docGREGOR JOHANN MENDEL
download 
Stížnost Transkript
GREGOR JOHANN MENDEL
Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu (2012) LEOŠ JANÁČEK IKONA BRNĚNSKÉHO UMĚLECKÉHO PARNASU 1 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 2012 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 1 2 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu OBSAH JIHOMORAVSKÝ KRAJ ……………………………………………………………........…. 5 HISTORIE VĚDECKÉHO BÁDÁNÍ V BRNĚ A NA JIŽNÍ MORAVĚ………….........……. 8 VĚDECKÉ OSOBNOSTI SPOJENÉ S BRNEM A JIŽNÍ MORAVOU………......……….. 10 BRNĚNSKÉ UNIVERZITY…………………………………………................….......…… 13 CENTRA EXCELENCE………………………………………………........................…….. 16 SOUČASNÉ OSOBNOSTI VĚDY V BRNĚ………………………........................……….. 19 G. J. MENDEL, LEGENDA BRNA – MĚSTA VĚDY A VÝZKUMU…...................…… 20 Mendel o sobě………………………………………………………...............................…... 29 Mendel a včelařství…………………………………………......................................……… 31 Mendel zemědělec………………………………………....................................…………… 33 Mendel meteorolog………………………………………....................................….………. 35 Mendelův objev………………………………………….................................…….……….. 38 Mendelův rukopis………………………………………...................................…………….. 41 Setkání vědy a víry……………………………………...................................……………… 42 OD MENDELA PO SOUČASNOST……………….......................………………………... 43 S MENDELEM V NÁZVU………………………….....................………………………… 45 MENDELOVSKÝ MÍSTOPIS……………………….....................………………………... 47 DOPORUČENÁ LITERATURA…………………….....................………………………… 63 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 3 Obraz G. J. Mendela od A. Zenkera, olej na plátně, 1884 4 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu JIHOMORAVSKÝ KRAJ Jihomoravský kraj je historicky významným regionem. Představuje místo setkávání cest vedoucích z jihu Evropy na sever, ale i ze západu na východ. Na jižní straně sousedí s Rakouskem, východní okraj je hranicí naší vlasti se Slovenskou republikou. Ve vnitrostátním členění kraj sousedí s krajem Jihočeským, Vysočinou, kraji Olomouckým, Pardubickým a Zlínským. Region je rozdělen na sedm okresů (Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Znojmo, Hodonín a Vyškov). S celkovou rozlohou 7 195 km2 je čtvrtým největším krajem ČR. Nejvýše položeným místem regionu je kopec Čupec s nadmořskou výškou 818 metrů, který se nachází na pomezí s krajem Zlínským a Slovenskou republikou. Nejnižším místem regionu je soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota s nadmořskou výškou pouze 150 m. Příroda Jihomoravského kraje je velmi různorodá a je odrazem komplikované geologie a geomorfologie regionu. Složitý terén má vliv na způsob využívání krajiny a život v ní. Region lze dělit do různých typů krajiny: • Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především propastí Macochou o hloubce 138,5 metrů, skalními úbočími, kaňony a množstvím chráně ných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty. • Jižní část kraje je převážně rovinatá – oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Národní park Podyjí v jihozápadním cípu kraje je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Množství vodních ploch při řece Dyji mezi Znojmem a Břeclaví se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je Pálava a Lednicko-valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny. • Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě. • Krajina v okolí Brna je sice ovlivněna existencí velké městské aglomerace, přesto je však okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hrani cím města přiléhá lesnatá rekreační oblast Brněnské přehrady. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 5 Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má v ekonomice kraje stále dominantní postavení zpracovatelský průmysl, nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží a tzv. komerční služby. Tradičním odvětvím především jižních oblastí kraje je zemědělství – téměř 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, z níž připadá 83 % na půdu ornou. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské půdě) mají okresy Vyškov a Znojmo. Z hlediska výrobních oblastí je dnes zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Příznivé přírodní předpoklady umožňují nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělských. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více než 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 46 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno – venkov. V živočišné výrobě zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v republice v chovu prasat a drůbeže. Kraj má relativně kvalitní životní prostředí. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy mají pouze lokální charakter, především u velkých průmyslových center, případně významných dopravních tahů. Nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek dosahují především Hodonín a Brno–město. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. V kraji narůstá počet obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci s čističkou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Problematice životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována značná pozornost, což dokazuje každoroční objem investic, určených na jeho ochranu. Přirozeným spádovým centrem celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic a rychlostních silnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má značný nadregionální význam. Je sídlem řady institucí celostátního významu, především vrcholných orgánů českého soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D1, D2 a komunikace I/43 a R52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční i železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Mezinárodní letiště v Brně – Tuřanech je celoročně schopno přijímat všechny typy letadel, každoročně odbaví zhruba 500 tisíc cestujících. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Jihomoravský kraj je krajem turisticky atraktivním. Jsou zde dvě místa, zapsaná do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad “umělé kulturní krajiny” – soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednici a Valticích, je třeba jmenovat Lednicko-valtický areál. Jedinečnost meziválečné moderní architektury reprezentuje vila Tugendhat v Brně, dílo Ludwiga Miese van der Rohe. Do pokladnice přírodního bohatství Jihomoravského kraje patří dvě biosférické rezervace UNESCO – Dolní Morava a Bílé Karpaty. Mezi přírodními atraktivitami vyniká také Národní park Podyjí a území Moravského krasu s desítkami podzemních jeskyní a dalších krasových útvarů. 6 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Výsadní postavení zaujímá se svými kulturními památkami i metropole Brno. Nedaleko Brna leží bojiště jedné z nejkrvavějších napoleonských bitev, která je známá jako Bitva tří císařů, případně Bitva u Slavkova. Bohatou historii Jihomoravského kraje dokazují zdejší archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a synagogy. Lidovou architekturu mohou návštěvníci poznat nejen ve strážnickém skanzenu, ale také na několika místech jihomoravského venkova. Na území kraje se dosud hojně udržují lidové slavnosti – fašanky, hody, vinobraní, dožínky a další obřady. V regionu, který je znám vinařskou kulturou, se nachází řada unikátních vinařských staveb. V Příměticích na Znojemsku je například jeden z největších křížových sklepů na světě, nelze však opomenout ani památkově chráněný areál historických vinných sklepů v Petrově u Strážnice a barokní sklepy v Pavlově. V cestovním ruchu hraje vedle památek a lidových tradic významnou roli také cykloturistika (Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno – Vídeň). Nelze opomenout ani význam Masarykova okruhu, který každoročně přiláká velké množství našich i zahraničních příznivců motoristického sportu. Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou Jihomoravským krajem, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem rozvoje všech obcí určitého území. Nadále se rozvíjí například přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 7 HISTORIE VĚDECKÉHO BÁDÁNÍ V BRNĚ A NA JIŽNÍ MORAVĚ Počátky vědeckého bádání na jihu Moravy sice můžeme obecně zasadit do doby působení Jana Amose Komenského, ovšem zcela prakticky je vědecké bádání na Moravě vázáno na přelom 18. a 19. století. Přispěly k tomu změny ve výrobě, především přechod z manufakturní na tovární výrobu. Brno a blízké okolí se v 19. století stalo “rakouským Manchesterem” s dominancí textilního průmyslu. Nástup tovární výroby textilu však nesl s sebou poptávku po strojním vybavení. Proto se současně prudce rozvíjel i průmysl strojírenský. Nástup průmyslu vyvolal i velkou poptávku po surovinách, včetně těch energetických. Devatenácté století tak bylo i na jižní Moravě především ve znamení skokového růstu poptávky po uhlí. To vše, současně s rozvojem zpracovatelského průmyslu, vyvolalo velký zájem o zvýšení efektivity výroby a zabezpečení badatelské základny v jednotlivých oborech. Rozvoj nastal v technických oborech, na které navazovala chemie, biologie a další obory. Pro pochopení cesty k Mendelovým objevům je nutné se podívat především na historii šlechtění na Moravě. Chceme-li se dozvědět, co vedlo Mendela k bádání na poli dědičnosti, musíme opustit romantickou představu mnicha, který ve volné chvíli z pouhé záliby křížil hrách. Musíme se vrátit o řadu let zpět. Brno bylo moderní a expandující středoevropskou metropolí. Lidé v Mendelově době prahli po vzdělání. Postavou, která zásadně přispěla k rozvoji přírodních věd na Moravě, byl Christian Carl André (1736–1831). Tento známý přírodovědec přišel do Brna v roce 1798 ze Saska. Byl tajemníkem Moravské hospodářské společnosti a v roce 1814 se stal i tajemníkem Spolku šlechtitelů ovcí, který sám založil. Spolek se soustředil na zdokonalování výroby vlny pro tehdy se rozvíjející textilní průmysl. Andrého zájem o šlechtění však vedl i ke vzniku Pomologického spolku, jenž se soustředil na vypracování metod šlechtění odrůd ovocných stromů a vinné révy. Impulzem, který podnítil Andrého zájem o šlechtění ovcí, byl úspěch anglického chovatele Roberta Bakewella (1725–1795). Tomu se podařilo vyšlechtit příbuzenským křížením spojeným s výběrem rodičovských párů, plemeno ovcí s poloviční hmotností kostí a s dvojnásobnou hmotností masa. Úspěch této metody podnítil také snahy o zvýšení kvality a množství vlny stejným způsobem, tedy křížením ovcí. Zvýšení kvality vlny je však mnohem náročnější a jediným chovatelem, kterému se to povedlo, byl Moravan Ferdinand Geisslern (1751–1824). André vedl čilou korespondenci se světem. Tu mu umožnil shovívavý zemský kancléř Prokop Lažanský (1771–1824). Po Lažanského odchodu André odešel do Stuttgartu. Svému synovi však ještě před tím zadal úkol napsat knihu o šlechtění ovcí s využitím poznatků nejlepší šlechtitelské školy moravského šlechtitele F. Geislerna. Ještě během svého působení v Brně požádal André člena londýnské zahradnické společnosti G. C. L. Hempla, aby vysvětlil členům moravské Pomologické společnosti využití umělého opylování rostlin pro vznik výnosnějších odrůd. Hempel ve svých příspěvcích pro Moravskou hospodářskou společnost zdůrazňoval nutnost poznání zákonů hybridizace. Objevitel tohoto zákona podle něj musí mít neúnavnou trpělivost, hluboké základy botaniky a pozorovací talent. Výrazným krokem vpřed ve vědeckém poznání principů dědičnosti byl nástup profesora Johanna Karla Nestlera (1783–1841) na univerzitu v Olomouci a profesora Franze Diebla (1770–1859) na Filozofický ústav v Brně. Nestler zařadil do výuky přírodopisu a zemědělské nauky i část o vědeckém šlechtění rostlin a zvířat. V roce 1839 publikoval rozsáhlou studii s názvem Dědičnost ve šlechtění ovcí. 8 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Jako jeden z prvních vyslovil myšlenku, že příroda vytváří bez účasti člověka přírodní druhy, ovšem člověk může cílevědomou kontrolou rozmnožovacího cyklu vytvořením plodných modifikovaných organismů tento proces napodobit. Toto téma nezávisle na Nestlerovi rozpracoval o řadu let později Charles Darwin. Profesor Diebl, u něhož později studoval i Mendel, popsal techniku umělého opylování jako hlavní metodu šlechtění nových odrůd zemědělských plodin. Významným členem Spolku šlechtění ovcí a Pomologické společnosti byl i František Cyril Napp (1792–1867), opat augustiniánského řádu na Starém Brně. Dobře se znal s Nestlerem i Dieblem. Jasně si uvědomoval složitost a důležitost pochopení principů dědičnosti. Na sjezdu společnosti v roce 1836 upozornil, že přenášení znaků z produkujících na produkované by mělo být předmětem soustředěného fyziologického výzkumu. V roce 1837 