08Premiéra opery Tannhäuser

Transkript

ČÍSLO 5 / LEDEN 2014 / 131. SEZONA 2013–2014 / WWW.NARODNI-DIVADLO.CZ
opery
08 Premiéra
Tannhäuser
Zahájení Roku české hudby
Slavní Jiří a Otto Bubeníčkovi v Praze!
FOTO: I. SOCHOROVÁ
06
26
Rozhovor s dirigentem Hilarym Griffithsem
ČINOHRA / DRAMA
Umělecký šéf / Artistic director:
Michal Dočekal
NÁRODNÍ DIVADLO /
THE NATIONAL THEATRE
Josef Kajetán Tyl
Strakonický dudák /
The Bagpiper of Strakonice
Režie / Stage direction: J. A. Pitínský
Premiéra / Premiere: 5. 12. 2013
Karel a Josef Čapkovi
Ze života hmyzu /
Pictures from the Insects‘ Life
Režie / Stage direction: Daniel Špinar
STAVOVSKÉ DIVADLO /
THE ESTATES THEATRE
František Ferdinand Šamberk
Jedenácté přikázání /
The Eleventh Commandment
Režie / Stage direction: David Drábek
Molière
Tartuffe
Režie / Stage direction: Gábor Tompa
A. N. Ostrovskij
Les / The Forest
Režie / Stage direction: Michal Dočekal
1914
Režie / Stage direction: Robert Wilson
Světová premiéra / World premiere:
30. 4. 2014
NOVÁ SCÉNA / NEW STAGE
Johannes Urzidil
Kvartýr / Hang-out
Režie / Stage direction: David Jařab
Česká premiéra / Czech premiere:
13. 3. 2014
OPERA
Ředitelka Opery Národního divadla
a Státní opery / Director of the National
Theatre Opera and the State Opera:
Silvia Hroncová
Umělecký ředitel Opery Národního
divadla a Státní opery / Artistic director
of the National Theatre Opera and the
State Opera: Petr Kofroň
Hudební ředitel Opery Národního
divadla / Musical director of the
National Theatre Opera: Robert Jindra
Hudební ředitel Státní opery / Musical director of the State Opera:
Martin Leginus
NÁRODNÍ DIVADLO /
THE NATIONAL THEATRE
Giuseppe Verdi
Simon Boccanegra
Dirigent / Conductor: Jaroslav Kyzlink
Režie / Stage direction: David Pountney
Leoš Janáček
Příhody lišky Bystroušky /
The Cunning Little Vixen
Dirigent / Conductor: Robert Jindra
Režie / Stage direction: Ondřej Havelka
STÁTNÍ OPERA / STATE OPERA
Richard Wagner
Tannhäuser
Dirigent / Conductor: Hilary Griffiths
Režie / Stage direction: Andrejs Žagars
Giacomo Puccini
Vlaštovka / La rondine
Dirigent / Conductor: Martin Leginus
Koncertní provedení / Concert performance: 14. 5. 2014
DIVADLO KOLOWRAT / THE KOLOWRAT THEATRE
Aleš Březina
Toufar
Dirigent / Conductor: Jiří Štrunc
Režie / Stage direction: Petr Zelenka
18. 9. 2013
BARRANDOV STUDIO, ATELIÉR Č. 4
Franz Schubert
Zimní cesta / Winterreise
Režie / Stage direction: Jiří Heřman
Koprodukce s festivalem Struny
podzimu
BALET / BALLET
LATERNA MAGIKA
Umělecký šéf / Artistic director:
Petr Zuska
Šéf Laterny magiky / Director of the
Laterna magika: Zdeněk Prokeš
NÁRODNÍ DIVADLO / THE NATIONAL THEATRE
NOVÁ SCÉNA /
THE NEW STAGE
Česká baletní symfonie II / The Czech Ballet Symphony II
Polní mše / Field Mass
Hudba / Music: Bohuslav Martinů
Choreografie / Choreography:
Jiří Kylián
Stabat Mater
Hudba / Music: Antonín Dvořák
Petr Zuska
Guru
Hudba / Music: Jan Jirásek
Viktor Konvalinka
Dirigent / Conductor:
David Švec
17. 4. 2014
Human Locomotion
Koncept/Concept: SKUTR, Kopecký,
Kodet
Režie/Stage direction: Martin
Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR)
Choreografie/Choreography:
Jan Kodet
Scénografie/Set designer:
Jakub Kopecký
Hudba/music:
Petr Kaláb
STÁTNÍ OPERA / STATE OPERA
Romeo a Julie / Romeo and Juliet
Hudba / Music: Sergej Prokofjev
Choreografie a režie / Choreography
and stage direction: Petr Zuska
Dirigent / Conductor: Václav
Zahradník / Sergej Poluektov
14. 11. 2013
STAVOVSKÉ DIVADLO /
THE STATES THEATRE
Valmont
Hudba / Music
Franz Schubert, Petr Malásek
Libreto / Libretto:
Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík
Choreografie a režie / Choreography
and stage direction: Libor Vaculík
26. 6. 2014
REPERTOÁR NA NOVÉ SCÉNĚ /
REPERTOIRE ON THE NEW STAGE
Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague
Námět, scénář, režie / Script
and Stage direction: Jiří Srnec
Choreografie/Choreography:
Petr Zuska
Kouzelný cirkus / Wonderful Circus
Režie / Stage direction: Evald Schorm,
Jan Švankmajer, Jiří Srnec
Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek, Josef Koníček, František Pokorný
Graffiti
Režie / Stage direction:
Ondřej Anděra, Petr Kout
Choreografie / Choreography: Jiří
Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska
Cocktail 012 – The Best of
Námět a dramaturgie / Dramaturge:
Václav Janeček
Kamera a střih / Camera and editing:
Jan Loukota
Vidím nevidím / As Far as I See
Scénář, režie, animace / Script,
stage direction, animation:
Maria Procházková
Zdeněk Prokeš
Václav Havel
Antikódy / Anticodes
Koncept / Concept:
Braňo Mazúch, Dan Gregor
Režie / Director: Braňo Mazúch
Věra Ondrašíková
Premiéry
Premieres
a produkce sezony 2013–2014
for the 2013–2014 season
FOTO: I. SOCHOROVÁ
ÚVODNÍK
Vážení přátelé Opery Národního divadla,
rok 2014 je Rokem české hudby. V něm pro Vás
Opera chystá především premiéry oblíbených
Janáčkových Příhod lišky Bystroušky a velkého
Fibichova dramatu Pád Arkuna, ale také koncertní provedení „zakázané opery“ Aloise Háby
Nová země. Srdečně Vás zveme na květnové
České operní gala či na říjnové znovuuvedení
úspěšné Myslivečkovy Olimpiady a samozřejmě též na všechny reprízy našich inscenací
českých oper. Všechny potřebné informace
k Roku české hudby v Opeře Národního divadla
najdete v našem právě vydaném kalendáři
s poetickým názvem Krásy české opery (viz
str. 16), který lze zakoupit v našem předprodeji
i na všech našich operních představeních.
Leden se ovšem u nás nese hlavně ve znamení světové opery. O premiéře slavného
Wagnerova Tannhäusera i o koncertu Mozartovy narozeniny 2014 se dočtete na následujících stranách.
Do nového roku Vám přeji hodně zdraví
a štěstí v kruhu Vašich blízkých a těším
se na setkávání s Vámi v hledištích našich
divadel!
Silvia Hroncová,
ředitelka Opery Národního divadla
a Státní opery
FOTO: P. HEJNÝ
FOTO: J. FULÍN
Ředitel Národního „Je nutné znovu definovat hlavní činnosti,
divadla připravil smysl a poslání Národního divadla,“ říká doc. Jan Burian.
k novému roku „Prioritou musí být vlastní umělecká tvorba, kterou připraví umělci Národního divadla na našich scénách.“ Od 1. ledna
organizační změny 2014 mimo jiného zaniká funkce ředitele Nové scény (stejně jako ji nemají Státní opera nebo Stavovské divadlo).
Program Nové scény bude koordinovat šéf Činohry Michal Dočekal. „Nová scéna bude prostorem, který Národnímu
divadlu umožní uvádět především vlastní komorní inscenace, soudobé drama, netradiční texty, menšinové žánry, atypickou tvorbu, tvorbu na pomezí divadla a jiných uměleckých druhů všech souborů, včetně Laterny magiky,“ představuje vizi Michal Dočekal. Změna bude probíhat postupně. Dohodnuté aktivity budou uskutečněny.
Jako součást reorganizace plánuje také Národní divadlo s koncem divadelní sezony odchod ze své páté scény
– podkrovního Divadla Kolowrat. Půdní prostor Národní divadlo využívalo od roku 1991 díky mecenášskému
pronájmu od rodiny Kolowrat-Krakowských. Stávající repertoár částečně přejde na Novou scénu.
Obmění se vedení výroby kostýmů a dekorací. Kreativním šéfem výroby se stává známý scénograf Martin Černý. Hlavními spolupracovníky mu budou zkušení a renomovaní Ing. Stanislav Hrdlička a Aleš Frýba. S novým
rokem vznikne také Rada ND, jako poradní orgán ředitele. Její členové zastupují širokou veřejnost a budou
nápomocni zejména při přípravě transformace ND do moderní právní formy, která má umožnit zlepšení postavení jednotlivých uměleckých souborů a posílení uměleckého a odborného vedení ND. Očekávat můžeme návrh
zákona o veřejnoprávních institucích.
Miniatury 2014
Již 10. rokem pořádá Balet Národního divadla tzv. Miniatury. Jde o zajímavý záměr poskytnout členům souboru
příležitost pro choreografickou tvorbu. Experimentovat,
spustit dominový efekt, na jehož konci i začátku stojí
talent, nadšení, hra, tělo, tanec. V letošních Miniaturách se
představí osm tanečníků v rolích choreografů a samozřejmě členové souboru, v rolích interpretačních. Pokud znáte
naše tanečníky z „velkého repertoáru“, nenechte si ujít
tuhle příležitost: vidět je mimo škatulku daného obsazení,
mimo jakoukoliv představu o nich nebo baletu. Každoročně mívají Miniatury osobitou atmosféru, strhující energii
a neopakovatelný vtip.
Choreografie: Jan Adam, Lionel De Bayser, Jonáš Dolník,
Caue Duarte, Jiří Horák, Štěpán Pechar j.h., Andreas
Reinier, Marek Svobodník, Zuzana Šimáková, Matěj Šust,
Ondřej Vinklát
Tančí: členové Baletu Národního divadla
8. 1. 2014 v 19.00 ve Stavovském divadle
3
ŽIVOT V NÁRODNÍM DIVADLE
Vivat Čajkovskij!
Baletní dílna
Pokud chcete vědět, co se stalo v roce 1888, jak
souvisí cukrovinky s baletem, jestli je Odetta bílá, nebo
černá, zda v Labutím jezeře vystupuje Vodník a co je to
divertissement či tanec národů, přijďte 8. nebo 9. února 2014 za námi do „Anny“ (Anenské náměstí 2, P 1)!
Dílna, věnovaná Čajkovskému, je určena veřejnosti,
především dětem od 7 let a jejich rodičům, nicméně bude zajímavá i pro odrostlejší a baletu znalejší
diváky. Když se řekne klasický balet, většina diváků si
představí obraz bílých peříček, tedy Labutí jezero. To
se s Čajkovského hudbou stalo synonymem pro tento
umělecký obor, stejně jako je Čajkovského Louskáček
symbolem Vánoc. Překrásným titulem je i Šípková
Růženka (Spící krasavice). Dílnou provází Adéla Pollertová, účastní se jí i sólisté Baletu ND.
Cena 180 Kč
Rezervace nutné na [email protected]
FOTO: T. BERGER
Není mnoho Shakespearových textů, které Národní divadlo uvedlo jen v jedné inscenaci. Troilus a Kressida k nim patří – tragikomedie o světě, v němž
se rozpadají všechny lidské ctnosti, hodnoty a city, získává v naší době neobyčejnou sílu. Inscenaci režiséra Davida Radoka máte možnosti na scéně
Národního divadla vidět už jen 15. ledna, kdy bude mít derniéru. Po třech
a půl letech a bezmála šedesátce repríz se zanedlouho rozloučíme i s Věcí
Makropulos. Známou Čapkovu hru o lásce a nesmrtelnosti do působivých
obrazů převedl americký režisér a výtvarník Robert Wilson. Inscenaci, s níž
se ND představilo mj. na festivalu národních divadel v korejském Soulu,
dáváme na scéně Stavovského divadla už jen třikrát: 26. ledna a 9. února.
SOŇA ČERVENÁ se v Emilii Marty, dceru alchymisty Rudolfa II., naposledy
promění 28. března 2014. Nenechte si to ujít!
FOTO: M. DIVÍŠEK
Před derniérou
Začala druhá etapa
restaurování lunet
Národní divadlo v listopadu 2013 zahájilo druhou
etapu restaurování lunet z cyklu Vlast Mikoláše Alše
a nástropního triptychu Umění Františka Ženíška
v hlavním foyer historické budovy. Restaurování opět
provádí tým restaurátorů pod vedením akad. mal. Tomáše Záhoře a Tomáše Bergera. Snad poprvé v historii bude dílo restaurováno jednotnou restaurátorskou
koncepcí. Veškeré práce, stejně jako v první etapě,
kompletně financuje zlatá mecenáška ND prof. Dr. Dadja Altenburg-Kohl.
Národní divadlo nabídne zájemcům možnost blíže se
seznámit s unikátními malbami během speciálních
prohlídek, které bude pořádat v průběhu restaurování.
Bližší informace k organizaci a registraci na prohlídky
naleznete na www.narodni-divadlo.cz.
4
Národní divadlo
seniorům
Novoroční nabídka
1 + 1 vstupenka
zdarma
V lednu 2014 nabízíme divákům
ve věku 65+ tato představení za
ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ 100 KČ:
OPERA
La bohème (Bohéma) (G. Puccini)
4. 1. 2014 v 19.00
Státní opera (II. balkon)
Dvě vdovy (B. Smetana)
8. 1. 2014 v 19.00
Národní divadlo (II. balkon a galerie)
Nápoj lásky (G. Donizetti)
21. 1. 2014 v 19.00
Únos ze serailu (W. A. Mozart)
24. 1. 2014 v 19.00
Stavovské divadlo (II. balkon a galerie)
Ke každé vstupence na tato představení
DOSTANETE DRUHOU ZDARMA: *
OPERA
Orfeus a Eurydika (Ch. W. Gluck)
10. 1. 2014 v 19.00
Stavovské divadlo
Madama Butterfly (G. Puccini)
22. 1. 2014 v 19.00
Státní opera
Dvě vdovy (B. Smetana)
2. 2. 2014 v 19.00
Národní divadlo
Trubadúr (G. Verdi)
20. 2. 2014 v 19.00
Státní opera
ČINOHRA
Ohrožené druhy (P. Zelenka)
13. 1. 2014 v 19.00
Nová scéna (celé hlediště)
Mikve (H. Galron)
21. 1. 2014 v 19.00
Zkrocení zlé ženy (W. Shakespeare)
27. 1. 2014 v 19.00
Jedenácté přikázání (F. F. Šamberk, D. Drábek)
31. 1. 2014 v 19.00
ČINOHRA
Strýček Váňa (A. P. Čechov)
17. 1. a 8. 2. 2014 v 19.00
Stavovské divadlo
Racek (A. P. Čechov)
28. 1. a 14. 2. 2014 v 19.00
Stavovské divadlo
Mikve (H. Galron)
11. 2. 2014 v 19.00
Stavovské divadlo
Ohrožené druhy (P. Zelenka)
12. 2. 2014 v 19.00
Nová scéna
BALET
Petr Pan
12. 1. 2014 v 18.00 (Bohemia Balet)
Amerikana III
30. 1. 2014 v 19.00
Státní opera (II. Balkon)
BALET
Anna Karenina (D. Šostakovič)
14. 1. 2014 ve 20.00
Národní divadlo (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
Amerikana III
30. 1. 2014 v 19.00
Státní opera
Don Quijote (L. Minkus)
16. 2. 2014 v 19.00
Státní opera
Vstupenky si můžete zakoupit v pokladnách
ND. Po předložení dokladu lze slevu uplatnit až
na 2 vstupenky na každé představení v nabídce.
Rezervace: +420 224 901 319, 419, 410, 438
[email protected]
LATERNA MAGIKA
Kouzelný cirkus
18. 1. 2014 ve 20.00
Nová scéna
Cocktail 012 – The Best Of
22. 2. 2014 ve 20.00
Nová scéna
Vstupenky si můžete rezervovat telefonicky:
224 901 319, 419, 410, 438, nebo e-mailem:
[email protected]. Po vystavení rezervačního čísla si můžete vstupenky vyzvednout
v pokladnách Národního divadla.
* Nabídka se na vstupenkách projeví jako 50% sleva.
>
Soňa Červená
jako Emilia Marty
Foto: L. Jansch
>
Amerikana III
(Theme and Variations, Alina Nanu)
Foto: M. Divíšek
Změny
v předplatném
B1
Původní představení Don Quijote
31. 10. 2013 bylo zrušeno, náhradní termín je 16. 2. 2014
ROD3, ROD4
Změna titulu, místo původně plánované inscenace Les proběhne
v původních termínech představení Jedenácté přikázání.
Č1–4 Změna názvu titulu, původní
název inscenace Poslední zvonění
se mění na Kvartýr.
O1
Změna titulu, místo původně
plánované inscenace Veselá vdova
proběhne v původním termínu
14. 5. 2014 koncertní provedení
opery La Rondine (Vlaštovka).
O1
Místo původně plánované inscenace Dido a Aeneas / Coronide
24. 6. 2014 představení Rinaldo.
O2
Změna titulu, místo původně plánovaného koncertu Stabat Mater
15. 4. 2014 představení Prodaná
nevěsta.
OH
