Stáhnout přílohu jako pdf

MLADÁ FRONTA DNES ❘ čtvrtek 28. 4. 2016
1
Jaro v Sasku
Mimořádná příloha
idnes.cz
Vyjeďte na
krásný hrad
nad Labem
Na zajímavé pevnosti
Königstein nedaleko hranic je
nová výstava. Pokud vyrazíte do
Saského Švýcarska, můžete se
dozvědět něco o téměř
zapomenutém klášteru.
J
eště předtím, než na stolové
hoře Königstein v Saském
Švýcarsku vznikla nedobytná vojenská pevnost, se zde
v pokojné samotě na krátkou dobu usídlili mniši poustevníci. Aktuální výstava upomíná na
tuto pozapomenutou historickou
epizodu z období reformace. Výstava nazvaná „O mniších na Königsteinu a o tom, jak je zlé sémě
doktora Luthera vyhnalo“ je k vidění od 23. dubna do 1. listopadu 2016
v hradní budově Magdalenenburg.
Za výstavu se neplatí extra vstupné a nemusíte se bát, že nebudete
rozumět, s českými návštěvníky na
hradě ležícím zhruba 15 kilometrů
od česko-německých hranic, dávno
počítají - popisky jsou v češtině, angličtině a němčině.
Jak to bylo s mnichy
V předvečer reformace v roce 1516
založil saský vévoda Jiří zvaný Vousatý (1471 - 1539) na plošině stolové
hory Königstein v oblasti, jíž dnes
nazýváme Saské Švýcarsko, celestýnský klášter. Konvent na skále vypínající se nad řekou Labe existoval jen osm let.
„Mniši celestýni žili na osamělých
místech podle řehole svatého Bene-
Fakta
Výstava na hradě
Kdy: 23. 4.-1.11.2016
Pevnost otevřena: duben - říjen:
denně 9-18 hodin, listopad - březen - denně 9-17 hodin
Vstupné: je obsaženo v normálním vstupném do pevnosti, dospělí
10, děti 7 eur, 2 dospělí + max. 4
děti do 16 let - 25 eur, 1 dosp. a
max. 2 děti do 16 let - 15 eur
Informace: www.drazdany.info/koenigstein (cz), www.festung-koenigstein.de (cz)
dikta předepisující chudobu, evangelní čistotu a poslušnost. Řád byl
rozšířený především ve Francii a v
Itálii. Jednu z výjimek tvořil konvent
v Ojbíně u lužické Žitavy založený
českým králem a císařem Karlem IV.
a právě odsud v roce 1516 přesídlilo
několik mnichů na Königstein do zakládaného kláštera Chvály zázraků
Panny Marie, jenž se shodou okolností stal posledním předreformačním klášterem vybudovaným v
saském vévodství,“ uvádí Susanne
Arensová, která se stará o propagaci
Königsteinu a města Drážďan a která vydává Drážďanský zpravodaj.
Konvent obývaný dvanácti mni-
Hrad Königstein Jedna z největších horských pevností v Evropě. Na náhorní plošině je zpřístupněn od roku 1955 vojenský historický skanzen o rozloze 9,5 hektarů. Již zhruba od 12. století byly na Königsteinu postaveny
kamenné stavby. Nejstarší dochovanou stavbou pevnosti je hradní kaple z přelomu 12. a 13. století. Foto: Königstein.de
Burza: fascinace drahokamy z Čech
chy s převorem se však nezrodil
pod šťastnou hvězdou. „Bratři si
od počátku stěžovali na nehostinné prostředí, prodlevy při stavbě
kláštera a jeho nedostatečné finanční zajištění. Nepřekvapí proto, že když rok po založení kláštera
Martin Luther (1483 - 1546) uveřejnil svých 95 tezí, přidali se k jeho
reformačnímu hnutí i mniši z Königsteinu. Jako první odsud tajně
utekl převor Johannes Mantel, aby
se ve Wittenberku připojil k reformátorovi. Postupně ho následovali
i další mniši. A poté co zde v roce
1524 zůstal osamocený poslední
bratr, byl klášter zrušen.“ dodává
Arensová.
