Aujeszkyho choroba v České republice

Se psy pozor v lese na kontakty s divokými prasaty
Datum poslední aktualizace: 14.12.2012
Státní veterinární správa již n kolikrát upozor ovala myslivce, aby po ítali s rizikem, že se
jejich pes m že od erné zv e nakazit Aujezskyho chorobou.
A práv tento týden diagnostikoval Státní veterinární ústav Olomouc p ípad Aujezskyho
choroby u psa ze Severní Moravy. Jednalo se o sedmiletého amerického stafordšírského
teriéra, který po átkem prosince na nahá ce divokých prasat p išel do styku s divo áky. Po
provedené pitv zví ete byl virus následn potvrzen molekulárn genetickými metodami.
Aujeszkyho choroba je celosv tov rozší ené virové onemocn ní prasat, ale i dalších zví at.
V Evrop i p es výraznou snahu dosud nedošlo v celé ad stát k eliminaci této nákazy.
V R byl ozdravovací program na Aujeszkyho chorobu ukon en v roce 1987 a od roku 2004
má R statut zem prosté Auzjeszkyho choroby u domácích prasat. Prase divoké je však i
v R dále hostitelem a zárove rezervoár viru. Tato virová infekce postihuje nervový aparát a
respira ní trakt, má vysokou mortalitu, zejména u selat. Aujeszkyho chorobou se mohou od
prasat nakazit i další druhy zví at, u kterých onemocn ní kon í vždy úhynem, lé ba není
možná. U ps onemocn ní imituje infekci vzteklinou. Vakcinace v sou asné dob neexistuje.
lov k není k infekci vnímavý.
V ervenci 2011 vydala Státní veterinární správa pokyn k zahájení sledování Aujeszkyho
choroby u prasete divokého v R. Do pololetí letošního roku bylo sérologicky na pr kaz
protilátek vyšet eno zhruba 4,5 tisíce vzork divo ák a z toho bylo 34 % pozitivních.
Referen ní laborato í pro Aujezskyho chorobu je pro eskou republiku Státní veterinární ústav
Olomouc.
V sou asné dob p edstavují pozitivní divo áci riziko p edevším pro lovecké psy, kte í p i lovu
icházejí s ernou zv í do p ímého kontaktu. Velmi ostražití musejí být také zem
lci
chovající prasata, aby nedošlo k zavle ení nákazy do chovu domácích prasat. Státní
veterinární správa i soukromí veterinární léka i nákazovou situaci sledují a jsou v kontaktu
s myslivci, kynology a zem
lci, které o rizicích informují.
Josef Duben, tisk. mluv í SVS
Aujeszkyho choroba v eské republice
Myslivost
3/2012,
str.
Doc. MVDr. Milan MALENA, Ph.D., MVDr. Zbyn k SEMERÁD, Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
40
Aujeszkyho choroba (ACH) je virové onemocn ní, které je rozší ené prakticky po celém sv .
Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu p ežívají. V Evrop došlo v posledních
letech k výraznému posunu v eradikaci této nákazy v chovech domácích prasat. eská republika úsp šn
ukon ila ozdravování chov domácích prasat v roce 1987 a od roku 1988 je podle kritérií Sv tové
organizace pro zdraví zví at (OIE) považována za zemi prostou ACH a p i vstupu R do EU tento statut
potvrdila i Evropská Komise p iznáním dodate ných garancí a statutu zem ú edn prosté ACH v chovech
prasat.
vodcem Aujeszkyho choroby je DNA virus eledi Herpesviridae. Tento virus je ve vn jším prost edí odolný a je
schopen v n m dlouhou dobu p ežívat. Proto nelze po ítat s jeho inaktivací p i zrání masa nebo p i lákování. V
mase uchovávané p i 4 – 7 C m že virus p ežívat 5 – 7 m síc . Na sen , slám , obilninách, d ev a jiných
edm tech p ežívá virus v zim (-8 ºC) 15 – 40 dní, na ja e (16 ºC) a v lét (24 ºC) 5 – 15 dní. V hnoji však p ežívá
pouze 2 – 3 dny. K p enosu viru dochází bu p ímo kontaktem s nemocným zví etem sekrety a exkrety, p i pá ení,
nebo nep ímo kontaminovanými p edm ty, krmivem, pom ckami.
irozeným hostitelem ACH je prase domácí nebo prase divoké. Z prasete je pak tato nákaza p enosná na další
domácí i voln žijící zví ata nap . skot, ovce, kozy, psi, ko ky, králíky, srnce, jeleny, myši, potkany. U pták zatím
nebyla ACH popsána. U prasat existuje k tomuto onemocn ní v ková rezistence, to znamená, že zatímco p i
infekci mladých selat dochází až k 80 % úhynu, dosp lá prasata v tšinou toto onemocn ní p ežívají a jediným
klinickým p íznakem asto bývají jen potraty. Krom prasat kon í u všech ostatních živo išných druh tato nákaza
úhynem. lov k k této nákaze není vnímavý a nehrozí mu žádné riziko.