6. 5. 2014 opera Rigoletto.
VŘ
15. 4. 2014 opera Rusalka.
DV1 Změna titulu, místo původně
plánované inscenace Bláznivý den
aneb Figarova svatba proběhne
v původním termínu 25. 3. 2014
představení Les.
DV2 Původní představení Troilus
a Kressida 3. 4. 2014 je zrušeno,
náhradní termín byl 8. 12. 2013
SE3 Původní představení Troilus
a Kressida 8. 3. 2014 je zrušeno,
náhradní termín byl 13. 10. 2013
SE4 Změna titulu, místo původně
plánované inscenace Bláznivý den
aneb Figarova svatba proběhne
představení Jedenácté přikázání.
SE4 Změna titulu, místo původně
plánované inscenace Poslední
příběh Julese Verna proběhne
představení Kouzelný cirkus.
ROD1 Změna titulu, místo původně
představení Kouzelný cirkus.
ROD6 Změna titulu, místo původně
představení Cocktail 012.
5
ROK ČESKÉ HUDBY
JIŘÍ NEKVASIL
V roce 1988 založil spolu se scénografem Danielem Dvořákem experimentální
operní studio Opera Furore – operu,
která nebrzdí, od roku 1990 vedli společně Komorní operu Praha, kde vznikla
Opera Mozart. V letech 1998–2002 byl
uměleckým šéfem Státní opery Praha,
2002–2006 šéfem opery Národního divadla v Praze. Od 1. 1. 2010 je ředitelem
Národního divadla moravskoslezského
v Ostravě. V roce 2012 zde založil spolu
s Petrem Kotíkem bienále NODO (Dny
nové opery Ostrava). Režíroval přes 80
divadelních inscenací doma i v zahraničí
(Německo, Argentina, Francie, Irsko,
Lotyšsko, Norsko, USA, Finsko, Italie,
Estonsko). Velký díl jeho práce je věnován české hudbě, a to v roli režiséra
i dramaturga. Je iniciátorem několika
světových premiér včetně objednávek
nových děl a též spoluautorem řady
soudobých operních projektů.
České hudbě se systematicky věnuje
i ve své režijní a scénáristické práci
pro Českou televizi.
Máme příležitost
k rekapitulaci
a dramaturgickým
počinům
>
ZAHÁJENÍ ROKU
ČESKÉ HUDBY 2014
Jiří Nekvasil
Foto: T. Černá
Celorepublikovým scénickým zahájením
Roku české hudby 2014 bude představení
inscenace opery Bohuslava Martinů Mirandolina
v provedení souboru Opery Národního divadla
moravskoslezského z Ostravy.
7. ledna 2014
ve Stavovském divadle
Petr Kofroň, umělecký ředitel opery Národního divadla a Státní opery,
položil u příležitosti této události Jiřímu Nekvasilovi, řediteli Národního
divadla moravskoslezského a zároveň režisérovi ostravského nastudování
Mirandoliny, několik otázek o této opeře i o české hudbě jako takové.
Co je tedy česká hudba?
Česká hudba je pro mě bez diskuze pátou z pěti
evropských hudebních kultur (vedle hudby italské,
francouzské, hudby dnešních německy mluvících
zemí a hudby ruské). Vzešla z určitého geoprostoru, ohraničeného přibližně hranicemi zemí Koruny
české. Je to prostor, ve kterém se narodila řada
hudebních skladatelů a samozřejmě otázkou je, zda
jsou všichni skladatelé čeští…
Co Národní divadlo moravskoslezské
a Rok české hudby 2014?
Je to pro nás klíčové téma. Nejen realizací oper
a baletů Smetany, Janáčka a Martinů. Objednali
jsme si novou operu Martina Smolky, jejíž premiéru
chystáme na červen 2014 na bienále festivalu NODO
/ Dny nové opery Ostrava. Plánujeme uvedení děl
Petra Kotíka a Rudolfa Komorouse. Součástí je i řada
doprovodných akcí a debat. V zásadě rozvíjíme a hledáme odpovědi na otázky výše řečené.
Proč jste si vybrali na úvod Roku české hudby právě
Mirandolinu Bohuslava Martinů?
Těch důvodu je několik. Mirandolina byla na našem
území inscenovaná naposledy před 23 lety v Plzni.
Je to u nás teprve sedmé nastudování od její světové
premiéry v roce 1959 v Praze ve Smetanově divadle
(dnes Státní opera) v podání souboru opery Národního
divadla. Přitom ve světě se objevuje v poslední době
čím dál častěji. V Ostravě je uváděna vůbec poprvé.
Martinů pro mě přestavuje jednu z klíčových osobností
hudebního divadla druhé třetiny 20. století (první
operu napsal v roce 1927, poslední dokončil v roce své
smrti, tedy v roce 1959). Každá z jeho 15 dokončených
oper (15 uvádím proto, že považuji první a druhou
verzi Řeckých pašijí za dvě rozdílné opery) je ve svém
výsledku experiment aktuálního hledání hranic a možností hudebního divadla 20. století. Neméně fascinující
je pro mě u Martinů i jeho integrace s „novými médii“
– filmem, rozhlasem a nakonec i televizí. Mluvím tak
z vlastní zkušenosti. Měl jsem to štěstí realizovat
sedm jeho scénických děl, z toho tři formou televizního filmu. Vždy to byla obohacující, někdy nesnadná,
krásná tvůrčí cesta. A to se týká i práce na Mirandolině,
která je zase úplně jiným originálním světem.
Dalším důvodem je dílo a osobnost Bohuslava Martinů. V jeho tvůrčí dráze, a zejména životních osudech,
se zrcadlí osud českého tvůrce první poloviny 20. století, narozeného v malém městě na Českomoravské
vrchovině, který začátkem 20. let přišel do Paříže, aby
zde našel svůj kompoziční styl a druhý domov. Druhá
světová válka jej donutila k emigraci do USA, kde se
stal opravdu světovým skladatelem. Po válce se domů
vzhledem k politickému vývoji nevrátil. V Evropě žil
mezi Itálií, Francií a Švýcarskem, kde nakonec zemřel.
I jeho osudy a dílo jsou také částí odpovědí, co je česká
hudba. Jen malý příklad na závěr. Jazyky původních
libret oper Bohuslava Martinů jsou vedle češtiny také
ve francouzštině a angličtině a naši inscenaci Mirandoliny jsme poprvé v Česku nastudovali v italském
originále. Co je tedy česká hudba?
Více o Roku české hudby v Národním divadle moravskoslezském na www.ndm.cz.
>
Jiří, jak ty vnímáš Rok české hudby? Není to akce
patřící do století minulého, s obrozeneckými a národnostními východisky, a není duchem ukotvena
kdesi v století předminulém?
To si nemyslím. Než se vrátí pro českou hudební
kulturu čtyřka na konci letopočtu, uplyne mezi Roky
české hudby celé desetiletí. Česká hudba se pochopitelně hraje i jiné roky, jde ale také o to – co a jak
– v jakém kontextu a s jakými ambicemi. Vnímám
Rok české hudby jako příležitost k jisté rekapitulaci. Do těch známých končin s novými zkušenostmi
naší přítomnosti a do ne tak často navštěvovaných
prostorů a děl neznámých nebo zapomenutých.
V případě hudebního divadla dávat odpovědi novými,
jasně artikulovanými počiny dramaturgickými a inscenačními. A je to nezbytně výzva pro vznik děl nových a hledání odpovědi, co je vlastně česká hudba.
Ve svém důsledku je to otázka kruciální – kdo jsme,
kam jdeme a jaké dědictví nám bylo dáno do péče.
Mirandolina
Foto: M. Popelář
Bohuslav Martinů: Mirandolina
Hostování Národního divadla
moravskoslezského, Ostrava
7. 1. 2014 ve Stavovském divadle
OPERA NÁRODNÍHO DIVADLA
A STÁTNÍ OPERA
NOVÉ INSCENACE
K ROKU ČESKÉ HUDBY
Leoš Janáček:
Příhody lišky Bystroušky
Premiéra: 20. 3. 2014
v Národním divadle
Zdeněk Fibich: Pád Arkuna
Premiéra: 9. 10. 2014
v Národním divadle
KONCERTY
České operní gala
Koncertní provedení opery
18. 5. 2014 v Národním divadle
Alois Hába: Nová země
OBNOVENÁ UVEDENÍ INSCENACÍ
Josef Mysliveček: Olimpiade
3. 10. 2014 ve Stavovském divadle
Leoš Janáček: Její pastorkyňa
Vladimír Franz: Válka s mloky
4. 6. 2014 ve Státní opeře
ČINOHRA NÁRODNÍHO DIVADLA
NOVÁ INSCENACE
1914
Premiéry: 30. 4. a 2. 5. 2014
BALET NÁRODNÍHO DIVADLA
NOVÁ INSCENACE
Česká baletní symfonie II
Premiéry: 17. a 18. 4. 2014
VÝSTAVY
Zdeněk Košler
První souhrnná výstava o životě
a díle velkého českého dirigenta
1. 1. 2014 –30. 4. 2014
na I. galerii historické budovy ND
Zapomenuté české opery
Kam se ztratil kdysi neuvěřitelně bohatý a rozmanitý český operní repertoár?
1. 3. 2014 –15. 5. 2014 na I. balkonu,
16. 5. 2014–30. 9. 2014 na II. balkonu
hist. budovy ND
Česká opera ve světě 21. století
Pozoruhodné současné inscenace
českých oper na světových scénách
3. 3. 2014 –30. 9. 2014
na I. balkonu Státní opery
Poklady z regálů hudebního archivu
Národního divadla
Partitury, do nichž si psali poznámky
velcí čeští dirigenti, orchestrální party,
které mnoho pamatují, hudební rukopisy, které nikde jinde nenajdete.
15. 5. 2014 –30. 9. 2014 na I. balkonu,
1. 10. 2014–31. 12. 2014 na II. balkonu
hist. budovy ND
Causa: Nová země
O opeře českého avantgardisty Aloise
Háby na dnes nepředstavitelné téma –
drsná kolektivizace sovětské vesnice.
1. 10. 2014 –31. 12. 2014
na I. balkonu hist. budovy ND
7
TÉMA
>
Hilary Griffiths
Foto: H. Smejkalová
Nejvlastnější
pocit domova mám
v operních domech
Hudebním nastudováním Wagnerova
Tannhäusera byl
pověřen britský dirigent Hilary Griffiths,
žijící od roku 1976
v Německu. Stálým
návštěvníkům Státní
opery je dobře známý. Dosud zde řídil
zde přes 200 představení 24 různých
oper a nastudoval
dvanáct nových titulů, mj. v české premiéře Brittenovu Smrt
v Benátkách, která
akumulovala celou
řadu cen včetně dvojího titulu Nejlepší
inscenace roku.
8
Wagner svým hudebně dramatickým i teoretickým
dílem způsobil ve své době revoluci. Jaký význam
má podle vašeho názoru jeho dílo pro současnost?
Wagnerovy opery pojednávají o prazákladních otázkách lidské existence a sondují nejniternější všelidské
tužby a obavy. Ve světě zavaleném povrchností působí
Wagnerova díla jako připomínka zásadních hodnot lidského údělu a ukazují nám směr k zařazení vlastních
životních cest do obecnějšího všeplatného kontextu.
Jaké místo zaujímá Wagner ve vašem repertoáru?
Sám jsem se zpočátku věnoval dráze klavíristy,
a proto jsem k Wagnerovi došel až relativně pozdě.
V současné době už mám za sebou zkušenosti s dirigováním všech jeho vrcholných oper kromě Prstenu,
přičemž každé z těchto děl představuje pro dirigenta
jiný typ výzvy. Wagner je jedním z klíčových autorů
operního repertoáru a každá nová účast na ztvárnění
jeho díla mě tedy staví před vzrušující úkol – i proto
jsem velice vděčný panu Martinu Leginusovi za pozvání k nastudování této inscenace Tannhäusera.
V Praze uvádíme drážďanskou verzi. Pokud byste
se vy sám měl rozhodnout, zvolil byste drážďanskou, nebo pařížskou verzi?
Já mám popravdě řečeno drážďanskou verzi radši,
protože je jednolitější. V pařížské verzi sice najdeme jistý vklad v podobě efektní hudby, ta mi tu
však připadá jaksi nepatřičně, Wagner ji totiž složil
později, v době, kdy už se ve vývoji svého harmonického jazyka ocitl daleko vepředu. K jednomu
z prvních provedení Tannhäusera mimo Německo
došlo v listopadu 1854 v Praze (drážďanskou verzi
tehdy uvedlo Stavovské divadlo). Pan Matěj Dočekal,
vedoucí hudebního archivu Národního divadla, mi
vyhledal původní partituru k této inscenaci a také
některé z původních rukopisných partů! Spojnice
s dobovými provedeními mě odjakživa fascinují. Pan
Dočekal mi například už dříve ukázal původní partituru ke světové premiéře Nížiny od Eugena d’ Alberta
v Novém německém divadle (1903), z níž jsme pro
uvedení ve Státní opeře Praha (2003) rekonstruovali
originální tříaktovou verzi opery. A předtím, než jsem
zde dirigoval Florentinskou tragédii (1992), jsem měl
možnost v hudebním archívu ND prostudovat jednotlivé party, z nichž v Novém německém divadle dirigoval tuto svou operu Alexander Zemlinsky (1917).
V drážďanské verzi jsou – na rozdíl od pařížské
verze – vokální požadavky kladené na role Venuše
a Alžběty hodně podobné. V některých inscenacích
zpívá jedna sopranistka oba party jako dvojroli –
jako například Birgit Nilsson v Metropolitní opeře
v roce 1966 nebo Gwyneth Jones v bayreuthské
inscenaci z roku 1978. Jaký je váš názor na spojování těchto rolí?
HILARY
GRIFFITHS
V uplynulých dvaceti letech
zastával místo generálního
hudebního ředitele Symfonického orchestru a opery
v Řezně, byl šéfdirigentem
Státní opery Praha a opery
v Kolíně nad Rýnem, hudebním ředitelem opery
v Oberhausenu a Operního
festivalu v Eutinu a v letech
2009–2012 hudebním ředitelem a šéfdirigentem opery
ve Wuppertalu. Hostuje
na mnoha evropských operních scénách a v posledních
letech rovněž v Austrálii,
Jižní Americe a na Dálném
východě.
FOTO: H. SMEJKALOVÁ
Chápu-li tuhle operu jako příběh líčící dilemata, jimž musí čelit lidský jedinec, připadá mi
takové zdvojení matoucí a nepotřebné. Líbí se
mi také ten kontrast mezi vřelejším hlasem
Venuše (obvykle obsazovaným dramatickým
mezzosopránem) a chladnějším zvukem
mladodramatického sopránu v úloze Alžběty.
Dívám-li se však na tuto operu jako na psychogramatickou osobnostní studii nebo jako
na vizi utvářenou v Tannhäuserově mysli, pak
může být taková kombinace nadmíru účinná.
Německý muzikolog Carl Dalhaus napsal,
že Tannhäuser je jako Bludný Holanďan –
na obou leží kletba, z níž mohou být vysvobozeni jen obětí někoho jiného …
Téma vykoupení prostřednictvím ženské
postavy se vine napříč všemi Wagnerovými
operami. Mezi oběma zmíněnými operami
tedy existují jisté paralely, ovšem zatímco
kletba stíhající Holanďana sahá do dávných dob daleko před začátkem děje opery
a dozvídáme se o ní až ze Sentiny balady,
v Tannhäuserovi se většina děje soustřeďuje
právě na příčinné okolnosti hrdinova prokletí.
Zatímco Holanďanova kletba se jeví jako
důsledek jeho rozhodnutí zachránit svou loď
a posádku na moři, Tannhäuser se potýká
s nutností daleko hlubšího hledání smyslu
života i mravních a myšlenkových zásad, jichž
se nakonec musí dobrat.
Jak byste přesvědčil člověka, který nikdy
nebyl na Wagnerově opeře, aby do divadla
přišel – třeba právě na Tannhäusera?
Předně je třeba říci, že Wagner napsal řadu
opravdu skvělých melodií a že jedny z nejlepších najdeme právě v Tannhäuserovi. Ta opera
má nádhernou předehru a spoustu sborových
čísel patřících mezi skladatelovu nejkvalitněj10
ší hudbu vůbec. Textová stránka má u všech
Wagnerových oper zcela zásadní význam,
proto měli dříve mnozí diváci potíže s porozuměním jeho svrchovaně poetickým libretům.
Dnes máme při představení k dispozici
titulkovací zařízení, což neobyčejně napomáhá plnému pochopení opery. Je sice pravda,
že Wagner složil několik opravdu hodně
dlouhých oper, avšak ani Bludný Holanďan, ani
Tannhäuser či Lohengrin nepřesahují délkou
některé pozdní opery Verdiho – ba dokonce
například ani nezkrácenou verzi Così fan tutte!
Wagner napsal
řadu opravdu
skvělých melodií
a jedny z nejlepších
najdeme právě
v Tannhäuserovi …
Od roku 1992 jste byl v úzkém kontaktu se
Státní operou, kde jste nejprve nastudoval
Zemlinského aktovky Florentinská tragédie
a Trpaslík a poté deset dalších titulů. Na kterou z těchto inscenací vzpomínáte nejraději?
