Jak jsem vybíral barevnou laserovou tiskárnu
Transkript
Jak jsem vybíral barevnou laserovou tiskárnu... 1) Jakou tiskárnu jsem chtěl já. To je důležité porovnat s tím, co chcete Vy. :-) Já jsem potřeboval slušnou laserovku s postscriptem na kontrolní výjezdy (profesionálně se zabývám zlomem). To znamená – kritériem nebyla jen (!) kvalita fotek, ale celkově dobré podání vektorové grafiky, kvalitní tisk textu (černobílého i barevného) a přesvědčivé, homogenní rastry (což je u laserovek nižší třídy vždy problém). 2) Moje cenová hladina byla cca 35 000 s DPH. Nebyla pro mě podstatná cena tisku strany – to se u jednotlivých tiskáren liší, ale ne zas tolik (stejně je to skoro vždy méně než u inkoustovek) a hlavně náklady na spotřební materiál při ročním odhadovaném objemu 4 000 barevných stran netvoří tak zásadní procento celkových výdajů na tiskárnu (jinými slovy, kdybych zvolil tiskárnu za 100 000, nikdy se mi její levný provoz nevyplatí, protože rozdíl pořizovací ceny je obrovský). 3) Vybíral jsem mezi následujícími tiskárnami: HP 2550, Lexmark 510, 760, Minolta MC 2450, 5450, OKI 5450, Ricoh CL3100, Xerox Phaser 6100, 6250. Jako referenční pro porovnání výstupu mi sloužily tisky z Xerox Phaser 7750, která stojí v nejnadupanější výbavě okolo 250 000 a jíž se kvalitou samozřejmě ani jedna z testovaných tiskáren nemohla rovnat. 4) Testovací strany obsahovaly: barevný i černobílý přechod, „bohatě“ barevné fotky (i s pleťovkami, s kresbou ve stínech i světlech), černobílou fotku, texty černobílé i barevné, vektorovou grafiku s jemnými čarami a rastry. 5) U laserovek je pro kvalitu tisku jedním z rozhodujících faktorů hardwarové rozlišení: HP, nižší Lexmark, Xeroxy, Minolta vše 600×600, OKI 600×1200, vyšší Lexmark, Ricoh 1200×1200. Rozlišení se projeví nejvíce v hustotě rastru (např. ve fotkách), méně však (překvapivě!) v kvalitě podání fotek, vektorové grafiky i textu. 6) Zvláštní případ jsou tiskárny od Minolty – podporují tzv. contone technologii, která umožňuje více odstínů barvy v jednom tiskovém bodu (zjednodušeně řečeno). To tyto tiskárny zvýhodňuje před ostatními v tisku fotek. Zatímco ostatní se musí snažit „šikovně rastrovat“, aby vytvořily dobré obrázky s dostatečnou barevnou hloubkou (a tady platí: čím hrubší rastr, tím sice působí méně příjemně, ale zato dává více tónů), rastr u tiskáren vybavených contone technologií může být relativně jemný a přitom se hloubka příliš neztrácí. 7) Kvalita černobílého textu byla nejlepší u OKI (velmi ostré, jemné písmo), zato u barevného textu se projevoval hrubší rastr (tiskárny s 1200 dpi tu byly lepší). Homogenitu tisku jsem sledoval u rozsáhlejších rastrů – u přeci jen levnějších tiskáren se trošku projevovalo pásování, ne však ani zdaleka tak, jak jsem se obával. Kvalita přechodů byla prakticky u všech tiskáren akceptovatelná – výstup u tiskáren s vyšším hw rozlišením s jemnějším rastrem působil přesvědčivěji, velmi dobrý byl i přechod u Minolt (díky contone technologii). U OKI jsem nedokázal (ani servisní technici) odstranit z rastru rušivé artefakty (něco jako dithering). 8) Barevná věrnost. Zde jsem si nekladl velké požadavky při vědomí toho, že pro každou (!) tiskárnu je potřeba stejně vždy (chci-li mít barevně opravdu věrné výjezdy) vytvořit ICC profil. Přesto se našly tiskárny, které testovací fotky podaly barevně velmi dobře (Minolta, HP). 9) Rychlost tisku pro mě nebyla zásadním kritériem (v materiálech se uvádí tzv. kopírovací rychlost, tzn. stránku mám naripovanou a už jen odvaluji jednu stránku za druhou, což mě příliš nezajímá) – je zřetelný rozdíl mezi jednoprůchodovými (vyšší Lexmark, Ricoh, OKI, vyšší Xerox, vyšší Minolta) a víceprůchodovými tiskárnami (HP, nižší Minolta, nižší Xerox). Zjednodušeně se dá říci, že rychlost výstupu strany závisí kromě toho na rychlosti procesoru tiskárny a velikosti její paměti (hovořím o postscriptovém zpracování). Nejrychlejšími tiskárnami byly ty jednoprůchodové. 10) Suma sumárum: vyloženým zklamáním byl levnější model od Xeroxu (rozhodně nedoporučuji!), vyšší model od Xeroxu také nepřesvědčil. Mezi můj užší výběr se dostaly HP 2550, Minolta 2450 a OKI 5450. Levnější Lexmark byl příjemným překvapením (určitě to nejsou vyhozené peníze), dražší modely Lexmarku, Ricohu a Minolty jsou velmi dobré do větších kanceláří, kde se tiskne ostošest, nikoli tam, kde rychlost a množství tisku není základním kritériem. 11) Záměrně nechci zveřejnit, kterou tiskárnu mám na stole. Bylo by to podle mě nefér vůči prodejcům, kteří byli ke mně bez výjimky vstřícní. Přesto si myslím, že mezi řádky lze vytušit mnohé. :-) září 2005, Karel Kupka [email protected]
Podobné dokumenty
výstavní podmínky xiii. trienále českého ex libris
Cena Města Chrudim, Cena hejtmana Pardubického kraje a Cena SSPE
2. V kategorii studentských prací:
Cena Památníku národního písemnictví studentům výtvarných škol a dvě rovnocenné ceny
Kromě toho b...
vítěz testu
dbá na tiskové náklady. U inkoustových tiskáren je běžná výměna tiskových náplní po několika málo stovkách vytištěných dokumentů
nebo desítkách fotografií. Laserovka musí
zvládnout o mnoho více. Vý...
Přehled hlavních změn naleznete zde. - rodent.cz
Barvy se nestřídají, mírné pásování
Mírně prokvetlá
Mírně neostré ohraničení barevných ploch
Mírná příměs chloupků jiné barvy
Mírně světlejší oči, uši, chodidla a drápky
Pihy, depigmentace
EFI Colorproof XF v3 1.4
Stylus PRO 3800 (PX-5800) Contone
Stylus PRO 3800 (PX-5800)
Stylus PRO 4000 (PX-6000)
Stylus PRO 4400 (PX-6200S)
Stylus PRO 4450 (PX-6250S)
Stylus PRO 4800 (PX-6500)
Stylus PRO 4880 (PX-6500) Conto...
Toro Groundsmaster® 3500-D
mají navíc speciální usměrňovače, které zajistí, že stébla
jsou sečena ve vzpřímené
poloze. Tím je docíleno nejčistšího možného střihu. Plovoucí
kosící ústrojí ContourTM Plus
tak umožňuje kosení ve...