Stáhnout
Transkript
NZ Guide by SIKI Do rukou (před oči) se Vám dostává text, v kterém se pokusím sepsat moje zkušenosti, které jsem nabyl při pobytu na Novém Zélandě. Informace uvedené v tomto textu jsem sepisoval začátkem roku 2010, a proto se mohou některé fakta v době Vašeho čtení lišit. V žádném případě se ale neodvažuji tvrdit, že vše, co zde píši, je svatá pravda a musíte se toho striktně držet. Jde pouze o moje pocity a domněnky, založené na tom, co jsem tady prožil JÁ (případně, co jsem se dozvěděl od kamarádů). Proto se to může podstatně lišit od zkušeností jiných. Za případné chyby se omlouvám (klidně mě opravte). Přípravy na cestu Víza Pro Českou Republiku existují tyto možnosti: - - turistická víza na 3 měsíce – stačí vyřídit až na NZ po příletu, ale doporučuji to mít předem. Working Holiday Visa (WHV) – roční víza umožňující práci po dobu až 3 měsíců u jednoho zaměstnavatele. Žádá se online na stránkách http://www.immigration.govt.nz/ (odkaz v pravém sloupci, stačí vyplnit několik otázek a informací, s překladem jsem neměl problém a zabralo to celé asi půl hodiny). Na tyto víza je kvóta 1200 za rok a obnovuje se vždy k 1.3., proto doporučuji zažádat co nejdříve, nicméně jsem se zatím nesetkal s nikým, kdo by zažádal a nedostal je. Poplatek za víza stojí cca 120NZD, vyřízení je do 2 týdnů (u mě jen 3 dny) a přijdou emailem, takže je dobré si je vytisknout (raději několikrát). V podmínkách tohoto víza je mít na účtu dostatek peněz (limit je 4200NZD), ale po mě to nikdo nevyžadoval (viz. Po příletu). pracovní víza – s těmi je to už složitější a podrobnosti jsem nezkoumal Letenka - - - obecně doporučuji koupi letenky neuspěchat, ale taky nenechat na poslední chvíli. Různé letecké společnosti přicházejí během roku s výhodnými akcemi a tak se vyplatí si na nějakou takovou počkat. Říká se, že vhodná doba je kolem 3 měsíců před odletem. Protože je Nový Zéland pro ČR poměrně exotická destinace (minimálně co se vzdálenosti týče), doporučuji při hledání letenky zkusit zvolit místo odletu Vídeň, Frankfurt či Londýn. Student Agency (já platil za zpáteční letenku 20.031 Kč a letěl jsem se společností Royal Brunei, konkrétně s přestupem na Heathrow, tam jsem byl přes noc, další zastávka v Dubaji, tam jen 2hod., v Brunei jsem přesedal do dalšího letadla a byl tam celý den) Pokud jde o mě (a názor dvou kámoš, co jsem tady potkal), tak bych si rozhodně nezaplatil přes Student Agency jejich „balíček po příletu“, za který zaplatíte nemalou částku, v které je „pouze“ zajištěné ubytování na 2 noci v ACK a pak příslib pomocí s hledáním práce, ale tyto peníze bych raději utratil jinak, protože tyto věci si můžete snadno vyřídit sami (viz. Dále v části Ubytování a Práce). Pojištění - - Při cestě delší než 30 (60) měsíců, kdy pojištění obvykle kryje nějaká platební/kreditní karta, je potřeba si zakoupit nějaké cestovní pojištění (v mém případě u Generali – online za cca 9tis.) a poté zrušit pojištění v ČR, abyste zbytečně neplatili za 2. Pokud máte úrazové pojištění, tak to Vám zde platí také, takže to není třeba rušit. Ostatní - - Řidičák – za 50 Kč je možné si vyřídit mezinárodní řidičák, který ale není až tak potřeba, protože po dobu jednoho roku lze řídit na NZ i s českým řidičákem. ALE – podle mě je dobré si ho udělat, protože slouží jako 2. doklad, který na NZ uznávají a například při žádosti o IRD číslo (viz. dále) je potřeba se prokázat 2 mezinárodními doklady. I když jsem už slyšel, že to někdy není potřeba, po mě to však vyžadovali (záleží na pracovníkovi pobočky). Očkování – na NZ není potřeba nic konkrétního, jen si třeba zkontrolujte „tetanovku“ a já si pro jistotu zaplatil i žloutenku (A i B), která už je ale na doživotí. Zkontrolovat si platnosti dokladů – PAS, platební karta (doporučuje se mít embosovanou, ale asi to není podmínka), řidičák atd., prostě všechny formality, které nelze na dálku provést, nebo je to zbytečně zdlouhavé a drahé (setkal jsem se s klukem, kterému vypršela platnost kreditky, a byl to velký problém…). Co s sebou Těžko každému přesně napsat, co si má vzít s sebou (doba školních výletů už je pryč), proto napíši, co jsem si vzal já, co jsem měl zbytečně navíc a co jsem si zapomněl vzít. Myslete však na limit, který máte v letadle! (u mě 20kg) A taky kolik toho chcete tahat na zádech v krosně. - - - Oblečení – připravte se na dosti proměnlivé počasí, kde opravdu není daleko od pravdy, když se říká, že na NZ můžete během jednoho dne zažít všechny 4 roční období ;) Pokud plánujete cestu na rok, resp. pokud budete na NZ někdy jindy, mimo léto (prosinec – únor), vyplatí se přibalit i něco teplejšího (teploty se mění podle toho, kde jste, ale obecně je na NZ, jako na ostrovech – nestálé větrné počasí). Hlavně tedy doporučuji funkční thermoprádlo (moira atd.), bundu proti větru a dešti (kdo nemá na drahé „goretexky“, je třeba si přibalit pláštěnku). Pokud budete chtít na NZ pracovat, myslete na to, v kterých věcech půjdete makat na zablácený sad, prodírat se mezi větvemi kiwi stromků a roztrhat si tak bundu za pár tisíc není úplně ideální. K tomu ale můžu doporučit alternativu (kterou jsem využil já), že oblečení na práci je možné koupit v secondhand obchodech doslova za pár babek (poptejte se na Salvation Army, nebo přímo na sekáč, kde se dalo za 10NZD obléknout komplet). Obuv – pokud se z Vás hned po příletu nestanou kiwáci, kteří chodí boso (samozřejmě ne všichni, ale ať Vás to nepřekvapí), tak já si vystačil prakticky se 3mi páry bot. Nízké trekové boty (bohužel ne nepromokavé), outdoorové sandále a „žabky“, které jsem si ale koupil až tady na NZ, páč jsou zde velmi populární. Pokud máte v plánu chodit nějaké