Napp jako jeden z prvních nastolil vědecký problém – potřebu zjistit, co a jak se dědí. O šest let později přijal opat Napp Mendela za novice augustiniánského řádu. Mendel začal záhy vědecky bádat a po studiích zemědělské nauky u prof. Diebla a po studiu matematiky, fyziky a fyziologie rostlin ve Vídni začal v Brně provádět pokusy s křížením hrachu. Výsledky, ke kterým při své práci došel, pak Mendel v roce 1865 přednesl na schůzi Přírodovědeckého spolku v Brně. Účastníci tehdy nepochopili, že tím vysvětluje vědecký problém, který před téměř třiceti lety nastolil opat Napp. Opat starobrněnského kláštera Cyril Napp Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 9 VĚDECKÉ OSOBNOSTI SPOJENÉ S BRNEM A JIŽNÍ MORAVOU Jiří Josef Kamel – narozen 21. dubna 1661 v Brně, zemřel 2. května 1706 v Manile na Filipínách. Kamel byl jezuitský misionář, mimo to se však zabýval botanikou. V dějinách světové farmacie má trvalé místo jako objevitel nových léčiv i jako lékárník. Po cestě s jezuitskými misionáři na Filipíny se v červenci 1689 usadil v Manile. V tamní jezuitské koleji založil lékárnu podle středoevropského vzoru. Užíval evropská léčiva, ale doplňoval je domácími léčivými rostlinami, jejichž účinky zkoumal. Založil botanickou zahradu, jako první sbíral místní rostliny a sestavoval herbáře, studoval tamní živočichy, pořizoval jejich kresby a detailní popisy. Výsledky jeho práce byly zveřejňovány v nejstarším vědeckém časopise Philosophical Transactions of the Royal Society, vycházejícím ve Velké Británii. Jako první popsal roku 1699 rostlinu Srychnos Ignatii, z jejíchž bobů francouzští chemici P.J.Pelletier a J.B. Caventou izolovali alkaloid strychnin. Na Kamelovu počest pojmenoval Carl Linné jednu z květin Kamélie japonská (Camellia japonica). Jeho zápisky a kresby jsou uloženy v Britském přírodovědném muzeu v Londýně. Václav Prokop Diviš – narozen 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka, zemřel 21. prosince 1765 v Příměticích u Znojma. Premonstrát známý svým vynálezem bleskovodu. Během svého života působil jako farář, zastával také funkci převora kláštera ve Znojmě – Louce. Zabýval se přírodními vědami, především se zaměřením na elektrický proud. Jeho vynález – bleskosvod s uzeměním, připomíná dnes památník v Příměticích, kde působil jako správce farnosti. Jan Evangelista Purkyně – narozen 18. prosince 1787 v Libochovicích, zemřel 28. července 1869 v Praze. Je znám především jako biolog, anatom, ale i básník a filozof. Devět let strávil jako student u piaristů v Mikulově. Do historie se zapsal svými výzkumy věnovanými fyziologii a anatomii. Je považován za spoluzakladatele cytologie. Jeho jméno nese řada jevů jako např. Purkyňův fenomén, Purkyňovy obrázky, ale také buněčných struktur – Purkyňova vlákna, či Purkyňovy buňky. Purkyně se zapsal do historie také jako autor českého fyziologického názvosloví. 10 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Ernst Mach – narozen 18. února 1838 v Chrlicích, zemřel 19. února 1916 v německém Vaterstettenu. Významný teoretický fyzik, rektor c.k. Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jeho kvality uznal i Albert Einstein. Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v Čechách v její novodobé podobě. Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla. Kurt Gödel – narozen 28. dubna 1906 v Brně, zemřel 14. ledna 1978 v Princetonu, USA. Významný matematik s přesahy do fyziky, nejvýznamnější logik všech dob. Významné jsou jeho práce ve fyzice a ve filozofii matematiky. V roce 1930 publikoval větu o úplnosti predikátové logiky prvního řádu a v roce 1931 zásadní objev – dvě věty o neúplnosti axiomatických formálních systémů s aritmetikou. Tyto věty ukončily více než padesátileté úsilí logiků a matematiků úplně formalizovat matematiku, ovlivnily i vědecké a filosofické myšlení druhé poloviny 20. století a počátků 21. století. V oblasti fyziky originálním způsobem obohatil Einsteinovu obecnou teorii relativity formulováním a nalezením kosmologického modelu rotujícího vesmíru, umožňujícího cestování časem. Otevřel tak dodnes neuzavřené diskuse o tom, zda takové cestování neodporuje fyzikálním či filozofickým principům, případně zda by mohlo být technicky realizováno. V roce 1949 formuloval kosmologický model vesmíru s časovými smyčkami, umožňujícími návrat do vlastní minulosti. Viktor Kaplan – narozen 27. listopadu 1876 v rakouském Mürzzuschlagu, zemřel 23. srpna 1934 v rakouském Unterachu. Působil v Brně na Německé vysoké technické škole jako konstruktér. Roku 1913 se stal vedoucím katedry teorie a stavby vodních motorů. Roku 1918 byl zde jmenován řádným profesorem. Kaplan prováděl v Brně množství pokusů, aby popsal nejvhodnější parametry Francisových turbín a modifikoval je pro různé hodnoty průtoků a spádů. Do roku 1912 se datuje jeho vynález vodní turbíny s nastavitelnými lopatkami. Natáčením lopatek oběžného kola podle měnícího se průtoku vody se optimálně nastavují nátokové úhly vodního proudu a je tak zachována vysoká účinnost turbíny i při nízkém průtoku. Roku 1920 byla po dlouhých sporech Kaplanova turbína patentována. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 11 Georg Placzek – narozen 26. září 1905 v Brně, zemřel 9. října 1955 v Curychu. Jako jediný Čech se podílel na prvním pokusném výbuchu atomové bomby. Jako špičkový fyzik spolupracoval s řadou význačných vědců, jako byli Werner Heisenberg, Enrico Fermi, Niels Bohr, Victor Frederic Weisskopf, Lev Davidovič Landau, Georg Gamow, Robert Oppenheimer. Spolu s Maxem Frischem je Placzek spoluautorem přímého experimentálního důkazu jaderného štěpení. Spolu s Bohrem a dalšími se podílel na objevu role izotopu uranu U235, se závažnými důsledky pro vývoj první atomové bomby i jaderného reaktoru. Otcem Georga Placzka byl významný moravský textilní průmyslník Alfréd Placzek, syn moravského zemského rabína Dr. Barucha Placzka. Josef Augusta – narozen 17. března 1903 v Boskovicích, zemřel 4. února 1968 v Praze. Významný český paleontolog. Zastával pozici děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Celý život se zabýval popularizací paleontologie, podílel se na vzniku filmu “Cesta do pravěku” režiséra Karla Zemana. Josef Augusta působil až do roku 1931 na Masarykově univerzitě v Brně, od roku 1933 působil na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ve své vědecké práci se Josef Augusta zprvu zabýval permskou flórou a studiem prvohorních obojživelníků a ryb. Brzy se však stal významným popularizátorem. Mezinárodního věhlasu dosáhl zejména rekonstrukcemi pravěké flóry a fauny ve spolupráci s akademickým malířem Zdeňkem Burianem. Své vědecké dílo publikoval v četných našich i zahraničních odborných časopisech. Josef Augusta je autorem sto dvaceti vědeckých publikací a řady populárně naučných knih. Karel Absolon – narozen 16. června 1877 v Boskovicích, zemřel 6. října 1960 v Brně. Význačný evropský archeolog a badatel v Moravském krasu. Stál za nálezem Věstonické venuše či objevem propojení Punkevních jeskyní s propastí Macocha. Již od počátku 19. století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a sběru jeskynního hmyzu. Od roku 1908 začal působit jako kustod zoologických sbírek Moravského muzea v Brně, kde vybudoval a vedl diluviální oddělení. Absolonův největší cíl – vybudování vědeckého ústavu Anthropos pro výzkum pleisto-cénního člověka – se nepodařilo realizovat ani za první republiky, ani za protektorátu. Anthropos byl otevřen až v roce 1962. 12 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu BRNĚNSKÉ UNIVERZITY Brno s 380 tisíci obyvateli a zhruba 80 tisíci vysokoškolskými studenty patří k městům s největším počtem vysokoškoláků na počet obyvatel. Říká se, že každý čtvrtý člověk, kterého potkáte v Brně je student. Vysoký potenciál vysokého školství dokládá nejen počet univerzit a dalších vysokých škol, ale i nově budovaná centra špičkové vědy. V našem krátkém přehledu se pokusíme brněnské university stručně představit, vzhledem k zaměření tohoto textu zůstane mimo naši pozornost pouze výlučně umělecky orientovaná Janáčkova akademie múzických umění a také soukromé vysoké školy s bakalářskými studijními programy, zaměřené na výchovu odborníků pro úzce vymezené oblasti ekonomiky či veřejné správy. Vysoké učení technické První vysoká škola v Brně vznikla na základě dekretu o založení české vysoké školy technické v Brně, podepsaného dne 19. září 1899 rakouským císařem a uherským králem Františkem Josefem I. Brněnské Vysoké učení technické tak bylo první českou vysokou školou na Moravě. Univerzita začínala se čtyřmi profesory a 47 posluchači a po více než 110 letech dospěla do pozice mezinárodně uznávané vzdělávací instituce, která nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a Ústavu soudního inženýrství v široké škále oborů – od technických a přírodovědných, přes ekonomické až po umělecké. VUT v Brně má v současné době 24 tisíc studentů a nabízí studium na osmi fakultách a dvou vysokoškolských ústavech – Fakultě architektury, Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakultě chemické, Fakultě informačních technologií, Fakultě podnikatelské, Fakultě stavební, Fakultě strojního inženýrství, Fakultě výtvarných umění, Ústavu soudního inženýrství a Centru sportovních aktivit Škola je zaměřena především na technické obory a management. Velmi vysoké úrovně dosahuje v oborech nanotechnologie, ale i stavitelství a strojního inženýrství. Řada jejích projektů byla podpořena významnými institucemi, jako např. NASA či FBI. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VFU byla zřízena 12. prosince 1918 zákonem č. 76/1918 Sb. o zřízení československé státní Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Byla první vysokou školou založenou nově vzniklou Československou republikou. Vznikla v prostorách tehdejších jezdeckých kasáren a zemské vychovatelny. Zakladatelem a prvním rektorem vysoké školy byl prof. MUDr. et MVDr. h.c. Eduard Babák. Výuka byla zahájena 17. listopadu 1919. Zpočátku se univerzita vyvíjela jako monofakultní vysoká škola zaměřená na veterinární lékařství (zvěrolékařství). V roce 1975 zde byly zřízeny dva obory, Všeobecné veterinární lékařství (později přejmenovaný na veterinární lékařství) a Veterinární lékařství – hygiena potravin (později přejmenovaný na veterinární hygiena a ekologie). V roce 1990 vznikly na vysoké škole dvě fakulty – Fakulta všeobecného veterinárního lékařství (dnešní Fakulta veterinárního lékařství, zaměřená na veterinární lékařství) a Fakulta veterinární hygieny a ekologie, zaměřená na veterinární hygienu. V roce 1991 vznikla třetí Fakulta farmaceutická, zaměřená na farmacii. Od roku 1994 vysoká škola nese název Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 13 Masarykova univerzita Jedna z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice a uznávaná středoevropská univerzita s demokratickými tradicemi, prosazovanými již od založení v roce 1919. Je po Univerzitě Karlově druhou nevětší univerzitou v ČR, zaměstnává 4 849 zaměstnanců a na svých devíti fakultách s vice než 200 katedrami, ústavy a klinikami nabízí téměř 45 tisícům studentů řádného studia (z toho více než 6600 zahraničních) celkem 1400 studijních oborů. Již několik let se těší největšímu počtu uchazečů o studium v České republice. Například v roce 2011 si na Masarykovu univerzitu podalo přihlášku 77 300 uchazečů. K základním prioritám Masarykovy univerzity patří věda a výzkum. V soutěžích o podporu výzkumných projektů se univerzita v posledních letech umísťuje na předních místech, investuje mimořádné prostředky do rozvoje výzkumných a výukových kapacit v novém univerzitním kampusu, rozvíjí aktivity v oblasti transferu znalostí a podpory vědy a inovací. Masarykova univerzita poskytuje vysokoškolské vzdělání v širokém spektru tradičních i moderních univerzitních disciplín a je jednou z nejrychleji rostoucích vzdělávacích institucí v Evropě. Zásadní důraz klade na mezinárodní spolupráci s prestižními zahraničními univerzitami a vědeckými institucemi. Podporuje stálou výměnu vědomostí, myšlenek, informací, vědeckých pracovníků, pedagogů a studentů se světem a zajišťuje rovné příležitosti v přístupu ke vzdělání a svobodnému bádání. Univerzita se intenzivně zapojuje do mobilitních aktivit a výzkumných programů Evropské unie a dalších zemí, díky nimž mohou studenti po bakalářském a magisterském studiu na jiné vysoké škole navazovat magisterským nebo doktorským studiem na Masarykově univerzitě. Stejně tak studenti Masarykovy univerzity mají možnost studovat v zahraničí a poté se opět vrátit na svoji domovskou univerzitu. Charakteristickým rysem výuky je unikátní přístup ke studentům se smyslovým nebo tělesným postižením. