- Participation in Urban Climate

Transkript

Zapojování veřejnosti
do problematiky ochrany klimatu
Odpovědi a
zkušenosti obcí
Zapojování veřejnosti
do problematiky ochrany klimatu
Odpovědi a
zkušenosti obcí
OBSAH
Předmluva
KRISTINA DELY
Participace veřejnosti na ochraně klimatu ve městech – přidaná hodnota pro občany i vedení měst? INKA THUNECKE
a TINA BÄR
6
8
I. Rámcové podmínky pro participaci v Evropě a participační modely
Může se oblast veřejné sféry ve městech východní STEFAN BOUZAROVSKI
a střední Evropy podílet na ochraně před změnou klimatu? a SASKA PETROVA 14
Vyjít občanům vstříc?
Různé modely a koncepce participace
ANDREAS KARSTEN
22
Jaká jsou kritéria pro úspěšnou politickou participaci
v kontextu udržitelného rozvoje?
CÉCILE CUNY
36
Rozvoj trvale udržitelné energetiky a sociální akceptace v nových členských státech Evropské unie MAREK MUISTE
a HECTOR PAGAN
42
Jaká je úspěšnost implementace Aarhuské úmluvy
na městské úrovni? Analýza procesů EIA, SEA
a územního plánování v České republice
ZUZANA DRHOVÁ
48
Ekonomická účast na ochraně před změnou klimatu –
energetická družstva: Participace občanů na energetické
změně organizované municipalitami
BURGHARD FLIEGER
58
Klimatická politika na místní úrovni a role občana – Příklad Postupimi (Německo)
FRITZ REUSSWIG
a MIRJAM NEEBE
68
Zapojení a účast na ochraně klimatu trojice příkladů ze střední a východní Evropy
JANA CICMANOVA
76
II. Příklady dobré praxe z evropských municipalit
© Mesto Koprivnice
Zapojení veřejnosti do ochrany klimatu ve městech –
Rozhovor KATHARINA ABRAMOWICZ
Příklad obce Bielsko Biała (Polsko)
se ZBIGNIEW MICHNIOWSKI
Příklady zapojení občanů a zainteresovaných subjektů Rozhovor TINA BÄR
v Kopřivnici (Česká republika)
s IVANA RAŠKOVÁ
Workshop k projektu Dunaj ve městě Štrasburk (Francie) CÉCILE CUNY
80
86
92
Zapojení občanů do strategie k trvale udržitelné
lokální energetice - Veřejné fórum na téma
inteligentní energie v Sofii (Bulharsko)
RUMEN PETROV
98
Vytvoření první estonské energetické agentury
MAREK MUISTE
102
Zapojení občanů a zainteresovaných subjektů Rozhovor LASSE BRAND 110
do strategie ochrany klimatu ve Freiburgu (Německo)
s GERDA STUCHLIK Autoři
116
Zajímavé odkazy
119
5
Předmluva
KRISTINA DELY
vedoucí Kanceláře Paktu starostů a primátorů
Participace je důležitým a někdy podceňo-
pro udržitelnou energetiku od jeho vývoje
spuštěné v Heidelbergu vyvinula evropská
zainteresovanými subjekty, jež se liší ve
městech. Přímý vliv měst na spotřebu ener-
zapojeni v co nejranější fázi, nejen ve smy-
eu/), jež podporuje jednoduchá beznákladová
skandinávská města a méně centralizované
měrně malý, pouze přibližně 10 až 30 pro-
cent pochází z veřejných zdrojů. Nicméně,
nepřímo může být vliv místních orgánů
obrovský, nejen proto, že jsou spotřebiteli
a často také výrobci energie (centrální vytápění, kombinovaná výroba tepla a elek-
třiny (KVTE)), ale také proto, že stanovují
slu jednosměrné komunikace pro zvýšení
ručuje zorganizovat den energetiky nebo
Pakt starostů a primátorů může místní
procesu a zároveň již v této fázi do aktivit
místních zainteresovaných subjektů pouze
podobnou kampaň v momentě zahájení
cují se svými členy a také podporují partici-
žily jako příklad (např. environmentálně
šetrné zakázky) a pomocí místních kam-
paní zvyšovaly informovanost veřejnosti.
Společná práce s občany a místními zainte-
resovanými subjekty je proto pro úspěšnou
klimatickou politiku rozhodující.
Pakt starostů a primátorů silně doporučuje
zapojení občanů a místních zainteresova-
ných subjektů do všech fází Akčního plánu
6
samosprávy k zapojení jejich občanů a
zapojit veřejnost.
na starosti plánování a mobilitu v rámci
znamená, že jsou v dobré pozici, aby slou-
na místní zainteresované subjekty.
tí pro aktivní participaci. Městům se dopo-
Pakt starostů a primátorů (PSP) se skládá z
obcí. Úzký vztah místních orgánů s občany
nebo nízkonákladová opatření se zaměřením
informovanosti, ale také nabídkou možnos-
místní pravidla a předpisy, nabízí finanční
pobídky, schvalují stavební povolení a mají
kampaň ENGAGE (http://www.citiesengage.
aktivně podporovat, nemůžeme a nechce-
me je nutit. Města mají pochopitelně svá
vlastní kulturní dědictví a politickou kultu-
pěti evropských sítí měst, jež úzce spolupra-
ru, jejich tradiční způsoby práce s místními
své otevřenosti k participaci. Tradičně mají
země jako je Dánsko větší úspěchy v zapojení svých občanů a místních zaintereso-
vaných subjektů, než více centralizované
země. Celkově vzato, většina signatářských
měst Úmluvy se organizováním místních
Dní energetiky nebo veřejných konzultací
angažuje v procesu zapojení svých občanů,
který považují za důležitý pro přijetí a jasné
pochopení cílů a pro sledování dalších kroků do budoucnosti.
paci. Většina z nich má zavedeny iniciativy,
kampaně a procesy, jež umožňují participa-
ci občanů a vytváří místní fóra inteligentní
energie. Například v rámci evropské kampa-
ně Display (http://www.display-campaign.
org/) spuštěné sítí Energy Cities místní or-
gány monitorují a zobrazují energetickou
účinnost veřejných budov, například ve
školách a tudíž zapojují a vzdělávají děti v
oblasti povědomí o energetice. Podobně se
na základě místní kampaně zaměřené na
zapojování veřejnosti do ochrany klimatu
© Mesto Koprivnice
gií a emise CO2 v rámci jejich oblasti je po-
až po implementaci. Občané by měli být
Zapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
vaným tématem na poli ochrany klimatu ve
7
přidaná hodnota pro občany i vedení měst?
TINA BÄR a INKA THUNECKE
Nadace Heinricha-Bölla Braniborsko
Ochrana klimatu vyžaduje od měst od-
vují města a obce nejmenší jednotky vět-
z Litvy, 3 z Estonska a další města z České
nictví? Město může zavést pobídky pro
a mnohostranné dohody, jako je Kyotský
taková se nachází v bezprostřední blízkos-
se stávají členy sítě na základě iniciativy
cyklistické stezky. Přesto jsou to právě
protokol, jsou jistě důležité, ale nejsou
samy o sobě dostatečné pro dosažení cílů
na poli ochrany klimatu. EU pro dosažení
ambiciózních cílů na tomto poli vytvoři-
la své vlastní závazky. Jednotlivé členské
státy přitom značně zaostávají v jejich do-
sahování. Města a obce jsou pro dosažení
ších demokratických společenství a jako
ti svých občanů. Kvalita života ve městech
ropy již představují obyvatelé měst 70% z
celkové populace a do roku 2050 se před-
povídá nárůst tohoto podílu přinejmenším
na 80%. Města produkují většinu emisí
škodlivých skleníkových plynů a mají nej-
větší podíl na celkové spotřebě energie.
Zároveň jsou města a obce flexibilnější a
aktivnější ve svém rozhodování. Obzvláš-
tě menší a středně veliká města a obce
představují rozumně řiditelné subjekty, v
důsledku čehož jsou rozhodnutí přímější,
snadněji srozumitelná a lze je často rych-
leji implementovat než rozhodnutí činěná
na národní, nadnárodní nebo mezinárodní
úrovni. Na základě jejich nezávislé pravomoci a administrativní struktuře předsta8
kterými místní orgány přistupují k ochra-
pro osobní účast, jež je nepostradatelným
ně klimatu.
faktorem pro realizaci klimatických cílů.
v EU si je plně vědomo jejich velké odpo-
podílu na více než dvě třetiny. V rámci Ev-
litice, stávají se také zásadními způsoby,
této úrovni mají občané největší příležitost
oblastmi. Dnes již více než polovina svě-
ny tohoto století je očekáván nárůst tohoto
jednou zaváží k proaktivní klimatické po-
realizuje na místní úrovni a stejně tak na
Budoucnost klimatické změny bude nako-
tové populace žije ve městech a do polovi-
místních samospráv a orgánů. Jakmile se
je z větší části determinována tím, co se
těchto klimatických cílů a omezení závis-
losti na fosilních palivech rozhodujícími
republiky, Slovenska a Slovinska. Města
Nejdůležitějšími činiteli ochrany klimatu
jsou v každém městě jeho občané, ob-
nec rozhodována ve městech. Mnoho měst
čanská společnost a místní podnikatelská
komunita. Úspěch opatření na ochranu
vědnosti. Tento fakt se mimo jiné proje-
klimatu ve městech z velké části závisí na
vuje tím, že se tolik měst spojilo v sítích
participaci jejich obyvatel a dalších čini-
na ochranu klimatu. V tuto chvíli je 1 000
měst členy asociace Energy Cities a 1 600
měst se zapojilo do sítě Climate Alliance
of European Cities. Pakt starostů a primá-
torů v současné době sdružuje více než
2 700 signatářských měst, ze kterých již
500 předložilo Akční plán pro udržitelnou
energetiku, jenž je podmínkou členství. To
znamená, že nejen že přijala aktivní postoj
ve prospěch ochrany klimatu, ale že také
přistoupila k vytvoření a implementaci
konkrétních opatření na ochranu klimatu.
Navíc se do těchto sítí zapojil rostoucí počet východoevropských měst. Mezi signa-
táři Paktu starostů a primátorů je například
16 měst z Polska, 20 z Rumunska, 10 z
Bulharska, 6 z Maďarska, 5 z Lotyšska, 7
telů, jako jsou místní podniky a sdružeZapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
hodlání. Mezinárodní klimatická politika
klimaticky šetrnou dopravu a vybudovat
početní občané města, kteří musí učinit
konečné rozhodnutí ponechat svá vozidla
doma. Město může zakoupit energeticky
úsporné spotřebiče, jež mají přímý vliv na
spotřebitelské chování jeho zaměstnanců,
ale co spotřeba energie ze strany místních
podniků a místní populace obecně? Pokud
municipalita neuspěje v zapojení svých
občanů a místních podniků a v jejich motivaci k aktivní participaci, pak je nemož-
né dosáhnout požadované úrovně snížení
emisí CO2.
ní. Toto tvrzení platí ze dvou důležitých
Za druhé s sebou městské programy na
jící s aktivitami městské správy většinou
ny. Například zavedení většího podílu
důvodů. Za prvé, emise přímo souvise-
představují pouze malou část celkových
emisí města. Strategie na ochranu klima-
tu na úrovni města mají často tak široký
dopad, že vyžadují široké přijetí ze strany
veřejnosti. Opatření na ochranu klimatu, jež jsou pod přímou kontrolou měst-
ských orgánů, představují pouze malou
část toho, co je možné. Z tohoto důvodu
může místní samospráva realizovat mo-
dernizaci městských budov pro zvýšení
jejich energetické účinnosti. Nicméně, co
se stane s obrovským množstvím ostatních budov, jež jsou v soukromém vlast-
ochranu klimatu nesou dalekosáhlé změ-
obnovitelné energie do městské rozvodné
sítě často souvisí se změnou místní energetické infrastruktury a renovační progra-
my pro úsporu energie často mění městkou
krajinu. Navíc, ačkoli bude mít mnoho
opatření na ochranu klimatu časovou
hodnotu ve formě dlouhodobých úspor
na nižších výdajích za energie a zabráně-
ní poškození klimatu, tato opatření často
vyžadují počáteční finanční investici. V
demokratické společnosti všechny tyto
změny závisí na souhlasu občanů. Bez ob-
čanské podpory nelze realizovat programy
9
ochrany klimatu ani s těmi nejlepšími zá-
to, aby je mohli běžní občané pochopit a
v knize naleznou doporučení na téma, jak
úmluva, jež upravuje účast veřejnosti na
novitelné energie v Německu ukazují, že
sy zapojení občanů nedostatečně vyvinuté
Občané naleznou podporu pro plné využi-
se životním prostředím. V poslední prá-
přes obecný souhlas ve prospěch přechodu
na nízkoemisní zdroje energie a technologie došlo ke vzniku neočekávaných inicia-
tiv, jež odporovaly vzniku větrných parků,
plynových a slunečních elektráren nikoli z
důvodu, že by lidé měli obecně něco proti
obnovitelným energiím, a to dokonce ani
v jejich přímém sousedství, ale proto, že
nebyla veřejnost dostatečně do celého procesu zapojena.
Na počátku 21. století čelí místní samosprávy zásadní výzvě v podobě znovu-
objevení “polis” jako demokratického
společenství a podpoře jeho dalšího roz-
voje. Jako první krok tohoto procesu se
místní orgány musí přestat oddělovat od
svých vlastních občanů; místo toho musí
vstoupit s občany do dialogu, poskytnout
spolurozhodovat. Navíc jsou často proce-
nebo pevně zakotvené. Když jsou občané
méně komplikovaně, než často ukazuje
realita. První překážkou, jež často brání
úspěšným snahám o zapojení veřejnosti,
je existence přetrvávajících předsudků na
obou stranách. Městská zastupitelstva až
příliš často považují zapojení občanů za
další břemeno spíše než za dlouhodobého
pomocníka svých vlastních aktivit a často
považují řešené otázky za příliš složité na
10
mi strukturami pro participaci a druhá část
jedni a ti samí jedinci. Na druhé straně se
předkládá příklady dobré praxe z několika
zdá, že mnoho občanů má výhrady k zapo-
evropských měst. Příspěvky se obzvláště
jení do politických procesů, jelikož mají
dojem, že ať se stane cokoli, jejich názory
vyvinou nejlepší snahu vyjádřit své posto-
Ve svém příspěvku v první části se Stefan
a ačkoli uplynulo od svržení komunismu
na překážky občanské participace způso-
Bouzarovski a Saska Petrova zaměřují
20 let, toto historické pozadí má stále vliv
bené přechodem ve východoevropských
na všechny účastníky procesů politického
života.
čané zapojili, ale také o povahu této účasní této otázky. Kniha vznikla v kontextu
projektu “Zapojení veřejnosti do ochrany
klimatu ve městech” Nadace Heinricha
Bölla v Braniborsku ve spolupráci s pro-
jektovými partnery z Polska, Estonska,
České republiky, Slovenska, Bulharska,
Německa a Francie. Kniha je zaměřena
na evropská města a municipality, vedou-
cí obecních úřadů a jejich zaměstnance,
obecní zastupitele a členy městských rad,
angažované občany a další městské činite-
le, jako jsou obecní bytová družstva. Obce
nosti a zabývá se konkrétní ekonomickou
participací na lokální ochraně klimatu za
použití příkladu energetických družstev.
ských měst, obzvláště z měst východní
důvěru v celý proces. Ve východní Evro-
pě navíc obě strany cítí odkaz diktatury,
téma politického rozměru zapojení veřej-
dispozici v angličtině, němčině, francouzštině a bulharštině.
výsledek. V důsledku toho ztrácí rychle
ci první sekce Burghard Flieger rozvádí
Druhá část této knihy představuje sadu
štině, polštině, estonštině, češtině, sloven-
je, pak tyto nebudou mít vliv na konečný
rozhodovacích procesech souvisejících
zaměřují na situaci v přechodových ze-
mích střední a východní Evropy a jsou k
nebudou vyslyšeny a že dokonce i když
ti. Tato kniha snad přispěje k prozkoumá-
tickou komunitu – cíl, jenž zní v principu
procesu. První část knihy se zabývá různý-
ně zapojí a že se zdá, že aktivní jsou vždy
uspořádat způsobem, jenž neškodí klimajež naplňují předpoklady pro demokra-
prosazení jejich požadavků v rámci tohoto
zklamáni tím, že se příliš málo lidí skuteč-
Z těchto důvodů nejde jen o to, aby se ob-
tu. Tento proces vyžaduje nové postupy,
tí stávajících možností jak se zapojit a pro
přizváni k diskusi, jsou často organizátoři
jim informace a dospět společně k roz-
hodnutím o budoucích cestách, jak město
výhodně zorganizovat občanskou účast.
příkladů dobré praxe z několika evrop-
Evropy. Tyto příklady ilustrují, jak města
organizovala participační procesy v pra-
xi, co utvářelo faktory pro jejich úspěch
a jakým čelila výzvám, a tudíž poskytují
cenné výchozí body pro podobné aktivity
v jiných městech.
zemích. Andrea Karsten nabízí pro insti-
Kniha názorně ukazuje, že při dobré orga-
a koncepce pro zapojení občanů, jejichž
dalších místních činitelů významný přínos
tuce místní demokracie rozličné modely
měry. Dřívější pokusy rozšířit využití ob-
podporu vyžadují. Příspěvek Cécile Cuny
se zaměřuje na kritéria pro úspěšný proces
zapojení občanů, konkrétně na otázku za-
stupování v participačních procesech. Ve
své práci Marek Muiste a Hector Pagan
obracejí svou pozornost na překážky představované historickou nepřítomností od-
povídající kulturní kooperace mezi vládou
a občany v mnoha východoevropských
zemích a zabývají se otázkou vzájemné
důvěry jako základu pro účast občanů a
úspěšnou ochranu klimatu ve městech.
Zuzana Drhová ve svém příspěvku popisuje, do jaké míry byla v České republi-
ce úspěšně implementována Aarhuská
nizaci poskytuje intenzivní účast občanů a
jak městskému zastupitelstvu, tak obča-
nům. Místní samosprávy mohou užitečně
využít kolektivní inteligence zapojené
populace a těžit v případě dlouhodobých
opatření na ochranu klimatu z její trvalé
podpory. Ve spolupráci s občany, asoci-
acemi a místními podniky mohou místní
samosprávy rozhodovat o společných kli-
matických cílech a programech, jež budou
podporovány všemi stranami, a protože
určené cíle a postupy jsou taktéž určeny
společně, budou přinášet větší míru odhodlání. Pokud jde o občany, ti mohou
přispívat svými vlastními nápady, mohou
aktivně napomáhat utvářet budoucnost
11
města a mít osobní přínos k ochraně klimatu, který je důležitý.
Zahrnutí občanů do formálních participač-
ních procesů, stejně jako usilování o jejich
konkrétní zapojení do ochrany klimatu,
představuje pro naše města největší výzvu
do nadcházejících let - a jediný zásadní
faktor, jenž ovlivní úspěch nebo neúspěch
evropské ochrany klimatu v průběhu toho-
© Mesto Koprivnice
to období.
12
13
Může se oblast veřejné sféry ve městech Východní
a střední Evropy podílet na ochraně před změnou klimatu?
STEFAN BOUZAROVSKI a SASKA PETROVA
Škola geografie, Země a environmentálních věd,
Univerzita Birmingham
Představení
trálně plánované na tržní ekonomiku a z
nologických studií, stejně jako vzestupného
procesy a širší městské transformace v po-
Řízení adaptace na klimatické změny a
energetického sektoru na mnohem udrži-
Navíc, diskuse na téma přechodu postko-
formace jsou následně doplněny stručným
ným politickým tématem po celé zemi.
Stále častěji se připouští, že pro rozvoj
efektivních politik budou nezbytné fundamentální změny ve způsobech, jakými fun-
gují státní aparáty. To se také týká úpravy
vztahů mezi vládou, soukromým sektorem
a NNO, stejně jako rozdělování vládních
financí a dotací. Pokud vezmeme v úvahu,
že “za účelem řešení problémů klimatické
změny musí být zaměřena pozornost nejen
na mezinárodní úroveň, ale také na to, ja-
kou formu nabírá politika ochrany klimatu
lokálně, jelikož municipality stále častěji
telnější energetické technologie a praktiky.
se stanou budoucí ústřední scénou pro ře-
šení záležitostí souvisejících s klimatickou
změnou.
Jednou z oblastí, kde jsou takové otázky
stále více aktuální, je prostor někdejších
komunistických států východní a střední
Evropy (VSE). Městské oblasti v těchto
státech prošly dvojím přechodem: z cen14
zřídka uplatňována v debatách o politic-
lika řadám “klíčových bodů”, jež určovaly
kých rozhodnutích a politických krocích
cesty budoucího vývoje, zatímco byly samy
souvisejících s potřebou posunu k trvale
zasazeny ve specifickém odkazu a drahách
udržitelnějšímu energetickému systému.
zděděných po předchozím systému. Prová-
zanost budoucích a minulých závislostí cest
Obzvláště ve světle potřeby lepších strategií
tové situace”, kde i přes tlak na změnu ze
má komunální politická sféra v postkomu-
často vytvářela institucionální pasti a “pastrany vnějšího prostředí přetrvávají ekonomické, politické a sociální neefektivity.
podstupují lineární posun v rámci jednotli-
úrovni měst. Obecně je uznáváno, že města
z přechodu postkomunistických států je
cích let. VSE státy v podstatě čelily něko-
(Bulkeley a Kern, 2006: 2237), poslední
přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku na
zřídka vzájemně komunikovaly. Zkušenost
ti tudíž ovlivní generace po mnoho budou-
Sociální vědci často zpochybňovali před-
roky byly svědkem vzrůstajícího významu
munistických měst a ochrany klimatu spolu
Rozhodnutí o změnách činěná v současnos-
nasazují samosprávné a opravňující přístu-
py k dosažení přislíbených snížení emisí”
vývoje souvisejícího se sociálními pohyby.
stavu, že postkomunistické regiony a města
vých států a místo toho zdůrazňovali existenci rozmanitých “transformačních” tra-
jektorií. Nicméně, mnohem méně výzkumu
bylo provedeno v oblasti posunu k nízko-
uhlíkovému a energeticky úspornějšímu
městskému a regionálnímu systému v kon-
textu strategií na ochranu klimatu. Zatímco
existují určité znalosti o celkovém posunu
k udržitelnějším environmentálním prakti-
kám v postkomunistických VSE, obecně se
nepodařilo komunikovat se širšími vědeckými diskusemi na téma vědeckých a tech-
stkomunistickém období vyvíjely. Tyto in-
přehledem strategií na ochranu přírody a
klimatu ve VSE městech; závěr tyto znalosti spojuje s debatami na téma restrukturalizace postkomunistické samosprávy.
Místní státní správa v
období komunistického centrálního
plánování
na ochranu klimatu zůstává nejasné, zdali
Vytvoření systému jedné strany po druhé
nistických VSE schopnost zajistit participa-
maci státního správního systému ve VSE.
tivní a efektivní environmentální strategie.
zmírnění jejích důsledků se stává význam-
uhlíkově intenzivního a nehospodárného
Tato esej tudíž spojuje některé z dostupných
znalostí na dané téma s cílem prozkoumat
překážky, kterým budou v budoucnosti míst-
ní samosprávy a veřejná účast v VSE čelit v
rámci svých pokusů o posun k trvale udrži-
telnějšímu městskému systému v souladu s
širšími strategiemi na ochranu klimatu.
S ohledem na význam historických odkazů
z pohledu určování současného a budoucího vývoje esej začíná přezkoumáním existujících znalostí o roli komunistické cent-
rálně plánované ekonomiky ve formování
místních samospráv ve VSE – jako jednom
z ústředních rysů celé oblasti. Poté se za-
býváme směry, jakými se decentralizační
světové válce vedlo ke kompletní transfor-
Vládní struktury na sub-národní úrovni
byly kompletně přeorganizovány, aby od-
povídaly sovětské ideologii a politickému
přístupu. Zároveň “byly orgány místní
státní správy založeny na lokální úrovni
(venkovské a městské municipality), na
okresní a krajské (provinciální) úrovni
(Illner, 2002: 10), s organizační struktu-
rou, jež zahrnovala “volené shromáždění,
výkonnou radu volenou shromážděním a
vedenou předsedou, několik komisí slože-
ných ze zástupců a administrativní aparát”.
Ústřední vláda měla nejvyšší moc nad takřka všemi záležitostmi regulačního význa-
mu, nižší stupně byly z větší části odsunuty
do funkce řízení infrastruktury a služeb. Na
základě dostupné literatury je také možno
15
identifikovat následující klíčové vlastnosti
místních samospráv v době komunismu:
Neexistence odpovědnosti a demo-
vilegováni na úkor ostatních a efekpodmíněna schopností jednotlivců a
s veřejností spíše než na podporu
kých procesů;
litikou aparátem komunistické strany,
což znamenalo, že všichni funkcionáři
ve vedoucích funkcích byli prověřováni svými vládními strukturami a
existovala pevná vertikální linie vedená napříč všemi úrovněmi řízení;
•
Nedostatečná ekonomická nezávislost místní státní správy, jež mimo
nedostatku vlastního majetku také
měla rozpočet v plném rozsahu řízený
ústřední správou;
•
Neexistence spolupráce mezi odvětvími a integrace v rámci různých částí
místní samosprávy a odpovídajících
vládních resortů. Vertikální linie odpovědnosti měla za důsledek, že do-
cházelo v mnoha oblastech k přesahu,
zatímco jiné nebyly ze strany státu
dostatečně pokryty;
•
Postupný vznik místního klientelismu
v důsledku růstu moci ekonomických
16
norodá a vzájemně odlišná. Celkově lze
proaktivně ovlivňovat státní orgány k pro-
stranu;
•
environmentální NNO hnutí, občané měli
hu k otázkám místní komunity a neuměli
napojené na podniky a komunistickou
vedení změn.
Rozdílnost podmínek na národní
Procesy decentralizace v
reforem podniknutých jednotlivými
překážky a dilemata
postkomunistickém období:
úrovni po roce 1960 jako důsledek
zeměmi (začátek 60-tých let v Československu, začátek 70-tých let v
Proces restrukturalizace v období postko-
let v Maďarsku).
vedl k radikálním změnám ve struktuře
Polsku a Jugoslávii a začátek 80-tých
munismu, jenž započal v 90-tých letech,
ekonomických a politických institucí ve
Illner (2002) tvrdí, že řada specifických
VSE. Tento proces nicméně nutně nebyl
odkazů vznikla na základě tohoto proce-
su. Politika přijatá v době komunistického
ústředního plánování podle něj vytvořila
“oddělení soukromé od veřejné sféry”, do-
provázené “veřejnou nedůvěrou v instituce,
jakoukoli politickou reprezentaci a formální postupy” (strana 14). Také měla důsle-
dek v “nechuti na straně občanů zapojovat
se do politických záležitostí a zastávat
veřejnou funkci”. Stejně tak zde existoval
“paternalismus, jenž byl charakterizován
vírou, že místní potřeby by měly být a bu-
dou vyřešeny ústředními činiteli, obvykle
výše postavenými orgány” doprovázený
“obecně rozšířeným pocitem trvalého znevýhodnění, nebo zanedbání místní komuni-
ty ze strany orgánů státní správy” (tamtéž).
nostňovány.
Politika místních samospráv přijatá VSE
potíže s určením společných zájmů ve vzta-
firem získat podporu od politické elity
jakýchkoli smysluplných demokratic-
ností omezené, zatímco jiné jsou upřed-
aktivní participace místní veřejnosti; ačkoli
se již na konci 80-tých let začalo objevovat
tivní činnost na místní úrovni byla
tyto konaly zejména pro účely vztahů
obsazováním funkcí a personální po-
na konci komunismu chyběla kultura pro-
munity ve většině VSE byly v pozici, kde
znamenalo, že jistí činitelé byli pri-
kracie – i přes konání formálních
Udržování účinné moci nad veškerým
a neformální ekonomické výměny. To
vání osobních kontaktů, vyjednávání
voleb na sub-národních úrovních se
•
Celkově lze dojít k závěru, že místní ko-
racionálním postupem k vytvoření nových
•
organizací, stejně jako rozmach budo-
institucí za cílem posunu vpřed k ideálním
výsledkům ekonomického rozvoje. Stark
zeměmi v průběhu přechodu byla různicméně dospět k závěru, že došlo k všeobecnému procesu politické a administrativní decentralizace. Kořeny tohoto struk-
turálního hnutí lze sledovat již v období
80-tých let, kdy se politická aktivita stala
klíčovým bodem politického odporu v ze-
mích jako je Polsko. I přes výše uvedené
faktory, tedy celkově nízký rozvoj základů
politické kultury, občané celkově od svých
vlád chtěli větší moc pro činění rozhodnutí
na místní úrovni. Částečně některá z těchto
očekávání vycházela z před-komunistic-
ké nostalgie, kde Rakouské, Německé a z
menší části i Otomanské říše, jež vládly v
této části světa, vyvinuly rozsáhlé a funkční
systémy místního řízení.
(1996) tvrdí, že tento proces zahrnoval ‘…
Ve smyslu decentralizační politiky bylo
ruinách, ale pomocí ruin komunismu’ (stra-
začátku ve většině zemí, vytvoření malých
přestavbu organizací a institucí nikoli na
na 995). Stark argumentuje, že poněvadž
význam “trosek” socialistického státního
systému (ve smyslu obchodních, vztaho-
vých, institučních, regulačních, osobních
a mezifiremních sítí), lze ekonomickou
transformaci charakterizovat jako závislou
na minulosti. Tím není míněna pevně daná
trajektorie vývoje, nicméně, činitelé proce-
su transformace jsou omezeni existujícími
institucionálními prostředky. V důsledku
toho jsou některé směry a horizonty čin-
základním principem, následovaným na
samosprávných jednotek, jež budou reflek-
tovat historické dědictví a přání místního
lidu. Maďarsko bylo v tomto ohledu prav-
děpodobně nejúspěšnější, jelikož založilo
funkční systém již na konci 90-tých let.
Další země východní Evropy brzy následo-
valy. Nicméně, jeden z hlavních problémů
spočíval v nedostatečné kapacitě středního
stupně veřejné správy – krajské státní sprá-
vy obvykle postrádaly zdroje, demokracii
nebo obojí. Vyskytoval se také problém
17
politické a ekonomické rozdrobenosti z
východní Polsko, severní Čechy a severní
programy a akční plány na řešení otázek
Přestože výše uvedený seznam opatření
kterých zemích. Práce na řešení této otázky
severní Maďarsko, východní a jižní Srbsko,
Tyto programy a plány byly koordinovány
obtížné najít obecní úřad, jenž jej imple-
ještě stále probíhají – zatímco některým zemím stále chybí střední vrstva státní sprá-
vy s řádně fungujícím a jasným mandátem
(obzvláště ve střední Evropě), v jiných ve
skutečnosti stále na místní úrovni nedošlo k
fiskální a politické decentralizaci (obzvláště na Balkáně).
Tyto změny se vyvinuly souběžně s roz-
sáhlou transformací postkomunistických
měst. Rozpad modelu přidělování půdy a
územního plánování upřednostňovaného
centrálně plánovanou ekonomikou vedl
k rychlému procesu rezidenční a komerč-
ní suburbanizace a příměstského rozvoje;
decentralizační politika v tomto kontextu
také přispěla. Ve většině zemí také došlo k
celkové reorganizaci městského systému,
kde národní hlavní města nebo prosperující
regiony mají tendenci rozšiřovat se na úkor
mnoha malých a středně velikých měst v
méně úspěšných regionech. Tento proces
byl urychlen také nestejnou geografickou
strukturou oblastí, kde k přechodu došlo,
což mělo za důsledek koncentraci průmys-
lu a služeb s vysokou přidanou hodnotou v
Morava v České republice, Velké nížiny a
severovýchodní Slovinsko, severní Mol-
ho úpadku a odlivu lidí byly nejcitelněji vi-
ditelné v “neúspěšných” regionech (jako je
18
skytly další možnosti pro rozvoj energetických sítí (viz. GEF/UNDP, 2004).
lokální úrovni v období přechodu
Některé místní orgány ve VSE se také za-
Období postkomunistického přechodu ved-
pojily do programů na modernizaci obec-
lo k důležitým reformním rozhodnutím ve
ních domovních fondů – stejně jako do
smyslu směrů, kterými budou organizová-
opatření na zlepšení energetické účinnosti
ny infrastrukturní sítě energetického sekto-
a řízení energetiky nad rámec energetic-
ru, ekonomické vztahy a legislativní systé-
kých auditů obecních budov a provádění
my. Většina zemí ve VSE – částečně pod
projektů na zlepšení energetické účinnosti.
tlakem EU – vyvinula rozsáhlé programy
Města a regiony s v roli výrobce a doda-
na podporu energetické účinnosti, jež mají
vatele energie zabývaly problémy souvise-
za cíl vypořádat se s dědictvím komunismu
jícími s účinností výroby tepla a elektřiny
v této oblasti. Tato opatření měla za důsle-
(obzvláště centrálního vytápění) a využitím
dek zásadní zlepšení na poli velikosti energetické spotřeby, obzvláště v bytovém od-
větví. V kombinaci se zásadním snížením
spotřeby v průmyslu v důsledku snižování
nákladů došlo k tomu, že většina VSE stá-
tů zaznamenala v posledních letech značné
nárůsty v účinnosti využití energie (viz.
Ürge Vorsatz a kol., 2006).
znamnější roli. Ústřední částí tohoto proce-
částí měst, zatímco důsledky průmyslové-
pravidly a předpisy. Tyto prostředky po-
Koncepce ochrany klimatu na
Budapešť, Varšava, Lublaň, Bratislava, Bu-
miku reurbanizace a regenerace vnitřních
výstavby, stejně jako národními stavebními
severní a střední Bulharsko).
Municipality hrály na poli řízení otázek
kurešť, Timisoara, Sofia) také zažily dyna-
s širšími územními plány a plány městské
davsko a jihovýchodní rovina v Rumunsku,
omezeném počtu metropolitních aglomera-
cí. “Vítězná” městská centra (např. Praha,
ochrany klimatu a bezpečnosti energetiky.
ochrany klimatu v oblasti VSE stále vý-
su byl vývoj municipálních energetických
strategií a plánů jako klíčových součástí
regionálních a lokálních strategií pro udržitelný rozvoj regionů a měst. Navíc, mno-
ho VSE municipalit vyvinulo energetické
obnovitelných zdrojů energie. Ve středu
důvodu vysokého počtu municipalit v ně-
pozornosti stály snižující se ztráty přepravy
a distribuce elektřiny (jelikož většina takových sítí je ve vlastnictví obcí) (tamtéž).
