál, který řeší více problémů a navíc nevy‑
žaduje legislativní změny, či zdražení systé‑
mu, je plošný svoz bioodpadů.
n
n Jak by měla vypadat změna v souvislosti s BRKO?
To, co většině z nás stále chybí, je čtvrtý
odpadkový koš pod dřezem a příslušná ná‑
doba na bioodpad před domem. Již nyní lze
říci, že Česká republika nesplní cíle směrni‑
ce 1999/31/ES pro omezení ukládání BRKO
na skládky pro rok 2013, pokud nedojde
k »zobjektivizování« směrných hodnot. Na‑
ději však máme pro rok 2020.
Naše společnost uskutečnila pilotní pro‑
jekt na separovaný sběr bioodpadů poprvé
v roce 2010 v Čáslavi. V rámci tohoto pro‑
foto: archiv
je nezbytné se vyvarovat
megalomanských projektů
»Bylo by obrovskou chybou nenechat
skládky v provozu i po roce 2024,«
říká Ing. Aleš Hampl, MBA.
jektu jsme si ověřili nárůst zájmu o třídění
bioodpadů. V současné době zajišťujeme
na Čáslavsku plošný svoz BRKO pro zhruba
dvě desítky obcí. A množství vytříděného
BRKO z této lokality stále přibývá. V obcích je
systém realizován rozmístěním 240litrových
nádob s čtrnáctidenní periodicitou obsluhy.
Odpady jsou dále předávány ke zpraco‑
vání do areálu řízené skládky Čáslav‑Hej‑
dof, kterou naše společnost provozuje.
Jak se tyto bioodpady zpracovávají?
První variantou je uložení na ploše pro
biologickou úpravu odpadů. Technologie
umožňuje vybrané druhy odpadů s vyso‑
kým obsahem organického podílu ekolo‑
gicky a šetrně upravovat. Z bioodpadu vyrá‑
bíme výrobek VITAHUM, který je využíván
k rekultivaci parků, lesních porostů, nebo
samotných skládek a hlušin.
Druhou variantou je možnost energetic‑
kého využití bioodpadu v bioplynové stani‑
ci, respektive v zařízení suché fermentace
v areálu této skládky. Zužitkuje se při něm
nejen tuhá část, ale i bioplyn, který při roz‑
kladu organické hmoty vzniká. Zbytek, zva‑
ný fermentát, je pak využíván v zemědělství
/acs/
jako hnojivo.
n
OD000794
MÁTE BIOODPAD?
MY MÁME ŘEŠENÍ
VYUŽIJTE NAŠE PROFESIONÁLNÍ SLUŽBY
Proč vyhazovat bioodpad do běžné popelnice, když z něj může
být kompost, tolik potřebný nejen pro Vaše rostliny?
Proč nesnížit náklady na svoz a odstranění směsného
komunálního odpadu?
Proč netřídit bioodpad, když je to tak snadné?
NAVŠTIVTE NÁŠ WEB PRO VÍCE INFORMACÍ.
www.avecz.cz
Společnost skupiny AVE Energie AG Umwelt
zzMO6pr_01_06.indd 3
30.5.13 16:31
Příloha
Obce a odpady
Představují výkupny
druhotných surovin pomoc,
nebo spíše hrozbu?
Nejzávažnější prohřešky
výkupen druhotných surovin
foto: archiv
téměř PoloVIna VýkuPen hřeŠí
Tyto problémy dokumentují v podstatě
pravidelně i výsledky kontrol České inspek‑
ce životního prostředí, která si je kontro‑
verze spojené se sběrnami dobře vědoma.
Ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí,
Policií ČR a dalšími institucemi v roce 2012
navštívila 383 výkupen po celé republice
a prohřešky či porušení zákona zazname‑
nala u 181 z nich. Téměř polovina výkupen
tak nějakým způsobem hřeší, sami inspek‑
»Zpracovatelé elektroodpadu z mnoha
důvodů, například kvůli neúměrným
nákladům, vysloveně potřebují spotřebiče kompletní,« říká Hana Ansorgová,
manažerka komunikace neziskové
organizace ASEKOL.
IV
zzMO6pr_01_06.indd 4
toři často říkají, že na spoustu dalších pře‑
stupků navíc vůbec nepřijdou. Inspekce při
poslední kontrole udělila pravomocné po‑
kuty ve výši 6,174 mil. Kč.
Nejzávažnějším proviněním je přede‑
vším odkup kradených komodit, jako jsou
železniční koleje, dopravní značky a svo‑
didla nebo víka od kanálů. Jejich absence
na původních místech může vést k ohro‑
žení zdraví nebo života občanů. »Narazili
jsme například na téměř 8 tun kradených
svodidel, za které ‚sběrač‘ utržil 42 000 ko‑
run, přičemž jejich reálná cena při pořízení
byla až desetkrát větší,« popsala bohužel
nepříliš ojedinělý případ Jitka Jenšovská,
zástupkyně vedoucího Odboru odpadové‑
ho hospodářství České inspekce životní‑
ho prostředí. Její slova potvrdil i Miloslav
Kolín ze Správy železniční dopravní cesty
České republiky: »Jen v loňském roce jsme
evidovali 1122 případů krádeží materiálů
na železnici, což představuje škodu ve výši
skoro 33 mil. Kč.«
nekomPletní
elektrosPotřebIče
Riziko však nevzniká jen výkupem krade‑
ných surovin, ale i přijímáním nekomplet‑
ních elektrospotřebičů. Je běžné, že lidé
s vidinou zisku vymontují motor ze staré
lednice a zpeněží jej ve sběrně. Výkupny
však ze zákona nekompletní elektro a jeho
komponenty vykupovat nesmí. »Z nekom‑
pletní lednice pak mohou unikat freony
a další nebezpečné látky. Takové spotřebi‑
če již nejsou předmětem zpětného odběru,
zajištění jejich ekologické likvidace zby‑
tečně zatěžuje obecní rozpočty,« vysvětlila
Hana Ansorgová, manažerka komunikace
neziskové organizace ASEKOL, zabývající
se zpětným odběrem vysloužilých elektro‑
spotřebičů.
Přestože zákon na nekompletní spotřebi‑
če pochopitelně myslel a ve výkupnách by
tato zařízení neměli přijmout, děje se tak.
»Který majitel výkupny by něco takového
na místě zkoumal, když se pro něj jedná
o výhodný obchod?« ptá se Hana Ansorgo‑
vá. V posledních letech navíc celý problém
přiživují mnohdy i organizované skupiny
podnikající doslova nájezdy na sběrné dvo‑
ry, kde vybrané spotřebiče rozebírají a zpe‑
n
n
n
n
n
výkup odpadu obecně prospěšného charakteru: železniční koleje, víka od kanálů, dopravní
značky a svodidla
výkup nepovolených druhů odpadu: elektrospotřebiče a jejich části, autovraky s provozními náplněmi ve sběrnách kovů
Překročení kapacity výkupny
umístění autovraků na nezabezpečené ploše
(pole, louky apod.)
nezabezpečení odpadů před únikem škodlivin
do přírody
tzv. grily: zařízení sloužící k získávání barevných kovů z elektrospotřebičů
něžitelné části odvážejí do výkupen. »Sna‑
žíme se proti tomu bojovat v rámci Fondu
ASEKOL, který rozděluje dotace projek‑
tům zaměřeným na sběr a recyklaci. Velké
množství žádostí o příspěvek se týká právě
zabezpečení sběrných dvorů,« dodala Hana
Ansorgová.
ZahranIční ZkuŠenostI
s VýkuPnamI
Existuje pro tak komplexní problém, kte‑
rý sahá od špatných lidských vlastností
až po ekonomickou a sociální krizi, vůbec
nějaké řešení? Na to se pokoušela najít od‑
»Při kontrolách sběren jsme narazili
například na téměř 8 tun kradených
svodidel,« připomíná Jitka Jenšovská,
zástupkyně vedoucího Odboru odpadového hospodářství České inspekce
životního prostředí.
červen 2013
30.5.13 16:31
OD000760
V
e sběrnách totiž nezřídka končí kra‑
dené komodity, jako jsou železnič‑
ní koleje, dopravní svodidla či víka
od kanálů, jejichž absence může ohrozit
životy lidí. Vidina finančního zisku je rov‑
něž příčinou nezákonné demontáže spo‑
třebičů, které se tak nedostanou k recyklaci
v režimu zpětného odběru.
n
foto: archiv
Výkupny druhotných surovin dávají občanům jednoduchou
možnost zbavit se specifického odpadu, zejména pak
kovového šrotu, navíc s vidinou finančního zisku.
Zároveň však s sebou nesou i značnou kontroverzi
způsobenou právě peněžní motivací.
pověď mezinárodní konference Zpětný od‑
běr 2013, pořádaná kolektivním systémem
ASEKOL. K tématu výkupen přidalo své
zkušenosti i několik zahraničních hostů,
kteří potvrdili, že výkupny druhotných su‑
rovin nepálí jen Česko.
Zkušenost z Irska na konferenci před‑
nesla vrchní superintendantka Irské gardy
Anne Marie McMahon. V Irsku totiž ve vý‑
kupnách ročně končí až 15 tisíc tun kra‑
dených kovových odpadů. Z toho důvodu
vznikla specializovaná policejní jednotka,
která má za úkol kriminalitu spojenou se
sběrnami potírat. Nejde však jen o policejní
práci, jak uvedla McMahon, ale především
o osvětu a prevenci, která cílí na zloděje,
majitele výkupen, obce, ale i zpracovatele
druhotných surovin.
Propracovaný systém spolupráce mno‑
ha zainteresovaných institucí praktikují
i ve Francii. Tamní situaci na konferenci
představil Pierre-Marie Assimon z ko‑
lektivního systému Eco‑systèmes. Každá
francouzská výkupna podléhá evidenci,
zákazníci prokazují svou totožnost a veš‑
keré platby probíhají bezhotovostně. Po‑
dobně je systém nastavený například i na
Slovensku, kde jsou zákonem vymezeny
určité skupiny odpadu, jako např. želez‑
niční komodity, které do výkupen smějí
odevzdávat pouze právnické osoby činné
v tomto sektoru podnikání.
V Německu a Rakousku jsou podmínky
ještě přísnější, fyzické osoby mohou často
Příloha
foto: archiv
Obce a odpady
V Irsku vznikla specializovaná policejní jednotka, která má za úkol potírat kriminalitu
spojenou se sběrnami, vysvětlila na konferenci vrchní superintendantka Irské gardy
Anne Marie McMahon.
předávat odpad jen obcím, výkupny slou‑
ží podnikatelům.
Je zřejmé, že výkupny s sebou nesou
komplexní problém spojený navíc s drob‑
nou kriminalitou, která však může mít fa‑
tální následky, a potenciálně i se závažnější
kriminalitou hospodářskou. »Letošní roč‑
ník konference Zpětný odběr 2013 se stal
platformou pro odbornou diskusi a věříme,
že byl příspěvkem – krokem pro brzké sys‑
témové řešení,« uzavřela Hana Ansorgová.
/jhm/
ASEKOL Solar s.r.o.
Váš partner pro recyklaci
Objednání odvozu
vyřazených panelů
Objednání odvozu
poškozených panelů
Registrace klienta
Doprava
Zpracování
Společné
plnění
povinností
Odevzdání
na sběrné místo
OD000760
www.asekolsolar.cz
zzMO6pr_01_06.indd 5
30.5.13 16:31
Příloha
Obce a odpady
komunitní kompostování na Praze 12
Většina biologického odpadu z veřejných ploch v Městské
části Praha 12 se odváží na kompostárnu. Zelený odpad
ze zahrádek v chatařské kolonii nebo u rodinných domů
lidé obvykle kompostují, část z nich využívá i sběru
biologického odpadu hl. m. Prahy.
V současnosti je
v městské části umístěno
20 kompostérů.
které jsme umístili k bytovým domům.
V současnosti je v městské části umístěno
20 kompostérů,« poznamenává Eva Tylová.
tyPy komPostérů
Kompostéry mají několik rozměrů pod‑
le toho, pro koho jsou určeny. U bytových
domů, kde mají občané pouze malé zbytky
zeleně z pletí předzahrádek, jsou umístěny
malé plastové kompostéry o velikosti 390 l,
které lze koupit v obchodní síti za zhruba
900 Kč. U rodinných domků by však tento
typ nestačil, proto nechala radniace udě‑
lat větší kompostéry z prken. Mají rozměr
2 x 2 x 1,2 m a mají tu výhodu, že se dají
snadno sestavit a rozebrat. Jeden stojí
3500 Kč a jeho životnost je několik let. Nej‑
větší kompostéry o rozměru 2,5 x 2,5 x 1,2 m
jsou umístěny v zahrádkářských koloniích.
Zde jsou i nižší nároky na estetický vzhled
kompostéru, takže byly pro výrobu využity
odložené europalety. Cena jednoho tako‑
vého kompostéru je zhruba 2 tis. Kč. Velké
kompostéry mají otevřenou přední stěnu,
aby občané mohli přivézt odpad až do kom‑
postéru na kolečku. »Objednali jsme i kom‑
postéry z recyklovaného plastu, které stojí
6000 Kč, ale mají oproti dřevěným delší ži‑
votnost,« vypočítává místostarostka.
Kompostéry jsou opatřeny informačními
tabulkami, jaký odpad do něj patří a jaký
nepatří. Nepotvrdily se obavy, že občané
budou do kompostéru házet nebiologický
odpad. Až na několik plastových lahví či
plechovek hozených do kontejneru u cyk‑
lostezky, byl v kompostérech pouze odpad
biologický. »Problémy jsou v podstatě dva,«
vysvětluje Eva Tylová. »Prvním je, že někte‑
ří lidé do kompostéru odhazují větve, které
nelze zkompostovat. Druhým problémem
foto: archiv
č
ást z nich však přebytky odkládá na
veřejné plochy – úklid těchto čer‑
ných skládek představuje pro měst‑
skou část zvýšené náklady.
»Snažili jsme se najít způsob, jak tento
trend zvrátit, tzn., aby biologický odpad
volně neležel na veřejných prostranstvích
a nehyzdil vzhled města, ale naopak jsme
ho využili pro získání humusu, který vy‑
užijeme na přilepšení na záhony a ke stro‑
mům a keřům,« říká místostarostka Pra‑
hy 12 Ing. Eva Tylová, kterou mnozí pa‑
matují z jejího působení na Ministerstvu
životního prostředí i na České inspekci ži‑
votního prostředí.
Tak se zrodila myšlenka dát možnost ob‑
čanům kompostovat přebytky ze zahrádek
na veřejných prostranstvích. Proto už před
dvěma roky v červnu začali na Praze 12 pro‑
jekt komunitního kompostování. Zpočátku
zkušebně rozmístili deset dřevěných kom‑
postérů v parčících a na okraji lesů, blízko
zástavbě rodinnými domky, kam by občané
mohli svoje přebytky ze zahrádek (trávu,
plevel a další rostlinné zbytky) odkládat.
Občané se do projektu ochotně zapoji‑
li a začali kompostéry využívat. Radnice
kompostéry využila i pro odkládání pleve‑
lů odstraněných z chodníků a komunikací,
které se původně odvážely do sběrného
dvora. »Kompostéry se postupně zaplňo‑
valy a proto jsme během léta zajistili ně‑
kolik dalších, včetně menších plastových,
Místostarostka Prahy 12 Eva Tylová
byla v září 2011 oceněna zvláštní cenou
za rozvoj komunitního kompostování
v soutěži Miss kompost, kterou pořádá
občanské sdružení Ekodomov.
je, že občané nerespektují, že kompostér
je již naplněný a odkládají biologický od‑
pad vedle kompostéru.«
Každým rokem projde kompostérem od‑
hadem několik tun biologického odpadu,
za nějž by jinak městská část platila 1000 Kč
– za dopravu do sběrného dvora, odtud
do kompostárny s poplatkem za uložení.
Na jaře letošního roku již kompostéry po‑
skytly první úrodnou zeminu k výsadbě
květin a keřů v parcích.
»Projekt kompostování na veřejných plo‑
chách samozřejmě nemůže nahradit v plné
šíři management zeleně, který například
při jedné seči představuje desítky tun pose‑
kané trávy, ale zlepší vzhled m ěsta, ulehčí
občanům odkládání přebytků, vyrobí po‑
třebný humus a ušetří náklady,« uzavírá
Eva Tylová.
/jhm/
ODPADY
svoz likvidace odpadkové koše zanáška popelnic
KONTEJNERY
sutě odpady z obcí vynáška, vyklízení
kontejnery od 1 do 40 m3 prodej a dovoz písku
ČIŠTĚNÍ
OD000790
chodníky, ulice zimní údržba, posypy
samosběry, mytí ruční metení odstraňování graffiti
Komwag_inz210x83mm_05-2013.indd
1
zzMO6pr_01_06.indd
6
Perucká 2542/10, 120 00 Praha 2, tel.: +420 236 040 000, fax: +420 236 040 003
[email protected], www.komwag.cz
20.5.2013
15:18:32
30.5.13
16:31
Víme kam, jak i s čím
…„Kampak se dává taková sláma stará? „To já nevím!“ Hm,“ povídám najednou, „Zde tu
máte peníz, jenž je šesták. Jděte tamhle do toho vysokého domu. Tam mají jámu na smetí –
dejte domovníkovi ten peníz šesták a on Vám dovolí, abyste do jámy vysypala slamník. Tak
co“?“ Já nevím!“…1)
Trampoty se slámou – tuhým komunálním
odpadem, řešil už ve fejetonu z konce 19 století Jan Neruda, odtud pochází známá otázka
„ Kam s ním?“ Aktivity spojené se svozem,
ukládáním a zpracováním odpadu je nutné logisticky nastavit do roviny uspokojení potřeb
zákazníka spojené s environmentální politikou a obchodní činností.
„Pane Nerudo, my víme kam i s čím“
»Dodáváme zákazníkům svozové prostředky pro svoz a nakládání s různým typem odpadů. Nejčastěji jde o tuhý komunální, separovaný odpad a také o fenomén dnešní doby, čímž
je bioodpad – BRKO. Jednou z našich nesporných výhod je, že jsme schopni pokrýt potřeby zákazníků od nejmenšího svozového
prostředku v kategorii N1 o celkové hmotnosti 1200 kg až po eventuelně šesti, osmi nápravové vozidlo v kategorii 40 tun. V kategorii
Linear Press 7 m
N3 jsme schopni dodat svozové prostředky
Eurocompact a Midicompact a to od 13 m3 až
40 m3 objemu nástavby. Jsou to svozové prostředky na tuhý komunální odpad, kde jsou
lisovací poměry 1:5 a více. Naší specialitou
je lineár press s hydraulickou rukou, kdy vozidlo umožňuje svážet tuhý komunální odpad
a hned druhý den například plasty. V kategorii
N3 se dále pohybujeme se speciály Midicompat, což jsou nástavby 11 m3 na biologický odpad (kolem 10t hmotnosti). Nástavba dokáže
pojmout 3.500 l biošťáv, které vznikají při
lisování. Ty se dají následně odpustit, čímž klient šetří na úložišti«, říká Jiří Vyvial jednatel
společnosti I-Tec Czech, spol. s r.o.
»V posledních letech úspěšně dodáváme
vozidla Bonetti v kategorii N2, které kombinujeme s lineár pressy s lisovacími poměry
1:2, 1:3, nebo 1:4. Tyto vozidla se používají zejména na hůře dostupná místa, jednak terénní
povahou, jednak profilem nebo úzkostí průjezdů. K nejoblíbenějším patří Bonetti hákový
nakladač se zvedací sílou až 3,5 t.
Dalším směrem činnosti firmy I-Tec Czech
jsou vozidla Piaggio, které na trh v ČR zavedli
z pozice výhradního zástupce výrobce. Značka si vydobyla pevnou pozici, zejména pro
své nízké provozní náklady, malé rozměry
a hmotnost. Nejžádanější variantou je Piaggio Porter se sběrnou vanou a převracečem
popelnic, který dokáže vyprázdnit popelnice
od 80 až po 360 litrů. Tyto svozové prostředky
může zákazník použít i na jiné druhy činností,
jako například svoz parkových košů, posečené trávy, rozvoz inertních materiálů i posypové soli, mulčovací kůry apod. Pokud je pro
klienta sběrná vana o obsahu dva „kubíky“
málo, podvozky Piaggio Maxxi osazujeme 3,5
kubíkovou nástavbou. Vozidla Piaggio jsme
schopni dodávat i s alternativními pohony
LPG nebo CNG«, dodává Jiří Vyvial.
Pro bližší informace navštivte naše internetové stránky www.itec-czech.cz
Ing. Sylvie Polednová
1)
Jan Neruda, Fejetony. Fragment, 2011. Str. 107–108
Piaggio Maxxi / Hákový natahovač (bílý)
Piaggio Quargo / Střihový zdvih (modrý)
3
Linear Press 15 m3
Piaggio Porter s nástavbou Košovka
Linear Press 22 m3
Piaggio Porter s nástavbou
Sběrná vana
OD000776-1
zzMO6pr_07.indd 7
30.5.13 16:33
Příloha
Obce a odpady
co obcím přináší zapojení
do zpětného odběru?
Městům a obcím
ELEKTROWIN nabízí celou
řadu možností spolupráce.
Kolektivní systém je ve všech
případech zbaví starostí se
zajištěním sběru a následné
recyklace elektrozařízení.
Kromě toho obce mohou
také výrazně ušetřit.
hasIčI Pomáhají zejména
V menších obcích
Do zpětného odběru elektrospotřebičů se také stále častěji zapojují hasiči. Od roku 2011,
kdy ELEKTROWIN spustil projekt Recyklujte
FOTO: ARchIV
P
růměrná obec s pěti tisíci obyvateli
může ušetřit ročně zhruba 0,5 mil. Kč.
Připomíná to Ing. Roman Tvrzník,
generální ředitel společnosti ELEKTROWIN.
Během osmi let své činnosti tento provozovatel kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení již městům a obcím
ušetřil více než miliardu korun.
Radnice často recyklaci elektroodpadu
podporují doprovodnými aktivitami. »Zaběhnutý systém se každoročně snažíme
okořenit nějakou zajímavou akcí pro občany, letos i firmy. Pořádáme soutěže pro školy ve sběru elektra s vyhlášením nejlepšího
sběrače – žáka a třídy, a nyní i soutěž o nejlepší školu, kdy každý může podpořit svoji
oblíbenou školu tím, že na separační dvůr
či v rámci oslav Dne Země předá vyřazené
elektro. Snažíme se o co největší medializaci sběru této komodity, neboť to je způsob,
jak zabránit jejímu uložení na skládku. Naší
snahou je i další rozšíření míst ke sběru
elektra – nový sběrný dvůr, další kontejnery na drobné elektrozařízení apod.,« říká
Mgr. Marta Kiššová z odboru životního
prostředí MěÚ Nový Jičín.
Za dva ročníky programu hasiči odevzdali téměř 2000 tun nepotřebných elektrozařízení.
Novinky
■ ELEKTROWIN od letošního roku zvýšil příspěvky za předané spotřebiče – spolu s roční odměnou
mohou obce nebo provozovatelé sběrných dvorů
získat až 4,35 Kč/kg za »nechlazení«! Kupříkladu
za pračku je to 249 Kč. Více informací na
www.elektrowin.cz v sekci pro obce.
■ Zvýšené odměny za sběr dostanou také hasiči.
Do projektu se nově jako spoluorganizátor
zapojil kolektivní systém ASEKOL.
Více na www.recyklujteshasici.cz.
s hasiči, se do něj zapojilo více než 670 sborů
dobrovolných hasičů. Celkově hasiči za dva
ročníky odevzdali k ekologické recyklaci téměř 2000 tun nepotřebných elektrozařízení. To představuje roční úsporu elektrické
energie obce s více než 1300 obyvateli.
Princip celého projektu je velmi jednoduchý. »Hasiči ve svých obcích organizují
sběr podle svých možností. Většinou stanoví místo a den, kdy se mohou lidé se svými
vysloužilci dostavit. Po skončení akce hasiči nahlásí počet sesbíraných kusů, do týdne
si pro ně přijede svozová firma a následně
je zajištěna jejich ekologická recyklace,«
vysvětluje Roman Tvrzník. Za svoji pomoc
získávají hasiči od kolektivního systému
ELEKTROWIN finanční odměnu.
Projekt Recyklujte s hasiči přijali dobrovolní hasiči s nadšením. »Tento program
bych hodnotil velmi pozitivně. Nejenže si
mnohý sbor tímto projektem rozšířil spektrum aktivit, které pro obyvatele dobrovolní hasiči vykonávají, ale účastí v programu
přispěli do svých rozpočtů,« říká ředitel
kanceláře Sdružení hasičů Čech, Moravy
/ewo/
a Slezska Ing. Jan Aulický.
Registrované sbory dobrovolných hasičů 2011–2012
počet registrovaných sborů
400
380
350
300
250
200
143
150
100
56
50
0
0–500
500–999
1000–1499
21
13
13
23
1500–1999
2000–2499
2500–4499
více než 5000
velikost obce (počet obyvatel)
VIII
červen 2013
OD0007
zzMO6pr_08_11.indd 8
31.5.13 8:35
Obce a odpady
Příloha
co češi vědí, myslí si a dělají
Způsoby nakládání
se starými bateriemi?
s použitými bateriemi
V roce 2012 se kolektivnímu systému Ecobat podařilo navýšit
množství sebraných baterií o 20 % v porovnání s předchozím
rokem. 921 tun odevzdaných baterií představuje téměř
16 milionů kusů, které neskončí v popelnicích.
n
a druhé straně jsou někteří lidé překvapeni, že se třídí vybité baterie!
Pro získání objektivních informací
o postojích, znalostech a návycích české
veřejnosti jsme si zadali u agentury Markent průzkum o způsobech nakládání s použitými bateriemi v domácnostech ČR.
Téměř všichni občané (94 %) si myslí, že
baterie obsahují nebezpečné a jedovaté látky. Přibližně dvě třetiny obyvatel by přivítaly informace o tom, jaká jsou rizika spojená
s jejich používáním. Tři čtvrtiny občanů se
dokonce obávají, že z baterií se v domácnostech mohou uvolňovat škodlivé látky.
Zajímavé je, že veřejnost není dostatečně
seznámena s tím, že výrobci v posledních
dvou dekádách významným způsobem
snížili nebo eliminovali obsah těžkých kovů
(rtuť, kadmium) v přenosných bateriích.
Občané uvádí, že v průměru ročně nakoupí 18,7 ks baterií a odhadují, že v do-
mácnosti mají průměrně 12,7 baterie. Při
podrobnějším průzkumu jsme zjistili, že
toto číslo je mnohonásobně vyšší. I ze zahraničních průzkumů vyplývá, že spotřebitelé si jen velmi málo uvědomují, jaké
množství baterií ve skutečnosti používají.
Přibližně polovina občanů uvádí, že
v loňském roce odevzdala nějaké baterie
ke zpětnému odběru. K vyhazování do popelnice se přiznala asi pětina obyvatel, velký otazník však máme nad 20 %, kteří uvádí
„nakládání jiným způsobem“. Nejvíce občanů využilo speciálních boxů na sběr baterií v obchodech, daleko méně odevzdalo
baterie do sběrných dvorů.
Více než tři čtvrtiny občanů souhlasí s tím, že děti by se ve škole měly naučit
nakládat s odpady a že školy by měly organizovat sběr použitých baterií. Je zřejmé,
že školní vzdělávací a recyklační program
Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět, do kte-
Skladuje doma – 9 %
Vyhodil do
popelnice
20 %
Vyhodil do speciální
nádoby – 24 %
Jiný
způsob
20 %
Odevzdal do
sběrného dvora – 7 %
Odevzdal
v obchodě
20 %
rého je dnes zapojeno více než 3000 škol, je
v souladu s postojem veřejnosti.
Třídění baterií je bohužel vnímáno jako
aktivita, kterou provádí pouze menšina české populace. Naším úkolem v oblasti komunikace je přesvědčit veřejnost, že třídit bate■
rie je normální a moderní.
RnDr. PetR KRatochVíl
jednatel společnosti Ecobat
Ecobat pomáhá
obcím třídit
batEriE
www.ecobat.cz I www.ecocheese.cz
V roce 2012 se neziskové společnosti Ecobat v porovnání
s předchozím rokem podařilo navýšit množství sebraných baterií o 20 %. Jedná se o 921 tun odevzdaných
baterií, což odhadem představuje téměř 16 milionů kusů,
které byly správně zrecyklovány a neskončily v popelnicích. Z celkového množství baterií, které byly uvedeny na
trh, jich bylo vytříděno 29 %.
Důvod, proč jich nebylo odevzdáno ještě více, naznačil nedávný průzkum agentury Markent, ve kterém 58 % dotazovaných uvedlo, že o zpětném odběru baterií neví nic nebo jen
velmi málo. I když si 91 % občanů myslí, že baterie obsahují
nebezpečné látky, 39 % nepovažuje vyhození baterie do běžné popelnice za nic špatného. Přitom z celkového obsahu
těžkých kovů v komunálním odpadu jsou právě baterie zodpovědné za 88 % obsahu rtuti, 10 % zinku, 67 % niklu a 85 %
kadmia a ohrožují tak nejen životní prostředí, ale i zdraví lidí.
Právě obce mohou být velmi nápomocné v osvětě, informování občanů o třídění baterií a zvýšení dostupnosti sběrné sítě.
Vždyť 39 % občanů uvádí, že nemá pro zpětný odběr použitých baterií vhodné podmínky.
Prvním krokem ke změně může být praktická designová krabička Ecocheese, která se používá už v 80 000 domácností
a slouží k bezpečnému shromažďování vybitých baterií.
Krabičky jsou k dispozici ve čtyřech barvách, které se hodí
do každého interiéru. Pro své občany si je můžete zdarma
objednat na [email protected]. Více informací najdete
na www.ecocheese.cz.
V současné době je díky společnosti Ecobat v České republice k dispozici téměř 17 000 sběrných míst, kam je možné
baterie odevzdat. Seznam všech veřejných míst najdete na
www.ecobat.cz.
Třídění plastu, papíru a skla už bereme jako běžnou součást
každodenního života, zkusme k němu stejně automaticky
zařadit i zpětný odběr vybitých baterií!
