strana 5.1 5.2 5.3 Charakteristika celkové koncepce

Transkript

Document converted by PDFMoto freeware version
Obsah
strana
5.1
Úvodní stať ………………………………………………………………..…… 5
5.1.1
5.1.2
5.1.3
5.1.4
Úvod do problematiky mostecko-komořanské oblasti .……………….…
Geografické vymezení a báňsko-technické posouzení oblasti .………..
Dosavadní vývoj báňské činnosti v oblasti .……………………………….
Douhlení hnědouhelných zásob dostupných v rámci územně
ekologických limitů .…………………………………………………………....
Členění oblasti na územní celky .…………………………………………
5
5
7
Územní celek Komořansko .…………………………………………………..
Vymezení a současný popis území .……………………………………………
Rekultivace dokončené a rozpracované k 31.12. 2002 .…………………….
Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012 .…………………………….
Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013
do vyuhlení .……………………………………………………………………….
Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací
v časovém rozlišení .……………………………………………………………..
Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území
přímo zasaženém důlní činností .……………………………………………….
Opatření schválená meziresortní komisí .……………………………………..
Nově navrhovaná opatření .…………………………………………………….
navazujícím na báňskou činnost .…………………………………………….…
Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se
závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek .……………...
Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření
Územní celek Slatinicko .……………………………………………………...
do vyuhlení .……………………………………………………………………….
15
15
16
19
5.2
5.3
5.4
5.4.1
5.4.1.1
5.4.1.2
5.4.1.3
5.4.1.4
5.4.1.5
5.4.1.6
5.4.1.6.1
5.4.1.6.2
5.4.1.7
5.4.1.7.1
5.4.1.7.2
5.4.1.8
5.4.1.9
5.4.2
5.4.2.1
5.4.2.2
5.4.2.3
5.4.2.4
5.4.2.5
5.4.2.6
5.4.2.6.1
5.4.2.6.2
5.4.2.7
9
9
Charakteristika celkové koncepce revitalizace oblasti …………… 12
Rekultivace a revitalizace dle jednotlivých územních celků .……. 15
21
23
23
23
23
29
29
29
30
31
32
32
32
36
38
39
40
40
40
44
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
Kapitola 5: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v mostecko-komořanské oblasti
severočeské hnědouhelné pánve
5.4.2.7.1 Opatření schválená meziresortní komisí .……………………………………..
5.4.2.7.2 Nově navrhovaná opatření .…………………………………………………….
5.4.2.8
závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek .……………...
5.4.2.9
Územní celek Mostecko .………………………………………………………
5.4.3
5.4.3.1
5.4.3.2
5.4.3.3
5.4.3.4
do vyuhlení .……………………………………………………………………….
5.4.3.5
5.4.3.6
5.4.3.7
5.4.3.8
závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek .……………..
5.4.3.9
Územní celek Most - jihozápad .………………………….………………….
5.4.4
5.4.4.1
5.4.4.2
5.4.4.3
5.4.4.4
do vyuhlení .……………………………………………………………………….
5.4.4.5
5.4.4.6
5.4.4.7
5.4.4.8
5.4.4.9
44
44
45
46
47
47
47
48
51
51
52
52
53
61
61
61
63
64
65
65
65
67
67
67
67
67
68
76
76
76
78
79
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
5.4.5
5.4.5.1
5.4.5.2
5.4.5.3
5.4.5.4
5.4.5.5
5.4.5.6
5.4.5.6.1
5.4.5.6.2
5.4.5.7
5.4.5.7.1
5.4.5.7.2
5.4.5.8
5.4.5.9
5.5
Územní celek Litvínov - jih .……………………………………….…………..
do vyuhlení .……………………………………………………………………….
80
80
80
84
85
86
86
86
87
92
92
92
93
94
Závěrečná bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická
náročnost rekultivací a revitalizačních opatření pro mosteckokomořanskou oblast v časovém rozlišení ………………………….... 95
Tabulky v textu
tab. č. 1
tab. č. 2
tab. č. 3
tab. č. 4
tab. č. 5
tab. č. 6
tab. č. 7
tab. č. 8
tab. č. 9
tab. č. 10
tab. č. 11
tab. č. 12
tab. č. 13
tab. č. 14
tab. č. 15
tab. č. 16
tab. č. 17
tab. č. 18
tab. č. 19
Porovnání maximálních a současných těžeb rozhodujících těžebních
lokalit v mostecko-komořanské oblasti ...……………………………………..
Charakteristika vnějších výsypek v mostecko-komořanské oblasti ………..
Přehled lomových těžeb od r. 1945 do vyuhlení dle útlumové varianty ……
Členění mostecko-komořanské oblasti na územní celky …..………………..
Ukončené rekultivace – Komořansko …………………………………………
Rozpracované rekultivace – Komořansko …………………………………….
Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Komořansko ………………………
Bilance ploch rekultivací – Komořansko [ha] ................................................
Ekonomická náročnost rekultivací – Komořansko [mil. Kč] ……………….…
Přehled revitalizačních opatření – Komořansko ……………………………..
Ukončené rekultivace – Slatinicko …………………………………………….
Rozpracované rekultivace – Slatinicko ………………………………………..
Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Slatinicko ………………………….
Bilance ploch rekultivací – Slatinicko [ha] ……………………………………..
Ekonomická náročnost rekultivací – Slatinicko [mil. Kč] ……………………..
Přehled revitalizačních opatření – Slatinicko ………………………………….
Ukončené rekultivace – Mostecko ……………………………………………..
Rozpracované rekultivace – Mostecko ………………………………………..
Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Mostecko ………………………….
6
6
8
11
16
19
21
23
23
31
32
36
38
39
39
46
47
48
51
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
tab. č. 20
tab. č. 21
tab. č. 22
tab. č. 23
tab. č. 24
tab. č. 25
tab. č. 26
tab. č. 27
tab. č. 28
tab. č. 29
tab. č. 30
tab. č. 31
tab. č. 32
tab. č. 33
tab. č. 34
Bilance ploch rekultivací – Mostecko [ha] ……………………………………..
Ekonomická náročnost rekultivací – Mostecko [mil. Kč] ……………………..
Přehled revitalizačních opatření – Mostecko ………………………………….
Ukončené rekultivace – Most - jihozápad …………………………………….
Rozpracované rekultivace – Most - jihozápad ……………………………….
Bilance ploch rekultivací – Most - jihozápad ………………………………….
Přehled revitalizačních akcí – Most - jihozápad ……………………………...
Ukončené rekultivace – Litvínov - jih ………………………………………….
Rozpracované rekultivace – Litvínov - jih …………………………………….
Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Litvínov - jih …….…………………
Bilance ploch rekultivací – Litvínov - jih [ha] …………………………………..
Ekonomická náročnost rekultivací – Litvínov - jih [mil. Kč] …………………..
Přehled revitalizačních opatření – Litvínov - jih ……………….……………..
Rekultivace zahajované – Mostecko-komořanská oblast ……………………
Revitalizační opatření – Mostecko-komořanská oblast ………………………
51
51
64
66
67
67
79
80
83
85
86
86
94
95
97
Grafické přílohy
5.1
5.2.A
Souhrnná mapa mostecko-komořanské oblasti – revitalizační opatření
v území, M 1:25 000
Komořansko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000
5.2.B
5.3.A
5.3.B
5.4.A
5.4.B
Komořansko - revitalizační opatření v území, M 1:10 000
Slatinicko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000
Slatinicko - revitalizační opatření v území, M 1:10 000
Mostecko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000
Mostecko - revitalizační opatření v území, M 1:10 000
5.4.C
5.5.A
Revitalizační opatření v území - detail střediska Starý Most, M 1:5 000
Most - jihozápad - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000
5.5.B
Most - jihozápad - revitalizační opatření v území, M 1:10 000
5.5.C
Revitalizační opatření v území - detail rozšíření golfového hřiště,
M 1:5 000
Revitalizační opatření v území - detail SZ části Velebudické výsypky,
M 1:5 000
Litvínov - jih - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000
Litvínov - jih - revitalizační opatření v území, M 1:10 000
5.5.D
5.6.A
5.6.B
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
-5-
5.1
ÚVODNÍ STAŤ
5.1.1 Úvod do problematiky mostecko-komořanské oblasti
Mostecko-komořanská oblast je centrální částí severočeské hnědouhelné
pánve. Zahrnuje území tří měst (Most, Litvínov a Lom), dalších třinácti obcí, jejichž
katastrální území bylo nebo bude dotčeno báňskou činností a rozsáhlé
průmyslové areály v Litvínově-Záluží a v Mostě-Komořanech, Kopistech,
Čepirohách a Velebudicích. Nachází se převážně na území okresu Most
(pověřená města Most a Litvínov), částečně zasahuje na území okresu a
pověřeného města Chomutov a do okresu Teplice (pověřené město Bílina).
Z báňského hlediska přináleží tato oblast k zájmové těžební sféře Mostecké
uhelné společnosti, a.s. Most, která těží hnědé uhlí na třech lomových provozech
a dvou hlubinných dolech. Po roce 2018 zůstane v této oblasti v provozu jediná
těžební lokalita, a to lom Vršany s životností až za rok 2045.
Z hlediska koncepčního řešení revitalizace území po důlní činností lze
oblast rozčlenit na pět územních celků: Komořansko, Mostecko, Slatinicko, Most jihozápad a Litvínov - jih. Významný podíl ploch devastovaných těžbou byl již
rekultivován v minulosti, zejména v okolí města Mostu. V rámci rekultivačních
prací byly v bývalých lomech Benedikt a Vrbenský vybudovány rekreační vodní
plochy. Na výsypce Velebudice byla realizována výstavba dostihové dráhy, na
Střimické výsypce sportovní letiště a na vnitřních výsypkách lomu Vrbenský
autodrom. Pro závěrečnou sanaci zbytkových jam lomů byla zvolena hydrická
varianta rekultivace. V oblasti vzniknou postupně tři „důlní jezera“ o souhrnné
rozloze 1413,5 ha s objemem zadržené vody větším něž 380 mil.m3.
Revitalizační opatření jsou proto v této oblasti navrhována zejména jako
doplněk dokončených a rozpracovaných rekultivačních akcí pro znovuoživení
rekultivované krajiny a jako sportovně – rekreační zázemí bezprostředního okolí
„jezera“ Most, které bude realizováno ještě v prvém desetiletí tohoto století.
5.1.2 Geografické vymezení a báňsko – technické posouzení oblasti
Mostecko-komořanská, nebo-li centrální oblast severočeské hnědouhelné
pánve se nachází z převážné části na území okresu Most. Celá je pokryta
dvaadvaceti dobývacími prostory, platnými v době delimitace koncernu
Severočeských hnědouhelných dolů Most na šest státních podniků, vzniklých
k 1.1.1991. Po privatizaci těchto podniků k 31.10.1993 bylo pět dobývacích
prostorů zrušeno (Hamr I. a II., Louka, Loučná, Souš I.), DP Havraň, byl
překvalifikován na chráněné ložiskové území. Omezena byla i rozloha DP
Holešice, a to v prostoru tzv. Ervěnického koridoru na dílčích k.ú. Ervěnice,
Komořany a Třebušice, začleněných do širšího katastrálního území města Mostu.
Detailní přehled o dobývacích prostorech podává příloha č. 1 kapitoly 1 „Vymezení
a charakteristika řešeného území“ a mapa M 1:100000 č. 1.7 z téže kapitoly. Při
své západní demarkaci zasahuje mostecko-komořanská oblast alespoň částí
dobývacích prostorů Ervěnice, Holešice a Okořín do okresu Chomutov, a to na
k.ú. Vysoká Pec, Vrskmaň a Strupčice. Na východě přesahují dobývací prostory
Hrdlovka (k.ú. Osek a Duchcov) a z malé části i DP Most (k.ú. Bílina) do okresu
Teplice. V minulosti bylo v oblasti provozováno 14 hlubinných dolů s nejvyšší
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
-6souhrnnou těžbou 6,625 mil. t v roce 1965. V letošním roce bude uzavřen důl
Kohinoor (II.) a v provozu zůstane pouze důl Centrum. Těžba malolomů Rudý
sever a S.K. Neumann na Litvínovsku byla ukončena na přelomu 50. a 60. let
minulého století. Separátní pánvičky tzv. vtelenských malolomů, jihozápadně od
Mostu, byly douhleny již v první polovině 60. let 20. století. Dlouhodobě bylo
v oblasti provozováno osm velkých lomů s těžbou od 2,5 do 10,5 mil. tun za rok.
V současné době jsou v provozu pouze tři velkolomy: J. Šverma, Čs. armády a
Vršany. Lomová těžba, v porovnání s rokem maximálních těžeb z roku 1984,
poklesla z 35,5 na 16 mil. t (r. 2002), tj. na 45,1 % (viz tab. č. 1). Ve druhé
polovině 20. století bylo v mostecko-komořanské oblasti provozováno deset
vnějších výsypných prostorů o celkové rozloze 3 085 ha. V období let 1948 až
1996 na nich bylo uloženo více jak 800 mil. m3 nadložních zemin z velkolomů.
Přehled o těchto výsypkách podává tabulka č. 2. V současné době jsou nadložní
zeminy ukládány mimo vlastní dolové pole pouze lomem Čs. armády, a to ve
zbytkové jámě bývalého velkolomu Obránců míru (cca do r. 2015).
tab. č. 1
Porovnání maximálních a současných těžeb rozhodujících
těžebních lokalit v mostecko-komořanské oblasti
těžební
lokalita
J. Šverma
Čs.armády
Vršany
Most
Slatinice
Obránců míru
Ležáky
Vrbenský
hlubinné doly
lomy
hlubinné doly
celkem
max. těžba
[mil.t]
v roce
10,368
8,886
7,637
7,518
6,857
5,812
3,439
2,590
6,625
35,497
3,065
38,562
1988
1989
1991
1986
1979
1968
1978
1965
1965
1984*
1984*
1984*
současná
těžba 2002
[mil.t]
3,020
6,218
6,790
0
0
0
0
0
0,622
16,028
0,622
16,650
pokles
těžeb na
[%]
29,1
69,9
88,9
0
0
0
0
0
9,4
45,1
20,3
43,2
ukončení těžby,
životnost
cca 2007
cca 2018
cca 2050
1999
1986
1994
1988
1976
cca 2007
x
x
x
poznámka: * rok max. těžeb v oblasti i celé severočeské hnědouhelné pánvi
tab. č. 2 Charakteristika vnějších výsypek v mostecko-komořanské oblasti
název výsypky
Kopisty
Hořany
Bylany
Čepirohy
Velebudice
Horní Jiřetín
Růžodol
Malé Březno
vč. deponií zz
Střimice +
Rudolice
Celkem
provoz
od
do
roku
roku
1948
1963
1949
1951
1952
1955
1965
1975
1953
1994
1953
1967
1966
1996
celkový objem
založených
zemin [mil.m3]
117,0
4,0
9,0
19,7
242,3
104,3
149,8
rozloha
[ha]
380
70
skrývka z lomu
842,6
376
690
Obránců míru
Vrbenský
J. Šverma
Slatinice (B.Šmeral)
J. Šverma
Čs. armády
Čs. armády
137,5
1980
1992
47,1
263,7
Vršany
1959
1990
115,1
362,5
Ležáky, Most
x
x
808,3
3122,3
x
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
-7-
5.1.3 Dosavadní vývoj báňské činnosti v oblasti
V období od roku 1945, kdy došlo k zestátnění dolů v oblasti severočeské
hnědouhelné pánve, se těžba hnědého uhlí v prvním poválečném desetiletí
soustřeďovala na velkolomech Obránců míru (E. Beneš), Jan Šverma (Robert) a
Čs. armády (Hedvika) v okolí Komořan a na lomech střední velikosti Vrbenský
(Saxonia, Matylda), Ležáky (Richard) a Slatinice (Hrabák, B. Šmeral). Na celkové
těžbě oblasti se lomy podílely 70 %, zbytek připadl na hlubinné doly. V roce 1972
byla zahájena těžba uhlí na lomu Most a v roce 1982 na lomu Vršany. Lom
Vrbenský byl naopak douhlen v roce 1976, lom Slatinice v roce 1986, lom Ležáky
v roce 1988, lom Obránců míru v roce 1994 a v roce 1999 byl v rámci útlumu
uzavřen lom Most. Trvale klesla úroveň hlubinné těžby. V roce 2002 představovala
již jen 3,7 % celkových těžeb oblasti. Na společné porubní frontě lomů Vršany a
J.Šverma bylo v roce 2002 vytěženo 9,810 mil. tun hnědého uhlí a na
lomu Čs. armády 6,218 mil. tun. Podrobný popis současného stavu a
pravděpodobného rozvoje velkolomů mostecko-komořanské oblasti je uveden
v kapitole 2 „Hodnocení báňské situace“.
Rozhodujícím devastujícím prvkem je při těžbě hnědého uhlí povrchový
způsob jeho dobývání. Lomové provozy mostecko-komořanské oblasti vytěžily za
období od roku 1945 do roku 2002 celkem 1,298 mld. tun hnědého uhlí. Z toho
připadá na období do privatizace 1,132 mld. tun a na období po privatizaci (od
1.11.1993) 166 mil. tun, tzn. pouze 12,78 % (viz tabulka č. 3 na následující
straně).
Z tohoto poměru lze usuzovat na rozsah škod na krajině způsobených
státními důlními organizacemi. Z uvedeného rozboru vývoje a současného stavu
báňské činnosti vyplývá, že oblast bývalé hlubinné těžby, veškerá území vnějších
výsypek a oblast lomové těžby v DP Most a DP Souš v bezprostředním okolí
statutárního města Most jsou uvolněna pro dokončení rekultivačních prací a
realizaci revitalizačních opatření.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
-8-
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
-95.1.4 Douhlení hnědouhelných zásob dostupných v rámci územně
ekologických limitů těžby
V roce 1991 rozhodla vláda ČR o útlumu uhelného hornictví. Mosteckokomořanské oblasti, jako součásti severočeské hnědouhelné pánve, se týká vládní
usnesení č. 444/91 Sb. ze dne 30.10. 1991 o územně ekologických limitech těžby
v SHP. Toto vládní usnesení neomezuje žádným způsobem rozvoj lomu Vršany,
resp. jeho těžbu na společné porubní frontě s lomem J. Šverma. Po vyuhlení
hnědouhelných zásob na této hlavní porubní frontě (210 mil. tun vytěžitelných
zásob cca do r. 2030) lze dalším postupem lomu Vršany v koridoru Komořany –
Hořany – Bylany (na pomezí DP Vršany a Slatinice) vytěžit dalších 125 mil. tun
hnědého uhlí, ovšem při zajištění přeložky jeho potrubního, energetického a
silničního zařízení. Životnost tohoto lomu lze proto stanovit cca do r. 2048. Bude
tak posledním provozovaným lomem v SHP v rámci útlumové varianty. V důsledku
existence vl. us. č. 444/91 Sb. byl zrušen dobývací prostor Havraň, výhledového
(rezervního) lomu Bylany a nahrazen statutem chráněného ložiskového území.
Výrazně byl výše uvedeným vl. usnesením omezen provoz lomu Čs. armády, a to
pouze na rozsah tzv. I. ekonomické etapy možného rozvoje tohoto lomu. Horní
hrana lomu již dosáhla demarkace územně ekologického limitu a těžba uhlí
(cca do r. 2018) bude provozována při zestrmování provozního svahu, a to
postupným odstavováním těžební technologie z nejhořejších těžebních horizontů
(řezů). K dispozici je tak již na tomto velkolomu jen 72 mil. tun vytěžitelných
hnědouhelných zásob. Územně ekologickými limity těžby zůstane vázáno 264 mil.
tun vytěžitelných zásob v území II. etapy ekonomického rozvoje lomu, resp. i
486 mil. tun v navazující III. a IV. etapě, pokud připravovaná úprava energetické
politiky státu (zelená varianta z 06/2003) nedoporučí jiné řešení.
V rámci územně ekologických limitů lze tedy v mostecko-komořanské
oblasti SHP vytěžit v období od 1.1.2003 do vyuhlení dostupných zásob celkem
407 mil. tun hnědého uhlí. Celková lomová těžba v oblasti za stoleté období (1945
až 2048) se tak zvýší na 1,705 mld. tun. Z toho na období po privatizaci (od
1.11.1993) připadá 573,5 mil. tun, tj. 33,6 %. Zhruba dvě třetiny objemu těžeb
hnědého uhlí v mostecko-komořanské oblasti byly realizovány státními
důlními organizacemi (viz tab. č. 3). Současný a maximálně možný rozsah
vyuhlení v mostecko-komořanské oblasti SHP je zachycen v mapových přílohách
č. 2.1 a 2.2, kapitoly 2 „Hodnocení báňské situace“.
5.2
ČLENĚNÍ OBLASTI NA ÚZEMNÍ CELKY
Na 2. kontrolním dnu konaném k průběhu prací na studii „Koncepce řešení
ekologických škod“ dne 28. 3. 2003 bylo rozhodnuto, že rekultivační a revitalizační
návrhy budou zpracovány na podkladě digitální rastrové reprezentace základní
mapy České republiky v měřítku 1:10 000.
Vzhledem k rozsahu mostecko-komořanské oblasti je nutné rozdělit její
území na dílčí územní celky tak, aby odpovídaly jak zvolenému měřítku, tak i
současnému a výhledovému stavu báňské, rekultivační a revitalizační činnosti.
Podrobně je toto členění uvedeno v tab. č. 4 v závěru této podkapitoly.
Komořansko zahrnuje bývalou a výhledovou těžbu lomů Obránců míru a
Čs. armády a bývalou výsypku Kopisty. Mostecko zahrnuje těžbu lomů Vrbenský,
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 10 Ležáky a Most a vnější výsypky Hořany a Střimice (vč. Rudolické výsypky). Do
slatinické sekce jsou zahrnuty lomy Slatinice, Vršany a J. Šverma a výsypky
Malé Březno a Čepirohy (s Bylanskou výsypkou). Na Litvínovsku se jedná o
výsypky Horní Jiřetín a Růžodol s přilehlými územími po hlubinné těžbě. Do
prostoru Most - jihozápad je začleněna výsypka Velebudice a území bývalého
dobývacího prostoru Havraň, v němž celá řada obcí měla dlouhodobě vyhlášenu
stavební uzávěru.
Z tab. č. 4 vyplývá, že důlní činností bylo v mostecko-komořanské
oblasti přímo zasaženo území o rozloze 103 km2, které je a bude předmětem
rekultivací, závěrečné sanace zbytkových jam velkolomů a navrhovaných
revitalizačních opatření.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 11 -
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 12 -
5.3
CHARAKTERISTIKA CELKOVÉ KONCEPCE REVITALIZACE
OBLASTI
Předčasné uzavírání lomových provozů a zkrácení jejich životnosti
vyhlášením územně ekologických limitů max. možného rozsahu těžby velkolomů
má za následek nedostatek skrývkových hmot pro zasypání jejich zbytkových jam.
Vzájemný přesun zemin mezi jednotlivými lomy navzájem znesnadňuje i nestejná
úroveň privatizace jednotlivých důlních společností, která by při realizaci tohoto
záměru vyvolala jen těžko řešitelné finanční problémy. Řešit situaci nedostatku
zemin pro zasypání zbytkových jam lomů opětným odtěžením již rekultivovaných
výsypek by celkovou devastaci v regionu jen dále prohloubilo. Hydrická rekultivace
je z tohoto pohledu prakticky jediným uskutečnitelným způsobem, jak zahladit
negativní důsledky lomového dobývání. Pozornost je třeba zaměřit na technickou
stránku realizace „důlních jezer“, na zajištění dostatku ekonomicky dostupné vody,
na její čistotu, na stabilitu bezprostředního okolí jezer a na problematiku
kombinace jejich napouštění povrchovými, důlními a podzemními vodami.
V průběhu minulých desetiletí cílené rekultivace území postižených důlní činností
bylo v mostecko-komořanské oblasti vybudováno celkem pět významnějších
vodních nádrží. Některé z nich slouží pro ochranu lomových provozů před
přívalem povrchových vod (Kyjice), jiné za účelem likvidace zbytkových jam
bývalých malolomů (Hamr u Litvínova, Elizabeth, Benedikt a Vrbenský – Matylda
poblíž města Mostu). Prakticky všechna tato jezera jsou využívána k rekreaci
a sportovnímu vyžití, ale až na výjimky (Benedikt) bez potřebného revitalizačního
zázemí. V rámci rekultivací budou hydrickým způsobem v mostecko-komořanské
oblasti rekultivovány zbytkové jámy lomů Most (do r. 2008), Čs. armády (cca do
r. 2035) a Vršany + J. Šverma (cca do r. 2055). Tento základní způsob rekultivace
bude doplňován zejména parkovými a lesoparkovými úpravami, lesnickou
rekultivací, dopravním napojením a vhodně volenými revitalizačními opatřeními
tak, aby byl vytvořen základ pro jejich budoucí sportovně-rekreační využití a to
plně na komerční bázi, čímž dojde k opětné resocializaci území zasažených
v minulosti důlní činností.
Územní celek Komořansko
Revitalizace rozsáhlého území těžebních prostorů lomů Čs. armády a
Obránců míru je do značné míry závislá na ukončení těžby lomu Čs. armády.
Většina zásadních revitalizačních opatření bude z tohoto důvodu prováděna až po
roce 2012. Je zřejmé, že budoucí jezero a jeho nejbližší okolí bude sloužit
především pro využití volného času, tj. k rekreaci a sportovně-rekreačním
činnostem.
Avšak zcela zásadní bude definitivní vyřešení vodohospodářské situace
v této oblasti. Pro navracení života do rekultivované krajiny je limitujícím faktorem
voda a v území kolem lomu Čs. armády probíhají dva významné regionální
biokoridory – údolní nivy – jeden jižně od lomu sleduje tok řeky Bíliny a druhý na
severovýchodě a východě probíhá ze svahů Krušných hor podél Jiřetínského
potoka a napojuje se opět do Bíliny. Revitalizační opatření na těchto vodních
tocích, jenž byly důlní činností radikálně ovlivněny, by měla být směrována
k obnově údolních niv, k vytvoření přírodě blízkých nivních ekosystémů a
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 13 k napojení niv na významný prvek ekologické stability krajiny regionálního
charakteru – jezero Čs. armády. Část těchto revitalizačních opatření na řece Bílině
a na podkrušnohorských potocích lze provést již v období do roku 2012, část
může být provedena až po ukončení těžby lomu ve vazbě na způsob jejího
zatápění.
Zpětné osídlování rekultivovaného území člověkem bude pravděpodobně
možné až za několik desítek let a v současné době lze rozvoj stavebních pozemků
pro obytnou výstavbu podporovat pouze v bezprostředním okolí obcí, které nebylo
přímo ovlivněno báňskou činností. Avšak návrat člověka do krajiny v této oblasti,
ať již formou rekreačního využití území či zemědělským využíváním krajiny může
probíhat již v současnosti na ukončených rekultivovaných plochách na vnitřních
výsypkách lomů Čs. armády a Obránců míru a na vnější výsypce Kopisty.
V zájmovém území se samozřejmě nachází řada objektů a staveb, které
sloužily či ještě slouží k báňské činnosti. Všechny tyto objety by samozřejmě měly
být po skončení své činnosti odstraněny, pokud se pro ně nenajde jiné využití.
Část staveb může být likvidována nyní (důl Nejedlý, drážní těleso v obci Horní
Jiřetín), ale větší část objektů a zařízení bude muset být likvidována až po
ukončení činnosti lomu Čs. armády po roce 2018 (závod Čs. armády).
Územní celek Slatinicko
Podobně jako v územním celku Komořansko, také území těžebních lokalit
lomů Šverma a Vršany bude možné plně revitalizovat až po ukončení těžební
činnosti lomů. Vzhledem k hydrickému způsobu rekultivace zbytkové jámy bude
jezero a jeho bezprostřední okolí využíváno především k rekreačně-sportovním
účelům. V době napouštění jezera Vršany však budou k dispozici cenné
zkušenosti se zatápěním lomů obdobného rozsahu (lom Most, Čs. armády apod.)
a zejména budou moci být využity poznatky s postrekultivačním využitím takovéto
vodní plochy.
V okolí budoucího jezera vznikne velké množství zemědělských ploch, které
zde také původně existovaly a krajina zejména západně od jezera bude
pravděpodobně mnohem více hospodářsky využívána nežli tomu bude kolem
jezera Čs. armády.
Rovněž budoucí jezero Vršany bude hrát významnou roli jako zdroj vody
v krajině a mělo by být napojeno na údolní nivu probíhající podél toku Srpina jižně
od jezera. Obnova této údolní nivy a vytvoření funkčního regionálního biokoridoru
může být provedeno již v období do roku 2012.
S ohledem na další postup lomu lze využívat pouze rekultivované plochy na
vnitřních výsypkách severně, západně a jižně od obou lomů. Na východě je
možné počítat pouze s dílčí částí Slatinické výsypky. Z pohledu možného návratu
života do rekultivované krajiny ve formě lidského osídlování je zde opět limitujícím
faktorem konsolidace výsypek, a tak lze se vznikem lidských sídel v této oblasti
počítat až za několik desítek let, spíše až na přelomu 21. a 22. století.
V souvislosti s tím bude třeba území komunikačně zpřístupnit, a to nejen
přeložkou silnice Komořany – Bylany, ale i propojením obcí Strupčice a Vrskmaň
s Komořany přímo přes dnešní lom Šverma. Rozvoj obytných ploch, ale i
rekreačních ploch, je prozatím vázán na současná sídla. Výsypky v blízkosti obcí
(Malé Březno, Slatinice), na nichž již byla ukončena rekultivační činnost a které již
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 14 nebudou dotčeny důlní činností, je možné využít pro příměstskou rekreaci –
budování cyklostezek, naučných stezek, parků apod.
Po definitivním ukončení báňské činnosti bude muset být řešeno další
využití či likvidace stávajícího areálu závodu Hrabák, ostatní objekty a stavby by
měly být odstraněny ještě v průběhu těžby.
Územní celek Mostecko
Územní celek Mostecko je z pohledu celkové koncepce revitalizace území,
vzhledem ke své poloze, předurčen pro příměstskou rekreaci. Po zatopení
zbytkové jámy lomu Most vznikne v blízkosti města Mostu atraktivní vodní plocha
s takovými prostorovými a kvalitativními parametry, jaké nemá žádná z dosud
zatopených zbytkových jam v okolí Mostu (Benedikt, Matylda atd.).
Pro rozvoj rekreačního a sportovního využití stávající vodní nádrže Matylda
je třeba řešit vedení vysokého napětí přes vodní hladinu v západní polovině
nádrže, rovněž břehová linie je nevhodně řešena i z hlediska celkového oživení
vodní plochy.
Zbytková jáma lomu Most by měla být do roku 2012 již zatopena a
navazující plochy na vzniklé jezero víceméně zrekultivovány. Plochy při
jihozápadním okraji jezera v přímé návaznosti na město Most skýtají obrovský
potenciál pro rozvoj rekreačně-sportovních a zábavně-vzdělávacích aktivit.
Podmínkou je však provedení všech nezbytných sanačních opatření, a to nejen ve
zbytkové jámě, ale i v poddolovaném území směrem k průmyslovému areálu
v Kopistech a Záluží, kde se mimo jiné nacházejí potencionálně nebezpečné