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky zajišťuje, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly přístupné těmto studentům. Vytváří podmínky, aby mohli dosáhnout stejné úrovně vzdělání jako všichni ostatní. Masarykova univerzita komunikuje se svými studenty a zaměstnanci především elektronickou formou. Informační systém Masarykovy univerzity obdržel prestižní ocenění EUNIS Elite Award 2005, které univerzita získala jako uznání vedoucího postavení v používání informačních technologií v rámci českého vysokého školství. Mendelova univerzita Nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v českých zemích je Mendelova univerzita. Byla zřízena v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská v Brně a pod tímto názvem existovala až do roku 1994. Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé úsilí o zřízení zemědělského vysokého učení na Moravě, která patří odedávna k regionům s nejvyspělejším zemědělstvím ve střední Evropě. Za dobu svého trvání škola prošla řadou organizačních i obsahových změn a připravila pro uplatnění v různých sférách národního hospodářství a oblastech hospodářské praxe desítky tisíc odborníků. Mendelovu univerzitu (MENDELU) tvoří pět fakult a jeden vysokoškolský ústav: Agronomická fakulta, Lesnická a dřevařská fakulta, Provozně ekonomická fakulta, Zahradnická fakulta, 14 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií a Institut celoživotního vzdělávání. Zahradnická fakulta sídlí v Lednici, ostatní v Brně. Počet studujících na univerzitě v současné době dosahuje 10 654 studentů, z toho je 585 zahraničních. Mendelova univerzita v Brně reaguje systematicky na změny národního i mezinárodního prostředí a pružně přizpůsobuje těmto změnám obsah, formy a metody vzdělávání. Zájemci o studium si tak mohou vybrat z 42 akreditovaných studijních oborů bakalářského studia a 47 oborů navazujícího magisterského studia.V nabídce jsou takové atraktivní obory jako Agroekologie, Biotechnologie, Rostlinolékařství, Automobilová doprava, Chov koní a agroturistika, Technologie odpadů, Technologie potravin, Regionální rozvoj, Tvorba a výroba nábytku, Biotechnické úpravy krajiny, Lesnictví, Ekonomická informatika, Cestovní ruch, Veřejná správa, Finance, Zahradní a krajinářská architektura, Vinohradnictví a vinařství, Zahradnictví, Technické znalectví a pojišťovnictví a řada dalších. V oblasti zahraničních styků využívají zaměstnanci i posluchači studijní, přednáškové a pracovní pobyty i stáže nejčastěji na vysokých školách ve Francii, Rakousku, Německu, Polsku, Finsku, Španělsku a v dalších zemích. Studenti se také mohou zapojit do spolupráce v rámci mezinárodních bilaterálních dohod, kterých má univerzita v tuto chvíli uzavřeno téměř 50. Týkají se i zemí jako Jihoafrická republika, Ghana, Thajsko, Čína, Chile, Nikaragua, Kanada, USA, Velká Británie či Rusko. Věda a výzkum jsou trvalou a tradiční součástí aktivit akademických pracovníků Mendelovy univerzity v Brně. Šíře a diverzifikace výzkumných činností se projevuje ve věcném zaměření výzkumných projektů: ty pokrývají oblast od faktorů zemědělské, lesnické, zahradnické a dřevařské produkce (půda, voda, a další živé a neživé vstupy), vztahů produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, k životnímu prostředí, zpracování a zhodnocení primární produkce, organizace a řízení procesů, souvisejícíh se zajištěním relevantních činností v průběhu celého potravinového řetězce, i hodnocení jejich ekonomické efektivnosti až po dopady těchto činností v širších ekonomických souvislostech a akcentech na oblast venkova. Univerzita obrany Hlavním posláním Univerzity obrany je vzdělávání a rozvoj nezávislého vědeckého bádání v oblastech důležitých pro bezpečnost České republiky a plnění jejích spojeneckých závazků. Univerzita je zaměřena na vzdělávání, výchovu a přípravu vojenských profesionálů pro potřeby Armády České republiky (AČR) a vědeckou činnost ve prospěch resortu Ministerstva obrany. Univerzitu obrany tvoří tři fakulty: Fakulta ekonomiky a managementu, Fakulta vojenských technologií, Fakulta vojenského zdravotnictví. Součástí univerzity je také Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení. Vzdělávací a výchovný proces na Univerzitě obrany je výrazně vojensky orientován. Univerzitní vzdělání absolventů je však všestranné a umožňuje jejich široké celoživotní uplatnění ve vojenském i civilním životě. Univerzita je otevřená i civilním a zahraničním studentům a má z hlediska vzdělávacího i vědeckého působnost výrazně přesahující resort obrany i rámec ČR. Pěstuje a rozvíjí specifické obory související s bezpečností státu, s jeho obranou a s obranným průmyslem zvláště, které nejsou rozvíjeny na jiných vysokých školách v České republice. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 15 CENTRA EXCELENCE CEITEC je projekt výstavby středoevropského vědeckovýzkumného centra excelence které v Brně začaly společně budovat v návaznosti na nový univerzitní kampus v Bohunicích místní univerzity a výzkumná pracoviště (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství). Jedná se o laboratoře s prvotřídním přístrojovým vybavením a zázemím, které tvoří optimální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a také v oblasti pokročilých materiálů a technologií. Projekt CEITEC vznikl především proto, aby vhodnými mechanismy napomohl současnému základnímu i aplikovanému výzkumu lokalizovanému v Jihomoravském kraji dosáhnout špičkové úrovně. Jeho smyslem je nejen zapojit aktivity realizované v tomto regionu do evropského výzkumného prostoru, ale take otevřít jej světu vytvořením podmínek příznivých pro spolupráci se soukromým sektorem. CEITEC má šanci stát se významným evropským střediskem vědy a vzdělanosti. Projekt přispěje ke koncentraci vědeckovýzkumných kapacit v České republice a současně upevní vazbu české vědy na špičkové zahraniční výzkumné instituce a podniky. V rámci projektů výzkumné spolupráce a společného technologického vývoje dojde k vytváření a udržování kvalitních vztahů s předními zahraničními vědeckovýzkumnými institucemi. Intenzivnější spolupráce přinese výrazné pozitivní výsledky jak pro Brno a Jihomoravský kraj, tak pro celý evropský výzkumný prostor. Hlavním přínosem realizace projektu CEITEC je unikátní kombinace věd o živé i neživé přírodě. Jádro projektu tvoří sedm výzkumných programů (Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, Pokročilé materiály, Strukturní biologie, Genomika a proteomika rostlinných systémů, Molekulární medicína, Neurovědy, Molekulární veterinární medicína), sdružujících výzkumné týmy se specializací na konkrétní progresívní vědecké obory a disciplíny. Násobné synergické efekty projektu jsou generovány zejména vzájemnou interakcí výzkumných programů a řešením multidisciplinárních otázek napříč výzkumnými skupinami. Výzkumné a vývojové aktivity všech výzkumných programů a pod nimi sdružených skupin, směřují k naplnění čtyř cílů, které si CEITEC stanovil. Oborová šíře aktivit nutných ke splnění stanovených cílů předurčuje spolupráci různých týmů v různých fázích výzkumu a vývoje. Za další jednotící prvek je možné považovat také tzv. „core facilities“ (velké laboratorní celky), které jsou k dispozici všem pracovníkům napříč výzkumnými programy. Výzkumné týmy jsou mezinárodní, cílem je zapojit do činnosti na vybraných programech jak tuzemské, tak zahraniční vědce. CETOCOEN aplikuje vědeckovýzkumné poznatky základního výzkumu do hodnocení vlivu průmyslových činností na životní prostředí a zdravotní stav obyvatelstva a je ojedinělým projektem i ve světovém měřítku. 16 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu V rámci Evropy existuje řada registrů a databází informujících o stavu životního prostředí, výskytu látek v ovzduší a povrchových vodách či o zvýšeném množství zdravotních problémů v jednotlivých státech i regionech. Neexistuje však systém, který by tato data vzájemně propojil a umožnil pátrání po příčinách negativního působení prostředí na zdraví obyvatelstva. Jedním z hlavních cílů projektu CETOCOEN je právě vývoj takového systému, který umožní efektivní prezentaci a hodnocení zdravotních a ekologických rizik kontaminace prostředí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR rozhodlo o poskytnutí dotace na realizaci tohoto projektu ze státního rozpočtu i z prostředků Evropské unie ve výši téměř 550 milionů korun. FNUSA-ICRC – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (anglicky International Clinical Research Center) je nedílnou součástí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zkráceně FNUSA-ICRC. Jde o vědeckovýzkumné centrum nové generace a zároveň veřejné centrum špičkové lékařské péče, soustřeďující se na prevenci, časnou diagnostiku a léčbu především kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Projekt je výsledkem těsné dlouholeté spolupráce odborníků Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě (USA). Autory základní koncepce ICRC jsou doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D. a prof. Virend K. Somers, MD, Ph.D. FNUSA-ICRC představuje multifunkční jednotku, která v sobě kombinuje čtyři hlavní součásti: • Mezinárodní vědeckovýzkumnou základnu nové generace, tzv. evropské centrum excelence • Mezinárodní vzdělávací středisko, rozšiřující nejnovější poznatky v oblasti zdravotnictví • Špičkové veřejné zdravotnické zařízení poskytující klinickou, terapeutickou a preventivní péči v oblasti kardiovaskulární medicíny a neurologie • Technologický cluster pro firmy podílející se na výzkumu a vývoji v dané oblasti FNUSA-ICRC je vybudováno na podobných principech jako například již existující mezinárodní výzkumná centra: Mezinárodní kosmická stanice (ISS), Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN, Švýcarsko) nebo Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER, Francie). V roce 2006 vláda České republiky zařadila FNUSA-ICRC mezi prioritní projekty přispívající k rozvoji znalostní ekonomiky v ČR a přislíbila projektu finanční i nefinanční podporu. Příspěvěk ze státního ropočtu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR by měl dosáhnout téměř dvou miliard korun (cca 83 mil. EUR / 117 mil. USD). Kromě již přidělených zdrojů ze státního rozpočtu se FNUSA-ICRC uchází o kofinancování ze Strukturálních fondů Evropské unie v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Projekt dostal v rámci hodnocení tzv. velkých projektů V a VpI maximální počet bodů za návrh výzkumných programů (jedno z hlavních hodnotících kritérií) a byl tak jedním z nejlépe hodnocených velkých projektů. Konečné rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši téměř 2,4 mld. Kč (cca 100 mil. EUR / 140 mil. USD) bylo vydáno Evropskou komisí v červnu 2011. V současné době již byla výstavba infrastruktury na území Fakultní nemocnice u sv. Anny dokončena a výzkumné projekty byly z větší části zahájeny. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 17 SOUČASNÉ BRNĚNSKÉ OSOBNOSTI VĚDY Město Brno má velkou a slavnou historii, ovšem ani současnost není beznadějná. V oboru přírodních věd má Brno několik slavných osobností, z nichž uveďme alespoň dvě. Prof. Ing. Armin Delong, CSc. – narozen 29.1.1925 v Bartovicích, světově uznávaný fyzik, zakladatel elektronové mikroskopie v někdejším Československu. Polistopadový místopředseda ČSAV a místopředseda vlády ČSFR pro vědeckotechnický rozvoj. Během svého působení na VUT v Brně a na Masarykově univerzitě vychoval řadu nových odborníků, kteří pokračují v jeho práci. Profesor Delong je zakladatelem stejnojmenné firmy zabývající se výrobou, vývojem a prodejem elektronových mikroskopů a patřící k lídrům trhu. V roce 2010 prof. Delong oznámil, že se snaží vyvinout ještě dokonalejší elektronový mikroskop pro biologický výzkum. ,,Budemít větší rozlišení a vědci v něm uvidí i atomy. Dnešní elektronové mikroskopy navíc vzorek tkáně zničí ani ne za vteřinu. Náš nový přístroj bude šetrnější,” uvedl vědec. Prof. Jiří Friml – narozen 24.6.1973 v Nedakonicích na jižní Moravě, jeden z nejvýznamnějších evropských vědců na poli genetiky rostlin. Friml přispěl k poznání klíčové role, jakou v rostlinách hrají bílkoviny označované zkratkou PIN, jež přenášejí rostlinné hormony nezbytné pro správný vývoj všech orgánů v rostlině. Friml v Brně vystudoval Masarykovu univerzitu, poté působil vědecky v Německu v Ústavu Maxe Plancka pro pěstování rostlin a dnes stojí v čele laboratoře ve Vlámském ústavu pro biotechnologie na univerzitě v Gentu. Současně pracuje v několika dalších vědeckých týmech. Friml publikoval více než 80 vědeckých prací, mnohé z nich v nejprestižnějších světových odborných časopisech. Spolupracuje intenzívně s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR a v Brně s Masarykovou a Mendelovou univerzitou. 