Výroční zpráva ARLEM o územním rozměru Unie pro

Výroční zpráva ARLEM
o
územním rozměru Unie pro Středomoří
2012
CDR12524-2012_00_01_TRA_TCD
CS
-1-
Tuto výroční zprávu za rok 2012 vypracovali spolupředsedové shromáždění ARLEM pan Ramón
Luis Varcárcel Siso (předseda Výboru regionů, Murcie/ES) a pan Ali Abd El-Rahman (guvernér
města Gíza/EG). Členové předsednictva shromáždění ARLEM projednali 3. prosince 2012 její hlavní
body. Zpráva byla přijata konsensem na 4. plenárním zasedání ARLEM dne 18. února 2013 v Bruselu
(Belgie).
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-22012: ROK ZMĚN A NOVÝCH PERSPEKTIV PRO UNII PRO STŘEDOMOŘÍ
Tento rok se nesporně vyznačoval pokračováním procesu transformace v několika partnerských
zemích a také přetrvávajícími konflikty v Sýrii, na Blízkém východě a v oblasti Sahelu, které ponořily
do smutku celý region. Tyto změny mimoto bezpochyby ovlivnily činnost Unie pro Středomoří
a činnost Evropské unie obecně, zejména ve formě přezkumu její politiky sousedství. Shromáždění
ARLEM během tohoto složitého období a přechodné fáze dodrželo svůj politický závazek tím, že
stvrdilo svou úlohu při poskytování podpory místním a regionálním orgánům v jižním a východním
Středomoří ze strany Evropské unie.
Dva roky po vypuknutí arabského jara a rok po pádu některých režimů ve Středomoří je třeba
podniknout určité další kroky pro upevnění demokratických procesů, jež dají vzniknout
participativním formám vlády odpovídajícím potřebám a požadavkům občanů a povedou
k decentralizaci a respektování zásady subsidiarity. Nové vlády potřebují čas, zdroje a důvěru k tomu,
aby si udržely kurs směrem ke skutečně demokratické společnosti. Přechod k demokratickému zřízení
vyžaduje politickou organizaci, zavedení politického dialogu, politickou odpovědnost občanů
a politiků a změny ústavy. Tyto vlády však současně musejí rovněž přijmout okamžitá opatření, aby
opětovně nastartovaly ekonomiku, zlepšily výkonnost a odpovědnost veřejné správy, rázně zakročily
proti korupci a obnovily bezpečnost.
Středomořské země, které se vydaly náročnou cestou změn, potřebují pomoc pro konsolidaci těchto
procesů. Evropská unie si je dobře vědoma toho, že v nestabilní situaci je zapotřebí zvláštních forem
podpory, aby bylo možné dosáhnout obnovy a zvýšit odolnost. Cílem by mělo být maximalizovat
vlastní odpovědnost na státní i místní úrovni tak, aby byla v krátkodobém horizontu zajištěna stabilita
a pokryty základní potřeby, a současně posílit správu věcí veřejných, kapacitu a hospodářský růst,
1
přičemž ústředním prvkem zůstává budování státu .
EU se poučila z minulých zkušeností a vypracovala nový přístup k sousedství, jež prochází změnami2.
Je zapotřebí větší pružnosti a adekvátnějších odpovědí, jež by reagovaly na rychle se měnící potřeby
partnerů a reforem. Evropská unie se nesnaží zavést jeden všeobecně platný model či návod, jak
provádět politickou reformu, ale bude trvat na tom, aby se v reformním procesu každé partnerské
země odrážel jasný závazek k univerzálním hodnotám, které tvoří základ nového přístupu, a bude
rozvíjet partnerství s jednotlivými sousedními zeměmi na základě jejich potřeb, kapacit a reformních
cílů. EU nedávno znovu poukázala na zásadu „více za více“, jíž se má řídit evropská politika
sousedství.3
1
2
3
Agenda pro změnu, COM(2011) 637 final.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový
přístup k sousedství, jež prochází změnami, COM(2011) 303 final.
Zásada „více za více“ znamená, že „nejvýhodnější aspekty spolupráce s EU [...] se nabízejí jen těm parterům, kteří se odhodlaně
vydají na cestu politických reforem a respektují sdílené univerzální hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu“,
společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Výsledky
nové evropské politiky sousedství, 15. května 2012, JOIN(2012) 14 final.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-3-
Přes dopady současné finanční a hospodářské krize se Evropská unie nezříká svého závazku vůči
tomuto regionu a vůči místním a regionálním orgánům. Středomoří se kromě toho stále více stává
prostorem spolupráce s proměnlivou geometrií – bylo zřízeno několik pracovních skupin
a v západním Středomoří probíhá makroregionální interakce dialogu 5+54, která má umožnit posílení
institucionálních kapacit v oblasti místní správy za účelem hlubší integrace a s cílem mobilizovat řadu
specifických nástrojů pro zahájení konkrétních projektů, jež lépe reagují na potřeby lidí, což je pro
volené zástupce na třech březích Středozemního moře prioritou číslo jedna.
EU musí spolupracovat se sousedními zeměmi na zakotvení základních hodnot a zásad lidských práv,
demokracie a právního státu, dále tržního hospodářství a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění
v jejich politických a hospodářských strukturách5. Demokratizace a decentralizace jsou důležitými
prvky socioekonomického rozvoje a mají zásadní význam pro úspěšnost transformačního procesu ve
Středomoří.
Tato zpráva popisuje naši vizi strategie, která by měla být prováděna v krátkodobém, střednědobém
a dlouhodobém horizontu s cílem reagovat na dřívější a budoucí změny a události v tomto regionu,
především v jižním Středomoří.
1.
ÚZEMNÍ ROZMĚR UNIE PRO STŘEDOMOŘÍ – SOUČASNÁ SITUACE
1.1
ARLEM – přínos pro politiku sousedství a správu Unie pro Středomoří
Shromáždění ARLEM ztělesňuje územní rozměr ve správě Unie pro Středomoří a umožňuje
politickým představitelům ze tří břehů Středozemního moře zajišťovat politické zastoupení místních
a regionálních orgánů, pravidelně se setkávat pro navázání trvalé politické diskuse a podněcovat
meziregionální spolupráci.
Spolupráce se sekretariátem Unie pro Středomoří, jež byla navázána po založení shromáždění
ARLEM, byla stvrzena postojem barcelonského sekretariátu k výzvám spojeným s novou situací ve
Středomoří. Mezi jeho plánovanými čtyřmi prioritními oblastmi činnosti se ústřední otázkou stává
posílení územního rozměru Unie pro Středomoří, kam patří také spolupráce se shromážděním
ARLEM. Tato nová pragmatická a operativní vize je založena na vícerozměrném přístupu ke
středomořským vztahům, jehož cílem je podpořit růst, zaměstnanost a regionální rozvoj. Tento nový
podnět pro spolupráci bude zanedlouho oficializován v prohlášení o záměru mezi shromážděním
ARLEM a sekretariátem Unie pro Středomoří.
4
5
Byly již vytvořeny tři pracovní skupiny, které mají spolupracovat s partnery a s využitím zdrojů institucí EU a členských států:
EU/Tunisko, EU/Jordánsko a EU/Egypt. Dialog 5+5 sdružuje Alžírsko, Španělsko, Francii, Itálii, Libyi, Maltu, Maroko,
Mauritánii, Portugalsko a Tunisko. Viz sdělení Komise Podpora užší spolupráce a regionální integrace v Maghrebu: Alžírsko,
Libye, Mauritánie, Maroko a Tunisko, JOIN(2012) 36 final.
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový
přístup k sousedství, jež prochází změnami, COM(2011) 303 final.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-4-
Co se týče interinstitucionálního rozměru a spolupráce, je vzhledem k úloze shromáždění ARLEM
a rostoucímu významu jeho rozvoje nezbytná interakce s klíčovými institucemi EU
a zainteresovanými subjekty. Tento dokument poukazuje na potřebu jednotnějšího postupu s ostatními
institucemi EU, aby se zvýšil dopad a zlepšila koordinace opatření EU v sousedních oblastech.
Shromáždění ARLEM v souladu se svým záměrem posílit svou přítomnost v institucích EU a v Unii
pro Středomoří zažádalo o status pozorovatele v parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří,
které by mu tento status mělo udělit v dubnu 2013. Tento status by měl povzbudit spolupráci mezi
politickými představiteli, kteří v těchto dvou shromážděních zasedají, a podpořit tak demokratický
rozměr evropsko-středomořského dialogu. Kromě toho je třeba usilovat o lepší součinnost
a propustnost mezi činností jejich komisí či výborů, čímž se zvýší kvalita politické a strategické
analýzy otázek týkajících se Středomoří.