průmyslové skládky. Část území po báňské činnosti bude zachována jako součást
Podkrušnohorského technického muzea. Jihovýchodním směrem od budoucího
jezera se na výsypce pod vrchem Špičák nachází podmínečně zastavitelné území,
kde lze očekávat postupný návrat člověka i formou trvalého bydlení. S ohledem na
atraktivnost budoucího jezera a jeho okolí je nezbytné řešit i komunikační napojení
tohoto území na okolní dopravní síť.
Jižně od budoucího jezera probíhá regionální biokoridor řeky Bíliny. Bude
třeba provést jeho napojení na budoucí jezero a rovněž budoucí napojení nově
vznikajícího územního systému ekologické stability kolem jezera na stávající
systém v nejbližším okolí.
Územní celek Most - jihozápad
Jedná se především o prostor Velebudické výsypky, která je již kompletně
zrekultivována. Velebudická výsypka byla již při svém zakládání zamýšlena pro
účely příměstské rekreace pro město Most i širší okolí. Byla zde vybudována
moderní dostihová dráha, golfové hřiště a jelikož je tato lokalita snadno dostupná
pro návštěvníky, kteří si již zvykli sem docházet, měly by být v návaznosti na tyto
aktivity budovány nové rekreačně-sportovní příležitosti.
V prostoru chráněného ložiskového území Havraň (dříve dobývací prostor),
kde sice nebyla prováděna žádná báňská činnost, avšak obce byly omezeny
dlouhodobou stavební uzávěrou, je vhodné podpořit alespoň rozvoj rekreačních
ploch a ploch pro novou obytnou výstavbu.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 15 V celém územním celku musí být obnoven územní systém ekologické
stability, jak na místní úrovni, tak na úrovni regionální – probíhá zde regionální
koridor Srpina.
Územní celek Litvínov - jih
Územní celek sestává ze dvou vnějších výsypek s převažující lesnickou
rekultivací, z území postiženého hlubinným dobýváním dolů Kohinoor a Centrum a
z území postiženého důlní činností mezi průmyslovým areálem Záluží a budoucím
jezerem Most.
Z hlediska celkové koncepce revitalizace je třeba přednostně vyřešit
problémové oblasti poddolovaných území tak, aby do budoucna byla odstraněna
či alespoň minimalizována případná rizika, která jsou úzce vázána především na
vodní režim území.
U obou vnějších výsypek – Hornojiřetínské a Růžodolské – nelze
předpokládat jejich intenzivní využívání pro rekreačně-sportovní účely. Výsypky
jsou téměř souvisle zalesněny a nenachází se v nejbližším okolí města Litvínov.
Jejich význam spočívá spíše v extenzivnějším využívání jako oddychové plochy, tj.
formou cyklistických a turistických stezek.
V systému ekologické stability krajiny je třeba přehodnotit význam obou
vnějších výsypek, jelikož je možné počítat s nimi jako s regionálními biocentry.
Samozřejmá je nutnost jejich funkčního napojení na okolní stávající systém
biokoridorů a biocenter.
Podobně jako u ostatních obcí, které sice nebyly přímo postiženy báňskou
činností, nelze opomíjet rozvoj rekreačních a obytných ploch v nejbližším okolí
těchto sídel, neboť návrat do rekultivované krajiny je z hlediska zastavitelnosti
území časově dlouhodobě omezený.
5.4
REKULTIVACE A REVITALIZACE DLE JEDNOTLIVÝCH
ÚZEMNÍCH CELKŮ
5.4.1 Územní celek Komořansko
5.4.1.1 Vymezení a současný popis území
Územní celek Komořansko tvoří těžební prostory lomů Čs. armády a
Obránců míru a vnější výsypka Kopisty o celkové výměře 2 960,8 ha. Dotčené
území je situováno převážně v okrese Most, resp. na území obcí s rozšířenou
působností Most a Litvínov (obce Most a Horní Jiřetín), menší část zasahuje do
okresu Chomutov, resp. na území obce s rozšířenou působností Chomutov (obce
Vysoká Pec a Vrskmaň).
Jediným aktivním lomem v současné době je lom Čs. armády.
Předpokládaný rozvoj tohoto lomu byl výrazně omezen usnesením vlády
č. 444/91, které stanovilo územně ekologické limity pro další možný postup dolů,
lomů a jejich vnějších výsypek. Tento lom měl v další etapě těžby umožnit
vydobytí uhelných zásob v nejhlubší centrální části severočeské hnědouhelné
pánve. Kromě vlastní plochy zbytkové jámy lomu Čs. armády a vnitřních výsypek
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 16 tohoto lomu je součástí rekultivační činnosti i výsypka ve zbytkové jámě bývalého
lomu Obránci míru a vnější výsypka Kopisty.
Zatímco vnější výsypka Kopisty již byla kompletně zrekultivována, na
vnitřních výsypkách lomu Čs. armády a bývalého lomu Obránců míru, s výjimkou
několika již ukončených rekultivací, je většina rekultivačních akcí teprve
rozpracována či nově zahajována. Součástí území je také závod Čs. armády
(administrativní budovy) a úpravna uhlí (HOMO drtírna).
Území je na severu vymezeno úpatím Krušných hor, na jihu Ervěnickým
koridorem s přeložkou řeky Bíliny, a na západě a východě hranicemi výsypek
(vnitřní výsypky Čs. armády a Obránců míru a vnější výsypka Kopisty).
5.4.1.2 Rekultivace dokončené a rozpracované k 31.12.2002
Rekultivovaná plocha vnitřních výsypek lomů Čs. armády a Obránců míru a
vnější výsypky představuje plochu o výměře 901,3 ha, z čehož do 31.12. 2002
byla rekultivační činnost ukončena na ploše o výměře 480,0 ha:
tab. č. 5 Ukončené rekultivace – Komořansko
zeměděl.
lesní
vodní
ost.vč.park.
27,8
415,5
0,2
36,5
celkem
celkem
480,0
V současné době zde probíhá ještě 11 rekultivačních akcí o celkové výměře
421,3 ha (viz příloha č. 5.2.A):
ČSA – okolí arboreta
Plocha je situována na úpatí Krušných hor, jedná se o odlesněné plochy
pod terasami Jezeří a plochy v okolí vlastního arboreta. Řešení respektuje a
zohledňuje podmínky rozhodnutí o památkovém ochranném pásmu souboru
památek Jezeří. Lesnická rekultivace byla provedena citlivým způsobem s
vhodným navázáním na porosty Krušných hor na západě a na východě s
propojením na arboretum. Stávající sukcesní porosty byly ponechány a začleněny
do rekultivace. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1999, jejich ukončení se
předpokládá v roce 2009.
ČSA – vnitřní výsypka, deponie 1. etapa
Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky v blízkosti Ervěnického
koridoru na jižním svahu nevyužité deponie keramických jílů. Práce byly zahájeny
v roce 1997, v současné době pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením
v roce 2007.
ČSA – vnitřní výsypka u deponie 2. etapa
Plocha je situována v jižní části výsypky u Ervěnického koridoru. Navazuje
na výše zmíněnou 1. etapu. V roce 1998 byly na ploše provedeny terénní úpravy a
zúrodňovací opatření, tj. povážka organickými hmotami a jejich zapravení do
půdního horizontu, přípravný agrocyklus a zelené hnojení. Na podzim 1999 byla
provedena základní výsadba, následná pěstební péče bude pokračovat do roku
2008.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 17 ČSA – vnitřní výsypka I. etapa
Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky Čs. armády za bývalou
deponií keramických jílů. V roce 1999 zde byly zahájeny terénní úpravy, bylo
vybudováno odvodnění a dopravní propojení. Biologická rekultivace je navržena v
souladu se zásadami tvorby polyfunkční krajiny. Na části území bude provedena
povážka spraší pro vytvoření hospodářsky využitelných luk, prakticky shodná
výměra bude zalesněna. Ve východní části budou zachovány a upraveny malé
vodní plochy, zbývající část plochy zůstane zachována jako územní rezerva pro
případnou přeložku řeky Bíliny. V území je rovněž navržena deponie spraší pro
následnou rekultivaci vnitřní výsypky Čs. armády. Akce byla zahájena v roce 1999,
rekultivační práce jsou plánovány do roku 2008.
ČSA – vnitřní výsypka II. etapa
Plocha je situována v jihozápadní části vnitřní výsypky, její součástí jsou i
západní svahy lomu. Významným prvkem této etapy je vodní plocha, která řeší
odvodnění části vnitřní výsypky před ukončením životnosti lomu, zároveň bude
využita i pro konečné řešení odvodňovacího systému zbytkové jámy. V okolí vodní
plochy a na západních svazích je navržena ostatní veřejná zeleň jako kombinace
zalesnění (cca 70 %) a zatravnění (cca 30 %) využívající rovněž stávající sukcesní
porosty. Ve východní části území bude provedena povážka spraší pro vytvoření
hospodářsky využitelných luk. Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce
1999, práce jsou plánovány do roku 2008.
ČSA – západní svahy, dolesnění (pl. D)
Zalesněná plocha je situována na bočním svahu Čs. armády v blízkosti
skluzového území. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1994 terénními
úpravami a výstavbou odvodňovacích příkopů. V průběhu biologické etapy byly
existující sukcesní porosty doplněny cílovými dřevinami. V současné době jsou
prováděny pěstební zásahy s plánovaným ukončením v roce 2005.
ČSA – západní svahy, dolesnění (pl. A, B, C)
Jedná se o zalesněné plochy nad bývalou „belazstrádou“ nad horní hranou
lomu. Rekultivované území navazuje v jižní a západní části na již dokončené
zemědělské rekultivace, od kterých je po západní linii odděleno odvodňovacím
příkopem a cestou. V roce 1993 byly provedeny terénní úpravy a úklid černých
skládek, následně byla provedena dosadba do funkčních sukcesních porostů.
Pěstební péče bude pokračovat do roku 2004.
OM – IV. etapa, 1. část
Plocha je situována na vnitřní výsypce dolu Obránců míru. Byla zde zvolena
rekultivace formou ostatní veřejné zeleně, tj. kombinace zalesněných a
zatravněných ploch v přibližném poměru 1 : 1. Do travnatých ploch byly použity
výsevy květnatých travních směsí, které podpoří přirozenou sukcesi lučních
porostů. Do lesních porostů jsou zařazeny výhradně domácí listnaté dřeviny.
Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1998, ukončení je plánováno v roce 2008.
OM nad nádrží Chemopetrolu
Plocha je situována na jižním svahu vnitřní výsypky Obránců míru.
Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1993, v jejím průběhu byly
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 18 provedeny terénní práce a návoz zeminy k patě výsypky z důvodu stabilizace
hráze nádrže Chemopetrol. Byly vybudovány zpevněné přístupové cesty a
odvodňovací příkopy. Následně byla provedena základní výsadba, pěstební péče
je plánována do roku 2004.
OM plocha III. A – 2. etapa
Zalesněná plocha navazuje na území 1. etapy, jedná se o svah vnitřní
výsypky Obránců míru. Technická etapa byla zahájena v roce 1995, kdy byly
provedeny terénní úpravy do sklonu 1 : 6. Vodohospodářské řešení spočívalo ve
výstavbě retenční nádrže a úpravě stávající retence. Odvodňovací příkop podél
paty výsypky byl zaústěn do Šramnického potoka. Byla rovněž vybudována
zpevněná přístupová cesta. V roce 1996 proběhla biologická rekultivace.
K základní výsadbě byly použity převážně domácí listnaté dřeviny a modřín.
Výsledný cílový porost bude odpovídat typu habrové doubravy, ve vlhčích
polohách typu lužního lesa. V současné době na ploše probíhají pěstební zásahy
s plánovaným ukončením v roce 2005.
OM - VII.etapa 1.část - zemní val, zales.
Na upraveném tělese zemního valu, určeném ke snížení hlučnosti a
prašnosti ze stále se v přibližující těžební fronty, byla realizována lesnická
rekultivace, spočívající v souvislém zalesnění celého zemního valu dřevinami,
které svojí růstovou vitalitou vytváří toto odclonění. V současné době na ploše
probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2010.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 19 tab. č. 6 Rozpracované rekultivace – Komořansko
ČSA - okolí Arbor.
ČSA - v.v. dep. 1.et.
ČSA - v.v. dep. 2.et.
ČSA - v.v. I.et.
ČSA - v.v. II.et.
ČSA - Z sv. pl. D
ČSA - Z sv. pl.A,B,C
OM - IV.etapa, 1.č.
OM n. nádrží Chem.
OM pl.III A - 2.et.
OM - VII.etapa 1.č.
celkem
realizace zeměděl. lesnické
1999-09
0,0
4,9
1997-07
0,0
0,0
1998-08
0,0
24,0
1999-08
30,3
32,4
1999-08
15,4
8,3
1994-05
0,0
3,3
1993-04
0,0
6,3
1998-08
0,0
0,0
1993-04
0,0
53,9
1995-05
0,0
21,8
2000-10
0,0
1,5
45,7
156,4
vodní
1,3
0,0
0,0
21,7
13,2
0,0
0,0
0,0
0,7
1,9
0,0
38,9
ostatní
vč. park. celkem
31,1
37,2
8,0
8,0
4,7
28,7
23,9
108,3
33,9
70,8
0,0
3,3
0,0
6,3
72,1
72,1
4,7
59,4
1,9
25,6
0,0
1,5
180,3
421,3
5.4.1.3 Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012
V období od roku 2003 do roku 2012 je plánováno zahájit 9 rekultivačních
akcí o celkové výměře 573,0 ha (viz příloha č. 5.2.A):
OM – VI. etapa
Plocha je situována v jižní části výsypky Obránců míru, kde navazuje na
ukončenou rekultivaci OM - I. etapa a rozpracovanou akci OM - II. etapa pl. C. Na
ploše je navržena lesnická rekultivace pro odstínění území od provozních ploch
Čs. armády. Počítá se rovněž s vytvořením podmínek pro založení lokálního
biokoridoru. Realizace VI. etapy je plánována na období 2005 – 2015.
OM – IV. etapa, 2. část
Plocha je situována ve východní části výsypky Obránců míru a je poslední
rekultivační akcí v této části lokality. Navazuje na lesnické rekultivace etapy I, II a
IV/1 a na zalesněné plochy nad nádrží Chemopetrolu. Spolu s nimi utvoří souvislý
pás lesa oddělující prostor výsypky od zóny těžkého průmyslu v oblasti Záluží a
Komořan. V rámci technické etapy, která bude zahájena v roce 2005, se plánují
pouze nenáročné terénní úpravy, dobudování odvodňovacího systému a
komunikační propojení. Následně bude celá plocha zalesněna, pěstební péče se
předpokládá do roku 2017.
ČSA – vnitřní výsypka, III. etapa
Plocha je situována v jižní části vnitřní výsypky Čs. armády, kde navazuje
na rozpracované akce I. a II. etapy. Součástí území jsou i západní boční svahy
lomu. Technická etapa bude zahájena v roce 2007 terénními úpravami,
vybudováním odvodnění a přístupových cest. Biologická rekultivace předpokládá
kombinovaný způsob realizace v souladu se zásadami tvorby polyfunkční krajiny.
Část plochy je navržena k zemědělské rekultivaci, spolu se zemědělskými
plochami I. a II. etapy se tak vytvoří hospodářsky využitelný celek o rozloze více
než 90 ha. Další část je určena k lesnické rekultivaci, na zbývající výměře budou
lesní porosty rozvolněny loukami a vznikne tak forma ostatní veřejné zeleně, která
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 20 vhodně naváže na sadové úpravy v sousedství. Zahájení akce je plánováno na
rok 2007, rekultivační práce budou probíhat do roku 2017.
ČSA – vnitřní výsypka, IV. etapa
Plocha IV. etapy navazuje na III. etapu rekultivace vnitřní výsypky.
Součástí plochy jsou i západní boční svahy lomu Čs. armády. Na ploše budou
provedeny terénní úpravy, výstavba odvodnění a obslužných komunikací. V rámci
biologické rekultivace je navrženo 6,5 ha zemědělských ploch, na západních
svazích je navržena ostatní veřejná zeleň s více než 70 % zastoupením lesa, na
zbylé ploše je navržena lesnická rekultivace. Zahájení technické rekultivace je
plánováno na rok 2008, ukončení prací se předpokládá v roce 2018.
OM – V. etapa, jih
Plocha leží v jihovýchodní části výsypky Obránců míru, kde navazuje na
rozpracované rekultivace OM - II. a IV. etapa. V průběhu technické etapy
rekultivace budou provedeny terénní úpravy, zřízeno odvodnění a vybudovány
přístupové komunikace o délce cca 1,2 km. V rámci biologické rekultivace bude na
výměře 5,0 ha provedeno zalesnění a na ploše 26,4 ha ostatní veřejná zeleň jako
kombinace lesnické výsadby a lučních porostů. Zahájení rekultivačních prací je
plánováno na rok 2008, ukončení na rok 2018.
OM – V. etapa, sever
Plocha je situována na náhorní plošině nové části výsypky Obránců míru.
Na ploše se předpokládá provedení terénních úprav, odvodnění a zpřístupnění
pozemků v délce cca 1,5 km. Vzhledem ke konfiguraci terénu a nevelké
vzdálenosti od osídlení je na převažující výměře doporučena zemědělská
rekultivace formou trvalých travních porostů. Plocha bude vhodně rozčleněna
lesními pásy a větrolamy na menší celky. Podle současných záměrů budou
rekultivační práce realizovány v období 2008 až 2018.
OM – VII. etapa
Plocha je situována v severní části výsypky Obránců míru. Navazuje na
rozpracovanou III. etapu a plánovanou V. etapu - sever. Je navržena
kombinovaná biologická rekultivace – zemědělská s cílovou kulturou trvalé travní
porosty, zalesnění a zatravnění. Součástí je i založení lokálního biokoridoru a
biocentra v rámci územního systému ekologické stability. Rekultivační práce jsou
plánovány na léta 2010 – 2020.
OM – VIII. etapa
VIII. etapa se nachází v centrální části výsypky Obránců míru, kde navazuje
na V. a VI. etapu. Část plochy je umístěna na nově sypané etáži, část tvoří
původní výsypka Obránců míru. Poměrně členitý terén umožní vytvořit pestrou
mozaiku zalesněných ploch, malých vodních nádrží a přírodních luk. Je plánováno
i založení lokálního biokoridoru a biocentra. Rekultivační činnost v tomto prostoru
bude realizována v období 2011 až 2021.
ČSA – vnitřní výsypka V. etapa
Rozsáhlá plocha V. etapy je umístěna v jihovýchodní části vnitřní výsypky
Čs. armády, kde navazuje na východní část III. etapy. Vzhledem k tomu, že větší
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 21 část plochy je pod kótou budoucího zatopení, předpokládají se terénní úpravy,
odvodnění a cestní sít' pouze v nezbytném rozsahu. Ve východní části plochy je
vymezena územní rezerva pro případnou přeložku řeky Bíliny. V rámci biologické
rekultivace je plocha pod kótou zatopení (230 m n. m.) navržena k zatravnění se
skupinovou výsadbou dřevin, nad touto kótou k lesnické rekultivaci. Počítá se s
vytvořením podmínek pro založení lokálního biokoridoru a biocentra v rámci
územního systému ekologické stability. Předpokládaný termín zahájení této etapy
je rok 2012, ukončení 2022.
tab. č. 7 Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Komořansko
OM - VI.etapa
ČSA - v.v. III.et.
ČSA - v.v. IV.et.
OM - V. etapa, jih
OM - V. etapa, sever
OM - VII. etapa
OM - VIII. etapa
ČSA - v.v. V.et.
celkem
zahájení zeměděl. lesnické
2005-15
23,7
18,7
2007-17
0,0
43,2
2007-17
34,6
16,3
2008-18
6,5
24,0
2008-18
0,0
5,0
2008-18
82,0
16,0
2010-20
15,0
10,2
2011-21
0,0
19,0
2012-22
0,0
18,0
161,8
170,5
vodní
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
2,0
0,0
2,1
ostatní
vč. park. celkem
0,0
42,4
4,8
48,0
6,4
57,5
8,5
39,0
24,6
29,6
2,0
100,0
58,3
83,5
42,0
63,0
92,0
110,0
238,6
573,0
5.4.1.4 Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku
2013 do vyuhlení
Celková koncepce vychází především z přírodních podmínek zájmového
území, z tvaru reliéfu vzniklého báňskou činností a závěrečnou sanací, z množství
ornice a zúrodnitelných zemin, které budou v daném území k dispozici. Zohledňuje
rovněž aktuální požadavky vytváření přírodě blízkých společenstev v rámci
územních systémů ekologické stability, které mají zvláště v intenzivně využívané
krajině mimořádný ekologický význam. Dále zohledňuje sociálně-ekonomický
aspekt vývoje zájmového území, charakter a rozmístění okolních sídel, možnosti
dalšího využití daného prostoru.
Celkové řešení předpokládá řízené (zrychlené) zatopení zbytkové jámy na
kótu 180 m n.m. a její postupné velmi pomalé samovolné zatopení až na přelivnou
kótu 230 m n.m. Na kótě 180 m n.m. se vytvoří vodní plocha o rozloze 700 ha, v
případě hladiny na kótě 230 m n.m. plocha o rozloze 1 349 ha. Z hlediska krajinné
tvorby, územního plánování a rekultivací je velmi důležitý časový faktor
napouštění zbytkové jámy. Existuje celá řada variant od samovolného a velmi
pomalého zaplnění zbytkové jámy vodami z vlastního povodí, přes svedení
některých nebo i všech původních krušnohorských potoků do zbytkové jámy až po
dotace vody z podkrušnohorského přivaděče.
Krušnohorské potoky, ležící nad povodím zbytkové jámy, které jsou v
současné době přeloženy, je možné opět svést do jezera lomu Čs. armády.
V jihozápadní části se jedná o Vesnický a Kundratický potok, které jsou
přesměrovány podkrušnohorským přivaděčem do řeky Bíliny. Opětné
přesměrování těchto potoků do jezera ve zbytkové jámě si vyžádá vybudování
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 22 přítokových koryt v celkové délce 3 850 m. Na severní straně není možno obnovit
původní koryto Šramnického potoka, aby nebyla narušena stabilita
severozápadního území. Je ale možné využít pro převedení vod z těchto potoků
(Šramnický a Černický) jejich stávající přeložku a současně odklonit též Jiřetínský
potok před jeho soutokem s Loupnicí. Délka nového koryta v této oblasti je 600 m.
Z pohledu budoucího využití území i z důvodů nezanedbatelných nákladů
na dočasné rekultivace se jeví jako nejpřijatelnější varianta co nejrychlejšího
napuštění alespoň na kótu 180 m n.m. Vzhledem k historickému
geomorfologickému uspořádání území je nejlogičtějším a nejpřirozenějším
řešením gravitační svedení krušnohorských potoků původně tvořících
komořanskou pánev do zbytkové jámy. O tom, nakolik je tato možnost reálná při
respektování či spíše optimalizaci požadavků ostatních uživatelů území, by měly
co nejdříve rozhodnout kompetentní územně-správní orgány.
Návrh rekultivačního řešení však v zásadě počítá s tou nejhorší tedy
nejpomalejší variantou. Ta v sobě zahrnuje dočasnou rekultivaci území mezi
kótami 150 – 180 m n.m. Zde se časový horizont pohybuje řádově v desítkách let.
Mezi kótami 180 – 230 m n.m. je situace odlišná, neboť zde se doba plnění počítá
na staletí až tisíciletí, což z hlediska lidského života nelze považovat za dočasný
stav. Na tomto území je navržena kombinace vzrostlé skupinové zeleně a
zatravnění v poměru 1:2 (les : louka). Tato forma rekultivace umožní budoucím
generacím (pokud tak nebude učiněno v dohledné době) rozhodnout bez větších
škod o napuštění jámy po kótu 230 m n.m. nebo o ponechání samovolnému vývoji
a využití dočasně nezaplaveného území jiným způsobem. Nad kótou 230 m n.m.
je tvořena krajina k trvalému užívání a mají v ní své místo jak plochy hospodářské
určené k průmyslové, lesnické a částečně i zemědělské výrobě, tak i plochy s
rekreační funkcí a plochy přírodní.
Vlastní rekultivace zbývajících ploch bude provedena s převahou rekultivací
lesnických, se zvýrazněním ekologické funkce vytvářené krajiny. Lesnická
rekultivace je dělena na kategorii lesů hospodářských, u nichž jsou převažujícími
funkcemi půdoochranná a hospodářská, a kategorii ostatní veřejné zeleně, kde
převažuje funkce rekreační a krajinně estetická. U této kategorie jde o kombinaci
zalesněných ploch s přírodními loukami v poměru 2 : 1. Zemědělská rekultivace
(orná půda) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní
ornice i nedostatečného venkovského osídlení v okolí. Příslušná váha je i
přisouzena sportovně rekreačnímu pojetí, především ve vazbě na jezero zbytkové
jámy.
V období od roku 2013 do závěrečné fáze rekultivace zbytkové jámy po
vyuhlení by mělo být zrekultivováno ještě celkem cca 1 486 ha, z čehož 715 ha
tvoří lesnické rekultivace, 71 ha ostatní rekultivace a 700 ha plocha jezera
Čs. armády na kótě 180 m.n.m. (objem jezera 235,8 mil. m3).
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 23 5.4.1.5 Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost
rekultivací v časovém rozlišení
tab. č. 8 Bilance ploch rekultivací – Komořansko [ha]
rekultivace
ukončené do 2002
rozpracované k 31.12.2002
nově zahajované 2003-12
nově zahajované po 2012
celkem
zeměděl.
27,8
45,7
161,8
0,0
235,3
lesní
415,5
156,4
170,5
714,9
1457,3
ostatní
vodní
vč. park.
0,2
36,5
38,9
180,3
2,1
238,6
700,5
71,1
741,7
526,4
celkem
480,0
421,3
573,0
1486,5
2960,8
tab. č. 9 Ekonomická náročnost rekultivací – Komořansko [mil. Kč]
rekultivace
celkem
zeměděl.
242,7
0,0
242,7
ostatní
lesní
vodní * vč. park.
332,4
2,7
298,2
1394,1
0,0
88,9
1726,5
2,7
387,1
celkem
876,0
1482,9
2359,0
* … náklady na malé retenční nádrže
Náklady na vlastní zatopení zbytkové jámy jsou následující:
těsnění uhelné sloje
… 1 493 mil. Kč
úprava a údržba břehu jezera
… 182 mil. Kč
napouštění jezera
… 430 mil. Kč
-----------------------------------------------------------------celkem
… 2 105 mil. Kč
5.4.1.6 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02
v území přímo zasaženém důlní činností
5.4.1.6.1 Opatření schválená meziresortní komisí
V území přímo zasaženém důlní činností celku Komořansko byla
meziresortní komisí schválena následující akce:
název
realizace
důlní společnost
OM - na nádrží Chemopetrolu - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
Na realizaci výše uvedené akce je žádána dotace v celkové výši 1 631 tis. Kč.
5.4.1.6.2 Nově navrhovaná opatření
Revitalizační opatření pro územní celek Komořansko, zahajitelná do roku
2012, jsou vyznačena v grafické příloze č. 5.2.B.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 24 II. b)
práce směřující k tvorbě a obnově zemědělských pozemků
5.1 Ovčí farmy Obránců míru
Zakládání ovčích farem na rekultivovaných plochách napomáhá navracení
rekultivovaných oblastí do extenzivní zemědělské praxe a slouží k zajištění údržby
rekultivovaných ploch. Farmy by měly být správně i ekonomicky propojeny. Hlavní
produkcí je ovčí sýr, vedle toho pak i jehněčí a skopové maso a vlna.
Nezanedbatelným přínosem je i následný vzhled krajiny s pasoucím se stádem
ovcí.
Jsou navrženy dvě farmy na výsypce Obránců míru (výměry 36 ha a 35 ha).
Farmy o celkové rozloze 71 ha budou představovány trvalými travními porosty.
Náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (celkem cca 1 km) činí
11 800 tis. Kč a náklady na vybudování obslužných komunikací v délce 1 km
s živičným povrchem činí 4 000 tis. Kč, celkové náklady jsou 15 800 tis. Kč. Farmy
na výsypce Obránců míru mohou vzniknout až po ukončení základního agrocyklu
rekultivovaných ploch, tj. v roce 2011.
5.2 Ovčí farma ČSA
Další farma o rozloze 35 ha bude na výsypce Čs. armády. Náklady na
přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (cca 1 km) činí 11 800 tis. Kč a
náklady na vybudování obslužných komunikací v délce 1 km s živičným povrchem
činí 4 000 tis. Kč, celkové náklady jsou 15 800 tis. Kč.
II. c)
práce směřující k tvorbě a obnově vodních složek krajiny
5.3 Revitalizace Šramnického a Černického potoka
Šramnický a Černický (též Albrechtický) potok, pramenící v Krušných
horách, se původně vlévaly do Bíliny v prostoru jámy dolů Čs. armády a Obránců
míru. Vzhledem k ochraně lomů bylo nutné tyto potoky včetně jejich drobných
přítoků podchytit a svést mimo zájmovou oblast lomů. Převedení toků do
sousedních údolí bylo provedeno prostřednictvím štol (štola Jezeří a Albrechtická
štola). Revitalizace horních částí těchto toků je vázána na ukončení těžby lomu
Čs. armády a na zahájení zatápění zbytkové jámy, jelikož by toky mohly být pro
zatápění využity. Omezujícím faktorem je rovněž zajištění maximálních průtoků ve
stávajících korytech pro zásobení Chemopetrolu a.s. užitkovou vodou. Bez vazby
na zahájení zatápění je však možné provést některé dílčí revitalizační akce na
spodní části toku nad obcemi Černice a Horní Jiřetín, jako např. zatravnění nad
betonem prolitými břehy koryta nad Černicemi a vyčistění koryta u obce Jiřetín.
Náklady jsou vyčísleny na 2 800 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 25 5.4 Revitalizace Jiřetínského potoka
Jiřetínský potok prochází Mariánským údolím až k obci Horní Jiřetín
v přirozeném balvanitém korytě. Intravilánem obce protéká střídavě v přirozeném
a zpevněném korytě. Kvalita vody v toku se průtokem obcí výrazně zhoršuje a
těsně pod obcí je do koryta zaústěna přeložka Šramnického a Černického potoka
a později také tok Loupnice. Revitalizace Jiřetínského potoka by měla být
provedena zejména pod obcí Horní Jiřetín (nad obcí by bylo možno vybudovat
štěrkovou přehrážku pro zachycení splavenin a v intravilánu obce pouze
rekonstruovat stávající stupeň z pražců). Pod obcí by bylo vhodné snížit hladinu
