Panely NS Radegast
Transkript
Panely NS Radegast
Pustevny Pustevny získaly své jméno od poustevníků, kteří zde podle pověstí žili. Za svou podobu ale vděčí Pohorské jednotě Radhošť. Turistický spolek Pohorská jednota Radhošť zde už v roce 1891 postavil první útulnu nazývanou „Pústevňa“ a jak se zvyšoval zájem o horskou turistiku, přibývaly rychle i další ubytovny. Nejznámějšími stavbami Pusteven jsou jistě ubytovna Maměnka a restaurace Libušín. Obě stavby navrhoval slovenský architekt Dušan Jurkovič, který zde využil architektonické prvky mnoha lidových staveb Valašska. Pústevňa První dřevěná útulna s restaurací na pohlednici kolem roku 1910. Vážení návštěvníci, vítáme vás na Naučné stezce Radegast, která vede z Pusteven po hřebeni na Radhošť. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, ujdete 5 km a uvidíte 9 panelů. Dozvíte se o tajemném podzemí, o nejasnostech kolem boha Radegasta, o životě na salaši a spoustu dalších zajímavostí o historii a přírodě radhošťského hřebene. Radhošť Radegast 1 4 1 4 Tanečnica Už v době výstavby (1924–26) psaly tehdejší noviny, že „tato nová útulna bude z největších ve státě“. Byl to na svou dobu velmi komfortní hotel s více než 80 pokoji. 3 2 9 2 8 7 6 5 4 3 2 1 Co možná nevíte… STAVBÁM HROZILO ZBOURÁNÍ Za druhé světové války byli na Pustevnách ubytováni vojáci. V té době Libušín a Maměnka zchátraly tak, že se po válce uvažovalo o jejich zbourání. Byly zachovány i díky přímluvě jejich autora, architekta Jurkoviče. 5 5 Libušín „Jídelní pavilon Libušín“, otevřený v roce 1899. Na jeho vnitřní výzdobě se podílel Mikuláš Aleš. Šumná Pro místní firmy byla na konci 19. století výstavba kamenné útulny v takové nadmořské výšce neobvyklá. Proto Pohorská jednota pro stavbu druhé ubytovny pozvala raději italského stavitele Bertiniho a zedníky z Alp. 3 Dnes jsou tyto dvě stavby spolu se starou útulnou a zvoničkou vyhlášeny za Národní kulturní památku. Maměnka Maměnka i Libušín byly dlouho v havarijním stavu. Po nedávné opravě můžete dnes v Maměnce vidět pokoje vybavené podle původního vzhledu v zelené, okrové, červené a modré barvě. CENY V UBYTOVNÁCH KOLEM ROKU 1920 nocleh – 80 haléřů až 3 koruny pečeně – 1 koruna káva – 30 haléřů Ubytování v Tanečnici po jejím otevření stálo 30 korun za den (s plnou penzí). K vytvoření naučné stezky Radegast Pustevny přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“)/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007 O prvních turistech Nejstarším českým turistickým spolkem byla Pohorská jednota Radhošť. Byla založena ve Frenštátu pod Radhoštěm už v roce 1884, tedy o čtyři roky dřív než mnohem známější Klub českých turistů. „…návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati“ Pohorská jednota se zaměřovala na Beskydy a blízké okolí, proto se počtem členů nikdy nemohla s Klubem českých turistů měřit. Přesto měla své odbory v mnoha městech na Moravě, ale také třeba v Praze nebo v Bratislavě. Radhošť Radegast 9 8 7 6 5 4 3 Pustevny 2 1 Co možná nevíte… V roce 1937 měla Pohorská jednota Radhošť 5 686 členů. Hlavní účel Pohorské jednoty Radhošť podle stanov z roku 1888 Členem spolku byl i Leoš Janáček nebo Petr Bezruč. Po roce 1948 musel spolek ukončit činnost a k jeho obnovení došlo až v roce 1990. Když německý spolek Beskidenverein