I Evropský parlament zdůraznil potenciál shromáždění ARLEM. Byl uznán význam zapojení místních
a regionálních orgánů prostřednictvím shromáždění ARLEM, jež je nezbytné pro zajištění
demokratických procesů v oblasti Středomoří. Je zde jasná potřeba vytvořit mechanismy, které
občanské společnosti v členských státech Unie pro Středomoří umožní „učit se, zapojit se
6
a formulovat nápady, iniciativy a návrhy ohledně činnosti a projektů Unie pro Středomoří“ .
Vzhledem k četným problémům ve Středomoří je velmi důležité, aby si shromáždění ARLEM
vybudovalo trvalá a strukturovaná partnerství s různými subjekty a posílilo součinnost mezi jejich
aktivitami. V tomto směru mělo v průběhu roku 2012 význam sledování řádného uplatňování
politických doporučení a sladění priorit s ostatními institucemi. Mimoto se ukázalo, že účast zástupců
shromáždění ARLEM coby pozorovatelů na schůzích vyšších úředníků je vhodná pro posílení
institucionálního postavení shromáždění vůči členským státům Unie pro Středomoří a přítomným
institucím EU, zejména Evropské komisi a Evropské službě pro vnější činnost. Shromáždění ARLEM
tento kooperativní přístup umocnilo posílením spolupráce s Generálním ředitelstvím Evropské komise
pro rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO) a Generálním ředitelstvím pro regionální politiku
(GŘ REGIO). Od této spolupráce se očekává realizace doporučení a politických strategií shromáždění
ARLEM a potřebná podpora pro větší zapojení místních a regionálních orgánů do programů a režimů
financování navrhovaných na úrovni EU.
Shromáždění ARLEM mělo navíc možnost zintenzivnit svou spolupráci s Evropskou nadací
odborného vzdělávání (ETF), zejména pokud jde o vytváření pracovních míst, odbornou přípravu
a rozvoj malých a středních podniků. Na základě těchto užších vztahů vypracovala komise ECOTER
ve spolupráci s ETF zprávu o technickém a odborném vzdělávání ve Středomoří, na institucionální
úrovni pak má být vydáno prohlášení o záměru.
6
Doporučení, která předložil Raimón Obiols, parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří: Jaké evropsko-středomořské
partnerství je zapotřebí pro reakci na nový kontext demokratické přeměny ve Středomoří?
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-5Pokud jde o součinnost při evropsko-středomořské spolupráci, připravuje shromáždění ARLEM
s přispěním evropsko-středomořské univerzity (EMUNI) směry činnosti. 30. ledna 2012 bylo na
plenárním zasedání ARLEM v Bari podepsáno prohlášení o záměru, jímž se obě organizace zavázaly
k posílení stávajícího potenciálu odborných znalostí, jež přináší tato univerzita a výzkumné sítě,
s cílem pomoci zpravodajům ARLEM a společně usilovat o zřízení evropsko-středomořského think
tanku.
Další známkou rostoucího významu činnosti shromáždění ARLEM je to, že Evropský hospodářský
a sociální výbor (EHSV) zažádal o status pozorovatele na jeho schůzích. Členové shromáždění
ARLEM tuto žádost projednali na schůzi svého předsednictva, která se konala 11. června 2012
v marockém Rabatu, a vyjádřili se k ní kladně. V souladu s jednacím řádem ARLEM bude schválení
žádosti EHSV doporučeno plenárnímu shromáždění, které o ní rozhodne na svém příštím zasedání
v únoru 2013. Udělení statutu pozorovatele EHSV tak nejen umožní pravidelné výměny a poskytne
členům shromáždění ARLEM a zástupcům občanské společnosti příležitost navázat přímý kontakt,
ale podpoří rovněž intenzivnější spolupráci mezi různými aktéry evropsko-středomořské spolupráce.
Mimo institucionální rámec EU Výbor regionů spolupracuje také s Radou Evropy, jejíž Kongres
místních a regionálních orgánů má ve shromáždění ARLEM status pozorovatele. Tento kongres se
momentálně plně podílí na přípravě politiky sousedství Rady Evropy, především zahájením
spolupráce s Marokem a Tuniskem.
1.2
ARLEM – fórum trvalého politického dialogu
Rok 2012 byl klíčovým rokem pro konsolidaci struktur a programu shromáždění ARLEM. V srpnu
2012 skončilo po dvou a půl letech jeho první funkční období. Během tohoto období shromáždění
spolupředsedali paní Mercedes Bresso (Piemont/IT) a pan Boudra (Taza-Al Hoceima-Taounate/MA).
Na začátku druhého funkčního období tuto funkci 10. srpna 2012 převzali noví spolupředsedové –
pan Valcárcel Siso (Murcie/ES) a Dr Ali Abd El-Rahman (Gíza/EG). Novými spolupředsedy komise
ECOTER se stali Peter Bossman (Piran/SI) a Lütfü Savas (Antakya/TR) a novými předsedy komise
SUDEV jsou Hani Al-Hayek (Beit Sahour/PS) a Michel Vauzelle (Provence-Alpes-Côte d’Azur/FR).
S ohledem na potenciál shromáždění ARLEM k posílení územního rozměru evropsko-středomořské
spolupráce jeho členové v průběhu celého roku stvrzovali svůj záměr soustředit svou politickou
činnost na tři hlavní priority:
•
•
•
podpora probíhající či plánované decentralizace a regionalizace v řadě zemí jižního
a východního Středomoří;
víceúrovňový přístup politiky sousedství;
teritorializace priorit Unie pro Středomoří pro jednotlivá odvětví.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-6Diskuse v rámci předsednictva, které se v roce 2012 sešlo třikrát (30. ledna v Bari, 11. června
7
v Rabatu za přítomnosti marockého ministra vnitra pana Mohanda Laensera a 3. prosince v Bruselu ),
potvrdily politické úkoly našeho shromáždění tak, aby byl proces reforem a demokratických změn,
který probíhá v některých středomořských partnerských zemích, spojen se zrodem demokracie blízké
občanům.
Volba dvou tematických zpráv komisí ECOTER a SUDEV za rok 2012 byla dána posouzením
současných výzev, jimž musejí čelit místní a regionální orgány. Technické a odborné vzdělávání
a udržitelný cestovní ruch totiž představují dva důležité faktory pro oživení udržitelného
hospodářského a sociálního rozvoje ve Středomoří.
Komise ECOTER ve svých diskusích o hospodářských a sociálních perspektivách ve Středomoří
poukázala na klíčové období změn, jímž prochází jižní Středomoří. Jde v prvé řadě o demografické
změny – více než 60 % obyvatelstva v tomto regionu je mladších 30 let. Dále je to přeměna měst,
neboť Středomoří je nejurbanizovanější oblastí na světě. A konečně se jedná také o hospodářskou
transformaci, během níž mají investice napomoci ke vzniku pracovních míst. Z diskusí mimoto
vyplynulo, že je nutné zahájit úvahy o úloze institucí v hospodářském rozvoji a uplatňovat přístup
zdola nahoru pro upevnění demokratické správy. Situaci ještě více komplikuje skutečnost, že se
podmínky v jednotlivých středomořských zemích, které na severu zasáhla systémová krize a na jihu
postihly nedávné události a politické otřesy, značně liší, v závislosti na dané společnosti a ekonomice,
což ztěžuje přizpůsobování reakce jak na vnitrostátní úrovni, tak podle nových regionálních okolností.
Členové shromáždění ARLEM jsou si vědomi toho, že otázka zaměstnanosti byla příčinou protestů,
jež přerostly v lidové revolty, a domnívají se proto, že hospodářské a sociální problémy – zejména
alarmující míra nezaměstnanosti – volají po důrazné reakci v rámci politiky zaměstnanosti. V této
souvislosti bylo uvedeno, že pro středomořské země má zásadní význam technické a odborné
vzdělávání a odborná příprava a vzdělávání na nižší než vysokoškolské úrovni. Zpráva komise
ECOTER o technickém a odborném vzdělávání ve Středomoří8, jež byla vypracována v úzké
spolupráci s Evropskou nadací odborného vzdělávání, na základě toho přehledně rozebírá situaci
a navrhuje možný postup na podporu regionální spolupráce, v níž by shromáždění ARLEM příslušela
zvláštní úloha při zlepšování technického a odborného vzdělávání ve Středomoří.