18 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu GREGOR JOHANN MENDEL LEGENDA BRNA, MĚSTA VĚDY A VÝZKUMU Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 19 Dne 20. července roku 1822 bylo v Hynčicích živo. V jedné z posledních chalup obce ve směru na Odry se narodil chlapec Johann. Jeho rodiče, Anton a Rozina Mendelovi, byli neskonale šťastní. Nejen, že se jim narodilo zdravé dítě, ale hlavně, že to byl chlapec. Po Veronice, která se narodila dva roky před malým Johannem, přibyl do rodiny další člen, potenciální pomocník při tvrdé rolnické práci. Robota ještě nutila Johannova otce pracovat na panském, pak teprve mohl dřít na svém. Pokřtít ho nechali hned 22. července. Když mu bylo pět let, dočkal se malý Johann ještě jedné sestřičky. Slezsko počátku 19. století bylo z větší části německé, i u Mendelových se mluvilo německy. Johann byl nesmírně vnímavý a odmalička ho fascinovala příroda. Pravidelně pomáhal otci na zahradě i při práci se včelami. Otec pěstoval řadu ovocných odrůd a předškolák Mendel pozorně sledoval roubování a další sadařské práce. Základy vzdělání dostal Johann v místní škole (v jedné třídě bylo až 80 dětí). Pokrokový učitel Tomáš Makyta žáky seznamoval se základy přírodopisu, ale i ostatních nauk. Pěstování ovocných stromů a také chov včel pak dětem vysvětloval farář Jan Schreiber. Mendel byl menšího vzrůstu, avšak statné postavy. Během dospívání pravidelně pomáhal v hospodářství. Mendelovu předpokládanou dráhu rolníka změnilo jeho nadání a touha po vzdělání. Na doporučení učitele Tomáše Makyty a faráře Jan Schreibera poslali rodiče Zápis o Mendelově narození v matrice Johanna z vesnické školy do vyšší třídy piaristické školy v Lipníku nad Bečvou. Piaristé byli dobrou zárukou kvalitního vzdělání. Zde Mendel strávil dva roky 1833 a 1834. Ve škole vynikal a byl velmi pracovitý, proto jeho cesta vedla výš. Dalším posunem v Mendelově vzdělání byl přestup na gymnázium v Opavě. Tam byl ředitelem augustinián F. Schaumann se kterým se Mendel později setkal v klášteře v Brně. Mendel se náhle octl ve velkém městě. Učení mu šlo náramně dobře a pravidelně dostával výslužku od rodičů. Mendelovi rodiče však nemohli syna na studiích dlouho živit. Neúroda v několika po sobě jdoucích obdobích byla pro jejich hospodářství devastující. Tyto skutečnosti vyústily v to, že Mendel se musel postavit, alespoň částečně, na vlastní nohy. Byl premiantem, proto začal doučovat svoje méně nadané spolužáky. Těžkosti v Mendelově životě však pokračovaly dále. V roce 1838 byl Mendelův otec Anton zraněn při práci v lese a nemohl již s plným nasazením pracovat. To mělo velký vliv i na Johanna Mendela, který sám z toho v následujícím roce onemocněl. Poprvé se tehdy projevila Mendlova citlivost a špatná odolnost vůči stresu. Přes všechno však Mendel gymnázium dokončil a mohl pokračovat ve velkém snu studovat univerzitu. K tomu musel překonat ještě jeden krok. Na podzim roku 1840 začal Mendel studovat Filozofický ústav v Olomouci. Rodiče mu chtěli studium umožnit. Proto předali hospodářství jeho starší sestře, která bratrovi podle smlouvy vyplatila jednorázově sto zlatých a každý další rok po dobu studia mu vyplácela deset zlatých. 20 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu V Olomouci Mendel přišel do kontaktu s češtinou, kterou se musel naučit. Finanční prostředky rodičů mu nestačily ani na úhradu pobytu. Chtěl začít opět doučovat, ale pro nedostatek přátel a doporučení se mu to nepodařilo. Ze stresu onemocněl a musel jeden rok strávit u svých rodičů. Naštěstí to Mendelovi nezabránilo ve zdárném ukončení ročníku. Později se však jeho méně stabilní psychika znovu projevovala při mimořádném nervovém vypětí. Johannovo zapálení pro studium zanechalo hluboký dojem i v jeho sestře Terezii, která se vzdala svého věna v Johannův prospěch. Díky tomuto daru mohl Mendel dostudovat Filozofický ústav. V roce 1843 olomoucký profesor Friedrich Franz doporučil opatu kláštera na Starém Brně Františku Cyrilu Nappovi Mendela jako nejvhodnějšího studenta pro přijetí do řad noviců. Franz napsal: ,,Mezi studenty jsou dva zájemci, z nichž mohu doporučit pouze Mendela, který má pevný charakter a v mém předmětu patří k nejlepším žákům. Nemá sice dostatečné znalosti češtiny, je ale připraven se v tomto jazyce zdokonalit.” Říjen roku 1843 byl pro Mendela zlomový. Tehdy 21letý Mendel se stal novicem Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Ve svém životopise, psaném v 3. osobě (naleznete jej celý dále), Mendel napsal: „S vypětím všech sil se mu podařilo absolvovat oba ročníky filozofie a cítil, že již není schopen snášet dále takové vypětí.“ K tomu dodal, že se ,,viděl nucen vstoupit do stavu, který by ho zbavil trpkých starostí o výživu, a jeho poměry rozhodly o jeho volbě.“ Je však jisté, že do kláštera nevstupoval jen kvůli zajištění hmotných potřeb. Pro člověka tak zvídavého byl vstup do kněžského stavu spojen jak s možností vlastního rozvoje, tak se zasvěcením života křesťanské tradici. Po nástupu k augustiniánům přijal Mendel řeholní jméno Gregor (Řehoř), které se podle tradice uvádí jako jméno první, po němž následuje teprve jméno křestní. Správné se tedy uvádí Gregor Johann Mendel. Členové augustiniánského řádu v Brně. Mendel druhý zleva (stojící). Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 21 Dne 6. srpna 1847 byl vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem na starobrněnské faře. Primiční mši však sloužil u dominikánů v kostele sv. Michala. Ke starobrněnské farnosti patřila také blízká nemocnice v Pekařské ulici. Mendela však služba duchovního v nemocnici velmi vyčerpávala. V lednu následujícího roku opět onemocněl, zřejmě se jednalo o nervovou poruchu. Opat Napp se k tomu vyjádřil takto: „Mendel při pohledu na nemocné a trpící bývá postižen nepřekonatelnou bázní, která přechází až na okraj nebezpečného onemocnění.“ Tento problém a neschopnost pracovat s nemocnými byl vlastně prvním krokem, který Mendela vedl k jeho fenomenálním pokusům. Gregorovi byla dána za úkol služba učitelská a vědecká. Tuto změnu náplně práce schválil i brněnský biskup. Mendel v nemocnici poznal nejen zlé, ale dostal se k velmi zajímavým osobám. Patřil k nim především primář Olexík, který zde vedl meteorologická pozorování. Mendel po něm tuto práci převzal. Po Františku Matouši Klácelovi zase Mendel v roce 1848 převzal pokusnou zahrádku před refektářem, která byla založena v roce 1830, a kde se pěstovaly vzácné rostliny vyskytující se na našem území. Mendel měl v té době na starost i malou mineralogickou sbírku. V červnu téhož roku Mendel dokončil studium teologie. Vysvědčení dokládá, že měl skvělou jazykovou výbavu pro studium biblických textů. Opat Napp jej v roce 1949 poslal vyučovat na gymnázium do Znojma. Mendel tam učil řečtinu, latinu, němčinu a matematiku. Pro jeho výrazné pedagogické schopnosti mu vedení doporučilo, aby vykonal zkoušku z učitelské způsobilosti na univerzitě ve Vídni. Doporučení vycházelo z nařízení, že řádným učitelem se může suplent stát až po úspěšném absolvování studií na univerzitě. V roce 1850 Mendel neuspěl ve zkoušce učitelské způsobilosti z přírodopisu pro celé gymnázium a z fyziky pro nižší stupeň. Hlavním důvodem byla jeho pouze soukromá příprava – bez studia na univerzitě. Mendel však na vzdělání nezanevřel, ba možná naopak, neúspěch ho motivoval k další práci. Mezi roky 1851–53 se splnil jeho velký sen. Opat Napp se projevil jako osvícený představený, a tak díky finanční podpoře kláštera a opatovu dobrozdání mohl Mendel studovat na vídeňské univerzitě. Studoval zde s velkým zaujetím matematiku, fyziku a přírodní vědy. Navštěvoval, kromě jiného, přednášky z experimentální fyziky u věhlasného fyzika Christiana Dopplera nebo přednášky z fyziologie rostlin u Franze Ungera. Právě studia ve Vídni ovlivnila nemalým dílem jeho budoucí vědeckou práci. Díky Dopplerovi prohloubil své matematické znalosti a naučil se základům matematické analýzy, která byla posléze nedílnou součástí jeho vlastní vědecké metody. Mendelův studijní index na vídeňské univerzitě 22 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Po návratu ze studií ve Vídni se Mendel opět věnoval pedagogické činnosti. V roce 1854 získal učitelské místo a vyučoval na c. k. Státní vyšší reálce v Brně v Jánské ulici. Zde působil plných čtrnáct let až do svého zvolení opatem starobrněnského kláštera. Kolegy ve škole i žáky byl uznáván jako učitel s vynikajícími pedagogickými metodami a byl velmi oblíben. Do tohoto šťastného profesorského období spadá i Mendelovo epochální bádání v oboru hybridizace rostlin. Po návratu ze studií ve Vídni měl již detailní představu o své výzkumné práci. Mendel měl mimořádnou vnitřní sílu a odhodlání osvobodit se od dosud převládajících představ na poli vědeckého bádání v tomto oboru. Z výsledků svých pokusů s křížením rostlin rozeznal a zformuloval základní principy dědičnosti. Ke svým pokusům si vybral obyčejnou rostlinu – hrách setý. Tato rostlina je ideální pro pokusy, protože je samosprašná, rozmnožuje se pohlavní cestou a má stálé znaky. Mezi lety 1854 a 1864 se Mendel zabýval pokusy s křížením hrachu – od prvních etap spojených s výběrem stálých znaků, až po rozsáhlé experimenty s umělým oplodněním rostlin a následným zpracováním dat. V této době Mendel podruhé podstoupil zkoušky učitelské způsobilosti ve Vídni, u kterých zkolaboval, neuspěl a těžce onemocněl. I přes svoji nemoc však intenzivně pokračoval v pokusech. Mendel byl uznávanou osobností v otázkách šlechtění rostlin, proto byl roku 1855 jmenován členem přírodovědecké sekce c. k. Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně. Byl prvním, kdo při křížení rostlinných druhů objevil a pozoroval jistou pravidelnost znaků a dokázal ji i číselně vyjádřit. Na základě svých dlouholetých pozorování (trvala osm let) a jejich následného vyhodnocování napsal svou klasickou práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“. Mendel pravidelně cestoval po Moravě, především po statcích, které patřily augustiniánům (např. v Šardicích a Hvězdlicích). Nejdelší cestu pak podnikl v roce 1862. Vypravil se až do Londýna na velkou hospodářskou výstavu. Ve dnech 8. února a 8. března 1865 Mendel prezentoval členům Přírodovědného spolku v Brně svoje pokusy s křížením hrachu setého a z toho vyplývající principy dědičnosti. O rok později byla tato přednáška uveřejněna ve sborníku Přírodovědného spolku a byla rozeslána na mnoho důležitých adres u nás i v zahraničí. Sám autor obdržel 40 separátů své práce. G. J. Mendel svými geniálními závěry předběhl dobu. Výsledky jeho mnohaletého bádání nebyly tehdejšími přírodovědci pochopeny a tak ojedinělé svědectví přírodovědného bádání upadlo na čas v zapomnění. Mendelův mikroskop Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 23 V letech 1866–1870 Mendel si dopisoval s uznávanou kapacitou v oboru hybridizace rostlin Carlem Nägelim. Z korespondence bylo nalezeno celkem 13 dopisů, 10 bylo od Mendela a tři od Nägeliho. Mendel po ukočení práce s hrachy pokračoval se studiem jeřábníků. Výsledky křížení však Mendelovi nevycházely jak předokládal. V roce 1869 trpěl Mendel oční chorobou, která mu znemožňovala pracovat na pokusech s rostlinami. Pravděpodobně to byl důsledek předchozí práce, kdy musel u hrachu odstraňovat prašníky a přenášet pyl na bliznu. Dne 30. března 1868 byl Mendel zvolen opatem a nahradil tak ve funkci opata Nappa, který zemřel v roce 1867. Ve stejném roce se Mendel stal zakládajícím členem Meteorologické společnosti. Opata volili všichni členové řádu v klášteře. Prý všechny hlasy byly pro Mendela a jeden proti kandidátovi. Ten údajně pocházel od Mendela samotného. Mendel byl od svého zvolení do funkce opata velmi ceněnou církevní osobností. Poctou mu byla možnost sloužit 12. 7. 1869 velkou pontifikální mši na Velehradě. Dopis Carla Nägeliho Mendelovi Velkou vášní Gregora Mendela bylo včelařství. Proto si nechal roku 1871 v areálu augustiniánského kláštera postavit včelín. Již rok předtím se stal členem včelařského spolku. V opatství choval různá plemena včel a snažil se je křížit. V těchto pokusech nebyl však příliš úspěšný. Přesto byl ale nový opat augustiniánského kláštera skvělý včelař a jeho chov sloužil jako příklad pro řadu moravských chovatelů včel. Působení opata Gregora Mendela pro společnost ocenil v roce 1872 samotný císař, který mu udělil Komturský kříž řádu Františka Josefa za zásluhy ve veřejném životě a v církvi. Komturský kříž byl jedním z pěti stupňů řádu Františka Josefa. Mohli bychom ho přirovnat k rytířskému řádu pro civilní a církevní osoby. Roku 1874 vstoupil v platnost zákon zvyšující daňové zatížení klášterů. Mendel se jako opat stal neúnavným bojovníkem proti tomuto zákonu. Nedokázal se smířit s daní ve výši 7 330 zlatých, kterou měl klášter odvádět (sám navrhoval dva tisíce zlatých). Boj proti tomuto zákonu stál Mendela mnoho sil a velmi ho vyčerpával. Funkce opata Mendela vzdalovala od vědy a bádání. 