10. MYŠLENÍ, ŘEČ, JAZYK Řeč a jazyk
Transkript
10. MYŠLENÍ, ŘEČ, JAZYK Řeč a jazyk
10. Myšlení, řeč a jazyk 10. MYŠLENÍ, ŘEČ, JAZYK Řeč a jazyk – rozdíl v obsahu - řeč je specificky lidská vlastnost vyjadřovat se artikulovanými zvuky do fonémů (hlásek) a morfémů (složených zvuků, slabik, kořenů slov, předpony, přípony) - jednotkami jazyka jsou symboly (jazykové znaky) - symbol má 2 složky – signifikant = označující (pes) - signifikát = označované (vjem psa) – je to mentální reprezentace reality - když se v dějepise učíme o Napoleonovi, tak se neučíme realitu, je to mentální reprezentace - křída – vidím křídu - vidím křídu (signifikát) a označím ji jako křídu (křídě nebudu říkat třeba krokodýl) = je to otázka zvyku - musíme znát obě tyto složky symbolu, abychom mohli mluvit - existují i jiné znaky než symboly – např. gesto je znak, ale není to symbol, také signál - jiné symboly než řečové nejsou - jiné jazyky než symbolické – nejsou? Denotáty a konotáty - J. S. Mill - rozlišil dva základní typy významů → denotát – jednoznačný význam (kočka – opravdu mluvím o kočce) → konotát – subjektivně zabarvený význam, proměnlivý význam (prašivý pes, kočička) eufemismus = zmírnění pojmenování reality dysfemismus = zhrubělé vyjadřování ironie = říkáme něco, co myslíme obráceně kakofenismus = opak ironie – říkáme něco hruběji, a myslíme to dobře Myšlení a jeho osvojení dětmi - americký kognitivní psycholog Jerome Brunner „objevil“ Rusa Lva Vygotského – přišel na to, že myšlení, jazyk a řeč jsou neodmyslitelně spojené - rodič na dítě mluví, dítě poslouchá, potom imituje řeč – opakuje - dítě si mluví pro sebe nahlas – komentuje, co právě dělá nebo co udělá – myslí nahlas, neumí myslet v duchu - potom se dítě naučí myslet potichu - myšlení je schopnost lidské duše řešit a vnímat problémy Typy myšlení → konkrétní myšlení (manipulační) asi do 2 let - operace s vjemy a představami - hodně splývá s dalšími kognitivními systémy (percepce, recepce) - myšlení „pokus – omyl“ - je do 2 let věku, dítě dovede myslet – mentálně spojovat vjemy - myšlení v této době je spojeno s vnímáním (myslí v okruhu zde a nyní) - jsou ale už schopni komparace a kategorizace (zařazení do kategorií) - nejlépe se projevuje od 3 měsíců – dítě odliší živé od neživého - dítě nedovede přemýšlet o ničem, co nevidí ani neslyší → vizuální myšlení (obrazně názorové) 2 – 10 let 10. Myšlení, řeč a jazyk - teprve od 2 let děti vědí, že věci, které ukryjeme, nepřestanou existovat - děti jsou schopné myslet nejenom z vjemů, ale i v imaginaci - nejde o myšlení ve vjemech jako u konkrétního, dítě musí být schopno si představit, jinak nemůže myslet → pojmově logické myšlení (abstraktní) od 10 let - myšlení v pojmech, předpoklad je vyšší úroveň myšlení - člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy, nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů - v dospělosti převažuje abstraktní myšlení - pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby Pojmy a soudy analýza = rozbor, rozklad, postup od abstraktního ke konkrétnímu syntéza = spojení, sjednocení komparace = srovnávání algoritmy = přesný návod či postup, kterým lze vyřešit dané úlohy heuristika = metoda, pomocí které se řeší problémy neobvyklým způsobem Usuzování Indukce = usuzování z jednotlivého na obecné Dedukce = když postupujeme od důvodů k důsledkům Analogie = úsudek z podobnosti,jestliže mají dvě skutečnosti podobné vlastnosti, usuzuji na Inteligence – dispozice k myšlení IQ – inteligenční kvocient Alfred Binet – zakladatel - všiml si, že na základních školách se některé děti nudí při vyučován a některé děti nestíhají, přitom jsou stejně staré - domníval se, že výuka není efektivní – zavedl pojem „mentální věk“ = děti stejného fyzického typu mohou mít různý mentální věk - začal od mentálního věku odečítat fyzický věk – pokud vyšlo číslo kladné, dítě by mělo chodit do třídy se staršími, pokud vyšla 0, měl by být tam, kde má být, pokud číslo záporné, jedná se o pomalejšího jedince Wiliam Stern - začal mentální věk fyzickým věkem