SCIENCE FICTION – LITERATURA SCI-FI
Transkript
SCIENCE FICTION – LITERATURA SCI-FI science – v da fiction – fikce Literatura založená na znalostech soudobé v dy a techniky, na p edpov dích o vývoji vynález v budoucnu a na fantazii autor . • Auto i se snaží domýšlet, jak tento vývoj bude konkrétn vypadat, konstruují ve své fantazii dosud nevídané dopravní prost edky, vydávají se se svými hrdiny do vesmíru, do hlubin oceán , cestují s nimi v ase, snaží se uhádnout, jaký bude dopad t chto technických vymožeností na osobní život lov ka, p edstavují si i vývoj lidské bytosti – biologicky. • Vedle technických vynález je d ležitou sou ástí nám tu i ist lidské, etické, téma. • V dílech autor scifi se projevila obrovská p edvídavost. Dokonce se ukázalo, že jejich zdánliv nesmyslné vize jsou dnes realizovány a m žou se stát pro lidstvo dokonce nebezpe n reálné. • Doba mezi p edpov dí a uskute n ním n jaké technické novinky se zkracuje Pro auto i píší o budoucnosti: • Politické d vody – kritika sou asné spole nosti • P edstavují si, jak by to mohlo vypadat n kde jinde • Cht jí varovat p ed pokrokem • Nazna ují katastrofické vize, kam m že spole nost zajít • Snaha o vytvo ení dokonalého sv ta • Hledání dokonalého vzoru jinde • Autor si m že vymýšlet, není omezován historickými ani sou asnými reáliemi Témata: • Alchymie • Katastrofické obrazy vym ení lidstva • lov k žijící v souladu s užite nou technikou • Setkání lidstva s mimozemskou civilizací • Cestování v ase, cestování vesmírem • Genetické mutace • Meziplanetární konflikt • Paralelní vesmíry, hyperprostor • Parapsychologické jevy • Neviditelnost… Rozd lení literatury: • Klasická v decká fikce obsahuje v shodném pom ru jak novinky ve v d , tak vypráv cí ást (A. C. Clark - Zpívající Fontány ) • Cyberpunk zabývá se pom ry v postapokalyptické budoucnosti. Hlavními prost edky jsou drogy, ovládání lidí, cybersv t v po íta i (Matrix), implantáty, velkorážné pistole a plno v cí o kterých auto i p edpokládají, že se v naší budoucnosti budou vyskytovat (W. Gibson - Neuromancer, Count Zero, R. Zelazny - Alej prokletí) • Space opera není v deckou fikcí! Jsou to kovbojky nezasazené do prost edí Divokého západu, ale do dalekého vesmíru. Auto i nepíší o v deckých novinkách a “v decká fakta” si “cucají z prstu”. astý motiv, kde dobro vždy zvít zí a darebáci jsou potrestáni (J. Williamson - Lo ) • Všehochu zde lze za adit všechny ostatní žánry týkající se SF: Psychologický román, satira a humor, postmoderní próza, asové smy ky, n které extrapolace budoucnosti (co by kdyby), masakry • Hard science fiction , Soft SF, Military SF, Time SF Jiné d lení: SF literaturu m žeme rozd lit na dva základní sm ry: I. sm r vychází z optimistické víry v tvo ivé síly lov ka II. sm r, kritický, reflexivní – varující p ed zneužitím i neopatrným využíváním výsledk v dy jiné d lení: sci-fi: a/ v decká SF b/ spekulativní SF fantasy – magická, p írodní, lyrická horor - adu d l však nelze za adit ani do jedné skupiny - literární žánry: romány, povídky, (horory) Pojem „science fiction“ zavedl až roku 1929 Hugo Gernsback. 1 Robert A. Heinlein však doporu oval, aby se p estalo používat pojmu science fiction, a namísto n ho cht l prosadit pojem „speculative fiction“. Dále cht l prosadit návrh, aby se místo zkratky sci-fi používalo SF, což obsahuje oba pojmy, což se mu áste n povedlo Vývoj SF: sv toví auto i: Antika: Epos o Gilgamešovi – 3 tis. p ed n. l. Homér – Odyssea Platón – v dialozích Timanios a Kritias, zde se hovo í o Atlantid , zaniklé civilizaci St edov k: Miguel de Cervantes y Saavedra (1547–1616)-D myslný rytí Don Quijote de la Mancha – p íb hy o dobrodružných