OD000792
zzMO6pr_08_11.indd 9
31.5.13 8:35
Příloha
Obce a odpady
Dopady chystané novely zákona
o oze na provozovatele
a vlastníky veřejné kanalizace
Odborné veřejnosti je známo, že v květnu minulého roku vyšel
zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie,
nahrazující zákon č. 180/2005 Sb. Tento zákon nezastavil
podporu nově instalovaným zdrojům, a to i přesto,
že Česká republika dosáhne 13,5% podílu výroby
elektrické energie z obnovitelných zdrojů na hrubé
konečné spotřebě elektřiny a dále rozšířil podporované
zdroje energie o další druhy.
z
ákon upravil systém podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů,
nově byla zavedena podpora biometanu a tepla z obnovitelných zdrojů.
Ačkoliv zákon o podporovaných zdrojích energie spatřil světlo světa teprve před
necelým rokem, Ministerstvo průmyslu
a obchodu (MPO) připravilo další změnu.
Novým zákonem chce zastavit podporu
nových zdrojů a u těch starých chce, aby
se po dosažení návratnosti investice podpora přestala vyplácet. Navrhovaná změna
znovu již poněkolikáté mění pravidla v průběhu hry, tentokrát však zcela zásadně. Nejde již jen o změnu podmínek, ale rovnou
o zrušení podpory a retroaktivní změny.
změny, KteRé by PřInesly
nemálo PRoblémů
Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu
přináší zejména následující změny:
■ Plánuje zkrátit podporu stávajícím provozovatelům obnovitelných zdrojů na deset let.
Někteří provozovatelé podporovaných
zařízení si v souladu s původně platnou legislativou a garantovanou podporou vzali
nově zavedení podpory jaderné energie,
nelze v žádném případě očekávat, že by takový cíl mohl být splněn. Zároveň si nelze
nevšimnout, že v návrhu není navrženo pokračování odvodu z elektřiny ze slunečního záření tzv. fotovoltaické (solární) daně,
která byla stanovena pro instalace uvedené
do provozu v r. 2009 a 2010 a k 31.12. 2013
bude ukončena.
Dalším používaným argumentem je stabilizace celkové výše nákladů na obnovitelné zdroje energie. Vícenáklady na OZE
v roce 2013 vyčísluje tabulka, kterou uvádíme na protější straně. Jak z tabulky vyplývá, největší podíl z celkových vícenákladů
na OZE tvoří právě fotovoltaické elektrárny
(66,4 %) a zejména fotovoltaické elektrárny
postavené v letech 2009 a 2010, u kterých se
podle navržené novely nepožaduje nadále
dodatečný odvod ve formě fotovoltaické
daně. Návrh tak paradoxně opět podporuje
provozovatele fotovoltaických elektráren,
kteří díky cílené investiční politice v letech 2009 a 2010 odůvodní trvání podpory po celou dobu životnosti zařízení – a to
navzdory tomu, že základním cílem MPO
má být právě odčerpání nadměrných zisků
z OZE.
■ Zavedení možnosti diferenciace poplatku na OZE podle spotřeby elektřiny.
Tento bod má ulehčit energeticky náročnému průmyslu tak, aby byla udržena jejich
konkurenceschopnost v rámci Evropské
unie. Určité formy podpory průmyslových
podniků jsou zavedeny v Belgii, Německu,
Francii, Dánsku a dalších zemích a podpora průmyslu má své opodstatnění. Nicméně
je třeba podotknout, že EU nyní po Německu požaduje zrušit tuto diferenciaci s tím,
že jde o nedovolenou podporu.
úvěry na dobu delší, než je deset let, takže schválení navržené změny, která poměrně bezprecedentně mění pravidla se zpětnou platností, by pro ně a jejich provozovny
mělo fatální následky. Podle návrhu novely
zákona totiž provozovatel musí pro pokračování podpory prokázat delší než desetiletou dobu návratnosti investice. Lze proto
očekávat, že tento návrh s sebou přinese
celou řadu faktických problémů. Provozovatelé mohou být motivováni k umělému
zvyšování provozních nákladů, celý systém
prokazování a ověřování návratnosti investice bude značně složitý, individuální posuzování nahrává možnostem korupčního
jednání.
■ Navrhuje zastavení podpory pro veškerá nová zařízení s výjimkou vysokoúčinné kombinované výroby z fosilních paliv,
výroby elektřiny a tepla z důlního plynu
a energetického využívání odpadu.
Jedním ze základních argumentů chystané novely je zastavení neustálého zvyšování cen elektřiny. Vzhledem k tomu, že podporu OZE podle uvedeného návrhu MPO
nahrazuje podpora kombinované výroby
elektřiny a tepla, spalování odpadů a zcela
X
zzMO6pr_08_11.indd 10
blémů s finálním nakládáním s odpadem představuje
i šest plných nákladních aut s návěsem denně, která
by zatěžovala lokalitu.
Přestože je linka již relativně zastaralá a moderní
ČOV o obdobné velikosti už často obsahují prvky
termické lyzace či sušení kalů, prochází postupně
obnovou (např. nové opláštění vyhnívacích nádrží
včetně míchání) s cílem zachovat její funkčnost
i do budoucích let.
Zánik podpory pro tento energetický zdroj a jeho případné odstavení by tedy v Praze znamenal nejenom
zásadní a naprosto nesmyslné navýšení spotřeby
elektrické energie v ročním objemu 35 GWh, ale
i ztrátu finančního příspěvku ve formě zeleného
bonusu, který využívá vlastník a správce vodohospodářské infrastruktury pro obnovu stávajícího majetku.
V některých případech je nutná technologická úprava bioplynu. Na obrázku
jsou adsorpční kolony plněné aktivním
uhlím, které na ÚČOV Praha napomáhají
odstraňovat zejména křemičité sloučeniny z kalového plynu, jež by působily
problémy ve spalovacích motorech.
červen 2013
31.5.13 8:35
OD000791
V současnosti je realizace kalové koncovky ÚČOV
Praha v podobě termofilního vyhnívání, doplněného
mechanickou lyzací s následným využitím vznikajícího
kalového plynu, největší realizací v ČR i ve střední
Evropě obdobného typu s instalovaným elektrickým
výkonem 5,4 MW a reálně dosahovaným průměrným elektrickým výkonem 4 MW (75% energetická
soběstačnost).
Právě uvedená kombinace jednotlivých procesních
kroků kalového hospodářství umožňuje snižovat
zásadně objem odvážených čistírenských kalů
z areálu ÚČOV Praha, který představuje ročně zhruba
71 tis. tun. V případě přímé likvidace odvodněného
primárního a přebytečného kalu by při zachování
míry odvodnění představoval nárůst likvidovaného
množství přibližně dalších 50 tis. tun, což kromě pro-
FOTO: ARchIV
Případová studie:
Ústřední čistírna odpadních vod v Praze (ÚČOV Praha)
Obce a odpady
Vícenáklady na OZE podle jednotlivých druhů v roce 2013
MVE
v tis. Kč
FVE
1 508 934 24 876 308
4
v%
66,4
VTE
GEOT
672 637
230 004
1,8
0,6
BIOP
BIOM
5 909 592 4 214 185
15,8
11,3
Náklady
na PV
Celkem
44 300
37 455 960
0,1
100
0,1
49
Náklady podle jednotlivých OZE v ceně 1 kWh konečné spotřeby (2013)
2
hal/kWh
32,5
0,8
0,3
7,7
5,5
ZDROJ: KOMORA OBNOVITELNÝch ZDROJŮ ENERGIE
VRátí se zPRacoVání Kalů
a VyužItí KaloVého Plynu
Do Doby PřeD 15–20 RoKy?
A jaký dopad bude mít novela připravovaná
MPO na obor vodovodů a kanalizací? Provozovatelé vodovodů a kanalizací využívají
k výrobě elektrické energie potenciál pitné a odpadní vody (malé vodní elektrárny,
turbíny) a hlavně energii vázanou v kalovém plynu z čistíren odpadních vod (ČOV)
Připomeňme, že současný zákon o podporovaných zdrojích energie uvádí, že obnovitelnými zdroji je mimo jiné energie
kalového plynu z ČOV a energie bioplynu.
Kalový plyn na čistírnách odpadních
vod vzniká nikoli cíleně, jako je tomu u bioplynových stanic, ale jako vedlejší produkt anaerobní stabilizace čistírenských
kalů, která snižuje množství produkovaného odpadu a odpad zároveň hygienizuje.
Tento kalový plyn je standardně spalován
v plynových kotlích, přičemž vyrobené
teplo se využívá k ohřevu vyhnívacích nádrží a provozních budov. Ovšem na řadě
velkých ČOV je kalový plyn částečně či
plně využíván v kogeneračních jednotkách
(KGJ) s tím, že vyrobená elektrická energie
je návazně spotřebována ve většině případů přímo v procesu čištění odpadních vod.
V některých případech je kalový plyn nutné před využitím upravovat (sušit, odstraňovat sloučeniny síry, siloxany a ostatní
látky ohrožující životnost KGJ).
Provoz kogeneračních jednotek, zejména v podmínkách čistíren odpadních vod,
je finančně i provozně poměrně náročný.
Průměrné náklady na servis kogeneračních
jednotek se v závislosti na místních podmínkách (stáří zařízení, kvalita kalového
plynu apod.) pohybují standardně v rozmezí zhruba 0,5–1,5 Kč/kWh, přičemž do této
částky nejsou započteny další související
náklady – např. náklady na opravy a údržbu
souvisejících celků, obsluhu, obnovu. Vlastní podpora pro kogenerační jednotky zprovozněné v roce 2013 přitom dosahuje pouze
0,9 Kč/kWh! Lze tedy očekávat, že v případě
zastavení podpory pro nové zdroje a omezení podpory pro stávající zdroje na 10 let,
dojde v minimálně 50 % instalací kogeneračních jednotek na čistírnách odpadních
vod k jejich odstavení z provozu, protože
přínos kogenerační jednotky pro čistírnu
odpadních vod bez zeleného bonusu bude
nulový nebo záporný. V dalších případech
bude zařízení udrženo v provozu do generální opravy a následně odstaveno. Nová
zařízení nebudou pořizována.
Situace ve zpracování kalů a využití vznikajícího kalového plynu se tak vrátí do doby
před 15–20 lety, kdy byl vznikající kalový
plyn bez užitku spalován. Dalším zásadním
aspektem je i to, že absence energetického
využití kalového plynu povede na některých ČOV ke kompletnímu odstavení kalového hospodářství, neboť nákladovost
provozu je značná a vyplatí se kaly nevyhnívat, naopak přímo odvážet k likvidaci kompostací či spalováním. Dopady na životní
prostředí i zatížení domácností v podobě
zvýšení stočného budou velmi významné.
Výroba elektrické energie z OZE není
v současné době ekonomicky konkurenceschopná s tradičními zdroji. Důvodem je
především fakt, že ekologická hodnota je obtížně ekonomicky vyčíslitelná a bez podpory
státu, minimálně v podmínkách provozovatelů čistíren odpadních vod, nebudou dále
■
tyto obnovitelné zdroje využívány.
onDřej beneš
technický ředitel VEOLIA VODA ČR,
člen představenstva Sdružení oboru vodovodů
a kanalizací ČR (SOVAK)
Příloha
bude možné
zakázat v obci
sběrnu?
s
kupina poslanců, v níž je vedle ministra Chalupy také například poslankyně Ivana Řápková, předložila
vládě návrh další novely zákona o odpadech, která by změnila kompetence obcí
vůči sběrnách surovin.
Obec by mohla upravit jejich provozování, případně je v obci úplně zakázat. V návrhu (tisk č. 1019) se říká: »Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že zařízení
ke sběru nebo výkupu odpadů mohou být
provozována pouze na místech a v čase
touto vyhláškou určených, nebo stanovit,
na kterých místech a v jakém čase je v obci
provozování zařízení ke sběru nebo výkupu
odpadů zakázáno, nebo úplně zakázat provozování zařízení ke sběru nebo výkupu.«
Obce již dlouho poukazují na to, že provozování sběrny v obci mívá negativní vliv
na systém nakládání s odpady. Dochází
k vykrádání sběrných dvorů (zejména kovů
a elektroniky) a v poslední době i kontejnerů na separované odpady, což obcím
způsobuje finanční ztráty. Provozovatelé
sběren často porušují zákony (například
nedostatečnou identifikací vykupovaných
věcí), což potvrzují i kontroly inspekce životního prostředí nebo ČOI.
»Dlouholeté zkušenosti ukazují, že výkup odpadů je úzce spojen s trestnou
činností. Ve městech se ztrácejí poklopy
od kanálů, dopravní značky, ale i části zábradlí nebo plechové ploty,« uvedla
za předkladatele pro ČTK poslankyně Ivana Řápková. »Veřejná databáze sběren neexistuje, zákony se obcházejí a není zřejmé, kolik sběren funguje v rámci černého
trhu.«
Provozování sběren v současnosti povoluje krajský úřad. Pokud novela projde,
bude mít obec povinnost oznámit své rozhodnutí krajskému úřadu, který by ho měl
respektovat. Předlohu nejprve posoudí vláda a poté musí projít také Parlamentem.
/jhm/
UCELENÁ ŘADA ŠTĚPKOVAČŮ
VÝROBA PROFESIONÁLNÍ KOMUNÁLNÍ TECHNIKY
www.laski.cz
Pro materiál do průměru až 200 mm
798 17, SMRŽICE 263
OD000791
tel. fax. : + 420 582 305 740
[email protected]
zzMO6pr_08_11.indd 11
31.5.13 8:35
Příloha
Obce a odpady
spolupráce obcí prospívá řešení
odpadového hospodářství
P
rávě důraz na recyklaci a využívání
komunálních odpadů má být součástí připravované nové právní úpravy
v oblasti nakládání s odpady, kterou podporuje také Svaz měst a obcí ČR.
Podle výsledků tříděného sběru a recyklace komunálních odpadů za rok 2012 vytřídil každý průměrný občan celkem 59,1 kg
papíru, plastů, skla, nápojových kartonů
a kovů. Oproti roku 2011 došlo k mírnému
nárůstu u plastů a nápojových kartonů,
sběr ostatních komodit spíše stagnoval.
Ve sběrných systémech se tak nashromáždilo více než 189 tis. tun papíru, 102 tis. tun
plastů, 115 tis. tun skla a 3,3 tis. tun nápojových kartonů. Celkové množství komunálních odpadů předaných k recyklaci tak
činilo téměř 620 tis. tun včetně kovů.
Sběr recyklovatelných komunálních odpadů (většinou s výjimkou kovů) zajišťují v rámci svých sběrných systémů obce.
V těchto obecních systémech vytřídil běžný
občan průměrně 39,1 kg papíru, plastů, skla
a nápojových kartonů. Pokud bychom porovnali třídění odpadů v obcích podle krajů,
pak nejúspěšnější byly obce v Pardubickém
kraji (43,6 kg/obyvatel), dále v Plzeňském
kraji (42,4 kg/obyvatel/rok) a Středočeském
kraji (41,6 kg/obyvatel). Nejlepší třídiči papíru v rámci celé ČR žijí právě v Pardubickém
kraji (20,2 kg/obyvatel). Plasty třídí nejlépe
Středočeši a lidé v Královéhradeckém kraji
(12,5 kg/obyvatel). A v Královéhradeckém
kraji umí také nejlépe třídit sklo (12,7 kg/
/obyvatel). Podle dosahovaných výsledků je
stále ještě zřetelný potenciál ke zvýšení třídění komunálních odpadů.
Jak se sbíraJí odPady v obcích?
Nejsbíranější komoditou je plast, který se
sbírá ve 100 % obcí. Obdobně je zajištěn
sběr skleněných odpadů, přičemž v 50 %
obcí celé ČR se sbírá vedle barevného skla
také čiré sklo. Asi 9 % obcí ČR nenabízí
svým občanům sběr papíru. Jedná se o velmi malé obce. Nejrozšířenějším způsobem
sběru je donáškový do sběrných nádob.
Na konci roku 2012 bylo na území českých
a moravských obcí umístěno téměř 229 tisíc barevných kontejnerů. Jedno standardní sběrné místo se třemi základními kontejnery na papír, plast a sklo umožňuje třídit
odpady asi 157 obyvatelům.
V loňském roce ovlivnil sběr některých
komodit vývoj cen na trhu s druhotnými
surovinami. Týká se to především kovových
odpadů, jejichž sběr není většinou organizován obcemi, a „lidový“ sběr od občanů
provozují soukromé výkupny. Stále více se
do výkupen odnáší také papír. Bohužel ten-
Porovnání výtěžnosti tříděného sběru v krajích, 2012
Papír
Plast
Sklo směsné
Sklo bílé
(kg/ob., rok)
Náp. karton
Kov
80
70
60
50
40
30
20
ký
te
c
Ús
Zl
ín
sk
ý
0
Pa
rd
ub
ick
ý
Pl
ze
ňs
ký
St
ře
do
če
sk
ý
Vy
so
Kr
čin
ál
ov
a
éh
Hl
ra
av
de
ní
ck
m
ý
ěs
to
Pr
ah
a
O
lo
m
ou
ck
ý
Lib
er
ec
ký
Jih
oč
M
es
or
ký
av
sk
os
le
zs
ký
Ka
rlo
va
rs
Jih
ký
om
or
av
sk
ý
Systém zpětného odběru a využití
obalových odpadů funguje u nás
zejména díky úzké spolupráci s obcemi.
to způsob sběru odpadů je často na hraně
legálnosti – vedle krádeží kovových předmětů je stále častější vykrádání modrých
kontejnerů na papír. Obcím, které zajišťují
veřejnou sběrnou síť na svých územích,
tak rostou náklady spojené s provozem tříděného sběru odpadů, a tím také celkové
náklady na odpadové hospodářství. To má
negativní dopad do hospodaření obcí a dochází tak ke zvyšování poplatků za odpad
pro občany.
sPoluPráce ve větších celcích
I přes úspěšný rozvoj třídění a recyklace
komunálních odpadů je nutné celý systém
stále zdokonalovat. A to nejen z hlediska
nárůstu vytříděného množství, ale také
z pohledu nákladů na jednotlivé procesy
v rámci recyklace odpadů a celého odpadového hospodářství. SMO ČR a jeho partneři
podporují proto spolupráci obcí při řešení
odpadového hospodářství v rámci větších
územních celků, ve kterých lze uplatnit lepší logistiku nakládání s odpady, využít lépe
zařízení, a zejména lépe a efektivněji řídit
náklady s tím spojené. Právě ekonomická
a sociální únosnost nakládání s komunálními odpady je jedním z hlavních principů
strategie odpadového hospodářství obcí
Zdroj: SMO
a měst ČR.
Poznámka:
10
XII
ilustrační foto: archiv
Třídění komunálních odpadů a jejich následná recyklace se
stala běžnou součástí každodenního života většiny obyvatel
ČR. Systém tříděného sběru se neustále rozvíjí a zlepšuje.
Vytváří tak základ pro naplňování hierarchie způsobů
nakládání s odpady, ke které se český stát přihlásil při
implementaci evropské směrnice o odpadech.
Údaje o výsledcích tříděného sběru využitelných
odpadů poskytla Svazu měst a obcí ČR autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., která v ČR
provozuje systém zpětného odběru a využití obalových odpadů, a to zejména ve spolupráci s obcemi.
V roce 2012 bylo do systému zapojeno 6021 obcí,
ve kterých žije 10,488 milionu obyvatel, tj. více než
98 % populace ČR.
červen 2013
OD00077
zzMO6pr_12_16.indd 12
30.5.13 16:37
Obce a odpady
Příloha
adsorbenty pro odstraňování
pachových látek
Velká většina činností člověka je spojena s tvorbou zápachu.
Z hlediska legislativy se znečišťující látkou rozumí každá
látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít
škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí
anebo obtěžuje zápachem.
M
ezi nejpoužívanější metody odstraňování emisí pachových látek
patří biofiltrace, adsorpce, absorpce, katalytická nebo termická oxidace či ozonizace. Každá z těchto metod má
řadu omezení v použití (ekonomické, fyzikálně-chemické nebo provozní).
K odstraňování emisí pachových látek
biologickým rozkladem dochází pouze
za podmínek, které umožňují růst a biodegradační aktivitu vhodných mikroorganismů. K podmínkám, které lze do určité míry
snadno ovlivnit, patří teplota vzduchu,
vlhkost vzduchu, pH substrátu nebo recirkulující kapaliny a nepřetržitý dostatečný
přísun kontaminantu a minerálních živin.
Mezi podmínky které nelze ovlivnit, patří
fyzikálně chemické vlastnosti a biologické
vlastnosti kontaminantu. Přes všechna tato
omezení patří biologické metody k často
používaným metodám čištění odpadních
vzdušin zejména díky velmi nízkým provozním nákladům, nenáročnosti provozu
a bezodpadovosti.
Další metodou eliminující omezení použití biofiltrace je adsorpce. Tato metoda
je založená na schopnosti vysoce porézních materiálů zachytávat na svém povrchu molekuly škodlivých látek na základě
fyzikálních nebo chemických sil. Množství
zachycené látky závisí na sorpční kapacitě
daného adsorbentu, na teplotě, na koncentraci zachycované látky a na přítomnosti
dalších látek v čištěném vzduchu (např.
na vlhkosti vzduchu).
hledání adsorbentů
Vývojem a syntézou nových adsorbentů
pro záchyt pachových látek se v rámci výzkumného projektu MPO ČR č. FR-TI1/
/167 zabývaly společnosti Dekonta, a. s.,
a VÚAnCh, a. s.
Pro odstraňování emisí pachových látek
anorganického původu, především amoniaku a sulfanu (sirovodíku) byl na základě výsledků laboratorních zkoušek vybrán
vermikulit. Vermikulit je přírodní hydratovaný hořečnato-hlinitý fylosilikát patřící
do skupiny jílových minerálů. Zahříváním
dochází k oddálení (exfoliace) vrstev vermikulitu. Exfoliovaný (expandovaný) vermikulit je schopen adsorbovat různé kapaliny až do násobků své hmotnosti. Ačkoli
ČR nedisponuje těžitelnými ložisky tohoto
minerálu, je jeho cena ve srovnání s podobnými typy materiálů nižší.
Sorpční kapacitu materiálu je možné
zvýšit impregnací vhodnými činidly. V případě sorbentu určeného pro odstraňování
amoniaku byl exfoliovaný vermikulit impregnován kyselinou sírovou, u sorbentu
určeného pro odstraňování sulfanu pak
roztokem dusičnanu železitého.
testy účInnostI
Ověření účinnosti a zjištění eliminační kapacity v provozních podmínkách probíhalo
ve vybraných provozech (živočišná výroba,
výroba celulózy, zpracování koncentrovaných odpadních vod z farmaceutické výroby). Výsledky provozních testů ukázaly, že
Expandovaný vermikulit na snímku
z elektronového mikroskopu.
vermikulit impregnovaný kyselinou sírovou
je účinným sorbentem amoniaku z odpadních plynů s nízkou koncentrací znečišťující látky (0–100 ppm). Účinnost eliminace
amoniaku do vyčerpání sorpční kapacity
vermikulitu impregnovaného kyselinou sírovou dosahovala 100 % a průniková sorpční kapacita takto upraveného vermikulitu
v provozních podmínkách dosáhla 178 g
NH3/kg. Vyčerpaný sorbent je potenciálně
použitelný jako hnojivo.
V případě vermikulitu impregnovaného
dusičnanem železitým se účinnost eliminace sulfanu pohybovala mezi 90–100 %
a průniková sorpční kapacita dosáhla 80 g
H2S/kg. Uvedené adsorbenty byly přihlášeny v ČR k průmyslové právní ochraně pod
číslem PUV 2013-27342 a 2013-27343. n
Ing. luboš ZáPotocký
DEKonta, a. s.
Tato práce byla realizována s podporou
Ministerstva průmyslu a éobchodu ČR
v rámci projektu FR‑TI1/167.
BIOFILTRY
VHODNÉ ŘEŠENÍ ČIŠTĚNÍ
ODPADNÍCH PLYNŮ
OBLAST POUŽITÍ
FIRMA DEKONTA, a.s. zajišťuje:
Lakovny a laminátovny
Dodávky biofiltrů „na klíč”, včetně zpracování projektu, vlastní dodávky, uvedení do
provozu a zajištění všech souvisejících měření
Výroba plastických hmot
Zpracování návrhu biofiltrů a realizace poloprovozních ověřovacích zkoušek
Výroba a zpracování barev
Optimalizace provozu biofiltrů (testování různých druhů náplní, optimalizace
Chemický a farmaceutický průmysl
provozních parametrů)
Odstraňování zápachu z ČOV
Dodávky náplní do stávajících biofiltrů a jejich biologické oživení
Zemědělské a potravinářské výroby
Servis a údržba biofiltrů
Sanační technologie
Odstraňování pachových látek
DEKONTA, a. s. I Volutová 2523 158 00 Praha 5 I tel.: +420 235 522 252 I e-mail: [email protected]
OD000778
zzMO6pr_12_16.indd 13
www.dekonta.cz
Osvědčení:
ISO 9001
ISO 14001
OHSAS 18001
Responsible Care
30.5.13 16:37
Příloha
Obce a odpady
spalovny: skutečně nejlepší
varianta zpracování
komunálního odpadu?
Spalovny komunálního odpadu jsou v současnosti často
skloňovaným pojmem. Jejich další výstavba úzce souvisí
se zamýšlenými změnami v legislativě, jejichž podobu nyní
projednává Ministerstvo životního prostředí. Jak spalovny
fungují a co přinesou obcím a jejich obyvatelům, se pokusíme
vysvětlit na následujících řádcích.
v
České republice funguje oblast nakládání s odpady dlouhodobě na
bázi volného trhu. Působí zde poměrně velké množství společností, které
poskytují environmentálně bezpečné služby v souladu s legislativou Evropské unie.
V posledních šesti letech navíc výrazně
zhoustla síť různých typů zařízení, která
se snaží odpady upravovat a dále s nimi
nakládat v souladu se stanovenou hierarchií. Vznikla řada sběrných dvorů, zařízení
na úpravu stavebních odpadů (drtičky, třídičky), biologicky rozložitelných odpadů
(bioplynové stanice, kompostárny), množství linek na třídění či úpravu komunálních
odpadů apod.
Tato nová zařízení se plynule včlenila
do stávajícího systému odpadového hospodářství, našla si své místo na trhu a mnoha
z nich se podařilo ve stávajících podmínkách ekonomicky obstát a dále se rozrůstají. Vzájemná konkurence jednotlivých provozovatelů působí na cenu služeb a dává
obcím a dalším původcům svobodu zvolit
si nejlepší možnost, jak se vypořádat se
svým odpadem za pokud možno nejvýhodnější cenu. V případě, že by se požadavky
původců odpadů (obcí a firem) v průběhu
času změnily, mají možnost službu poptávat u jiného dodavatele.
Jde o envIronMentálně beZPečné
řešení, Jen Je PřílIš drahé
s řadou koMPlIkací
Na území ČR jsou nyní v činnosti tři spalovny komunálního odpadu (KO), a to v Praze,
Brně a v Liberci. V určitém stadiu příprav
jsou projekty dalších podobných zařízení,
konkrétně v Komořanech, Chotíkově a Karviné. Celkem by jich podle dostupných informací mělo u nás do budoucna působit
až jedenáct. V jednotlivých lokalitách se
však investoři zpravidla potýkají s nevolí
místních obyvatel a organizací zaměřených
na ochranu životního prostředí.
Je vhodné zdůraznit, že spalování odpadů ve spalovně KO je objektivně jedním
z možných a environmentálně bezpečných
způsobů, jak využít odpady. Nové spalovny
však pro obce a jejich obyvatele přinášejí
problémy hlavně v podobě podstatně vyšších nákladů za komunální služby a omezení svobody obcí zvolit si způsob, jak bude
s odpadem naloženo.
XIv
Projekty nových spaloven
jsou zcela v pořádku.
Ale jejich investoři by
neměli tlačit na změnu
legislativy vedoucí ke
zdražení služeb, spalovny
by se měly začlenit do
stávajícího konkurenčního
prostředí a neměly by pro
obce znamenat jedinou
alternativu, jak nakládat
se svým odpadem.
evroPská unIe se Začíná
dívat JInýM sMěreM
Ačkoliv spalovny jsou plně funkční díky pokročilým technologiím i ekologickému řešení, představují ten nejnákladnější způsob
zpracování komunálního odpadu. Počáteční investice do jejich výstavby se pohybuje
v řádu miliard korun. Podle původních záměrů měla být nemalá část nákladů na výstavbu pokryta z dotací EU. Tato možnost
se však nyní jeví jako poměrně nereálná.
Postoj Bruselu k dotacím na výstavbu spaloven komunálního odpadu v ČR se postupně a s vývojem v EU mění a Evropa se
chce do budoucna zaměřovat výrazně více
na třídění a materiálové využití odpadů.
Zbývá tedy pravděpodobně pouze možnost
dotace z národních zdrojů (to však asi není
reálné) a zamýšlené citelné zvýšení poplatku za skládkování, které by podle dosavadních plánů mělo v první fázi činit až 100 %
(následně i více) a z něhož by spalovny
měly být dotovány.
dlouhodobé ZávaZky obcí, vyšší
PoPlatky Pro občany a oMeZení
alternatIvních technologIí?
Čím je spalovna větší a čím více odpadu
spaluje, tím nižší jsou náklady na její provoz. Udržení spaloven v chodu je možné
pouze za podmínky, že je zajištěn neustálý a dlouhodobý přísun odpadu ke spálení
(zařízení jsou stavěna na dobu 20–30 let).
To lze zařídit jen jeho svážením i ze vzdálenějších obcí, které by se navíc k tomuto
způsobu zpracování odpadu pravděpodobně musely dlouhodobě zavázat. Tím by
byly ochuzeny o možnost svobodného výběru nejlepšího dodavatele služby za nejvýhodnějších podmínek. Zcela reálné problémy s nedostatkem odpadů mají nyní spalovny v Německu, ale i v některých jiných
státech EU.
Hrozí i deformace zdravého konkurenčního prostředí, které nyní pozitivně působí
na ceny služeb. To znamená další náklady, které ponesou hlavně původci odpadů, tedy obce, jejich občané a také firmy.
