Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů
Transkript
Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Materiál slouží pouze jako „průvodce“ k materiálu podrobnějšímu, který je dostupný na stránkách http://mi21.vsb.cz/ Tam jsou uvedeny i odkazy na literaturu a naznačena některá základní odvození. Číslování obrázků je převzato z rozsáhlejšího materiálu. I. MOTIVACE Po použití Laplaceovy transformace Z R ( p ) = R ; Z L ( p ) = pL ; Z C ( p ) = 1 /( pC ) , kde popisujeme (modelujeme) lineární obvody pomocí obrazových impedancí p = σ + jω je komplexní kmitočet. Pro p = jω přechází Laplaceova transformace ve Fourierovu transformaci – řešíme ustálený harmonický stav běžnými metodami. U2/U1|dB R ωp C U1 U2 0 -3dB Obr. 1 Pasívní dolní propust 1. řádu MI21 - červen 2011 - přednáška ω -20dB/dec 1 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Přenos struktury na obr. 1 je určen vztahem ωp U2 1 = = ; U 1 p +ω p p / ω p +1 ω p = 1 /( RC ) Zavedeme normovaný komplexní kmitočet s = p / ω p = σ / ω p + jω / ω p = Σ + jΩ; Σ = σ / ω p ; Ω = ω / ω p . Potom platí U2 U1 = s U2 1 ; s + 1 U1 = jΩ 1 ; jΩ + 1 U2 U1 = Ω 1 Ω2 +1 Pro Ω>>1 je U2 U1 ≅ Ω 1 ; Ω U2 U1 ≅ −20 ⋅ log Ω dB tomu odpovídá asymptota se strmostí -20 dB/dec. MI21 - červen 2011 - přednáška 2 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů C U2/U1|dB [ 20 log K ⋅ Q R R 1 − 1 /(4Q 2 ) 20 log( K ⋅ Q) K C U1 Rf (K-1).Rf -40dB/dec U2 0 ωm ω m = ω p ⋅ 1 − 1 /(2Q ) ωp 2 ω Obr. 2 Dolní propust Sallen-Key, 2. řádu Přenos struktury na obr. 2 je definován vztahem U2 K K 1 = = 2 ; ωp = ; 1/ Q = 3 − K 2 U1 ( p / ω p ) + ( p / ω p )/ Q + 1 s + s / Q + 1 RC Snadno lze určit, že pro 3 – K < 0 budou reálné části pólů přenosové funkce kladné, systém bude nestabilní. MI21 - červen 2011 - přednáška 3 ] Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Pro Ω>>1 je U2 U1 ≅ Ω K ; Ω2 U2 U1 ≅ 20 ⋅ log K − 40 ⋅ log Ω dB tomu odpovídá asymptota se strmostí -40 dB/dec. Extrém funkce je definován na obr.2 ( s m = ω m / ω p ). K ⋅ ω p1 ω p2 U2 = 2 ⋅ U1 p + p ⋅ ω p1 / Q1 + ω 2p1 p + ω p 2 2 Přenos struktury na obr. 3 je definován vztahem (kaskádní řazení) C R R Rd C Cd U2 U1 Rf (K-1).Rf Uin Obr. 3 Kaskádní řazení dolní propusti Sallen-Key 2. řádu a dolní propusti 1. řádu MI21 - červen 2011 - přednáška 4 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Modul přenosu vyjádřeny v dB je U2 U1 = 20 ⋅ log K + 20 ⋅ log dB ω 2p1 p 2 + p ⋅ ω p1 / Q1 + ω 2p1 + 20 ⋅ log ω p2 p + ω p2 Výsledek pro náhodně vybrané parametry filtrů je kvalitativně znázorněn plnou čarou na obr. 4. U2/U1|dB KdB ωp1 0 ωm1 ω -40dB/dec ωp2 -60dB/dec -20dB/dec Obr. 4 Modul přenosu pro strukturu na obr. 3 MI21 - červen 2011 - přednáška 5 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Je zřejmé, že volbou parametrů dílčích filtrů na obr. 3 (zde ωp1 a Q1; ωp2) můžeme dosahovat různé průběhy výsledné modulové charakteristiky struktury. Budeme-li nyní normovat vůči nějakému kmitočtu ω0, obdržíme normovaný přenos pro strukturu na obr. 3 v podobě K ⋅ a0 U2 = 3 U 1 s + a 2 s 2 + a1 s + a0 Pro Ω>>1 je U2 U1 ≅ Ω K ; Ω3 U2 U1 ≅ 20 log K − 60 ⋅ log Ω dB tomu odpovídá asymptota se strmostí -60 dB/dec – viz obr. 4. Všechny dolní propusti (stabilní) lze popsat normovanou přenosovou funkcí H (s) = a0 a0 = s n + a n−1s n−1 + ... + a1 s + a0 P( s) Konstanta K v čitateli vztahu neovlivňuje „tvar“ modulu přenosu. Polynom P( s ) = s n + a n −1 s n −1 + ... + a1 s + a 0 je (musí být) Hurwitzův polynom. MI21 - červen 2011 - přednáška 6 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů II. HURWITZŮV POLYNOM Musí platit, že ai > 0 pro všechna i (všechna ai jsou nenulová) - podmínka nutná, nikoli postačující. Všechny kořeny polynomu P(s) – póly přenosové funkce – musí ležet v levé (otevřené) polorovině s = Σ + jΩ . Existují kritéria, která umožňují pro zadaný polynom P(s) stanovit, zda se jedná o Hurwitzův polynom. Pro Hurwitzův polynom platí P( jΩ) = Re P( jΩ) + j Im P( jΩ) → fázová charakteristika polynomu ImP ( jΩ) Φ P (Ω) = arctg ReP ( jΩ) Pro s = jΩ je Re P( jΩ) sudou funkcí Ω; Im P( jΩ) je lichou funkcí Ω . Proto P( − jΩ) = Re P( jΩ) − j Im P ( jΩ) = P ∗ ( jΩ) P ( jΩ) ⋅ P ∗ ( jΩ) = (Re P) 2 + (Im P ) 2 = P ( jΩ) 2 Analytické prodloužení (pokračování) – kvadrát modulu lze psát v podobě P ( s ) = P ( s ) ⋅ P (− s ) . 