Zápůjčky od mnoha institucí
Výstava vznikla díky zápůjčkám z
takřka třiceti muzeí, kostelů, klášterů, archívů a knihoven. Vše dokumentuje středověké mnišství, dávné saské kláštery, dějiny celestýnského řádu a období reformace,
které tak výrazně přispělo ke zrušení kláštera.
Mezi nejcennější předměty prezentované na této výstavě patří originální dokumenty z dějin königsteinského kláštera, například
koncept zakládací listiny nebo
zápis vévody Jiřího, vyjadřující
obavu z toho, aby „zlé sémě doktora Luthera“ neproniklo za zdi jeho
kláštera. „Rovněž jsou zde k spatření středověké gotické plastiky
Madon, obrazy a grafiky, fragmenty klášterních architektonických
prvků, půdní nálezy, plány, knihy
a truhla slavného odpustkového
kazatele Johanna Tetzela (kolem
1465 - 1519 pozn. red.), jehož za
prodej odpustků Luther kritizoval. V druhé části výstavy zve světelná a zvuková instalace k meditativnímu ponoření do duchovně náboženské atmosféry té doby,“ uvádí Arensová.
Dochovaná klášterní fortna
Jednou z mála stavebních památek
na celestýnský klášter je vstupní
brána. Během stavby vojenské pevnosti získal Königstein zcela novou
podobu. Dávný vstup do kláštera
tak sice zmizel za tlustými zdmi,
avšak po staletí zůstal dochován v
dutém prostoru. „Restaurátorům
se podařilo pozdně středověký pískovcový portál otisknut do formy a
pro tuto výstavu jej věrně zreprodukovat,“ uvádí Arensová.
V jednotlivých částech výstavy dostanou prostor nejnovější stavebně
historické průzkumy konventu a
posádkového kostela. Ukázky výsledků práce archeologů, kteří pomocí georadaru pátrali přímo v areálu pevnosti po půdorysu kláštera,
zakresleného ještě na nejstarších
plánech. Návštěvníci se dozví i o
tom, jak se stravovali a léčili mniši.
„Mimochodem klášterní zahrada
zde sice není doložena, avšak její
existence je velmi pravděpodobná.
Dočasná zahrada založená podle
historických předloh prezentuje
mnoho léčivých a kořenících bylin,
vonných a symbolických rostlin,
včetně starobylých odrůd růží,“ dodává Arensová. (ula)
Máte rádi minerály, polodrahokamy, drahokamy či zkameněliny? A zajímají vás krásy a poklady Krušných hor na české i německé straně? Pak máte už tuto
sobotu (30. dubna) příležitost
spatřit nejkrásnější nálezy odborníků i amatérů-sběratelů, které byly objeveny a opracovány v
posledních letech.
V Drážďanech na zdejší technické univerzitě se koná velká burza zmíněných minerálů a zkamenělin a jako doprovodný program přichystali místní geologové výstavu nazvanou Krásné minerály - fascinace českými kameny.
Pro výstavu zapůjčili své vzorky
desítky sběratelů z Čech i Moravy. Organizátoři burzy i výstavy
je o to žádali na specializovaných webech dlouho dopředu.
Ostatně česká strana Krušných
hor je na zajímavé kameny bohatší a němečtí sběratelé po českých nálezech touží.
Drážďanská burza, která se
koná ve staré menze v ulici Dülferstraße 1, patří k největším ve
střední Evropě, nadšenci říkají
že se nabídkou kamenů mnohdy
vyrovná i nejznámější a velmi
sledované akci tohoto druhu mnichovské burze.
V nabídce obchodníků ale nebudou jen minerály a drahokamy,
koupit můžete geologické příslu-
šenství, nářadí na broušení kamenů, nejrůznější chemikálie, literaturu, prostě vše, co potřebuje ten, kdo se o minerály a zkameněliny zajímá.
Vstupné na burzu jsou 2 eura,
děti do 14 let neplatí nic. Obchodovat se začne v 10 hodin, skončí se v 16 hodin.
