ŠVP pro 2. stupeň

Transkript

ŠVP pro 2. stupeň

Školní vzdělávací
program
Základní škola Krnov,
Žižkova 3, okres Bruntál,
příspěvková organizace
Naše škola
Verze konečná z 1. 9. 2013
Školní vzdělávací program pro základní
vzdělávání
Naše škola
č.j.
1. Identifikační údaje
Předkladatel:
Základní škola Krnov, Žižkova 3, okres Bruntál, příspěvková organizace
název školy
REDIZO
00852562
IČ
Žižkova 3, 794 01 Krnov
adresa školy
Mgr. Zdeněk Obruča
ředitel
hlavní koordinátor Mgr. Kateřina Dlouhá
Mgr. L.Smělíková, Mgr. H. Vlčková
kontakty
554610743, 774 406 612
telefon
[email protected]
e-mail
www.zs4krnov.cz
www
Fax
Zřizovatel
Název
IČ
Kontakt
Adresa
Telefon
Fax
Email
WWW
Město Krnov
00296139
Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov
554 697 111
www.krnov.cz
2. Charakteristika školy a ŠVP
2.1. Charakteristika školy
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
Úplnost a velikost školy
ZŠ Žižkova, p.o. v Krnově je úplnou školou pro žáky 1. až 9.ročníku. Byla postavena v letech
1973 – 1976 jako dvě samostatné školy – 4. a 6. ZŠ. Obě školy byly v roce 1998 spojeny v
jedinou největší školu ve městě. Jedná se o školu sídlištní, která je umístěna ve vhodném
prostředí mimo dopravní ruch. Většina žáků školy bydlí na sídlišti, ostatním žákům je škola
snadno dostupná prostřednictvím MHD. Dojíždějí k nám také žáci z okolních obcí, především
z Úvalna. Ti využívají dobrého vlakového i autobusového spojení. Kolem školy je dostatek
prostoru pro bezpečný pohyb dětí
i dostatek zeleně.
Na 1. stupni ZŠ nabízíme možnost vzdělávání žákům s alergiemi, dětem zdravotně oslabeným
a postiženým z celého Krnova i okolí. Tyto třídy pořádají ozdravné pobyty, jsou vybaveny
některými speciálními pomůckami (např. čističkami vzduchu, zvlhčovači, inhalátory). Žáci
1. stupně ZŠ mohou také navštěvovat třídy s rozšířenou výukou hudební výchovy.
Škola vzdělává přibližně 700 žáků s průměrným počtem 24 žáků ve třídě. V jednom ročníku
jsou zpravidla tři paralelní třídy.
Vybavení školy:
K výuce má škola k dispozici 30 kmenových tříd. Některým předmětům slouží odborné
učebny – 3 učebny pro výuku informatiky, 2 učebny pro výuku fyziky a chemie, 2 učebny
cizích jazyků, pracovna výtvarné výchovy, 2 studovny, cvičná kuchyň, dílny.
Ke dvěma školním budovám patří velká a malá tělocvična s kvalitním povrchem, samostatná
budova se školní družinou a areál školního hřiště, který čeká rekonstrukce.
Ke sportovním aktivitám žáků i všech pracovníků školy slouží posilovna se solidním
vybavením.
K občerstvení využívají žáci dvou školních bufetů. Za příznivého počasí mají žáci možnost
trávit velkou přestávku ve venkovních prostorách areálu školy.
V areálu školy stojí budova školní jídelny, kde se žáci i pedagogičtí a správní zaměstnanci
mohou stravovat.
Všichni vyučující mají své kabinety posupně vybavované počítači. Společně se scházejí ve
sborovnách (pro 1. a 2. stupeň ZŠ), kde mohou využívat kopírku, tiskárnu a mají volný
přístup k internetu. Na škole bylo zřízeno školní poradenské pracoviště vybavené odbornou
pedagogickou literaturou zaměřenou na prevenci sociálně patologických jevů.
Škola se snaží zajišťovat dobré podmínky pro bezpečné vzdělávání žáků a život školy
zajišťovat potřebné hygienické podmínky. Prostory školy jsou dostatečně velké a prosvětlené,
postupně procházejí rekonstrukcí prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů. V budoucnosti
bude nutné řešit také prostory pro odkládání oděvu a obuvi.
Charakteristika pedagogického sboru:
Pedagogický sbor tvoří přibližně 45 učitelů, 4 vychovatelky ŠD a 2 asistenti pedagoga, kteří
pomáhají při výuce žáků se zdravotním postižením a při práci s dětmi ze sociálně
znevýhodněného prostředí.
