Sociologie masové komunikace

Transkript

Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
1. 10. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat
• 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce)
• 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey,
Lasswell)
• 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver,
Saussure, Jakobson, Lotman, Propp)
• 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
• 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer)
• 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola
(Hall, McQuail)
• 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století
• 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce
reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann)
• 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace
(McLuhan, Barthes, Baudrillard)
• 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská
odpovědnost mediálních korporací)
• 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu
• 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford
University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004.
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace.
Praha : Univerzita Karlova, 1996.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices.
London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007.
MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování.
Praha : Karolinum, 2006. 341 s.
MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of
Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova,
1991. 120 s.
Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce
1. Teze o účelově-racionálnosti jazykové komunikace v daném společenském
uspořádání je tezí:
a) existencialistickou
b) hermeneutickou
c) dialektickou
d) strukturalistickou
2. Co je strukturalizmus?
3. Vysvětlete pojmy teorie informace redundance, entropie a informace.
4. Jakobsonovo schéma komunikace a funkce jazykové komunikace.
5. Vysvětlete exnominaci – pojmenování druhotným označujícím systémem
– na konkrétním příkladě.
6. Co znamená rámcování komunikátu (ve smyslu recepční teorie Stuarta
Halla)?
7. Co je enigmatické chování a jak souvisí s fascinací?
8. Jaký je rozdíl mezi virtuální realitou a hyperrealitou? Co je simulakrum?
9. Uveďte příklad na typ, stereotyp a archetyp.
10. Co je mediokracie a co medializace?
11. Charakterizujte 4 přístupy k médiím (McQuail): přenosový, rituálový,
propagační a příjmový model.
12. Kdo byl Paul Lazarsfeld a jaký typ výzkumu se s ním spojuje?
13. Co jsou intervenující faktory a jak ovlivňují masovou komunikaci
(Klapper)?
14. Co vyjadřuje teorie užití a uspokojení – uses and gratifications?
15. Co je spirála mlčení?
16. Co je agenda setting a jak souvisí s gatekeepingem?
17. Co vyjadřuje kultivační teorie?
18. Co je pseudoprostředí v pojetí W. Lippmana?
19. Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivým veličinám uveďte
příslušné výzkumní přístupy.
20. Co je šum a kteří teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou
komunikaci?
21. Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje?
22. Jak probíhá komunikace o události podle G. Gerbnera?
23. Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikací vysvětlil
Stuart Hall?
24. Co je teorie recepce?
25. Vysvětlete dualitu publika (dvojí původ).
26. J. Habermas a jeho pojetí veřejné sféry.
27. Co je normativní teorie médií?
28. Jaká jsou hlavní témata týkající se struktury/systému médií?
29. Uveďte alespoň 3 normativní teorie a hlavní důvod jejch kritiky.
30. Jaký je rozdíl mezi pojetím veřejné služby v USA a v Evropě?
31. Co vyjadřují dvě dimenze mezinárodní komunikace (Mowlana) –
technologická a komunikační?
32. Co je to křížové vlastnictví (cross ownership)?
33. Co je duální systém?
34. Co je medializace?
35. Charakterizujte mediální kompetence (stručně: z čeho se skládají –
obšírně: svou představu)
36. Co jsou epistemické kompetence?
37. Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně: uveďte dvě
dimenze – obšírně: tabulku a příklad vzdělávacího cílu)
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/
Sociologie masové komunikace: úvod
Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu
s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality)
z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi:
1) Sociolog jako člověk – profesionál, který se
zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci
i ve prospěch společnosti jako celku.
Auguste Comte [oɡyst kɔ̃ t]
Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki,
dostupné elektronicky na:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/August
e_Comte.jpg/220px-Auguste_Comte.jpg (cit. 09/2012),
původní zdroj: http://www.bolender.com/Sociological Theory/Comte,
Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg
2) Sociolog jako teoretik sociální práce
„Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů
v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem
naplnění jejich osobního blaha.
Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce
zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím.
Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské
spravedlnosti.“
Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních
pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada,
