Poetická cesta přes Džbán
Transkript
VÝLETNÍK Poetická cesta přes Džbán V roce 1938 napsal malíř Václav Rabas o svém rodném kraji, že tu poutníka potkává proměna za proměnou. Pojďme se tedy rozhlédnout napříč zdejším krajem, který od východu k západu dělí hřeben Džbánu, a na začátku cesty dejme ještě jednou slovo malíři Václavu Rabasovi: „Bílý jíl nebo šedá sloj splavených kopců a temný samet náplavu dolin střídají se tu v těsném sousedství červenic svahů, vypálených do fantastických odstínů barevné chemie, že namnoze nemáš odvahy k malířským závěrům z rozmaru této proměnlivé hry. Tu, do těch pískovců červenic vsedl si opukový Džbán. Přehlíží celý chmelný kraj spolu s bratrem svým Louštínem, sedícím na druhé straně vrat staré Erfutské stezky, svažující se pod Řevničovem náhle do zeleného klína úzké krušovické doliny, a daleko zahlíží za svítící kopce lubenecké k žlutickému Vladaři a vrchům tepelským.“ Z Krušovic zamíříme k severozápadu, projdeme přes Hředle, o kterých místní rodák, básník-samouk František Chládek (1829-1861) zpíval, že „Pode Žbánem / v požehnaném, / švarném údolí / zříš vesnici / při silnici, / uprostřed polí. / Pohled milý, / přespanilý / poskytuje směs / plotů , stromů, / stodol, domů - / rozkošná to ves!“ a „kam se oči / jen otočí, / kam jen míhne zrak, / vidět všady / samé vnady - / nádheru, zázrak,“ vystoupáme na hřeben Džbánu, „tu luznou pahorkatinu, tu jako brčál zelenou, tu zádumčivými hvozdy porostlou,“ jak napsal rodák z Petrovic, spisovatel Ladislav Benýšek. (1860 – 1941) a půjdeme ke hradu Džbánu, odkud býval krásný výhled, dnes bohužel zakrytý lesem. Připomeňme si jej alespoň popisem Jana Rennera z turistického průvodce, vydaného roku 1908: „Pod sebou vidíme na straně jižní lány polí s bujnou zelení chmelnic, z nichž vynikají zde i onde bílá stavení blízkých i vzdálených osad. Což milejší za jasného počasí jest vyhlídka k severu v bohaté Podlesí! Na obzoru vidíme české Středohoří, jehož vrcholky, rozsazené po rovinaté krajině při Oharce, zdají se nám jako kupy sena na posečené louce. Těžko, přetěžko odpoutati zrak od lepého toho obrázku.“ Cílem naší cesty je nedaleký augustiniánský klášter v Dolním Ročově, který „leží v údolí tichounkém jako by začarován pod tou strmou strání, jež na jih za ním se zelená.“ To jsou slova ze vzpomínky kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského (1849 – 1884) na slavné ročovské poutě. Lepší místo, než ročovskou úžlabinu, si prý augustiniáni nemohli vybrat. „Nikam odtud nevidí, jedině na okolní stráně a do nebe. Mnich také více nepotřebuje,“ píše Třebízský a dodává: „Kdyby ty dvě mohutné báně nade chrámem tě nepřivítaly, staneš-li nejvýše na hřebeni, nevím, odvážil-li bys se vyrušiti posvátný zdejší klid.“ Výletník vznikl ve spolupráci turistického průvodce www.Rakovnicko.info a týdeníku Raport. Text: Roman Hartl, Markéta Polívková. Zpracovala kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka v roce 2006.
Podobné dokumenty
stánout celý článek v PDF
zvykat na nový domov. Všechno napoprvé pochopila. Jen psů se bála a jakmile nějakého spatřila,
utíkala se schovat. „To se ale postupně lepší. Teď
Z Mirandy je dnes šikovný a sebevědomý pes
Nahlédněte do knihy
Římské odrůdy byly mezi 5. a 7. stoletím obohaceny o takzvané hunské odrůdy.
Kočovní Hunové se nikde neusadili natrvalo, ale přesto po nich zůstala trvalá památka. Ze své původní asijské vlasti při...
Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Hněvkovice v roce 2013
Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Na Sádkách 7
České Budějovice 37005
tel.: +420 385 310 262
fax: +420 385 310 248
email: [email protected]
http://www.fishecu.cz/
Stáhnout Prezentaci Marlite
Vápence, mramory a žuly nalezneme všude v Evropě, opuku jenom u nás. Když
vezmeme do ruky opuku, uvědomíme si, že to je kámen tvořící stavby, v nichž
probíhal celý život knížete Václava i většiny p...
07/2011 - Farnost Louny
za údajnou velezradu. Byla vězněna v Rimavské Sobotě, v Brně, v Pardubicích a v Praze na Pankráci. Všechno utrpení snášela s hrdinskou trpělivostí a
s ochotou i zemřít pro Boha a pro dobro církve. ...