24 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Přinesla mu i řadu významných pozic mimo klášter. Po smrti ředitele Rudolfa Otta byl například roku 1881 jmenován ředitelem Hypoteční banky, kde od roku 1876 působil jako místoředitel. Nová funkce byla spojena s větším příjmem, Mendel si tak mohl dovolit podporu svých tří synovců ve studiu. Mendel byl souběžně členem Meteorologické společnosti, Pomologické společnosti, c. k. Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, dále členem Přírodovědeckého spolku v Brně, Zoologicko botanické společnosti, čestným členem hasičského sboru v Hynčicích (za dar k vybudování hasičské zbrojnice). Dne 6. ledna 1884 zemřel ve věku nedožitých 62 let na infekci ledvin. Pochován byl o tři dny později v augustiniánské hrobce na brněnském Ústředním hřbitově. Rekviem v kostele starobrněnského kláštera za zemřelého opata Gregora Johanna Mendela řídil Leoš Janáček. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 25 Mendel o sobě (Životopis napsaný Mendelem u příležitosti zkoušek na vídeňské univerzitě) Chvályhodná C. a K. zkušební komise, Vysokým nařízením ministerstva kultury a vzdělávání předkládá uctivě podepsaný krátký náčrt svého života. Tentýž se narodil v roce 1822 v Hynčicích ve Slezku, kde byl jeho otec majitelem malého hospodářství. Poté co získal základní vzdělání v místní venkovské škole a později na piaristickém učilišti v Lipníku, byl přijat v roce 1834 do opakovací mluvnické třídy opavského c. a k. ˇ gymnázia. O čtyři roky později se rodičové téhož skrze vícero rychle po sobě jdoucích neštestí stali neschopnými krýt nutné studijní náklady a uctivě podepsaný, tehdy teprve 16letý, se dostal do smutné situace postarat se o sebe zcela sám. Navštěvoval z toho důvodu učební kurz pro školní čekatele a privátní učitele na okresní škole v Opavě a, poněvadž byl po složené zkoušce ve vysvědčení způsobilosti doporučen jako nejlepší, povedlo se mu během svých humanitních studií formou soukromého vyučování získat tolik, aby mohl skrovně žít. Jakmile tentýž v roce 1840 absolvoval gymnázium, bylo jeho první starostí sehnat nejnutnější prostředky k pokračování svých studií. Pokoušel se tedy v Olomouci opakovaně nabízet své služby jako soukromý učitel, ale veškeré jeho úsilí zůstalo skrze nedostatek přátel a doporučení neúspěšným. Žal ze zklamaných nadějí a tísnivá smutná vyhlídka, kterou mu nabízela budoucnost, zaúčinkovaly na něj tenkrát natolik palčivě, že z toho onemocněl a ke zotavení musel strávit rok u svých rodičů. V následujícím roce byl nakonec uctivě podepsaný schopen dosáhnout požadovaného, v Olomouci mohl příležitostným vyučováním pokrýt alespoň nejnutnější náklady, a tak mohl pokračovat ve svých studiích. S vynaložením všech sil se témuž podařilo dva roky studia filosofie absolvovat. Uctivě podepsaný cítil, že je pro něj nemyslitelné nadále snášet takovouto námahu, proto se po ukončených filosofických studiích rozhodl vstoupit do stavu, který by jej osvobodil od hořkých starostí o obživu. Jeho poměry rozhodly o jeho volbě. Zažádal a v roce 1843 získal přijetí do Augustiniánského kláštera Sv. Tomáše na St. Brně. Jeho materiální situace se tímto krokem úplně proměnila. Díky pro studium tak prospěšné duševní pohodě fyzické existence se uctivě podepsanému vrátila odvaha a síla, a on studoval předepsané předměty pro daný zkušební rok s velkou radostí a láskou. Ve volných chvílích se zabýval malou botanicko-mineralogickou sbírkou, která mu byla v klášteře k dispozici. Jeho záliba v oboru přírodních věd byla tím větší, čím více příležitostí nacházel se s ní seznámit. Ačkoliv tentýž při studiu postrádal ústní poučení a autodidaktická cesta zde, jak u žádné jiné vědy, vede krajně obtížně a pomalu k cíli, přesto pro něj studium přírody, od té doby tak drahé, zvítězilo, že se nebude bát žádné námahy a pomocí samostudia a rad prakticky zkušených mužů vyplní existující mezery. V roce 1846 vyslechl tentýž k tomuto směru náležející přednášky o ekonomii, sadařství a vinařství na Filosofickém učilišti v Brně. 26 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Posléze v roce 1848 po absolvovaných teologických studiích získal uctivě podepsaný od svého vysoce hodnotného preláta svolení, připravovat se na filosofickou rigorózní zkoušku. Když se v následujícím roce hodlal podrobit těmto zkouškám, vyšla na něj výzva vzít místo výpomocného učitele na C.a K. gymnáziu ve Znojmě a on následoval toto volání s potěšením. Od začátku svého suplování se všemožně snažil přiblížit jemu svěřené předměty žákům jednoduchým srozumitelným způsobem a věřil také, že to nezůstane bez úspěchu, vzhledem k tomu, že v soukromém vyučování, kterémuž po 4 roky mohl děkovat za svůj chléb, nalezl dostatek příležitostí, prostřednictvím potenciálního přínosu žákům a přes různé stupně mladické chápavosti, nasbíral zkušenosti. Uctivě podepsaný věří, že tímto krátkým shrnutím podal svůj životopis. Jeho nuzné mládí jej předčasně naučilo poznat ty nejvážnější stránky života, tyto jej naučily i pracovat. Sám dojímavě užíval plodů zajištěné ekonomiky, přání v něm však zůstává stále živé, moci si vydělávat na živobytí. (zasloužit si peníze na živobytí) Uctivě podepsaný by se pokládal za šťastného, kdyby jeho žádosti bylo Chvályhodnou C. a K. zkušební komisí vyhověno a bylo umožněno dosáhnout vyplnění jeho přání. On by se pak jistě nebál žádné námahy a obětování se, aby si své povinnosti včas splnil. Mendelovy poznámky k pokusům s rostlinami Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 27 Mendel a včelařství Se základy včelařství Mendela seznámil jeho otec Anton, který měl v Hynčicích úly. V zahradě opatství Mendel našel ideální podmínky pro svoji obrovskou zálibu. V Brně vznikla v roce 1854 včelařská sekce Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy. Tato instituce přerostla mezi lety 1868 a 1869 ve Včelařský spolek moravský. Významným předsedou byl F. X. Žiwanský, který v roce 1870 uvedl do spolku také Gregora Mendela. To, že Mendel byl vynikající odborníkem a chovatelem, se projevilo již v roce 1871, kdy se stal prvním náměstkem starosty včelařského spolku. Byl také velmi aktivním členem, který bohatě přispíval na provoz a fungování spolku (jako jeden z mála dával poplatek 20 zlatých).V roce 1871 si nechal podle vlastních návrhů postavit v zahradě opatství včelín s malou pracovnou. Tato stavba, koncipovaná pro umístění 15 včelích úlů, se zachovala dodnes. V období nejaktivnější včelařské činnosti zde měl na 50 včelstev. O Mendelově včelařství (mimo postavení včelína) víme pouze díky krátkým sdělením, která jsou zaznamenána v časopise Včela brněnská. Díky nim se dozvídáme o jeho trpké zkušenosti s nebezpečnou nákazou včel – hnilobou plodu. Mendel musel zničit veškerá svoje včelstva a doporučil tehdy každému včelaři udělat to samé. Mendel se pokoušel o kontrolované křížení včel se snahou o získání lepších vlastností včelstev (např. aby včely produkovaly více medu). Bohužel se mu tato křížení nepovedla, jelikož ve své době ještě neznal přesný způsob reprodukce včel – že královna matka vyletí vysoko do vzduchu následována trubci (žádný jiný včelař v té době to nevěděl). Zkoušel také různé způsoby zimování včelstev a tyto způsoby exaktně popsal. Dále pracoval na zjednodušení včelího úlu a zlepšení možnosti manipulace v něm. I ve včelařství, stejně, jako ve všech ostatních oblastech svých zájmů, snažil se nalézat nová řešení, která by posunula daný obor kupředu. Aktivně včelařil až do roku 1878, kdy se stal opatem a neměl už na své záliby tolik času. V témže roce se stal čestným členem Včelařského spolku. Mendelův včelín v areálu starobrněnského opatství 28 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Časopis Včela brněnská Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 29 Mendel zemědělec V roce 1870 byl Gregor Mendel zvolen členem výboru Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby. Předtím již v roce 1868 byl pověřen zároveň s P. Olexíkem funkcí komisaře společnosti při odborných zkouškách z ovocnářství. Tuto funkci zastával až do konce svého života. V roce 1882 byl navržen na místo předsedy, které ze zdravotních důvodů nepřijal. Formálně byl Mendel členem všech odborných sekcí Hospodářské společnosti. Výrazněji však zasahoval především do činnosti Zahradnického a Včelařského spolku. Krátce po zvolení do výboru Hospodářské společnosti působil v komisi zemského sněmu pro rozdělování finančních podpor pro rozvoj zemědělství. Zvýšenou pozornost věnoval zveřejňování zpráv o nové zemědělské literatuře a hodnocení příspěvků pro zveřejnění v časopise Hospodářské společnosti. Dával též podněty pro pořádání výstav semen a zemědělských produktů v muzeu a účastnil se projednávání otázek týkajících se výskytu škůdců nebo infekce zemědělských plodin. Podílel se také na rozhodování o udělování medailí členům společnosti za zásluhy o rozvoj zemědělství. Medaile Pomologického spolku Své odborné znalosti Mendel uplatňoval i v komisi zemského sněmu pro zemědělské daně. Místodržící oceňoval Mendelovu znalost místních poměrů a hodnocení jakosti půdy. Když v roce 1872 vláda zaváděla statistická hlášení o stavu zemědělské výroby, Mendel opakovaně požadoval při rozdělování finanční podpory pro zajištění úkolu vyšší částky s odůvodněním, že statistické hodnocení musí být zpracované tak, aby zajišťovalo spolehlivost údajů. Ve výzkumu křížení rostlin se již přesvědčil, jaký význam mají statistické odhady. V dubnu 1867 psal Mendel v dopise C. Nägelimu o hybridní formě hrachu spojující čtyři páry znaků. V potomstvu našel formu, která zvlášť vynikala chuťovými vlastnostmi a v následujících generacích byla stálá. Proto ji pěstoval v zelinářské části klášterních zahrad. To byla první odrůda kulturní plodiny vyšlechtěná podle teoretických předpokladů. U této odrůdy zároveň popisoval i dědičný základ požadovaných znaků v genetické terminologii. Už v roce 1863 se Mendel objevil mezi členy Ovocnicko vinařského a zahradnického spolku a po pěti letech byl zvolen členem výboru. Mendel zasahoval do pořádání výstav ovoce a květin. Vypisoval ceny za vyšlechtění nových odrůd a sám také nové odrůdy vystavoval. Mendel šlechtil ovocné stromy. Například jabloně. Do projektu zahrnul 12 odrůd mateřských a 17 pylových a uvažoval o kombinacích pro vytvoření nových odrůd. Usiloval o zlepšení produkčních a chuťových vlastností kombinováním vybraných znaků rodičovských forem. Zušlechťování ovocných stromů se Mendel věnoval až do konce života. 30 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Nebylo tedy náhodou, že věděl o šlechtění rostlin více než tehdejší zahradníci. Z množství knih ve starobrněnské opatství víme, že studoval na tehdejší dobu nejnovější ovocnářskou literaturu a pohotově využíval svých teoretických poznatků o dědičnosti znaků, se kterými mohl manipulovat. V posmrtné vzpomínce na Mendela, zveřejněné v české příloze časopisu Hospodářské společnosti v roce 1884, se zdůrazňovalo, že „veškerá studia zesnulého nabyla i praktického významu. P. Mendel nezůstal jen při mrtvém slově, on aktivně zasahoval při každé příležitosti v zemědělské poměry Moravy a vždy a ve všem jim věnoval velkou pozornost.“ Mendelova socha v zahradě starobrněnského opatství Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 31 Mendel meteorolog Gregor Johann Mendel kromě mnoha dalších svých zájmů našel zalíbení v meteorologii. Zaujala ho již při studiích fyziky, těžko by jí prošel bez povšimnutí, když jeho učitelem byl samotný Doppler. Jeho přímým vzorem však byl především MUDr. Pavel Olexík – primář nemocnice u sv. Anny na Pekařské ulici nedaleko opatství. Olexík započal se svými měřeními u sv. Anny již v roce 1848 a pokračoval s nimi až do července 1878. Od srpna 1878 je již pak prováděl sám Mendel. K měření teploty Dr. Olexík používal tehdejší nejkvalitnější přístroje, kterými byly Kappellerův psychrometr a k měření tlaku vzduchu Fortinův tlakoměr. Tyto přístroje poté používal i Mendel, protože po smrti Dr. Olexíka převzal jeho roli. První Mendelova meteorologická práce pochází z roku 1862 a nese název Bemerkungen zu der graphisch-tabellarischen Übersicht der meteorologische Verhaltnisse von Brünn (Poznámky ke graficko tabelárnímu přehledu meteorologických poměrů Brna). Jednalo se o stručný popis měření s grafy a tabulkami, které prováděl Olexík v letech 1848−1862. V letech 1863−1866 a v roce 1869 Mendel zpracoval a publikoval Meteorologische Beobachtungen aus Mähren und Schlesien (Meteorologická pozorování z Moravy a Slezska). Od roku 1878 prováděl pozorování pro c. k. Centrální ústav meteorologie a geodynamiky ve Vídni na stanici v areálu opatství. 