Ti všichni se logicky budou ptát, komu
toto zdražení prospěje a v čem bude dražší služba fakticky lepší. S vyššími poplatky
za skládkování souvisí i hrozba opětovného
rozšíření černých skládek.
Častou námitkou, mj. i organizací zaměřených na ochranu životního prostředí, je
také související riziko omezení třídění a recyklace proto, aby bylo co spalovat. Tato námitka také souvisí s potřebnou minimální
výhřevnosti spalovaných odpadů.
Dalším problémem, který upřednostňování spalování před dalšími způsoby
zpracování odpadů patrně přinese, je potlačení rozvoje a uplatnění dalších technologií na využití odpadů. Takových, které
jsou již nyní na rozdíl od nových spaloven
ekonomicky uplatnitelné a smysluplné,
jež budou vycházet z tržního prostředí
a které nebude nutné dotovat vyššími poplatky za komunální služby (třídičky, kompostárny, zařízení na materiálové využití
odpadů, zařízení na výrobu paliv z odpadů apod.).
ProbléMy koleM fotovoltaIky
by Měly být varováníM
Některé členské státy Evropské unie skutečně disponují poměrně velkým počtem
spaloven komunálního odpadu. Jde ovšem
o země, které jsou v rámci EU výrazně bohatší a mohou si tuto nákladově podstatně
náročnější cestu, jak se vypořádat se svým
odpadem, dovolit. Jejich spalovny byly navíc stavěny za podstatně příznivějších ekonomických podmínek, než jaké panují nyní
v období hospodářské stagnace a recese.
Pokud by se investoři takových zařízení
v Česku chtěli spoléhat na podporu státu,
na daňové úlevy, na zvláštní typy poplatků
či jiné formy legislativního zvýhodňování
jedné formy podnikání před druhou, hrozí,
že si jako stát opět založíme na podobný
problém, jaký vyvstal v oblasti fotovoltaiky. Jestliže chtějí na trh vstoupit investoři
s projekty nových spaloven komunálních
odpadů, je to zcela v pořádku. Investoři
by však neměli tlačit na změnu legislativy,
vedoucí k citelnému zdražení služeb, a spalovny by se měly začlenit do stávajícího
konkurenčního prostředí a měly by fungovat jako možná, nikoliv jediná alternativa
pro obce, jak naložit se svým odpadem. n
Petr havelka
výkonný ředitel
české asociace odpadového hospodářství
červen 2013
OD0007
zzMO6pr_12_16.indd 14
30.5.13 16:37
OD000796
zzMO6pr_12_16.indd 15
30.5.13 16:37
Příloha
Obce a odpady
společnost Pražské služby otevřela
kompetenční centrum
K významným zahraničním společnostem, poskytujícím
služby ve formě poradenství, se od dubna přiřadila také
společnost Pražské služby, a. s.
ního řádu zařízení na energetické využití
odpadů (EVO) a logistiky, zpracování plánů odpadového hospodářství a evidence
a ohlašování ISPOP.
Den Kompetenčního centra
18. června 2013 v ZEVO Malešice
Pro zájemce z řad zástupců měst a obcí řešících problematiku nakládání s odpady.
Program:
n úvod na téma odpady a legislativa v čr a Eu – skutečnost a vize,
n prezentace strategie a cílů Kompetenčního centra Pražských služeb,
n prohlídka ZEvo Malešice vč. kogenerační jednotky,
n možnost bezplatných konzultací s odborníky Pražských služeb v oblasti nakládání s odpady,
energetického využití odpadů a údržby komunikací.
Přihlášky do 30. 5. 2013 na mail: [email protected]
kolektivní systémy mají
o fotovoltaiku zájem
K 1. březnu 2013 museli výrobci fotovoltaických modulů
v České republice zaregistrovat svou společnost a nabídnout
(prostřednictvím akreditovaného provozovatele kolektivního
systému) dostatečnou finanční záruku za své FV moduly
dodané na trh po 1. lednu 2013.
u
FV modulů dodaných na trh před
1. lednem 2013 musí provozovatelé FV elektráren uzavřít smlouvu
s akreditovaným provozovatelem systému
pro nakládání s odpadními elektrozařízeními na financování odběru a zpracování
svých FV modulů, a to do 30. června 2013.
Své služby výrobcům již dříve nabídly
kolektivní systémy Asekol a Rema Systém:
o fotovoltaiku se starají jejich organizace
Asekol Solar, respektive Rema PV Systém.
Nyní ohlásil další kolektivní systém, RETELA, zahájení spolupráce s mezinárodní
asociací PV CYCLE (viz box). RETELA převezme operativní a administrativní povin-
XvI
zzMO6pr_12_16.indd 16
nosti výrobců FV panelů a provozovatelů
FV elektráren v České republice spojené se
zpětným odběrem a recyklací. PV CYCLE
pak poskytne své odborné znalosti a zkušenosti se zpracováním FV odpadu a pomůže ohledně zásadních návrhů v oblasti
zpracování FV odpadu v České republice.
Zákon předpokládá, že provozovatel solárních panelů bude ukládat peníze na
budoucí recyklaci u kolektivního systému
v letech 2014 až 2018. Vzhledem k životnosti panelů je však bude nutné recyklovat
až po roce 2025. Prostředky by tedy mohly
být až deset let vázány na účtech kolektivního systému.
Nové centrum nabízí komplexní
poradenství v oboru nakládání s odpady.
chových částic PM 10 společně s návrhem
vhodných typů mechanismů a posypového materiálu. Poradí s on-line sledováním
a vyhodnocováním efektivity využití komunální techniky.
Předpokladem pro přípravu optimálního
řešení problematiky nakládání s odpady je
analýza stávající situace, návrh technického i legislativního postupu, technologické
a organizační řešení a poradenství při financování. Toto vše Kompetenční centrum
poskytuje.
Veškeré další informace o službách Kompetenčního centra a kontakty na jeho pracovníky jsou k dispozici na http://kompetencnicentrum.psas.cz.
/jhm/
PV CYCLE
nezisková asociace, založená v roce 2007. Zajišťuje, aby vyřazované fotovoltaické (fv) moduly
s ukončenou životností pocházející od členů
asociace byly sbírány a recyklovány trvale udržitelným a ekonomickým způsobem. Dnes Pv cYclE,
vedoucí poskytovatel řešení pro zpětný odběr
a recyklaci všech typů fv technologií, funguje
ve 27 zemích Eu. více informací najdete na
www.pvcycle.org
foto: shuttErstocK
koMunIkace s veřeJností
Nedílnou součástí práce Kompetenčního
centra je také podpora komunikace s veřejností a institucemi. Zájemcům zajistí jak
exkurzi do vlastního zařízení na energetické využití odpadu – ZEVO Praha-Malešice,
tak i do existujících zařízení v zahraničí.
Kompetenční centrum umí také nastavit
systém zimní a letní údržby komunikací,
navrhnout technologie pro omezení pra-
foto: Psas
k
ompetenční centrum, otevřené jako
první v republice, nabízí komplexní
poradenství v oboru nakládání s odpady, jejich energetického využití a údržby
komunikací.
Návrh řešení svozu a recyklace odpadu
zahrnuje kromě logistiky procesu a administrativy také hlášení o produkci a nakládání s odpady, provoz sběrných dvorů a třídicích center. Problematika energetického
využití odpadu obsahuje návrhy a oponentury technologií včetně in situ testů materiálů, spolupráci při výstavbě nových zařízení a následně jejich komplexní správu
a provoz. S tím souvisí zpracování provoz-
To se nelíbí provozovatelům, sdruženým
v České fotovoltaické průmyslové asociaci
(CZEPHO) a uvažují proto o založení vlastního kolektivního systému, v němž by si
udrželi nad svými peněz dohled.
/kce/
červen 2013
30.5.13 16:37
Informační a komunIkační technologIe
kam míří elektronické
služby měst a obcí
v
yšší transparentnosti veřejné správy
napomohou tzv. rozklikávací roz‑
počty. Zatímco ve Velké Británii jde
iniciativa shora a dobrým příkladem může
být projekt Where does my money go?
(http://wheredoesmymoneygo.org/), u nás je
to naopak. Klikací rozpočty má jen necelá
třetina ministerstev, a příkladem jsou spíše
občanská společnost a města a obce.
Do první skupiny patří web Rozpočet
obce (www.rozpocetobce.cz) nebo portál
Budování státu (http://budovanistatu.cz/).
Z měst a obcí si zaslouží zmínku zejmé‑
na rozklikávací rozpočet Nového Města
na Moravě (http://rozpocet.nmnm.cz/cz/),
který v soutěži o nejlepší elektronickou
službu zvítězil v letošním Zlatém erbu.
»Třebaže klikací rozpočet patřil k mým
favoritům a jako porotce jsem mu přidělil
plný počet bodů, šel by ještě zlepšovat,«
uvádí Jiří Průša ze sdružení CZ.NIC. »Na‑
příklad provázat se zveřejňováním smluv
či s informacemi o projektech tak, aby ná‑
vštěvník měl lepší představu, nač přesně
jednotlivé výdaje plynou.«
pŘIZpŮsobení uŽIvatelŮm
Výrazným trendem v elektronických služ‑
bách samosprávy je i přizpůsobení stránek
(personalizace) specifickým skupinám
návštěvníků, zejména seniorům a zdra‑
votně postiženým uživatelům. Vsadila na
něj i MČ Praha 6, která za službu »Bezba‑
riérová 6« (www.bezbarierova6.cz) získala
v celostátním kole Zlatého erbu druhé mís‑
to. Aplikace obsahuje seznam (a mapu) více
než 100 objektů s popisem jejich přístup‑
Letošní vítězové
Zlatého erbu v kategorii
elektronická služba
■ Celostátní kolo:
1. Nové Město nad Moravě (rozklikávací rozpočet),
2. Praha 6 (Bezbariérová 6), 3. Hradec Králové
(mobilní verze)
Vítězové krajských kol:
Hartmanice (interaktivní mapa a procházka městem), Jihlava (připomínkování územního plánu),
Karlovy Vary (e-UtilityReport), Křížany (mapový
geoportál), Lanškroun (mobilní průvodce), Míšovice
(zpřístupnění historických kronik), Otice (hlasové
čtení nejen pro seniory), Rožmitál pod Třemšínem
(verze pro seniory), Uherské Hradiště (e-Analýza
bezpečnosti), Tišnov (rezervační systém), Zábřeh
(e-UtilityReport), Žatec (verze pro seniory).
■
červen 2013
MO6_25_26.indd 25
nosti pro vozíčkáře, v němž nechybí např.
upozornění na schody či úzké dveře.
»Na jednu stranu široký seznam objektů
zahrnuje úřady, školy i komerční objekty,
jako banky či supermarkety, na druhou stra‑
nu jsem nenalezl třeba stanici metra Dejvic‑
ká či zastávky tramvají a autobusů,« komen‑
tuje Jiří Průša. »Vhodným rozšířením by
mohl být i přehled bezbariérových přecho‑
dů. Právě ten spolu s informacemi o přístup‑
nosti zastávek MHD nabízejí v Olomouci,
jejíž bezbariérová mapa (http://www.olomouc.eu/obcan/socialni-sluzby/projekt-bezbarierova-olomouc/mapa-bezbarierovych-uprav) nakonec ve Zlatém erbu skon‑
čila na druhém místě krajského kola.«
Nejrychleji rostoucí skupinu uživate‑
lů internetu představují senioři. Zatímco
v roce 2008 využívalo internet pouze 12,9 %
populace ve věku 65–74 let, v roce 2011 to
podle ČSÚ bylo již 27,5 %. Dynamičtější
byl nárůst u respondentů nad 75 let, kdy
došlo ke skoku z 1,7 % v roce 2008 na 5,2 %
v roce 2011. Na tento trend reagují i firmy
zabývající se tvorbou stránek pro města
a obce, kdy se do celostátního kola hned
třikrát probojovala speciální verze stránek
pro seniory doprovázená možností přečte‑
ní obsahu dané stránky.
Seniorské verze stránek se většinou ome‑
zují na graficky vyvedený rozcestník s vel‑
kými a srozumitelnými ikonami. Krokem
dále je hlasové čtení. Služba je založena na
automatické syntéze řeči a vedle seniorů ji
využijí zvláště zrakově postižení uživatelé.
Dominantním trendem je též mobilita.
Má podobu přizpůsobení stránek prohlí‑
žení v mobilních telefonech, jako např.
v Hradci Králové (třetí v celostátním kole),
anebo jde o aplikace, jež lze stáhnout do te‑
lefonu. Což byl případ Lanškrouna. »U této
aplikace oceňuji dostupnost pro čtyři různé
platformy a dále využití potenciálu služeb
navázaných na aktuální lokaci uživatele,«
zdůrazňuje porotce Průša.
reZervační systÉmy
Z pohledu uživatelů jsou vděčné rezervační
systémy. Např. v Tišnově, který získal první
místo za elektronickou službu v Jihomorav‑
ském kraji, umožňuje objednání k přihlá‑
šení vozidla na danou hodinu. Další zají‑
mavou službou mezi finalisty Zlatého erbu
je e‑UtilityReport (http://zadost.mawis.eu/)
od firmy Hrdlička, jež nabízí hromadné po‑
dání žádosti o vyjádření k existenci technic‑
ké infrastruktury všem dotčeným subjek‑
tům v místě plánované stavby.
bezpečnost dat
v cloudu
V březnovém vydání Moderní obce jsme probrali
možnost mít data i aplikace v cloudu. Jak si ho
však představit? Cloud je pro data a aplikace
tím, čím je pro peníze banka.
Samozřejmě můžete mít peníze doma ve slamníku nebo si je dát do domácího trezoru. Většina
z nás nedělá ani jedno, protože ví, že v bance
budou peníze lépe chráněny. Bankovní trezor
je větší, bezpečnostní opatření jsou na vyšší
úrovni. Své peníze si navíc můžeme vybrat téměř
kdekoli a kdykoli díky bankomatům. Tak proč
toho nevyužít?
Aplikace a data v cloudu se chovají úplně stejně. Data jsou také mnohem lépe zabezpečena
a rovněž k nim lze přistupovat odkudkoli. Jediný
rozdíl je, že na banky už jsme si zvykli.
v cloudu jako v treZoru
Bezpečnost dat je v cloudu zajištěna tak, aby
nedošlo k jejich ztrátě – jsou uložena a zálohována na více místech, často geograficky odlišných.
Bezpečnost je zajištěna i z pohledu přístupu
k datům – dostane se k nim vždy jen ten, kdo
je vlastní nebo má od vlastníka pověření, např.
zaměstnanci. Je zajištěna též ochrana osobních
údajů podle českých i evropských norem.
Právě kvůli bezpečnosti je dobré zvolit zkušeného a renomovaného poskytovatele cloudových
služeb, který dokáže uvedená pravidla zajistit
a smluvně se k nim zavázat.
ladIslav stecker
Senior Business Consultant, Ness Technologies
MO001400-4
Rekordních 189 elektronických služeb přihlášených
do 15. ročníku soutěže Zlatý erb umožnilo udělat si
kvalifikovanou představu o trendech v této oblasti.
Patří k nim zejména personalizace, transpar entnost
a využití geografických informačních systémů (GIS).
a co socIální sítĚ?
Kupodivu dosud málo využívají města
a obce potenciálu sociálních sítí. Zatím‑
co u většiny komerčních stránek je ikonka
na »základní trojku« (Facebook, Google+,
Twitter) samozřejmostí, u třiceti zkouma‑
ných měst a obcí, jež uspěly v krajských ko‑
lech Zlatého erbu, má na svých stránkách
umístěnu ikonu odkazující na facebookový
profil jen 36 % stránek, ikonu pro sdílení
konkrétní stránky přes Facebook jen 18 %.
Téměř opomenuty jsou sociální sítě Go‑
ogle+ a Twitter, na něž ze svých stránek od‑
kazuje jen jedno město a jedna obec (tj. 7 %
z daného vzorku), a to za použití widgetu
AddThis (www.addthis.com). Je to škoda,
protože využitím sociálních sítí lze zlepšit
komunikaci s občany či posílit propagaci
■
zajímavých turistických cílů.
jaroslav WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
25
30.5.13 16:01
Informační a komunIkační technologIe
než se vypíše veřejná zakázka na Ict /2
Z pohledu zadávání ICT zakázek je vždy třeba zkoumat
dvě zásadní oblasti jednotlivých projektů. První oblastí je
vypořádání práv plynoucích z ochrany duševního vlastnictví,
a to nejen v rámci jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU).
Důležitým vodítkem je určení autorského díla.
Z
a autorské dílo považujeme též po‑
čítačový program, je‑li autorovým
vlastním duševním výtvorem, či data‑
bázi, která je způsobem výběru, systematic‑
kým uspořádáním a metodikou autorským
dílem souborným. Dílem ale není denní
zpráva, myšlenka, postup, princip, meto‑
da, objev, vědecká teorie, matematický či
jiný vzorec, graf atd. Ve vztahu k upřesnění
užití případných autorských děl z oblasti IT
je třeba zkoumat i otázku určení nositele
práv a rozsah licenčních oprávnění.
Je nutno zkoumat (zejména při JŘBÚ)
i kritérium technických požadavků, např.
kompatibilitu stávajícího a nového systé‑
mu. Prvek kompatibility je prvkem tech‑
nickým a v tomto ohledu by měl být dosta‑
tečně posouzen IT specialisty zadavatele
a případného uživatele. V úvahu připadá
i zvážení otázky aplikace zdrojových kódů,
aktualizace systémů, jejich servis či vývoj.
V oblasti veřejných zakázek na ICT jde
především o uzavírání licenčních smluv
a smluv o dílo. Licenční smlouvy se uzaví‑
rají většinou na standardní produkty, kde je
potřeba vyřešit jen otázky způsobu a rozsa‑
hu užití uživatele. Uživatel se nestává vlast‑
níkem díla (např. programu).
Smlouvy o dílo se naopak uzavírají na
komplikovanější systémy, jež dodavatel
většinou zhotovuje na míru, implementu‑
je a pravidelně k nim poskytuje servis. Za‑
davatel se obvykle stává i vlastníkem díla.
Součástí smlouvy o dílo bývá i udělená li‑
cence. Tu je nutno přesně definovat.
Licence většinou rozlišujeme na výhrad‑
ní, nevýhradní, na dobu určitou nebo na
dobu trvání majetkových práv, teritoriálně
omezené, resp. neomezené, úplatné a bez‑
úplatné. Rozlišujeme i oprávnění k užití, jež
bylo dáno včetně práva uživatele na zásah
do díla a na jeho další rozvoj.
nastavení podmínek ZakáZky
Z pohledu zadavatele i dodavatele je důle‑
žitý aktivní přístup k tvorbě obchodních
podmínek. Je nutné definovat nastavení
licenčních podmínek tak, aby byl produkt
pro uživatele použitelný a smysluplný. Zá‑
kladními parametry licence jsou především
právo k užití díla a právo na další zásahy,
změny, úpravy, podmínky předání zdrojo‑
vého kódu atd.
obhájení ZakáZky v jŘbu
Zadavatel musí být schopen důkladně
osvědčit důvody využití (právní či technic‑
ké) JŘBU a že podmínky zakázky v rámci
zadávací dokumentace jsou optimálně
nastaveny. Lze důrazně doporučit, aby si
nechal vyhotovit znalecké posudky z oboru
práva či IT. Uvedené dokumenty jsou dů‑
ležité i ve vztahu k případným námitkám
dalších dodavatelů či ke zkoumání ÚOHS.
elektronická komunikace /18
m
obilní marketing je využívaným
způsobem komunikace již něko‑
lik let. Jeho zvláštní disciplínou
jsou tzv. marketingové SMS, tj. cílené re‑
klamní textové zprávy. (Využít lze i MMS,
zprávy s multimediálním obsahem.)
Jejich hlavní výhodou je přesné cílení,
geograficky i sociodemograficky. Operá‑
toři disponují statisícovými databázemi
svých zákazníků, kteří povolují příjem re‑
klamních SMS. Nejde tedy v žádném pří‑
padě o nevyžádané sdělení.
Marketingová SMS může stát několik
korun. Jde o účelně vynaložené peníze,
neboť je oslovena právě ta cílová skupina,
s níž chce zadavatel sdělení pracovat.
Tento marketingový nástroj má mno‑
ho výhod. Majitel mobilního telefonu má
ke svému přístroji obvykle vřelý osobní
vztah, takže reklamě servírované jeho pro‑
střednictvím více důvěřuje. Navíc mobilní
26
MO6_25_26.indd 26
telefon má téměř každý, takže může být
oslovena opravdu široká cílová skupina
s dobrým pokrytím.
Telefon po obdržení SMS navíc umož‑
ňuje rychlou interakci – volat na vybrané
telefonní číslo nebo navštívit související
internetové stránky. Mobilní marketing je
dobře měřitelný, což umožňuje sledovat
efektivitu a účinek kampaně.
Reklamní SMS jsou nejčastěji cíleny
podle věku, bydliště či místa, kde se zá‑
kazník pohybuje nejčastěji. Zajímavou
možností je oslovení majitelů mobilních
telefonů, kteří se zrovna pohybují na vy‑
braném místě. Tento případ se hodí pro
kampaně s cílem zajistit návštěvnost vy‑
brané místní instituce (muzea či památ‑
ky). Možnost přímé interakce osloveného
nahrává různým soutěžím a anketám.
Marketingovou SMS kampaň obvyk‑
le zajišťují agregátoři, kteří ve spolupráci
další druhy Zadávacích ŘíZení
Soutěž o návrh: terminologicky nepatří
mezi zadávací řízení podle ZVZ, ale zákon ji
upravuje. Je vhodná především v oblasti ar‑
chitektury či ICT, kdy zadavatel nemá přes‑
nou představu o nejlepším řešení. Zadání
bude splňovat zákonné požadavky, aniž by
bylo detailněji specifikováno, což znamená,
že konkrétně vymezena nemusí být ani za‑
dávací dokumentace. ZVZ předpokládá, že
podrobná pravidla soutěže o návrh stano‑
ví vyhláška, přičemž tato pravděpodobně
nebude zohledňovat specifika pořízení IS
nebo IT infrastruktury. Zadavateli zůstane
široké pole působnosti pro výběr ideální‑
ho návrhu IT řešení s tím, že dopracovat
jej půjde skrze JŘBU. Individuálně je třeba
posuzovat situace, kdy vítězný návrh vzešlý
ze soutěže bude v rámci JŘBU nejen dopra‑
cován, ale i realizován.
■ Soutěžní dialog: je vhodný, není‑li ve‑
řejný zadavatel objektivně schopen přes‑
ně vymezit technické, příp. i právní či fi‑
nanční podmínky. Cílem je nalézt vhodné
řešení způsobilé splnit potřeby zadavatele.
Výhodou je možnost změnit zadávací do‑
kumentaci na základě jednání s uchazeči.
Dialog patří spolu s jednacím řízením
s uveřejněním (JŘSU) mezi tzv. dvoufázo‑
vá zadávací řízení, kdy po podání žádostí
o účast a prokázání splnění kvalifikace jsou
pouze kvalifikovaní uchazeči vyzváni k po‑
dání nabídek, resp. k účasti v soutěžním di‑
alogu. JŘSU sice neumožňuje měnit zadávací
dokumentaci, ale o nabídkách uchazečů lze
jednat a vylepšovat je s ohledem na cenu i ne‑
cenová kritéria (např. dodatečné funkciona‑
lity, míra požadované součinnosti, SLA). ■
■
robert pergl, svatoslav novák
ICT Unie
s operátory osloví vybranou skupinu. Ná‑
klady na kampaň určuje počet oslovených,
takže zadavatel si reguluje částku věnova‑
nou na kampaň. Příkladem efektivní kam‑
paně může být oslovení lidí ve věku 18–55
let, kteří se pohybují v okruhu do 500 me‑
trů od určitého bodu. Všechny prostředky
jsou utraceny smysluplně, protože není
zasažen nikdo jiný mimo vybranou cílo‑
vou skupinu. Smyslem kampaně je např.
nabídnutí slevy návštěvníkům s cílem
přivést je na výstavu nebo do muzea.
Problémem marketingových SMS kam‑
paní může být oslovení lidí, kteří si ne‑
uvědomují, že udělili souhlas k zasílání
podobných sdělení. Pokud jim ale přináší
přidanou hodnotu (zajímavé informace,
slevy), nestává se, že by si příjemci stěžo‑
vali. Mobilní marketing také většinou vy‑
kazuje lepší výsledky než internetový, což
■
je hlavním důvodem jeho využívání.
jan handl
ICT publicista
červen 2013
30.5.13 16:01
Správa a rozvoj
pojišťovny konečně
budou přispívat hasičům
S
tane se tak díky novele zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Návrh
novely zákona už loni předložený poslanci
Rudolfem Chladem, Jeronýmem Tejcem
a Janem Pajerem již schválila Poslanecká
sněmovna a v květnu také Senát a nyní už
jen čeká na podpis prezidenta republiky.
Účtovat Se budou moci i výjezdy
Jak upozornil spolupředkladatel návrhu
novely Jeroným Tejc, konstrukce zákona,
ale i výše odvodů doznaly během jednání
a hledání kompromisu ve Sněmovně značných změn. Původně navržených 6 % z vybraného pojištění odpovědnosti se změnilo
na 3 %. Místo fondu spravovaného Ministerstvem vnitra vzniká Fond zábrany škod,
přibylo i příjemců rozdělovaných peněz.
»Předpoklad naplnění Fondu zábrany
škod za celý kalendářní rok je mezi 500 až
600 mil. Kč. Výše této částky se bude odvíjet
od předepsaného pojištění v daném roce.
Hasičskému záchrannému sboru (HZS)
poputuje 60 % z této částky – ovšem s tím,
že z nich nejméně 20 % musí být dále přerozděleno mezi jednotky SDH obcí, které
poskytují plánovanou pomoc na vyžádání
v oblasti zábrany a prevence škod z provozu
vozidel. Zákon současně zavádí nový a administrativně jednoduchý systém účtování
náhrady nákladů pojišťovnám za výjezdy
k dopravním nehodám. Předpokládáme,
že ročně může jít o dalších 200 až 300 mil.
Kč. Celková částka pro jednotky SDH obcí
by se měla pohybovat v řádu desítek milionů, tedy mezi 70 až 100 mil. Kč ročně. První
prostředky za první čtvrtletí 2014 by měly
být k využití přibližně v květnu 2014,« uvedl
Jeroným Tejc na dotaz Moderní obce.
veřejnoSt Si
využití peněz ohlídá
Nemůže však tento nový, dlouho očekávaný
zdroj dalších příjmů pro jednotky SDH obcí
za současné stagnace, či dokonce poklesu
příjmů obcí vést k tomu, že zastupitelstva
svoji dosavadní vlastní podporu »svým« hasičům přiškrtí? ptali jsme se dále.
»Podle mého názoru to není pravděpodobné,« odpověděl poslanec. »Byť obce v posledních letech opravdu spíše hledají jakékoliv
peníze pro své jednotky SDH a mnohde už
ani není co snižovat. Očekávaných nejméně
70 milionů korun ročně jistě tento nedostatek
zcela neodstraní, ale v dlouhodobém horizontu může pomoci systémově řešit nákup nejpotřebnější techniky. Pomoci by měla i obnova
techniky HZS, který by měl ve větší míře postupovat vyřazenou a stále použitelnou techniku směrem k jednotkám dobrovolným.«
Spolupředkladatel návrhu novely zákona
svoji odpověď ještě doplnil: »Právě tak si
nedovedu představit starostu a zastupitelstvo, kteří by peníze získané podle nového
zákona nepoužili ve prospěch zlepšení vybavení „své“ jednotky, ale fakticky je směrovali na úplně jinou nesouvisející činnost.
Tlak veřejnosti, nejen hasičské, bude zejména v menších obcích a městech lepším
strážcem využití nových prostředků než jakékoliv komise či kontrolní orgány.«
FOTO: archiv
Už v květnu příštího roku by se profesionální i dobrovolní
hasiči mohli dočkat prvních peněz z nově vzniklého Fondu
zábrany škod, do něhož pojišťovny napřesrok začnou povinně
odvádět 3 % z vybraného pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla. Jednotky SDH obcí by si mohly
přijít navíc k celkem možná až 100 milionům korun.
Poslanec JUDr. Jeroným Tejc, stínový
ministr vnitra ČSSD, věří, že novela
v dlouhodobém horizontu dobrovolným
hasičům pomůže systémově řešit nákup
alespoň té nejpotřebnější techniky.
pomoc z fondů evropSké unie
i pro dobrovolné haSiče?