treky, tak vřele doporučuji přivézt si pevnou vysokou obuv s voděodolnou membránou. Ty jsem si nechal doma a pak mě to několikrát dost mrzelo, i když je pravda, že jsem všechny treky zvládl s nízkými trekovkami, ale měli jsme štěstí na počasí! POZOR: všechny boty je třeba mít řádně vyčištěné, po příletu je celníci kontrolují! Camping – stan, spacák, karimatka… Vše se dá koupit až po příletu, vyplatí se však kupovat věci jen v akcích, jinak jsou dost předražené. Ale jak co a hlavně kdy. Okolo svátků jsou super slevy a kámoš si zde koupil spacák za necelých 70NZD (pod 1000Kč). Já si tady koupil taky - spacák, pak i stan a vařič s bombou (ta do letadla nesmí). Ale pokud máte svoje vybavení, vemte si je z domu. Opět POZOR – stan je třeba přiznat při letištní kontrole a bude probíhat jeho desinfekce (opět musí být super čistý, jinak Vám ho můžou i zabavit). Jako obchody k nákupu můžu doporučit Kathmandu (komerční, ale mají dost často slevy a to celkem výrazné), R+R Sport (dobré slevy a outdoor vybavení), další malé outdoorové obchůdky často překvapí dobrou cenou. Ostatní – hygienické potřeby podle uvážení, můžu jen doporučit opalovací krém s vysokým UV faktorem (20 bylo málo i pro mě a ti, co mě znají tak pochopí), páč na NZ slunce „pálí“ víc než kde jinde na světě (problém s ozónovou dírou). Ohledně léků jsem se poradil s mojí praktickou lékařkou, která mi napsala seznam, co mi doporučuje si vzít. Obecně by lékárnička neměla chybět (náplasti, obvaz, desinfekce,…). Pro používání elektrické sítě je potřeba redukce, která se dá zakoupit kdekoliv v malých obchůdcích, ideálně v tzv. „dvoudolaráčích“ ($2 shop), což jsou většinou Indové nebo „Rejže“, ale prodávají velmi užitečné věci za cenu od půl dolaru a víc (od elektra, přes domácí potřeby, šití, pracovní nástroje atd.). Kdo by se chtěl podívat do pořádného elektra, tak pak doporučuji DickSmith Electronics, kde mívají taky super akce (foťák levněji než na netu, i než u nás…). Průvodce – předpokládám, že každý, kdo chce letět na Zéland (nebo kdekoliv jinde), si předem nastuduje spoustu informací, pravděpodobně z netu (užitečné odkazy uvádím v části Odkazy). Na místě a v terénu ale doporučuji mít při sobě vždy nějakého průvodce. Mezi nejznámější patří Lonely Planet, který se dá u nás koupit v češtině (cca 800Kč!), ale doporučil bych se mrknout na nějaký bazar nebo aukro.cz a koupit klidně starší edici levněji, nebo se dá až po příletu sehnat docela levně anglický originál. I když jsem během cestování narazil na řadu nepřesností nebo trochu zcestných informací a hlavně pár tragických překladů, celkově však tohoto průvodce hodnotím hodně pozitivně a na cestách jsem ho měl pořád při ruce. Let Ať už poletíte s jakoukoliv leteckou společností, pravděpodobně budete mít jeden nebo více přestupů, někdy Vás jen vyženou ven z letadla na 2 hodiny a pak se zase do stejného vrátíte (kvůli dotankování). V každém případě – pokaždé, co budete opouštět letadlo, vezměte si s sebou všechny věci! Během těch 2 hodin se totiž letadlo uklízí a personálu se můžou zalíbit vaše věci (bohužel můj případ) Jinak je dobré si zavazadla, co jdou do nákladního prostoru, před odbavením omotat ochrannou fólií (v Praze to stálo kolem 100Kč, ale klidně si to už připravte doma). Pohlídejte si však váhové limity (na příruční zavazadlo jsou docela tolerantní, takže limit 6kg řada lidí překročí a je to vpoho, ale spolehnout se na to nejde). A taky je dobré se na check-in domluvit (pohlídat si), ať Vám vytisknou štítek rovnou až do Aucklandu, to už se pak totiž během přestupů nemusíte starat (měli by to udělat automaticky, ale může se stát chyba…). Rovněž bych doporučil zjistit si informace o přestupních místech, pokud budete muset strávit někde víc než pár hodin (já byl celý den v Brunei, kde se hodilo info o místní měně, kam se zajet podívat do města atd.) Co s sebou do letadla – kontrolou neprojdou žádné potraviny a tekutiny (ani parfémy, krémy, atd.) zakoupené před check-in! Jídla bylo během letu dostatek, vždy si můžete říct o pití, nebo si koupit na palubě (drahé). Během letu je v letadle docela chladno, záleží na společnosti, co Vám poskytnou, ale my měli deky, polštářky, takže teplé oblečení nebylo potřeba. Ale kdo ví. Dále je důležité mít při sobě doklady a cennosti, peníze, něco na psaní – před přistáním v ACK Vám dají vyplnit dotazník (za jakým účelem letíte na NZ, zda vezete nějaké jídlo, stan, boty, kožené věci atd.) Welcome to New Zealand Po příletu Přivítání po příletu může mít hladký průběh, ale bohužel se Vám může v paměti zapsat jako dost nepříjemná zkušenost. Nechci strašit, u mě (a hodně známých) proběhlo vše hladce, ale slyšel jsem i negativní případy. Takže co Vás čeká? Pasová kontrola – z té mám vždy sevřený žaludek, páč jsem měl pokaždé „štěstí“ na nepříliš dobře vyhlížející úředníky. Ale obecně se není čeho obávat Většinou Vám položí 2 otázky – co máte v plánu na NZ a kde budete (dnes) bydlet (chtěj vědět, že máte něco rezervováno). V prvním případě stačí odpověď: „…travelling around New Zealand…“ (nebo tak něco, hlavně se moc nezmiňovat o tom, že tady chcete pracovat). Na druhou otázku je dobré trochu zalhat a vymyslet si nějaký hostel (např. Nomad Backpacker Hostel, nebo jakýkoliv jiný na Queenstreet). Nikdo to nebude zjišťovat, jen to tam plácnou na papír. X-rays – před RTG kontrolou si Vás ještě můžou odchytnout na podrobnější výslech, ale to už je asi fakt o náhodě. I když zrovna dva kámoše, co jsem se s nimi potkal při práci, takhle odchytli a „vyslýchali“ asi půl hodiny – prý ale jednoduché otázky opět typu, co budete dělat na NZ, zda máte mapu, průvodce, jestli tady někoho znáte, jak budete