Aprobovanost učitelů je vysoká (cca 90%) a odpovídá potřebám školního vzdělávacího
programu. Na škole pracuje 5 speciálních pedagogů, kteří využívají své specializace v práci se
zdravotně oslabenými dětmi a při reedukační péči věnované dětem s vadami řeči a se
specifickými poruchami učení. Ve výuce se využívá také další specializace některých
vyučujících, např. při realizaci vyučovacího předmětu Psaní na PC.
Velká pozornost je věnována dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků – kurzy z
nabídky KVIC, NIDV (např. kurzy práce s výpočetní technikou, jazykové kurzy aj.).
Pro zkvalitnění a rozšíření poradenských služeb škola zřídila školní poradenské pracoviště.
Kariérové poradenství a poradenskou pomoc při volbě povolání zajišťuje výchovný poradce.
Preventivní tým ve složení ředitelství školy, výchovný poradce, školní metodik prevence a
aktivní zájemci zajišťuje komplexní preventivní působení na děti, rodiče i pedagogický tým
(viz Minimální preventivní program školy).
Dlouhodobé projekty, zapojení do soutěží, veřejného života města
Žáci naší školy se každoročně účastní množství různých soutěží pořádaných školou, městem,
střediskem volného času, městskou knihovnou, státními organizacemi či soutěží
vypisovaných na internetu. Jedná se o velmi široké spektrum zahrnující jak vědomostní
soutěže (např. matematické - Klokan, Pythagoriáda, literární, jazykové olympiády), tak
soutěže výtvarné, hudební (Karlovarský skřivánek) i sportovní (např. žáci 1. stupně se účastní
následujících soutěží - fotbalový turnaj McDONALD´S CUP (okrskové a okresní kolo),
plavecká štafeta „Plaveme s EU“, sálová kopaná, atletické závody, meziškolní turnaje ve
vybíjené 4. a 5. tříd, soutěž v jízdě na kole „Mladý cyklista“). Žáci 2. stupně ZŠ dosahují
dobrých výsledků především ve volejbalových turnajích. Účastní se florbalových soutěží.
Na 1. stupni je škola zapojena do těchto projektů: školy v přírodě, ozdravné dny zdravotně
oslabených dětí, zdravá výživa – dotované školní mléko, jogurt, zdravé zuby, mladý požárník,
Duha – žijeme společně (multikulturní výchova), Pomozte dětem, lyžařský výcvik ve 4. a 5.
třídě. Na 2. stupni ZŠ se lyžařského výcviku v rámci výuky tělesné výchovy účastní žáci
7. ročníku. Pěknou tradicí se stává také pořádání školních studijně vzdělávacích zájezdů pro
žáky 2. stupně ZŠ (dosud uskutečněné zájezdy do Londýna a Paříže a Disneyladnu se setkaly
s velkým ohlasem).
Dvakrát týdně mají žáci možnost ráno, nultou hodinu, využívat PC učebnu s napojením na
internet.
Dále se prezentujeme např. vystoupeními žáků hudebních tříd na veřejnosti. Pořádáme
společné akce s MŠ Žižkova a MŠ K. Čapka a Poradnou rané péče - Benjamín (zařízení
poskytující sociální služby pro lidi s postižením).
Škola se také prezentuje četnými akcemi školní družiny (viz výroční zpráva školy a plány
práce ŠD).
Spolupráce školy s rodiči a jinými subjekty:
Při škole působí Sdružení rodičů a přátel školy. Jeho výbor spolupracuje s vedením školy.
Pomáhá při finančním zajišťování některých školních akcí, kursů, přispívá na zakoupení
věcných cen za bodovaná umístění v různých soutěžích a upomínkové předměty vycházejícím
žákům a podobně. V SRPŠ se angažují také rodiče z řad učitelů. Tradiční akcí pořádanou
SRPŠ se ve městě staly večírky pořádané pro rodiče, učitele a širokou veřejnost, které se těší
značné oblibě.
Spolupráce s rodiči žáků se neustále rozvíjí. Snaha třídního učitele o komunikaci se všemi
rodiči je maximální (telefonáty, SMS, dopisy). Rodiče jsou pravidelně informováni o školních
výsledcích svých dětí, o dění ve škole i úspěších školy jako celku. Někteří se aktivně zapojují
do života školy. Rodiče jsou taktéž zapojováni do podpory učení svých dětí. Občas se zapojují
do různých činností na úrovni třídy i školy, účastní se školních i mimoškolních akcí.
