Executive summary

Efektivitačeskéhosystémutříděníodpadu
vkontextuEvropskéunie
CETA
Centrumekonomickýchatržníchanalýz
Executivesummary
Teoretickávýchodiska:
•
Nakládánísodpadypředstavujeunikátnílaboratořregulace.Beznadsázky.Jednotnýpolitický
cílosběru,separaciavyužitíobalovýchodpadů,kterýjenastavenýnaúrovniEvropskéunie,
se jednotlivé členské státy snaží plnit prostřednictvím různých regulatorních nástrojů.
Včlenskýchzemíchsetaksetkávámesodlišnýmisystémy,kterédosahujírůznýchvýsledků.
Proto tato problematika poskytuje velký prostor pro porovnání efektivity různých
regulatorníchnástrojůvrůznýchzemích.
•
Negativníexternalitajevýsledkemtakovéhojednání,kdysubjektAgenerujenákladysubjektu
B, avšak subjekt A za to nenese žádnou odpovědnost. Kvůli neexistenci kompenzace je
negativníexternalitaoznačovánajakotržníselhání.Velmičastosesnegativnímiexternalitami
setkáváme v oblasti s dopadem na životní prostředí. K eliminaci negativních externalit
spontánnímvyjednáváním(Coasůvteorém)docházíkvůlinereálnýmpodmínkámvelmizřídka,
protojsoustanovoványpolitickécíleanaplňoványprostřednictvímintervencestátu.
•
Lidskéjednáníjezaloženénasvobodnévůli.Pokudjeněkdeexplicitněstanovenpolitickýcíl
(např.právěvoblastiodpadovéhohospodářství),pohybujemesevoblastisecond-bestřešení,
tedy v oblasti, kdy lidské jednání ovlivňuje regulace a generuje tak nepřirozené motivace
jednotlivýmaktérům.
•
Voblastinakládánísobalovýmiodpadyjeregulacenejčastějizaloženanarozšířenépovinnosti
výrobcůobalů(ExtendedProducerResponsibility–EPR).Právěvýrobcimusízajistitkontrolu
nadcelýmcyklemobalovéhomateriálupoužitéhovrámciobchodníčinnosti,včetněsběrua
využitíobalovýchodpadů(jednáseoprincip,kdyplatíznečišťovatel,tj.PoluterPaysPrinciple
–PPP).
•
Výrobci mají na výběr, zda sběr „jejich“ obalových odpadů zajistí sami, nebo zda využijí
možnostsdílenínákladůnasběrnousíťprostřednictvímprovozovatelekolektivníhosystému
(ProducerResponsibilityOrganization–PRO).Vzásadějemožnéříct,ženakládánísobalovými
odpady prostřednictvím PRO systémů dosahuje velmi dobrých výsledků, co se stanovených
politickýchcílůtýče.
Českárepublika:
•
V oblasti nakládání s obalovými odpady Evropská unie stanovuje závazné cíle (60 % využití
obalůa55-80%recyklace,prokonkrétnímateriály:sklo60%,papír60%,kovy50%,plasty
22,5%adřevo15%).Cílesimohoučlenskézeměupravit(zpřísnit).VČeskérepublicejsou
aktuálněstanovenyrecyklačnícílena70%uskla,70%upapíru,37%uplastů,50%ukovůa
15%udřeva.
•
VČeskérepublicesevětšinaproducentůobalovýchodpadůpřipojilakekolektivnímusystému
rozšířené odpovědnosti PRO, jehož provozovatele (společnost EKO-KOM, a.s.) producenti
obalůzároveňvlastníakontrolují.SystémvČeskérepublicefungujeodroku1997.Účastníse
jejvícenež20tisícfirem,kterézajišťujísběrobalovýchodpadůprostřednictvímvícenež250
tisíckontejnerůnatříděnýodpad.