cestovat, jestli budete hledat práci atd. Asi to není nic příjemného, ale prý ti lidi byli vpoho a šlo fakt jen o formalitu a že to hold musí u někoho dělat. I s lámanou angličtinou nebyl problém. Při kontrole RTG Vám budou skenovat všechny věci a tam se ukáže, zda jste pravdivě vyplnili dotazník v letadle, páč pokud vezete něco, co je na jejich listině (pohorky, stan,…), tak to budou kontrolovat, zda je to čisté, případně desinfikovat. I tady se může stát nepříjemnost, že si Vás „vyberou“ a provedou celkovou kontrolu všech věcí – tedy Vás nechají kompletně vybalit všechny zavazadla Celkově je tedy doba odbavení závislá na tom, jaký je tam zrovna úředník a zda budete „vyvolení“ ke kontrole nebo ne V letištní hale se dají vyměnit peníze, ale je to s poplatkem – takže pokud nemusíte (=máte nějaké drobné dolary u sebe), tak si nechejte výměnu až na Queenstreet, kde jsou pouliční směnárny bez poplatků. Těch pár drobných bude potřeba na dopravu do centra. Autobus na hlavní autobusové nádraží (Britomart Transport Centre) stojí cca $15, další variantou je „shuttle-bus“, který přepravuje až 10 lidí na místo, které si řeknou, ale cena vychází stejně. Pak je tu ještě klasický taxík, ale ty jsou určitě dražší (samozřejmě záleží na počtu lidí). Rovnou na letišti lze koupit předplacenou Vodafone Supa Prepay kartu (za mě stála $30 a byl tam tuším $10 kredit, viz. dále v části Mobil). Auckland Mému pobytu v Aucklandu se podrobněji věnuji v samostatném článku, proto zde uvedu pouze základní informace, co bych doporučil dělat po příjezdu do města. Pokud ještě nemáte z letiště brožuru Jason Auckland, která je zdarma a je v ní mapa ACK a řada slevových kupónů a dalších informací, vydejte se do informačního centra (iSite - 5min. od autobusového nádraží na ulici Quay St. u Princes Wharf - molo). Pozn.: další iSite je ve Sky Tower. Ubytování – protože je únava z letu značná a hlavně ten šílený časový posun mezi ČR a NZ (počítejte s několikadenní aklimatizací, kdy se Vám bude chtít spát už brzy odpoledne a probouzet se budete v noci nebo nad ránem), prvně bych se poohlédl po ubytování. Většina turistů (baťůžkářů, jak se nám říká), si hledá ubytování v backpackerech. Jde o levný hostel, který nabízí různé velikosti pokojů, od nejlevnějších společných ložnic (dorm room – poschoďové palandy, cena od $20-27 za noc, chybí soukromí, klid a ticho, ale na pár nocí se to dá vydržet), přes dražší, 4-bedroom ($30-$50), 2bedroom, singleroom ($50->), ale ceny se samozřejmě liší. Obecně jsou backpackery vybaveny kuchyní (většinou s nádobím na vaření), lednicí, TV, toalety a sprchy jsou většinou na patrech. Některé poskytují wi-fi připojení k internetu, jinde mají PC s internetem (všude se platí a docela dost ($5 a víc za hodinu), doporučuji se podívat po městě, některé internetové kavárny v ACK nabízejí připojení už od $2 za hodinu a jsou otevřeny non-stop). Ubytování je možné si zarezervovat (zabookovat) předem na internetu, v hlavní sezóně (listopad-březen) bývají docela plné, ale není to podmínkou. Na hlavní ulici v centru – Queen Street a v těsné blízkosti jich je asi 10, takže by s místem neměl být problém. Já mám zkušenost s Frienz.com Backpacker, který je na Victoria St. těsně před Albert Parkem. Negativní zkušenosti (krádeže) jsem slyšel o BASE Backpackeru, kam posílá lidi např. Student Agency (oni za to samozřejmě nemůžou). Obecně ale doporučuji hlídat si cenné věci, hlavně ve společných ložnicích! Někde nabízejí bezpečné úložiště (schránky), ale už jsem slyšel, že se „ztratily“ věci i z nich Ubytování je možné většinou od 14hod., opustit pokoj (vrátit klíč) je nutné do 10hod. druhého dne (jinak se platí penále). Pokud byste měli v úmyslu zdržet se v ACK celý týden, tak některé backpackery nabízejí speciální týdenní cenu se slevou. Pozn.: BBH Card – některé backpackery Vám můžou nabízet koupit BBH kartu (cca $45, včetně $20 kreditu na volání). S touto kartou máte v řadě backpackerů (asi 300 na NZ) slevu na ubytování ($1-3 sleva/noc). Ač jsem si ji já koupil, doporučuji zvážit, jak často budete chtít spát v takovýchto backpackerech. Pokud jde o pár nocí, tak se to určitě nevyplatí (ale to si lehce spočítáte sami). Banka – jedna z prvních věcí, kterou je potřeba vyřídit, je založení novozélandského bankovního účtu. Jednak proto, že pokud budete někde pracovat, budou Vám zaměstnavatelé posílat peníze na účet (případně dají šek, nebo zřídkakdy keš - cash). A pak taky proto, že na NZ se platí kartou téměř vše a všude (klidně si běžte koupit zmrzlinu nebo žvýkačky za dolar do novinového stánku a zaplaťte kartou). Pravdou je, že na Jižním Ostrově jsme se setkali s místy, kde se platit kartou nedalo, ale to byly odlehlé oblasti, kde nebyl pomalu ani mobilní signál. Navíc bankovnictví je tady úplně někde jinde než u nás (co se poplatků týče). Jako banku bych doporučil zvolit Westpac nebo Kiwibank (tu jsem měl já). Založení účtu je zdarma a rovněž tak i všechny důležité poplatky jsou zdarma (vedení účtu, karty, výběry, platby – odchozí i příchozí, elektronické výpisy, u Westpac i zjištění stavu účtu pomocí sms (5 měsíčně zdarma), atd.). Pro založení je potřeba mezinárodní doklad a adresa NZ bydliště (někde ji chtěli mít ověřenou). Tam můžete klidně uvést adresu backpackeru. K účtu dostanete automaticky EFTPOS platební kartu a můžete si (zdarma) zažádat o mezinárodní platební kartu VISA debit, která je embosovaná a hlavně s ní můžete platit na internetu (hodí se např. při bookovaní ubytování, ferry na Již. Ostrov atd.) Vyřízení této karty ale trvá cca 1 týden, takže bych s tím buď počkal, až budete mít stálou adresu, nebo si tu kartu nechal poslat na nějakou poštovní pobočku