Jeroným Tejc se vyjádřil i k dalším možným
pilířům financování SDH. »Hasičskému záchrannému sboru se v roce 2010 podařilo
v rámci současného programovacího období prosadit financování ze strukturálních
fondů Evropské unie. Pro HZS je pořizována technika ze dvou projektů v rámci Integrovaného operačního programu, a to: Zvýšení akceschopnosti HZS ČR pro záchranné
a likvidační práce při živelných pohromách
a Pořízení moderní techniky a technologií
HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí. Jde o finanční prostředky
z fondů EU v řádu 1 mld. Kč. Zapojení jednotek SDH obcí do čerpání evropských fondů by jistě bylo zajímavým řešením jejich
současné neutěšené situace. Bude však záležet na nastavení jednotlivých programů
a vyjednaných podmínkách. Netroufám si
nyní tyto faktory předjímat. Pokud se týká
spolufinancování, mají zde místo i krajské
samosprávy. Jsem rád, že v posledních pěti
letech navzdory nepříznivé ekonomické situaci finanční podpora dobrovolných hasičů ze strany většiny krajů razantně vzrostn
la,« uzavřel Jeroným Tejc.
ivan ryšavý
Jak se bude nakládat s finančními prostředky odvedenými do Fondu zábrany škod
n Pojišťovny budou povinny odvádět do Fondu
zábrany škod nejméně 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní
rok. Prostředky Fondu zábrany škod se použijí pouze
na úhradu nákladů spojených s:
a) pořízením techniky nebo věcných prostředků potřebných pro činnost základních složek integrovaného záchranného systému (iZS) a ostatních složek
iZS poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání
v oblasti zábrany a prevence škod z provozu
vozidel;
b) úpravou technologií a provozem operačních
a informačních středisek hasičského záchranného sboru v souvislosti s poskytováním nezbytné
pomoci motoristům;
c) realizací projektů se zaměřením na bezpečnost
silničního provozu schválených vládou nebo
d) realizací programů prevence v oblasti škod z provozu vozidel.
n Z prostředků Fondu zábrany škod se k úhradě
nákladů na pořízení techniky nebo věcných prostředků
potřebných pro činnost základních složek iZS a jeho
ostatních složek poskytujících plánovanou pomoc
na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod z provozu vozidel nebo na úpravy technologií a provozem
operačních a informačních středisek hasičského
záchranného sboru v souvislosti s poskytováním
nezbytné pomoci motoristům poskytne nejméně 60%
hasičskému záchrannému sboru – a z toho nejméně
20% jednotkám Sborů dobrovolných hasičů obcí.
n Z prostředků Fondu zábrany škod se dále poskytne nejméně 15 % dalším složkám integrovaného
záchranného systému a nejméně 15 % na realizaci
projektů a programů se zaměřením na bezpečnost
silničního provozu schválených vládou nebo prevence
v oblasti škod z provozu vozidel.
n Příjemce prostředků z Fondu zábrany škod bude
povinen Komisi pro tvorbu programů prevence škod
a pro rozdělování prostředků Fondu zábrany škod na její
vyžádání poskytnout veškeré informace a doklady
týkající se použití finančních prostředků z tohoto fondu
a umožnit jí provedení kontroly použití prostředků
z fondu. v případě neprokázání použití těchto prostředků nebo porušení účelu jejich použití bude příjemce
povinen tyto prostředky vrátit do Fondu zábrany škod.
ZDrOJ: NÁvrh NOvELY ZÁKONa Č. 168/1999 SB.
červen 2013
MO6_27_38.indd 27
27
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
regionální železnice
a rozvoj území aneb
nebojte se lokálek /9
Přínos regionálních železničních tratí pro rozvoj příslušných
regionů si na západ od našich hranic už dávno uvědomili.
Proto i u nás je důležité vědět, co regionální železnice
znamená pro současnost i budoucnost českých obcí a měst.
j
ak jsme uvedli minule (viz MO č. 5/2013,
str. 32 – pozn. redakce), hlavním přínosem moderní regionální železnice
je především zlepšení širší dopravní dostupnosti regionu a jeho sídel. Na tuto dostupnost lze nahlížet ze dvou úhlů. Buď
z hlediska možnosti dopravy z regionu ven
do jeho okolí – pak hovoříme o externí
dostupnosti (věnovali jsme se jí v květnu).
Nebo obráceně – ve vztahu k možnosti cestovat z bližšího či vzdálenějšího okolí do regionu, čili interní dostupnosti.
regionální trať může být nejen dopravním
prostředkem, ale i turistickým cílem sama o sobě.
Do regionu lze přijet vlakem a pak konkrétní turistické místo navštívit případně
pěšky nebo na kole, vrátit se či se přesunout do další lokality – třeba opět vlakem,
a takto se pohybovat po celém regionu. Použití auta naopak vždy znamená nutnost
vrátit se do výchozího parkovacího místa.
Je známým faktem, že suma, kterou turista v regionu utratí, je přímo úměrná délce
pobytu – a ta zase počtu navštívených lokalit v regionu. To má přímý dopad na místní
ekonomiku – hlavně ubytovací a stravovací
služby, což dále ovlivňuje nejen udržení
iLuSTraČNí FOTO: archiv auTOra
interní doStupnoSt regionu
Ta je spojována hlavně s turistickým ruchem a jeho rozvojem, i když jistě ne každý
region k tomu disponuje vhodnými předpoklady. Avšak venkov svou malebností
a řadou historických i přírodních památek
Co je dobré vědět
Moderní železnice a malebná města a vesnice se v půvabné krajině vhodně doplňují.
a pozoruhodností má pro rozvoj turistického ruchu značný, byť ne všude dosud využitý potenciál. Rozhodně je však tento rozvoj
svázán s dopravní obslužností – a historicky zejména s železniční dopravou.
Tento síťový, stále ještě jednotný dopravní systém umožňuje přístup do regionu
i z větších vzdáleností vcelku jednoduchým logistickým způsobem, opírajícím
se o akceptovatelnou rychlost, jednotnou
jízdenku, přestupní návaznosti, centrální
dopravní informace, informace o regionu ve vozidlech a na zastávkách jako východištích turistických tras apod. Umožní
i relativně pohodlnou přepravu lyžařského
vybavení, jízdních kol apod.
28
MO6_27_38.indd 28
a vznik pracovních míst, ale i daňovou výtěžnost a obecně kvalitu života v regionu.
Trať samotná často bývá turistickou dopravní osou regionu, na niž jsou »navěšena« jednotlivá atraktivní místa. Nezřídka
jsou tyto tratě prezentovány i jako turistická atrakce sama o sobě. V nevyužitých, ale
adaptovaných objektech dráhy jsou muzejní a kulturní expozice, pořádají se pravidelné jízdy historickými vozidly, v okolí stanic
se konají různé akce využívající dobrou
dopravní dostupnost. Jako turistický cíl se
prezentují různé inženýrské stavby: mosty,
viadukty atd. Regionální železnice může
tedy regionu nabídnout nejen dopravní
roli, ale i řadu dalších šancí a předností.
Sekundární
ekonomické efekty
Sekundární ekonomický efekt vytvářený
touto synergií bývá výrazný a citelný.
n Zhodnocení území. Dopravní dostupnost území má zásadní vliv na jeho »tržní
cenu«. Platí pravidlo, že s růstem dostupnosti regionu v něm úměrně roste i hodnota
nemovitostí a pozemků. Samozřejmě tento
pohyb je ovlivněn i dalšími faktory – aktuální hospodářskou situací, atraktivností konkrétního místa a nemovitosti apod. Platí to
však také obráceně: S poklesem dostupnosti území jeho hodnota klesá. Je dobré vědět,
že takto se zhodnocuje majetek občana či
obce, aniž by do něj vlastník sám investoval. S rostoucí dopravní dostupností jsou
sídla atraktivnější jak pro trvale bydlící,
což by mělo být pro obce zásadní, tak pro
chalupaření a turistiku – což je druhotný,
ale také velmi důležitý přínos. Existuje metodika, s jejíž pomocí lze velmi přesně toto
zhodnocení spočítat. Ale můžeme se vcelku
dobře spolehnout i na kvalifikovaný odhad
realitních makléřů, kteří dobře vědí, jak dopravní dostupnost ovlivňuje cenu a prodejnost jakékoliv nemovitosti či pozemku.
n Dostupnost regionu jako důležitý předpoklad pro investory. Dostupnost regionu
je klíčová i pro případné investory. Míněna je hlavně možnost veřejné, tedy veřejně
placené dopravy zaměstnanců do místa
jejich pracoviště. Ze sídel podél dopravní
osy je potenciální investor schopen »nasát«
do svého závodu dostatek pracovních sil
za situace, kdy není reálné všechny získat
přímo v místě.
n Region a energetická bezpečnost. Často opomíjeným faktem je závislost dopravy
a dopravní obsluhy regionu na neobnovitelných, zejména ropných produktech. Automobilová i bus doprava ještě dlouho budou zcela záviset na tomto druhu energie.
Při jakýchkoliv globálních výkyvech tato
surovina okamžitě cenově akceleruje, což
negativně ovlivňuje regiony hned dvakrát.
Dostává-li se ekonomika do recese, zároveň
se prodražuje dopravní obsluha regionu,
a to jak individuální, tak veřejnou dopravou. U železniční regionální dopravy tento
dopad není tak výrazný jako u bus dopravy, kde cena paliva je zásadní nákladovou
položkou. Další výhodou je fakt, že nyní se
u železniční dopravy již testuje možnost
nezávislé hybridní trakce (obdoba hybridních pohonů u automobilů), která nejen
významně snižuje běžné provozní náklady, ale současně prakticky snižuje závislost
této dopravy na ropných palivech, aniž by
to představovalo milionové investice do závislé elektrické trakce. Garance dostupnosti
železniční dopravy i za nedostatku ropných paliv je pro regiony závislé na veřejné
mobilitě nezanedbatelnou bezpečnostní
pojistkou a zásadně hovoří ve prospěch
zachování a podpory fenoménu regionální
n
železnice.
petr tejkl
poradce v oboru dopravního marketingu
jan šatava
odborný poradce v oblasti dopravy
červen 2013
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
rychlodráha praha-kladno už jistá?
p
o několika letech nekonečných diskusí se tak snad konečně přejde od
teorií k praktickému uskutečnění tohoto projektu.
O nutnosti modernizovat velice přetíženou trať do Kladna a zároveň vyřešit kapacitní spojení centra Prahy s dnešním Letištěm
Václava Havla se hovoří už řadu let. Dokonce
kvůli tomu vznikla i společnost PRaK, která
měla projekt rychlodráhy připravovat. Nakonecskončilavlikvidaci,protožepodlenáměstka středočeského hejtmana PhDr. Marcela
Chládka, MBA, už splnila svoji roli a nebyla
dál potřebná. »Byla to společnost, která táhla ten projekt, připravovala různé studie, ale
v posledních letech byl její výkon téměř nulový,« řekl primátor Kladna Ing. Dan Jiránek, který ve společnosti PRaK působil.
Podle obou politiků nyní vybudování
rychlodráhy závisí především na státních
orgánech.
pomoci má také
evropSká dotace
Nová rychlodráha bude dvoukolejná, elektrifikovaná a na většině jejích úseků se zvýší traťová rychlost na 120 km/hod, někde
dokonce až na 145 km/hod.
Při budování rychlodráhy se rovněž počítá s modernizací mostů, nádraží, přejezdů,
stejně jako s výstavbou protihlukových zdí.
Nejlépe připravený na modernizaci je úsek
mezi Kladnem a Veleslavínem, který letos
prošel posouzením o vlivu stavby na životní
prostředí (EIA). Náklady na rekonstrukci při-
viZuaLiZacE: MČ Praha 6
Nejpozději v příštím
roce by se měla začít
na prvním úseku stavět
nová rychlodráha, která
v budoucnu spojí centrum
Prahy se středočeským
Kladnem a pravděpodobně
také s ruzyňským letištěm.
Vizualizace možné podoby budoucí stanice rychlodráhy Praha-Veleslavín.
Z dokumentů o posouzení
vlivu stavby na životní
prostředí vyplývá,
že dvoukolejná trať
z větší části povede
po stávající železnici.
bližně 20kilometrového úseku se pohybují
kolem osmi miliard korun, součástí této etapy budou i úpravy nástupiště na Masarykově
nádraží a Negrelliho viaduktu v Praze.
»Snažíme se maximálně urychlit přípravné práce, aby mohla být na stavbu využita
dotace z Evropské unie,« uvedl Ing. Petr
Šlegr, náměstek ředitele Správy železniční
dopravní cesty, státní organizace.
SŽDC rozdělila výstavbu rychlodráhy kvůli
omezeným možnostem financování na dvě
– z pražských Bubnů do Ruzyně a z Ruzyně do Kladna. V dohledné době se zatím
nepočítá se zahájením modernizace prvního uvedeného úseku, protože by byla
finančně značně nákladná. Hovoří se totiž
až o 27 mld. Kč, které by bylo nutné na mo-
dernizaci nejen vynaložit, ale především
také získat. Proto se začne s levnější a méně
problémovou částí.
nový přeStupní terminál
na kladně
První úpravy se nejspíše dočká Negrelliho
viadukt, který spojuje Masarykovo nádraží
a nádraží Bubny. Další etapou podle Petra Šlegra bude výstavba dvoukolejné tratě
v Kladně, kde zároveň projde kompletní
rekonstrukcí hlavní vlakové nádraží. U zastávky Kladno-město zase vznikne přestupní terminál, který propojí autobusovou
a vlakovou dopravu. Dalším navazujícím
úsekem, který bude mít nově dvě koleje,
bude část mezi Kladnem a Jenčí.
Z dokumentů o posouzení vlivu stavby
na životní prostředí vyplývá, že dvoukolejná
trať z Ruzyně do Kladna z větší části povede po stávající železnici. Rychlodráha bude
končit na pražském Masarykově nádraží, které rovněž projde zásadní přestavbou. V současné době se řeší změna územního plánu,
která by umožnila zástavbu lokality tohoto
n
nádraží se zachováním jeho funkce.
tomáš johánek
BuiLDiNG NEWS
UDĚLEJTE ZE SVÉ ZNAČKY
LIBOVOU ZÁLEŽITOST
Rozhodl jsem se podnikat, abych si dokázal, že na to mám. Zkusil
jsem si, jaké to je, pracovat ve dne v noci, a s rostoucí firmou bylo
nevyhnutelné, abych si kolem sebe vytvořil kvalitní tým lidí. Vítězství
v soutěži Firma roku mi pomohlo posílit image značky Steinhauser
a tím i pozici atraktivního zaměstnavatele. Nyní už na chod firmy jen
dohlížím a vrátil jsem se učit na univerzitu.
firmaroku.cz
zivnostnikroku.cz
facebook.com/CeskePodnikani
Ladislav Steinhauser
spolumajitel firmy Steinhauser, s.r.o.
Firma roku 2011
Projekt pod záštitou a odborným dohledem HK ČR.
MO001438
MO6_27_38.indd 29
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
Státní dotace pomohou
obcím s rekonstrukcemi
jejich objektů
Vlastníci soukromých i veřejných budov mohou k jejich
rekonstrukci využít státních dotací. Aktuální jsou momentálně
dva programy – Nová zelená úsporám a Panel 2013+.
o
ba jsou určeny pro všechny vlastníky nemovitostí, tedy také pro obce,
i když v případě Nové zelené úsporám se první výzva týká výhradně majitelů
rodinných domů.
Programem, který si klade za cíl úsporu
energií v budovách, je program Nová zelená úsporám. Poběží v letech 2013 až 2020,
přičemž jako první se podpory dočkají
komplexní rekonstrukce rodinných domů.
Nová zelená úsporám se nyní inspirovala
některými postupy uplatňovanými v rámci
Operačního programu Životní prostředí.
»Nové bude například to, že se budou
vyhlašovat jednotlivé výzvy na přesně daná
opatření, jež budou v rámci tohoto programu podporována,« uvedl Jaroslav Hrubeš
z Úseku řízení ostatních programů Státního
fondu životního prostředí (SFŽP) ČR.
»Program Nová zelená úsporám se stane významným prorůstovým opatřením
s pozitivními dopady na českou ekonomiku. A to jak přímo na státní rozpočet, tak
na rozvoj podnikatelské sféry. Profitovat
z něho budou především občané a dále fir-
my ve stavebnictví, strojírenství a dalších
souvisejících oborech. Dalším nezanedbatelným přínosem je i zlepšení vzhledu našich měst a obcí,« konstatoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
výše dotace podle
procentního Snížení
energetické náročnoSti
Nová Zelená úsporám počítá s přímou dotací podle procentního snížení energetické
náročnosti budovy, bonusem například
na pořízení nového kotle v souladu s podmínkami programu a dotací na projektovou dokumentaci rekonstrukce domu.
Nově se bude podporovat výměna kotlů
na tuhá fosilní paliva za nové zdroje tepla
s lepšími parametry a také instalace solárních systémů na ohřev teplé vody.
Podle dostupných informací by program
měl do roku 2020 disponovat celkovou částkou 75 mld. Kč, první výzva počítá s rozdělením 1,4 mld. Kč. Nová zelená úsporám
bude probíhat tak, že se budou vyhlašovat
jednotlivé výzvy, stanoví se oblast podpory
a výše prostředků. Příjem žádostí ve výzvě
bude zastaven buď uplynutím lhůty výzvy,
nebo při přečerpání alokace o nastavenou
hodnotu. Administrace všech žádostí bude
probíhat výhradně na pracovištích SFŽP
(k využití je jich celkem 14).
Stát Se chyStá poSílit
program panel 2013+
Majitelé panelových a bytových domů
mohou v letošním roce využít program
levných úvěrů na rekonstrukce těchto nemovitostí Panel 2013+. Vláda momentálně
jedná o navýšení rozpočtu programu, který
je určen všem majitelům bytových domů
bez rozdílu stavební technologie. Program
mohou využít právnické i fyzické osoby,
společenstva vlastníků, obce a další majitelé obytných domů.
Program Panel 2013+ nabízí výhodné
nízkoúročené úvěry na opravy a modernizace. Podobně jako u Nové zelené úsporám
je při posuzování žádostí o úvěr kladen důraz na komplexnější opravy domů. Každá
žádost se posuzuje individuálně. Výše úrokové sazby přitom závisí na délce úvěru,
způsobu jeho zajištění a bonitě klienta.
»Úvěr z programu lze čerpat na výdaje,
které souvisí s opravou či modernizací, jak
je uvedeno v nařízení vlády. Vždy záleží zda
se jedná o opravu a modernizaci a nikoli
o výstavbu,« uvedla k možnostem čerpání
úvěru Jana Marešová, ředitelka oddělení
marketingu Státního fondu rozvoje bydlení
(SFRB). Další informace včetně metodických pokynů pro žadatele jsou k dispozici
n
na webu StFRB (www.sfrb.cz).
tomáš johánek
BuiLDiNG NEWS
Sbírá hvězdičky také váš sběrný dvůr?
Ideální sběrný dvůr by měl být co nejdostupnější, uklizený,
s ochotnou obsluhou, přívětivou otevírací dobou
a širokým rozsahem odebíraných komodit.
p
rávě taková místa hledá soutěž Sběrný dvůr roku, která byla nyní zahájena. Hlasovat budou přímo občané,
tři z nich mohou být navíc odměněni mobilním telefonem značky Samsung. Soutěž
pořádá nezisková organizace ASEKOL, která od roku 2005 provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení.
Sběrných dvorů je v Česku více než 1160.
Společnost ASEKOL, která ze sběrných dvorů sváží k recyklaci staré elektrospotřebiče, se rozhodla odměnit ty nejlepší z nich.
»V zájmu co největší autenticity budou
sběrné dvory hodnotit sami občané, a to
pomocí vyhledávače na www.sberne-dvory.
cz,« poznamenává Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL.
Soutěž Sběrný dvůr roku se koná až
do listopadu, kdy se uskuteční závěrečné
vyhodnocení. Kromě výsledků hlasování
veřejnosti bude přihlédnuto k počtu komodit, jež dvůr shromažďuje (například sklo,
30
MO6_27_38.indd 30
plasty, kovy atd.) – a také k množství zpětně
odebraného elektrozařízení. Nejlepší sběrný dvůr v kategorii obcí do deseti tisíc obyvatel získá finanční odměnu 30 tisíc korun,
vítězný sběrný dvůr v kategorii obcí nad deset tisíc obyvatel pak 70 tisíc korun.
Odměněni budou i hlasující občané. Stačí, aby každý po oznámkování sběrného
dvora vyplnil jednoduchý registrační formulář, čímž bude zařazen do jednoho ze
tří slosování. V každém z nich bude možné
vyhrát jeden z devíti USB flashdisků Maxell
s kapacitou 32 GB či mobilní telefon Samsung Galaxy Pocket Black. První průběžné
losování se uskutečnilo už 15. května, další
proběhnou 15. srpna a 15. října.
»Hlasováním mohou lidé nejen podpořit „svůj“ sběrný dvůr a soutěžit o mobilní
telefon, ale pomůžou také dalšímu zlepšování nebo rozšiřování služeb dvorů – a díky
tomu i celé myšlence ekologického třídění
odpadů,« vysvětluje Hana Ansorgová.
Jak se vybírá
nejlepší sběrný dvůr
Občané se mohou zúčastnit hodnocení dvorů
pomocí vyhledávače www.sberne-dvory.cz.
Každý si na něm najde příslušný sběrný dvůr
a ohodnotí jej 0 až 5 hvězdičkami, a to v těchto
kategoriích: dostupnost, přístupnost, pořádek,
otevírací doba, ochota obsluhy a rozsah odebíraných komodit. Občané mohou k hodnocení
sběrného dvora připojit i slovní komentář.
Soutěž trvá až do listopadu 2013.
Na témže vyhledávači je uváděno i průběžné
pořadí hodnocených sběrných dvorů.
ASEKOL má uzavřeny smlouvy o zřízení
míst zpětného odběru s 4214 městy a obcemi a 2568 opravnami a prodejnami elektro. Další tisíce sběrných míst vznikly díky
vývoji a instalaci různých druhů kontejnerů
na drobná elektrozařízení. Více než 15 tisíc
sběrných míst zajišťuje této společnosti
nejhustší sběrnou síť ze všech kolektivních systémů v ČR i v Evropě. Loni ASEKOL
vybral od každého občana ČR průměrně
/st/
1,63 kg elektroodpadu.
červen 2013
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
hospodárné využívání území:
omez, recykluj, kompenzuj /1
červen 2013
MO6_27_38.indd 31
b.
e
kty
Právní, plánovací
a ekonomické nástroje,
spolupráce, governance
a integrované
přístupy
ía
áln
Soci
sp
e
Opuštění
Mix nástrojů
Plánování
sp
a.
y
kt
na řadě je recyklace Území
V případě spotřeby materiálů, surovin či
vody jsou samozřejmé recyklační principy,
ale pro využívání urbanizovaného území je důsledná recyklace stále novinkou.
Principy recyklace urbanizovaného území
(Circular land use management) by se však
měly promítnout do všech politik a strategií
na podporu udržitelného využívání území.
Recyklaci znázorňuje schéma vpravo nahoře. (Fáze a: zábory nezastavěného území,
jeho využívání a útlum jeho využití. Fáze b:
vyloučení již urbanizovaného území, které
není vhodné pro opětovné využití. Fáze c:
aktivace stávajícího územního potenciálu:
brownfieldy, proluky, územní rezervy a zahušťování stávající výstavby; regenerace
městské struktury; pozemky, pro něž se připravují rozvojové záměry.)
Lze nárůst zastavěných ploch vnímat
jako zvyšování životní úrovně, nebo jde
o plýtvání s cennými zdroji? Jedná se o po-
environmentální Služby půdy
Jsou zde ale i další dopady, jež na první pohled nemusí být zřejmé. Tím, že všichni stále
zvyšujeme své prostorové nároky (a rozšiřujeme zastavěné území měst a obcí), nevratně ničíme to, čemu se říká »environmentální
služby půdy«. Tedy služby, jež nám nezastavěná půda poskytuje neustále a většinou
zdarma, bez ohledu na to, kdo ji vlastní (parky, zahrady, pole, louky, lesy, mokřady).
Zástavbou další půdy je celá společnost
okrádána o hodnoty, které tyto environmentální služby půdy představují. A často
jsou daleko vyšší, než je sama hodnota stavebních pozemků na této půdě. Snižuje se
tím také dostupnost prostředí vhodného
pro regeneraci sil v přírodě. Je to tím, že jednotlivci, případně organizace, jež při uplatňování svých prostorových či obchodních
Přechodné
využití
Ekonomické a
ty
pe k
chybí informace o využití ploch
Obce a města si vážnost situace často neuvědomují a v rozvojových dokumentech
(územní plány, rozvojové strategie) spíše
podporují rozvoj na nezastavěném území,
který je pro investory snazší a atraktivnější.
Obcím obvykle chybí též informace o efektivitě využívání zastavěného území. Tato
data nikdo neshromažďuje, nehodnotí. Nikdo dlouhodobě nehledá řešení a nepracuje s vlastníky podvyužitých ploch.
Na podporu jednoduchých přístupů, jež
obcím i regionům pomohou získat informace o využívání urbanizovaného území,
se zaměřil projekt CircUse. Získaná data
umožní zacílit rozvojové dokumenty tak,
aby podporovaly efektivnější formy využívání urbanizovaného území. Mnoho
regionů totiž čelí masivní suburbanizaci,
v jiných mají na vývoj využití území neblahý vliv ekonomická krize a demografické
změny. Nevhodné využívání území vytváří
vysoké požadavky na zábory půdy a spotřebu energií. Má své dopady i na klimatické
změny a územní konkurenceschopnost.
krok? V určitém směru asi ano, ale tím, že
ke svému životu potřebujeme stále více
místa, si také škodíme. S větší prostorovou
spotřebou zastavěných ploch na občana:
n narůstají ceny tzv. rozvojových externalit (údržba, výstavba a provoz ulic, silnic
a jiné rozsáhlé veřejné infrastruktury, např.
elektřiny, vody, kanalizací, škol, nemocnic);
n roste energetická náročnost (spotřebováváme více materiálu, vytápíme větší prostory, překonáváme delší vzdálenosti);
n ubývá krajina (zemědělská půda, lesy,
příroda) a hodnoty, které nám přináší.
Opětovné
využití
gické as
d
ůsledkem nárůstu zastavěného
území je pokles hospodárnosti využívání území, které se vyznačuje
výskytem podvyužitých a nevyužitých zastavěných ploch (brownfields), zvyšováním
cen rozvojových externalit a snižováním
územní konkurenceschopnosti.
c.
Ekolo
Neustálá spotřeba zastavěných ploch na jednoho obyvatele
u nás poukazuje na neudržitelnost dnešního způsobu
využívání území. Celkový nárůst zastavěných ploch totiž
není nikterak vázán na růst populace a nejsou dostatečně
uplatňovány recyklační principy využívání území.
Využívání
Pozastavení
využívání
zájmů takové ztráty způsobují, tuto ztrátu
dostatečně nekompenzují a nikdo a nic je
k tomu ani nenutí.
Zastavěné plochy zatím obce a města nevnímají jako něco, s čím lze opět počítat – tj.
recyklovat pro jiné využití. Žádný úředník,
konzultant ani nezisková organizace nemá
za úkol sledovat kvalitu využívání zastavěného území obcí, měst a regionů. Přitom již zastavěné podvyužité plochy jsou
součástí rozvojového potenciálu obcí. Nesoustřeďujeme se na to, aby se majitelům
daných ploch pomáhalo tento potenciál
plně využít.
Přestože máme zákony, jež regulují územní rozhodování, ochranu zemědělské půdy a přírodních hodnot krajiny, strategie
a územně plánovací dokumenty, neumí
zatím náš právní rámec ochránit veřejný
zájem v území. Ochránit tento zájem není
lehké, je k tomu třeba aktivní účasti obcí
a jejich obyvatel. (Příště o možnostech porovnávání efektivity využívání území.) n
jiřina bergatt jackSon
ředitelka institutu pro udržitelný rozvoj sídel, o. s.
O projektu CircUse
Mezinárodní projekt circuse (březen 2010–srpen 2013) se zaměřil na zlepšení využívání území s mottem:
»omez – recykluj – kompenzuj«. Za českou stranu se jej účastní Ústecký kraj a institut pro udržitelný rozvoj
sídel o.s. (iurS). Podpořen byl z programu cENTraL EurOPE.
Cíle projektu:
podpora udržitelných forem využívání území;
n snižování záborů půdy;
n zvyšování soukromých investic do již urbanizovaného území;
n koordinace veřejných investic a financování;
n koordinace investic směrem ke zvyšování ekonomické efektivity a udržitelnosti urbanizovaného území.
Partneři projektu vyvinuli klimaticky šetrné koncepty využívání území, pro něž vytvořili nové nástroje, které
demonstrovali v pilotních projektech. Pilotním projektem v Čr byla příprava studie pro regeneraci lokace
Krásné Březno v Ústí nad Labem.
n
Nástroje projektu CircUse:
n databáze pozemků vhodných pro rozvojové aktivity;
n mapy orientované na management udržitelného využívání území;
n akční plány podporující udržitelné využívání území;
n nové instituční formy podporující účinnější management urbanizovaného území.
více na: www.circuse.eu, www.urbaninfo.cz/projekt-circuse/, www.kr-ustecky.cz, sekce rozvoj kraje (Projekty).
31
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
čistá energie: tmel
i šém »klima-regionu«
p
odepsaly evropskou Úmluvu starostů a primátorů se závazkem snížit do roku 2020 emise minimálně
o 20 %, k čemuž musí do roka předložit
Akční plán udržitelné energetiky. Coby
malá venkovská sídla však teď mohou tuto
strategii nově zpracovat i jako společnou,
v níž emisní přínosy mikroregionu rozpočítají na každou z obcí. A právě v tomto ohledu se vklad Kněžic výrazně projeví: Díky
bioplynce s kogenerací a obecní výtopně
na bio-masu jsou totiž téměř soběstačné
v teple a přebytkové v elektřině.
České obce v projektu získaly partnera
k inspiraci – dolnorakouský energetický
»klima-region« Waldviertler Kernland (přibližně 20 km pod Zwettlem). Jeho energetická vizitka stojí za pozornost. Tamních
13 obcí kolem spádového Ottenschlagu
už totiž společnou energetickou koncepci
má – dokonce s cílem z dnešní míry energetické soběstačnosti 40 % dospět až na
hranici 100 %. Připomeňme, že donedávna
šlo o ekonomicky slabší oblast s odlivem
mladých lidí. Bylo zřejmé, že region musí
zahájit frontální tažení na zemské, státní
i evropské dotace i na úvěry, jež pomohou
na svět novým projektům. Jasné bylo i to, že
tyto projekty by neměly být nahodilé, nýbrž
logicky propojené promyšlenou koncepcí.
až do roku 2030. Na 90 stranách autoři načrtli možnosti, náklady, přínosy i rizika.
Vše s cílem akcelerovat hospodářství regionu a vytvářet pracovní místa řešící odliv
mladých. »S koncepcí v ruce můžeme nyní
v roli garanta efektivněji podporovat u bank
i úřadů žádosti našich občanů, podnikatelů
i obcí o úvěry či dotace na jejich energetické investice!« konstatuje Dieter Holzer, její
iniciátor, garant, předseda regionu i místostarosta Ottenschlagu.
Namátkou se zastavme alespoň u některých projektů, které koncepce zahrnuje
a s nimiž se seznámili zástupci našich obcí.
fotovoltaika všem
Solární elektrárna o výkonu 20 kWp na střeše školy v Ottenschlagu má přínosů hned
sedm. Postavil ji a vlastní Franz Führer,
obchodník se slunečními moduly. Na domě
má fotovoltaiku, z ní napájí elektromotor
hybridního auta i tepelné čerpadlo s hlubinnými vrty. Nájem školní střechy obci
neplatí, ale za 13 let (kdy se mu investice
i s malým ziskem vrátí) jí elektrárnu daruje.