2
•
Z hlediska oficiálně reportovaných měr recyklace Česká republika patří k nejúspěšnějším
státům. Jako klíčové atributy systému jsou přitom vyzdvihovány transparentní nastavení
systému, shodné podmínky pro všechny partnery systému, dostatečně hustá a dostupná
sběrnásíťtříděníobalovýchodpadůazvyšujícíseochotaspotřebitelůtříditodpad.
o
PovinnéosobyzapojenédosystémusdruženéhoplněníEKO-KOMuvedlynatrhvroce
2014 celkem 2 979 976 tun obalů. Z toho bylo 921 799 tun obalů nevratných a
2058177tunobalůvratných(dleevidenceEKO-KOM).
o
CelkembyloevidovánovČeskérepublice1019805tunnevratnýchobalovýchodpadů
(dleevidenceCENIA–údajzahrnujeobalovýodpadfiremzapojenýchvkolektivním
systému,takfiremřešícíchsvouodpovědnostindividuálně).
o
Vrámcikolektivníhosystémubylovroce2014recyklovánonebovyužito690047tun
nevratných obalů, což odpovídá 75% míře využití (a 40,5 kg využitých obalových
odpadůnaobyvatele–o72%vícenežvroce2005).
o
Celkověbylovyužitoneborecyklováno801207tunnevratnýchobalů,ztoho744280
tun bylo materiálově recyklováno, 6 016 energeticky využito a 50 911 spáleno ve
spalovnáchodpadůsenergetickýmvyužitím.
o
Celková dosažená míra recyklace obalů tedy byla v roce 2014 73 % a míra využití
78,6%,cožoprotipředchozímurokuznamenánárůstmíryrecyklaceo3,1procentních
bodů(69,9%vroce2013)amíryvyužitío3,9procentníchbodů(74,7%vroce2013).
o
MírarecyklaceobalovýchodpadůvČeskérepublicesedlouhodobězvyšujeuvšech
materiálů,výjimkoujsoupouzeněkterémeziročnívýkyvy.
o
Dlouhodobě nejvíce recyklovaným materiálem je papír/lepenka. V roce 2014 bylo
88,6 % ze vzniklých papírových odpadů materiálově recyklováno a celkem 93,2 %
využito(vrámcikolektivníhosystémuEKO-KOMbylovyužito89%papírovýchobalů).
Vrámcikolektivníhosystémubylodruhýmnejvícevyužívanýmmateriálemsklo(89%)
atřetímplasty(67%).
o
Dle evidence CENIA však byly v roce 2014 druhým nejvíce využívaným materiálem
plasty (72,9 %, míra využití obalových odpadů vzrostla oproti roku 2013 o 1,4
procentníchbodů)atřetímsklo(71,6%,míravyužitípokleslaoprotiroku2013o3,4
procentníchbodů).Materiálověrecyklovánobylo71,6%sklaa58,2%plastů.
•
Z provedené analýzy vyplývá, že podstatnou výhodou českého kolektivního systému je
zohlednění motivací jednotlivých aktérů v samotném nastavení systému: provozovatel je
neziskový a je vlastněný povinným průmyslem, zároveň samotný provozovatel s odpady
nenakládá a není jejich vlastníkem. To vede k eliminaci některých potenciálně negativních
motivací na straně provozovatele systému (podrobněji diskutováno v kapitole 5). Na druhé
stranějecentralizovanýsystémredistribucefinančníchprostředků,kterýpomáházastejných
podmínek omezit některé negativní motivace obcí a operátorů trhu (podrobnější diskuze
vkapitole6).Vneposlednířadějasnévymezeníodpovědnostíapravidelnéaudityakontroly
všechsoučástísystémučinísystémrelativnětransparentním.
•
Rizikem každého kolektivního systému je počet černých pasažérů, tj. subjektů, které se na
fungování systému finančně ani jinak nepodílejí (v angličtině tzv. „free-rider problem“).