2 MI21 - červen 2011 - přednáška 7 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Lze odvodit, že pro celou strukturu platí Φ(s ) = 1 H ( s) 1 P( − s ) ln = ln - fázová charakteristika přenosu (DP) 2 H (−s ) 2 P( s) G (Ω 2 ) → G ( − s 2 ) = H ( s ) ⋅ H ( − s ) = H ( s ) 2 - kvadrát modulu přenosu (DP) Skupinové zpoždění struktury (DP) jako funkce P(s), P(-s) je D(s) = − dΦ ( s ) d 1 P (− s ) 1 P ′( s ) P ′(− s ) = ... = ⋅ − = − ln ds ds 2 P( s) 2 P ( s ) P ( − s ) Známe-li D (Ω) = − dΦ (Ω) / dΩ , potom pro Ω = ω / ω 0 je D(ω ) = −dΦ(Ω) / dω = (− dΦ(Ω) / dΩ ) ⋅ dΩ / dω = D(Ω) / ω 0 III. APROXIMACE DOLNÍCH PROPUSTÍ (DP) Hledáme přenosové funkce obvodu, které: a) aproximují s požadovanou přesností modul (modulovou charakteristiku) obvodu (filtru) b) aproximují zpoždění MI21 - červen 2011 - přednáška 8 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů III.1 Popis vlastností (požadavků na) DP Ideální DP by vyžadovala n → ∞ - filtr by byl nekonečně složitý (nerealizovatelný). Modulová charakteristika reálné dolní propusti je na obr. 4. H ( j Ω) PŘECHODOVÉ PÁSMO PROPUSTNÉ PÁSMO IDEÁLNÍ DP 1 Hε PÁSMO ÚTLUMU REÁL. DP Hs 1 Ωs Ω Obr. 4 Modul přenosu normované dolní propusti Modul přenosu modelujeme (aproximujeme) často pomocí charakteristické funkce ϕ (Ω) H ( jΩ ) = 1 1 + ε 2ϕ 2 ( Ω ) ϕ (Ω) tak vlastně vždy aproximuje „nulu“ pro Ω v intervalu 0 až 1, pro Ω>1 musí hodnota charakteristické funkce rychle růst. MI21 - červen 2011 - přednáška 9 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Pro normovaný filtr primárně požadujeme přenos Hε (na Ω = 1) a přenos Hs (na Ωs). Modul přenosu na Ω = 1 je právě ( ϕ (1) = 1 ) H ε = 1 / 1 + ε 2 ; ε tak definuje požadovanou přesnost v pásmu propustnosti – je to sekundární parametr filtru (pro normovaný tvar). Lze odvodit, že ε = 10 α p / 10 −1 α p = 20 log(1 / H ε ) je útlum (v dB) povolený v propustném pásmu. Modul přenosu na Ω = Ωs je právě Hs ( ϕ (Ω s ) = ?), proto platí H s = 1 1 + ε 2ϕ 2 (Ω s ) ; charakteristická funkce proto musí být 10α s / 10 − 1 ϕ (Ω s ) = α p /10 10 −1 2 α s = 20 log(1 / H s ) je požadovaný útlum (v dB) na Ωs. Primární požadavky na filtr (normovaný) tedy jsou: α p ; α s na Ω s . Sekundární parametry filtru jsou (zcela obecně): ε - definuje chybu (zvlnění) v pásmu propustnosti ϕ (Ω s ) - definuje odstup modulu přenosu v propustném pásmu a pásmu útlumu k = 1 / Ω s - definuje požadovanou „strmost“ v pásmu přechodovém MI21 - červen 2011 - přednáška 10 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů III.2 Maximálně plochá modulová charakteristika 1 s + a n −1 s + ... + a1 s + 1 Vyjděme z elementárního popisu přenosu pro a0 =1: H ( s ) = n n −1 n = 2: H ( s) = 1 ⇒ s = jΩ s + a1 s + 1 2 ⇒ H ( jΩ ) = 1 ⇒ 1 − Ω + ja1 Ω 2 2 H ( jΩ ) = (1 − Ω) 1 2 + a12 Ω 2 = 1 1 + Ω (a − 2) + Ω 4 2 2 1 Lze zajistit pouze splnění podmínky a12 − 2 = 0. Odsud a1 = ± 2 . Volit musíme kladné znaménko - Hurwitzův polynom 1 H ( jΩ) = 1 + Ω4 ; H (s) = 1 s2 + 2 ⋅ s +1 n = 3: H ( s) = 1 s + a 2 s + a1 s + 1 3 2 ⇒ ... ⇒ 2 H ( jΩ ) = 1 . Zajistit lze splnění podmínek: a12 − 2a 2 = 0 a 4 2 6 1 + Ω (a − 2a 2 ) + Ω (a 2 − 2a1 ) + Ω 2 2 1 a − 2a1 = 0 . Pro a1 = a 2 = 2 se jedná o Hurwitzův polynom 2 2 H (s) = 1 s + 2⋅ s + 2 ⋅ s +1 3 2 ; H ( jΩ) = MI21 - červen 2011 - přednáška 1 1+ Ω6 11 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů n =4: H ( s ) = 1 ⇒ ... ⇒ s + a 3 s + a 2 s 2 + a1 s + 1 4 3 2 H ( jΩ ) = 1 1 + Ω (a − 2a 2 ) + Ω (2 + a − 2a1a 3 ) + Ω 6 (a 32 − 2a 2 ) + Ω 8 2 2 1 4 2 2 Přenos H ( jΩ ) = 1 1 + Ω8 obdržíme pro a1 = a3 = 2,61313; a 2 = 3,41421 - Hurwitzův polynom; ale také pro a1 = a 3 = 1,08239; a 2 = 0,58579 - není Hurwitzův polynom!!! Proto H (s) = 1 s 4 + 2,61313 ⋅ s 3 + 3,41421 ⋅ s 2 + 2,61313 ⋅ s + 1 Je zřejmé, že získáváme moduly přenosu typu H ( jΩ ) n = 1 1 + Ω 2n kde n je řád filtru (funkce). Jedná se o Butterworthovy polynomy [Butterworth]. Pro vyšší řády již bude obtížné kontrolovat, které koeficienty ai (z možných řešení) splňují podmínky pro vytvoření Hurwitzova polynomu. Proto se volí vhodnější postup odvození maximálně ploché charakteristiky pomocí charakteristické funkce ϕ (Ω) . MI21 - červen 2011 - přednáška 12 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů III.2.1 Maximálně plochá modulová charakteristika určená pomocí charakteristické funkce Výchozí vztah H ( jΩ ) = H ( jΩ ) ⋅ H ( − jΩ ) = 2 1 1 + ε 2ϕ 2 ( Ω ) Analytickým pokračováním v komplexní rovině je vztah (s = j Ω; Ω = s/j) H ( s) = H ( s ) ⋅ H (− s) = 2 1 1 + ε 2ϕ 2 ( s / j ) Při Butterworthově aproximaci je ϕ 2 (Ω) = Ω 2n a nejčastěji ε = 1. Potom 2 H ( jΩ ) = 1 1 + Ω 2n 2 - H ( j 0) = 1 2 - H ( j1) = 1 /(1 + 1) ⇒ H ( j1) = 1 / 2 - pro Ω>>1 je H ( jΩ) = 1 / Ω n ⇒ ⇒ H ( j1) dB = −3 dB H ( jΩ) dB = −20 ⋅ n ⋅ log Ω dB - tomu odpovídá asymptota − n × 20 dB/dec - prvních 2n – 1 derivací H ( jΩ) pro Ω = 0 je rovno nule. Póly funkce H ( s ) ⋅ H (− s ) zjistíme z rovnosti 1 + Ω 2 n = Ω = s / j = 1 + (s / j ) 2n = 1 + (− js ) MI21 - červen 2011 - přednáška 2n =0 13 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů π π s µ = − sin (2 µ − 1) ⋅ + j cos (2µ − 1) ⋅ ; μ = 1, 2, ..., n 2n 2n Vždy platí H ( s) = Pro n sudá platí 1 n/2 1 H (s ) = Pro n lichá platí ∏ s 2 π + 2 ⋅ s ⋅ sin (2 µ − 1) + 1 2n 1 ( n −1) / 2 (s + 1) ⋅ ∏ 1 2 π ( ) + ⋅ ⋅ − s 2 s sin 2 µ 1 + 1 2n – všechny póly přenosu jsou v levé části komplexní roviny, leží na kružnici, póly v kladné části komplexní roviny tvoří funkci H(-s). III.2.2 Póly přenosu určené pomocí charakteristické funkce; obecně ε ≠ 1 Substituci s ′ = ε 1 / n s získáme vztahy Pro n sudá H ( s) = ε −1 ∏ [(s n/ 2 2 ] + a1 ⋅ s + a0 ) a1 = π 1 ⋅ sin (2 µ − 1) ; a 0 = n 2n ε ε2 2 n 1 MI21 - červen 2011 - přednáška 14 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Pro n lichá H (s ) = ε −1 (s + ε ) ∏ [(s −1 / n ( n −1) / 2 2 ] + a1 ⋅ s + a0 ) 1 Pro ε = 1 dostaneme předchozí vztahy. Tento tvar zápisu je velmi vhodný pro kaskádní realizaci filtrů (řazení dílčích filtrů 2. řádu pro n sudá, řazení jednoho filtru prvního řádu a dílčích filtrů 2. řádu pro n lichá). III.2.3 Potřebný řád Butterworthova filtru Platí Ω 2n s = 10 10 α s / 10 α p / 10 −1 −1 ⇒ Ω = n s −1 α p / 10 −1 10 10 log α s / 10 ⇒ n≥ 10α s / 10 − 1 α / 10 10 p − 1 log Ω s n musí být celé číslo. MI21 - červen 2011 - přednáška 15 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů III.2.4 Odhad chyby v propustném pásmu V měřicích řetězcích může být důležité určení chyby modulu (vůči ideální hodnotě 1) pro Ω << 1. Pro nejběžnější situaci, kdy se volí ε = 1 (to odpovídá chybě cca 30% na Ω = 1) platí pro Ω << 1 1 1+ Ω Definujme chybu modulu 2n E = (1 − 0,5 ⋅ Ω 2 n ) − 1 = −0,5 ⋅ Ω 2 n ; Frekvenci ΩE, na které je chyba právě E% snadno určíme ze vztahu ≅ 1 − 0,5 ⋅ Ω 2 n ; E % = − 0,5 ⋅ Ω 2 n ⋅ 100 = 50 ⋅ Ω 2 n Ω E ≅ 2n E% 50 Pro Ω < ΩE bude při Butterworthově aproximaci chyba menší. III.3 Izoextremální aproximace ( Čebyševova) - Hledáme polynom, který se stejnoměrnou odchylkou aproximuje nulu v propustném pásmu. - Charakteristická funkce ϕ (Ω) je tvořena Čebyševovými polynomy. Pro 0 ≤ Ω ≤ 1 je Pro Ω ≥ 1 je C n (Ω) = cos(n arccos Ω ) C n (Ω ) = cosh (n arg cosh Ω ) Postupně tak obdržíme C 0 ( Ω) = 1 C1 (Ω) = cos(arccos Ω) = Ω C 2 (Ω) = cos(2 ⋅ arccos Ω) = x = arccos Ω = cos(2 x) = cos 2 x − sin 2 x = cos 2 x − (1 − cos 2 x ) = 2 cos 2 x − 1 = 2(cos(arccos Ω) ) − 1 = 2 ⋅ Ω 2 − 1 2 MI21 - červen 2011 - přednáška 16 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Platí C n +1 (Ω) = 2 ⋅ Ω ⋅ C n (Ω) − C n −1 (Ω) Pro příklad: C 3 (Ω) = 2 ⋅ Ω ⋅ C 2 (Ω) − C1 (Ω) = 2 ⋅ Ω ⋅ (2 ⋅ Ω 2 − 1) − Ω = 4 ⋅ Ω 3 − 3 ⋅ Ω Pro modul přenosové funkce nyní platí H ( jΩ ) = H ( jΩ ) ⋅ H ( − jΩ ) = 2 1 1 + ε ⋅ Cn2 (Ω) 2 Z uvedených vlastností je zřejmé, že pro n lichá C n (0) = 0 H ( j 0) = 1 pro n sudá C n (0) = 1 H ( j 0) = 1 / 1 + ε 2 pro všechna n C n (1) = 1 H ( j1) = 1 / 1 + ε 2 III.3.1 Maxima a minima přenosu v pásmu propustnosti Maxima v pásmu propustnosti vznikají tam, kde charakteristická funkce nabývá nulových hodnot. Platí (odvození viz k přednášce přiložený materiál) Ω MAXµ = cos(2 µ − 1) π 2⋅n μ = 1, 2, ..., n/2 pro n sudé μ = 1, 2, ..., (n+1)/2 pro n liché. MI21 - červen 2011 - přednáška 17 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Minima v pásmu propustnosti vznikají tam, kde charakteristická funkce hodnot ±1. Platí (odvození viz k přednášce přiložený materiál) Ω MINµ = cos( µ − 1) π n III.3.2 Frekvence Ω3 pro pokles přenosu o 3 dB V teorii filtrů je důležité znát frekvenci, na které je pokles přenosu právě 3 dB, což v našem případě znamená, že musí právě platit 2 H ( jΩ 3 ) = 1 /(1 + 1) , tedy ε 2 ⋅ C n2 (Ω 3 ) = 1 ; tedy ε 2 ⋅ cosh 2 (n ⋅ arg cosh Ω 3 ) = 1 . Odsud lze určit (odvození viz k přednášce přiložený materiál) 1 1 Ω 3 = cosh ⋅ arg cosh ; ε 〈1 ε n III.3.3 Potřebný řád filtru α / 10 α / 10 Zcela obecně bylo odvozeno