a tam si ji pak vyzvednul. U obou bank je možnost internetového bankovnictví (doporučuji!), které je opět zdarma. To má lépe zvládnutá banka Westpac (i když já jsem s kiwibank nikdy problém neměl). Jako velkou výhodu Kiwibanky vidím to, že její pobočky jsou na poštách (Postshop), kterých je poměrně dost a taky mívají lepší otevírací hodiny. Pozn.: při placení kartou budete nejdříve vyzváni ke zvolení typu platby! Pokud platíte českou kartou, vyberte možnost CRC (credit card), při platbě NZ kartou (jedno jakou) vyberte možnost CHQ (cheque) a až poté zadáváte PIN. Pozn. 2: při placení si můžete říct o vydání hotovosti, kterou Vám přičtou jakoby k platbě a nemusíte tak hledat bankomat (jednoduše si řekněte/požádejte o např. „twenty dollars cash“) IRD číslo – po vízech je to nedůležitější věc pro práci, neboli bez IRD Vás nikdo nezaměstná. Každý člověk dostane přiděleno unikátní číslo, které je potřebné pro odvádění daní. Pokud chcete vědět víc, tak pohledejte na webu Inland Revenue. Žádost je možné podat na stejnojmenném úřadě, nebo lépe, na kterékoliv poštovní pobočce vyplněním příslušného formuláře (zdarma ve stojanech). Ti z Vás, co nemají 2 platné mezinárodní doklady, zde můžou narazit (pouze pas nestačí). Lze si nechat oficiálně přeložit český řidičák, nebo si to můžete zkusit přeložit sami, nebo Vám bude možná stačit jen pas a česká občanka (s tím jsem já neuspěl, kámoš ano). Takže opět to záleží na konkrétním úředníkovi, který to bude vyřizovat. Jako adresu uveďte opět adresu backpackeru. Vyřízení, za které se účtuje malý poplatek (tuším, že je to kolem $10), trvá zhruba 2-3 týdny, podle vytíženosti. Na dopis s číslem čekat nemusíte, buď se domluvíte v backpackeru, že Vám ho přepošlou, nebo lépe si zavoláte na číslo, které dostanete s dokladem o zaplacení, a tam Vám číslo (po Vaší identifikaci – kontrolou data narození a čísla pasu) sdělí. V mém případě jsem musel čekat opravdu celé 3 týdny, ale znám lidi, kteří to měli do 10 dnů (je třeba to zkoušet). Mobil – jak už jsem zmiňoval, nejvýhodnější služby a ceny nabízí pro turisty Vodafone s jeho Supa Prepay kartou. Ale tuto možnost nevnucuji, jsou tu ještě další dva operátoři, takže si zkuste pohledat a porovnat ceny a služby sami. Zmíním se alespoň trochu o cenách a službách, které jsem využíval já (v roce 2009/2010). Balíčky pro SupaPrepay kartu – za registraci Vaší karty na stránkách www.vodafone.co.nz získáte zdarma $10 kredit (tomu se tady říká top up). K nové kartě byly sms (tady říkají txt) zdarma na 3 měsíce, volání o víkendech do Vodafone zdarma na 1(3) měsíce a internet (100MB/měsíc) rovněž na 3 měsíce zdarma. Jinak používání internetu přes mobil je v základu $1/10MB/den (každý další 1MB=$1), proto se vyplatí buď balíček 100MB/$10/měsíc nebo 512MB/$30/měsíc. Další výhodná služba (v případě, že budete psát hodně textovek) je 2000txt/$10/měsíc. Ostatní speciální akce lze najít na webu. Ještě zmíním ceny za hovor – $0,89/min., $0,20/txt, $0,30/txt international. Zjištění výše kreditu je možné přes Vodafone menu ve Vašem mobilu, nebo přes hlasovou samoobsluhu 777 postupně volbami čísel 1,1,1. Zjištění stavu Vašich balíčků (počet volných MB,…) pošlete txt ve tvaru MYADDONS na číslo 756, nebo pošlete txt ADDINFO na 756 a přijde Vám seznam příkazů a služeb, které můžete využít. Všechny tyto txt/volání do samoobsluhy jsou ZDARMA. Připojení k internetu – v mobilu stačí nastavit adresu webu (viz. výše), při použití mobilu jako modemu k notebooku použijte v nastavení připojení vytáčení čísla *99#. Dobití kreditu (TopUp) – nejjednodušší cestou je koupit si Vodafone TopUp kupón (nejméně za $20) prakticky na kterékoliv pokladně (obchod, benzinka,iSite,…) a poté zavolat zdarma na číslo 777, kde se v hlasové samoobsluze postupně volbami čísel 1,2,1 k zadání kódu, co dostanete na kupónu, ten potvrdíte křížkem a po kontrole volbou 1. Další variantou je registrace Vaší platební karty na Vodafone stránkách a poté jednoduše dobít kredit (musí to být karta s možností placení na internetu). Pozn.: pro úsporu přenosu dat a taky k rychlejšímu načítání stránek doporučuji ve vašem prohlížeči vypnout zobrazení obrázků a flash animací (samozřejmě tam, kde to nepotřebujete). Pozn. 2: pokud jste zvyklí na posílání sms jako upozornění, když Vám přijde email, můžete se i tady zaregistrovat na webu http://vodafonemail.co.nz , kde si vytvoříte email (ve tvaru ně[email protected]), který pak zadáte v nastavení filtrů Vašeho původního emailu. Supermarkety – platí nejen pro ACK, že vlastní jídlo nakoupíte nejlevněji ve velkých supermarketech. Nejblíže centra je na ulici College Hill (navazuje na Victoria St.) obchod New World, se kterým se pak budete potkávat téměř všude na Jižním Ostrově. Mezi další velké obchody patří Woolworths, Countdown a PAK’nSAVE, který měl podle nás nejlepší ceny a výběr, hlavně masa. Do Warehouse se vydejte, pokud hledáte levné oblečení, boty, domácí potřeby všeho druhu, sportovní potřeby a taky trvanlivé jídlo (tuňáky, sladkosti, cukr, …) a mnohem více. Dají se tam i levně vyvolat fotky (9x13). Doprava – pokud plánujete pobyt na NZ delší než 3 měsíce, vyplatí se rozhodně koupě auta a to nejen proto, že je tady stále poměrně levný benzín (pamatuji ceny od $1,5/litr benzin, nafta ještě levněji, tedy pod 20Kč za litr!), ale taky proto, že při hledání práce a dojíždění to skoro jinak nejde (samozřejmě Vás může někdo vozit, nebo lze stopovat). V případě autobusové dopravy lze využít linek InterCity Bus nebo NakedBus.com, v obou případech se vyplatí zaregistrovat na jejich webových stránkách a koupit lístek s předstihem (na ranní/večerní časy), kdy se cena pohybuje až o polovinu