vzdutí a vyčištění koryta od sedimentu. V souvislosti s revitalizačními opatřeními
by bylo vhodné řešit zároveň i kvalitu vody zamezením znečišťování toku. Náklady
na revitalizační opatření jsou vyčísleny na 4 200 tis. Kč.
5.5 Revitalizace Loupnice
Náklady na revitalizační opatření na toku Loupnice v prostoru soutoku
s Jiřetínským potokem (technická úprava koryta) jsou vyčísleny na 1 120 tis. Kč.
5.6 Revitalizace Bíliny
V úseku podél Komořanského dopravního koridoru, kde je zatrubněná řeka
Bílina, bude provedeno její odtrubnění a převedení do nového koryta.
Odstraněním potrubí vznikne asi 3 km dlouhé mírně meandrující koryto nového
toku. Navrženo je vést prostorem Ervěnického koridoru meandrující koryto
s kynetou ve dně. Původně zamýšlené druhé koryto, které mělo být vytvořeno
v místě územní rezervy pro přeložku řeky Bíliny severně od deponie keramických
jílů nebude vybudováno, neboť přeložku Bíliny do tohoto koryta by již nebylo
možné gravitačně řešit. Náklady jsou odhadovány na 185 000 tis. Kč.
II. e)
práce směřující k tvorbě a obnově biokoridorů a biocenter
Návrhu ÚSES vychází ze studie „Souhrnné řešení rekultivace a
zahlazování důlní činnosti lomu Čs. armády - malá varianta - optimální řešení hladina na kótě 180 m n.m.“ (BPT a.s., prosinec 1998) s ohledem na současný
stav rekultivační činnosti. Navrhovaná velikost jednotlivých prvků respektuje
minimální požadavek na velikost 3 ha u biocenter a šíři 20 m u biokoridorů.
Navrženo je celkem 7 biokoridorů v celkové délce cca 21,8 km (min. 43,6 ha
plochy) a 11 biocenter (LBK 1.1-1.3, 2.1-2.2, 3.1-3.3, 4.1, 5.1-5.2) o minimální
ploše 33 ha.
LBK 1 (3,8 km) vychází z funkčního lokálního biocentra „Ke Kundraticům“,
které má charakter lesního biocentra s mokřadem. Prochází přes západní boční
svahy lomu z části ponechané přirozené sukcesi, dál vede po vnitřní výsypce
podél nově vybudovaných vodních nádrží, založenými rekultivačními lesními
porosty, dál bude probíhat podél navržených odvodňovacích prvků k další
předpokládané retenční nádrži a od ní až ke břehu budoucího jezera ve zbytkové
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 26 jámě, přičemž by měl být napojen rovněž na navrhovaný regionální biokoridor řeky
Bíliny. Jde o biokoridor kombinovaný spojující společenstva lesní a vodní. Tomu
by měla odpovídat i velikost navrhovaných biocenter, která by měla dosahovat
alespoň 6 ha, aby obsáhla všechna společenstva při zachování plné funkčnosti.
Na biokoridoru by měla být umístěna alespoň dvě. LBK 1a (3,5 km) vychází z
biokoridoru 1 u nádrže Marcela a pokračuje lesními porosty založenými a
navrženými podél závodu Čs. armády. Jeho charakter má být lesní a mělo by na
něm být založeno minimálně jedno LBC lesního charakteru. LBK 2 (2,2 km)
vychází z nadregionálního biocentra Jezeří a podél odvodňovacích prvků,
navržených retenčních nádrží, vede až k vodní ploše ve zbytkové jámě. Měl by
propojovat vodní a vlhkomilná společenstva, břehové porosty a lesní
společenstva. Na něm by měla být navržena alespoň dvě kombinovaná biocentra
o minimální velikosti 6 ha. LBK 3 (5,8 km) vychází z regionálního biokoridoru v
prostoru Černických mokřadů, měl by procházet po navržených lesnických
rekultivacích na bočních severních svazích zbytkové jámy, dál by měl přejít na
vnitřní výsypku a napojit se na LBK 1 mezi stávajícími vodními nádržemi. Jedná se
o biokoridor převážně lesního charakteru. Měla by na něm být založena minimálně
3 lesní biocentra. Z tohoto LBK by měla vycházet podél odvodňovacích prvků
odbočka kombinovaného LBK 3a (1 km) lesního a mokřadního charakteru směrem
k jezeru ve zbytkové jámě. LBK 4 (3,8 km) vychází z regionálního biokoridoru v
prostoru Černických mokřadů a napojuje se navrhované regionální biocentrum
Hornojiřetínské výsypky. Měl by být kombinovaného charakteru spojující lesní,
vodní a vlhkomilná společenstva a břehové porosty podél odvodňovacích prvků.
Je třeba na něm založit alespoň jedno kombinované LBC o velikosti min. 6 ha.
LBK 5 (1,7 km) prochází po navržených i stávajících lesnických rekultivacích na
výsypce Obránců míru. Na okolní ÚSES navazuje v prostoru Jiřetínského potoka
na navrhované regionální biocentrum Hornojiřetínské výsypky a v jižní části na
lokální lesní biocentrum. Jeho charakter je lesní a vzhledem ke své poloze od
severu k jihu bude mít i ochranný vliv na přilehlé zemědělské trvalé travní porosty,
které by měl ochránit před větrnou erozí. Měla by na něm být navržena 2 lesní
biocentra.
Ta část ÚSES navrženého v území, které bude rekultivováno do roku 2012,
vychází většinou z provedených či plánovaných lesnických rekultivací (s výjimkou
vodních nádrží na jihozápadě). Za předpokladu, že lesnické porosty jsou správně
založené a obhospodařované, měly by se vytvořit autoregulační mechanismy,
které umožní ponechat lesní společenstva přirozené sukcesi. Nad rámec
prováděných opatření při lesnické rekultivaci není nutné investovat do dalších
opatření. Za předpokladu, že v nich bude poté prováděn výběrný způsob
hospodaření, bude možno stejně starý uměle založený porost postupně převést
na porost s přirozenou obnovou a pestrou věkovou strukturou, což je cílovým
stavem, který je však možné dosáhnout až po mnoha desetiletích.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 27 -
II. f)
práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely využití volného
času
5.7 Areál pro sportovní rybaření
Areál pro sportovní rybaření a volný čas bude jednou z nejvýznamnějších
lokalit pro provoz sportovního rybolovu v České republice. Současně bude
zahrnovat klidovou a naučnou zónu.
Samotný rybník má rozlohu 7 ha a dalších 5 ha tvoří břehový doprovod.
Celková rozloha je cca 12 ha.
Jedná se o poddolované území po hlubinné těžbě, která byla ukončena
přibližně v 70. letech minulého století a následně rekultivována. V těchto letech
zde došlo k poklesu půdy – celková vodní plocha se ustálila na 7 ha.
Výstavba areálu bude probíhat v několika etapách, přičemž práce II. a III.
etapy by měly spočívat v:
• odbahnění, vybagrování a vyčištění jednotlivých částí rybníka
• zpevnění 2/3 břehů dřevěnými palisádami s následným dosypem
• vybudování a založení nových přírodních trdlišť pro různé druhy ryb
• vyčištění, odbagrování a úprava dvou ostrůvků uprostřed rybníka
• vybudování klidové zóny pro ptactvo na ostrůvcích
• vyčištění, vyklizení, zpevnění veškerých ploch kolem vodní plochy v
celkové rozloze cca 5 ha
• vybudování přírodní obslužné cesty kolem celé vodní plochy
• vybudování technické infrastruktury k jednotlivým rybářským stanovištím
(elektřina, voda, kanalizace)
• vybudování rybářských stanovišť kolem celé vodní plochy v celkovém
předpokládaném počtu 50 míst včetně sociálního zařízení
• vybudování dřevěné naučné stezky včetně přilehlých pozemků kolem
rybníku
• vybudování informačního systému o rybách, ptactvu, hmyzu a ostatních
živočiších
• vybudování dřevěného mola pro loďky
• vybudování parkoviště pro návštěvníky
• vybudování srubů pro zaměstnance a správce areálu, které budou
sestávat z hlavní budovy, pomocné budovy, skladové budovy a
sociálního zařízení, obchodu, psích kotců pro ostrahu
• vybudování dřevěné rozhledny
• oplocení celého areálu dřevěným přírodním plotem
• úprava hlavní příjezdové cesty k areálu
• dopravní značení příjezdu k areálu
Finanční náklady na přípravu území kolem vodní plochy činí, vč.
technického zázemí, 8 000 tis. Kč, náklady na přivedení inženýrských sítí na
hranici pozemku (do 200 m) 2 360 tis. Kč, náklady na vybudování obslužné cesty
kolem vodní plochy (cca 1,5 km) 6 000 tis. Kč, náklady na vybudování naučné
stezky s infotabulemi (cca 2,5 km) 3 500 tis. Kč. Celkové náklady činí
19 860 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 28 5.8 Western park
Plocha o velikosti cca 74 ha v prostoru části Kopistské výsypky byla
původně navržena pro výrobní zónu „PONS“. Po zahájení výstavby kapacitní
průmyslové zóny v Havrani je výrobní zóna nadbytečná. Z tohoto důvodu byla
plocha v územním plánu města Mostu překvalifikována ve prospěch areálu pro
volný čas, rekreaci a sport (Western park Most).
Řešení Western parku je patrné z ideové studie, která byla podkladem pro
zadání změny územního plánu.
Celý areál je dopravně napojen ze silnice I/13 od DTS Vrbenský. Pro řešení
celého prostoru je zpracována ideová urbanistická studie. Využití pozemku je
limitováno ochrannými pásmy dopravy, pozemků určených k plnění funkce lesa na
straně severní a západní a regionálním biocentrem.
Finanční náklady na vybudování přístupové obslužné komunikace a
parkoviště činí 8 400 tis. Kč, náklady na přípravu území pro vybudování
westernové vesničky činí 120 tis. Kč, náklady na přivedení inženýrských sítí na
hranici pozemku (do 500 m) činí 5 900 tis. Kč. Celkové náklady činí 14 420 tis. Kč.
5.9 Rekreační plocha Černice
Rekreační plocha o rozloze cca 19 ha se nachází mezi obcemi Černice a
Horní Jiřetín při severním okraji vodní plochy. Příprava území pro rekreační
objekty a parkoviště si vyžádá 1 140 tis. Kč, přivedení inženýrských sítí na hranici
pozemku (do 500 m) 5 900 tis. Kč a výstavba přístupových komunikací 2 400 tis.
Kč. Náklady na úpravu krajinné zeleně na zbylé části plochy činí 11 875 tis. Kč.
Celkové náklady jsou 21 315 tis. Kč.
5.10 Cyklotrasa po výsypce Obránců míru
Trasa je vedena po severním a severovýchodním okraji výsypky Obránců
míru. Vychází z mostu přes řeku Bílinu v oblasti křižovatek silnic č. 27 a 255,
prochází lesnickou rekultivací, vede kolem několika vodních ploch až na hranici
obce Černice. Náklady na vybudování cyklotrasy v délce cca 5,1 km činí
7 135 tis. Kč.
II. h)
práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely stavebních
pozemků
5.11 Individuální výstavba Černice
Stavební pozemky pro individuální výstavbu o výměře 2 ha se nachází při
východním okraji obce Černice. Náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici
pozemku (do 50 m) činí 590 tis. Kč a náklady na terénní úpravu činí 240 tis. Kč,
celkem tedy 830 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 29 5.4.1.7 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02
v území navazujícím na báňskou činnost
V území navazujícím na dotčené území celku Komořansko nebyla k
31.12. 2002 schválena žádná revitalizační opatření.
Revitalizační opatření jsou vyznačena v grafické příloze č. 5.2.B.
sanační činnost a havarijní stavy
5.12 Rekultivace a sanace dolu Nejedlý
Projekt řeší sanaci území předaného k rekultivaci v prostoru bývalého dolu
Nejedlý. Jedná se o likvidaci ekologické zátěže v prostoru bývalého dolu a
následné terénní úpravy a biologickou rekultivaci. Náklady jsou vyčísleny na
29 200 tis. Kč.
II. e)
5.13 Napojení ÚSES Komořansko
Napojení stávajících či navrhovaných prvků ÚSES na okolní územní systém
představuje vytvoření biokoridorů o celkové rozloze cca 10 ha, což znamená
náklady ve výši 12 500 tis. Kč.
II. f)
času
5.14 Cyklotrasa na zámek Jezeří
Cyklotrasa vychází ze stávající silnice vedoucí z obce Vysoká Pec, vede po
úbočí Krušných hor směrem k zámku Jezeří, kde se napojuje opět na stávající
silnici vedoucí do obce Černice. Její délka je 1,8 km, což představuje náklady ve
výši 2 530 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 30 -
II. h)
pozemků
5.15 Odstranění drážního tělesa H. Jiřetín
Jedná se o odstranění drážního tělesa bývalé vlečky dolu Čs. armády. Po
zastavení těžební činnosti bylo z náspu odstraněno kolejiště a následně i
přemostění páteřní komunikace v obci Horní Jiřetín. Zájmové území o výměře
1,2 ha je situováno ve střední části obce Horní Jiřetín. Jedná se o násep drážního
tělesa, jehož boky a čelo je zpevněno betonovou zdí. Těleso bude odtěženo a
opěrné zdi zbourány. Konečným cílem je vytvoření zpevněné plochy ve středu
obce, kterou lze využívat jako náměstí. Náklady jsou vyčísleny na 10 080 tis. Kč.
5.4.1.8 Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti
se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek
Využití jezera a jeho okolí se předpokládá mnohostranné. Chráněná poloha
pod úpatím Krušných hor předurčuje využívání vodní plochy s vybudovanými
plážemi k rekreačnímu využívání. Území lze vhodně propojit s turistickými trasami
v Krušných horách. Pro rekreačně-sportovní využívání se předpokládá využít
plochu při jihozápadním okraji jezera, kde by měla být vybudována pláž,
sportoviště vč. přístavu a technické zázemí (budovy, parkoviště atd.).
Zvažována by měla být i možnost obnovy propojení bývalé silnice I/13 z
Černic do Vysoké Pece, která je přerušena v úseku u Jezeří v rozsahu cca 1,5 km.
Jedná se pouze o úvahu o budoucím možném řešení. Existují 3 varianty možného
řešení:
1. Tunelová – jedná se o ekonomicky nejnáročnější variantu proražení
tunelu v bočním svahu masivu Jánského vrchu, o délce cca 1,5 km
2. Kombinovaná – rovněž ekonomicky poměrně náročná varianta o délce
cca 1,4 km řeší trasu v kombinaci vedení silnice po stávajícím terénu,
po mostech přes problematické skluzové partie a tunelu o délce cca
200 m skrz skalnatý ostroh vybíhající do bočních svahů lomu.
3. Po výsypce – tato zdánlivě nejjednodušší varianta měří cca 4,5 km.
Problematické je dlouhodobé sedání výsypkového tělesa a tím velmi
nákladná následná údržba komunikace a dále podélný profil trasy, která
vyžaduje překonání značných výškových rozdílů v prostoru od Vysoké
Pece a v prostoru u arboreta (cca 30 m).
Jedná se o problematiku velmi složitou, která by si v případě zájmu příslušných
územních orgánů státní správy zasluhovala vypracování samostatné studie
proveditelnosti celé stavby. Studie by měla potvrdit nebo vyvrátit účelnost a
ekonomickou náročnost řešení.
V prostoru dnešních závodů Čs. armády a důlní dopravy je na rostlém
terénu navrženo průmyslové využití těchto areálů. Území je vybaveno celou řadou
inženýrských sítí a je na rostlém terénu. Celková výměra těchto ploch činí 145 ha.
Tvorba návrhu ÚSES na území, jenž bude rekultivováno až po roce 2012,
je popsána výše v části věnované přímo zasaženému území. V prostoru
současného toku řeky Bíliny, zejména po odtrubnění úseku podél Komořanského
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 31 koridoru a vytvoření otevřeného koryta, by měl v údolní nivě řeky vzniknout
biokoridor regionálního charakteru.
5.4.1.9 Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření
v časovém rozlišení
tab. č. 10 Přehled revitalizačních opatření – Komořansko
revitalizační opatření
zemědělské pozemky
5.1 ovčí farmy Obránců míru
5.2 ovčí farma ČSA
vodní složky krajiny
5.3 revitalizace Šram. a Čern. potoka
5.4 revitalizace Jiřetínského potoka
5.5 revitalizace Loupnice
5.6 revitalizace Bíliny
území pro účely využití volného času
5.7 areál pro sportovní rybaření
5.8 western park
5.9 rekreační plocha Černice
5.10 cyklotrasa Obránců míru
stavební pozemky
5.11 individuální výstavba Černice
v území navazujícím na důlní činnost
5.12 rekultivace a sanace dolu Nejedlý
biokoridory a biocentra
5.13 napojení ÚSES Komořansko
5.14 cyklotrasa na zámek Jezeří
stavební pozemky
5.15 odstranění drážního tělesa H. Jiřetín
revitalizační opatření celkem
výměra
[ha/km]
náklady [Kč]
zahájení ukončení
71,00
35,00
15 800 000
15 800 000
2011
2005
2012
2006
0,10
0,15
0,04
1,50
2 800 000
4 200 000
1 120 000
185 000 000
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2006
12,00
74,00
19,00
5,10
19 860 000
14 420 000
21 315 000
7 135 000
2005
2006
2004
2004
2007
2008
2006
2005
2,00
830 000
288 280 000
2004
2006
3,40
29 200 000
2004
2006
10,00
12 500 000
2005
2006
1,80
2 530 000
2004
2005
1,20
10 080 000
54 310 000
342 590 000
2004
2004
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 32 -
5.4.2 Územní celek Slatinicko
Územní celek Slatinicko zahrnuje bývalý dobývací prostor lomu Slatinice
(dnes Slatinická výsypka) a současné dobývací prostory lomů J. Šverma a Vršany
s jejich vnitřními výsypkami o celkové rozloze 2 915,3 ha, a dále vnější výsypky
těchto lomů – Bylany, Čepirohy a Malé Březno o celkové rozloze 401,2 ha.
Dotčené území se rozkládá z větší části v okrese Most, resp. na území obce
s rozšířenou působností Most (k.ú. obcí Most a Malé Březno), z menší části
v okrese Chomutov, resp. na území obce s rozšířenou působností obce Chomutov
(k.ú. obcí Strupčice, Vrskmaň a nepatrnou částí obce Pesvice a Všestudy, které
jsou zasaženy dobývacím prostorem Okořín).
Aktivní důlní činnost je provozována na lomech Šverma a Vršany, které se
však již vzájemně propojily a mají společnou porubní frontu. Po vyuhlení lomu Jan
Šverma bude zbytková jáma tohoto lomu postupně zasypána skrývkovými
hmotami lomu Vršany, a tudíž po ukončení jejich těžby tak budou mít společnou
zbytkovou jámu v prostoru lomu Vršany. Společný důlní prostor lomů zaujímá
převážnou část dotčeného území Slatinicka. Dílčí část území je pak tvořena
vnějšími výsypkami, kde již byla většinou rekultivační činnost ukončena. Téměř
veškeré rekultivační akce probíhají v současné době na vnitřních výsypkách
Slatinice, Šverma a Vršany a s výjimkou výsypky Slatinice se další rekultivace
budou zahajovat pouze na těchto vnitřních výsypkách.
V prostoru územního celku Slatinicko se nachází závody Šverma a Hrabák
a Hořanský potrubní a energetický koridor. Za předpokladu tzv. velké varianty
bude prostor závodu Šverma a Hořanského koridoru s částí Slatinické výsypky
přetěžen postupem lomu Vršany. Po ukončení těžby (cca rok 2048) bude v rámci
rekultivace zbytkové jámy dotčen částečně i závod Hrabák (montážní místo).
Administrativní budovy a nakládací místo pro elektrárnu Počerady v prostoru
Čepiroh však zůstanou nedotčeny a další využití tohoto areálu, či případná
sanace, bude muset být v rámci závěrečné revitalizace vyřešena.
Území Slatinicka je na severu vymezeno Ervěnickým koridorem, na
západě, jihu a východě hranicí dobývacích prostorů probíhající v blízkosti obcí
Vrskmaň, Strupčice, Malé Březno a Most – Čepirohy.
Celková výměra rekultivovaných ploch vnějších a vnitřních výsypek
představuje 1 461,8 ha, z čehož do 31.12. 2002 byla rekultivační činnost
ukončena na ploše o výměře 811,4 ha (viz příloha č. 5.3.A):
tab. č. 11 Ukončené rekultivace – Slatinicko
zeměděl.
lesní
vodní
ost.vč.park.
287,2
380,0
15,6
128,7
celkem
celkem
811,4
V současné době je zde rozpracováno 16 rekultivačních akcí o celkové
výměře 650,4 ha:
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 33 DJŠ – vnitřní výsypka 5. část (pl. č. 8)
Plocha je součástí rekultivací vnitřní výsypky lomu Šverma. Jedná se o
zalesněný pozvolný svah mezi zemědělskými rekultivacemi předchozích akcí.
Základní výsadba byla realizována ve dvou etapách v letech 1992 a 1998.
Ukončení pěstební péče se předpokládá v roce 2004.
DJŠ – vnitřní výsypka 6. část (boční svah)
Rekultivovaná plocha 6. části leží na severozápadním okraji výsypky.
Technická etapa byla zahájena v roce 1992, základní výsadba provedena v roce
1996. V současné době pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce
2004.
DJŠ – vnitřní výsypka 7. část (pl. č. 21)
Jedná se o západní svah lomu Šverma, kde v předchozím období
docházelo k opakovaným sesuvům. Po jejich sanaci v roce 1992 byla na části
plochy provedena základní výsadba, následná pěstební péče bude pokračovat do
roku 2005.
DJŠ – vnitřní výsypka 8. část
Rekultivace svahové partie na severním okraji výsypky byla zahájena v
roce 1995. Plocha byla zalesňována v letech 1996 – 97, výsadba je lemována
keři. Na ploše pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2006.
Tato část rekultivace leží v severní části vnitřní výsypky Šverma. Technická
etapa byla zahájena v roce 1997, práce v rámci pěstební péče jsou plánovány do
roku 2006.
Plocha se nachází v severozápadní části výsypky. Technická etapa
rekultivace byla zahájena v roce 1999 terénními úpravami, současně byla
vybudována obslužná komunikace a odvodňovací příkop. Zemědělská rekultivace
byla realizována na plošině s nadmořskou výškou 283 m. Plocha byla převrstvena
ornicí v mocnosti 0,3 m, následně byl zahájen tříletý meliorační agrocyklus.
Základní výsadba na lesnické ploše byla provedena v roce 1999. V současné
době na ploše probíhají práce biologické etapy s plánovaným ukončením v roce
2008.
DJŠ – vnitřní výsypka 10. část, 2. etapa
Plocha 10. části leží v severozápadní části vnitřní výsypky lomu Šverma.
Jedná se o území s četnými svahovými partiemi, jejichž převýšení dosahuje až
10 m. Pouze na západním okraji a ve středu území se nacházejí rovinné plochy, v
tomto prostoru je navržena zemědělská rekultivace. Svahové byly upraveny do
sklonu 1:6, který vyhovuje pro zalesnění. V průběhu biologické rekultivace je na
zemědělské rekultivaci realizován pětiletý meliorační agrocyklus s výslednou
kulturou trvalý travní porost, na lesnické rekultivaci základní výsadba a pěstební
péče až do zajištění porostu. Práce biologické etapy budou pokračovat do roku
2012.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 34 DJŠ – vnitřní výsypka – jižní svah
Jedná se o rekultivaci části jižních svahů lomu Šverma. Akce byla zahájena
v roce 1999 terénními úpravami svahů do sklonu 1:4 až 1:5. Zemědělská
rekultivace bude realizována na plošině nad vlastním svahem lomu. Upravené
svahy budou zalesněny, základní výsadba je navržena ve sponu 1 x 1,2 m do
skupin o velikosti 0,1 – 0,5 ha. Při patě svahu bude provedeno zatravnění bez
převrstvení ornicí. V současné době na ploše probíhá biologická rekultivace s
plánovaným ukončením v roce 2009.
Hrabák pod hřbitovem (část pod vinicí)
Jedná se o rekultivaci na rovinné části mezietáže mezi přístupovou cestou
do obce Čepirohy a oplocením vinice, která byla zahájena v roce 1990. Na
uvedené výměře však byla výsadba provedena až v roce 1996. Na ploše
pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2005.
Malé Březno IV les
Jedná se o rekultivaci části obvodových svahů přilehlých k plošině náhorní
etáže vnější výsypky Malé Březno. Terénní úpravy byly realizovány v roce 1995.
Náhorní plošina byla upravena pro potřeby zemědělské rekultivace, svahové
partie byly upraveny do sklonu 1 : 6. Současně byly zřízeny obslužné polní a lesní
cesty, odvodňovací příkopy a dva poldry. Po skončení terénních úprav byl na
plochy lesnické rekultivace navezen kůrový substrát ve vrstvě 0,10 m. Součástí
rekultivací bylo i zřízení ochranné protierozní meze. Základní výsadba byla
provedena v roce 1996, následná pěstební péče bude pokračovat do roku 2004.
Slatinická výsypka I. etapa
Plocha rekultivace je situována v prostoru svrchního řezu lomu Šmeral,
který byl částečně přesypán. Rekultivaci tvoří dvě samostatné plochy, na kterých
byla technická etapa zahájena v roce 1996. Návrh biologické rekultivace byl
koncipován s ohledem na uvažovanou přeložku Komořanského koridoru a na
záměr výstavby silnice Most – Hořany. Na pásu o šířce cca 120 m nebylo proto
doporučeno souvislé zalesnění, ale pouze zatravnění se skupinovou výsadbou
nízké a polovysoké zeleně. V současné době je realizována pěstební péče a
sečení zatravněných ploch. Tyto práce jsou plánovány do roku 2004.
Slatinická výsypka II. etapa
Jedná se o plochu v západní části Slatinické výsypky. Technická etapa
byla zahájena v roce 1998, kdy byly svahové partie upraveny do sklonu 1 : 4.
Ostatní povrch výsypky byl upraven tak, aby nevznikala bezodtoká místa.
Odvedení povrchových vod bylo realizováno třemi příkopy zaústěnými do retenční
jímky čerpací stanice. Z této jímky je voda čerpána do Lučního potoka. Současně
byly zřízeny komunikace podél západní paty Slatinické výsypky v celkové délce
3 km. Celá plocha byla následně zatravněna, rekultivační práce jsou plánovány do
konce roku 2005.
Slatinická výsypka III. etapa 1. + 2. část (část)
V této akci byla do rekultivačního procesu zařazena náhorní plošina vnitřní
výsypky. 1. část se nachází na severovýchodním okraji této plošiny, 2. část leží v
jižní části náhorní plošiny. Technická etapa byla zahájena v roce 1999, území bylo
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 35 svahováno tak, aby byl dodržen minimální sklon plošiny 2 % od severu k jihu.
Návrh biologické rekultivace vychází ze skutečnosti, že převážná část území leží v
trasách předpokládaných přeložek energetických sítí, produktovodů a komunikace
II/255. Proto budou tyto plochy v rámci biologické rekultivace pouze zatravněny.
Plocha ve východní části náhorní plošiny, která nebude dotčena výstavbou
přeložek, je doporučena pro zemědělskou rekultivaci. Před zahájením biologické
etapy byla převrstvena spraší o mocnosti 0,5 m a ornicí o mocnosti 0,3 m. Poté
bude zařazen pětiletý agrocyklus s výslednou kulturou trvalé travní porosty.
Ukončení prací se předpokládá v roce 2007.
Slatinická výsypka IV. etapa
Jedná se o rekultivaci svahové partie v západní části výsypky s maximálním
převýšením do 25 metrů. Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 2000
terénními úpravami, následně bude celá plocha zatravněna a doplněna
rozptýlenou vysokou zelení. V současné době rekultivační práce pokračují s
plánovaným ukončením v roce 2010.
Vršany I. etapa – vnitřní výsypka
Rekultivovaná plocha leží v koridoru mezi výsypkou Malé Březno a jižní
hranou lomu Vršany. Jedná se o rovinaté území, kterým prochází linky VN a
obslužná panelová komunikace. Technická etapa byla zahájena v roce 2000
urovnáním terénních nerovností, následně bylo realizováno ozelenění v
návaznosti na lesnickou rekultivaci svahů výsypky Malé Březno. V současné době
biologická rekultivace pokračuje s plánovaným ukončením v roce 2010.
Vršany II. etapa – vnitřní výsypka, 1. + 2. část
Rekultivovanou plochu tvoří svahová partie jižního svahu lomu Vršany a
část vnitřní výsypky. Vlastní lesnická rekultivace předpokládá terénní úpravy,
základní výsadbu a pěstební péči do zajištění porostu. Práce byly zahájeny v roce
2002, jejich ukončení se předpokládá v roce 2010.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 36 tab. č. 12 Rozpracované rekultivace – Slatinicko
DJŠ - v.v. 5.č.
DJŠ - v.v. 6.č.
DJŠ - v.v. 7.č.
DJŠ - v.v. 8.č. - část
DJŠ - v.v. 9.č.
DJŠ - v.v. 10.č.
DJŠ - v.v. 10.č. 2.et.
DJŠ - v.v.- již. svah
Hrabák pod hřbit.
Malé Březno IV les
Slatin. výs. I.et.
Slatin. výs. II.et.
Slatin. v. III.et. 1.+2.č.
Slatin. výs. IV.et.
Vršany I.et. - v.v.
Vršany II.et. - 1.a 2.č.
celkem
1992-04
0,0
2,2
1992-04
0,0
6,7
1992-05
0,0
27,4
1995-06
0,0
7,8
1997-06
0,0
3,3
1999-08
32,1
9,2
2002-12
9,4
0,0
1999-09
6,1
23,6
1990-05
0,0
1,1
1995-04
0,0
42,9
1996-04
0,0
0,0
1998-05
0,0
0,0
1999-07
0,0
0,0
2000-10
0,0
0,0
2000-10
0,0
0,0
2002-10
0,0
19,7
47,6
143,8
vodní
0,0
0,0
0,3
0,4
0,0
0,0
0,3
0,0
0,0
1,8
0,0
2,2
2,5
2,4
0,7
11,1
21,7
ostatní
vč. park. celkem
0,0
2,2
0,0
6,7
0,0
27,7
0,0
8,2
0,0
3,3
0,0
41,3
2,9
12,6
8,7
38,3
0,0
1,1
2,3
46,9
31,6
31,6
165,8
168,0
129,3
131,8
42,1
44,6
33,4
34,1
21,2
52,0
437,3
650,4
akcí o celkové výměře 607,3 ha (viz příloha č. 5.3.A):
Plocha leží v severozápadní části vnitřní výsypky Šverma. Zájmové území
tvoří dvě náhorní plošiny oddělené od sebe územím s řadou menších svahů.
Zemědělská rekultivace je navržena na obou náhorních plošinách. Předpokládá se
terénní úprava území a návoz sprašových hlín v mocnosti 0,5 m a ornic
v mocnosti 0,3 m. Pak bude následovat pětiletý meliorační agrocyklus s výslednou
kulturou TTP. Vzhledem k rozsáhlosti zemědělských rekultivací je vhodné rozčlenit
tyto plochy pomocí liniové zeleně. Lesnická rekultivace je doporučena v prostoru
