Zaměstnanost a venkovský rozvoj

Zaměstnanost v zemědělství
ve vztahu k rozvoji venkova
Tomáš Doucha
Daniela Spěšná, Jan Drlík
Tomáš Ratinger
Struktura
A. Dosavadní vývoj agrárního trhu práce,
zaměstnanosti a mezd
v českém zemědělství (s porovnáním se
situací ve vybraných zemích EU)
B. Možné dopady SZP 2014+ na
zaměstnanost v zemědělství (modelový
přístup)
2
A. Vývoj počtu pracovníků/AWU v zemědělství a jejich struktura
Faktory (-)
a)
Redukce nezemědělských činností v zemědělských podnicích po
roce 1989 (snížení počtu pracovníků za následujících 5 let o více
než polovinu).
b)
Příjmová disparita na trhu práce (po roce 2000 oscilující mezi 74
– 79 %).
c)
Charakter práce a neochota být zaměstnán v zemědělství.
d)
Výrazný růst investičních podpor ke zvyšování produktivity práce.
e)
Podmínky na trhu zemědělské produkce – úbytek ŽV a tendence
k „monokulturnímu“ užití zdrojů s nižší potřebou práce.
Faktory (+)
a)
Náklady příležitosti být zaměstnán na venkově/v jiných sektorech.
b)
Specifické investiční podpory diverzifikace, mladým a SME.
c)
Podpory ekologického a integrovaného zemědělství (mimo TTP).
Faktory (±)
a)
Až téměř 3x vyšší důchodové podpory (přímé platby a platby LFA)
proti 2003.
b)
Tyto podpory jsou bez stropů a degresivity – vyplácené bez
ohledu na skutečné potřeby (značné „mrtvé ztráty“ podpor)?.
3
Vývoj počtu pracovníků v zemědělství (tis. AWU)
250
200
150
100
50
0
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
najatí
2006
2007
2008
2009
2010
rodinní
4
AGROCENSUS 2010 x 2000
250000
200000
150000
2000
PFO: -8,4 % osob při zvýšení
podílu na z. p. z 25 % na
cca 30 % a snížení počtu
podniků
2010
100000
PPO: -20,0 % osob
50000
0
Osoby
Osob: -16,4 %
AWU: - 34,6 %
AWU
Vývoj podpor se vztahem k zaměstnanosti v zemědělství (2003=100)
270
240
210
180
150
120
90
60
30
0
-30
04
20
05
20
06
20
Počet AWU (1989: 533 tis.prac.; 2003: 145 tis.)
07
20
08
20
Důchodové podpory/AWU (2003: 66,1 tis. Kč)
09
20
10
20
Investiční podpory (2003: 1 479 mil. Kč)
6
Zdroje mezd a vývoj měsíčních mezd a parity mezd v zemědělství (2003=100)
140
10
9
120
8
7
6
80
5
60
parita
ČPH, mzdy
100
4
3
40
2
20
1
0
0
2004
2005
2006
ČPH/AWU (2003: 133,6 tis. Kč)
2007
2008
2009
2010
Měsíční nominální mzda v zemědělství (2003: 11 762 Kč)
Parita zemědělských mezd k NH (2003: 69,5 %)
7
Podíl zemědělství na zaměstnanosti (%) a změna v počtu pracovníků 2009/2004 (%)
(ČR se podílem řadí mezi vyspělé země EU s nejvyššími úbytky počtu pracovníků)
14
20
15
12
10
10
5
0
8
-5
6
-10
-15
4
-20
2
-25
0
-30
ČR
Německo
Rakousko
2003
2009
Polsko
EU-27
2009/4
8
Strukturální charakteristiky (ve srovnání s EU)





Extrémně vysoký podíl najatých (placených) pracovníků
(76 % x 13 % v EU), ale jejich podíl klesá (stejně jako
podíl placených pracovníků – spoluvlastníků)
Nižší podíl pracujících žen (zhruba 30 % proti 38 %
v EU)
Zhoršující se věková struktura (zejména úbytek
mladých mezi 1995–2000), ale s relativně malým
podílem nejstarší kategorie
Kolem 60 % pracovalo 2000 v podnicích nad 1000 ha,
tento podíl se mírně snižuje
Mimořádně nízký podíl part-time pracovníků (malá
diverzifikace aktivit podniků)
9
Podíl placené
práce (%)
Podíly práce (% AWU 2007) a podíly placené práce (2009)
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
ČR
Německo
Rakousko
Podíl rodinné práce
Polsko
EU-27
Podíl nerodinné práce
10
Struktura pracovníků
v zemědělství ČR 2010
(AGROCENSUS 2010)
2,1
pravidelně
zaměstnaní
26,6
nepravidelně
zaměstnaní
71,3
OSVČ +
agentury
PFO: 57 596 osob, podíl
zaměstnanců 11,5 %
(2000: 16,2 %)
PPO: 128 504 osob, podíl
zaměstnanců a vlastníků
97,6 %; OSVČ a agentur
2,4 %
Struktura pracovníků v zemědělství podle jejich postavení v podnicích (% AWU, 2007)
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
ČR
Německo
Vlastníci - vedoucí
Manželé/manželky
Rakousko
Ostatní rodinní příslušníci
Polsko
Pravidelně zaměstnaní
EU-27
Nepravidelně zaměstnaní
12
12
Věková struktura pracovníků v
zemědělství ČR
(AGROCENSUS 2010)
10
70
8
60
do 25 let
nad 65 let
6
50
40
2000
30
2010
4
20
2
10
0
do 34 let
35 - 54 let
nad 54 let
0
PFO
2000: pouze 1,4 %!