dělit – číslo větší než 1 -) měl by chodit se staršími, menší než 1-) s fyzicky mladšími Luis Terman -MV/FV x 100 = vzorec IQ pro děti David Wechsler - začal nahrazovat fyzický věk průměrnou inteligencí Rozložení IQ v populaci a znázornění na Gaussově křivce Různá pojetí inteligence Raymon Cattell 10. Myšlení, řeč a jazyk - přichází s tím, že existují 2 typy vývojové inteligence → fluidní = inteligence vrozená, vyvíjí se max. do 20 let, pak se zpomaluje a je nahrazena krystalickou → krystalická = je naučená a roste po 20. roku života, ve 40 je hodně vysoká Ch. Spearman - test inteligence měří dva faktory - všeobecný - „g-faktor“ - generální - specifický - „s-faktor“ - speciální - jsou na sobě nezávislé a odpovídají specifickým schopnostem, jenž jsou nutné k řešení jednotlivých úkolů H. Gardner - teorie vícečetné inteligence – senzomotorická (vrcholoví sportovci), umělecká inteligence - vymezuje 7 druhů inteligence - například umím výborně řešit mat. úlohy, ale nedokážu komunikovat s druhými, nedokážu chápat jejich emoce Mentální defekt a jeho stupně Lehká mentální retardace - Postižení dovedou v nejlepším případě uvažovat na úrovni dětí středního školního věku. Respektují některá pravidla logiky, ale nejsou schopni uvažovat abstraktně, i v jejich verbálním projevu chybí většina abstraktních pojmů, užívají jen konkrétní označení. Jsou schopni se učit, zvládnou výuku ve zvláštní, resp. pomocné škole Středně těžká mentální retardace: Uvažování postižených lze přirovnat k myšlení předškolního dítěte. V jejich slovníku chybí i méně běžné konkrétní pojmy. Verbální projev bývá chudý, agramatický a špatně artikulovaný. Dovedou se učit jen mechanicky, především na praktické úrovni. Jsou schopni zvládnout běžné návyky a jednoduché dovednosti. U jedinců zařazených do této kategorie se pomalu rozvíjí chápání a užívání řeči a jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobně je také opožděna schopnost starat se sám o sebe a zručnost. Někteří jedinci potřebují dohled po celý život. Těžká mentální retardace: Tato kategorie je v mnohém podobná středně těžké mentální retardaci, pokud jde o klinický obraz, přítomnost organické etiologie a přidružené stavy. Snížená úroveň schopností je v této skupině běžně mnohem výraznější. Většina jedinců z této kategorie trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými defekty, které prokazují přítomnost klinicky signifikantního poškození či chybného vývoje ústředního nervového systému. IQ je obvykle v rozmezí 20–34. Hluboká mentální retardace: IQ je odhadováno pod 20, což prakticky znamená, že postižení jedinci jsou těžce omezeni ve své schopnosti porozumět požadavkům nebo instrukcím nebo jim vyhovět. Většina osob z této kategorie je imobilní nebo výrazně omezená v pohybu. Nemocní bývají inkontinentní a při nejlepším jsou schopni pouze velmi rudimentární neverbální komunikace. Mají nepatrnou či žádnou schopnost pečovat o své základní potřeby a vyžadují stálou pomoc a stálý dohled Vysvětlete pojmy: IKONICKÁ PAMĚŤ = krátkodobě uchovává vizuální informace ILUZE = nesprávná představa, mylný vjem; vidina, přelud IMAGE = obraz, podoba, představa, idea; celková prezentace, vnější působení, celkový dojem na veřejnost IMAGINACE = představivost IMBECILITA = mentální defekt, středně těžká mentální retardace, IQ 35 - 50 IMITACE = napodobování 10. Myšlení, řeč a jazyk IMPRINTING = vtiskování INCENTIVA = motivace, popud, pohnutka, pobídka INCEST = krvesmilství, zákaz sexuálních vztahů mezi pokrevně příbuznými, který se vyskytuje téměř u všech kultur INHIBICE = překážka; útlum, zastavení, zadržování; zákaz INFANTILISMUS = zaostalost ve vývoji; přetrvávání psychických a tělesných dětských znaků v dospělosti INSTINKT = vrozený pud, vnuknutí; tušení
Podobné dokumenty
10. Myšlení, řeč a jazyk Jsou fenomény specificky lidské. Myšlení je
Z hlediska jazykovědy lze pojmy považovat za jazykové znaky. Základy soudobé sémiologie, respektive sémiotiky (nauky o znacích), položil švýcarský lingvista Ferdinand de Saussure (1857-1913), který...