Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.
Transkript
Roztříštěnost půdní držby a její implikace v českém zemědělství meta analýza Tomáš Medonos a Ladislav Jelínek ÚZEI Praha / Martin-Luther University Halle Seminář ÚZEI, 1. říjen 2015 r. 1950 1980 Pramen: neznámý Obsah přednášky: cíl přednášky, základní údaje o roztříštěnosti půdní držby v ČR, představení analytických prací (1. pozemkové úpravy a kapitalizace podpor, 2. transakční náklady roztříštěné držby a ekonomické projevy) Cíle Identifikovat dopady stávající fragmentace vlastnictví půdy a jeho rostoucí koncentrace na zemědělství v těchto aspektech: vliv na ceny půdy a účinnost příjmových podpor v rámci SZP Jak uspořádání pozemků v krajině ovlivňuje kapitalizaci podpor v pachtovném ze zemědělské půdy? vliv na restrukturalizaci zemědělského podnikání Jak vlastnická struktura usnadňuje resp. zpomaluje přizpůsobovací procesy? Fragmentace: Dopady na: 1. VLASTNICKÝCH TITULŮ rostoucí náklady na administraci (vč. veřejné správy), nároky na obslužnost, nižší ochota vlastníků vstupovat na trh tržní síla vlastníka omezená, horší koordinace a realizace žádoucích změn v krajině X obranná strategie, nižší míra kapitalizace podpor 2. UŽÍVACÍCH TITULŮ vyšší transportní a logistické náklady, složitější osevní postupy 3. KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ Vnitřní Vnější tendence k heterogennímu krajinnému uspořádání (mozaikovitost), většinou pozitivní pro krajinnou ekologii (délka hranic pozemků) 0 40% 50 35% 100 30% 150 25% 200 20% 250 15% 300 10% 350 5% 400 0% 450 Podíl na celkovém počtu vlastníků (levá osa) Podíl na celkové výměře zem.půdy (levá osa) Průměrná výměra v ha/vlastník (pravá osa) > 100 ha 50 - 100 ha 40 - 50 ha 30 - 40 ha 20 - 30 ha 10 - 20 ha 9 - 10 ha 8 - 9 ha 7 - 8 ha 6 - 7 ha 5 - 6 ha 4 - 5 ha 3 - 4 ha 2 - 3 ha 1 - 2 ha 0,9 - 1 ha 0,8 - 0,9 ha 0,7 - 0,8 ha 0,6 - 0,7 ha 0,5 - 0,6 ha 0,4 - 0,5 ha 0,3 - 0,4 ha 0,2 - 0,3 ha 0,1 - 0,2 ha ha 45% 0 - 0,1 ha Vlastnická fragmentace z. p. v ČR (ČÚZK 2011) Ø 3,17 Jaký je rozsah fragmentace půdy v ČR? cca 1,2 mil. vlastníků ZP (bez zahrad, ČUZK) Ø 3,23 ha z.p./vlastník (2014, 2003: 2,85 ha, ČUZK) Ø 0,54 ha/z.parcela (2014,o 50 % méně oproti 2003: 1,07 ha, ČUZK) # 6,3 z.parcel/vlastník (2014, 3,19 v roce 2003, ČUZK) ¼ vlastníků má pozemky částeně nebo úplně bez Výměra podniků (ha) 2003 - PO: - FO: 937 59 přístupu (pravděpodobně klesající tendence) 2013 837 60 Ø počet náj. smluv/podnik PO (2009): 489 LPIS 306 tis. půdních bloků … ale dualita (malí vs. velcí) se prohlubuje Podniky se seskupují – 900 akvizic a fúzi (2001-2013) 170 nových uskupení český, zahraniční, nezemědělský kapitál 11 uskupení nad 10,000 ha 175 podniků 8 % z.p. (260,000 ha) Počet vlastníků zem. kapitálu, kteří rozhodují, se snižuje Motivem: stabilní a zvyšující se dlouhodobá ziskovost sektoru 7 Zemědělství vykazuje dlouhodobě zisk 40 000 35 000 Provozní podpory (bez investičních) Zisk/Ztráta odvětví Čistá přidaná hodnota 30 000 mil. Kč 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 8 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: ČSÚ – SZÚ, Zelená zpráva Ekonomika v podnikovém drobnohledu 12000 350 Zisk/ztráta na ha 8000 6000 300 Provozní dotace na ha 250 Provozní dotace na AWU 200 4000 150 2000 100 0 50 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -2000 9 0 Zdroj: ČSÚ – SZÚ, Zelená zpráva tis. Kč / AWU Kč / ha 10000 Pachtovné neustále roste - 2,5x v průměru Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP Průměrné pachtovné za 