S velkým potěšením vzpomínám na nastudování Salome Richarda Strausse (1992).
Nečekaně úspěšná byla i Leoncavallova
Bohéma (2003) a pak je tu samozřejmě Brittenova Smrt v Benátkách a její česká premiéra
(26. 2. 2009). Já jsem ale měl a mám radost
z každého ze svých zdejších nových nastudování, zejména ve spolupráci s orchestrem
Státní opery, s nímž jsem si vytvořil zcela
mimořádný vzájemný vztah.
Zaznamenal jste za léta svého dirigentského
působení posun posluchačského vkusu –
a jaký?
Popravdě si myslím, že za posledních 30 let
došlo ve vkusu publika jen k překvapivě malému posunu. Preference kritiků a operních
dramaturgů se sice do značné míry rozrůznily, stále však zůstává v platnosti situace, kdy
se v Německu setkávají s bezproblémovým
(byť leckdy do jisté míry skeptickým) přijetím
i krajní polohy – ať už ve smyslu politickém,
fyzickém či ideovém – v pojetí inscenací,
zatímco v Americe je nepřípustná prakticky
jakákoli odchylka od standardních tradičních
inscenačních přístupů. V místech s vysoce
rozvinutými divadelními tradicemi, mezi něž
patří i Praha, pak existuje vyšší míra ochoty
přistoupit na operním jevišti k experimentování, přičemž publikum ovšem nakonec
vždycky touží po velkých hlasech, chce se
nechat dojímat výkony skvělých zpívajících
herců, vychutnávat si poslech vynikajících
orchestrů a sborů a kochat se pohledem
na krásnou výpravu a kostýmy! Pokud se jim
pak naskytne příležitost k setkání s inscenací,
v níž se tohle všechno spojí v jeden komplexní prožitek, je to z hlediska obecenstva ta
největší odměna.
Kdybyste byl znovu ve věku, kdy je třeba se
rozhodnout, čím byste se měl stát, co byste
zvolil nyní, po zkušenostech s hudebním
světem?
Opět hudbu a dirigování. Ta chvíle v mém životě, kdy jsem se rozhodl opustit svou dosavadní
dráhu koncertního klavíristy a soustředit se
na dirigování, pro mě byla zásadně důležitá.
Po univerzitních studiích matematiky jsem
dostal od otce pět let na to, abych poznal, jestli
dokážu být úspěšným hudebníkem, a protože
jsem odjakživa miloval divadlo, došlo mi, že
ideální profesí je pro mě povolání operního dirigenta. Jako mladík jsem se trochu seznámil
i s herectvím a hrozně rád bych v tom tenkrát
byl pokračoval, ovšem hudba u mě dostala
provždycky přednost.
Jste Angličan, narodil jste se v Leaminton
Spa u Stratfordu nad Avonou, ale od roku
1976 žijete v Německu, v Kolíně nad Rýnem.
Nestýská se vám po Anglii?
To víte, že se mi stýská, ale můj bratr žije
v jižní Anglii a staršího syna mám v Londýně, takže tam pravidelně zajíždím. A Kolín
je skvělé město s perfektním silničním,
železničním i leteckým spojením do všech
možných míst. Jednou z velkých radostí práce
v hudební oblasti je fakt, že člověk může zajet
do kterékoli země světa a prostřednictvím
svého interpretačního výkonu tam okamžitě
navázat bezprostřední komunikaci s místními
lidmi. Opera je dnes absolutně mezinárodní
umění, a přestože jsem hrdý na to, že jsem
Brit, ten nejvlastnější pocit domova mám
v operních domech a koncertních síních,
kde se mi dostává výsady provozovat hudbu
v součinnosti s vynikajícími hudebníky,
zpěváky a manažery, kteří zasvětili své životy
hudbě a opernímu umění.
Připravila Jitka Slavíková
Opera
OPERA > ???
á
v
o
c
u
ur
K
a
n
Ja zosoprán Berlin
Y
V
O
T
4
R
1
A
0
Z
2
O
Y
N
M
I
N
E
Z
O
R
NA
mez he Oper
sc
Deut
Adam
tktaon
e
h
c
Pla basbary r
e
atsop
a
t
S
er
Wien
FOTO: A. DROBEK A I. SOCHOROVÁ
adle
v
i
d
ém
k
s
v
o
Stav
e
v
014
2
a
n
d
27. le
dra
rt Jin divadla
e
b
o
ního
ent: R
Dirig tr Národ
es
Orch
Mediální partneři Opery Národního divadla a Státní opery:
Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly, Český rozhlas 3 – Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz, Pražský telegraf
OPERA > PREMIÉRA
2
Dirigent: Hilary Griffiths
Režie: Andrejs Žagars
Scéna: Reinis Suhanovs
Kostýmy: Kristine Pasternaka
Světelný design: Kevin Wyn Jones
Sbormistr: Pavel Vaněk a Adolf Melichar
Dramaturgie: Beno Blachut ml.
Osoby a obsazení
Hermann:
Oleg Korotkov / Jiří Sulženko
Tannhäuser:
Daniel Frank /John Treleaven
Wolfram von Eschenbach:
Miguelangelo Cavalcanti / Svatopluk Sem
Walther von der Vogelweide:
Richard Samek / Martin Šrejma
Biterolf:
Zdeněk Plech / Roman Vocel
Heinrich der Schreiber:
Václav Lemberk / Václav Sibera
Reinmar von Zweter:
Miloš Horák / Ladislav Mlejnek
Alžběta:
Dana Burešová / Adriana Kohútková
Venuše:
Jolana Fogašová / Veronika Hajnová
Mladý pastýř: Blanka Jílková /
Markéta Panská / Lenka Pavlovič
Tannhäus
Richard Wagner
1
Sbor Státní opery
Orchestr Státní opery
Premiéry:
11. a 14. ledna 2014,
Státní opera
5
Daniel Frank a Dana Burešová
John Treleaven
3 Miguelangelo Cavalcanti a Adriana Kohútková
4 Jolana Fogašová
5 Oleg Korotkov a Daniel Frank
6 Zprava Daniel Frank, Miguelangelo Cavalcanti, Zdeněk Plech,
Miloš Horák, Václav Sibera a Richard Samek
7 Jolana Fogašová a Daniel Frank
1
2
12
3
ser
6
4
7
13
OPERA > POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 12–13
Řekli o Tannhäuserovi
Daniel Frank (Tannhäuser)
Adriana Kohútková (Alžběta)
Švédský tenorista Daniel Frank zpíval roli Tannhäusera v roce 2013
několikrát: v květnu v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu, v červenci v Kolumbii, v Teatro Jorge Eliecer Gaitan v Bogotě, a to s Venezuelským symfonickým orchestrem Simóna Bolívala pod taktovkou
Gustava Dudamela, a v srpnu v Limě. V dubnu 2014 tuto roli ztvární
v Královské švédské opeře ve Stockholmu v hudebním nastudování
Petera Schneidera.
Jak vzpomínáte na Tannhäusera pod taktovkou Gustava Dudamela?
Gustavo Dudamel k dílu přistoupil s mnohem větším důrazem na jeho
orchestrální stránku, nikoli tedy čistě jako k opernímu kusu. Úžasně
dobře se s ním pracuje. Kromě toho, že je velký hudebník, je i otevřený a laskavý člověk – ovšem pokud se vám k němu podaří proniknout
přes jeho ochranku. Všechny zpěváky čekala v Bogotě opravdová dřina.
Hlavně kvůli nadmořské výšce, nedostatku kyslíku a velice suchému
vzduchu. V důsledku toho všeho to pro nás vlastně bylo skoro dvakrát
obtížnější než zpěv v „normálních“ podmínkách.
Co vás na postavě Tannhäusera nejvíc fascinuje?
Tannhäuser je zvláštní chlapík. Tak je to ale vlastně se všemi Wagnerovými hrdiny. Vezměte si například Siegmunda a Sieglindu – jsou
dvojčata, jsou do sebe zamilovaní a mají spolu dítě. Až takhle deformovaný sice Tannhäuser není, i jím však zmítají podobně vypjaté
krajní polohy. Vypjatá je jeho láska, jeho hněv i jeho zármutek. To ho
podle mě také nakonec zahubí. Vždyť on vlastně umírá na zlomené
srdce. Anebo ho dost možná ničí šílenství. Je na divákovi, aby si to
přebral sám pro sebe. Tannhäuserova smrt – pokud k ní tedy v tom
kterém nastudování dojde – není tak jednoznačná jako třeba v případě
Carmen. U té je nůž, který ji probodne, v zásadě neoddiskutovatelný –
jenomže co smrt takového Milese v Brittenově Utahování šroubu? Tam
je situace stejná jako u Tannhäusera. Kdybych ale měl označit jediný
aspekt, kvůli kterému tuto roli tak rád zpívám, byl by to onen nádherný
pocit naprostého vyčerpání, který mi její provádění navozuje. Ve scéně
s Wolframem ve finále opery ze sebe vyždímám poslední částečku
energie, kterou jsem ještě schopen vydolovat. Občas ze sebe zkrátka
rád vydám všechno. V běžném životě si člověk něco takového dovolit
nemůže, ale když se stanete Tannhäuserem, chováte se tak, protože už
jste zkrátka takový.
Sólistka opery Slovenského národního divadla je stálým hostem pražských operních scén i koncertních síní. Úspěšnou Elsou z Brabantu se
stala v nové inscenaci Lohengrina Andrejse Žagarse ve Slovenském národním divadle v květnu 2013. Její druhou wagnerovskou rolí je Alžběta.
Která z těchto rolí je vám bližší a proč?
Musím přiznat, že to je pro mne velké dilema. Elsa mi otevřela cestu
a srdce k Wagnerovi. Obohatila mě o nový hudební i interpretační rozměr:
Elsa je mladá dívka, toužebně očekávající svého rytíře – zachránce,
nicméně navzdory své něze vyžaduje plný hlas zralé zpěvačky. Part Alžběty je rozsahem o něco skromnější, ale postava je citově vyspělejší a zásadovější. Už teď vím, že bude těžké dát přednost jedné či druhé postavě.
John Treleaven (Tannhäuser)
Britský tenorista John Treleaven se na mezinárodní scéně prosadil
zejména jako wagnerovský pěvec. Tristana, Lohengrina, Siegmunda,
Siegfrieda, Parsifala, Walthera von Stolzinga či Tannhäusera zpíval
na velkých scénách včetně Wiener Staatsoper, londýnské Covent
Garden, Bayerische Staatsoper v Mnichově, Los Angeles Opera, Lyric
Opera Chicago ad.
Jaké místo má Tannhäuser ve vašem obsáhlém wagnerovském
repertoáru?
To je velmi jednoduché – Tannhäuser byl mým prvním setkáním
s Wagnerem! Byl jsem ještě kluk, když jsem v rodném Cornwallu zažil
pocit naprostého uchvácení sílou zvuku jeho orchestru, ale i celkovou
velkolepostí té hudby. Už tenkrát jsem zatoužil tuto operu dirigovat!
Od té doby jsem měl tu čest podílet se na řadě krásných inscenací
tohoto veledíla, o němž se paradoxně ví, že sám Wagner s ním nikdy
nebyl stoprocentně spokojený. Tannhäuser je herecky úžasně přitažlivá a složitá postava, plná vnitřních rozporů a pochybností, jaké ostatně
zažívají i sami umělci. Vokální interpretace role je spojena s množstvím složitých nástrah a pro zpívajícího herce znamená obrovskou
výzvu. Na zdejší pražskou inscenaci v nastudování mého přítele a kolegy Hilaryho Griffithse se ohromně těším.
Dana Burešová (Alžběta)
Sólistka Opery Národního divadla Dana Burešová zpívala na scéně Národního divadla roli Siegrune ve Valkýře (2005). V roce 2007 nastudovala
roli Alžběty pro novou inscenaci režiséra Ladislava Štrose v Národním
divadle Brno; za vynikající ztvárnění této role získala Cenu Thálie 2008.
Změnilo se nějak vaše pojetí této role?
Určitě se nedozvíte, že má Alžběta „vyzrála“ nebo že jsem „pochopila
hloubku jejích úvah“. Mám stále stejnou představu charakteru a myšlenkových pochodů, které ji vedou celým příběhem. Jen tam, kde jsem se změnila já, se mohla změnit má Alžběta. A jaká bude na jevišti? Zatím jsme
ve stádiu zkoušek a hledání společné řeči a výrazových prostředků. Taková
divadelní kuchyně. Těším se, že výsledek přinese radost mně i divákům.
Jolana Fogašová (Venuše)
Slovenská sopranistka Jolana Fogašová je od roku 1993 stálým hostem
opery Slovenského národního divadla v Bratislavě a Národního divadla
v Praze. V bratislavské inscenaci Lohengrina Andreje Žagarse (květen 2013)
zpívala roli Elsy z Brabantu, v pražském Tannhäuserovi je Venuší. Na jedné
straně čistá, nevinná Elsa, na straně druhé smyslná vášeň Venuše.
Jak vnímáte tento velký kontrast a v které poloze se cítíte lépe?
To je jako Carmen a Panna Orleánská, které mám v repertoáru už několik
let. V každé postavě, kterou zpívám, je i kousek ze mne, všechny mi jsou
svým způsobem blízké. Miluji na jevišti kontrasty, protože nás umělce
inspirují a nutí hledat neustále nové výrazové interpretační prostředky.
Wagner je nejen úžasný skladatel, ale i psycholog. Pan režisér Andrejs
Žagars vidí v obou – v Else i Venuši – především přirozenost postavy jako
takové a tam nás interprety i směřuje. Žádné operní klišé v hereckém
projevu, ale psychologie postavy a její přirozený život na jevišti. Tento
postoj je mi velmi blízký, protože v každé postavě, kterou ztvárňuji, hledám
její skutečný charakter, snažím se ji oživit a divákovi přiblížit. Tím jsme my
umělci vlastně jedineční. Alternanti zpívají tentýž text, tatáž slova, tutéž
melodii, se stejným dirigentem a režisérem – a přece je konečná podoba
postavy rozdílná. Na Venuši se velmi těším, je nejen vášnivě smyslná, ale
i velmi empatická, inteligentní žena, která ví přesně, co v životě chce.
Svatopluk Sem (Wolfram von Eschenbach)
Wolfram von Eschenbach je čtvrtou wagnerovskou rolí Svatopluka
Sema – po Melotovi v Tristanu a Isoldě (Státní opera Praha, 2010),
Klingsorovi v Parsifalovi (Národní divadlo, 2011) a Královském hlasateli v Lohengrinovi (Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, 2013).
Nyní tedy role Tannhäuserova věrného přítele Wolframa.
Jak se vám Wolfram zpívá?
Považuji Wolframa za jednu z nejkrásnějších wagnerovských rolí pro
baryton. Ostatně celá opera je opravdu úžasně napsaná, ansámblové i sólové vystupy jsou téměř dokonalé. Je pro mě velkou výzvou, abych part
Wolframa, který je po vokální stránce hodně obtížný, zvládl co nejlépe.
sla
14
OPERA > UVÁDÍME
Leoš Janáček
Její pastorkyňa
Dirigent: Robert Jindra
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Daniel Dvořák
Pohybová spolupráce: Števo Capko
1
Kostelnička:
Eva Urbanová
Jenůfa:
Dana Burešová / Maida Hundeling
Laca:
Peter Berger / Jaroslav Březina
Števa:
Aleš Briscein / Richard Samek
Stařenka Buryjovka:
Yvona Škvárová / Lenka Šmídová
Obnovená inscenace
k Roku české hudby:
31. 1., 8. 2., 13. 4.
a 22. 5. 2014,
Národní divadlo
Inscenace vznikla v koprodukci
s Opera Ireland Dublin a Latvias
Nacionalas Opera Riga
2
4
3
5
Lenka Šmídová, Aleš Briscein, Eva Urbanová
a Dana Burešová
2 Dana Burešová a Eva Urbanová
3 Závěrečná scéna
4 Dana Burešová
5 Aleš Briscein
Foto: F. Ortmann a H. Smejkalová
1
15
KRÁSY ČESKÉ OPERY
Opera Národního divadla vydává u příležitosti
Roku české hudby stylový kapesní kalendář na rok 2014
s názvem Krásy české opery.
V kalendáři najdete všechny termíny premiér a repríz českých oper na repertoáru Národního divadla
stejně jako termíny mimořádných koncertů a výstav
s operní tematikou, které pro vás Opera Národního
divadla připravila. Kalendář ovšem může sloužit
i jako váš osobní diář. Kromě toho vás náš kalendář
měsíc po měsíci provede nejdůležitějšími událostmi
spojenými s historií Opery Národního divadla a české hudby. A aby také bylo na co se dívat, doprovodili
jsme kalendář krásnými dobovými fotografiemi
slavných pěvkyň Národního divadla v rolích českého
operního repertoáru. Objevíte tu nejen Emu Destin-
novou jako Libuši, Jarmilu Novotnou jako Mařenku
či Marii Podvalovou jako Emilii Marty, ale také řadu
dalších dam jako např. Bertu Foersterovou-Lautererovou, Adu Nordenovou, Marii Tauberovou, Pavlu
Vachkovou, Otu Horákovou či Marii Budíkovou, které
svým uměním a krásou zdobí dějiny našeho divadla.
