Epilepsie

8.1.2
Oblasti možného léèebného využití konopných látek podle
souèasné medicíny
n Epilepsie
Epilepsie (též „padoucnice“) je chronickým onemocnìním mozku. Projevuje se opakovanými záchvaty (paroxyzmy) rùzného charakteru a odhaduje se, že jí trpí cca 1 %
populace. Záchvaty jsou zpùsobeny výbojem v elektrické èinnosti urèité èásti nervových bunìk a mohou se projevovat poruchami vìdomí a vnímání, køeèemi, vegetativními projevy a psychickými pøíznaky. Klasickým záchvatem je tzv. „grand mal“
(tonicko-klonický záchvat) s náhlým bezvìdomím, køeèemi, pomoèením, pokousáním. K jiným záchvatùm patøí „petit mal“, mrákotné stavy, záškuby v urèitých svalových skupinách bez ztráty vìdomí, èichové záchvaty aj. Charakter záchvatu závisí na
místì, které je v mozku postiženo, a liší se též s vìkem pacienta. Pøíèina epilepsie je nìkdy neznámá (primární èi genuinní epilepsie), jindy je dùsledkem jiného postižení
mozku, napø. nádoru, poranìní (sekundární epilepsie) [159].
Jako léky se standardnì používají tzv. antiepileptika (zvaná též antikonvulziva);
obvykle se dìlí do tøí generací: 1. generaci pøedstavují zejména barbituráty (typicky fenobarbital), 2. generaci benzodiazepiny (klonazepam, diazepam atd.), 3. generaci pak
heterogenní skupina lékù pùsobících pøímo na úrovni neuropøenašeèù, jako je napø. lamotrigin, vigabatrin, gabapentin a další. V pøípadech, kdy je podkladem epileptických
záchvatù organická zmìna mozku (støepina, jizva po nehodì atd.) se tyto stavy øeší chirurgicky. Èinily se i pokusy s experimentálním odnìtím rùzných èástí mozku vèetnì
znaènì drastických výkonù; asi nejlépe jsou prozkoumány dlouhodobé výsledky jednostranného odnìtí pøedního (frontálního) laloku [72]. Bez ohledu na výše struènì popsané (a další) postupy konzervativní západní medicíny s øadou vedlejších úèinkù3 se
odhaduje, že cca 20–30 % epilepsie není její léèbou adekvátnì kontrolováno [128].
Ve studiích na zvíøatech se prokázal mohutný antikonvulzivní efekt kanabinoidù
pøi extrémnì nízké neurotoxicitì [91]. Byla provedena øada studií, které prokázaly
u epileptikù (trpících grand mal – u petit mal je evidence mnohem nejasnìjší) záchvaty
poté, co pøestali kouøit marihuanu, a následný ústup záchvatù poté, co s kouøením marihuany zase zaèali [6]. Dosud byl na lidech na toto téma proveden jediný kontrolovaný dvojitì slepý klinický pokus: 15 pacientù, trpících sekundárnì generalizovanou epilepsií špatnì zvládanou standardní terapií v této terapii dále pokraèovalo, 8 náhodnì
vybraných ale dostávalo navíc 200–300 mg CBD po dobu 8–18 týdnù, zatímco druhá
skupina dostávala placebo. Z osmi èlenù pokusné skupiny ètyøi nezažívali žádné další
záchvaty a tøi další zaznamenali jasné klinické zlepšení; v kontrolní skupinì šest ze
sedmi pacientù na placebu nezaznamenalo žádnou zmìnu. Ètyøi pacienti užívající
CBD si stìžovali na obèasnou ospalost [20]. Faktem zùstává, že pøestože Sativex® je
lékem se silným obsahem THC a CDB (když právì CDB se zdá být hlavním kandidátem na látku z konopí, jež pozitivnì ovlivòuje prùbìh epilepsie), není dosud nikde registrován jako léèivo na epilepsii. Øada epileptikù tedy užívá v nejrùznìjších formách
konopí. Zøejmì nejvìtší autorita v tomto ohledu je doporuèuje užívat pouze na epilepsii projevující se záchvaty grand mal a generalizovanými èásteènými záchvaty, ale
varuje pøed užíváním u typu petit mal s mrákotnými stavy („absencemi“), které podle
nìj mùže dokonce i zhoršovat. Dodává, že z praxe zná úspìšné užívání s bìžnou medikací, ale i bez ní, a doporuèuje opatrné experimentování s vìdomím ošetøujícího lékaøe [171].
3
Které jsou individuální pro pacienty i jednotlivé léky, mohou ale zahrnovat nevolnost, bolesti hlavy,
otoky sliznic, ztrátu vlasù, rozostøené vidìní, impotenci, zhoršenou pohybovou koordinaci, poškození
jater, zmìny krevního obrazu a deprese èi dokonce toxické psychózy.