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí (Kč/ha) v ČR výrobní oblast Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská ČR % z ÚCZP Zdroj: FADN 10 prům. 2001-03 2004 2007 2012 1 085 1 229 1 524 1 962 1 064 1 246 1 528 2 115 499 537 756 1 228 343 466 658 1 158 227 350 466 860 696 815 1 079 1 538 1,3% 1,5% 1,7% 2,5% 2013 / prům.roč 2013 prům ní tempo (2001-03) růstu 2 066 1,90 6,3% 2 263 2,13 7,1% 1 357 2,72 8,7% 1 305 3,81 12,6% 976 4,31 15,3% 1 656 2,38 8,0% 2,7% Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP 80% Podíl pachtovného na provozních dotacích (%) Kukuřičná 70% Řepařská 60% Bramborářská 50% Bramborářsko-ovesná 40% Horská 30% 20% 10% 0% 11 Zdroj: FADN Dynamicky rostoucí význam příjmu z BPS dosahující 5 % z celkové zemědělské produkce 6000 6,0% Tržby z prodeje elektřiny z BPS a jejich význam na celkové zemědělské produkci mil. Kč 5000 5,0% 4,0% 4000 3,0% 3000 2,0% 2000 1,0% 1000 0 0,0% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tržby z prodeje elektřiny z BPS (mil. Kč) Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (veškeré) % Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (podpořené) % 12 Zdroj: Databáze Albertina, ČSÚ – SZÚ, CZBA Podíl na zem. produkci 7000 Podpory průsakem zvyšují i kupní cenu půdy Další příčiny růstu: Postupné ukončování prodeje státní půdy 2Snaha podniků o koupi půdy (zabránění průsaku) 2 cen zemědělské půdy (Kč/m ) podle různých z č/m Vývoj ) podle různých zdrojů podíl vlastní půdy z 10,7 % na 28 % (17 % u PO a 52 % u FO) vstupem nezemědělského kapitálu 2012 (IS) / prům.ročn 2004 2008 Databázový 2011 2012zdroj 2013 Roční nárůst cen zem. půdy 2004-2013 ÚZEI- obchodní smlouvy 7,4 9,8 9,1 10,9 4,2 státní 6,1 půdy 6,4 podle 6,6 § 7x Prodej PGRLF 3,8 4,7 11,3 - 11,7 2004 1,57 3,03 2004 2008 2011 2 í tempo růstu 7,4 9,8 8,0% 5,8% 6,1 4,2 6,4 14,9% 3,8 4,7 11,3 Zdroj: ČSÚ; ÚZEI; PF ČR; SPÚ; PGRLF 13 Případová studie 1 - Kapitalizace podpor ve vztahu k uspořádání pozemků (pozemkovým úpravám) Cíl studie: Prozkoumat podnikové a místně specifické faktory a jejich vliv na růst pachtovného (včetně role pozemkových úprav) Závisle prom.: pachtovné/ha ČPH bez podpor B - jednotná platba na plochu (SAPS) (ha) G - ostatní plošné podpory (ha) C - podpory vázané na zvířata (ks/VDJ) F - podpory LFA (ha) D - podpory vázané na vstupy (ha) A - podpory vázané na produkci (t) E - environmentální podpory (ha) proc. podíl dokonč.KPÚ v k.ú. prům. ÚCZP proc. podíl najaté z.p. proc. podíl podniků PO v k.ú. dummy - podnik PO hodnota celkové produkce proc.podíl RV na celkové produkci konstanta N F-test R2 - 2001-2003 Odhad, jednotky regresní t-test sign. koef. Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha % Kč/m2 % % Kč/ha % - 0,0086 -0,0131 0,0022 0,0298 0,2462 0,0451 -0,0429 99,917 1,971 -0,7132 -144,23 0,0002 1,941 -157,30 1020 127,55 0,6231 4,49 -0,57 0,08 1,69 5,67 2,34 -0,07 24,31 3,02 -1,52 -4,98 0,48 3,60 -2,33 0,000 0,568 0,932 0,092 0,000 0,020 0,943 0,000 0,003 0,128 0,000 0,628 0,000 0,020 0,000 2004-2008 Odhad, regresní t-test sign. koef. 0,0076 0,1184 -0,0532 0,0280 0,0913 0,0212 0,2267 0,0240 1,1629 129,12 4,565 -1,0250 -92,435 0,0008 1,0394 -499,17 1700 188,55 0,6269 4,66 5,78 -1,79 1,18 5,57 0,53 8,29 2,22 2,70 29,72 6,07 -2,23 -3,36 2,47 1,68 -6,13 0,000 0,000 0,074 0,239 0,000 0,594 0,000 0,026 0,007 0,000 0,000 0,026 0,001 0,014 0,094 0,000 0,000 Dokončené pozemkové úpravy zvyšují úroveň pachtovného – tím mohou paradoxně zrychlit míru kapitalizace podpor; Ale, silnější pozice podniků (zastoupení) PO na obhospodařované výměře v regionu