Typické činnosti realizované v oblasti participace veřejnosti zahrnovaly šíření infor-
mací o výhodách investic do opatření na
zvýšení energetické účinnosti a provádění
není ani kompletní ani komplexní, bylo by
mentoval v celém rozsahu. Důvodem, proč
obce v oblasti místní energetické účinnosti
a ochrany klimatu nejednají komplexně,
je často nedostatek prostředků a účinné
politické moci. Navíc, kombinace rigidní
národní politiky a nedostatečných právních
předpisů často vytvořila podmínky, ve kte-
rých místní orgány nejsou schopny ovlivnit
infrastrukturální a technologické systémy,
jež spadají pod jejich úřední pravomoc. To
je zřejmě nejvíce patrné v oblasti centrálního vytápění, jež i přes zajištění potenci-
álně vysoce udržitelné metody na vytápění
kolektivních obytných budov bylo v mnoha
státech napříč VSE v úpadku (obzvláště v
jihovýchodní Evropě, kde takové sítě čas-
to trpěly začarovanými kruhy přerušených
spojení). Problémy, jimž čelí sítě centrální-
ho vytápění ilustrují zděděné technologické
problémy, které stojí před takovýmto ty-
pem infrastruktur, stejně jako neschopnost
městských zastupitelstev (jež často vlastní
tyto sítě) poskytnout účinné prostředky pro
zapojení veřejnosti (Poputoaia a Bouzarovski, 2010).
kampaní na téma příležitostí pro účinnější
Další příklad, kde se VSE obce potýkaly
zavedly ukázkové aktivity, jež poukazují na
ných záležitostí, se týká oblasti územního
využití energie. Některé městské rady také
výhody energetické účinnosti a nabízí praktické způsoby a prostředky, jak jich dosahovat. Obce byly také zapojeny do poskytová-
ní konzultační podpory na zavedení projektů
na zlepšení energetické účinnosti (tamtéž).
s problémy na poli ovlivnění řízení veřejplánování. Města VSE často trpěla dynami-
kou živelného růstu měst a úpadku jejich
vnitřních částí jako důsledku širších pro-
cesů, jež místní orgány buď neměly vůli,
nebo schopnost kontrolovat. Například v
19
České republice došlo k výstavbě tisíců sa-
ti zapojit veřejnost. Je nicméně zjevné,
dlouhodobými dopady na zmírnění důsled-
se stále více odvíjí na místní a regionální
telitních sídel, se všemi jejich negativními
ků klimatické změny a adaptaci, z podnětu
příměstských obcí, jež dychtily po získání
obyvatel a příjmu z daní, jež s tímto fenoménem souvisí. Nízká schopnost regionál-
ních a centrálních orgánů regulovat tuto
záležitost, spojená s roztříštěností místní
moci, měla za důsledek, že její dopady v
širším měřítku zůstaly bez kontroly.
Závěr
Tato esej poukázala na různé oblasti, ve
že tvorba energetických strategií ve VSE
úrovni. Na podporu tohoto procesu je de
facto tvořen celý právní rámec. Vezme-
me-li v úvahu malou finanční a regulační
moc oblastní samosprávy, stejně jako pro-
blém roztříštěnosti odpovědností na místní
úrovni, pak je zjevné, že bude zapotřebí
značného navýšení schopností pro zvýše-
ní administrativní pravomoci, instituční
transparence a demokratické způsobilosti
místních orgánů, občanských organizací,
podniků a obecně celé veřejnosti.
kterých posun k méně uhlíkové budouc-
nosti v rámci VSE kontextu musí vzít v
potaz dědictví komunistické minulosti v
oblasti místní státní správy, stejně jako sou-
časnou schopnost místních úřadů realizovat
strategie v této oblasti. Je zjevné, že výzvy
vzniknuvší v rámci restrukturalizačních
procesů v postkomunistické éře ovlivnily
“instituční a ekonomické parametry, jež
určují zranitelnost a schopnost adaptace
společností” v kontextu “zásahů a plánovaných adaptací na nejvhodnějších měřítcích” (Adger, 2001: 921).
Pokud vezmeme v úvahu různorodost ve-
řejné městské sféry ve VSE, je obtížné
Bulkeley, Harriet and Kern, Kristine (2006) Local Government
and the Governing of Climate Change in Germany and the
UK. Urban Studies, vol. 43, no. 12, pp. 2237–2259.
Global Environment Facility / United Nations Development
Programme (GEF / UNDP) (2004) Municipal Energy Planning:
Guide for Decision-Makers and Experts. Sofia: EnEffect.
Illner, Michal (2002) Territorial decentralization: An obstacle
to democratic reform in Central and Eastern Europe? In Kimball,
Jonathan (ed.) The Transfer of Power: Decentralization in
Central and Eastern Europe, pp. 7–42. Budapest: Local Government and Public Service Reform Initiative.
Poputoaia, Diana and Bouzarovski, Stefan (2010) Regulating
district heating in Romania: legislative challenges and energy
efficiency barriers. Energy Policy, vol. 38, pp. 3820–3829.
Stark, David (1996) Recombinant property in East European
capitalism. American Journal of Sociology, vol. 101, no. 4, pp.
993–1027.
© Mesto Koprivnice
provést celkové hodnocení její schopnos-
Adger, Neil (2001) Scales of governance and environmental
justice for adaptation and mitigation of climate change. Journal
of International Development, vol. 13, pp. 921–931.
20
21
Vyjít občanům vstříc?
Různé modely a koncepce participace
ANDREAS KARSTEN
Frankly Speaking
Účast veřejnosti je obecně považována za
Účast mladých voličů zasazená do těchto
Zásadní otázky týkající se vztahu mezi de-
frontovány se zjevným nedostatkem silněj-
demokracií naší současnosti. Demokracie
ve světle nedávných demonstrací mladých
demokratickými institucemi a občanskými
tu politických institucí, jež jsou, jak se zdá
pravděpodobně v rámci svého vývoje v Ev-
ropě dosáhly důležitého bodu – jsou napříč
kontinentem široce přijímány a praktiko-
vány – a přesto jsou současně stále častěji
konfrontovány se všeobecnou nedůvěrou
a snižující se účastí voličů. (Pratchett a
Lowndes, 2004: 3)
dilemat ilustruje další paradox – ještě více
lidí napříč Evropou, od Španělska a Portu-
ve stopách globalizace se vzorce politické
angažovanosti posouvají směrem k problé-
mům za hranicí vlivu národnostních států,
stejně jako je zpochybňována opodstatně-
než kdykoli předtím, málokdo by řekl, že
Různé koncepční modely napomáhají upo-
doby, a to v rámci i za hranicemi otázky
(Forbrig, 2005: 7)
instituce – od nichž se vyžaduje, aby reago-
ství veřejných scén pro zapojení mladých
tyto příležitosti zvýšily účast mladých lidí.
vysvětluje, proč tato kapitola představuje
jak obecné modely pro občanskou parti-
cipaci, tak specifické modely pro zapojení
mládeže.
téma zapojení občanů: pesimistické hlasy
účast tendenci být zatížena odpovědností
za znovuzapojení těch, co ztratili zájem o
politiku a přehlíží skutečnost, že mecha-
nismy vyloučení sahají daleko za hranici
politické sféry.
22
větvené a jemně nuancované debaty na
mají sklon prohlašovat, že občané ohro-
žují budoucnost demokracie tím, že se
postavili zády ke svým institucím, jak je
zřejmé ze snižující se účasti voličů, ale
optimističtější závěr je dokládán globa-
lizačním hnutím; tyto formy občanské
účasti směřují k novým vzorcům intervence a zapojení se.
dilema, je jednou z klíčových otázek naší
ochrany klimatu. Jak si povšiml Bridgland
Sorensen:
a obzvláště na ty týkající se mládeže – a na
Nadále není dostatečné vnímat par-
jení do politických procesů za hranicí jejich
participace” opakovaných v různých
nároky kladené na občany z pohledu zapobezprostředních zájmů – tedy na vztah cha-
řuje na participaci dětí a mladých lidí, což
Participace je často považována za klíč k
ných forem politické účasti. Současně má
valy na zájmy a požadavky občanů obecně
také mnoho participačních modelů zamě-
Dva postoje označují krajní polohy roz-
s přáním zorganizovat návrat dříve zavede-
zornit na nároky kladené na demokratické
tickým poklesem v politické angažovanosti
nost tradičních institucí a forem demokracie.
jakékoli politické reakci, ve většině případů
odtrženy od svého sociálního prostředí.
Zdali a jak lze v teorii a praxi vyřešit toto
zaměří na mladé lidi. Z tohoto důvodu se
tak u zavedených demokracií. Zdá se, že
ší demokratické účasti, ohrožující legitimi-
a mládeže představené v této kapitole.
pozornost a hraje hlavní úlohu ve veřejných
cích demokratických deficitů jak u mladých,
ličné koncepce a rámce participace občanů
tože zatímco se zdá, že existuje větší množ-
Není překvapením, že se nářek nad drama-
debatách na téma vnímání a reality rostou-
organizacemi - formují a zpochybňují roz-
galska po Spojené království a Irsko. Přes-
Je to právě snižující se participace ve for-
málních politických institucích, co poutá
mokracií a občany - stejně jako vztahu mezi
rakterizovaný nedostatky na obou stranách.
základní, pokud ne nejdůležitější princip
Jak je uvedeno v tomto odstavci, konceptu-
alizace účasti občanů a mládeže jsou stále
ticipaci jednoduše ve smyslu “složek
publikacích a přijímaných po dobu po-
sledních zhruba dvaceti let. V zásadě
se změnily prostředky a způsoby komunikace (občanů). (2006: 135)
více zaměřeny na inherentní rozpory a di-
Mnoho z představených koncepcí a mode-
občanské účasti s občanstvím, jež je všeo-
moci je rozhodující pro pochopení občan-
lemata popsaná výše tím, že spojují otázky
becně chápáno jako základní rozměr demo-
kracie spočívající na pojmu lidských práv
a konkretizované skrze (právo na) aktivní
účast. (Rada Evropy, 2005: 99)
Hlavní paradox nicméně zůstává nevyřeše-
ný: množící se scény pro politickou diskusi
lů následně tvrdí, že otázka moci a sdílení
ské účasti. Obdobně, mnoho současných
výzkumů naznačuje, že existuje silná a přímá souvislost mezi opravdovou participační mocí občanů a jejich připraveností zapo-
jovat se do jakéhokoli politického procesu.
(Lauritzen, 2005: 5)
– hnané vpřed potřebou vyhovět rostoucí
V důsledku toho začaly být kladeny ostré
demokraciích – jsou doprovázeny a kon-
nalizované struktury a instituce nabízí ob-
kulturní diverzitě v pluralitních evropských
otázky: do jaké míry současné institucio23
čanům příležitosti k zapojení; jsou to do-
informace, konzultace a uklidnění (pouze
Stupně participace
moci a úplnému vyjednávání na téma spo-
pravomoc a kontrola v rukou občanů (ob-
Model Phila Tresedera dvěma zásadními
statečně čestně míněné nabídky ke sdílení
lutvorby veřejných politik s občany?
Mnozí zastávají názor, že je na čase ujistit
se, že je tato nabídka míněna upřímně:
... pravá participace zahrnuje začlenění – kde se systém mění tak, aby vyho-
voval participaci – spíše než integraci
– kde participace pracuje předem defi-
novanými způsoby v předem určených
strukturách. (Percy-Smith a Malone,
na efekt) a třetí, partnerství, delegovaná
čanská moc).
způsoby přepracovává pět stupňů partici-
pace mládeže z žebříčku Rogera Harta. Za
Typologie Arnsteinové o osmi úrovních
prvé, ustupuje od a reaguje na zřejmě nej-
zůstává klíčovou teorií ve stavbě, analýze
častější kritiku žebříčkové metafory, aby
a vyhodnocování participačních politik,
jejích přístupů a praktikách, přes některou
platnou kritiku nejčastěji zaměřenou na hi-
erarchickou a posloupnou povahu modelu,
jenž naznačuje, že participaci lze konstruo-
vat specifickým hierarchickým způsobem a
že k ní dochází pomocí konkrétní posloup-
Žebříček občanské participace, Sherry Arnstein, 1969.
Typologie participace, Sarah White, 1996.
Typologie participace
ilustroval, že neexistuje ani progresivní
plně promítnut do teorií, modelů a rámců
Sarah White vyvinula typologii participa-
hož by měla být participace vždy vyvíjena.
stihuje směr, kterým se tato oblast ubírá.
tika participace je podporována napětím
2001: 18)
nosti. Zdroj: Sherry Arnstein, 1969.
Zatímco tento logický základ není doposud
na téma participace občanů a mládeže, vy-
ce, aby poukázala na skutečnost, že poli-
Žebříček občanské participace
Žebříček občanské participace Sherry Arn-
steinové, zveřejněný v roce 1969 v Journal
of the American Planning Association je
klasikou, považovanou za jednu z nejvliv-
nějších teorií na téma zapojení občanů.
Arnsteinová opírá svoji teorii o prohlášení,
že občanská participace je občanská moc a
zastává názor, že participace nemůže existovat bez sdílení a přerozdělování moci.
Žebříček občanské participace vyvinutý
Arnsteinovou má osm rozdílných úrovní,
jež jsou dále rozděleny do tří skupin: prv-
ní, manipulace a terapie (neúčast), druhá,
24
Plakát (poster), jehož autorem je francouzský
student. Překlad textu: “Já, ty, on, my se zapojujeme
do spolupráce, oni profitují”, 1968.
kolem činitelů, podmínek a moci. Pozna-
menává, že se participace stala módním
výrazem “přinášejícím teplou záři svým
uživatelům a posluchačům”, jenž je často
používán pro maskování nedostatečného
sdílení moci.
V reakci na to Whiteová vyvinula tabulku,
která by pomohla posunout se za hranici
všepostihujícího pojmu “participace”, jenž
respektuje diverzitu funkcí a zájmů napříč
čtyřmi formami participace (formální, pomocná, zastupující a přeměňující). Whiteo-
vá tvrdí, že takřka všechny projekty budou
časem typicky zahrnovat směs funkcí a zájmů a tudíž i forem participace.
Zdroj: Sarah White, 1996.
hierarchie, ani konkrétní sled, pomocí ně-
Treseder následně tvrdí, že není zapotřebí
a nesmí existovat žádné omezení pro zapojení dětí a mladých lidí, ale že tyto skupi-
ny nebudou schopny se okamžitě zapojit v
projektech iniciovaných a řízených dětmi a
budou potřebovat řádné oprávnění, pokud
se mají plně podílet.
Treseder opírá svůj model o Hodgsono-
vých pět podmínek, jež musí být všechny
splněny, pokud má být dosaženo participa-
ce a oprávněnosti mládeže. Tyto podmínky
určují, že mladí lidé musí mít: (1) přístup
k těm, kteří jsou u moci, stejně jako (2)
přístup k relevantním informacím; že musí
existovat (3) opravdová volba mezi jednot-
livými možnostmi; že by měla existovat (4)
podpora od důvěryhodné nezávislé osoby;
a že musí existovat (5) možnosti odvolání
25
sivní fáze odhodlání: počátek, příležitosti
a závazky.
Harry Shier na každé úrovni každé fáze po-
skytuje otázky, které směřují k identifikaci
a následně ke zvýšení úrovně participace
Clare Lardnerová čerpá z pěti stupňů par-
ticipace Phila Tresedera a pěti podmínek
Zdroj: Phil Treseder a Lina Fajerman, 1997.
každé úrovni model vytyčuje tři progre-
pro a společně s Radou South Lanarkshire
pro definici a podporu úrovní občanské par-
ticipace pro komunitní plánování a vývoj.
Davidson představuje kolo jako inovativní
přístup ke konceptualizaci procesu zapojení s cílem obnovit občanskou participaci.
Zdroj: Scott Davidson, 1998.
Cesty k participaci
Diagram cest k participaci Harry Shiera
identifikuje pět úrovní participace, jež se
Kolo participace, Scott Davidson, 1988.
Scott Davidson vyvinul kolo participace
26
participace a rozpíná se na kontinuu moci.
mu, porovnal a vyhledal odlišnosti dvanácti
různých metod participace, ze kterých jsou
dvě znázorněny pomocí ilustrace, aby bylo
využití sítě ilustrováno příkladem.
Šestice rozměrů se zabývá: iniciací nápadu
pro projekt, programem nebo metodou; na-
po (5) dětí sdílí moc a odpovědnost. Na
Kolo participace
opírají o žebříček participace mládeže Ro-
participace.
Tento model, vyvinutý na základě výzku-
Síť participace mládeže
gera Harta, od (1) dětem je nasloucháno,
vaného jednotlivými přístupy a metodami
participace s fázemi odhodlání, rozvíjí do
Zdroj: Harry Shier, 2001.
son 1995).
a hodnocení stupně oprávnění, poskyto-
Lardnerové síť navrhuje šestici rozměrů
hierarchického vývojového diagramu.
pro případ, že se cokoli nepovede (Hodg-
navržení sítě, které lze využít pro analýzu
mladých lidí. Skrze tyto otázky se jeho
maticový model, jenž kombinuje úrovně
Stupně participace, Phil Treseder, 1997.
participace mládeže Davida Hodgsona pro
Cesty k participaci, Harry Shier, 2001.
27
Rozměry participace mládeže
Kombinace těchto dvou aspektů vrhá nové
David Driskell vyvinul své rozměry par-
hlavního cíle participační práce s mladými
ticipace mladých lidí v rámci praktického
návodu na to, jak konceptualizovat, struk-
turovat a napomáhat participaci mladých
lidí v rozvoji komunity.
Driskellův model přebírá myšlenky od
Arnsteinové a Hartových osmi stupňů par-
ticipace a neparticipace, kde přeskupuje
metodiku uvnitř koncepčního rámce, jenž
se zaměřuje na dvojici rozměrů: v první
řadě na moc mladých lidí činit rozhodnutí
stavením programu; rozhodováním; přístu-
Jans a De Backer navrhli svůj trojúhelníko-
a strukturami participace.
po flexibilitě ve využití, jež v závislosti na
Zdroj: Clare Lardner, 2001.
Trojúhelník participace mládeže
Trojúhelník Marca Janse a Kurta De Ba-
ckera tvrdí, že mladí lidé se budou aktivně
výzvy, která jednak rozšiřuje schopnosti
mladých lidí a/ nebo posiluje stávající řetězec.
Zdroj: Kurt De Backer a Marc Jans, 2002.
zapojovat ve společnosti tehdy, pokud bude
existovat dynamická rovnováha mezi třemi
rozměry jejich modelu, tedy výzvy, schopnosti a spojení.
Nejdříve musí existovat výzva, která podnítí
mladé lidi k participaci. Poté musí mladí lidé
cítit, že mají schopnost dosáhnout změny po-
mocí svojí aktivní účasti. Za třetí musí mít
mladí lidé spojení s ostatními, aby byli schopni se s výzvou vypořádat společnými silami.
28
Trojúhelník participace mládeže, Kurt de Backer
a Marc Jans, 2002.
mladé lidi silným zážitkem, je jim umožně-
no tak činit pouze u menších projektů; ale
když je s mladými lidmi zacházeno jako s
rovnými a cennými partnery v rámci sdíle-
ného rozhodování, je možné získat vliv ve
větších otázkách a moc činit rozhodnutí a
dosahovat změny je maximalizována.
Zdroj: David Driskell, 2002.
nity. Driskell zastává názor, že participace
Spektrum bylo navrženo Mezinárodní aso-
efekt; řádná participace poskytuje účastní-
finovat úroveň participace a roli veřejnosti
kům jak moc, tak interakci.
kontextu může představovat hledání silné
pány nad svými vlastními projekty je pro
Spektrum participace veřejnosti
bez určité míry sdílení moci je pouze na
vý model způsobem, jenž umožňuje a volá
pem k informacím; modalitou interpretace
lidmi. Driskell tvrdí, že zatímco být plnými
a dosáhnout změny a za druhé na interakci
mladých lidí s ostatními členy jejich komu-
Síť participace mládeže, Clare Lardner, 2001.
světlo na nevyřešenou debatu ohledně
ciací pro participaci veřejnosti s cílem dev jakémkoli procesu participace veřejnosti.
Rozměry participace mládeže, David Driskell, 2002.
29
Spektrum v zásadě ukazuje, že rozdílné
Klíčové rozměry participace
ní a vysoce interaktivní a jež mají potenci-
na cílech, časových rámcích, prostředcích
Se zaměřením na každodenní participační
smysluplnou participaci mládeže. Zatím-
učiněno.
vyvinuli David Driskell a Kudva Neema
a úrovni zájmu o rozhodnutí, jež má být
Spektrum, jež je v podstatě maticí, identi-
fikuje různé úrovně participace veřejnosti,
jež zahrnuje: informování, konzultování,
zapojení, spolupráci a zmocnění. Každá z
vybraných úrovní participace je založena
na konkrétním cíli projektu a příslibu ve-
praktiky v obcích a obecních organizacích
těchto rozměrů nemusí znemožňovat parti-
cipativní praxi, Driskell a Neema tvrdí, že
storovou činnost formovanou pěti překrýva-
smysluplnou participaci mládeže ve větším
jícími se rozměry. Cílem tohoto rámce byla
než epizodickém rozsahu lze rozvíjet a udr-
reakce – posun analytické čočky v rámci
žovat výhradně za přítomnosti všech pěti
oboru z relativně epizodického zaměření na
rozměrů. Všech pět rozměrů pohromadě
participativní projekty – na dlouhodobější.
Rámec představuje pět klíčových rozměrů:
ci veřejnosti, 2007.
a postojový, jež jsou vzájemně konstitutiv-
podporuje prostorové příležitosti pro parti-
cipaci skrze organizační normy, struktury,
činnosti, zařízení a přístupy.
normativní, strukturální, provozní, fyzický
Spektrum participace veřejnosti, International Association for Public Participation, 2007.
30
co nepřítomnost jednoho nebo několika z
rámec, jenž představuje participaci jako pro-
řejnosti.
Zdroj: Mezinárodní asociace pro participa-
ál vytvářet a otevírat fyzické prostory pro
Päť klíčové rozměry participace, David Driskell
a Neema Kudva, 2009.
úrovně participace jsou legitimní, závisí
Zdroj: David Driskell a Kudva Neema,
2009.
Cesty skrze participaci, National Council for Voluntary Organisations, 2009.
31
Cesty skrze participaci
– participace, tak jak byly identifikovány
vali jej v roce 2010, kdy zapracovali nej-
Britská Národní rada pro dobrovolnické
krýval činitele a aktivity, místa a prostory,
pojmu “sociální technografie” – analýzy
Driskell, David (2002) Creating Better Cities with Children and
Youth – A Training Manual. Paris: UNESCO Publishing.
sedmi různých úrovních – od pozorovatelů
po tvůrce.
Driskell, David and Neema, Kudva (2009) Creating Space for Participation: The Role of Organizational Practice in Structuring Youth
Participation. Community Development, vol. 40, no. 4, pp. 367–380.
Žebříček participace online
Zatímco žebříček usiluje o poukázání na to,
Forbrig, Joerg (ed.) (2005) Revisiting Youth Political Participation.
Strasbourg: Council of Europe.
Josh Bernoff a Charlene Li vyvinuli svůj
příčkou, neklade si za cíl navrhnout po-
Giroux, Henry (2009) Youth in a Suspect Society – Democracy
or Disposability? Basingstoke: Palgrave-Macmillan.
organizace ve spolupráci s Institutem pro
výzkum dobrovolnické činnosti vyvinuly
rámec pro pochopení cest participace jed-
notlivců, založenou na zkoumání literatury.
Toto partnerství považuje cesty za nově
vznikající teoretický rámec, jenž se zamě-
řuje na klíčové aspekty – “utvářející síly”
v rozsáhlém průzkumu literatury, jenž po-
novější poznatky. Koncept je založený na
přístup a rovnost a moc a vztahy.
online aktivity na základě participace na
Zdroj: Projekt Cesty skrze participaci,
2009.
že stupeň participace se zvyšuje s každou
žebříček participace v roce 2007 a zrevido-
stupný vývoj online participace. Úrovně se
značně překrývají a představují spíše pro-
fily než rozdělení do částí: lidé se zapojují
několika způsoby a s několika, někdy dokonce souběžnými, přístupy a strategiemi.
Zdroj: Josh Bernoff a Charlene Li, 2010.
[Design: fig. 13 {bernoffonline.jpg} near
here]
Žebříček participace online, Josh Bernoff a Charlene Li, 2010.
32
Arnstein, Sherry (1969) A Ladder of Citizen Participation. Journal
of the American Planning Association, vol. 35, no. 4, pp. 216–24.
Bebbington, Anthony (2004) Theorising Participation and
Institutional Change: Ethnography and Political Economy. In
Hickey, Samuel and Mohan, Giles (eds.) Participation: From
Tyranny to Transformation? Exploring New Approaches in
Participation. London: Zed Books.
Bernoff, Josh and Li, Charlene (2010) Social Technographics
Revisited – Mapping Online Participation. Cambridge: Forrester
Research.
Bridgland Sorensen, Judith (2006) Constraints to Youth Participation in the Current Federal Political Environment. Perth:
Edith Cowan University.
Directorate General of Political Affairs (2005) Reflections on the
Future of Democracy in Europe. Strasbourg: Council of Europe.
Hart, Roger (1992) Children’s Participation: From Tokenism
to Citizenship. In United Nations Children’s Fund Innocenti
Essays, no. 4. Florence: UNICEF International Child Development Centre.
Hart, Roger (2008) Stepping Back from ‘The Ladder’: Reflections
on a Model of Participatory Work with Children. In Reid, Alan
et al. (eds.) Participation and Learning: Perspectives on Education and the Environment, Health and Sustainability. The
Netherlands: Springer.
Hodgson, David (1995) Participation of Children and Young
People in Social Work. New York: UNICEF.
Holdsworth, Roger et al. (eds.) (2006) Civic Engagement and
Young People in the City of Melbourne. Melbourne: Australian
Youth Research Centre.
International Association for Public Participation (2007) Spectrum
of Public Participation. Download: http://www.iap2.org/associations/4748/files/spectrum.pdf
Lansdown, Gerison (2000) Challenging Discrimination
against Children in the EU. Brussels: Euronet – The European
Children’s Network.
Lansdown, Gerison (2001) Promoting Children’s Participation
in Democratic Decision-Making. Florence: UNICEF Innocenti
Research Centre.
Checkoway, Barry and Gutiérrez, Lorraine (eds.) (2006)
Youth Participation and Community Change. New York:
Haworth Press.
Lansdown Gerison (2006) International Developments in
Children’s Participation: Lessons and Challenges. In Tisdall,
Kay et al. (eds.) Children, Young People and Social Inclusion:
Participation for What? Bristol: Policy Press.
Davidson, Scott (1998) Spinning the Wheel of Empowerment.
Planning, vol. 1262, pp. 14–15.
Lardner, Clare (2001) Youth Participation – A New Model. Edinburgh: Youth Social Inclusion Partnership.
De Backer, Kurt and Jans, Marc (2002) Youth (-work) and Social
Participation: Elements for a Practical Theory. Brussels:
Flemish Youth Council.
Lauritzen, Peter (2005) Participation Revisited, in Forbrig, Joerg
(ed.) Revisiting Youth Political Participation. Strasbourg:
Council of Europe.
33
Loncle, Patricia and Muniglia, Virginie (2008) Youth Participation,
Agency and Social Change. Thematic Report. Rennes: Project Youth – Actor of Social Change.
Rocha, Elizabeth (1997). A Ladder of Empowerment. Journal
of Planning Education and Research, no. 17, pp. 31–44. Tallahassee: Association of Collegiate Schools of Planning.
Malone, Karen and Hartung, Catherine (2010) Challenges of
Participatory Practice. In Percy-Smith, Barry and Thomas,
Nigel (eds.) A Handbook of Children and Young People’s Participation. Abingdon: Routledge.
Shier, Harry (2001) Pathways to Participation: Openings, Opportunities and Obligations. Children and Society, vol. 15, no.
2, pp. 107–17. London: National Children’s Bureau.
Pathways through Participation project (2009) Understanding
Participation: A Literature Review. Download: http://pathwaysthroughparticipation.org.uk/resources/literaturereview.
Percy-Smith, Barry and Malone, Karen (2001) Making Children’s
Participation in Neighbourhood Settings Relevant to Everyday Lives of Young People. Participatory Learning and Action,
no. 42, pp. 18–22. London: International Institute for Environment and Development.
Percy-Smith, Barry and Thomas, Nigel (eds.) (2010) A Handbook of Children and Young People’s Participation. Abingdon:
Routledge.
Pratchett, Lawrence and Lowndes, Vivien (2004) Developing
Democracy in Europe: An Analytical Summary of the Council
of Europe’s Acquis. Strasbourg: Council of Europe.
© Mesto Koprivnice
Prout, Alan and Simmons, Richard and Birchall, Johnston
(2006) Reconnecting and Extending the Research Agenda on
Children’s Participation. In Tisdall, Kay et al. (eds.) Children,
Young People and Social Inclusion: Participation for What?
Bristol: Policy Press.
34
Shier, Harry (2010) Pathways to Participation Revisited. In
Percy-Smith, Barry and Thomas, Nigel (eds.) A Handbook of
Children and Young People’s Participation. Abingdon: Routledge.
Taylor, Marilyn and Percy-Smith, Barry (2008) Children’s Participation: Learning From and For Community Development.
International Journal of Children’s Rights, vol. 16, no. 3, pp.
379–94.
Thomas, Nigel (2007) Towards a Theory of Children’s Participation. International Journal of Children’s Rights, vol. 15, no.
2, pp. 199–218.
Treseder, Phil and Fajerman, Lina (1997) Empowering Children and Young People: Promoting Involvement in DecisionMaking. Swansea: Save the Children.
White, Sarah (1996) Depoliticising Development: The Uses
and Abuses of Participation. Development in Practice, vol. 6,
no. 1, pp. 6–15.
Jaká jsou kritéria pro úspěšnou politickou participaci
v kontextu udržitelného rozvoje?
CÉCILE CUNY
Centrum Marca Blocha/Pařížská Universita 8
Koncept trvale udržitelného rozvoje, tak
utváření městských, sociálních a environ-
vnímána jako nástroj k souběžnému zvy-
chleba). Tato politizace by nutně vyžado-
z roku 1987 Světovou komisí pro životní
no ve vztahu k Francii Loïc Blondiauxem
a mobilizaci občanů pro přijímání praktik,
společenské třídě: Zakoupení organického
prostředí a rozvoj (WCED), je politickou
vizí rozvoje, která spojuje cíle ekonomického růstu, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí. Otázka změny kli-
matu a opatření pro jejich omezení, nebo v
nejhorším případě pro adaptaci na změnu
klimatu, jsou součástmi výše uvedeného
cíle trvale udržitelného rozvoje, stejně jako
strategie zavedené na nejrůznějších měřítcích s cílem podpořit trvale udržitelný rozvoj.
I když se otázka politické participace nebo
demokratizace politického systému neobjevuje v trojúhelníku cílů trvale udržitelné-
ho rozvoje, jedná se o opakující se motiv
(i když často pouze symbolický) v rámci
strategií trvale udržitelného rozvoje zavá-
děných v evropských městech od konce 90-
tých let. Od konce 80-tých let se města díky
národní politice decentralizace a evropské
integrace skutečně stala hlavními hráči trvale udržitelného rozvoje ve většině evropských zemí (Le Galès, 2003).
Opakované volání po participaci pramení
z několika okolností. Od 70-tých let následuje požadavky ze strany městských a so-
ciálních hnutí, jež požadovala zapojení do
36
mentálních strategií. Jak bylo poznamená-
šování povědomí o ekologických otázkách
a Yves Sintomerem, participace se od 90-
jež jsou v souladu s cíli trvale udržitelného
tých let stala nezbytně nutnou součástí ve-
rozvoje.
řejné politiky (Blondiaux, Sintomer, 2002).
Bylo by tudíž překvapením, pokud by poli-
Z pohledu trvale udržitelného rozvoje po-
vala výjimku z pohledu obecné dynamiky
jež se vzájemně nevylučují: na jedné straně
tika trvale udržitelného rozvoje představo-
krývá koncept “participace” dva významy,
veřejné politiky v Evropě (Bacqué, Rey,
označuje participaci ve formování veřejné
Sintomer, 2005; Sintomer, Herzberg, Röc-
ke, 2008). Co se týče environmentálních
otázek, dochází ke kombinaci několika
faktorů, jež činí participaci veřejnosti ne-
krizi, mnoho navrhovaných řešení zahrnu-
je omezení spotřeby přírodních zdrojů a
omezení znečisťování (emise skleníkových
plynů, průmyslový a domovní odpad). Nicméně, odborníci běžně připouští, že tech-
nologický pokrok, jenž zlepšuje výkon
technologických nástrojů a sítí (recyklace
odpadní a znečištěné vody, nízkoenergetické bydlení, rozvoj veřejné dopravy) ne-
mohou vést k významným výsledkům bez
současné změny v chování (třídění domovního odpadu, omezení použití vozidel, šetr-
né používání vody) – jinými slovy, úspěch
vyžaduje aktivní angažovanost ze strany
veřejnosti ve prospěch trvale udržitelného
rozvoje. V tomto kontextu je participace
ní břemeno a vyžadovalo by více času pro
dělníka cestujícího na kole a žijícího na
okraji města nedostatečně obsluhovaného
veřejnou dopravou, nežli pro občana střední společenské vrstvy žijícího v centru.
První forma participace zahrnuje zavedení
rých můžeme hovořit o úspěchu? Před
dosažení konsensu, občanské poroty, refe-
rozvoje. Aby bylo možno čelit ekologické
chleba by jistě představovalo větší finanč-
Pokud vezmeme první význam pojmu
ověřených metod, jako jsou jednání pro
zbytným nástrojem strategií udržitelného
vala různou úroveň oběti v závislosti na
politiky a na druhé straně označuje partici-
paci na zpracování nového modelu rozvoje.
renda a poradní průzkumy. Jak uvidíme,
jak byl definován ve Zprávě Brundtlandové
tento typ postupu vždy nezahrnuje všechny
občany. Tato forma participace se jeví jako
politický nástroj, jenž je realistický a dá se
snadno implementovat, jak pro integraci
občanů v rozhodovacím procesu, tak pro
podporu povědomí o environmentálních
důsledcích chování každého jedince. Z tohoto důvodu se můj článek zaměří zejmé-
na na první význam pojmu “participace”.