projevil zájem o turistickou útulnu na Radhošti pod kaplí, koupila ji rychle Pohorská jednota. Musela se proto hodně zadlužit, ale útulna se tak nedostala do německých rukou. Jedním z důvodů, proč Pohorská jednota vznikla, byla snaha omezit v Beskydech velký vliv německých turistů. Českým turistům se dařilo udržet vliv v oblasti Smrku, Kněhyně a Radhoště, protože toto území patřilo olomouckému arcibiskupství. Zbytek Beskyd od Lysé hory až k Jablunkovu patřil Habsburkům, kteří podporovali jen německé turisty ze spolku Beskidenverein. Rozhledna Cyrilka stojí na Stupních už přes 100 let. Blízko Pusteven stávala ještě další podobná rozhledna - Metodějka na vrchu Okrúhlý. (Všimněte si, jméno Cyril se na začátku století psalo se dvěma „L“.) K vytvoření naučné stezky Radegast přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“) / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 O stromech, větru a sněhu Stromy na hřebeni musí odolávat drsnému horskému počasí. Vydrží nápory větru, sněhu i námrazy. Díky tomu ale vypadají jinak než stromy v údolí. „Čím výše vystupujeme, tím více krní rostoucí zde bukoví a smrčí“, zapsal o lesích na Radhošti na začátku 20. století botanik František Gogela. Podmínky na hřebeni nedovolují stromům vyrůst do takové výšky, jakou uvidíte třeba jen o sto metrů níž. Drsné podnebí ale mění také jejich tvar. Koruny nejsou pravidelné a větve na jedné straně někdy úplně chybí. Radhošť Radegast 9 8 7 6 5 4 3 Pustevny 2 1 Co možná nevíte… NÁMRAZA Nejčastěji vzniká za mlhy, větru a při teplotě slabě „pod nulou“. Vlhkost z mlhy nebo z oblaků pak na chladných předmětech vytváří led. Narůstá proti směru pohybu vzduchu. Na jedné větvi může námraza vážit i stovky kilogramů. VÍTR Na horách bývá vítr silnější než v údolí, ale stromy jsou mu přizpůsobené a bez problémů vydrží i tehdy, když už by člověk ve větru nedokázal jít. SNÍH Sníh je na Radhošti většinou víc než 150 dnů v roce. Může lámat větve a vrcholky stromů, ale na horách není pro stromy tak nebezpečný jako námraza. Snadno poznáte, odkud tady nejčastěji fouká. Z toho směru mají stromy kratší větve nebo je nemají vůbec. Na opačné straně stromu jsou pak větve nejdelší. Podle toho mluví odborníci o „vlajkových korunách“. 1 100 m n. m. - 14 m 1 000 m n. m. - 26 m 900 m n. m. - 32 m 800 m n. m. - 34 m Beskydy patří k nejdeštivějším místům u nás. Pokud by všechna voda, která na Radhošti naprší (a nasněží) za rok, spadla najednou a neodtekla, měla by vodní hladina výšku 1,3 metru. Obrázek ukazuje, jak se s nadmořskou výškou mění výška stromů. Je to výška stoletých smrků na různých místech svahu od sochy Radegasta do údolí Kněhyně. Výšku stromů samozřejmě ovlivňuje třeba také půda a jiné podmínky, ale na hřebeni je limitující právě drsné klima. Lesníci říkají, že tu rostou zakrslé smrkové bučiny. Naprší (a nasněží) tu o polovinu víc vody než v Rožnově. Průměrná teplota na vrcholu Radhoště je 4 °C. Varování v turistickém původci z 1. poloviny 20. století: „Podnebí je poměrně drsné, jsme v horách. Když se náhle obrátí vítr a vane od SV studený polák, jsou tepelné rozdíly velmi značné, s tím se musí počítat.