toulkách neskute nými krajinami Novov k: Thomas More (1487–1535) – Utopie, spis o ideálním státu Francois Rabelais (1494–1553) – Gargantua a Pantagruel – p íb hy obr Jonathan Swift (1667–1745) – Gulliverovy cesty 19. stol.: Mary W. Shelleyová (1797–1851)-Frankenstein E. A. Poe (1809–1849) – fantastické povídky (Pád do Maelströmu, Jáma a kyvadlo) R. L. Stevenson (1850–1894)-Dr. Jekyll a pan Hyde Jules Verne (1828–1905) – franc. prozaik, považován za zakladatele v decko-fantastického románu, Dvacet tisíc mil pod mo em, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, P t ned l v balón , Cesta na M síc, Ocelové m sto, Vynález zkázy, Cesta kolem sv ta za 80 dní… - autor spojil ve svých románech demokratické myšlenky, odpor k válce, víru v pokrok lidstva vyvolaný rozvojem v dy a techniky s poutavým vypráv ním, ale varoval i p ed zneužitím techniky, - m l výjime nou schopnost p edvídat pozd ji uskute n né vynálezy. George Herbert Wells (1866-1946) - angl. spis., esejista, kladl si otázku o p íštím osudu lidstva a uspo ádání lidské spole nosti, nezajímá se jen o technické vynálezy, ale i o biologii Stroj asu, Válka sv t , První lidé na M síci, Neviditelný, … Sou asnost (20. století): ruská: I. Jefremov – Mlhovina v Andromed brat i Struga tí – Piknik u cesty, Brouk v mraveništi,… polská: Stanislav Lem (1921)-P íb hy pilota Pirxe, Solaris – úvahy o stavu lidské civilizace a o mravní odpov dnosti, Astronauti,… Zabýval se otázkou lidských vztah v dob p etechnizované civilizace. anglická: George Orwell (1903–1950) - 1984 - ot esná vize totalitního režimu J. Wyndham (1903–1969) – Den trifid – katastrofická scifi, p íb h o tom, jak neznámý déš meteor zp sobí u v tšiny lidstva slepotu a jak toho využijí pr myslové rostliny trifidi, které náhle ukáží své zcela ne ekané vlastnosti a zaúto í na lidi. Arthur C. Clark (1917) – astronom, fyzik, dílo: 2001: Vesmírná odysea, 2010: Druhá vesmírná odysea, 2061: T etí vesmírná odysea, 3001: Poslední vesmírná odysea, Setkání s Rámou, Sv tlo Zem Adams Douglas (1952)-Stopa v pr vodce po Galaxii americká: Ray Bradbury (1920) – Mar anská kronika – povídky, fiktivní osidlování Marsu 451 stup Fahrenheita (zfilmováno), obraz vysp lé techniky, ale nekulturní civilizace Isaac Asimov (1920 – 1992)-odešel z Ruska do USA, píše povídky o robotech, Lhá – zde poprvé zformulovány t i zákony robotiky: 1. Robot nesmí ublížit lov ku nebo svou ne inností dopustit, aby lov ku bylo ublíženo. 2. Robot musí uposlechnout p íkazu lov ka, krom p ípad , kdy jsou tyto p íkazy v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí chránit sám sebe p ed zni ením, krom p ípad , kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. díla: Já robot, Nadace, Nadace a íše, Druhá nadace – seriál o galaktické íši, … K. Vonnegut (1922) – Mechanické piáno – vize budoucnosti R. A. Henlein (1907 – 1988) – Vládci loutek, Hv zdná p chota, Cizinec v cizí zemi, Job Komedie spravedlnosti, Soust edil více na lidi než na technologii (jeho hrdinové byli rozhodní, vždy v d li, co je t eba ud lat) F. Herbert (1920 – 1986) – Duna Sci-fi, aktualizace 7.1. 2008, R. Bukovská 2 Fantasy - vzniká ve 30. letech 20. století, vyd lila se z dobrodružné literatury - jedná se o literaturu s bájnou a pohádkovou atmosférou, d j se odehrává v autorov smyšleném sv t , krom lidí v ní vystupují bájní bojovníci, arod jové, trpaslíci, hobité, sk eti, entové... - b žn se používá magie, technický vývoj je na úrovni st edov ku - vzniká sv t, kde technologie nemá význam, místo laser se bojuje dýkami a me i, zem fantazie je založena na st edov kém uspo ádání, návrat do st edov ku je nostalgický, je to návrat k hodnotám, které