zde ke stažení

Důležité veterinární upozornění!!!
Vážení kolegové, na území ČR se objevují případy AUJESZKYHO CHOROBY u černé
zvěře. Je prokázán výskyt této choroby minimálně u 39% populace černé zvěře. Přirozeným
hostitelem viru Aujeszkyho choroby a jediným druhem, který přežívá infekci je prase. Pouze
tento druh zvířat se může stát latentním nosičem viru. Virem Aujeszkyho choroby se mohou
nakazit téměř všechny druhy savců (skot, ovce, kozy, kočky, psi) kromě člověka a primátů.
Tato choroba není přenosná na člověka, ale pro psy je smrtelná uhynou během 1–2 dnů,
protože zatím na to není vakcína. Původcem je virus, který se vylučuje hlavně v nosním
sekretu, slinách a především tělními sekrety a je obsažen v barvě, vnitřnostech a mase.
Stresem se aktivita viru zvyšuje.
První příznaky onemocnění jsou podobné jako u vztekliny.
Pokud najdete v honitbě uhynulý kus černé zvěře bez známek cizího zavinění, který je
vychrtlý, má vydřené fleky na srsti a zvětšené množství slin na ryji, neprodleně to vždy
oznamte členům Mysliveckého sdružení, kteří nechají uhynulý kus ihned veterinárně
vyšetřit.
Pro částečnou ochranu psů je nutno:
 nekrmit psy syrovou nebo tepelně nezpracovanou zvěřinou

vyloučit pohyb psů ve volné přírodě

při dosledu černé zvěře a naháňkách se snažit, o co nejmenší styk psa s divočákem a
hlavně jej nenechat lízat barvu a ryj
Aujeszkyho choroba černé zvěře a psi
Lovecká kynologie v Evropě se v posledních letech potýká s důsledky značného rozšíření tzv.
Aujezskyho choroby (ACH) u černé zvěře. Aujeszkyho choroba je celosvětově rozšířené
virové onemocnění prasat, ale i dalších zvířat. U prasat se infekce charakterizuje postižením
nervového aparátu a respiračního traktu, s vysokou mortalitou u selat. Pro ostatní hospodářská
zvířata je nemoc vždy fatální a hlavním příznakem je úporné svědění. Aujeszkyho choroba u
skotu, ovcí či psů se nápadně podobá vzteklině, není však přenosná na člověka.
Původce
Aujeszkyho chorobu způsobuje DNA virus z čeledi Herpesviridae, konkrétně se jedná o
prasečí herpesvirus 1 častěji označovaný jako pseudorabies virus (PRV). Virus se dobře
kultivuje na kulturách připravených z prasečích buněk ledvin za tvorby cytopatického efektu.
V zevním prostředí je relativně odolný a délka přežívání závisí hlavně na teplotě a pH. V pH
6-8 při teplotě 25 stupňu přežívá 40dnů. V mase uchovávaném v teplotě +4 až -20stupňů
zůstává virus aktivní 5-7 měsíců. Na běžné dezinfekční prostředky je středně citlivý.
Přenos
Prasata v akutní fázi infekce vylučují virus v nosním sekretu, ve slinách, mléce, moči,
vaginálních a prepuciálních sekretech a ve výkalech (přibližně 2 týdny). K přenosu dochází
přímo - respiratorní či orální cestou, ale také prostřednictvím kontaminovaného krmiva,
steliva, nástrojů apod. Možný je také pohlavní a transplacentární přenos. Druhy jiné než
prasata se pravděpodobně nakazí při blízkém kontaktu s infikovanými prasaty, masožravé a
všežravé druhy pak také pozřením kontaminovaného syrového masa. Infikovaná prasata se po
prodělání akutní infekce stávají latentními nosiči viru. Virus Aujeszkyho choroby přetrvává v
trigeminálním (Gasserově) gangliu a po působení stresorů dochází k reaktivaci infekce. U
divokých prasat bývá latentní virus zjišťován především v sakrálním gangliu.
Klinické příznaky
Divoká prasata. Infekce je obvykle asymptomatická (bez příznaků). Psi a kočky. Onemocnění
je obvykle fatální, prvním a typickým příznakem je intenzivní pruritus, paralýza hltanu,
nadměrná salivace, v jehož důsledku se infikovaná zvířata olizují, odírají a okusují, často
dochází k automutilaci. Onemocnění rychle graduje, zvířata slábnou, objevují se křeče,
výrazné hlasové projevy, neklid, skřípání zuby a rychlé povrchové dýchání. Při obrně hltanu z
tlamy vytékají sliny a jazyk volně visí. Za 24-48 hodin hynou. Aujeszkyho choroba však
může mít i tzv. tichou formu, kterou neprovází pruritus (silné svědění).
Diagnostika
Podezření na Aujeszkyho chorobu vzniká při hromadném onemocnění a hynutí sajících selat,
u ostatních druhů při výskytu pruritu a příznaků připomínajících vzteklinu. Ve všech
případech je však potřeba provést laboratorní vyšetření.
Vyšetřované vzorky
K vyšetření na Aujeszkyho chorobu se odebírají nosní výtěry intravitálně a mozek a tonsily
postmortálně. Virus Aujeszkyho choroby se může nacházet také v plicích, slezině, játrech,
ledvinách a mízních uzlinách. Pro sérogické vyšetření se odebírá krev, případně šťáva z masa.