svahových partií. Bude provedena terénní úprava plochy a základní výsadby s
následnou pěstební péčí až do zajištění porostu. Zahájení technické etapy je
plánováno na rok 2006, ukončení akce se předpokládá kolem roku 2016.
Rekultivovaná plocha leží na náhorní plošině výsypky v nadmořské výšce
272 – 280 m. Zemědělská rekultivace je navržena na převážné části výměry. Na
ploše budou provedeny terénní úpravy a návoz spraší v mocnosti 0,5 m a ornice v
mocnosti 0,3 m, pak bude následovat meliorační agrocyklus na louku. Svahové
partie budou zalesněny. Zahájení akce je plánováno na rok 2006, rekultivační
práce budou probíhat do roku 2013.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 37 DJŠ – vnitřní výsypka 13. část
Plocha se nachází v severozápadní části na severním svahu s převýšením
do 10 m. Předpokládaná úprava svahu do sklonu 1 : 6. Po skončení terénních
úprav bude v rámci lesnické rekultivace provedena základní výsadba. Poté se
předpokládají pěstební péče až do zajištění porostu. Zahájení technické
rekultivace je plánováno na rok 2007, ukončení prací se předpokládá v roce 2014.
Plocha navržená k rekultivaci leží na vnitřní výsypce lomu Šverma a
navazuje na předchozí rekultivované plochy. Území tvoří část náhorní plošinky a
svahová partie s 20-ti metrovým převýšením. Svah má jižní orientaci. Plocha bude
terénně upravena – svah do sklonu 1 : 6. Po terénních úpravách se předpokládá
základní výsadba a následné pěstební péče až do zajištění porostu. Zahájení
rekultivačních prací je plánováno na rok 2009, ukončení na rok 2017.
V této akci bude rekultivována největší plocha vnitřní výsypky, navazující na
jižní hranici 9., 11. a 14. části. Je doporučena kombinace zemědělské a lesnické
rekultivace o přibližně shodné výměře. Podle současných záměrů budou
rekultivační práce realizovány v období 2011 – 2019.
Vršany II. etapa – vnitřní výsypka 2. část
Rekultivovanou plochu tvoří dílčí část lesnické rekultivace 2. části. Práce
budou zahájeny v roce 2003, jejich ukončení se předpokládá v roce 2013.
Vršany III. etapa - vnitřní výsypka
Rekultivovanou plochu tvoří jižní svah vnitřní výsypky lomu Vršany a část
náhorní plošiny této výsypky na kótě 268 m n. m. Výška svahové partie se
pohybuje okolo 18 m. V rámci technické rekultivace, která bude zahájena v roce
2004, se předpokládají terénní úpravy náhorní plošiny a svahů, výstavba cestní
sítě a odvodnění. Na náhorní plošině je navrhována zemědělská rekultivace, na
tyto plochy budou navezeny spraše v mocnosti 0,5 m a ornice v mocnosti 0,3 m.
Následovat bude pětiletý meliorační agrocyklus s výslednou kulturou TTP.
Lesnická rekultivace bude realizována na upraveném svahu. Následná pěstební
péče bude prováděna až do zajištění porostu, pravděpodobně do roku 2013.
Vršany IV. etapa - vnitřní výsypka
Plocha uvolněná do rekultivace v rámci této etapy je tvořena náhorní
plošinou vnitřní výsypky v rozmezí nadmořské výšky 254 – 270 m. S ohledem na
konfiguraci terénu je doporučeno toto území rekultivovat zemědělsky, pouze v
okrajových částech plošiny je uvažováno s lesnickou rekultivací. V průběhu
biologické rekultivace bude na zemědělské rekultivaci realizován pětiletý
meliorační agrocyklus s výslednou kulturou TTP, na lesnické rekultivaci základní
výsadba a pěstební péče až do zajištění porostu. Zahájení prací je plánováno na
rok 2005, práce biologické etapy budou pokračovat do roku 2015.
Vršany V. etapa - vnitřní výsypka
V této akci bude do rekultivace zařazena další část vnitřní výsypky,
navazující na severní hranici IV. etapy. Na rovinných partiích bude realizována
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 38 zemědělská rekultivace, okrajové svahy budou zalesněny. Způsob realizace
technické i biologické etapy bude shodný s předchozí etapou. Zahájení akce je
plánováno na rok 2006, rekultivační práce budou probíhat do roku 2014.
Vršany VI. etapa - vnitřní výsypka
Jedná se o další rozšíření rekultivace vnitřní výsypky severním směrem,
které bude probíhat za stejným podmínek jako předchozí etapy. Zahájení
technické rekultivace je plánováno na rok 2007, ukončení prací se předpokládá v
roce 2015.
Vršany VII. etapa - vnitřní výsypka
Podmínky rekultivace v rámci této etapy odpovídají předchozím akcím.
Zahájení rekultivačních prací je plánováno na rok 2009, ukončení na rok 2018.
Vršany VIII. etapa - vnitřní výsypka
V této etapě bude do rekultivace zařazena zbývající plocha vnitřní výsypky,
a to její severní a východní svahy. Morfologii území odpovídá i navrhovaný způsob
rekultivace zalesněním. Zahájení akce je plánováno na rok 2010, ukončení na rok
2019.
tab. č. 13 Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Slatinicko
DJŠ - v.v. 11.č.
DJŠ - v.v. 12.č.
DJŠ - v.v. 13.č.
DJŠ - v.v. 14.č.
DJŠ - v.v. 15.č.
Vršany - II.et. - 2.č.
Vršany - III.et. v.v.
Vršany - IV.et. v.v.
Vršany - V.et. - v.v.
Vršany - VI.et. - v.v.
Vršany - VII.et. - v.v.
Vršany - VIII.et. - v.v.
celkem
2006-16
23,3
7,7
2006-13
16,8
4,2
2007-14
38,7
14,3
2009-17
23,6
3,4
2011-19
145,4
113,6
2003-13
0,0
6,9
2003-13
20,2
14,4
2005-15
26,3
5,1
2006-14
17,1
2,9
200715
10,2
2,8
2009-18
21,4
7,6
2010-19
3,2
70,8
346,2
253,6
vodní
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,2
ostatní
vč. park. celkem
0,0
30,9
0,0
21,0
0,0
53,0
0,0
27,0
0,0
259,0
0,0
6,9
6,2
42,1
0,0
31,4
0,0
20,0
0,0
13,0
0,0
29,0
0,0
74,0
6,2
607,3
2013 do vyuhlení
Souhrnné řešení rekultivace lomu Vršany z roku 1997 předpokládá
zatopení zbytkové jámy vodou s vytvořením jezera s kótou hladiny
210 – 215 m n.m. Zásadním problémem této „mokré“ varianty je nedostatek vody.
Na začátku napouštění jezera budou přesměrovány vody z obtoku výsypky Malé
Březno a Slatinice. K další dotaci bude nutné přistoupit vodou čerpanou, kdy bude
potřeba využít průmyslový vodovod, který přivádí vodu z Ohře. Celkový objem
jezera na kótě 215 m n.m představuje 73,6 mil. m3, přičemž celkové množství
vody, které bude muset být čerpáno z Ohře je 38,7 mil. m3.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 39 Rekultivační řešení vychází z přírodních podmínek, geografické polohy,
disponibilního množství ornice a zúrodnitelných zemin a reliéfu vytvořeného
báňskou činností a respektuje rozpracované a nově zahajované rekultivace dle
generelu rekultivací. Vzhledem k tomu, že zájmové území bylo vždy zemědělsky
využíváno a existuje předpoklad zájmu o zemědělské hospodaření, je na
výsypkách navrženo cca cca 340 ha zemědělské rekultivace. Velikost jednotlivých
honů se pohybuje od 15 do 45 ha a jsou odděleny průlehy a pásy vysoké zeleně,
které působí jako protierozní ochrana a zároveň zvyšují ekologickou stabilitu. Pro
lesnickou rekultivaci je věnováno cca 1 266 ha.
V období od roku 2013 do závěrečné fáze rekultivace zbytkové jámy po
vyuhlení by mělo být zrekultivováno celkem cca 2 154 ha, z čehož 342 ha tvoří
zemědělské rekultivace, 1 266 ha tvoří lesnické rekultivace, 142 ha ostatní
rekultivace a 404 ha vodní rekultivace (plocha jezera Vršany na kótě 215 m n.m.
zaujímá plochu cca 394 ha).
5.4.2.5 Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost
tab. č. 14 Bilance ploch rekultivací – Slatinicko [ha]
rekultivace
ukončené do 2002
celkem
zeměděl.
287,2
47,6
346,2
342,2
1023,1
lesní
380,0
143,8
253,6
1266,5
2043,9
ostatní
vodní
vč. park.
15,6
128,7
21,7
437,3
1,2
6,2
403,6
141,8
442,2
714,0
celkem
811,4
650,4
607,3
2154,1
4223,2
tab. č. 15 Ekonomická náročnost rekultivací – Slatinicko [mil. Kč]
rekultivace
celkem
zeměděl.
519,2
513,3
1032,5
lesní
494,6
2469,7
2964,2
ostatní
vč. park.
vodní
1,6
7,8
12,5
177,3
14,1
185,1
celkem
1023,2
3172,7
4195,9
* … náklady na malé retenční a eutrofizační nádrže
Náklady na vlastní zatopení zbytkové jámy jsou následující:
těsnění uhelné sloje
… 265 mil. Kč
úprava břehové linie
… 126 mil. Kč
odvodnění
… 184 mil. Kč
napouštění jezera
… 150 mil. Kč
údržba břehu jezera
… 54 mil. Kč
--------------------------------------------------------------celkem
… 779 mil. Kč
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 40 5.4.2.6 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02
V území přímo zasaženém důlní činností celku Slatinicka byly meziresortní
komisí schváleny následující akce:
název
Gravitační odvodnění předpolí výsypky Malé Březno
realizace důlní společnost
6/03-12/05
MUS a.s.
DJŠ - vnitřní výsypka 5. část - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
Slatinická výsypka - I. etapa - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
Výsypka Malé Březno - IV. část - pěstební péče
1/03-12/04
MUS a.s.
Lokalita Hrabák - vinice, sanace a rekultivace sesuvného
území Čepirožské výsypky
7/03-12/06
DÚK s.p.
Na realizaci výše uvedených akcí je žádána dotace v celk. výši 173 239 tis. Kč.
Revitalizační opatření pro územní celek Slatinicko, jejichž realizace může
být zahájena do roku 2012, jsou vyznačena v grafické příloze č. 5.3.B.
sanační činnost a projekty havarijního charakteru
5.16 Lokalita Hrabák – vinice, sanace a rekultivace sesuvného území
Čepirožské výsypky
Náklady na řešení tohoto projektu havarijního charakteru si vyžádá náklady
ve výši 68 875 tis. Kč.
II. b)
5.17 – 5.23 Ovčí farmy
V návrhu je vytvoření 7 farem, jedné na výsypce Malé Březno (43 ha),
druhé na výsypce Vršany (39 ha) a pěti farem na výsypce Šverma (výměry
15. č. - 44 ha, 14. č. - 40 ha, 12. č. - 31 ha, 10. č. - 35 ha a 11. č. - 35 ha). Farmy o
celkové rozloze 267 ha budou představovány trvalými travními porosty. Náklady
na přivedení inženýrských sítí na hranice pozemků (celkem cca 3,9 km) a náklady
na vybudování obslužných komunikací v délce 3,9 km celkem 61 620 tis. Kč.
Z toho náklady na jednotlivé farmy činí: Malé Březno – 9 480 tis. Kč,
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 41 Vršany – 9 480 tis. Kč, DJŠ 10. č. – 7 900 tis. Kč, DJŠ 11. č. – 6 320 tis. Kč,
DJŠ 12. č. – 11 060 tis. Kč, DJŠ 14. č. – 7 900 tis. Kč a DJŠ 15. č. – 9 480 tis. Kč.
Náklady na budování jednotlivých farem mohou být uvolňovány v závislosti na
ukončování přípravných agrocyklů zemědělských rekultivací.
II. c)
5.24 Gravitační odvodnění předpolí výsypky Malé Březno
Návrh řeší gravitační odvodnění předpolí výsypky Malé Březno přes vnitřní
výsypku lomu Vršany. Odvodňované území má rozlohu cca 3,9 km2 a zahrnuje
plochu pod přeložkou Srpiny po západní patu výsypky Malé Březno, včetně obce
Strupčice. Vyústění čerpané vody z jihozápadní bariéry lomu Vršany a její další
směrování zůstane stavbou nedotčeno. Náklady jsou vyčísleny na 173 345 tis. Kč.
5.25 Odvodnění u zahrádek v ul. Pionýrů
Projekt se zabývá návrhem odvodnění zájmového území, které se nachází
na vnitřních výsypkách bývalých lomových prostor a v současné době je
zamokřeno z důvodu omezeně funkční původní drenáže. Cílem je odstranění
zamokření a zlepšení srážkoodtokových vztahů vhodným odvedením povrchových
vod. Náklady jsou vyčísleny na 6 500 tis. Kč.
II. e)
Tvorba návrhu ÚSES vychází ze studie „Souhrnné řešení rekultivace lomu
Vršany – DJŠ – 2. část“ (BPT a.s., únor 1997), avšak odráží již současný stav
rozpracovanosti rekultivačních akcí. Navrhovaná velikost jednotlivých prvků
respektuje minimální požadavek na velikost 3 ha u biocenter a šíři 20 m u
biokoridorů. Navrženo je celkem 7 biokoridorů (LBK 1-7) v celkové délce cca 26,6
km (min. 53,2 ha plochy) a 12 biocenter (LBC 1.1-1.4, 2.1-2.4, 3.1, 4.1, 5.1 a 7.1)
o minimální ploše 36 ha.
Biokoridor LBK 1 (9 km) se napojuje na lokální biocentrum č. 12.1
„V Kyjických lukách“ a prochází po bočních svazích DJŠ, dále vstupuje na vnitřní
výsypku lomu Vršany, kde se napojuje na gravitační odvodnění předpolí výsypky
Malé Březno a pokračuje až k tzv. montážnímu místu, kde se napojuje na lokální
biokoridory č. 577 a 575. Biokoridor by měl mít charakter lesní až po napojení na
odvodnění, kde by typ formace měl přecházet na travinný popřípadě mokřadní.
Jsou na něm navržena 4 lokální biocentra (LBK 1.1 a 1.2 by měla být lesního typu,
LBK 1.3 a 1.4 by měla být kombinovaná lesního a mokřadního typu). Biokoridor
LBK 2 (5,8 km) vychází rovněž z biocentra č. 12.1 a směřuje podél Komořanského
koridoru na východ až k lokálnímu biocentru č. 2 „Hořanská výsypka“. Toto
stávající biocentrum bude za předpokladu „velké varianty“ zčásti zasaženo
přetěžením Hořanského koridoru. Měl by mít charakter lesního typu. Jsou na něm
navržena 4 lokální biocentra (všechna lesního typu). Biokoridor LBK 3 (3,8 km)
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 42 představuje spojnici mezi LBK 1 a LBK 2. Měl by být lesního charakteru, stejně
jako navržené biocentrum. Biokoridory LBK 4 (2,5 km) a LBK 6 (1,2 km) vycházejí
z LBK 2 a vedou k jezeru Vršany. Jejich charakter by měl být mokřadní, včetně
navrženého biocentra. Biokoridor LBK 5 (2,4 km) vychází z biocentra „Hořanská
výsypka“ a přes Slatinickou výsypku se napojuje na regionální biocentrum „Ressl“.
Biokoridor i vložené biocentrum jsou lesního typu. Biokoridor LBK 7 napojuje
navržené biocentrum u záchytné nádrže na Slatinické výsypce na okolní ÚSES.
Měl by být mokřadního typu.
Větší část navrženého ÚSES se bude formovat v území, které bude
rekultivováno až po roce 2012. Zbylá část návrhu vychází většinou z provedených
či plánovaných lesnických rekultivací (s výjimkou části vycházející z gravitačního
odvodnění v jižní části). Za předpokladu, že lesnické porosty jsou správně
založeny a obhospodařovány, měly by se vytvořit autoregulační mechanismy,
které umožní ponechat lesní společenstva přirozené sukcesi. V této počáteční fázi
tedy není třeba dalších investic nad rámec lesnické rekultivace. Bude-li v nich
později prováděn výběrný způsob hospodaření, bude možno stejně starý uměle
založený porost postupně převést na porost s přirozenou obnovou a pestrou
věkovou strukturou, což je cílovým stavem, který je však možné dosáhnout až po
mnoha desetiletích.
II. f)
času
5.26 Cyklotrasy na výsypce Malé Březno
Cyklotrasa vychází z obce Strupčice, vystoupá na vrchol výsypky a probíhá
po nejvyšší etáži kolem celé výsypky, kde je doplněna informačními tabulemi o
zaniklých obcích v důsledku těžby hnědého uhlí. Z výsypky pokračuje jednak na
silnici do Malého Března nebo pokračuje nad Malým Březnem a na silnici se
napojuje až za Vysokým Březnem. Jejich délka je 7,1 km, což představuje náklady
5.27 Cyklotrasa Strupčice - Vrskmaň
Cyklotrasa vychází z obce Strupčice a pokračuje kolem dolu Vršany a
Šverma až k obci Vrskmaň. Její délka je 3,4 km, což představuje náklady ve výši
4 765 tis. Kč.
5.28 Cyklotrasa Vrskmaň - Komořany
Cyklotrasa začíná v obci Vrskmaň, vede při západním okraji lomu Šverma
severním směrem až pod Komořanský dopravní koridor, podél něhož pokračuje až
do Komořan. Její délka je 6,5 km (další cca 1 km se nachází v území, které ještě
bude dotčeno těžbou), což představuje náklady ve výši 9 100 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 43 5.29 Rozhledna na Malém Březně
Rozhledna bude vybudována na vrcholu výsypky Malé Březno v její
severozápadní části. Rozhledna bude přístupná z cyklotrasy. Náklady na přípravu
povrchu výsypky a na vybudování přístupové komunikace jsou 300 tis. Kč.
5.30 Rekreační plocha Zaječická nádrž
Zaječická nádrž byla vybudována jako ochranná nádrž pro zachycení vod
před dolem Šverma. V návrhu je vytvoření rekreační zóny u nádrže s menšími
rekreačními objekty. Vznik rekreační plochy je však podmíněn odbahněním vodní
nádrže.
Náklady na přípravu území u vodní plochy činí 216 tis. Kč, náklady na
vybudování přístupové komunikace činí 1 200 tis. Kč a na přivedení inženýrských
sítí na hranici pozemku (do 300 m) 3 540 tis. Kč. Celkové náklady jsou
4 956 tis. Kč.
II. f)
práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely ekologicky a
přírodovědně orientovaných území
5.31 Naučně-oddychový park Slatinice
Základem parku by měly být dřeviny středoevropského charakteru, které
budou doplněny výběrovými alochtonními dřevinami s cílem podat návštěvníkům
přehled o druhové skladbě nejen rekultivačních dřevin. Součástí plochy je také
skládka inertních odpadů, jejíž využití je minimální. Park bude vybaven drobnou
architekturou, informačními tabulemi, orientačními tabulkami pro jednotlivé dřeviny
a kromě základní cestní sítě pro pěší by mělo být uvažováno i s cyklostezkami.
Rozloha parku by měla být cca 60 ha a náklady na jeho vybudování jsou
48 000 tis. Kč.
II. h)
pozemků
5.32 Individuální výstavba Malé Březno
Stavební pozemky pro individuální bydlení jsou plánovány u obce Malé
Březno na ploše 1,8 ha. Náklady na přípravu území činí 216 tis. Kč a náklady na
přivedení inženýrských sítí na hranici pozemků (celkem cca 450 m) činí
5 310 tis. Kč, celkem 5 526 tis. Kč.
5.33 Individuální výstavba Vrskmaň
Další stavební pozemky pro individuální bydlení jsou plánovány u obce
Vrskmaň (4 pozemky – 3,9 ha). Náklady na přípravu území činí 468 tis. Kč a
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 44 náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici pozemků (celkem cca 150 m)
činí 1 770 tis. Kč, celkem 2 238 tis. Kč.
V území navazujícím na dotčené území celku Slatinicko nebyla k
31.12. 2002 schválena žádná revitalizační opatření.
II. d)
práce směřující k tvorbě a obnově krajinné zeleně
5.34 Rekonstrukce OZP pro Strupčice
Cílem je rekonstruovat ochranný zelený pás obce Strupčice, který byl
v rámci rekultivací již jednou založen, ale jeho současný stav je neuspokojivý a
neumožňuje plnit jeho základní funkci – ochrannou clonu obce před negativními
vlivy báňské činnosti lomu J. Šverma. Jedná se o plochu o výměře cca 12 ha, což
představuje náklady ve výši 15 000 tis. Kč.
II. e)
5.35 Napojení ÚSES Slatinicko
a realizaci navrhovaného biokoridoru s vloženými biocentry podél přeloženého
toku Srpiny v jižní části území představuje vytvoření biokoridorů a biocenter o
celkové rozloze cca 24,6 ha, což znamená náklady ve výši 30 750 tis. Kč.
II. h)
pozemků
5.36 Rekonstrukce silnice III/25120
Silnice III. třídy v úseku od Bylan ze silnice II/255 vedoucí přes obce Vysoké
Březno a Malé Březno až k napojení na silnici II/251 u obce Hošnice je
zdevastovaná nákladní přepravou uhlí na úpravnu uhlí. Silnice bude v tomto úseku
o délce 4,8 km zrekonstruována, vč. finální živičné vrstvy, což si vyžádá náklady
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 45 5.4.2.8 Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti
Využití jezera by mělo být opět především pro rekreačně-sportovní účely.
Vhodná plocha pro tyto účely je navržena při západním okraji jezera, kde by měly
vzniknout sportoviště, kempy, zábavní parky apod., včetně technického zázemí.
Podél východního okraje jezera lze vybudovat dlouhou písečnou pláž. V jižní části
rekreačního území by mohlo vzniknout zázemí pro vodní sporty a přístav. Celé
území by mělo být vhodně propojeno cyklotrasami, které by byly napojeny na
okolí.
Ve východní části území dojde k přeložení sítí Hořanského koridoru.
Komunikace II/255 dnes slouží jako propojení Komořan a Třebušic na silniční tah
I/27 Most – Žatec. Navržená trasa je vedena mimo zastavěné území a v prostoru
Komořan se předpokládá její napojení mimoúrovňovou křižovatkou na silniční tah
I/13 Most – Chomutov. Celková délka přeložky činí 6 km. Silnice je navržena jako
dvoupruhá. Dále budou přeloženy energetické vedení a dálkovody, rovněž část
horkovodu Komořany – Most v úseku mezi Hořanskou výsypkou a Resslem a
průmyslový vodovod Nechranice.
Tvorba návrhu ÚSES na území, jenž bude rekultivováno až po roce 2012,
je popsána výše v části věnované přímo zasaženému území.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 46 5.4.2.9 Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření
tab. č. 16 Přehled revitalizačních opatření – Slatinicko
výměra
[ha/km]
náklady [Kč] zahájení ukončení
3,90
68 875 000
2004
2004
5.16 sesuv Čepirožská výsypka
43,00
9 480 000
2005
2006
5.17 ovčí farma Malé Březno
39,00
9 480 000
2011
2012
5.18 ovčí farma Vršany
35,00
7 900 000
2006
2007
5.19 ovčí farma DJŠ 10. č.
35,00
6 320 000
2009
2010
31,00
11 060 000
2010
2011
40,00
7 900 000
2011
2012
44,00
9 480 000
2012
2013
16,70
173 345 000
2004
2005
5.24 gravitační odvodnění Srpina
0,10
6 500 000
2005
2005
5.25 odvodnění u zahrádek ul. Pionýrů
7,10
9 935 000
2005
2006
5.26 cyklotrasy Malé Březno
3,40
4 765 000
2004
2005
5.27 cyklotrasa Strupčice - Vrskmaň
6,50
9 100 000
2004
2005
5.28 cyklotrasa Vrskmaň - Komořany
0,10
300 000
2004
2004
5.29 rozhledna na výs. Malé Březno
45,00
4 956 000
2006
2008
5.30 rekreační plocha Zaječická nádrž
ekologicky a přírodovědně orientovaných území
60,00
48 000 000
2004
2006
5.31 naučně-oddychový park Slatinice
stavební pozemky
1,80
5 526 000
2007
2008
5.32 individuální bydlení Malé Březno
3,90
2 238 000
2005
2007
5.33 individuální bydlení Vrskmaň
395 160 000
krajinná zeleň
12,00
15 000 000
2005
2007
5.34 rekonstrukce OZP pro Strupčice
24,60
30 750 000
2005
2006
5.35 napojení ÚSES Slatinicko
stavební pozemky
4,80
28 800 000
2004
2005
5.36 rekonstrukce komunikace III/25120
74 550 000
469 710 000
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 47 -
5.4.3 Územní celek Mostecko
Územní celek Mostecko tvoří těžební prostory bývalých lomů Vrbenský,
Ležáky a Most o rozloze 1 686,2 ha, společně s vnějšími výsypkami Hořany,
Střimice a Rudolice o rozloze 432,5 ha. Dotčené území se rozkládá v okrese Most,
resp. na území obce s rozšířenou působností Most (obec Most).
Hornická činnost na lokalitě Most - Ležáky byla ukončena k 31. 3. 2002, kdy
byly práce, spojené s trvalým zajištěním svahů zbytkové jámy pro budoucí
předpokládané napouštění zbytkové jámy vodou a překrytí uhelné sloje a dna
lomu vrstvou inertního materiálu, přerušeny. Rozsah prací byl limitován
vyčerpáním prostředků z finanční rezervy na zahlazení důlní činnosti.
Jedinou provozovanou těžební lokalitou zůstává kamenolom v
severovýchodní části dobývacího prostoru Most, kde byly odkryty terciérní
neovulkanity tvořené znělcem, částečně vhodným pro výrobu drceného kameniva.
Dobývání doprovodné suroviny probíhá na lomu Kočičí vrch.
V řešeném území jsou částečně využívány zbytkové jámy jako plavicí
prostory (Saxonie a Venuše) a vodní nádrže (Matylda a Vrbenský).
Celková výměra rekultivovaných ploch představuje 919,4 ha, z čehož do
31.12. 2002 byla rekultivační činnost ukončena na ploše o výměře 914,4 ha:
tab. č. 17 Ukončené rekultivace – Mostecko
zeměděl.
lesní
vodní
ost.vč.park.
168,9
244,8
55,0
445,6
celkem
celkem
914,4
V současné době jsou rozpracovány 2 rekultivační akce o celkové výměře
5,1 ha (viz příloha č. 5.4.A):
VNV – plocha 5 A 2, zalesnění skluzu 1. část
Plocha se nachází na vnitřní výsypce Vrbenský, na jihozápadním okraji
plaviště Saxonie. Jedná se o exponované území, proto byl příkrý svah v západní
části upraven do kaskád. Vzhledem k nepříznivým terénním podmínkám bylo
před výsadbou dřevin provedeno celoplošné zatravnění, základní výsadba byla
provedena následně v roce 1995. Na ploše pokračuje pěstební péče do roku
2005.
VNV – plocha 5 A 3, zalesnění 1. část
Plocha leží na vnitřní výsypce Vrbenský v blízkosti jižní hranice plaviště
Saxonie, kde navazuje na předchozí rekultivaci. Terénní práce byly zahájeny v
roce 1997, současně byl vybudován odvodňovací příkop a upravena přístupová
cesta. Po přípravném agrocyklu byla provedena základní výsadba. V současné
době na ploše probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2007.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 48 tab. č. 18 Rozpracované rekultivace – Mostecko
VNV - pl. 5A2
VNV - pl. 5A3 - 1.č.
celkem
1996-05
0,0
1,7
1997-07
0,0
3,4
0,0
5,1
ostatní
vodní
vč. park. celkem
0,0
0,0
1,7
0,0
0,0
3,4
0,0
0,0
5,1
akcí o celkové výměře 951,9 ha. Jedná se o rekultivace, které z důvodu vyčerpání
finanční rezervy na rekultivace musely být ukončeny a jsou znovu zahajovány (viz
příloha č. 5.4.A):
Ležáky Střimice – les
Lesnická rekultivaci na ploše 21,65 ha. Její dokončení se předpokládá v
roce 2005.
Lom Most – svahy, B pole – biologie
Na území o celkové výměře 22,68 ha je rozpracována lesnická rekultivace
na výměře 7,8 ha, vodní na 0,96 ha a ostatní (včetně parkových úprav) na ploše
13,92 ha. Rekultivace bude dokončena v roce 2008.
Lom Most – svahy, jižní část – biologie
Ostatní rekultivace obsahující parkové úpravy na ploše 98,33 ha bude
ukončena v roce 2008.
Lom Most – svahy, nový závod – biologie
Jedná se o lesnickou rekultivace na ploše 39,00 ha a ostatní rekultivaci
včetně parkových úprav na ploše 8,10 ha. Celková plocha představuje 47,10 ha.
Rekultivační práce budou ukončeny v roce 2008.
Lom Most – vnitřní výsypka III. etapa
Ostatní rekultivace včetně parkových úprav jsou rozpracována na ploše
32,90 ha. Dokončeny budou v roce 2008.
Lom Most – Pařidelský lalok, biologie
Na celkové ploše 43,00 ha jsou realizovány parkové úpravy (ostatní
rekultivace). Dokončeny budou rovněž v roce 2008.
Lom Most – Konobržský lalok
Na celkové ploše 33,0 ha je rozpracována lesnická rekultivace (12,4 ha) a
ostatní včetně parkových úprav na ploše 20,60 ha. Akce bude ukončena v roce
2010.
Lom Most – západní svahy , biologie
Celková plocha 39 ha je připravována jako ostatní rekultivace včetně
parkových úprav. Akce bude dokončena v roce 2013.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 49 Lom Most - severní svahy, Kopisty – biologie
U této akce je rozpracována rekultivace na celkové ploše 52,00 ha. Z toho
představuje lesnický způsob 43,0 ha a ostatní rekultivace včetně parkových úprav
9,0 ha. Akce bude dokončena v roce 2013.
Střimická výsypka, 4. etapa – biologie, les
Na celkové ploše 87,65 ha je rozpracovaná lesnická rekultivace. Akce bude
ukončena v roce 2008.
Střimická výsypka 5. etapa – biologie
Na celkové ploše 45,44 ha je rozpracována lesnická rekultivace. Akce bude
dokončena bude v roce 2008.
U pasového dopravníku
Tato akce bude ukončena v roce 2005. Z celkové plochy o výměře 8,64 ha
je lesnická rekultivace rozpracována na ploše 2,0 ha, ostatní rekultivace včetně
parkových úprav na ploše 6,64 ha.
Lom Most – severozápadní svahy
Akce byla zahájena hrubými terénními úpravami. Zároveň by měla být
zahájena biologická rekultivace na ploše 130,98 ha, která by měla být ukončena v
roce 2013.
Zatopení zbytkové jámy lomu Most-Ležáky
Zbytková jáma lomu bude zatopena na kótu 199 m n. m., což je průměrná
kóta rovnovážného stavu mezi přítoky z podpovodí a dešťovými srážkami na
jedné straně a výparem z volné hladiny jezera na straně druhé. Ve zcela
extrémních případech (zvláště „suchá“ a „mokrá“ období let či měsíců v roce)
může však docházet ke kolísání hladiny řádově v desítkách centimetrů. Pro tyto
případy bude třeba zajistit doplňování či odčerpávání vody jezera. Napouštění
zbytkové jámy je předpokládáno ze tří samostatných zdrojů, v úzké vazbě na
2. stavbu těsnění dna jezera. Voda bude přivedena z Průmyslového vodovodu
Nechranice (PVN) a přivaděči z čerpacích stanic Mariánské Radčice Dolu
Kohinoor II (MR 1) a Libkovice Doly Bílina (LB), čerpajících důlní vody. Celkový
objem vody v jezeře 68,9 mil. m3 bude zajišťován:
•
•
•
odběrem z PVN v množství 52,4 mil. m3. Toto množství je bilančně
zajištěno hydrologickým potenciálem řeky Ohře,
přivedením čerpaných důlních vod v množství 15,55 mil. m3 z čerpacích
stanic MR 1 a LB. Tyto vody jsou v současné době vypouštěny do přeložky
Radčického a Kláštereckého potoka. Povodí Ohře, s.p. s těmito vodami
bilančně nepočítá a lze je beze zbytku využít pro zatápění zbytkové jámy