Občerstvení je zajištěno, ostatně
akce se koná v menze. (ves)
Na snímcích je středověká malba
popisující těžbu cínu a stříbra v
Krušných horách a dole jsou jako
malý předkrm pro zájemce tři
snímky z mnichovské burzy. Vpravo nahoře achát a dole jaspis s
achátem. Foto: Profimedia
2
MLADÁ FRONTA DNES ❘ čtvrtek 28. 4. 2016
Jaro v Sasku
Sbírka muže, který
sázel stromy z kočáru
Co byl pro Prahu český král a římský císař
Rudolf II., to byl pro
sousedy August Saský,
muž se zájmem o astronomii, matematiku,
kartografii a všechny
nové vědecké poznatky. O jeho oblíbených vědách a umění
je nová výstava v drážďanském Rezidenčním zámku.
Andrea Angermannová
redaktorka mF DNES
S
tříbrné hoblíky, zlaté lékařské nástroje, kružítka, odpichovátka, rýče, hrábě,
zkumavky ingrediencí na
výrobu střelného prachu,
páčidla, nejstarší mýdlo na světě,
ale třeba i vzácný zub narvala měl
ve své pracovně na drážďanském
rezidenčním zámku kurfiřt August
Saský (1526 - 1586), prapraděda známějšího Augusta Silného. Co byl
pro Prahu český král a římský císař
Rudolf II., to byl pro sousedy August Saský, reformátor se zájmem o
astronomii, matematiku, kartografii, měřící techniku a všechny nové
vědecké poznatky.
Výborné vzdělání
„Jako všichni Wettinové měl August Saský vynikající vzdělání v
řadě oborů, čile korespondoval s
učenci a všechno chtěl pochopit a
vyzkoušet. Například sám ze slonoviny soustružil figurky, uměl na speciální lavici, kterou si v roce 1565
koupil ve Francii, vyrábět a tahat
dráty. A podporoval zemědělství.
Nechtěl ovoce dovážet z ciziny,
chtěl ho vypěstovat sám, proto
měl na dvoře zahradnictví. Investoval do zakládání sadů, aby horníci měli ovoce. Napsal také knihu o
zahradnictví, která vyšla v roce
1572,“ říká Christine Nagelová, kurátorka nové výstavy s názvem
„Světonázor a vědění kolem roku
1600“.
Vlastně je to sbírka pozdně renesančních předmětů z umělecké komory, kterou v roce 1560 August
Saský založil.
August sice zahradničil, to
ovšem neznamená, že by se lopotil, až z něj lil pot. Na výstavě najdete speciální kurfiřstské přístroje,
třeba mosaznou dutou trubku na
sázení. Stačilo strčit ji do země, hodit pecku či semínko a bylo zasazeno. „Trubka byla teleskopická,
aby mohl August sázet i z kočáru
nebo sedla koně,“ líčí kurátorka.
Zajímavými věcmi se to na výstavě jen hemží, protože August si z
celého světa nechával přivézt poslední objevy, vzácné kuriozity, některé věci také sám navrhoval.
Výstava je v sedmi sálech, některé z nich byly původně Augustovou pracovnou a vzhledem k zájmům panovníka, bylo prý nejtěžší 580 vystavených exemplářů najít v nejrůznějších depozitářích.
Ve skutečnosti exponátů není
580, ale mnohem víc, protože jedno inventární číslo mají například
skříňky na hry, kde se ukrývá
dáma, šachy, karty, backgammon
i třeba malé harmonium.
„Hry jsou krásně vykládané, zdobené a některé i ze vzácných materiálů. Kurfiřti je dostávali jako dárek a některé byly už ve své době
tak drahé, že se nesměly používat,“ líčí Nagelová.
Ještě dražší byly kabinetní skříně
s různými vytahovacími deskami a
desítkami malých šuplíčků, v nichž byly ukryté spousty věcí, které
najdete v okolních vitrínách. Ve
stolu kurfiřtovy manželky byly například karty, dáma, věci na šití,
kompas, hřebeny, dnes nejstarší
mýdlo na světě z roku 1628 a druhý nejstarší dalekohled na světě.
