Mediální komunikace Dejiny a predchudci masove komunikace
Transkript
Mediální komunikace Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2014 15. 11. 2014 Masová komunikace: Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému, nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle pojetí komunikace jako přenosu). Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení, požadavky – očekávání). Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření (diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku. Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými záležitostmi (veřejné mínění) – média odpovídají za svou činnost široké veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem, atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými institucemi. Předpoklady vzniku masová komunikace: Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456 První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců První periodika v Německu: Relationen, Aviso Anglie: newsbook, newspaper, courants - první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let. Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632 publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále Ludvíka XIII. Předpoklady vzniku masová komunikace: - vědeckotechnický pokrok související s průmysl;ovou revolucí a důsledky automatizace práce (tisk), - reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a národních států) v 19. století - rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v roce 1644 Areopagitika J. Miltona – řeč o svobodě tisku; v roce 1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k ustanovení tzv libelového práva: libel – osočování, v období 1853–1869 byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce). - nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a penny press (šestákový tisk, 16. 9. 1855 vychází Daily Telegraph za 1 penny) Předpoklady vzniku masová komunikace: V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici (kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví. Předpoklady vzniku masová komunikace: Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu občanské války v USA (1861–1865). V konkurenci periodik se rodilo obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro zpravodajství (covering – budovala se síť korespondentů, vyslaných reportérů), profiloval se žánr zprávy. Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu. Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest stories – příběhů o „obyčejných lidech“. Předpoklady vzniku masová komunikace: Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny, kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů, Hearst prý napsal „Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím válku.“ Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu („jiní diskutují, Journal koná“) za propuštění kubánské dívky – americké „Johanky z Arku“. Předpoklady vzniku masová komunikace: Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem („obchodníkova bible“), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey´s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure´s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století). Předpoklady vzniku masová komunikace: Poštovní služby – Perzie, poslové na koních dopravovali zprávy do koňské stanice, kde se vyměnili s dalšími posly - středověká Evropa – soukromé vlastnictví (Thurn-Taxisové získali právo v 16. století, v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem) - státní poštovní systémy od 17. a 18. století - koncem 18. století Claude Chappe sestrojil systém semaforových stanic – vizuální telegraf (na vzdálenost i více než 30 km) Předpoklady vzniku masová komunikace: Telegraf – přenos elektrických signálů, patenty: 1837: Británie Sir Chales Wheatstone a Sir William Cooke USA: Samuel Morse (vypracoval i kódový systém) 1874: Th. A. Edison vyvinul qudraplexový telegraf (dvě zprávy jedním směrem a dvě opačným) Telefon – Alexander Graham Bell v roce 1876 patent na telefon Rozhlas – první systémy „po drátě“; 1873 James Clerk Maxwell publikoval studii o elektřině a magnetisme, potvrdil ji Heinrich Rudolf Hertz, který v roce 1887 objevil elektromagnetické vlny, v roce 1901 Ital Marchese Guglielmo Marconi přenesl el. vlny Atlantikem, 1904 Sir John A. Fleming vynalezl elektronku - 1906: první vysílání v USA, 1926 první rozhlasová síť (NBC) Předpoklady vzniku masová komunikace: Fotografie a film – koncem 15. století se na ilustrování knih používala dřevořezba, koncem 18. století vynalezena litografie 1826: Joseph Nicéphore Niepce vyrobil první fotografii Louis Jacques Mandé Daguerre objevil chemický proces umožňující výrobu fotografií v kratším čase - 1881 Edison si patentoval kinetoskop – projekce pohyblivých obrázků, 1895 Louis Jean Lumiére a Auguste Marie Lumiére předvedli kinematograf - koncem 20. let 20. století ozvučení filmu Předpoklady vzniku masová komunikace: Televize – 1884: snímací disk, vynález Paula Gottlieba Nipkowa 1923: Vladimír Kosma Zworykin vynalez ikonoskop na přenos a kineskop na příjem obrazu na dálku - 1890: Karl Ferdinand Braun vynalezl obrazovou elektronku - 1906: Poměr stran obrazu 4:3, 1916: vzniká BBC - 1927: první vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi Londýnem a Glasgowem - 9. 2. 