lomu,
vlastními důlními vodami z povodí zbytkové jámy v množství 0,95 mil. m3.
Jezero bude mít po napuštění plochu 311,1 ha s maximální hloubkou 75 m.
Akce související se zatápěním zbytkové jámy vodou
Příprava zbytkové jámy báňským způsobem
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 50 Jedná se o práce prováděné jako hornická činnost související se stabilitou
svahů budoucího jezera a se zabezpečením optimální morfologie tohoto území.
Akce bude probíhat v období let 2002 – 2006.
Stavební těsnění ploch C 1 a C 2
Akce bude realizována v období let 2003 – 2006. Je součástí souboru
báňských prací zabezpečujících utěsnění jezera zbytkové jámy proti průniku
jezerních vod do stařinového systému.
Přivaděč vody z průmyslového vodovodu
Jedná se o vybudování potrubního přivaděče vody z čerpací stanice
Stranná (pod Nechranickou přehradou ) pro napouštění jezera zbytkové jámy
z řeky Ohře. Akce bude realizována v období let 2004 – 2006.
Přivaděč vody z čerpací stanice Mariánské Radčice
Jedná se o vybudování přívodního potrubí pro napouštění jezera
z čerpacích míst důlní stařinové vody dolu Kohinoor do prostoru zbytkové jámy.
Akce by měla být realizována v roce 2003.
Přivaděč vody z čerpací stanice Libkovice
Opět se jedná o vybudování přívodu důlní stařinové vody čerpané z
hlubinných důlních prostor v Libkovicích. Akce bude realizována v roce 2004.
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
Tato povinnost vyplývá z vodního zákona (zákon č. 254/2001 § 101).
Jezero zbytkové jámy tohoto lomu se předpokládá napouštět od roku 2006.
Monitoring kvality vody
Vzhledem k tomu, ze se předpokládá všestranné využívání jezera po jeho
napuštění (mimo jiné i pro koupání), jsou požadovány poměrně vysoké nároky na
kvalitu vody v tomto jezeru. Proto bude nutno průběžně monitorovat kvalitu vody
nejen v jezeru samotném, ale i v jeho přítocích. Způsob monitorování a četnost
měření bude zakotvena v provozním a manipulačním řádu jezera.
Opevnění břehů proti vodní abrazi
Břehová linie této rozsáhlé vodní plochy
bude ohrožována abrazí
způsobenou vlnobitím. Proto musí být vybudován systém její ochrany. Ten bude
realizován kombinací technických a biologických opatření.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 51 tab. č. 19 Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Mostecko
2003-05
0,0
21,7
Ležáky Střimice III
2003-08
0,0
7,8
Lom Most - sv. B p.
2003-08
0,0
0,0
Lom Most - sv. J č.
Lom Most - sv. n.z.
2003-08
0,0
39,0
0,0
0,0
Lom Most - v.v. III.et. 2003-08
2003-08
0,0
0,0
Lom Most - Pař.lal.
Lom Most - Kon.lal.
2003-10
0,0
12,4
Lom Most - Z sv.
2003-13
0,0
0,0
2003-13
0,0
43,0
Lom Most - S sv.
Střim. výsyp. 4.et.
2003-08
0,0
87,7
2003-08
0,0
45,4
2003-05
0,0
2,0
U pas. dopravníku
Lom Most - SZ sv.
2003-13
0,0
42,0
Zatopení zbyt. jámy
2003-08
0,0
0,0
celkem
0,0
300,9
vodní
0,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,0
311,1
314,1
ostatní
vč. park. celkem
0,0
21,7
13,9
22,7
98,3
98,3
8,1
47,1
32,9
32,9
43,0
43,0
20,6
33,0
39,0
39,0
9,0
52,0
0,0
87,7
0,0
45,4
6,6
8,6
54,0
98,0
0,0
311,1
325,5
940,5
2013 do vyuhlení
Veškeré sanační a rekultivační práce by měly do roku 2012 ukončeny.
tab. č. 20 Bilance ploch rekultivací – Mostecko [ha]
rekultivace
ukončené do 2002
celkem
zeměděl.
168,9
0,0
0,0
0,0
168,9
lesní
244,8
5,1
300,9
0,0
550,8
ostatní
vodní
vč. park.
55,0
445,6
0,0
0,0
314,1
325,5
0,0
0,0
369,1
771,1
celkem
914,4
5,1
940,5
0,0
1859,9
tab. č. 21 Ekonomická náročnost rekultivací – Mostecko [mil. Kč]
rekultivace
celkem
zeměděl.
0,0
0,0
0,0
ostatní
lesní
vodní * vč. park.
198,7
3,3
135,9
0,0
0,0
0,0
198,7
3,3
135,9
celkem
337,8
0,0
337,8
* … náklady na malé retenční nádrže
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 52 Náklady na vlastní zatopení zbytkové jámy jsou následující:
těsnění uhelné sloje,
zabezpečení stability svahů
…
621,1 mil. Kč
přivaděče vody
…
415,9 mil. Kč
napouštění jezera, monitoring
…
321,5 mil. Kč
opevnění břehu jezera
…
31 mil. Kč
---------------------------------------------------------------------celkem
… 1 389,5 mil. Kč
V území přímo zasaženém důlní činností celku Mostecku byly meziresortní
komisí schváleny následující akce:
název
realizace
důlní společnost
03-07
Kohinoor a.s.
Lom Most - jižní svahy - pěstební péče
3/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - Konobržský lalok - pěstební péče
3/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - nový závod - pěstební péče
3/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - Pařidelský lalok - pěstební péče
1/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - severní svahy, biologie
6/03-12/05
Kohinoor a.s.
03-04
Kohinoor a.s.
Lom Most - severozápadní svahy - biologie
6/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - severozápadní svahy, HTÚ
1/03-12/07
Kohinoor a.s.
Lom Most - západní svahy - pěstební péče
3/03-12/05
Kohinoor a.s.
02-07
Kohinoor a.s.
Střimická výsypka III. etapa - pěstební péče
2/03-12/05
Kohinoor a.s.
Střimická výsypka IV. etapa - pěstební péče
2/03-12/05
Kohinoor a.s.
Střimická výsypka V. etapa - pěstební péče
Břehová linie jezera Most - Ležáky 1. část - opevnění
svahů, obvodové cesty a zaústění vodotečí
Monitoring kvality vody v průběhu zatápění zbytkové jámy
Most - Ležáky
Lom Most - 2. stavba, těsnění dna jezera Most - Ležáky
2/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - svahy B pole - pěstební péče
1/03-12/05
Kohinoor a.s.
Lom Most - vnitřní výsypky - III. etapa - pěstební péče
1/03-12/05
Kohinoor a.s.
Břehová linie jezera Most - Ležáky, 2. část – veg. ochrana
Lom Most - severní svahy, HTÚ
Potrubní přivaděče vody pro zatápění zbytkové jámy
Polygon Most
Kohinoor a.s.
Kohinoor a.s.
Kohinoor a.s.
MUS a.s.
Na realizaci uvedených akcí je žádána dotace v celkové výši 1 622 988 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 53 5.4.3.6.2 Nově navrhovaná opatření
Jednotlivá revitalizační opatření, která mohou být zahájena do roku 2012,
jsou vyznačena v grafické příloze č. 5.4.B a č. 5.4.C.
II. b)
5.37 Ovčí farma Střimická výsypka
Farma bude mít rozlohu 37 ha a bude představována trvalými travními
porosty, které by měly být založeny již při provádění rekultivačních opatření.
Náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (cca 1 km) činí
11 800 tis. Kč a náklady na vybudování obslužné komunikace v délce 1 km činí
4 000 tis. Kč, celkem tedy 15 800 tis. Kč.
II. c)
5.38 Revitalizace břehové linie jezera Matylda
Součástí návrhu je rekonstrukce stávajícího nevhodného kamenného
opevnění břehu jezera v délce cca 3,5 km, které je nevhodné jak pro vývoj
břehových porostů v litorálním pásmu jezera a pro celkové oživení vodní plochy,
tak pro využívání jezera ke koupání. Součástí revitalizace by mělo být dále oživení
břehu vhodnou výsadbou dřevin a doprovodná výsadba dřevin podél okružní
komunikace. Náklady na rekonstrukci opevnění břehu činí 11 900 tis. Kč, náklady
na výsadby dřevin 4 375 tis. Kč, celkem tedy 16 275 tis. Kč.
II. e)
Tvorba návrhu ÚSES vychází ze studie „Souhrnné řešení rekultivace
lokality Ležáky“ (BPT a.s., prosinec 1999) a z územního plánu města Mostu.
Navrhovaná velikost jednotlivých prvků respektuje minimální požadavek na
velikost 3 ha u biocenter a šíři 20 m u biokoridorů. Navrženy jsou 2 biokoridory
(LBK 1-2) v celkové délce cca 11,1 km (min. 22,2 ha plochy) a 7 biocenter (LBC
1.1-1.3, 1.2a, 2.1-2.3) o minimální ploše 21 ha.
Biokoridor LBK 1 (5,2 km) charakteru vodního a mokřadního je napojen na
regionální biokoridor „Bílina“ v místě napouštěcího kanálu. Jsou na něm navržena
4 biocentra, z nichž tři leží na břehu budoucího jezera. Čtvrté biocentrum (1.2a) je
umístěno nad horní hranou zbytkové jámy v místě dnešního mokřadu. Biokoridor
LBK 2 (5,9 km) je napojen na stávající biocentrum „Špičák“. Jeho charakter je
lesní. První biocentrum LBC 2.1 je navrženo na Střimické výsypce, koridor dále
směřuje přes navržené lesnické rekultivace k LBC 2.2. Od tohoto biocentra se
rozdvojuje. Jedno rameno LBK 2a směřuje podél plaviště Venuše směrem na
Červený vrch, kde se napojuje na regionální biokoridor. Druhá větev pokračuje
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 54 přes LBC 2.3 na Růžodolskou výsypku a napojuje se na navržené regionální
biocentrum Růžodolské výsypky.
Za předpokladu, že lesnické rekultivace, které jsou navrženy do systému
ekologické stability, jsou správně založeny a obhospodařovány, měly by se
vytvořit autoregulační mechanismy, které umožní ponechat lesní společenstva
přirozené sukcesi a není vyžadováno dalších investic nad rámec prováděné
lesnické rekultivace.
II. f)
času
5.39 Rekreační plocha Matylda
Vodní nádrž o výměře 38,7 ha byla napuštěna v r. 1992 z průmyslového
vodovodu Nechranické vodní nádrže. Vodní nádrž slouží příměstské rekreaci,
avšak má zatím jen provizorní obslužné vybavení. Za nutné se pokládá
vybudování definitivního hygienického a obslužného zázemí celé nádrže Matylda.
Rozloha zájmového území je cca 28 ha. Náklady na úpravu povrchu výsypky pro
vybudování technického zázemí činí 3 200 tis. Kč, náklady na přivedení
inženýrských sítí na hranici pozemku (do 500 m) 5 900 tis. Kč, náklady na
rozšíření písečné pláže 1 400 tis. Kč, celkové náklady činí 10 500 tis. Kč.
5.40 Polygon – škola bezpečné jízdy
Areál „Školy bezpečné jízdy“ je navrhován v zatravněném přilehlém
prostoru autodromu pod zalesněným pásem. Tento záměr na rozšíření
motoristických služeb je odůvodněn potřebou zajistit výuku s patřičným
technickým zázemím. Stávající pořádání školy bezpečné jízdy na provizorních
plochách závodní trati nevyhovuje mezinárodním standardům.
Území školy bezpečné jízdy, o výměře 12 ha, je součástí výsypky Vrbenský
se stářím více než 30 let. Stavba je uváděna pod názvem POLYGON a zahrnuje
širší standard služeb navazujících na vlastní cvičiště (obslužná komunikace,
motokárová trať, rovina s točnou, kluzná rovina s hydraulickou deskou, dráha pro
klesání a stoupání, obvodová dráha a kluzným okruhem). Náklady jsou vyčísleny
na 250 000 tis. Kč.
5.41 Středisko Starý Most
Navazující rekultivované plochy lom Most - vnitřní výsypka III. etapa, lom
Most - svahy, jižní část, na upravené okolí Děkanského kostela a zbylé části
starého Mostu jsou optimálním prostorem pro rekreaci a sport (detail střediska viz
grafická příloha 5.4.C).
Území je přístupné z hlavní příjezdové komunikace I/13, místními
komunikacemi Most - Braňany od Děkanského kostela nebo od muzea Most
plánovaným zpřístupněním zóny technických památek. Parkoviště pro
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 55 předpokládaný počet návštěvníků lze vybudovat v blízkosti uvedených místních
komunikací.
Řešeny jsou přístupové cesty přímo v uvedených rekultivovaných plochách
a nejblíže k jezeru Most. Zájmové území je tím zpřístupněno pěším i cyklistům s
návazností na plánovaný cykloturistický okruh kolem Mostu. Pro potřebu areálu je
možné využít připojení vodovodu, přenosu elektřiny, přepravu plynu a rozvodu
tepelné energie z nedalekého areálu starého Mostu.
A. Zóna jihovýchodního pobřeží a přiléhající plochy jezera
Měla by zde vzniknout celá řada staveb technického zázemí – přístav
plachetních sportů, přístavní hráze, mola, obratiště plachetnic, kotviště, lávky,
pontony, zařízení pro transport lodí, parkoviště, sklady, klubovny, loděnice, maják
u vjezdu do přístavu, ubytování správce a ostrahy. Další možné funkce využití
vodní plochy jezera – hausbót (loď, mající palubu upravenou k bydlení
s nezbytným hygienickým a technickým vybavením) – kotviště u pontonového
mola přístavu vybíhajícího do vodní plochy.
U jezera pro koupání bude upravena břehová linie pískem. Na tuto
břehovou linii budou navazovat travnaté pláže, které volně přejdou v travnaté
plochy s výsadbou stromů a malých skupin keřů. Pláže přiléhají k vodní hladině
jezera v místech nejlépe dosažitelných od města. Jsou to především pobytové
plochy, které nebudou zastavovány trvalými objekty a jsou určeny k ležení,
opalování, vodním sportům a k pobytu u vody v letních dnech. V návrhu je zóna
pláží, včetně koupání, vymezena na severozápadní straně molem, šípovitě
vybíhajícím do plochy jezera. Na východní straně pak pláže navazují na přístav
plachetních sportů. Součástí pláží – jejich vybavení, je soustava bazénů s
atraktivním vybavením – např. tobogán, skokanská věž, dále plovoucí restaurant,
případně botel apod. Plážová partie jezera o délce cca 780 m lze dále doplnit
přístavem pro výletní loď nebo pro motorové čluny. Pokud se rozvine obliba
veslařského sportu (typického pro vysoké školy) dává jezero svojí konfigurací a
rozlohou dobré podmínky pro vymezení 2 km dlouhé závodní veslařské dráhy, s
počátkem – případně s cílem u mola. Jižní část pláží je ohraničena malým korzem,
které je vedeno cca 10 m nad hladinou jezera. Malé korzo bude sloužit pro
situování drobných stánků pro potřeby návštěvníků pláže, budou zde rozmístěn
parterový mobiliář a povedou tudy cyklotrasy – buď po samostatných stezkách
nebo při smíšeném provozu pěších a chodců po vymezených cyklistických
pásech. Celková výměra pláží Střediska Most je 5,8 ha při šířce 90 m.
V paralelním sledu k plážovému korzu je vedena rekreační promenáda
s hlavním – pobřežním korzem. Celková délka je 740 m. Páteří je komunikace,
charakteru obytné zóny, umožňující příjezd motorovým vozidlům při snížené
rychlosti (20 km). Motorová vozidla převážně návštěvníků zařízení, ale také
zaměstnanců a dále zásobování budou mít k dispozici dostatek odstavných ploch
a parkovišť. Kolem hlavní promenády – korza jsou v pravidelných distancích
situovány objekty o 1 – 3 NP – solitérní stavby klubů, diskotéky, stylově
orientovaných restaurantů, penzionů, ubytovacích zařízení, doplňujících
sportovních ploch atd. Součástí hlavní promenády – korza je i nezbytná doplňková
obchodní vybavenost, orientovaná k potřebám návštěvníků pláže, klubů a
penzionů. Pobřežní korzo je vedeno po vrstevnici cca 14 m nad hladinou jezera –
tedy v dostatečné výšce nad případnými výkyvy výpočty stanovené budoucí
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 56 hladiny. Komunikace je na okrajích ukončena kruhovými křižovatkami, které
umožňují otáčení a jsou ideálním retardačním prvkem v dopravním systému
střediska. Počátek a konec frekventované části korza bude navazovat na kapacitní
parkoviště a stanice hromadné dopravy.
Pobřežní korzo – přitažlivá promenádní a také vyhlídková osa, vybavená
mobiliářem, dětskými koutky a atrakcemi hracích prvků, dále doplněná vysokou
zelení ve formě aleje, která podtrhne kompoziční horizontálu pobřežního korza.
Nábřežní solitérní objekty – budou tvořit – penziony, kluby např. potápěčů, rybářů,
ekologů, karavan klub, Finský dům (včetně sauny), western klub, disko klub, klub
cyklistů se servisní službou a půjčovnou kol atd. – vše s ubytovacími,
stravovacími, zábavními a herními možnostmi.
B. Zóna vzdělávacích, zábavních a spontánních aktivit
Park zábavy je vymezen na ploše 7,1 ha a je orientován na západní stranu
řešeného území. Park zábavy, doplněný restauračními a ubytovacími službami
může v případě potřeby expandovat na sousední volnou plochu – pobytovou
louku. Park vzdělání – komplexy vzdělávacích, ubytovacích, tělovýchovných a
stravovacích zařízení (školy, výzkum, rekvalifikace, studentské koleje atd.) – je
situován do jihovýchodní části, severně od plochy hřbitova. Rozloha území je
9,3 ha. Pobytová louka, rezervní plocha pro budoucí doplňující aktivity, sezónní a
krátkodobé akce atd. se nachází mezi parkem zábavy a parkem vzdělání.
C. Parková zóna
Městský park Paměti se rozkládá v pásu podél mosteckého koridoru a
jižním pobřežím Jezera Most. Pro urbanistický rozvoj celého prostoru jezera bude
důležité obnovení komunikačního spojení Mostu se severními partiemi městského
regionu – okolí jezera a dále na Mariánské Radčice. Navržená komunikace projde
v těsném kontaktu s parkem. Jde o území dnes již morfologicky vytvarované 30 ha
plochy. Celková výměra parku je 43 ha – tj. 30 ha původní část + 13 ha návazných
parkových partií. Součástí parku je i plocha o rozloze cca 2 ha vyčleněná pro
projekt MiniMostu – minaturního modelu starého Mostu.
Náklady na vybudování písečné pláže činí 2 825 tis. Kč, náklady na
přípravu území pro stavební pozemky činí 1 650 tis. Kč, náklady na vybudování
obslužných komunikací s živičným povrchem 27 000 tis. Kč a komunikací pro pěší
a cyklisty 7 425 tis. Kč, náklady na přivedení inženýrských sítí činí 8 260 tis. Kč,
náklady na vybudování městského parku činí 26 250 tis. Kč a náklady na přípravu
území pro vybudování MiniMostu jsou 8 500 tis. Kč. Jelikož neexistují stavební
projekty jednotlivých staveb, nelze stanovit náklady na přípravu základů staveb.
Celkové náklady činí 81 910 tis. Kč.
5.42 Zóna technických památek - Podkrušnohorské technické muzeum
Koncepce technických památek vychází z postupného budování
Podkrušnohorského technického muzea Most v sedmi navazujících etapách, které
lze charakterizovat takto:
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 57 I. základní expozice dokumentující přírodně geologické a báňskotechnické
podmínky dobývání hnědého uhlí v Čechách, jeho význam pro
palivoenergetický komplex ČR a vývoj hlubinného dobývání uhlí v
podkrušnohorských pánvích,
II. zvyky, tradice a obyčeje hornického stavu a života horníků v severních
Čechách,
III. rudné dolování v Krušných horách v jeho historickém vývoji a významu,
IV. povrchové dobývání uhlí včetně jeho úpravy a vývoje užití,
V. devastace krajiny důlní činností a její obnova cílenou rekultivací, včetně
nově vytvářených aktivit,
VI. chemické zpracování uhlí a ropy,
VII. vývoj zemědělství v podkrušnohorské oblasti.
I. etapa – hlubinná těžba uhlí
První etapa muzea bude svým zaměřením dokumentovat nejen vývoj
hlubinného dobývání uhlí v severozápadních Čechách, ale zahrne i vybrané
zárodečné expozice dalších uvažovaných etap jeho komplexní realizace. Tato
etapa může tedy po určitou dobu existovat jako hornické muzeum sama o sobě.
Areál bývalého dolu Julius III, jehož některé objekty byly již vyhlášeny za
technickou památku, je určen k vybudování zóny technických památek – hlubinná
těžba uhlí. Areál dolu Julius III byl založen v roce 1895. Postupně v průběhu let
prochází řadou rekonstrukcí a přístaveb. Je situován na rovinném pozemku v
centru řešeného území Kopist, při jeho západní hranici, v těsném sousedství
Chemopetrolu, na ploše cca 5,8 ha a je oplocen.
Areál je napojen na veřejný vodovod, elektrickou síť, telefon, na užitkovou a
pitnou vodu. Kanalizován je do sedimentační nádrže a odtud do Chemopetrolu. Je
napojen na páru (topení vodou i párou). Do areálu je zavedena železniční vlečka,
před vstupem je situováno parkoviště pro cca 60 osobních vozů.
V současné době je část objektů pronajímána různým firmám, které je
využívají jako sklady, dílny a kanceláře. Areál byl využíván pro zajištění těžby uhlí,
která byla ukončena 31.3.1991. Vnitřní komunikací je napojen na silnici I/27 Most Litvínov. Technický stav jednotlivých objektů odpovídá jejich stáří a úrovni údržby,
která v době provozu byla kontinuální. Pro jeho budoucí využití nejsou však
vhodné přístavky k hlavním budovám nebo dřevěné, montované či zděné budovy
dostavované dodatečně zejména při východním okraji areálu. Z toho důvodu by
měly být likvidovány.
IV. etapa – povrchové dobývání uhlí a úpravnictví
Vybraná lokalita leží v blízkosti západního pobřeží jezera Most, cca 4 km od
Mostu, její rozloha je 8,8 ha. Z celkové plochy bude pro vlastní vnitřní a venkovní
expozice využito téměř 6 ha, včetně parkoviště pro návštěvníky. Nad horní hranou
bývalého lomu Most – Ležáky, bude instalována expozice dobývací techniky –
přímo v modelových podmínkách těžební situace.
Expoziční část povrchového dobývání je členěna:
•
•
hlavní pavilon – lomová těžba hnědého uhlí
úprava hnědého uhlí
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 58 •
•
•
•
•
•
užití hnědého uhlí
venkovní expozice – prezentace vývojových řad těžební technologie
ukázka rekultivačních políček
pavilon expozice pomocné mechanizace, úpravnické technologie
vyhlídkový pavilon s demonstračními modely města a krajiny
expozice těžební technologie řádu TC 1 s pásovou dopravou na úrovni
plošiny prvního skrývkového řezu. Zařízení bude zčásti funkční pro
názorné předvedení
Tématický okruh zachytí vývoj lomové těžby od počátku – tj. od 19. století
až do současnosti. Součástí expozice bude vývoj dobývací technologie – od ruční
těžby po velkolomovou technologii typu TC2 a TC3. Členění okruhu:
•
•
•
•
•
•
úvodní část (základní informace, ložiska, profily, vývojové tabulky těžeb
a podílu lomového dobývání atd.)
počátky lomové těžby uhlí – parní stroj, koňský zápřah atd.
rozvoj malolomové těžby – lopatová a korečková rýpadla
velkolomová těžba uhlí – lopatová rýpadla, kolesová rýpadla (K 300,
K 1000, K 800), kolejové dopravní prostředky
technologie s dálkovou pásovou dopravou – TC1, TC2, TC3
úprava a užití hnědého uhlí
Náklady na odstranění nevhodných budov v areálu I. etapy činí
3 000 tis. Kč., na vybudování příjezdové komunikace charakteru veřejné
komunikace k I. etapě (ze směru od Mostu i od Litvínova) činí 42 000 tis. Kč a ke
IV. etapě 900 tis. Kč, na terénní přípravu území činí 1 056 tis., na vybudování
parkoviště 1 080 tis. Kč a náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici
pozemku (do 500 m) činí 5 900 tis. Kč. Celkové náklady tedy činí 53 936 tis. Kč.
5.43 Mostecký cykloturistický okruh – část po Střimické výsypce
Trasa cyklookruhu vede po silnicích především II. a III. třídy, účelových
komunikacích a výjimečně po silnicích I. třídy. Dále trasa vede lesními a polními
cestami s malým nebo žádným dopravním provozem a zpřístupňuje 12
nejvýznamnějších atraktivit města pro cykloturistiku.
Okruh je veden po trase Děkanský kostel, Střimická výsypka, k
odpočívadlu, kde bude umístěna informační tabule s mapkou starého Mostu. Ze
Střimické výsypky se odbočí k letišti. V km 4,0 – 5,0 jsou pozemky Keramostu, kde
je souhlas s vedením trasy podmínečný po dobu neprovozování důlní činnosti.
Dále trasa vede přes Braňany, Želenice, Liběšice a Svinčice. Ze Svinčic trasa
pokračuje přes Lužice, Sedlec a Vtelno, kde je odbočka na Benedikt a kostel
Povýšení svatého kříže. Trasa pokračuje do areálu mosteckého hipodromu přes
OVO-FRUKT, kde je souhlas podmíněn bezúplatným převodem komunikace do
majetku města. Z hipodromu trasa pokračuje přes Čepirohy, zahrádkářskou
osadu a vrch Resl k mosteckému autodromu. Zde je odbočka k hotelu Širák a
pokračování trasy kolem Hněvína s odbočkou na Matyldu. Pod vrchem Hněvín se
trasa napojuje v ulici Maršála Žukova, kde pokračuje po místních komunikacích k
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 59 Děkanskému kostelu, kde trasa končí. Náklady na vybudování cyklostezky na
Střimické výsypce činí 3 500 tis. Kč.
5.44 Cyklotrasa kolem jezera Most
Cyklotrasa o celkové délce cca 9,5 km bude vybudována jako obslužná
komunikace s živičným povrchem v úrovni 210 m n.m. Náklady na její vybudování
činí 38 475 tis. Kč.
5.45 Cyklotrasa podél jezera Matylda
Cyklotrasa o celkové délce cca 3,5 km bude spojovat město Most
s Komořany, odkud dále pokračuje po stávajících silnicích. Náklady na její
vybudování činí 4 900 tis. Kč.
5.46 Rozšíření letiště Most
Letiště Most je situováno na Střimické výsypce, nacházející se severně od
Mostu mezi kopcem Špičák a obcemi Braňany a Obrnice. Legislativní statut letiště
je veřejné vnitrostátní letiště. Letiště je použitelné pouze pro provoz podle pravidel
letů VFR ve dne a omezeně použitelné v noci (pouze provoz AK). Na letištní ploše
jsou situovány 2 vzletové a přistávací dráhy – hlavní RWY o délce 1150 m a šířce
30 m s travnatým povrchem a vedlejší RWY s délkou 1150 m a šířkou 70 m s
travnatým povrchem. Západně od RWY je situován zastavovací areál.
V zastavovacím areálu letiště je situováno veškeré zázemí potřebné pro provoz
letiště.
Vzhledem k parametrům, včetně parametrů výhledově reálně dosažitelných
a situování, je letiště předurčeno do role regionálního letiště. Regionální letiště
nabízejí vytvoření strategické možnosti zajistit ekonomický růst regionu v
rozumném kontextu integrované letecké, železniční a silniční dopravní politiky.
V souvislosti s novým administrativním členěním ČR lze očekávat výhledovou
potřebu letiště regionálního významu i pro kraj Ústecký. Letiště Most je jedno z
letišť v regionu, které má velmi dobrou startovací pozici na to, aby se stalo
regionálním letištěm, které může sloužit i jako vstupní letiště do ČR pro všeobecné
letectví.
Dostavba letiště pro potřeby reálného výhledu se předpokládá ve třech
etapách, přičemž rozšíření stávajících provozních ploch letiště spadá do III. etapy.
Ve III. etapě by měly být stávající pohybové plochy, zejména hlavní RWY,
rozšířeny a prodlouženy na přiléhající území Střimické výsypky. Náklady na zemní
práce, odvodnění a zpevnění ploch bez finální živičné vrstvy jsou stanoveny na
51 895 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 60 -
II. h)
pozemků
5.47 Individuální výstavba Špičák
Atraktivní krajina Jezera Most a nové funkce rozvíjející se v jeho okolí nutně
přitáhnou zájem o lokalizaci a výstavbu bydlení a doprovodných služeb
nadstandardní úrovně. Zastavitelné plochy západně od Špičáku jsou určené v
územním plánu pro zahrádky a individuální rekreaci. Optimální funkce by měla
spočívat v kvalitních formách bydlení.
Zásadní myšlenkou založení budoucího prosperujícího a atraktivního
bydlení v satelitu Špičák je poskytnutí takových forem bydlení, kterých má mladé
město Most nedostatek, nebo které chybí. Bydlení v hotovém – urbanizovaném
prostředí, bez možnosti ovlivnění exteriéru, okolí bytu není ideální. Vytipovaná
lokalita dává možnost budoucím občanům ovlivnit tvář okolí svého domova,
zasáhnout tvůrčím způsobem do jeho vzniku a formování. Možnost tvořit prostředí
okolí budoucího domova přispívá k posílení sounáležitosti se zvoleným místem,
potírá anonymitu a rozvíjí sousedské vztahy rodící se komunity.
Satelit nabídne kvalitní bydlení v nejrůznějších formách bytového
uspořádání, objemech a úrovních. Území pod Špičákem umožňuje výstavbu v
rodinných domcích izolovaných, dále v řadových, je možné založit skupinu domů
atriových, kaskádových, dále lze pracovat s domy terasovými, bodovými domy
nebo shlukovými. Dostatečná plocha území umožňuje výstavbu viladomů s
většími rozsáhlejšími zahradami. Na druhé straně mohou zde být i jednoduché
rodinné bungalovy pro sezónní pobyt – pronájem návštěvníků nedalekého jezera a
jeho středisek.
Náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (do 500 m) činí
5 900 tis. Kč, náklady na přípravu území (cca 40 ha) činí 4 800 tis. Kč, náklady na
vybudování příjezdové komunikace činí 6 000 tis. Kč. Celkové náklady činí
16 700 tis. Kč.
5.48 Komunikační propojení Mostu s II/256 Braňany – Mariánské Radčice –
Lom (přeložka silnice III/2565)
Nová komunikace je přímým pokračováním z ulice Čs. armády přes
stávající silniční most a dalším přemostěním, trati ČD Most - Cheb, koleje DP měst
Mostu a Litvínova a řeky Bíliny a zpřístupňuje areál zóny technických památek na
dole Julius III., jelikož úrovňové připojení silnice III/2565 i z budoucí zkapacitněné
komunikace I/27 Most - Litvínov je nepoužitelné – odbočka podchází podjezdem
pod tratí ČD nevyhovující výškou a šířkou podjezdu a neumožňuje projetí