„Víme to jistě, protože součástí
stolku byl i kalendář, ten jsme,
dlouho hledali, ale našli a víme
Malý klavír v dřevěných deskách Kuriozní hudební nástroj v intarzovaném dřevě vyrobil Pankrác Schneyer z německého Kulmbachu v roce 1595. Foto: Hans-Peter Klut, SK Dresden
tak, že stolek byl vyroben v roce
1628 v Augsburgu,“ říká Christine
Nagelová a prozradila, že nejstarší
dalekohled byste našli v Berlíně.
Takové skříňky vlastně byly touhou třídit, systematizovat a uspořádat věci, kterých po objevení
Ameriky rychle přibývalo. Mezi
exponáty nechybí i exotická preparovaná zvířata, africký roh na
střelný prach, „stolní raketa“ ze
slonoviny, která opravdu létala.
„Tohle je kus křišťálu, o kterém si
lidé mysleli, že je to zkamenělý
led. Největším unikátem je dlouhý
zub narvala, jenž byl nalezen vyplavený na břehu moře v Dánsku.
Až do roku 1638 byli lidé přesvědčeni, že je to roh jednorožce,“ líčí
Nagelová.
Zbraně
V jednom ze sálů nechybí bizarní
zbraně. Třeba kombinované zbraně, což jsou krásně zdobené válečné sekery doplněné z každé strany
pistolí na střelný prach, spatříte i
kopí, ze kterého vystřelí nůž, speciální „vidle“, kterými šlo za krk
vést současně dva odsouzence.
„Některé zbraně jsou kuriozitou,
máme třeba krásný meč i s hodinkami. Většina zbraní je z drahých
materiálů, bohatě zdobené a jsou
to opravdu mistrovské kusy,“ říká
kurátorka.
V jedné místnosti objevíte i Bibli
Martina Luthera či obří křtitelnici.
Vtipné je, že z tohoto „protestantského“ sálu máte výhled na jediný
katolický kostel v Drážďanech, katedrálu Hofkirche. Všichni saští
kurfiřté byli protestanti, ale August Silný se kvůli titulu polského
krále musel stát katolíkem a dát postavit v Drážďanech kostel. Dostal
za to vyčiněno nejen od své milenky hraběnky Coselové, ale za zradu to považoval i lid a odmítl katedrálu stavět. Proto August Silný
musel přivézt italské dělníky. Tuto
zradu připomíná i obrázek Augusta Silného na sto metrů dlouhém
obraze nedaleko zámku, na němž
jsou obrazy všech Wettinů, kteří
Sasku vládli nepřetržitě téměř tisíc
let. Na něm kůň Augusta Silného
šlape na růži, což je podle jednoho
výkladu zrada protestantského
lidu, podle druhého je to symbol
zničených srdcí stovek žen, které
proutníka a požitkáře Augusta milovaly.
August Saský Portrét od slavného Lucase Cranacha Repro: MF DNES
Pokud se na výstavu vypravíte,
všimněte si, že půjdete po provizorních schodech. To vlastně
chvilku budete ještě v neopravené části Rezidenčního zámku, který za druhé světové války až do základů vyhořel a zbyly po něm obvodové zdi. Jeho rekonstrukce začala v roce 1997 a je to nejdražší
Fakta
Vědění a světonázor
kolem roku 1600
V 7 sálech drážďanského Rezidenčního zámku na 600 metrech
čtverečních uvidíte sbírku vědeckých vynálezů, objevů i rarit, kterou
v roce 1560 založil August Saský.
● Zámek v ulici Taschenberg 2 je
otevřen každý den kromě úterý od
10 do 18 hodin, vstupné do celého
zámku, mimo Historické Zelené
klenby, je 12 a 9 eur, děti do 16 let
neplatí.
● Českého audioprůvodce si můžete půjčit jen na expozice Nová Zelená klenba a Turecká komora.
●
INZERCE
Pozvánka
do Drážďan
stavba v historii Saska, zatím stála
již 303 milionů eur a dostavba
kdysi nejkrásnějšího a nejvýznamnějšího zámku Německa má být
za dalších 60 milionů eur hotova
příští rok. Ve východním renesančním křídle se pak otevře výstava s nádhernými kurfiřtskými
róbami.
Rapír s hodinami v rukojeti Hodinářská práce z Drážďan z roku 1610
Když slavit, tak velkolepě. To věděli
už saší kuriřté. Přesvědčte se sami.