3
Odhadujese,ževčeskémsystémuseasi5%firemvyhýbáodpovědnostiuspotřebitelských
obalůa10%firemuobalůprůmyslových.VkontextuzemíEvropskéuniejetonadprůměrně
dobrý výsledek, ale zlepšování (resp. nezhoršování) tohoto stavu představuje zásadní výzvu
českémusystémuPRO.
Zahraničí:
•
Jednotlivé země pro splnění stanovených recyklačních cílů volí různé podoby a způsoby
organizace systému: systém s jedním provozovatelem (státní agentura / kolektivní systém
PRO)asystémskonkurujícímisiprovozovateli,různétokyúhradmeziaktéry(provozovatelé–
poskytovatelé trhu – obce), různé rozložení povinností aktérů, různá organizace systému a
mírakonkurencenaúrovnisběru,tříděníarecyklace.
•
V Evropské unii můžeme s ohledem na fungování systému třídění odpadu státy rozdělit do
dvouskupin:
o
Státy se systémem provozovaným jedním subjektem (16 států): Česká republika,
Francie,Belgie,Nizozemsko,Irsko,Finsko,Dánsko,Norsko,Švédsko,Španělsko,Kypr,
Řecko,Itálii,Portugalsko,Maďarsko,Lucembursko
o
Státy se systémem provozovaným konkurujícími si subjekty (12 států): Rakousko,
Německo,Spojenékrálovství,Polsko,Estonsko,Rumunsko,Litva,Lotyšsko,Slovensko,
Slovinsko,Bulharsko,Malta
•
Jakovhodnéstátyprosrovnávacíanalýzusejevízeměspodobnýmicharakteristickýmiznaky
(politické cíle, kulturní prostředí, ekonomika, hustota sídel, spotřeba, klimatické podmínky,
atd.),alerůznouorganizacísystémůsběruarecyklaceodpadu.Protobylyproanalýzuvestudii
vybrányzeměNěmecko,Slovensko,HolandskoaRakousko.
•
Německo:
o
NěmeckýsystémnakládánísobalovýmiodpadypatřívesvětěEPRktěmnejstarším.
Legislativní změny několikrát zásadně proměnily formu systému – německý systém
fungoval monopolně i konkurenčně jak na úrovni provozovatelů systému, tak i na
úrovnioperátorůtrhu.
o
VNěmeckuvsoučasnédoběfungujíparalelnědvasystémysběruobalovýchodpadů.
PrvnímjezálohovýsystémpronápojovéobalyadruhýmjeDuálníSystémpokrývající
ostatníobalovéodpady.
o
Zálohovýsystémpronápojovéobalybylzavedenvroce2003apokrývánápojovéobaly
najednopoužitíoobjemu0,1až3litrůprominerálnívodu,pivo,alkoholickémíchané
nápoje a refreshment nápoje. Spotřebitel zaplatí zálohu při zakoupení nápoje a při
navráceníobalujemutatozálohavrácena.
o
Duální Systém vznikl v září 1990 jako paralelní systém k již existujícímu sběru
komunálníhoodpadu.PůvodněmonopolníprovozovatelsystémuDSD(celýmjménem
Duales System Deutschland GmbH) byl vytvořen jako nezisková společnost po
vyjednávání mezi výrobci baleného zboží a vládou. Krátký časový horizont pro
ambicióznícíle,nezkušenost,nedostatečnékapacityprozpracováníplastovýchobalů,
nízká kvalita sebraných obalových odpadů a problém černých pasažérů ovšem záhy
přivedly systém do velkých finančních problémů a vznikl deficit ve výši
4
400miliónůDM.Některésvozovéspolečnostisouhlasilysfinančnívýpomocísystému
atovýměnouzaexkluzivnídesetiletékontraktyadalšívýhody.Tovedlovnásledujících
letechkprudkémurůstunákladůsystému.