“ K vytvoření naučné stezky Radegast přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: Vojtěch Bajer / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / zvláštní poděkování za pomoc patří LČR s. p., Lesní správě Rožnov p. R., Ing. Liboru Dobešovi Nejasná zpráva o Radegastovi Legendy mluví o tom, že socha mluvila a věštila budoucnost, o tom, že se tu prováděly magické obřady, hlavně v době letního slunovratu, nebo o tom, že tu ještě v 19. století pochovávali sebevrahy ze širokého okolí. Povídá se, že Cyril a Metoděj přišli na Radhošť, postavili tu kříž a svrhli modlu Radegasta, pohanského boha Slovanů. V Radhošti prý však stále zůstal podzemní chrám se zlatou sochou a obyvatelé hor prý sem ještě několik staletí chodili Radegasta uctívat. Radhošť Radegast 9 8 7 6 5 4 3 Pustevny 2 1 Co možná nevíte… AUTOR SOCHY ALBÍN POLÁŠEK Vojenský lékař, spisovatel a obrozenec Josef Heřman Agapit Gallaš se k popisu Radegasta dostal takto: „…můj otec, když v roku 1753 kostelní ozdoby na faře rožnovské řezbal, v jednom prastarém latinském spisu, jež se v rukou tamního bývalého kaplana Povolného vynacházel, podobu Radhosta vidil a sobě ji odtud vyrejsoval, kterýžto rukú jeho známkovaný obraz často jsem jako chlapec viděl.“ A jak podle Gallaše Radegast vypadal? „Hlava kudrnatá muže dospělého, korunou špidlatou přikrytá, po stranách veliké baraní rohy a uši telecí otrčené se vynacházely. Bradu měl též kučeravou a mezi rtoma jakousi podobu květného zvonečka neb tulipánka. Prsa nahá žensky velmi odulá a břicho těhotnému podobné…“ MĚLI VŮBEC SLOVANÉ BOHA RADEGASTA? Historické záznamy mluví o uctívání Radegasta pouze u Slovanů v okolí Baltského moře. Podle kronikáře Adama Brémského měl bůh Redigast v 9. století velký chrám v bájném městě Retra. Pozdější autoři tvrdí, že šlo o omyl a že chrám patřil mnohem známějšímu bohu Svarožicovi. První zápisy u nás se objevují až v 18. století. Všechny mluví o uctívání Radegasta pouze v Beskydách a pouze na Radhošti. Nikde jinde na Moravě ani v Čechách zmínky o Radegastovi nejsou. Že by byl Radegast uctíván jen u Baltu a na Radhošti? Představa Radegasta od kronikáře Jana Jiřího Středovského Kresba Radegasta od Mikuláše Alše Radegast podle kněze Helmonda z 12. století Narodil se pod Radhoštěm, ve Frenštátu, jako mladý odešel do Ameriky, později vedl Akademii umění v Chicagu. Sochu Radegasta i sousoší Cyrila a Metoděje vytvořil v Americe v roce 1929 a na své náklady je nechal přepravit k nám. V Americe je prý Polášek stále považován za jednoho z významných sochařů 20. století. Jeho muzeum na Floridě patří do Národního seznamu historických památek Spojených států. První verze Radegasta, kterou Albín Polášek vyřezal ze dřeva už v roce 1925 K vytvoření naučné stezky Radegast přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: zdroj – www.krajane.net / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / zvláštní poděkování za pomoc patří Mgr. Janě Tiché Jeskyně bez krápníků Možná jste už navštívili jeskyně v Moravském krasu nebo jinde. Jeskyně jsou i v Beskydech, ale vypadají úplně jinak. Mívají rovné stěny a krápníky byste v nich nenašli. Stojíte nad místem, které se jmenuje Záryje. Svahy jsou různě zprohýbané a vystupují tu pískovcové skalky. Přesně tak vypadají místa, kde je možné najít jeskyně, kterým Valaši říkali "ďúry". O radhošťském podzemí se vypráví hodně pověstí. Povídá se o velké jeskyni s potokem uprostřed. Poklad je na druhém