O příležitosi není nouze.
Prvomájová přehlídka
Saské paroplavby
01.05.2016
nábřeží Terrassenufer
www.drazdany.info/
prehlidka-parniku
Mezinárodní dixielandový fesival
15. – 22.05.2016
různá místa v Drážďanech
www.drazdany.info/
dixielandfesival
„Vědění a světonázor kolem 1600“
Nová stálá výstava
v Rezidenčním zámku
www.drazdany.info/weltsicht
Střelné, bodné a sečné zbraně v jednom Norimberská a augsburská práce
z druhé poloviny 16. století. Foto: Jürgen Kempinski, SK Dresden
MLADÁ FRONTA DNES ❘ čtvrtek 28. 4. 2016
3
Jaro v Sasku
Král Saska zakopal
poklad, našli ho ale
Sověti i hledači
Andrea Angermannová
redaktorka MF DNES
Š
edesátidílný zlatý jídelní
servis, míšeňský porcelán
a stříbrné šperky posledních dvou saských králů Jiřího I. Saského a Friedricha Augusta III. Saského - si můžete
prohlédnou na zámku Moritzburg.
„Jídelní souprava není kompletně
ze zlata, je stříbrná a celá pozlacená.
Kromě panovnického erbu jsou na
soupravách vyryta jména posledních
dvou saských králů i značka zlatnického mistra, který pro dům Wettinů
soupravy vyrobil. A věci nesloužily
jen k reprezentaci, je na nich vidět,
že byly rodinou pravidelně používány,“ uvádí Ralf Giermann, kurátor výstavy o největších cennostech expozice s názvem „Jeden hajný, tři princové a třiačtyřicet truhlic“.
Úkryt a nález
Nová výstava na Moritzburgu, zámku zhruba 15 kilometrů od Drážďan,
není zajímavá jen vzácnými předměty, ale i příběhem o odcizení i nalezení tohoto pokladu. V roce 1934 syn
krále Friedricha Augusta III., princ
Ernst Heinrich Saský, odešel s rodinou na Moritzburg, kde žili až do
roku 1945. V únoru padaly bomby na
Drážďany a v březnu se Rudá armáda
nebezpečně blížila. Princ se obával rabování, proto se se syny přezdívanými Dedo a Gero rozhodli královské
cennosti ukrýt.
„Zatímco otec spolu s francouzským zajatcem a sekretářkou zabalili čtyřicet beden, synové v moritzburgském lese během pěti nocí
vykopali dvě velké jámy. Ty nejtěžší bedny do nich uložili. Otci slíbili,
že nikomu neprozradí, kde je vše
ukryto. Na poslední chvíli ale nechal Ernst Heinrich před společným útěkem místo zaměřit hajným
Mandelem, vyrobil i drobnou mapku s označením místa, kde jsou věci
uložené. Ovšem o dva roky později
donutili oficíři Rudé armády hajného Mandela úkryt prozradit. Po-
klad byl odvezen do SSSR,“ líčí kurátor.
V Sovětském svazu ale neskončily
všechny cennosti královského rodu.
Těsně před tím, než Ernst Heinrich s
rodinou v polovině března 1945 utekl
na Západ do Sigmaringenu, sbalil se
syny ještě jiné tři bedny. Kromě zlatého servisu do nich ukryli stříbro Wettinského domu, korunovační servis
Augusta Silného, míšeňský porcelán i
některé osobní věci. Bedny s těmito
věcmi byly ukryty do jam, o nichž hajný nevěděl.
Právě na tyto bedny v roce 1996 narazili hledači pokladů Claudia Marschnerová a Hanno Vollsack. „Objevili dvě bedny a třetí menší krabičku.
Původně si tak všichni mysleli, že
celý poklad je na světě. Ale nebyla to
pravda. Třetí velká bedna byla objevena až o dva roky později,“ prozradil Giermann.