Druhý koncept souvisí s mnohem ambicióznějším cílem a nelze jej implemento-
vat pomocí snadno identifikovatelných
nástrojů, protože předpokládá politizaci
společenského života dokonce ve smyslu
i těch nejobyčejnějších zvyků (například
pokud jde o obyčejné zakoupení bochníku
“participace”, jaké jsou podmínky, za kteodpovědí na tuto otázku se musíme nej-
dříve shodnout na téma, co chápeme pod
pojmem “úspěch”. Tato otázka je mezi
politickými teoretiky kontroverzní a já ne-
budu schopna tuto debatu v rámci článku
vyřešit. Ale diskuse ukazuje, že na téma
participace existuje několik konfliktních
představ, jež vychází přinejmenším ze čtyř
kritérií úspěchu: 1/ schopnost občanů být
přítomni v politice, tj. vyjádřit a formulovat své zájmy (Phillips, 2005) ; 2/ schop-
nost těch, kteří jsou zapojeni do procesu
participace, přeformulovat své pozice a
náhledy s cílem definovat společné dobro
(Habermas, 1997 [1992]) ; 3/ schopnost
participačního procesu vyřešit sociální problémy občanů (Scharpf, 1997) ; 4/ schop-
nost participačního procesu prozkoumat
rozličné aspekty vědeckého nebo tech37
nického problému (Callon, Lascoumes,
jsou hlasování nebo referenda. Nejedná se
bornost v úzkém smyslu slova (jakou dis-
vysvětluje obrovskou rozmanitost partici-
tivní schémata si nekladou za cíl zjišťovat
otevření debaty tímto způsobem je vytvořit
patorních procesů, jež byly po celém svě-
tě doposud implementovány na různých
úrovních politiky. Většina praxí se pokouší
uplatnit více než jedno z těchto kritérií, ale
jak ukazuje několik empirických studií na
téma participativní demokracie, provede-
ných Centrem Marca Blocha od roku 2000
o “masovou” participaci. Tato participaindividuální názory “lidu”. V tomto smy-
slu není participativní demokracie formou
postupů, jež bez potíží zapadají do klasic-
Sintomer, Herzberg, Röcke, 2008; Topçu,
jí publikum, jehož skladba vyvolává dva
Cuny, Serrano-Velarde, 2008; Herzberg,
2008; Cuny, 2009; Röcke, 2009; Bacqué,
Sintomer, 2010; Bacqué, Sintomer, 2011),
to první stále dosáhlo nejmenšího zlep-
šení. Z výše uvedeného důvodu se tento
článek zaměří na tato konkrétní kritéria a
bude diskutovat dvojici problémů, které se
vyskytují, když dojde na implementaci: 1)
jak diverzifikovat účastníky podle sociál-
ního postavení a 2) jak zajistit zastoupení
okrajových skupin?
První problém: jak diverzifikovat
účastníky podle sociálního postavení?
Empirické studie na téma participativní
demokracie provedené v Evropě v průběhu dvaceti let se všechny shodují na ná-
sledujícím poznatku: úroveň participace
nikdy nepřekročí 5% populace. Ze striktně
kvantitativního úhlu pohledu nemají tyto
metody nic do činění s konvenčními for-
mami politické participace charakteristické
pro současné demokratické systémy, jak
38
-technických nebo ideologicko-politických
týká zastoupení skupin obyčejných občanů.
konsensu konferencí konaných v několika
demokracií.
Ačkoliv tyto metody nemají ambici ani
Druhý problém, na který se zaměřila me-
omezení. Takovouto ambici shledáváme v
kého fungování západních zastupitelských
evropských a anglických zemích s cílem
urovnat kontroverzi související s vědecký-
mi nebo technickými inovacemi (Callon,
účel dotazovat se “lidu”, přesto oslovu-
Lascoumes, Barthe, 2001).
problémy: obecný zájem a legitimnost. Pro
Podle Anji Röcke a Yvese Sintomera pra-
čanských porot založených ve městě Ber-
obsazeno “obyčejnými” lidmi také vypoví-
ilustraci tohoto bodu začnu příkladem ob-
vidlo požadující, aby bylo 51 procent pozic
líně mezi roky 2000 a 2003 jako součást
dá o nedůvěře orgánů v Berlíně vůči orga-
programu Soziale Stadt (Sociální město),
nizovaným zájmovým skupinám a vlivu,
určeného pro méně oblíbené čtvrti (Koehl,
jenž tyto skupiny mohou vyvinout na vývoj
Sintomer, 2003; Röcke, Sintomer, 2005).
diskusí. “Objektivita” je zde synonymem
51 procent členů občanských porot byli
obyvatelé zvolení náhodně z městského
registru a 49 procent byli zástupci občan-
ské společnosti (veřejné služby a asociace);
jejich úkolem bylo vybrat pro čtvrti řadu
rozvojových projektů, jež by byly v rám-
ci programu financovány. Volba takovéto
skladby a takovéhoto způsobu výběru členů
má dva problémy. První se vztahuje k vůli
otevřít debatu “laikům”. V této souvislosti
je nahodilý výběr považován za upřednostňovaný způsob výběru “obyčejných” občanů – tedy lidí, kterým obvykle není poskyt-
nuta příležitost promluvit, protože nemají
ani odpovídající technické znalosti (jakými
disponuje městský úředník, komunální aktivista nebo profesionál), ani politickou od-
okrajových skupin?
“objektivní” debatu, která je omezena na
fakta a oproštěna od jakýchkoli vědecko-
přímé demokracie. Spíše vyčleňuje sadu
(Koehl, Sintomer, 2003; Röcke, 2005;
Cuny, Herzberg, 2007; Sintomer, 2007;
ponuje místní politik nebo aktivista), Cílem
pro nestrannost a Rousseauova pohledu
Barthe, 2001). Rozmanitost těchto kritérií
Druhý problém: jak zajistit zastoupení
na pojem všeobecná vůle pak nestrannost
odpovídá rozumnému spojení zapojení a
odstupu (Röcke, Sintomer, 2005). V praxi
tato skladba, spojená s nedůvěrou projevenou berlínskými úřady směrem k organizovaným zájmům přispěla k polarizaci dis-
kuse: v samosprávném městském obvodu
Marzahn-Hellersdorf situovaném na okraji
toda skladby a náboru občanských porot se
Nahodilý výběr umožňuje ve statistickém
smyslu slova tuto skupinu sestavit jako
reprezentativní vzorek populace v daném
okolí. Tato statistická reprezentativnost
spoléhá na trojici kritérií, jež odpovídají
typům informací obsažených v německých
městských registrech: pohlaví, věk a národnost. Tyto charakteristiky činí los atraktiv-
ním nástrojem začleňování. Ženy, mládež a
cizinci jsou ve skutečnosti skupinami, jež
jsou z důvodu svojí podřízené pozice v sociálním prostoru obvykle nejméně zastou-
peny skrze tradiční formy participace, jako
je hlasování (Gaxie, 1978). Tato skutečnost
činí začlenění těchto skupin ještě důleži-
tějším v praxi participativní demokracie,
která hledá řadu potenciálních řešení: díky
omezeným možnostem pro vyslyšení svých
hlasů na veřejné scéně jsou názory těchto
skupin zřídkakdy vzaty v politických de-
batách v úvahu, což dále upevňuje jejich
podřízenost a sociální vyloučení.
východního Berlína existuje pouze omeze-
V praxi nahodilý los ne vždy naplňuje tyto
kvazi-monopolistická pozice těchto asoci-
ského obvodu Marzahn-Hellersdorf ku-
ný okruh asociací. Z tohoto důvodu byla
ací v poskytování služeb ostře kritizována
“obyčejnými” občany, kteří považovali
tuto situaci za překážku k dobrovolnému
zapojení do vícera neformálních struktur
(Cuny, 2009).
přísliby: v případě samosprávného městpříkladu zůstala mládež, občané z nižších
sociálních vrstev a cizinci na okraji praxe
občanských porot. Na rozdíl od toho, mlá-
dež a občané z nižších sociálních tříd byli
lépe zastoupeni v participatorním rozpočtu
39
ke kontextu sociální práce, může být do-
cíl zapojení místních obyvatel do přípravy
pochází ze stejné oblasti intervence nebo
obecního rozpočtu. Přístup byl otestován ve
trojici pilotních čtvrtí zvolených na základě
sociálně-strukturních rozdílů: obvod Marzahn Nord (22 560 obyvatel) je obvodem
s rozsáhlými projekty bytové výstavby,
jež jsou předmětem federálního programu
zaměřeného na boj proti jevům sociálně-
-prostorové segregace; obvod Hellersdorf
Süd (24 333 obyvatel) je obvodem s roz-
sáhlými projekty bytové výstavby, kde je
sociální situace stabilnější, než v případě
Marzahn Nord; na třetím místě, Biesdorf
(24 051 obyvatel) je rezidenční čtvrtí, kde
plňována dalšími metodami, jež původem
městského plánování: divadelní fórum,
metody komunálního plánování (opravdo-
vé plánování, otevřený prostor, charrette),
filmované nebo fotografované procházky.
K tomu musíme přidat, že berlínské občanské poroty nabídly účastníkům kompenza-
ci (pár desítek Euro) a služby denní péče
o děti. Tato opatření jsou někdy nutná pro
kompenzaci finančních nákladů, jež jsou
nízkopříjmovým domácnostem způsobeny
delegování, kooptace apod.) a nástroje par-
Gaxie, Daniel (1978) Le cens caché. Inégalités culturelles et
ségrégation politique. Paris : Seuil.
pravidelně po dobu několika měsíců.
skupinách, foto-procházky, opravdové plá-
Koehl, Éléonore and Sintomer, Yves (2003) Les jurys citoyens
berlinois, Berlin/ Paris, Centre Marc Bloch/ DIV.
tím, že se na těchto programech podílejí
bydlí střední společenská vrstva. Na zákla-
V této fázi se můžeme z těchto rozličných
du v každé z těchto čtvrtí zorganizovala
boru veřejnosti musí být přizpůsobeny
dě smlouvy se sociálními službami obvo-
komunitní centra pracovní skupiny, které
měly za úkol se setkat přibližně desetkrát
během tříměsíčního období. Investiční na-
bídky od pracovních skupin byly následně
přezkoumány zvolenými zástupci z obvodního parlamentního shromáždění na zákla-
dě jejich proveditelnosti a oblasti aktivity
s cílem zapojit je do obecního rozpočtu.
Úspěch tohoto přístupu ve smyslu mobili-
zace mládeže a osob z nižších sociálních
tříd byl v zásadě založen na metodě skupinové práce, jež těmto lidem umožnila vyjá-
dřit se v přítomnosti lidí stejného postavení
(Cuny, 2009). Sociální prostředky potřebné
pro přítomnost a skutečné vyjádření okrajových skupin tudíž nesmí být v participa-
tivních přístupech zanedbávány. Metoda
práce s malými skupinami, již otestovaná
40
ticipace (e-participace, diskuse v malých
nování atd.).
Habermas, Jürgen (1997) [1992] Droit et démocratie. Paris :
Gallimard.
programů učit, že principy skladby a ná-
Bacqué, Marie-Hélène, Rey, Henri and Sintomer, Yves (eds.)
(2005) Gestion de proximité et démocratie participative. Perspectives comparatives. Paris : La Découverte.
místním souvislostem. Z těchto příkladů
nicméně vyplývá několik obecných myšlenek. Zavedení kvót zajišťuje jistou soci-
ální diverzitu účastníků, které je zapotřebí
pro zlepšení schopnosti občanů vyjádřit
svoje zájmy, přeformulovat svoji pozici a
definovat společné dobro, vyřešit sociální
problém, nebo prozkoumat různé aspekty
technického problému (v závislosti na kri-
tériích, kterých se chcete držet). Je vhodné
vyhnout se majoritnímu nebo rovnému roz-
dělení účastníků, aby nedošlo k polarizaci
debat. Závěrem, volba kritérií výběru musí
být učiněna ve prospěch zastoupení skupin,
jež jsou na nejzazším okraji konvenčních
forem participace. Z tohoto úhlu pohledu
může být přínosné kombinovat metody
náboru (tajná volba, výběr dobrovolníků,
nebo 2006. Tento druhý přístup si kladl za
© DSK Deutsche Stadt- und Grundstücksentwicklungsgesellschaft mbH & Co.KG
zavedeném obvodem do praxe v roce 2005
Bacqué, Marie-Hélène and Sintomer, Yves (eds.) (2010) La
démocratie participative inachevée. Genèse, adaptations et
diffusion. Paris/ Gap : Adels/Yves Michel.
Bacqué, Marie-Hélène and Sintomer, Yves (eds.) (2011) La
démocratie participative. Histoire et généalogie.
Blondiaux, Loic and Sintomer, Yves (eds.) (2002) L’impératif
délibératif. Politix, vol. 15, no. 57, pp. 17–35.
Callon, Michel, Lascoumes, Pierre and Barthe, Yannick
(2001) Agir dans un monde incertain. Essai sur la démocratie
technique. Paris : Seuil.
Cuny, Cécile (2009) Appropriation de l’espace et prise de parole.
Enquête socio-ethnographique sur la participation des habitants
dans un grand ensemble de Berlin-Est, Thèse de doctorat en
sociologie Université Paris 8/ Université Humboldt de Berlin.
Cuny, Cécile and Herzberg, Carsten (2007) Herausforderung
der technischen Demokratie: Bürgerhaushalt und die Mobilisierung von Bürgerwissen. Eine Untersuchung von Beispiele
in der Region ‚Berlin-Brandenburg’. Berlin/Paris: Hans-Böckler-Stiftung/ Centre Marc Bloch / PICRI IdF.
Herzberg, Carsten (2009) Von der Bürger- zur Solidarkommune. Lokale Demokratie in Zeiten der Globalisierung. Hamburg: VSA Verlag.
Le Galès, Patrick (2003) Le retour des villes européennes.
Sociétés urbaines, mondialisation, gouvernement et gouvernance. Paris : Presses de Sciences Po.
Röcke, Anja (2005) Losverfahren und Demokratie. Historische
und demokratietheoretische Perspektiven. Münster: LIT Verlag.
Röcke, Anja (2009) Democratic Innovation through Ideas?
Participatory Budgeting and Frames of Citizen Participation in
France, Germany and Great Britain, Thèse de doctorat en science
sociales et politiques, Florence, Institut universitaire européen.
Scharpf, Fritz (1997) Games Real Actors Play: Actor-Centered
Institutionalism in Policy Research. Boulder: Westview Press.
Sintomer, Yves, Herzberg, Carsten and Röcke, Anja (2008)
Des services publics au service du public. Les budgets participatifs en Europe. Paris : La Découverte.
Sintomer, Yves (2007) Le pouvoir au peuple. Jurys citoyens, tirage au sort et démocratie participative. Paris : La Découverte.
Topçu, Sezin, Cuny, Cécile and Serrano-Velarde, Kathia
(eds.) (2008) Savoirs en débat. Perspectives franco-allemandes. Paris : L’harmattan.
41
Rozvoj trvale udržitelné energetiky a sociální akceptace
v nových členských státech Evropské unie
MAREK MUISTE, Regionální energetická agentura v Tartu,
a HECTOR PAGAN, Institut Vlády a politiky, Univerzita v Tartu
Tato kapitola si klade za cíl identifikovat
Zní Vám to povědomě? Mělo by, obzvláště
a východní Evropy (SVE) jsou odborné
rativních vztahů se ukazuje nejrůznějšími
obcí v nových členských státech EU se
států, kde jste se mohli setkat s dalšími po-
různými institucemi, pracujícími na růz-
orgánů místní samosprávy, soukromých
slabá místa v sociálních vazbách uvnitř
zaměřením na problémy související s tr-
vale udržitelným energetickým rozvojem a
energetickým vedením. Slabé sociální vaz-
by v komunitě přidávají další rozměr do již
problematické oblasti trvale udržitelného
rozvoje a činí dosažení cílů ještě obtížněj-
ším. Model energetické agentury, vnímaný
pokud jste z některého z nových členských
znalosti a zdroje často roztroušeny mezi
dobnými příklady. Tato zkušenost ukazuje
ných úrovních (místní, národní, regionální
ponaučení, které si vzali k srdci na západě:
a EU). Díky rozsahu a velikosti obzvláště
že plánovací politika a rozhodnutí zřejmě
procesů trvale udržitelného plánování, vy-
ještě víc než většina ostatních veřejných
žadujícího vysoký počet zainteresovaných
politik (s výjimkou daní) silně závisí na
subjektů pro zastupování veřejnosti, sou-
poltických a veřejných postojích.
kromý sektor, třetí strany a finanční sektor,
je blízká spolupráce pro zajištění efektivní-
společností a NNO ve vztahu ke konzulta-
ci odborníků pro nalezení řešení. Nedávná
studie na estonských ministerstvech zjisti-
la, že pouze 34 procent jejich pracovníků
provádění práce konzultovalo s odborníky.
Naopak, nízká úroveň důvěry ve veřejný
sektor vede k politickým procesům, které
jako ukazatel vitality místního energetic-
Město Tartu vyvinulo četné snahy o rozvoj
dosažení sociální akceptace snah o trvale
standardů EU je Tartu celkem udržitelné
Poskládání všech částí dohromady je v no-
jsou používány v případě více než 60 pro-
statku pochopení a nedůvěře, která existuje
Pokud obrátíme pozornost konkrétně na
technickými experty a občany. Nízkou úro-
vyhodnotit úroveň státní spolupráce je po-
udržitelný rozvoj.
Hlavní inženýr města Tartu (Estonsko)
zahájil svoji prezentaci slovy: “Přichá-
zíme z velké černé díry”, čímž měl na
mysli podmínky v době sovětské éry. Ve
své prezentaci popsal postup trvale udržitelného městského plánování a poté před-
stavil snahy, jež byly vyvíjeny v rámci
Plánu trvale udržitelné městské dopravy
(PTUMD). Po dvou letech práce byl pro-
jekt dokončen a odeslán městské radě ke
schválení. Rada byla na adresu dokumen-
tu velmi kritická a odmítla PTUMD na
základě toho, že se nepodařilo zajistit po-
trvale udržitelných způsobů dopravy. Podle
město: chůze, cyklistika a veřejná doprava
cent cest (podobná hodnota jako v Kodani,
neoficiálního hlavního města cyklistických
kol) a cesty autem jsou silně pod průměrem EU. Nicméně, důvody tohoto stavu ne-
spočívají ve vědomých změnách životního
stylu, nebo dobře koordinovaném plánová-
ní, ale jsou spíše důsledkem historických
sociálně-ekonomických faktorů (například
toho, že si rodiny nemohou auto dovolit).
Abychom se posunuli k další úrovni trvale
udržitelného rozvoje, je zapotřebí strategičtějšího kooperativního přístupu.
žadovanou politickou podporu. Po tomto
Existuje přání posunout se na další úroveň
o tom, že PTUMD nebude v Tartu pokra-
dovednosti a další zdroje existují, ale stejně
incidentu v roce 2007 magistrát rozhodl
čovat.
42
vých členských státech o to těžší díky nedo-
trvalé udržitelnosti a nezbytné technické
jako ve většině ostatních komunit střední
mezi osobami s rozhodovací pravomocí,
kého vedení, může nabízet prostředky k
ho výsledku nezbytná.
způsoby, zejména na odmítavém postoji
veň důvěry v post-sovětských občanských
společnostech prokázaly nejrůznější studie,
například podle Eurobarometru 2010 věří
více než dvakrát tolik lidí (66 procent) v
jiných částech Evropy malým a středním
podnikům (MSP), než je tomu v zemích,
jako je Bulharsko (34 procent) a Rumunsko
(33 procent).
Estonsko relativně vzato trpí menší mí-
rou korupce veřejného sektoru a má nižší
minimalizují zapojení veřejnosti, a tudíž
státu ztěžují ovlivnění životního stylu a
spotřebitelských návyků svých občanů.
energetické otázky, jedním ze způsobů jak
dívat se na počet úspěšných projektů me-
zinárodní spolupráce, do kterých se země
zapojila. Jedním z indikátorů by mohla
být účast v programu Inteligentní energie
pro Evropu (IEE) – specializované dotační
schéma na financování propagačních akti-
vit v oblasti trvale udržitelné energetiky a
dopravy. Nízká úroveň participace může
naznačovat nedostatečnou znalost a důvěru
ve schéma a aktivity, které má podporovat.
úroveň etnické a kulturní diverzity, než je
Od roku 2005 do roku 2011 program IEE
ně se jedná o důležitý a (obtížný) problém
z celkového počtu mělo estonské partnery
tomu mezi novými členskými státy, nicmék řešení. Nezkušenost v utváření koope-
financoval celkem 567 projektů. Jenom 48
a z nich měl pouze jeden hlavního partnera
43
z Estonska. Jednalo se o pro-
zdroj nezávislých odborných znalostí.
jekt, jenž financoval samot-
•
nou Regionální energetickou
agenturu v Tartu.
daných otázkách se širokou veřejnos-
tí. Jejich nezávislost na státu a dalších
my zcela typické pro nové
země s dlouhodobou tradicí
institucích může některým lidem
Porovnání států východní Evropy dle projektů podpořených ze zdrojů
programu EU Intelligent Energy Europe, sestaveno autory.
demokracie a aktivní občanskou společ-
poradenství státním institucím a místním
specifickými problémy propagace rozvoje
ropské komise. Energetické agentury se tu-
ností těžko pochopitelné. V kombinaci se
trvale udržitelné energetiky jinde ve světě
je evidentní unikátní směsice problémů,
jež blokují a brzdí trvale udržitelný rozvoj
v nových členských státech, jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko a Kypr.
Jedním ze způsobů jak rozvíjet důvěru v
rámci této specifické oblasti je podpora
efektivní spolupráce skrze energetické vede-
ní; a cíleným způsobem, jak zlepšit místní
energetické vedení je vytvořit energetické
agentury. Vzhledem k tomu, že energetická a klimatická politika je většinou imple-
mentována na místní úrovni, byla podpora
založení energetických agentur jednou z
nejzajímavějších akcí podniknutých Evrop-
ským společenstvím s cílem zaměřit se na
rozvoj trvale udržitelné energetiky. Po dobu
více než dvou desetiletí Evropská komise
podporovala rozvoj energetických agentur
skrze Evropskou agenturu pro konkurenceschopnost a inovaci (EACI), která provozu-
je program Inteligentní energie pro Evropu
(IEE). EACI podporuje rozvoj trvale udr-
žitelné energetiky a dopravy poskytováním
44
zace mají energetické agentury vyšší
flexibilitu a volnost komunikovat o
Ačkoliv jsou tyto problé-
členské státy, mohou být pro
Pro veřejnost: jako nevládní organi-
usnadnit získání pocitu důvěry.
•
obyvatelům a skrze komunikaci politiky Ev-
díž mohou stát důležitou součástí v rozvoji
oblastech, jež mohou podnikům napomáhat v přístupu ke kapitálu a novým
Přístup formou energetické agentury byl
trhům, snížit náklady a poskytnout
velmi populární a po celé Evropě bylo za-
jim konkurenční výhodu.
loženo více než 422 energetických agentur.
•
Při pohledu na mapu energetických agentur
v EU je zjevné, že se jejich hustota směrem
k novým členským státům ve východní Ev-
EU.
ve 12-ti zemích, jež se připojily k EU po
Mapa energetických agentur ve vybraných evropských
státech, www.managenergy.net.
samotném Španělsku, jež je ve smyslu po-
pro rozvoj trvale udržitelné energetiky díky
Švédsko mají 28 agentur pro méně než 16
případě se energetické agentury stávají páteří
nových členských států. Samotné Němec-
ko má 63 agentur pro populaci, která je o
20 miliónů nižší, než je populace nových
členských států. Estonsko má pouze jednu
energetickou agenturu.
V regionech, kde byly energetické agentu-
ry založeny, mohou tyto rozšířit možnosti
mohou poskytovat a předávat obecné
změna klimatu a energetická politika
hých 17 procent (73) agentur se nachází
miliónů lidí – jednu šestinu obyvatelstva
Pro média: energetické agentury
znalosti potřebné pro témata, jako je
ropě dramaticky snižuje. Například, pou-
čtu obyvatel podobné velikosti. Finsko a
agentury jsou schopny poskytovat odborné znalosti v mnoha konkrétních
komunity.
roce 2004. To je o 12 méně, než jich je v
Pro obchodní komunitu: energetické
místnímu energetickému vedení. V nejlepším
•
Pro finanční sektor: energetické
agentury mohou analyzovat proveditelnost investic do energetiky.
regionálního energetického rozvoje a v mno-
Jinými slovy, efektivní energetické agentury
nových členských státech byly energetické
jí řeč financí společnostem, řeč energetické
ha směrech podporují komunity. Obzvláště v
agentury spatřovány jako klíčoví prostředníci, kteří napomáhali odstranit bariéry nedůvěry a spojovali jednotlivé části společnosti.
•
Pro veřejnou sféru: představují
energetické agentury nízkonákladový
pracují jako “překladatelé”, kteří překláda-
účinnosti a klimatické změny spotřebitelům
a nabízí komunitám přidanou hodnotu skrze
dobře řízený energetický sektor.
Nicméně, tohoto ideálu často není dosaže-
no. Obzvláště v nových členských státech,
45
kde jsou zkušenosti občanské populace
ší historie života ve zdravých občanských
pomůže novým členským státům v rozvoji
na poli udržitelnosti budou sledovány skrze
snadné rozvíjet regionální kooperaci. Jed-
mezi veřejnou a soukromou sférou.
společných vztahů s klíčovými činiteli
né shodou svých klíčových energetických
omezené a kde je důvěra ve stát nízká, není
ním z důvodů pro tento nedostatek spolu-
společnostech s lépe rozvinutými vztahy
práce je, že neexistuje jistota o udržitelnosti
Když město Tartu a Vědecký park v Tartu
nost (pouze tři roky zaručeného financo-
energetickou agenturu v Tartu (TREA), v
energetických agentur a jejich krátká život-
vání) je problematická ve společnosti, kde
je důvěra obtížně získávána a kde je, jako
všude jinde, rozvíjena po dlouhou dobu.
Aby bylo možno tento problém řešit, ně-
které starší členské státy vyvinuly řadu
podpůrných strategií řízení energetiky. Například ve Švédsku platí každá obec na ří-
důvěry mezi občany a budování silnějších
energetického sektoru, jako jsou místní sa-
mosprávy, občanské organizace, soukromé
převzaly iniciativu a vyvinuli Regionální
podniky, finanční sektor a dalšími agenturami v oblasti veřejných služeb.
průběhu tohoto procesu zjistily, že zapojení
ství schopna dosahovat dlouhodobých en-
a udržitelných regionálních energetických
ších vztahů budou participující společen-
rozvoj energetiky. Důvodem byla skuteč-
vironmentálních cílů, jež si již vytyčila a
nost, že energetičtí odborníci v agentuře se
pokoušeli pracovat v situacích, kde modely
by mělo být možno dosáhnout
tivní strategie spolupráce, jež
by snížily učící křivku zažívanou při založení novými ener-
getickými agenturami. Další
Evropě se ukázaly dva důležité faktory tý-
Cíle politik obnovitelných zdrojů energie nových
států EU, sestaveno autory.
zjistili, že ačkoliv je tento problém obecný,
například zvýšit podíl obnovitelných ener-
“zpětnovazební smyčky”, skrze kterou by
no níže.
(a jedinečných problémech) v nových člen-
Zjednodušený “švédský model” energetické
agentury, sestaveno autory
obtížné dostat se na trh, není o nic lehčí se
zení energetiky přímý poplatek za každého
tické agentury v nových členských státech
zde udržet. V důsledku toho byly energe-
v krátkodobém horizontu méně úspěšné na
poli podpory udržitelných strategií a úspě-
chy, kterých se podaří dosáhnout, vyžadují
větší míru úsilí a prostředků.
členské státy vedou lépe, než nové, a neje-
Strategický cíl Evropské komise by měl
podpory energetického vedení; mají k dis-
nosti regionálních energetických agentur v
spočívat ve zvýšení dlouhodobé udržitelnových členských státech. Tento krok na-
hem větší; zadruhé zjistili, že zatímco je
46
agentur v nových členských státech. Toho
nebo příručky popisující efek-
vili řadu sociálních problémů, jež vedly k
trhu pro úspěšné energetické vedení mno-
pozici více prostředků; a obecně těží z del-
měl spočívat ve zvýšení počtu úspěšných
skrze instruktážní programy a/
místní spolupráce nebyly funkční, a obje-
v nových členských státech je mezera na
nom to: již mají zkušenosti z provozování a
pro splnění současných a budoucích cílů.
sáhnout maximálního dopadu na regionální
organizace, i když prospěšné, nemůže do-
kající se tohoto problému obecně: zaprvé,
Existuje několik důvodů, proč si starší
tím, že poskytnou místně potřebné znalosti
Další strategický cíl Evropské komise by
ostatních energetických agentur po celé
neexistují.
jako nezávislé orgány přidat další podnět
V důsledku tohoto procesu stavby silněj-
trvale udržitelné energetiky. Po návštěvě
kovéto struktury pro spolupráci a podporu
činitelů. Energetické agentury mohou tudíž
technických odborných znalostí do jedné
této nefunkčnosti a jež ztížily vývoj vedení
obyvatele. V nových členských státech ta-
interaktivní procesy PSP a EU, podporova-
gií na celkové spotřebě, jak je předpověze-
Několik obcí z nových členských států jsou
také signatáři Paktu starostů a primátorů
(PSP), nebo otevřeně souhlasily s přispěním ke splnění cíle EU na poli snížení emi-
sí CO2 do roku 2020. Další významné cíle
komunikační strategie by také
mohly zahrnovat vytvoření
byly informace o specifických okolnostech
ských státech odesílány Evropské komisi.
Tento proces by poskytoval nejen cenná
data, ale také velmi potřebný prubířský kámen, nicméně to vše by bylo přínosem pouze za předpokladu, že přínos dobré komunikace je brán vážně všemi zúčastněnými.
47
Jaká je úspěšnost implementace Aarhuské úmluvy
na městské úrovni? Analýza procesů EIA, SEA a územního plánování
v České republice
ZUZANA DRHOVÁ
Centrum pro sociální a ekonomické strategie,
Karlova univerzita v Praze
Diskuse o participaci veřejnosti a jejích
Přínos a argumenty pro zapojení veřejnosti
ní politiky probíhala v České republice po
sledovně (Connely, 2002):
mnoho let a ochrana standardů participace
veřejnosti v legislativě patří mezi hlavní té-
•
Využití místních znalostí;
environmentálních NNO.
•
Nutnost veřejné definice pro “kvalitu
•
Vetší “vlastnictví” a legitimnost roz-
mata, na která se zaměřily aktivity podpory
Klíčové zákony daly veřejnosti právo podí-
let se na environmentálních záležitostech:
Zákon o ochraně přírody a krajiny (1991)
a Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (1992). Tyto zákony mohou být vní-
mány jako důsledek porevoluční atmosféry
•
na konci dvacátého století, kdy byla ochra-
měli vůli hlasovat pro větší míru zapojení
veřejnosti do rozhodovacích procesů.
Proč participace veřejnosti?
do Agendy 21 (UNCED, 1992), kde je řeče-
no, že: “Jedním ze základních předpokladů
pro dosažení trvale udržitelného rozvoje je
zapojení široké veřejnosti do rozhodovacích
procesů. Za další, ve specifičtější souvislosti
se životním prostředím a rozvojem se objevila potřeba nových forem participace.”
48
Participace veřejnosti má různé formy v zá-
vislosti na intenzitě veřejné angažovanosti.
Tuto lze popsat pomocí tří úrovní: a) být
informován, b) být konzultován, a c) být v
života“ zapojení do vytyčení dílů;
hodnutí v případě zapojení veřejnosti;
•
Politická a subjektivně ovlivněná po-
vaha politických rozhodnutí vyžaduje
vstup veřejnosti;
•
Využití demokratické odpovědnosti
jako způsobu ochrany veřejných
zájmů;hn
•
•
Vzdělávání veřejnosti na téma otázek
udržitelného rozvoje;
Rozvoj demokratické občanské společnosti.
ní veřejnosti v závislosti na místní situaci.
Jak je Aarhuská úmluva
implementována v České republice?
tifikovat dva prvky, jež ovlivnily formu
ké legislativy právem každého jednotlivce
se zaměřila na předání informace veřejnosti o tom, že má právo vědět, má právo se
všech “vědeckých” vstupů musí být
životního prostředí a různou mírou zapoje-
Právo vědět a právo být slyšen (vyjadřovat
participace veřejnosti. Aarhuská konvence
Subjektivnost a zkreslená povaha
todologicky je koordinován Ministerstvem
rozhodovacím procesu zapojen jako partner. V rámci zkušeností z Česka lze iden-
podílet (v raných fázích rozhodování) a její
právo na spravedlnost v environmentálních
hodnotami a znalostmi;
Participace veřejnosti v environmentálních
otázkách je politickým tématem začleněným
České republice
prozkoumána a vyvážena dalšími
na životního prostředí na vrcholu seznamu
problémů, jež zajímaly veřejnost, a politici
Formy participace veřejnosti v
do rozhodovacích procesů lze shrnout ná-
otázkách, zejména skrze legislativu a zakláZapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
formách v rámci tvorby národní a regionál-
dáním povinných postupů v rozhodovacích
procesech, tj. pomocí procesu Hodnocení
vlivu na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment).
V roce 2006 došlo schválením nového stavebního zákona a jeho uplatněním v pro-
cesu územního plánování ke vzniku nové
oblasti pro zapojení veřejnosti. Tento zá-
kon učinil konzultaci veřejnosti a veřejná
projednávání povinnou součástí územního
plánování.
Druhým prvkem je program místní Agen-
da) 21. Program je zaměřen na plánování
strategie participace na místní úrovni, me-
se k politice nebo projektu) je podle čes-
(Hodnocení dopadu na životní prostředí
(EIA), Strategické posuzování vlivu na
životní prostředí (SEA – Strategic Envi-
ronmental Assessment) a Stavební zákon
(2006)). Nicméně, přístup k právnímu sys-
tému mají v environmentálních otázkách
pouze NNO (Zákon na ochranu přírody a
krajiny, Vodní zákon) a podle Stavebního
zákona také oprávnění zástupci veřejnosti.
České NNO se řídí Aarhuskou úmluvou a
uplatňují její zásady v praxi s cílem ochra-
ňovat dlouhodobé zájmy. NNO se podílely
na předběžném znění Úmluvy a podílely
se na procesu ratifikace a během několika
let od ratifikace Úmluvy provedly analýzu
procesu její implementace. Zpráva Zele-
ného kruhu na téma stavu implementace
Aarhuské úmluvy v české republice (Ze-
lený kruh, 2008) identifikuje slabá místa v
implementaci, zaměřuje se na zásady participace veřejnosti, jak jsou popsány v člán49
cích 6 a 7 (zapojení do řízení v souladu se
zveřejňovány informace, jsou také
Zákonem na ochranu přírody a krajiny, do
nedostatečné.
EIA, SEA) následovně:
Článek 7: Rozhodování o plánech, progra-
Článek 6: Rozhodování o konkrétních
vacími procesy v oblastech konkrétních ak-
činnostech je nejčastější a zároveň nej-
typičtější oblastí zapojení veřejnosti. V
praxi se jedná o záležitost rozhodování o
konkrétních aktivitách s potenciálem na
nejvýznamnější dopad na životní prostředí,
např. stavební dispozice, projekty výško-
mech a politikách. Ve srovnání s rozhodotivit jsou práva a povinnosti v této oblasti
v České republice definována méně přesně.
Hlavní oblasti nedostatků v praxi jsou:
•
vých budov, aktivity velkých továren, nebo
•
Nedostatečná definice pojmu “veřej-
•
nost” ve vztahu k Aarhuské konvenci.
ší, než Aarhuská úmluva vyžaduje.