levněji. Auto Koupě auta – obecně je v ACK největší výběr ojetých aut (used car), ale taky nejdražších. Hodně taky záleží na termínu/sezóně. Po inzerátech se vyplatí poohlédnout na nástěnkách v backpackerech, kde se prodávají i auta dost pod cenou z důvodu nedostatku času k prodeji. Další možností je zajít na jednu z mnoha burz. Konkrétní místa ale neznám, můžu jen poradit pročíst si pár článků, které uvádím v odkazech Doprava. Případně se můžete zeptat v informačním centru. Pokud budete kupovat auto ve více lidech (ideálně ve 2-3), určitě stojí za zváženou poohlédnout se po tzv. vanu. Ty bývají většinou vybavené k obývání (postel, matrace, poličky atd.) a odpadá tak starost hledat ubytování či stavění stanů. Ceny takových aut se pohybují mezi 3-5tis.NZD. Já s kámošem procestoval NZ v osobáku, v kterém jsme nouzově přespali jen 2x, jinak jsme hledali kempy a stavěli stan (o kempování na NZ více v oddíle Kempování ). Auto jsem si původně kupoval sám a stálo mě 1500NZD (Honda Integra ZXi, 1990). Za úvahu stojí i „kombíky“ (station wagon), které lze pořídit kolem 2tis.NZD a při sklopení zadních sedadel a přeházení věcí dopředu tam jde i spát. Benzin vs. nafta (unleaded 91/diesel) – nafta je sice levnější, ale za provoz aut s naftovým motorem se tady platí poplatky (na ujeté km). Nevím přesně ceny, ale slyšel jsem, že to pak vyjde skoro na stejno. Vyplatí se koupit kanystr a vozit rezervní benzín. Pozn.: Na některých benzinkách se můžete setkat s tzv. pre pay službou, kde nejdříve musíte jít zaplatit, kolik chcete a až pak natankovat, ale to je jen zřídka kdy, většinou ve večerních hodinách. Pozn. 2: V některých supermarketech dostanete při nákupu nad určitou částku (za mě to bylo nad $40) slevový kupón na nákup benzinu (za mě sleva 4c/litr). Není to nic moc, ale každá sleva dobrá Automat vs. Manual – oproti ČR je tady podstatně více aut s automatickou převodovkou (včetně mé Hondy). U starších aut to bývá problém, vyšší spotřeba, horší vlastnosti a chování, ale zase pohodlí řízení… Servis – před koupí auta doporučuji navštívit nějaký servis (v případě koupi na burze je servis přímo tam) a ujistit se, že je vše pořádku, případně drobné opravy probrat s prodejcem (buď půjde s cenou dolů, nebo opravy zaplatí). Pokud se Vám během cestování něco porouchá, doporučuji se po náhradních dílech podívat na vrakovištích (než koupíte nové kus). Ptejte se na Secondhand car parts. W.O.F. (Warrant Of Fitness) – u aut starších než 6 let je potřeba každých 6 měsíců projít servisem vozidla, za který dostanete nálepku na dalších 6 měsíců. Tzv. „WOFka“ je důležitá při koupi auta, protože auto bez ní může mít nějaký zásadní problém, kvůli kterému neprošlo servisem. Navíc se za ní platí od $30-50. REGO (Registration) – poplatek za užívání silnic (všech) na NZ. Nejméně je možné koupit 3 měsíce, jinak pak klidně po měsících. Záleží na typu auta, ale na malé osobní stojí na 12 měsíců cca $240, takže je dobré se podívat i na toto před koupí (platí, že propadlé REGO snižuje cenu auta). Obě tyto data platnosti najděte většinou na předním skle na modré kartičce, ale většinou se to uvádí už v samotném inzerátu. Pojištění – pro zahraniční turisty existuje tzv. Third Party Vehicle Insurance, kdy za poměrně rozumnou cenu Vám pojišťovna hradí škodu nad rámec $500 (které zaplatíte Vy, když způsobíte nehodu). Doporučuji se na to ale zeptat osobně nejlépe v AA Car Associance (žluté logo AA). A taky se zeptejte na pojištění čelního skla proti rozbití kamenem (stává se tady dost často, bohužel můj případ a pojištění jsem neměl). Pravidla – asi víte (nebo jste si už všimli), že je tady něco jinak ANO, jezdí se VLEVO! Zprvu je to docela šok, ale věřte mi, zvyknete si na to brzy a není třeba se moc bát, jen na to prvních pár dní myslet a pak už to bude automatika. POZOR – jedno pravidlo je tu nové a na to je třeba myslet pořád! Tzv. give way right turning traffic neboli dát přednost vozidlům odbočujících doprava (doporučuji si najít tyto situace na obrázku, ať si to lépe představíte). Pozn.: pokud hodláte cestovat a bydlet v autě, doporučuji se podívat po šikovném doplňku – power invertor 12/230V, který se napojí do zapalovače a umožní nabíjení mobilů, nabíječek na baterky, notebooků atd. Dostačující by měl být 300W, silnější se totiž připojují přímo na baterku a to není zrovna šťastné řešení (osobní zkušenost ). Další užitečné informace Řadu těchto informací lze nalézt na různých webech nebo v průvodcích (v již zmiňované Lonely Planet jich je fakt hodně a opravdu ji doporučuji prostudovat už před odletem). Nicméně jsem se rozhodl napsat zde pár věcí, s kterými jsem se setkal osobně a tak to můžu potvrdit/vyvrátit. Práce Na tu se ptá každý, s kým se bavím o NZ Předpokládám, že pokud zde letíte na working holiday víza, budete chtít pracovat a vydělat si tak na cestování, nebo dokonce pokrýt náklady, které jste do toho dali. Současná situace s prací (co do otázky sehnaní práce) je taková, že krize zasáhla i NZ (snad ne tak hrozivě), ale jezdí tady stále více lidí, navíc firmy a zaměstnavatelé musí upřednostnit občany NZ (kterým se ale tyto práce moc dělat nechce) a taky lidi z Indonésie, poté až cizince s WHV. Takže zaprvé: na Zéland se nejezdí vydělávat peníze, jako se kdysi jezdilo třebas do USA! Většina sezónních pracovníků dostává zaplaceno minimální hodinovou mzdu (viz. Výplata) a i když není NZ drahou zemí, ve srovnání s ČR jsou tady vyšší náklady na život. A hlavně – předpokládám, že jste tady za účelem cestování a turismus je tady docela drahý (samozřejmě záleží, jak si to nastavíte, ale spousta adrenalinových atrakcí, míst k vidění, některé túry (Great Walks) jsou placené a