Pravidelně se vyučující a rodiče scházejí 3x ročně na třídních schůzkách. Zákonní zástupci
našich žáků mohou školu navštívit po dohodě s vyučujícím kdykoliv. Novinkou v komunikaci
s rodiči je zavedení konzultačních hodin každého učitele 2. stupně ZŠ, aby rodiče měli
možnost častěji a účinněji spolupracovat se školou, s třídními učiteli. Rodiče jsou informováni
o činnosti školy také prostřednictvím webových stránek (www.zs4krnov.cz). V plánu školy je
zřízení úřední desky při vstupu do budovy s důležitými a aktuálními informacemi pro
veřejnost. Ve škole probíhají společné schůzky rodičů žáků devátých tříd a zástupců středních
škol věnované informacím o možnostech dalšího studia vycházejících žáků. Připravujeme
taktéž společná setkání pro rodiče žáků šestých tříd, abychom prostřednictvím podaných
informací a vzájemné diskuse ulehčili jak rodičům, tak samotným žákům přechod z 1. na 2.
stupeň ZŠ.
Škola věnuje pozornost slavnostnímu předávání vysvědčení žáků devátých tříd v koncertní
síni Svatého Ducha v Krnově. Z této akce se stala velmi pěkná tradice naší školy oceňovaná i
širokou veřejností.
Před vlastní tvorbou školního vzdělávacího programu, v rámci analýzy výchozích podmínek
školy, měli rodiče možnost formou dotazníku vyjádřit spokojenost či nespokojenost s činností
školy a uvést své připomínky a náměty ke zlepšení školní práce a spolupráce s rodiči pro další
období. Podobný dotazník bude využíván i v budoucnosti ke zpětné vazbě při autoevaluačních
činnostech.
Škola má fungující školskou radu, která se mimo jiné zasloužila o zachování prostor pro
školní družinu.
V rámci poskytování poradenských služeb spolupracuje škola se školskými poradenskými
zařízeními a jinými institucemi a organizacemi zabývajícími se poradenskou činností a
prevencí sociálně patologických jevů- Pedagogicko-psychologickou poradnou v Bruntále,
pobočkou v Krnově, Speciálním pedagogickým centrem v Bruntále, Opavě, Ostravě a
Olomouci, Střediskem výchovné péče v Krnově, Preventivně informační skupinou Policie ČR
v Bruntále, Zdravotním ústavem v Ostravě, pracovištěm v Bruntále - oddělením podpory
zdraví, Městským úřadem v Krnově, oddělením sociálně-právní ochrany dětí a rodiny.
2.2. Charakteristika ŠVP
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Priority školy ve výchově a vzdělávání
Naše škola si klade za cíl být školou opravdu základní. Naší prioritou, dlouhodobým cílem či
ideálním stavem, ke kterému směřujeme, je dát co největšímu počtu našich žáků kvalitní
základy výchovy a vzdělání, na kterých budou moci ve svém budoucím osobním i profesním
životě spolehlivě stavět.
Chceme, aby naši žáci byli na konci základního vzdělávání vybaveni souborem kvalitních
základních vědomostí, dovedností a návyků, které jim pomohou stát se v životě úspěšnými a
spokojenými.
Důležitou podmínkou pro uskutečňování našich dlouhodobých cílů je nesporně příznivé
školní klima, které přináší žákům, jejich rodičům, ale i učitelům školy pozitivní pocity.
Za nejdůležitější oblasti, priority, na které naše škola zaměřuje své výchovné a vzdělávací
působení, považujeme:
Pozitivní přístup k životu, zdravý životní styl, prevenci a bezpečí
Vstřícné vztahy, vzájemnou toleranci a fungující komunikaci mezi všemi aktéry výchovy a
vzdělávání ve škole
Příjemné prostředí, kvalitní vybavení a kompetentní učitele
Motivaci k práci, uznání, spravedlnost a pocit sounáležitosti se školou
Vybavení žáků klíčovými kompetencemi, vzdělávání s porozuměním a v souvislostech,
aktivní zapojení žáků do procesu učení
Specifika naší školy
Pro žáky osvobozené z tělesné výchovy a pro žáky se zdravotními problémy (vadné držení
těla, ploché nohy, obezita, dýchací potíže,…) nabízí škola zdravotní tělesnou výchovu a
základy jógy.
Škola velmi dobře spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními, využívá služeb
Střediska výchovné péče v Krnově, Pedagogicko-psychologických poraden Bruntále (pobočce
v Krnově) a v Opavě, Speciálních pedagogických center v Opavě, Ostravě, Olomouci a
Bruntále.
Přímo ve škole pracuje preventivní tým složený z odborných pracovníků – školního metodika
prevence sociálně patologických jevů, výchovného poradce a zástupců vedení školy a
pedagogického sboru.