ε = 10 p − 1 a ϕ 2 (Ω s ) = (10α s / 10 − 1) (10 p − 1) , kde j α s e požadovaný útlum (v dB) na Ω s a α p je povolená chyba (zde zvlnění v pásmu propustnosti v dB) pro Ω rovno 0 až 1. Pro Čebyševovu aproximaci tedy platí (nyní již nejsme v propustném pásmu; Ω > 1), že (odvození viz k přednášce přiložený materiál) C (Ω s ) = 2 n −1 α p / 10 −1 10 10 arg cosh α s / 10 ⇒ n≥ 10α s / 10 − 1 α / 10 10 p − 1 arg cosh Ω s n musí být celé číslo. MI21 - červen 2011 - přednáška 18 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů III.3.4 Určení pólů přenosové funkce pro Čebyševovu aproximaci Postup je shodný jako u Butterworthovy aproximace. Pouze řešení problému je poněkud složitější, hledáme póly v pásmu propustnosti, kde platí, že Ω < 1: H ( s) = H ( s) ⋅ H (− s) = 2 1 ; 1 + ε 2ϕ 2 ( s / j ) = 1 + ε 2 C n2 ( s / j ) = 0 ; C n ( s / j ) = cos( n arccos( s / j )) = ± j / ε 1 + ε ϕ 2 (s / j) 2 Zavedeme substituci arccos(s / j ) = u + jv , kde u, v jsou již reálná čísla. Výsledkem je v= π Σ µ = − sinh v ⋅ sin ( 2 µ − 1) ; 2n 1 1 ⋅ arg sinh n ε π Ω µ = cosh v ⋅ cos ( 2 µ − 1) 2n potom snadno určíme, že π Σ µ2 sinh 2 v = sin 2 (2µ − 1) ; 2n π Ω µ2 cosh 2 v = cos 2 (2 µ − 1) 2n Odsud určíme, že (Σ 2 µ π π sinh 2 v ) + (Ω 2µ cosh 2 v ) = sin 2 ( 2 µ − 1) + cos 2 (2 µ − 1) = 1 2n 2n Kořeny sμ polynomu H(s) (reálné části kořenů záporné) leží na elipse, v levé části komplexní roviny. Kořeny s kladnou reálnou částí, náležející polynomu H(-s), leží na stejné elipse – v pravé části komplexní roviny. MI21 - červen 2011 - přednáška 19 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů H (s) = Pro n sudá platí 1+ ε 2 H B ( s) = ∏ 1 ⋅∏ 1 s 2 − 2 ⋅ s ⋅ Σ µ + Σ 2µ + Ω 2µ Σ 2µ + Ω 2µ n/2 V některých zdrojích se pro n sudá pracuje se vztahem Σ 2µ + Ω 2µ n/2 1 s 2 − 2 ⋅ s ⋅ Σ µ + Σ 2µ + Ω 2µ Dopad je zřejmý z kvalitativního zobrazení na obr. 5. H ( j Ω) PŘECHODOVÉ PÁSMO PROPUSTNÉ PÁSMO 1 H 1/ 1 + ε 2 PÁSMO ÚTLUMU H PÁSMO ÚTLUMU Hs Hs 1 Ωs Ω Obr. 5 Kvalitativní porovnání modulů H a HB pro n = 2 Pro n lichá platí H ( j Ω) HB 1 + 1/ 1 + ε 2 1 1/ 1 + ε 2 PŘECHODOVÉ PÁSMO PROPUSTNÉ PÁSMO 1 Ωs Ω Obr. 6 Kvalitativní zobrazení modulu přenosu H a pro n = 3 Σ 2µ + Ω 2µ sinh v ( n−1) / 2 H (s) = ⋅ ∏ s + sinh v 1 s 2 − 2 ⋅ s ⋅ Σ µ + Σ 2µ + Ω 2µ MI21 - červen 2011 - přednáška 20 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Kvalitativní zobrazení pro n = 3 je na obr. 6. III.4 Srovnání Butterworthovy a Čebyševovy aproximace Při přenosu signálů impulsového charakteru hraje skupinové zpoždění vážnou roli – ideálně by mělo být konstantní. Tomu odpovídá lineární závislost fáze na frekvenci. Z hlediska skupinového zpoždění je vhodnější aproximace Butterworthova (než Čebyševova) – při jinak srovnatelných parametrech modulu přenosu. To je zřejmé ze záznamu přenosu impulsů dolních propustí na obr. 7 a na obr. 8. Obr. 7 Přenos impulsu, Butterworthův filtr 5. řádu, dolní propust 20 kHz Obr. 8 Přenos impulsu, Čebyševův filtr 5. řádu, zvlnění 3 dB, dolní propust 20 kHz MI21 - červen 2011 - přednáška 21 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Skupinové zpoždění D Butterworthových filtrů různého řádu je na obr. 9. D [s] Ω Obr. 9 MI21 - červen 2011 - přednáška 22 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Příklad skupinových zpoždění D Čebyševových filtrů je kvalitativně na obr. 10. D [s] Ω Ω Obr. 10 Existují i aproximace, kde se optimalizuje skupinové zpoždění D. MI21 - červen 2011 - přednáška 23 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů IV. MAXIMÁLNĚ PLOCHÝ PRŮBĚH SKUPINOVÉHO ZPOŽDĚNÍ Kritériem pro aproximaci je nyní průběh skupinového zpoždění D. Vyjděme z elementárních (dříve uvedených) vztahů. Pro n = 2: H ( s ) = a0 s + a1 s + a 0 2 ⇒ s = jΩ D (Ω) = − dΦ (Ω ) / dΩ ⇒ ⇒ H ( jΩ ) = D (Ω) = ... = ImP( jΩ ) a ⋅Ω = −arctg 1 2 ; Φ (Ω) = −arctg a0 − Ω ReP( jΩ) a0 a 0 − Ω 2 + ja1Ω 1 + Ω 2 / a0 a1 ⋅ a0 1 + Ω 2 (a12 / a 02 − 2 / a 0 ) + Ω 4 / a 02 Pro dosažení maximálně plochého průběhu skupinového zpoždění můžeme zajistit shodu koeficientů u stejných mocnin v čitateli a jmenovateli, pro n = 2 tedy: 1 / a 0 = a12 / a 02 − 2 / a 0 . Volíme-li normované zpoždění D0 = a1 / a0 =1 s, musí platit 1 / a 0 = 1 − 2 / a0 ⇒ a 0 = 3 = a1 Platí tedy, že skupinové zpoždění má maximálně plochý průběh pro H 2 ( s) = Pro n = 3 : H ( s ) = a0 s + a 2 s + a1 s + a 0 3 2 ⇒ s = jΩ ⇒ H ( jΩ ) = 3 s + 3s + 3 2 a0 a0 − a 