A efekty? Pro školu didaktický, pro investora propagační i komerční, pro obec
(neschopnou zdroj zainvestovat) zlepšení
jejího portfolia zelené energie a po převzetí elektrárny do konce její životnosti, tj.
dalších 12 let, vítané příjmy, pro síť efekt
energetický. A pro zájemce už právně prošlapaná cesta v konstrukci smlouvy. Chceme ji pro inspiraci? Není prý problém! (Jen
nevím, že by o ni někdo z ČR požádal…)
FOTO: auTOr
Společná energetická vize
Právě tak byl projednán a s pomocí energetické agentury dokončen ucelený koncept,
podle něhož všechny obce s celkem 13 500
obyvateli zinventarizovaly stávající a rozplánovaly nové zdroje obnovitelné energie
i formy úspor tepla, elektřiny a emisí CO2
Bioplynku v Kněžicích si budou moci
prohlédnout i účastníci konference 19. 6.
32
MO6_27_38.indd 32
hitem jSou občanSké projekty
Autoservis Wilhelma Böhma v téže obci
směřuje k titulu Emisně neutrální firma.
Pomáhá mu k tomu biomasová výtopna,
soláry na střeše i propagace elektromobility
nabídkou elektrokol. Obec má zase sluneční elektrárnu, slouží jí centrální výtopna
na biomasu, ekologicky vytápějící i lázně.
Našince zaujme i modernizace veřejného
osvětlení LED-diodami v blízkém Martinsbergu. Využití tepla z odpadní koupelnové vody ve větších provozech společností
RAIN-O-TEC je zatím novinkou i pro Rakušany. Ale majitel firmy se chystá nabízet
řešení rovněž do Česka.
V sídle i u nás známé společnosti Sonnentor v nedalekém Sprögnitzu zaujme
celý mix energetických alternativ. Z bylinek
od ekosedláků tam kouzlí čaje, přičemž
využívají pasivní přístavbu objektu, topení
FOTO: auTOr
V minulém vydání jsme psali o projektu Komunity pro
zelenou energii. V rámci širšího projektu evropského,
zaměřeného na malé obce snižující emise CO2 energetickými
úsporami či obnovitelnými zdroji energie, se ho v České
republice účastní pět obcí na Nymbursku z MAS Mezilesí, a to
Kněžice a sousední Chotěšice, Chroustov, Záhornice a Sloveč.
V Grafenschlagu energetik regionu
ukazuje, kudy ve škole s rekuperací
proudí do tříd čistý svěží vzduch.
Nenechte si ujít
vize a aktivity Kněžic, kraje Walviertler Kernland,
dalších rakouských energetických regionů i německých obcí Treuenbrietzen-Feldheim a alheim
představí konference Na cestě k energetické
soběstačnosti obcí a regionů.
Termín: středa 19. června 10–16 hodin.
Místo: kulturní fórum v Praze, Jungmannovo
náměstí 18 od 10 do 16 hodin (vstup zdarma
– po registraci na: [email protected]).
Přesný program konference je vyvěšen na:
www.calla.cz
ZDrOJ: SDruŽENí caLLa
štěpkou i proud z fotovoltaiky. Tu podílově
financovali také zákazníci, což se jim z jejích zisků splácí poukázkami na firemní biopotraviny. Podobný model umožnil v Grafenschlagu, dnes se šedesátimetrovými – ale
brzy až dvěstěmetrovými větrníky o výkonu
3 MW, aby agregáty podílově financovali
občané. Ti si ze zisku za prodanou elektřinu
postupně kupují akcie v akciovce, která větrný park vlastní.
Smluvně ošetřených partnerství obcí
s podnikateli i občany je v regionu více
a všechny jsou učebnicí možných forem
rozvoje čisté energetiky. Některé z nich lze
uplatnit i u nás, a to i při současném, značně zjednodušeném tažení proti oboru obnovitelných zdrojů energie. Praxe sousedů
dokládá, že chytře rozvíjená zelená energetika není »koulí na noze« regionu. Naopak,
může být »šémem« k jeho rozmachu.
Uvážíme-li i turistická lákadla třeba obce
Mohndorf s jejím kulinářstvím, festivaly,
suvenýry i celkovou image točící se kolem
máku či »zážitkový svět whisky« v Roggenhofu, v dubových sudech s tisíci litry zlatavého moku z tamního žita (s biovýtopnou,
bioplynkou i rekuperací tepla), je jasné,
proč půvabný kraj s lesy a jezírky ožil a mlan
dí z něj odcházejí už jen minimálně.
karel merhaut
LEa/ag. BiociT/pro ciTYplan
červen 2013
31.5.13 10:47
FOTO: KaSTEN
Součástí přestavby radotínské MŠ bylo i zateplení jejího obvodového a střešního pláště.
nová třída v mateřské
škole v radotíně
Vznikla přestavbou bývalého školnického bytu. Na jeho
půdorysu vznikla v přízemí třída o rozloze 45 m2 se sociálním
zázemím a obslužnou kuchyňkou, v patře se pak našlo
místo na malou hernu, v níž budou děti, může jich být až 15,
zároveň po obědě spát.
t
aková zpráva je vždy příjemná. Zrodila se v rámci investiční akce, kterou
téměř celou pokryla dotace hlavního
města Prahy.
Ve výběrovém řízení na realizaci přestavby, na zateplení a rozšíření kapacity mateřské školy, uspěla neratovická společnost
KASTEN s. r. o.
Nejnáročnější z celé realizace, což bylo
zateplení obvodového a střešního pláště,
vnitřní stavebně-dispoziční úpravy, výměna výplní otvorů, povrchové úpravy stěn
a stropů (štukové omítky, omyvatelné nátěry, obklady), nové podlahové krytiny (linoleum, dlažby, koberce), instalace nové
elektroinstalace a zdravotechniky, včetně
dodávky a montáže doplňků a venkovní
parkové úpravy objektu, byly vnitřní stavebně-dispoziční úpravy. Hlavně nové jádro a instalace v něm. Přes vysokou odbor-
nou náročnost se, díky bravurní koordinaci
jednotlivých řemesel, podařilo vše zvládnout ve velmi krátké době a ve vynikající
kvalitě, která trvale zvýšila technické a užitné vlastnosti školky. Významně k nim patří
také zmírnění členitosti pozemku a provedené parkové úpravy. Dokládá to péči věnovanou snadnějšímu a hlavně bezpečnějšímu pohybu dětí po zahradě.
V uplynulých šesti letech prošly radotínské školky velkými změnami. Díky úpravám
stávajících prostor a kultivací obslužných
částí dosud využívaných pro jiné účely, přibylo od roku 2007 v Radotíně ve školkách
90 nových míst. Díky dotačním titulům
a investičním prostředkům Městské části
Praha 16 se podařilo vyměnit okna a zateplit fasády všech mateřských škol městské
části. Nová třída, říká se jí třída Kuřátek,
změny uzavírá. Děti si mají kde hrát… /st/
Mateřská škola v Radotíně
n
n
n
n
n
n
n
n
Vedoucí projektu: Martin Kopecký
Stavbyvedoucí: Marek Bergmann
Investiční náklady: 4 337 768 Kč
Termín realizace: září 2012– duben 2013
Popis objektu: cihlový dům
Investor: Městská část Praha 16
Lokalita: Praha 16 – radotín
Projektová dokumentace: ing. E. Pazderková
FOTO: KaSTEN
KaSTEN, spol. s r.o., je členem cechu pro
zateplování budov, držitelem certifikátu iSO 9001,
iSO 14001 a OhSaS 18001, držitelem Osvědčení
odborné způsobilosti k provádění ETicS.
Detail jednoduché stříšky nad vchodem
do mateřské školy.
Více než
1 350
zateplených domů,
více než
175000
spokojených lidí.
v roce 2010 společnost získala titul
Firma roku 2010 Středočeského kraje.
ZDrOJ: KaSTEN
červen 2013
MO001381-2
MO6_27_38.indd 33
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
Ústavní soud zrušil přechodné ustanovení pro provoz
videoloterních terminálů (VLT) na území obcí a měst,
které jejich provoz regulují obecně závaznou vyhláškou.
Podle provozovatelů jde o prohru obecních rozpočtů,
neziskových organizací a veřejně prospěšných projektů,
které jsou na prostředcích z loterií závislé.
S
družení provozovatelů centrálních
loterních systémů a dalších her
(SPELOS) varuje zejména před tím,
že současná situace se může dotknout zaměstnanosti.
»Začnou-li obce a Ministerstvo financí
verdikt Ústavního soudu ihned prosazovat,
o práci přijdou nejen přímí zaměstnanci
loterních společností, jichž je v republice
zhruba 11 tisíc, ale i obsluha heren či barů,
dodavatelé, výrobci softwarových řešení
a další. Celkem jde až o 50 tisíc osob! Hospodským se sníží tržby, o své příjmy přijdou
majitelé nemovitostí, v nichž jsou loterie
provozovány, kteří v dobré víře v kontinuitu
provozu investovali a rekonstruovali,« uvedl Ing. Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS,
v reakci na článek Matěje Hollana Hazard
lze už konečně z úrovně obcí regulovat!
(viz MO č. 5/2013, str. 38 – pozn. redakce).
»Je třeba si uvědomit, že ve městech
a obcích zůstává až 60 % z celkových tržeb
provozovatelů. Rozhodně totiž nejde pou-
ze o loterní daň a další povinné odvody.
Největší část tvoří prostředky, které získávají provozovatelé hospod a restauračních
zařízení, v nichž jsou loterie provozovány.
Ti pak následně ze svých příjmů odvádějí daně a platí zaměstnance, jejichž mzdy
jsou samozřejmě rovněž zdaněny – tedy
peníze jdou opět státu, potažmo městům
a obcím,« pokračoval Petr Vrzáň.
příručka, která by mohla
zaujmout i radnice
Jak dále upozornil, SPELOS, který obcím
a městům nabízí součinnost i odborné
rady, spolupracuje také s Českým institutem pro výzkum závislostí, a aktivně tedy
přistupuje k problematice zodpovědného hraní. SPELOS nyní vytvořil průvodce regulací loterií, který je doplněn vzory
obecně závazné vyhlášky a deklarace.
(Příručku lze stáhnout z webu SPELOS
www.spelos.com pod odkazem »Jak správně
regulovat«.)
iLuSTraČNí FOTO: archiv hN
provozovatelé loterií
nabízejí obcím spolupráci
při regulačních opatřeních
Videoloterní terminály: Zakázat je hned,
či počkat na vypršení platnosti povolení?
»Věříme, že k této problematice budou obce přistupovat uváženě s ohledem
na možné důsledky unáhlených rozhodnutí a loterie na svém území ponechají až
do doby vypršení platnosti povolení, případně zvolí jiné kompromisní řešení. Jde
např. o dohodu s provozovateli ve formě deklarace, která představuje účinné a osvědčené samoregulační opatření, týkající se
hlavně veřejného pořádku, odstranění reklam a jackpotů, úprav vzhledu provozoven
apod. Tento regulační koncept se už osvědčil v řadě měst a obcí,« dodal Petr Vrzáň.
Podle výkonného ředitele SPELOS je
v opačném případě velmi pravděpodobné,
že u nás – jako např. v Polsku nebo na Ukrajině, kde došlo k obdobné situaci – začne
bujet nikým nekontrolovaný a neregulovatelný nelegální hazard s tím, že z něj stát
ani obce nebudou mít žádné finanční prostředky a nebude zde ani existovat řádný
dohled nad dodržováním zákazu hry dětí
/st/
a mladistvých.
pro ekologičtější mhd se chystá miliarda
Již v červnu by v rámci OP Životní prostředí měla být
vyhlášena výzva podporující pořízení autobusů na stlačený
zemní plyn (CNG) i výstavbu CNG plnicích stanic. Celkem
se pro tyto účely připravuje až jedna miliarda korun.
d
otace budou určeny pro oblasti
s největší prašností. Nicméně nadlimitní koncentraci pevných částic
PM10 bylo u nás v roce 2011 vystaveno přes
50 procent obyvatel.
Příslušná výzva v OP Životní prostředí bude počítat s tím, že takto podpořené
CNG autobusy budou moci kromě měst nakupovat i soukromí dopravci – musí je však
využít pro městskou hromadnou dopravu.
Plnicí stanice na CNG budou muset »sloužit« po dobu trvání projektu jen městským
autobusům. Výzva se nebude týkat celé ČR,
nýbrž pouze omezeného výčtu měst, která
jsou dnes nejvíce zatěžována emisemi z dopravy, především prachovými částicemi.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se
tak rozhodlo pomoci oblastem s nejhorším
34
MO6_27_38.indd 34
ovzduším. Uskutečnění samotných projektů je ještě podmíněno schválením nové
podpory v rámci OP Životní prostředí ze
strany Evropské komise.
»Bude-li zařazení nové formy podpory schváleno, může být na podporu této
aktivity alokována částka až 1 mld. korun
z prostředků Evropské unie. Podrobné informace chystáme ve spolupráci s MŽP
a v nejbližší době je zveřejníme na našem
webu www.ngva.cz,« říká Ing. Zdeněk Prokopec, předseda představenstva Asociace
NGV, neziskové odborné platformy pro
podporu implementace a provozu technologií pro využití zemního plynu a biometanu v dopravě (NGVA).
Mezi města s vysokou koncentrací pevných částic PM10, která budou moci vy-
Česká republika
a pohon vozidel na CNG
Dnes je v Čr již více než 400 autobusů s pohonem
na stlačený zemní plyn (compressed natural gas
– cNG), přičemž jejich počet za poslední rok
vzrostl o téměř 11 %. v Evropě je již přes 278 tisíc
cNG autobusů a celosvětově jich je bezmála
700 tisíc. cNG pohon má u nás také stále větší
počet vozidel pro komunální údržbu.
celkem je v České republice provozováno už více
než 5500 cNG vozidel.
ZDrOJ: aSOciacE NGv
užít chystanou podporu pro CNG, patří
např. Ostrava či Brno. Silně znečištěné
ovzduší má rovněž Ústecký kraj. Tam se
CNG autobusy sice už využívají, ale zatím
v malém počtu. Dopravní podnik města
Ústí nad Labem však však již koncem června
pořídí dva CNG busy Mercedes Citaro a tři
CNG busy Solaris Czech. Další dva 15metrové CNG busy přibudou do vozového
/st/
parku podniku letos na podzim.
červen 2013
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
elektronické
veřejnému osvětlení
kyne od roku 2014 šance zadávání
veřejných
Jestliže se v tomto programovém období EU choval
OP Životní prostředí (stejně jako jiné evropské či národní
zdroje financování) k veřejnému osvětlení macešsky,
od roku 2014 by se to mělo výrazně změnit k lepšímu.
p
oukázala na to diskuse u kulatého stolu nazvaná Evropské dotační fondy
a renovace infrastruktury měst a obcí
v ČR v programovém období 2014–2020.
Poslední květnové úterý ji v Praze uspořádala společnost Philips za účasti představitelů
ministerstev životního prostředí, průmyslu
a obchodu i vnitra, SFŽP, Svazu měst a obcí
ČR, Hospodářské komory ČR a dalších odborníků s cílem diskutovat o moderním
osvětlení pro obce a města.
Pro nynější programové období EU si
Česko v Bruselu nevyjednalo podporu pro
instalace nejnovějších, energeticky méně
náročných systémů veřejného osvětlení
či rekonstrukce a modernizaci už zastaralých systémů. V příštím programovém období však už má být na projekty zaměřené
na úspory energie vyčleněno ze strukturálních fondů 10 % prostředků. To otevírá nové
příležitosti pro municipality, které chtějí
zefektivnit svoji infrastrukturu, ale dosud
jim na tyto projekty chyběly peníze. Projekty tohoto druhu by měly zahrnovat také
rekonstrukci stávajícího a výstavbu nového
veřejného osvětlení.
Veřejné osvětlení v České republice, jak
potvrdil i předseda Svazu měst a obcí ČR
a primátor Kladna Ing. Dan Jiránek, se
dlouhodobě potýká s podfinancováním.
Přitom jen modernizace zastaralého veřejného osvětlení moderními LED řešeními
může přinést úsporu nákladů ve výši 50 až
75 %. Celkem by tak pro municipální sféru
mohlo jít až o 1,8 mld. Kč ročně.
To je ovšem pouze jedna z výzev, které
stojí před městy a obcemi. V dlouhodobém
horizontu bojují také s financováním údržby osvětlovací soustavy a zajištěním odpovídající kvality osvětlení, která je klíčová
z hlediska vytváření bezpečného a příjemného prostředí na jejich územím.
Obchodní ředitel Philips Lighting Bedřich Quadrát připomněl, že na rozdíl od
naší země si Slovensko v Bruselu vyjednalo
podporu pro systémy veřejného osvětlení
už v tomto programovém období. Nicméně poučením z praxe našich východních
sousedů pro nás je nepodceňovat profesionální přípravu projektů týkajících se
veřejného osvětlení, včetně odpovědného výběru kvalitních světelných produktů
na bázi technologie LED.
Právě tato technologie přináší výhody jak
pro spotřebitele, tak pro obce i pro životní
prostředí a celou ekonomiku. Ekonomické výhody LED osvětlení lze dále znásobit
využitím nových obchodních modelů, jako
je PPP (Public Private Partnership – Spolučerven 2013
MO6_27_38.indd 35
Stav veřejného osvětlení
n v Evropě je přes 90 mil. svítidel veřejného
osvětlení, přičemž 75 % z nich je starší než 25 let.
v Čr je instalováno zhruba 1,4 mil. svítidel a celá
infrastruktura je výrazně zastaralá.
n Moderní osvětlení komunikací nabízí
až 50 % úspory energie ve srovnání se zastaralými
soustavami.
n Kvůli nedostatku financí města dosud často
volila jednorázovou modernizaci infrastruktury
před dlouhodobými projekty. Podle zástupců měst
nebyl tento přístup ideální zejména kvůli nedostatku peněz a nedostupnosti profesionálů, kteří se
zabývají kompletním technickým řešením. Evropské fondy by mohly pomoci tento stav změnit.
n Odborníci vidí největší potenciál v tom, že LED
osvětlení je dnes dostupné všem. Průměrný příkon
svítidla v Čr je 123 W, potenciál úspor moderních
technologií se pohybuje mezi 50–75 %. Potenciál
úspor může dosáhnout 1,82–2,3 mld. Kč ročně.
n Mezi největší výzvy pro města, pokud chtějí
modernizovat veřejné osvětlení, patří zajištění
prostředků na tyto účely.
n Moderní řešení veřejného osvětlení umožňují
kromě snížení energetických nároků i zvýšit
bezpečnost veřejného prostředí. Nejen pocitově,
ale i prakticky, např. vylepšením funkce bezpečnostních kamer nebo zvýšením bezpečnosti
chodců na osvětlených přechodech.
n Podle zástupců měst jsou tato řešení zajímavá
zejména proto, že LED systémy umožňují efektivní
řízení intenzity jasu.
ZDrOJ: PhiLiPS
práce veřejného a soukromého sektoru).
Podobně zajímavý je model Energy Saving
Contracting, kdy firma ESCO (Energy Saving Company) provozující služby EPC
(Energy Performance Contracting) plně
ručí za dosažení smluvně dohodnutých
úspor energie jako zdroje finančních prostředků na úhradu investic potřebných pro
realizaci celého záměru a následné provozování zařízení. Náklady firmy provozující
tento typ služeb jsou hrazeny jen z prokázané úspory výdajů na energii.
Tyto a některé další modely nabízejí
úsporu až 80 % již během prvních pěti let
od uskutečnění projektu.
Jiří Tourek, generální ředitel Philips
Česká republika, na setkání s médii, které
následovalo po diskusi u kulatého stolu,
oznámil, že její účastnici se shodli na potřebě vytvořit odbornou platformu, která by
pomáhala získávat problematice veřejného
osvětlení odpovídající pozornost obyvatel
/st/
měst a obcí i politiků.
zakázek
p
rávě vydaná publikace Elektronické
zadávání veřejných zakázek autorky
Michaely Poremské z produkce nakladatelství Wolters Kluwer ČR představuje ojedinělý počin na trhu. Poskytuje totiž
zasvěcený a praktický výklad k elektronickým výkonům ve veřejném zadávání.
Kniha obsahuje komentář těch ustanovení zákona, která se týkají dané oblasti, a rozbor stěžejních témat
(např. rozšíření použití
elektronických nástrojů, elektronické podpisy v elektronických nástrojích, trestná činnost
v elektronizaci veřejných zakázek atd.). Součástí je CD s bohatým
přílohovým materiálem.
Obsah a ukázky z knihy, kompletní
recenzi a objednávku najdete v e-shopu
Wolters Kluwer: www.obchod.wkcr.cz.
n
daňové
zákony 2013
s komentářem
změn
u
žitečná publikace autorů Ivo Šulce,
Zuzany Rylové, Zlatuše Tunkrové
a Zdeňka Krůčka z produkce nakladatelství BizBooks zevrubně a přehledně
odpovídá na otázku Jaké změny v daňové
oblasti jsou účinné od 1. ledna 2013?
Kniha navazuje na osvědčených osm
předchozích vydání. Najdete v ní aktuální úplná znění daňových zákonů. Ty jsou
v úvodu doplněny komentáři, které pomohou s orientací v provedených změnách
platných od roku 2013.
Publikaci ocení hlavně
daňoví poradci, účetní a podnikatelé, kteří
potřebují mít po ruce
aktuální znění zákonů
týkajících se vyměřování daní k 1. lednu 2013.
Čtyři zkušení odborníci
jasně vysvětlují, o jaké
změny jde a co konkrétně ovlivní.
Publikace je skladem i na e-shopu
BizBooks: www.albatrosmedia.cz/danovezakony-2013.html
n
35
31.5.13 10:47
Správa a rozvoj
péče o památky
se jilemnickým daří
FOTO: raDOvaN MiČa
co Se podařilo
»Náročná revitalizace parku pokračuje i letos,« dodává Bc. Martina Housová
z oddělení památkové péče MěÚ Jilemni-
Spolupráce S vlaStníky památek
Město poskytuje od roku 2004 ze svého rozpočtu příspěvky také na obnovu objektů jiných vlastníků (přesněji těch, které se nacházejí v katastrálním území Jilemnice a Hrabačov). Minimální finanční podíl žadatele
musí činit 40% z celkových nákladů akce.
Přednost dostávají žádosti, které směřují
ke zlepšení prostřední MPZ i města. Podporovány jsou zejména práce v exteriérech
domů, tj. opravy a nátěry venkovních omítek, roubení domů a střech, výměny, opravy
a nátěry okenních a dveřních výplní apod.
Při hodnocení žádostí se klade důraz na zachování prvků kulturní a stavebně-historické hodnoty objektů, navrhované materiály
a způsob provedení prací, které by měly korespondovat s prostředím památkové zóny.
FOTO: archiv MěSTa
Starosta Jilemnice Vladimír Richter s
putovní trofejí »Historických měst roku«.
ce. »Upraveno bylo prostranství mezi budovou zámku a bývalým letním divadlem
a v celém parku proběhla rozsáhlá výsadba
dřevin.« Na realizaci tohoto projektu získalo město grant v projektu Revitalizace významných částí městské zeleně z OP Životní prostředí. Letos se plánuje také obnova
břidličné krytiny zámku.
Díky podpoře Programu regenerace městských památkových rezervací a zón (MPR/
/MPZ) se loni podařilo pokročit s opravou
pláště školy č.p. 288. Zajímavostí je, že školní
výuka probíhá v této budově od jejího vzniku,
tj. od roku 1899. Na kostele sv. Vavřince byla
vyměna báň a kříž a před ním restaurována
socha sv. Barbory. Obnova vitrážových oken
kostela pokračovala z prostředků farnosti.
Upravuje se i okolí objektu, což obnáší především novou zeleň a osazení městským
mobiliářem. Úpravy kolem kostela jsou součástí rozsáhlého projektu a budou pokračovat i v příštích letech. Opravena byla loni
též na jaře nečekaně zřícená korunní římsa
na východním průčelí budovy radnice.
Revitalizace zámeckého parku poničeného orkánem v roce 2007 pokračuje i letos.
36
MO6_27_38.indd 36
Radnice na Masarykově náměstí má nové
průčelí, v plánu je rekonstrukce krovů.
FOTO: archiv MěSTa
n
a území městské památkové zóny
v Jilemnici (asi 5600 obyv.) se nachází 36 nemovitých kulturních památek. K významným počinům památkové
péče města lze řadit zejména obnovu bývalého pivovaru č.p. 1 s expozicí Krkonošského muzea, která byla dokončena v roce
2010 především s podporou tzv. Norských
fondů. Jedná se zároveň o finančně nejnáročnější investici, která si vyžádala přes
30 mil. korun. Dále lze uvést i revitalizaci
Masarykova náměstí z roku 2009 s přispěním dotace ROP Severovýchod, postupnou
regeneraci roubených domků ve Zvědavé
uličce, obnovu měšťanských domů situovaných okolo Masarykova náměstí, obnovu
vnějších omítek a lunetové římsy se sgrafitovou výzdobou základní školy č.p. 288
nebo revitalizaci zámeckého parku.
FOTO: archiv MěSTa
Čtenáři Moderní obce již vědí, že Jilemnice v Podkrkonoší
může být kromě lyžařské tradice pyšná i na svou péči
o památky. Od letošního dubna jí naleží titul
Historické město roku 2012. Blíže k památkám...
Unikátní soubor opravených staveb
lidové architektury ve Zvědavé uličce.
Na území MPZ ani jinde ve městě byste podle Martiny Housové nenašli bezprostředně ohrožené či zcela zanedbané
kulturní památky. »Některé by jistě potřebovaly rozsáhlou investici, jako například
břidličná střešní krytina bývalé spořitelny
či střešní krytina a omítka farní stodoly, ale
obnova je pro jejich vlastníky natolik nákladná, že na svou opravu teprve čekají.«
zájem o kulturní dědictví
V dubnu ve Španělském sále při slavnostním oceňování památkových sídel několikrát zaznělo, že skutečně zachráněné jsou
ty památky, o něž je zájem a ožívají. Jak se
to daří v Jilemnici? »Město se účastní Dnů
evropského dědictví, kdy pořádá výtvarné
soutěže, tržnici řemesel v bývalém pivovaru, besedy či koncerty v kostele sv. Vavřince,« vypočítává Martina Housová.
K popularizaci kulturního dědictví a tradic přispívá i publikační a výstavní činnost
Krkonošského muzea, konání poutních mší
k jednotlivým kaplím (kulturní památky)
a Krakonošovy letní podvečery. Aktivní jsou
v tomto duchu Jilemnický okrašlovací spolek a Jilemský spolek paní a dívek.
Závěrem dodejme, že s náklady na projekty zapojené do Programu regenerace do
roku 2012 to vypadá následovně: příspěvek z programu činil 12,7 mil. korun, příspěvek města vlastníkům dosáhl 961 tisíc
korun, podíl vlastníků (včetně města) byl
téměř 20,3 mil. korun. Kromě dotací z již
zmíněných programů se Jilemnici podařilo
získat i peníze z OP přeshraniční spolupráce Česko–Polsko, z Revolvingového fondu
n
MŽP a z rozpočtu Libereckého kraje.
Simona dvořáčková
červen 2013
31.5.13 10:48
Správa a rozvoj
n
a území města Příbor (téměř 9000
obyv.) se eviduje 64 nemovitých kulturních památek, z nichž 55 je přímo v městské památkové rezervaci (MPR).
Do Programu regenerace je město zapojeno
už dvacátým rokem a v koncepční přípravě regenerace nezahálelo ani loni. Podařilo
se vydat nový Územní plán Příbora a Aktualizaci Programu regenerace MPR Příbor
pro období 2013–2017.
na rekonStrukci kláštera
naváže obnova zahrady
Nejrozsáhlejším počinem památkové péče
města v roce 2012 bylo dokončení obnovy
piaristického kláštera. Rozsahem a významem jde o jednu z největších akcí svého
druhu v Moravskoslezském kraji. Obnova
objektu začala téměř před 20 lety a své zázemí v něm našlo Muzeum Novojičínska,
základní umělecká škola, městská knihovna i město při reprezentativních akcích.
Poslední etapou rekonstrukce barokní
stavby byla obnova přízemí severozápadního křídla. Přispěla na ni také 21mil. dotace
z ROP Moravskoslezsko. V této části byla
v chodbě obnovena a následně zrenovována původní, pro Příbor typická oblázková štětová dlažba z kamenů z řeky Lubiny.
Restaurovány byly stropní malby refektáře
(bývalé klášterní jídelny), na jehož stěnách
byla při pracech objevena raně barokní
malba.
Objeven byl malovaný kazetový vzor, podobající se dřevěnému kazetovému obložení, jehož součástí jsou květiny v malované
V rekonstruovaném piaristickém klášteře sídlí kromě ZUŠ a muzea také knihovna.
podobě. To vše bylo odkryto a zakonzervováno, protože se ukázalo, že výzdoba stěn
koresponduje s výzdobou stropu. Refektář
je v současnosti využíván jako obřadní síň.
Restaurovány byly i stropy a stěny sousedních místností a chodby. Obnovil se jednací sál, který využívá zastupitelstvo, schodiště z 1. do 2. podlaží, průchod do dvora
a také suterén objektu – valounková a cihelná dlažba. Opraveny byly také dvorní fasády
objektu, nalezené fragmenty sgrafita byly
konsolidovány a restaurovány a byla provedena přesná rekonstrukce původní sgrafitové výzdoby ornamentálního charakteru
na fasádách objektu z let 1710 –1712.
Posledním krokem k završení obnovy piaristické koleje, který město chystá do budoucna, je revitalizace zahrady. Ta by se
měla začlenit do centra města a lépe zpřístupnit směrem k náměstí. Záměrem města
je, aby vznikl kvalitní veřejný prostor pro
každodenní relaxaci, odpočinek, ale i pořádání různých kulturních akcí.
památky nejen opravovat,
ale i oSlavovat
Piaristická kolej je nejvýznamnější, avšak
nikoliv jedinou kulturní památkou v Příboře. V souvislosti s podporou jejich oživování
a zvyšování zájmu veřejnosti uspořádalo
město letos v dubnu 1. ročník oslav Mezinárodního dne památek a historických sídel. A to netradičně, večerně-noční akcí.