patrových autobusů ani míjení osobních vozů. Komunikace jsou navržené jako
obousměrné, s jednostrannou cyklistickou stezkou. Komunikace dále zpřístupňuje
IV. etapu zóny technických památek – expozici povrchového dobývání – a
napojuje se na silnici II/256, vedenou ze Želenic na Lom. Náklady jsou vyčísleny
na 187 440 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 61 5.49 Přeložka elektrického vedení kolem jezera Matylda
Návrh řeší současný nevyhovující stav, kdy elektrické vedení vysokého
napětí (22 kV) je vedeno přes jezero Matylda a omezuje tak využívání vodní
plochy k rekreačním účelům. Vedení by mělo být přeloženo kolem vodní plochy
v délce cca 2 km, což si vyžádá náklady ve výši 7 200 tis. Kč.
V území navazujícím na dotčené území celku Mostecko nebyla k 31.12.
2002 schválena žádná revitalizační opatření.
sanační činnost a projekty havarijního charakteru
5.50 Sanace úpravny důlních vod
Úpravna důlních vod lomu Most již není provozována řadu let,
technologické zařízení je zastaralé a její znovu zprovoznění již nepřichází v úvahu.
Čerpání důlních vod bylo ukončeno v 2/2002 a od té doby se zatápí jáma
přirozeným způsobem. Náklady na sanaci areálu úpravny (3,7 ha) jsou vyčísleny
na 24 500 tis. Kč.
5.51 Sanace svahu Hořanská cesta
Jedná se úpravu nestabilního svahu a jeho následnou rekultivaci.
Nestabilita svahu byla způsobena narušením svahu při provádění báňské činnosti
v minulosti. Plocha o výměře cca 5 ha se nachází na Hořanské cestě
v katastrálním území Hořany a Třebušice. Náklady jsou vyčísleny na 9 750 tis. Kč.
II. c)
5.52 Odvodnění předpolí jezera Most
Na území severovýchodně od zbytkové jámy byla v období před realizací
„Lom Most – 1. stavba“, vybudována odvodňovací zařízení, čerpací stanice,
odvodňovací příkopy a hluboký odvodňovací kanál. Čerpací stanice a
odvodňovací příkopy sloužily pro odvodňování podložky Růžodolské výsypky a
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 62 hluboký odvodňovací kanál byl vybudován v rámci zajištění stability
severovýchodního svahu (Konobržský lalok). Tato zařízení již nejsou funkční.
S ohledem na stabilitní problematiku severních svahů se jeví účelné v tomto
prostoru provést příslušné vodohospodářské opatření na podchycení a odvedení
vod z tohoto prostoru do zatápěné zbytkové jámy. Zároveň by tímto návrhem byla
vyřešena stabilitní problematika severních svahů. Náklady na odvodnění plochy o
výměře cca 14,1 ha jsou vyčísleny na 17 625 tis. Kč.
II. d)
5.53 Odclonění průmyslové zóny od jezera Most
Jedná se o plochu o výměře cca 26,5 ha, na níž je nutné provést výsadbu
vhodných dřevin s cílem vytvořit zelený pás, který by odclonil průmyslovou zónu
na severu a severozápadě od vznikající rekreační zóny kolem jezera Most a zóny
technických památek na jihu. Náklady jsou vyčísleny na 33 125 tis. Kč.
5.54 Ozelenění Střimická výsypka
Plocha leží jihovýchodně od letiště Most. Její výměra je cca 10 ha.
V současné době není zalesněna, neboť nebyla součástí rekultivací. Pro
kompletaci celé Střimické výsypky navrhujeme plochu zalesnit. Náklady jsou
vyčísleny na 19 500 tis. Kč.
II. e)
5.55 Napojení ÚSES Mostecko
představuje vytvoření biokoridorů o celkové rozloze cca 20 ha, což znamená
náklady ve výši 25 000 tis. Kč.
II. f)
času
5.56 Cyklotrasa Rudolice - Braňany
Cyklotrasa o celkové délce 5,8 km vychází z obce Rudolice, kde prochází
značená cyklotrasa KČT č. 25, obchází z východu vrch Špičák a regionální letiště
Most, pokračuje po Střimické výsypce až do obce Braňany. Na Střimické výsypce
je krátká odbočka na Mostecký cykloturistický okruh. Náklady na vybudování
cyklotrasy, vč. drobné architektury, činí 10 740 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 63 -
II. h)
pozemků
5.57 Rekonstrukce silnice Most - Braňany
Silnice III. třídy v úseku od města Most (od železničního přejezdu u
Hartmann-Rico a.s.) do obce Braňany byla vybudována z větší části na vnějších
výsypkách a její stav je tím poznamenán, neboť na několika místech došlo
k poklesům podkladových vrstev. Silnice bude v tomto úseku o délce 4,7 km
zrekonstruována, vč. finální živičné vrstvy, což si vyžádá náklady ve výši
33 550 tis. Kč.
V územním celku Mostecko se po roce 2012 nebudou provádět žádné
rekultivační akce a nejsou tedy navrhována ani žádná revitalizační opatření.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
tab. č. 22 Přehled revitalizačních opatření – Mostecko
5.37 ovčí farma Střimická výsypka
5.38 revitalizace břehové linie jezera Matylda
5.39 rekreační plocha Matylda
5.40 polygon
5.41 středisko Starý Most
5.42 projekt technického muzea
5.43 cyklotrasa po Střimické výsypce
5.44 cyklotrasa kolem jezera Most
5.45 cyklotrasa podél jezera Matylda
5.46 rozšíření letiště Most
stavební pozemky
5.47 individuální výstavba Špičák
5.48 obnovení silnice Most - Mar. Radčice
5.49 přeložka elektrického vedení Matylda
5.50 sanace úpravny důlních vod lom Most
5.51 sanace svahu Hořanská cesta
5.52 odvodnění předpolí jezera Most
krajinná zeleň
5.53 odclonění průmyslové zóny jezero Most
5.54 ozelenění Střimická výsypka
5.55 napojení ÚSES Mostecko
5.56 cyklotrasa Rudolice - Braňany
stavební pozemky
5.57 rekonstrukce komunikace Most-Braňany
výměra
[ha/km]
náklady [Kč]
37,00
15 800 000
2005
2006
7,00
16 275 000
2005
2006
28,00
12,00
116,00
14,60
2,00
9,50
3,50
16,00
10 500 000
250 000 000
81 910 000
53 936 000
3 500 000
38 475 000
4 900 000
51 855 000
2005
2004
2004
2004
2004
2009
2004
2007
2006
2005
2012
2009
2005
2010
2005
2010
40,00
8,20
2,00
16 700 000
187 440 000
7 200 000
738 491 000
2008
2004
2004
2010
2007
2005
3,70
5,00
24 500 000
9 750 000
2005
2005
2006
2007
14,10
17 625 000
2004
2005
26,50
10,00
33 125 000
19 500 000
2005
2005
2007
2007
20,00
25 000 000
2005
2006
5,80
10 740 000
2005
2006
4,70
33 550 000
173 790 000
912 281 000
2005
2006
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 65 -
5.4.4 Územní celek Most - jihozápad
Dobývací prostor Havraň
Dobývací prostor Havraň o výměře 1 421,9 ha se nachází z převážné části
v okrese Most, resp. na území obce s rozšířenou působností Most, pouze
nepatrnou částí přesahuje do okresu Louny, resp. na území obce s rozšířenou
působností Louny. Rozkládá se na dílčích částech katastrálního území obcí Malé
Březno, Havraň, Lišnice, Polerady a Výškov (okres Louny).
Dobývací prostor byl vymezen dne 23.6. 1980 a 26.1. 1994 byl opět
vyřazen a vyhlášen jako chráněné ložiskové území. V době platnosti vyhlášení
dobývacího prostoru zde však nikdy nebyla zahájena důlní činnost a z tohoto
důvodu se zde také nenacházejí žádné rekultivované plochy ve smyslu báňského
zákona.
Současné využití zájmového území, kterým je v převážné míře zemědělská
výroba, je v souladu se záměry obcí a v tomto směru se nepočítá s jiným
způsobem využití pozemků. Žádná z obcí v předmětném území nemá platný
územní plán, s výjimkou obce Havraň, která má územní plán ve stádiu koncepce a
v letošním roce by měl být schválen. Ostatní obce mají urbanistické studie řešící
pouze intravilán obce, avšak tyto studie již většinou nejsou aktuální. Území obce
Havraň řeší v několika významných aspektech projekt komplexních pozemkových
úprav, který by měl být v letošním roce dokončen. Předmětem tohoto projektu je
mimo jiné i územní systém ekologické stability.
Velebudická výsypka
Velebudická výsypka se nachází na území obce s rozšířenou působností
Most, resp. na katastrálních územích obcí Most (k.ú. Čepirohy, Velebudice,
Skyřice) a Bečov (k.ú. Židovice u Bečova, Kamenná Voda).
Velebudická výsypka je vnější výsypkou dolu Jan Šverma a zakládání
skrývkových hmot bylo realizováno v letech 1953 – 1994 v mocnostech až 75 m,
s hmotností založeného objemu 242,3 mil. m3 a s celkovou plochou 842,6 ha.
Rekultivační práce byly zahájeny na nejnižších etážích již v roce 1965.
Využití Velebudické výsypky bylo cíleně koncipováno DUK s.p. od roku 1973 se
záměrem výstavby koňské dostihové dráhy na hlavní etáži Z tohoto záměru
vycházela i urbanistická studie zpracovaná Hydroprojektem Praha v roce 1986,
která již řešila kompletní výstavbu "Rekultivačního parku Velebudice" na celé
Velebudické výsypce jako architektonický celek, který odpovídá příměstskému
rekreačnímu zázemí města Mostu.
Na území bývalého dobývacího prostoru Havraň se nenacházejí žádné
rekultivované plochy.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 66 Rekultivovaná plocha Velebudické výsypky představuje plochu o výměře
842,6 ha, z čehož do 31.12. 2002 byla rekultivační činnost ukončena na ploše o
výměře 579,9 ha:
tab. č. 23 Ukončené rekultivace – Most – jihozápad
zeměděl.
lesní
vodní
ost.vč.park.
celkem
80,8
150,4
6,3
342,5
celkem
579,9
V současné době probíhají na Velebudické výsypce ještě 4 rekultivační
akce o celkové výměře 188,1 ha (viz příloha č. 5.5.A):
RPV – A 401/3
Jedná se o přípravu území pro sportovní areál golfu na Velebudické
výsypce. V roce 1998 zde byly provedeny terénní úpravy a biologické oživení
půdního profilu návozem organických hmot – kompostů, poté byly plochy
zatravněny a provedena základní výsadba. V roce 1999 bylo zájmové území
rozšířeno o 4,06 ha, tj. o plochu původně uvažovanou pro zřízení parkoviště.
Předmětná plocha byla terénně upravena, na ní rozprostřena 10 cm vrstva ornice
a provedeno zatravnění a liniová výsadba dřevin. V současné době probíhá
pěstební péče, její ukončení se předpokládá v roce 2006.
RPV – A 401/4
Plocha se nachází v jihovýchodní části Velebudické výsypky. Technická
etapa byla zahájena v roce 1997, současně probíhala výstavba odvodnění a
cestní sítě. Po ukončení terénních úprav následoval přípravný agrocyklus a
zatravnění. Základní výsadba byla realizována v roce 1999. Ve stejném roce bylo
zájmové území rozšířeno o další malou plochu s výměrou 1,55 ha. Na celém
území pokračuje údržba porostů, ukončení se předpokládá v roce 2007.
RPV – Srpina, 4. část (krajinotvorba)
Plocha je součástí tělesa Velebudické výsypky směrem k říčce Srpině.
Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1996, po terénních úpravách následoval
přípravný agrocyklus a zatravnění. Na ploše lesnické rekultivace byla provedena
základní výsadba. Na ploše probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v
roce 2007.
Jižní svahy Velebudické výsypky - les
Plocha se nachází na jihozápadních svazích Velebudické výsypky.
Technická rekultivace byla zahájena v roce 1995, následně byla provedena
základní výsadba. V současné době je realizována pěstební péče, plánované
ukončení akce je v roce 2007.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 67 tab. č. 24 Rozpracované rekultivace – Most – jihozápad
RPV - A401/3
RPV - A401/4
RPV - Srpina 4.č.
Jižní svahy - zales.
celkem
1997-06
0,0
0,0
1997-07
0,0
0,0
1996-07
0,0
0,0
1995-07
0,0
0,0
0,0
0,0
vodní
0,0
0,6
0,0
0,0
0,6
ostatní
vč. park. celkem
22,6
22,6
108,5
109,1
35,9
35,9
20,6
20,6
187,5
188,1
Na dotčeném území bývalého dobývacího prostoru Havraň a Velebudické
výsypky se nebudou v období 2003 až 2012 zahajovat žádné rekultivační akce.
2013 do vyuhlení
Na dotčeném území bývalého dobývacího prostoru Havraň a Velebudické
výsypky se nebudou po roce 2012 zahajovat již žádné rekultivační akce.
tab. č. 25 Bilance ploch rekultivací – Most – jihozápad
rekultivace
ukončené do 2002
celkem
zeměděl.
80,8
0,0
0,0
0,0
80,8
lesní
150,4
0,0
0,0
0,0
150,4
vodní
6,3
0,6
0,0
0,0
6,9
ostatní
vč. park.
342,5
187,5
0,0
0,0
529,9
celkem
579,9
188,1
0,0
0,0
768,0
5.4.4.6 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v
území přímo zasaženém důlní činností
V území přímo zasaženém důlní činností celku Most - jihozápad byly
meziresortní komisí schváleny následující akce:
název
Hipodrom Most - dokončení úpravy povrchu výsypky pro
stavbu věže rozhodčích a vážnice
RPV - Srpina 4. část - pěstební péče
realizace
důlní společnost
Kohinoor a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 68 RPV A401/4 - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
RPV - jižní svahy - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
RPV A401/3 - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
Na realizaci akce Hipodromu Most bude poskytnuta dotace v celkové výši
4 179 434 Kč, na realizaci ostatních čtyř akcí RPV je žádána dotace v celkové výši
16 322 tis. Kč.
Revitalizační opatření, zahajitelná do
v grafických přílohách č. 5.5.B, 5.5.C a 5.5.D.
roku
2012,
jsou
zobrazena
5.58 Sanace sesuvu na Velebudické výsypce
V průběhu měsíce února došlo k sesuvu na území tělesa Velebudické
výsypky. Skluz proběhl velmi rychle a zasáhl část cesty, v bezprostřední blízkosti
tréninkové trati pro koně. Při skluzném pohybu se utrhla několik desítek metrů
dlouhá část svahu i s přilehlou cestou a oplocením. Ujíždějící svah zasáhl rovněž
borovicovou plantáž a poškodil několik stromů, které jsou k dráze přilehlé.
Postiženy byly jižní svahy tréninkové dráhy. Vznikl zde skluz asi sto metrů dlouhý
a s třímetrovým poklesem. Sesuv svahu, stejně jako na ostatních tělesech na
Mostecku v té době, způsobily nepříznivé klimatické podmínky, vytrvalé deště a
následné mrazivé počasí. Řešení sanace tohoto svahu nebude jednoduchá,
protože je zde požadavek zachování nivelety. Důvodem je stávající tréninková
dráha a cesta. V patě skluzu zabraňuje sanačním pracím porost borovicové
plantáže. Proto zde nebude možné použít nejčastěji užívané postupy pro sanaci
svahů postižených skluzem. Náklady na sanaci sesuvu jsou vyčísleny na
10 950 tis. Kč.
II. b)
5.59 Ovčí farma Velebudická výsypka
Farma bude mít rozlohu 36 ha a bude představována trvalými travními
porosty. Náklady na přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (cca 2,5 km)
činí 29 500 tis. Kč a náklady na vybudování obslužné komunikace v délce 2,5 km
jsou 10 000 tis. Kč, celkem tedy 39 500 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 69 -
II. f)
času
Hipodrom – stávající stav
Výstavba areálu hipodromu na Velebudické výsypce byla zahájena v
r. 1986 prováděním hrubých terénních úprav. Kromě staveb rekultivačního
charakteru byly realizovány stavby zahrnující technickou vybavenost: odvodňovací
zařízení, rozvody elektro VN, kanalizace, rozvody závlahové vody apod. Odvádění
srážkových a ostatních povrchových vod je zajištěno systémem drenáží a trubních
kanálů, budovaných rovněž v areálu hipodromu. Na dostihové dráze je
vybudována plošná drenáž. Splašková a kanalizační síť je budována na celé ploše
hipodromu a je napojena na stávající kanalizační řad v prostoru průmyslového
areálu Velebudice. Do areálu samotného Rekultivačního parku Velebudice vedou
dvě příjezdové silnice. První směřuje ze severozápadu od Čepiroh kolem areálu
Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s. k parkovišti hipodromu. Pro
návštěvníky hipodromu je připravena parkovací plocha s dostatečnou kapacitou.
Druhá silnice vede od obce Vtelno okolo komplexu BILBO k areálu golfového
hřiště, zde je ve výstavbě parkoviště pro uživatele hřiště. Obě komunikace jsou
zajištěny uzávěrou proti neoprávněnému užívání. Obslužná asfaltová komunikace
vede kolem areálů golfového hřiště a hipodromu, na tuto komunikaci navazuje síť
zpevněných komunikací, které zpřístupňují všechny části Velebudické výsypky.
V současné době jsou funkční trať dostihového závodiště s překážkami,
zábradlím, architektonickou zelení a dalšími doplňujícími prvky, dále tréninková
dráha a technické zázemí. Dostihová dráha je vybudována unikátním způsobem,
který zajišťuje vynikající podmínky nezávisle na počasí. Pod vrstvou zeminy je
zhruba padesát centimetrů štěrkopísku, pod kterým je po celé ploše dostihové
dráhy rozveden odvodňovací systém, a proto je možné v případě potřeby po celé
ploše trávník zavlažovat. Prosáklá voda je svedena drenážním systémem do
kanalizace. Přímá dráha pro rovinové dostihy měří 1 200 m, hlavní ovál pro
rovinové dostihy má 1 800 m, k dispozici jsou vnitřní dráhy pro proutěné překážky
a steeplechase. Zcela ojedinělé je vybudování rozsáhlé tréninkové dráhy, která je
umístěna mimo závodiště, a kterou rovněž česká závodiště postrádají. Zde je
možno na rozloze 43 ha bez problémů trénovat buď na písčité nebo travnaté
dráze.
Společnosti Hipodrom, a.s. se podařilo v letech 1998-2000 zajistit výstavbu
stájí pro ustájení dostihových koní, vybudování sedliště a paddocku, zajištění
startovacích boxů pro 16 stání. S pozitivním ohlasem se setkalo vybudování
tribuny pro diváky s cca 1 500 sedadly. Pro možnost konání večerních akcí bylo
vybudováno osvětlení tribuny a vstupu do dostihového areálu. Byla dokončena
výstavba společensko správního objektu, občerstvovacího centra pro diváky a
dětského sportovního koutku.
5.60 – 5.62 Hipodrom – navrhovaná opatření
V areálu hipodromu jsou plánovány následující stavby (viz příloha 5.5.D),
přičemž první 4 stavby byly již ve formě projektů předloženy meziresortní komisi,
avšak dosud nebyly schváleny:
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 70 •
•
•
•
•
úprava tréninkové dráhy,
úprava povrchu výsypky pro stavbu parkurové haly,
úprava povrchu výsypky pro stavbu zimních stájí,
úprava povrchu výsypky pro stavbu věže rozhodčích a vážnice,
realizace vnitřní a vnější trasy pro koně, cyklisty a pěší turisty.
Tréninková dráha je situována jižně od hlavní dráhy na ploše cca 43 ha.
Celková délka dráhy je 4 885 m a šířka 5,4 – 7,2 m. Dráha je velmi často užívána
a vykazuje některé vady, vycházející z výstavby na výsypkovém tělese. Tyto vady
pak v konečném důsledku ohrožují bezpečnost jak koní, tak i jejich jezdců. Úprava
tréninkové dráhy byla navržena v tomto rozsahu:
•
•
•
•
•
•
Vrchní vrstva – gumová drť zamezující promrzání písku v zimním
období
Písek – 100 – 120 mm
Zhutnění povrchu lomovými výsivkami 15 kg/m2
Štěrkodrť 0 – 45 – 200 mm
Štěrkodrť 32 – 63 – 250 mm
Geotextilie
V rámci objektu odvodnění se provede pročištění a prohloubení stávajícího
odvodňovacího příkopu a bude prohlouben nový mělký příkop z druhé strany
dráhy, který bude zachycovat vody tekoucí na dráhu z okolního terénu, z míst,
které se deformacemi terénu dostaly nad úroveň stávající tréninkové dráhy. Cca
po 400 m se provede převedení takto zachycených vod potrubím PVC DN 250 do
hlavního odvodňovacího kanálu.
Finanční náklady na úpravu tréninkové dráhy jsou ve výši 18 990 tis. Kč.
Objekt parkurové haly bude umístěn v prostoru dostihového závodiště v
blízkosti venkovní parkurové plochy. Výstavba haly umožní pořádání jezdeckých
skokových podniků po celý rok bez ohledu na nepřízeň počasí. Kromě
parkurových závodů bude možno v hale pořádat i westernové soutěže. Vlastní
halu bude tvořit parkurová plocha o rozměrech 60x35,2 m. Pro diváky je navržena
v ochozu haly po obou stranách tribuna, která bude vybavena sociálním zařízením
a jednoduchým restauračním provozem. Pro pořádání závodů bude uprostřed
tribuny prostor pro rozhodčí. Součástí haly budou také stáje pro ustájení cca 35
koní včetně zázemí jako např. sedlovna, sklad krmiva, mycí box a solárium. Celou
jednu stranu objektu tvoří sklady sena a slámy. Z terasy objektu bude možné
sledovat i akce konané na venkovní parkurové ploše. Objekt bude napojen na
inženýrské sítě – vodovod, kanalizaci a elektro. Objekt zimních stájí bude
umístěn v bezprostřední blízkosti venkovní plochy pro letní stáje. Zimní stáje
budou sloužit k ustájení koní nejen těsně před a během závodů, ale i po celý rok,
kdy je areál dostihového závodiště užíván pro jejich trénink. Zimní stáje budou
užívat většinou jako pronájem jednotlivé dostihové firmy převážně ze středních a
severních Čech a místní zájemci.
Finanční náklady na přípravu území pro výstavbu parkurové haly a zimních
stájí jsou vyčísleny na 24 600 tis. Kč, náklady na přípravu území pro stavbu věže
rozhodčích a vážnice činí 3 990 tis. Kč, celkem tedy 28 590 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 71 V zájmu dalšího veřejného využití Rekultivačního parku Velebudice bylo
navrženo vybudovat trasy pro koně, cyklisty a pěší turisty. Jsou navrženy
2 varianty:
a) vnitřní trasa – vedoucí uvnitř oploceného areálu hipodromu (délka
cca 5.500 m) na ploše stávající plochy hipodromu
b) vnější trasa – jedná se trasu vedoucí vně oploceného areálu (cca 13.000 m)
Jedná se o členitou, místy zalesněnou krajinu, ležící mimo obydlenou oblast a
silniční provoz. Povrch cesty pro jízdy na koni bude střídavě pískový, živičný a
travnatý, cesta pro cyklisty bude tvořena přírodním terénem a živicí. Obě
plánované trasy povedou souběžně, šíře cesty pro jízdu na koni bude v
průměru 3 m, tak aby mohla být využita běžná mechanizace při její údržbě.
Vybudování obou navržených tras si vyžádá 68 450 tis. Kč a vybavení tras
drobnou architekturou 1 025 tis. Kč, celkem tedy 69 475 tis. Kč.
Vnější trasa by měla být propojena do dalších oblastí v okolí Mostu.
Východním směrem povedou do zájmového prostoru golfového hřiště a jeho okolí,
západním směrem bývalým viaduktem přes komunikaci Most – Žatec v Čepirozích
a dále severním směrem (vinice) s napojením na Mostecký cykloturistický okruh a
na zájmovou oblast autodromu v Mostě.
II. f)
času
5.63 Rozšíření golfového hřiště
Areál golfového hřiště je umístěn v sousedství hipodromu na ploše 30 ha.
Golfový klub byl založen v roce 1992. V roce 1993 byly ve spolupráci s vedením
Mostecké uhelné společnosti a.s. vytipovány v rámci lokalit určených k rekultivaci
vhodné pozemky v oblasti Velebudické výsypky pro následnou výstavbu golfového
hřiště. Po vytvoření 1. Golfového klubu Most byla postupně sledována možnost
začlenit do rekultivačních úprav i vybudování golfového areálu. Výchozím
podkladem studie, upřesňující rekultivační úpravy příslušných ploch byl orientační
stavební záměr z roku 1993. Během roku 1999 bylo hřiště dokončeno v rozsahu
9 jamek. Současně je k dispozici driving range, putting a chipping green, hra z
bankru, půjčování holí, občerstvení, parkoviště.
Ve stávajícím areálu je uvažováno hlavně se zkvalitněním zázemí.
Nejpalčivějším problémem je, že 1. Golfový klubu Most nemá vlastní zavlažovací
systém. V tomto je zcela odkázán na dodávky závlahové vody z hipodromu.
K vyššímu komfortu by rovněž posloužilo lepší označení jamek.
Plocha o velikosti 65 ha by měla sloužit pro plánované rozšíření golfového
hřiště ze stávajících 9 jamek na 18 (viz příloha 5.5.C). Osmnáctijamkové hřiště by
splňovalo nejpřísnější kritéria a svým zařazením by spadalo do vyšší kategorie. To
by samozřejmě umožňovalo pořádat významné sportovní turnaje se zahraniční
účastí a s kladným ekonomickým dopadem pro město i region.
Obdobně jako na všech plochách biologicky ošetřovaných, je na sadové
úpravy rozšířeného hřiště na standardní s 18 jamkami vydáno územní rozhodnutí
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 72 o využití území zn. SÚ 1454/99-328-Š, stavebním úřadem města Mostu. Území
určená k uvedenému účelu byla zatravněna, se skupinovou výsadbou dřevin a
svážné části byly plošně osazeny vhodnými dřevinami. Základní výsadba byla
provedena v letech 1998-1999, dosadba v r. 2001. Na lesních sazenicích byly v
období od základních výsadeb uplatňovány základní pěstební zásahy –
celoplošné vyžínání buřeně, okopávka, nátěr proti okusu, přihnojení sazenic. Při
projektování rozšiřujícího areálu musí být brána v potaz probíhající rekultivace.
Finanční náklady na nezbytné terénní úpravy pro rozšíření golfového hřiště
činí 30 400 tis. Kč.
5.64 Lesopark – arboretum
Hlavním účelem této plochy o velikosti cca 7 ha je poskytnutí rekreačního a
vzdělávacího vyžití. Po urbanistické stránce je cílem vytvořit park přírodního
charakteru s výsadbami lesních porostů, skupin okrasných dřevin a velkými
lučními plochami s jezírky a vodotečemi. Plochu bude nutno doplnit
architektonickými a parkovými zařízeními, bude nutno zvážit i vybudování vodních
ploch, ale především bude nutno zabezpečit zpevnění přístupových a
vycházkových komunikací.
Na území arboreta je třeba provést některá opatření, a to zejména:
odstranění náletových dřevin těchto druhů: bříza bělokorá (Betula pendula), hloh
obecný (Crataegus oxacantha), růže šípková (Rosa canina) a v menší míře i méně
vzrostlých jedinců olše lepkavé (Alnus glutinosa). Pro zvětšení druhové variability
arboreta bude vhodné vysadit jedince těchto druhů: borovice lesní (Pinus
sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), buk lesní (Fagus sylvatica), dub cer
(Quercus cerris), v menší míře i jedince lípy srdčité (Tilia cordata).
Z krajinotvorného hlediska by bylo vhodné provést roztroušenou výsadbu těchto
dřevin.
V budoucnu by stálo za úvahu vybudovat v části prostoru arboreta také
výsadbu nepůvodních rostlin a přiblížit tak návštěvníkům také rostlinstvo jiných
kontinentů. Za úvahu by stály zejména různé druhy tisu (Taxus spp.), douglaska
tisolistá (Pseudotsuga menziesii), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), zerav
západní (Thuja occidentalis), sekvoje (Sequoia sempervirens), sekvoje obrovská
(Sequoiadendron giganteum) atd.
V odvodňovacím příkopu se nachází stojatá voda načervenalé barvy, která
je pravděpodobně dosti kyselá. Na březích se nachází poměrně málo vegetace,
která je zastoupena především rostlinami z čeledi Poaceae, ze stromů zde rostou
topoly (Populus spp.), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh obecný (Crataegus
oxacantha) a několik jedinců olše lepkavé (Alnus glutinosa). Tento příkop bude
nutné vyspádovat, aby se zlepšil a zrychlil odtok vody, vysvahovat břehy a vyčistit
koryto tohoto příkopu v celé své délce. Prořezávka porostu by měla být minimální.
Finanční náklady jsou vyčísleny na 8 750 tis. Kč.
5.65 Areál vzdělávacího a zábavního parku
Celková užitná plocha je 50 ha s možností rozšíření o zemědělskou plochu,
která navazuje v severní části (20 ha). Jedná se však o území svým charakterem
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 73 jako podmínečně vhodné ze stavebního hlediska. Z tohoto důvodu bude třeba
upřesnit rozsah a dispoziční řešení objektů v daném území. Plocha spadá do
správního území obce Bečov.
Na odvrácené straně od navrhované plochy, se otevírá pohled na
elektrárnu Počerady. Proto se navrhuje pro zlepšení estetické úrovně areálu,
výhledu na elektrárnu zabránit vhodnou výsadbou. Jako příhodná přichází v úvahu
tato skupinová výsadba dřevin: topol osika (Populus tremula), topol černý
(Populus nigra), bříza bělokorá (Betula pandula), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor
klen (Acer pseudoplatanus), modřín opadavý (Larix decidua), borovice lesní
(Pinus sylvestris).
Mírnou převahu by měla zpočátku tvořit řadová výsadba druhů topol osika
(Populus tremula) a topol černý (Populus nigra). Tyto druhy vytvoří v poměrně
krátkém časovém období vysoký porost a napomohou tak k rychlejšímu zakrytí
nevzhledného panorama elektrárny Počerady. Stromy těchto druhů však časem
prosychají a odumírají a bude nutná prořezávka. Jako náhrada pak poslouží výše
uvedené druhy dřevin.
Z hlediska obslužnosti areálu je rovněž důležité napojení na komunikační
síť celého řešeného území výsypky a návaznost na hlavní silnice jak ze strany od
Mostu, tak i ze směru od obcí Lišnice a Polerady.
Výsadba ochranného pásu dřevin si vyžádá 2 500 tis. Kč, přivedení
inženýrských sítí a příjezdové komunikace na hranici pozemku (do 2 km) si
vyžádá 35 600 tis. Kč, celkem tedy 38 100 tis. Kč. Jelikož není známo situační
uspořádání staveb, nelze odhadovat náklady na terénní úpravy pro přípravu
staveb.
5.66 Rekreační plocha v okolí Rákosového rybníka