2 Ω + jΩ a1 − Ω 2 2 ( ) Obdobným způsobem určíme, že skupinové zpoždění má maximálně plochý průběh pro H 3 ( s) = 15 s + 6s + 15s + 15 3 2 MI21 - červen 2011 - přednáška 24 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Předvedený postup je pro větší hodnoty n obtížný. Vhodnější postup vypracoval Storch. Snadno určíme, že normovaný přenos H ( s ) = exp( − s ) = s = jΩ = exp( − jΩ) = 1 / exp( jΩ) má modul 1 nezávisle na Ω a jeho fáze Φ (Ω) = −Ω . Skupinové zpoždění (normované na hodnotu 1 s) pro tuto přenosovou funkci je D ( Ω ) = − dΦ / dΩ = 1 , ∞ což je ideální stav z hlediska skupinového zpoždění. Platí ovšem (McLaurinova řada) exp x = ∑ x k k! . Ideální řešení by tedy bylo realizováno 0 n nekonečně složitým systémem. Pokud se omezíme pouze na řadu konečné délky (omezenou, ořezanou) exp x = ∑ 0 n ≥ 5 obsahuje rovnice n x xk , ukázalo se, že již pro k! k ∑ k! = 0 vždy komplexně sdružené kořeny, jejichž reálná část je kladná, nejedná se tedy o Hurwitzův polynom! 0 Takové systémy by nebyly stabilní, tedy nemá smysl je realizovat. Zde se využije jiné vlastnosti Hurwitzova polynomu. Předpokládejme, že máme polynom řádu n n Pn ( s) = S n ( s ) + Ln ( s) = ∑ a k s k 0 Polynom S n (s ) tvoří členy se sudou mocninou s; polynom L n (s ) tvoří členy s lichou mocninou s. Nutnou a postačující podmínkou pro Hurwitzův polynom je, že všechny koeficienty v rozvoji podílu S n (s ) / Ln (s ) na řetězové zlomky jsou kladné. Vraťme se nyní k přenosu H ( s) = 1 / exp(s) = 1 1 1 = = 4 5 6 2 4 6 3 5 1 + s + s 2! + s 3! + s 4!+ s 5! + s 6! + ... (1 + s 2! + s 4!+ s 6! + ...) + (s + s 3! + s 5! + ...) cosh s + sinh s 2 3 Známe tedy sudou i lichou část požadovaného přenosu a můžeme určit podíl MI21 - červen 2011 - přednáška 25 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů cosh s (1 + s 2 2! + s 4 4!+ s 6 6! + ...) 1 1 = + = 3 5 1 sinh s s 3 (s + s 3! + s 5! + ...) + 1 s 5 + s 7 + ... s Pokud nyní požadujeme aproximaci řádu n, je posledním členem řetězového zlomku člen (2n − 1) / s . Řetězový zlomek tak aproximuje lineární průběh fáze (maximálně plochý – obdobně jako tomu bylo s modulem přenosu u Butterworthovy aproximace). Po elementárních úpravách získáme sudou a lichou část Hurwitzova (aproximačního) polynomu, jejich součtem obdržíme Besselovy polynomy. Pro n = 2 tedy platí cosh s 1 1 1 s s2 + 3 = + = + = , tedy P2 ( s ) = ( s 2 + 3) + 3 ⋅ s = s 2 + 3 ⋅ s + 3 . sinh s s 3 / s s 3 3⋅ s Požadovaný přenos (s „lineární fází“) je H 2 ( s) = 3 . s + 3⋅ s + 3 2 V [Balabanian] je uveden pro Besselovu aproximaci obecný vztah ve tvaru H n (s) = b0 = n ∑b s k b0 (2n − k )! ; bk = n − k Bn ( s ) 2 ⋅ k!⋅(n − k )! k 0 a rovněž se uvádí rekurentní vztah Bn (s ) = (2n − 1) ⋅ Bn −1 ( s ) + s 2 ⋅ Bn − 2 ( s ) MI21 - červen 2011 - přednáška 26 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Pokud chceme získat i nyní vztahy vhodné pro kaskádní realizaci, musíme určit kořeny rovnic Bn (s ) = 0 a H n (s ) = b0 / Bn ( s ) opět rozložit na součiny dílčích funkcí druhého řádu pro n sudé. Pro n liché pouze přibude jeden dílčí člen prvního řádu – tab. 1. Z praktických důvodů budeme dále pro kaskádní realizace používat obecně zápis: n/2 H ( s ) = ∏ Ak k =1 H ( s) = n 2 3 4 5 bk -pro n sudé s + a k s + bk 2 A0 ⋅ b0 ( n−1) / 2 bk × ∏ Ak 2 - pro n liché s + b0 s + ak s + bk k =1 b0 a1 b1 a2 3,000 000 3,000 000 2,322 185 3,677 815 6,459 433 5,792 421 9,140 131 4,207 579 3,646 739 6,703 913 14,272 481 4,649 349 Tab. 1 Hodnoty dílčích funkcí pro Besselovu aproximaci b2 11,487 800 18,156 315 Útlumové charakteristiky Besselových filtrů (převrácená hodnota přenosu) jsou na obr. 11. Frekvence poklesu přenosu o 3 dB jsou uvedeny v tabulce 2. Průběhy skupinového zpoždění jsou na obr. 12. Přenos impulsu pro Besselův (Thomsonův) filtr 5. řádu je na obr. 13. MI21 - červen 2011 - přednáška 27 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Obr. 11 řád filtru n Ω3 α dB 2 1,36 3 1,75 4 2,13 5 2,42 Tab.2 Besselovy filtry – frekv. poklesu přenosu o 3 dB Ω D [s] Obr. 12 Obr. 13 Přenos impulsu, Besselův filtr 5. řádu, dolní propust 20 kHz Ω Je zřejmé, že chování Besselových (Thomsonových) filtrů v časové oblasti je nejlepší. MI21 - červen 2011 - přednáška 28 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Tabulky k „obecnému zápisu“ – optimalizovaný zápis pro kaskádní realizaci filtrů Butterworthových a Čebyševových n b0 a1 b1 