•
o
V2003došlokuvolněnídesetiletýchkontraktůsvozovýchspolečností,došlokrozbití
monopoluoperátorůtrhuazavedeníkonkurencemezinimi–tosepozitivněprojevilo
navýraznémpoklesunákladůsystému.Vroce2006sepaktrhotevřelkonkurenciina
úrovniprovozovatelůsystému,znákladovéhohlediskamělaovšemzásadnípozitivní
dopadzejménakonkurencenaúrovnisvozu.Konkurencemeziprovozovatelissebou
naopakpřineslavpozdějšíchletechřaduproblémů,včetněsníženítransparentnostia
zvýšenítransakčníchnákladůvšechzúčastněných.
o
Zásadní problém německého systému ovšem vyplývá ze sdílení nákladů sběrné sítě
provozovateli systému. Ti musí na systém přispívat proporčně ke svému tržnímu
podílu,kterýjedánlicencovanýmmnožstvímobalů.Přirozenětakvznikajímotivace
slicencovanýmmnožstvímpodvádětanákladovébřemenosnižovat.Tojeusnadněno
komplikovaností a netransparentností celého systému. Netransparentní systém pak
také nahrává do karet i černým pasažérům mezi povinnými výrobci. Problém
kulminoval v roce 2014, kdy podle některých odhadů dosahoval rozdíl mezi
licencovaným množstvím obalů a skutečným množstvím produkovaných obalů
až 60 %. Německá vláda na to musela reagovat zpřísněním řady regulatorních
podmínek.
Rakousko:
o
PodobnějakovNěmeckumáisystémvRakouskudlouhouhistorii.Vroce1993vznikla
prvníkolektivníorganizacepovinnéhoprůmyslu–AltstoffRecyclingAustria(ARA).Ta
působíjakvsegmentuobalovýchodpadůprodukovanýchdomácnostmi,takvoblasti
průmyslových obalových odpadů. Zpočátku měla ARA na obou trzích monopolní
postavení.Vroce1996byljejímonopolnarušenveskupiněprůmyslovýchobalů.Od
roku2015bylnazákladěúpravyrakouskéhoobalovéhozákonaotevřenitrhobalových
odpadůzdomácností.
o
NynípůsobívRakousku7kolektivníchorganizací.Všechnyvprůmyslovémodvětvía6
z nich v segmentu domácností. Přesto je ARA stále dominantní v obou segmentech
trhu s obalovými odpady – zajišťuje zhruba 80 % trhu, konkurenti se dělí o zbytek.
Vzhledemktomu,žesejednáoneziskovouorganizaci,veškeréjejíziskyjsoupoužity
nasníženínákladůpovinnýchosobprostřednictvímsníženíúčtovanýchtarifů.Ostatní
provozovateléjsouziskovéhocharakteru.
o
Rakouský zákon o odpadech (Waste Management Act) zakazuje duplicitu sběrných
kapacit. Nově příchozí kolektivní organizace jsou tedy nuceny uzavřít dohodu se
systémem,kterýjižvdanéoblastiprovozujesběr.Společněsepakpodílínasdílení
nákladů podle svého tržního podílu. V případě, že vlastníkem sběrných kapacit jsou
obce, pak kolektivní organizace uzavírá dohodu přímo s nimi. Současné rozdělení
sběrných kapacit bude platit až do konce roku 2017. V průběhu roku 2016 budou
kolektivnímorganizacím,formoulosu,přidělenyoblastipůsobnosti(vrámciregionů)
na základě jejich aktuálních tržních podílů. Od roku 2018 tedy bude platit nové
rozdělenítrhukolektivníchorganizacívcelézemi.
5
•
•
o
Obceajinésamosprávnécelkyjsouzodpovědnézasběrkomunálníhoodpadu,nikoliv
však za sběr tříděného obalového odpadu. Přesto jsou důležitým prvkem systému,
protožekolektivnísystémyvyužívajísběrnékapacityobcí,případněslužbyměstských
odpadovýchfirem.Rakouskémunicipalitysesdružujídotzv.odpadovýchsdruženína
několika úrovních samosprávy, mimo jiné za účelem koordinace činností v oblasti
správy odpadů, posílení vyjednávací pozice s kolektivními systémy a ministerstvem
životníhoprostředí.Sdružováníobcídoodpadovýchsdružení(jejich220)jepozitivním
znakem systémů, neboť snižuje míru byrokracie a administrativy a zároveň chrání
nejmenšíobcepřednevýhodnýmpostavenímvevyjednávání.