To znamená, že se na jednáních podílí
pouze občanská sdružení a nikoli
neorganizovaná veřejnost. (Nicméně,
občanská sdružení mají problémy s
přístupem k právní ochraně, stejně
Nízký zájem veřejnosti o procesy
•
Nevhodné časy veřejných slyšení:
jako k právnímu přezkumu rozhod-
•
Oficiální (fyzická) přepážka zůstává
i nadále ve smyslu veřejné správy
nejčastějším způsobem komunikace.
To může být důvodem pro nízkou
průběhu pracovního dne ráno);
•
Výstupy SEA jsou příliš složité – chy-
•
Nedostatečné informace o procesu
úroveň participace veřejnosti na jednáních. Přístup k přesným adresám,
časům jednání a způsoby, jakými jsou
50
časy mají sklon vyhovovat potřebám
úředníků, nikoli veřejnosti (např. v
nutí a to samo o sobě snižuje sílu
participace veřejnosti).
zapojení do SEA;
bí kvalitativní shrnutí závěrů;
SEA mezi odborníky i laickou veřej-
ností, stejně jako v oblasti plánování;
•
Nedostatečné znalosti technik zapo-
až po otevřenou manipulaci a vzhledem k
jení veřejnosti do plánovacích procesů.
na životní prostředí (EIA) a Strategického posuzování vlivu na životní prostře-
dí (SEA) a procesů územního plánování.
vědný;
•
Nedostatek informací o výhodách zapo-
jsou povinnou součástí Hodnocení dopadu
dotazů vznesených veřejností, včetně
za řešení těchto připomínek zodpo-
– skupina účastníků je mnohem men-
•
ní veřejnosti do rozhodování. Tyto procesy
absence jmenování někoho, kdo byl
Tato skutečnost má závažné důsledky
Podle Arnsteinové (1969) se participace
nejčastěji používanými nástroji pro zapoje-
Špatný sběr a nedostatečné řešení
něno se k diskutované politice vyjádřit.
které se otázka týká;
Konzultační procesy a veřejná slyšení jsou
tisku;
tvorbu politiky a/nebo že jim bude umož-
Nedostatečná identifikace veřejnosti,
veřejnost efektivní?
nosti; nedostatečný přímý přístup k
také mít zájem o účast s nadějí, že ovlivní
•
Za jakých podmínek je participace
Nevhodné formy informování veřejpostupům, jako je využití místního
schválení výrobků na trhu. Hlavní oblasti
nedostatků v praxi jsou:
správy;
Jak zdůraznila studie NNO (Zelený kruh,
2008), participace veřejnosti (nikoli NNO)
konzultačních procesů v souladu se zákony
jení veřejnosti mezi pracovníky státní
v konzultačních procesech a veřejných pro-
jednáváních byla nízká. Proč? Můžeme se
ptát. Abychom byli schopni zodpovědět
otázku: “Proč je participace veřejnosti nízká?”, musíme si položit ještě jednu, obecnější otázku: “proč by se měli lidé zapojo-
vat?”, nebo “Co motivuje nebo demotivuje
lidi od aktivní participace?”
Veřejná slyšení jsou obecně organizována s
cílem rozdávat informace a umožnit veřej-
nosti vyjádřit se k projektu nebo politice,
která je projednávána. Předpokládáme, že
lidé přichází na veřejná projednávání buď
proto, že jsou zvědaví, nebo že chtějí získat
vyrovnanější pohled z obou stran; mohou
veřejnosti pohybuje od občanské kontroly
tomu, že většina veřejných projednávání
spadá někam doprostřed, lze je považovat
za informativní nebo konzultativní. Informativní setkání jsou organizována ze-
jména proto, aby poskytovala informace
obecenstvu, například pomocí technických
prezentací. Konzultativní setkání mají in-
formativní aspekty, ale také zdůrazňují
shromažďování vstupu od občanů (McComas, Besley a Trumbo, 2006). Co se motivace týče, existuje literatura, která na-
značuje, že se lidé veřejných projednávání
účastní z praktických důvodů usilování o
konkrétní cíle nebo záměry a že aktivně
zvažují cenu účasti (absence v práci), po-
kud se obávají, že jejich vstup nebude mít
žádný vliv ve srovnání s prospěchem (např.
nové informace). Když cena převyšuje
přínos, existuje menší motivace k účasti
(Whitely, 1995). Další aspekty motivace
spočívají v míře, do které se lidé ve skuteč-
nosti cítí danou otázkou ohroženi. Výzkum
potvrzuje, že u lidí s vyšší úrovní obavy
v souvislosti s konkrétním tématem existuje vyšší pravděpodobnost, že se zúčast-
ní předmětného veřejného projednávání.
Zvědavost, nebo jednoduše přání slyšet, co
řeknou úřady a ostatní občané, jsou dalšími
vysvětleními pro návštěvu veřejných projednávání (McComas, 2003).
51
Poznatky McComas, Besley a Trumbo
Efektivita procesu
zultačního procesu. Obavy o možný dopad
mace pro většinu lidí srozumitelná a je účel
veřejných projednávání v místních komu-
Cílem postupů EIA/SEA je vyhodnocení
se povahy debaty mohou také motivovat
tak organizátorům? K tomu se přidávají
občanů lze zařadit do skupiny zvědavých,
ky nebo rozvojových projektů, identifikace
nitách naznačují, že většinu přítomných
obávajících se a dostupných. Většinu občanů, kteří se neúčastní lze popsat jako ne-
informované, lhostejné, zaneprázdněné a
odcizené.
Heberlein (1976) hodnotil motivaci na-
vštěvování veřejných environmentálních
projednávání a došel k závěru, že: “U je-
dince, jenž věří tomu, že daná otázka na něj
má vliv, jenž zná čas a místo, kde se bude
projednávání konat, nemá protichůdné požadavky, cítí se v zodpovědné roli, má zna-
losti o projektu a věří, že jeho přítomnost
může mít vliv, existuje pravděpodobnost,
že se projednávání zúčastní.”
Zkušenosti s participací veřejnosti v
rámci procesů EIA / SEA
Pro posouzení důvodů, proč je participace
veřejnosti na určitých veřejných projedná-
váních nízká, můžeme seskupit otázky do
čtyř oblastí:
1. Efektivita procesu EIA /SEA
2. Efektivita participace veřejnosti;
3. Uživatelsky přívětivé postupy pro občany;
4. Úroveň pochopení procesu ze strany veřejnosti.
52
na kvalitu života, nebo zvědavost týkající
environmentálního dopadu návrhů politi-
zapojení do více informativních veřejných
projednávání. Občané očekávají zjištění
hlavních hrozeb a návrh opatření na jejich
nových informací, které jim budou podány
minimalizaci. V průběhu setkání EIA/SEA
zajímavým a srozumitelným způsobem a
není podstatné uvádět, zdali jsou politika
také očekávají, že zde bude existovat určitý
nebo projekt obecně vnímány jako dobré
prostor po diskusi, aby mohlo být ovliv-
nebo špatné, ekonomické, sociální, nebo ja-
něno konečné rozhodnutí. Všem ale musí
kékoli jiné důvody. Účastníci jsou vybízení
být jasné – veřejnosti, organizátorům a za-
k tomu, aby vyjádřili, jaký může být do-
interesovaným subjektům – jaká jsou od
pad dané politiky nebo projektu na životní
prostředí a/nebo identifikovali možné kon-
projednáváních mohou občané požadovat
Uživatelsky přívětivé postupy pro
nové ukazatele pro měření environmentál-
účastníky
ního dopadu. Výsledkem procesu EIA/SEA
je prohlášení vypracované Ministerstvem
životního prostředí; toto prohlášení nemá
právní závaznost má pouze doporučující
povahu. To znamená, že veřejná projednávání nejsou organizována pro zlepšení poli-
tik nebo projektů, ale s cílem zlepšit proces
EIA/SEA, což je odborná oblast, vyžadující odborné znalosti.
Efektivita participace veřejnosti
Důvěra veřejnosti v tento proces; že je
spravedlivý, společně s vírou v to, že je-
jich vstup může mít konkrétní výstup, jsou
považovány za rozhodující z pohledu motivace občanů k aktivnímu zapojení do kon-
pochopení diskutovaných otázek; byla informace zpřístupněna s takovým dostateč-
ným předstihem, aby bylo možno přečíst
si předem tři až pět stran? Je zpřístupněná
informace velmi technická; bude zapotřebí
studovat technickou dokumentaci?
otázku. Pokud se setkání konáno v rané
lení, proč byl jejich vstup opomenut.
padu na životní prostředí, nebo navrhnout
potřebné ze strany široké veřejnosti pro
nost účastní s cílem nabídnout svůj vstup,
do zprávy, nebo mohou požadovat vysvět-
jež vezmou v potaz opomenuté aspekty do-
otázky načasování, jako je množství času
V rámci jaké fáze procesu je setkání na-
budou očekávat zapojení svých připomínek
zvážení takových dodatků k hodnocení,
zapojení veřejnosti jasný jak účastníkům,
veřejného projednávání očekávání a jaký
je účel zapojení veřejnosti. Pokud se veřej-
flikty s platnou legislativou. Na veřejných
(2006) týkající se motivace pro návštěvu
Aby se mohla veřejnost projednávání zú-
častnit, musí být informována o místě a
čase jeho konání. Pokud je konání veřej-
ného projednávání naplánováno na ranní
hodiny, kdy se dá očekávat, že většina po-
tenciálních účastníků bude v zaměstnání,
nelze očekávat vysokou účast. Naopak,
pokud bude lokalita setkání v centru města,
plánováno představuje další důležitou
fázi procesu, bude diskuse obecnější, na
téma cílů politiky a potenciálních envi-
ronmentálních hrozbách, ukazatelích a
podobně. Pokud se veřejné projednávání
koná v pozdější fázi procesu (jak je tomu
v České republice často), je důležitá dobrá
příprava a přístup k odborným znalostem,
jelikož diskuse bude více technického
rázu. Například pro kompetentní vstup na
veřejném projednávání procesu EIA/SEA
v České republice budete muset znát záko-
ny o EIA/SEA a předem si projít veškerou
dokumentaci, což odpovídá několika stovkám stran, plným technických údajů.
existuje pro účast lidí dobrá pravděpodob-
Pochopení procesu veřejností
informace, která má být předmětem disku-
Pro efektivní participaci (s jistým výstu-
veřejném projednávání k dispozici online,
znát to, jakým způsobem systém funguje
nost. Existují také další důležité aspekty: je
se, nebo je jí zapotřebí pro aktivní účast na
nebo zpřístupněna pomocí jiných médií?
Dalším ohledem je, zdali je dostupná infor-
pem) v rámci procesu EIA/SEA je nutné
a jaký vstup je od veřejnosti očekáván, K
výše uvedenému je potřeba uvést, že ne
53
všechny komentáře jsou ve vztahu k proce-
kde zjistí, že jejich vstup není relevantní
Jak ukazují případy procesů územního plá-
nizace veřejných projednávání a konzultací
jí svoji roli, nebudou mít realistická očeká-
nebo je příliš obecný). V některých přípa-
probíhající v současné době, organizátoři
participace veřejnosti nízká. Je důležité, že
vání a budou tudíž ze svojí účasti zklamáni.
K tomu, aby občané došli k závěru, že podobné události jsou ztrátou času a ignoro-
vali budoucí pozvánky postačí zažít tento
pocit zklamání po veřejném projednávání
pouze jednou nebo dvakrát.
(tj. netýká se dopadu na životní prostředí,
dech jsou vyjádření veřejnosti relevantní,
skupiny NNO chtějí vyjádřit své názory na
návrhy rozvojových projektů nebo politik,
může pro ně být EIA/SEA jediným způso-
bem, jak tak učinit, ale vzhledem k tomu, že
těmto jedincům nebo skupinám chybí zna-
losti přesných postupů souvisejících s EIA/
SEA, dostaví se na veřejné projednávání,
může nabídnout. Veřejné konzultace a ve-
nemá účinek, je zklamaná a demotivovaná.
řejná projednávání jsou vnímána jako nut-
né komplikace, jež je nutno zorganizovat v
souladu s platnou legislativou. Nízká účast
smyslu toho, ve které fázi procesu k němu
představuje
další
veřejnosti a minimální vstup ze strany účast-
významný
níků vyvolává skepsi ohledně participace
aspekt. V tabulce 1 jsou porovnány rozdíly
veřejnosti do tvorby politiky obecně. Jedi-
v načasování, zdali přichází projednávání v
nou výjimkou z tohoto pravidla tvoří případ,
časné nebo pozdější fázi procesu EIA/SEA.
kdy NNO vyplňují mezeru mezi veřejností,
Je zjevné, že zapojení veřejnosti v pozdější
úředníky a odborníky v oboru EIA/SEA.
fázi procesu (tak jak tomu v rámci české-
NNO, jako je Arnika v Praze nebo Veronica
ho práva je), nemůže být efektivní. Veřejná
v Brně uspěly na poli informování zaintere-
projednávání EIA/SEA v České republice
sované veřejnosti, které poskytlo nezbytnou
mají pouze informativní charakter, jenž je
spíše o samotném procesu EIA/SEA jako
takovém a tudíž nelze obsah hodnotící politiky jako takové ve skutečnosti ovlivnit.
Projednávání v rané fázi
Projednávání v pozdní fázi
Veřejné projednávání se koná v rané fázi, předtím, než jsou
zahájeny práce na dokumentaci EIA/SEA.
Veřejné projednávání se koná v pozdější fázi, kdy již byla
dokumentace EIA/SEA dokončena a předložena veřejnosti.
Metodiku hodnotícího procesu lze dle potřeby diskutovat a
změnit.
Metodiku nelze změnit, lze ji pouze kritizovat.
Není nutné studovat EIA/SEA dokumentaci (obecná diskuse
postačuje) a relevantní jsou pouze konkrétní otázky možného
dopadu plánů.
Je nutné prostudovat SEA dokumentaci, jelikož diskuse může
být techničtějšího rázu.
Je možné pokračovat v diskusi a měnit cíle a priority.
Dokumenty jsou konečné, nic nelze změnit.
Plán participace veřejnosti, jeho načasování a nástroje,
které mají být průběhu procesu SEA využity, lze prezentovat
a osvětlit a v případě potřeby změnit ve spolupráci s veřejností.
Proces SEA je ukončený.
Porovnání účinnosti úvodní a pozdní fáze veřejných slyšení v EIA/SEA procesech, sestaveno autorem
54
pojem o tom, jaký přínos jim tento proces
ter. Pokud má veřejnost pocit, že její vstup
dochází,
Pokud občané, nebo organizované veřejné
od zapojení veřejnosti očekávají a nemají
EIA/SEA má pouze doporučující charak-
Hodnocení dopadu na životní prostředí a
tivní participace vyžaduje odborné znalosti.
EIA/SEA) nemají jasná očekávání toho, co
protože, jak je uvedeno výše, prohlášení o
Načasování veřejného projednávání ve
prostředí jsou odborné procesy, kde efek-
veřejných projednávání (úředníci a týmy
ale nemohou ovlivnit konečné rozhodnutí,
Poznatky a závěr
Strategické posuzování vlivu na životní
nování v Praze a další podobné procesy
su relevantní, protože pokud občané nezna-
nemotivuje veřejnost a v důsledku toho je
formální procesy související se Aarhuskou
úmluvou jsou průběžně přezkoumávány
a zlepšovány, obzvláště v kontextu EIA/
SEA a územního plánování. To zajistí, že
procesy budou efektivnější, veřejná projed-
návání se budou konat v časnějších fázích
rozhodovacího procesu, setkání budou lépe
zaměřená a dostatečně dopředu budou k
dispozici srozumitelné informace. Zapoje-
ní NNO a zástupců veřejnosti zabývajících
se pracovními skupinami nebo jako součást
EIA/SEA týmů, může také zlepšit dobrou
praxi. Nicméně, postupy EIA/SEA před-
stavují odborné dokumenty, jež by neměly
představovat jedinou možnost zapojení veřejnosti do tvorby politiky.
pomoc při orientaci v procesech územního
Společné participativní procesy (CPP –
předložením jejich vyjádření. Výsledek to-
územního plánování a Místní strategické
plánování a SEA a poté jim napomohly s
hoto zásahu: tisíce připomínek veřejnosti,
dosahující v Praze čísla 16 000.
Tato zjištění otevírají nové otázky: Zdali
by měl pro participaci veřejnosti existovat
formální nebo neformální proces a zdali
špatné řízení formálního procesu může paralyzovat participaci veřejnosti.
Závěrem je nutno poznamenat, že konzulta-
ce a veřejná projednávání nejsou jedinými
nástroji pro zapojení veřejnosti do tvorby
politiky. Praktická zkušenost z České republiky ilustruje fakt, že nedostatečná orga-
Collaborative
Participative
Processes)
plánování (LSP – Local Strategy Planning)
jsou novými oblastmi pro participaci veřejnosti. Experimenty s metodami a technika-
mi, jako jsou metody používané v Metodě
Delphi – jež zahrnuje pracovní skupiny,
workshopy, rozhodovací mapování, ob-
čanské poradní komise, společně s dalšími
strategiemi, v České republice chybí, nebo
teprve začínají. CPP a LSP vyžadují pro
strategické plánování nový kontext a je to
právě v tomto důležitém okamžiku, kdy
přijímáme výzvu dosáhnout efektivnějšího
zapojení občanů do rozhodovacích procesů, obzvláště na místní úrovni.
55
Arnstein, Sherry (1969) A Ladder of Citizen Participation. Journal
of the American Planning Association, vol. 35, no. 4, pp. 216–24.
Connely, Stephen (2002) Public Involvement in Local Agenda
21: The Impact of Local Authority Policy Processes. Sheffield:
Sheffield University.
Heberlein, Thomas (1976) Some Observations on Alternative
Mechanisms for Public Involvement: The Hearing, the Public
Opinion Poll, the Workshop and the Quasi-Experiment. Natural Resources Journal, vol. 16, pp. 197–212.
© Mesto Koprivnice
Humlickova, Petra and Černý, Pavel (2008) Non-Governmental Report on the Aarhus Convention 2007 Implementation.
Prague: Green Circle.
56
McComas, Katherine (2003) Trivial Pursuits: Participants
Views of Public Meetings. Journal of Public Relations Research,
vol. 15, pp. 91–115.
McComas, Katherine, Besley, John and Trumbo, Craig (2006)
Why Citizens Do and Do Not Attend Public Meetings about
Local Cancer Cluster Investigations. The Policy Studies Journal,
vol. 34, no. 4.
Whiteley, Paul (1995) Rational Choice and Political Participation: Evaluating the Debate. Political Research Quarterly, vol.
48, no.1, pp. 211–233.
Ekonomická participace na ochraně klimatu ve městech
Energetická družstva: Participace občanů na energetické
změně organizované municipalitami
BURGHARD FLIEGER
Energie in Bürgerhand eG
ném Německu zažívají menší boom. Jedním z ústředních bodů těchto nových spo-
strukturách a samosprávě, nebo jako zcela
privatizované komunity?”
lečností jsou družstva, jež instalují solární
Jednou z nejdůležitějších alternativ jak če-
energie. Mnoho z těchto přístupů může
rukách velkých nadnárodních korporací je
jednotky za účelem produkce obnovitelné
být vnímáno, jako první krok na cestě ke
složitější formě občanské participace jak s
eko-politickou, tak ekonomickou orientací.
Po stručném počátečním pohledu na foto-
voltaická družstva bude směr, jaký může
participace nabrat, ilustrován na příkladu
družstva Energie in Bürgerhand eG, jež je
aktivně zapojeno do remunicipalizace elek-
trické rozvodné sítě. Družstvo následuje
národní přístup se silnými místními kořeny
v obcích, jež jsou obzvláště otevřené k participaci občanů.
Energetická družstva jako
protiváha globalizace
Jak globalizace postupuje, k přímé tvorbě
hodnot na obecní nebo regionální úrovni
často dochází pouze v nedostatečné míře.
Tento je doprovázen ztrátou příležitostí
a nástrojů pro návrh místních společen-
ských oblastí a kontrolu vývoje komunity
(Häußermann a Siebel, 2004). Otázkou v
této fázi je: “Jak se chceme organizovat
do budoucnosti: jako místa a vyvinutými
tradicemi založenými na sdílených infra58
jich pozorovatelná různorodost poukazuje
na složitost, rozsah a příležitosti pro změnu
padě obzvláště vhodná. Vzhledem k tomu,
v tomto sektoru. Zároveň slouží jako zr-
že se jedná o podnik v rámci soukromého
cadlo do budoucnosti. Jejich šíření a další
práva, představuje jedinou alternativu ke
vývoj představují důležitý úkol z pohledu
státem provozovanému systému dodávek
inovace v ochraně klimatu.
energie orientovanému na zájmy místní ko-
Možnosti a omezení
munity. Družstva jsou jak v oblasti výroby
fotovoltaických družstev
tak spotřeby energií ze zákona zavázána
podporovat své členy, občany dané komu-
družstva primárně obchodními sdruženími.
Mnoho lidí vždy vnímalo družstva jako ur-
čitý typ podniku, v rámci něhož bylo také
možné sledovat společenské, kulturní a
ekologické cíle (Flieger, 2003). V každém
případě poskytuje právní struktura družstva
lidem právní rámec pro to, aby si finančně
vypomohli. V tomto případě taková své-
pomoc také znamená organizaci dodávek
energie v kooperaci tehdy, když nejsou k
dispozici levné a zároveň klimaticky šetr-
né alternativy. Energetická družstva tudíž
družstvo je iniciátorům k dispozici práv-
udržitelnému energetickému průmyslu. Je-
Organizační forma družstva je v tomto pří-
Ve smyslu jejich vlastní koncepce jsou
zapojením spotřebitelů nebo výrobců. V
průkopnickou funkci v přechodu směrem k
finanční a participativní zapojení občanů.
telsky, nikoli pro-investorsky orientovány.
ká družstva si kladou za cíl více, než jen
současnosti na sebe přebírají důležitou
lit procesu trvalého hromadění majetku v
nity. Jejich činnosti musí být pro-spotřebi-
existují jako podnikové organizace se za-
měřením na spotřebitele se systematickým
Začínající energetická družstva v součas-
Družstva na výrobu elektřiny představují v
rámci nově zřízených energetických druž-
provozovat solární zdroj energie. Skrze
ní forma, která umožňuje realizaci mnoha
projektů (solárních zdrojů energie) v rámci
jedné organizace. Tudíž je cílem imple-
mentace vyššího počtu, než jen jednoho
samostatného projektu. Znalosti získané
skrze plánování, tvorbu, spuštění a údržbu
zařízení se neztrácí, ale jsou využity pro
další aktivity stejné společnosti. Dalším ty-
pickým znakem družstva je, že udržitelně
spojuje principy sociálního vedení s ekonomickou formou spolupráce. Družstva před-
stavují spolupráci, sociální odpovědnost,
operativní demokracii a ze všeho nejvíce
komunitní svépomoc.
stev nejčastější typ. Ze všeho nejčastějším
Lze také pozorovat rozdíl mezi kooperativ-
zují střešní fotovoltaická zařízení. Co se
sdružením, solární fondy. Pro investory s
typem jsou družstva, jež budují a provo-
družstev na výrobu solární energie týče,
tato právní struktura je zvolena proto, že
jednotlivci mají rovnocenná demokratická
práva bez ohledu na velikost jejich podílu.
V důsledku toho je možné přímo zavádět
přání občanů na základě principů přímé demokracie.
Na rozdíl od mnoha solárních elektráren
provozovaných občany, jež již existují ve
formě energetických sdružení, fotovoltaic-
ním přístupem a protiklad k energetickým
několika tisíci Euro osobně postradatelného
kapitálu existují dostatečné příležitosti pro
investice do obnovitelných zdrojů energie.
Peníze by ale nicméně neměly být hlavní
otázkou. Z tohoto důvodu je jedním z hlav-
ních cílů energetických výrobních družstev
zapojit mnoho lidí do nabízených investič-
ních příležitostí, omezených primárně na
konkrétní region. Za tím účelem je v po-
předí kooperativních přístupů schopnost
nabízet finanční participaci na paradigma59
tické energetické změně méně finančně sol-
lování dividend. S ohledem na to může být
Energetická výrobní družstva jsou důleži-
sledku toho existuje v Německu množství
výrobního družstva rozhodnout o uvalení
komunity do energetické změny. Nicméně,
takových družstev, jež umožňují občanům
připojit se za pouhých 100 Euro.
Právní forma družstva je obzvláště vhod-
ná pro fotovoltaická zařízení s výkonem
kolem 30kW, nebo přibližnou plochou
střechy 300 m2, ideálně na střechách škol,
vhodné na valné hromadě energetického
členského poplatku. Vyloučení nových čle-
nů z výplaty dividend pro prvních několik
přístup může zmírnit nespravedlnost výplastva v různých termínech.
Je mimo pochybnost, že fotovoltaická
ky, přinejmenším v souladu s ustanoveními
omezeny výhradně na upisovatele akcií.
německého Zákona o obnovitelných ener-
giích (EEG) – kromě toho, že střecha této
velikosti není příliš neobvyklá. Stejně tak,
střecha této velikosti již nabízí ekonomic-
lze říci, že pro začátek roku 2010 by každá
střecha vyžadovala zhruba 30 členů, každý
s podíly o hodnotě v průměru 1000 Euro.
•
Celkově by se tato investice proměnila na
kapitálu, což by se rovnalo 20 procentní-
mu minimálnímu kapitálu potřebnému pro
financování.
výplata by předpokládala dosažení účetní-
ho zisku v daném roce. V mnoha případech
nicméně není dosaženo žádného zisku z
důvodu plánovacích výdajů, investic do nových zařízení a počáteční amortizace. Z tohoto důvodu existuje riziko, že členové připojivší se k družstvu později mohou získat
až přespříliš výhodné podmínky při rozdě60
rovány odpovídající optimalizací sítě.
energie.
rozvodné sítě v obecním nebo družstevním
Výhody ve smyslu nezávislosti: se
solární energií jsou šetřeny vzácné
energií.
•
a jistých základech hned poté, co budou
vlastnictví, nebo ideálně ve vlastnických
strukturách kombinujících obě varianty.
solární energie podporuje regionální
lost na politicky nestabilním dovozu
vypláceny žádné dividendy, jelikož jejich
ideu ekologického energetického průmy-
Tento proces může být postaven na pevných
prostředky a je podporována nezávis-
Je běžné, že v počátečních letech nejsou
nou přeměnu obcí a regionů na takzvaně
přináší dividendy. Investoři po mnoho
instalovány místními obchodníky.
•
Družstvo Energie in Bürgerhand (EiB) bylo
decentralizované systémy napájení podpo-
Výhoda pro regionální ekonomiku:
Výhoda pro životní prostředí: tyto
environmentální investice prospívají
jak ochraně klimatu, tak peněžence.
Jednotka o výkonu 5 kWp ušetří
životnímu prostředí více než tři tuny
prostředí poškozujícího oxidu uhličitého ročně.
dalšího rozvoje občanské participace
rozvojem a jejich transformací na takzvané
ony jsou obzvláště velké v obcích, kde jsou
Výhoda pro investory: investice
ekonomiku. Solární jednotky jsou
zhruba 300 akcií a 30 000 Euro vlastního
ve družstvech
stoprocentně energeticky obnovitelné regi-
let získávají příjem z prodeje solární
ké výhody velkého zařízení. Zjednodušeně
mimo jiných opatření dosaženo energe-
chytré rozvodné sítě. Příležitosti pro úspěš-
družstva nabízí početné výhody, jež nejsou
•
Energie in Bürgerhand eG: příklad
tickými rozvodnými sítěmi, jejich dalším
ty dividend členům přistoupivším do druž-
-Neustadt.
jejich potenciál je pro dosažení trvalých
změn příliš nízký. Zásadních změn bude
let může být další alternativou. Takovýto
nebo jiných veřejných institucí. Taková velikost umožňuje nejlepší dotační podmín-
tým prvním krokem pro zapojení občanů
Tento přístup je ideálním prostředkem, jak
ventním občanům v každé komunitě. V dů-
další přístupy, jako je Wolfhagen a Titisee-
nedovolit politikům prodat rozvodnou síť
založeno 9. dubna 2009 s cílem realizovat
slu, s pomocí mnoha dalších udávajícího
trend. Hlavním předmětem původního projektu bylo získat podíl ve společnosti Thüga, s cílem integrovat prvek zapojení ob-
čanů do této organizace veřejných služeb.
Během obdivuhodně krátké doby (zhruba
devíti měsíců) se podařilo mobilizovat
mnoho lidí a značné množství prostředků.
Na konci roku 2010 dosáhly závazky a
platby od více než 5000 občanů částky 30
milionů Euro.1
v době nedostatku prostředků v pokusu o
Část tohoto úspěchu lze vysvětlit podporou
dlouhodobého zajištění služeb v obecném
vrženci, stejně jako dobře známými zakla-
konsolidaci obecního rozpočtu – ke škodě
zájmu. Naopak, veřejné vlastnické podíly
mohou také přispět k omezení ohledů na
čistě soukromý sektor, i kdyby měly pramenit z družstev. V důsledku toho zapo-
jení družstev do obecních rozvodných sítí
představuje jistou formu občanské partici-
pace, jež bude pro paradigmatickou změnu
v energetice stále významnější. Energie in
Bürgerhand eG [energie v rukách občanů]
je prvním družstvem v Německu, které se
pokouší o konzistentní implementaci to-
hoto přístupu. Nicméně jsou již vyvíjeny i
poskytnutou početnými prominentními přídateli, z nichž mnozí v průběhu let úspěšně
dokončili projekty v environmentálním a
energetickém sektoru. Rolf Disch ze spo-
lečnosti Solararchitektur a Michael Sladek
z Elektrizitätswerke Schönau jsou obzvláště dobře známí. Tito muži provozují elektrickou rozvodnou síť v Schönau a v ná-
rodním měřítku poskytují zelenou energii
více než 100 000 uživatelům. Pan Sladek je
předsedou dozorčí rady EiB.
1. http://www.energie-in-buergerhand.de/
61
skutečnila – jedinou nabídkou učiněnou
v průběhu jednání bylo pokračovat v tak-
•
Decentralizované, klimaticky šetrné
dodávky energie;
zvaném modelu “práva na participaci” bez
•
mnoho vzrušujících projektů uskutečnit. U
EiB je v současnosti na cestě k tomu, aby
měly zahrnovat podíl na rozvodné síti nebo
občanské participace ve družstvech. Na vy-
práva hlasování, ale od té doby se podařilo
těchto projektů je vždycky důležité, že by
jejich zpětný odkup, protože toto se pro
změnu úzce spojuje s obchodním modelem,
cílem celého družstva:
•
Podílnická participace ve veřejných
Rozvoj a provozování decentralizova-
•
Podpora participačních a podíl-
ných, klimaticky šetrných elektráren;
partnerství a vytvořením přidané hodnoty pro zákazníky v dané oblasti.
Zvolenou organizační formou bylo druž-
vytvořeno pro vyloučení možnosti koupit
si cestu dovnitř s cílem ovlivnit cíle druž-
stva směrem k vlastním zájmům ze strany
investičních společností. Hlavním význam
družstva spočívá v celkovém cíli podpo-
rovat komunitní ekonomický systém. Cíli
EiB jsou:
hagen.de/index.php?option=com_content
tického družstva s rozsáhlou partici-
&view=category&layout=blog&id=61&It
emid=112).
Model dvě
služeb, vlastněným nadregionálními
S ohledem na související potíže a procesy
širším možným zapojením místních
šenosti z praxe, jelikož je v současnosti
předmětným podnikem veřejných
Podpora zpětného odkupu míst-
ních energetických sítí po vypršení
možnou participací místních občanů;
•
Podpora kooperativních organizací
v rámci rozvoje obecních energetických společností; zde se EiB ujímá
role občanské participace a částečného financování pomocí kapitálu
občanů.
Odstavení nukleární energie;
V popředí strategie EiB jsou zástupcům ini-
•
Organizace občanské participace;
modely:
ciativ, veřejných služeb a obcí nabízeny tři
používán v Jeně: participace na veřejných
službách skrze zpětný odkup podílů třetích
stran (obvykle od jedné z velkých energetických korporací) ve spojení s participují-
cími občany, kteří využívají energii daného
podniku veřejných služeb. V Jeně se EiB
v současnosti účastní rozsáhlého nabídko-
vého řízení o 10-ti procentní podíl (http://
www.jenapolis.de/2010/11/schwaebische-genossenschaft-energie-in-buergerhand-
Podobná
diskuse v současnosti probíhá v Unně na
téma 25-ti procentního podílu v RWE, ač-
koli se EiB zatím nezapojila do žádného
oficiálního nabídkového řízení.
nání na toto téma v současnosti probíhají
v několika obcích, jež nemají vlastní spo-
lečnosti na poskytování veřejných služeb.
EiB oficiálně podala žádost několika obcím
v severním Porýní -Westfálsku. V obcích
často neexistují pro tento krok finanční ani
technické předpoklady. Z tohoto důvodu je
vytvářeno strategické partnerství na zlep-
šení naděje na úspěšnou implementaci. V
jež se výjimečně dobře doplňují. Na tom-
jsou již pro tento přístup k dispozici zku-
macht-sich-schick-fuer-jena/a/).
remunicipalizace v souvislosti s končícími
současnosti jsou zapojeny tři společnosti,
Zpětný výkup podílů držených
•
62
Wolfhagenu (http://www.stadtwerke-wolf-
Poradenství na téma rozvoje energe-
smlouvy o provozování sítě s nejširší
stvo. Pravidlo “jedna osoba, jeden hlas” je
koncesními smlouvami. Předběžná jed-
ně implementován veřejnými službami ve
občanů;
•
zorganizovat založení nezávislého energe-
lu. Takovýto balíček je aktuálně konkrét-
energetickými společnostmi, s nej-
sektoru pomocí stabilizace místních
Integrace se stává stále důležitější v oblasti
poskytnutým EiB pomocí akciového podí-
pací občanů;
nických konceptů v energetickém
Nejméně komplikovanou formou podpory
řeného překlenovacím finančním balíčkem
následující podpůrné služby:
•
Model tři
tického družstva, v případě nutnosti podpo-
žádání poskytuje EiB místním iniciativám
•
Model jedna
je poradenství a asistence na téma toho, jak
se stala vzorem a podpůrnou strukturou
službách a sítích veřejných služeb;
•
Organizace místní tvorby hodnot.
Akce na získání podílu v Thüga se neu-
to poli EiB pracuje v těsné spolupráci se
společnostmi Alliander a EWS Schönau.
Podobně jako Energie in Bürgerhand eG se
vnímají obě společnosti jako partneři pro
obce, pracující směrem k remunicipalizaci
rozvodných sítí, s cílem posílení obecního
sebeurčení a postupného odstavení atomové energie.
•
Alliander je energetickou společností
vlastněnou obcemi v Nizozemsku.
Všechny její aktivity jsou zaměře-
ny na provozování rozvodných sítí.
Alliander má zájem o akvizici a
provozování rozvodných sítí (nikoli
o prodej nebo výrobu elektřiny).