snižuje nájemné. Závěr z PS1 Podniky velmi silně vnímají stupeň konkurenčního prostředí při nákupu i nájmu zemědělské půdy tj. 93% podniků hodnotí míru konkurence na trhu se zem. půdou silnou nebo velmi silnou (VZ 2011). Pozitivní dopad odbourání transakčních nákladů spojených s uspořádáním pozemků (tedy provedení KPÚ) může na druhé straně urychlit přeliv plateb do cen pachtovného. Do pachtovného se promítaly v největší míře podpory vázané na hodnotu produkce ve výši 22 % SAPS s více jak 11 % LFA platby s 9% Případová studie 2 Dopady zlepšování mobility zemědělské půdy v NČS Cíl studie: Jak transakční náklady vyplývající z různé vlasntnické a uživatelské fragmentace ovlivňují strukturální změny v regionu Fragmentace vlastníků v modelu (Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009): Účinky (nerovné) uživatelské a vlastnické fragmentace na restrukturalizaci farem, Čím větší je uživatelský blok, tím vyšší transakční náklady pro vlastníka pozemku v něm umístěném (např. 2000 Kč/parcela nacházející se uvnitř 10ha půdního bloku), Modelovaná struktura farem na Vysočině, Simulovaná politika před a po vstupu do EU (do 2013). Využívaná zemědělská půda podniky právnických a fyzických osob (modelová projekce) 35000 PO s TN 30000 PO bez TN půda (ha) 25000 20000 15000 FO bez TN 10000 5000 FO s TN 0 1 3 5 7 Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009 - 9 11 13 roky 15 17 19 21 23 Fragmentace – a tím přítomnost TN - jednoznačně snižuje množství transakcí s půdou. Bez TN (oproti scénáři s TN) by podniky PO snížily výměru ve prospěch IF ve sledovaném období přibližně o 14 %. 25 Průměrná velikost PO (ha) 1260 1240 1220 PŘI existenci transakčních nákladů Půda (ha) 1200 1180 BEZ existence tr. nakladů 1160 1140 1120 1100 1 3 5 7 9 11 13 roky 15 17 19 21 23 Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009 - Při existenci transakčních nákladů dochází ke stabilní, resp. mírnému růstu obhospodařované výměry PO. Oproti alternativnímu scénáři (bez transakčních nákladů) podniky PO ztratí v simulovaném období přibližně v průměru 150 ha. 25 Pachtovné (€/ha), modelová projekce 300 FO s tr. nakl. 250 FO bez tr. naklady Cena pachtu (€/ha) 200 150 PO s tr. naklady 100 50 0 1 3 5 7 9 11 13 roky 15 17 19 21 23 25 Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009 - Transakční náklady související se změnou uživatele pozemku snižují tempo růstu pachtu u podniků právnických osob. Podniky FO musejí vynaložit na získání dodatečné půdy vyšší nabídku, aby pokryly vyšší TN, tím zvyšují cenu pachtu (přibližně až o 100 % oproti PO). Závěr z PS2 Transakční N., které zdražují nakládání (vyjmutí) a směnu uživatele zvýhodňují stávající subjekty na půdě, protože v (krátkém) období nemusí platit konkurenční výši nájmu. Celkové tempo růstu pachtovného poté závisí na vytvořené přidané hodnotě z půdy: tedy na schopnosti ostatních subjektů pokrýt v nabízené ceně nájmu také transakční náklady. Přesto, transakční N. postupně tlačí se zpožděním pachtovné nahoru a zprostředkovaně zvýhodňují vlastníky, jejichž pozemky nejsou TN dotčené. Souhrnné závěry (Přímé) platby, podpora diversifikace hospodářství (zejm. bioenergetika), jak zemědělští tak zejména nezemědělští investoři stimulují transakce s půdou; Transakční náklady spojené s různě fragmentovanými vlastnickými a koncentrovanými uživatelskými tituly zpomalují nebo zdražují objemy transakcí (včetně změn nájemců), ale nezastaví je. Modelové propočty ukazují, že velikostně menší (individuální) hospodářství musejí v důsledku existence tran. nákladů