2000. Dostupné elektronicky na: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace
(cit. 09/2012)
3) Sociolog jako sociální reformátor
Josef II.
Habsbursko-Lotrinský
Jan Amos Komenský
Zdroj obrázku: heslo Jozef II.
[online] Internetová encyklopedie
Wiki, dostupné elektronicky na:
http://upload.wikimedia.org/wiki
pedia/commons/thumb/a/aa/Jose
ph_II.jpg/200px-Joseph_II.jpg (cit.
09/2012), původní zdroj z:
http://www.uniregensburg.de/Fakultaeten/phil_Fa
k_III/Geschichte/josephii.jpg
Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová
encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Johan
_amos_comenius_1592-1671.jpg (cit. 09/2012)
4) Sociolog jako shromažďovatel
statistických údajů o lidském chování
– pomocník počítače.
5) Sociolog jako statistik a člověk,
který se zabývá rozvojemZdroj obrázku: http://pctuning.tyden.cz
(cit. 09/2012)
vědecké metodologie
a užívá „barbarský jazyk“
srozumitelný pro hrstku vědců
a kterým se tudíž měří
odbornost díla.
Zdroj obrázku: http://media0.mypage.cz/images/media0:4f6afdc5123d0.jpg/Vedec-nevie1.jpg (cit. 09/2012)
6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor
a samozvaný nadřazenec.
(In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister
& Principal, 2003. s. 10 – 23. ISBN 80-85947-90-0)
Armand Jean du Plessis de Richelieu
zdroj obrázku:
http://veda.sme.sk/c/4984627/kardinalrichelieu-intrigan-v-sutane-alebo-velkystatnik.html (cit. 09/2012)
Grigori Yefimovich Rasputin
zdroj obrázku:
http://en.wikipedia.org/wiki
/Grigori_Rasputin (09/2012)
Zdroj obrázku:
http://www.susanne.estranky.sk/cl
anky/zaujalo-ma/maniplacia.html
(cit. 09/2012)
Peter L. Berger: „sociologie směřuje k aktu čistého vnímání – tak
čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky“
& Principal, 2003. s. 13.)
„Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti.
Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje
a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti
přísně definovaného rámce.“
& Principal, 2003. s. 23.)
Zygmunt Bauman: „Může nám být kompasem, který udává správný
směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se
v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. “
(In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, 1966. s. 17.)
• Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní
pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a
skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a
sociální interakci (interakcionismus), sociokulturní chování atd.
• 2 základní teoreticko-empirické funkce:
1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických
nástrojů (empirická funkce)
2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce)
(In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, 1992. s. 12.)
Sociologie masové komunikace: základní pojmy
Harold Lasswell:1927, Hypodermic Needle (Podkožní jehla)
Psychologie politiky, Mediální determinismus
zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell
Harold Lasswell pojmenoval 3 funkce médií:
1) pozorování společenského prostředí (informování)
2) vysvětlení vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti
3) odevzdání kulturneho dědictví
Charles WRIGHT (1960) přidal 4. funkci – zábavu
Pátá funkce je mobilizace
To je funkcionalistické pojetí médií.
Laswell, H. (1948). The structure and function of communication and society: The
communication of ideas. New York: Institute for Religious and Social Studies, 203243.
Wright, W. R. (1960). Functional analysis and mass communication. In Public Opinion
Quarterly,(24), 610-613.
Z toho pak základní funkce médií:
1) Informační
Napomáha publiku utvářet si představy o světě a jeho geografické,
společenské a politické existenci
2) Kulturní
- mediální produkty odrážejí kulturu a stávají se její součástí
- materiály se udržují a odevzdávají dále a tak zajišťují kontinuitu
- udržují v kultúře daný stav, ale také podporují zmeny a růst
3) Zábavná
- odvádí pozornost publika od vážných sociálních problémů
4) Sociální
- socializace příjemců
5) Politická
- politické témata, mobilizace veřejného mínění, formování názorů
Harold Lasswell definoval politiku jako systém, kde „kdo
dostane co, kdy a jako“
mediokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je
tvořba události v médiu/médiem
- kulturální studia: účinky médií, publikum, obsahová analýza
- mediocentrická teorie: mediální technologie určují změny
společnosti (technologický determinizmus)
sociokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je teorie
masové komunikace a sociologická tradice výzkumu médií
- změny společnosti mění i její komunikace (která je obrazem
společenského a politického dění)
- např. kritická politická ekonomie, (neo)marxistické teorie, teorie
masové komunikace
Základní metódy výzkumu médií:
a) Obsahová analýza
- výzkumník vymezí reprezentativní vzorek nějakého typu mediálních
obsahů (např. tisku, násilných scén...), pojmenuje jeho jednotlivé části
a prvky a pak sečte, kolik položek našel pod jednotlivými kategoriemi
b) Obrazová analýza
- rozbor jednotlivých prvků zkoumaného obrazu a zjišťuje se ní, jak jsou
do obrazu vloženy významy, z kterých je konstruovaný.
Studium médií zohledňuje 5 oblastí:
1. instituce
2. systém výroby produktu
3. podmínky vzniku produktu
4. produkt
5. publikum
MEDIALIZACE
„Pojem medializace vyjadřuje, jak se věci a bytosti zobrazují v mediální
realitě.“