Společnost přetváří rozvodné sítě
na chytré rozvodné sítě, aby dosáhla
trvale udržitelné, decentralizované
dodávky energie. Alliander nabízí
vlastní kapitál na rozvodnou síť a
63
nezbytné know-how na optimalizaci
pohledu by se vyrobená energie distribuo-
potřebovat nezbytné nástroje. Jak tyto, tak
zované dodávky energie (http://www.
německý Zákon o obnovitelných energiích
získat na inovativním semináři nazvaném
alliander.de/).
•
EWS Schönau je od restrukturalizace
správním orgánem na družstvo jed-
ním z nejdůvěryhodnějších družstev v
oboru ekologické dodávky energie v
Německu. Koncovým spotřebitelům
poskytuje znalosti pro nákup a dodávku ekologické energie (http://www.
•
vala skrze místní rozvodnou síť, pokud by
(EEG) přestal být atraktivní variantou pro
dávky energií. Jelikož se jedná o občanský kapitál, nedílnou součástí by
měla být nejen finanční účast, ale také
zapojení místních občanů (poradní
výbor, dozorčí rada a rozvoj konceptu
místní energetiky)
Pokud mají obce zájem a jsou schopny
rozvíjet své vlastní veřejné služby z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého po-
hledu, ale nejsou schopny okamžitě získat
znatelnou část rozvodné sítě nebo rozvod-
ného systému z důvodu nedostatku financí,
lze jim udělit odpovídající odkupní mož-
nosti. Navíc lze poskytnout podporu pro
rozvoj místního energetického družstva.
Tato podpora by se zaměřila na instalaci a
globalizaci. Občané tudíž budou schopni
de/) nabízí pomoc ve formě svých odbor-
spouštět družstva na výrobu solární energie
ných znalostí a rozsáhlých zkušeností.
systematicky, pomocí jedné ze tří výše uvedených forem (http://www.energiegenossenschaften-gruenden.de/) .
ná: Energie in Bürgerhand eG představuje
Böde, Ulla and Gruber, Edelgard (ed.) (2000) Klimaschutz
als sozialer Prozess: Erfolgsfaktoren für die Umsetzung auf
kommunaler Ebene. Heidelberg.
zahajovány v Berlíně. Vývoj konceptu,
včetně poradního sboru pro ekologii a udržitelnost, společně s dalšími formami ob-
Elsen, Susanne (2007) Die Ökonomie des Gemeinwesens:
Sozialpolitik und soziale Arbeit im Kontext von gesellschaftlicher
Wertschöpfung und -verteilung. Weinheim.
čanské participace, by měl být odsouhlasen
po dohodě s místními iniciátory. Veřejné
služby stejně jako organizace poskytování
veřejných služeb mohou začleňovat občanské veřejné služby a občanskou participa-
ci ve formě družstev a tudíž také iniciovat
posun směrem k trvale udržitelnému roz-
voji, jenž občanům navíc umožní na svých
vlastních veřejných službách finančně participovat. Kontakt: [email protected].
Nástroje řízení pro energetická
družstva
robu elektřiny, zatímco ze střednědobého
níci, takzvaní iniciátoři nebo zřizovatelé,
výše popsané formě budou aktivní účast-
Flieger, Burghard (ed.) (2003) Sozialgenossenschaften Wege zu mehr Beschäftigung, bürgerschaftlichem Engagement
und Arbeitsformen der Zukunft. Neu-Ulm: AG Spak.
Flieger, Burghard and Freiherr von Blittersdorff, Dietmar
(2010) Energiewende erfordert Bildungswende: Ein Projektbericht zur Qualifizierung ‚Projektentwickler/in für Energiegenossenschaften’. forum erwachsenenbildung 4/10, pp. 49–53.
Flieger, Burghard and Klemisch, Herbert (2008) Eine andere
Energiewirtschaft ist möglich – Pionierfunktion neuer Energiegenossenschaften. WIDERSPUCH, vol. 54, pp. 105–110.
George, Wolfgang and Bonow, Martin (eds.) (2008) Energieversorgung. Regionales Zukunftsmanagement Band 2. Lengerich.
Häußermann, Hartmut and Siebel, Walter (2004) Stadtsoziologie: Eine Einführung. Frankfurt: Campus Verlag.
nalizačních procesech, jako jsou například
Pro založení energetického družstva ve
64
trolu nad dodávkou energie jako protiváhu
www.energiegenossenschaften-gruenden.
provozování zařízení na výrobu elektřiny
a tudíž na rozvoj místních struktur na vý-
vědnost za ochranu klimatu a převzít kon-
stavenstva Energie in Bürgerhand eG (http://
vhodný model pro participaci v rekomu-
energetických
čanům poskytnuta možnost převzít odpo-
tímto účelem Burghard Flieger, člen před-
Energie in Bürgerhand eG (EiB)
projekty
družstev”. Pomocí tohoto semináře je ob-
tento účel zavést exkluzivní smlouvy. Za
Celkově shrnuto, jedna věc zůstává jas-
rozvodné sítě a rozvoj obecní do-
“Developerské
dodávku energie. V případě nutnosti lze pro
ews-schoenau.de/).
poskytuje kapitál pro zpětný odkup
marketingové strategie pro družstvo lze
sítě pro trvale udržitelné, decentrali-
Flieger, Burghard (2011) Energiegenossenschaften: Eine klimaverantwortliche, bürgernahe Energiewirtschaft ist möglich.
In Elsen, Susanne (ed.) Solidarische Ökonomie und die Gestaltung des Gemeinwesens – Perspektiven und Ansätze der
ökosozialen Transformation von unten. Neu-Ulm, pp. 305-328.
Flieger, Burghard (1997) Partizipative Umweltunternehmen
- Lernfelder für die Politik und Wirtschaft von morgen. netz
(ed.) Ökologie und Partizipation. Bonn.
innova eG (ed.) (2007) Genossenschaften gründen, Genossenschaften nutzen. Leipzig.
Rutschmann, Ines (2009) Einfache und unkomplizierte Organisationsform: Genossenschaftsexperte Burghard Flieger im
Interview. Photon, February 2009, pp. 86–88.
Rutschmann, Ines (2009) Genossenschaften auf dem Vormarsch: Bürgerliche Energieerzeuger entdecken die Vorteile
einer bisher wenig genutzten Rechtsform. Photon, February
2009, pp. 78–84.
65
66
67
© Mesto Koprivnice
Klimatická politika na místní úrovni a role občana –
Příklad Postupimi (Německo)
FRITZ REUSSWIG a MIRJAM NEEBE
Institut pro výzkum klimatických vlivů v Postupimi (PIK)
úrovni a role občanů
Až do nedávné doby se zdálo zcela zřej-
mé, že mezinárodní jednání mezi státy
Unie představují adekvátní scénu pro
řešení globálních problémů, jako je kli-
matická změna. Dva na sobě nezávislé
vývoje tento pohled zpochybnily: velmi
neuspokojivé výsledky dvojice summitů
OSN o změnách klimatu v Kodani (2009)
a Cancúnu (2010) a rostoucí relevan-
ce aktivit klimatické politiky na místní
úrovni.
Města pokrývají přibližně pouze 2 pro-
centa povrchu Země, ale jsou domovem
více než 50-ti procent světové populace
postupu a dominanci standardních národ-
sou globální odpovědnost. Například emi-
se skleníkových plynů Velkého Londýna
překračují emise celého Řecka, ale jenom
Řecko se účastní systému klimatické politiky OSN.
Při řešení mezinárodní klimatické politiky vykazuje mnoho států známky příživ68
ním městem Německého spolkové země
vpřed a implementují ambiciózní cíle re-
Braniborsko a má přibližně 155 000 obyva-
dukce GHG daleko za hranicí svých ná-
tel. Na rozdíl od mnoha jiných měst dřívěj-
rodních protějšků. Vzhledem k tomu, že
šího východního Německa není Postupim
neexistuje mezinárodní scéna pro řešení
zmenšujícím se, ale rostoucím městem, s
lokální klimatické politiky - pouze dobro-
více než 1000 novými obyvateli každý rok.
volná sdružení měst, jako je Climate Alli-
ance (viz.http://www.klimabuendnis.org/)
ronmentální iniciativy (ICLEI, viz. http://
stanovené podmínky.
udělat s klimatickou změnou ovlivňují
kterých měst v této oblasti klimatické po-
litiky zpětně sledovat – alespoň částečně
– až k preferovaným postojům a chování
občanů? Jakou roli hrají občané v kontextu místní klimatické politiky? A mo-
hou města ve smyslu klimatické politiky
dosahovat lepších výsledků, pokud zlepší
participaci občanů? To jsou důležité otáz-
ky, jež bychom rádi prodiskutovali na
pozadí německé případové studie: města
Postupim.
elektrárnu novou kombinovanou teplárnou
na zemní plyn. Navíc bylo v průběhu de-
vadesátých let zmodernizováno mnoho
neúčinných budov, většinou ve vlastnictví
podniků veřejných služeb. V důsledku toho
dosahovaly emise v roce 2005 hodnoty
0,867 miliónu tun CO2eq (5,9 t na osobu
ročně).1
v oblasti služeb), jeho kráse a vysoké kva-
ký” závazek snížit GHG emise o 10 procent
mohou obyvatelé pracovat.
jež vzhledem ke své dobrovolnosti nemají
desátých let město rozhodlo nahradit starou
V roce 1995 se Postupim připojila k asoci-
litě života a jeho blízkosti k Berlínu, kde
www.iclei.org/), jedná se o místní aktivity,
jej její hlavní město), se v polovině deva-
Přitažlivost města je částečně připisována
jeho vytrvale rostoucí ekonomice (většinou
nebo Mezinárodní rada pro lokální envi-
tuto skutečnost? Lze proaktivní roli ně-
ty skleníkových plynů (GHG) a tudíž ne-
situované jihozápadně od Berlína, je hlav-
pozorováno, že se některé města posouvají
mimo hlavních center vědění a kulturních
růstu. Města jsou také hlavními producen-
Postupim, město staré více než 1000 let,
ních zájmů, zatímco na místní úrovni bylo
Do jaké míry občané a jejich vůle něco
laboratoří také hnacími motory světového
úrovni v Postupimi
optimálním výsledkům, pouze dílčímu
a vlastní nepřiměřeně vysoký podíl celosvětového HDP. Jinými slovy: města jsou
Klimatická politika na místní
nického chování, vedoucího k ne zcela
Klimatická politika na místní
V roce 1990, dosahovaly emise skleníko-
vých plynů z městské oblasti přibližně 1,59
miliónů tun CO2eq (11,2 t na osobu ročně)
(tato hodnota nezahrnuje nepřímé emise v
důsledku spotřeby a letecké dopravy). V
této době poskytovala většinu městského
tepla a elektřiny hnědouhelná elektrárna.
Po silně diskutovaném rozhodnutí (Brani-
borsko je zemí produkující uhlí, Postupim
aci Climate Alliance a přistoupila na “měk-
každých pět let. V roce 2000 orgány města
zveřejnily svůj první GHG inventář jako
součást svých povinností v rámci členství
v Climate Alliance. A cílem dodržet opakovanou povinnost reportingu GHG, stej-
ně jako za účelem koordinace úkolů místní
klimatické politiky, byla v roce 2000 založena administrátorská pozice, jejímž úko-
lem bylo sloužit jako zárodek kanceláře
na koordinaci ochrany klimatu, založené
v roce 2007. Ve stejném roce dosáhla diskuse na téma globálního klimatu historic-
1 Průměrný obyvatel Německa emituje 11tun CO2eq ročně Ale tato hodnota zahrnuje přímé i nepřímé emise ze spotřeby
potravin a další spotřeby, stejně jako z letecké dopravy, tedy oblastí, jež městská správa v souladu s účetními pravidly Climate
Alliance vyňala ze svých vlastních výpočtů. Součet emisí souvisejících s leteckou dopravou, spotřebou potravin a další spotřebou na osobu v Německu činí v průměru 5,4 tun. Pokud tuto hodnotu připočteme k emisím na osobu v Postupimi z roku 2005,
dostaneme výpočtem hypotetickou hodnotu emisí na osobu ve výši 11,3 tun. To naznačuje, že město má před sebou stále
dlouhou cestu, aby dosáhlo svých dlouhodobých cílů. Nicméně, i přes účetní pravidla Climate Alliance, město cítilo, že letecká
doprava a obecné vzorce spotřeby jsou něčím, co je za hranicemi vlivu města.
69
kého vrcholu v průběhu zveřejnění Čtvrté
možnost pracovat pro Postupim jako jedi-
existovalo mínění, že je zapotřebí společné
podle zvoleného kritéria: CO2 účinnost,
změny klimatu (IPCC) a ve stejném roce
lo o město, ze kterého byl odvozen název
stupimském přístupu” k místní klimatické
myšlenost. PIK a jeho partneři jasně upřed-
městská rada (legislativní orgán Postupimi)
rozhodl o usnesení snížit městské emise o
dalších 20 procent do roku 2020 s rokem
2005 jako rokem výchozím. Tyto kroky
znamenají průměrné roční snížení o 0,173
tun do roku 2020. Dlouhodobý cíl pro rok
2020 byl v souladu s dohodou s Climate
Alliance nastaven na 2,5 tuny na občana a
rok. Existoval pocit, že je zapotřebí dalšího
úsilí, ale členové rady, stejně jako vedení
nečnou příležitost - přeci jenom se jedna-
skupiny a místem, kde se nacházela její
hry Institut pro výzkum klimatických vlivů
v Postupimi (PIK), kde PIK vedl konsor-
cium konzultantů, které nakonec zvítězilo
v soutěži na poskytování strategie městu,
takzvané Koncepce integrované ochrany
- nebo dokonce biografickým změnám. Uh-
líkové účetnictví je otázkou čísel a příběhů
- příběhů měst a příběhů lidí. Aby spojila
detailní analýzu postupimské uhlíkové stopy, včetně analýzy pozemní dopravy, digi-
tě. Navíc byla provedena analýza struktu-
cium vedené PIK přišlo s devadesáti devíti
ploch.
vá vize ochrany klimatu a adaptace v Pozejména o konkrétní adaptaci na klima-
tickou změnu a opatření na snížení GHG,
ani nákladově nejúčinnější alternativou.
Scénář se skládal z 50-ti jednotlivých opat-
ření, vedoucích ke kombinovanému snížení
o 0,192 miliónu tun ročně, což se promítne
do finančního nákladu 342,3 miliónu Euro
do roku 2020, a nákladů na straně vedení
města ve výši 8,7 miliónu Euro ve stejném
období.
vazku konsorcia ke koherentní a veřejně
Ale samozřejmě, že ani takováto mise ne-
ry města, včetně jeho rozsáhlých zelených
oproti jiným, ačkoliv nebylo nejlevnější,
prohlášení o tom, jak by město mělo využít
všechny budovy ve členění po oblastech a
kompletní výčet spotřeby energie ve měs-
nostnili scénář strategické promyšlenosti
Důvodem, proč byl preferován tento “Leit-
svůj konkrétní městský kapitál.
talizovaného výčtu potřeby vytápění pro
nákladová účinnost, nebo strategická pro-
“čísla” a příběhy”, poskytla koncepce vizi,
na jedné straně jako formulaci mise a jako
3
2 Mnoho měst a městeček v Německu má takovéto koncepty a know-how je obvykle poskytováno externími partnery. Německé
Ministerstvo životního prostředí (BMU) finančně podporuje tvorbu těchto strategií, o takový případ se jednalo i v Postupimi.
3 Kompletní znění koncepce v německém jazyce je ke stažení zde http://www.potsdam.de/cms/dokumente/10069761_978696/
a89a339e/IntegriertesKlimaschutzkonzept2010.pdf.
4 U mnoha z těchto opatření bylo takřka nemožné spočítat potenciál na snížení množství CO2, a/nebo finančních nákladů, obzvláště v případě opatření, jako je poskytnutí a šíření informací mezi veřejností. Některá opatření měla přínosy, jež převyšovaly
náklady. Tyto zahrnovaly omezení znečištění vzduchu, nebo adaptační opatření, jež by také zlepšila veřejné zdraví a snížila
zdravotní rizika související s klimatickou změnou.
70
ního procesu; patří k biografii jednotlivců
tvořili 477 stránkovou zprávu a předložili
stupimi. Ačkoli mělo vedení města zájem
ru místní klimatické politiky, ale vnímala
součást sociálně-technického transformač-
ochrany klimatu
značnými schopnostmi modelování neměla
zkušenosti v poskytování konzultací v obo-
rakterem města a redukční strategie tvoří
Koncepce integrované
Na základě této analýzy byla dodána celko-
pina znalců v oboru klimatických věd se
my: GHG vždy souvisí se specifickým cha-
dovou výzvu.
klimatu. PIK, globálně orientovaná sku2
protože ta jsou živými sociálními organis-
požadavek na dokončení konceptu oprav-
ji městskému úřadu. Studie obsahovala
Bylo to v tomto okamžiku, kdy vstoupil do
čet tun CO2eq. To ovšem není případ měst,
pravní plánovače a inženýry, představoval
hoto důvodu vedení s cílem splnit rezoluci
vnější odbornou expertízu.
klimatu se počítá jen jediné - snížený po-
plánovače, energetické konzultanty, do-
V důsledku toho, PIK a jeho partneři vy-
z roku 2007 rozhodlo o zadání zakázky na
politice. Z pohledu globálního cíle ochrany
kancelář. Pro PIK a jeho partnery - městské
nevěděli jak - pomocí jaké strategie a za jakou cenu - lze dosáhnout tohoto cíle. Z to-
vize, jak je ilustrována ve specifickém “Po-
mohla nahradit konkrétní opatření. KonsorZapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
hodnotící zprávy mezivládního panelu pro
podrobnými opatřeními pro Postupim, jež
odpovídají průměrnému ročnímu snížení
o 0,284 miliónu tun - podstatně více, než
město původně plánovalo. Zdali Postupim
skutečně dosáhne tohoto cíle jasně záviselo
na politické vůli městského zastupitelstva
a participaci obchodního sektoru a soukro-
mých domácností. U každého z opatření
bild” scénář oproti jiným spočíval v zá-
viditelné místní klimatické politice. Ačkoli
by bylo bývalo možné dosáhnout většiny
snížení rozšířením nebo zhuštěním systé-
mu ústředního vytápění, kterým Postupim
disponuje, tuto ideu jsme odmítli. Hlavním
důvod byl jak ekonomický, tak strategický:
vzhledem k tomu, že ústřední vytápění je
dnes dražší než individuální systémy vy-
tápění založené na zemním plynu, bylo by
nutné provést změny v cenové politice a
vlastníci domů by museli být přesvědčováni k připojení do centrálního systému.
navrhovaného v koncepci byly uvedeny
Tyto kroky by vyžadovaly záměrnou stra-
mi orgány města.4 Koncepce byla uzavře-
řejných služeb a proaktivní komunikační
náklady a přínosy, společně s odpovědný-
na rozborem několika scénářů: například
kombinace opatření, jež byla v souladu s
cílem z roku 2007, tedy snížení emisí v Po-
stupimi o 20 procent. Tato opatření se lišila
tegickou volbu na straně společnosti ve-
strategii ze strany města samotného. Oba
by vyžadovaly řádnou klimatickou politi-
ku a důvěryhodnou komunikační strategii,
jasně vyžadující širokou sadu opatření v
71
nejrůznějších oblastech (veřejné a soukro-
sociální, nikoli “přírodní” fakt jasně
na rozhodovací a plánovací procesy, jejich
občanských organizací. V roce 2007 bylo
a komunikace), jež jsou všechna viditelná
stejně jako na agendě nastavené politic-
díž transparentnější a příměji hlasováním
pim (http://www.energie-forum-potsdam.
mé budovy, dopravní a městské plánování
závislá na vnímání veřejnosti a obavě,
a zároveň uvěřitelná veřejností. Ale byla
kým systémem. Byla to veřejná diskuse
přesně tato kritéria, jež vedla k Leitbild scé-
•
•
souvisí se spotřebou (více než 40
procent osobní uhlíkové stopy), mají
jednotlivci (soukromé domácnosti)
jasnou odpovědnost za příspěvek k
ochraně klimatu. Klimatická politika
potřebuje spotřebitele.
pace občanů jednak snáze provádí a jednak
•
Zatímco klimatická změna je silně
závislá na vědecké analýze, je jako
72
nebo konzumace menšího množství masa
– mají hluboký dopad na životní prostře-
dí. Moc individuálních rozhodnutí občanů
měst kolektivně přesahuje schopnost vlády
zasahovat do věcí. To platí také pro míst-
Za předpokladu, že velká část emisí
Ať už je to na národní nebo místní úrovni:
nějších důvodů:
lení svého domu, cesty do práce na kole,
tická politika potřebuje občana.
To platí ještě více v místních komunitách.
aktivní účasti občanů. Je tomu tak z nejrůz-
ských rozhodnutí – od kroků jako je zatep-
opatření (BMU/UBA, 2010). Klima-
Občanská participace
klimatickou politiku nelze realizovat bez
ním chováním. Suma jednotlivých občan-
V místním měřítku se integrace a partici-
je politicky relevantnější. Městský život a
občanství jsou opravdově spjaty: demokracie má své kořeny ve městě, kde je politika
blíže občanovi, což podporuje spolupráci
a výměnu mezi místní samosprávou a ob-
čany. Městští občané také mají větší vliv
ní klimatickou politiku, dokonce i ve velZapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
o každém jednotlivém opatření samostatně.
občanskou angažovaností a environmentál-
požaduje více proaktivní klimatická
hodnutí na počátku roku 2011. Strana zele-
bude zapotřebí jejího souhlasu, rozhodovat
podporována veřejností, obzvláště v
mnohé lidi a že velká část veřejnosti
bild jako orientační rámec pro budoucí roz-
a městská rada bude muset všude tam, kde
ekonomiky. Dále existuje silná vazba mezi
mů je jasné, že klimatická změna trápí
městská rada Postupimi přijala scénář Leit-
čívá úkol implementovat opatření na městě
občanů a vytvořit nové styly života a formy
Politická rozhodnutí musí být
(opětovné) zvolení voliči. Z průzku-
drobněji by bylo dobré poznamenat, že
toto usnesení nezískalo většinu. Nyní spo-
ovlivnit hodnotu a životní styl svých spolu-
demokraciích, kde politici doufají v
Předtím než rozebereme tuto otázku po-
ření jako závazný klimatický “balíček”, ale
ciativách a místních ekonomikách, mohou
politika potřebuje osobu.
v tomto bodě přišla participace veřejnosti.
zavazující k přijetí scénáře a jeho 50 opat-
prostředí: ve sdruženích, sousedských ini-
činitelů (Reusswig, 2010). Klimatická
města, ale nikoli jediného činitele: sociální
ných předložila ke schválení jiné usnesení,
snadněji zapojují v rámci svého přímého
agendy tvůrců politiky a společných
(a někdy zatěžoval) různé důležité činitele
obecně celou občanskou společnost. Přesně
ni (Kleger, 2002). Občané měst se také
učinilo z vědeckých poznatků součást
Upřednostňovaný scénář navíc pokrýval
uživatele vozidel, městské plánovače a vše-
schvalované, než je tomu na národní úrov-
o klimatu, včetně vnímání a opatření, co
náři, jenž jsme pro město Postupim navrhli.
bytová výstavba, soukromé vlastníky bytů,
důsledky jsou jasně zřetelné a jež jsou tu-
kých městech jako je Londýn (McKinsey
& Company, 2008).
V Postupimi hrála participace občanů důle-
žitou roli ve fázi utváření místní klimatické
politiky. Mezi roky 1999 a 2001 bylo upo-
založeno Energetické fórum města Postu-
de/) jako občanská organizace zaměřená na
podporu klimatické politiky a čisté energie
pro město. Organizace se aktivně a kriticky
zapojila v oblasti městské správy a korpo-
rátním sektoru. Na univerzitě v Postupimi
byla založena aktivní studentská skupina,
jež nainstalovala solární panel na střeše
univerzity a aktivně vyhledávala kontakt s
představiteli samosprávy a studentů na poli
klimatické politiky. Na podzim roku 2010
Univerzita aplikované vědy v Postupimi
(Fachhochschule) zorganizovala inovativní
veřejnou výstavu na téma klimatické změ-
ny a klimatické politiky a plánuje zavést
nový studijní kurz na téma řízení klimatu.
Environmentální NNO ve městě (většinou
jako místní zástupci regionálních nebo
národních organizací) aktivně tuto otázku
podporují. ‘Bürgersolarverein,’ - družstevní svaz nabírá členy a shromažďuje prostředky s cílem instalovat zařízení na výro-
bu solární energie na střechách městských
budov.
řádáno několik konferencí u kulatého sto-
Tento typ participace je také důležitým
město spustilo několik iniciativ na úsporu
klimatu. Jakmile byla koncepce připrave-
lu na téma energetiky, v důsledku kterých
energie ve školách a starosta veřejně ohlá-
sil, že město bude pracovat na zmírnění
důsledků klimatické změny do roku 2007.
Ve stejném roce byla ustavena klimatická
rada jako poradní orgán starosty, skládající se ze širokého okruhu zástupců samo-
správy, důležitých společností, vědců a
prvkem Koncepce integrované ochrany
na a zveřejněna a předtím, než byla před-
ložena městské radě, se vedení rozhodlo
zapojit městskou veřejnost a v průběhu
podzimu roku 2010 diskutovalo koncepci
na 12-ti veřejných setkáních. Tato setkání
se záměrně konala na různých lokalitách
po celém městě, s cílem pokrýt jeho geo73
grafickou a sociální rozrůzněnost. PIK a
za nejudržitelnější a nejestetičtější rychle
druhé, místní klimatická politika v Postupi-
za hranici scény vedení města nebo jeho
útvarem na ochranu klimatu, předložily a
následují při diskusích na téma rozumné
přesněji, některými angažovanými lidmi
dlejším účinkem důležité role, kterou v bu-
diskutovaly výsledky studie v kontextu bu-
doucnosti místní klimatické politiky. Tato
setkání byla svědky několika živých debat,
ale účast veřejnosti byla celkově nízká:
srovnávací participační proces - takzvaný
“občanský rozpočet” přilákal na 100 účastníků, zatímco setkání na téma ochrany kli-
matu zaznamenala slabých 20 návštěvníků
nebo méně. Jak se zdá, pro většinu občanů
je stále otázka klimatické změny celkem
vzdálená od jejich každodenních životů,
nejen proto, že klimatická změna je někdy
vnímána jako vědecká oblast, která je stále ještě diskutována, ale také proto, že se
mnoho lidí domnívá, že “vedení” se o to
nějak postará.5
Na druhé straně, diskuse na těchto setkáních
ukázaly, že se tento dojem může rapidně
změnit, jakmile se vyjasní osobní význam
místní klimatické změny a místní klima-
rostoucí druhy stromů. Vášnivé debaty také
rovnováhy mezi ochranou klimatu a ochra-
je proti změně ve využití polí ve prospěch
kukuřice na energii místo pšenice na po-
traviny. Místo toho jsou navíc považovány
vat – vzhledem k dobrovolnému rozhod-
Strany zelených se otevřeně vyslovují proti
nutí pro členství, jako směs dobrovolných
instalaci solárních panelů na střechách his-
opatření a “měkkého nátlaku” ze strany ob-
torických budov, zatímco striktní zastánci
čanské organizace. Za třetí, jakmile si lidé
ochrany klimatu nebo moderní architektury
uvědomí vliv klimatické změny a dopad
- kteří jsou v Postupimi vzácní - by sou-
klimatické politiky na jednotlivce - ať už
hlasili s obětováním vzhledu Postupimi za
ve smyslu zranitelnosti, odpovědnosti nebo
nižší uhlíkovou stopu (a/nebo “moderněj-
efektivity veřejných rozhodnutí - intenzita
ší” vzhled). Rozšíření a zhuštění centrální-
diskuse a zřejmě také počet zapojených lidí
ho vytápění odstartovalo další vzrušenou
se zvýší. To automaticky neznamená, že se
diskusi. Návštěvníci dalšího setkání orga-
lidé zapojí ve prospěch ochrany klimatu
nizovaného Levicovou stranou Postupimi
nebo lepší energetické efektivity; mohou si
dokonce přišli s přirovnáním k metodám
také ve světle nákladů zvolit možnost méně
v někdejší NDR, jelikož měli dojem, že
koncepce “nuceného připojení” se rovnala
nákladnějšímu systému.
sledovně: Zaprvé, zapojení veřejnosti ve
v Postupimi je stále omezené. Když přijde
na tradičnější formy veřejné diskuse, nebo
večerní události na dané téma, jež většina
lidí stále považuje za vzdálené od jejich
životů, obecně se setkáváme se “známými
tvářemi”, pár lidí (plus několik dalších). Za
5 Takové jsou přinejmenším předběžné závěry, ke kterým docházíme na základě pokračujícího výzkumného projektu financovaného EU, ve kterém se deset městských a venkovských regionů z pěti evropských zemí porovnává z pohledu jejich přístupu
ke klimatické změně, místní klimatické politice a úspoře energií (http://www.gildedeu.org/). Vzhledem k tomu, že konečné
výsledky ještě nejsou k dispozici, budeme tuto hypotézu nuceni podložit fakty později.
74
Climate Alliance – jež je možno interpreto-
památkářské ochrany. Dokonce i členové
vážné debatě o lokální klimatické politice
ko-výkupu veřejných služeb, mnoho z nich
většinou díky tomu, že je Postupim členem
okrajích, je velmi krásných a je předmětem
následuje živá debata na téma udržitelnosti
mohli farmáři z Postupimi profitovat z vel-
a starosty. Byly vyvinuty ambiciózní cíle,
Postupimi, stejně jako mnoho míst na jeho
Rádi bychom shrnuli naše zkušenosti ná-
energetického využití biomasy. Ačkoli by
ve vedení – ale měla také podporu města
nou pamětihodností. Barokní vnitřní město
tické politiky. Například co se týče diskuse
o budoucích energetických alternativách,
mi byla doposud poháněna vedením – nebo
přísných cílů, nebo se rozhodnou přesunout
partneři konsorcia, společně s městským
toto břemeno na ostatní. V každém případě
by toto vyžadovalo mnohem širší a na míru
legislativního orgánu. Toto je částečně ve-
doucnosti sehrají veřejné služby a veřejné
bydlení. Když dojde k zavedení nových forem obnovitelné energie, když bude proveditelných více energetických decentralizo-
vaných řešení (např. na úrovni jednotlivých
městských čtvrtí), když stoupne význam
elektro-mobility (včetně řízení mobility),
nebo když bytové společnosti aktivně nabízí nižší ceny energie, nebo dokonce uva-
žují o tom, že by se staly dodavateli energie
- když se toto všechno stane, veřejnost se
bude muset do lokální klimatické politiky
zapojit mnohem aktivněji. Bude to také
moment, kdy by vedení měst měla být při-
pravena aktivně zapojit své obyvatele do
spolurozhodování na řízení měst.
BMU/UBA (eds.) (2010) Umweltbewusstsein in Deutschland
2010. Ergebnisse einer repräsentativen Bevölkerungsumfrage.
Berlin/Dessau: BMU.
přizpůsobenou komunikační strategii, stej-
Kleger, Heinz (2002) Was kann europäische Urbanität heute
bedeuten? In Hassenpflug, Dieter (ed.) Die europäische Stadt
– Mythos und Wirklichkeit. Munich: LIT Verlag, pp. 143–176.
Za čtvrté, při současné úrovni aktivity v
McKinsey & Company (2008) Sustainable Urban Infrastructure:
London edition - a view to 2025. Munich: Siemens.
ně jako nové formáty pro takové události.
rámci občanských organizací operujících v
oblasti klimatické politiky v Postupimi se
dá předvídat, že význam občanské partici-
pace bude růst a že se tato otázka posune
Reusswig, Fritz (2010) The New Climate Change Discourse:
A Challenge for Environmental Sociology. In Gross, Matthias
and Heinrichs, Harald (eds.) Environmental Sociology: European Perspectives and Interdisciplinary Challenges. Dordrecht/
Heidelberg/ London/ New York/ Berlin: Springer, pp. 34–61.
75
Zapojení a participace na ochraně klimatu trojice příkladů ze střední a východní Evropy
JANA CICMANOVA
Energy Cities
Evropy se transformuje na nízkoenergetická centra s výhledem na vysokou kvalitu
života pro všechny. Mají vizi. Tato města
ně s finančním plánem obsahujícím dosta-
Další informace
jejich místních iniciativ a aktivit.
Podrobnosti o BELIEF:
http://www.belief-europe.org/
tečné ekonomické zdroje pro implementaci
jsou otevřena k Evropě a novým nápadům,
Bistrica propagovala Místní fóra inte-
klimatickým cílům, mají zápal se vzdělávat
pozvánky partnerům z veřejného i sou-
s vůlí přispívat evropským energetickým a
a zapojit místní zainteresované subjekty a
občany do tvorby místních politik trvale
udržitelné energetiky a jsou připravena
připojit se k evropským iniciativám a sítím
na výměnu znalostí a zkušeností. Zájem o
podpis Paktu starostů a primátorů stále
roste a stejně tak roste počet měst střední a
východní Evropy, jež se zapojují do různých
evropských projektů, jež se zabývají pro-
blematikou participace občanů na ochraně
městského klimatu.
Bistrica (Rumunsko): Místní fóra
inteligentní energie
Bistrica (počet obyvatel 84 520) se v roce
2006 připojila k evropskému projektu BE-
LIEF, projektu jenž podporuje koncepci
ligentní energie mezi občany a zaslala
a NNO. Starosta města podepsal pozván-
ky a předsedal fóru, aby zajistil, že bude
pravidelně každé tři měsíce. Mezi účast-
níky byla mimo jiné obec Bistrica, místní
Gabrovo (počet obyvatel 60 748) a 42 dal-
sl okresu Bistrica-Năsăud, Agentura na
vatska se rozhodlo připojit k evropskému
obchodní komora, zemědělský průmy-
ochranu přírody, dodavatel elektřiny a
nezávislý dodavatel vody, místní dopravní
společnosti, Asociace vlastníků, společnost Softwood Sawmill, poskytovatel in-
formační technologie a výrobce potravin.
V průběhu fór účastníci diskutovali, jak by
přispěli k místnímu APUE a jak by napomohli jeho rozvoji.
CO2 emisí o 20% do roku 2020. Partnerství
niteli připravili nebo adaptovali Akční plán
pro udržitelnou energetiku (APUE) společ76
inteligentní energie
jeho důležitost. Fóra byla organizována
zemí zorganizovalo Místní fóra inteligentní
subjekty a občany. Společně s místními či-
Gabrovo (Bulharsko): Obecní Dny
mít akce dostatečnou prestiž a zdůraznili
V říjnu 2009, Bistrica podepsala Pakt sta-
energie, zapojující místní zainteresované
Podrobnosti o příručce BELIEF (určené na pomoc obcím ke sjednocení zainteresovaných subjektů a občanů kolem společných
cílů a projektů, obzvláště Místních energetických fórech)
http://www.belief-europe.org/-INFO-CENTRE
kromého sektoru, obchodním sdružením
trvale udržitelných obcí na evropském
měřítku. Celkově 20 obcí z 11 evropských
Podrobnosti o SEAP v Bistrici:
http://www.eumayors.eu/about/signatories_en.html?city_
id=982&seap
rostů a primátorů a zavázala se ke snížení
založená s místními zainteresovanými sub-
jekty a občany v rámci BELIEF rozhodně
napomohla přípravě výchozího bodu pro
emisní inventář a aktualizaci APUE.