Kalendář Krásy české opery dostanete v předprodeji ND do konce ledna 2014 zdarma jako dárek
při zakoupení vstupenek na libovolné představení
české opery v ND, nebo si jej můžete v předprodeji
ND samostatně zakoupit.
Každé pondělí čtěte v Respektu
Erik Tabery
Nositel Ceny Toma Stopparda
■ Komentáře politického dění
■ Informace ze světa státníků
■ Každý týden nové informace
z nezávislých zdrojů
ERIK_180x85,5.indd 1
ww
t.cz
pek
w.res
30.6.2011 22:04:46
Činohra
15. ledna 2014 slaví
David
Prachař
neuvěřitelné 55. narozeniny
Hamlet, Faust, Cyrano, Coriolanus, Trigorin, Král Lear …
A také Vepř a nebo Moucha. A kromě Národního divadla
kdysi Divadlo S. K. Neumanna, Divadlo Komedie a dnes třeba
NoD – Roxy. Široký umělecký záběr absolventa pražské
DAMU, několikanásobného držitele herecké Ceny Alfreda
Radoka, známého filmového i televizního herce, režiséra,
improvizátora se schopností přikovat do sedaček stovky
diváků přesahuje hranice jednoho divadla a žánru. Jeho
první příležitostí v Národním divadle byl Cyrano v roce 2002
(hraje do dnešního dne!); od té doby zde ztvárnil celkem
dvaadvacet výrazných rolí, v nichž uplatnil svůj dramatický i komediální talent. Daří se mu v klasických titulech
stejně jako v moderním repertoáru, což mohou diváci
posoudit například na reprízách Stroupežnického
Našich furiantů, Čechovova Racka, Beckettova Čekání
na Godota, Ionescova Nosorožce a nové také Drábkova-Šamberkova Jedenáctého přikázání.
Davida Prachaře jako
Bérengera v Nosorožci můžete vidět
21. 1., 16. 2, 16. 3. a 2. 4. 2014
na Nové scéně
„Dadů. Tady mi vykolíkovali kus papíru, abych Ti napsal
něco od srdce. K narozeninám. Různě jsem se poptával,
kolik že Ti je a lidi toho dost nakecaj. No nic. Já Ti hlavně
děkuju. Jsi mým nejfrekventovanějším kolegou, nevím,
jak jsem si to zasloužil, ale je to tak. Byl jsem Ti bratrem,
Estragonem, přítelem i čertem. Čím Ty jsi pro mě, Ti řeknu
někde u dobrého vína, neboj, nic intimního to nebude. Ale
vím, že když Ti „dám voko“, a Ty víš jaký, nenecháš mě napospas nápovědě a hezky za ručku mě vyvedeš z úskalí.
Takže ještě jednou děkuju, přeju Ti prostořekými ústy
Mouchy z Přikázání mnoho let «na hov..»
a opatruj se, divochu.“
David Matásek
×
David Prachař
Foto: M. Kámen
Mediální partneři Činohry:
Činohra ND je členem UTE
17
2
ČINOHRA > PO PREMIÉŘE
Igor Orozovič
Magdaléna Borová
3 Igor Orozovič
4 Antonie Talacková
5 Radúz Mácha
6 Tatjana Medvecká a Igor Orozovič
7 Petr Motloch
8 Kateřina Holánová, Ondřej Pavelka a děti
9 Eva Salzmannová, Igor Orozovič a Jaromíra Mílová
Foto: V. Kronbauer
1
2
Josef Kajetán Tyl
Režie: Jan Antonín Pitínský
Dramaturgie: Daria Ullrichová
Scénografie: Ján Zavarský
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Tomáš Jeřábek a Matěj Kroupa
Výtvarná spolupráce: Tereza Rullerová
Strakonick
1
Lesana: Johanna Tesařová
Bělena: Kristina Lukešová j. h. /
Kristina Sitková j. h.
Rosava: Taťjana Medvecká
Divuka: Jaromíra Mílová
Mihulice: Eva Salzmannová
Kalafuna: Ondřej Pavelka
Kordula: Kateřina Holánová /
Hana Igonda Ševčíková
Švanda: Igor Orozovič
Tomáš: Jan Hartl
Koděra: Oldřich Vlček
Šavlička, Mikuli: Petr Motloch
Trnka: Vladislav Beneš
Dorotka: Magdaléna Borová
Nalejváček: Petr Pelzer
Vocilka: Karel Dobrý / Filip Kaňkovský
Král Alenoros: Alexej Pyško
Zulika: Antonie Talacková
Alamir: Radúz Mácha
Uvádíme:
19. a 30. ledna 2014
Národní divadlo
Více fotografií najdete na www.facebook.com/cinohraND
Videotrailer k inscenaci na
www.cinohraND.cz
6
18
7
3
ký dudák
4
8
5
9
19
ČINOHRA > UVÁDÍME
František Ferdinand Šamberk
Jedenácté přikázání
aneb Mucholapka
Režie: David Drábek
Dramaturgie: Iva Klestilová
Scénografie: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Simona Rybáková
Hudba a hudební spolupráce: Darek Král
Choreografie a pohybová spolupráce:
Henrieta Hornáčková
Jiří Voborský, soukromník:
Saša Rašilov
Emma, rozená Králíčková, jeho manželka:
Martina Preissová
Františka, služka u Voborského:
Pavla Beretová
Jičínský, major ve výslužbě:
David Matásek
Vojtěch, sluha Jičínského:
Jiří Panzner j. h.
Emanuel Střela, úředník:
Jan Bidlas
Beránek, profesor:
Martin Pechlát
Jehuda Králíček, statkář:
Zdeněk Maryška j. h. / Petr Čtvrtníček j. h.
Veronika, jeho manželka:
Jana Boušková
Julie, jejich dcera:
Jana Pidrmanová
Ferdík, kupecký mládenec:
Vladimír Jopek j. h.
Moucha:
David Prachař
Napsali o nás
Z více než sto třicet let staré frašky Jedenácté
přikázání zůstala na scéně pražského Stavovského
divadla sotva zápletka. Zato se po scéně ve zběsilém tempu prohání několik vskutku originálních
komických figur, které svědčí o tom, že herci
národní činohry ještě nezapomněli řemeslo. Pro ně
a pro režiséra inscenace Davida Drábka je oblíbená
měšťanská situační fraška z roku 1882 vlastně jen
záminkou k nespoutané hře s postavami Františka
Ferdinanda Šamberka, dobovými kontexty i volnými
asociacemi a bizarními nápady.
(…)
Velkým překvapením inscenace je komediální talent
Martiny Preissové. Voborského sexuálně frustrova-
Uvádíme:
19. a 31. ledna 2014
Stavovské divadlo
Marie Reslová, Hospodářské noviny, 27.11. 2013
>
David Prachař jako Moucha
>
Více fotografií ze zkoušení najdete
na www.facebook.com/cinohraND
Videotrailer k inscenaci na
www.cinohraND.cz
>
Jana Pidrmanová, Martin Pechlát, Martina
Preissová, Pavla Beretová, Jiří Panzner,
David Matásek, David Prachař, Petr Čtvrtníček,
Jana Boušková, Jan Bidlas a Saša Rašilov
Martina Preissová a Saša Rašilov
Foto: P. Hejný
20
nou manželku Emmu hraje jako těžkou neurotičku
obdařenou zábavnými tiky. Nedospělé stvoření
vypiplané bohatými rodiči v umělém světě dobřichovické vily se pak konečně „najde“ v roli dítěte,
kterou sehraje pro manželovu záchranu. Drábek
podváděné manželce také připsal jednu ze svých
nejlepších hlášek: „Co by lidé v Africe dali za naši
lásku!“ Půvabné postavy Emmy a její sestry Julie
dotvářejí vynikající kostýmy Simony Rybákové, které
vtipně využívají vzorů a tvarů kubistického porcelánu. Drábek není jen režisér, ale především originální
autor, divadelník, který vše podřizuje své imaginaci.
ČINOHRA > PŘIPRAVUJEME
Molière
Tartuffe
Překlad: Vladimír Mikeš
Režie: Gábor Tompa
Dramaturgie: Martin Urban
Scéna a kostýmy: Judit Dobre-Kothay
Paní Pernellová, matka Orgona
Jaromíra Mílová
Orgon, manžel Elmíry
David Prachař
Elmíra, druhá manželka Orgona
Kateřina Winterová
Damis, Orgonův syn z prvního manželství
Filip Rajmont
Mariana, Orgonova dcera
z prvního manželství
Jana Janěková ml.
Valér, Marianin nápadník
Radúz Mácha
Kleantes, Orgonův švagr
Petr Motloch
Tartuffe, svatoušek
Karel Dobrý j. h.
Dorina, Marianina komorná
Lucie Žáčková
Pan Loyal, soudní vykonavatel
Václav Postránecký
Laurent neboli Vavřinec, sluha Tartuffův
Jan Bidlas
Molièrova komedie dnes vlastně na první pohled jako
komedie nepůsobí. Nepůsobí, ale je jí, přestože žánrové označení je vlastně historické. Je komedií, která
otevírá celý mechanismus manipulace a pokrytectví
v jeho zoufalé směšnosti, trapnosti. Mechanismus
skrytý pod jednáním postav zcela vykolejených ze své
běžné existence, ohrožených něčím zcela nepravděpodobným, ale o to hrozivějším. Komičnost střídá smrtelné ohrožení. Tato kombinace je jedním ze zdrojů
síly, dynamiky a zábavnosti této „věčně“ nové hry.
Činohra ND uvede Tartuffa na scéně Stavovského divadla po šestadvaceti letech v režii Gábora Tompy. Je
to režisér maďarské národnosti žijící v Rumunsku, kde
je v Kluži-Napoce šéfem Maďarského státního divadla
v Kluži. Našim divákům není neznámý: je to tentýž
režisér, který na Nové scéně vytvořil před dvěma lety
úspěšnou inscenaci Ionescova Nosorožce a který byl
v roce 2009 oceněn na Plzeňském mezinárodním
festivalu za skvělou inscenaci Born For Never. Tompa
často pracuje ve Francii a jeho pohled na její klasické
dědictví se vymyká našim i francouzským stereotypům. Je zcela neotřelý a výrazně jiný než to, nač jsme
u nás i z poslední doby zvyklí. Bude pracovat s vynikajícími herci. Titulní roli ztvární Karel Dobrý a spolu
s ním se představí David Prachař, Kateřina Winterová,
Lucie Žáčková a další. Premiéra na konci února slibuje
nepochybně mimořádný zážitek.
Martin Urban
>
Premiéra:
27. února 2014
Stavovské divadlo
Molièrova komedie nazvaná původně Tartuffe aneb
Svatoušek se hraje po celém světě v určitých vlnách.
Ani naše země v tom není výjimkou. Jsou období, kdy
o ni divadla nezavadí, a naopak období, kdy se hraje
velice často. Zdá se, že naše momentální společenské
rozpoložení vede dnes divadla k tomu, že se o tuto
klasickou komedii zajímají intenzivněji.
Slovo „tartuffe“ je dnes součástí běžné francouzštiny,
označuje „pokrytce, který si hraje na vznešeného.
Je výtečný společník a je stále připraven – pomoci
vám doma, v práci, v posteli … Kdekoli a kdykoli si
vzpomene.“ A kdekoliv a kdykoliv jste ochotní, vstřícní
k manipulaci. „Tartuffe“ se stal synonymem pro manipulaci s myšlenkami, city, vírou, lidmi. Synonymem
pro vymývání mozků, okrádání lidí o jejich osobnost
i majetek pod rouškou čistoty, svatosti, dobra – pokud
možno pro všechny zúčastněné. Autor v této komedii
zachytil něco, co se stále v lidské společnosti opakuje,
jakkoliv to všem připadá poznané, odhalené, překonané a skoro až banální. V šedesátých letech 17. století,
kdy Molière Tartuffa napsal, jej tato komedie málem
stála svobodu a existenci. „Boje o Tartuffa“ jsou stejně
významným pojmem jako hra sama i její titulní hrdina.
Tehdy Molière narazil na vzrůstající manipulativní
a pokryteckou moc církve, kterou svojí komedií úmyslně napadl. Dnes je Tartuffe možným reprezentantem
podstatně širších a početnějších struktur. Ale reprezentant stále živý, velice výrazný a přitažlivý. Čeká jen
na „masku a kostým“, které si nasadí.
Kostýmní návrhy
Judit Dobre-Kothay
>
První čtená zkouška na jevišti
Stavovského divadla
21
ČINOHRA > PŘIPRAVUJEME
Johannes Urzidil / David Jařab
Kvartýr
Hrají: Natálie Řehořová j. h.,
Jana Pidrmanová, Martin Pechlát,
Jana Preissová, Jan Kačer,
Eva Salzmannová, Milan Stehlík,
Jiří Černý j. h., Hana Igonda Ševčíková
Premiéra:
13. března 2014
Nová scéna
Člověk může být násilím donucen opustit domov, kde se narodil nebo domov, který si
vybral k životu, nebo se může sám rozhodnout učinit tak ze své vlastní svobodné vůle.
V každém případě však to, co dělá z člověka emigranta, je ztráta jeho domova, ať už je
to následkem jeho osobního rozhodnutí nebo dílem osudu. Emigrant si nese svůj domov
s sebou ve svém srdci, když odchází za hranice, a je s tímto domovem spjat všemi svými
myšlenkami a činy. Země, v níž svoboda a humanita přestaly být považovány za důležité,
vždy ztrácí ty nejlepší ze svých občanů, protože není pochyb, že ty nejhorší a nejpochybnější elementy se přizpůsobí ztrátě svobody a zaslouží si pak nejvyššího soucitu ti lidé,
které násilí přiměje zůstat v zemi, kde ztráta svobody nabyla moci.
Johannes Urzidil: Hollar. A Czech Émigré in England. Londýn 1942, s 11
FOTO: ARCHIV
Režie a divadelní adaptace: David Jařab
Dramaturgie: Iva Klestilová
Scéna: David Jařab
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: Petr Haas
Johannes Urzidil (1896–1970) studoval v Praze germanistiku, slavistiku (ovládal češtinu) a dějiny umění. Byl přítelem F. Kafky a F. Werfela.
V letech 1922–1933 působil jako tiskový rada německého velvyslanectví,
oženil se s Gertrudou Thiebergerovou, dcerou pražského rabína, a roku
1939 emigroval do Anglie. Usadil se v USA a spolupracoval s Hlasem
Ameriky.
Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka,
jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré
vybavení, ale i peníze. Náhlé a ničím nezasloužené štěstí najednou začne
nabývat až hororových obrysů. Služka si do bytu nastěhuje svoji sestru,
která jí se svým nacistickým milencem začne ničit život. A zatímco jsou
z domu pozvolna odváděni židé, sestra si užívá peněz a cizího majetku.
Tragické finále je pak jen zoufalým pokusem člověka, který se snaží najít
východisko z beznaděje.
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij
Les
Režie: Michal Dočekal
Scéna: David Marek
Kostýmy: Zuzana Krejzková
Hudba: Ivan Acher
Dramaturgie: Jan Tošovský
Gurmyžská: Iva Janžurová
Bulanov: Igor Orozovič
Vosmibratov: Vladislav Beneš
Petr: Filip Kaňkovský
Axjuša: Pavla Beretová
Karp: Ladislav Mrkvička
Ulita: Johanna Tesařová
Nešťastlivec: Igor Bareš
Šťastlivec: Vladimír Javorský j. h.
Premiéra:
19. března 2014
Stavovské divadlo
Ostrovského groteskní komedie
neztratila nic na své aktuálnosti.
Ohniskem hry je spor o les. Zatímco pro bohatou majitelku panství
Raisu Gurmyžskou představuje
les pouze šanci jak rozmnožit
majetek a získat mladého milence,
pro bezskrupulózního obchodníka
Vosmibratova je les pouze byznys.
Druhou, neméně významnou linii
hry tvoří postavy dvou potulných
herců Nešťastlivce a Šťastlivce.
Jejich život je naplněn ideály,
které mohou v době, které vládne
technokratický přístup k životu
a hodnotám, jen stěží uspět. Vypočítavost, intriky, měnící se hodnoty
i konvence jsou témata, která Ostrovského hře dominují.
>
Iva Janžurová
Foto: J. Šimandl
22
ČINOHRA > ZPRÁVY
KLUB PŘÁTEL ČINOHRY
Vážení členové KPČ,
nabízíme Vám možnost
zhlédnout v lednu 2014
tato představení
s 50% SLEVOU:
Rozhovory s dědečkem
E. Ionesco
sebe sama a své poslání, ale i jakými osobními, profesionálními a dobovými boji procházel. V neformálním
vyprávění září Lukavského jemný humor, jeho postřeh
a schopnost ve zkratce vystihovat situace.
>
Karmelitánské nakladatelství a Národní divadlo
pokřtily mimořádně úspěšnou knihu Kláry Lukavské,
vnučky Radovana Lukavského. Křest se uskutečnil
28. listopadu 2013 ve foyer na 1. galerii historické
budovy. Kniha Rozhovory s dědečkem nabízí velmi
reálný vhled do vnitřního světa Radovana Lukavského. Odhaluje, co tuto osobnost české kultury utvářelo
a formovalo, to, jak Lukavský během života chápal
Kmotra knihy herečka Jana Boušková, Klára Lukavská
a umělecký šéf Činohry ND Michal Dočekal
Foto :H. Smejkalová
NOSOROŽEC
Jedna ze základních divadelních her 20.
století, která vznikla na pomezí divadla
absurdity, existenciálního dramatu,
klasické frašky a burlesky. V hlavní
roli David Prachař v režii mezinárodně
uznávaného Gábora Tompy.
Pro členy KPČ uvedeme v úterý