od koncepce moci médií (mediokracie) ke koncepci zprostředkování

prvky mediálního systému: média, příjemci (veřejnost, publikum),
veřejní aktéři

Teorie zpravodajských hodnot
(Johann Galtung a Mari Rugeová, 1965)
„Zpravodajské hodnoty vyjadřují určité předpoklady, díky nimž má událost
šanci stát se předmětem medializace.
Jsou to hodnoty překročení prahu pozornosti.“

Teorie zpravodajských hodnot (Galtung – Rugeová, 1965)
průběh v krátkém časovém intervalu

velký rozsah,

kulturní blízkost (k médiu nebo publiku),

výskyt (frekvence)

novost („sólokapr“),

kontinuita (aktualizovatelnost)

překvapení,

nečekanost,

intenzita

jednoznačnost,

jasnost,

negativita
Zpravodajské hodnoty vyjadřují vlastnosti, které by měla mít událost, aby se
dostala do pole pozornosti médií.
gatekeeping – agenda setting – rámcování


alternativní teorie „Tvoření zpráv“ (Fishman: Manufacturing the
news, 1980)
Proces tvorby zpráv ovlivňují zejména tři veličiny:

Lidé (fyzická vzdálenost od informátorů, zdrojů... vykonstruovaná
událost: pseudoevent)

Místo (blízkost od místa události... self-fulfilling prophecy: věštby jež
se naplní, protože byly vyřčeny)

Čas
víc v článku Scheufele, D. A. Framing as a Theory of Media Effects. In Journal of
Communication, 1999. dostupné na internetu:
http://www.asc.upenn.edu/usr/ogandy/C45405 resources/Scheufele framing as
effects.pdf

uspořádání komunikace podle počtu účastníků a míry zobecnění
intrapersonální (zpracování informací)
interpersonální (dyadická)
skupinová (např. rodina)
meziskupinová (např. místní, firemní)
institucionální/organizační (např. politický systém)
celospolečenská – masová
podle aktivity účastníků: jednostranní, oboustranní
podle použitých prostředků: přímá (rozhovor), nepřímá
(zprostředkovaná technikou)
podle vzdálenosti: bezprostřední, na dálku
podle času: v daném čase, s odstupem času
Uspořádání komunikace:
podle média: řečová, písemná, telefonická, rozhlasová, televizní,
počítačová, scénická, atd.
podle stupně důvernosti: soukromá, veřejná
podle záměru: informace, vzdělání, zábava, ovlivňování
podle profesní specializace: PR, reklama, propaganda, novinářství, film,
hudba, literatura, výtvarné umění, divadlo, atd.
KATEGORIZACE MÉDIÍ:
Primární (lidské, do r. 1500): signály, řeč, písmo, divadlo, orlní kultura
Sekundární (tiskové, 1500-1900): leták, sešit, dopis, kniha, noviny
Terciární (elektronické, 1900-2000): fotografie, film, telefon, gramofon,
rozhlas, televize
Kvartérní (substituční, multimédia, od roku 2000): chytrý mobilní
telefon, tablet, chytrá televize, internet, atd.
jedna z definic komunikace: sociální interakce uskutečňována
prostřednictvím sdělení
odlišnost masové komunikace od mezilidské:

asymetrie, ztráta zpětné vazby

neosobnost, selektivita

rozsah, dosah, permanentnost

jednosměrný tok (názorový vůdce)

standardizovaný obsah, symboly (produkty)

profesionalita komunikátorů

technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování)

společenské důsledky (média přetvářejí společnost)

nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)
Sociologie masové komunikace: historie
Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r. 1456
První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r. 1594 v
Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců
První periodika v Německu: Realtionen, Aviso
Anglie: newsbook, newspaper, courants
- první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely
pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později
London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní
noviny the Daily Courant v r. 1702 a vycházely kontinuálně přes 30 let.
Francie: gazettes – první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632
publikoval Theophrastus Renaudot (1586-1653) pod patronátem krále
Ludvíka XIII.
Sociologie komunikace
• 1923: Max Weber, Sociologie tisku
• 1923: Edward Bernays, otec Public Relations
• 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a
Pseudoprostředí, média jsou jako paprsek reflektoru:
„We do not first see, and then define, we define first
and then see.“
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Lippmannn
• Gustave LeBon, autor Psychologie davu
• 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem –
masová kultura, masové média, později teorie
symbolického interakcionismu
Děkuji za pozornost!
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
1. 10. 2013

Sociologie masové komunikace

Transkript

Podobné dokumenty

Speciální sociologické teorie

Mediální komunikace Dejiny a predchudci masove komunikace

Actavia: Implementace - Redakční systém Actavia

Uvod do oboru

Okruhy pro státní zkoušky prezenčního studia oboru navazujícího

Člověk, technika, jazyk a kultura (realita)

Prezentace aplikace PowerPoint

Obraz Romů v televizním zpravodajství