Komise SUDEV se při svých jednáních soustředila na předmět své tematické zprávy o udržitelném
cestovním ruchu9. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch hraje důležitou roli pro hospodářský rozvoj
a globální začlenění místních a regionálních orgánů tohoto regionu, navrhuje tato zpráva globální
přístup zahrnující cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Celé Středomoří, tj. jeho severní, východní i jižní
břeh, je hlavní turistickou destinací na světě a cestovní ruch je zde dynamickým odvětvím, pokud jde
7
8
9
CdR 93/2012, CdR 1545/2012, CdR 2401/2012.
Návrh zprávy o technickém a odborném vzdělávání ve Středomoří, CdR 9113/2012, zpravodajka: paní Nihal El-Megharbel, která
odstoupila v polovině roku 2012, nahradil ji pan Bossman, spolupředseda komise ECOTER.
Návrh zprávy o udržitelném cestovním ruchu (CdR 10120/2012, zpravodajka: paní Michèle Sabban (rada regionu Île-deFrance/FR).
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-7o hospodářský růst a zaměstnanost. Tradiční model masové turistiky však současně způsobuje řadu
problémů a prioritou se musí stát přechod k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu, který bude
mj. zohledňovat hospodářské, sociální a ekologické výzvy, místní rozvoj a kulturní dědictví. Práce
komise SUDEV potvrdily, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při zavádění pravidel
udržitelného cestovního ruchu. Ve zprávě se zejména doporučuje zavést v partnerství s ostatními
regiony dlouhodobé strategie vycházející z výměny zkušeností a osvědčených postupů díky
meziregionální spolupráci. Vzhledem k institucionální spolupráci, kterou shromáždění ARLEM
navázalo s řadou evropských institucí a mezinárodních organizací, komise SUDEV vyzývá ke
koordinaci jednotlivých partnerství a k propojení vnitrostátních a místních politik uplatňováním
územního přístupu. Vyzývá rovněž k podpoře a financování rozvoje udržitelného cestovního ruchu.
V průběhu roku 2012 bylo shromáždění ARLEM přizváno k účasti na významných akcích, jež
přispěly k posílení jeho legitimity a viditelnosti. Je třeba zmínit zejména naše zapojení do diskusí na
Světovém fóru o vodě, které se uskutečnilo v březnu 2012 v Marseille, na Lisabonském fóru Střediska
sever-jih v prosinci 2012, na Regionálním semináři pro místní orgány v jižním evropském sousedství
20.–22. listopadu 2012 v Tunisu, na fóru Nové výzvy pro dovednosti, které uspořádala ETF v září
2012 v Ammánu, či na konferenci 2012 Program na podporu regionální spolupráce ve Středomoří
a na Balkánu v září 2012.
1.3
ARLEM – hybná síla spolupráce mezi místními a regionálními orgány v evropskostředomořské oblasti
Hlavním cílem tohoto územního shromáždění je podpořit místní a regionální orgány při definování
a prosazování udržitelných politik, a pomoci jim tak s identifikací projektů, které mohou snížit
negativní dopad současných výzev a problémů, s nimiž se potýkají občané. Shromáždění ARLEM
odstartovalo řadu iniciativ a zveřejnilo studie s cílem usnadnit spolupráci mezi místními
a regionálními orgány v tomto regionu a vybudovat stabilní a přínosné partnerství pro výměnu
osvědčených postupů a know-how. Uveďme několik příkladů:
Shromáždění ARLEM zadalo vypracování studie Financování EU pro místní a regionální orgány
v zemích jižního a východního Středomoří – informační příručka. Má tak vzniknout příručka, v níž
budou popsány veškeré možnosti, jak mohou země jižního a východního Středomoří využívat fondy
a programy EU, s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých zemí. Shromáždění ARLEM chce touto
studií vytvořit praktickou příručku pro místní a regionální orgány v jižním a východním Středomoří.
Na plenárním zasedání v Bari (30. ledna 2012) byla rozdána příručka o projektech rozvojové
spolupráce ve vodohospodářském odvětví ve Středomoří10. Tento dokument se pragmatickým
způsobem zabývá informacemi, jež místní a regionální orgány potřebují při hledání nových zdrojů
financování a dostupných možností na úrovni EU v oblasti vodohospodářství. Jedná se o nedlouhou
příručku s otázkami a odpověďmi, která stručně a jednoduchým jazykem popisuje, jak mohou místní
10
Všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na internetové stránce shromáždění ARLEM www.cor.europa.eu/arlem.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-8a regionální orgány nalézt informace o možnostech financování ve vodohospodářském odvětví ve
Středomoří.
Sekretariát shromáždění ARLEM začal vydávat elektronický zpravodaj, který má členy a příznivce
tohoto shromáždění informovat o jeho činnostech a aktivitách realizovaných v rámci evropskostředomořských politik a programů. Členové jsou vybízeni k výměně informací o svých aktivitách
a projektech tak, aby v rámci ARLEM vznikla opravdová síť transregionální spolupráce. Doposud již
byly zveřejněny dva elektronické zpravodaje s informacemi o činnosti shromáždění ARLEM
a o výzvách Evropské komise k předkládání návrhů, jež jsou k dispozici pro místní a regionální
orgány a konkrétní projekty.
Během plenárního zasedání v Bari byl členům shromáždění ARLEM představen portál
decentralizované spolupráce11. Tento portál byl vytvořen s cílem pomoci při navazování partnerství
mezi místními a regionálními orgány a podat přehled o existující decentralizované spolupráci.
Členové shromáždění ARLEM zde mohou uvést, na jaké spolupráci se podílejí, a mohou tohoto
nástroje využívat k navazování nových partnerství. Má tak vzniknout skutečná databáze, která může
dodat nové perspektivy pro konkrétní spolupráci mezi místními a regionálními orgány ve Středomoří.
2.
CÍLE SHROMÁŽDĚNÍ ARLEM NA FUNKČNÍ OBDOBÍ 2012–2015
Tento nový mandát spadá do období, které je pro všechny tři břehy Středozemního moře velmi
pohnuté. Partnerské země na severním břehu se nacházejí v hospodářském útlumu, roste v nich
nezaměstnanost a přísná rozpočtová omezení snižují jejich akceschopnost. Tato situace postihuje
obzvláště místní a regionální orgány, jež požadují, aby byl v budoucím víceletém finančním rámci
k dispozici takový evropský rozpočet, který podpoří politiku soudržnosti jakožto investiční nástroj
s cílem zvýšit trvale konkurenceschopnost a přispět ke snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony
a k lepšímu využívání zdrojů EU.
Partnerské země na jihu a východě sice mají vyšší míru růstu, ale potýkají se zas s chronickou
nezaměstnaností, která ovlivňuje perspektivy hospodářského a sociálního rozvoje. V důsledku
hospodářské a sociální situace, již ještě zhoršily územní rozdíly, zatoužilo obyvatelstvo některých
zemí na jižním břehu po změně. V současnosti probíhá řada ústavních reforem směřujících k větší
demokratizaci, jež jsou v některých případech doprovázeny větším zapojením do politického života na
místní a regionální úrovni, k čemuž napomáhá nová evropská politika sousedství.
Určitě to bude trvat pár let, než se toto přechodné období vytříbí. Shromáždění ARLEM by se touto
problematikou mělo zabývat a mělo by ji považovat za prioritu na několik nadcházejících let. Závazek
shromáždění ARLEM vůči jeho středomořským členům by se měl projevit tím, že toto shromáždění
výrazně přispěje k vytvoření příznivých podmínek pro úspěšnost transformace, která by se měla
posuzovat podle pozitivních výsledků v oblasti správy, spolupráce a územního rozvoje.
11
www.cor.europa.eu/portal.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
-9-
Pro shromáždění ARLEM je důležité vyřešit tyto tři hlavní otázky: zmenšení rozdílů mezi územními
celky, podpora územního rozvoje, který vytváří růst a pracovní místa v regionech, a podpora
respektování zásady subsidiarity a budování institucionální kapacity pro správu struktur pro místní
veřejné služby a prostředků na spolupráci. Spolupráce nejen s místními a regionálními orgány, ale
i s občanskou společností umožnila shromáždění ARLEM rozsáhlejší interakci. Podpořil se tak nárůst
konkrétních projektů partnerství a stávající či budoucí programy financování.