Pro návštěvníky byly v prostorách nejkrásnějších památek města připraveny dílny, jako např. mučírna, mincovna, výroba
FOTO: archiv MěSTa PříBOr
Severomoravský Příbor si
nominaci mezi tři finalisty
soutěže o titul Historické
město roku 2012 zasloužil
nejen rozsáhlými obnovami
památek, ale i bohatým
společenským děním, často
přímo v památkách.
FOTO: archiv MěSTa PříBOr
opravený klášter v příboře žije
Atmosféru dodaly oslavě »dne památek«
i postavy mnichů a jeptišek s loučemi.
svíček, ručního papíru či dílna tiskařská. Ti
nejodvážnější se mohli vydat na starý hřbitov – na výpravu plnou záhad, legend a pověstí. Patřičnou atmosféru dotvářeli mniši
a jeptišky s loučemi či dvorní dámy a všude rozžaté svíčky. Úplný závěr oslav dne
památek patřil kyrysníkovi, který předvedl
bojové dovednosti vojáků z dob císařovny
Marie Terezie.
Zájem několika set návštěvníků z města
i okolí dokládá, že touto akcí se v Příboře
položil základ nové tradice – ke stávajícím oslavám Dnů evropského dědictví se
město připojí i k dalšímu ročníku Mezinán
rodního dne památek a sídel.
renata šablaturová
nikola horňáková
Městský úřad Příbor
MO001436
MO6_27_38.indd 37
31.5.13 10:48
Správa a rozvoj
švýcarská města dávají lidem
bez práce pomocnou ruku
K problémům dneška patří i nezaměstnanost sociálně
znevýhodněných občanů a s ní spojená rizika, jako je
zadluženost, trestná činnost, bezdomovectví aj. Jednou ze
zemí, kde se daří nalézat preventivní řešení, je Švýcarsko.
n
apříklad města Curych a Winterthur provozují programy, které pro
obtížně zaměstnatelné osoby vytváří pracovní příležitosti s cílem vrátit je
na otevřený trh práce. Programy jsou často
provázány se sociální integrací, jako výuka
německého jazyka, ovládání PC, trénink
pracovních dovedností aj. Města si díky
těmto programům zároveň zajišťují různé
služby, jako jsou údržba zeleně, odstraňování graffiti, ale i výroba nábytku či rakví.
Své zkušenosti představili zástupci obou
měst v květnu v Praze na semináři, který
uspořádala nezisková organizace RUBIKON Centrum. Ta je činná v oblasti prevence kriminality a řešení následků trestných
činů a spolupracuje se švýcarským partnerem VEBO (Sdružení pro rozvoj probační
služby ve východní Evropě).
tí podílet se co nejvíc na svém pracovním
uplatnění na trhu práce.) Práce se vnímá
jako klíčový prvek procesu sociálního začleňování. Po dvou letech nezaměstnanosti
končí podpora ze systému pojištění a nahradí ji dávky z obecních rozpočtů. Integrační programy proto zřizují přímo obce.
Pokud se nezaměstnaní pobírající dávky
odmítnou do programů (či obecně prospěšných prací) zapojit, dávky se jim krátí
či odeberou (výjimkou jsou zdravotní komplikace, péče o rodinného příslušníka aj.).
Zapojí-li se, obce jim vyplácejí příspěvky
k odměně za práci vykonanou v programu.
rozvoj pracovních dovednoStí
Centra pracovní integrace nabízejí programy podle stupně pracovních možností.
Takřka všichni klienti jsou do center doporučováni úřady jednotlivých subsystémů
sociálního pojištění (invalidního, pracovního) nebo obcemi. Veřejná správa se pak podílí na financování těchto programů, nebo
je přímo zřizuje. Značnou část příjmů tvoří
i příjmy z prodeje služeb a zboží. Ve švýcarském pojetí totiž musí být sociální firma
schopna pokrýt ze svého zisku minimálně
50 % nákladů.
Klient zařazený do programu nejprve
podstupuje měsíční pracovní diagnostiku.
Poté je mu doporučen optimální způsob
pracovní integrace s různou měrou podpory ze strany zaměstnanců programů (např.
osob s vyučením v daném oboru, které jsou
školiteli-vedoucími skupiny obtížně zaměstnatelných klientů).
Po podpisu pracovní smlouvy se klient
stává zaměstnancem, byť na tzv. sekundárním trhu práce. Získává nejen pracovní
dovednosti a návyky, ale také si zaplňuje
prázdné místo v životopise. Kromě toho se
účastní skupinového vzdělávání zaměřeného na rozvoj klíčových pracovních kompetencí. Při tom si však ještě také musí aktivně
hledat práci mimo programy.
FOTO: archiv
právo na práci v praxi
Pracovní integrace je jedním z nástrojů sociální politiky, jež vede k celkové integraci
občanů ohrožených sociálním vyloučením
kvůli nezaměstnanosti. Její provádění vychází ze zkušenosti, že se taková investice
společnosti vyplatí. Pracovní místa jsou
v rámci švýcarské politiky zaměstnanosti
vytvářena pro občany, kteří: dva roky pobírají podporu v nezaměstnanosti (z pojištění pro případ nezaměstnanosti), či sociální
dávky od obcí; vykonávají obecně prospěšné práce ve spolupráci s probační službou;
pobírají dávky z pojištění proti invaliditě.
Sociální politika Švýcarska stojí na důrazu na práci a zaměstnanost a na principu
subsidiarity (tj. sociální systém pomáhá jen
tam, kde je to skutečně třeba. Zjistí-li se, že
klient pracovat může, pak je jeho povinnos-
Odstraňování graffiti (»Krásný Curych«).
38
MO6_27_38.indd 38
Sociální podnikání ve Službách
Nabídka pracovních oborů je různorodá.
Např. v Curychu zahrnuje gastronomii
ve vlastních veřejných restauracích a menzách, recyklaci, úklid, prádelnu, zahradní
práce, opravnu kol, práci se dřevem (každý
občan Curychu má nárok na rakev zdarma a město rozhodlo, že se budou vyrábět
v jeho dílně), ale též odstraňování graffiti
či polepů z objektů města, avšak i z domů
soukromých majitelů, kteří si službu předplácejí (projekt Krásný Curych).
Možnosti podpory
sociálního začleňování
výzvy OP Lidské zdroje a zaměstnanost
(www.esfcr.cz):
Do 31. 12. 2013 běží výzva »Sociální inovace«,
která klade důraz na vytváření inovačních nástrojů
k zajištění vícezdrojového financování sociálních
služeb. cílovou skupinu podpůrných aktivit tvoří
osoby: se zdravotním postižením; bez přístřeší; opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy a vracející se z výkonu trestu
odnětí svobody; pečující o osobu blízkou; děti,
mládež a mladí dospělí (15–26 let).
Doplňující informace k tématu nabízí web
www.socialniinovace.cz.
Do 28. 6. 2013 je otevřena výzva »Sociální
ekonomika«. Podporu mohou získat: nové
podnikatelské aktivity/rozšíření kapacity podniku
naplňující současně principy sociálního podnikání;
nové podnikatelské aktivity OSvČ (bez zaměstnanců), jejichž podnikání má pro místní komunitu
sociální, environmentální a ekonomický přínos.
cílovou skupinou jsou osoby: bez přístřeší; opouštějící zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní
výchovy či výkon trestu odnětí svobody; mládež
a mladí dospělí (15–26 let); zdravotně postižení;
oběti trestné činnosti; osoby pečující o osobu
blízkou; se zkušeností závislosti na návykových
látkách; dlouhodobě nezaměstnaní apod.
n
n
Příklady dobré praxe v Příručce pro obce viz
www.socialni-zaclenovani.cz/prirucka.
Záběr programů je velký rovněž jde-li
o metody práce – např. pracovní integrace
města Winterthur obsahuje vstupní pracovní posouzení, coaching, vzdělávání,
rekvalifikaci, podporované zaměstnávání,
zprostředkování praxí ve firmách, subvencovaná i nesubvencovaná pracovní místa.
Tato kombinace umožňuje reagovat na výsledky pracovní diagnostiky individuálně
zacílenou intervencí.
Existují i komerčně zřizované sociální firmy, např. »Züri bringt‘s«, jejíž zaměstnanci
v Curychu za poplatek rozvážejí na kolech
nákupy z obchodních center domů.
Měsíční náklady na jedno pracovní místo
v rámci integračního programu se pohybují kolem 2–3 tisíc franků. Přitom také obce
ve Švýcarsku jsou nuceny šetřit. Proč tedy
vynakládají finance na tyto programy a jak
jsou úspěšné? Náklady na integraci snižují
podle vyjádření zástupců daných měst náklady na vyplácení pojistného a sociálních
dávek. A vedle dlouhodobě nižších výdajů
(které ovšem nelze prakticky měřit), jsou
podle Markuse Fuetera, vedoucího programu Krásný Curych, úspěchy viditelné
především v rovině osobní. Lidé dostanou
možnost rozvíjet se správným směrem. n
Simona dvořáčková
červen 2013
31.5.13 10:48
L e g i s L at i va
Obecní policie /4
Z
ákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii,
ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon o obecní policii), rozlišuje
mezi oprávněními strážníka obecní policie
a pravomocemi obecní policie. Zatímco pra‑
vomoc obecní policie je zmíněna v zásadě
jen v případě vyžadování poskytnutí údajů
z informačních systémů veřejné správy od
příslušných orgánů veřejné moci (popř. lze
uvést pravomoc obecní policie pořizovat
zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst
veřejně přístupných, popřípadě též zvukové,
obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zá‑
kroku nebo úkonu), tak oprávnění strážníka
upravuje zákon o obecní policii v mnohem
širším rozsahu. To však nic nemění na tom,
že jednání strážníka je přičitatelné obecní
policii jako orgánu obce, tzn. že oprávnění
strážníků zároveň představuje pravomoc
obecní policie. Zákon o obecní policii tím,
že místo pravomocí obecní policie hovoří
o oprávněních strážníků, chce pravděpo‑
dobně pouze zdůraznit, že příslušné pravo‑
moci náležejí pouze a jen strážníkům a ni‑
koliv jiným zaměstnancům obecní policie
(viz § 1a zákona o obecní policii, který rozli‑
šuje čekatele, strážníky a »jiné« zaměstnan‑
ce obce zařazené do obecní policie).
OPRÁvNĚNÍ stRÁŽNÍKŮ
Zákon o obecní policii upravuje celou řadu
oprávnění strážníků, které lze rozdělit ná‑
sledovně:
■ oprávnění požadovat vysvětlení,
■ oprávnění požadovat prokázání totož‑
nosti,
■ oprávnění požadovat od každého věcnou
a osobní pomoc,
■ oprávnění předvést osobu,
■ oprávnění odebrat zbraň,
■ oprávnění zakázat vstup na určená místa,
■ oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený
prostor,
■ oprávnění odejmout věc,
■ oprávnění použít technický prostředek
k zabránění odjezdu vozidla,
■ oprávnění zabezpečovat dopravu osob
do zdravotnického zařízení nebo do zá‑
chytné stanice,
■ oprávnění ke vstupu do živnostenských
provozoven,
■ oprávnění použít donucovací prostředky,
■ oprávnění použít psa,
■ oprávnění použít služební zbraň.
OPRÁvNĚNÍ POŽaDOvat
vYsvĚtLeNÍ
Strážník je oprávněn např. požadovat po‑
třebná vysvětlení od osoby, která může
přispět k objasnění skutečností důležitých
pro odhalení přestupku nebo jiného správ‑
ního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke
zjištění skutečného stavu věci, nebo vyzvat
tuto osobu, aby se ve stanovenou dobu do‑
stavila na určené místo k sepsání zápisu
o podání vysvětlení.
Jestliže zápis o podání vysvětlení má být
sepsán s osobou mladší 15 let, musí být zajiš‑
těna přítomnost jejího zákonného zástupce.
červen 2013
MO6_39_45.indd 39
Vysvětlení může odepřít pouze osoba,
která by jím sobě, svému příbuznému v po‑
kolení přímém, svému sourozenci, osvoji‑
teli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo
jiným osobám v poměru rodinném nebo
obdobném, jejichž újmu by právem po‑
ciťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí
trestního stíhání nebo nebezpečí postihu
za přestupek.
Vysvětlení nesmí být požadováno od oso‑
by, která by jím porušila státem uloženou
nebo státem uznanou povinnost mlčenli‑
vosti, ledaže by byla této povinnosti přísluš‑
ným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto
povinnost má, zproštěna.
Nevyhoví‑li osoba bez dostatečné omlu‑
vy nebo bez závažného důvodu žádosti
nebo výzvě, může být předvedena.
OPRÁvNĚNÍ POŽaDOvat
PROKÁZÁNÍ tOtOŽNOsti
Prokázáním totožnosti se pro účely zákona
o obecní policii rozumí zjištění jména, pří‑
jmení, data narození, rodného čísla a byd‑
liště osoby.
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby
prokázala svoji totožnost, např. v těchto
případech:
■ jde‑li o osobu, vůči které provádí úkon
k plnění úkolů obecní policie,
■ jde‑li o osobu podezřelou ze spáchání
trestného činu nebo přestupku či jiného
správního deliktu,
■ jde‑li o osobu, od níž bude třeba požado‑
vat vysvětlení,
■ jde‑li o osobu, která odpovídá popisu
osoby hledané Policií České republiky
nebo osoby pohřešované,
■ na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba
má na zjištění totožnosti právní zájem.
OPRÁvNĚNÍ POŽaDOvat
vĚCNOU a OsOBNÍ POMOC
Strážník je v rozsahu potřebném pro splně‑
ní konkrétního úkolu obecní policie opráv‑
něn požadovat od každého věcnou a osob‑
ní pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán,
je povinen ji poskytnout bez zbytečného
odkladu. Nemusí tak učinit, brání‑li mu
v tom zákonná nebo státem uznaná povin‑
nost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákon‑
né povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí
dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci
vystavila vážnému ohrožení sebe nebo oso‑
bu blízkou.
OPRÁvNĚNÍ PŘeDvÉst OsOBU
Strážník je oprávněn předvést na Policii
České republiky:
■ osobu, která odmítla vyhovět výzvě stráž‑
níka k prokázání totožnosti nebo nemůže
ani po poskytnutí nezbytné součinnosti
strážníka svou totožnost prokázat,
■ osobu, u které se při zjišťování její totož‑
nosti prokáže, že je osobou hledanou Po‑
licií České republiky nebo osobou pohře‑
šovanou,
■ osobu, která přes opětovnou výzvu stráž‑
níka pokračuje v jednání narušujícím
veřejný pořádek nebo ohrožujícím život
nebo zdraví jiných osob anebo své vlastní
nebo majetek a nelze jí jiným způsobem
v takovém jednání zabránit.
Strážník je oprávněn předvést osobu
na žádost příslušného orgánu obce podle
zvláštních předpisů.
OPRÁvNĚNÍ ODeBRat ZBRaŇ
Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda oso‑
ba, kterou předvádí nebo omezuje na osob‑
ní svobodě nebo proti které směřuje zákrok
z důvodu jejího agresivního chování, nemá
u sebe zbraň, a tuto odebrat.
Strážník je oprávněn po předchozí marné
výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě
na místě veřejně přístupném, je‑li to ne‑
zbytné v zájmu ochrany veřejného pořád‑
ku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti
majetku a hrozí‑li, že zbraně může být užito
k násilí nebo pohrůžce násilím.
OPRÁvNĚNÍ ZaKÁZat vstUP
Na URČeNÁ MÍsta
Vyžaduje‑li to plnění úkolů obecní policie, je
strážník oprávněn přikázat každému, aby na
nezbytně nutnou dobu nevstupoval na stráž‑
níkem určená místa nebo se na nich nezdr‑
žoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval
na určeném místě, hrozí‑li závažné ohrožení
zdraví nebo života. Každý je povinen příkazu
strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo
ohraničení určeného místa může být použito
technických prostředků. Je‑li jako technický
prostředek použit pás s názvem obce a ná‑
pisem »zákaz vstupu«, pás s nápisy »obecní
policie« a »zákaz vstupu« nebo pás s nápisy
»městská policie« a »zákaz vstupu«, jde o pří‑
kaz ve smyslu citovaného ustanovení.
OPRÁvNĚNÍ OtevŘÍt BYt
NeBO JiNÝ UZavŘeNÝ PROstOR
Je‑li důvodná obava, že je ohrožen život
nebo zdraví osoby anebo hrozí‑li větší škoda
na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt
nebo jiný uzavřený prostor, vstoupit do něho
a provést v souladu se zákonem o obecní po‑
licii zákroky, úkony nebo jiná opatření k od‑
vrácení bezprostředního nebezpečí.
Při provádění zákroků, úkonů nebo ji‑
ných opatření je strážník povinen zajistit
přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí
tak učinit, hrozí‑li nebezpečí z prodlení.
Po provedení zákroků, úkonů nebo ji‑
ných opatření je strážník povinen nepro‑
dleně vyrozumět uživatele bytu a zabez‑
pečit zajištění bytu, nemůže‑li tak učinit
uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
OPRÁvNĚNÍ ODeJMOUt vĚC
Strážník je oprávněn po předchozí marné
výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jest‑
liže lze mít důvodně za to, že v řízení o pře‑
stupku může být vysloveno její propadnutí
nebo může být zabrána.
Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v ná‑
padném nepoměru k povaze přestupku.
O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník
úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata
nebo která na výzvu strážníka věc vydala,
vystaví potvrzení o odnětí nebo vydání věci.
Odňatou nebo vydanou věc předá strážník
orgánu, který je příslušný o přestupku roz‑
■
hodnout.
JaN BŘeŇ
právník
39
30.5.13 16:21
L e g i s L at i va
Rada obce
(kraje) jako
valná hromada
obchodní
společnosti
O
bsah pojmu »zřizovatelské a zakla‑
datelské funkce«, jak jej používají
příslušná ustanovení ZoO a ZoK,
není právními předpisy blíže definován,
což někdy v praxi obcí a krajů vyvolává ur‑
čité nejasnosti. Proto se dále zaměřím na
problematiku vztahu rady k obchodním
společnostem, které územní samosprávný
celek založil a jichž je jediným společníkem.
OBeCNĚ K vÝKONU PŮsOBNOsti
vaLNÉ HROMaDY
V souladu s § 184 odst. 1 zákona č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen ObchZ), je valná hroma‑
da nejvyšším orgánem akciové společnosti
(a. s.). I ve společnosti s ručením omezeným
(s. r. o.) je valná hromada nejvyšším orgánem
společnosti ve smyslu § 125 odst. 1 ObchZ.
ObchZ detailně stanoví proceduru svo‑
lávání a jednání valné hromady obchodní
společnosti a v § 125 odst. 1 (s. r. o.), resp.
v § 187 odst. 1 (a. s.) také zcela konkrétně
vymezuje působnost valné hromady.
Odlišným způsobem od obecných pro‑
cedurálních pravidel platných pro valnou
hromadu ObchZ upravuje situaci, kdy má
obchodní společnost jediného společní‑
ka (resp. akcionáře). Pro tento případ § 132
odst. 1 (s.r.o.), resp. § 190 odst. 1 (a.s.) ObchZ
stanoví, že se valná hromada nekoná a pů‑
sobnost valné hromady vykonává tento je‑
diný společník (resp. akcionář). Rozhodnutí
společníka (resp. akcionáře) při výkonu pů‑
sobnosti valné hromady musí mít písemnou
formu a musí být podepsáno společníkem
(resp. akcionářem). Rozhodnutí společníka
(resp. akcionáře) musí mít formu notářského
zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí
valné hromady pořizuje notářský zápis (viz
zejména § 127 odst. 4 a § 186 ObchZ). Jediný
společník (resp. akcionář) je oprávněn vy‑
žadovat, aby se rozhodování při výkonu pů‑
sobnosti valné hromady účastnilo před‑
stavenstvo (resp. jednatel) a dozorčí rada.
Písemné rozhodnutí jediného společníka
(resp. akcionáře) musí být doručeno před‑
stavenstvu (resp. jednateli) a dozorčí radě.
Pokud je jediným společníkem (resp.
akcionářem) společnosti kraj,1) pak jsou
procedurální postupy vyplývající z ObchZ
dále modifikovány ZoK. Kraj jako právnická
osoba (veřejnoprávní korporace) má sám
několik (přesněji řečeno 5) svých orgánů,
mezi něž jsou zákonem rozděleny jednot‑
livé pravomoci kraje. Z hlediska řešené
problematiky jsou z orgánů kraje rozhodu‑
jící kompetence svěřeny radě kraje v § 59
odst. 1 písm. i) a j) ZoK.
40
MO6_39_45.indd 40
vZtaH KRaJe K JeHO
OBCHODNÍM sPOLeČNOsteM
Ze znění § 59 odst. 1 písm. i) ZoK nelze zce‑
la jednoznačně dovodit, zda jej lze vůbec
použít na vztah kraje k jeho obchodním
společnostem:
Radě je vyhrazeno vykonávat zakladatel‑
ské a zřizovatelské funkce ve vztahu k práv‑
nickým osobám, organizačním složkám,
jež byly zřízeny nebo založeny krajem nebo
které byly na kraj převedeny zvláštním záko‑
nem, včetně jmenování a odvolávání jejich
ředitelů a stanovení jejich platu a odměn;
k tomu pravidelně jedenkrát ročně projed‑
návat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich
úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny,
a přijímat příslušná opatření k nápravě.2)
ZoK v tomto ustanovení nehovoří o žád‑
ných konkrétních typech právnických osob.
Pracuje s pojmy »zřizování« či »zřizovatelské
funkce« typickými pro příspěvkové organi‑
zace stejně jako s pojmy »zakládání« či »za‑
kladatelské funkce« používanými běžně ve
vztahu k obchodním společnostem. Pokud
jde o oprávnění jmenovat a odvolávat ředi‑
tele »právnických osob« a stanovit jim plat
a odměny, toto je tradičně (a také v intencích
zákoníku práce) spojováno se vztahem kraje
k příspěvkovým organizacím. V případě a. s.
ani s. r. o. navíc ředitel vůbec není ve smyslu
V praxi krajů je zvykem
upravit jednání rady
kraje v působnosti valné
hromady obchodní
společnosti v jednacím
řádu rady kraje, který
může obsahovat konkrétnější organizační pokyny
k jednání rady v působnosti
valné hromady.
ObchZ orgánem společnosti a funkce ředite‑
le v organizační struktuře společnosti vůbec
nemusí být vytvořena. Projednávání »zprávy
o činnosti« je také příznačné pro příspěvko‑
vé organizace. Naopak v případě obchod‑
ních společností jsou v souladu s ObchZ
valnou hromadou projednávány »výroční
zpráva« a »účetní závěrka«.
Vzhledem k jisté nejednoznačnosti ro‑
zebíraného § 59 odst. 1 písm. i) ZoK se do‑
mnívám, že toto ustanovení pro vztah kraje
k obchodním společnostem vůbec nelze
použít. V zásadě je, podle mého názoru,
toto ustanovení aplikovatelné pro řešení
vztahu kraje k jím zřizovaným příspěvko‑
vým organizacím, případně také k jiným
druhům zřizovaných právnických osob.
ROZHODOvÁNÍ JMÉNeM
JeDiNÉHO sPOLeČNÍKa
Dikce § 59 odst. 1 písm. j) ZoK je naopak
zcela jednoznačná a o jeho aplikovatelnosti
na vztah kraje k jeho obchodním společ‑
nostem není pochyb: Radě je vyhrazeno
rozhodovat ve věcech kraje jako jediného
společníka obchodní společnosti.
Ze všech orgánů kraje tak ZoK určuje,
že je to právě a výhradně rada kraje, kte‑
ré přísluší rozhodovat jménem kraje jako
jediného společníka (resp. akcionáře) při
výkonu působnosti valné hromady ob‑
chodní společnosti v souladu s § 132 (s. r. o.)
a § 190 (a. s.) ObchZ.
ObchZ stanoví, že u společnosti s jedi‑
ným společníkem (resp. akcionářem) se
valná hromada nekoná, z čehož lze také
dovozovat, že pro takovou společnost ne‑
platí ani v ObchZ stanovená procedurální
pravidla pro svolávání a jednání valné hro‑
mady. Není tedy nezbytné ani zveřejňo‑
vat a doručovat pozvánku na jednání rady
kraje v působnosti valné hromady způso‑
by předpokládanými pro společnosti s více
společníky. Jelikož ve věcech jediného spo‑
lečníka (resp. akcionáře) přísluší jménem
kraje rozhodovat radě kraje, použijí se na
proces rozhodování pravidla platná dle ZoK
pro jednání rady kraje. Jednání rady kra‑
je v působnosti valné hromady obchodní
společnosti bude zpravidla součástí schů‑
ze rady kraje, na níž budou projednávány
»běžné« samosprávné záležitosti kraje pří‑
slušející radě dle ZoK.
V praxi krajů je zvykem upravit jednání
rady kraje v působnosti valné hromady ob‑
chodní společnosti v jednacím řádu rady
kraje, který může obsahovat konkrétnější
organizační pokyny k jednání rady v pů‑
sobnosti valné hromady. Tyto organizační
pokyny pro vyloučení veškerých pochyb‑
ností zakotvují některé principy vyplývající
z ObchZ jako např. pravidlo, že písemné
rozhodnutí (usnesení) jediného společníka
(resp. akcionáře) musí být doručeno před‑
stavenstvu a dozorčí radě. Pro jednoznačné
rozlišení, že v daném případě rozhodovala
rada kraje v působnosti valné hromady, se
usnesení rady v působnosti valné hroma‑
dy uvozuje větou »Rada kraje v působnosti
valné hromady« s uvedením názvu přísluš‑
né obchodní společnosti. Rozhodnutí rady
kraje v působnosti valné hromady musí mít
formu notářského zápisu v těch případech,
kdy se o rozhodnutí valné hromady dle pří‑
slušných ustanovení ObchZ pořizuje notář‑
ský zápis.
V souladu s § 58 odst. 1 ZoK se rada schá‑
zí ke svým schůzím podle potřeby a její
schůze svolává hejtman. Schůze rady jsou
neveřejné. Rada může k jednotlivým bo‑
dům svého jednání přizvat i dalšího člena
zastupitelstva nebo jiné osoby, což zcela
koresponduje s § 132 odst. 2 věty 1. a § 190
odst. 2 věty 1. ObchZ, podle nichž je jedi‑
ný společník (resp. akcionář) oprávněn vy‑
žadovat, aby se jeho rozhodování účastnil
jednatel (resp. představenstvo) a dozorčí
rada obchodní společnosti.
PŘeDKLÁDÁNÍ MateRiÁLŮ RaDĚ
Aby rada vůbec mohla v působnosti valné
hromady projednávat záležitosti týkající se
obchodních společností, je nutné, aby jí pří‑
slušná společnost připravila potřebné mate‑
riály k projednání. Termíny schůzí rady kraje
jsou zpravidla stanoveny pro určité časové
červen 2013
30.5.13 16:21
MO001418-3
Shrnutí
V článku jsem věnoval pozornost úkolům rady
územního samosprávného celku ze zákona přísluší
vykonávat působnost jediného společníka (akcio‑
náře) a rozhodovat v působnosti valné hromady
o.s. Poukázal jsem mj. na určitou nejednoznačnost
textace § 59 odst. 1 písm. i) ZoK, které je, jak jsem
přesvědčen, ve svém důsledku pro vztah kraje
k obchodním společnostem ustanovením neapli‑
kovatelným a jeho znění by do budoucna mělo být
upraveno tak, aby nevyvolávalo žádné výkladové
pochybnosti. Zabýval jsem se procesem projedná‑
vání záležitostí obchodních společnosti radou obce
(kraje) při výkonu působnosti valné hromady. Podle
stávající právní úpravy platí pro jednání rady v pů‑
sobnosti valné hromady veškerá procesní pravidla
platná pro jednání rady ve všech ostatních »běž‑
ných« záležitostech. Domnívám se také, že by bylo
možné uvažovat o tom, aby ZoK (a obdobně ZoO)
do budoucna detailněji upravil jednání rady v působ‑
nosti valné hromady obchodních společností.
období (např. rok) dopředu. Statutární or‑
gán společnosti (tzn. jednatel nebo předsta‑
venstvo) ve stanovených termínech předloží
určeným způsobem a v požadované formě
materiály pro jednání rady v působnosti
valné hromady. Statutární orgán společnosti
většinou předkládá určenému odboru kraj‑
ského úřadu, který připravuje schůzi rady
kraje, následující podklady: návrh programu
jednání, písemný materiál obsahující návrh
rozhodnutí (usnesení), důvodovou zprávu
a listinné dokumenty vztahující se k navr‑
ženému programu, jména pozvaných čle‑
nů orgánů obchodní společnosti, kteří mají
v souladu s platnými právními předpisy,
stanovami a zakladatelskou listinou právo
účastnit se jednání valné hromady, jména
dalších pozvaných osob, jméno pozvaného
notáře a adresu jeho notářské kanceláře, po‑
kud je ObchZ stanoveno pořídit o rozhod‑
nutí valné hromady notářský zápis.
Písemnosti, které jsou podle § 17 ObchZ
obchodním tajemstvím, předloží statutární
orgán obchodní společnosti až přímo na
jednání rady v působnosti valné hromady
v potřebném počtu výtisků.
V případech, kdy ObchZ, příp. stanovy
obchodní společnosti vyžadují, aby roz‑
hodnutí valné hromady předcházelo pro‑
jednání v dozorčí radě, je povinností jed‑
natele (resp. představenstva) společnosti
toto předchozí projednání v dozorčí radě
zabezpečit. Součástí materiálů pro jedná‑
ní rady kraje v působnosti valné hromady
pak bude také výpis ze zápisu z příslušného
zasedání dozorčí rady společnosti osvědču‑
jící stanovisko dozorčí rady v dané věci.