Onemocn ní se projevuje p edevším p íznaky postižení nervového systému, dýchacího traktu a potraty. U
ostatních zví at je navíc pozorováno sv
ní, které se postupn stává nesnesitelným. Intenzivní drbání a škrábání
vede k poran ní r zného rozsahu a n kdy bývá p íhodn ozna ováno jako „ ábelské sv
ní“. Inkuba ní doba
této nákazy je 2 – 5 dní, výjime
m že být až 3 týdny.
Klinické p íznaky, patologicko-anatomický obraz a laboratorního vyšet ení, jsou základní poznatky, podle kterých
se dá ACH diagnostikovat. V rámci laboratorního vyšet ení se provádí p ímý pr kaz viru (izolace viru na tká ových
kulturách, PCR) nebo nep ímý pr kaz viru, sérologickým vyšet ením na p ítomnost specifických protilátek v
krevním séru. V rámci diagnostiky je tuto nákazu t eba vždy odlišit od vztekliny, která je na rozdíl od ACH pro
lov ka smrtelná.
Poslední p ípad ACH v chovu prasat byl v R zaznamenán v roce 2003 smíšeného malochovu ve st edo eském
kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farm ustájeno 38 ks hov zího dobytka
a 9 ovcí r zných kategorií. V rámci šet ení tohoto ohniska bylo zjišt no, že chovatel je myslivec a v listopadu 2003
vyvrhoval a zpracovával uloveného divo áka na této farm . Pozitivní prasnice m la p ístup k místu tohoto
zpracování a prost ednictvím kontaminovaného prost edí došlo k p enosu infekce.
Z toho d vodu bylo v roce 2004 provedeno namátkové sérologické vyšet ení 42 vzork sér ulovených divo ák .
Z tohoto po tu bylo celkem 20 (47,6 %) vzork pozitivních.
V roce 2011 bylo rozhodnuto o provedení dalšího cíleného monitoringu, který byl záložen na plošném vyšet ení
populace divokých prasat. K tomuto monitoringu byly využity vzorky odebrané na klasický mor prasat.
Podle p edb žných výsledk je z ejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošn na celém území
R a procento pozitivity u vyšet ených vzork se pohybuje mezi 20 – 30% (viz p ipojená mapa).
O riziku p enosu ACH z divokých prasat na ostatní domácí zví ata sv
í i další p ípad z roku 2011. Na okrese
Znojmo bylo vysloveno podez ení na Aujeszkyho chorobu u loveckého psa, u kterého se vyskytly p íznaky
postižení CNS. Jednalo se o hrubosrstého jezev íka, v k 5 let, který se dne 27. listopadu 2011 ú astnil nahá ky na
ernou zv . B hem této akce p išel do styku s barvou prasete divokého. První p íznaky onemocn ní byly
pozorovány 2. prosince 2011 v dopoledních hodinách, to je 5 dní po nahá ce. V d sledku sv
ní došlo ke
kožnímu poškození o velikosti za até mužské p sti. Škrabáním pravou zadní kon etinou si pes b hem asi 6 - 8
hodin zran ní k že rozší il do velikosti zachycené na p ipojeném snímku. Z dalších klinických p íznak byl popsán
svalový t es, rozší ené zorni ky, extrasystoly, teplota 39,5°C, zvracení. Zdravotní stav prudce se zhoršoval a pes 3.
prosince uhynul. Vyšet ení v SVÚ potvrdilo výskyt ACH.
Podobné p ípady jsou hlášeny i v Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali p enos nákazy z
divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkán mi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 ps . Klinické
íznaky se dostavily za 3 až 5 dn po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zví ata
v komatu.
Lé ení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností, jak se bránit proti této nákaze. Byla úsp šn použita p i
eradikaci této nákazy v chovech prasat a s ohledem na sou asnou nákazovou situaci je v R zakázána. Vakcinace
byla zakázána po ukon ení ozdravovacího programu v roce 1987, a až do dnešní doby je dodržována u všech
druh zví at.
S ohledem na tyto p ípady ACH u loveckých ps se v poslední dob diskutuje o možnosti preventivní vakcinace
proti ACH. V legislativ EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovo í pouze o prasatech. Proto by
vakcinace loveckých ps mohla být velice efektivním preventivním opat ením. V minulosti bylo u in no n kolik
pokus použít pro psy inaktivovanou vakcínu ur enou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však
negativní, protože tato vakcína nenavodila u ps dostate nou ochranu proti onemocn ní. A protože na trhu
v Evropské unii v sou asné dob není dostupná vakcína pro vakcinaci ps , probíhají jednání Státní veterinární
správy (SVS) a Ústavu pro státní kontrolu biopreparát a lé iv s firmou Bioveta, a.s. o možnosti vyvinout v nejkratší
dob ú innou vakcínu, tak aby mohla být tato preventivní vakcinace provád na co možná nejd íve. M lo by se
jednat o inaktivovanou zna enou (markerovou) vakcínu, umož ující rozlišit protilátky vzniklé po infekci a po
vakcinaci. Takovýmto preparátem by pak nem l být ohrožen statut zem ú edn prosté ACH v chovech prasat a
byla by umožn na preventivní vakcinace loveckých ps . SVS rovn ž eší novelizaci vyhlášky 299/2003 sb., která
by tuto vakcinaci umožnila.