břehu, ale lávku přes potok hlídá obrovský černý pes. Radhošť Radegast 9 8 7 6 5 4 3 Pustevny 2 1 Co možná nevíte… Jeskyně Cyrilka patří u nás k nejvyše položeným místům, kde zimují netopýři. Na obrázku vidíte nejběžnějšího netopýra velkého. Plánek jeskyní na Radhošti, který v roce 1895 nakreslil jeden z hledačů pokladů doktor František Přikryl. Popis Václava Obšívače nám ukazuje, jaké měli lidé o jeskyních představy na začátku 20. století: "Na Radhošti a Pustevnách jsou prý troje díry. Několik kroků pod Stupni mají tak velký otvor, že možno tam zpříma vejíti; vedly prý až k Velehradu. Druhé, do kterých lze jen čtvernožky, jsou kus pod křížem a z těch prý se vycházelo až u Jablunkova, a třetí, do kterých se člověk musel pouze plazit, ty prý končí až v Uhrách." Pastevci na salaších některé jeskyně využívali jako sklepy na výrobky z mléka. Jiné zase zasypávali, aby jim do nich nepadaly ovce. Takto vypadá část jeskyně Cyrilka. Chodby jsou velice složité, někde se jimi člověk sotva protáhne, jinde mají i několik metrů. Jeskyně na Radhošti lákaly odedávna ke hledání pokladů. Protože stěny pískovcových bloků jsou někdy téměř rovné, připadaly jeskyně hledačům pokladů jako dílo člověka. V roce 1888 se snažil radhošťské podzemí prozkoumat i spisovatel Svatopluk Čech. (To ale není ten pán na obrázku.) Takto vypadá skutečné beskydské podzemí. Na Radhošťském hřebeni bylo zatím objeveno 8 jeskyní, většinou ne moc dlouhých. Výjimkou je jen Cyrilka s délkou chodeb 370 metrů. VAROVÁNÍ! Tento panel není pozvánkou do beskydských jeskyní. - Některé skalní bloky se stále pomalu pohybují a jeskyně mění svůj tvar. Proto je vstup do jeskyní životu nebezpečný! - Lidská přítomnost v jeskyních v nevhodnou dobu může znamenat smrt vzácných netopýrů! K vytvoření naučné stezky Radegast přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: Josef Wagmer, Petr Wolf, archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“) /nákres chodeb jeskyně Cyrilka: Josef Wagner / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 O rezervaci Radhošť Na severních svazích Radhoště jsou chráněné hlavně staré bukové lesy. Mezi zdravými stromy jsou i stromy suché nebo vyvrácené, které poskytují prostor pro přežití mnoha vzácným živočichům. Část svahů je chráněné jako národní přírodní rezervace. To je nejvyšší možný stupeň ochrany u nás. V Beskydech je už jenom 6 podobně cenných území. Protože je toto území tak cenné, není do něj veřejnosti povolený přístup mimo značené cesty. Prosíme, abyste dodržovali toto omezení. V Beskydech už není mnoho takových míst. Radhošť Radegast 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Co možná nevíte… Javory V roklinách potoků a na prudkých svazích roste javor klen. Vyhovuje mu totiž i kamenitá půda. Kleč Na hřebeni uvidíte borovici kleč, která v Beskydech původně nerostla. Lesníci ji na Radhošti začali vysazovat až po roce 1930. Sázeli ji hlavně na místech, která se nedařila zalesnit jinými stromy. Bukové porosty Nejstarší bukové porosty mají až 200 let a někde vypadají skoro jako přirozené lesy. V minulosti v nich ale lidé hospodařili, proto je tu také už jen málo jedlí. Smrčiny Staré smrkové porosty rostou v místech, která byla dřív odlesněná pro pastvu. Hukvaldské panství je začalo postupně zalesňovat asi před 150 