V pobřežní části Rákosového rybníka, kde by měly v budoucnu vzniknout
prostory pro rekreační činnost, by bylo vhodné odstranit nežádoucí dřeviny druhů:
hloh obecný (Crataegus oxacantha), růže šípková (Rosa canina) a nálety břízy
bělokoré (Betula pendula), tím bude umožněn lepší přístup k vodní ploše.
Ponechány budou pouze vzrostlé stromy rostoucí na březích Rákosového rybníka.
Plocha pro výstavbu rekreačních objektů byla navržena na západním břehu
Rákosového rybníka, na území o velikosti přibližně 4 ha. Je umístěna z přírodního
hlediska v atraktivní lokalitě v blízkosti vodní plochy. Území zdobí vzrostlá
vegetace s pestrou druhovou skladbou. Pokud tedy bude rozhodnuto o výstavbě
ubytovacích objektů, mělo by jít o stavby architektonicky vhodné. Neměly by příliš
rušit poklidný až romantický ráz krajiny. Při budování areálu by měly být
odstraněny především keře v pobřežní části Rákosového rybníka a v okolí
budoucích cest. Z hlediska napojení na inženýrské sítě není tato lokalita
problematická. Všechny důležité inženýrské sítě procházejí v blízkém okolí. Bude
však nutné provést úpravy odvodňovacího kanálu navržené výše.
Svou polohou a pěkným prostředím je území předurčené pro rekreační
účely. Po vybudování lesoparku, arboreta, cyklo a hipostezek atd. se v katastru
města Mostu asi sotva najde vhodnější lokalita, kde by měl kemp stát. Součástí
kempu by měla být chatová zástavba, místa pro stany a obytné přívěsy,
občerstvení, parkovací místa, sportoviště a recepce.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 74 Součástí plochy by mohlo být také zařízení hotelového typu s kapacitou
30-40 míst. O ubytování v hotelu by byl jistě zájem hlavně v období konání akcí na
hipodromu.
Příprava území pro rekreační stavby, hotel a parkoviště si vyžádá
4 375 tis. Kč, přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku 1 180 tis. Kč a
výstavba komunikací 10 800 tis. Kč. Náklady na úpravu krajinné zeleně činí
3 750 tis. Kč. Celkové náklady jsou 20 105 tis. Kč.
5.67 Fotbalové hřiště a plocha pro sportovní využití
Koncepce rozvoje Velebudické výsypky od samého začátku počítá s řadou
tělovýchovných zařízení a tělovýchovných ploch. Jednou z těchto ploch by se
měla stát navrhovaná plocha fotbalového hřiště pro Fotbalovou školu Most, o.p.s.
V současné době se škola potýká s velikým nedostatkem kvalitních hracích ploch
s travnatým povrchem. Pro areál fotbalového hřiště byla zvolena plocha
v severozápadní části Velebudické výsypky v blízkosti hlavní příjezdové
komunikace do areálu hipodromu. Vybraná plocha má rozlohu cca 4 ha.
Na tuto plochu navazuje pás široký 50 – 65 m a dlouhý přibližně 800 m.
Toto území o celkové ploše 4,5 ha bylo vytipováno jako vhodné pro sportoviště.
V úvahu zde připadá výstavba hřišť na plážový volejbal, malou kopanou,
basketbal, tenis a dráhový golf. Takto koncipovaný areál by navazoval na okolní
plochy širšího okolí Rákosového rybníka.
Finanční náklady na přípravu území pro vybudování sportovišť činí
4 800 tis. Kč.
5.68 Bobová dráha
Letní bobová dráha by se stala sportovně rekreačním zařízením určeným
pro aktivní využití volného času dlouhodobých i krátkodobých návštěvníků
Velebudické výsypky. Mohla by být ideálním cílem rodinných výletů. Návštěvu
letní bobové dráhy lze doporučit i jako cíl:
•
•
•
poznávacích a školních výletů
krátkodobých výletů ze širokého okolí
vícedenních výletů z celé ČR
Obdobná dráha již existuje v areálu Špindlerova Mlýna. Díky špičkové
zahraniční technologii ověřené na stovkách instalovaných zařízení na celém světě
prožijí vrcholný zážitek jak vyznavači sportovní jízdy, tak i děti od dvou let a starší
návštěvníci areálu. Konstrukčně účelné vozíky s účinnou brzdou umožní každému
zvolit optimální rychlost i styl jízdy. Na letní bobovou dráhu se snadno nasedá i
vysedá. Po plynulé jízdě ke startu letní bobové dráhy následuje příjemný a
bezpečný zážitek z jízdy hladkým nerezovým žlabem. Vozíky letní bobové dráhy,
opatřené gumovými kolečky, jsou určeny pro jednu nebo dvě osoby. Podle svého
rozhodnutí mohou návštěvníci jezdit buď samostatně nebo ve dvojici se svými
dětmi nebo kamarády.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 75 V lokalitě Velebudické výsypky bylo vytipováno území o velikosti
cca 17,3 ha, které nejlépe odpovídá všem požadavkům. Z hlediska technických
požadavků jde o místo s odpovídajícím převýšením (cca 65 m) a s dostatečnou
délkou. Pokud jde o přístupnost a celkové zabezpečení návštěvníků, jeví se
návaznost bobové dráhy na hipodrom v horní části a rozvojové území
Rákosového rybníka ve spodní části jako nejvhodnější.
Příprava terénu pro výstavbu bobové dráhy si vyžádá 3 510 tis. Kč.
Přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (do 500 m) si vyžádá 5 900 tis. Kč.
5.69 Letní scéna
Plocha pro letní scénu byla navržena západně od hlavní příjezdové cesty k
areálu hipodromu. Rozprostírá se na území velkém 3 ha, svým vzhledem
připomíná již v současné době přírodní amfiteátr. Nebylo by zde tedy třeba
velkých zemních úprav. Letní scéna by měla sloužit k pořádání koncertů,
rytířských turnajů či jako letní kino a letní divadelní scéna. Náklady na přípravu
území činí 360 tis. Kč.
II. f)
práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely ekologicky a
přírodovědně orientovaných území
5.70 Obora
Plocha lesní obory byla navržena na jižní svahy pod tréninkovou dráhou
hipodromu a plantáží borovic. Její plocha činí přibližně 13 ha, s možností
budoucího rozšíření východním směrem.
Území je v současnosti téměř celé zalesněno, v budoucnu by zde měly být
spíše roztroušené porosty stromů a keřů. Bude nezbytné vytvořit zde území, kde
bude zvěři umožněno získávat potravu, tzn. louky přecházející pravidelně v
zalesněná území. Přesto však bude nutné umístit na území, ve kterých se bude
pohybovat zvěř snadno dostupná krmeliště. Navržené živočišné druhy: daněk
skvrnitý (Dama dama), muflon obecný (Ovis musimos), jelen Dybowského (Cervus
nippon Dybowskii). S rostoucím počtem druhů chovaných v oboře stoupne i zájem
věřejnosti o toto místo.
Náklady na vybudování naučných tras s infotabulemi (délka do 2 km) činí
2 800 tis. Kč.
II. h)
pozemků
5.71 Individuální výstavba Velebudická výsypka
Plocha pro výstavbu je umístěna z přírodního hlediska ve velmi pěkné
lokalitě s terasovitě upravenými svahy (cca 9,4 ha). Území zdobí vzrostlá
vegetace s pestrou druhovou skladbou. Pokud tedy bude rozhodnuto o výstavbě
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 76 rodinných domků, mělo by jít o stavby architektonicky vhodné. Neměly by příliš
rušit ráz krajiny. Z hlediska napojení na inženýrské sítě není tato lokalita
problematická. Všechny důležité inženýrské sítě procházejí v blízkém okolí.
Finanční náklady na přípravu území činí 1 128 tis. Kč, náklady na přivedení
inženýrských sítí na hranici pozemku činí 5 900 tis. Kč, celkem tedy 7 028 tis. Kč.
V území navazujícím na dotčené území celku Most - jihozápad nebyla
k 31.12. 2002 schválena žádná revitalizační opatření.
Dobývací prostor Havraň
II. e)
5.72 Tvorba a obnova biokoridorů a biocenter
V k. ú. Havraň je prostorově vymezeno 7 biocenter, z toho 3 stávající
(lokální – LBC Hav1, LBC Hav2, regionální - RBC 1331) a 4 navržená (lokální –
LBC Hav3, LBC Hav4, LBC Hav5, LBC Hav6). Biocentra jsou vzájemně propojena
celkem 10 biokoridory (1 regionální – RBK 582, 9 lokálních – LBK Hav1 až LBK
Hav9). Z toho se v dobývacím prostoru Havraň nachází biocentra RBC 1331, LBC
Hav1, Hav2 a Hav4 a biokoridory LBK Hav1, Hav2, Hav4 a částečně Hav3 a
Hav5.
Limitní prostorové parametry zastoupených prvků ÚSES: u lokálních
biocenter stávajících i navržených se jedná ve všech případech o lesní
společenstvo (min. výměra 3 ha); u lokálních biokoridorů se jedná o lesní
společenstva (min. šíře 15 m, max. délka 2 000 m, možnost přerušení bezlesím
max. 15 m), u biokoridoru LBK Hav2 se jedná částečně o lesní společenstvo,
částečně o společenstvo úhorových trávníků a křovin (min. šíře 10 m) a
kombinované společenstvo (min. šíře 20 m).
Celková plocha prvků ÚSES, jenž se nacházejí v dobývacím prostoru a na
nichž je třeba provést jejich založení či obnovu formou dosadeb, činí 16,3 ha, což
představuje náklady 20 375 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 77 -
II. f)
času
5.73 Příprava území pro volný čas Havraň
Při východním okraji obce Havraň je navržena plocha pro rekreační a
sportovní využití o výměře 2,4 ha, což představuje finanční náklady na přípravu
plochy ve výši 3 840 tis. Kč.
5.74 Příprava území pro volný čas Polerady
Při západním okraji obce Polerady je navržena plocha pro rekreační a
sportovní využití o výměře 0,4 ha, což představuje finanční náklady na přípravu
plochy ve výši 640 tis. Kč.
II. h)
pozemků
5.76 Příprava území na stavební pozemky Havraň
Na základě požadavku obce jsou navrženy 2 stavební pozemky pro
individuální bydlení u obce Havraň, jejich výměry jsou 3,4 ha a 14,3 ha. Celková
plocha navrhovaných stavebních pozemků je 17,7 ha, což představuje finanční
náklady na přípravu území ve výši 2 124 tis. Kč a na přivedení inženýrských sítí na
hranice pozemků (do 100 m) 1 180 tis. Kč, celkem 3 304 tis. Kč.
5.77 Příprava území na stavební pozemky Polerady
Další stavební pozemky pro individuální bydlení jsou
od obce Polerady o výměře 6,2 ha a 7,2 ha. Celková
stavebních pozemků je 13,4 ha. Finanční náklady na
1 608 tis. Kč a na přivedení inženýrských sítí na hranice
navrženy jihozápadně
plocha navrhovaných
přípravu území činí
pozemků (do 100 m)
Velebudická výsypka
II. f)
času
5.75 Cyklotrasa Velebudická výsypka – Lišnice
Cyklotrasa
o délce 1,7 km vychází z vnější trasy navrhované na
Velebudické výsypce, sestupuje z výsypky a pokračuje až do obce Lišnice.
Náklady na její vybudování činí 3 160 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 78 -
II. h)
pozemků
5.78 Přístupové komunikace na Velebudickou výsypku
Návštěvnost atraktivního území Velebudické výsypky je třeba podpořit
vytvořením kvalitních přístupových komunikací nejen ze severu a severovýchodu
z města Most, ale rovněž z jihu a jihozápadu z obce Polerady a ze směru od obce
Bečov. Náklady na vybudování obslužných komunikací (3 km) činí 12 000 tis. Kč.
V územním celku Most - jihozápad se po roce 2012 nebudou provádět
žádné rekultivační akce a nejsou tedy navrhována ani žádná revitalizační opatření.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
tab. č. 26 Přehled revitalizačních akcí – Most – jihozápad
výměra
[ha/km]
náklady [Kč] zahájení ukončení
5.58 sanace sesuvu Velebudická výs.
3,00
10 950 000
2004
2004
36,00
39 500 000
2005
2006
5.59 ovčí farma Velebudická výsypka
2,93
18 990 000
2004
2005
5.60 úprava tréninkové dráhy
0,50
28 590 000
2004
2005
5.61 nové stavby hipodromu
18,50
69 475 000
2004
2006
5.62 cyklotrasy a hipostezky na Veleb. v.
5.63 rozšíření golfu
65,00
30 400 000
2005
2006
7,00
8 750 000
2005
2006
5.64 lesopark - arboretum
50,00
38 100 000
2008
2010
5.65 areál vzdělávacího a zábavního parku
4,00
20 105 000
2005
2006
5.66 rekreační plocha u Rákosového rybníka
8,50
4 800 000
2006
2007
5.67 plocha pro sport. využití Velebudická v.
17,30
9 410 000
2006
2007
5.68 bobová dráha
3,00
360 000
2006
2007
5.69 letní scéna
13,00
2 800 000
2006
2007
5.70 obora
stavební pozemky
9,40
7 028 000
2006
2007
5.71 individuální výstavba Velebudická výs.
289 258 000
16,30
20 375 000
2004
2005
5.72 tvorba a obnova ÚSES Most - jihozápad
2,40
3 840 000
2004
2006
5.73 území pro volný čas Havraň
0,40
640 000
2004
2005
5.74 území pro volný čas Polerady
1,70
3 160 000
2004
2005
5.75 cyklotrasa Velebudická výs. - Lišnice
stavební pozemky
17,70
3 304 000
2004
2007
5.76 příprava stavebních pozemků Havraň
13,40
2 788 000
2005
2007
5.77 příprava stavebních pozemků Polerady
0,90
12 000 000
2004
2006
5.78 přístupové komunikace Velebudická výs.
46 107 000
335 365 000
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 80 -
5.4.5 Územní celek Litvínov - jih
Územní celek Litvínov - jih je tvořen dvěmi vnějšími výsypkami –
Růžodolskou a Hornojiřetínskou o celkové rozloze 1 066 ha. Území dále zahrnuje
oblasti hlubinných dolů Centrum a Kohinoor. Dotčené území leží v okrese Most,
resp. na území obce s rozšířenou působností Litvínov (k.ú. obcí Litvínov, Horní
Jiřetín, Louka, Mariánské Radčice).
Aktivní důlní činnost je provozována pouze na hlubinném dole Centrum.
V oblasti se nenachází žádný aktivní povrchový lom. Obě zmíněné výsypky jsou
již takřka celé zrekultivované, přičemž dominuje lesnická rekultivace. Zemědělská
rekultivace byla prováděna spíše v území postiženém těžbou hlubinného dolu
Kohinoor.
V prostoru územního celku Litvínov - jih se také nachází průmyslový petrochemický areál Záluží a skládkový areál firmy Celio.
Celková výměra rekultivovaných ploch vnějších výsypek a území
postiženého hlubinnou těžbou představuje 1 683 ha, z čehož do 31.12. 2002 byla
rekultivační činnost ukončena na ploše o výměře 959 ha:
tab. č. 27 Ukončené rekultivace – Litvínov – jih
zeměděl.
lesní
vodní
ost.vč.park.
258,2
653,7
7,0
40,1
celkem
celkem
959,0
V současné době je zde rozpracováno 15 rekultivačních akcí o celkové
výměře 724,0 ha (viz příloha č. 5.6.A):
Hornojiřetínská výsypka – zalesnění políček
Tato plocha je situována na náhorní plošině Hornojiřetínské výsypky, kde
byla v roce 1993 provedena přímá zemědělská rekultivace, tj. bez použití ornice.
Po ukončení zemědělského obhospodařování bylo provedeno zaorání
jetelotravního porostu, agropříprava a zalesnění ploch. Na plochách je prováděna
pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2005.
Růžodolská výsypka – nad severními svahy
Tato rekultivace je situována na náhorní plošině výsypky a navazuje v
severní části na již dokončenou lesnickou rekultivaci. Na ploše byly v roce 1995
provedeny terénní práce a byl vybudován odvodňovací příkop zaústěný do
stávající retence. Původní výsadby cílových a pomocných dřevin v počtu
7 500 sazenic/ha byly z důvodu značného úhynu zahuštěny na 10 000 sazenic/ha.
Sortiment byl doplněn stanovištně vhodnějšími dřevinami (javor, jasan, dub, bříza).
Podél cesty byly založeny větrolamy z pyramidálních topolů. Na ploše probíhá
pěstební péče, její ukončení se předpokládá v roce 2005.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 81 Růžodolská výsypka – u Kohinooru
Plocha leží v jihovýchodní části Růžodolské výsypky západně od obce
Mariánské Radčice. Cílem rekultivace bylo zalesnění plochy s minimálními zásahy
do svahových partií, tj. ponechání funkčních náletových dřevin a nenarušení již
vytvořeného drnu. V prostoru náhorní plošiny byl proveden přípravný agrocyklus a
strojová výsadba sazenic ve sponu 1 x 1,5 m. Na svazích a plochách s přirozenou
sukcesí bylo provedeno mýcení keřů a likvidace nevhodných dřevin, na náletových
plochách byly provedeny dosadby cílovými dřevinami. Základní výsadba byla
provedena v roce 1996. Na ploše probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením
v roce 2006.
Růžodolská výsypka – u letiště
Plocha leží v jihovýchodní části výsypky nad bývalým sportovním letištěm
Libkovice. Její část o výměře 16,0 ha byla v předstihu terénně upravena a
zatravněna, od roku 1995 na ní probíhá pěstební péče. Na dalších plochách byly
počínaje rokem 1998 zahájeny terénní úpravy, je budováno odvodnění a
přístupové komunikace. V průběhu biologické etapy jsou plochy postupně
zalesňovány. Plánované ukončení akce je v roce 2010.
Růžodolská výsypka – u Mariánských Radčic
Plocha je umístěna ve východní části výsypky, kde sousedí s prostorem
skládek CELIO a rekultivací Růžodolská výsypka - u Kohinooru. Na této ploše bylo
dokončeno zakládání zemin v roce 1995, čímž bylo ukončeno zakládání na celé
Růžodolské výsypce. Od roku 1998 probíhaly na ploše terénní úpravy, bylo
vybudováno odvodnění a přístupové komunikace. Biologická rekultivace je
členěna na lesní porosty, vodní a mokřadní plochy i ostatní veřejnou zeleň,
rekultivační práce budou pokračovat do roku 2010.
Růžodolská výsypka – u Pluta
Plocha leží v severovýchodní části výsypky nad obcí Louka, rekultivované
území je v těsném kontaktu s prostorem hlubinné těžby. Návrh rekultivace
respektuje plochy sukcese v prostoru svahů, v okolí retence a na rostlém terénu
mezi patou výsypky a cestou Litvínov - Louka - skládka TKO. Na sukcesních
plochách byla provedena likvidace nežádoucích dřevin. Základní výsadba byla
realizována v roce 1996 sazenicemi listnatých dřevin, terénní deprese byly
zatravněny. Náhorní plošina byla urovnána a byl proveden návoz rašeliny. Na
části plošiny byla provedena agropříprava a výsadba sazenic ve sponu 1 x 1,5 m.
Biologická etapa bude pokračovat do roku 2008.
Růžodolská výsypka – u zakládání
Plocha leží v severní části výsypky v blízkostí silnice Most – Litvínov,
vzhledem k této poloze byla přibližně polovina území zatravněna s možností
využití pro podnikatelské aktivity. V prostoru náhorní plošiny byly v roce 1996
provedeny TÚ a návoz rašeliny a plocha byla zatravněna a zalesněna. Svahová
část byla upravena již v předchozím období a zalesněna. Na místech s výskytem
sukcesní vegetace byla provedena doplňovací výsadba. Práce biologické
rekultivace jsou plánovány do roku 2008.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 82 Růžodolská výsypka – Z a JV svahy, 2. část
Tato plocha je situována na západních a jihovýchodních svazích výsypky. V
průběhu technické rekultivace zahájené v roce 1990 byly provedeny terénní
úpravy, vybudovány odvodňovací příkopy a přístupové komunikace. Původní
výsadba v počtu 6 500 sazenic/ha byla v roce 1995 z důvodu úhynu zahuštěna na
10 000 sazenic/ha. Sortiment dřevin byl doplněn o vhodné dřeviny (javor, jasan,
dub, bříza) a podél cest byly vysázeny větrolamy z pyramidálních topolů. Na ploše
pokračuje pěstební péče do roku 2005.
Růžodolská výsypka – Z a JV svahy, náhorní plošina
Rekultivovaná plocha je situována na náhorní plošině výsypky. Technická
etapa byla zahájena v roce 1992 terénními úpravami a výstavbou odvodňovacích
příkopů a přístupových komunikací. Plochy skluzů byly sanovány. Lesnická
rekultivace byla realizována shodným způsobem jako u předchozí akce.
V současné době na ploše probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením
v roce 2005.
Růžodolská výsypka – Z a JV svahy, dokončení náhorní plošiny
Plocha je situována na náhorní plošině výsypky podél bývalé páteřní koleje.
V roce 1993 byly provedeny terénní úpravy a současně byly upraveny stávající
retence. V průběhu biologické rekultivace bylo v ochranném pásmu koleje a
elektrického vedení provedeno zatravnění, na zbývajících plochách pak dosadba
do sukcesních porostů. Pěstební péče bude pokračovat do roku 2005.
Centrum – Kolumbus
Rekultivovaná plocha leží v prostoru areálu bývalého dolu Kolumbus.
V severní části je ohraničena Hornojiřetínskou výsypkou, východní hranici tvoří
průmyslový areál Záluží. Jižní hranice je dána čarou nulového poklesu dolu
Centrum. Plochy zařazené do rekultivace byly značně devastovány navážkami
inertního materiálu. V rámci technické rekultivace zahájené v roce 1997 byly
provedeny terénní úpravy, vybudovány dva odvodňovací příkopy a potřebné
obslužné komunikace. V rámci biologické etapy byly provedeny prořezávky
náletových dřevin a základní výsadba dřevin. Pod energovody bylo provedeno
odstranění náletového porostu a vyseta jetelotravní směs. Pěstební péče a údržba
travních porostů bude pokračovat do roku 2008.
Kohinoor u letiště
Plocha je situována v jižní části poklesové kotliny dolu Kohinoor mezi
obcemi Braňany a Mariánské Radčice. Její východní hranici tvoří závazná linie
těžby Dolů Bílina. Na ploše byly provedeny terénní dorovnávky poklesů, v jižní
části je vybudován odvodňovací příkop, polní cesta z Mariánských Radčic do
plochy bude zrekonstruována. Jako organické hnojivo byly aplikovány komposty
ze slepičího trusu z Líšnice v dávce 100 t/ha. Bude vyseta víceletá jetelotravní
směska v dávce 85 kg/ha v poměru 75 % travin a 25 % jetelovin. Plocha bude
udržována kosením. Plocha bude navrácena do zemědělského půdního fondu
jako louka.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 83 Kohinoor - zatrav. deponie
Plocha je situována nad svahem u Radčického potoka v jižní části
poklesové kotliny dolu Kohinoor. Plocha bude zatravněna jetelotravní směsí jako
protiplevelní opatření a bude udržována kosením.
Kohinoor 4. úsek
Plocha je umístěna mezi patou Růžodolské výsypky a obcí Mariánské
Radčice. Rekultivační práce na ploše 23,35 ha zde byly zahájeny v roce 1999, na
ploše byl proveden odvoz odpadů z černých skládek a terénní dorovnávky. Podél
cesty byl zbudován otevřený příkop, zaústěný do retence u Růžodolské výsypky.
Následně byl zahájen pětiletý přípravný agrocyklus s cílovou kulturou trvalý travní
porost. Rekultivační práce v současné době pokračují, plánované ukončení je v
roce 2008.
Kohinoor 5. úsek - Pluto II, .biolog.
Plocha leží mezi obcí Louka a Růžodolskou výsypkou. V její severní části
se nachází Coufalův rybník s poměrně hodnotnou vysokou zelení. Na ploše se
nachází porosty v minulosti založené v rámci rekultivace, které budou
respektovány a jsou navrženy jako součást územního systému ekologické stability
jako kombinované lokální biocentrum vodní a lesní. Bude pročištěn a dobudován
odvodňovací příkop, který ústí do Coufalova rybníku. Pozemky ve východní části
(mezi rybníkem a intravilánem budou navráceny do zemědělského půdního fondu,
v rámci rekultivace proběhne na nich pětiletý agrocyklus. Tam, kde je zachována
ornice proběhne základní cyklus pro oživení půdy. V jižní části plochy byla
provedena demolice areálu závodu Pluto. V rámci rekultivace bude proveden
úklid zbylých ploch, zbytků zdí, suti apod. Plochy budou odlesněny.
tab. č. 28 Rozpracované rekultivace – Litvínov – jih
Hornojiř. v. - zales.
Růž.výs. - nad S sv.
Růž.výs. - u Kohin.
Růž.výs. - u letiště
Růž.výs. - u Mar. R.
Růž.výs. - u Pluta
Růž.výs. - u zakl.
Růž.v. - ZaJVsv. 2.č.
Růž.v. - náhor.pl.
Růž.v. - dok.náh.pl.
Centrum - Kolum.
Kohinoor u letiště
Kohinoor - zatrav.
Kohinoor 4. úsek
Kohinoor 5. úsek
celkem
1993-05
0,0
35,6
1992-05
0,0
39,0
1996-06
0,0
69,3
1995-10
0,0
0,0
1998-10
0,0
0,0
1996-08
0,0
38,7
1996-08
0,0
3,2
1990-05
0,0
42,0
1992-05
0,0
65,6
1993-05
0,0
16,8
1997-08
0,0
25,6
1998-08
14,3
0,0
1999-09
0,0
0,0
1999-08
23,4
0,0
1999-08
6,8
26,0
44,4
361,7
vodní
0,0
0,3
2,6
2,7
14,5
1,3
0,4
0,8
1,4
0,9
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
25,7
ostatní
vč. park. celkem
4,5
40,1
0,3
39,7
12,4
84,3
125,0
127,7
107,0
121,5
8,0
47,9
7,6
11,1
0,0
42,8
0,0
67,0
17,2
34,9
0,0
25,6
0,0
14,3
2,8
2,8
0,0
23,4
7,3
41,1
292,2
724,0
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 84 5.4.5.3 Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012
V období od roku 2003 do roku 2012 je plánováno zahájit 4 rekultivační
akce o výměře 314,6 ha (viz příloha č. 5.6.A):
Centrum – Dolní Jiřetín
Jedná se o bývalé zemědělské pozemky a zastavěné plochy obcí Dolní
Jiřetín a Čtrnáct Dvorců devastované činností hlubinného dolu Centrum. Cílem
rekultivace je začlenění rekultivované plochy do okolní krajiny a vytvoření
optimálních podmínek pro rostlinná a živočišná společenstva. Významným prvkem
v území je rozsáhlá vodní plocha, která vzniká poklesem terénu v důsledku důlní
činnosti. V rámci biologické rekultivace budou založeny lesní výsadby a trvalé
travní porosty se skupinovou výsadbou dřevin. Zahájení rekultivačních prací je
plánováno na rok 2007, ukončení se předpokládá v roce 2015.
Plocha A
Plocha A se nachází v severozápadní části řešeného území severně od
obce Mariánské Radčice, její výměra činí 26,64 ha. Na základě biologického a
rekultivačního hodnocení je na převážné části plochy navržena zemědělská
rekultivace. Cílovou kulturou zemědělské rekultivace bude louka, pastvina.
Se zahájením technické rekultivace na ploše A se uvažuje v roce 2003.
Plocha B
Plocha B se nachází v jižní části řešeného území v prostoru mezi silnicí
II/256 a Radčickým potokem, v navrhovaných hranicích má výměru 78,84 ha.
Odborný posudek doporučuje na většině území obnovit původní agrocenózy s
výslednou kulturou trvalá louka. Zemědělská rekultivace bude proto realizována
na převážné části území o výměře 53,02 ha a bude navazovat na
obhospodařované louky východně od Mariánských Radčic a na ukončenou
zemědělskou rekultivaci Kohinoor u letiště a rozpracovanou akci Kohinoor 4. úsek.
Pro lesnickou část rekultivace jsou vhodné pouze severovýchodní svahové části
území o výměře 10,50 ha navazujíce na břehové porosty kolem Radčickeho
potoka. Součástí rekultivace je vodní plocha „Pod letištěm“ o výměře 2,80 ha.
Kolem jejího břehu je navrženo pásmo o šířce 20 metrů a výměře 1,66 ha, které
bude ponecháno sukcesnímu vývoji mokřadních společenstev. Zahájení
rekultivace v tomto prostoru se předpokládá v roce 2003.
Plocha C
Plocha o výměře 44,33 ha je vymezena v severovýchodní a východní části
řešeného území, kde zčásti zasahuje do prostoru bývalé obce Libkovice. Její
východní hranice je stanovena závaznou linií těžby Dolů Bílina dle usnesení vlády
č. 444/1991. Západní hranice ve střední části kopíruje budoucí břehové porosty
nádrže U nádraží. Součástí území jsou dvě vodní plochy „Na panelce“. Posudek
konstatuje, že se jedná se o území s víceméně ustáleným vodním režimem,
významněji ovlivňované vyšší hladinou podzemní vody. V tomto prostoru není
účelné provádět náročnější technické zásahy a území tak vracet na počátek
klimaxu. Výjimkou jsou bývalé zemědělské pozemky o výměře 3,89 ha v severní
části území. Tyto pozemky budou po předchozím převrstvení ornicí vráceny pro
zemědělské využívání jako louky. Na výměře 26,12 ha mezi vodními plochami
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 85 „Na panelce“ a hranicí rekultivace bude realizována ostatní veřejná zeleň formou
zatravnění a skupinovou výsadbou dřevin. Zahájení rekultivačních prací je
plánováno na rok 2007.
Plocha D
Plocha D o rozloze 63,41 ha se nachází ve střední části řešeného území
východně od obce Mariánské Radčice. Dominantou tohoto prostoru bude vodní
plocha U nádraží, její rozloha v současné době činí 5,75 ha. Tato plocha však
doznívajícími vlivy dobývání změní svůj tvar i rozlohu tak, že se bude dále
rozšiřovat východním a částečně i severním směrem až dosáhne výměry
cca 21 ha. Zemědělská rekultivace bude realizována v severní části území na
výměře 12,08 ha, kde bude navazovat na zemědělsky obhospodařovanou plochu
A a na pozemky za hranicí plochy. Nové zalesnění bude účelné provést pouze na
ploše bývalého nápravného zařízení Libkovice, tj. na výměře 4,05 ha. Na výměře
13,51 ha mezi budoucí vodní plochou a jižní hranicí rekultivace bude realizována
rekultivace s cílovou kulturou ostatní veřejná zeleň. Na ploše D budou poklesové
jevy související s poddolováním působit nejdéle, zahájení rekultivačních prací je
zde plánováno až na rok 2009.
Jáma MR 2
Plocha o výměře 0,41 ha se nachází mimo řešené území u odbočky ze
silnice II/256 do Mariánských Radčic. Plocha bude po provedení sanačních prací
rekultivována na louku, práce budou zahájeny v roce 2003.
Jáma LB 1
Rovněž tato plocha se nachází mimo řešené území v prostoru severně od
bývalé silnice Lom - Libkovice. Plocha o výměře 0,12 ha bude po provedení
sanačních prací a převrstvení 0,3 m vrstvou ornice z deponie Libkovice
zatravněna. Zahájení prací je plánováno na rok 2003.
tab. č. 29 Nově zahajované rekultivace 2003-12 – Litvínov – jih