PPO
Struktura pracovníků v zemědělství podle věku a pohlaví (% pracovníků, 2009)
Podíl mužů (%)
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
ČR
Německo
Rakousko
Do 44 let
45 - 65 let
Polsko
EU-27
Nad 65 let
14
Podíl part-time pracovníků (% pracovníků, 2009)
30
25
20
15
10
5
0
ČR
Německo
Rakousko
Muži
Polsko
EU-27
Ženy
15
Produktivita, technická účinnost práce a cena práce
v zemědělství v mezinárodním srovnání
Zdroje:
a) FADN – AWU/100 ha x produkce/AWU podle kategorií podniků
b) ČSÚ – podíl zemědělství na HDP a na zaměstnanosti
c) Mezinárodní sítě (IFCN, Agribenchmark ad.) pro vybrané komodity
na bázi tzv. typických podniků (malá reprezentativnost, ale větší
analytická „hloubka“ a ilustrativnost)
SOUHRNNĚ
V porovnání s EU-15 rozvoj nákladově náročného (včetně
nákladů práce) extenzivního zemědělství při stále se zlepšující
ekonomické situaci podniků (proti předvstupnímu období
reálně o zhruba 60 %)
16
Produktivita práce v zemědělství (2003=100)
70
60
50
40
30
20
10
0
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-10
Produkce v b.c./AWU (2003: 622,2 tis. Kč)
Podíl zemědělství na HPD/Podíl zemědělství na zaměstnanosti (2003: 64 %)
17
Produktivita práce  versus intenzita výroby 
Vztah mezi intenzitou výroby (b.c.), produktivitou práce (b.c) a pracovní náročností
(FADN, průměr 2003-4 = 100)
30
počet ha/pracovníka roste při
snižující se intenzitě výroby
20
10
0
2007
2008
2009
2010
-10
-20
-30
Produkce/AWU (2003-4 = 853 tis. Kč)
Produkce/ha (2003-4 = 32,7 tis. Kč)
AWU/100 ha (2003-4 = 3,84)
18
Produktivita práce, intenzita výroby a pracovní náročnost podle kategorií podniků
(FADN, průměr 2007-10 ku průměru 2003-4)
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00
PFO
PPO
malé
střední
velké
velmi velké
LFA
ne-LFA
-5,00
-10,00
-15,00
-20,00
-25,00
Zvyšování produktivity při snižování intenzity výroby a pracovní
náročnosti nejvýraznější u PPO, větších podniků a podniků v LFA.
Opak: PFO a malé podniky.
CO JE SPOLEČENSKY VÍCE ŽÁDOUCÍ?
Produkce/AWU Produkce/ha AWU/100/ha
19
Cena práce a technická účinnost práce na typických mléčných farmách EU
(IFCN 2008)
25,0
400,0
350,0
20,0
250,0
15,0
200,0
10,0
150,0
kg mléka/hod
USD/hod
300,0
100,0
5,0
50,0
0,0
0,0
ČR-490
ČR-417
POL-85
NĚM-80
Cena práce
NĚM-650
RAK-40
FRA-60
NZ-551
Produktivita práce
20
Produkce (t) za 1 hod práce: pšenice ozimá a olejniny, průměr 2008 - 2010, Agribenchmark (ČR=100)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
EU-15
třetí země
EU-11
-10
pšenice ozimá
olejniny
21
Hlavní závěry k současnému stavu zaměstnanosti
v zemědělství ČR





Má-li české zemědělství v prvovýrobě dosáhnout podobné
účinnosti práce jako ve vyspělejších zemích EU, je další snižování
jeho pracovní náročnosti nezbytné.
To se neobejde bez dalšího snižování počtu AWU, resp. při jejich
zachování bez zvyšování produktivity práce.