se už nenosí, k rytí ství, estnosti, kavalírství, asto jsou pevn dány hranice dobra a zla - zakladatelem fantasy je John Ronald Reuel Tolkien (1892-1973) - d tství strávil v Anglii, absolvoval univerzitní studie,v Oxfordu získal diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a stal se profesorem - vytvo il dokonale fungující sv t St edozem s vlastní historií, náboženstvím, zákony; mapu dílo: Slovník st ední angli tiny, Hobit, Pán prsten – Spole enstvo Prsten , Dv v že a Návrat krále – boj o prsten se stal archetypem boje dobra a zla; Silmarillion, Nedokon ené p íb hy, P íb hy z arovné íše Robert E. Howard (1906–1936), amer. spis., zakladatel heroické fantasy o barbaru Conanovi Roger Zelazny (1937 – 1995), amer. spis., sága Amber Clive Staples Lewis (1898-1963) - angl. spis., Letopisy Narnie (7dílná fantasy), Rady zkušeného ábla Andzrej Sapkowski (1948), polský spis. – soubor povídek o zaklína i Geraltovi z Rivie, zaklína i jsou speciáln vycvi ení bojovníci používající kouzla proti nestv rám ohrožující lidi, sága o Reinmarovi z B lavy (období hustitských válek) Terry Pratchett (1948) - angl. spis. Úžasná Zem plocha - dnes 35 díl Horor z angl. horror (hr za, zd šení, strach) je ozna ení prozaického žánru (i filmového), jehož nám t i d j jsou vedeny se zám rem vyvolat u tená e pocity strachu a hr zy - zakladatelem hororového žánru E. A. Poe - mistrem filmových horor je angl. režisér Alfred Hitchcock (1899-1980) Kyberpunk - - specifický sm r v moderní SF, má úderný styl, rychle plynoucí d j, hlavní hrdinové asto lidé z okraje spole nosti, symbióza lov ka a techniky, literatura je zam ena na informa ní technologie, po íta e a um lou inteligenci, virtuální sv t zakladatel kyberpunku je Gibson W. (1948), amer. spis., román Neuromancer Literatura faktu • zajímá se o konkrétní poznatky z v dy a techniky, na jejich základ vytvá í nové teorie i spekulace (ob as ale i pochybné v decké úrovn ) • Erich von Däniken (1969) • kontroverzní švýcarský spisovatel • Däniken skute ným mistrem v kladení jednoduchých otázek a nalézání odvážných, asto až šokujících odpov dí • je známý p edevším svými knihami, v nichž píše o údajných zásazích mimozemš an do lidské historie Tvorba: Ve jménu Dia Vzpomínky na budoucnost Stopy mimozemš an Den, kdy p išli bohové 3 eští auto i (v deckofantastická literatura a literatura faktu) – pouze p ehled Arbes J.: ábel na sk ipci, 1872, F-ant. (1840-1914) Svatý Xaverius, 1872 Sivooký démon, 1873 Zázra ná madona, 1875 Newton v mozek, 1877 Bass E.: Susin, viz Fanynka, 1917, S-F hum. (1888-1946) B hounek Frant.: Tajemství polárního mo e, 1942, S-F tech. (1898-1973) P ípad profesora Hrona, 1947 Únik z atomového m sta, 1948 Lovci paprsk , 1949 Akce L, 1956, S-F kos. Robinsoni vesmíru, 1958 Projekt Scavenger, 1961, S-F tech. D m zelených p ízrak , 1968, S-F tech. Beneš K. J.: Kouzelný d m, 1939, F-psych. (1896-1969) apek J.: Zem mnoha jmen, 1924, S-F soc. (1887-1945) apek K.: R.U.R., 1920, S-F soc. na Absolutno, 1922, S-F soc. V c Makropulos, 1922 Krakatit, 1924 Válka s mloky, 1936 apkové brat i: Ze života hmyzu, 1922, F-soc., Adam Stvo itel, 1927 apek-Chod Karel M.: Nejzápadn jší Slovan, 1893, F-psych (1860-1927) . ech Sv.: Prvý výlet pana Brou ka do M síce, 1888, F-sat. (1846-1908) Nový epochální výlet pana Brou ka, tentokráte do 15. století, 1888 Haussmann Ji í: Divoké povídky, 1922, S-F spek. (1898-1923) Velkovýroba ctnosti, 1922, S-F soc. Havlí ek Jar.: Neviditelný, 1937, F-psych (1896-1943) Zánik m ste ka Olšiny, 1944, F-psych. J.