Díky hledačům pokladů se Wettinům vrátila maličká část jejich majetku. Podle záznamů ale princové již v
roce 1997 rozhodli, že věci nepotřebují a nechají je vydražit. Toho se o
dva roky později ujala londýnská
aukční síň Sotheby's a drahocenné
umělecké předměty postupně prodávala, některé z nich ale Sasko koupilo
a poslalo zpět na zámek Moritzburg,
kde pro poklad byl hned vedle slavnostního sálu nově zařízený modrý
salonek. Uvidíte zde zlatý jídelní i čajový servis, jehož součástí jsou kromě šálků, talířků a lžiček například i
speciální sítka na cukr či konvice,
pod kterou se do zlacené nádobky dával olej. Ten se zapálil a čaj byl stále
teplý.
„Je úžasné vidět v jednom sále ten
kontrast zlatého servisu a na druhé
straně části stříbrného pokladu,“
láká na výstavu mluvčí zámku Paul Jeran.
Jakou má poklad cenu, nikdo nechce prozradit. Ani to, za kolik byl v
aukční síni koupen. „To nemohu říci,
pro nás je mnohem důležitější kulturní hodnota věcí a to, že se tyto umělecké klenoty vrátily zpět na zámek,“
uvádí kurátor. Pro představu ale prozradil, že jedna skupina 15 kousků,
kterou kupovali loni na jaře na aukci
v Mnichově, stála více než pětimístnou sumu.
Zámek ukrývá ještě jeden poklad,
který ovšem roky nikdo nespatřil. V
roce 1999 se díky dohodě státu a
Wettinů část majetku vrátila královskému rodu, část zůstala v majetku
státu a je v muzeích, na zámcích i v
drážďanském Rezidenčním zámku.
Mezi nimi je slavný štolový nůž, který August Silný nechal vyrobit na
opulentní slavnost pro hlavy evropských států v Zeitheinu. Konala se v
roce 1730 a obřím nožem se krájela
asi 7 metrů dlouhá a 1,8 tuny vážící
štola. „Máme ho v depozitáři a chceme ho příležitostně vystavit. Kdy to
bude, zatím nevíme,“ prozradil kurátor.
Co se stalo s cennostmi, které ukrývalo 40 beden odvezených do Ruska,
nikdo neví. Neexistuje žádný seznam, na kterém by bylo sepsáno, co
všechno truhly ukrývaly. Nikdo tak
přesně netuší, co přesně hledat.
„Princové při zakopávání beden netušili, že poklad ukrývají na hodně
Moritzburg Původně zámek rodu Wettinů patří dnes státu. Foto: archiv
dlouhou dobu, že se zpět do Moritzburgu jen tak nevrátí. A už vůbec
nepředpokládali, že by bylo jejich
místo prozrazeno a všech 40 beden
odvezeno. Nemáme tušení, kde
věci jsou... Možná ještě v Rusku,“
dodal Giermann.
Objevenou část pokladu si na zám-
ku Moriztburg můžete prohlédnout do 1. listopadu denně kromě
pondělí od 10 do 18 hodin, popisky
u exponátů jsou v češtině.
INZERCE
Člověče... Už tě napadl nějaký
dárek pro babičku?
Saské hrady
u
a zámk y jso
ez
b
i
é
n
p
u
st
pří
průvodce.
Co si myslíš o vstupence schlösserlandKARTE?
Tak budeme i my mít rovnou vstup zdarma!
Bezva!
Tam se pořád něco děje! Pojedeme třeba na
zámek Moritzburg! Jak tam Popelka ztratila svůj střevíček!
Zámek Moritzburg
Na zámku Moritzburg
lze vidět část královského pokladu, který
Wettinové ukryli před
svým útěkem z NDR a
který byl nalezen. Velká část ovšem zůstává
kdesi v Rusku, úkryt
totiž Sovětům prozradil královský hajný.
Celácken
Entde
ě zám ků
Zem
Sie Ihr
za málo
igreich
Kön
peněz!
sc hlösserlan
Za 40 euro na 365 dní
ků!
do saské Země zámků!
dKARTE
1 rok
Gül
tiG 140
Ja€hr
|
10| 10
dníta
20Ge€
Vstupenka »schlösserlandKARTE« do více než 50 hradů, zámků, zahrad i dalších historických
objektů v Sasku.
Celoroční za 40 euro nebo desetidenní za 20 euro je platná pro 1 dospělého a 2 děti do 15 let.