Ve spolupráci s logopedickou poradnou umožňuje škola dětem s poruchami řeči následnou
logopedickou péči pod dohledem speciálního pedagoga.
Na škole probíhá celoročně reedukační péče – náprava specifické poruchy učení, dyslexie, ve
spolupráci se školskými poradenskými zařízeními.
Žáci na 1. stupni ZŠ se v rámci hudební výchovy učí hrát na zobcovou flétnu.
Škola zajišťuje provoz školní družiny ráno před vyučováním (již od 6:00) a odpoledne do
16:30. Činnost školní družiny je velmi pestrá – nabízí kroužky dle zájmu dětí, např. základy
výuky na PC, plavání, sportovní hry, turistiku, vaření aj.
Pro občerstvení žáků slouží dva dobře zásobované školní bufety – zajišťují i pitný režim žáků.
Žáci mají možnost v případě pěkného počasí trávit přestávky venku v areálu školy pod
dohledem pedagogů.
V odpoledních hodinách umožňuje škola žákům navštěvovat zájmové útvary sportovního či
jiného zaměření.
Na 1. stupni škola dlouhodobě provozuje třídy pro zdravotně oslabené děti a děti s alergiemi.
Jejich zdraví upevňuje organizováním pravidelných ozdravných pobytů .
Po dobrých zkušenostech s rozšířenou výukou hudební výchovy škola nabízí na prvním stupni
další ročník s tímto zaměřením. „Hudební“ třídy úzce spolupracují se Základní uměleckou
školou v Krnově.
Každoročně 1. stupeň ZŠ pořádá pobyty v přírodě a kurzy lyžování.
Škola vede žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporuje zavádění
a využívání výpočetní techniky do všech předmětů, podporuje výuku na PC již od 1. ročníku.
Škola pečuje o žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním,
vzdělává žáky vřazené do režimu speciálního vzdělávání pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami ve formě individuální integrace.
Škola pokračuje ve spolupráci se třemi mateřskými školami v Krnově.
Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy, metody a formy
práce, příležitosti, aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. V
rámci vzdělávacího procesu (tj. při výuce, ale i mimo ni) jsou uplatňovány všemi pedagogy.
KOMPETENCE K UČENÍ rozvíjíme tím, že:
 podporujeme zájem žáků o učení tím, že oceňujeme jejich aktivitu a snahu
 při výběru učiva respektujeme jeho aktuálnost a zájem žáků
 oceňujeme a využíváme zájmů a dovedností, které žáci získávají mimo vyučování
 učíme žáky pracovat s informacemi a informačními zdroji: učíme je číst s porozuměním,
pracovat s odbornou, populárně naučnou i uměleckou literaturou, vyhledávat a třídit
informace,
 rozšiřujeme školní knihovnu
 učíme žáky pracovat postupně, soustředěně, systematicky, nabízíme pomůcky ke snazšímu
porozumění a zapamatování si nového učiva
 zařazujeme práci ve skupinách, učíme žáky spolupracovat
 učíme žáky prezentovat výsledky svého učení – např. formou referátů, plakátů, nástěnek
 vedeme žáky k sebehodnocení
 zadáváme termínované domácí úkoly
 ve vhodných případech využíváme výukové programy
 nabízíme žákům účast ve vědomostních a dovednostních soutěžích a olympiádách
 využíváme srovnávací testy
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ rozvíjíme tím, že:
 zadáváme problémové úlohy, které vyžadují zjištění problému a nalezení vhodného řešení
 oceňujeme různé cesty a způsoby řešení
 společně s žáky řešíme situace, které vznikají při vyučování i mimo něj – problémy s kázní,
konflikty mezi žáky, nedodržování společně stanovených pravidel, komunikace s jinými lidmi
atd.