2.1
Upevnění dynamiky decentralizace a regionalizace ve Středomoří
Změny v některých zemích jižního Středomoří, jež vzešly ze silné touhy lidu po demokratizaci,
mohou poskytnout nové příležitosti pro nastolení demokracie na všech úrovních. Ústavní reformy, jež
byly zahájeny v řadě zemí, např. v Tunisku, Maroku či Egyptě, musejí napomoci k postupnému
vytvoření územní demokracie založené na legislativním rámci, v němž jsou uznávány demokratické
zásady, normy a hodnoty a který umožňuje přenesení pravomocí z ústřední úrovně na úroveň
regionální a místní, aby byla zaručena řádná správa věcí veřejných, a mohlo se tak reagovat na
problémy a zvláštnosti jednotlivých oblastí.
Decentralizační procesy musejí být doprovázeny zvyšováním administrativní, finanční
a institucionální kapacity místních a regionálních orgánů a prosazováním zásady subsidiarity díky
tomu, že bude posilována účinnost a řádná správa věcí veřejných.
V Maroku byla v červenci 2011 schválena referendem rozsáhlá ústavní reforma. Počítá s omezeným
převodem pravomocí a s decentralizací systému přidělování zdrojů, což je v souladu s doporučeními,
jež vyslovil poradní výbor pro regionalizaci. V současnosti existuje 12 regionů. Nová ústava plánuje
převod pravomocí a zdrojů z centra do regionů, přičemž pravomoci se převedou na přímo volené
regionální rady, které si vybrali voliči, a nikoli na regionální zástupce výkonné moci (wali). Vzhledem
k procesu reforem, který byl v Maroku zahájen, a zejména k tomu, že byly nastoleny podmínky nutné
k tomu, aby regionalizace postoupila kupředu, shromáždění ARLEM vítá návrh zákona, který by měl
být základem pro nové územní uspořádání.
V Tunisku se sice celková hospodářská situace v posledních letech zlepšila, avšak regionální
nerovnosti se vyostřily. Na severu, severozápadě a ve středovýchodní části došlo k silnému růstu
a také ke snížení chudoby díky cestovnímu ruchu, činnosti v pobřežních vodách a vysokým veřejným
investicím. Naproti tomu na jihu a ve středozápadní části této země je snižování chudoby mnohem
pomalejší a regiony ve vnitrozemí vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti. Základním prvkem nové
ústavy by měl být obnovený rámec pro decentralizaci, který by ujasnil pravomoci a zdroje
subnárodních úrovní správy a současně zaručil snížení regionálních rozdílů. V této perspektivě byla
v listopadu 2011 pod záštitou ministerstva pro regionální rozvoj zveřejněna bílá kniha o regionálním
rozvoji, která obsahuje padesátku návrhů orientovaných na to, jak uvést do pohybu dynamiku
postupného odstraňování regionálních rozdílů a vyvážený rozvoj. Pokud jde o proces transformace
v Tunisku, měla by připravovaná nová ústava zahrnovat zásady místní autonomie a mechanismy pro
posílení pravomocí a finanční autonomie, aby byl zaručen integrovaný rozvoj.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 10 -
Co se týče Egypta, bylo by vhodné, aby nová ústava posílila decentralizaci a fiskální decentralizaci,
a přispěla tak ke zlepšení efektivity poskytovaných základních služeb a rovněž místní demokracie
a politické odpovědnosti. Vítáme tudíž plánované vylepšení systému místní správy a zejména správní
členění státu.
Jádrem naší činnosti bude podpora založená na politickém dialogu a výměně poznatků a zkušeností,
přičemž se budeme opírat o vnitrostátní orgány příslušných zemí, evropské instituce a Unii pro
Středomoří. V této souvislosti budou v popředí zájmu vztahy s Kongresem místních a regionálních
orgánů Rady Evropy12, který má ve shromáždění ARLEM status pozorovatele, a plné využití
potenciálu nové politiky sousedství.
Výbor regionů pak k politické činnosti shromáždění ARLEM přispěje zhodnocením postupu
decentralizace a regionalizace, jež bude vycházet především z jeho pravidelně vydávaných stanovisek
a ze studie o rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií, členskými státy a místními a regionálními
orgány, do níž byly zahrnuty i kandidátské země a potenciální kandidátské země13. Zapojení VR do
činnosti Benátské komise Rady Evropy, která podporuje určité ústavní procesy započaté v jižním
Středomoří, navíc napomáhá k tomu, aby byly v budoucích ústavách zakotveny zásady subsidiarity,
proporcionality a blízkosti.
Budovat udržitelnou demokracii znamená rovněž zajistit rovnost žen a mužů a zvýšit zapojení žen do
politického a hospodářského života. V některých zemích se právní předpisy, jejichž cílem bylo zajistit
vyváženější složení parlamentu, v praxi setkaly s odporem, a neměly tudíž kýžený efekt. Místní
a regionální orgány hrají klíčovou úlohu ve sbližování občanů a institucí tím, že propagují kulturu
politické účasti na místní úrovni a zajišťují zohledňování místních potřeb v politických rozhodnutích.
2.2
Zajištění teritorializace odvětvových politik Unie pro Středomoří
Územní rozměr je nezbytný pro splnění potřeby účinné správy veřejných služeb a překonání
hospodářských potíží, které zhoršuje nestabilní situace. K posílení územního rozměru je třeba uvážit
několik klíčových prvků, jako je udržitelnost, soudržnost a řádná správa věcí veřejných, a současně
přihlédnout také k demokratizaci a rozvoj institucionálních kapacit. Tento přístup bude jedním
z východisek při určování ročních priorit činnosti shromáždění ARLEM, jež budou věnovány dvěma
hlavním výzvám pro tento region – hospodářskému a územnímu rozvoji a environmentální
udržitelnosti14.
12
13
14
Usnesení 342/2012 a 343/2012 Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy.
www.cor.europa.eu.
Členové budou vycházet z prací, které shromáždění ARLEM vykonalo od svého založení, zejména v rámci činnosti svých
komisí. Jde o následující zprávy (tyto zprávy jsou k dispozici na internetových stránkách ARLEM www.cor.europa.eu/arlem):
•
Zpráva o vztahu mezi desertifikací a klimatickými změnami ve Středomoří (zpravodaj: Nichi Vendola (Apulie/IT))
(CdR 418/2011 fin)
•
Zpráva o podpoře obnovitelné energie (zpravodaj: Michel Lebrun (Valonsko/BE)) (CdR 295/2011 fin)
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 11 -
O vyzrálosti a ambicích tohoto shromáždění svědčí to, že byl v roce 2012 vypracován vůbec první
roční pracovní program, v němž byly stanoveny priority jeho činnosti a naplánovány aktivity
a spolupráce s ostatními institucemi a organizacemi. Tento dokument byl přizpůsoben pracovnímu
programu Unie pro Středomoří na rok 2012. S ohledem na pracovní program Unie pro Středomoří
byly některé činnosti shromáždění ARLEM naplánovány tak, aby byly sladěny s příslušnými
schůzemi (ministerská setkání, konference na vysoké úrovni, skupiny expertů) s cílem posílit
spolupráci mezi oběma organizacemi.
Vzhledem k tomu je velmi žádoucí posílit součinnost mezi jednotlivými odbornými útvary
sekretariátu Unie pro Středomoří a oběma komisemi shromáždění ARLEM. Mandát sekretariátu Unie
pro Středomoří a spolupráce shromáždění ARLEM s různými evropskými institucemi skýtají slibné
možnosti pro postupné zvýšení zapojení místních a regionálních orgánů do operační strategie Unie
pro Středomoří a do jejích programů financování.
Prioritou pracovních programů Unie pro Středomoří na roky 2012 a 2013 je docílit konkrétních
výsledků prostřednictvím stěžejních projektů v rámci jejích předpisy. Aby Unie pro Středomoří
dostála svému mandátu, vytvořila si proces prověřování a analyzování projektů a pracuje také na
přípravě strategie a operačního plánu s cílem získat finanční prostředky. Strategie získávání
finančních prostředků spočívá v sestavování sítě financujících subjektů a dárců, kteří by mohli
finančně podpořit projekty Unie pro Středomoří, a v podpoře vytváření nových systémů financování
pro projekty Unie pro Středomoří. Unie pro Středomoří vytváří projekty v pěti různých oblastech, jež
mají pro tento region značný význam – rozvoj podnikání a koordinace financování; doprava a rozvoj
měst; energetika; životní prostředí a vodohospodářství; vysokoškolské vzdělávání a výzkum; sociální
a občanské záležitosti.