a2 b2 2 1,425 625 1,516 203 3 0,626 456 0,626 456 1,142 448 4 0,350 706 1,063 519 0,846 680 0,356 412 5 0,362 320 0,223 926 1,035 784 0,586 245 0,476 676 Tab.3a Čebyševovy filtry (DP) – zvlnění αp = 0, 5 dB b0 a1 b1 a2 b2 n 2 1,097 734 1,102 510 3 0,494 171 0,494 171 0,994 205 4 0,279 072 0,986 505 0,673 739 0,279 398 5 0,289 493 0,178 917 0,988 315 0,468 410 0,429 298 Tab.3b Čebyševovy filtry (DP) – zvlnění αp = 1 dB b0 a1 b1 a2 b2 n 2 0,803 816 0,823 060 3 0,368 911 0,368 911 0,886 095 4 0,209 775 0,928 675 0,506 440 0,221 568 5 0,218 308 0,134 922 0,952 167 0,353 230 0,393 150 Tab.3c Čebyševovy filtry (DP) – zvlnění αp = 2 dB Řád filtru n n 2 3 4 5 2 3 4 5 Tab. 3d zvlnění v pásmu propustném αp 0,5 dB 1 dB 2 dB 1,390 1,218 1,074 1,168 1,095 1,033 1,093 1,053 1,018 1,059 1,034 1,012 3-dB frekvence Čebyševových filtrů Ω3 b0 a1 b1 a2 b2 1,414 214 1, 000 000 1, 000 000 1, 000 000 1, 000 000 0,765 367 1, 000 000 1,847 759 1, 000 000 1, 000000 0,618 034 1, 000 000 1,618 034 1, 000 000 Tab.4 Butterworthovy filtry Určení koeficientů je zřejmé ze vztahů na str. 14 (Butterworthova aproximace, bi = 1) a str. 20. (Čebyševova aproximace). MI21 - červen 2011 - přednáška 29 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů IV. FREKVENČNÍ TRANSFORMACE Byl definován komplexní normovaný kmitočet, ω 0 zde reprezentuje charakteristickou vlastnost celého filtru. s = p / ω 0 = σ / ω 0 + jω / ω 0 = Σ + j Ω pro který byly odvozeny všechny vlastnosti normovaných DP. Jedná se pouze o změnu měřítka, k technicky potřebným hodnotám ω 0 se vrátíme základní substitucí (denormalizace, odnormování, normovaná DP → denormalizovaná DP) s → p / ω0 Například z normované dolní propusti 3. řádu (n liché) tak obdržíme (předpokládáme jednotkový přenos) b b1 H ( s) = 0 × 2 s + b0 s + a1s + b1 → s → p / ω0 ω0 b0 ω02 b1 → H ( p) = × p + ω 0b0 p 2 + a1ω 0 p + ω02 b1 Kaskádní realizace bude obsahovat jednu dolní propust prvního řádu s charakteristickým kmitočtem ω p 0 = ω 0 b0 a jednu dolní propust 2. řádu (DP2) s charakteristickým kmitočtem ω 2p1 = ω 02 b1 - porovnáme-li přenos DP2 s běžným technickým zápisem (modelem) ω 2p1 p 2 + p ⋅ ω p1 / Q1 + ω 2p1 Rovněž je zřejmé, že musí platit ω p1 / Q1 = a1ω 0 ⇒ Q1 = ω p1 /(a1ω 0 ) = ω 0 ⋅ b1 /(a1ω 0 ) = b1 / a1 . Pro dílčí polynomy DP2. řádu tedy bude vždy platit, že jim odpovídající charakteristická (dílčí) frekvence je MI21 - červen 2011 - přednáška 30 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů ω 2pk = ω 02 bk a činitel jakosti je Qk = bk / a k Je – li n liché, platí pro přenos prvního řádu (dílčí) ω p 0 = ω0b0 Tyto parametry potřebujeme znát pro technickou realizaci prvků kaskádního přenosového řetězce typu dolní propust. Transformace DP na horní propust (HP) Použijeme substituci s → ω0 / p Jako příklad opět použijme normovanou DP 3. řádu (DP prototyp): b0 b0 b1 b1 p p2 H (s) = × → s → ω 0 / p → H ( p) = ⋅ = ⋅ s + b0 s 2 + a1 s + b1 ω 0 / p + b0 ω 02 / p 2 + a1ω 0 / p + b1 p + ω 0 / b0 p 2 + pa1ω 0 / b1 + ω 02 / b1 Kaskádní realizace bude obsahovat jednu horní propust prvního řádu s charakteristickým kmitočtem ω p 0 = ω 0 / b0 a jednu horní propust 2. řádu (HP2) s charakteristickým kmitočtem ω p21 = ω 02 / b1 - porovnáme-li přenos HP2 s běžným technickým zápisem (modelem) p2 p 2 + p ⋅ ω p1 / Q1 + ω p21 MI21 - červen 2011 - přednáška 31 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů ( ) Rovněž je zřejmé, že musí platit ω p1 / Q1 = a1ω 0 / b1 ⇒ Q1 = ω p1b1 /(a1ω 0 ) = ω 0 ⋅ b1 / b1 /(a1ω 0 ) = b1 / a1 . Pro dílčí polynomy HP2. řádu tedy bude vždy platit, že jim odpovídající charakteristická (dílčí) frekvence je 2 ω pk = ω02 / bk a činitel jakosti je Qk = bk / a k Je – li n liché, platí pro přenos prvního řádu (dílčí) ω p 0 = ω0 / b0 Tyto parametry potřebujeme znát pro technickou realizaci prvků kaskádního přenosového řetězce typu horní propust. Porovnáním zjistíme, že póly přenosových funkcí DP a HP se obecně liší. Pouze pro Butterworthovu aproximaci, kde bk = 1 (pro ε =1) se poloha pólů přenosových funkcí neliší. Transformace DP na pásmovou propust (PP) Vezměme za základ normovaný přenos dolní propusti a požadujme pásmovou propust 2. řádu – model běžně používaný v technické praxi. Musí potom platit rovnost p ⋅ ω0 / Q 1 = 2 s + 1 p + p ⋅ ω 0 / Q + ω 02 Elementárními úpravami dospějeme ke vztahu, který je v literatuře pro tuto transformaci uváděn: MI21 - červen 2011 - přednáška 32 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů p 2 + ω 02 s→ p ⋅ ω0 / Q kde výraz ω 0 / Q definuje požadovanou šířku propouštěného pásma. Je zřejmé, že při tomto dosazení do přenosu DP prototypu se řád filtru zdvojnásobí (proti původnímu řádu DP prototypu). Transformace DP na pásmovou zádrž (PZ) Vezměme za základ normovaný přenos dolní propusti a požadujme zádrž 2. řádu – model běžně používaný v technické praxi. Musí potom platit rovnost p 2 + ω 02 1 = 2 s + 1 p + p ⋅ ω 0 / Q + ω 02 Elementárními úpravami dospějeme i nyní ke vztahu, který je v literatuře pro tuto transformaci uváděn: s→ p ⋅ ω0 / Q p 2 + ω02 kde výraz ω 0 / Q definuje požadovanou šířku zadržovaného pásma. Je zřejmé, že i při tomto dosazení do přenosu DP prototypu se řád filtru zdvojnásobí (proti původnímu řádu DP prototypu). MI21 - červen 2011 - přednáška 33 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů V. PŘÍKLAD APROXIMACE A REALIZACE Požadujeme DP, α p = 0,3 dB na f0 = 10 kHz. Je požadován útlum α s = 22 dB na fs = 24, 58 kHz. Určíme s = p /(2π ⋅ 10 4 ); Ω s = 24,58 / 10 = 2, 458 , atd. Zvolena byla Čebyševova aproximace. Podrobné odvození a diskuse - viz k přednášce přiložený materiál. Požadavkům vyhovuje normalizovaná funkce 0,72928 1,28185 5,0605 ⋅ 10 9 4,5822 ⋅ 10 4 H ( s) = ⋅ → H ( p) = 2 ⋅ s + 0,72928 s 2 + s ⋅ 0,72928 + 1,28185 p + p ⋅ 4,5822 ⋅ 10 4 + 5,0605 ⋅ 10 9 p + 4,5822 ⋅ 10 4 Je zřejmé, že b0 = 0,72928; a1 = 0,72928; b1 = 1,28185; Q1 = b1 / a1 = 1,5525 . Pro realizaci požadovaných vlastností s mezní frekvencí (celého filtru) ω 0 = 2π ⋅ f 0 = 6,2832 ⋅ 10 4 rad/s tedy potřebujeme jednu dolní propust 1. řádu s charakteristickou (dílčí) frekvencí ω p 0 = 4,5822 ⋅ 10 4 rad/s a jednu dolní propust 2. řádu s charakteristickou frekvencí (dílčí) ω p1 = 5,0605 ⋅ 10 9 = 7,1137 ⋅ 10 4 rad/s¨a činitelem jakosti Q1 = 1,5525 . Přenos poklesne o 3 dB na frekvenci f 3 = Ω 3 ⋅ f 0 = 1,2291 ⋅ f 0 = 12,291 kHz. Možné realizace následují. 7,029 nF 2 kΩ 2 kΩ 2 kΩ 7,029 nF 10,91 nF U1 10 kΩ U2 13,559 kΩ Ui Obr. 14 Čebyševova dolní propust 3. řádu se zvlněním 0,3 dB; f0 = 10 kHz MI21 - červen 2011 - přednáška 34 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů 5,0605 ⋅10 9 4,5822 ⋅10 4 . ⋅ p 2 + p ⋅ 4,5822 ⋅ 10 4 + 5,0605 ⋅10 9 p + 4,5822 ⋅10 4 Varianty s oddělovacím zesilovačem jsou diskutovány v přiloženém materiálu (obr.15 a obr.16). Obrovskou výhodou shora popsaných filtrů je to, že můžeme velmi snadno nastavovat činitel jakosti – nemění se charakteristický kmitočet (dílčího filtru 2. řádu). Současně se změnou činitele jakosti se ovšem mění i přenos K na nízkých kmitočtech. Této struktuře odpovídá přenosová funkce (K = 2,3559) H ( p ) = 2,3559 ⋅ Příklad na realizaci pomocí členu RLC je na obr. 18. U1 R L UC UK Rd U2 K C Cd Obr. 18 Čebyševova dolní propust se zvlněním 0,3 dB– ideálně s přenosem 1; f0 = 10 kHz; K – oddělovací zesilovač; R =Rd = 2 kΩ; C = 4,53 nF; L = 43,65 mH; Cd = 10,91 nF Na obr. 19. jsou shrnuty výsledky pro struktury s jednotkovým přenosem. Přenos struktury je sice roven jedné, mnohem obtížnější je ovšem nastavení činitele jakosti - musíme stále udržovat konstantní součin C 2 C 3 = 1 /(ω p21 R 2 ) , při praktickém nastavování tedy musíme měnit obě kapacity. Vždy se jedná o dolní propust 3. řádu s poklesem přenosu o 3 dB na frekvenci 12,291 kHz. Z podstaty použitých vztahů je zřejmé, že změna charakteristických frekvencí (přeladění) známé struktury je velmi snadná, charakteristiky aproximací jsou přitom zachovány. Potřebujeme – li hodnotu f3 zvětšit na 122,91 kHz (tedy desetkrát), stačí zmenšit všechny odpory R desetkrát. Nebo hodnoty všech kapacit zmenšíme desetkrát. Nebo odpory zmenšíme dvakrát a kondenzátory pětkrát – podle možností praktické realizace. Máme – li strukturu s charakteristickou frekvencí f3 (f0 ) a požadujeme novou frekvenci f 3′ = k ⋅ f 3 ; ( f 0′ = k ⋅ f 0 ) , dosáhneme toho volbou R → R ′ / k (kondenzátory neměníme) nebo C i → C i′ / k (odpory neměníme) nebo RC i → R ′C i′ / k (měníme odpory i kondenzátory). Pro k menší než jedna (snižování frekvence) to samozřejmě vede ke zvětšování hodnot součástek (proti výchozímu stavu). MI21 - červen 2011 - přednáška 35 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů C3 R R R C1 C2 Obr. 19 Dolní propust 3. řádu; f3 = 12, 291 kHz – pokles přenosu o 3 dB; R = 1500 Ω a) C1 = 14,55 nF; C2 = 3,02 nF; C3 = 29,1 