o
Odzavedení(aikrátcepřed)konkurencenatrhusobalovýmiodpadyzdomácnostíje
pozorovatelnýnárůsttarifůARAvoblastiplastovýchobalů.Tentojevmůžesouviset
s nutností financovat inovaci sběrných systémů s ohledem na nové tržní výzvy a
striktnější podmínky sběru a využití obalových odpadů, které přináší nová verze
obalovéhozákona.
o
Dosavadnívlivkonkurenčníhoprostředínanákladovostjenegativní,nákladysystému
se zvýšily cca o 6 % (u plastů o 8 %). Jen clearingové centrum, které administruje
všechnysmluvnídokumentyavýkaznictvímezivšemiaktérynatrhu,zaměstnává55
osob. Velkou výzvou rakouského systému, zejm. co se nákladovosti týče, bude rok
2017:vněmsezačnoupřesoutěžovatkontraktymeziodpadovýmisdruženímobcía
svozovýmifirmami.
Slovensko:
o
Vroce2003byladoslovenskéhozákonodárstvíimplementovánaEvropskásměrniceo
obalových odpadech (Directive 94/62/EC) prostřednictvím zákona o obalech a
obalových odpadech (zákon č. 529/2002 o obalech). Stejným aktem byl zároveň
uvedendopraxeisystémrozšířenépovinnostivýrobce.
o
Od samého počátku Slovensko udržuje v oblasti působení kolektivních systémů
konkurenční prostředí. V současnosti v zemi působí 12 autorizovaných kolektivních
systémů.Jejichslužbyvyužívajípovinnéosoby,kterénatrhdodávajívícenež200kg
obalů ročně. Souběžně s kolektivními systémy funguje na Slovensku také tzv.
Recyklačnýfond.Jdeonestátníorganizacipodporujícísystémtříděnéhosběruvzemi.
Fond je financován příspěvky některých povinných osob, nicméně na rozdíl od
provozovatelůsystémunezaručujenaplněnípředepsanýchměrrecyklaceavyužití.
o
Od 1. 1. 2016 platí na Slovensku nová verze obalového zákona, která s účinností
od 31. 12. 2016 ruší existenci Recyklačného fondu. Zároveň zpřísňuje podmínky
fungování kolektivních systémů. Důvodem k přísnější regulaci trhu byly zejména
nepřehledné transakce s potvrzeními o množství recyklovaného odpadu. Nově také
budoumusetbýtvšichniprovozovatelésystémuneziskovéhocharakteru.Kolektivní
systémy budou nyní financovat 100% nákladů systému tříděného odpadu, přičemž
veškeréfinančnítokybudouprobíhatnaúrovniprovozovatelůaoperátorůtrhu.
Holandsko:
o
SystémrozšířenépovinnostivýrobcůbylvHolandskuzavedenvroce2006.Původně
byla v zemi zavedena daňová povinnost týkající se obalových materiálů. Tato
6
povinnost se vztahovala na povinné osoby dodávající na trh obalové materiály
vmnožstvípřekračujícím15000kgročně.Vzhledemkadministrativnízátěži,kterou
daňzpůsobovalazejménamalýmpodnikům,bylpozdějilimitnavýšenna50000kg
ročně. Vybrané finanční prostředky kryly 100% nákladů systému, zároveň ovšem
představovalyznačnýpříjemdostátníhorozpočtu.Vroce2011činilvýnosdaně21,8
EUR na obyvatele, přičemž k samotnému financování systému postačovaly pouze
nákladyvevýši6,9EURnaobyvatele.