Rostoucí počet měst střední a východní
nizováno 31 ODUE v osmi členských stá-
tech, ve kterých se zúčastnilo více než 55
000 lidí.
Gabrovo získalo ocenění ‘Nejlepší pilotní
město roku 2008,’ a také dosáhlo nejvyšší-
ho skóre v kategorii ‘Nejlepší obecní dny
inteligentní energie. Město podporovalo
ODUE skrze noviny Gabrovo Today, na
webových stránkách obce Gabrovo společně s několika dalšími weby a ve speciálním
vysílání na Rádiu Gabrovo. Obyvatele byli
tudíž o akci dobře informováni.
ších měst z deseti členských států a Chor-
Místní činitelé, občané a média se aktivně
projektu MODEL a stát se na poli racionál-
zapojeno také několik útvarů státní správy
ního využití energie vzory pro své občany
a místní zainteresované subjekty. Města
jmenovala obecní manažery pro energeti-
ku, vytvořila energetické odbory v rámci
svých úřadů, vyvinula akční energetické
plány a energetické informační systémy a
podíleli na organizaci ODUE. Aktivně bylo
– Centrum pro energetickou účinnost EnE-
ffect Sofia, ředitelé škol a školek, manažeři
obecních webů, místní tisk, rádio, televize
a místní společnosti, obzvláště ty v oblasti
efektivního využití energie.
zajistila financování pro konkrétní investi-
ODUE samy o sobě podporovaly různé ak-
rozhodující. Obecní dny inteligentní ener-
snahách snížit spotřebu energie. Hlavní
ce. Komunikace s občany byla pro proces
gie (ODUE) byly každoročně organizovány s cílem demonstrovat veřejnosti to, ja-
kým způsobem energii šetří místní úřady a
představit způsoby, jakými občané samotní
mohou přispět ke snahám města na snížení
spotřeby energie. V roce 2008 bylo zorga-
tivity zaměřené na podporu občanů v jejich
součástí dne byla prezentace, jež se zabývala všemi způsoby, jakými mohou být
občané společně aktivní, společně s pře-
hledem energeticky úsporných produktů.
Místní úřady prezentovaly své aktivity v
oblasti trvale udržitelného využití energie,
77
banka a několik společností představilo své
programy na úsporu energie a energeticky
úsporné produkty. Dalším hlavním bodem
sované subjekty do budování trvale udržitelné energetické budoucnosti.
bylo slavnostní otevření Informačního
Na začátku tvořilo základní skupinu 12
založeno s cílem poskytovat konzultace a
zahájila projekt. Místní zastupitelstva měst
centra pro energetickou účinnost, jež bylo
technickou podporu obyvatelům a menším
a středním podnikům. Významným bodem
byla také výstava dětských kreseb na téma
“My máme také starost o budoucnost naší
planety”.
Další informace
Podrobnosti o kampani MODEL: www.energymodel.eu
Podrobnosti o ODUE:
http://www.energymodel.eu/spip.php?rub rique100
Bielsko-Biala (Polsko): Angažovaní
občané
Bialsko Biala (178 000 obyvatel) pode-
psala Pakt starostů a primátorů a zavázala
se ke snížení CO2 emisí o 20% do roku
2020. Když si město uvědomilo, že tento
cíl nebude možno dosáhnout bez pomoci
občanů, Bielsko-Biala se připojila k evrop-
skému projektu ENGAGE, celoevropské
komunikační iniciativě, která si klade za cíl
čelila výzvě usnadnit komunikaci tak, aby
byla účast jak uskutečnitelná, tak žádoucí,
kdy musela zmobilizovat svá obecní oddělení a co nejvyšší počet svých zainteresovaných subjektů a občanů, aby od základu,
odspoda zahájila celý proces. Projekt si
kladl za cíl získat nejméně 3 300 zaintere-
sovaných subjektů a občanů, kteří měli vůli
změnit jednu nebo více ze svých každodenních činností s cílem minimalizovat své uhlíkové stopy a tak přispět k dosažení míst-
ních energetických a klimatických cílů, se
závazky veřejně zobrazenými na plakátech.
Další informace
Podrobnosti o aktivitách Bielsko-Biale: viz. Kapitola 10.
Podrobnosti o kampani MODEL: http://www.citiesengage.eu/
Pro náhled evropské galerie plakátů občanů a zainteresovaných
subjektů do ENGAGE: http://www.citiesengage.eu/european_
gallery.php
Koordinátorem výše uvedených projektů je asociace Energy Cities –
evropská asociace místních orgánů, jež myslí na svoji energetickou
budoucnost (http://www.energy-cities.eu/).
© Mesto Koprivnice
na místní úrovni zapojit občany a zaintere-
měst ze 12-ti různých evropských zemí, jež
78
79
Příklad obce Bielsko-Biała (Polsko)
Rozhovor KATHARINA ABRAMOWICZ se
ZBIGNIEW MICHNIOWSKI,
Zástupcem starosty Bielsko-Biała
Jaká opatření jsou na
mitelná. Až před třemi lety (kdy jsem začal
třinou, ale také teplem, plynem a vodou.
Energie-Cités. To co představovalo základ
Bielsko-Białe?
ideu energetické účinnosti a co si mysleli o
skeptičtí, ale poté co viděli názorné vyob-
energetického týmu a jisté mechanismy na
V současnosti probíhá několik různých projektů. Některé z nich přímo ovlivňují ochra-
nu klimatu a mají původ v Paktu starostů a
primátorů (PSP), jenž jsme podepsali před
dvěma lety. Opatření v Bielsko-Białe na
úsporu energie, ochranu klimatu a snížení
emisí oxidu uhličitého nicméně sahají až do
devadesátých let, kdy jsme se po kontaktu
s asociací evropských orgánů Energy Cities
poprvé rozhodli připojit se k tomuto hnutí
a zahájili naše vlastní opatření pro zvýšení
uvažovat o tom, jak lidé vnímali samotnou
implementaci dobré praxe v oblasti spotře-
je ve městě více než 150, takže byly výsled-
ky ihned viditelné a přinesly podstatné zisky
ihned po implementaci. Ukázalo se, že jednoduchá zlepšení otázek energetického říze-
ní budov v kombinaci se zlepšenou tepelnou
izolací mají návratnost do čtyř až pěti let.
Z dlouhodobého pohledu považujeme program za finančně soběstačný.
Také jsme kladli důraz na prezentaci našich
opatření tak, aby byla pro všechny srozu80
mládež zapojila do projektu a spolupraco-
pro pracovníky města a zapojené osoby, ale
vala ke spokojenosti.
v první řadě bylo velmi úspěšné jako vzdě-
samotného projektu, konkrétně vytvoření
monitoring spotřeby energie v obecních
budovách, představovalo pole naší působnosti po mnoho let. Jedním z nejdůležitějších úkolů energetického týmu bylo bezpo-
chyby vyvinout Městský energetický plán
– samotný základ pro pokračující opatření
lávací nástroj v průběhu kongresu Związek
Další evropský projekt tohoto typu – DIS-
znázornění velký zájem. Účastníci kongre-
žené ve školách navenek. Na školách byly
Dalším krokem bylo připojit se k Paktu sta-
v dané konkrétní škole: k jakému došlo sní-
né době, kdy byl oceněn projekt MODEL
Miast Polskich. Mezi starosty vyvolalo
PLAY – měl za cíl ukazovat výsledky dosa-
su mohli jasně vidět, že naše opatření jsou
vyvěšeny velké poutače uvádějící výsledky
účinná a že přinášejí do rozpočtu úspory.
polské sítě Energie-Cités, založené v roce
budovách, hlavně školách. Takových budov
jako velmi motivující. Tímto způsobem se
matiky se ukázalo nejen jako přesvědčivé
řídicí úřad, jenž pracuje dodnes. První im-
energetický management v našich obecních
soutěžit s ostatními školami, což se ukázalo
diagram. Toto grafické znázornění proble-
V průběhu let jsme získávali množství in-
plementované projekty byly zaměřeny na
razení jeho výhod si rozvinuli velkou chuť
by energie) jsem dostal nápad vypracovat
energetické účinnosti ve městě. Bielsko-Biała měla již v roce 1994 svůj Energetický
Studenti byli zpočátku k projektu velmi
spirace jak ze strany Energy Cities, tak
1994. K asociaci Energy Cities jsme se připojili v roce 1997, jako k přirozenému důsledku našich opatření a naší spolupráce s
ostatními obcemi na poli budování určitého
modelu řízení energií ve městech. Tyto dvě
organizace (jsme jediným polským členem
Energy Cities) podporovaly mnoho projektů v Bielsko-Biała. Účinky jsou tudíž nej-
lépe viditelné v zařízeních provozovaných
městem – v první řadě ve všech školách
a dalších vzdělávacích institucích. Měs-
to bylo také aktivní v projektu nazvaném
SchooBie-Do, jenž byl zaměřen na podporu efektivního hospodaření nejen s elek-
žení emisí uhlíku, o kolik byla zvýšena její
energetická účinnost, kolik bylo ušetřeno
ochranu klimatu přijímána v
vody a elektřiny.
Dalším opatřením, pro nás velmi důležitým,
byl projekt MODEL spuštěný před čtyřmi
lety. Ve skutečnosti se jedná o projekt sítě
Energy Cities. Jeho základem bylo vytvoření modelových měst, jež by svými opat-
řeními (jak hmotnými, tak organizačními)
sloužila jako vzory ostatním městům. Před
třemi lety bylo MODELu uděleno oceně-
ní “Nejslibnější projekt v Evropě” z rukou
Andrise Piebalgse, evropského komisaře
pro energetiku. Byli jsme velmi poctěni,
ačkoli jsme se kupodivu přímo neúčastnili,
protože jsme již byli modelovým městem,
jež poskytuje poradenství skrze naši síť
na poli energetické účinnosti.
rostů a primátorů (PSP). Přibližně ve stej-
sítě Energy Cities se objevila iniciativa na
podpis PSP. Byli jsme mezi prvními 41 evropskými městy, jež přijala tuto ideu a přislíbila převzít aktivní roli v této velmi dů-
ležité iniciativě. Trvalo nám rok, než jsme
přesvědčili všechny činitele včetně městské
rady o tom, že se jedná o velmi zajímavou
koncepci a že by se město mělo připojit.
Rada přijala usnesení na připojení k PSP a
společně s dalšími 350 dalšími městy jsme
dokument podepsali jako jedno ze čtyř pol-
ských měst. Připojení k Paktu znamenalo,
že jsme přijali závazek vyvinout Akční
plán pro udržitelnou energetiku, plán opat-
ření pro následujících deset let. Jednalo se
o nejsložitější moment, kdy jsme zjistili, že
v daném období potřebujeme vynaložit nějakých 300 milionů zlotých, zhruba 30 mi81
lionů zlotých ročně. To znepokojovalo naše
ších výsledků! (Projektu se účastní 50 ev-
projekt využití bioplynu. V současné době
tato v roce 2014 nadále nebude v soula-
by projekt kdy mohl u městské rady uspět.
mladí lidé jsou ze svého úspěchu nadšení.
krývá celkovou interní spotřebu energie a
ovzduší. Z této skutečnosti se stal závažný
Přístup starosty byl mimořádně pragmatic-
ropských škol, včetně 11-ti z Polska). Tito
ký – požadoval přesné odhady toho, kolik
Dále bych rád zmínil projekt ENGAGE s
šance dosáhnout návratnosti těchto investic
je finanční, organizační a hmotná podpora
peněz bude nutno vynaložit a kdy, jaké jsou
a zdali tato návratnost byla vůbec možná.
Dali jsme si práci provést tyto výpočty a
předložit přesná čísla. Ta se ukázala jako
dostatečně realistická proto, aby přesvědči-
la ke spolupráci všechny zúčastněné strany.
Naše spolupráce jak s polskou sítí Ener-
gie-Cités, tak evropskou sítí Energy Cities
pokračuje, včetně opatření v rámci projektu
IMAGINE – jenž ukazuje, jak tucet evrop-
ských měst naplňuje plány vývoje klimatu.
Výstava plakátů byla naplánována s cílem
představit nejzajímavější klimatické závazky konkrétních měst. Výstava byla i v Polsku přijata s velkým nadšením.
Další z našich akcí (zapojující školy) spadá
pod projekt Euronet 50/50. Projekt zdůraz-
ňuje zlepšení na poli energetické účinnosti
pomocí neinvestičních akcí, jež dosahují
úspory ve spotřebě vody, tepla a elektřiny a
Další společnost se kterou spolupracujeme
projekt má obrovskou propagační hodnotu,
ze centrální rozvodnou síť) teplo domác-
je THERMA. Společnost distribuuje (skr-
protože se dá říci, že po tyto tři dny mě-
nostem a průmyslu ve více než polovině
síčně pracujeme na podpoře PSP za evrop-
Bielsko-Białe. THERMA provedla zásadní
ské prostředky. V rámci toho je plánována
zdokonalení sítě vytápění s vynikajícími
široká paleta aktivit. V první řadě jsou na
výsledky, kdy snížila tepelné ztráty sítě o
říjen tohoto roku plánovány Dny energie s
několik procent ročně. Vzhledem k tomu,
doprovodnou plakátovou kampaní. Zvolili
že rozvodná síť v Bielsko-Białe je rozsáh-
jsme 300 takzvaných Velvyslanců energie.
Jejich svědectví týkající se otázek souvise-
uhlíku, energetická účinnost a obnovitelné
zdroje energie) budou graficky představeny
na plakátech a billboardech. Tyto pouta-
če ukáží našim občanům, že se ve smyslu
opatření na ochranu klimatu řadíme mezi
nejlepší města Evropy.
občané a další zainteresované
zůstává v městském rozpočtu. Máme prv-
zpracování odpadu. Tato společnost má
nosti. AQUA provozuje dodávky vody a
plány energetické účinnosti pro všechny
svoje činnosti, stejně jako velmi zajímavý
du s Evropskými požadavky na ochranu
problém, neboť elektrárna je ve vlastnictví
energetické společnosti. Zahájili jsme jed-
nání. Jednání byla zpočátku složitá, protože
odhady nákladů překročily očekávání. Po
dlouhých diskusích společnost souhlasila
s implementací plánu modernizace. Nyní
probíhá investice s cílem zvýšit účinnost ze
současných 62 procent u tepla a kogenera-
ce elektřiny na 87 procent. Dosažení této
účinnosti bude možné díky novému kotli
na uhlí nejvyšší kvality a obrovské věži na
akumulaci tepla. Zde musím uvést, že uhlí
bylo naším hlavním palivem po mnoho let
a zůstane jím po mnoho dalších.
lá, bude tento projekt pokračovat do roku
Občané Bielsko-Białe jsou do našeho ener-
město velmi důležitá, stejně jako nové
skrze projekt, ve kterém město podporuje
2020. Minimalizace tepelných ztrát je pro
jících s PSP (balíček 3x20, snížení emisí
V první řadě jsme zapojili obecní společ-
82
zařízení zpracujících bioplyn nejběžnější.
tu pracovat zhruba tři dny měsíčně. Tento
kolik bylo uspořeno, jde polovina uspo-
se, že jedna z našich škol dosáhla nejlep-
takové projekty (např. ve Stockholmu) u
sledujících pět let budou na tomto projek-
strany podílet? A jak?
ní výsledky a ty stojí za zmínku: ukázalo
dou přebytky prodávány. V Evropě jsou
Byli zvoleni tři pracovníci obce a po ná-
vání, organizační prostředky nebo prostou
řených peněz do školy a druhá polovina
takže existuje možnost, že v budoucnu bu-
všem opatření Paktu starostů a primátorů.
Na jakých akcích se mohou
změnu návyků. Po nějaké době, kdy víme
tepla. Vývoj tohoto projektu stále probíhá,
účastí tuctu evropských měst. Jeho cílem
tudíž v emisích CO2. Efektivity v obecních
výdajích chceme dosáhnout skrze vzdělá-
výroba bioplynu ze zpracování odpadu po-
řídící pracovníky a zdálo se nemožné, že
technologie v distribuci tepla, izolaci a řešení havárií.
Další společností je MZK, Miejski Zakład
Komunikacji, provozující dopravu v ce-
lém městě, Během několika posledních let
MZK prováděla obměnu vozového parku
autobusy, jež (spotřebou paliva) vyhovují
nejnovějším evropským předpisům. Během
několika let počítáme s přechodem z nafty
na přírodní plyn nebo dokonce bioplyn.
Po dokončení našeho energetického plánu,
což byla naše povinnost s ohledem na pol-
ské energetické zákony, jsme uznali potřebu
výměny elektrárny v Bielsko-Białe, jelikož
getického plánu také zapojeni, například
výměnu kotlů v jednotlivých budovách.
Tento projekt se nazývá Nízkoemisní re-
dukční plán (PONE). Cílem je nahradit
zastaralé kotle v samostatně stojících bu-
dovách moderními kotli na vysoce kvalitní
uhlí, což umožní zlepšení účinnosti v řádu
desítek procent společně s třicetiprocent-
ním snížením znečištění vzduchu. Také
podporujeme občany, kteří přechází z uhlí
na plyn, elektrické vytápění a regenerační
vytápění. Od tohoto roku budou k dispo-
zici dotace pro občany, kteří si nainstalují
solární panely. Dotace nicméně nebude po-
krývat celou investici. Mezi občany je tato
možnost i přesto velmi populární, dostupné
prostředky jsou ihned vyčerpány. Stejně
83
nové projekty.
Je těžké říci, jaký vliv má město na občany,
aby je vybídlo k participaci. Zjišťujeme, že
někteří občané instalují solární konektory
dokonce i bez finanční podpory ze strany
města. To znamená, že se u občanů obje-
vuje určitá míra uvědomění o jiných, než
tradičních zdrojích energie.
Kdo podle Vašich zkušeností
využívá příležitostí vytvořených
energetickými opatřeními
města? Jedná se o stálou skupinu
občanů?
To je těžké zjistit, protože když vezmeme v
úvahu obyvatelstvo Bielsko-Białe jako ce-
lek, je statisticky úroveň participace nízká.
Důležité je, že jsou příslovečnou první vlaš-
tisíce místních akcí, jež ovlivňují spotřebu
zkušeností; a ke každému názoru existuje
takže máme možnost využít zkušeností
problémem řádné úrovně řízení a monito-
argumenty, nikoli názory; s technickými a
naše projekty a vyhnout se chybám. Opač-
energie a jež musí být vzaty v potaz. To je
ringu. Tomuto říkáme Chytré město. To
dříve nebo později musí dojít k navázání
spolupráce. Někdejší komisař pro energe-
tiku Andris Piebalgs, jenž inicioval PSP, to
řekl velmi jasně: bez měst, bez občanské
participace nemůže uspět žádný plán na
energetickou účinnost nebo ochranu kli-
matu. Vláda musí pochopit, že obnovitelné
zdroje energie nepředstavují jednu velkou
ústřední atomovou elektrárnu, představují
84
tři základní kameny: kvalifikované pracov-
část bude dokoupena mimo město. Tato
zbývající část bude stále zhruba 80 procent,
ní krok k nezávislosti na vnějších zdrojích
aby byly uspokojeny potřeby „Chytrých
dokonce i ve vyjednávání s energetickou
společností. V našich krocích jsme důsled-
ní, nic neděláme napůl. Neexistuje žádný
kompromis, spotřeba energie nemůže být
potřeba se vyhnout na poli
efektivní jen napůl, stejně tak nemůže být
občanské participace v procesu
poloviční využití zařízení. Není to možné!
obecního rozhodování?
a energetické účinnosti, schopný přesvěd-
frakcí ve městské radě. I přes dramatické
diskuse na setkání na výborech rada vždy
hlasuje jednomyslně; ať už to bylo připo-
jení k PSP, nebo schválení Akčního plánu
udržitelné energetiky, jenž představoval
značné finanční výdaje. Ve vzájemném porozumění je velká síla. Máme tudíž ve ve-
řejných diskusích jistotu podpory ze strany
rady a klid, že nebudeme muset stahovat
projekty, jež mají dobrý ekonomický základ. Je potřeba si uvědomit, že politici pra-
cují s názory. Každý má právo na názor bez
ohledu na úroveň vzdělání, znalostí nebo
jména v Polsku.
jste přesvědčen, že děláte správnou věc.
ně kvalifikovaných na to, aby byli úspěšní
Co přináší úspěch a čemu je
znalosti a zkušenosti s ostatními městy, ze-
jsou schopni sdílet svoje zkušenosti.
Domnívám se, že máme tým lidí dostateč-
energií“.
ně je Bielsko-Biała vždy připravena sdílet
Pokud mluvíme o důslednosti v aktivitách,
energie včetně zahraničních. Je také potřeba orientovat se na vnitřním trhu, ve městě,
ostatních měst, což nám pomáhá rozvíjet
níky, důslednost v činnostech a koordinaci
s těmi, kdo provozují podobné programy a
ale musíme si uvědomit, že se jedná o prv-
čit všechny části obce – včetně politických
podpoře obecních akcí, domnívám se, že
častněné strany. Úspěch Bielsko-Białe má
energie, což umožní, že pouze zbývající
která se začne chovat novým způsobem se
Ačkoli se nám nedostává signálů o vládní
to argumentů se nám daří přesvědčovat zú-
a předpovědi místního potenciálu výroby
Máme silný tým na poli ochrany klimatu
stává velvyslancem nového přístupu.
ekonomickými argumenty. S pomocí těch-
znamená takovou úroveň měření energií
tovkou, která sice léto nedělá, ale ukazuje,
že léto už může být za rohem. Každá osoba,
opačný názor. Nicméně, my pracujeme s
Buď ujdeš celou cestu, nebo nejdeš nikam.
Tyto dvě otázky, kvalifikovaní lidé a důZapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
tak máme pozitivní zpětnou vazbu na naše
sledná činnost, jsou rozhodující. Stejně
tak důležitá je koordinace. S Energy Cities
jsme spolupracovali od samého začátku,
důsledný můžete být pouze tehdy, pokud
V tomto smyslu existuje jeden vážný pro-
blém. Málo lidí je obeznámeno s otázkami
výroby energie, energetické účinnosti a
projektového řízení. Prezentace a způsob
komunikace musí být srozumitelný všem
sociálním skupinám. Cílem je od samého
počátku odstranit argumenty oponentů.
Často jsme konfrontováni s velmi racionál-
ním přístupem, požadujícím velmi detailní
hodnocení ekonomického a ekologického
dopadu z naší strany. To není vždy jedno-
duché, protože někdy je nutno prostředky
vynaložit pro získání přínosu, jenž není vyjádřitelný penězi.
85
Příklady zapojení občanů a zainteresovaných
subjektů v Kopřivnici (Česká republika)
Písemné interview TINA BÄR s IVANA RAŠKOVÁ,
Město Kopřivnice
Jaké jsou konkrétní
Vždy se snažíme o zapojení široké veřej-
kampaně či interaktivní výstavy v centru
oblasti ochrany klimatu?
úkol, který se má řešit. Pokud se jedná o
ani průzkumy veřejného mínění a dotaz-
Konkrétními příklady z poslední doby, kdy
město řešilo oblast ochrany klimatu ve
spolupráci s dalšími subjekty či veřejností,
nosti s ohledem na danou aktivitu nebo
téma týkající se užší skupiny lidí snažíme
•
částí Kopřivnice (Lubina) – proběhlo ně-
•
realizace projektu Živá Kopřivnice
financovaného z Revolvingového
fondu MŽP ČR (11 dílčích aktivit –
např. zavedení třídění odpadů pomocí
systému čárových kódů, pořízení
nových kontejnerů na tříděný odpad,
•
aktualizace koncepcí či plánů).
se o zapojení zástupců 3 subjektů – široká
připojení se k řadě světových a
proces popsat?
zainteresované subjekty zahrnuty
a kdo je přizván ke spolupráci?
86
zapojována? Mohla byste tento
Osvědčilo se nám kombinovat různé metody zapojování veřejnosti dle tématu, cílo-
vé skupiny a dalších aspektů. Velmi často
pořádáme veřejná projednání, kulaté stoly,
zapojování partnerů do pracovních skupin
či komisí, oblíbenou formou jsou osvětové
minimálně jeden představitel vedení města.
Jakým způsobem občané a zainteresováné subjekty přispívají
k výsledku procesu? Jaké jsou
příklady rozhodnutí, do kterých
byli zahrnuti? A co naopka by
mělo být rozhodnuto a provedeno bez zapojení veřejnosti?
Pokud se jedná o přípravu plánů a koncep-
chozí medializaci akce se v daný termín
– lidé na jednáních pomáhají navrhovat
uskuteční plánované setkání, které většinou
obyvatele celého území Kopřivnice (např.
se vždy snažíme, aby se jednání zúčastnil
torkou PZM a MA211 je zvolena nejvhodnější metoda zapojení veřejnosti. Po před-
veřejná projednání, kdy má výstup vliv na
Jakým způsobem je veřejnost
Do jakých aktivit jsou občané a
sami obyvatelé. Ve spolupráci s koordiná-
ně každý. Příkladem širokého zapojení jsou
vání seniorů)
ního ukazatele – tzv. ekologické stopy
projekty či v některých případech dokonce
méně o akci se mohl dozvědět samozřejm-
veřejnost, neziskový sektor i podnikatele.
udržitelnost prostřednictvím speciál-
vedení města, pracovníci úřadu připravující
akcí byla zaměřena na její obyvatele, nic-
Akademie III. věku o životním pro-
českých měst, která posuzují svou
vacích procesů města iniciuje buď samo
kolik setkání s občany Lubiny. Medializace
Je-li to možné a zároveň žádoucí, snažíme
středí a udržitelném rozvoji – vzdělá-
Proces zapojování veřejnosti do rozhodo-
jekt odkanalizování jedné ze tří místních
podpora aktivit v rámci mezinárodní
kampaně Den Země, jednoletý cyklus
zdrojem informací.
pinu.
Příkladem užšího zapojení může být pro-
dářství města Kopřivnice
níková šetření, které jsou rovněž cenným
se oslovit právě tuto konkrétní cílovou sku-
může být být např:
aktualizace Plánu odpadového hospo-
města. Samozřejmě nemůžeme opomenout
facilituje koordinátorka, aby byla zajištěna
aktivity města Kopřivnice v
nestrannost prostředníka mezi veřejností
a odborníky z MÚ, kteří prezentují zámě-
ry města a plánované projekty. Zároveň
cí, veřejnost je v procesu tvorby partnerem
konkrétní opatření, aktivity a úkoly, kte-
ré jsou následně (pokud jsou relevantní)
v plánu obsaženy. V případě investičních
projektů s partnery konzultujeme přinejmenším finální podobu projektů. V ně-
1 PZM - mezinárodní Projekt Zdravé město – v roce 1988 iniciovala Světová zdravotní organizace a k jeho realizaci přizvala
nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct let trvání projektu v Evropě vzniklo 1300 Zdravých měst ve 30 zemích (např.
Velká Británie, Francie, Itálie, Německo, Maďarsko aj.). Základním cílem této aktivity je podpořit na úrovni měst, obcí a regionů
realizaci mezinárodně uznávaných hodnot: zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života.
Postup ke „Zdravému městu samozřejmě není pouze záležitostí vedení municipality, zastupitelstva či úřadu – neobejde se bez
každodenní úzké spolupráce s řadou místních odborných i nevládních partnerů (odborných institucí, nevládních organizací,
škol, firem) i s nejširší veřejností. Ve Zdravých městech, obcích a regionech můžete proto najít praktickou ukázku, co v praxi
znamenají pojmy místní Agenda 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni, s aktivním zapojením veřejnosti).
Místní Agenda 21 vznikla jako lokální implementace tzv. Agendy 21. více informací nejdete na www.ma21.cz. Místní Agenda
21 je progresivní zastřešující metodou zvyšování kvality veřejné správy, vedoucí k praktickému uplatnění principů udržitelného
rozvoje na místní a regionální úrovni. Na rozdíl od dalších metod přináší s sebou, kromě kvalitnější a efektivnější práce veřejné
správy, řadu přidaných hodnot – spokojenost obyvatel, jejich aktivní zapojení do veřejného života i do spolurozhodování o
věcech veřejných, ale také jakýsi strategický nadhled – porovnání směru, kterým se rozvoj obce či regionu ubírá s tím, kam
bychom směřovat chtěli.
87
kterých případech sami obyvatelé mohou
televize Kopřivnice, Kopřivnické noviny
spolurozhodnout, co se bude ve městě dít a
Řešení z Kopřivnice:
Šlo například o výběr lokality, kde by mělo
stránky města i Projektu Zdravé město,
těmto setkáním s obyvateli k prohloubení
Pro naplnění celonárodních kritérií MA21
ním města a občany. Souhrnně řečeno - již
ordinátora Projektu Zdravé město a místní
vzniknout nové dětské hřiště (sami obyva-
telé navrhli zcela novou lokalitu), dále pak
definovali, co by v areálu nemělo chybět a
ve finále jim samy firmy přijely představit
své návrhy a lidé vybrali vítěze. Podobný
postup byl zvolen také později v místní části Vlčovice.
Kdo podle vaší zkušenosti
využívá šance podílet se na ro-
zohodování? Jedná se o všechny
obyvatele a zainteresované
subjekty nebo pouze určité skupiny? Jsou vaše nabídky často
využívány?
Jak už je popsáno výše, partnerem se může
stát kdokoliv (obyvatel města či místní
(článek, nebo pozvánka na akci), webové
rozhlasové vysílání, výstavy před akcemi,
jeme navíc oslovit cíleně specifickou kon-
běžně využíváme následující možnosti:
vyvěšování plakátů (ve městě, organiza-
cích i místních částech), vysílání Kabelové
88
2008 a 2010 externí firmou). Výsledky
kolemjdoucím); vysílání diskuse (většinou
k nahlédnutí na www.koprivnice.cz
představitel vedení města + odborník{ci}
z úřadu) na dané téma v kabelové televizi
Následující dvě skutečnosti bych nenazva-
pravovanou akci; písemné zasílání pozvá-
se kterými je nutno předem počítat, přede-
několik dní před akcí s pozvánkou na při-
la přímo nevýhodami, ale spíše součástmi
nek konkrétním organizacím; telefonické a
vším pokud má být zapojování veřejnosti a
mailové pozvánky; a. j. Vždy dle charakte-
partnerů do rozhodovacích procesů města
ru projednávaného tématu.
veřejnosti? A jaké nevýhody?
překážky?
dem našeho města a všeobecně se dá říci,
V případě oslovování široké veřejnosti
společenstvím (realizovaný v letech 2005,
dávání letáčků v centru města náhodným
je nové vybavení skateboardového areálu,
voj místní Agendy 21.
výzkumu spokojenosti obyvatel s místním
do dětských přihrádek na oblečení, roz-
V Kopřivnici se snažíme, aby se komu-
nance byly získány z externí dotace na roz-
daří nebo ne, jsou výsledky Sociologického
táčky distribuujeme prostřednictvím školek
mi z Kopřivnice, které nebyly spokojeny se
které vybrali sami uživatelé – tedy děti, fi-
Důkazem toho, jak se nám toto všechno
tel konkrétní lokality, rodiny s dětmi – le-
Museli jste překonávat nějaké
stavem místního skateparku – výsledkem
žíme o zlepšení atmosféry v Kopřivnici.
možnosti: letáčky A6 (do schránky obyva-
či firmy a ani věk zde zpravidla nebývá liprojednání vyvolaná mladými lidmi a dět-
dlouhou dobu se také tímto způsobem sna-
krétní skupinu lidí využíváme následující
Jaké výhody vidíte v zapojování
mitem. Důkazem může být série veřejných
vztahů - nastolení větší důvěry mezi vede-
vydávání tiskových zpráv. Pokud potřebu-
části), představitel neziskové organizace,
klubu či spolku ale také zástupce podniku
v neposlední řadě věříme, že dochází díky
nikace s veřejností stala běžným standar-
že prostřednictvím procesu zapojování
veřejnosti se nepřímo snažíme aktivně
předcházet možným nedorozuměním mezi
obyvateli města a městem samým (raději
záměr s lidmi přediskutovat, než následně
řešit stížnosti a petice). Zároveň věříme,
že lidé tímto způsobem získávají pevnější
vztah k místu kde žijí, protože mohou sami
organizováno kvalitně systematicky a ne
jen „pro formu“. Z počátku se obě věci dají
spolurozhodovat o konečné variantě řešení.
řešit bez nutnosti „vícenákladů“, ale jde
pouze o krátkodobé řešení.
1. finance – ať už na pronájmy prostor
na jednání s obyvateli (někdy je třeba
prostor až pro 100 účastníků), občerstvení, materiál, mzdy (viz dále)
2. čas a lidé – dle charakteru akce je
potřeba několika osob pro přípravu,
realizaci a následně také vyhodnocení
akce, kteří se tak nevěnují vlastní ná-
plni práce. Min.: 1 facilitátor, příprava
místnosti (ozvučení a technika, materi-
ály ...), příprava podkladů, zpracování
připomínek, zápisu.
bylo v r. 2004 na úřadě zřízeno místo Ko-
Agendy 21, jehož náplní práce je zejména
iniciace a zajištění lokálního, regionálního
i celostátního partnerství včetně zapojení
veřejnosti do rozhodování. Místo koordinátora je od 1. 1. 2009 v organizační struktuře
zařazeno pod Odbor rozvoje města na Oddělení strategického plánování. Dalším po-
dobným kontaktním místem pro veřejnost
je Oddělení vzdělávání a vnějších vztahů,
které má na starosti komunikaci ven z úřa-
du, takže koordinátorka PZM a MA21 úzce
spolupracuje také s tiskovou mluvčí města
zajišťující i Public Relations Kopřivnice.
Tisková mluvčí má v souvislosti s posky-
továním zpětné vazby veřejnosti na starost
např. vydávání tiskových zpráv, participaci
na diskusích kabelové TV, diskusní fórum a
v neposlední řadě také zajišťování informací na webových stránkách města ve spolupráci s webmasterem.
Komplikací může být přehlcení veřejnos-
ti. S možností čerpat externí prostředky
z EU se městům otevřely nové možnosti
jak získat potřebné finance. Řada měst a
Kopřivnice nebyla výjimkou zvýšila aktivitu v žádání o dotace a spolu s tím vzrostla
také potřeba zapojovat veřejnost do pláno-
vaných akcí. V období následujících min.
2 let bylo proto nutné dobře zvažovat,
jak často, s jakými záměry a jakou for-
mou s partnery komunikovat, aby nedošlo
89
k jejich přehlcení. Hrozilo, že obyvatelé o
zapojování ztratí zájem, jelikož už pro ně
nebude atraktivní.