Členové dozorčí rady (příp. alespoň její
předseda nebo jiný vybraný člen) mohou
být k jednání rady kraje v působnosti valné
hromady obchodní společnosti přizváni.
NeJDŮLeŽitĚJŠÍ KOMPeteNCe RaDY
Rada v působnosti valné hromady o. s. roz‑
hoduje jménem jediného společníka (resp.
akcionáře) v souladu s § 125 odst. 1 (s. r. o.)
nebo s § 187 odst. 1 (a. s.) ObchZ o všech
záležitostech svěřených valné hromadě
ObchZ nebo stanovami společnosti.
Rada tak při výkonu působnosti valné
hromady obchodní společnosti může např.
rozhodovat o změně stanov, nejde‑li o změ‑
nu, ke které došlo na základě jiných právních
skutečností; o zvýšení či snížení základního
kapitálu nebo o možnosti započtení peně‑
žité pohledávky vůči společnosti proti po‑
hledávce na splacení vkladu (resp. emisního
kurzu); o volbě (resp. jmenování), odvolání
a odměňování jednatele (jednatelů), resp.
členů představenstva; o volbě (resp. jmeno‑
vání) a odvolání členů dozorčí rady s výjim‑
kou členů dozorčí rady volených a odvoláva‑
ných zaměstnanci; o schválení řádné nebo
mimořádné účetní závěrky a konsolidované
účetní závěrky a v zákonem stanovených
případech i mezitímní účetní závěrky, o roz‑
dělení zisku nebo o úhradě ztráty; o zrušení
společnosti s likvidací, jmenování a odvolání
likvidátora včetně určení výše jeho odměny,
schválení návrhu rozdělení likvidačního zů‑
statku; o uzavření smlouvy, jejímž předmě‑
tem je převod podniku nebo jeho části a jeho
nájem, nebo o uzavření takové smlouvy ovlá‑
danou osobou; o schválení ovládací smlou‑
vy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o ti‑
chém společenství a jejich změn; o schválení
jednání učiněných jménem společnosti do
jejího vzniku; o schvalování smluv o výkonu
funkce se členy představenstva (jednateli)
a dozorčí rady; o schvalování střednědobé‑
ho záměru; o schválení investic nad stano‑
vený limit; o schválení nebo změně jedna‑
cího řádu představenstva a dozorčí rady;
dalších otázkách, které ObchZ nebo stanovy
zahrnují do působnosti valné hromady.
Vedle pravomocí svěřených radě při vý‑
konu působnosti valné hromady obchodní
společnosti na základě příslušných ustano‑
vení ObchZ je namístě zmínit také specifické
oprávnění vyplývající z § 17 odst. 1 zákona č.
93/2009 Sb., o auditorech a o změně někte‑
rých zákonů (zákon o auditorech), ve znění
pozdějších předpisů. Rada tak nově při vý‑
konu působnosti valné hromady obchodní
společnosti, jako nejvyšší orgán společnosti,
určuje auditora, pokud má společnost po‑
vinnost mít účetní závěrku nebo konsolido‑
vanou účetní závěrku ověřenu auditorem.
Pro samotné rozhodování rady a přijí‑
mání usnesení (rozhodnutí) v působnosti
valné hromady akciové společnosti platí
všechna pravidla vyplývající pro »běžné«
rozhodování rady ze ZoO, resp. ZoK. Tzn.,
že k platnému rozhodnutí rady v působ‑
nosti valné hromady je zapotřebí souhlasu
nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Usnesení přijaté radou při výkonu působ‑
nosti valné hromady je rozhodnutím jedi‑
ného společníka obchodní společnosti. ■
PetR POsPÍŠiL
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Poznámky
1) Další výklad bude primárně podán z hlediska kraje.
Lze však konstatovat, že právní úprava problema‑
tiky v ZoO je obdobná a podaný výklad lze proto
vztáhnout i na municipální úroveň.
2) Je zajímavé, že ZoO obsahuje v § 102 odst. 2 písm. b)
stručnější a částečně odlišnou, která dále uvedené
nejasnosti nevyvolává.
červen 2013
MO6_39_45.indd 41
30.5.13 16:21
L e g i s L at i va
Šetrnost
k sousedství
P
rakticky žádná stavební činnost se
neobejde bez prací, které mohou více
či méně obtěžovat vlastníky soused‑
ních nemovitostí. Proto se také jedny z nej‑
častějších stížností, jimiž se lidé obracejí
na stavební úřady, týkají neohleduplného
provádění stavby. V řadě případů lze při‑
tom stížnostem sousedů předejít včasným
informováním o termínu, způsobu, době
trvání a rozsahu stavebních prací. Z tohoto
pohledu je důležitá již samotná projekční
příprava stavby a následná koordinace sta‑
vebních prací. Stavební zákon v této sou‑
vislosti hovoří o povinnosti stavebníka být
šetrný k sousedství.
ODPOvĚDNOst staveBNÍKa
Odpovědnost stavebníka za řádnou přípra‑
vu a provádění stavby vyplývá z ustanovení
§ 152 stavebního zákona1), jenž stanoví po‑
vinnost stavebníka mít na zřeteli i šetrnost
k sousedství. S vědomím této povinnosti by
měl stavebník již při přípravě stavby brát
v úvahu komplikace, které mohou vlastní‑
kům či jiným uživatelům sousedních po‑
zemků a staveb vzniknout (zábory chod‑
níků, omezení přístupu, nutnost vstupu
na sousední pozemky či stavby). Stavebník
by měl při navrhování stavby zvažovat ne‑
jen výhodnost řešení ze svého hlediska, ale
také nevýhody a problémy, které vzniknou
sousedům a nestavět na úkor jejich práv.2)
Při provádění stavebních prací může dojít
k určitým zásahům do vlastnických práv
sousedů, a to v podobě znečištění dvora
či okapů stavebním materiálem použitým
na stavbě, resp. materiálem z nově budova‑
ných či odstraňovaných konstrukcí soused‑
ní stavby.
Význam § 152 stavebního zákona, podle
něhož je stavebník povinen dbát na řád‑
nou přípravu a provádění stavby a mít
při tom na zřeteli mj. ochranu majetku
i šetrnost k sousedství, značně stoupl za
situace, kdy celá řada dříve povolova‑
ných činností nyní podléhá buď zjedno‑
dušenému postupu (souhlasy, ohlášení),
příp. nepodléhá žádnému přivolení ze
strany stavebního úřadu. Stavební úřady
by tak v žádném případě neměly v rámci
stavebního dozoru rezignovat na kont‑
rolu dodržování tohoto ustanovení jen
z toho důvodu, že stavbu vyhodnotí jako
takovou, jež nepodléhá žádnému reži‑
mu umísťování, ani stavebnímu povolení
či ohlášení. Kontrola dodržování tohoto
ustanovení je ostatně zdůrazněna i v usta‑
novení § 133 odst. 2 stavebního zákona.
ODPOvĚDNOst PROJeKtaNta
Podle ustanovení § 159 odst. 2 stavebního
zákona projektant odpovídá za správnost,
celistvost, úplnost a bezpečnost stavby pro‑
vedené podle jím zpracované projektové
dokumentace a proveditelnost stavby pod‑
le této dokumentace, jakož i za technickou
a ekonomickou úroveň projektu techno‑
logického zařízení včetně vlivů na životní
prostředí. Je povinen dbát právních před‑
pisů a obecných požadavků na výstavbu
vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu
záměru a působit v součinnosti s příslušný‑
mi dotčenými orgány. Statické, popřípadě
jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby
byly kontrolovatelné.
Není‑li projektant způsobilý některou
část projektové dokumentace zpracovat
sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat
Téma kulatého stolu veřejného ochránce práv
Povinnost stavebníka zachovávat šetrnost k sousedství bylo jedním z témat kulatého stolu pořádaného veřej‑
ným ochráncem práv v dubnu 2013, kterého se zúčastnili zástupci krajských úřadů a Ministerstva pro místní
rozvoj (MMR) zabývající se agendou stavebního řádu. Z jednání vyplynulo, že stavební úřady se s institutem
šetrnosti k sousedství při přípravě a provádění stavby v praxi příliš nesetkávají, neaplikují ho a nepřikládají
mu větší význam. Někteří účastníci vyjádřili názor, že pokud stavebník staví stavbu v souladu se stavebním
zákonem a jeho prováděcími předpisy, nemůže se jednat o nešetrnost k sousedství. Jestliže naopak provádí
stavbu v rozporu se zákony či prováděcími právními předpisy, může stavební úřad využít jiných institutů
stavebního zákona než šetrnosti k sousedství, aby došlo k nápravě vzniklého stavu. Účastníci kulatého stolu
se shodli, že zachovávat šetrnost k sousedství má především stavebník, a to tak, aby nevznikaly sousedské
spory. Jestliže k těmto sporům dojde, je podle názoru krajských úřadů a Ministerstva pro místní rozvoj
vhodné řešit věc občanskoprávní cestou.
Veřejný ochránce práv nesdílí názor stavebních úřadů a MMR, že zajištění šetrnosti k sousedství spočívá
výhradně na stavebníkovi, případně na civilních soudech, pokud dojde mezi stavebníkem a jeho sousedy
ke sporům ohledně náhrady škody či obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Rovněž se neztotožňuje
s míněním, že v případech, kdy stavebník provádí stavbu v souladu se stavebním zákonem a jeho provádě‑
cími předpisy, nemůže docházet k nedodržování šetrnosti k sousedství. Ochránce je přesvědčen, že i v těch
situacích, kdy stavebník staví podle příslušných opatření či rozhodnutí vydaných na základě zákona a jeho
prováděcích předpisů, může docházet k nešetrnosti k sousedství spočívající např. v roznášení stavebního
materiálu do okolí či ke zvýšené prašnosti, vibracím a hluku vlivem provozu těžké techniky, která je
na stavbě využívána.
Jestliže se na stavební úřad obrátí osoba se stížností, že při provádění stavby není zachována šetrnost k sou‑
sedství, je povinností správního orgánu tuto stížnost prověřit a v případě, že stavební úřad dospěje k závěru,
že šetrnost k sousedství je porušována, je povinen stavebníkovi uložit sankci podle příslušných ustanovení
stavebního zákona. Ochránce je názoru, že tím, že zákonodárce zakotvil do stavebního zákona možnost
postihu stavebníka za nedodržování šetrnosti k sousedství, je nutné tomuto institutu věnovat pozornost
a nebrat ho pouze jako proklamativní ustanovení stavebního zákona. Zároveň připouští, že institut šetrnosti
k sousedství by se neměl stát »všelékem« a být aplikován i v těch situacích, kdy to není vhodné.
42
MO6_39_45.indd 42
Kdy jde o šetrné
jednání stavebníka
vůči sousedům
a kdy tomu tak není,
je třeba posoudit
v každé konkrétní situaci.
osobu s oprávněním pro příslušný obor
nebo specializaci, která odpovídá za jí zpra‑
covaný návrh. Odpovědnost projektanta
za projektovou dokumentaci stavby jako
celku tím není dotčena.
ODPOvĚDNOst
staveBNÍHO ÚŘaDU
Pokud vlastník sousedního pozemku či
stavby v průběhu výstavby dospěje k zá‑
věru, že stavebník při realizaci stavby ne‑
postupuje ohleduplně k jeho vlastnickým
právům či právům ostatních sousedů,
může se obrátit na příslušný stavební úřad
s žádostí o provedení kontrolní prohlídky,
která prověří, zda stavebník respektuje sho‑
ra zmíněnou povinnost být šetrný k prá‑
vům ostatních vlastníků nemovitostí sou‑
sedících se stavbou.
Kdy jde o šetrné jednání stavebníka vůči
sousedům a kdy tomu tak není, je třeba
posoudit v každé konkrétní situaci. Pro
úplnost dodejme, že porušení povinností
vyplývajících pro stavebníka z ustanovení
§ 152 odst. 1 stavebního zákona (zahrnující
i zmíněnou povinnost šetrnosti k soused‑
ství) je důvodem pro uložení pokuty pod‑
le § 178 odst. 2 písm. k) nebo podle § 180
■
odst. 2 písm. k) stavebního zákona.3)
MaReK HaNÁK
MaRie POLÁČKOvÁ
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Poznámky
1) Viz ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta‑
vební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu
a provádění stavby; tato povinnost se týká i terén‑
ních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli
zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat,
ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost
k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a je‑
jich změn nevyžadujících stavební povolení ani
ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, na‑
příklad zřízení reklamního zařízení. U staveb pro‑
váděných svépomocí je stavebník rovněž povinen
uvést do souladu prostorové polohy stavby s ově‑
řenou projektovou dokumentací. O zahájení prací
na stavbách osvobozených od povolení je povinen
v dostatečném předstihu informovat osoby těmito
pracemi přímo dotčené.
2) Viz Bulletin – Stavební právo 1/2012, Česká spo‑
lečnost pro stavební právo, Ministerstvo pro
místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu,
str. 63–64.
3) Stavebník se dopustí přestupku či jiného správ‑
ního deliktu tím, že poruší některou z povinností
podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4 stavebního zákona.
červen 2013
30.5.13 16:21
L e g i s L at i va
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů
(od částky 23/2013 do částky 36/2013).
Částka 23 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 6. března 2013.
¼ Sdělení Ministerstva vnitra č. 53/2013 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce Oleško
(okres Litoměřice).
¼ Sdělení Ministerstva vnitra č. 54/2013 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce Javor
(okres Klatovy).
Částka 24 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 6. března 2013.
Sdělení Ministerstva kultury č. 55/2013 Sb.,
o uzavření smluv o vypořádání mezi Českou
republikou a Apoštolskou církví, Církví adventistů
sedmého dne, Církví bratrskou, Církví česko‑
slovenskou husitskou, Církví řeckokatolickou,
Církví římskokatolickou, Českobratrskou církví
evangelickou, Evangelickou církví augsburského
vyznání v České republice, Evangelickou církví
metodistickou, Federací židovských obcí v České
republice, Jednotou bratrskou, Luterskou evange‑
lickou církví a. v. v České republice, Náboženskou
společností českých unitářů, Pravoslavnou církví
v českých zemích, Slezskou církví evangelickou
augsburského vyznání a Starokatolickou církví
v České republice
Částka 30 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 14. března 2013.
¼ Sdělení Ministerstva vnitra č. 65/2013 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce Bačetín
(okres Rychnov nad Kněžnou).
Částka 31 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 14. března 2013.
¼ Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují
některé otázky související s poskytováním
plnění spojených s užíváním bytů a nebytových
prostorů v domě s byty
Tento zákon upravuje některé otázky související
s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů
a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen
služby) a postup při určování záloh za služby,
rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů
na služby. Je‑li v domě s byty nebytový prostor,
vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se
bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor. Tento
zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce
služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb.
Veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít
písemnou formu.
Účinnost od 1. ledna 2014
obecně prospěšné společnosti, určení osob,
které jsou členy správní rady, a určení osoby
ředitele.
Návrh na zápis změny právní formy do rejstříku
obecně prospěšných společností podají osoby
v postavení zakladatelů obecně prospěšné
společnosti ve lhůtě 90 dnů ode dne rozhod‑
nutí o změně právní formy. Není‑li návrh podán
ve stanovené lhůtě, nelze již na základě takového
rozhodnutí návrh na zápis do rejstříku obecně
prospěšných společností podat.
Obecně prospěšná společnost zveřejní změnu
právní formy v Obchodním věstníku nejpozději
do 30 dnů od jejího zápisu do rejstříku obecně
prospěšných společností.
Změnu právní formy oznámí do 15 dnů po jejím
zápisu do rejstříku obecně prospěšných společ‑
ností ředitel obecně prospěšné společnosti Minis‑
terstvu vnitra, které vyznačí údaj o změně právní
formy v evidenci vedené podle právního předpisu
upravujícího sdružování občanů.
O změně právní formy sdružení na obecně
prospěšnou společnost lze rozhodnout nejpozději
do 31. prosince 2013.
Účinnost od 1. dubna 2013
Částka 32 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 19. března 2013.
¼ Zákon č. 68/2013 Sb., o změně právní formy
občanského sdružení na obecně prospěšnou
společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb.,
o obecně prospěšných společnostech a o změ‑
ně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Tento zákon upravuje změnu právní formy
občanského sdružení vzniklého podle jiného
zákona (dále jen sdružení) na obecně prospěšnou
společnost. Při změně právní formy se sdružení,
jehož právní forma se mění, neruší ani nezaniká,
pouze se mění jeho právní poměry.
Sdružení může změnit svou právní formu jen
tehdy, jestliže s tím souhlasí všichni členové
sdružení. Odmítne‑li člen sdružení souhlas udělit
nebo nesouhlasí se změnou právní formy bez
vážného důvodu, může se sdružení do 3 měsíců
od odmítnutí souhlasu nebo vyjádření nesouhlasu
domáhat u soudu, aby byl souhlas člena sdružení
nahrazen soudním rozhodnutím. Soud souhlas
člena nahradí, pokud jsou pro změnu právní
formy ospravedlnitelné důvody.
O rozhodnutí o změně právní formy vyhotoví
sdružení zápis ve formě notářského zápisu, kte‑
rý nahrazuje zakládací listinu obecně prospěšné
společnosti a obsahuje náležitosti stanovené
pro tuto listinu zákonem, který upravuje právní
poměry obecně prospěšné společnosti. Součástí
rozhodnutí o změně právní formy sdružení je
určení osob, které mají postavení zakladatelů
Částka 35 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 26. března 2013.
¼ Sdělení Ministerstva vnitra č. 77/2013 Sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 20. července 2013
nové volby do Zastupitelstva obce Hejná
(okres Klatovy).
Částka 36 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 29. března 2013.
¼ Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické
náročnosti budov
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis
EU a stanoví např. nákladově optimální úroveň
požadavků na energetickou náročnost budovy
pro nové budovy, větší změny dokončených
budov, jiné než větší změny dokončených budov
a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie;
metodu výpočtu energetické náročnosti budovy.
Účinnost od 1. dubna 2013
Mgr. JaN BŘeŇ
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADrEsA
KÓD:
OBJEDNAVATELE:
2507
ZPŮsOB
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA
PŘÍJMENÍ:
SIPO
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE, Č. P.:
PLATEBNÍ KARTA
SLOŽENKA
spoj. č.
PrO FAKTUrACI:
IČ:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
ADrEsA
PLATBY:
DIČ:
Č. ÚČTU:
PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
KONTAKT:
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ULICE, Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
Economia, a.s., oddělení distribuce,
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
červen
2013
Podrobnější
informace: telefon zdarma 800 110 022
www.economia.cz • www.economia.cz/mo
MO6_39_45.indd 43
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu
se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Dobrovského 25,
Praha 7 170 55, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací
prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli
odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO
NE
43
30.5.13 16:21
L e g i s L at i va
Vlastnická
práva a územní
plánování
Ú
zemně plánovací dokumentace vždy
zasahovaly do vlastnických práv jed‑
notlivých subjektů a určovaly hod‑
notu pozemků a jejich budoucí osud.
V současné době soukromé vlastnictví opět
nabývá svůj nezpochybnitelný význam
a stává se klíčovým při rozhodování o bu‑
doucí podobě nejen našich měst a obcí,
ale i krajiny.
Před 25 lety si s problematikou vlastnic‑
kých vztahů v územním plánování nikdo
hlavu moc nelámal. Pozemky byly větši‑
nou státní, obecní, nebo organizací oběma
subjekty zřízenými. Soukromých pozemků
bylo minimum a při plánování rozvoje jed‑
notlivých sídel nebyly v rozhodovacím pro‑
cesu podstatné.
vRÁCeNÍ POZeMKŮ
PŮvODNÍM vLastNÍKŮM
Rok 1989 byl pro další rozhodování v území
klíčový. Došlo k »narovnání křivd« a pozem‑
ky, které byly zabaveny po roce 1948, byly
na základě restitučních nároků navrace‑
ny původním majitelům. Z hlediska struk‑
tury vlastnických vztahů a stavu území to
byla paradoxní situace, kdy se vlastnické po‑
měry většinou vrátily do období roku 1948.
Rozvoj území ale za čtyčicet let výrazně po‑
kročil a tak se tyto dva faktory překryly v na‑
prosto neidentické podobě. Normální stav je
takový, že s rozvojem území dochází plynule
k úpravě majetkových držeb, což se v našem
prostředí nestalo. Proto v současné době
řešíme problémy s jedním vlastnictvím po‑
zemků a jiným vlastnictvím objektů, které na
nich byly v minulých letech postaveny. Velmi
komplikované je i vlastnictví dříve posta‑
vených komunikací soukromými subjekty.
Dalším problémem je návrat pozemků sice
původním majitelům, ale o dvě generace
mladším. Tito lidé nikdy pozemky nevlastnili
a jejich vztah k půdě a konkrétním pozem‑
kům je prakticky nulový. Většina z nich se
snaží změnami územně plánovacích doku‑
mentací dosáhnout toho, aby jejich pozem‑
ky byly určeny k zástavbě, bez ohledu na to,
zda jsou pro tento účel vhodné.
Velkým přínosem je omezení náhrad
v území s možností vynětí pozemků z úze‑
mí určeného k zástavbě bez povinnosti
zaplatit vlastníkovi náhradu, pokud po na‑
bytí účinnosti územního plánu nedošlo ve
lhůtě pěti let k nabytí účinnosti rozhodnutí
o umístění stavby nebo územního souhla‑
su, anebo nebyla uzavřena veřejnoprávní
smlouva nahrazující územní rozhodnutí,
která je účinná.
Zástupci obcí a měst by měli spravovat
svěřený majetek s péčí dobrého hospodá‑
ře. Tomu by odpovídalo i to, že v okamžiku,
kdy je vydán územní plán (na základě jejich
vůle) a je zcela jasné, jaký veřejný zájem je
v řešení obsažen, mělo by dojít k jednání
44
MO6_39_45.indd 44
s vlastníky pozemků o jejich odkupu tak,
aby se tento veřejný zájem mohl uskuteč‑
nit. Současná praxe tomu ale příliš neod‑
povídá. Čím více dopadá na naše území
hospodářská krize, tím více obcí řeší tento
problém ne systémovými změnami v cho‑
du administrativy a celé správy obce, ale
krátkodobě (krátkozrace) prodejem obec‑
ních majetků. Tento přístup může několik
let fungovat, ale pokud se situace nezlepší,
nebude za chvíli co prodávat. Tím, že se
obce zbaví pozemků, nebudou schopny
zajistit vhodnou náhradu na jejich směnu
pro veřejný zájem, ani pro jejich výkup.
vZtaH OBCÍ a DeveLOPeRŮ
Obce by měly být schopny jasně definovat
možnosti území a investor by měl dostat
jasné informace o kapacitách, které v da‑
ném prostoru může realizovat. Současná
praxe se spíše podobá souboji než spolu‑
práci. Mnozí zástupci obcí neodhadnou
reálné výnosy jednotlivých investorských
záměrů a tlačí developery do veřejných in‑
vestic nad rámec jejich projektů. Reakce je
jednoznačná, pokud projekt není schopen
generovat požadované finance, tlačí inves‑
tor na další zvyšování kapacit projektu, což
má negativní dopad na ohlasy veřejnosti
a zájmových sdružení a situace se neúměr‑
ně vyhrocuje a vlastní realizace projektu
oddaluje, nebo úplně neguje. Obec by měla
být schopná ověřit si jednoduchou „feasi‑
bility study“ (studii proveditelnosti) možné
výnosy projektu a pak teprve vážit poža‑
davky, které u investora uplatní.
Když už k dohodě nakonec dojde, je tře‑
ba ji právně ošetřit. K tomu jsou legislativ‑
ní nástroje (plánovací smlouva), které pak
nedovolí, aby investor podobnou dohodu
popřel a vyhnul se tak plnění.
Hospodářská krize také mění přístup
měst a obcí k výstavbě a údržbě komuni‑
kací v jednotlivých rozvojových záměrech.
Ochota podílet se na jejich výstavbě je stále
menší. Dokonce již dochází k situaci, kdy
obec není schopna udržovat komunikace,
které jsou postaveny a bezplatně předány
obci a požaduje to od investora, který je
Prezentace zkušeností
na konferenci v Žatci
Pod názvem Vlastnická práva a územní plánování
(veřejný x soukromý zájem) se uskutečnila
18.–19. dubna v Žatci konference, kterou pořá‑
dala Asociace pro urbanismus a územní plánování
ČR. Záštitu nad konferencí převzal ministr pro
místní rozvoj Ing. Kamil Jankovský a starostka
města Mgr. Zdeňka Hamousová. Česká komora
architektů ji zařadila do akcí celoživotního vzdě‑
lávání. Celkem se do Žatce sjelo 170 účastníků
z ČR a přijeli i kolegové z Nizozemska. Tématem
byly často proti sobě stojící veřejné zájmy a zájmy
soukromé, vyplývající z vlastnických práv k nemovi‑
tostem. Jejich vhodné propojení může být ovšem
současně i stimulem rozvoje obce. K tomu lze
mimo jiné využít nástroje, které nabízí stavební
zákon (např. dohoda o parcelaci, veřejnoprávní
smlouva). Kromě zkušeností obcí či developerů
byly představeny i příklady ze zahraničí.
Obce by měly být schopny
jasně definovat možnosti
území a investor by měl
dostat jasné informace
o kapacitách, které
v daném prostoru
může realizovat.
vybudoval. To je do budoucnosti velmi těž‑
ko udržitelný stav. Pokud obec komunikace
bezplatně převezme, musí se postarat o je‑
jich údržbu.
RestitUČNÍ URBaNisMUs
Vrácené pozemky mají mnohdy charakter
klasické řádkové struktury původních pol‑
ností. Setkáváme se se zástavbou, která ko‑
píruje přesně jejich hranice, bez logických
návazností, bez jakéhokoli koncepčního
záměru, prostě tak, jak byl daný pozemek
v minulosti vytyčen pro zcela jiný způsob,
tedy zemědělské obhospodařování. Tady
naprosto selhává role pracovníků staveb‑
ních úřadů, kteří mají sledovat kontext úze‑
mí a povolovat výstavbu tak, aby měla smy‑
sl. Pro daný účel by plně postačily územní
studie, které by prověřily možnosti území
a po zapsání do evidence územně plánova‑
cí činnosti by byly podkladem pro rozhodo‑
vání v území, na který by se mohl pracovník
stavebního úřadu odvolat.
Pro tento případ je typické území s roz‑
tříštěnou majetkovou strukturou, kde je
každý vlastník motivován pouze svým zis‑
kem a nechce připustit jakoukoli veřejnou
investici na svém pozemku tak, aby jeho
výnos nebyl omezen nebo snížen. Jen vel‑
mi těžko se zatím daří zakládat rozvojové
společnosti, které by podobné problémy
vyřešily. V současné době tuto problemati‑
ku může vyřešit dohoda o parcelaci, která
by měla garantovat pro jednotlivé vlastníky
podíl na zisku bez ohledu na to, jak velkou
část jeho pozemku zabere stavba pro veřej‑
ný zájem, ale podstatné bude, jakou výmě‑
rou pozemku do daného projektu vstupuje.
Na první pohled by se mohlo zdát, že
v demokratické společnosti bude obtížné
prosadit větší koncepční záměry, které bu‑
dou vycházet z urbanisticky nosných myš‑
lenek, protože se budou muset podřizovat
majetkovým poměrům v území. Současná
legislativa nám ale dává poměrně hodně
nástrojů na řešení majetkoprávních vzta‑
hů. I když se podíváme do minulosti, do
období první republiky, je zcela zřejmé, že
i v demokratické společnosti mohou vzni‑
kat velká koncepční řešení a že majetková
struktura není faktorem, který by je zne‑
možnil. Jen se musíme naučit s územím
pracovat trochu jiným způsobem a využí‑
vat nástroje, které nám současná legislativa
■
poskytuje.
PetR DURDÍK
předseda Asociace pro urbanismus
a územní plánování
červen 2013
30.5.13 16:21
L e g i s L at i va
NOZ: Nové
pojetí nájmu
nebytových
prostor
N
ový občanský zákoník (NOZ) před‑
stavuje rekodifikaci soukromého
práva v České republice. Ta na jedné
straně přinese sjednocení soukromopráv‑
ních vztahů do jednoho předpisu, na stra‑
ně druhé rozsáhlé změny v podobě nové
právní úpravy mj. i nájemních vztahů včet‑
ně nového pojetí nájmu prostor doposud
označovaných jako »nebytové«.
Nový občanský zákoník ve svých pře‑
chodných ustanoveních stanoví, že nájem‑
ní smlouvy se řídí NOZ ode dne nabytí jeho
účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo
před jeho účinností. Vznik nájmu, jakož
i práva a povinnosti vzniklé přede dnem
nabytí účinnosti nového občanského zá‑
koníku se však budou posuzovat podle
dosavadních právních předpisů. V praxi to
bude znamenat, že účinností NOZ se prá‑
va a povinnosti z nájemních smluv, vzniklé
ode dne jeho účinnosti, budou automatic‑
ky řídit úpravou NOZ.
ZÁKLaDNÍ KRitÉRiUM: ÚČeL NÁJMU
Ačkoliv se v novém občanském zákoníku
pojem »nebytového prostoru« zachoval
v ustanoveních upravujících bytové vlast‑
nictví, při úpravě nájmu NOZ používá od‑
lišnou terminologii. Základním kritériem
pro určení právního režimu, kterým se
nájemní smlouva bude řídit, je účel náj‑
mu. Nový občanský zákoník totiž stanoví,
že ustanovení o nájmu prostor sloužících
podnikání se vztahují na nájem prostoru
nebo místnosti, je‑li účelem nájmu provo‑
zování podnikatelské činnosti, a naopak
ustanovení o nájmu bytu a domu se použijí,
když předmětem nájmu je byt, tj. místnost
nebo soubor místností, tvořící obytný pro‑
stor, který je určen a užíván k bydlení.