Ideální také jako dárek. Platnost vstupenek začíná až od data první návštěvy.
Výhody se vstupenkou »schlösserlandKARTE«
• navštivte libovolně často přes 50 objektů
• volný vstup na trvalé výstavy
• zlevněné vstupné na mimořádné výstavy
• zlevněné vstupné do drážďanského Rezidenčního zámku a do Zwingeru
• 2 děti do 15 let můžete vzít s sebou zdarma
• 10% sleva na ubytování v zařízeních Země zámků
SLEVA! 2 celoroční vstupenky za 70 euro | 2 desetidenní vstupenky za 35 euro
»schlösserlandKARTE« můžete koupit ve všech zúčastněných objektech
a v budově Schinkelwache na náměstí Theaterplatz v Drážďanech.
Nebo objednat na www.zeme-zamku-sasko.cz
Vystavené kusy servisu Část saského královského pokladu, který stát zakoupil v aukci a získal ho tak pro Moritzburg zpět. Foto: archiv
Film schloesserlandKARTE
4
MLADÁ FRONTA DNES ❘ čtvrtek 28. 4. 2016
Jaro v Sasku
Tipy MF DNES na zábavu pro celé rodiny v saském příhraničí
Jak se odstřeluje sekt
na zámku Wackerbarth
1. května: přehlídka
parníků v Drážďanech
Nejstarší a největší flotila kolesových parníků na světě vyplouvá 1.
května v 10 hodin z drážďanského
nábřeží Terrassenufer. Za doprovodu palubních orchestrů vypluje
směrem k zámku Pillnitz všech devět historických parníků Saské paroplavby postavených v letech 1879
- 1929 i dvě moderní salónní lodě. U
Pillnitzu se všechny lodě kolem poledne otočí a vrátí se do Drážďan.
Jízdenky na přehlídku se obvykle
vyprodají s velkým předstihem, lze
je získat na webu paroplavby. Pokud to nestihnete, nevadí. Parníky,
které jsou technickými památkami,
můžete pozorovat se stovkami dalších diváků z některého z drážďanských mostů či nábřeží.
1. května: historické
tramvaje v lázních
Historickou soupravu MAN z roku
1928 můžete 1. května vyrazit z lázeňského městečka Bad Schandau
do údolí Křinice, kde tramvaje jezdí již od roku 1898. Kromě nejstarší
soupravy vás na trati tento den od
10 do 16.30 hodin svezou i vozy z
let 1926 až 1938. Průvodčí mají tradiční brašny s originálními měniči
na mince, ve vozech dostanete
zvláštní jízdenku podobnou originálu z roku 1928. Tramvaj, jediná v Německu, která projíždí národním
parkem, vás sveze na osmikilometrové trati až k Lichtenhainskému
vodopádu. Ze všech zastávek vedou značené stezky do roklí i na vrcholky skal Saského Švýcarska.
6. května: westernový
festival v Radebeul
Nesmrtelný náčelník Apačů Vinnettou, jehož ztvární herec Gojko Mitić,
bude hostem letošního pětadvacátého ročníku Westernového festivalu
Karla Maye v Radebeulu. Ten se koná
od 6. do 8. května. Budete moci vidět
fungování měst a osad na Divokém západě, kde se před salony poflakují nebezpečně vyhlížející kovbojové a
chystají útok na Santa-Fé-Express. K
tomu opravdu dojde v sobotu a v neděli v 15 a v 17 hodin. Městečko Little
Tombstone bude dobrodružné hlavně pro děti, které si mohou vyzkoušet rýžování zlata, lukostřelbu či indiánské hřiště. Vyvrcholením slavností
je nedělní přehlídka (11 hodin) jezdců, na kterou přijíždí stovky jezdců z
celého Německa. Ten, který na slavnosti urazí největší vzdálenost, dostane od Vinnetoua a Old Shatterhanda
dýmku míru.