1928: televizní signál přenesen s pomocí rádiových vln z Londýna do New Yorku - 1930: k obrazu se přidal přenos zvuku - první zemí, kde začalo pravidelné televizní vysílání – Německo, tehdejší Říšská pošta byla také jedinou správou spojů na světě, která se o televizi vážně zajímala už od jejího vzniku - vysílání započalo 22. března 1935, první přenos z berlínských Olympijských her v roce 1936 (180 řádků) Předpoklady vzniku masová komunikace: Televize - „Nejprve se vysílalo půl hodiny ráno od pondělí do pátku a půl hodiny v poledne v úterý a v pátek. Tyto přenosy BBC prováděla až do roku 1932, po krátké odstávce a modernizaci techniky pak vysílání pokračovalo až do roku 1935. V té době bylo na světě už dvě stě až tři sta televizních přijímačů. O rok později byl uskutečněn první televizní přenos z olympijských her, které se konaly v Berlíně.“ zdroj: http://vtm.e15.cz/aktuality/televize-a-jeji-historie - pravidelné vysílání 10. března 1939 v Moskvě (343 řádků) - 1946: Peter Carl Goldmark předvedl první funkční systém a přijímač barevné televize. - na konci roku 1947: počet majitelů televizí v USA milion - 1948: v USA poprvé zaveden systém kabelové televize Vývoj médií v ČSR: Tisk - 1789: Václav Matěj Kramerius začal vydávat 1. česky psané noviny (Krameriusovy C.K. poštovnínoviny) - 1848: uvolnění cenzury, Karel Havlíček Borovský začal vydávat Národní noviny, v 50. letech obnovena cenzura - 1893: Adolf Stránský vydává Lidové noviny - 1928: deníky se dostávají do vlastnictví politických stran, nezávislé Lidové noviny a Národní politika, Přítomnost (Ferdinand Peroutka), vydavatelství Jiřího Stříbrného – Tempo - 1926: vzniká Syndikát Československých novinářů - 1938: cenzura, zaniká 1900 periodik, Wolfgang Wolfram von Wolmar se stává oficiálním vedoucím tisku - 1941: po atentátu na Heydricha sílí represe vůči českému tisku Vývoj médií v ČSR: Rozhlas - podnikatel Eduard Svoboda se v USA seznámil s rozhlasem - 18. 5. 1923: první vysílání z Kbel u Prahy (rozmach rozhlasu, operní hudba, zprávy z burzy, předpověď počasí – vzdělávací funkce, informace z tisku nebo ČTK) - 30. léta: projevy TGM - Jozef Laufer (sportovní komentátor a významná osobnost počátků rozhlasu) - 1. 5. 1945: rádiem disponovalo okolo 1 000 000 domácností Vývoj médií v ČSR: Televize - 1935: doc. Jaroslav Šafránek (fyzikální ústav UK Praha) předvedl přijímací televizní aparaturu (princip mechanického rozkladu na třicetiřádkový obraz) - 1. 5. 1953: první vysílání v ČSSR - 25. 2. 1954: zahájeno pravidelné vysílání (televizi mělo 3833 domácností, v roce 1960 už 710 837 domácností) - 11. 2. 1955: první přímý sportovní přenos z hokeje - 60. léta: uvolnění a vysílání „propblémových pořadů“ (rozhovory s obyčejnými lidmi), staví se Kavčí hory - 10. 5. 1970: začíná vysílat ČT2 - 9. 5. 1973: barevné vysílání ČT2 (1975 i ČT1) Mechanická televize Zdroj: http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci43.htm Vizualizace zvuku – konec 1. světové války Zdroj: Imperial War Muzeum, citované z: http://zpravy.idnes.cz/ticho-po-skonceni-prvni-svetove-valky-dxx/zahranicni.aspx?c=A141111_170023_zahranicni_fer#utm_source=sph.idnes&utm_mediu m=richtext&utm_content=top6 Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO (Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v posledních letech. CMS (content management system) a LMS (learning management system) Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti. (Wikipedia) Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací. http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0 http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0 http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na Minesotské univerzitě v roce 1991. Hlavní cíle jsou definovány v RFC 1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica. Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru. Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku 1995. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher http://www.umel.feec.vutbr.cz/~adamek/komp/data/uvod2.htm Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) 2004-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.earchiv.cz/b05/b0703001.php3 http://en.wikipedi a.org/wiki/Opte_ Project Web 1.0 Předchudcem dnešního Internetu v roce 1969 síť amerického ministerstva obrany Advanced Research Projects Agency Network (ARPANET). 1965: Za pomoc paketové technologie spolu komunikovaly dva nezávislé počítače na dálku v MIT Lincoln Lab. 1969: UCLA’s Network Measurement Center, Stanford Research Institute (SRI), University of California-Santa Barbara and University of Utah nainstalovaly nody (připojovací body). První zpráva byla “LO” – pokus o přihlášení (LOGIN), ale před dokončením zprávy SRI system havaroval. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html Web 1.0 1972: Ray Tomlinson předtavuje network email. The Internetworking Working Group (INWG) se snaží založit internetové protokoly. 1973: globální síť: University College of London (Anglie) a Royal Radar Establishment (Norsko) se připojují do ARPANET-u. Zrodil se pojem Internet. 1974: První Internet Service Provider (ISP) se objevují společně s komerční verzí ARPANET-u známé jako Telenet. 1974: Vinton Cerf a Bob Kahn publikují "A Protocol for Packet Network Interconnection," a navrhnou tak protokol TCP. 1976: Královna Alžbeta II poprvé klikne na tlačítko “send” na její prvním email-u. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. Web 1.0 1979: USENET vytváří zprávy a diskusní skupiny 1981: The National Science Foundation (NSF) poskytla grant na založení Computer Science Network (CSNET) ke zpřístupnění síťových služeb univerzitným počítačovým odborníkům. 1982: Transmission Control Protocol (TCP) a Internet Protocol (IP), společně známých jako TCP/IP se používají jako protokol pro ARPANET. 1983: The Domain Name System (DNS) zakládá domény .edu, .gov, .com, .mil, .org, .net, .int. Je to zapamatovatelnější jako adresy typu 123.456.789.10. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html Web 1.0 1987: 20 000 návštěvníků Internetu 1990: Tim Berners-Lee, vědec v CERN-u, vyvinul HyperText Markup Language (HTML) – jazyk pro web (stránky) 1991: CERN představuje World Wide Web veřejnosti. 1992: První audio a video distribuovány Internetem. Fráze “sufrovat na Internetu” se stává populární. 1993: Počet WWW stránek je 600. Vyvíjí se Mosaic Web browser na University of Illinois a počet počítačů připojených do NSFNET je více než 2 miliony. 1994: Netscape Communications Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html Web 1.0 1998: Google 1999: AOL kupuje Netscape. Peer-to-peer sdílení souborů díky službě Napster 2001: Zastavení služby Napster, 2003. Myspace, Skype a Safari Web browser 2004: Facebook, Mozilla Firefox 2005: YouTube.com 2011-2014: Twitter and Facebook hrají velkou roli v občanské a video-žurnalistice na Blízkém Východě i v revolucích po celém světě (Barma, Egypt, Turecko, Ukrajina, Rusko, totalitní země). Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web. 4. 6. 2012. In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na: http://www.livescience.com/20727-internethistory.html Web 2.0 - uživatel je vtažen do tvorby obsahu - vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit) - otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací - webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na zdroje obsahující informace i funkcionalitu – stávají se tak platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější - hyperlinkovou strukturou Technologie charakteristické pro Web 2.0 Wiki - Wikipedia, Scholarpedia, ... MashUp - Google News Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz, ... YouTube, Flickr, ... http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0 Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny: - implikace prvků sémantického webu. - mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata - každý element webu bude nést své strukturované meta informace přístupné vyhledávačům - sdílené aplikace (např. GoogleDocs ) - přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA, mobilní telefon...) - přizpůsobitelnost a personalizace aplikací - větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být schopen vytvořit program) - rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel - dotazování v přirozeném jazyce http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0 Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny: - částečná umělá inteligence webu - větší využití videa - 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B) - webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání - zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí vytápění... http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0 • Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_George_Wells http://cs.wikipedia.org/wiki/Orson_Welles • Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922), média jsou jako paprsek reflektoru: „We do not first see, and then define, we define first and then see.“ http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn • Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti). • Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. • podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové Společnosti národů • Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem (technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna • Sociální integrace, osvěta – demokratická politika a sociální reformy • Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah • další zdroje: historie v datech http://www.mediasetbox.cz/cs/uzitecne-informace/historicky-vyvoj-medii/ Děkuji za pozornost! PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. V případě nejasností mě kontaktujte na: [email protected]
Podobné dokumenty
Speciální sociologické teorie
2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon,
Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas
Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský,
technickoprůmy...
Sociologie masové komunikace
První periodika v Německu: Realtionen, Aviso
Anglie: newsbook, newspaper, courants
- první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely
pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Ox...
Balík Do ruky
rozměry zásilky jsou 15 x 10,5 cm, u zásilky válcového tvaru činí minimální délka 15 cm a minimální průměr 3,5 cm. Pokud si klient
zvolí doplňkovou službu Vícekusová zásilka, neplatí výše uvedené r...
Kognitivní technologie druhe tema
Slovem PHISHING označujeme podvodné e-mailové útoky na
uživatele Internetu, jejichž cílem je vylákat důvěrné
informace.
Design člověka: žádné stopy po evoluci
Člověk se buď pozvolna vyvinul z prvotního kalu před několika miliardami let – nebo byl
stvořen k obrazu Božímu. Seznam důkazů svědčících údajně o vývoji člověka z „nižších“
forem života se během m...
Historie televizního pøenosu
vědců o společný vývoj televize pokračovaly práce na vývoji černobílé televize samostatně.
Zkušební vysílání Československé televize bylo zahájeno 1. května 1953, pravidelné pak od
25. února 1954.
Prezentace aplikace PowerPoint
Psychologie vzdělávání
Sociologie vzdělávání
Antropologie vzdělávání
Futurologie vzdělávání (filosofické a esoterické predikce budoucího vývoje)
Vzdělávání a profesní příprava: Profesní příprava (v...
ceník vnitrostátních poštovních služeb
Při oprávněné reklamaci podnik vrátí rozdíl mezi cenou zaplacenou
za službu a cenou, která by byla zaplacena podle Ceníku v den podání
jako služba Cenný balík. Pokud je hmotnost vyšší než 15 kg, po...