Vysoké důchodové podpory podnikům mohou působit (spolu s
dalšími opatřeními SZP po 2013) na zvyšování průměrné mzdy v
sektoru a další snižování její disparity.
Samotné zemědělství, pokud nebude doprovázeno růstem
nezemědělských aktivit podniků či novými opatřeními SZP
(např. podmínkami zastropování přímých plateb či degresivitou
plateb LFA), bude dále snižovat svůj podíl na zaměstnanosti
venkova.
Jak dále s podporou mladým zemědělcům v Pilíři I a II SZP
2014+(viz současné diskuse)?
22
B. Výhledy
Dopad scénářů SZP 2014+ na
zaměstnanost
v zemědělství (a venkova)
23
Typy podpor a jejich vliv
na zaměstnanost
• Podpora příjmu (přímé platby, platby LFA):
– Generuje finanční zdroje.
– Pokud není plně oddělená, váží se tyto zdroje na
faktory (zejména práci a půdu)
• Investiční podpora:
– Modernizace potenciálně zvyšuje produktivitu a tudíž
nároky na množství práce.
– Pokud se investuje nad rámec obnovy, pak jsou
generována nová pracovní místa.
• Platby za produkci veřejného zboží generují
pracovní místa.
24
Návrhy SZP2020 z hlediska
zaměstnanosti
• Rozpočtový rámec a distribuce mezi pilíři
Pilíř 2 (+ podpora
mladým)
Pilíř 1 (+ podpora
mladým?)
• V rámci Pilíře 2
Environmentální
platby
Investice do
zemědělství
Investice do venkovské
ekonomiky
Ost
Investice do energetiky
Investice do zpracování
Investice do turismu
25
Scénáře pro národní a regionální model
• Scénáře mají postihnout
– přesun 10% prostředků Pilíře 1 do Pilíře 2
– krácení rozpočtu Pilíře 2
– koncentraci prostředků do investičních podpor do zemědělství
• Pilíř 2 specificky zaměřen na investiční podporu, ostatní opatření
reprezentována jako (mimo)produkční podpory.
26
Hodnocení scénářů
• Srovnání s baseline – status quo
• Relativní odchylky - buď ročně nebo průměr
za období
• Zaměstnanost závisí na ekonomické
výkonnosti, proto se uvádí ukazatel
ekonomické výkonnosti HPH (HDP)
• Nutná uvážená/správná interpretace
výsledků.
27
Národní model – dopady na HPH v zemědělství
28
Národní model – dopady na HPH v zemědělství
•
Přesun z Pilíře 1 do Pilíře 2 (S1P1inP2, S4P1inP2-20) má větší negativní
vliv na přidanou hodnotu v zemědělství než krácení Pilíře 2 (S2P2-10,
S3P2-20)
– Jednak část investiční podpory jde mimo zemědělství
– Jednak model CZNATEC je málo senzitivní na změnu investičního
chování (může tomu tak ale být i v realitě)
29
Národní úroveň – průměrné odchylky za 2014-2020
HPH
• Dopad na zemědělství (HPH) je negativní ve všech scénářích
• Dopad na ostatní odvětví i na celé národní hospodářství je
zanedbatelný
• Vliv scénářů na zaměstnanost je negativní, ale velmi malý
30
Adaptace scénářů pro regionální model
• Struktura vydání Pilíře 2 vychází z reality 2007 až 2010
• S5: redukce vydání na AEO a podporu investic do venkova
o 30 a 50%
• Přesun 10% Pilíře 1 může kompenzovat redukci Pilíře 2
o 20%
31
HDP podle oblastí a sektorů
Průměrná odchylka od S0BSL
•
•
•
Scénáře, které snižují podpory do zemědělství (S1 až S4), se projeví (velmi
mírně) positivně v nezemědělské ekonomice a negativně na HDP
v zemědělství.
Z S2P1inP2 vyplývá, že odliv PP není kompenzován investičními
podporami do zemědělství (více jak čtvrtina přesouvaných prostředků jde
totiž do nezemědělského venkova)
Přesun podpor do zemědělských investic má negativní vliv na ostatní
sektory (na regionální HDP)
32
Regionální zaměstnanost
• Přesuny mezi sektory a oblastmi, avšak
zanedbatelný vliv na regionální zaměstnanost
33
Závěry k budoucnosti
• Trend: další uvolňování pracovní síly v důsledku
potřeby snižovat náklady a odchodu u některých
pracovně náročnějších výrob (intenzivní živočišná
výroba).
• Týká se především méně kvalifikované práce.
• Modely ukazují citlivost primárního sektoru na
možné snižování rozpočtu (zejména P2)
– až 2.9% pokles zaměstnanosti v zemědělství;
– v ostatní oblastech (venkovská, regionální, národní
ekonomika) jsou dopady zanedbatelné.
34
Děkuji za pozornost