21. ledna 2014 v 19 hodin, Nová scéna
A. P. Čechov
STRÝČEK VÁŇA
Čteme divadlo!
Pro nové členy Knižního klubu jsme se začátkem nového roku připravili překvapení – prvních deset lednových
nováčků získá zadarmo kalendář Činohry ND, který pro
nás připravil Mecenášský klub ND a o němž se více dočtete na straně 37. Napište nám, přihlaste se do klubu,
získejte řadu výhod (kromě předplacených programů za garantované ceny také pravidelný newsletter
a další knižní prémie, plus poštovné zdarma), zaplaťte
členský poplatek – a kalendář je váš (připravíme vám
ho k osobnímu odběru, zasílání není možné). Další informace o členství v Knižním klubu Činohry ND najdete
na webu činohrand.cz v sekci Knižní klub, ve starších
číslech časopisu ND nebo na vyžádání na adrese
[email protected].
Nedožité narozeniny Milana Lukeše
Milan Lukeš (14. 12. 1933–22. 9. 2007) by se v prosinci dožil 80 let.
Pracoval v divadelní redakci Orbisu, od roku 1960 jako redaktor a v letech 1964–1970 jako šéfredaktor časopisu Divadlo. Od roku 1986 byl
profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od 2. 12. 1985
se stal šéfem Činohry ND, 5. 12. 1989 byl jmenován ministrem kultury
ČR, od roku 1990 zastával post místopředsedy vlády ČR. V květnu
1994 byl jmenován do Rady ND. Byl znalcem anglického a amerického
divadla a dramatu. Překládal odbornou literaturu a dramata, věnoval
se teorii dramatu a kriticky sledoval české divadlo. Vzpomínáme.
Toužení, zklamání, naděje, zlost. Pocity,
které provázejí člověka od chvíle, kdy
si začne plně uvědomovat, že mu
život protéká mezi prsty. Ideje a ideály
zmizely. Čekáme. Na štěstí, na změnu,
na smrt. A doufáme, že nakonec zvítězí
pravda a láska nad lží a nenávistí. To
platilo před sto lety stejně, jako dnes.
V režii Michala Dočekala hrají: František Němec, Iva Janžurová, Igor Bareš,
Martin Pechlát, Saša Rašilov, Lucie
Žáčková, Kateřina Holánová, Johanna
Tesařová a další.
Pro členy KPČ uvedeme ve středu
29. ledna 2014 v 19 hodin,
Stavovské divadlo.
W. Shakespeare DERNIÉRA
TROILUS A KRESSIDA
Nenechte si ujít poslední uvedeni
ve středu 15. ledna 2014 v 19.00,
Národní divadlo!
Na jednu legitimaci si můžete
za zvýhodněnou cenu zakoupit dvě
vstupenky.
Těšíme se na setkání v hledištích
našich divadel!
REZERVACE VSTUPENEK:
Jana Tycová
Obchodní oddělení ND
[email protected]
tel.: +420 224 901 419
Dopis: Obchodní oddělení,
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1
23
SPŘÁHNUTI
S MÚZAMI
již od roku 2001
Balet
Sergej Prokofjev
Romeo a Julie
Žal Juliin a bolest Romeova
Choreografie a režie: Petr Zuska
Dirigent: Václav Zahradník / Sergej Poluektov
Scéna: Jan Dušek
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska, Pavel Dautovský
Asistenti choreografa: Tereza Podařilová, Alexej Afanassiev,
Michaela Černá, Radek Vrátil
Hraje Orchestr Státní opery
Tančí sólisté a soubor Baletu ND
Uvádíme:
25. 1. , 11. a 13. 2. 2014
ve Státní opeře
Nové nastudování baletu Romeo a Julie v pražské Státní opeře
dává přiléhavé odpovědi na podněty hudby Sergeje Prokofjeva,
ale zároveň přichází i s originálním výkladem shakespearovského
příběhu. V očích choreografa Petra Zusky je svět příběh a maska. Příběh se rodí mezi ústy muže a ženy, která se k sobě blíží
v polibku. Obrovské černé siluety jejich profilů umístil na horizont
scénograf Jan Dušek. Škvírou mezi ústy vstupuje královna Mab –
známá postava ze zmínky v monologu Shakespearova Merkucia.
Zuska zmínku rozšířil na hybatelku děje a antagonistku mnicha
Lorenza – bojují spolu o nadvládu nad příběhem. Svět je tak
v Zuskových očích také střetem ženského a mužského principu, střetem živlu nezkrotné a nevypočitatelné imaginace
s principem harmonie.
Nina Vangeli, Hospodářské noviny, 19. 11. 2013
×
Andrea Kramešová, Francesco Scarpato, Miho Ogimoto
Foto: M. Divíšek
BALET > HVĚZDNÉ HOSTOVÁNÍ
Les Ballets Bube
… aneb mistři tanečního jeviště opět v Praze
Tančí:
JIŘÍ BUBENÍČEK
Principal dancer, Semperoper Ballett,
OTTO BUBENÍČEK
Principal dancer, Hamburg Ballett
a
Iana Salenko
Principal dancer, Staatsballett Berlin
Elena Vostrotina
Principal dancer, Semperoper Ballett
Raphaël Coumes-Marquet
Principal dancer, Semperoper Ballett
Arsen Mehrabyan
Principal dancer, Royal Swedish Ballet
Anna Merkulova
First soloist, Semperoper Ballett
Claudio Cangialosi
Jón Vallejo
Fabien Voranger
Duosi Zhu
Second soloist, Semperoper Ballett
Raquel Martínez, Francesco Pio Ricci,
Johannes Schmidt, Michael Tucker
Coryphée, Semperoper Ballett
Jan Oratynski
Corps de Ballet, Semperoper Ballett
Srdečně vás zveme
11. a 12. ledna 2014
do Národního divadla
na večer plný nezapomenutelných okamžiků
ve společnosti světových
baletních hvězd!
>
Jiří a Otto Bubeníčkovi
Foto: B. Manders
26
Píšu tento článek a myslím na to, jak jsem téměř
na den přesně před dvaceti lety viděla Jiřího a Ottu
Bubeníčka tančit v jejich prvním profesionálním angažmá v Hamburském baletu, vedeném tehdy právě
dvacátou sezonu Johnem Neumeierem. Navštívila
jsem také jevištní zkoušku a přesvědčila se, že šéf
baletu tehdy procházel podobným dilematem, jako
všichni, kdo se s nimi teprve seznamovali: který je
Otto a který Jiří? John Neumeier to tehdy vyřešil
šalamounsky, obrátil se na své asistenty s otázkou:
„Where is the other ‘Bu’?“(„Kde je ten druhý ‘Bu’?“)
Netrvalo dlouho a tento velký umělec našel způsob,
jak pomocí odlišných rolí rozvíjet přeci jen rozdílné
výrazové odstíny těchto fenomenálních sourozenců.
K jeho cti nutno ještě poznamenat, že nešel cestou
prvoplánového uplatňování jejich stejného zevnějšku
a netěžil z toho (což by se nabízelo), a tím umožnil
divácké veřejnosti, aby vnímala jejich v něčem si sice
podobné, ale v jiném zase ovšem odlišné osobnosti.
Jejich mnohostranný talent, vůle, extrémní pracovitost a motivace je poměrně brzy katapultovaly
do umělecky nejzávažnějších úkolů – vždy ve správné době, když už na to byli připravení. V Neumeierových verzích tradičních baletních titulů mohli spojit
svůj styl pro do nejmenších detailů vycizelovanou
klasickou formu a virtuozitu v tours de force (již
v době studií udivovali např. svými pirouettes à la
seconde), s dojímavou osobní výpovědí, která v jejich
interpretaci získávala všelidský rozměr. Stát se členy
souboru Johna Neumeiera – to byla pro jejich umělecký rozvoj nepochybně správná volba.
Jejich interpretační styl se stal jedinečným: aniž by
sebemenším detailem porušovali danou choreografii, přesto poznáte, že tančí právě oni, i kdybyste
se dívali velmi zdálky nebo viděli jen siluetu, jsou
nezaměnitelní. Ale zároveň každý z nich má svůj
ještě nuancovanější osobní styl – nelze však říci, že
by jeden byl například obecně lyričtější a druhý třeba
dynamičtější, oba dokážou totéž, a přesto to nebude
stejné, pokud to tak sami nebudou cíleně chtít.
John Neumeier nakonec využil jejich stejný vzhled
a schopnost dokonale sladit styl i dynamiku svých
pohybů v baletu Odyssea z roku 1996, kde společně
personifikovali „válku“.
Přišly další zkušenosti s choreografiemi světových
tvůrců (Matse Eka, George Balanchina, Jiřího Kyliána,
Clauda Brumachona ad.), hostování v největších
a nejvýznamnějších divadlech světa, festivalech
a galavečerech, ale také občasné otřesy v jejich
osobním životě, které se nevyhnou nikomu. To vše
je posunovalo umělecky dál. Jiří začal na sklonku
devadesátých let choreografovat, Otto se zdokonaloval v práci s novými médii a začal skládat hudbu,
svůj smysl pro formu a tvar vtěluje kromě svého
tance do videoartu a filmové tvorby a pro Les Ballets
Bubeníček navrhuje kostýmy a scénu.
Oba bratři mají v sobě neobyčejnou vitalitu, hravost
a otevřenost vůči novým impulsům, což jim velmi
pomáhá nejen v jejich profesi tanečních interpretů,
ale i v dalších uměleckých profesích, které si k tomu
přibrali. Jen ten, kdo zažil, jak celkově vyčerpávající
je profese tanečníka špičkového baletního tělesa,
dokáže pochopit, jak obtížné je k tomu přibrat další
tvorbu.
Jiří Bubeníček se rozhodl po čtrnácti letech odtančených v Hamburku změnit angažmá, v roce 2006
přešel jako první sólista do Semperoper v Drážďanech. Považoval to za nutné pro svůj další umělecký
vývoj. Dvě silné umělecké individuality se nyní opět
spojily při přípravě společných projektů Les Ballets
Bubeníček, pro které Jiří choreografuje a Otto se stará
o výtvarnou stránku a komponuje pro některá bratrova díla hudbu. Oba k tomu ještě ve svých uměleckých
počinech tančí, tudíž diváci mají skutečně neobyčejnou
možnost obdivovat celé spektrum jejich tvůrčích sil,
koncentrované do několika desítek minut představení.
Přijďte se o tom přesvědčit do Národního divadla
11. a 12. 1. 2014.
Prof. Helena Kazárová, Ph.D.
beníček
BALET > PREMIÉRA
Obrazy
Roztančené obrazy v doprovodu jazzové kapely
FOTO: Z. VÁCLAVÍK
Ráda spojuji zdánlivě nespojitelné …
Rozhovor s autorkou a režisérkou nové premiéry Obrazy Terezou Sochorovou.
Diváci vás znají jako autorku představení Emotion
Collection, které mělo premiéru v Divadle Kolowrat
v roce 2011. Co se u vás od té doby odehrálo?
Stihla jsem se vdát, otěhotnět a porodit senzačního syna. To znamená, že jsem účinkování a tvorbu
na nějaký čas odložila, ale již s miminkem u prsu jsem
vymyslela a režírovala black light theatre Magic Trip to
Prague a hlavně průběžně stále pracovala na představení Obrazy. Puzení k tvorbě se nedá zastavit.
Námět: Elena Sonenshine
Režie a kostýmy: Tereza Sochorová
Choreografie: Marek Svobodník,
Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar
Dramaturgie: Petra Zichová
Hudba: Jerome Davies,
Miroslav Linka a Elena Sonenshine
Texty písní: Elena Sonenshine, Jan Budař,
Jiří Žáček a Petr Vodička
Projekce: TDT studio
FOTO: P. HEJNÝ
Premiéra:
24. ledna 2014
Divadlo Kolowrat
Jak jste přišla na ideu propojit výtvarné dílo,
hudbu a tanec?
Již asi před 5 lety přišla Elena Sonenshine s větou: „Chtěla bych zazpívat obraz“, na základě čehož
vznikla naše spolupráce na Emotion Collection, po jejíž
premiéře jsem se k tomuto námětu vrátila a začala
pracovat na Obrazech. Jinak co se týká mé oblíbenosti
syntézy jevištních jazyků a oproti tomu formy fragmentace, tam mě patrně ovlivnilo studium na University of the Arts v holandském Utrechtu.
Co bylo klíčem k výběru jednotlivých obrazů?
A jaké jste nakonec vybrala?
Prošly jsme s Elenou Sonenshine a dramaturgyní
Petrou Zichovou veškeré umělecké směry od současnosti až po jeskynní malbu a navrhovaly své favority,
tedy obrazy, které nás emotivně nejvíce zasahovaly. Pak nastala selekce a „tvůrčí řežba“ s ohledem
na dramaturgii představení. Výsledkem je průřez
dějinami umění. Obrazů je celkem 15 – mezi nimi
najdete např. Hvězdnou noc od Vincenta van Gogha,
Spící cikánku od Henri Rousseaua, Madonu s dítětem
od Jeana Fouqueta či Dvě Fridy od Fridy Kahlo.
Co byste chtěli prostřednictvím představením
sdělit či na co poukázat?
Jedna z dramaturgických linií inscenace sleduje proces přibližování a vzdalování se základním hodnotám
života. Výtvarná díla vždy odrážejí aktuální životní styl
a filozofii společnosti, obráceným chronologickým
pojetím (od Zdeňka Sýkory po pravěkou jeskynní
malbu) máme ambici dotknout se základních kořenů
lidského bytí. Režijním záměrem je poukázat na princip pomíjivosti, předestřením cyklu vzniku a zániku
jedince, rostlin, civilizací, hvězd i planet – rozkladu
jako předpokladu pro růst.
Součástí představení je i projekce básní, které jste
k jednotlivým obrazům napsala. Co vás k tomu
inspirovalo?
K napsání haiku (tedy japonské formy básní se slabikovou strukturou 5–7–5) mě vedlo několik faktorů,
přičemž tím hlavním byl fakt, že se realizace projektu
dlouho odkládala a já chtěla najít nějaké nové prostory k tvorbě, kterými jsem se v souvislosti s Obrazy
dosud nezabývala. Cílem všech složek představení,
tedy textu, hudby, tance a projekce je nabídnout nové
horizonty daných témat obrazu, nikoli zmnožovat
to, co je obrazem již sdělené, s čímž souvisí i má
básnická tvorba.
Jak se vám spolupracuje s nejmladší generací
choreografů z Baletu ND – Markem Svobodníkem,
Ondřejem Vinklátem a Štěpánem Pecharem?
Kluci jsou plní skvělých nápadů a myslím, že jsme se
na sebe dobře „navibrovali“. V našem směřování představení se vzájemně perfektně doplňujeme, inspirujeme a shodujeme. Jsem ze spolupráce s nimi nadšená.
Jména spolutvůrců Sonenshine, Budař, Linka
jsou zajímavá. Co je vzájemně propojuje?
Většina tvůrců jsou mí blízcí přátelé. Ráda spojuji
zdánlivě nespojitelné, jako např. v Emotion Collection:
písničky Honzy Budaře, jazzovou zpěvačku a Balet Národního divadla. Většinou tvořím před usnutím a ráno
mi vyskočí nějaký nápad či jméno a už telefonuji. Často
tak dostávám odpovědi sebe samé na otázky, které si
pokládám. Myslím, že bychom měli všichni naslouchat
více vlastní intuici, mně se to vždy vyplatilo.
28
BALET > HOST BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA
Anna Karenina
Dramatický balet podle románu Lva Nikolajeviče Tolstého
„Vyzvánění k pobožnosti … Proč znějí zvony? K čemu je ta lež …? Jen chomout
pro naši nenávist … Co ve mně hledal …? Lásku ne, jen hračku pro svou ješitnost.
Miloval mne, ale víc byl hrdý na svůj úspěch …To přešlo … A teď už se nemá čím
chlubit … Teď se stydí. Už mě nepotřebuje. Jsem mu na obtíž a on se jen snaží,
aby se nezachoval nečestně … Když odejdu, bude rád. Už dávno mě nemiluje …
A kde končí láska, tam začíná nenávist … Co je na světě lidí, co jich je a všichni
se nenávidí … Nemůžeme už spolu žít … Já trápím jeho, on mne a nedokážeme
to změnit. Opravdu jsme na světě jen proto, abychom nenáviděli ? Abychom
14. 1. 2014 trápili sebe i druhé …? Jenom si vymýšlíme lži, abychom to neviděli. Ale když
Národní divadlo člověk uvidí pravdu, co má dělat …?“
Libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík
Hudba: Dmitrij Šostakovič
Hudební nastudování a dirigent:
Petr Kofroň
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Roman Šolc
Asistenti choreografa:
Zuzana Pokorná, Jiří Pokorný
Výběr hudby a světelná koncepce:
Libor Vaculík
Baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni zavítá opět
na naši první scénu s taneční lahůdkou – tentokrát
představí dramatický balet Anna Karenina. Slavný román Lva Nikolajeviče Tolstého, inspirovaný skutečnou