32 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Dobře víme, kde měl Mendel umístěny měřicí přístroje. Popsal to úředník c. k. Centrálního ústavu J. Liznar:„Teploměry byly upevněny na severní straně traktu rovnoběžného s kostelem v prvním poschodí. Dva další trakty uzavírají s kostelem a dříve jmenovaným traktem pravoúhlé nádvoří, jehož delší strana (východ–západ) je dlouhá 30 až 35 metrů a kratší (sever–jih) měří asi 25 metrů. Maximální a minimální teploměr byl připevněn ve ‚včelí zahrádce‘ na pilíři besídky směrem k severu a dobře exponován, jenomže v severním směru velmi blízko poměrně prudce stoupají stráně Žlutého kopce. Srážkoměr byl na ‚prelátské zahradě‘ se záchytnou plochou ve výšce jeden metr nad povrchem. Směr větru byl pozorován podle kouře četných viditelných komínů (také na Špilberku).“ Mendel zaznamenával svá měření v 6, 14 a 22 hodin, stejně jako Olexík. Od ledna 1879 měřil a zapisoval teploty v 7, 14 a 21 hodin. Nebylo to z Mendelovy pohodlnosti, ale kvůli tomu, aby se měření sladila s doporučením Mezinárodní meteorologické organizace. Delší čas Mendela také zaměstnávalo určení nadmořské výšky opatství. Původně uváděl 225 metrů nad mořem, poté 198 metrů, až nakonec od roku 1881 do konce pozorování uváděl 221 metrů. Dnes si můžete na GPS najít opravdovou hodnotu. Poslední výkaz měření, vyplněný Mendelem, pochází z července 1883. Nemocný opat kláštera nemohl již pozorovat a měřit, proto srpnová až listopadová měření prováděl klášterní duchovní Leo Ledwina. Prosinec v záznamech zcela chybí. Od ledna 1884 již v Brně prováděl měření Alfred Lorenz, císařsko královský vrchní inženýr. Mendel vše velmi pečlivě zaznamenával do grafů a tabulek. Kromě počasí se soustředil i na zjišťování hladiny podzemní vody ve studni, na stav ozonu ve vzduchu, pozoroval i sluneční skvrny. Těm věnoval zvlášť velkou pozornost, jelikož předpokládal, že mají velký vliv na počasí. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 33 Zájem starobrněnského opata o mimořádné meteorologické úkazy dokládá odborný článek Die Windhose vom 13. October 1870 (Smršť z 13. října 1870), kterému předcházela Mendelova přednáška v brněnském Přírodovědeckém spolku. Mendel v ní popsal větrnou smršť z 13. října 1870, která poničila opatství a část Brna, a jako první na světě zde vědecky popsal výskyt tromby (tornáda). Dalšími pracemi byly příspěvky s názvem Regenfall und Gewitter zu Brünn in Juni 1879 (Liják a bouře v Brně v červnu 1879) a Gewitter in Brünn und Blansko am 15. August 1882 (Bouře v Brně a Blansku 15. srpna 1882). Mendel zapisoval svá meteorologická pozorování pět let a jeden měsíc. Meteorologie mu byla velmi blízká. I zde se projevila jeho pečlivost, přesná vědecká práce a výborné znalosti přírody. Mendelova meteorologická měřidla a přístroje (str. 32–34) 34 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Mendelův objev Mendel se stal legendou brněnské vědy díky práci “Pokusy s rostlinnými hybridy”. Dílo nevelké počtem stránek, avšak veliké novátorstvím i rozsahem systematického úsilí s jakým vědec dospěl k stručně formulovaným závěrům. Na úkolu pracoval zcela cíleně a pokus si pravděpodobně teoreticky připravoval krátce po své neúspěšné snaze absolvovat zkoušky učitelské způsobilosti na vídeňské univerzitě. Mendel byl ovlivněn fyzikou a matematikou a principy této práce dovedl uplatnit v botanice. Se svými pokusy začal roku 1854 a prováděl je téměř 10 let. Na zahradě opatství a ve skleníku pěstoval tisíce rostlin hrachu a sledoval rozdíly ve vybraných znacích. Výběr hrachu byl více než šťastnou volbou. Výhodou bylo navíc snadné pěstování a také to, že korunní plátky jeho kvatu jsou uzavřené a zabraňují tak cizímu pylu dostat se dovnitř. Nestudoval jako jeho kolegové celou rostlinu, ale vybral si jen sedm znaků. Sledoval například barvu květu, velikost rostlin, barvu semen. Tyto znaky měly vždy jen dvě možné varianty. Mendel definoval tři principy dědičnosti: 1. princip dominance – tento princip říká, že u heterozygotního jedince (u jedince se vyskytují dvě různé formy genu) může jedna alela překrývat přítomnot alely druhé 2. princip segregace – tento princip říká, že u heterozygotního jedince se dvě alely v průběhu tvorby pohlavních buněk od sebe oddělují 3.princip nezávislé kombinace – alely různých genů se kombinují nezávisle na sobě Shrnutí Mendelových objevů: – Mendel jako první potvrdil, že se nedědí znaky, ale vlohy (geny). – Mendel statisticky zpracovával pozorované jevy a srovnával je s předpokláda nými výsledky. – Vypracoval základní metodiku studia dědičnosti, která je dodnes používaná při křížení rostlin a živočichů. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 35 MONOHYBRIDNÍ KŘÍŽENÍ: PRINCIP DOMINANCE A PRINCIP SEGREGACE První pokus, který Mendel prováděl, se týkal velikosti rostlin hrachu. Zajímalo ho, jak se přenáší znak velikosti rostlin do dalších generací. Křížil rostliny vysoké s malými, a to jak vysoké otcovské a nízké mateřské, tak i naopak. Křížení bylo velmi pracné, protože musel přenášet pyl z otcovské rostliny na mateřskou. Bylo to náročné nejen na zručnost při manipulaci s květem, ale i na dobrý zrak. Z tohoto křížení vznikla semena, která následný rok Mendel vysel na zahradě a ve skleníku v opatství. Rostliny, které vyrostly z těchto semen, byly vždy vysoké. Mendela to velmi překvapilo, protože se zdálo, že znak nízké rostliny zmizel. Pro zjištění co se děje, nechal Mendel samoopylit vzniklé rostliny. V druhé generaci se náhle objevily rostliny vysoké i nízké. Mendel zkoumal skutečně velký vzorek, to dokazuje i počet vypěstovaných rostlin. Bylo jich přes tisíc. Poměr nízkých a vysokých rostlin byl 3:1 pro vysoké. Mendelova myšlenka byla ta, že v rostlině je skrytý faktor dědičnosti (faktor pro nízký vzrůst rostliny), který byl v první generaci překryt znakem silnějším (znak pro vysoký vzrůst rostlin). Mendel nazval charakteristiku faktorů dominantní (silnější, který se projevuje) a recesivní (znak, který může být překryt silnějším znakem). Mendel geniálně predikoval i to, že znaky jsou společné a při reprodukci se od sebe oddělí (segregují). Mendel studoval takto jednotlivě několik znaků. Tomuto principu se říká monohybridní křížení – sleduje se jen jeden znak (velikost rostliny, barva květu,...). Vždy se potvrzoval poměr 3:1. Mendel nevěděl, že jeho zmíněné faktory jsou geny (Termín gen byl používán o mnoho let později. Jednotlivé formy, tedy dominantní, či recesivní, se nazývají 36 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu alely – alternativní formy genu.). To vše Mendela vedlo k tomu, že geny musí existovat v páru. Zde Mendel zapojil do svého uvažování matematiku a kombinatoriku. K lepšímu pochopení přišel s naprosto novou a unikátní metodou znázornění těchto jevů. Dominantní formu genu označil velkým písmenem, recesivní formu označil malým písmenem. Toto značení se používá dodnes. Například pro velikost rostlin se používá písmeno d – od slova dwarfness (zakrslost). Vysoká rostlina je tedy označena jako DD, nízká zase dd. Toto "vnitřní" nastavení označujeme jako genotyp, vzhled který toto nastavení prezentuje (vysoká, či nízká rostlina) je fenotyp. DIHYBRIDNÍ KŘÍŽENÍ: PRINCIP NEZÁVISLÉ KOMBINACE Mendel také prováděl pokusy s rostlinami, které se lišily ve dvou znacích. Křížil rostliny se žlutými a kulatými semeny s rostlinami se zelenými a hranatými semeny. Tímto pokusem chtěl zjistit, zda se dva znaky semen, barva a tvar, dědí nezávisle na sobě. Všechna semena byla žlutá a kulatá, tedy alely pro tyto znaky jsou dominantní. Mendel vypěstoval ze semen rostliny a ponechal je samooplození. Pak roztřídil semena podle barvy a tvaru a spočítal je. Toto představovalo všechny možné kombinace zbarvení a tvaru semen. Dvě třídy – žlutá kulatá semena a zelená hranatá semena – se podobaly rodičovským varietám. Další dvě třídy – zelená kulatá semena a žlutá hranatá semena – představovaly nové kombinace znaků. Čtyři uvedené třídy se vyskytovaly přibližně v poměru 9 žluté, kulaté: 3 zelené, kulaté: 3 žluté, hranaté: 1 zelené, hranaté. Podle Mendelova osvíceného myšlení měly tyto číselné vztahy jednoduché vysvětlení: každý znak byl podmíněn jedním genem, segregujícím dvě alely, a tyto dva geny se dědily nezávisle. Nyní budeme analyzovat výsledky metodami, které používal Mendel. Každý gen si označíme písmenem, malým pro recesivní alelu a velkým pro dominantní alelu. U genu pro zbarvení semen to jsou alely g (pro zelenou barvu) a G (pro žlutou barvu) a u genu pro tvar semen to je alela w (pro hranatá semena) a W (pro kulatá semena). Rodičovské variety, které neštěpily, musely být dvojnásobně homozygotní; rostliny se žlutými, kulatými semeny byly GG WW , se zelenými, hranatými semeny gg ww. Výsledek této analýzy je založen na dvou předpokladech: (1) že u každého genu dochází k oddělení alel, (2) že tato dělení jsou na sobě nezávislá. Druhý předpoklad vyjadřuje, že mezi dělením dvou genů není spojení, neboli vazba. Například gameta (pohlavní buňka), která při segregaci genu pro tvar semen obdržela alelu W, může při segregaci genu pro zbarvení semen obdržet se stejnou pravděpodobností alelu G nebo g. Mendel provedl podobné pokusy s jinými kombinacemi znaků a ve všech případech pozoroval, že geny segregovaly nezávisle. Výsledky těchto pokusů ho dovedly ke třetímu klíčovému principu. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 37 Mendelův rukopis Jako byl křivolaký Mendelův životní příběh, tak komplikovanou cestu měl i Mendelův rukopis práce “Pokusy s rostlinnými hybridy”. Toto zásadní dílo vědy je jedinečným dokladem lidského důvtipu a patří mezi klenoty lidstva, srovnatelné s pracemi velikánů jako byl Charles Darwin, Isaak Newton a další. Rukopis byl shrnutím Mendelových přednášek z 8. února a 8. března roku 1865. O rok později byl rukopis publikován. Po Mendelově smrti byl nalezen vyhozený v koši, naštestí z něj byl včas vyňat a vrácen zpět do knihovny. Krušné časy nastaly během druhé světové války a po ní. Rukopis byl z kláštera odnesen a uschován u augustiniánů. Ti se obávali, aby nebyl po nástupu komunistů zničen. Obavy byly opodstatněné, jelikož po znárodňování došlo i na rušení klášterů. Brněnští augustiniáni museli areál kláštera na Starém Brně opustit roku 1953. Od té doby putoval rukopis mezi augustiniány. Roku 1987 se pak dostal až do Německa, kde byl svěřen k opatrování augustiniánům ve Stuttgartu. Jedním z nich byl i vzdálený příbuzný G. J. Mendela. Koncem devadesátých let byl požádán o vrácení rukopisu zpět do Brna. To je jediné místo, kam rukopis právoplatně patří. Při vstupu do řádu totiž každý člen slibuje, že to co vytvoří, vytváří pro společenství řádu a pro místo kde žije. U Mendela to bylo starobrněnské opatství. Německá protistrana však toto pravidlo neuznala a začala dlouhá jednání, která vyústila až v soudní spor. Snahou protistrany bylo prohlásit Mendelův rukopis za německé národní dědictví. Pokud by se tak stalo, bylo by již velmi těžké vydat rukopis do Brna. K tomuto však nedošlo a rukopis byl po 25 letech vrácen zpět do opatství, ve kterém vznikl. Velký podíl na tom měl nejen starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec, ale i Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Opatská pečeť G.J. Mendela. 