stojí poměrně dost). Takže určitě si zde můžete přivydělat peníze na cestování, ale pokud nebudete pracovat 11 z 12 měsíců, tak se smiřte s tím, že maximálně pokryjete náklady. Co a kde se dá dělat – obecně bych možnosti práce rozdělil na práci v zemědělství a v pohostinství. Obě mají své výhody i nevýhody. Odborná práce je kapitola sama pro sebe a o té se tady zmiňovat nebudu. NZ je zemědělská velmoc, určitě všichni ví, že je to hlavní země co do exportu kiwifruit (pozor na záměnu kiwi – místní obyvatelé a kiwifruit – ovoce, které se tady pěstuje). Dále jsou tady velké vinařské oblasti, ovocnářské sady – jablka, třešně, meruňky,… Práce v zemědělství je téměř po celý rok, ale za hlavní sezónu se dá považovat konec října až květen/červen. Pak začíná „zima“, kde se taky dělá, ale není tolik pracovních příležitostí. Co rozhodně doporučuji je podívat se na mapu NZ a jednotlivých oblastí, kde se co pěstuje, kdy je období sklizně, kolik lidí se zaměstnává atd. K tomu je výborný odkaz http://seasonaljobs.co.nz/, kde jsou i různé inzeráty na práci. Pokud chcete sehnat práci, je třeba se vydat do té oblasti, v které je zrovna pracovní období a ne čekat někde, kde práce momentálně není. Výhodou prací v zemědělství je pobyt venku na vzduchu, práce v partě lidí z celého světa, není potřeba umět plynule anglicky, při dobré smlouvě je možné si sběrem vydělat víc než jen minimální plat. Nevýhodou je však omezení pracovní doby podle počasí, práce je mnohdy dřina a holky s ní můžou mít problémy. Pro pohostinství platí podobné pravidlo – v sezóně (v létě, případně v zimě poblíž lyžařských středisek) je práce dostatek a všude se hledají číšníci, umývači nádobí (kitchen-hand) nebo úklízeči v hotelech. Mimo sezónu je to horší. Výhodou těchto prací je, že nejsou závislé na počasí a je možné se tam zdarma najíst a přivydělat si na zpropitmém (pokud děláte v restauracích. Nevýhodou je, že pracujete zavřeni v budově, měli byste umět dobře anglicky,… Každopádně ať si každý zhodnotí výhody a nevýhody sám, někomu se líbí to a někomu něco jiného Já pracoval jen v zemědělství, a proto uvedu alespoň pár mých zkušeností. Bay of Plenty – oblast kiwifruit, okolí Taurangy a Te Puke. Tady jsem pracoval nejvíc. Práce se dala sehnat od konce listopadu (stříhání větví (prunning) a protrhávání špatných plodů (thinning)), v březnu byla pauza a hlavní sezóna sběru začala v půlce dubna (sběr zlatého a zeleného kiwifruit a práce na baličkách (packhouse). Po sběru začíná tzv. winter prunning, který trvá zhruba do srpna. Central Otago – oblast kolem Alexandry a Cromwellu na Jižním Ostrově. Sběr třešní (údajně nejlépe placený sběr ovoce) a meruněk začíná už před Vánocemi, v únoru přechází na jablka, v březnu se natahují sítě na vinicích, v dubnu pak sklizeň vína a poté „celou“ zimu winter prunning (jak vinice, tak ovocné sady). Nelson a Motueka – hlavní oblast jablek, sklizeň začíná koncem února, trvá zhruba 2-3 měsíce. Blenhaim – vinařská oblast, nebyl jsem, ale práce na vinicích je údajně celý rok (liší se jen počet zaměstnaných lidí). Hastings a Napier – oblast vinic a jablečných sadů, v sezóně je práce dost, ale nebyl jsem tam. Jak sehnat práci – je několik možností: Internet – užitečné odkazy lze najít v části Odkazy. Případně se dají posílat maily, na ty se ale tady nedá moc spolehnout (i když v mém případě se nám na mail ozvali z vinice a sehnali jsme tak práci). Noticeboard – nástěnky v supermarketech a hlavně backpackerech, kde jsou kontakty na kontraktory (lidi, co dohazují práci, dost často Indové, Nepálci, Brazilci apod.) nebo přímo na sadaře. Některé backpackery přímo dohazují práci. Známí – poptat se známých, kamarádů, ostatních lidí v kempech/backpackerech na kontakty. OSOBNÍ KONTAKT – nejméně oblíbená, ale nejúčinnější možnost, kdy jednoduše objedete autem velké farmy a sady a poptáte se na práci, zda neshánějí brigádníky. Seasonal Solutions – speciální agentura v centru Alexandry pro oblast Central Otago, kde se zaregistrujete a oni Vám do pár dní seženou práci (buďte trpěliví, nic není hned a většinou to trvá 2-3 dny, než se něco najde) Ubytování při práci – opět je několik variant. Mezi nejjednodušší patří najít nějaký backpacker hostel (výhody/nevýhody viz. výše), kde mívají speciální týdenní ceny ($100-120/týden). Levnější variantou je najít si podnájem (tzv. flat mate), které se dají sehnat od $80/týden, ale záleží na oblasti (městu). Nabídky jsou opět na nástěnkách v supermarketech, nebo na http://trademe.co.nz/ . Nejlepší variantou je ubytování přímo u sadaře (levnější, odpadá dojíždění), ale to není tak běžné. V létě je možné bydlet v kempech (od $70/týden), pokud budete pracovat poblíž Alexandry, můžu doporučit kemp/osadu Frazer Domain, kde se platí $3/noc, je tam sice jen pitná voda a suché záchody, koupat se dá v blízkém potoce a celkově je to tam pohodička. Navíc správci (Hazel & Gordon, oba přes 80 let) mají rádi Čechy a jsou moc hodní, pomůžou s čímkoliv. A musím zmínit i variantu „gipsy-live“, kdy se spí v autech na odpočívadlech (zdarma, ale není to oficiálně povolené, nicméně na „jižáku“ se to tak nějak toleruje). Výplata – na NZ lze pracovat buď na hodiny, nebo na kontrakt. Minimální hrubá hodinová mzda činí $12,50, k ní se připočítává tzv. holiday pay (8%). Díky IRD odvádíte NZ daně (při vyplňování smlouvy uveďte v poli Tax Code - M). Výše daně se pohybuje v rozmezí 15-20% podle výše výplaty (čím více za týden vyděláte, tím jsou vyšší daně). Denně se pracuje 8,5hod., v kterých jsou 2 desetiminutové pauzy placené zaměstnavatelem a 1 půlhodinová na oběd (není placená). Počet hodin se ale liší zaměstnavatelem (dělali jsme 9, 10 i 12 v packhousu). Za