Výstava v Pillnitz:
Maharádžův zahradník
Do letního zámečku Pillnitz kurfiřt
August Silný se svým dvorem nejraději připlouval na honosných lodích. Nejen na zámku, který August
nechal postavit pro svoji milenku
hraběnku Coselovou, ale i v honosných zahradách pořádal velkolepé
slavnosti. K zámku ale patří i další
příběh - je o zahradníku Gustavu
Hermannovi
Krumbiegelovi
(1865-1956), který svým uměním
okouzlil maharádžu v indickém
Bangalore a jehož životní pouť připomínají dvě nové výstavy. Ta v zámeckém muzeu je věnovaná jeho životu a práci, na zahradě pak najdete fotografie rostlin, kterými se zabýval. Na jeho počest v létě také na
zahradách rozkvete indický koberec cizokrajných záhonů.
Krumbiegel se narodil ve vesničce Lohmen a v královské zahradě
Pillnitzského zámku se naučil zahradní architekturu. V roce 1888 se
přestěhoval do Anglie, pracoval v
Královské botanické zahradě a navrhoval záhony v Hyde Parku. Pak
odešel do indické botanické zahrady Uhagamandalam, kde vybudoval fontány, mosty a nové pavilony.
Později se stal hlavním zahradním
architektem ve městě Bangalore,
kde navrhl botanickou zahradu, budoval parky. Do dnešních dob Bangalore proslulo jako zahradní město.
7. května: Slavnosti sektu
„Odstřelovat sekt“ budou 7. května
v saském vinařství Schloss Wackerbarth v městečku Radebeul, kde slaví 180 let výroby sektu v Sasku i německý Den sektu. Tradiční metodu
výroby sektu kvašením v láhvích přinesl do vinařství v roce 1836 sklepmistr Joseph Mouzon z Francie a tento postup používají na vinařském
zámku Wackerbarth dodnes. Láhve
se sektem se otáčejí a naklání, přičemž se kvasnice shromažďují v jejich hrdle. Vzniká přirozená kvasnicová zátka, která se později pod tlakem vystřelí z láhve. Toto „odstřelování“ uvidíte na vlastní oči od 12 do
18 hodin. Každou hodinu se konají
prohlídky zakončené ochutnávkou.
Protože na zámku mají české audioprůvodce, odhalíte tradici výroby
sektu i běžných vín. Od začátku výroby sektu na zámku používají hrozny
z lösnitzkých vinohradů, v roce 1836
bylo vyrobeno prvních 37 tisíc láhví
perlivého moku z domácí odrůdy rulandské modré. Saské sekty byly tak
oblíbené, že během prvních pětadvaceti let existence manufaktury
INZERCE
Hlavní nádraží
(HAUPTBAHNHOF)
Vinice u zámku Zámek Wackerbarth leží u městečka Radebeul, zhruba 13
kilometrů severozápadně od Drážďan. Pořádají se tu pravidelné ochutnávky a lze tu koupit místní vína. Foto: archiv
dostali akcionáři dividendu rovnající se 150 procentům jejich vkladu.
Dlouhodobá výstava:
Konečná stanice Stolpen
Letos 24. prosince uplyne 300 let,
kdy saský kurfiřt August Silný na
hradě Stolpen uvěznil svoji již nepohodlnou milenku, krásnou hraběnku Coselovou. Její osud přibližuje nová výstava na hradě s názvem Hraběnka Coselová - konečná stanice Stolpen, která o fascinujícím příběhu Augustovy metresy
vypráví. Texty k výstavě jsou v češtině a dva krátké české filmy informují o historii hradu Stolpen, který můžete prozkoumat sami i bez
průvodce.
O vztahu Augusta Silného a jeho
milenky, která se prý až moc často
vměšovala do královských politických záležitostí, koluje nesčetné
množství legend. Hraběnka Coselová strávila na drážďanském dvoře 8 let, po nichž následovalo vězení na Stolpenu, kde žila 49 let a
kde také zemřela. Centrem výstavy jsou tři pokoje ve věži Johannesturm. V první místnosti je umístěno sedmnáct vitrín přibližující hraběnčin život na hradě, je tu také rekonstruován obývací pokoj a kuchyně, v další části si můžete udělat obrázek o povaze hraběnky.
Když na hrad vyrazíte 25. a 26.
června, zažijete letní slavnosti, při
nichž místní obléknou historické
kostýmy a ve velkolepých hradních kulisách navodí atmosféru
dávných časů.