Shromáždění ARLEM by mělo také mobilizovat svou schopnost jednat a navrhovat opatření s cílem
dodat odvětvovým prioritám Unie pro Středomoří územní rozměr. Kromě toho zajistí, aby byli do
výběru a realizace konkrétních projektů Unie pro Středomoří zapojeni regionální a místní aktéři,
zejména v případech, kdy mají dotyčné projekty jasný územní dopad.
a)
Hospodářský, sociální a územní rozvoj
Hlavním cílem tohoto funkčního období bude umožnit voleným zástupcům ze tří břehů
Středozemního moře, aby spolupracovali na zdolávání současných problémů, jež zhoršuje krize
v Evropské unii a transformace probíhající v některých zemích, na základě řádného posouzení
hospodářských a sociálních perspektiv ve Středomoří.
•
Zpráva o úloze malých a středních podniků (zpravodaj: Fathallah Oualalou (Rabat/MA)) (CdR 378/2011 fin)
•
Zpráva o zachování a posílení kulturního dědictví (zpravodaj: Asim Güzelbey (Gaziantep/TR)) (CdR 386/2011 fin)
•
Zpráva o městském rozvoji ve Středomoří (zpravodaj: Khalid Al-Hnaifat (Tafilah/JO)) (CdR 62/2011 fin)
•
Zpráva o vodohospodářství ve Středomoří (zpravodaj: Ramón Luis Valcárcel Siso (Murcie/ES)) (CdR 61/2011 fin).
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 12 Hospodářská recese v evropských zemích způsobila prudký pokles zahraniční poptávky
a mezinárodních finančních toků (převody od občanů žijících v jiných zemích, zahraniční obchod,
přímé zahraniční investice). Tento otřes vedl k průměrnému zpomalení růstu o 2 až 2,5 % a zasáhl trh
práce a veřejné finance (s průměrným schodkem ve výši 7 % HDP15). I arabské jaro mělo dopad na
hospodářství. Značné kolísání cen potravin v posledních letech ovlivnilo HDP jednotlivých zemí
a přivedlo konkrétně nejchudší obyvatelstvo do ještě těžší situace, neboť tito lidé převážnou část
svých příjmů utratí za potraviny.
Příznivé podmínky pro podnikání, vysoká míra gramotnosti a všeobecné vzdělanosti, dostupnost
bydlení, péče o děti a veřejná doprava nejsou vždy samozřejmostí. Místní orgány by v tomto ohledu
mohly podstatnou měrou přispět k dosažení hospodářského a sociálního pokroku, pokud jim budou
poskytnuty potřebné prostředky. Shromáždění ARLEM si navíc dobře uvědomuje situaci v oblasti
nezaměstnanosti ve středomořských zemích, a proto uvítalo středomořskou iniciativu pro pracovní
příležitosti. Tento akční program Unie pro Středomoří, který je zaměřen na nezaměstnanost na místní
a celostátní úrovni a spojuje tři odvětví – vzdělávání a odbornou přípravu podnikatelů,
zprostředkovávání zaměstnání a infrastrukturu na podporu podnikání – bude jádrem činnosti
shromáždění ARLEM v příštích několika letech16.
Shromáždění ARLEM doporučilo přijmout středomořskou městskou strategii, upřesnit schéma
územního plánování pro celou oblast kolem Středozemního moře a vytvořit středomořskou městskou
agenturu, což je úkol, jehož by se prozatím mohl ujmout sekretariát Unie pro Středomoří. Obzvláště
vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány nemají stejný přístup ke zdrojům pro provádění
veřejných politik, by se měla věnovat pozornost ostatním faktorům jejich rozvoje, jako je snížení
oblastních rozdílů, podnícení územního rozvoje jako hybné síly růstu a zřízení organizačních struktur
místních veřejných služeb pro občany. Městská správa se stala dalším významným aspektem řádné
místní správy a udržitelných měst. Současně je třeba podporovat vyvážený přístup k otázkám rozvoje
měst s přihlédnutím k celkovému územnímu rozvoji a úloze místních a regionálních orgánů ve
venkovských oblastech a menších městech oproti větším městům.
b)
Environmentální udržitelnost
V rámci odvětvové spolupráce ve prospěch místních a regionálních orgánů budou jednou z priorit
tohoto funkčního období politiky, jejichž cílem je zamezit zhoršování životního prostředí
a podporovat udržitelné využívání zdrojů. Budou zaměřeny na výzvy spojené s neúměrným čerpáním
zdrojů, s přechodem partnerských zemí na nízkouhlíkové modely rozvoje, zejména v oblasti
energetické a dopravní politiky, s udržitelnou koncepcí měst a také se zvláštní situací venkovských
oblastí, což jsou otázky spadající do působnosti komise SUDEV.
15
16
http://www.eib.org/attachments/country/femip_study_femise_en.pdf.
Pracovní program na roky 2012 a 2013, sekretariát Unie pro Středomoří, www.ufmsecretariat.org.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 13 Pokud jde o obnovitelné zdroje energie ve Středomoří, zdůraznilo shromáždění ARLEM význam
víceúrovňového a na více aktérů orientovaného přístupu, který spojuje různé zainteresované strany
a organizace za účelem vymezení inkluzivních strategií a výměny zkušeností a poznatků. Upozornilo
především na to, že je třeba spolupracovat s Evropskou komisí na rozšíření Paktu starostů a primátorů
na jižní Středomoří.
O vodohospodářství a desertifikaci pojednávají zprávy komise SUDEV, která v nich navrhla společný
politický postup a strategii pro tento region s přihlédnutím k úloze místních a regionálních orgánů při
identifikaci a provádění opatření k řešení otázky desertifikace. Tyto zprávy se zabývají také problémy
souvisejícími s potřebou vody a desertifikací a nedostatkem vody v polopouštních oblastech
Středomoří, přičemž zvláštní důraz je kladen na Murcijské prohlášení, které bylo přijato v listopadu
2011 na schůzi v Campus Mare Nostrum. Shromáždění ARLEM pravidelně monitoruje provádění
doporučení, které uvedlo ve své zprávě o místním vodohospodářství přijaté v roce 2011.
Na celosvětovém fóru solidarity v oblasti vodohospodářství, které proběhlo ve dnech 9. a 10. října
2012 v marockém městě Oujda, jednala řada subjektů, mezi nimiž byli mj. Rozvojový program OSN,
Unie pro Středomoří, shromáždění ARLEM a Středomořský ústav pro vodohospodářství, o tom, jaké
decentralizované mechanismy solidarity a regionální spolupráce jsou zapotřebí k tomu, aby se právo
na přístup k vodě a hygienickým zařízením stalo ve Středomoří skutečností.
V konečných závěrech účastníci fóra konstatovali, že se místní a regionální orgány ze tří břehů
Středozemního moře, jež shromáždění ARLEM zastupuje, jasně vyslovily pro středomořskou strategii
pro vodu, do níž budou zapojeny všechny úrovně správy (mezinárodní, celostátní, regionální
a místní), a zavázaly se vytvořit, zavést a ve větším měřítku šířit decentralizované a inovační
mechanismy solidarity pro zajištění všeobecného přístupu k pitné vodě a hygienickým zařízením ve
Středomoří.
2.3
Přispění k makroregionální
středomořskou oblast
strategii
a k politice
soudržnosti
pro
evropsko-
V důsledku demografického vývoje a společenských a hospodářských změn, jimiž se středomořská
oblast vyznačuje, roste vědomí, že je nezbytné nalézt novou rovnováhu a soustředit veřejnou činnost
na všech úrovních na města a územní oblasti. Shromáždění ARLEM by tudíž mělo zaujímat výsadní
místo v diskusi o makroregionální strategii a přípravě politiky soudržnosti pro evropskostředomořskou oblast.
Toto období má vskutku zásadní význam pro zavedení integrované strategie pro Středomoří, která
bude vycházet ze zásad politiky soudržnosti Evropské unie v rámci víceletého plánu na období 2014–
2020 a nového nástroje politiky sousedství.