den si tedy vyděláte minimálně $108 hrubého, čistá hodinová mzda vychází na cca $11. Za méně než minimální mzdu ze zákona pracovat nemůžete. K tomu se vztahuje i práce na kontrakt. Tam jste většinou placeni od určitého množství (počet nasbíraných kontejnerů jablek, počet ostříhaných stromků atd.), lze si tedy vydělat i více než jen minimální mzdu (slyšel jsem o $150-240! za den, ale nikdy mě to „štěstí“ nepotkalo). Počítejte ale s mnohem větší dřinou. Bohužel jsem ale slyšel i opačné zkušenosti, že i když se makalo, co to šlo, sotva jste si vydělali na minimální mzdu (tu Vám ale musí dát i kdy vyděláte méně). Platí se po týdnech. Buď převodem na účet, nebo šekem, u kontraktorů mnohdy kešem (cash, na ruku). Datum výplaty může být hned na konci týdne, nebo i další týden v úterý/středu. S výplatami jsem nikdy problém neměl, ale opět jsem slyšel i špatné zkušenosti s nezaplacením posledního týdne v práci atd. V takovém případě se nebojte a pohrožte zaměstnavateli, že ho nahlásíte, pokud ani to nepomůže, kontaktujte Inland Revenue a udejte ho! Pokud jste pracovali legálně na smlouvu/na své IRD, měli byste takto uspět. Cestování Pro cestování autem budete potřebovat mapu. Můžu doporučit zakoupení mapy od firmy kiwimaps, buď pro oba ostrovy, nebo podrobnější pro každý ostrov zvlášť (takto jsem to udělal já, páč mám rád co možná nejpodrobnější mapy, ale pro někoho by to mohlo být zbytečné). Jedna stojí kolem $30. Běžně jsou k dostání na benzínkách. Užitečné informace lze o každé oblasti najít v regionálních informačních centrech (iSite). Spousta letáků nabízející nejrůznější atrakce, ale taky mapy zdarma nebo za malý poplatek, suvenýry, informace o počasí, přílivu/odlivu atd. Mj. jsou to taky místa, kde mívají čisté toalety (i když oproti ČR tu mají čisto skoro všude) a hlavně je tam možné si dobít elektroniku (stačí se zeptat a většinou s tím není problém). Někdy taky pomůžou s hledáním práce, nebo alespoň odkážou, kde se poptat. DOC (Department Of Conservation) – oddělení ochrany životního prostředí. Vyslovuje se to DOK. Tato vládní organizace spravuje velkou část přírodních památek, parků, chat a kempů atd. Sídlí ve větších městech, často spojené s iSite. Užitečné jsou i stránky http://www.doc.govt.nz/ Pokud budete cestovat menším autem a hledat místo na táboření, doporučuji si vzít brožurky Conservation campsides South Island, North Island, v kterých naleznete seznam všech DOC-kempů, jejich vybavení a ceny. Jsou 3 kategorie: Basic – základní vybavení, mnohdy jen suchá toaleta a místo k rozdělání ohně (pokud to není zakázané) a jsou většinou ZDARMA! Standard – toalety, pitná voda, studené sprchy atd. Ceny podle lokality $6-10 (osoba/noc). Serviced – vybavené prakticky jako normální kempy vč. teplé sprchy, ceny $12-15. Ceny v normálních (ne DOC) kempech (Holiday Park) začínají totiž na $16 (osoba/noc)! V národních parcích a rezervacích se setkáte s DOC chatami (DOC Hut). Jsou to jednoduše vybavené chaty pro přenocování (palandy, místo na vaření, pitná voda, někdy plyn,…). Za ty se platí podle vybavení a oblíbenosti okolních tras od $5 do $45 (os./noc). Pokud tyto chaty nejsou součástí tzv. Great Walks (těch je na NZ celkem 8), lze na nich uplatnit „hut pass“, který stojí $60/půl roku nebo $90/rok a pak spíte „zadarmo“. To je ale na zvážení, na kolika takovýchto chatách budete spát, zda se to vyplatí (v mém případě jsme na chatě spali jen 1 za $15/noc a jinak jsme kempovali ve stanu, viz. dále). Další možností je kempování poblíž DOC chat, pokud to ovšem správa NP umožňuje. Platí se většinou $5/os./noc, na populárnějších trasách je to víc. Je to levnější varianta, ovšem za cenu toho, že se musíte tahat se stanem a v nepříznivém počasí to není příjemné. Lístky na chaty i na kempování lze zakoupit v DOC centrech, zřídkakdy se dá zaplatit přímo na chatě. Oblíbené trasy a hlavně Great Walks (brožura Great Walks and other tracks) je nutné si předem rezervovat. S výjimkou nejznámějšího Milford Tracku (který je omezený co do počtu lidí za den a lístky jsou rezervované půl roku dopředu) stačí rezervace pár dní dopředu, pokud tedy nejsou zrovna prázdniny nebo svátky, kdy je všude víc lidí! Kempování – tzv. freedom camping, který byl na NZ velmi populární, je již bohužel zakázán, nejen proto, že prakticky všechny pozemky okolo silnic jsou soukromé a oplocené. Spaní v autech zakázané není, ale jsou místa, na kterých je to omezené nebo je tam přímo zákaz přenocovaní (No overnight parking). Více se to toleruje na Jižním Ostrově, několikrát jsme tak přespali a nikdy jsme se s problémem nesetkali, ale slyšel jsem, že některé turisticky „oblíbené“ místa k nocování občas kontroluje policie, ta Vás však může pouze vykázat (údajně není zákon, který byste porušovali a mohli tak dostat pokutu). Jídlo – o nakupování v supermarketech jsem se již zmiňoval, proto zde napíši alespoň pár slov, jak jsem se na NZ stravoval já Přesto, že je NZ zemědělským státem, zelenina ani ovoce zrovna nejlevnější není (v porovnání s ČR). Ceny jdou dolů samozřejmě s obdobím sklizně konkrétního ovoce. Cenově přijatelné jsou jablka, banány, ze zeleniny pak mrkev a zelí, občas rajčata a okurek. Prodává se několik odrůd brambor, ale žádné mi nechutnaly jako u nás. Navíc lze koupit speciální sladkou odrůdu – kumara. Během cestování, kdy nebyla k dispozici lednička, a byly omezené možnosti vaření, můžu doporučit kombinaci těstovin/rýže a tuňáka. Pokud znáte z Čech polotovar „Dobrý hostinec“, tedy těstoviny s omáčkou, které se krátce povaří a po přidání tuňáka (několik ochucených variant), máte za pár minut vydatnou a chutnou večeři. Tentýž polotovar je i s rýží. Ke snídani cereálie