38 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Setkání vědy a víry Od počátku definování principů dědičnosti se diskutuje o setkání víry a vědy, které Mendel prezentuje. Střet těchto dvou světů se pravidelně objevuje v literatuře i na odborných sympóziích. S Mendelovým objevem je to podobné jako s Darwinovou teorií. Objev přišel v obou případech od silně věřících osobností, které považovaly svoje výsledky bádání jen za lepší pochopení Božího plánu. Mendel jistě neměl při zjišťování principů dědičnosti pochybnosti, zda jsou v souladu s vírou. Zjišťoval pouze objektivní skutečnost a chtěl podat ten nejlepší důkaz Boží geniality. Celým životem G. J. Mendela prolíná jediná touha – být nápomocen člověku a společnosti. Při práci s dědičností šlo Mendelovi především o snahu pomoci chovatelům vyšlechtit rostliny či živočichy s vhodnými vlastnostmi, stejně tak jak to lidé dělali již po tisíce let. Snaha pomoci včelařům měla být zúročena vyšlechtěním bezžihadlových včel (což se Mendelovi povedlo, ale včely nebyly v našem prostředí konkurenceshopné). Svoje meteorologická pozorování Mendel zase směřoval k pomoci zemědělcům při předpovídání počasí. Mohli bychom jistě nalézt i řadu další snah G. J. Mendela jak být platným členem lidské společnosti. Znak opata G.J.Mendela Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 39 OD MENDELA PO SOUČASNOST Mendelovy tři jednoduché formulky byly nedlouho po vyslovení zapomenuty. Mendel si však důležitost své práce uvědomoval a sám pronesl “má doba přijde”. Skutečně se tak stalo, ovšem až v roce 1900, tedy 12 let po jeho smrti a 35 let po přednáškách, v nichž vysvětlil odborné veřejnosti svoje pokusy s hrachem. Na Mendelovu práci navázali tři vědci, všichni nezávisle na sobě. Byli to Hugo de Vries, Eric von Tschermak a Carl Correns. K těmto třem se přidal i čtvrtý vědec, William Bateson, známý jako otec termínu “genetika”. Neměli bychom zapomenout, že genetika je velmi mladým vědním oborem, avšak nesmírně dynamickým. Uplynulo 59 let od zjištění Jamese Watsona a Francise Cricka (1953) jak vypadá struktura modelu DNA a pouze 9 let od přečtení lidského genomu (2003). Genetika se nyní dostává do všech biologických věd a ovlivňuje nás více než si myslíme. Vše přitom začalo u brněnského řeholníka, augustiniána. Mendel se od počátku 20. století zařadil po bok nějvětších velikánů světové vědy. Standardně bývá srovnáván s Charlesem Darwinem, či kladen na roveň vědů jako byl Isaak Newton, Albert Einstein a mnoho dalších. O jeho významu a důležitosti jeho odkazu nyní napovídá i pozice Mendela a jeho díla ve školských výukových programech. Znovuobjevení a pochopení Mendela však bylo u nás komplikovanější než kdekoliv jinde. Mohly za to válečné časy i nástup komunismu. Mendel byl již v počátcích 20. století vysoce ceněn a uznáván. Celý svět se seznamoval s jeho pokusy a jejich výsledky a snažil se je nejen na jedné straně rozvíjet, ale i na druhé straně dokázat jejich neplatnost. Proto se během 20. století několikrát objevila tvrzení o nemožnosti uskutečnit takové množství pokusů. Počátky 20. století byly obdobím, kdy vznikaly první životopisné publikace o Mendelově životě. Největší díl práce odvedl Hugo Iltis. Stál u zrodu prvního Mendelova muzea v prostorách starobrněnského kláštera a postaral se také o první mendelovské životopisné publikace. Všichni další životopisci vycházeli z práce Iltise. Díky Hugo Iltisovi se také dostala část předmětů spojených s Mendelovým životem do USA. Iltis, přestože Němec, byl zapřísáhlý antinacista. S příchodem Hitlera musel emigrovat. S sebou vzal nejen rodinu, ale i cenné materiály k Mendelovu životu. V padesátých letech pak svoji kolekci daroval archivu University of Illinois. Druhá světová válka se svým způsobem dotkla i Mendelovy práce. Německá propaganda, která hledala veškeré možnosti jak ukázat nadřazenost árijské rasy, zařadila do svých nástrojů i Mendelovo učení a eugeniku. Po válce, kdy se Mendelovo učení a genetika již standardně učily po celém světě, přišel v Československu velký zákaz. Místo Mendela se učil Mičurin a Lysenko. Mendel byl zakázán nejen jako údajný “pavědec”. Svoji roli v tom sehrál i fakt, že byl řeholníkem řádu augustiniánů, navíc původem Němec. Pro pochopení vnímání genetiky v Sovětském svazu se musíme vrátit do meziválečného období. Ve třicátých letech 20. století docházelo v SSSR k výpadkům dodávek živočišné i rostlinné výroby. Tehdejší vědečtí pracovníci upozorňovali, že nové a lepší odrůdy bude možné vyšlechtit až za 10 až 12 let. Roku 1935 na konferenci o problémech zemědělství v Moskvě, které se účastnil i J. V. Stalin, přednesl však agronom T. D. Lysenko prohlášení, že vyšlechtí v krátké době zcela nové odrůdy pouhým křížením odrůd jiných. 40 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Přitom se odvolával na výsledky výborného ovocnáře a šlechtitele I. V. Mičurina. Lysenkovo prohlášení nadchlo Stalina a vyvolalo pronásledování a likvidaci genetiků v Sovětském svazu. Jaké měli těžkosti genetikové v SSSR, to dokládá i fakt, že roku 1938 se měla v Moskvě konat mezinárodní konference o genetice, na které jedním z hlavních bodů programu mělo být odsouzení zneužití genetiky v rasistické ideologii. Tato konference byla však zakázána a při jejím konání o rok později sovětské orgány některým špičkovým ruským vědcům zakázaly se zúčastnit. Po válce se z Lysenkových názorů stalo v sovětském bloku politické dogma, které ještě zostřilo vnímání genetiky jako nebezpečného ideového proudu. To se potvrdilo i na konferenci roku 1948, kde se i Stalin tvrdě postavil proti genetice a podpořil Lysenka. V Československu měly tyto proudy řadu zastánců, ale i odpůrců. Jedním z genetiků, kteří nepřijali tendenční sovětské teorie, byl prof. Jaroslav Kříženecký. Jeho názory a výuka tehdejší moderní genetiky ho nejen stály místo, ale byl i vězněn. V padesátých letech byla však na řadě míst západního světa vyzvednuta role Mendelovy práce a nové aspekty vedoucí k dalším výsledkům. Sovětský svaz a východní blok byly těmto vlivům zcela uzavřeny, ale po Stalinově smrti došlo přece jen k postupným změnám. Počátkem šedesátých let byl uznán význam Mendelovy práce i zde. Roku 1962 vzniká v Brně v rámci Moravského zemského muzea pracoviště Mendelianum v čele s prof. Jaroslavem Kříženeckým a Dr. Vítězslavem Orlem. Pracoviště sídlilo ve starobrněnském opatství a díky iniciativě zmíněných vědců se zde v roce 1965 uskutečnila pod hlavičkou UNESCO mezinárodní konference, které se zúčastnili vědci nejen z Československa, ale i celého světa. Bohužel prof. Kříženecký se jí nedožil, zemřel roku 1964. Mendelianum se pak postaralo o vznik řady publikací věnovaných Mendelovu odkazu a jeho práci. Roku 1999 se Mendelianum odstěhovalo z prostor opatství a otevřelo novou expozici v budově Kanceláře veřejného ochránce práv. O tři roky později vstoupilo do prostor opatství VFG (Vereinigung zur Förderung der Genomfgorschung) – vídeňské sdružení starající se o výzkum lidského genomu. Otevřelo zde novou expozici věnovanou Mendelově práci. Expozici architektonicky ztvárnila světově uznávaná Eva Jiřičná. Roku 2007 sdružení ukončilo svoje působení v Brně a nabídlo prostor k užívání brněnským univerzitám. Jako jediná z nich projevila zájem Masarykova univerzita. Od dubna 2007 zde provozuje Mendelovo muzeum, které se stará nejen o Mendelův odkaz, ale i o propagaci vědy na MU. Učencovy brýle patří k originálním exponátům Mendelova muzea na Starém Brně. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 41 S MENDELEM V NÁZVU Mendelovo muzeum MU – muzeum zřizované Masarykovou univerzitou je dnes jediným místem prezentujícím originální předměty spojené s Mendelovým životem. Expozice je umístěna v prostorech opatství na Starém Brně, kde Mendel žil a pracoval. (www.mendelmuseum.muni.cz) Z expozice Mendelova muzea Mendelova univerzita – nejstarší české zemědělské a lesnické učení. Zřízena byla roku 1919 jako Vysoká škola zemědělská. Má pět fakult – Agronomickou, Lesnickou a dřevařskou, Provozně ekonomickou, Zahradnickou a Fakultu regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Studuje zde cca 10,5 tisíce studentů. (www.mendelu.cz) Polární stanice Johanna Gregora Mendela – česká výzkumná polární stanice umístěná na pobřeží ostrova Jamese Rosse v Antarktidě. Stanice byla zřízena Masarykovou univerzitou za podpory řady dalších institucí (např. Česká geologická služba). Stanice byla vyrobena v ČR a roku 2005 umístěna na antarktickém pobřeží. Na místě pobývá sezónně na 15 – 20 vědců. (www.polar.sci.muni.cz) Mendeleum – nejstarší výzkumná instituce pyšnící se Mendelovým jménem. V roce 2012 oslavila 100 let svého trvání. Za jejím založením stojí i Mendelův znovuobjevitel Carl von Tschermak. (www.mendelu.cz) 42 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Mendelianum – oddělení Moravského muzea, zabývající se studiem historie biologických věd. Bylo založeno roku 1962. Momentálně připravuje novou expozici v prostorách Biskupského dvora, zaměřenou na zpřístupnění problematiky vědy a výzkumu v oblasti genetiky a molekulární biologie v souvislosti s novými objevy. Umístění v prostorách Biskupského dvora vychází z historických souvislostí. Moravské zemské muzeum patří mezi nejstarší instituce svého druhu v Evropě a je jedinou dodnes kontinuálně fungující odbornou institucí na světě, na jejímž rozvoji a badatelském programu se aktivně podílel Gregor Johann Mendel. Pracoval v řadě odborných sekcí někdejší Hospodářské společnosti, která sídlila právě v Biskupském dvoře. Součástí rekonstruovaných prostor bude i historický zasedací sál Franciscea a Hospodářské komory, kde Mendel po léta pracoval. Výstavba nového Mendeliana – atraktivního světa genetiky má být ukončena v říjnu 2014. (www.mzm.cz) Mendelova společnost pro včelařský výzkum – sdružení zabývající se výzkumem chovu včel, byla založena v Brně v únoru 2011. Sdružuje pracovníky univerzit, dalších institucí a pokrokové chovatele včel. Společnost se zaměřuje na rozvoj včelařství jako oboru, zvláště v oblastech šlechtění, zootechniky a veterinární péče, výzkumu a expertní činnosti v apidologii, ale i na vzdělávací činnost v oboru apidologie. Prioritou je od počátku hledání a ověřování alternativních metod chovu včel se zaměřením na minimalizaci používání léčiv proti parazitickému roztoči Varroa destructor s cílem jejich úplného vysazení. (www.msvv.cz) Mendelovo Gymnázium Opava – středoškolská vzdělávací instituce, navazující na tradici českého gymnasia, které bylo v Opavě založeno v roce 1883. Ústav se cílevědomě hlásí k Mendelovu odkazu, ve vyučovacím programu se soustřeďuje především na přírodní vědy, spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci, Masarykovou univerzitou i Mendelovou univerzitou. Mendel však v Opavě studoval na německém gymnáziu, jehož budovu dnes užívá Zemský archiv v Opavě. (www.mgo.opava.cz) Gymnázium J. G. Mendela – soukromé gymnázium na Mendlově náměstí v Brně, nedaleko kláštera, ve kterém Mendel působil. (www.skolskykomplex.cz/jgm) Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 43 MENDELOVSKÝ MÍSTOPIS Hynčice Rodný dům Gregora Johanna Mendela v Hynčicích č. 69 (nyní součást obce Vražné v Moravskoslezském kraji) je situován na konci obce ve směru na Bělotín. Rodný dům byl veřejnosti zpřístupněn s malou expozicí od roku 1965. V roce 2007 byla dokončena úplná rekonstrukce rodného venkovského statku, bylo zde vybudováno Návštěvnické centrum venkovského regionu Moravské Kravařsko. Součástí komplexu je také muzejní expozice zaměřená na rodný kraj, osobnost a dílo G. J. Mendela, ale i na současnost – průnik jeho objevů v genetice do šlechtitelství dneška i zítřka. Nedaleko tohoto rodného domu je hasičská zbrojnice, na jejíž opravu Mendel přispěl, stejně jako stará škola, kterou navštěvoval. Vedle domu je možné parkovat osobní auta, či autobus. V domě je možné využít ubytovacích kapacit pro cca 45 osob. Kontakty: tel. 775 681 490, 603 243 840, 556 730 105; e–mail: [email protected]; www.vrazne.cz; otevírací doba: po–pá 8:00 – 15:00, so, ne 10:00 – 16:00 hod. Prohlídky mimo uvedenou dobu jsou možné po předchozí domluvě. Kostel sv. Petra a Pavla – postaven v letech 1789 a 1799. Mendel zde byl pokřtěn dne 22. července 1822. Objekt je přístupný v rámci bohoslužeb. 44 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Lipník nad Bečvou Objekt někdejší piaristické koleje, kde se Gregor Mendel jistý čas vzdělával, patří dnes městu Lipník nad Bečvou. Část objektu je rekonstruována pro potřeby městského úřadu. Zbytek je ve značně neútěšném stavu. Část je obydlena nájemníky. Objekt není možné navštívit, pouze na fasádě je umístěna pamětní deska, připomínající Mendelova školská léta. Bývalá piaristická kolej byla založena roku 1634 olomouckým biskupem Františkem kardinálem Dietrichsteinem při starším bratrském sboru. Budovy byly vystavěny ve dvou etapách v letech 1660–1674 podle plánu, který zřejmě vypracoval G.P. Tencalla. V roce 1884 byla kolej zrušena. Opava Někdejší německé gymnázium, kde Gregor Johann Mendel studoval, slouží nyní Zemskému archivu v Opavě. Počátky této archivní instituce lze položit do roku 1849, kdy slezský veřejný konvent pověřil Franze Tillera pořádáním archivních fondů – zejména písemností opavského a krnovského knížectví. Při bombardování Opavy na jaře roku 1945 byla velká část uložených fondů zničena, shořela také velmi cenná stará gymnaziální knihovna se středověkými a raně novověkými rukopisy. Mendelovo gymnázium Opava, navazující na tradice českého nižšího gymnázia, založeného roku 1883, sídlí na jiném místě ve městě. Budova není veřejně přístupná. Olomouc Budova Filozofického institutu, ve kterém Mendel studoval, je dnes sídlem Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Bohoslovecká fakulta, obnovená v roce 1990, byla v roce 1992 přejmenována na Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Vedle přípravy bohoslovců na jejich kněžské působení studují v denním studiu oboru teologie také laičtí posluchači. Zájemci mohou studovat i magisterský obor Křesťanská výchova, ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UP organizuje fakulta také další studijní programy, většinou jde o studium jazyků v kombinaci s křesťanskou výchovou. Celkový počet studentů dosáhl v akademickém roce 2011/12 počtu 1378. Na objektu je umístěna pamětní deska. Brno Starobrněnské opatství – klášter Řádu sv. Augustina na Starém Brně. Augustiniáni se usídlili v Brně v roce 1346. Zakládající listinu jejich brněnského kláštera vystavil šest let poté moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Založení kláštera bylo potvrzeno v roce 1356 papežem, a vzhledem k tomu, že Brno patřilo do správy olomoucké diecéze, olomoucký biskup dal souhlas, aby na místě zvoleném moravským markrabětem byl vystavěn klášter. Ten byl původně zřízen před brněnskými hradbami v blízkosti Rýnské brány (ústila do nynější Běhounské ulice). Základní náplní činnosti brněnských augustiniánů byla duchovní správa, misijní, školská a vědecká činnost. Roku 1783 se augustiniáni po zrušení řádu cisterciaček na Starém Brně museli přestěhovat do kláštera, který byl založen Eliškou Rejčkou již ve 14. století. Součástí areálu je bazilika minor, které udělil tento titul papež Jan Pavel II. Augustiniáni zanechali v Brně nesmazatelnou stopu. Po jejich významných členech byla pojmenována řada míst, jako např. Šilingrovo náměstí, Křížkovského či Klácelova ulice, Mendelovo náměstí. Objekt je přístupný v rámci průvodcovské služby Mendelova muzea. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 45 Nemocnice u sv. Anny – nynější fakultní nemocnice hrála u Mendela zásadní roli. Po ukončení teologických studií nastoupil v roce 1848 jako kaplan na římskokatolické faře v klášteře na Starém Brně, kde byly součástí jeho povinností návštěvy nemocných a umírajících v nemocnici. Pohled na nemocné a umírající však Mendela stresoval a to vedlo až k jeho kolapsu. Opat Napp pak Mendela směřoval ke vzdělávání a učitelství. Mendel však zůstával v kontaktu s některými lékaři. Kupříkladu s primářem Pavlem Olexíkem, který sledoval výskyt chorob v závislosti na změnách počasí, pojil Mendela společný zájem o meteorologii. Po Olexíkovi Mendel zdědil sadu meteorologických přístrojů a měřidel. Objekt je přístupný – veřejná nemocnice. Kostel sv. Michala – situován na Dominikánském náměstí. Barokní chrám, náležející k sousednímu klášteru dominikánů, byl vybudován v letech 1659–1679 podle plánů italského architekta Jana Baptisty Erny. Mendel zde sloužil primiční mši po svém vysvěcení na kněze. Studijní ústav teologie, zřízený při biskupském alumnátu, působil v dněšní Dominikánské ulici při vchodu do dominikánského kláštera, zrušeného za Josefa II. Mendel zde studoval v letech 1844 – 48. Na kněze byl v kostele sv. Michala vysvěcen 6. srpna 1847, tedy již ve třetím ročníku čtyřletého studia, primiční mši zde sloužil 15. srpna. Předčasné vysvěcení se uskutečnilo sesouhlasem biskupa, který zohlednil značnou úmrtnost mladých kněží v důsledku infekcí,získaných při zaopatřování nemocných v brněnských nemocnicích. Svá teologická studia Mendel ukončil závěrečnýmvysvědčením z teologie 30. června 1848. Kostel je dnes veřejně přístupný, v prostorách někdejšího Studijního ústavu teologie a zrušeného dominikánského kláštera sídlí Úřad městské části Brno – střed. Střední odborná škola potravinářská a obchodu – v budově v Jánské ulici č.22 původně sídlila Vyšší státní reálka. Mendel na ní učil fyziku a přírodovědu, byl zaměstnancem této školy od května 1854 až do své volby opatem kláštera v březnu 1868. Vyšší státní reálka byla zaměřena na výuku přírodovědných a technických oborů, jež byly hnacím motorem tehdejšího rozvoje průmyslu na Moravě. Na reálce působili vysokoškolští učitelé z mnoha míst rakouského mocnářství, perzekvovaní za své revoluční postoje v roce 1848 a degradovaní na středoškolské učitele. Patřil k nim Josef Auspitz, který musel opustit Vídeň, Alexander Zawadzki ze Lvova a další. Nové sídlo reálky, vybudované podle plánů vídeňského architekta prof. Ludwiga Förstera, bylo slavnostně otevřeno na konci října 1859. Tříposchoďová budova s monumentálním rozvětveným schodištěm, byla mimo jiné také sídlem Přírodovědného (přírodozkumného) spolku, ve kterém Mendel zveřejnil všechny výsledky svých meteorologických pozorování a v roce 1865 přednesl svou teorii partikulární dědičnosti. Dnes budova slouží několika školským zařízením, není veřejně přístupná. Na objektu je umístěna pamětní deska. Budova Masarykovy univerzity – jedna z budov Masarykovy univerzity na Komenského náměstí původně sloužila jako sídlo německého Technického učení. Novorenesanční objekt vznikl v letech 1858–60. V přízemní aule pořádal Přírodozkumný spolek své přednášky poté, co přenesl své sídlo a knihovnu z Jánské ulice do Městského dvora, kde neměl k dispozici přednáškový sál. Mendel jako místopředseda Přírodozkumného spolku schůzím často předsedal. Kromě toho působil na Technickém učení jako suplent v době, kdy toto školské zařízení ještě sídlilo v provizoriích. Vypomáhal v předmětu přírodověda jako zástupce profesora Jana Helceleta, což mu pomohlo k získání profesorského místa na reálce. Objekt univerzity není veřejně přístupný. 46 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Kasino v Lužánkách – místo každoročních ovocnářských a zemědělských výstav. Park Lužánky byl veřejnosti zpřístupněn rozhodnutím osvícenského císaře Josefa II. V letech 1853–1855 zde byl podle plánů Ludwiga von Förstera vystavěn pavilon, kterému se říkalo Kasino. Objekt sloužil k společenským setkáním, obsahoval jak společenský, tak koncertní a taneční sál. Byl hojně využíván také ke zmíněným ovocnářským výstavám, na nichž byl Mendel pravidelným návštěvníkem i hodnotitelem. Objekt slouží brněnskému Centru volného času – není veřejně přístupný turistům. Zemský dům – v pořadí druhé sídlo moravského Zemského sněmu na dnešní Joštově ulici vzniklo na přelomu 60. a 70. let 19. století podle projektu Antona Heffta a Roberta Raschky. Je to nejmonumentálnější objekt brněnské okružní třídy, jehož čtyři křídla obepínají kvarteto nádvoří, v centru se pak nachází dvoupodlažní sněmovní sál. V Mendelově době zde sídlila také Hypotéční banka Markrabství moravského, jejímž místoředitelem se Mendel stal v roce 1876, v roce 1881 pak vrchním ředitelem. Dnes je stavebně zajímavý objekt ve stylu historismu veřejnosti nepřístupný, sídlí v něm Ústavní soud ČR. Česká národní banka – pamětní deska na fasádě v Rooseveltově ulici připomíná Mendelovo působení ve funkci ředitele Hypotéční banky Markrabství moravského. První výpůjční banka v habsburské monarchii, kolem které se shromáždili vlastníci brněnského obchodního kapitálu a majitelé textilních továren, měla původně několik sídel. Od roku 1878 působila v jednom patře Zemského domu (viz výše), brzy poté si však vybudovala nový palác na rohu dnešní Rooseveltovy a Dvořákovy ulice. Palác však byl dokončen až krátce po Mendelově smrti. Objekt není turistům přístupný. Ústřední hřbitov – Mendel, který zemřel na svátek Tří králů, byl pohřben 9. ledna 1884 do augustiniánské hrobky jako první římskokatolický kněz. Ve stejné hrobce je pochován také jeho slezský rodák Pavel Křížkovský, augustinián, který měl jako sbormistr starobrněnského chóru velký vliv na Leoše Janáčka. Odpočívá zde také Mendelův protikandidát při opatské volbě František Bratranek. Šardice Budova augustiniánské rezidence – Řád přestavěl původní sýpku na svoji rezidenci, kterou používal jako letní sídlo. Mendel se zde pravděpodobně pravidelně zastavoval při kontrolách stavu statku. Místo je nyní využíváno jako expoziční prostor. (www.rezidence.blog.cz) Znojmo Budova gymnázia, ve které nyní sídlí Obchodní akademie, je osazena pamětní deskou, kterou zde instaloval znojemský Okrašlovací spolek. Mendel byl poslán do Znojma roku 1849 jako suplující profesor na místním gymnáziu. Z podnětu ředitelství se snažil absolvovat univerzitu ve Vídni, což se mu ani na dvakrát nepovedlo. Objekt není veřejně přístupný. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 47 Kostel ve Vražném, kde byl Johann Mendel 20. července 1822 pokřtěn 48 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Objekt bývalé piaristické koleje v Lipníku Dvůr bývalé piaristické koleje v Lipníku Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 49 Bývalé německé gymnázium, na kterém Mendel studoval, slouží nyní jako sídlo Zemského archivu v Opavě Budova Cyrilometodějské teologické fakulty UP Olomouc, kde v době Mendelových studií býval Filosofický ústav 50 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Starobrněnské opatství augustiniánů, ve kterém dnes sídlí také Mendelovo museum Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 51 V tomto areálu sídlil za dob Mendelových studií Teologický studijní ústav u sv. Michala. Mendel se zde připravoval na svoji kněžskou dráhu. 52 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu V kostele sv. Michala, který je dílem italského architekta Jana Baptisty Erny, sloužil Gregor Johann Mendel svoji primiční mši. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 53 V někdejší Zemské nemocnici u sv. Anny zahájil mladý kaplan Gregor Mendel svoji pastorační činnost u nemocných a umírajících. Velkoryse pojatý komplex nemocnice v Pekařské ulici s pokoji pacientů, operačními sály, parčíky i nemocniční kaplí je dílem architekta Theophila von Hansena. 54 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Někdejší sídlo německého Technického učení. Zde pořádal přednášky Přírodozkumný spolek, jehož schůzím Mendel často předsedal. Zemský dům, za Mendelova působení sídlo Hypotéční banky Markrabství moravského. Dnes zde sídlí Ústavní soud ČR. Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 55 Budova někdejší Státní vyšší reálky v Jánské ulici, kde Mendel učil a přednášel o svých pokusech, nejlépe svědčí o významu, jaký přikládala Morava v 19. století přírodovědnému vzdělání. 56 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Pamětní deska na fasádě někdejší Státní vyšší reálky Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 57 Budova někdejší Hypotéční banky Markrabství moravského, dnes České národní banky. Pamětní deska na fasádě připomíná, že vrchním ředitelem banky byl opat augustiniánů Gregor Mendel. 58 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu Hrobka augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně, místo posledního spočinutí G.J. Mendela Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu 59 DOPORUČENÁ LITERATURA Gregor Mendel a počátky genetiky. Vítězslav Orel, Academia, Praha, 2003. Genetika. Snustad, D. Peter – Simmons, Michael J. – Relichová, Jiřina – Doškař, Jiří – Fajkus, Jiří – Hořín, Petr – Knoll, Aleš – Kuglík, Petr – Šmarda, Jan – Šmardová, Jana – Veselská, Renata – Vyskot, Boris. Genetika. Vyd. Masarykova univerzita, Brno 2009. Pokusy s hybridy rostlin. Mendel, Gregor: Versuche über Pflanzen – Hybriden ; překlad Matalová, Anna ; K - public, Brno 2008. Gregor Johann Mendel – Legenda Brna, města vědy a výzkumu. Učební pomůcka pro účastníky projektu CCRJM Vědět a předávat, spolufinancovaného z prostředků Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Připravil Ondřej Dostál. Fotografie archiv Mendelova muzea v Brně a Jan Chmelíček, kresby Petr Modlitba. Metodik projektu a redakce textu Jan Chmelíček. Manažerka projektu Zuzana Vojtová. (2012) 60 Gregor Johann Mendel Legenda Brna – města vědy a výzkumu
Podobné dokumenty
Číslo 36 - Genetická společnost Gregora Mendela
Mendelův domovský klášter, město Brno, Ministerstvo kultury a školství ve Vídni, vévoda
Josef z Liechtensteinu a další vůdčí osobnosti vědeckého, společenského a politického života.
Pomník zachycuj...
KALENDÁRIUM – říjen 2013 - Encyklopedie dějin města Brna
světově uznávaný informatik, zejména v oblasti pouţívání formálních metod při tvorbě softwaru;
zakladatel konference FME, zakládající ředitel výzkumného ústavu pod záštitou OSN v Macau;
profesor Dá...
2006-10-17 Sbirka ABSTRAKTU pro Mendel Forum 2006
léčbu, která má celotělový dopad. Jedním z prvních chemoterapeutik s popsaným efektem
regrese ne-Hodgkinova lymfomu byl v roce 1942 dusíkatý yperit a v roce 1948 antifolátová
terapie navozující rem...
Číslo 32 - Genetická společnost Gregora Mendela
Celá konference byla zahájena dvěma základními přednáškami k jejím hlavním tématům
- molekulární funkce eukaryotických iniciačních faktorů 1 a 1A při tvorbě preiniciačních
komplexů a konformační zm...
Gregor Johann Mendel - Univerzita třetího věku
skloubit život duchovní v řeholním stavu s životem badatele. Lze o něm říci, že: "Je mužem takřka
neznámým a přece známým". Neznámý paradoxně v naší zemi (ostatně doma není nikdo prorokem), kde se
...
říjen 2007 / MendelForum Brno 2007 - sbornik / pdf
prediktivní genetika představuje možnost, jak se vyhnout chorobám, ke kterým má
člověk genetické dispozice. Prediktivní genetika je tu nejen aby upozornila na
možná nebezpečí, ale také pro to, aby ...
Výroční zpráva 2011 - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí
Společně se zlepšováním infrastruktury a vybavení Centra dochází ke zvyšování kvalit týmu
jak na kariérní úrovni, tak ve vědeckém výkonu. Celkový počet publikací vytvořených a
vydaných v roce 2011 ...
• Neúplná penetrace – jestliže se u jedinců s odpovídajícím
genotypem neprojevuje určitý znak (u člověka –
polydaktylie).
• Neúplná penetrace, pak může vést k nesprávnému určení
genotypů.
• Expresi...