Á. Komenský: Labyrint sv ta a ráj srdce (1890-1938) Továrna (1592-1670) Josef Nesvadba – léka , spisovatel (1926 - 2006) Tarzanova smrt, 1958, S-F spek. Einstein v mozek, 1960, S-F spek. Jak p edstírat smrt, 1971, S-F psych. Absolutní stroj, 1972 S-F spek Bludy Erika N., 1974 S-F psych. Tajná zpráva z Prahy, 1978 S-F spek. idi ský pr kaz rodi , 1979, S-F spek. Ond ej Neff – prozaik, noviná (1945) Vejce naruby, arod j v u e , Pole š astných náhod, Zepelín na M síci, Vesmír je dost nekone ný… Ludvík Sou ek – prozaik, publicista (1926-1978) Cesta slepých pták , 1964-68, s-F kos. Krotitelé ábl , 1965, S-F tech. Brat i erné planety, 1970, S-F tech. Operace kili, 1970, S-F kos. P ípad jantarové komnaty, 1970, S-F tech. Zájem galaxie, 1973, S-F kos. Sci-fi, aktualizace 7.1. 2008, R. Bukovská 4 Troska Jan Matzal – prozaik (1881-1961) Vládce mo ských hlubin, 1937, S-F tech. Paprsky života a smrti, 1937, 1940, S-F tech. Kapitán Nemo, 1939, S-F tech. Zápas s nebem, 1940, S-F kos. Peklo v ráji, 1942, S-F tech. Planeta Leon, 1943, S-F kos. Veis Jar.: Experiment pro t etí planetu, 1976, S-F spek. (1946) Pando ina sk í ka, 1979 Weiss Jan: Zrcadlo, které se opož uje, 1927, F-psych. (1892-1972) Barák smrti, 1927 Zakladatel SF Fantom smíchu, 1927 D m o 1000 patrech, 1929 Bláznivý regiment, 1930 Škola zlo inu, 1931, F-biol. Spá ve zv rokruhu, 1937, F-psych. Meteor strýce Žuliána, 1947, S-F biol. Družice a hv zdoplavci, 1960, S-F spol. Zem vnuk , 1960, S-F spol. Hledání o budoucím, 1960, S-F spek. další auto i: Josef Pecinovský, Vl. Páral... Sou asní auto i: Jan Polá ek (1957) – Ex machina, V t ch temných dobách Eva Hauserová (1954), feministka, povídky v antologiích Argonauti z jiného sv ta, Ko as, Lovci zlatých mlok , Skandál v divadle sn (U nás v Agónii j. Zít ek v Agónii) Knihy: Hostina mutagen , Cvokyn , … Ji í W. Procházka (1959) – Hv zdní honáci, Odsuzuje se ke ztrát rozm ru (povídka) Ji í Kulhánek (1967) – autor sci-fi, fantasy a hororu, Divocí a zlí, Cesta krve, Zámek Nad je, … Vilma Kadle ková – Klímová (1971) – Na pomezí Eternaalu, Stavitelé v ží Otázky ke zkoušce: 1 Co je to sci-fi? Rozd lení. 2. Vývoj sv tové sci-fi. Auto i + základní díla. 3. Sou asná sv tová sci-fi (fantasy). Pop . filmová zpracování. 3. eští auto i. 4. Vlastní etba – pohovo it o knize. Obsah, nám t, co v ní autor eší. 5
Podobné dokumenty
Nakladatelství Artefactum katalog 1995–2015 ediční plán 2016–2018
řádu dosud nebyla věnována ucelená monografie, přestože
se ve středověkém období jednalo o důležitý fenomén –
do poloviny 14. století vznikl na našem území relativně
velký počet devíti konventů dom...
Vybraná díla z kánonu literatury
Poezie: Ch. Morgenstern, J. Prévert, V. Vysockij, S. Jesenin
Gellner: Po nás a p ijde potopa
Toman: M síce
Winter: Mistr Kampanus
Dyk: Krysa
Bezru : Slezské písn
Šrámek: St íbrný vítr
Olbracht: Nik...
č. 47 | prosinec 2014
sa prejavuje hlavne v boji nablízko a nevý
hoda v tom, že sú ľahko viditeľné.“
Autorka sa veľmi pekne vyhrala s poslednou ka
pitolou určenou pre hráčov – s Technológiami,
ktoré indexovala od 0 po...
Milé Akademičky, milí Akademici!
Milé Akademičky, milí Akademici!
Letos poprvé přenášíme většinu komunikace se členy Akademie na internet. Jde o jedno z úsporných opatření, ke kterému
jsme nuceni přistoupit, protože nechceme zatěž...
Nápojový lístek A3 2015 verze k tisku.indd
tu
přívlastk
tak, jak se
ová vína jen 316Kč za 0,75l)
nimi můž
vinařství Z
ete setkat
letadel ČS
v bu
nov
A, a to ve
formě la siness class na pa ín
Na výběr
lu
h
v
bách
ič
ek o ob
máte z
Ryzlink r ...
Pohled dopravního psychologa
problém identifikovat dopravní nehody, na jejichž vzniku se podílel deficit ve zrakovém vnímání !idi e. Tyto
statistiky však neexistují. P!í iny dopravních nehod jsou registrovány pod pojmy „nedodr...