Máte nějakou zpětnou vazbu od
veřejnosti, která byla do procesu
zapojena? Provedli jste evaluaci
tohoto procesu a pokud ano, jaké
byly její výsledky?
Na každém jednání jsou rozdávány mimo
jiných podkladů také evaluační dotazníky,
jejichž účelem je sběr námětů k vylepšení
setkávání s veřejností. Vyplnění je zcela
dobrovolné což se odráží na jejich návrat-
nosti (cca 22%). Otázky v dotazníku jsou
zaměřeny na termín a čas jednání, místo
konání akce. Také se ptáme, zdali byly prezentované informace dostatečně srozumi-
telné, apod. Na konci dotazníku je prostor,
kde mohou respondenti uvést s čím na jed-
nání byli nebo nebyli spokojeni. Závěrem
žádáme o oznámkování akce, jako ve škole
na stupnici 1 až 5 (1 nejlepší, 5 nejhorší).
Vyhodnocení dotazníků je vždy součástí
© Mesto Koprivnice
zápisu z akce, který je umístěn na webo-
vé stránky Projektu Zdravé město a místní
Agenda 21.
Podrobnosti o Místní Agenda 21:
http://www.koprivnice.cz index.php?id=zapisy-zdrave-mestokoprivnice/
Podrobnosti o Projekt Zdravé město:
http://zdravemesto.koprivnice.org/
90
91
Workshop k projektu Dunaj ve městě Štrasburk (Francie)
CÉCILE CUNY
Centrum Marca Blocha/Pařížská Universita 8
Podobně jako u jiných národů západní Ev-
Tento vlajkový projekt nové obce, pro-
Od roku 2009 byla zavedena nová metoda
rozšiřování měst ve Francii jejich živelný
mátorem, jehož předchůdcem byl člen
la démocratie locale’ [odbor místní de-
ropy je od 70. let převládajícím modelem
růst. Nicméně od 90. let několik měst včet-
ně Štrasburku, jenž je se svými 450 000
obyvateli 11. největší městskou oblastí ve
Francii , vyvinulo alternativní model, cha1
rakterizovaný “renesancí” městského cent-
ra (včetně zastavení nebo dokonce zvrácení
odlivu lidí z vnitřního města) v kombinaci
s relativním omezením růstu příměstských
částí.
V letech 2008 - 2009 byla městu Štrasburk udělena národní cena v rámci výzvy
projektu “Eko-město”, jenž byl spuštěn
francouzským
Ministerstvem
životního
prostředí. Ekologická rozvojová strategie
navrhovaná Štrasburkem byla založena na
ambiciózním rozšíření městského centra
podél břehu Rýna směrem na Kehl, němec-
kou obec hned za hranicemi. Tato strategie
si klade za cíl demografický růst o 50 000
obyvatel do roku 2025, stejně jako dokončení 24 projektů v rámci současných hra-
nic města, s cílem zvýšit hustotu osídlení
v centru.
váděný od roku 2008 socialistickým pri-
pravicové strany, byl doprovázen řadou
mokracie]. Podle této metody, známé jako
iniciativ zaměřených na podporu “místní
“projektový workshop”, není participace
demokracie”, jež jdou za hranici legislativ-
organizována na úrovni městské části nebo
ních pobídek. Od schválení zákona o místní
konkrétních obyvatel, ale místo toho se za-
demokracii v roce 2002 musí všechny fran-
měřuje na územní plánování. Úvodní poku-
couzské obce s více než 80 000 obyvateli
sy s touto formou “spolutvorby územního
zavádět rady městských částí, u kterých
plánu” byly podniknuty na začátku června
zákon ponechává obcím prostor pro defini-
roku 2008, pouze několik měsíců po komu-
ci funkcí, kompetencí a složení. Takovéto
nálních volbách, s cílem naplánovat rozvoj
místní orgány tudíž nejsou novinkou je-
nové čtvrti na pravé straně Rýna, ekologic-
nom ve Štrasburku. Nicméně, ve srovnání s
ké čtvrti Dunaj (viz mapa 1).
předchozí legislativou dostaly nové iniciativy více nezávislosti ve vztahu k městské-
Workshop k projektu Dunaj byl poprvé
voleným úředníkem). Navíc jsou systema-
primátora pro změny ve městských zále-
mu zastupitelstvu (tj. nejsou nadále vedeny
představen Alainem Jundem, poradcem
ticky konzultovány v souvislosti s projekty
žitostech. Cílem bylo spustit rozsáhlé pře-
plánovanými pro danou čtvrť a část jejich
hodnocení projektu ekologické čtvrti, ke
členů je volena losováním. Navíc k těmto
kterému spustilo předchozí vedení města
orgánům obec také vyvinula participač-
průzkumy, společně s rozvojem transpa-
ní struktury zaměřené na mladé lidi (tzv.
rentní diskuse o projektu2. Volení úředníci,
rady mládeže), stejně jako na komunity
oddělení technických služeb, několik od-
přistěhovalců, tedy osob, jež nemají právo
borníků a řada sdružení aktivních v oblasti
hlasovat v rámci komunálních voleb (rady
trvale udržitelného rozvoje měst (sdružení
cizinců ze zemí mimo EU).
1 Od sčítání lidu v roce 1990 zavedl Národní institut pro statistiku a ekonomické studie (INSEE) pojem “urbanizovaná oblast”
pro měření rozšiřování měst v rámci území Francie. Daný pojem definuje tuto koncepci jako “soubor obcí v rámci jediného bloku
a bez enkláv, zakládající se na jednotce “pôle” (městská jednotka poskytující nejméně 5000 pracovních míst) a příměstský
okruh složený z venkovských obcí nebo městských subjektů, kde nejméně 40% ze pracující místní populace pracuje v rámci
zbývající urbanizované oblasti.”
92
participace veřejnosti pomocí ‘Service de
na sdílení vozidel, sdružení na propagaci
Mapa 1: 24 projektů realizovaných v rámci iniciativy
Eko-města ve Štrasburku, Město Štrasburk, 2009.
ekologických čtvrtí) se všichni sešli na po-
čáteční schůzce v červnu 2008, v průběhu
2 Rozhovory s vedoucím projektu Dunaj dne 8. července 2011 a s jednotlivými účastníky zodpovědnými za misi “projektu
workshop” 8. dubna 2011.
93
které byly seznámeny se svým mandátem.
cují souběžně a každý z nich od komuni-
vat zadání pro konzultaci v rámci výběru
“Vymezená skupina” vybraná ze všech
V této fázi bylo cílem iniciativy redefino-
plánovače (viz rámeček 1). Účastníci byli
ty obdrží zpětnou vazbu o svých plánech.
Rámeček 1: Hlavní kroky městského projektu ve Francii
účastníků projektu workshopu se na tomto
Od devadesátých let pojem “městský projekt” nahradil starší pojem “městské územní plánování”. Tato změna v ter-
paci jsou následující: (1) dodržení závazku
kompetencí v oblasti plánování a návrhu měst místním francouzským samosprávám (regionům, departmentům, obcím
dialogu podílí. Podmínky pro jejich partici-
minologii odráží změny v procesu městského plánování, jež souvisejí s decentralizací, zaměřenou na poskytnutí více
důvěrnosti a (2) účast na setkáních. Tato
a sdružením obcí). Tento posun také označuje průvodní omezení moci ústřední vlády v těchto oblastech.
za výběr projektového manažera. Odpo-
Společně s touto transformací došlo k řadě regulatorních změn. Od schválení Zákona o městské solidaritě a obnově
složené ze zvolených úředníků a pracovní-
územní rozvoj, jenž spojuje bydlení, dopravu, životní prostředí, ekonomiku atd. Jinými slovy, PLU je regulační překlad
členy rad městských částí, kteří se účastnili
(ekonomické, sociální, technické atd.).
mezené skupiny.
Když obec v rámci svého PLU zvažuje projekty územního rozvoje nebo přestavbu na úrovni celé městské části, jako
Nakonec se projektový tým mezi březnem
plán rozvoje (ZAC). Pro vytvoření ZAC musí obec sama nebo skrze veřejné či soukromé konzultační služby dokončit
samostatných setkáních s cílem prodisku-
zhodnotit technickou, ekonomickou a finanční proveditelnost programu, podmínky začlenění do celkové hranice města
mem řízení projektu.
počáteční fázi ukládá formální konzultaci s veřejností (občané, sdružení). Dokumentace o participaci veřejnosti musí
seznamu požadavků na plánovače o dodateč-
Ve srovnání s ostatními projekty worksho-
nost měnit původní program na základě výsledku vstupu veřejnosti. ZAC přichází na řadu po prověření původního spisu
bude vyžadovat, aby do skutečné stavby bylo
bíhá zhruba osm projektů) je workshop
veřejné prostory, role automobilů; 2) územní plánování; 3) organizace projektu a ve-
dení. Tyto workshopy pokračovaly, aby se
setkaly ve dvojici třídenních schůzek, první
v říjnu a poté v listopadu 2008.
Paralelně s těmi to setkáními došlo k inter-
ním schůzkám místních sdružení s cílem
rozvinout vlastní příspěvky, jež byly před-
loženy na závěrečné schůzce, která sloučila
výsledky workshopů v prosinci 2008.3
V roce 2009, v průběhu veřejné diskuse tý-
kající se volby plánovače skupina provedla
několik návštěv, včetně návštěvy ekologické
čtvrti v německém Tübingenu. Tato návštěva
povzbudila účastníky workshopu k rozšíření
né kritérium (viz rámeček 1): Toto kritérium
zapojeno zhruba dvacet různých stavitelů a
aby měly pozemky různou rozlohu proto, aby
byla zajištěna rozdílnost budov4.
Od února 2010 se určený plánovač stal
novým prostředníkem. Navrhl zorganizování “soutěžního dialogu” na výběr pro-
jektového manažera městských prací (viz
rámeček 1): Tři předem zvolené týmy pra-
“vymezená skupina” nemá zodpovědnost
vědnost za tuto volbu patří “řídící komisi”
(SRU) 13. prosince 2000 musí každá obec připravit Místní územní plán (PLU), jenž definuje hlavní směry pro budoucí
ků technických služeb, společně se dvěma
pojmu “městský projekt”, jenž je obcí formulován a definován pomocí integrace všech rozměrů rozvoje svojí oblasti
projektového workshopu a jsou členy vy-
a červnem 2011 setkal znovu na čtyřech
řadu předběžných studií, jež budou sloužit jako základ pro definici rozvojového programu, opodstatnit výběr lokality,
tovat plán návrhu předložený zvoleným tý-
a vybrat postup pro reálné dokončení projektu. Francouzský zákon o územním plánování místním orgánům v této
pů iniciovanými obcí (v současnosti proDunaj tím nejstarším. Jeho “metoda” byla
empiricky vyvinuta v roce 2009 a bez toho,
aby čerpala z odborných znalostí z místní
demokratické mise, jež pomáhá s vedením
ostatních workshopů. Workshop těžil z ak-
tivní podpory poradce primátora, jenž jako
první inicioval projekt workshopu a účastnil se všech jeho setkání s výjimkou dvojice tematických setkání v roce 2008.
3 Převzato ze zápisů schůzek konaných 26. června, 23. září, 14.-16. října, 18.-21. listopadu a 11. prosince 2008.
4 Na základě rozhovoru s vedoucím projektu Dunaj zde dne 8. července 2011.
94
například v případě ekologické čtvrti Dunaj ve Štrasburku, může použít nástroj plánování známý jako Integrovaný
tvořit součást spisu na přípravu ZAC, ale její závěry nejsou pro místní orgány závazné. Jinými slovy, neexistuje povinZapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu – Odpovědi a zkušenosti obcí
rozděleni do tří tematických workshopů: 1)
komisí městské rady, jež je zodpovědná za územní plánování a formální schválení.
Jakmile je schválen spis zakládající ZAC, obsahující program veřejných zařízení a staveb, jež mají být provedeny v
oblasti, která je cílem finančního plánu, obce často svěří technický dohled nad operací (tj. roli informování a koordinace sboru účastníků zapojených do projektu, akvizici a přípravu lokalit před jejich postoupením developerům nebo
kupcům) a dohled nad městskými pracemi (tj. úkol zdokonalení projektu tak, aby promítal přání místních orgánů do
plánu návrhu, objednávky nahodilých studií proveditelnosti a implementaci specifikace pro postoupení a financování)
externím řídicím týmům (veřejným, polo-veřejným nebo soukromým společnostem. V každém případě, výběr takových
týmů musí být proveden na základě veřejného výběrového řízení, jež může mít několik forem, nejčastěji formu veřejné
soutěže.
Předtím než mohou skutečně začít práce spis na implementaci ZAC podléhá kladnému výsledku hlasování
městské rady.
95
1. Míra návštěvnosti na setkáních se v
zavedení procesu participace veřejnosti jak
bylo nutno informace již prezentované v
ské zákony územního plánování požadují
v době přípravy plánů na definici Integrovaného plánu rozvoje (ZAC), tak pro implementaci navrhovaných projektů. V po-
rovnání s požadavky francouzského práva
průběhu času dosti lišila a v důsledku toho
minulosti opakovat, jinak by některé oso-
by nebyly schopny diskutovat technické
otázky, jako je znečištění vzduchu;
jde iniciativa projektu workshop, zavedená
2. Projektový workshop zahrnuje zhruba
ekologické čtvrti Dunaj zjevně o mnoho
a veřejných realitních developerů, 11
ve městě Štrasburku jako součást projektu
dál: poskytuje účastníkům příležitost zapo-
jit se do každé části projektu, což jim také
umožňuje pozorovat, jak je nebo není je-
jich vstup v každém okamžiku zapojován
do vývoje projektu. Z pohledu místního
orgánu a jeho útvarů technických služeb
tato iniciativa umožňuje “znásobení úhlů
pohledu” na aktuálně zvažovaný městský
projekt: “To zvyšuje komplexitu projektu, čímž není řečeno, že to činí něco slo-
žitějším, než ve skutečnosti je. V případě
sto členů (21 odborníků, 28 soukromých
osob ze samo-propagačních skupin, 13
zástupců sdružení, 18 zaměstnanců technických služeb CUS a tři zvolené úřed-
níky). Vymezená skupina byla omezena
na zhruba 30 jednotlivců a vylučovala
developery. I přes tuto skutečnost se stále
ukázalo jako poměrně obtížné mezi 30-ti
4. Vedoucí projektu se domnívá, že zhruba
5. Rozsah diskuse se ukázal jako příliš
kusi (100 členů bylo souběžně přítomno
na úkoly souvisejících s organizací proce-
ZAC místní orgán a jeho odbory technic-
až 50-ti účastníky udržet podrobnou diszřídka).
městského projektu je taková komplexnost
3. Nástroje pro diskuse, obzvláště tech-
prosto všechny jeho aspekty. Znásobením
sl prostorových rozměrů, se ukázaly jako
opravdová a není možné brát v úvahu naúhlů pohledu můžete prozkoumat celý roz-
sah projektu, což je funkce, kterou by nikdy
nebyl schopen nahradit žádný tým řízení
městského projektu.”
5
Nicméně, z pohledu jeho implementace
tato iniciativa představuje několik evidentních problémů:
Photo Yves Noto-Campanella © Office de Tourisme de Strasbourg
Aniž by udaly konkrétní formu, francouz-
niky, jež by umožnily vizualizaci a smynedostatečné pro účely diskuse plánu ná-
vrhu města, navrhovaného týmem vedení
projektu: pro mnoho účastníků se stalo v
této fázi iniciativy složitým posunout se
10 procent své pracovní doby věnoval práci
su. Proto vzhledem k tomu, že jeho pracov-
ní doba ani lidské zdroje ve službě se od
června 2008 nesnížily ve srovnání s před-
chozím obdobím, kdy projekty vzbuzovaly
rozsáhlou participaci veřejnosti (veřejná
setkání a prezentace), představuje toto obě-
tovaný čas, který mohl být jinak využit pro
další rozvoj technických aspektů projektu.
omezený: omezením okruhu diskuse na
kých služeb ztratily širší perspektivu o tom,
jak se tento projekt prolíná se sousedními
projekty městského rozvoje.6
City of Strasbourg (2009) Démarche ÉcoCités: Strasbourg,
métropole des Deux-Rives [Synthèse]. Download:
http://www.strasbourg.eu/urbanisme/projets_urbains/Synthese_EcoCites.pdf?FileID=documentsprincipaux%2furbani
sme-logement%2fprojets_urbains%2fsynthese_ecocites.pdf
koncepčně z fáze plánování do “reality”.
Přidaná hodnota participace se zdá být v
této fázi nižší, než ve fázi vývoje specifikace na výběr plánovače projektu.
5 Rozhovor s vedoucím projektu Dunaj zde dne 8. července 2011.
6 Rozhovory se ředitelem projektu Dunaj dne 8. července 2011 a s vedoucím zodpovědným za misi “projektu workshop” 14.
dubna 2011.
96
97
Zapojení občanů do strategie k trvale udržitelné lokální energetice Veřejné fórum na téma inteligentní energie v Sofii (Bulharsko)
RUMEN PETROV
Bulharská fotovoltaická asociace
NNOs environmentálním zaměřením se
Cíle fóra
založený na komunitách. Čtvrť Zona B5
o financování specifických projektů. Mezi
Bulharsku jak z pohledu zainteresova-
Cíle fóra byly specifické: zlepšit místní
školky se skupinou 550 dětí, střední ško-
vřeny a vyřešeny otázky týkající se obecní
Energetická agentura v Sofii (SOFENA) je
budov ve čtvrti “Zona B5” v Sofii pomocí
ných osob, tak rozsahu a četnosti iniciativ.
v tomto smyslu velmi úspěšná. Hlavním
účelem agentury je pomáhat veřejným orgánům a městu Sofia ve společném rozvo-
ji a implementaci trvale udržitelné místní
energetické politiky s cílem snížit znečis-
ťování životního prostředí a jeho dopad
na změnu klimatu. Od svého založení v
roce 2001 SOFENA hostila řadu projektů
zaměřených na zapojení obyvatel města
do místní samosprávy v oblasti ochrany
klimatu. Jedním z úspěchů je založení ve-
řejného fóra Inteligentní energie v oblasti
Sofie.
Projekt, iniciovaný jako součást projektu
BELIEF, jenž je zaměřen na vybudování
fór ve 20-ti evropských městech, byl na-
víc podpořen Švýcarskou agenturou pro
rozvoj a spolupráci, byl provedený ve
spolupráci s městem Sofia. Organizace a
koordinace fóra byla podniknuta společ-
ně s NNO Balkan Assist, jejíž zkušenosti
životní prostředí a podmínky veřejných
diskusí na podporu zapojení všech zainte-
univerzity, podniků a výzkumných organi-
Místní fórum “Příležitosti pro zlepšení ži-
tace a monitoringu projektů udržitelného
budov ve čtvrti Zona B5 v Sofii na základě
votního prostředí a podmínek veřejných
energetického rozvoje v dané oblasti, vy-
místních energetických zdrojů a energetic-
tvořením ideálních podmínek pro širokou
ky účinných technologií” se konalo v roce
veřejnou diskusi. Prezentace společných
témat, otázek a problémů poskytnula ob-
čanům příležitost nabídnout řešení, jež jim
na oplátku nabídla příležitost zapojit se do
života komunity. Zatímco participace tohoto typu rozhodně zaručuje kvalitní ná-
pady, také zvyšuje odpovědnost místních
orgánů k závazku trvale udržitelného roz-
voje energetiky a zajištění, aby existoval
stejný závazek k řešení těchto problémů
ze strany společnosti samotné.
jektu BELIEF, financovaného z programu
98
oblasti se zelení v rámci čtvrti a některé
v dané lokalitě pracují, odborníci a podniky) do plánování, iniciace, implemen-
fia jedním z 20-ti měst účastnících se proInteligentní energie pro Evropu, jenž pod-
poruje trvale udržitelná rozvoj energetiky
budovy střední školy.
V průběhu sekcí fóra pod vedením od-
menší lokalit v rámci oblasti.
resovaných subjektů (obyvatelé, lidé, kteří
dalšími otázkami plánování byly také ote-
Sport Sofia, skládající se z řady lokalit
se zelení a podzemního parkoviště, další
dalo z řady otevřených strukturovaných
tokráte se jednalo o první případ, kdy byl
energetického plánování v Bulharsku.
chodců s 56 obyvateli, sportovní komplex
ky účinných technologií. Fórum se sklá-
Se svou pilotní lokalitou Zona B5 byla So-
přístup pomocí fóra uplatněn na projekt
lu se skupinou 1000 studentů, domov dů-
místních energetických zdrojů a energetic-
v této oblasti již byly implementovány v
řadě dalších sociálních projektů, ale ten-
zahrnuje komplex obytných budov, dvě
2007. V průběhu osmi měsíců se konalo
řadí mezi nejrozšířenější organizace v
šest sekcí, do kterých přispívalo mezi 50-ti
a 70-ti zástupců z různých sociálních skupin. Na sekcích byla prezentována a dis-
kutována řada alternativ, včetně možnosti
optimalizace energetické účinnosti čtyř veřejných budov, stav ploch se zelení a výho-
dy využití geotermální energie společně se
seznamem konkrétních projektů a opatření
pro inteligentní energii a zlepšení životního
prostředí. Navíc byl organizován seminář
na téma žádostí o strukturální fondy EU, v
průběhu jehož byly poskytnuty instrukce o
tom, jak připravit nezbytné dokumenty. Na
šesté a závěrečné sekci na téma Zony B5
byl přijat akční plán pro udržitelný rozvoj
energetiky ve čtvrti. Došlo také na diskuse
borníků ze SOFENA diskutovali zástupci
zací stav čtyř veřejných budov, otevřených
prostranství se zelení a možnost místního
využití solární a geotermální energie s
cílem zlepšit situaci čtvrti. Občané dostali informace o otázkách projektů solá-
rní energie, jež již byly zavedeny pomocí
energeticky účinných opatření na základě
schématu partnerství soukromé a veřejné
sféry (PPP - private–public partnership).
PPP by zajistilo, že i přes potíže s úhradou
relativně vysokých výdajů na nové tech-
nologie by tyto mohly být zpřístupněny a
mohly by zlepšit kvalitu a snížit energetické náklady veřejných budov. Návštěv-
níci fóra, zahrnující manažery obecních
budov, vysokoškolské studenty, obyvatele
domova důchodců, rodiče a občany, sdíleli
své nápady na zlepšení a obnovu školního
bazénu, nádvoří, zelených ploch a silniční
infrastruktury. Následně byl připraven se-
znam konkrétních projektů a opatření pro
inteligentní energii a zlepšení životního
prostředí, jejichž celkové náklady dosahovaly přibližně 10 milionů Euro.
99
Na jednom ze setkání fóra byl předložen
fotovoltaických panelů na fasádě domova
řízení s cílem náhrady stávající provizor-
školní budovy a na zajištění centra říze-
ní teplárny, jež byla nepoužitelná. Cílem
centra měl být monitoring energetického
řízení a údržby obecních budov v hlavním
městě, objev nových technologií a po-
skytnutí konzultačních služeb občanům a
místním podnikům. Po provedení výběrového řízení SOFENA přidělila architekto-
nický návrh centra studentům Univerzity
důchodců, renovace plaveckého bazénu a
ní energetiky. Právě tímto způsobem je
obec schopna zavést navrhované projekt a
učinit ze Zony B5 příkladnou čtvrť, kde
místní orgány, podniky a občané společně
pracují na implementaci svých nápadů na
vytvoření stabilního a příjemného městského prostředí.
architektury, stavby a geodézie. Studenti
Realizace fóra prokázala domněnku, že
ní jejich nápadů ve formě modelů a esejí,
občanů, podporuje je v převzetí iniciativy
střední školy byli také vyzváni k předložejež získaly ocenění od Balkan Assist. Mla-
dí lidé byli mezi nejaktivnějšími účastníky
fóra, kde vyjadřovali naději, aby projekt
nezůstal pouze na papíře, ale aby byl v dohledné budoucnosti skutečně realizován.
V rámci mezinárodního projektu byli
účastníci fóra dále seznámeni s dobrou
praxí již zavedenou v jiných zemích. Tím-
to způsobem také obdrželi podporu ke
změně svých zvyků a způsobu uvažování
a k investici do inovace svých domovů.
participace tohoto druhu zvyšuje zapojení
a odpovědnosti. Tak byla ve spolupráci se
zástupci obchodu, místních úřadů a odborníků vytvořena alternativní koncepce trva-
le udržitelné komunity. Implementace je
monitorována, cílem je vývoj konkrétních
kvalitních projektů na zlepšení energetic-
ké účinnosti veřejných budov a prostředí.
Seznámení občanů s dobrou praxí, která
již byla zavedena v jiných zemích je dále
podporuje ke změně svých návyků a před-
sudků a k inovativní investici do svých
vlastních domovů.
Očekává se, že tento rozsáhlý projekt bude
Dotazník vyplněný účastníky fóra nazna-
programu regionálního rozvoje, součásti
tivní. Bylo učiněno rozhodnutí pokračovat
realizován s využitím financí Operačního
prostředků strukturálního fondu soudržnosti přidělených zemi ze strany EU. Konkrétní projekty je nicméně možno imple-
mentovat rychleji a efektivněji s využitím
čil, že hodnocení výkonu projektu je poziv činnosti fóra za účelem monitoringu implementace plánovaných projektů a pravidelné aktualizace akčního plánu.
schématu PPP. Zástupci čelních bulhar-
Další informace o projektu jsou k dispozici na stránkách
SOFENA: http://www.sofena.com/
li svůj zájem o projekt, včetně instalace
Článek byl připraven za laskavého přispění Zdravko Georgieva, výkonného ředitele SOFENA.
ských a německých společností vyjádři100
© Mesto Koprivnice
návrh na založení Centra pro energetické
101
Vytvoření první estonské energetické agentury
MAREK MUISTE
Regionální energetická agentura v Tartu
Energetické agentury jsou dobrým nástro-
chodních institucích. S ohledem na to je
tury se stejnou úrovní odhodlání; několik
Regionální energetická agentura v Tar-
a dopravy. Po dobu více než dvou desetiletí
již od počátku podporu od místních orgánů,
agenturu nemají. Bez této podpory musí
EACI) městem Tartu a Vědeckým parkem
Evropská komise (EK) podporovala rozvoj
energetických agentur skrze program Inteligentní energie pro Evropu (IEE), jenž je
součástí Evropské agentury pro konkuren-
důležité, aby energetické agentury dostaly
aby mohly přežít i po ukončení podpory od
(TREA - Tartu Regional Energy Agency) v
ždý rok se o novou energetickou agenturu
ní energetické agentury, jejichž účelem je
podpora trvale udržitelného rozvoje energetiky a dopravy, poradenství institucím a
místním občanům a komunikace politiky
EK. Energetické agentury jsou nezbytnou
součástí rozvoje obcí, ale co se změnilo v
regionech, kde působí energetická agentu-
ra a jaký existuje pro energetické agentury
potenciál v nových členských státech?
Přehled modelu energetické
agentury
Model energetické agentury je založen na
dvojici myšlenek: že je energie důležitá
pro trvale udržitelný rozvoj regionu a že by
know-how představoval první problém po
v Tartu. Agentura pokrývá více než 100
obcí s přibližně 350 000 obyvateli v jižním
Estonsku, oblasti o rozloze 15 000 km2.
Tartu, hlavní město regionu, má 100 000
obyvatel.
TREA měla od začátku širokou podporu
zašpiněná”, k čemuž někteří dodávají “A
a vyžadovalo 2 návrhy na počáteční fun-
plná děr po kulkách!“
udržitelné energetiky a přepravy (Matrix
tu byla vytvořena za pomoci EK (skrze
vytvoření TREA, jenž připomněl populární
estonské rčení: “Hruď statečného vlka je
né dotační schéma EK na podporu trvale
komunity, ale přesto trvalo déle než 4 roky
gování, než se z ní stala funkční agentura.
Insight and Ecologic Institute, 2010). Ener-
getické agentury mohou být vnímány jako
obrovská síť napříč EU státy, ačkoli nejsou
všechny země rovnoměrně zastoupeny.
Tyto země zahrnují “úspěšné přeběhy” jako
je Francie nebo Německo a některé méně
úspěšné, nové členské státy včetně Lotyšska a Estonska. Estonsko nemělo žádnou
energetickou agenturu až do roku 2010,
kdy byla pro naplnění této role založena
TREA a od této doby již mají energetickou
agenturu všechny členské státy.
tur, kde jsou nové agentury začleňovány
102
zkušeností. Tento nedostatek znalostí a
pitelstev skrze IEE program, specializova-
programem IEE je vnímá jako neziskový,
nezávislý na existujících státních nebo ob-
funguje, tráví čas pracným získáváním
přihlásí kolem 40 až 60 městských zastu-
Švédsko představuje vynikající příklad
komunitně založený externí orgán, jenž je
znalostí o tom, jak energetická agentura
422 evropských energetických agentur. Ka-
tento rozvoj měl být institucionalizován.
Model energetické agentury podporovaný
učení zdolat samy. Vzhledem k absenci
politická podpora.
Do dneška bylo za podpory EK vytvořeno
roce 2010 mají všechny členské státy vlast-
nové energetické agentury strmou křivku
EK. Pro tento účel je také zásadně důležitá
ceschopnost a inovace (EACI). Od spuštění
Regionální energetické agentury v Tartu
zemí včetně Estonska národní energetickou
strukturálního rámce energetických agen-
do sítě stávajících. Bohužel, zdaleka ne
všechny země podporují energetické agen-
jem pro rozvoj trvale udržitelné energetiky
Estonský Tartu region, vytvořeno autorem.
103
Místní komunita a vývojový tým společ-
organizací. Na konci léta 2010 TREA na-
shodu: čelit otázkám udržitelnosti nyní i v
spjat a současně založen na vysoké energe-
subjekty, jako jsou univerzity a rozvojové
co agentura dále rozšířila své aktivity byl
vota všech v regionu.
a objektivní poradní orgán. Přesně tuto roli
organizace, neúnavně pracovaly na do-
končení návrhu. V průběhu této dlouhé
doby příprav se typicky některé představy
změnily a byly momenty, kdy se zdálo, že
projekt nikdy nemůže být úspěšný. Jedním
z důvodů, proč projekt nakonec byl úspěš-
ný, byla vytrvalost iniciátorů a vývojového
týmu v průběhu tohoto období. Díky jejich
houževnatosti se časem podařilo návrh vy-
lepšit a jejich odhodlání překonat strmou
křivku učení, které čelili, zajistilo, že se
poučili ze všech chyb, jež v průběhu celého
procesu udělali.
TREA byla spuštěna 1. ledna 2010 s jedním zaměstnancem na plný úvazek.1 Pra-
vidla financování IEE umožňují podporu
předfinancování ve výši 60%, což TREA
velmi pomohlo a umožnilo založit kance-
lář a stát se relativně rychle zcela hotovou
jala dva odborníky na energetiku a poté,
do portfolia TREA přidán INTERREG
IVC program BIO-EN-AREA2 a do týmu
ra uloží značnou odpovědnost. Maslowova
aktivity agentury, včetně rozvoje nových
pyramida ilustruje dlouhodobou perspekti-
služeb pro budoucnost, čímž naplňují ak-
vu, kterou navrhuje Chrisoph Frei aplikovat
tivity předvídané dotační dohodou jak s
a kterou by měly agentury na energetický
IEE, tak s BIO-EN-AREA, na téma trvale
rozvoj podporovat ve vztahu k energetické
udržitelného rozvoje energetického sekto-
politice rostoucích komunit.
ru v jižním Estonsku.
Situace v sektoru trvale udržitelné ener-
TREA sehrává v Estonsku důležitou roli.
getiky a dopravy v Tartu je nejednoznač-
Před založením TREA neexistoval žádný
nezávislý orgán pro řešení energetických
Energetická politika “Maslowova pyramida“,
Christoph Frei, 2008.
povědnosti byly pokryty různými jinými
Využití energetických agentur
otázek v regionu a ačkoli části z této od-
jako nástroje ochrany klimatu
organizacemi, jejich pozice nebyla neu-
trální a chyběly jim kompetence. Navíc k
agentury také jasně představuje společnou
mohou energetické agentury naplnit, a zabízí jedinečné příležitosti, také na jejich bed-
těchto pět pracovníků dohlíží na všechny
funkcím, jež TREA v současnosti pokrývá,
tické intenzitě, potřebují komunity nezávislý
tímco tato role energetickým agenturám na-
byli přijati další dva pracovníci. Dnes
Kategorie zaměstnanců a expertíza v TARTU regionu (Estonsko), sestaveno autorem.
104
budoucnosti a pracovat pro lepší kvalitu ži-
ně s ostatními místními zainteresovanými
Za energetickými agenturami je politika
EK k posunu evropské ekonomiky novým,
udržitelnějším směrem s nižšími dopady na
životní prostředí. Nejedná se o snadný úkol
a EK si možná až do dnešního dne neuvě-
domila všechny potíže, kterým bude čelit.
Jedním z hlavních problémů s politickou
vizí je, že představuje něco, co nikdy nebylo
na takto velkém měřítku realizováno, takže
nikdo neví, co je možné. Pro vyvrácení roz-
šířené domněnky, že ekonomický rozvoj je
ná. Na jedné straně je více než 30 procent
energie spotřebované v regionu vyrobeno
z místně obnovitelných zdrojů. Navíc je
více než 60 procent cest obyvatel Tartu
uskutečněno udržitelným způsobem.3 Tyto
statistiky ukazují, že komunita bere otázku
trvalé udržitelnosti vážně. Nicméně je také
potřeba říci, že méně než 10 procent elek-
třiny v Estonsku je vyrobeno z nefosilních
zdrojů paliva a rostoucí využití soukromé
automobilové dopravy v regionu má dopad
na plánovací rozhodnutí, jež jsou ovlivně-
na životním stylem stále více závislým na
využití automobilů.
Pozornost energetických agentur přitahují
dvě hlavní oblasti: obnovitelné zdroje ener-
1 Projekt byl pod názvem Region Tartu podporován programem EACI IEE s dohodou o udělení dotace č. IEE/08/AGENCIES/695.
2 Tyto projekty napomáhají regionům vyměňovat si a předávat know-how na téma řady témat týkajících se obnovitelné
energie a trvale udržitelného rozvoje.
3 Pro celý region doposud nejsou k dispozici žádná data.
105
gie (OZE) a energetická účinnost (EÚ).