Jedná‑li se o nájem prostor a místností,
jehož účelem není ani jedno z výše zmi‑
ňovaných, použijí se na nájem takového
prostoru nebo místnosti obecná ustano‑
vení o nájmu. Rozlišení právních režimů
je důležité pro podřazení prostor a míst‑
ností jako předmětu nájmu pod patřičná
ustanovení NOZ. V některých případech
to může znamenat různé právní úpravy
jednotlivých »druhů« prostor. Například
když jde o nájem podnikatelských prostor
sjednaný na dobu určitou, může nájemce
i pronajímatel vypovědět nájemní smlou‑
vu z důvodů stanovených v novém občan‑
ském zákoníku i před uplynutím sjednané
doby nájmu a výpovědní doba nemusí být
ujednána. Naopak, pokud jde o prostor
nesloužící bydlení ani podnikání, může
každá ze stran vypovědět nájem na dobu
určitou, jen pokud v nájemní smlouvě byly
zároveň sjednány důvody výpovědi a výpo‑
vědní doba.
červen 2013
MO6_39_45.indd 45
CO Je PROstOReM sLOUŽÍCÍM
K PODNiKÁNÍ?
Nový občanský zákoník zavádí nový pojem,
a to prostor sloužící podnikání. Neposkytu‑
je však další vodítko pro interpretaci tohoto
pojmu. Důvodová zpráva uvádí, že prosto‑
rem nebo místností sloužící podnikání se
rozumí »vystavěná nebo jinak vybudovaná
část nemovitosti, která má podle ujednání
stran sloužit podnikání, zejména výkonu či
provozu živnosti maloobchodní, restaurač‑
ní, hospodské (včetně tzv. rychlého občer‑
stvení, kaváren, čajoven), nebo roznáškové,
hotelové, nebo výkonu živnosti řemeslnic‑
ké, jiné činnosti výrobní nebo skladovací
nebo poskytování služeb, bez ohledu na to,
zda při tom bude docházet ke styku s veřej‑
ností či nikoli«. Dále uvádí, že podnikání
bude zcela jistě sloužit i místnost, ve které
se provozují tzv. svobodná povolání, ale
i lékařské činnosti. Je možné dovodit, že
podnikáním se rozumí podnikání podle
příslušných ustanovení NOZ, tj. »samo‑
statně vykonávaná výdělečná činnost živ‑
nostenským nebo obdobným způsobem
se záměrem činit tak soustavně za účelem
dosažení zisku«. Prostor nebo místnost ne‑
sloužící podnikání pak bude prostor nebo
Nový občanský zákoník
zavádí nový pojem, a to
prostor sloužící podnikání.
Neposkytuje však další
vodítko pro interpretaci
tohoto pojmu.
místnost sloužící obecně, místně či jinak
prospěšné činnosti. Ačkoliv účelovost se
podle nového občanského zákoníku zdá
být kritériem rozlišování podnikatelských
a nepodnikatelských prostor, neřeší proble‑
matiku rozlišování beze zbytku. Kupříkladu
nedává odpověď na to, co má být obsahem
pojmů místnost a prostor. I když si asi lze
představit, co může být obsahem pojmu
místnost, stěží lze udělat to samé s pojmem
prostor. Je prostorem například pozemek,
který slouží podnikatelskému účelu? Pokud
bychom vycházeli z čistě účelového vyme‑
zení prostoru sloužícího podnikání, odpo‑
věď by zřejmě byla ano. Na definitivní vyře‑
šení této otázky však bude nutno vyčkat až
stanovisek, která k výkladu pojmu prostor
zaujmou soudy ve své rozhodovací praxi.
PROvÁZaNOst NOZ
a ZÁKONa O OBCÍCH
Při analýze výše uvedené problematiky ne‑
lze vynechat zákon č. 128/2000 Sb., o ob‑
cích, ve znění pozdějších předpisů, který
upravuje i problematiku hospodaření a dis‑
pozice s majetkem obce včetně pronájmu
majetku. V současné době je návrh novely
zákona o obcích projednáván v Poslanec‑
ké sněmovně. Má nabýt účinnosti spolu
s NOZ, zákonodárce tak učinil součástí no‑
vely změny, které by měly zákon o obcích
provázat s novým občanským zákoníkem.
Novela vznikla v rámci implementace pro‑
tikorupční strategie a jedním z jejích cílů je
zajistit transparentnost a hospodárnost při
nakládaní s majetkem obcí.
Obec je v případě dispozice s nemo‑
vitým majetkem včetně jeho pronájmu,
povinna zveřejnit záměr k provedení této
dispozice. Novela zavádí prodloužení lhů‑
ty pro zveřejnění záměru z 15 na 30 dnů
a také povinnost tento záměr zveřejnit
jak na úřední desce obecního úřadu, tak
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Tato pravidla se neuplatní v zákonem vy‑
jmenovaných případech, např. u proná‑
jmu (nebo výpůjčky) na dobu kratší než
60 dnů či pronájmu hrobových míst. V zá‑
měru se uvede mj. označení zamýšleného
právního jednání, označení nemovitosti
(údaji podle katastrálního zákona) a obec
je povinna každému umožnit nahlédnu‑
tí do obdržených nabídek, samozřejmě až
po rozhodnutí o příslušném záměru. Nově
platí pravidla o zveřejňování záměru i pro
případné změny smluv, jejichž uzavření
podléhalo povinnosti zveřejnit záměr, jako
i pro smlouvy o smlouvách budoucích, je‑
jichž předmětem je dispozice s nemovitým
majetkem, podléhající povinnosti zveřejnit
záměr. Jestliže obec uzavře smlouvu bez
zveřejnění nebo v rozporu s podmínkami
pro zveřejnění záměru, je takové jednání
(dispozici s majetkem) neplatné.
V případě pronájmu věcí patřících obci
má výše nájemného odpovídat výši v da‑
ném místě a čase obvyklé, s výjimkou pří‑
padů zvláštního zřetele hodných, jež musí
obec náležitě zdůvodnit. Stejný princip pla‑
tí i pro případ, kdy si sama obec věc prona‑
jímá, přičemž nájemné nesmí být vyšší, než
je obvyklé nájemné v daném místě a čase.
Novela zavádí i transparentnost, vyjádře‑
nou v povinnosti obce zveřejnit smlouvu,
kterou je nakládáno s nemovitou věcí obce,
a to na portálu veřejné správy do 15 dnů
ode dne jejího uzavření. Smlouva musí být
zveřejněna nejméně po dobu pěti let ode
dne vkladu do katastru nemovitostí nebo
ode dne zániku závazků z této smlouvy.
Smlouva nabývá účinnosti dnem následu‑
jícím po dni zveřejnění (není‑li stanovena
účinnost pozdější), a nedojde‑li do 3 měsí‑
ců od jejího uzavření (případně od udělení
souhlasu příslušného orgánu obce) k její‑
mu zveřejnění, pozbývá platnosti.
Změny zavedené NOZ i změny obsažené
v návrhu novely zákona o obcích jsou po‑
měrně značné, a jistě můžou přinést určité
problémy při jejich aplikaci v praxi. Bude
však záležet na tom, jak se výkladu nové
právní úpravy zhostí soudy, které mohou
být nejen nápomocné u výkladu nejed‑
noznačných ustanovení nebo pojmů, ale
ostatně i jediné oprávněné ke konečnému
řešení případných sporů z této aplikace
■
vzniklých.
LUKÁŠ sYROvÝ
advokát
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
aNDRea FOgeLOvÁ
advokátní koncipientka
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
45
30.5.13 16:21
PRÁVNÍ PORADNA
Zrušení nebo změna
usnesení rady obce
Rada obce na schůzi, na které jsem nebyl přítomen, přijala ve věci určité majetkové dispozice obce usnesení, které nepovažuji za správné a jehož plnění by pro
obec mohlo znamenat velkou finanční zátěž. Mám jako starosta obce nějakou možnost, jak dané usnesení před jeho realizací
zrušit nebo alespoň změnit?
Zákon o obcích dává starostovi několik
možností, jak se domáhat nápravy nesprávného (nezákonného) rozhodnutí rady obce
(dále jen rada). Starosta může na nejbližší
schůzi rady navrhnout opětovné projednání
dané věci a pokud rada odsouhlasí zařazení
tohoto bodu do programu, pak v rámci projednávání bodu může přednést své námitky
vůči přijatému usnesení (může jít o skutečnosti, které v době svého rozhodování neznala) a záleží zcela na rozhodnutí rady, zda
přijaté usnesení zruší, změní nebo na něm
setrvá. Další možností je využití ustanovení
§ 105 zákona o obcích. To opravňuje starostu k pozastavení výkonu usnesení rady
v případě, že má za to, že je nesprávné. Je
ale na místě zdůraznit, že podmínkou po-
■
Daňové přiznání
a odpočty
Mohu jako starosta uplatňovat v daňovém přiznání odpočty, když si hradím
penzijní připojištění, životní pojištění
a další spoření? Lze tento odpočet žádat
zpětně i za minulá léta?
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen »zákon«) v § 6, odst. 1 stanoví:
Příjmy ze závislé činnosti jsou:
(1) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím, nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c)
nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou
od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce,
u kterého poplatník závislou činnost nebo
funkci nevykonává.
Je tedy zřejmé, že výkon funkce starosty
je výkonem závislé činnosti se všemi právy
a povinnostmi zaměstnance, které z tohoto
■
Doba konání schůze
rady obce
V našem městysi se schůze rady konají již mnoho let jedenkrát za čtrnáct dní
vždy od 15. hodiny. Jeden z členů rady však
dojíždí za prací do sousedního Německa
a požádal, aby byl začátek schůze přesunut
na 18. hodinu. Musím jako starosta tomuto požadavku vyhovět, když konání schůzí
■
46
MO6_46_47.indd 46
zastavení výkonu usnesení rady starostou
je pouze namítaná nesprávnost, nemusí jít
o nezákonnost. Přesto, že to zákon výslovně
nestanoví, lze doporučit, aby starosta tento
krok učinil písemně (toto své rozhodnutí zaznamenal) a náležitě odůvodnil.
O pozastavení výkonu usnesení by měl
starosta neprodleně informovat obecní úřad,
který zpravidla zabezpečuje plnění usnesení
přijatých orgány obce, a zejména radu. Věc
pak starosta předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (dále jen
zastupitelstvo).
Zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání po pozastavení výkonu usnesení rady
podle § 84 odst. 5 zákona o obcích rozhoduje o zrušení starostou předloženého usnesení rady obce (změnit však toto usnesení
s ohledem na dikci zákona nemůže):
■ pokud rozhodne o zrušení usnesení, nic
nebrání radě, aby se případně danou věcí
opětovně zabývala a přijala jiné usnesení;
jestliže předmět usnesení nespadal do vyhrazené kompetence rady, může si rozhodování v této věci vyhradit zastupitelstvo
a může o věci samo rozhodnout,
■ pokud nerozhodne o zrušení předloženého usnesení rady (rozhodne o nevyhovění/zamítnutí návrhu starosty, o potvrzení
usnesení nebo v dané věci nepřijme vů-
bec žádné usnesení), zůstává usnesení
rady v platnosti, pozastavení výkonu
usnesení končí a usnesení rady je tak
možné vykonat.
Další možností nápravy předmětného
usnesení je možnost obrátit se na Ministerstvo vnitra (MV) s žádostí o přezkoumání
přijatého usnesení. Je však vhodné připomenout, že MV v rámci výkonu dozoru nad
usneseními přijatými orgány obce v samostatné působnosti podle § 123 a násl. zákona o obcích přezkoumává pouze zákonnost těchto usnesení (rozpor se zákonem
nebo jiným právním předpisem), nikoli
nesprávnost a dozorová opatření navíc nemůže uplatnit v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo
pracovního práva a v případě, kdy jsou
dozor nebo kontrola výkonu samostatné
působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem (zákonem o finanční kontrole, zákonem o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků).
postavení osobě vykonávající tuto funkci
přísluší. Proto také můžete v rámci daňového přiznání uplatňovat odčitatelné položky
ze základu daně, samozřejmě při splnění
podmínek tímto zákonem stanovených.
Co se týká zpětného uplatnění těchto odčitatelných položek, je nutné respektovat
ustanovení § 38p zákona, které stanoví:
(1) Vyšší částky odčitatelných položek
podle § 34, položek snižujících základ daně
podle § 15 odst. 1 nebo vyšší částky uplatněné hodnoty zásob a pohledávek postupně zahrnované do základu daně podle § 23
odst. 14 může uplatnit poplatník nebo jeho
právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost nebo na daňovou
povinnost, která se neodchyluje od poslední
známé daňové povinnosti, a to jen v takové
výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky
podle § 34 a položky snižující základ daně
podle § 15 odst. 1 zaokrouhleným na celé
stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň
100 Kč.
Předpokládám, že tazatel podepsal u svého zaměstnavatele – obecního či městského úřadu prohlášení k dani z příjmů
(§ 38k odst. 5 zákona), tedy že roční vyúčtování daně prováděl jeho zaměstnavatel. V tomto případě byl starosta povinen
sdělit a prokázat všechny rozhodné skutečnosti k tomuto ročnímu vyúčtování,
tj. i odčitatelné částky od základu daně z příjmů zaměstnavateli nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období (§ 38k odst. 7 zákona).
Jakékoli následné uplatnění již nepřichází
v úvahu.
od 15. hodiny se nám dlouhodobě osvědčilo a vyhovuje i občanům, kteří se na základě pozvání mohou na schůzi rady obce
dostavit, nehledě na další pracovní vytížení
mé i ostatních členů rady a tajemnice úřadu? Domnívám se, že by si člen rady měl
možnost účasti na schůzi rady obce zajistit
u svého zaměstnavatele.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, předpokládá, že
schůze rady obce jsou konány podle potřeby
(§ 101 odst. 1), přičemž je svolává a zpravidla
též řídí starosta obce (§ 103 odst. 5). Starosta je tedy tím, kdo je odpovědný i za určení
přesného termínu konání schůze rady obce
a není vázán požadavky jednotlivých členů
rady.
Na druhou stranu i starosta je členem rady
a podle § 83 odst. 1 zákona o obcích je proto
povinen plnit úkoly, které mu rada obce uložila. V dotazu popsanou situaci by tak bylo
možné vyřešit i tím, že by otázka přesného
určení termínu konání schůzí rady městyse
byla předložena tomuto orgánu k rozhod-
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
Ing. JIŘÍ FICBAUER,
CSc., MBA
auditor, předseda
představenstva FIZA, a. s.,
lektor BIBS – vysoká škola
červen 2013
30.5.13 16:22
PRÁVNÍ PORADNA
nutí. Jejím rozhodnutím by byl vázán i starosta, a pokud by rada rozhodla o konání
svých schůzí až od 18. hodiny, měl by takové
rozhodnutí respektovat.
Podle § 70 odst. 4 zákona o obcích členům
zastupitelstva obce, kteří nejsou pro výkon
své funkce dlouhodobě uvolněni a kteří jsou
v pracovním poměru, což je zjevně případ
zmíněného člena rady obce, musí jejich zaměstnavatel poskytnout pro výkon funkce
pracovní volno s náhradou mzdy, přičemž
rozsah pracovního volna určuje příslušná
obec (jde o úpravu speciální k úpravě obsažené v zákoníku práce). V dotazu popsaná situace je však specifická v tom, že člen
rady je zřejmě zaměstnancem pracujícím
ve Spolkové republice Německo, přičemž
jeho zaměstnavatel z důvodu teritoriálního
působení českého práva není ustanovením
§ 70 odst. 4 zákona o obcích vázán (navíc se
jeho pracovní poměr patrně bude řídit normami německého práva). Měl by si proto
u svého zaměstnavatele zjistit, zda a pokud
ano, za jakých podmínek má podle práva
rozhodného pro jeho pracovní poměr nárok na uvolnění pro výkon veřejné funkce.
Povinnost ZO schválit
celý obsah smlouvy
Musí zastupitelstvo obce (ZO) schválit
celý obsah smlouvy o prodeji obecní nemovitosti, nebo postačí, pokud schválí pouze
podstatné náležitosti zamýšleného majetkoprávního úkonu?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, na položenou
otázku přímou odpověď nedává. V aplikační
■
Přijetí do MŠ
na dobu určitou?
Smí zastupitelstvo obce rozhodnout
a uložit ředitelce mateřské školy (MŠ) formou nařízení, že děti, které nemají trvalý
pobyt v obci, budou přijímány do mateřské
školy jen na jeden rok?
Školský zákon upravuje přijímání k předškolnímu vzdělávání jako výlučnou pravomoc ředitele školy včetně stanovení kritérií
pro přijímání dětí. Zřizovatel není oprávněn do přijímání dětí do mateřské školy
závazně vstupovat. Zřizovatel není v těchto
věcech nadřízeným orgánem ředitele školy.
Usnesení zastupitelstva obce, kterým se řediteli nařizuje konkrétní postup při přijímání
dětí k předškolnímu vzdělávání, proto není
pro ředitele školy právně závazné.
Doba, na kterou se dítě k předškolnímu
vzdělávání přijímá, odvisí od povahy činnosti MŠ. Tou není hlídání dětí, ale vzdělávání
podle rámcového a školního vzdělávacího
programu, jehož účelem je krom jiného také
příprava dětí na vzdělávání v základní škole.
Vzdělávací program mateřské školy je
proto strukturován tak, aby škola postupně
rozvíjela dítě v průběhu všech ročníků před-
■
červen 2013
MO6_46_47.indd 47
praxi se proto lze setkat s oběma popsanými
právními názory. K tomuto problému se nicméně v minulosti vyjádřil v zásadním rozhodnutí Nejvyšší soud (v rozsudku ze dne
22. prosince 2005, sp. zn. 28 Cdo 1067/2004).
Nejvyšší soud dospěl k názoru, podle něhož postačí, pokud příslušný obecní orgán
[v posuzovaném případě zastupitelstvo
obce v rámci své vyhrazené pravomoci podle § 85 písm. a) zákona o obcích] schválí
alespoň tzv. podstatné prvky zamýšlené majetkoprávní dispozice. To znamená, že svým
rozhodnutím určí osobu, jíž má být nemovitost prodána, a dále rozhodne o podstatných náležitostech smlouvy, tedy o tom, jaká
nemovitost má být prodána a za jakou cenu.
Tento právní názor přitom nebyl žádným
pozdějším rozhodnutím Nejvyššího soudu
překonán ani modifikován.
Pokud zastupitelstvo rozhodne pouze
o podstatných prvcích právního vztahu (ty
by měly být ve formulaci usnesení zastupitelstva jednoznačně specifikovány), logicky
se nabízí otázka, kdo má rozhodnout o zbývajícím obsahu smlouvy. Je zcela bez diskuse, že určení zbývajícího obsahu právního
vztahu, tedy ostatních práv a povinností,
je svou povahou rozhodováním obce v samostatné působnosti. I zde se však v praxi
objevují dva možné přístupy. Podle prvního
náleží rozhodnutí o ostatních podmínkách
majetkové dispozice do tzv. zbytkové pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona
o obcích (vůli obce prodat a základní podmínky prodeje formuluje zastupitelstvo,
»detaily« prodeje pak rada obce), podle druhého právního názoru, jenž se opírá o nález
Ústavního soudu ze dne 11. května 2005,
sp. zn. II ÚS 87/04, může o ostatním obsahu smlouvy rozhodnout starosta obce bez
předchozího schválení radou obce. Ústavní
soud totiž ve zmíněném nálezu, jenž se zabýval případem uzavření dodatku nájemní
smlouvy bez předchozího rozhodnutí rady,
konstatoval, že »starosta podle dřívější ani
podle současné úpravy nemohl a nemůže
sám vytvářet vůli obce. Avšak tam, kde již
vůle obce v zásadních bodech vytvořena byla,
mu nelze upřít právo, aby v intencích takto
projevené vůle jednal«.
Obecně lze spíše doporučit, aby zastupitelstvo vždy rozhodlo o celém obsahu smlouvy. Je nicméně zřejmé, že takový postup by
zejména v případě větších obcí mohl být
nepraktický a komplikovaný (ostatně sama
aplikační praxe ve většině případů takto nepostupuje, resp. schvaluje celý obsah smlouvy jen v »mimořádně závažných« případech).
Uzavření smlouvy pouze na základě schválení podstatných náležitostí zastupitelstvem
obce je však možné zvolit pouze tam, kde
by smlouva neobsahovala žádná specifická,
svou povahou samostatná či závažná vedlejší
ujednání. Pokud by smlouva měla zahrnovat
určitá vedlejší ujednání, která nejsou standardní součástí kupní smlouvy (např. poskytnutí úvěru, zpětný pronájem, předkupní
právo, splátky), je nezbytné, aby zastupitelstvo nebo rada obce (vždy podle příslušnosti
k takovému ujednání, plynoucí z § 85 a 102
odst. 2 a 3 zákona o obcích) před konečným uzavřením smlouvy
rozhodly též o tom, že
smlouva bude obsahovat i tato ujednání (a jaký
bude jejich obsah).
školního vzdělávání až do zahájení povinné
školní docházky. Izolované vzdělávání pouze
v určitém časovém úseku vzdělávacího programu nesplňuje účel vzdělávacího programu, a není tudíž pravidlem.
K předškolnímu vzdělávání se proto přijímají děti na celý vzdělávací cyklus, resp.
na celou jeho část od přijetí dítěte až do zahájení povinné školní docházky. Proto § 34
odst. 2 školského zákona zmiňuje přijímání
ke vzdělávání »od následujícího školního
roku«, nikoli »v následujícím školním roce«.
Žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání
musí ředitel školy zásadně považovat za žádost o přijetí do celého vzdělávacího cyklu.
Zákonný zástupce má právo takovou žádost
podat. Pokud by například s přihlédnutím
k usnesení zastupitelstva ředitel rozhodl
o žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání
tak, že jednostranně omezí dobu vzdělávání
na jeden školní rok, může se zákonný zástupce proti časovému omezení předškolního vzdělávání odvolat. Lze předpokládat, že
krajský úřad odvolání vyhoví.
V posuzovaném případě je důležitá také
zásada rovnosti – není důvod rozlišovat mezi
občany zřizovatelské obce a občany jiných
obcí, pokud jde o dobu, na kterou se dítě přijímá ke vzdělávání. Rozhodnutí o přijetí dítěte z jiné obce jen na jeden školní rok by bylo
napadnutelné pro rozpor se zásadou rovnosti
upravenou pro správní řízení výslovně v § 2
odst. 4 správního řádu (při rozhodování skutkově shodných nebo obdobných případů nesmí vznikat nedůvodné rozdíly).
Uvedený postup obce tudíž není v souladu
s právními předpisy.
Pokud mají obce v úmyslu dohodnout se
o spolupráci ve věcech zajištění předškolního vzdělávání, je zapotřebí, aby k dohodě přizvaly i ředitele MŠ, a aby pro občany
obou obcí platily rovné podmínky. Ředitel
například může přijímat přednostně nejdříve děti ze zřizovatelské obce, poté z obce,
která se se zřizovatelskou obcí dohodla
na spolupráci, a teprve pak děti ze třetích
obcí. Když by ale dětem z druhé obce nabídl méně výhodné podmínky předškolního
vzdělávání než dětem ze zřizovatelské obce
a umožnil jim vzdělávání pouze na omezenou dobu, jednal by v rozporu se zákonem
a rámcovým vzdělávacím programem.
JUDr. ADAM FUREK
právník
Mgr. PETR VOKÁČ
oddělení koncepce
vzdělávací soustavy MŠMT
47
30.5.13 16:22
ServiS
KALENDÁRIUM
13. 6., Praha 1
Nová budova Národního muzea
Konference Křižovatky architektury
Jak se chovat k architektonickému
dědictví z období 1948–1989? Má cenu
tyto stavby rekonstruovat, nebo některé
zbourat? Odpovědi na tyto a podobné
otázky budou hledat účastníci konference s podtitulem Architektura s rudou
hvězdou bez stigmat a předsudků.
Program a on-line registraci nabízí
web: www.krizovatkyarchitektury.cz.
■
13. 6., Praha 9
Studio AXIS, Lisabonská 4
Seminář Stavební zákon – velká novela
a nové prováděcí vyhlášky
V souvislosti s novelou stavebního zákona č. 350/2012 Sb. účinné od 1. 1. 2013
a nových prováděcích vyhlášek nastaly velké změny především v řízeních
o umístění, povolení a užívání staveb.
Výklad bude zaměřen hlavně na stavební řízení a územní řízení, ohlašování
a povolování staveb, vznik práva k užívání stavby, odpovědnost osob při přípravě, realizaci a užívání stavby atd.
Program a on-line přihlášku najdete
na: www.studioaxis.cz.
18. 6., Chocerady (okr. Benešov)
Hotel Akademie Naháč
Seminář Místní a účelové komunikace
Obec jako investor stavby místní komunikace – součásti a příslušenství.
Vlastnictví a věcná břemena. Musí obec
budovat místní komunikaci ke každému
objektu? Veřejně přístupná účelová komunikace. Co je to nutná komunikační
potřeba. Jak řešit sporné situace – názory soudů. Péče o účelovou komunikaci
a odpovědnost vlastníka. Změny a zánik
účelové komunikace atd.
Podrobnosti k programu a přihláška
na: www.municipal-centrum.cz.
■
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
Regionservis s.r.o.
240 200 272
–
Komerční banka, a.s.
800 521 521
–
CEVRO Institut o.p.s.
–
–
BRAMAC střešní systémy spol. s r.o.
–
–
NESS Czech s.r.o.
–
–
Bison&Rose s.r.o. – firma roku
–
–
KASTEN spol.s r.o.
–
–
Nadace VIA
233 113 370
–
ABSOLUTUM s.r.o.
–
–
Česká spořitelna, a.s.
800 207 207
–
EKO-KOM, a.s.
–
–
ELEKTROWIN a.s.
–
–
Příloha MO + OD 6
AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
–
–
ASEKOL s.r.o.
–
–
Komwag, podnik čistoty
236 040 000 236 040 003
a údržby města, a.s.
I-Tec Czech, spol. s r.o.
–
–
Ecobat s.r.o.
–
–
LASKI, s.r.o.
582 305 740
–
DEKONTA, a.s.
235 522 252
–
REMA Systém, a.s.
602 417 130
–
48
MO6_48.indd 48
STR.
1
13
15
21
25
29
33
37
41
2. ob.
3. ob.
4. ob.
III
V
VI
VII
IX
XI
XIII
XV
FOTO: archiv
■
Fórum mladých aneb Desatero problémů města Jihlavy očima žáků a studentů základních a středních škol se uskutečnilo 5. 5. díky Zdravému městu Jihlava a jeho spolupráci s litoměřickým Střediskem ekologické výchovy SEVER. Šest desítek žáků a studentů tak v pracovních týmech za účasti zástupců magistrátu hledalo optimální řešení
klíčových problémů v rozvoji města jako například Občan a úřad, Životní prostředí,
Zdravý životní styl, prevence a zdravotnické služby, Kultura, sport a volný čas, Sociální problematika a společensky nežádoucí jevy, Vzdělávání a výchova či Podnikání,
ekonomika, cestovní ruch a doprava. Problémy, jež ze setkání vzešly, budou ověřeny
anketou na jihlavských školách. Výsledky následně projedná vedení města spolu s Desaterem problémů města Jihlavy, jež formulovalo Fórum pro veřejnost. Fórum mladých je součástí celostátního projektu Národní sítě zdravých měst ČR »Mládež v akci?
/sk/
ANO, v obci!«, který se koná za finanční podpory Evropské unie.
Koučem sami sobě
aneb Koncept Flow
v praxi
Účastníci semináře, který se připravuje na 17. 6. ve vydavatelství Economia
v Dobrovského ul. 25 v Praze 7, si procvičí
principy koučování sebe sama na základě
poznání osobnostních předpokladů, cílů
a základních životních hodnot, v praktické
rovině se naučí rozvíjet přirozené vlastní
kapacity. Významnou součástí semináře
bude využití psychologického působení
stavu FLOW při dosahování úspěchu v práci i osobním životě, ukotvení životní rovnováhy a osobní sp okojenosti.
Více informací a podmínky účasti najdete na: http://kas.economia.ihned.cz/cz/. /sk/
Rozhodování ÚOHS
a veřejné zakázky
Judikatura v oblasti veřejných zakázek –
rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a soudů, tak zní
název semináře, který se bude konat 20. 6.
v budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně, Cejl 530/73. Proberou se
zejména témata jako Právní rámec veřejného investování, Vymezení postavení ÚOHS
v oblasti veřejných zakázek, Charakteristika
přezkumného řízení, poznatky z praxe, Výklad rozhodovací praxe v oblasti vymezení
veřejné zakázky a dělení veřejných zakázek,
Rozhodovací praxe se zaměřením na kvalifikaci a její doplňování, Výklad splnění zadávacích podmínek ze strany ÚOHS apod.
Podrobné informace jsou pod odkazem
/sk/
Aktuální kurzy na: www.aliaves.cz.
Inovativní
financování
pro samosprávy
Jak zlepšit schopnost samosprávy ochránit
své finance před inflací a dalšími riziky. Jak
zhodnotit finance města a obce a jak zajistit
další prostředky na investice a obnovu majetku. Odpovědi na tyto a další otázky chce
poskytnout seminář Inovativní financování
pro samosprávy, který se uskuteční 25. 6.
na Novotného lávce 5 v Praze 1 (ČSVTS).
Seminář umožní ve výše uvedených souvislostech získat ucelený odborný přehled
o kapitálovém trhu v ČR a ve světě. Stejný
seminář se uskuteční také 2. 7. v Ostravě.
Více informací i elektronická přihláška
/sk/
jsou na: www.cityfinace.cz.
červen 2013
30.5.13 16:23
MO001448
Díky spolupráci průmyslu, obcí a měst v systému
EKO-KOM, bylo v roce 2012 recyklováno více než
602 000 tun
obalových odpadů.
Obyvatelé
ČR mají možnost
třídit do
229 tisíc
barevných kontejnerů.
Děkujeme.
www.ekokom.cz
MO6_ob_03.indd
49
EKOKOM
ruka inz_A4_2013_moderni
obec.indd 1
28.5.13 16:02
27.05.13
7:50
I
L
I
Š
Ý
ZV
!
Y
N
Ě
M
D
O
E
JSM
Až
0,30
Kč/kg
Až
4,15
Kč/kg*
Až
4,35
Kč/kg*
* Čtvrtletní + roční bonus
MO001382-2
MO6_ob_04.indd 50
28.5.13 16:01