a sušené mléko, které se jen zalije vodou, během dne ovoce a müsli tyčinky, toastový chleba (klasický český chleba zde neseženete) s pomazánkou a zeleninou. A samozřejmě dostatek tekutin. Doporučuji si koupit kanystr na vodu (v supermarketech stoji cca $5/10l vody) a vozit si dostatek pitné vody s sebou. Odkazy V této části uvedu „pár“ slíbených odkazů, některé doporučuji prostudovat ještě před odletem, jiné se budou hodit až na místě, při hledání práce atd. Letenky http://studentagency.cz/ - Student Agency, doporučuji osobní kontakt http://letenky-levne.sletenkou.cz/kontakty.html - Ing. Oldřich Thér, nabízí velmi dobré ceny letenek http://akcniletenky.com/ - vyhledávač letenek http://cheapsky.info/ - vyhledávač letenek http://www.kayak.co.uk/ - vyhledávač letenek http://www.pelikan.cz/ - vyhledávač letenek http://www.skyscanner.cz/ - vyhledávač letenek Info o NZ http://novy-zeland.wz.cz/ - užitečné informace + aktualizované fórum http://www.aotearoa.cz/ - starší ale dobré informace http://cimi.cz/novy-zeland.html - stránky kamaráda, včetně popisu zajímavých míst, které navštívil http://www.mzv.cz/ - web Ministerstva zahraničních věcí http://newzealand.com/travel - web o NZ http://www.backpackerboard.co.nz/ - NZ stránka pro „baťůžkáře“, spousta zajímavých a důležitých informací, fóra, články o koupi auta, rady, tipy…vřele doporučuji trochu si počíst už před odletem Práce http://seasonaljobs.co.nz/ - asi nejlepší web s nabídkou sezónní práce, včetně mapy regionů, kde a kdy se co dělá http://www.seasonalwork.co.nz/index.bsp - nabídka sezónních prací a kontaktů na zaměstnavatele http://www.job.co.nz/Seasonal%20Jobs.htm - obecně nabízí tento portál hodně pracovních nabídek http://www.backpackerboard.co.nz/work_jobs/job_listings.php - již zmiňovaný baťůžkářský web http://www.picknz.co.nz/ - spíše info o práci na sadech, ale dobré si to přečíst http://www.bbh.co.nz/ - komplexní web se seznamem bacpacker hostelů, ale tady nabídka práce, informace o pojištění auta a mnoho dalšího http://wwoof.co.nz – Willing Worker On Organic Farm – dobrovolnická práce za stravu a ubytování na farmách, v rodinách atd. Většinou 4hod. denně, výborné pro procvičení english, poznání života místních lidí, mám 3 zkušenosti a všechny velmi pozitivní (mj. i jednu téměř adoptivní rodinu, u které jsem strávil i Vánoce) http://www.helpx.net/index.asp - obdoba wwoofingu Doprava http://www.backpackerboard.co.nz/articles/buying-car-new-zealand.php - článek o koupi auta http://nakedbus.com/ - autobusová společnost, výhodné jízdenky zakoupené online http://intercity.co.nz/ - hlavní autobusová společnost na NZ http://interislander.co.nz/ - trajekt mezi ostrovy, doporučuji zabookovat dopředu (min. 2 dny) a zvolit brzkou ranní/pozdní večerní hodinu, čímž se dá poměrně dost ušetřit http://bluebridge.co.nz/ - alternativa k Interislanderu, mívají levnější jízdenky (jak kdy) http://www.backpackerboard.co.nz/articles/backpacker-transport-new-zealand.php - článek o cestování na NZ Cestování http://www.aatravel.co.nz/ - zajímavé tipy na výlety, tzv. Must-See a Must-Do, tedy co rozhodně musíte vidět/dělat na NZ. Ale taky se tam dá najít ubytování a další užitečné informace. http://www.tramper.co.nz/ - NZ web o trampingu http://www.nzcamping.co.nz/index.php - NZ web o campingu http://www.doc.govt.nz/ - již zmiňovaný web Oddělení ochrany životního prostředí http://www.nzhotpools.co.nz/ - seznam a hodnocení horkých jezírek na NZ (komerčních i zdarma!) Ostatní www.trademe.co.nz – obdoba ebay.com nebo aukro.cz . Můžete tady ale najít úplně všechno, včetně nabídek práce, ubytování (flatmate) atd. Velmi oblíbený NZ web, který kiwáci používají denně! https://www.vodafone.co.nz/myvodafone/prepay - stránky mobilního operátora http://www.metservice.com/national/ - hlavní server o počasí (tam jsem se díval téměř každý den :) http://metvuw.com/forecast/forecast.php?type=rain®ion=nzsi&noofdays=3 – družicové snímky srážek a samozřejmě další předpovědi počasí http://www.ird.govt.nz/ - Inland Revenue, info o daních atd.
Podobné dokumenty
Honzův Průvodce koupí auta na Novém Zélandu
středně velkých městech je levno. Nejlevnější pohonné hmoty jsou v Rotoruře, Taupo, Mastertonu, Hastings,
a na okrajích Aucklandu, konkrétně na jihu ve čtvrti Otara a pak na západě v Hendersonu.
Ob...
Začátek knihy - Pistorius a Olšanská
Pfiifiítí se automobilista, mihne se kolem. A kdyÏ nás pfiece jen
nabere, nemáme ponûtí, kde skonãíme.
V prosinci 1983 jsem jezdil stopem po ·panûlsku. Ve spoleãnosti jednoho kamaráda (stejnû jako já ...
Stáhnout celý web v PDF - Nový Zéland
pár webů na internetu, především všeobsahující Cestananovyzeland.cz - jedná se o nejlepší
český web o NZ, jen některé informace již nejsou zcela aktuální - např. dostupnost práce sledujte proto inf...
7. Odvrácená strana migrace a rozvoje
Podle Heina de Haase, vzhledem k této nemožnosti dosáhnout kontroly nad
migrací pouze represivní cestou, se cílové zem! za ínají více orientovat i na
alternativní politiky zamezení imigrace. Ve sna...
Kdy vyrazit a příjezd
v podstatě nabízí to samé, co letuska.cz.
My s kámošem jsme přijeli na Zéland 1.11., protože jsme si mysleli, že je to ideální doba, ale
nebyla. Na práci bylo příliš brzo. Tohle bude rok od roku ji...
Zobrazit celý deník
ty obrovské a husté stromy nedostane až dolů na zem, to bychom to asi nezvládli. I tak se
stačí na 5 vteřin zastavit a z člověka hned leje. Ale je to paráda, zatím jsme ještě nikoho
nepotkali a tro...
Expert - Kobra Design
hovo s význanými osobnostmi obchodní, politické, umělecké a kulturní
sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby s rozhodovacími pravomocemi v ...