Klíčovým tématem se stalo zlepšení me-
společností, nabízí je klientovi za obvyklou
aplikovaná metodologie závisí na typu a
současnosti připravuje novou metodiku
kurenci z důvodu obdržených EU dotací.
dosahu agentury, ale TREA je aktivní v
obou těchto oblastech. OZE tradičně hrály
v regionu důležitou roli, poskytováním místního dřeva (a rašeliny) na výrobu energie,
vytváření pracovních míst a pohánění míst-
ní mikro-ekonomiky. Nicméně, TREA také
čelí problémům, jako je nízká účinnost využití topného dřeva a stav místního energe-
tického trhu, jenž je potřeba lépe rozvinout
do roku 2013, kdy se energetický sektor
Estonska otevře na volný trh. TREA pokračuje v hledání řešení pro tyto problémy.
todiky pro řízení energetiky. TREA v
energetického a klimatického plánování
pro Estonsko, ke kterému provádí pilotní
Energetické agentury a sociální rozvoj
environmentální dopad energetického a
Energetické agentury měly vždy specific-
cesu byla zlepšena metodika energetického
obyvatel v cílové komunitě stanoveným na
projekt ve městě Tartu, jenž bude mapovat
dopravního sektoru. V průběhu tohoto pro-
mnoho více než 30 let starých a vyžaduje
renovaci. Zlepšení v této oblasti představu-
jí obrovský potenciál na úspory nákladů v
souvislosti s budoucím využitím energie,
ale tato zlepšení je obtížné provést s ohle-
dem na skutečnost, že investice do trvale
udržitelné energetiky se kombinuje s nákla-
dy celkové renovace budovy, což vyžaduje
tosti ke školení zainteresovaných subjektů.
106
dobí financování EK. Aby byly tyto vazby
maximalizovány, je požadováno zapojení
regionální dopad. Vytváří informace připravené ve spolupráci s odbornými orgány,
pomocí výzkumu a práce v terénu a organi-
zuje každoroční Národní týden energetiky,
jenž je otevřený celé komunitě a ostatním
zainteresovaným subjektům, včetně sektoru trvale udržitelné energetiky v Estonsku.
kurenci a tudíž se službami, jež poskytuje,
nostmi. TREA obecně neposkytuje odborné informace již poskytované jinými orga-
nizacemi (v dostatečné kvalitě), ale pokud
poskytuje služby již nabízené soukromou
Jako nezávislý poradní orgán v regionu se
TREA pokouší o spolupráci s nejvyšším
možným počtem zainteresovaných subjek-
tů, ale ne všechny zainteresované subjekty
jsou bohužel otevřeny ke spolupráci. Tento
nedostatek spolupráce může být způsoben
několika faktory, v neposlední řadě tím, že
TREA je první energetickou agenturou v
Estonsku, což může znamenat, že jisté věci
nejsou našemu publiku jasné. V některých
případech je agentura vnímána jako kon-
kurent v rámci malého trhu, ale v mnoha
případech zabraňují konkurenci nepocho-
pení a chybějící důvěra, o jejíž vybudování
se TREA snaží. To je nicméně typické pro
míra důvěry relativně nízká, ale agentura
otázky. TREA nabízí semináře, konference,
školení a akce týkající se otázek, jež mají
vatelů veřejných služeb.
post-sovětskou společnost, kde je obecně
moci je dalekosáhlá a specifická pro místní
nepokouší soutěžit se soukromými společ-
né výstavby a renovace, stejně jako příleži-
jištění přežití agentury i po skončení ob-
a podporu udržitelné energetiky a dopravy
zhodnocení energetického výkonu budov a
losti a odbornost v oblasti energeticky účin-
pro získání místní politické podpory a za-
zainteresovaným subjektům v regionu.
TREA usiluje o spolupráci spíše než o kon-
investiční poradenství. Také poskytuje zna-
resovanými subjekty, což je zcela zásadní
fázi, která bude po dokončení přednesena
obrovskou investici s dobou návratnosti až
15 let, někdy i déle. TREA nabízí služby na
dobré vztahy s místní komunitou a zainte-
nou energetiku se nachází ve své plánovací
v regionu zajišťuje, že její role aktivní po-
poschoďových obytných budov, z nichž je
lidí může agentura zajistit, že vybuduje
energetiky. Místní Akční plán pro udržitel-
energetického výkonu budov v Estonsku.
ských zemích má Estonsko mnoho starých
200 000. S takto relativně nízkým počtem
ronmentálních a sociálních aspektů rozvoje
Role TREA, jako centra pro sdílení znalostí
Stejně jako v mnoha jiných post-sovět-
ké pole působnosti, s minimálním počtem
plánování, aby poskytla lepší pokrytí envi-
K cíli zvýšit energetickou účinnost je hlav-
ně přistupováno opatřeními na zvýšení
obchodní cenu, aby nedošlo k nekalé kon-
pokračuje ve svých snahách o spojování
Rozsah zapojení energetické agentury a
lávacích a výzkumných orgánů a poskyto-
místních zainteresovaných subjektů pro
budování lepší spolupráce v obci.
Příklad úspěšné spolupráce jak s obcí, tak
se zainteresovanými subjekty, představuje
estonská kampaň Národní týden energetiHlavní aktéři (stakeholdeři) v rámci práce energetických agentur, Matrix Insight and Ecologic Institute
2010.
několika typů zainteresovaných subjektů
do aktivit agentury. Tyto zahrnují místní
obce, soukromé společnosti, spotřebitele a
poskytovatele služeb. Studie ukazují, že se
energetické agentury typicky snaží hlavně
o zapojení veřejných orgánů (požadavek
EACI), široké veřejnosti, průmyslu, vzdě-
ky, která se každoročně koná v listopadu, a
přípravy na ni začínají v březnu. Hlavním
cílem kampaně je spojit dodavatele a spotřebitele energetických produktů a služeb. Pě-
tidenní program běžně přiláká zhruba 2 000
návštěvníků. Iniciativa otevírá platformu, na
které je vítám prakticky kdokoli, kdo chce
propagovat produkty nebo služby (nebo ak-
tivity) na poli trvale udržitelné energetiky.
Účast je zdarma jak pro poskytovatele, tak
107
pro koncové uživatele. TREA v současnosti
kými aspekty trvale udržitelného rozvoje. Z
následujícího Národního týdne energetiky
vyvinout tak, že převezmou ve společnosti
organizuje pracovní skupinu na propagaci
včetně reportáže v médiích, interní komu-
nikace a propagačních materiálů. Za tímto
dlouhodobého pohledu se mohou agentury
širší roli: například napomoci ES s napl-
něním cílů na poli energetiky a klimatu.
Otevřená paltforma v rámci Národního týdne energetiky v Extonsku. “Úspory jsou rozumné!” www.energiatark.ee.
účelem bude agentura žádat o pomoc a pod-
Zkušenost Regionální energetické agentury
-poskytovatele služeb, NNO, obce a ostatní
tury v jedinečné pozici pro podporu spolu-
poru své partnery (vládní organizace, velko-
zainteresované subjekty), aby poskytnuli
nezbytné finance na realizaci těchto aktivit.
Souhrnem, energetické agentury jsou velmi
efektivním modelem, na kterém lze díky
jejich nezávislosti a neutrální pozici stavět
komunitní spolupráci. V současnosti nejsou
energetické agentury vnímány jako nástroj
pro sociální rozvoj: jejich odborné znalosti
jsou vnímány spíše v souvislosti s technic108
v Tartu ilustruje, že jsou energetické agen-
práce a budování důvěry mezi společností
a zainteresovanými subjekty, např. pomocí
akcí jako je Národní týden energetiky.
Frei, Christoph (2008) What if...? Utility vision 2020, in Energy
Policy, Vol. 36, pp. 3640-3645.
Matrix Insight and Ecologic Institute (2010) Energy agencies:
evaluation of the relevance of Community funding of local and
regional energy agencies. Final Report. Download:
http://ec.europa.eu/energy/intelligent/files/agencies/doc/energy_agencies_report_2010_en.pdf
Zapojení občanů a zainteresovaných subjektů do strategie ochrany
klimatu ve Freiburgu (Německo)
Rozhovor LASSE BRAND s GERDA STUCHLIK,
starostkou Freiburgu
Jaké programy na ochranu
Ráda bych uvedla několik konkrétních
a jakými způsoby se na nich
podporu energetických úspor, jelikož veš-
podílejí občané a zainteresované
subjekty?
Ve Freiburgu probíhá více než sto projektů
na ochranu klimatu. V důsledku mnoha na-
šich aktivit městská klimatická bilance za
období 2008/09 ukazuje, že jsme za posled-
ních 10 let dosáhli 18,5 procentní snížení
emisí CO2. Z pohledu hodnoty na hlavu
tato hodnota ve skutečnosti odráží 25,6
procentní snížení, jelikož město Freiburg
také zvýšilo počet obyvatel. Trvalé snižování emisí CO2, jehož jsme v nedávných le-
tech dosáhli, bylo možné díky řadě opatření
na ochranu klimatu.
Ve Freiburgu považujeme ochranu klimatu
za úkol, jenž lze řešit pouze formou spolu-
práce. Já mám přirozeně v této oblasti jako
vedoucí odboru životního prostředí zvlášt-
Byli jsme tedy velmi aktivní na poli reno-
deset let nám probíhá dotační program pro
jsme pokračovali v nabídce certifikačních
nebudeme muset vygenerovat. Již takřka
otázky: Kde se nacházíme? Které aktivity
probíhaly dobře? Kde potřebujeme provést
úpravy?
110
ty, subdodavatele a obchodníky. V součas-
poskytuje dotaci ve formě platby v hoto-
nosti se zaměřujeme na energeticky účinné
vosti, nikoli půjčky, na opravy na zvýšení
renovace chráněných historických budov.
energetické účinnosti budov v soukromém
Vývoj optimálních renovačních řešení pro
vlastnictví. K dnešnímu datu jsme poskytli
tyto budovy je zvláštní výzvou.
dotace 1 300 žadatelům na izolační projek-
ty a optimalizaci systému vytápění. Tato
Společně s energeticky účinnou renova-
značnou soukromou investici: v rámci to-
na nové stavební projekty také důležitou
desetiprocentní obecní dotace stimulovala
hoto programu bylo celkově z veřejných a
soukromých rukou vynaloženo 23 milionů
Euro na energeticky zacílenou renovaci budov. Díky programu jsme v sektoru vytá-
pění dosáhli průměrného snížení spotřeby
energie o 38 procent.
ní aktivity na zvýšení energetické účinnosti
výbor schází pro výměnu názorů na různé
kurzů a školicích programech pro architek-
V rámci tohoto programu město občanům
sovaných odborů a obecních společností,
teresovaných subjektů. Dvakrát do roka se
vace městského domovního fondu. Navíc
opravy na zvýšení energetické účinnosti.
Město samotné musí sloužit jako vzorový
stejně jako všech důležitých místních zain-
by energie a tepelné ztráty.
kerou energii, kterou se nám podaří ušetřit
ní odpovědnost, přesto má město také řídicí
výbor složený ze zástupců všech zaintere-
domu” na dosažení extrémně nízké spotře-
programů. Mezi nejdůležitější se řadí ty na
příklad. Freiburg provedl rozsáhlé renovač-
obecních budov. Tyto aktivity vedly ke 40-
ti procentnímu snížení spotřeby v sektoru
vytápění. Třetím příkladem je bytové družstvo ve Freiburgu. Tento rok družstvo do-
končilo světově první renovaci výškového
domu v souladu se standardem “pasivního
cí je nastavení ambiciózních standardů
klimatu ve Freiburgu existují
otázkou. Co se týče objektů ve vlastnictví
obce, poskytujeme nyní povolení pouze v
případě, že je dosaženo standardu pasiv-
ního domu. Tudíž zatímco jsme nastavili
jasné požadavky v oblasti nové výstavby,
tato představuje pouze malou část celko-
vého objemu výstavby. Podpora úspory
energie u stávajícího domovního fondu
zůstává v centru našeho úsilí a pouze dob-
ře vyškolení a vysoce motivovaní a zruční
dodavatelé mohou tohoto cíle dosáhnout.
Naše střední odborné školy mají dobrá
výcviková centra, jež kladou velký důraz
na zajištění toho, aby budoucí obchodní-
ci a dodavatelé byli v dané oblasti dobře
vzdělaní.
V našich školách jsme prováděli takzvaný program Padesát na padesát. Společně
se studenty si klademe následující otázku:
jak můžeme ušetřit elektřinu a vodu a tudíž
ušetřit náklady školy? Polovina úspor je
následně vrácena škole. V průběhu posled-
ních let jsme byli díky tomuto programu
schopni ušetřit více než 1,7 miliónu Euro a
7 600 tun emisí CO2.
Další otázkou je, jak přimět společnosti k
zapojení do našeho úsilí. V tomto ohledu
jsme již ve fázi dokončování druhého kola
programu na řízení životního prostředí pro
společnosti, známého jako Ecofit, jenž je
spolufinancován státní vládou. Společně
s odborníky analyzujeme firemní výrobní
procesy s cílem poskytnout návrhy na změ-
ny, jež napomůžou energetickým úsporám.
Program se loni ukázal jako velice úspěšný
a dosáhnul úspor ve výši 510 000 kilowatt
hodin elektřiny o celkové hodnotě více než
180 000 Euro. V rámci tohoto procesu jsme
také vyhledali aktivní podporu dobře zná-
mých místních organizací. Ve Freiburgu
je jednou z takových organizací fotbalový
klub SC Freiburg. V současnosti imple-
mentujeme Ecofit projekt podruhé a tento
rok se SC Freiburg připojil a umožňuje
nám prozkoumat jeho prostor a procesy.
Další klíčová aktivita souvisí s rozvojem
111
ekologicky šetrných dopravních řeše-
reagovat na výzvy, jimž musíme v rámci
Jaké byly Vaše zkušenosti ve
sociálních pozadí. Nicméně, vyvinuli jsme
síť tramvají a zlepšovali infrastrukturu
naše schopnost čelit této výzvě – a jsem o
činitelů na mnoha procesech, jež
Proto nabízíme jednotlivcům s nízkým pří-
pro cyklisty a chodce. Navíc jsme hleda-
li inovativní způsoby pro přímě zapojení
občanů do těchto otázek. Například jsme
se zapojili do celostátní kampaně Kopf
an, Motor aus [hlavu zapnout, motor vy-
pnout]. Dva zástupci primátora se vydali
do ulic poskytovat tipy motoristům. Tento
postup se ukázal jako celkem efektivní, jelikož byli motoristé možností mluvit přímo se zástupci primátora Freiburgu dosti
překvapeni.
Další způsob jak poradit občanům a mo-
tivovat je k akci byl ztělesněn v našich
kampaních Slunce zdarma a CO2 Dieta. V
rámci kampaně Slunce zdarma poskytovala
webová stránka občanům informace o jejich možnostech buď instalovat na své stře-
chy fotovoltaický systém, nebo pronajmout
své střechy pro instalaci takového systému.
Iniciativa CO2 Dieta se skládala z webové
stránky, kterou jsme vyvinuli pomocí dat
o obyvatelích Freiburgu. Každý obyvatel
Freiburgu mohl navštívit web a po vypl-
nění dotazníku mohl získat informace o
tom, jakého výsledku dosahuje jeho osob-
ku diskutovali s našimi občany. Například
nyní provádíme novou iniciativu nazvanou
Samozřejmě není možné oslovit všechny,
o rozsáhlý participační projekt, jenž jsme
programu na energeticky účinnou reno-
“200 rodin aktivních pro klima”. Jedná se
nických” způsobech, kterými můžeme
112
to je naprosto jasné. V našem dotačním
převzali z našeho partnerského města Besa-
vaci soukromých příbytků jsme například
nçon ve Francii. Ve Freiburgu jsme dali
zjistili, že je mnohem snadnější dosáhnout
200 rodinám úkol prozkoumat své životy
zapojení osob, které jsou jedinými vlast-
a zeptali se: Jak můžeme náš vlastní život
níky domu spíše než u těch, které jsou ve
učinit trvale udržitelnější? K projektu jsme
sdíleném vlastnictví. Podobně jsme se
vyvinuli knihu cvičení. Poskytnu příklad:
v jednom cvičení jsou participující rodiny
týdne živit potravinami, jež jsou vyprodu-
leniny jste vyzkoušeli, zakoupili a uvařili?”
V říjnu budeme cestovat do Besançonu na
výměnu zkušeností s francouzskými rodinami. Bude obzvláště zajímavé mít příle-
žitost vidět způsoby, jakými různé kultury
přistupují k otázce ochrany klimatu a trvale
udržitelnému životnímu stylu.
malou část různorodého spektra projektů,
li, projekty, jež byly závislé na spolupráci
mnoha partnerů. Naučili jsme se, že jedině
implementací velkého počtu jednotlivých
snah se dá zajistit, aby došlo k pozitivnímu
výsledku celkové environmentální bilance.
Ve spolupráci s federálním úřadem práce a
VABE, místním sdružením zaměstnanosti
pracujeme na dosažení energetických úspor
v oblastech elektrické energie a vytápění.
Takové úspory představují pro zapojené je-
dince finanční přínos a pro životní prostředí
pak ekologický přínos.
Jaké vidíte v participaci občanů
a společností výhody?
vlastníků domů, aby renovovali celý dům
participují. Žádná vláda nebo místní úřady
po dosažení jistého věku vlastníci domů
domova. Další otázka zní: “Jaké druhy ze-
jmem specializované konzultační služby.
Opatření na ochranu klimatu lze úspěš-
nebo opravili svůj systém vytápění. Navíc,
kovány v okruhu 50-ti kilometrů od jejich
také způsoby jak oslovit specifické skupiny.
naučili, že musíme věnovat mnohem vět-
ší úsilí, pokud se týče motivace sdružení
požádány, aby se pokusily po dobu jednoho
jež jsme jako místní samospráva iniciova-
Zatím jsem řekla poměrně dost o “tech-
konkrétní skupinu?
votnímu stylu. Po řadu let jsme tuto otáz-
také poskytovala návrhy na nejefektivnější
energetických úspor.
participace omezena na jistou
na rozhodnutích ve vztahu k osobnímu ži-
Všechny tyto příklady zastupují pouze
formy individuálních kroků pro dosažení
jste popsala? Kdo se podílí a je
tom hluboce přesvědčena – bude záviset
ní spotřeba energie ve srovnání s průměr-
ným občanem Německa. Webová stránka
vztahu k participaci jednotlivých
ochrany klimatu čelit. Nakonec však bude
často říkají, že nechtějí provádět žádné
ní. V tomto smyslu jsme rozšiřovali naši
další úpravy jejich domovů, protože brzy
přejdou na jejich dědice. Z tohoto důvodu
vždy existují omezení, ale v těchto situa-
cích musí člověk jednoduše přijít s novými
nápady. Následkem toho jsme v procesu
vývoje nových přístupů pro cílené oslovení
sdružení vlastníků domů a společností na
správu majetku.
Existují také rozdíly v participa-
ně realizovat pouze tehdy, pokud všichni
nemohou dosáhnout ochrany klimatu bez
pomoci. Město je součástí tohoto procesu a
musí sloužit jako dobrý vzor – například při
výběru zakupovaných komunálních vozidel
nebo při renovaci městských budov. Místní
samosprávy musí jít v podnikání kroků pří-
kladem. Nicméně úspěšná ochrana klimatu
stejně tak vždy musí být kolektivním úsi-
lím ze strany všech obyvatel města a zde ve
Freiburgu náš úspěch konkrétně odráží par-
ticipaci našich obyvatel, početných NNO a
angažovaných společností.
ci soukromých jedinců na zákla-
Jediným způsobem, jak udrži-
nebo vzdělání?
ochranu klimatu, je za podpory
dě jejich ekonomického pozadí
Projekt 200 rodin umožňuje zapojení oso-
bám všech věkových skupin a z různých
telně implementovat opatření na
všech zainteresovaných subjektů.
A přesto mohou v rámci procesu
vyvstat překážky, jež musí být
113
pro další postup odstraněny.
tech a obcích věnovat pozornost
Freiburgu?
participatorních procesů do
Jakým překážkám jste čelili ve
Na jedné straně, jak bylo uvedeno dříve,
bylo velmi obtížné podpořit renovaci sta-
jednotlivců.
by měla obec pro oslovení konkrétních pod-
Společné
vlastnictví
bylo
ných kogeneračních jednotek do obytných
je sdílenou aktivitou, jež se týká všech. Navíc
skupin používat konkrétních sdělení.
domů. Zákonodárci by měli pracovat na
Jakou zpětnou vazbu jste
podporu instalace takových systémů. Navíc
Freiburgu obdrželi?
vytvoření regulačních podmínek pro lepší
věřím, že existují jisté oblasti, kde pro naši
od účastníků programu ve
snahu ze strany komunity existují oprav-
Zpětná vazba je: Jsme na správné cestě, ale
sektoru poskytnuty legislativní pobídky pro
společně s Institutem pro aplikovanou eko-
dová omezení: pokud nejsou soukromému
zlepšení energetické účinnosti jejich systé-
mů a metod, pak nemůžeme opatřeními v
omezeném rozsahu, jako je náš program
ochranu klimatu?
Musí předat jasné sdělení, že ochrana klimatu
také překážkou pro instalaci kombinova-
© Mesto Koprivnice
svých komunálních snah na
veb, jež jsou ve společném vlastnictví,
neboť se na rozhodování podílí několik
114
v rámci snahy o začlenění
na úsporu energie, mnohého dosáhnout. To
jednoduše znamená, že jako obec jsme nut-
ně závislí na části regulačních podmínek
stanovovaných státní a federální vládou.
Čemu by měli obecní činitelé a
místní politici v ostatních měs-
musíme se snažit ještě víc. V současnosti
logii a Fraunhoferovým institutem pro so-
lární energetické systémy provádíme studii
na téma jak přeměnit Freiburg na klimaticky neutrální město do roku 2050. Letošní
podzim budeme napříč městem diskutovat
data, abychom dospěli k rozhodnutí ohled-
ně dalších snah pro dosažení tohoto cíle
a samozřejmě o příspěvcích, jež bychom
měli od každého zainteresovaného subjektu očekávat.
115
Autoři
Tina Bär (narozena 1983) je držitelkou diplomu Adminis-
v oblasti městské politiky, prováděných v Centru Marca
telem “Frankly Speaking – výcvik, výzkum a rozvoj”, malé
Hector Pagan (narozen 1976), pracoval od roku 2007
trativních věd z University v Postupimi. V průběhu svých
Blocha v Berlíně.
společnosti pracující na pomezí výzkumu, politiky a praxe.
jako přednášející na Institutu vlády a politiky, Univerzita v
V současnosti žije v Berlíně, kde se nepřetržitě pokouší
Tartu. Jeho učení se zaměřuje na veřejnou správu, občan-
zapojit nová i stará média do své katalytické práce.
skou společnost a třetí sektor. Současně také působí jako
studií byla také referentkou pro ekologii v Generálním studentském výboru na Univerzitě v Postupimi, byla mluvčí
Kristina Dely (narozena 1976) od jejího založení v lednu
Federální aliance ekologických studentských skupin a asi-
2009 vedla Kancelář Paktu starostů a primátorů. Kancelář
stentem na Institutu pro studium místní samosprávy. Od
koordinuje Pakt starostů a primátorů, iniciativu Evropské
Zbigniew Michniowski (narozen 1945), je od roku 2003
agentury pro inovaci a Regionální energetické agentury v
roku 2005 pracuje v Nadaci Heinricha Bölla, v současnosti
komise. Předtím byla Kristina zodpovědná za Evropské
zástupcem starosty Bielsko-Biała. Vystudoval energetiku
Tartu. Je držitelem magisterského titulu v oblasti veřejné
jako Vedoucí vzdělávání se zaměřením na environmen-
záležitosti sítě měst Energy Cities. Má magisterský titul z
a dokončil postgraduální studia v oboru podnikové eko-
správy na Robert F Wagner Graduate School of Public
tální projekty.
ekonomie a environmentálního managementu z Univerzity
nomie a průmyslového designu na Fakultě architektury. V
Service v New Yorku.
ekonomie v Budapešti a École de Management v Lyonu.
průběhu svojí kariéry pracoval jako průmyslový projektant,
konzultant pro několik NNO v Estonsku, včetně Baltické
Stefan Bouzarovski (narozen 1977) odborníkem na
prezident Agentury pro hospodaření s energií a starosta
Rumen Petrov (narozen 1988) je politický funkcionář Bul-
energetickou a městkou politiku v evropském kontextu. Je
Zuzana Drhová (narozena 1963) v současnosti vede
města Bielsko-Biała. Jako zástupce města je také prezi-
harské fotovoltaické asociace a mladý odborník v oblasti
autorem oceněné výzkumné monografie Energetická chu-
výzkum v Centru pro sociální a ekonomické strategie na
dentem polské sítě Energie Cités a viceprezidentem ev-
obnovitelné energie a rozvoje trvale udržitelné energetiky.
doba ve východní Evropě (Ashgate, 2007) a poskytoval
Univerzitě Karlově v Praze, se zaměřením na metodologii
ropské sítě Energy Cities.
Je držitelem bakalářského titulu v oboru politických věd a
v těchto záležitostech poradenství řadě evropských vlád,
participace veřejnosti, trvale udržitelný rozvoj a environ-
stejně jako Evropské komisi. Je docentem antropogeogra-
mentální politiku. Deset let pracovala jako ředitelka české
Marek Muiste (narozen 1979) je nezávislým energetic-
a Bulharsku a politickém a ekonomickém přechodu ve
fie na Univerzitě v Birminghamu a hostujícím profesorem
NNO Zelený kruh. Od roku 2006 byla aktivní v politice jako
kým expertem se specializací na energetický manage-
střední a východní Evropě. Je aktivistou na poli mládež-
ekonomické geografie na Univerzitě v Gdaňsku.
člen pražského magistrátu a od roku 2010 jako členka za-
ment a trvale udržitelný rozvoj energetiky. Je držitelem
nických NNO a jedním ze zakladatelů Bulharského národ-
bakalářského titulu ve studiích venkovské energetiky na
ního fóra mládeže.
žerkou asociace Energy Cities – evropské asociace míst-
Burghard Flieger (narozen 1952) je držitelem titulu PhD
ních orgánů, jež myslí na svoji energetickou budoucnost.
v ekonomii a sociologii. Je ředitelem družstva Energie in
Od ledna 2009 je členkou Kanceláře Paktu starostů a
Bürgerhand eG, jež organizuje participaci občanů ve ve-
primátorů a je zodpovědná za propagaci Paktu starostů
řejných službách a sítích veřejných služeb a je výkonným
a primátorů, jenž zavazuje místní orgány ke snížení emisí
a technickým ředitelem společnosti Innova eG, jež napo-
CO2 do roku 2020 nejméně o 20% pomocí implementace
máhá skupinám jedinců s financováním a implementací
Akčních plánů pro trvale udržitelnou energetiku.
svépomocných sdružení.
Cécile Cuny (narozena1979) je docentkou v oboru územ-
Andreas Karsten (narozen 1975) pracuje jako výzkum-
ního plánování na Francouzském institutu územního plá-
ník, autor, pedagog a kouč v oblasti participace, občan-
nování. Od roku 2005 se podílela na několika evropských
ských práv a povinností, zmocnění, lidských práv, trvalé
srovnávacích výzkumech na poli participace veřejnosti
udržitelnosti, rovnosti, učení a změny. Je spoluzaklada-
116
stupitelstva jedné z pražských čtvrtí.
Jana Cicmanová (narozena 1980) je projektovou mana-
je autorem několika vědeckých analýz o lobbování v EU
estonské Univerzitě Life Sciences. V současnosti pracuje jako ředitel Regionální energetické agentury v Tartu
Saska Petrova (narozena 1979) je výzkumnicí, která se
TREA, jež byla spuštěna v roce 2010.
zabývá zejména otázkami participace a místní samosprávy v jihovýchodní a střední Evropě. Napsala četné akade-
Mirjam Neebe (narozena 1977) je držitelkou diplomu v
mické články a pracovala s různými mezinárodními NNO
sociologii. V současné době je hostující výzkumnicí na
poskytujícími podporu v těchto otázkách. V současnosti je
Institutu pro výzkum klimatických vlivů v Postupimi (PIK),
členem výzkumného týmu v oblasti nízkouhlíkových obcí
kde píše diplomovou práci v oboru environmentálního ma-
na Univerzitě v Birminghamu v UK.
nagementu, na téma zapojení občanů do ochrany klimatu
na místní úrovni v Postupimi a Münsteru. Její výzkum se
Ivana Rašková (narozena 1984) od roku 2007 pracuje
soustřeďuje na procesy vedení ve městech usilujících o
jako koordinátorka projektu Zdravé město a místní Agen-
trvalou udržitelnost a trvale udržitelný životní styl a spo-
da 21 ve městě Kopřivnice. Má bohaté zkušenosti s parti-
třebu.
cipací veřejnosti a aktivním zapojení veřejnosti do procesu
117
Zajímavé projekty a iniciativy:
plánování a rozhodování. Vystudovala Podnikovou ekono-
dové hospodářství, zeleň a lesy, mládež, školy a vzdělání.
BELIEF (Building in Europe Local Intelligent Energy
Covenant of Mayors’ SEAP guidebook
mii a řízení na Vyšší odborné škole v Kopřivnici.
Pracovala jako výkonná ředitelka Climate Alliance a také
Forums) http://www.belief-europe.org
(chapter four: ‚Building support from stakeholders’)
jako osobní poradkyně Toma Koenigse, environmentálníFritz Reusswig (narozen 1958) vystudoval sociologii a fi-
ho poradce ve Frankfurtu.
lozofii na Univerzitě J.W. Goetheho ve Frankfurtu. V roce
http://www.eumayors.eu/IMG/pdf/seap_guidelines_en-2.
The BELIEF guide on how to ‘Involve stakeholders and
pdf
citizens in your local energy policy’ through Local Intel-
1992 obhájil ve Frankfurtu doktorskou práci zabývající se
Inka Thunecke (narozena 1960) je od roku 2004 ředitel-
ligent Energy Forums
Hegelovým systémem a v roce 2008 obhájil na Univerzitě
kou Nadace Heinricha Bölla v Braniborsku. Je držitelkou
http://belief-europe.org/IMG/pdf/belief_guide_final.pdf
v Postupimi habilitační práci o environmentálních důsled-
magisterského titulu v oboru východoevropské historie a
cích moderního životního stylu. Od roku 1995 pracuje na
romanistiky. V průběhu profesionální kariéry pracovala pro
Pakt starostů a primátorů
Institutu pro výzkum klimatických vlivů v Postupimi (PIK),
řadu NNO a koordinovala řadu projektů zejména v oblasti
http://www.paktstarostuaprimatoru.eu/
kde se zaměřuje na změnu klimatu, životního stylu a měst.
politiky migrace, azylu a zaměstnanosti.
Energy Cities http://www.energy-cities.eu/
ICLEI Europe http://www.iclei-europe.org/
Další informační zdroje a příručky:
Gerda Stuchlik (narozena 1958) je od roku 1997 předsedkyní obecní rady Freiburgu pro životní prostředí, odpaList of Community Participation Techniques
World Bank Participation Sourcebook
http://www.dca.ga.gov/development/PlanningQuality-
http://www-wds.worldbank.org/external/default/WD-
Growth/programs/SPRs/SPR.PartTechniques.pdf
SContentServer/WDSP/IB/1996/02/01/000009265_3961
214175537/Rendered/PDF/multi_page.pdf
EU Water Framework Directive’s Public Participation
Techniques http://www.wrrl-info.de/docs/Annex1.pdf
Community Toolbox
http://www.nps.gov/nero/rtcatoolbox/
Guidebook: Planning for Community Involvement
http://www.dca.state.ga.us/development/PlanningQuali-
Guide to Online Participation
tyGrowth/programs/downloads/guidebooks/Planning-
http://www.e.govt.nz/guidance-and-resources/agency-
CommunityInvolvement.pdf
guides/participation/guide-online-participation
Citizen‘s Handbook
Good Community Engagement Practices
http://www.vcn.bc.ca/citizens-handbook/
http://www.goodpracticeparticipate.govt.nz/
Participation Toolbox IAP2, in two useful versions
Citizen Participation Handbook
http://www.vcn.bc.ca/citizens-handbook/participa-
http://siteresources.worldbank.org/INTBELARUS/Re-
tion_toolbox.pdf
sources/eng.pdf
http://www.iap2.org/associations/4748/files/toolbox.pdf
Action Guide for Citizen Participation
Guidance on Enhancing Public Participation
http://www.justassociates.org/ActionGuide.htm
http://www.communities.gov.uk/documents/localgovernment/pdf/155523.pdf
118
119
Města a obce hrají v ochraně klimatu důležitou roli. Ve městech je produkována
většina emisí škodlivých skleníkových plynů a mají největší podíl na celkové spotřebě energie. Jejich odhodlání je tudíž pro dosažení evropských klimatických cílů
rozhodující.
Tento projekt byl financován programem Evropa pro občany Evropské komise. Tato publikace vyjadřuje výhradně názory autora
a Komise nemůže nést odpovědnost za žádné použití uvedených informací.
Úspěch opatření na ochranu klimatu ve městech z velké části závisí na participaci
jejich obyvatel a dalších zainteresovaných subjektů. Opatření na ochranu klimatu,
jež jsou pod přímou kontrolou městských orgánů, představují pouze malou část
toho, co je možné a opatření na ochranu klimatu často vyžadují široké přijetí ze
strany veřejnosti. Takže pouze společně se všemi odpovědnými činiteli a občanskou
společností může politika ochrany klimatu pracovat naplno.
Tato publikace zkoumá, jak tento společný přístup k ochraně klimatu nejlépe realizovat. Čerpá z teoretických náhledů, stejně jako z praktických zkušeností s hlavním
zaměřením na střední a východní Evropu. Jsou diskutovány rámcové podmínky participačních procesů v různých evropských zemích, jsou představeny různé modely
participace a jsou představeny inspirující příklady z devíti evropských měst.
Tato publikace je k dispozici ke stažení na www.boell-brandenburg.de
Tištěnou verzi lze objednat na adrese [email protected]
Zapojování veřejnosti do problematiky ochrany klimatu
Odpovědi a zkušenosti obcí
Nadace Heinricha Bölla v Braniborsku,
Dortustraße 52, 14467 Postupim
Telefon +49 331 2005780, Fax +49 331 20057820
Připraveno a vydáno Nadací Heinricha Bölla v Braniborsku
© Nadace Heinricha Bölla v Braniborsku 2011
Všechna práva vyhrazena
www.boell-brandenburg.de [email protected]
Design a úprava: Ulf Meyer zu Kueingdorf
Fotografie na obálce:© Mesto Koprivnice
Fotografie na stranách 4, 7, 12, 21, 34, 56, 66/67, 79, 90/91, 101, 114 © Mesto Koprivnice, www.koprivnice.org
Fotografie strana 41 © DSK Deutsche Stadt- und Grundstücksentwicklungsgesellschaft mbH & Co.KG
Fotografie strana 97 © Office de Tourisme de Strasbourg, www.otstrasbourg.fr
Tisk: Druckerei Hermann Schlesener KG

- Participation in Urban Climate

Transkript

Podobné dokumenty

Svazek VI: Hasičské sbory v okrese Brno – město

INSPIRATIVNÍ SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ

Věstník Kněžského bratrstva sv. Petra

Přístup ke spravedlnosti pro děti s mentálním postižením

Teorie a praxe strukturovaných doléčovacích programů - P

Untitled - Pakt participace

6. Turnaj SPV 2015 Mělník pdf

výkonnost pásových harvestorů i. výkonové třídy ve