událostí, vypráví o síle vášně schopné prolomit bariéry
společenské konvence. Anna Karenina, žena plná
touhy a citu, oslňující mimořádnou krásou i elegancí,
nedokáže pokrytecky tajit spalující milostný poměr
s mladým důstojníkem Alexejem Vronským. Opouští
manžela, čímž ztrácí nejen své postavení ve společnosti, ale – a to je pro ni nesmírně bolestné – také
možnost se stýkat se svým synkem. Je jen otázkou
času, kdy se její sebezničující láska stane pro milovaného muže břemenem…
V inscenaci choreografa Libora Vaculíka se můžeme
v hlavních rolích těšit na Zuzanu Pokornou, Ondřeje
Vinkláta a Petra Zusku, který se tímto představením
chce rozloučit se svou interpretační kariérou.
I když už v posledních letech velmi poskrovnu, stále
jsem se ještě občas objevoval na jevišti jako interpret
po boku mých tanečníků, z nichž už mnohým bych mohl
být otcem. Například skvělému sólistovi Ondrovi Vinklátovi, který byl spolu se mnou osloven choreografem
Liborem Vaculíkem pro hostování v jeho nové produkci
Anny Kareniny v Plzni jako Vronskij a Karenin.
Po roce a dvou měsících od premiéry máme teď
možnost přivítat v Praze plzeňský balet právě s tímto
představením.
Ve svých 45 letech cítím, že právě tohle je dobrá příležitost se coby tanečník s jevištěm rozloučit. Ač stále
relativně při síle a ve formě jsem za celou dobu svého
šéfování svým mladším „sourozencům“ a posléze „dětem“ ostudu na jevišti nedělal, nic netrvá věčně a mám
dojem, že skončit právě v tomto momentu, je rozumné.
Mimochodem to pro mne má i další „osudové“ konsekvence. Je tomu právě 20 let, kdy na jevišti Národního
divadla proběhla premiéra baletu Čajkovskij opět z dílny
Libora Vaculíka. Tehdy jsem já jako Čajkovskij a Zuzana
Pokorná jako jeho žena Antonina Miljukova (která teď
tančí hlavní roli Kareniny) byli oba přibližně ve věku
zmíněného Ondřeje Vinkláta.
Inu, časy se mění a co bylo dřív, dneska není.
Přeji Vám všem krásný zážitek.
Petr Zuska
>
Zuzana Pokorná
Foto S. Lelyukh
29
BALET > ZPRÁVY
Olympijská kolekce
odtajněna! Soči 2014
Nenechte si ujít významného hosta, prvního sólistu Stuttgart Ballett,
Filipa Barankiewicze. Tento výjimečný tanečník vystoupí spolu se
souborem Baletu ND v Balanchinových Theme and Variations – v rámci
představení Amerikana III ve Státní opeře 29. a 30. ledna 2014. Českému publiku je tento původem polský tanečník dobře znám, hostuje
v Národním divadle pravidelně. Nezapomenutelné bylo například jeho
vystoupení v Crankově Oněginovi spolu s Terezou Podařilovou v hlavní
roli. Patří k evropské elitě, na jeho taneční výkon se moc těšíme!
Olympijská kolekce
Alpine Pro je odtajněna,
ve čtvrtek 21. listopadu
2013 ji představil v pražském Obecním domě
Balet Národního divadla.
Oblečení pro Soči 2014
zdobí motiv inspirovaný secesním malířem
Alfonsem Muchou. Motiv
lipového listu (který je
zároveň jedním z národních symbolů České
republiky) zdobí kolekci v červeno-bílo-modrých barvách.
Kolekci připravovali tři návrháři Alpine Pro včetně Lucie Kuříkové, která je
podepsána už pod oblečením olympioniků ve Vancouveru 2010. Ztvárnění
Muchova díla do vizuálního stylu připravil akademický malíř Milan Jaroš.
Slavnostní večer ve Smetanově síni Obecního domu připravil režijní
tandem SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), choreografii roztančené módní přehlídky připravil Honza Kodet, za účasti deseti tanečníků – členů Baletu ND. Ti také nyní jako první potvrzují vynikající funkční
vlastnosti kolekce. Olympionici budou v kolekci nastupovat při slavnostním zahájení, trávit volný čas a přebírat medaile. Jak bude kolekce
fungovat při těchto příležitostech nevíme – jedno však potvrdit můžeme:
TANČIT se v ní dá!
FOTO: M. DIVÍŠEK
Filip Barankiewicz
v Amerikaně III
>
Nina Jirsíková
– vzpomínky tanečnice
Theme and Variations (Katja Wünsche a Filip Barankiewicz)
Foto: archiv Stuttgarter Ballett
Zápisník Baletu ND
Máte rádi zapisování poznámek a nápadů postaru, tedy na papír? Nebo jen
hledáte originální dárek? Právě pro vás
je tu nový baletní zápisník!
Zápisník se hodí ke každé příležitosti
a najde si své stálé místo nejen ve školní aktovce, ale zcela jistě i v dámské
kabelce či pánské aktovce. Je skladný,
takže bude neustále po ruce!
Ideální pro všechny, kteří mají plno nápadů a krátkou paměť.
Cena: 185 Kč.
Zápisník je v prodeji na pokladnách ND a v e-shopu.
30
Nina Jirsíková tančila v nejvyhledávanějších zábavních podnicích 20. let
20. století, kde se potkávala s Karlem
Hašlerem, Ferencem Futuristou, Eduardem Kohoutem, Jindřichem Plachtou
a mnoha dalšími. Na konci 20. let
přešla s tanečníkem a choreografem
Joe Jenčíkem – jako jedna z jeho
„girls“ – do Osvobozeného divadla
Voskovce a Wericha a ve 30. letech se
pak zásadně podílela na tvorbě Déčka
Emila Františka Buriana, to už nejen
jako tanečnice, ale také jako choreografka a kostýmní výtvarnice.
Její vzpomínky jsou spontánním,
poutavým vyprávěním, z něhož čiší
Jirsíkové vášeň pro divadlo i velká
vůle k životu, kterou osvědčila i ve zkoušce nejtěžší – v koncentračním
táboře v Ravensbrücku. Nina Jirsíková vzpomíná na inscenace, na nichž
se podílela, ale především na lidi, které přitom potkala. Dává nahlédnout
do divadelního zákulisí, připomíná osobnosti dnes bohužel zapomenuté
a nabízí nezvyklý pohled na osobnosti všeobecně známé a na život v koncentračním táboře.
Vzpomínky jsou doplněny odbornými studiemi, v nichž Libuše Hronková,
Marie Zdeňková a Josef Herman nastínili význam Niny Jirsíkové v historii
českého tance a divadla. Národní muzeum vydává společně se Vzpomínkami tanečnice obrazovou publikaci s názvem Ravensbrück, ve které je
zveřejněno jednasedmdesát expresivních kreseb Niny Jirsíkové na téma
„všední“ život v koncentračním táboře.
Knihy je možné zakoupit v obchodě Národního muzea, v Institutu umění
- Divadelním ústavu a v pokladnách Národního divadla.
Nová scéna
Laterna magika
NOVÁ SCÉNA
2010–2013
Nová scéna Národního divadla se za dobu svého působení stala divadlem
se svébytnou dramaturgií, moderním otevřeným prostorem, platformou
pro prezentaci současných uměleckých projektů. V rámci restrukturalizace
Národního divadla přechází k 1. lednu 2014 pod správu souboru Činohry ND.
Současné pojetí „otevřeného divadla“, jak jej realizoval ředitel Nové scény
Štěpán Kubišta a jeho tým, končí. V této souvislosti přinášíme koláž z fotek
z nejzajímavějších projektů Nové scény, které jste mohli navštívit, ať již na
piazzetě nebo v divadle.
NOVÁ SCÉNA > PŘIPRAVUJEME
11
12
13
14
18
19
HUMAN
LOCOM
OTION
(Martin
Re
Kukučk
a, Luká žie: SKUTR
š
T
r
pišovsk
Choreo
ý)
grafie:
Jan
Scéna:
Jakub K Kodet
o
p
e
c
k
Hudba:
Petr Ka ý
láb
Human
Locomo
tion
Chceme
tvorba ukázat, jaký
dopad n
m
a rozvo ěla Muybridg
j techno
e
logií ova
Na N
>
ov
příprav é scéně probí
Premié
který v y projektu Hu hají intenzivn
ra:
6. 2. 20
magikazniká pod zna man Locomot í
14
Repr
nace se LAB. Vizuáln čkou Laterna ion,
7. a 8. 2 ízy:
. 20
vývoj fo zabývá světoě pohybová in
Nová s 14,
c
vou Ead tografie a filmvě známou a scevždy ve éna,
20.00
smrti u wearda Muy u zásadní po pro
Nová mplyne v roce 2bridge, od jeh staruje Mu ultimediální 014 právě 11ož
vedení
ti fotog ybridgeovýminscenace se 0 let.
Trpišov se ujalo úspě
ra
in
i
grafie J ský, hudby Pešné duo SKUTfie i jeho živovynálezy v ob spinahléd akub Kopeck tr Kaláb, cho R – Martin K tem. Režijníh lasnout po
u
o
ý
r
d poklič. A choreogra eografie Jan kučka a Luká
Kodet,
š
f JAN K
ku své
scénoODET n
tvorby.
ám dov
olil
Eadwea
rd Mu
Foto: arc
hiv
32
ybridge
>
Choreo
graf Ja
n Kode
Foto: M
t
. Volf
8
9
10
4
15
V prem
iéře se
ob
budou
v produ jeví řada tane
16
čníků, k
kci Late
poprvé
teří
rny ma
. Podle
giky úč
jakých
d
e
tu vybr
lnost bu
inkova
krité
al a
de ale
s taneč
Laterna proč vlastně rií jsi je do pro t
níky pra obsažena v ce
jektolik no
magika
lé insce
cujeme
v
v
m
s
externis
áčk
ekvenc
á sama
naci,
s mask
tů
i s téma
široký o ů?
ami, na
do souč
te
a různé , tanečníků rů
k
m
r
příklad
uh
dostihů
as
zných z
ho zam
.
Muybrid nosti, abychom
kušeno
ěření, k
Dostihy
obsazo
s
g
teří jso
u
tí
e
js
váni po
o
u
v Muyb
u do r
logií, kte ova tvorba do kázali, jaký mě
dle
sadní b
Pro mn
ridgeov
pad na r
la
rý je pa
od, jak
e jako c svých individu epertoáru
ě
k
ozvoj te
tr
js
a
je
ný dodn
ho
r
Je to je
álních k
te poja
ho, moh
režisér
chnoe
den z k
li tuhle iéře závalit.
s
ly
ský tým reografa i pro
.
Ž
s
e
e
k
film a f
onk
ep
nebo jin
Sk
jde o ve
by
vybrali
otografi dyby nebylo
ým způ
lký zlom rétních motivů izodu?
tanečník lo důležité, ab utry jako
e vyvíje
sobem.
je
,
ychom
v
s
p
d
y, kteří
j
á
r
inspira
in
t pozdě
e
o
z
h
to
ý
k
o prác
a. Dos
On s
vyn
že
s
jsou vh
tivn
odní typ i
zdokon álezce, který s amozřejmě ne ji
tých vrs tihy byly oblíb i, jehož jádrem
do stylu í a schopní po
a
e
o
byl
lo
vě,
sn
enou zá
te
vat, ale
lož
co
bavou b je
byl nejv ažil technolog
se přelo v v Anglii a ně
že s nim ntemporary d it se přirozen
o
k
ie
ý
h
o
r
ě
o
a
a
a
li
i chci p
nce. Vě
znější.
Muybrid
během způsob, jakým k jejich účastn ra
děl jsem
způsob
g
toho ex
ík
e
k
em, zap covat skutečn
,
ů
o
ů
ň
v
y
cválá
fotogra
istu
lidskéh
ě tvůrčím
ojit je d
ním kop
je samo
fie jsou
o i zvíř
o p
ytem ne je moment, kd , jestli
zřejmě
p
ecího. J
choreo
y se an
dotýká
sázka a
dané i tí rocesu tvorby.
trochu
ak tě to lné pohybu,
grafa?
i jedzemě. B
Muybr
To
m, že js
v časov
in
id
y
spiruje
D
me při
la
ém pre
g
d
o
e
ůležitou
mnívám
uzavřen
sehrál
tvorbě
jako
su.
a
v jejím
roli. Na
se, že k
tvůrčí s
rozhod
slavná
základ
d
Můžem
y
ž
se dosta
vobody
nutí
fotogra
ě této s
e prozr
, v pohy
n
fic
áz
úplně p
ad
s jezdc
scenac
bu, kter u do své
řirozen
em, Mu ká sekvence b ky vznikla
e jsou p it, že jedním
ý vytvá
ě
ybridge
ě
p
N
h
z pojíte
ř
u
z
ostavy
e
ít
á
p
V insce
řím
k
o
m
ř
oně
mná ur
emýšlím
ěru mu
pro rea
k inztvárně
nac
čitá anim , je
sel pra
tedy sc
lizaci s
b
né čino
u
n
d
o
ženy Flo i bude postav
c
u
lo
álnost.
o
v
h
v
é
u
g
v
a
ho
álně o t
bírat sm
ií, zry
t na
herc
a
ry a její
om, jes
ěrem in
pohybu
Trvalo c chlení závěrk zdokonalení te
ho mile Muybridge, jeh i.
ké role,
tl
i se
s
p
,
p
ir
y
n
e
okud ne
o
ch- o
a
ce, jsou
lý
a
které z
přijde n ce ze zvířecíh
tvá
d Skutr
důkaz p ch šest let, ne dalších změn
to
Daniel
o
ějaký p
ů. Mne
ách.
odat.
ž se mu
a Jakub rní Zuzana Sta tři herecop
os
pohybu
podařil
Gottwa
hybově
lidí. Mu obně více insp ud přímo
o
ld. Všic vná, Marek
nadaní
ybridge
hni js
iruje sn
celé ve
a o
To je př
vytváře
ovo
ímá
lmi
íklad p
t vylože tevření, ale ne ou poráce s k
jednodu pohybové, za dílo je pro mn ní
ně tane
álem, k
chci pro
také zn
u
e
onkrétn
chost a
jala mě
ční krea
terý po
n
áme sp
ě
civilno
ím mate
v něm u
Muybr
ce. Muy
používa
íš z jeh
další in
by to an
s
t,
id
b
r
o
r
l
čitá
to
r
ia
g
s
z
id
e
p
r
i nedáv
že jako
Je to tř ž na pár výjim
alo smy alejšího věku, ge
dílem p irace jste naš ovi máme. Ja
figuran
označil
eba tan
ek nepr
ké
tam
li, když
sl. Prác
ty
robírali
spíš jak
čící pár
o
i s herc
běžný a
jste se
?
o pohyb
Chceme
nebo dív fesionály.
i bych
jeho
spontá
ové div
d
o
s
ta
k
n
a
t do kon
adlo. Div
ní pohy
ridge z
se psem
materiá
frontac
ajímala
b
a,
ls
e origin
právě s . Věřím, že Mu
proto n
třetí plá určitou jevištn
á
ybp
ln
o
e
í
ntánno
fotogra
n, který
í styliza
st
foval žá
civilní p
c
by měl
dné póz pohybu,
celé tém í a přidat
ohyb.
y. Frázu
a posun
je
out
Lucie K
ocourk
ová
33
NOVÁ SCÉNA > PROGRAM
Nová scéna je otevřeným prostorem pro moderní divadlo se širokým uměleckým portfoliem. Větší část repertoáru tvoří inscenace
uměleckých souborů Národního divadla (Baletu, Činohry, Laterny
magiky), část programu je ale každý měsíc určena nezávislým projektům, zahraničním hostům, rodinným představením, festivalům
a rozmanitým uměleckým akcím. Budovu také oživují interiérové
i exteriérové instalace a happeningy.
10. 1.
20.00
Václav Havel
ANTIKÓDY
Sledujte Novou scénu na:
www.novascena.cz,
facebook.com/novascena,
twitter.com/NOVA_SCENA_ND,
youtube.com/NOVASCENAvideo.
Pokladna a informační centrum Nové scény:
Tel.: 224 931 482,
e-mail [email protected],
otvírací doba po–pá od 9 do 18 hodin,
so–ne od 10 do 18 hodin,
v hrací dny je pokladna otevřena
až do začátku představení.
6., 7. a 8. 2.
20.00
Laterna magika připravuje
HUMAN LOCOMOTION
Antikódy se vracejí z úspěšného prosincového turné v USA! V multimediální inscenaci inspirované sbírkou vizuální poezie Václava Havla je
klasický předtočený filmový materiál nahrazen interaktivními technologiemi. Inscenátoři využívají jako hlavní prostředek vytváření vizuální
složky tzv. realtime tracking: detekování lidí nebo objektů v předem
určených zónách. Prostředí scény tak v reálném čase reaguje obrazem
nebo zvukem na pohyb tanečníků na scéně.
OPEN STAGE – POZNEJTE LATERNU MAGIKU ZEVNITŘ!
Po představení Antikódů máte vždy jedinečnou příležitost vyzkoušet si přímo na jevišti nejmodernější technologie – AirScan, virtuální klapky obřího
psacího stroje nebo zpracování zvuku v reálném čase. Průvodci netradiční
exkurzí / workshopem jsou tvůrci představení vizuální umělec Dan Gregor
a zvukový designér a performer Stanislav Abrahám.
Více na www.antikody.cz
14. 1.
20.00
CAVES AND CREATURES
DekkaDancers
Na Nové scéně jsou v plném proudu přípravy nové inscenace Laterny
magiky, která se inspiruje životem a dílem britského vynálezce Eadwearda Muybridge. Režie se chopilo úspěšné duo SKUTR, tedy Martin
Kukučka a Lukáš Trpišovský, kteří si přizvali osvědčené spolupracovníky: choreografa Jana Kodeta, který s nimi v minulé sezóně inscenoval
úspěšný balet Čarodějův učeň, scénografa Jakuba Kopeckého a hudebníka Petra Kalába.
Eadweard Muybridge (1830–1904, vlastním jménem Edward James
Muggeridge) může být plným právem inspirací a objektem pro tvůrce
multimediálního divadla – jeho vynálezy, kterými zdokonalil především
možnosti zachycení pohybu, jsou pro další vývoj fotografie, filmu a tím
i všech vizuálních médií zcela zásadní. Proslavil se fázovanými studiemi
pohybu zvířat i lidí, vynálezy zoopraxiskopu a kinematoskopu, které
předznamenaly budoucí technologii filmovou, podařilo se mu revolučním způsobem zkrátit čas expozice fotografií pomoc nového typu