V tomto ohledu je vypracování strategií regionálního rozvoje prvním krokem k utváření politiky
konvergence pro země jižního Středomoří. Aby se zamezilo rozptýlenosti a roztříštěnosti činností,
které byly zahájeny v rámci politiky sousedství a jsou často výsledkem mezivládních jednání, je totiž
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 14 nezbytné uplatnit postup územního plánování, a to především prostřednictvím vnitrostátních akčních
plánů, jež budou hrát v nové struktuře evropské politiky sousedství hlavní roli, ale také plně využít
potenciálu meziregionální a přeshraniční složky.
Je tedy nezbytné, aby bylo při přípravě příštího programu zahájeno testování programu regionálního
rozvoje, přičemž by se mělo posoudit, jaké postupy a nástroje lze převzít z vnitroevropské politiky
soudržnosti.
Mobilizace těchto prostředků a potřebných nástrojů vyžaduje hodně času na přípravu, jíž by se
shromáždění ARLEM mělo přednostně věnovat s cílem vymezit náplň tohoto úkolu, v němž jde
především o to vyvinout mimořádné úsilí o posílení institucionálních kapacit místních a regionálních
subjektů.
V tomto směru je třeba vyzdvihnout obzvláště dynamiku rozvoje územních celků, strategie rozvoje
měst a venkovských oblastí a nástroje přeshraniční spolupráce (např. evropské seskupení pro územní
spolupráci).
Evropský nástroj sousedství a partnerství dal například vzniknout programu přeshraniční spolupráce
pod názvem Středomořská mořská oblast, který se řídí vzorem strukturálních fondů založených na
spolufinancování, partnerství a víceletém plánování. Tento program financovaný z EFRR přinesl
dynamiku, v níž by se mělo pokračovat a na niž by se měl klást důraz v příštím víceletém plánu na
období 2014–202017.
Shromáždění ARLEM vždy vyzývalo k vypracování inovační politiky soudržnosti pro evropskostředomořskou oblast. Podpora přístupu místních a regionálních orgánů k financování v rámci
evropské politiky sousedství, rozšíření Paktu starostů a primátorů na města a regiony v jižním
Středomoří a posílení územní spolupráce ve strategických oblastech, jako jsou např. udržitelnost
a energetické infrastruktury – to vše jsou opatření, která mohou pro tuto politiku připravit půdu.
Lepší regionální integrací by se zvýšil HDP jižních zemí a podpořil růst celého evropskostředomořského regionu. Při projednávání výzev, jimž tento region čelí, a budoucnosti Unie pro
18
Středomoří často zaznívá návrh vytvořit středomořský makroregion . Mezi zeměmi kolem
Středozemního moře vskutku existuje značná vzájemná propojenost v oblasti zemědělství, životního
prostředí, sociálních věcí, dopravy a energetiky. Mnohé zainteresované strany doufají, že jim
makroregionální přístup pomůže nalézt řešení problémů tohoto regionu, které se obtížně překonávají
17
18
Připomeňme, že programy MED PACT a CIUDAD, jež jsou součástí programu „Kulturní, sociální a lidský rozměr“ nástroje
sousedství, se týkají místních a regionálních orgánů.
Evropská komise definovala makroregion jako oblast zahrnující území složené z několika různých zemí či regionů sdružených
podle jednoho nebo více společných znaků či výzev zeměpisného, kulturního, hospodářského či jiného charakteru. Koncepce
makroregionů v EU je založena na třech NE – NE novým předpisům, NE novým institucím, NE dodatečným finančním
prostředkům. Cílem je zlepšit správu věcí veřejných a nalézt řešení pro společné problémy. Hranice makroregionů jsou flexibilní
a řídí se jak zeměpisnými, tak funkčními aspekty. Zahrnují tedy zeměpisné oblasti, ale mohou se měnit v závislosti na funkčních
požadavcích a jednotlivých oblastech politiky.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 15 tradiční cestou mezivládní spolupráce. Panuje obzvláště názor, že by si středomořský makroregion
dokázal poradit s otázkou roztříštěnosti jednotlivých nástrojů a programů financování ve Středomoří
a zlepšit jejich koordinaci a doplňkovost. Někteří mimoto doufají, že by makroregionální strategie
mohla vdechnout nový život do Unie pro Středomoří tím, že by lépe zapojila různé aktéry,
zefektivnila stávající programy a poskytla víceúrovňový rámec pro plánování, přípravu a provádění
projektů.
Shromáždění ARLEM je si však rovněž vědomo toho, že Středomoří, které momentálně pokrývá Unie
pro Středomoří a které čítá 43 zemí, je rozsáhlou a složitou oblastí. Působí zde již řada subjektů
a institucí, a z tohoto důvodu má řádná koordinace podstatný význam, zejména koordinace s Unií pro
Středomoří a EU.
Zkušenosti z prvních let existence makroregionů ukázaly, že integrovaný přístup této koncepce vede
k užší a lepší koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy a zainteresovanými stranami, jež
všechny usilují o dosažení společných cílů, a umožňuje přeshraniční spolupráci. Díky tomu by se daly
překonat obtíže a patové situace spojené s tradiční spoluprací a politickými nástroji. Současně panují
určité obavy, že by tyto strategie mohly ztratit celistvost kvůli množství zapojených aktérů, a někteří
poukazují na nedostatek lidských zdrojů pro výkon administrativních úkolů. V důsledku toho padl
také návrh, aby byly makroregionální strategie těsněji provázány s ostatními politikami EU s cílem
zajistit jejich větší integrovanost19.
Co se týče místního a regionálního rozměru makroregionů, zkušenosti se strategií pro oblast
Baltského moře ukázaly, že místní a regionální orgány hrají významnou úlohu a jsou důležitými
aktéry v makroregionálních strategiích. Doplňují spolupráci a mohou se podělit o rozsáhlé zkušenosti.
Pokud jde o evropsko-středomořskou spolupráci, mají místní a regionální orgány také značné
zkušenosti s nadnárodní spoluprací a disponují četnými technickými poznatky.
Výbor regionů se domnívá, že euroregiony dodávají politice sousedství důležité zkušenosti. V případě
středoevropských zemí se staly užitečným nástrojem během procesu přistoupení a od jejich vstupu do
Evropské unie jim napomáhají upravovat vztahy se třetími zeměmi sousedícími s EU. Dále má za to,
že zvláštnost jižní hranice EU, jež je námořní hranicí, by neměla být považována za překážku bránící
vytváření euroregionů. Je třeba zdůraznit význam iniciativ pro vznik euroregionů, jako je
např. Andalusia-Gibraltar-Morocco, Notio Egeo-Turkey, Vorio Egeo-Turkey a Polis-TrakiaKent,
třebaže je jejich vytváření teprve v počáteční fázi20.
19
20
Evropský parlament podporuje zavedení makroregionální strategie pro oblast Středozemního moře a vyzývá k uplatňování
inkluzivního přístupu, který by umožnil zapojení celostátních, regionálních a místních orgánů, regionálních organizací,
finančních institucí a nevládních organizací (PE 448.006 V 001). EHSV nedávno rovněž upozornil na možnosti makroregionální
politiky ve Středomoří (ECO/332).
Stanovisko VR Přezkum evropské politiky sousedství (CdR 198/2011 fin).
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 16 Zejména se doporučuje, aby jižní euroregiony měly partnery v jiných částech kontinentu a aby byly
navazovány obzvláště vztahy mezi euroregiony ležícími u jižní hranice EU a euroregiony ve střední
a severní Evropě hraničící s východní Evropou. Evropská politika sousedství by se neměla dělit na
izolované směry a regionální politika EU by tomu měla zabraňovat. Evropské seskupení pro územní
spolupráci (ESÚS) se zdá být vhodným nástrojem pro posílení soudržnosti a koordinace tím, že bude
racionalizovat rozdělení finančních prostředků a propagovat úlohu místních a regionálních orgánů na
základě zásad víceúrovňové správy věcí veřejných a za širší účasti organizací občanské společnosti.
Pokud jde o střední část Středozemního moře, potvrdila Evropská rada na svém zasedání ve dnech
13. a 14. prosince 2012 své přání, aby Evropská komise do konce roku 2014 předložila novou strategii
Evropské unie pro jadransko-jónský region, k čemuž vyzval i Výbor regionů21.
3.
DOPORUČENÍ A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
3.1
Politická doporučení
Potvrzujeme své odhodlání a přesvědčení o tom, že:
1.