o
Daňová povinnost byla od 1. 1. 2013 nahrazena povinnými příspěvky monopolní
kolektivníorganizaci(PackagingWasteFund).Dofonduputujípříspěvkyodpovinného
průmyslu na základě předepsaných tarifů podle jednotlivých materiálových typů
obalů.Povinnéosobyjsoudefinoványjakoty,kterévyprodukujívícenež50000kg
obalůročně.Platbamidofonduvíceménědelegujípovinnostnaplněnípředepsaných
měrrecyklaceavyužitínakolektivnísystém.
o
Obce a jiné samosprávné celky jsou v Holandsku zodpovědné za sběr tříděného
odpadu.Fondhradínákladyobcípodleskutečnězrecyklovanéhomnožstvíobalových
odpadů a na základě stanovených průměrných nákladů. Obce jsou tímto systémem
motivoványkuzavíráníekonomickyvýhodnýchsmluvsoperátorytrhu.Odroku2015
obcepřebírajíodpovědnostzasběratříděníplastovýchobalovýchodpadů,kterýbyl
doposudvkompetencikolektivníorganizace.
Závěry:
•
Volbakonkurenčníhočimonopolníhouspořádánínaúrovniprovozovatelůsystémusenezdá
mít z hlediska celkových nákladů zásadní dopad (z pohledu příspěvků povinných výrobců).
Z porovnávaných zemí jsou největší náklady v Rakousku (20,5 EUR v PPP na obyvatele).
NejmenšíjsoupakvČeskérepublice(7,3EURvPPPnaobyvatele)aNizozemsku(7,5EURvPPP
na obyvatele). Relativně větší i nižší náklady lze tedy nalézt jak v konkurenčních, tak
monopolníchsystémech–nenízdepatrnýjednoznačnýrozdíl.Stěžejníčástnákladůjetotiž
koncentrovanázejménanaúrovnisběru,svozuatakétříděníarecyklace–voblastech,které
bývajípřevážněsdílenéakterénemohoukonkurujícísiprovozovatelépřílišovlivnit.Nemají
tedyvelkýprostorprocenovoudiferenciaci.
•
Zřejmým rizikem přechodu do prostředí s více provozovateli systému je nutnost aditivní
regulace upravující nové podmínky v systému, zvýšení nákladovosti v kontextu vyšší míry
byrokracieaktérů(smlouvy,fakturace,finančnítokymezivšemiprovozovateliaobcemi)ataké
vyšší motivace jednotlivých aktérů vynakládat neproduktivní náklady na zajištění lepšího
postavení, než mají ostatní aktéři (dobývání renty, rent-seeking). Představa, že konkurenti
budou kooperovat, ale zároveň se budou chovat jako neziskové organizace, nestojí na
racionálníchzákladech.Protoexistujerizikozhoršenípostavenímalýchastředníchpodnikůi
malýchobcí.Praxeukazuje,žekpřirozenýmtržnímprincipůmnaregulovanémtrhulogicky
nedochází,proobjektivnírozdělenítrhubývápoužívánonapř.losování.
•
Patrnýrozdílsenezdábýtmezikonkurenčníamonopolníorganizacíprovozovatelůsystému
anizhlediskaoficiálněreportovanýchdosaženýchměrrecyklaceavyužití.Vrozporusčastými
předpoklady tak konkurence mezi provozovateli nepřináší významné výhody oproti
monopolnímu uspořádání. Naopak, dle vývoje posledních let v Německu je možné
konstatovat, že s sebou přináší řadu nevýhod – vyšší transakční náklady, nízkou
7
transparentnost systému a tedy i větší prostor pro vyhýbání povinnostem (jak výrobců, tak
provozovatelůsystému)apřišpatnémnastavenítakécenovoudiskriminacimalýchvýrobců.
•
Spíšenežorganizacesystémunaúrovniprovozovatelůsezdábýtdůležitějšímírakonkurence
mezi svozovými společnostmi a celkové nastavení organizace systému v souladu
spotenciálnímiperverznímimotivacemivšechzúčastněných.Právěvkontextutěchtohledisek
vyniká zejména český systém, který vykazuje vysokou míru transparentnosti a motivačním
způsobem nastavené finanční transfery – tak aby byly negativní motivace maximálně
omezovány.