závěrky. Jeho dílo má ovšem nejen historický význam, je i dokumentem
své doby a má bezpochyby umělecký rozměr, který můžeme vnímat jako
předzvěst konceptualismu.
Naše inscenace se bude zaměřovat na život, klíčové momenty tvorby
i přesah Muybridgeova díla do současnosti. „Muybridge a jeho éra
představují počátek této mediální, informační doby, která se opírá
o iluzi pětadvaceti „framů“ za vteřinu. Je to doba, ve které dnes většinou
žijeme,“ připomíná scénograf Jakub Kopecký. Inscenace vzniká jako
komorní alternativní projekt na pomezí současného tance a tanečního
divadla. Kromě tanečníků, z nichž někteří budou spolupracovat s Laternou magikou úplně poprvé, se na něm podílí i činoherci.
34
DekkaDancers uvedou na Nové scéně první reprízu svého nejnovějšího
projektu inspirovaného hudbou Nicka Cavea „Caves and Creatures“.
Temně groteskní svět se pro vás zhmotní za pomoci technologie programované videoprojekce. Náš hrdina, cesťák odnikud, se bude trmácet nehostinnou pouští, svede ptačí ženu, spáchá vraždu a najde i zlého boha.
Unikne svému prokletí? Co se odehrává v baru na konci světa? Kdy vrháme stín my a kdy se vrhnou stíny na nás?
NOVÁ SCÉNA
PRO DĚTI
Pod heslem „V NEDĚLI OD PĚTI? NOVÁ SCÉNA PRO DĚTI! … a pro králíky“ se skrývá rodinný program. Pro věrné diváky jsou připraveny slevové balíčky:
KRÁLÍČÍ PERMANETKA: Představení Laterny magiky + představení
ve foyer NS = vstupenka zdarma na představení DOP. Při zakoupení
vstupenek na představení Laterny magiky (Kouzelný cirkus nebo Vidím
nevidím) a na představení ve foyer (Anička a Letadýlko, Toy Machine
a další), získáte zdarma jednu vstupenku na velmi žádané představení
Dětské opery Praha dle vašeho výběru.
VĚRNÝ KRÁLÍK: 3 + 1 zdarma. Balíček pro věrné diváky, kteří najdou
své místo na Nové scéně pravidelně v neděli v podvečer. Při zakoupení
3 představení ve foyer NS v neděli od pěti získáváte čtvrtou vstupenku
na nedělní představení ve foyer zdarma.
12. 1.
17.00
KRÁLOVSTVÍ
Anička a Letadýlko
Nejmenší návštěvníky potěší brněnský soubor Anička a Letadýlko roztomilým muzikálem Království – pohádkovým kabaretem s autorskými
písněmi a bleskovými převleky.
Divadlo Anička a Letadýlko využívá ve své tvorbě možnosti i nemožnosti
divadla jednoho herce, spojuje prvky kabaretu, loutkového a předmětového divadla. Hledá hranice mezi vtipem a trapasem, míchá divadelní
žánry a dešťové kapky s blátíčkem, vtahuje diváka do děje …
Scénář: Anna Duchaňová, Petr Pola, režie: Anna Duchaňová, hrají: Anna
Duchaňová, Michal Němec Jablkoň, výprava: Radka Mizerová, Anna
Duchaňová, hudba a písničky: Michal Němec Jablkoň, Anna Duchaňová,
dramaturgie: Petr Pola.
Představení je určeno pro děti od tří let.
19. 1.
17.00
POVĚSTI ČESKÉ
Toy Machine
Hravý loutkový příběh na motivy spisů Dalimila a Aloise Jiráska. Jaké
to bylo žít v dobách praotce Čecha? Byl Bivoj jak párátko? Libuše jen
krásná? Jak vysoko musel Šemík vyskočit přes vyšehradské zdivo a umí
koně chodit po dvou? Ano, otázek je mnoho, avšak není proč si zoufat.
Prastaré archivy vydají svá tajemství …
Ředitel souboru MgA. Tomáš Běhal o souboru říká: „Divadlo Toy Machine
se zaměřuje na loutkové a objektové divadlo. V našich představeních vám
budeme před zraky rozehrávat obyčejné předměty denní potřeby, ale
zároveň se vždy rádi odpíchneme od tradičního přístupu. Česká republika
byla velkou loutkovou velmocí, kdy se nad loutkami přemýšlelo, a my
bychom byli rádi, kdybychom se k tomu zase mohli vrátit.“
Připravil a hraje: Tomáš Běhal, scénografie: Pavel Heřman, T. Běhal.
Představení je vhodné pro děti od 4 let.
20. 1.
20.00
FESTIVAL
SPECTACULARE
Festival Spectaculare je novou pražskou přehlídkou, která spojuje experimentální hudbu, současné pohybové divadlo, multimédia a vizuální
umění. Zahájení se koná na Nové scéně, kde vystoupí přední belgický
taneční soubor Cie Mossoux-Bonté s inscenací Les buveuses de café,
během večera pak dále hudební těleso Clarinet Factory a spolu s nimi
multiinstrumentalista Christopher Willits.
Soubor Cie Mossoux-Bonté přichází s lehce absurdním představením.
Dvě elegantní dámy posedlé symetrií popíjejí kávu v útulném obývacím
pokoji. Všechno se zdá být v pořádku. Postupně se však v jejich chování
začnou objevovat určité anomálie a také samo místo se už se nezdá být
tím, čím bylo předtím …
Námět a režie: Patrick Bonté, choreografie: Nicole Mossoux, Patrick Bonté,
tančí: Leslie Mannès, Maxence Rey, Frauke Mariën, hudba: Thomas Turine,
scénografie a kostýmy: Frédérique De Montblanc.
35
1
3
KRONIKA
4
2
1 Před 35 lety zemřel JINDŘICH
BLAŽÍČEK (24. 5. 1903–13. 1. 1979),
jako tenor byl angažován v ND
v letech 1936–1948. V roli Fentona,
Veselé ženy windsorské, 1944.
2 Vzpomínáme 135. výročí
narození herečky LEOPOLDY DOSTALOVÉ (23. 1. 1879–17. 6. 1972).
Žačka H. Kvapilové. V ND vystoupila
na zkoušku v září 1901 v titulní roli
Maryši, od 1. 10. 1901 angažována.
Členkou ND byla s dvojím krátkým
přerušením do roku 1959. V roli Marie Josefy, Dům doni Bernardy, 1967.
3 110 let uplynulo od narození
HANUŠE THEINA (17. 1. 1904–
30. 12. 1974). Od 1929 sólistou Opery
a od 1932 i režisérem. Působil zde
do 1973 (1939–1945 z rasových
důvodů persekvován a deportován
do Terezína). Jako Varlaam, Boris
Godunov,1954.
4 Připomínáme 120. výročí
narození JAROSLAVA VOGELA
(11. 1. 1894–2. 2. 1970). V ND jako
dirigent 1949–1959, z toho ve funkci
šéfa opery 1950/1951 a 1956–1958.
Zkomponoval tři opery.
5 90 let by oslavila JAROSLAVA
VYMAZALOVÁ (1. 1. 1924–25. 6. 1991),
sólistka Opery ND 1948–1984. Jako
Taťána, Eugen Oněgin,1953.
DF, FOTO: ARCHIV
5
MECENÁŠSKÝ
KLUB
NÁRODNÍHO
DIVADLA
V prosinci čekalo na mecenáše hned několik
krásných akcí. Téměř
jako jediní hosté navštívili exkluzivně zkoušku
Strakonického dudáka
ještě před jeho prvním
uvedením a prohlédli si
také zákulisí.
Jak se narodila myšlenka, aby Mecenášský klub
podpořil vydání nástěnného kalendáře Činohry
Národního divadla pro rok 2014?
Jak už to tak bývá, jímavý předvánoční čas adventní
možná občas pozastaví naše jinak hektické myšlení
a jednání a inspiruje nás k nějakému vznosnějšímu
činu. Rád chodím na předvánoční setkání do Národního
divadla na kus řeči mezi
divadelníky, jejich přátele
a podporovatele. V dárkovém balíčku při předvánočním setkání v roce
2012 jsem našel kalendář
Baletu Národního divadla
na rok 2013. Ten mě přivedl
k nápadu, proč by nemohla
mít i Činohra ND svůj kalendář? Myšlenku jsem zasel
u Tomáše Staňka, kde hned
vzklíčila.
Jak jste si rozdělili role
při přípravě a vydání
kalendáře?
Byla to moc hezká práce.
Vybírali jsme fotografie
z jednotlivých představení tak, abychom průřezově představili repertoár
Činohry v sezoně 2013/2014, nezapomněli přitom
na žádného významného herce či herečku a nejlépe vystihli klíčové scény dané inscenace. Já,
jako divácká „divadelní konzerva“, jsem se v tomto
výběru sešel s pracovníky z Činohry. To byly krásné
momenty.
Vydání kalendáře hradil kompletně
Mecenášský klub?
Mezi mými profesními partnery jsou také milovníci
divadla. Jednou z těchto divadelních duší je Dr. Eva
Vítková–Motáňová, spolumajitelka knižního nakladatelství ANAG, s.r.o., která finančně zajistila vydání
kalendáře. Jsem velmi rád, že
podpořila mou myšlenku, a patří jí za to velký dík. Jsem takový
divadelní idealista, který věří,
že zšeřelé hlediště kamenného,
ale i každého jiného divadla,
poskytuje po stažení opony
jakýsi bezpečný, byť chvilkový
útulek před dnešní překotně pospíchající dobou, oázu,
ve které se divák pobaví, poučí,
zamyslí. Návštěva divadla je
téměř vždy „svátkem ve všední
den“.
Máte v plánu vydat prostřednictvím Mecenášského klubu
také kalendář pro rok 2015?
Nechci příliš vyzdvihovat zásluhy Mecenášského klubu. Mám
především radost, že kalendář
vyšel, a jsem zvědav, jak se
bude líbit. Mohu prozradit, že pro rok 2015 mám
v hlavě nápad. Národní divadlo by mělo mít jeden
reprezentativní kalendář, v němž budou prezentovány všechny jeho tváře, činoherní, operní i baletní.
Věřím, že v rámci Mecenášského klubu opět najdeme
někoho, kdo jeho vydání zasponzoruje. Na přípravu
takového kalendáře se moc těším.
Další zajímavosti ze světa kultury sledujte na internetových stránkách www.meknd.cz a www.operaplus.cz.
>
Poslední adventní neděli se sešli v Národním
divadle u příležitosti
Adventního koncertu. Po představení se
setkali se sólisty a hudebním ředitelem Opery
ND v Zemském salonku.
I v novém roce se mohou
těšit na mnoho krásných
setkání a nezapomenutelných zážitků.
Po celý rok 2014 bude nejen mecenáše těšit kalendář Činohry ND, jenž byl vydán
díky Mecenášskému klubu. S autorem této idey, dlouholetým mecenášem a věrným příznivcem Činohry JUDr. Martinem Mikyskou, si povídala Eva Sochorová.
Mecenáši na zkoušce Strakonického dudáka
Kontakt:
Eva Sochorová
[email protected]
T 731 603 641
37
KALEIDOSKOP
1
2
3
4
5
6
8
7
10
9
Jedenácté přikázání
Strakonický dudák
Ve Stavovském divadle měla v listopadu
premiéru Šamberkova hra v úpravě režiséra
Davida Drábka.
V adventní době měla premiéru další inscenace, a to Strakonický dudák v Národním divadle.
Na inscenaci svého režisérského kolegy se
přišel podívat Jan Hřebejk
2 Pavel Kohout a Vlasta Chramostová
3 David Drábek a Šimon Caban
4 Umělecký šéf Činohry Michal Dočekal a ředitel ND doc. Jan Burian
5 Rodina Matáskových podobu nezapře
Předseda vlády v demisi Ing. Jiří Rusnok,
ředitel ND doc. Jan Burian a teolog
prof. Tomáš Halík
7 Děkovačka s režisérem J. A. Pitínským
uprostřed
8 Igor Orozovič (Švanda) s maminkou
9 Taťjana Medvecká (Rosava)
1
38
11
6
RNDr. Bohumil Volf, generální ředitel
společnosti Bidvest Czech Republic, s.r.o.,
s manželkou, MUDr. Barborou Volfovou,
mecenáškou ND
11 Nový šéf výroby kostýmů a dekorací Martin
Černý a Ing. Pavel Hénik, který odchází
z technicko-provozní sekce ND.
10
Společenský kaleidoskop
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
50. výročí Zahradní slavnosti
Mikulášská navštívení
Vánoční setkání v ředitelně
Výročí světové premiéry Havlovy Zahradní
slavnost jsme si připomněli také v ND, kde
uvádíme inscenaci v režii Dušana Pařízka.
Letos zavítal Mikuláš i do Národního divadla,
a to dokonce ve dvojím provedení.
V předvánočním týdnu proběhlo v historické
ředitelně v příjemné náladě vánoční setkání.
Režisér Vladimír Morávek a PhDr. Lenka
Jungmannová z Ústavu pro českou literaturu AV
13 Vladimír Javorský (Ferda Plzák) a Petr Oslzlý,
ředitel Centra experimentálního divadla
14 Doc. Jan Burian a Marta Smolíková, ředitelka
Knihovny Václava Havla
15 Michal Dočekal, Lenka Jungmannová a Petr
Oslzlý
Krásný Mikuláš se objevil ve Státní opeře
17 Čert mnoho strachu naštěstí nebudil
18 Spolu s Dětskou operou Praha zavítal Mikuláš s doprovodem na piazzetu ND
19 Děti si nadílku většinou vyzpívaly
Mecenáška umění Meda Mládková, doc. Jan
Burian a Jiří Pospíšil
21 Doc. Jan Burian a ministr kultury v demisi
Jiří Balvín
22 Petr Zuska a František Němec
23 Adam Plachetka, Maria Kobielska a Kateřina
Kněžíková
20
12
16
D. Flídrová, foto H. Smejkalová
39
umění žít s uměním
měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech
Návštěvníci Opery ND
mají nárok na 15% slevu
na roční předplatné
A2 kulturního čtrnáctideníku
Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč
= 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle).
Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru:
A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC
na číslo: 605 202 115
Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě.
Staňte se naším
fanouškem na
Facebooku
Sháníte svůj
Art+Antiques?
Najděte si ho
pomocí aplikace
Kiosk Navigátor
ND_inzerce_90x133.indd 2
10252010_MASKY_do_brozury180x123.indd 1
artcasopis.cz
Limitovaná nabídka zlevněného
předplatného platí pouze při
objednávce formou sms.
Cena sms dle tarifu vašeho operátora.
Objednávky přijímá jménem
vydavatele ﬁrma Send.
Vydává Ambit Media, a. s.
A2 OPERA 2.indd 1
6.12.2013 13:15:14
1.6.2011 18:20:36
25.10.2010 16:48:59
SIMPLY CLEVER
ŠKODA Superb Combi
Každá noc teď může být svatojánská
Kombinovaná spotřeba a emise CO2 modelu Superb: 4,2–9,3 l/100 km, 109–217 g/km
ŠKODA – partner Národního divadla
www.skoda-auto.cz
SuperbFL_NarodniDivadlo_190x277.indd 1
15.05.13 16:26
PROGRAM > LEDEN / JANUARY 2014
NÁRODNÍ
DIVADLO
1. St/Wed
Prodaná nevěsta / The Bartered Bride
17.00
1. St/Wed
nehraje se / no performance
2. Čt/Thu
Louskáček – Vánoční příběh / The Nutcracker – A Christmas Carol
19.00
2. Čt/Thu
3. Pá/Fri
Carmen
19.00
3. Pá/Fri
14.00
4. So/Sat
La bohème (Bohéma)
4. So/Sat
5. Ne/Sun
6. Po/Mon
7. Út/Tue
SE3
19.00
18.00
5. Ne/Sun
ROD2 14.00
6. Po/Mon
7. Út/Tue
8. St/Wed
9. Čt/Thu
18.00
19.00
8. St/Wed
Dvě vdovy / The Two Widows
19.00
10. Pá/Fri
Labutí jezero / Swan Lake
19.00
9. Čt/Thu
19.00
11. So/Sat
Tannhäuser (1. premiéra / 1st premiere)
18.00
10. Pá/Fri
12. Ne/Sun
11. So/Sat
Les Ballets Bubeníček
19.00
13. Po/Mon
12. Ne/Sun
Les Ballets Bubeníček
19.00
14. Út/Tue
Tannhäuser (2. premiéra / 2nd premiere)
18.00
13. Po/Mon
Rusalka
19.00
15. St/Wed
19.00
14. Út/Tue
Anna Karenina (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
B1
20.00
16. Čt/Thu
La traviata
15. St/Wed
Troilus a Kressida / Troilus and Cressida (derniéra / last time)
SE4
19.00
17. Pá/Fri
Nabucco
18. So/Sat
Šípková Růženka / Sleeping Beauty
OV
16. Čt/Thu
Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows
19.00
18.00
Čert a Káča / The Devil and Kate
11.00
19. Ne/Sun
Rigoletto
19. Ne/Sun
Carmen
Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice
19.00
20. Po/Mon
14.00
21. Út/Tue
Tosca
19.00
22. St/Wed
Madama Butterfly
Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew
19.00
23. Čt/Thu
Tannhäuser
19.00
24. Pá/Fri
22. St/Wed
23. Čt/Thu
19.00
25. So/Sat
24. Pá/Fri
19.00
26. Ne/Sun
Otello
Aida
19.00
27. Po/Mon
19.00
28. Út/Tue
Rusalka
27. Po/Mon
19.00
29. St/Wed
Amerikana III
30. Čt/Thu
Amerikana III
31. Pá/Fri
Carmen
28. Út/Tue
Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters
19.00
29. St/Wed
Jakobín / The Jacobin
19.00
30. Čt/Thu
31. Pá/Fri
Její pastorkyňa / Jenůfa
Balet Činohra Laterna magika Č1
19.00
16.00
19.00
19.00
Nápoj lásky / L’elisir d’amore
Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac
19.00
VŘ
20. Po/Mon
25. So/Sat
ROD5 14.00
A
21. Út/Tue
26. Ne/Sun
19.00
19.00
17. Pá/Fri
18. So/Sat
42
STÁTNÍ
OPERA
O1
18.00
19.00
ROD4 14.00
19.00
SE1
14.00
R
19.00
S
11.00
19.00
19.00
19.00
19.00
Opera ostatní premiéra nehraje se derniéra
Leden / January 2014
STAVOVSKÉ
DIVADLO
NOVÁ
SCÉNA
Opera nás baví – Vítáme nový rok s Mozartem!
15.00
1. St/Wed
Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague
17.00
Mozartissimo (uvádí agentura BM Art)
19.00
4. So/Sat
20.00
2. Čt/Thu
Revizor / The Government Inspector
19.00
3. Pá/Fri
1. St/Wed
4. So/Sat
Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail
5. Ne/Sun
19.00
6. Po/Mon
7. Út/Tue
Mirandolina (Národní divadlo moravskoslezské Ostrava)
19.00
8. St/Wed
Miniatury 2014 / Miniatures 2014
19.00
9. Čt/Thu
Tříkrálový koncert / Twelfth Night Concert
19.00
10. Pá/Fri
Orfeus a Eurydika / Orfeo ed Euridice
11. So/Sat
Opera nás baví / Opera is Fun – Leoš Janáček
12. Ne/Sun
Petr Pan (Bohemia Balet)
Caves and Creatures (DekkaDancers)
20.00
Inferno (LiStOVáNí)
20.00
14.00
20. Po/Mon
Festival Spectaculare
20.00
21. Út/Tue
Nosorožec / Rhinoceros
19.00
20.00
17.00
15.00
25. So/Sat
20.00
18.00
26. Ne/Sun
Lichožrouti (LiStOVáNí)
17.00
15. St/Wed
Pán z Prasečkova / Monsieur de Pourceaugnac
16. Čt/Thu
Don Giovanni
19.00
17. Pá/Fri
Strýček Váňa / Uncle Vanya
19.00
18. So/Sat
Kouzelná flétna (Balet Praha Junior)
19.00
19.00
DIVADLO
KOLOWRAT
ROD3 14.00
19. Ne/Sun
Jedenácté přikázání / The Eleventh Commandment
20. Po/Mon
19.00
21. Út/Tue
Mikve / Mikveh
19.00
Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail
14. Út/Tue
15. St/Wed
10.30
19.00
24. Pá/Fri
19.00
Pověsti české (Toy Machine)
19.00
Mikve / Mikveh
17.00
Ohrožené druhy / Endangered Species
19. Ne/Sun
Zahradní slavnost / The Garden Party
Království (Anička a Letadýlko)
13. Po/Mon
20.00
14.00
19.00
Racek / The Seagull
22. St/Wed
12. Ne/Sun
DV2
13. Po/Mon
23. Čt/Thu
Antikódy / Anticodes
Popelka / Sicilské nešpory (Baletní škola J. Nemce)
18. So/Sat
14. Út/Tue
KB
10. Pá/Fri
11. So/Sat
19.00
ČS3
19.00
19.00
19.00
15.00
25. So/Sat
19.00
12. Ne/Sun
Nezlobíš se … ? (Umělěcká agentura Pierot)
19.00
26. Ne/Sun
Věc Makropulos / The Makropulos Case
19.00
13. Po/Mon
Z prachu hvězd / From Stardust
19.00
27. Po/Mon
Mozartovy narozeniny 2014
19.00
14. Út/Tue
Blackbird
19.00
28. Út/Tue
Racek / The Seagull
19.00
18. So/Sat
Ohlušující pach bílé / The Deafening Smell of White
19.00
29. St/Wed
19.00
23. Čt/Thu
19.00
30. Čt/Thu
Così fan tutte
19.00
24. Pá/Fri
Obrazy / Pictures
19.00
31. Pá/Fri
19.00
25. So/Sat
Obrazy / Pictures
19.00
27. Po/Mon
19.00
28. Út/Tue
Toufar
19.00
ČS1
Navštivte náš E-SHOP, kde si můžete objednat např. programy
a plakáty z představení, DVD nahrávky, knihy či upomínkové předměty.
http://eshop.narodni-divadlo.cz
43
PROGRAM > ÚNOR / FEBRUARY 2014
NÁRODNÍ
DIVADLO
1. So/Sat
1. So/Sat
La traviata
19.00
2. Ne/Sun
Otello
ROD6 14.00
Čarodějův učeň / Krabat
19.00
SE2
14.00
19.00
2. Ne/Sun
Dvě vdovy / The Two Widows
19.00
3. Po/Mon
3. Po/Mon
19.00
4. Út/Tue
Madama Butterfly
XII
MŘ
4. Út/Tue
19.00
5. St/Wed
Tannhäuser
5. St/Wed
19.00
6. Čt/Thu
Tosca
6. Čt/Thu
7. Pá/Fri
Nápoj lásky / L’elisir d’amore
8. So/Sat
9. Ne/Sun
V
Čert a Káča / The Devil and Kate
Její pastorkyňa / Jenůfa
Popelka / Cinderella
10. Po/Mon
11. Út/Tue
Gloriana
12. St/Wed
19.00
7. Pá/Fri
8. So/Sat
Ples v Opeře / Ball at Opera
20.00
11.00
9. Ne/Sun
20.00
10. Po/Mon
14.00
11. Út/Tue
NDS
19.00
I
19.00
12. St/Wed
Nabucco
ALL
19.00
19.00
13. Čt/Thu
B2
OH
19.00
14. Pá/Fri
Carmen
19.00
15. So/Sat
Tannhäuser
16. Ne/Sun
Don Quijote
17. Po/Mon
19.00
19.00
16. Ne/Sun
Gloriana
17. Po/Mon
18. Út/Tue
19. St/Wed
Radúz a Mahulena / Radúz and Mahulena
20. Čt/Thu
21. Pá/Fri
Čarokraj / Enchantia
22. So/Sat
23. Ne/Sun
14.00
14.00
B1
19.00
O2
19.00
19.00
18. Út/Tue
Otello
19. St/Wed
Die Fledermaus (Netopýr)
20. Čt/Thu
Il trovatore (Trubadúr)
19.00
II
19.00
21. Pá/Fri
Madama Butterfly
19.00
19.00
19.00
22. So/Sat
Turandot
19.00
23. Ne/Sun
Rigoletto
19.00
24. Po/Mon
ROD3 14.00
25. Út/Tue
La traviata
18.00
26. St/Wed
Carmen
R
19.00
19.00
ROD5 14.00
27. Čt/Thu
19.00
18.00
28. Pá/Fri
Nabucco
19.00
19.00
19.00
26. St/Wed
19.00
27. Čt/Thu
19.00
28. Pá/Fri
Jakobín / The Jacobin
19.00
ostatní 18.00
19.00
18.00
Opera VŘ
DV1
24. Po/Mon
Laterna magika 19.00
19.00
XIII
25. Út/Tue
Činohra nehraje se / no performance
19.00
III
13. Čt/Thu
15. So/Sat
18.00
19.00
19.00
14. Pá/Fri
Balet 44
STÁTNÍ
OPERA
premiéra nehraje se derniéra
Únor / February 2014
STAVOVSKÉ
DIVADLO
1. So/Sat
2. Ne/Sun
Enron
3. Po/Mon
NOVÁ
SCÉNA
VII
14.00
1. So/Sat
20.00
19.00
2. Ne/Sun
Kill Will (Anička a Letadýlko)
17.00
19.00
6. Čt/Thu
Human Locomotion (premiéra / premiere)
20.00
7. Pá/Fri
Human Locomotion
20.00
4. Út/Tue
Kouzelná flétna / The Magic Flute
19.00
8. So/Sat
Human Locomotion
20.00
5. St/Wed
19.00
9. Ne/Sun
Vivi tady nebydlí (Anička a Letadýlko)
17.00
6. Čt/Thu
7. Pá/Fri
8. So/Sat
9. Ne/Sun
Věc Makropulos / The Makropulos Case
19.00
11. Út/Tue
Čekání na Godota / Waiting for Godot
19.00
12. St/Wed
19.00
SE3
14.00
13. Čt/Thu
Mirage (420PEOPLE)
20.00
19.00
14. Pá/Fri
VIII
19.00
Č4
10. Po/Mon
11. Út/Tue
Mikve / Mikveh
19.00
12. St/Wed
Le nozze di Figaro (Figarova svatba)
19.00
13. Čt/Thu
Don Giovanni
19.00
14. Pá/Fri
Racek / The Seagull
15. So/Sat
15. So/Sat
16. Ne/Sun
18. Út/Tue
IX
19.00
20.00
ROD1 14.00
20.00
Rytíři (Toy Machine)
17.00
Nosorožec / Rhinoceros
19.00
19.00
19.00
21. Pá/Fri
20.00
14.00
22. So/Sat
20.00
19.00
23. Ne/Sun
Vidím nevidím / As Far as I See
17.00
Opera nás baví / Opera Is Fun – Benjamin Britten
10.30
28. Pá/Fri
20.00
16. Ne/Sun
Petr Pan (Bohemia Balet)
15.00
Carmina Burana (Bohemia Balet)
19.00
17. Po/Mon
18. Út/Tue
19.00
19. St/Wed
Così fan tutte
19.00
20. Čt/Thu
21. Pá/Fri
19.00
22. So/Sat
Popelka / Cinderella (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)
19.00
23. Ne/Sun
Kouzelná flétna / The Magic Flute (Balet Praha Junior)
24. Po/Mon
DIVADLO
KOLOWRAT
19.00
ČS3
19.00
Č2
19.00
25. Út/Tue
26. St/Wed
27. Čt/Thu
Tartuffe (1. premiéra / 1st premiere)
19.00
28. Pá/Fri
Tartuffe (2. premiéra / 2nd premiere)
19.00
19.00
6. Čt/Thu
19.00
8. So/Sat
19.00
9. Ne/Sun
Blackbird
19. St/Wed
21. Pá/Fri
Blackbird
XVI
19.00
XVII
19.00
19.00
23. Ne/Sun
Obrazy / Pictures
24. Po/Mon
Nezlobíš se …? (Umělecká agentura Pierot)
19.00
25. Út/Tue
Toufar
19.00
26. St/Wed
19.00
19.00
Navštivte náš E-SHOP, kde si můžete objednat např. programy
a plakáty z představení, DVD nahrávky, knihy či upomínkové předměty.
http://eshop.narodni-divadlo.cz
45
INFORMACE PRO DIVÁKY / INFORMATION FOR VISITORS
POKLADNY
THE BOX OFFICES
1)
2)
3)
4)
1
2
3
4
Provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1
Pokladna v Rytířské, Rytířská 31, Praha 1
Státní opera, Wilsonova 4, Praha 1
Nová scéna, Národní 4, Praha 1
Předprodej vstupenek na představení je 5 měsíců dopředu
Ticket advance sale 5 months in advance
OTEVÍRACÍ DOBA:
Denní pokladny
• 1, 2, 3) Po–Ne: 10–18, 4) Po–Pá: 9–18, So–Ne: 10–18,
v hrací dny do začátku představení
Večerní pokladny
• 45 minut před začátkem představení otevírají pokladny
v historické budově ND, ve Stavovském divadle a ve Státní
opeře, vstupenky na odpolední představení lze zakoupit
v denních pokladnách
OPERATING HOURS:
Daytime box offices:
• 1, 2, 3) Mon–Sun: 10 am to 6 pm
• 4) Mon–Fri: 9 am to 6 pm, Sat–Sun: 10 am to 6 pm, on
play day the box office is open until the begining of the
performance
Evening box offices:
• 45 minutes before the beginning of performances the box
offices are open at the National Theatre historical building, the Estates Theatre and the State Opera
INFORMACE:
[email protected], +420 224 901 448
ON-LINE PRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK
On-line nákup /rezervaci začněte výběrem v programu.
www.narodni-divadlo.cz, www.novascena.cz, www.opera.cz
PARKING
CENA ZA PARKOVNÉ PRO VOZIDLA A MOTOCYKLY (PO–NE)
PRO PODZEMNÍ GARÁŽE ND, OSTROVNÍ 1, PRAHA 1:
1.– 8. hodina od zahájení parkování: 50 Kč/hod. parkování.
Každá další hodina: 20 Kč/hod. parkování.
Cena je uvedena včetně DPH. Cena platí vždy i za každou
započatou hodinu parkování.
Parkování vozidla za 1 den: 720 Kč.
Parkování vozidla za každý další den: + 480 Kč
(2 dny: 720 + 480 = 1200 Kč, 3 dny: 720 + 480 + 480 = 1.680 Kč atd.)
SLEVY
Sleva pro držitele průkazu ZTP a ZTP-P bude poskytnuta
formou rabatu ve výši -3 hodin z celkové doby parkování, a to
na základě předložení Průkazu ZTP, ZTP-P.
Sleva pro předplatitele ND bude poskytnuta formou rabatu
ve výši -2 hodin z celkové doby parkování, na základě předložení platné abonentky dané sezony na představení, které se
koná v daném dni parkování.
Zvýhodněná cena pro uživatele parkoviště Národního divadla
při uzavření smlouvy na min. dobu 1 měsíc a více činí
8.000 Kč/měs. bez DPH.
Noční parkování od 20.00 do 08.00 hod 4.000 Kč/měs. bez DPH.
INFORMACE
+420 224 901 320, +420 224 901 443
SLEVY
Slevy jsou poskytovány dle aktuálního ceníku Národního
divadla, který je k dispozici v pokladnách ND či na
www.narodni-divadlo.cz
Základní přehled slev
• 50% sleva pro držitele průkazů ZTP, ZTP/P
a jeho průvodce; pro příslušníky odboje
• 50% sleva pro držitele průkazů ISIC, ITIC, ALIVE, EURO
26 STUDENT na 1. a 2. galerii (ND, STD), 2. balkon (SO)
a postranní místa (NS)
• až 50% sleva v rámci předplatitelských skupin
• 30% sleva pro držitele abonentních karet České filharmonie
• až 25% sleva s Kartou věrného diváka
na představení souborů ND
• 20% sleva pro děti do 15 let na dopolední a odpolední představení (nárok na slevu se prokazuje při vstupu do divadla)
• při nákupu celé lóže snížení celkové ceny o vstupenku
s nejnižší hodnotou (nárok na slevu se uplatňuje při nákupu)
• u představení hostujících souborů, pronájmů a mimořádných projektů slevy negarantujeme
46
Operations Building of the National Theatre, Ostrovní 1, P1
Box Office Rytířská, Rytířská 31, Prague 1
The State Opera, Wilsonova 4, Prague 1
The New Stage, Národní 4, Prague 1
INFORMATION:
PROSÍME
O ZACHOVÁNÍ KONVENCE
SPOLEČENSKÉHO ODĚVU!
PLEASE COME
APPROPRIATELY DRESSED
FOR THE THEATRE.
PŘÍSTUP DO BUDOV ND
I DO PARKINGU
JE UPRAVEN PRO
BEZBARIÉROVÝ PŘÍSTUP.
THE ENTRANCE TO THE
NATIONAL THEATRE
BUILDINGS AND PARKING
IS MODIFIED TO ENABLE
BARRIER-FREE ACCESS!
ON-LINE SALES AND RESERVATION OF TICKETS
For on-line sales or reservations, select a performance
in the programme.
www.narodni-divadlo.cz, www.novascena.cz, www.opera.cz
PARKING
PARKING FEES AT THE NATIONAL THEATRE COVERED
CAR PARK OSTROVNÍ 1, PRAGUE 1 (MON–SUN):
1st–8th hour of parking: CZK 50/parking hour.
Each additional hour: CZK 20/parking hour.
The price includes VAT and also always applies to each
started parking hour.
One-day parking fee: CZK 720.
Parking fee for each subsequent day: + CZK 480
(2 days: CZK 720 + 480 = CZK 1,200;
3 days: CZK 720 + 480 + 480 =CZK 1,680, etc…).
DISCOUNTS
Discounts for persons with cards attesting to special health
impairments will be granted in the form of a rebate amounting to 3 hours from the total parking time, upon the submission of cards attesting to special health impairments.
Discounts for National theatre subscribers will be granted
in the form of a rebate amounting to 2 hours from the total
parking time, upon presenting a subscriber valid card for the
performance taking place on the day of parking.
The special tariff for users of the National Theatre car park
when concluding a contract for one or more months is CZK
8,000/month, excluding VAT.
The night-time parking fee (from 8 pm to 8 am) is CZK 4,000/
month, excluding VAT.
INFORMATION
For further information, call +420 224 901 320,
+420 224 901 443.
131. SEZONA ND
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
NÁRODNÍHO DIVADLA
Ředitel ND: Doc. MgA. Jan Burian
Umělecký šéf Činohry ND: Michal Dočekal
Ředitelka Opery ND a SO: Silvia Hroncová
Umělecký ředitel Opery ND a SO:
Petr Kofroň
Umělecký šéf Baletu ND: Petr Zuska
Šéf Laterny magiky: Zdeněk Prokeš
Ředitel Nové scény: Štěpán Kubišta
Vychází 10× ročně
IČ 00023337
Adresa redakce:
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, T 224 901 537
Redaktoři a autoři informačních textů
souborů (není-li uvedeno jinak):
Činohra:
Tomáš Staněk, Kateřina Ondroušková,
T 224 901 236
[email protected],
[email protected]
Opera: Jitka Slavíková, T 224 901 777
[email protected]
Balet: Helena Bartlová, T 224 902 527
[email protected]
Nová scéna: Jan Mocek, T 224 901 336
[email protected]
Obchodní informace:
Jiří Adamík, T 224 901 520
[email protected]
Programové a repertoárové informace:
Zdeněk Staňkovský, T 224 901 603
[email protected]
Odpovědná redaktorka: Dana Flídrová
[email protected],
T 224 901 537
Grafická úprava, prepress: Petr Huml,
Formata
Tisk: UNIPRESS spol. s r.o.
Toto číslo vychází: 30. 12. 2013
Redakční uzávěrka: 12. 12. 2013
Programová uzávěrka: 17. 12. 2013
Příští číslo vyjde: 31. 1. 2014
ISSN: 1212-1045
PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA
PARTNER INSCENACÍ
BALETU A OPERY ND
PARTNER INSCENACÍ ND
MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA
MEDIÁLNÍ PARNEŘI
×
V roce 1916 měla premiéru hra Josefa Císlera Ředitel panství v režii Jaroslava Hurta. Inscenace to
nebyla nijak významná, ale dochovala se unikátní fotografie, na které jsou dvě výrazné osobnosti
české činohry – Marie Hübnerová v roli Hraběnky (vlevo) a mladinká Leopolda Dostalová v roli Izy.
Leopolda Dostalová, jejíž 135. výročí si připomínáme, hrála v té době v Národním divadle již patnáctým
rokem. Do angažmá vstoupila roku 1901 rolí Maryši a poslední hranou rolí byla Marie Josefa v Domě
doni Bernardy v únoru 1969 – v angažmá zde byla do roku 1959, poté vystupovala pohostinsky.
Za svou kariéru v ND se zhostila více jak 350 rolí!
Foto: archiv

08Premiéra opery Tannhäuser

Transkript

Podobné dokumenty

Stáhněte si ukázkové vydání

Radniční listy 06/2015

na volný čas a kultura - i

Zpravodaj pro průvodce 7/2014

Národní divadlo

listy z aura - Aura-Pont

prague spring pražské jaro

Georg Büchner Leonce a Lena

Městský úřad, Odbor životního prostředí, Chotěboř

zde - Kavárna HOST

Fond Symfonie Lending Fund, LP Vybrané peer-to-peer