EU musí být i nadále hlavním strategickým partnerem zemí v jižním a východním Středomoří
a musí být tudíž schopna pomoci těmto zemím, aby si do budoucna vytyčily jasnou cestu
hospodářského vývoje a položily základ pro lepší správu věcí veřejných, při respektování
jejich vlastní svrchovanosti. Vyjadřujeme proto nesmírný respekt národům jižního
Středomoří, jež se domáhají demokracie, politického pluralismu, základních svobod
a dodržování lidských práv, a odsuzujeme všechny formy násilí a porušování lidských práv;
2.
města a regiony mohou významnou měrou přispět k vytváření evropsko-středomořského
společenství, které bylo zahájeno díky barcelonskému prohlášení, dohodám o přidružení,
evropské politice sousedství, akčním plánům a Unii pro Středomoří. Toto společenství má být
založeno na atmosféře vzájemné důvěry, jež umožní překonat minulé i současné konflikty
a položit základ pro užší spolupráci mezi našimi národy, a to při neustálém respektování
jejich hodnot a cítění. Jsme přesvědčeni o tom, že decentralizovaná spolupráce a diplomacie
měst mají zásadní význam pro proces stabilizace a demokratizace zemí procházejících
transformací;
3.
v rámci evropsko-středomořského partnerství je třeba vynaložit značné prostředky na podporu
demokracie a územního rozvoje, a napomoci tak procesům decentralizace a regionalizace, jež
v současnosti probíhají v řadě zemí jižního Středomoří. Nechceme v tomto směru prosazovat
nějaký konkrétní model, neboť ani v Evropské unii neexistuje jednotný model decentralizace.
Naším cílem je spíše propagovat kulturu víceúrovňové správy založenou na univerzálních
hodnotách, jako je právní stát, demokracie a dodržování základních práv;
21
Stanovisko VR Územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadransko-jónského makroregionu (CdR 168/2011 fin).
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 17 -
4.
probíhající reformy nabízejí možnost, jak posílit města a regiony, a to jak politicky, tak
i finančně, a tuto dynamiku je třeba využít. Jsme odhodláni usilovat o institucionální posílení
regionů a místních orgánů, o uplatňování zásady subsidiarity a víceúrovňové správy ve
Středomoří, o upevnění dovedností ve veřejné správě a o zajištění dostatečných zdrojů
a dostatečné míry autonomie, aby tyto orgány mohly provádět veřejné politiky ve své
působnosti;
5.
funkční spolupráce je jedním z prioritních způsobů, jak nastolit skutečnou územní správu.
V tomto ohledu hodláme přispět k vytvoření začleňujícího a makroregionálního přístupu,
v jehož rámci budou plně zapojeny místní a regionální orgány, a také k zavedení politiky
soudržnosti, která bude přizpůsobena zvláštnostem tohoto regionu a bude usnadňovat
spolupráci jih-jih podporovanou zejména finančními prostředky z evropské politiky
sousedství;
6.
je třeba podporovat hospodářskou integraci při současném respektování výsad jednotlivých
zemí. Potenciál hospodářské integrace v jižním Středomoří má podstatný význam pro
všechny tři břehy Středozemního moře, poněvadž může přispět ke vzniku nových pracovních
míst. Z tohoto hlediska se domníváme, že se evropsko-středomořská spolupráce musí zaměřit
na lidský kapitál, vzdělávání a odbornou přípravu, jež jsou jediným prostředkem schopným
zabránit riziku destabilizace sociální situace, o němž se často hovoří v analýzách objektivního
vývoje v této části světa;
7.
naprostou prioritu má zavedení nového typu partnerství mezi evropsko-středomořskými
místními a regionálními orgány a evropskými a mezinárodními přispěvateli a investory, aby
byl zaručen trvalý a vyvážený územní rozvoj. Vyzýváme tudíž finanční instituce, jako jsou
Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby své
investice zaměřily na místní potřeby, zejména na podporu zaměstnanosti, přístupu
k základním službám a financování projektů v oblasti infrastruktury.
3.2
Očekávané výsledky v roce 2013
A)
Podpora stávajících procesů decentralizace, především jejich zakotvením v ústavních
postupech pro docílení teritorializace odvětvových politik Unie pro Středomoří
Přechod k demokratickému zřízení, který probíhá v několika zemích tohoto regionu, představuje
rovněž potenciální příležitost pro místní a regionální demokracii. Za účelem posílení základů
udržitelné demokracie, což je cíl číslo jedna nové politiky sousedství Evropské unie, byla uznána
klíčová úloha místních a regionálních orgánů v propagování kultury politické účasti.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 18 Pro shromáždění ARLEM se základy demokracie nacházejí hlavně na místní a regionální úrovni.
Místní a regionální orgány mají k občanům blíže než jakékoliv jiné veřejné instituce, což se projevuje
účinnějším, spravedlivějším a odpovědnějším poskytováním základních služeb a budováním
demokratických institucí a efektivní správy.
Shromáždění ARLEM musí být s to tento proces podporovat a reagovat na konkrétní potřeby
jednotlivých partnerských zemí, co se týče technických a politických poznatků a diskusí. Díky
strukturovanému vztahu VR s Benátskou komisí a Kongresem místních a regionálních orgánů Rady
Evropy by se shromáždění ARLEM mohlo podílet na činnosti celoevropských orgánů směřující
k postupnému nastolení demokracie blízké občanům22.
B)
Posílení institucionální kapacity místních a regionálních orgánů při řízení veřejných
politik s cílem zajistit teritorializaci priorit Unie pro Středomoří pro jednotlivá odvětví
Jakákoliv podpora strategie územního rozvoje vyžaduje investice do budování institucionální
kapacity, přičemž dodatečným cílem je zvýšit dopad opatření EU. Reformy veřejného sektoru, které
přinesl proces decentralizace a regionalizace, mají řadu různých politických, správních a fiskálních
aspektů, a musí být tedy doprovázeny mechanismem k posílení kapacity veřejných struktur, jež mají
na starosti jejich provádění.
Obecným cílem tohoto pilotního projektu, jehož prezentace proběhne na sekretariátu v Barceloně,
bude posílit dovednosti a kapacity místních a regionálních institucí a jejich zaměstnanců ve veřejných
službách a veřejné správě. Projekt bude určen voleným úředníkům a orgánům veřejné správy. Během
této fáze bude zaveden v omezeném počtu měst a územních celků ve Středomoří a bude založen na
partnerství, výměně zkušeností a procesech a politikách pro dosažení vzájemného porozumění
a předávání know-how.
Shromáždění ARLEM bude proto od roku 2013 využívat své vlastní zdroje k vypracování iniciativy,
jejímž cílem bude podpořit veřejnou správu na místní a regionální úrovni tím, že se usnadní předávání
osvědčených postupů a zkušeností v oblasti místní a regionální správy s cílem zajistit potřebné
budování institucí. Tato iniciativa bude předložena Unii pro Středomoří a bude jí schválena. Tento
projekt bude vycházet z hlavních směrů nové politiky sousedství a bude připraven v koordinaci se
stávajícími iniciativami a v partnerství se zainteresovanými stranami v této oblasti.
22
V lednu 2012 podepsaly EU a Rada Evropy společný program, na který bylo vyčleněno 4,8 milionu eur a jenž má partnerským
zemím umožnit využití odborných znalostí Rady Evropy v mnoha různých oblastech (např. v oblasti ústavních reforem, voleb,
boje proti korupci a reformy soudnictví).
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 19 C)
Zavedení politiky soudržnosti k usnadnění spolupráce jih-jih podporované zejména
finančními prostředky z politiky sousedství Evropské unie
Jde o něco, co shromáždění ARLEM prosazuje již od svého vytvoření, neboť je si vědomo rizika
rostoucího předělu mezi jednotlivými oblastmi v důsledku toho, že v řadě partnerských zemí stále
rychle přibývá regionálních rozdílů. Naše shromáždění bude rovněž muset zaujmout postoj k otázce
úspěšného makroregionálního přístupu pro evropsko-středomořskou oblast, založeného na zásadách
víceúrovňové správy a zaměřeného na docílení potřebné hospodářské integrace, a to především
podporou koordinace jednotlivých programů, nástrojů a investic.
Shromáždění ARLEM se proto chce podílet na spouštění pilotních programů Evropské komise, jež
vycházejí z politiky soudržnosti EU a mají podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost.