•
Přestože se zdá být konkurence na úrovni svozu zásadním aspektem efektivního systému,
analýzačeskéhosystémuukazuje,žezdánlivákonkurencenemusíbýtuniverzálnímlékem.I
přes obecnou otevřenost trhu může být s ohledem na charakter trhu v určitých oblastech
aktivní (profitabilní) pouze omezený počet svozových firem. Navíc může být někdy zdánlivě
vysocekonkurenčnítrhveskutečnostipokřivenkartelovoudohodou.NapřípadechNěmecka
aRakouskasenavícukazuje,žepřechodnakonkurenčnísystémvíceprovozovatelůvyžaduje
vysokoumíruregulacebezvadnoulegislativou,abynedocházeloknegativnímdopadům,zejm.,
perverznímmotivacím,podváděníapřenášenínákladůsystémunaveřejnéfinance(obce).
•
Výše zmíněné argumenty nastiňují závěr, že spolupráce měst a obcí s poskytovateli
komunálníchtechnickýchslužebmůžebýtnákladověefektivnějšímřešením.
8
Obecnésrovnáníkolektivníchsystémůsmonopolnímakonkurenčnímuspořádánímprovozovatelů(PRO/AOS)
Kritéria
míra třídění
nákladová efektivita
přenášení nákladů na obce
rovnost podmínek pro obce
(diskriminace malých obcí)
rovnost podmínek pro firmy
(dopad na malé podniky)
transakční/administrativní
náklady
KONKURENCE
MONOPOL
Dle oficiálních statistik se nezdá být mezi konkurenčním a monopolním systémem významný rozdíl. Problémem může být hodnověrnost statistiky ve složitém systému
vykazování mezi mnoha subjekty. Monopol je snadněji kontrolovatelný a je zde menší pravděpodobnost k násobným zápočtům téhož odpadu. U konkurenčních
subjektů je obecně pozorovatelná snaha držet míru třídění na zákonem vyžadovaném minimu.
Není zde podstatný rozdíl, záleží na konkrétním nastavení systému. Klíčovým parametrem efektivity je však míra konkurence mezi odpadovými firmami nikoli mezi
systémy (provozovateli systému).
Není zde podstatný rozdíl, záleží na konkrétním nastavení systému, pokud však není konkurenční systém řádně regulován, může dojít k velmi vysokému přenesení
nákladů na obce (v jednom pozorovaném případě až absolutnímu).
Záleží na kvalitě regulace, která jediná může zamezit přirozené tendenci konkurenčních systémů k tomu, aby diskriminovaly menší obce, které z logistických důvodů
představují vysoké náklady při malém objemu.
V případě neveřejných ceníků nastává cenová diskriminace menších podniků.
Rovné podmínky pro všechny podniky.
Transakční náklady všech aktérů jsou obecně vysoké. Administrativní náklady
Nižší administrativní náklady a transakční náklady všech zúčastněných (vyjma
provozovatele systému bývají podobné v konkurenčním i monopolním řešení,
samotného provozovatele systému, kde základní administrativní úkony jsou
avšak v konkurenčním se zvyšují nároky na prokazování pravdivosti a přibývají
podobné jako by byly při existenci konkurence). Významně nižší jsou náklady
nároky na nutnou spolupráci s konkurenty. Administrativní náklady ostatních
kontrolních orgánů.
aktérů bývají většinou vyšší úměrně počtu konkurentů.
složitost evidence
Záleží na konkrétním nastavení systému, ale obvykle lze očekávat větší složitost evidence u konkurenčního systému – je zde více subjektů, a proto je nutný větší
počet kontrolních hlášení pro křížové kontroly, kromě toho evidence musí být komplikovanější o administrativní alokaci odpadu mezi různé provozovatele systému.
kvalita služby spotřebiteli
Není zde podstatný rozdíl, záleží na konkrétním nastavení systému a v případě existence konkurence na kvalitní regulaci a kontrole, protože konkurenční systémy se
vždy snaží minimalizovat své náklady na úkor kvality služby. Spotřebitel nemůže rozlišit, kdo konkrétně službu poskytuje, a proto nemá možnost na provozovatele
systému zpětně působit.