nF - Čebyševova dolní propust se zvlněním 0,3 dB; f0 = 10 kHz b) C1 = 8,633 nF; C2 = 4,3165 nF; C3 = 17,266 nF - Butterworthova dolní propust; f0 = 12,291 kHz c) C1 = 6,51 nF; C2 = 4,30 nF; C3 = 8,22 nF - Besselova dolní propust; f0 = 7,023 kHz Moduly přenosu a průběhy fáze pro dané aproximace jsou na následujících obrázcích. MI21 - červen 2011 - přednáška 36 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů 0 -1 -2 -3 -4 f [Hz] -5 102 103 104 Moduly přenosu v dB pro obr. 19: Butterworthova aproximace Čebyševova aproximace Besselova aproximace MI21 - červen 2011 - přednáška 105 37 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů 0 -50 -100 -150 -200 f [Hz] -250 102 103 104 Fáze přenosu ve ° pro obr. 19: Butterworthova aproximace Čebyševova aproximace Besselova aproximace MI21 - červen 2011 - přednáška 105 38 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů 60 D ( Ω) = 1 + Ω 2 ( a 2 / a 0 − 3 / a1 ) + Ω 4 a 2 /(a1 a 0 ) a1 ⋅ a 0 1 + Ω 2 (a12 / a 02 − 2a 2 / a 0 ) + Ω 4 (a 22 / a 02 − 2 a1 / a 02 ) + Ω 6 / a 02 50 40 30 20 f [Hz] 10 102 103 104 Skupinové zpoždění v μs pro obr. 19: Butterworthova aproximace Čebyševova aproximace Besselova aproximace MI21 - červen 2011 - přednáška 105 39 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů VI. HISTORIE Z kontextu je zřejmé, že ve jmenovateli přenosové funkce musí být vždy Hurwitzův polynom. Pouze v tom případě je obvod stabilní – tedy i realizovatelný. Tato problematika byla studována již v 19. století, stejně jako problematika aproximací. MI21 - červen 2011 - přednáška 40 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů MI21 - červen 2011 - přednáška 41 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Strana 11 MI21 - červen 2011 - přednáška 42 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů MI21 - červen 2011 - přednáška 43 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Chebyshev, P. L., Théorie des mécanismes connus sous le nom de parallélogrammes, Mém. Acad. Sci. Pétersb. 7 (1854), 539-568. Also to be found in Oeuvres de P. L. Tchebychef, Volume 1, 111-143, Chelsea, New York, 1961, from where this paper was scanned. ................................................. MI21 - červen 2011 - přednáška 44 Punčochář, J.: Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů Zolotarev, E. I., Prilozhenie ellipticheskikh funkcij k voprosam o funkciyakh, najmenee i naibolee otklonyaykschikhsya ot nulya, Oeuvres de E. I. Zolotarev, Volume 2, Izdat. Akad. Nauk SSSR, Leningrad, 1932, pp. 1-59 (in Russian). The English title is ``Applications of elliptic functions to problems of functions deviating least and most from zero''. The original appeared in Zapiski St-Petersburg Akad. Nauk 30 (1877). MI21 - červen 2011 - přednáška 45
Podobné dokumenty
2010
die Fermatsche Vermutung.
Filosofie čísla :základy logiky a aritmetiky v
zrcadle analytické filosofie
Kratkij kurs matematičeskogo analiza :učebnik
Aktivní filtry File
pojmu skupinové zpoždění, což je derivace fáze podle frekvence. U tohoto typu filtru nemá
v propustném pásmu skupinové zpoždění zvlnění
Elektrické filtry Garant předmětu
Porovnání kmitočtových charakteristik základních propustí ...........................22
implementace objektivního modelu hodnocení kvality zvuku pemo
kde fs je vzorkovací kmitočet a τ časová konstanta. Přímá realizace ovšem představovala z celého
modelu největší výpočetní zátěž (viz tabulka 1), tudíž byla z [7] převzata implemetace využívající
k...
BCU/Fribourg - SLS - Liste des nouvelles
Machar, Josef Svatopluk. – Kriminál : prozito, 1916 - psáno, 1917-18 / J.S. Machar. – 4. vyd. – Praha :
Aventinum, 1929. – 204 p. ; 20 cm. – (Macharovy spisy ; 40).
vtls008350303
FR EOC Slavistique...
PostgreSQL návrh a implementace náročných databázových aplikací
Výsledkem chyby může být nižší nebo vyšší odhad, u
složitějších dotazů se chyby mohou násobit (ale také
text - Katedra fyzikální elektroniky
Tímto ukončíme popis metody řešení Eulerových rovnic a pro konkrétní tvar
použitých diferenčních schémat v jednodimenzionálním případě odkážeme například
na práce [4, 8]. Nadále se budeme zabývat p...
Funkční generátor na principu přímé digitální syntézy
Prakticky ukazuje, na jaké hodnoty fáze ukazuje v paměti ROM. Při M = 1 tedy postupně
ukáže na všechny hodnoty v tabulce, při M = 2 pouze na každou druhou, při M = 3 na každou
třetí apod. Vždy ale ...