Nejprve půjde o programy týkající se Maroka a Tuniska, jež budou předstupněm rozsáhlejší územní
iniciativy v tomto regionu.
Tyto tři strategické priority by měly být trojím základem činnosti shromáždění ARLEM v tomto
funkčním období a měly by být dále podpořeny upevněním vztahů s klíčovými institucemi a orgány,
díky čemuž bude mít ARLEM jakožto politické shromáždění stále větší uznání v evropskostředomořském dialogu. Tyto strategické priority se promítnou do konkrétních forem činnosti
naplánovaných v ročním pracovním programu, který nyní strukturuje naše aktivity.
Pro zvýšení dopadu činnosti shromáždění ARLEM budou mít zásadní význam zintenzivnění
politických diskusí mezi jeho členy a reprezentativnost místních a regionálních volených zástupců ze
všech tří břehů Středozemního moře, což z tohoto politického shromáždění činí jedinečné fórum
v tomto rozhodujícím období pro evropsko-středomořské vztahy.
*
*
CDR12524-2012_00_01_TRA_
*
.../...
- 20 PŘÍLOHA 1:
A/ Složení shromáždění ARLEM v novém funkčním období od 10. srpna 2012 do roku 2015
Spolupředsedové:
−
−
pan Abd El-Rahman (Gíza/EG)
pan Valcárcel Siso (Murcie/ES)
Členové předsednictva:
Za Evropskou unii23:
− pan Valcárcel Siso, předseda VR (Murcie/ES)
− pan Andersen (Bornholm/DK)
− paní Bresso, první místopředsedkyně VR (Piemont/IT)
− pan Costa, předseda komise CIVEX (Lisabon/PT)
− pan De la Torre Prados (starosta Malagy/ES)
− pan Van den Brande (Vlámsko/BE)
Za středomořské partnerské země:
− pan Abd El-Rahman (guvernér města Gíza/EG)
− pan Boussouf (provincie Constantine/DZ)
− paní El Khiel (Arbaoua/MA)
− pan Hamza (Nouakchott/Mauritánie)
− pan Luka (Skadar/AL)
− pan Toukabri (první delegát guvernorátu Kébili/TN)
Spolupředsedové komise SUDEV:
−
−
pan Al Hayek (Beit Sahour/PS)
pan Vauzelle (Provence-Alpes-Côte d'Azur/FR)
Spolupředsedové komise ECOTER:
−
−
23
pan Bossman (Piran/SL)
pan Savaş (Antakya/TR)
Na základě dohody mezi politickými skupinami VR byla paní Linda Gillham (IE/EA) přizvána k účasti na schůzích
předsednictva coby pozorovatelka.
CDR12524-2012_00_01_TRA_
.../...
- 21 B/ Přehled schůzí shromáždění ARLEM v roce 2012:
•
•
•
•
•
•
•
3. plenární zasedání ARLEM: 30. ledna 2012, Bari, Itálie
7. schůze předsednictva ARLEM: 29. ledna 2012, Bari, Itálie
8. schůze předsednictva ARLEM: 11. června 2012, Rabat, Maroko
4. schůze komise ECOTER: 4. července 2012, Brusel, Belgie
5. schůze komise ECOTER: 19. listopadu 2012, Piran, Slovinsko
9. schůze předsednictva ARLEM: 3. prosince 2012, Brusel, Belgie
4. schůze komise SUDEV: 16. ledna 2013, Brusel, Belgie
*
*
CDR12524-2012_00_01_TRA_
*
.../...
- 22 PŘÍLOHA 2:
LIST OF ARLEM MEMBERS
SURNAME
ANDERSEN
ARNAOUTAKIS
BARO
BLANC
BOSSMAN
BRESSO
COHEN
COSIMI
COSTA
DE LA TORRE PRADOS
GEMESI
GILLHAM
GRIÑÁN MARTÍNEZ
HAKANSSON HARJU
JOSEPH
KISSIOV
KROGMANN
LEBRUN
LE DRIAN
LOUKAIDOU
MACÁRIO CORREIA
MAS GAVARRO
MAVROMMATI
MEANEY
MIFSUD
O'LOUGHLIN
ORTEGA Y ALEMANI
PINTO
ROATTA
ROUILLON
SABBAN
SÉRTÖ RADICS
SPACCA
SWIETALSKI
SZWABSKI
TRIAS
VALCÁRCEL SISO
VAN DEN BRANDE
VAUZELLE
VENDOLA
ZAFEIROPOULOS
CDR12524-2012_00_01_TRA_
European Union GROUP
NAME
CITY, REGION / COUNTRY CODE
Knud
Bornholm / DK
Stavros
Crete / GR
Hervé
Aude / FR
Jacques
Languedoc-Roussillon / FR
Peter
Piran / SI
Mercedes
Piemonte / IT
Michael
Kalkara / MT
Alessandro
Livorno / IT
Antonio
Lisbon/ PT
Francisco
Malaga/ ES
Gyorgy
Gödöllö / HU
Linda
Runnymede/UK
José Antonio
Andalucía / ES
Lotta
Järfälla / SE
Jean-Louis
Bastidonne / FR
Vladimir
Municipal Concilor of Sofia/BG
Martina
Lower Saxony / DE
Michel
Wallonie / BE
Jean-Yves
Bretagne / FR
Eleni
Nicosia / CY
José
Faro/PT
Artur
Cataluña / ES
Louisa
Engomi/CY
Brian
Co. Clare/EI
Malcolm
Pietá / MT
Fiona
Kildare County / IE
Joana
Cataluña / ES
Carlos
Covilhã / PT
Jean
Marseille / FR
Christophe
Coulaines / FR
Michèle
Ile-de-France / FR
István
Uszka / HU
Gian Mario
Marche / IT
Leszek
Stare Bogaczowice / PL
Stanislaw
Gdynia / PL
Xavier
Cataluña / ES
Ramón Luis
Murcia / ES
Luc
Vlaanderen / BE
Michel
Provence-Alpes-Côte d’Azur / FR
Nichi
Puglia / IT
Grigorios
Attica / GR
.../...
- 23 -
MEDITERRANEAN PARTNERS GROUP
SURNAME
ABDALMASIH
ADDOU
AL-HNAIFAT
ALI ABD EL-RAHMAN
BEGTESHI
BENNOUR
BOHBOT
BOUDRA
CHABAT
DJURAGIĆ
EL GHAZAL
EL KHIEL
GOLUBOVIĆ
GÜRÜN
GÜZELBEY
HAMZA
JAKOVČIĆ
KATIČIN
LUKA
Municipalité de Jendouba
Municipalité de Sidi Bouzid
NACER
NAUFAL
OK
OUALALOU
RAIMBERT
SAVAŞ
SELMANOVIĆ
SOW
TOPBAŞ
TOUKABRI
YAHAV
YAICHE
NAME
Hani
Mohamed Kebir
Khalid
Youssef
Eglantina
Karim
Shlomo
Mohamed
Abdelhamid
Mario
Nader Mohamed
Fatna
Vuka
Osman
Asim
Ahmed
Ivan
Danijel
Lorenc
*
*
Hussein
Nouhad
Đsmail
Fathallah
Christian
Lütfü
Erdal
Moussa Demba
Kadir
Riyadh
Yona
Abdelghani
24
CITY, REGION / COUNTRY CODE
Beit Sahour / PS
Alger / DZ
Greater Tafilah / JO
Giza / EG
Durres/ AL
Wilaya d'Alger / DZ
Ma'alot-Tarshiha / IL
Taza-Al Hoceima-Taounate/ MA
Fez / MA
Republika Srpska / BA
Tripoli / LB
Arbaoua / MA
Berane / ME
Muğla / TR
Gaziantep / TR
Nouakchott / MR
Istria / HR
Tkon / HR
Shkodra / AL
Jendouba / TN
Sidi Bouzid / TN
Tizi Rached (Wilaya de Tizi-Ouzou)/ DZ
Kesrouan / LB
Balikesir / TR
Rabat / MA
Monaco / MC
Antakya / TR
Federation of Bosnia and Herzegovina / BA
Kaedi / MR
Istanbul / TR
Kébili / TN
Haifa / IL
Constantine/DZ
_____________
24
*
The nomination of 6 members from 3 countries (Egypt, Jordan and the Palestinian Authority) is in progress. The membership of
our 3 Syrian members is currently suspended.
The Tunisian authorities will shortly nominate members to represent these two seats.
CDR12524-2012_00_01_TRA_