Informování/motivace
Není prioritou provozovatelů systému, protože zvyšuje náklady, ale přínosy se
Vyšší než u konkurence, protože provozovatel nese jako jediný přímou
spotřebitele
rozdělují mezi všechny.
odpovědnost.
finanční transparentnost
Záleží na konkrétním nastavení systému, ale lze očekávat vyšší transparentnost u monopolního uspořádání.
odpadová transparentnost
Záleží na konkrétním nastavení systému, ale zpravidla bývá vyšší u monopolního uspořádání.
free-riding
Záleží na konkrétním nastavení systému, ale nižší transparentnost konkurenčního uspořádání poskytuje více příležitostí k free-ridingu, navíc dělba nákladů mezi
provozovatele podle tržního podílu vede ke shodnému zájmu provozovatele systému i jeho zákazníka na „utajování“ obalů, nebo jejich záměrně „chybnou“ klasifikaci.
vymahatelnost a kontrola státem Záleží na konkrétním nastavení systému, ovšem jednodušší kontrolu a vymahatelnost lze pochopitelně očekávat u monopolních systémů. V případě konkurenčního
řešení spolu s počtem konkurentů rapidně roste složitost zjištění a prokazování podvodného jednání.
hodnověrnost statistik státu
V konkurenčním řešení jsou statistiky ovlivněny snahou snižovat si tržní podíly a tím náklady. V monopolním je jejich hodnověrnost vyšší, neboť jde o jeden
pravidelně kontrolovaný systém.
stabilita recyklace při negativním Konkurence – orientace jednotlivých operátorů na komodity, které se dají lépe zobchodovat, mají vyšší cenu na trhu druhotných surovin. Monopol – odpovědná za
vývoji trhu
plnění předepsaných cílů recyklace, vytváření rezervy na výkyvy na trhu DS. V případě velmi negativního vývoje konkurenční provozovatelé mohou mít i přímou
motivaci z trhu dočasně, nebo trvale odejít, čímž se naruší financování třídění odpadu v beztak kritickém okamžiku.
Mezinárodnísrovnání:Analyzovanézeměakritériajejichsystémůtříděníobalovýchodpadů
Kritéria
ČR
Německo
Slovensko
Rakousko
Nizozemí
míra třídění (oficiální)
+++
+++
+
+
++
nákladová efektivita
+++
-
n/a
---
++
přenášení nákladů na obce
++
n/a
--
++
++
rovnost podmínek pro obce
(diskriminace malých obcí)
+++
n/a
-
+++
+++
rovnost podmínek pro firmy
(diskriminace malých podniků)
+++
---
+
++
+++
transakční/administrativní náklady
+++
--
--
---
+++
složitost evidence
++
--
-
---
++
kvalita služby spotřebiteli
++
+
n/a
+++
+
informování/motivace spotřebitele
+++
---
---
+
+++
finanční transparentnost
++
---
---
-
+++
odpadová transparentnost
++
--
---
+++
++
free-riding
+++
---
--
+
+++
vymahatelnost a kontrola státem
+++
---
--
+
++
hodnověrnost statistik státu
++
-
--
++
++
stabilita recyklace při negativním vývoji trhu
++
---
--
+
+++
Poznámka:Hodnocenínaškále+++,++,+,-,--,---,n/a.+++znamená,žezhlediskadanéhokritériafungujedanýsystémvrámcisrovnávanýchzemívelmi
dobře.---naopakpoukazujenavýznamnénedostatkysystému.n/avyznačujenedostatečnépodkladyproučiněníkvalifikovanéhohodnocení.