Centrum - D. Jiřetín
Plocha A
Plocha B
Plocha C
Plocha D
Jáma MR 2
Jáma LB 1
celkem
2007-15
0,0
20,7
2003-12
17,3
6,3
2003-12
53,0
17,0
2007-15
3,9
10,6
2009-18
12,1
7,9
2003-12
0,0
0,0
2003-12
0,0
0,0
86,3
62,6
ostatní
vodní
vč. park. celkem
50,0
30,1
100,8
0,9
2,1
26,6
3,2
5,6
78,8
3,3
26,5
44,3
20,2
23,2
63,4
0,0
0,4
0,4
0,0
0,1
0,1
77,6
88,1
314,6
2013 do vyuhlení
Na dotčeném území Litvínov - jih nebudou po roce 2012 zahajovat již žádné
rekultivační akce.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 86 5.4.5.5 Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost
tab. č. 30 Bilance ploch rekultivací – Litvínov - jih [ha]
rekultivace
ukončené do 2002
celkem
zeměděl.
258,2
44,4
86,3
0,0
389,0
lesní
653,7
361,7
62,6
0,0
1077,9
ostatní
vodní
vč. park.
7,0
40,1
25,7
292,2
77,6
88,1
0,0
0,0
110,3
420,4
celkem
959,0
724,0
314,6
0,0
1997,6
tab. č. 31 Ekonomická náročnost rekultivací – Litvínov - jih [mil. Kč]
rekultivace
celkem
zeměděl.
129,5
0,0
129,5
lesní
122,0
0,0
122,0
ostatní
vč. park.
vodní
97,0
110,1
0,0
0,0
97,0
110,1
celkem
458,6
0,0
458,6
V území přímo zasaženém důlní činností celku Litvínov - jih byly
meziresortní komisí schváleny následující akce:
název
Hornojiřetínská výsypka - zabezpečení a sanace sesuvu
realizace důlní společnost
4/03-10/05
DÚK s.p.
Hornojiřetínská výsypka - zalesnění políček - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
Růžodolská výsypka - u Kohinooru - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
Růžodolská výsypka - u letiště - odtokové koryto
3/03-12/05
MUS a.s.
Růžodolská výsypka - u letiště - pěstební péče
Růžodolská výsypka - u Mariánských Radčic - pěstební
péče
Růžodolská výsypka - u Pluta - pěstební péče
Růžodolská výsypka - Z a JV svahy - náhorní plošina pěstební péče
Růžodolská výsypka - nad severními svahy - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
Růžodolská výsypka - u zakládání - pěstební péče
Růžodolská výsypka - Z a JV svahy - dokončení náhorní
plošiny - pěstební péče
Růžodolská výsypka - Z a JV svahy, 2. část - pěstební péče
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
1/03-12/05
MUS a.s.
Na realizaci výše uvedených akcí je žádána dotace v celk. výši 218 152 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 87 5.4.5.6.2 Nově navrhovaná opatření
Revitalizační opatření, která je možné zahájit do roku 2012, jsou vyznačena
v grafické příloze č. 5.6.B.
5.79 Sanace podmáčené louky
Louka o výměře 2,7 ha je díky poddolování v celém rozsahu podmáčená, je
třeba ji odvodnit a vyrovnat terénní deprese. Náklady na terénní práce činí
3 375 tis. Kč.
5.80 Hornojiřetínská výsypka - zabezpečení a sanace sesuvu
Jedná se o projekt havarijního charakteru, jehož náklady jsou vyčísleny na
150 000 tis. Kč.
5.81 Zpevnění a úprava svahů Růžodolské výsypky
Předmětem projektu je zpevnění a úprava části svahů Růžodolské výsypky
v prostoru tzv. II. a III. etapy. Navrhované řešení zahrnuje jak technická opatření,
tak opatření biologická ve formě lesnické rekultivace a zatravnění. Celková
výměra území je 34,9 ha a náklady jsou vyčísleny na 20 794 tis. Kč.
5.82 Sanace na Kohinooru I
Jedná se o odstranění zbytků chladících věží a patek mostů (betonové
konstrukce), úpravu a urovnání terénu. Náklady činí 3 500 tis. Kč.
II. c)
5.83 Růžodolská výsypka – odtokové koryto
Stavba řeší odvedení přebytečných srážkových vod z vodní retence vzniklé
v terénní depresi mezi výsypkou Růžodol a pokleslým územím jihozápadně od
Mariánských Radčic. Přebytečné srážkové vody jsou odváděny do zbytku
Radčického potoka pod obcí Mariánské Radčice. Délka odtokového koryta je
840,00 m. Součástí stavby je vybudování propojovací cesty pro pěší podél
severního okraje vodní plochy a doprovodná zeleň odtokového koryta a severního
břehu vodní plochy. Náklady činí 7 230 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 88 5.84 Úprava Divokého potoka
Stavba by měla vyřešit nekontrolované úniky vod do tělesa Růžodolské
výsypky z Divokého potoka v prostoru nad litvínovským novým nádražím. Náklady
jsou vyčísleny na 4 080 tis. Kč.
5.85 Odvodnění do Bílého potoka
Stavba souvisí se sanací skluzu na Hornojiřetínské výsypce. Sanace řešila
mimo jiné i odvodnění části výsypky do nádrže v areálu Chemopetrolu, avšak není
vyřešeno další odvedení vod z nádrže, která by mohla být dále odvodňovacím
kanálem napojena na Bílý potok, aniž by byla negativně ovlivněna jeho kvalita.
Náklady činí 1 050 tis. Kč.
5.86 Odvodnění severní části Hornojiřetínské výsypky
Stavba by měla řešit vodohospodářské dořešení severní části
Hornojiřetínské výsypky, kde existuje mnoho nekontrolovaných vodních ploch
v terénních depresích, což na jednu stranu hraje významnou roli z důvodu posílení
ekologické stability a rozmanitosti krajiny, ale na druhou stranu je třeba zajistit
stabilitu výsypkového tělesa. Je třeba nalézt vhodné řešení, které by splňovalo
obě uvedená kritéria. Náklady lze odhadnout na 8 100 tis. Kč.
II. d)
5.87 Lesopark u Lomu
Jedná se o plochu o výměře cca 7,8 ha, na níž má město Lom zájem
vytvořit oddychovou plochu – lesopark, který by navazoval na honitbu Stropník
Vlčák. Náklady jsou vyčísleny na 9 750 tis. Kč.
II. e)
Území Hornojiřetínské výsypky je cenné především tím, že značná část
reliéfu nebyla po nasypání dodatečně upravena, a navíc velká část byla
ponechána spontánní sukcesi. Velkou předností výsypky je bohatá soustava
vodních ploch a mokřadů. Jelikož v návrzích či vymezeních ÚSES zcela chybí
cenná území Hornojiřetínské výsypky, včetně přilehlých lokalit dolu Centrum a
severovýchodní části výsypky Obránců míru, navrhuje se vymezení regionálního
biocentra zahrnující všechny tyto plochy.
Stávající rozsah biocentra na Růžodolské výsypce není dostačující, a proto
se navrhuje jeho rozšíření směrem na severozápad a zároveň zahrnutí i území
Radčických propadlin, přičemž by se mělo jednat o vznik regionálního biocentra.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 89 Jelikož se jedná o většinou o již ukončené či dokončované rekultivace,
nejsou vyžadovány žádné další investiční náklady do rekultivací.
II. f)
času
5.88 Cyklotrasy a turistické trasy na Hornojiřetínské výsypce
Trasy stezek respektují stávající síť provozních komunikací. Na
Hornojiřetínské výsypce vychází hlavní stezka č. 1 (délka 4 km) ze stávající
cyklotrasy KČT č. 25, která prochází při severozápadním okraji z Litvínova do
Horního Jiřetína. Trasa prochází soustavou vodních ploch a mokřadů a výsypku
opouští na východě u komunikace Most – Litvínov. Trasa č. 2 (délka 3,4 km)
vychází z Horního Jiřetína taktéž z cyklotrasy č. 25, je vedena po severozápadním
úbočí výsypky do oblasti severního konce zatopené propadliny, dále kolem paty
výsypky a navázala by na komunikace v území dolu Centrum. Zde se rozdvojuje,
jedna větev č. 2a pokračuje do Záluží (délka 1,9 km), druhá větev č. 2b (délka
1,1 km) se vrací na vrchol výsypky, kde navazuje na trasu č. 1. Celková délka tras
na Hornojiřetínské výsypce činí 10,4 km, což přestavuje náklady ve výši
14 565 tis. Kč.
5.89 Cyklotrasa na Růžodolské výsypce
Trasa (délka 6,8 km) vychází z Litvínova a vede napříč Růžodolskou
výsypkou v místě bývalé dopravní trasy a napojuje se na navrhovanou přeložku
silnice Most – Mariánské Radčice. Jedna odbočka (délka 1,6 km) vede také přímo
do obce Mariánské Radčice. Celková délka tras je tedy 8,4 km, což představuje
náklady 11 815 tis. Kč.
5.90 Cyklotrasa Mariánské Radčice - Lom
Trasa vychází ze stávající cyklotrasy Klubu českých turistů č. 25 a je
vedena přes obec Mariánské Radčice kolem zdejších kulturních památek až
k městu Lom. Její délka je 3,1 km, což představuje náklady ve výši 5 580 tis. Kč.
5.91 Rekreačně-sportovní plocha Mariánské Radčice
Plocha o rozloze 15,2 ha je situována při východním okraji obce. Záměrem
je vytvoření území pro využití volného času dětí a občanů z nejbližšího okolí –
vybudování tenisového hřiště a oddychové zóny formou lesoparku. Řešení
zájmového území musí probíhat v součinnosti s rekultivačními pracemi na
Kohinooru – ploše A.
Náklady na přípravu území jsou 960 tis. Kč, náklady na vytvoření krajinné
zeleně formou parku činí 9 000 tis. Kč a náklady na přivedení inženýrských sítí na
hranici pozemku (do 300 m) činí 3 540 tis. Kč, celkem tedy 13 500 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 90 5.92 Rekreační plocha Coubalák
Vodní plocha se díky poddolování na severní straně posunula po celém
břehu a na jižní straně naopak došlo k zatopení břehu. Na severovýchodní straně
je plánována pláž, na opačné straně je nutné zbudování pevné hráze, aby se
rybník dál neposouval.
Náklady na přípravu území (1,35 ha) pro vybudování pláže činí 160 tis.,
náklady na vybudování přístupové komunikace činí 540 tis., náklady na přivedení
inženýrských sítí na hranici pozemku (300 m) činí 3 540 tis., celkem 4 240 tis. Kč.
5.93 Sportoviště u základní školy
Základní škola nemůže vlivem vysoké spodní vody využívat suterén, kde
byla tělocvična. Navrhuje se vybudovat sportovní hřiště, které by sloužilo školní i
zájmové činnosti dětí. Náklady na terénní přípravu území jsou 144 tis. Kč.
5.94 Cyklotrasa přes Louku u Litvínova
Obcí prochází cyklotrasa Klubu českých turistů č. 235. Silnice v obci však
nemá krajnice, a proto se navrhuje vybudovat vedle cyklostezku (1,5 km), čímž se
zvýší bezpečnost. Náklady na její vybudování jsou 2 025 tis. Kč.
5.95 Rekreačně-sportovní plocha Nové Záluží
Plocha o rozloze cca 3,7 ha navazuje na plochu pro individuální výstavbu
při jižním okraji obce Litvínov. Náklady na přípravu území jsou 240 tis., náklady na
přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (do 250 m) činí 2 950 tis. Kč a
náklady na přivedení přístupové komunikace (do 250 m) činí 1 000 tis. Kč.
5.96 Rekreační plocha Bomba
Území kolem vodní plochy Bomba o rozloze cca 6 ha by mělo tvořit
rekreační zázemí pro obyvatele města, měl by zde vzniknout dům správce, šatny
a sportovní a sociální zázemí. Náklady na přípravu území činí 720 tis., náklady na
přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (do 300 m) činí 3 540 tis. a náklady
na vybudování přístupové komunikace v délce cca 300 m činí 540 tis. Kč, celkové
náklady jsou 4 800 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 91 -
II. h)
pozemků
5.97 Individuální výstavba Mariánské Radčice
V severovýchodní části obce Mariánské Radčice se nacházejí 2 plochy pro
přípravu stavebních pozemků o celkové rozloze 2,7 ha. Náklady na přípravu
území pro stavební pozemky činí 324 tis. Kč a náklady na přivedení inženýrských
sítí na hranici pozemku (do 50 m) činí 590 tis. Kč, celkem 914 tis. Kč.
5.98 Individuální výstavba Louka u Litvínova
Další plocha o rozloze 2,4 ha se nachází při severním okraji obce Louka u
Litvínova. Náklady na přípravu území jsou 288 tis. Kč a na přivedení inženýrských
sítí na hranici pozemku (do 50 m) jsou 590 tis. Kč, celkem 878 tis. Kč.
5.99 Individuální výstavba Nové Záluží
Další plocha Nové Záluží je situována při jižním okraji obce Litvínov (Hamr
u Litvínova) na náhorní plošině výsypky bývalého lomu Rudý sever. Její rozloha je
cca 15,3 ha. Plocha nabízí výstavbu nízkopodlažních domů. Náklady na přípravu
území činí 1 836 tis. Kč, na přivedení inženýrských sítí na hranici pozemku (do
250 m) 2 950 tis. Kč a na výstavbu přístupových a obslužných komunikací
5.100 – 5.102 Individuální výstavba Lom
V blízkosti města Lom se nachází další 4 stavební pozemky. Dva jsou
v jižní části města (0,5 ha a 10,3 ha) a jsou určeny pro výstavbu rodinných domů.
Další pozemek je v západní části obce (17,0 ha) a další je ve východní části obce
(6,9 ha), jsou určeny pro bytovou výstavbu a sportoviště. Náklady na přípravu
území činí 1 296 tis. Kč (Lom jih), 2 040 tis. Kč (Lom západ) a 828 tis. Kč (Lom
východ). Náklady na přivedení inženýrských sítí na hranice pozemků činí
4 130 tis. Kč (do 350 m, Lom jih), 8 260 tis. Kč (do 700 m, Lom západ) a
1 770 tis. Kč (do 150 m, Lom východ). Celkové náklady činí 18 324 tis. Kč.
Celkové náklady na přípravu pozemků pro výstavbu jsou 32 902 tis. Kč.
5.103 Průmyslová zóna Kohinoor
Areál dolu Kohinoor o rozloze cca 15 ha se nachází při severním okraji
obce Mariánské Radčice. Po definitivní ukončení činnosti a vyklizení objektů je
plánováno využití areálu jako průmyslové zóny. Náklady na přípravu území a
opravu inženýrských sítí činí 1 800 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 92 5.104 Obnova komunikačního propojení Konobrže – Mariánské Radčice
Navrhovaná trasa komunikace vychází z obnovené komunikace vedoucí
z Mostu do Mariánských Radčic (přeložka silnice III/2565), prochází přes
Růžodolskou výsypku a pod výsypkou po hrázi vodní retence, za níž se napojuje
se na silnici II/256 Braňany – Mariánské Radčice – Lom. Její délka je 1,9 km a
náklady jsou vyčísleny na 14 250 tis. Kč.
V území navazujícím na dotčené území celku Litvínov - jih nebyla
k 31.12. 2002 schválena žádná revitalizační opatření.
5.105 Odstranění ekologických zátěží v úpravně uhlí Herkules
Jedná se zejména o likvidaci skládky mourů v objemu cca 10 000 m3 a
jejich uložení na skládku jako nebezpečný (hořlavý) odpad a technickou likvidaci
některých stavebních objektů. Náklady jsou vyčísleny na 243 700 tis. Kč.
5.106 Odstranění ekologických zátěží – popelové skládky
Jedná se o poddolované území o celkové rozloze 164,2 ha, které bylo
postiženo hlubinnou hornickou činností. V celém řešeném území probíhala na
přelomu 19. a 20. století intenzivní hlubinná těžba hnědouhelné sloje. Těžila zde
řada dolů, z nich nejvýznamnějšími byly M. J. Hus (Julius II), Julius III, Minerva
(Habsburk), na severním okraji sem zasahovala těžba dolů Tagetthoff (Herkules,
V.únor) a Pluto a od východu těžba dolu Venuše. Hlubinná těžba byla ukončena v
r. 1991, poslední těžební jednotkou Julius III, v důsledku útlumu těžby SHD.
Pokles terénu vlivem hlubinného dobývání se odehrával opakovaně tak, jak byla
uhelná sloj postupně dobývána. Posléze bylo území negativně ovlivněno další
průmyslovou činností jako tvorbou skládek, plavišť popílku, sedimentačních nádrží
kontaminovaných vod apod. Některé z těchto skládek již byly sanovány v rámci
projektu OSEZ (odstranění starých ekologických zátěží). Sanace této oblasti je
nutná z hlediska celkové revitalizace území, zejména ve vazbě na možnost
průsaku kontaminovaných spodních vod do budoucího jezera Most. Celkové
náklady na sanaci území, mimo již sanovaných skládek, činí 689 640 tis. Kč.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 93 5.107 Odstranění ekologických zátěží na odkališti Herkules
Odkaliště Herkules o ploše 20,7 ha bylo provozováno od roku 1962 až do
roku 1980. Do roku 1970 zde byly plaveny barytojílovité suspenze a po náhradě
barytu jako zatěžkávadla v úpravně Herkules, kyzové výpalky s jíly. Náklady na
sanaci činí 86 940 tis. Kč.
II. e)
5.108 Napojení ÚSES Litvínov – jih
představuje vytvoření biokoridorů a biocenter o celkové rozloze cca 18,1 ha, což
znamená náklady ve výši 22 625 tis. Kč.
II. f)
času
5.109 Cyklotrasa Litvínov - Most
Trasa vychází z navrhované přeložku silnice Most – Mariánské Radčice,
vede kolem navrhovaného technického muzea a dále směrem na Růžodolskou
výsypku, v jejíž severní části na okraji Litvínova se napojuje na cyklotrasu vedoucí
přes Růžodolskou výsypku. Celková délka trasy je cca 8 km, což představuje
náklady 11 250 tis. Kč.
V územním celku Mostecko se po roce 2012 nebudou provádět žádné
rekultivační akce a nejsou tedy navrhována ani žádná revitalizační opatření.
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
tab. č. 32 Přehled revitalizačních akcí – Litvínov – jih
5.79 sanace podmáčené louky Louka u L.
5.80 sanace Hornojiřetínské výsypky
5.81 zpevnění a úprava svahů Růžodolská v.
5.82 sanace na Kohinooru I
5.83 Růžodolská výsypka - odtokové koryto
5.84 úprava Divokého potoka
5.85 odvodnění do Bílého potoka
5.86 odvodnění sev. č. Hornojiřetínské výs.
krajinná zeleň
5.87 lesopark u Lomu
5.88 trasy na Hornojiřetínské výsypce
5.89 cyklotrasa Růžodolská výsypka
5.90 cyklotrasa Mariánské Radčice - Lom
5.91 rekreační plocha Mariánské Radčice
5.92 rekreační plocha Coubalák
5.93 sportoviště u školy Louka u Litvínova
5.94 cyklotrasa Louka u Litvínova
5.95 rekreační plocha Nové Záluží
5.96 rekreační plocha Bomba
stavební pozemky
5.97 individuální výstavba Mar. Radčice
5.98 individuální výstavba Louka u Litvínova
5.99 individuální výstavba Nové Záluží
5.100 individuální výstavba Lom jih
5.101 individuální výstavba Lom východ
5.102 individuální výstavba Lom západ
5.103 průmyslová zóna Kohinoor
5.104 obnova komunikace Konobrže - M. Rad.
5.105 odstranění zátěží - úpravna Herkules
5.106 odstranění zátěží - popelové skládky
5.107 odstranění zátěží - odkaliště Herkulkes
5.108 napojení ÚSES Litvínov - jih
5.109 cyklotrasa Most - Litvínov
výměra
[ha/km]
náklady [Kč]
2,70
20,00
34,90
0,60
3 375 000
150 000 000
20 794 000
3 500 000
2006
2004
2004
2005
2007
2004
2006
2005
0,20
1,20
0,30
2,00
7 230 000
4 080 000
1 050 000
8 100 000
2004
2005
2005
2006
2006
2006
2005
2007
7,80
9 750 000
2005
2008
10,40
8,40
3,10
15,20
1,35
0,10
1,50
3,70
6,00
14 565 000
11 815 000
5 580 000
13 500 000
4 240 000
144 000
2 025 000
4 190 000
4 800 000
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2005
2005
2005
2006
2006
2004
2005
2005
2006
2,70
2,40
15,30
10,80
6,90
17,00
15,00
1,90
914 000
878 000
12 786 000
5 426 000
2 598 000
10 300 000
1 800 000
14 250 000
317 690 000
2004
2006
2004
2005
2005
2008
2007
2006
2006
2008
2005
2006
2006
2009
2007
2008
36,00
164,20
20,70
243 700 000
689 640 000
86 940 000
2004
2004
2005
2005
2007
2006
18,10
22 625 000
2005
2006
8,00
11 250 000
1 054 155 000
1 371 845 000
2004
2007
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 95 -
5.5
ZÁVĚREČNÁ BILANCE PLOCH, HARMONOGRAM PRACÍ A
EKONOMICKÁ NÁROČNOST REKULTIVACÍ A REVITALIZAČNÍCH
OPATŘENÍ PRO MOSTECKO-KOMOŘANSKOU OBLAST
V ČASOVÉM ROZLIŠENÍ
tab. č. 33 Rekultivace zahajované – Mostecko-komořanská oblast
výměra
[ha]
Rekultivace - zahajované 2003 - 2012
OM - VI.etapa
42,4
48,0
ČSA - v.v. III.et.
57,5
ČSA - v.v. IV.et.
39,0
OM - V. etapa, jih
29,6
OM - V. etapa, sev.
100,0
OM - VII. etapa
83,5
OM - VIII. etapa
63,0
ČSA - v.v. V.et.
110,0
DJŠ - v.v. 11.č.
30,9
DJŠ - v.v. 12.č.
21,0
DJŠ - v.v. 13.č.
53,0
DJŠ - v.v. 14.č.
27,0
DJŠ - v.v. 15.č.
259,0
Vršany - II.et. - 2.č.
6,9
Vršany - III.et. v.v.
42,1
Vršany - IV.et. v.v.
31,4
Vršany - V.et. - v.v.
20,0
Vršany - VI.et. - v.v.
13,0
Vršany - VII.et.-v.v.
29,0
Vršany - VIII.et.-v.v.
74,0
Ležáky Střimice III
21,7
Lom Most - sv. B p.
22,7
Lom Most - sv. J č.
98,3
Lom Most - sv. n.z.
47,1
Lom Most- v.v.III.et.
32,9
Lom Most - Pař.lal.
43,0
Lom Most - Kon.lal.
33,0
Lom Most - Z sv.
39,0
Lom Most - S sv.
52,0
87,7
45,4
U pas. dopravníku
8,6
Lom Most - SZ sv.
98,0
Zatopení zbyt. jámy
311,1
Centrum - D. Jiřetín
100,8
Plocha A
26,6
Plocha B
78,8
Plocha C
44,3
Plocha D
63,4
Jáma MR 2
0,4
náklady [Kč]
72 007 894
90 298 816
91 937 988
67 175 000
40 500 000
156 700 000
115 261 000
92 050 000
150 100 000
49 851 000
33 390 000
85 935 000
42 030 000
439 620 000
13 357 500
67 718 733
49 411 635
31 305 000
20 760 000
46 920 000
142 860 000
5 300 000
7 500 000
16 000 000
20 500 000
7 400 000
12 000 000
11 000 000
24 000 000
37 000 000
21 700 000
23 000 000
500 000
151 900 000
1 389 500 000
140 490 000
42 066 000
123 705 000
63 805 000
87 826 500
512 500
realizace od - do
2005
2007
2007
2008
2008
2008
2010
2011
2012
2006
2006
2007
2009
2011
2003
2003
2005
2006
2007
2009
2010
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2007
2003
2003
2007
2009
2003
2015
2017
2017
2018
2018
2018
2020
2021
2022
2016
2013
2014
2017
2019
2013
2013
2015
2014
2015
2018
2019
2005
2008
2008
2008
2008
2008
2010
2013
2013
2008
2008
2005
2013
2008
2015
2012
2012
2015
2018
2012
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 96 0,1
2435,3
150 000
4 085 044 566
Rekultivace zahajované po roce 2012
celkem
3640,6
7 539 655 000
Jáma LB 1
celkem
2003
2012
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 97 tab. č. 34 Revitalizační opatření – Mostecko-komořanská oblast
5.58 sanace sesuvu Velebudická výs.
5.16 sesuv Čepirožská výsypka
5.79 sanace podmáčené louky Louka u L.
5.80 sanace Hornojiřetínské výsypky
5.81 zpevnění a úprava svahů Růžodolská v.
5.82 sanace na Kohinooru I
5.59 ovčí farma Velebudická výsypka
5.37 ovčí farma Střimická výsypka
5.1 ovčí farmy Obránců míru
5.2 ovčí farma ČSA
5.17 ovčí farma Malé Březno
5.18 ovčí farma Vršany
5.38 revitalizace břehové linie jezera Matylda
5.3 revitalizace Šram. a Čern. potoka
5.4 revitalizace Jiřetínského potoka
5.5 revitalizace Loupnice
5.6 revitalizace Bíliny
5.24 gravitační odvodnění Srpina
5.25 odvodnění u zahrádek ul. Pionýrů
5.83 Růžodolská výsypka - odtokové koryto
5.84 úprava Divokého potoka
5.85 odvodnění do Bílého potoka
5.86 odvodnění sev. č. Hornojiřetínské výs.
krajinná zeleň
5.87 lesopark u Lomu
5.60 úprava tréninkové dráhy
5.61 nové stavby hipodromu
5.62 cyklotrasy a hipostezky na Veleb. v.
5.63 rozšíření golfu
5.64 lesopark - arboretum
5.65 areál vzdělávacího a zábavního parku
5.66 rekreační plocha u Rákosového rybníka
5.67 plocha pro sport. využití Velebudická v.
5.68 bobová dráha
5.69 letní scéna
5.39 rekreační plocha Matylda
5.40 polygon
5.41 středisko Starý Most
5.42 projekt technického muzea
5.43 cyklotrasa po Střimické výsypce
5.44 cyklotrasa kolem jezera Most
výměra
[ha/km]
náklady [Kč]
3,00
3,90
2,70
20,00
34,90
0,60
10 950 000
68 875 000
3 375 000
150 000 000
20 794 000
3 500 000
2004
2004
2006
2004
2004
2005
2004
2004
2007
2004
2006
2005
36,00
37,00
71,00
35,00
43,00
39,00
35,00
35,00
31,00
40,00
44,00
39 500 000
15 800 000
15 800 000
15 800 000
9 480 000
9 480 000
7 900 000
6 320 000
11 060 000
7 900 000
9 480 000
2005
2005
2011
2005
2005
2011
2006
2009
2010
2011
2012
2006
2006
2012
2006
2006
2012
2007
2010
2011
2012
2013
7,00
0,10
0,15
0,04
1,50
16,70
0,10
0,20
1,20
0,30
2,00
16 275 000
2 800 000
4 200 000
1 120 000
185 000 000
173 345 000
6 500 000
7 230 000
4 080 000
1 050 000
8 100 000
2005
2005
2005
2005
2005
2004
2005
2004
2005
2005
2006
2006
2005
2005
2005
2006
2005
2005
2006
2006
2005
2007
7,80
9 750 000
2005
2008
2,93
0,50
18,50
65,00
7,00
50,00
4,00
8,50
17,30
3,00
28,00
12,00
116,00
14,60
2,00
9,50
18 990 000
28 590 000
69 475 000
30 400 000
8 750 000
38 100 000
20 105 000
4 800 000
9 410 000
360 000
10 500 000
250 000 000
81 910 000
53 936 000
3 500 000
38 475 000
2004
2004
2004
2005
2005
2008
2005
2006
2006
2006
2005
2004
2004
2004
2004
2009
2005
2005
2006
2006
2006
2010
2006
2007
2007
2007
2006
2005
2012
2009
2005
2010
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 98 cyklotrasa podél jezera Matylda
rozšíření letiště Most
areál pro sportovní rybaření
western park
rekreační plocha Černice
cyklotrasa Obránců míru
cyklotrasy Malé Březno
cyklotrasa Strupčice - Vrskmaň
cyklotrasa Vrskmaň - Komořany
rozhledna na výs. Malé Březno
rekreační plocha Zaječická nádrž
trasy na Hornojiřetínské výsypce
cyklotrasa Růžodolská výsypka
cyklotrasa Mariánské Radčice - Lom
rekreační plocha Mariánské Radčice
rekreační plocha Coubalák
sportoviště u školy Louka u Litvínova
cyklotrasa Louka u Litvínova
rekreační plocha Nové Záluží
rekreační plocha Bomba
5.70 obora
5.31 naučně-oddychový park Slatinice
stavební pozemky
5.71 individuální výstavba Velebudická výs.
5.47 individuální výstavba Špičák
5.48 obnovení silnice Most - Mar. Radčice
5.49 přeložka elektrického vedení Matylda
5.11 individuální výstavba Černice
5.32 individuální bydlení Malé Březno
5.33 individuální bydlení Vrskmaň
5.97 individuální výstavba Mar. Radčice
5.98 individuální výstavba Louka u Litvínova
5.99 individuální výstavba Nové Záluží
5.100 individuální výstavba Lom jih
5.101 individuální výstavba Lom východ
5.102 individuální výstavba Lom západ
5.103 průmyslová zóna Kohinoor
5.104 obnova komunikace Konobrže - M. Rad.
5.45
5.46
5.7
5.8
5.9
5.10
5.26
5.27
5.28
5.29
5.30
5.88
5.89
5.90
5.91
5.92
5.93
5.94
5.95
5.96
3,50
16,00
12,00
74,00
19,00
5,10
7,10
3,40
6,50
0,10
45,00
10,40
8,40
3,10
15,20
1,35
0,10
1,50
3,70
6,00
4 900 000
51 855 000
19 860 000
14 420 000
21 315 000
7 135 000
9 935 000
4 765 000
9 100 000
300 000
4 956 000
14 565 000
11 815 000
5 580 000
13 500 000
4 240 000
144 000
2 025 000
4 190 000
4 800 000
2004
2007
2005
2006
2004
2004
2005
2004
2004
2004
2006
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2005
2010
2007
2008
2006
2005
2006
2005
2005
2004
2008
2005
2005
2005
2006
2006
2004
2005
2005
2006
13,00
60,00
2 800 000
48 000 000
2006
2004
2007
2006
9,40
40,00
8,20
2,00
2,00
1,80
3,90
2,70
2,40
15,30
10,80
6,90
17,00
15,00
1,90
7 028 000
16 700 000
187 440 000
7 200 000
830 000
5 526 000
2 238 000
914 000
878 000
12 786 000
5 426 000
2 598 000
10 300 000
1 800 000
14 250 000
2 028 879 000
2006
2008
2004
2004
2004
2007
2005
2004
2006
2004
2005
2005
2008
2007
2006
2007
2010
2007
2005
2006
2008
2007
2006
2008
2005
2006
2006
2009
2007
2008
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633
- 99 v území navazujícím na důlní činnost
5.50 sanace úpravny důlních vod lom Most
5.51 sanace svahu Hořanská cesta
5.12 rekultivace a sanace dolu Nejedlý
5.105 odstranění zátěží - úpravna Herkules
5.106 odstranění zátěží - popelové skládky
5.107 odstranění zátěží - odkaliště Herkulkes
5.52 odvodnění předpolí jezera Most
krajinná zeleň
5.53 odclonění průmyslové zóny jezero Most
5.54 ozelenění Střimická výsypka
5.34 rekonstrukce OZP pro Strupčice
5.72 tvorba a obnova ÚSES Most - jihozápad
5.55 napojení ÚSES Mostecko
5.13 napojení ÚSES Komořansko
5.35 napojení ÚSES Slatinicko
5.108 napojení ÚSES Litvínov - jih
5.73 území pro volný čas Havraň
5.74 území pro volný čas Polerady
5.75 cyklotrasa Velebudická výs. - Lišnice
5.56 cyklotrasa Rudolice - Braňany
5.14 cyklotrasa na zámek Jezeří
5.109 cyklotrasa Most - Litvínov
stavební pozemky
5.76 příprava stavebních pozemků Havraň
5.77 příprava stavebních pozemků Polerady
5.78 přístupové komunikace Velebudická výs.
5.57 rekonstrukce komunikace Most-Braňany
5.15 odstranění drážního tělesa H. Jiřetín
5.36 rekonstrukce komunikace III/25120
3,70
5,00
3,40
36,00
164,20
20,70
24 500 000
9 750 000
29 200 000
243 700 000
689 640 000
86 940 000
2005
2005
2004
2004
2004
2005
2006
2007
2006
2005
2007
2006
14,10
17 625 000
2004
2005
26,50
10,00
12,00
33 125 000
19 500 000
15 000 000
2005
2005
2005
2007
2007
2007
16,30
20,00
10,00
24,60
18,10
20 375 000
25 000 000
12 500 000
30 750 000
22 625 000
2004
2005
2005
2005
2005
2005
2006
2006
2006
2006
2,40
0,40
1,70
5,80
1,80
8,00
3 840 000
640 000
3 160 000
10 740 000
2 530 000
11 250 000
2004
2004
2004
2005
2004
2004
2006
2005
2005
2006
2005
2007
17,70
13,40
0,90
4,70
1,20
4,80
3 304 000
2 788 000
12 000 000
33 550 000
10 080 000
28 800 000
1 402 912 000
3 431 791 000
2004
2005
2004
2005
2004
2004
2007
2007
2006
2006
2004
2005
Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633

strana 5.1 5.2 5.3 Charakteristika celkové koncepce

Transkript

Podobné dokumenty

IRIS 3 - ZOO Plzeň

Cargovák 2016-03

6 - Homerlive

Sborník Venkovská krajina - Centrum Veronica Hostětín

Ekonomické vyhodnocení území Jezera Most

440 MO Teplice v Čechách revíry dle kg 2011

JK 204 - PREdistribuce

Pilotní projekt - Frontiers of Solitude

text - 15 miliard

3/2011 - Hornické listy

Charita pro děti

tenisové akademie - LTC Modřany 2005