lety. Kdyby tady rostl přirozený les, bylo by tu méně smrku a mnohem víc buku. Oměj tuhý moravský je jednou z nejvzácnějších rostlin Radhošťského hřebene. Díky němu je Radhošť navržený do seznamu evropsky významných botanických lokalit. Rys je pravidelným návštěvníkem lesů na úbočí Radhoště, medvěd se sem zatoulá jen výjimečně. K vytvoření naučné stezky Radegast Pustevny přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: Pavla Rechtenbergová, Pavel Popelář, František Jaskula, František Šulgan, Vojtěch Bajer / mapa: vytvořila Správa CHKO Beskydy, 2007, datový podklad MŽP, © Geodis Brno, spol. s r.o. / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 Vidíte díky ovcím Ovce a kozy byly na salaši jen menší část roku. Na salaš se s nimi vycházelo asi v polovině května a zpátky do údolí se vracelo pravidelně na Svatého Václava (28. září). Na jaře a na podzim se pásly na loukách v podhůří a v zimě byl dobytek ve chlévech na úbočí hor nebo v údolí u domů. Skutečně, radhošťský hřeben je odlesněný jen díky ovcím. Tedy i díky kozám, které se dřív na salaších pásly s ovcemi dohromady. Radhošť Radegast 9 Kdyby se tu v minulosti nepáslo, asi by nebyl jiný důvod zlikvidovat tady les. Salašnictví totiž dokázalo využít i neúrodnou půdu na hřebenech a prudkých svazích, která byla pro jiné hospodaření nevyužitelná. Podobně byly odlesněné téměř všechny hřebeny v Beskydech a na Valašsku. 8 7 6 5 4 3 2 1 Co možná nevíte… Ovce valašky nejsou vhodné pro chov na maso a nemají kvalitní vlnu. Hlavním užitkem z jejich chovu byl sýr a další mléčné výrobky. Salaš na Černé hoře byla jednou z posledních salaší na Rožnovsku. Nejdéle pásl ovce bača Blinka na Radhošti, ovce vyháněl na salaš ještě několik let po válce. Ze salaše zůstaly dnes jen zbytky základů. Takto vypadala salaš na Černé hoře u Radhoště na konci 19. století. Pojem salaš znamenal pro Valachy celé letní horské hospodářství – stavby, pastevce, stádo i přilehlé pastviny. Na Valašsku se chovaly ovce valašky, které dobře snáší drsné podmínky v horách. V rožnovském skanzenu můžete vidět malé stádo tohoto plemene a také původní stavby ze salaše. Aby se hřebenové pastviny Radhoště a s nimi řada chráněných rostlin a živočichů zachovaly, zajišťuje Správa CHKO Beskydy v posledních letech jejich vypásání. K vytvoření naučné stezky Radegast Pustevny přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: Pavla Rechtenbergová, Tomáš Ondruch, František Jaskula, Andrea Kropáčová / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / poděkování patří Chovatelské stanici Vrabčí Hnízdo v Rožnově pod Radhoštěm. O názvech hor Gigula, Magura, Grúň, Kyčera, Příslop – hory a kopce v Beskydech mají často jména, která jinde na Moravě nebo v Čechách neuslyšíte. Setkat se s nimi můžete jen v oblastech, kde se na salaších chovaly ovce. Přinesli je sem přistěhovalci z Haliče (části dnešního Polska) a z Uher (Slovenska), kteří spolu se svými stády ovcí osídlovali Beskydy. Proto stejná jména hor uslyšíte na Slovensku, Ukrajině nebo i v Rumunsku – prostě v celém karpatském pohoří, kde se v minulosti salašnicky hospodařilo. Ta jména nebyla jen obyčejnými názvy. Obyvatelé hor podle nich poznali třeba to, jaký má hora tvar a jestli je na ní jen les nebo i pastviny. Radhošť Radegast 9 GRAPA – roklina nebo