platit vyšší nájemné, aby získali nebo udrželi svoji půdu. Rostoucí podíl nezemědělského kapitálu do půdy může v delším období vést k tomu, že bude neúměrně upřednostňován krátkodobý zisk z půdy oproti zajištění (dlouhodobé) kvality půdy. DĚKUJEME ZA POZORNOST [email protected] [email protected] Studie Del Corall et. al (2011): nižší roztříštěnost půdy vyplývající z pozemkové reformy zvyšuje zisk mléčných farem o 14%. Jabarin and Epplin (1994) analyzoval dopad fragmentace pozemků do výrobních nákladů pšenice v Jordánsku. Nguyen et al. (1996), Wan and Cheng (2001) and Tan et al. (2010) zjišťoval dopad fragmentace na produktivitu a technickou efektivnost farem produkujících rýži v Číně. Kawasaki (2010) hodnotil náklady a přínosy plynoucí pěstitelů rýže z fragmentace pozemků v Japonsku. Rahman and Rahman (2008) a Parikh and Shah (1994) se na příkladu Bankladéše resp. Pákistánu zabývali vlivem roztříštěnosti půdy na technickou efektivnost farem. Di Falco et al. (2010) analizovali jak se roztříštěnost projevuje v ziskovosti bulharských farem. Latruffe, L. and Piet, L. (2013) studovaly vliv roztříštěnosti zemědělských pozemků na výkonnost francouzských farem (v regionu Brittany). Sklenicka et. al. (2014) The Farmland Rental Paradox: Extreme land ownership fragmentation as a new form of land degradation Zdroje K. Kellermann, C. Sahrbacher, L. Jelinek and K. Happe (2006): Impacts of an increasing land mobility in NMS – a case study of the Czech region Vysočina. EAAE Seminar 28-29.06.2006, Praha Medonos, T. et. Al (2011). Nájemní vztahy k půdě a kapitalizace podpor v cenách nájemného. Výzkumná zpráva z Výzkumného záměru Mze za rok 2009, (MZE 0002725101) Latruffe, L. and Piet, L. (2013): Does land fragmentation affect farm performance? A case study from Brittany (WP Nr. 40), Factor Market Project.
Podobné dokumenty
1 2.1 Plocha - Point of View
Tento produkt je vysoce pokročilé elektronické zařízení. Rozbor, oprava nebo úprava zařízení bez
potřebných znalostí a opatření může vést k nebezpečným situacím s možností poškození produktu nebo
v...
- Philip Morris International
Tříletý plán pro spotřební daň u tabákových výrobků pro roky 2016-2018 splňuje požadavky EU
Zvýšení spotřební daně od ledna 2016, ledna 2017, ledna 2018
Stanovení pevného data doprodeje cigaret kon...
Präsentation 1
českého zemědělství (druhým, resp. prvním byl přechod
ekonomiky z centrálně plánované na tržní v roce 1989).
Zásadní vliv na vývoj českého zemědělství po vstupu do EU má
Společná zemědělská politik...
Stáhnout - fačr
stejně tak nesmí zapomínat na jeho budoucnost
a svěží vítr, který by do naší struktury měla vnést
nová‑mladá krev. Ačkoliv nejsem v práci s moderními technologiemi zrovna obratný, vnímám
iniciativ...
Implementační akční plán - Zemní plyn a biometan v dopravě
ROZŠÍŘIT
SORTIMENT
VOZIDEL
S
POHONEM
NA
ZEMNÍ
PLYN
A
BIOMETAN
O
DALŠÍ
TYPY
1.
STRUČNÝ
SOUHRN
2.
TÉMATA
VHODNÁ
K
VÝZKUMU,
K
VÝVOJI...
Zaměstnanost a venkovský rozvoj
Podmínky na trhu zemědělské produkce – úbytek ŽV a tendence
k „monokulturnímu“ užití zdrojů s nižší potřebou práce.
Faktory (+)
a)
Náklady příležitosti být zaměstnán na venkově/v jiných sektorech.
...
Konkurenceschopnost a ekonomická výkonnost české zemědělské
Záporné saldo celkového agrárního zahraničního obchodu ČR bylo v roce 2014 o 46,5 %
menší neţ v roce 2007 (Tabulka 3). V průběhu období kolísalo, ale zůstávalo záporné.
Z vývoje zahraničního obchod...
Nápojový lístek2010
Cafe latté Cafe latté - vanilka, karamel, čokoláda
Vídeňská káva ( káva + vaječný krém )
Alžírská káva