příkrý svah s výmoly PŘÍSLOP, PŘÍSCHLOP – sedlo mezi dvěma vrchy nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem KYČERA – strmý kopec na vrcholu úplně nebo aspoň částečně zalesněný JAVOŘINA – horská pastvina řídce porostlá lesem POLANA – horská pastvina uprostřed lesů SIHLA – mokřad nebo mokrá louka nevhodná pro pastvu SPINA – lesní louka 7 6 5 4 3 2 1 Co možná nevíte… GRÚŇ – táhlý horský hřbet, který odbočuje z hlavního hřebene NÁZVY, KTERÉ OZNAČOVALY KVALITU A POLOHU LUK A PASTVIN 8 JAK VZNIKL NÁZEV RADHOŠŤ Často se dočtete, že název Radhošť je odvozený od jména slovanského boha: Radegast => Radgost => Radhošť. Odborníci ale dnes předpokládají, že název zřejmě vznikl ze slovanského mužského jména Radhost. V překladu by to znamenalo „Radhostova hora“. Když bylo blízko sebe víc vrcholů podobného tvaru, přidalo se ještě další jméno, aby se od sebe snadno rozeznaly. Karolinka Nový Hrozenkov Halenkov Stanovnická Kyčera Válečkova Kyčera Planinská Kyčera Kyčera pod Boroškou Radhošť na mapě Jana Ámose Komenského z roku 1627 K vytvoření naučné stezky Radegast Pustevny přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz. Čerňanská Kyčera Slovensko Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“)/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007 Proč je kaple dřevěná Kaple Cyrila a Metoděje vypadá, jako by byla celá postavená ze dřeva. Ale ještě před 100 lety byla jen poloviční a celá kamenná. kapli postavili ve stylu byzantských staveb, aby tak poukazovala na původ Cyrila a Metoděje, kteří k nám z Byzantské říše přišli. Když byla v roce 1898 dokončena její stavba, oslavy na Radhošti se prý zúčastnilo 30 tisíc lidí. Po mnoha neúspěšných opravách se v roce 1925 přistoupilo k zásadní změně. Kamennou kapli obili šindelem, aby její stěny lépe chránil proti drsnému horskému klimatu. Z historických zápisů a map víme, že první kaple na vrcholu tu stála už ve 2. polovině 18. století. Ví se jen, že byla dřevěná, ale neznáme její podobu ani rok stavby nebo dobu zániku. Radhošť Radegast 9 8 7 6 5 4 3 Pustevny 2 1 Co možná nevíte… Kaplí prochází hranice Moravskoslezského a Zlínského kraje. Stavba totiž stojí zčásti na území Trojanovic a zčásti na Dolní Bečvě. Při opravě byla ke kapli ještě přistavěna zvonice. Dnes už to většině lidí připadá, že takhle musela kaple vypadat od počátku. Aby stavitelé ušetřili, použili na stavbu kámen z okolí vrcholu. Ten však byl nekvalitní a snadno nasával vlhkost. Proto prý při delších deštích byly v kapli kaluže vody. Přibližně v místech, kde dnes stojí budova vysílače, stávala „Útulna“, která byla postavena už v době budování kaple. Zkusili jste si přeložit hlaholicí psaný text z otevřené knihy, kterou drží svatý Cyril? Je to začátek Janova evangelia: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh....“ K vytvoření naučné stezky Radegast přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / fotografie: Vojtěch Bajer, archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“)/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007
Podobné dokumenty
NAUČNÁ STEZKA RADEGAST
Legendy mluví o tom, že socha mluvila a věštila budoucnost, o tom, že se tu prováděly
magické obřady, hlavně v době letního slunovratu, nebo o tom, že tu lidé ještě v 19.stol.
pochovávali sebevrahy...