 vedeme žáky k samostatnosti v rozhodování, samostatnému řešení problémů (jak získat
vhodné informace, požádat o pomoc, řešit nedorozumění)
 nabízíme řešení problémů s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ rozvíjíme tím, že:
 učíme žáky naslouchat a vyjadřovat se ústně i písemně
 budujeme pravidla partnerské oboustranné komunikace mezi žáky a učiteli, mezi žáky
navzájem i mezi žáky a dalšími osobami
 učíme žáky správně vyjádřit vlastní postoj, umět vhodně argumentovat a diskutovat podle
pravidel efektivní diskuse
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjíme tím, že:
 snažíme se budovat pozitivní školní a třídní klima
 vytváříme společně pravidla vzájemného soužití a vracíme se k jejich naplňování
 do výuky zařazujeme kooperativní činnosti – práci ve dvojicích i ve skupinách
 proměňujeme skupiny, ve kterých se děti učí, učíme žáky přijímat různé role ve skupině
 umožňujeme žákům objevovat v sobě dobré stránky a hodnoty
 využíváme příležitostí k multikulturní výchově
 seznamujeme žáky i rodiče se školním řádem, neustále jej zdokonalujeme z hlediska práv i
povinností žáků, rodičů, učitelů a dalších pracovníků školy
 při konzultacích s rodiči se vyjadřujeme i k sociálním dovednostem žáků
KOMPETENCE OBČANSKÉ rozvíjíme tím, že:
 budujeme společně se žáky demokratická pravidla jednání a soužití ve škole a ve třídách,
vytváříme společně pravidla jednání a důsledně trváme na jejich dodržování
 respektujeme individuality ve školním a třídním kolektivu
 snažíme se v žácích budovat hrdost na školu, do které chodí, kterou spoluvytvářejí,
ovlivňují její jméno, mohou ji reprezentovat na veřejnosti
KOMPETENCE PRACOVNÍ rozvíjíme tím, že:
 zařazujeme pracovní činnosti přiměřené možnostem dětí, vycházíme z toho, že pro naše
žáky je hlavní prací učení
 dbáme na bezpečnost práce dětí
 vedeme žáky k osvojování si pracovních a hygienických návyků
 vedeme žáky k samostatnosti (plánování a organizace práce, příprava pomůcek, dokončení
práce, ocenění práce, úklid)
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Škola vytváří prostor pro rozvíjení osobnosti každého žáka.
Žáky, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových (též specifických) poruch učení
nebo chování (dále jen VPUCH), posíláme na žádost rodičů i školy (souhlas zákonných
zástupců je podmínkou) do školských poradenských zařízení. Na základě výsledků
pedagogického a psychologického vyšetření, případně lékařského vyšetření pak škola
postupuje. Rozsah a závažnost diagnostikovaných obtíží u jednotlivých žáků jsou indikací k
zařazení do režimu speciálního vzdělávání.
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním
postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním.
Naše škola integruje tyto žáky do běžných tříd (individuální integrace).
Obecné podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami:
 spolupráce školy se školskými poradenskými zařízeními (PPP, SPC, SVP), případně
zdravotnickým zařízením (diagnostika, doporučení pro výuku, příprava na povolání)
 respektování zdravotního stavu, rozsahu a závažnosti diagnostikovaných obtíží u
postižených či znevýhodněných žáků
 vypracování individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP), jeho dodržování a
vyhodnocování
 vhodná organizace výuky, individuální přístup
 využívání doporučení, podpůrných opatření a pomůcek ve výuce dle pokynů poradenských
zařízení
 zvýšená tolerance při hodnocení a klasifikaci písemných či ústních projevů žáků
 jednotný přístup všech vyučujících
 reedukační péče, případně náprava řeči
 úzká spolupráce vyučujících s výchovným poradcem a se zákonnými zástupci žáků
V případě potřeby ředitel školy zajistí asistenta pedagoga, dyslektickou asistentku pro
reedukační péči, logopedickou asistentku.
Na 1. stupni ZŠ zařadíme tyto děti do tříd pro děti s alergiemi a jinak zdravotně oslabené děti,
v nichž je nižší počet žáků. V případě, že se VPUCH projeví později, pokračuje takový žák ve
své kmenové třídě a jsou mu zajištěny náležité podmínky (viz výše).
Svým obsahem se vzdělávací proces u žáků s VPUCH na 1. i 2. stupni ZŠ zásadně neodlišuje
od vzdělávání ostatních žáků. Prognóza žáka s vývojovými poruchami učení a chování je
vždy individuální. Učitelé vyučují podle IVP, je-li navržen.
IVP zpracovávají dle doporučení konzultanta poradenských zařízení třídní učitel, vyučující
jazyků, případně další vyučující či odborníci podle typu žákovy specifické vývojové poruchy
učení a chování. Na jeho vypracování se podílí i zákonný zástupce, schvaluje ho ředitel školy.
Při výuce je třeba podporovat schopnost koncentrace žáků, usměrňovat jejich hyperaktivitu a
impulzivní jednání, diferencovat výchovně vzdělávací postupy, formy a metody. Pedagogičtí
pracovníci se snaží umožnit těmto žákům vzdělávání v běžných školních podmínkách,
respektovat rozsah a závažnost jejich obtíží, pokračovat v nezatěžujících sociálních vztazích.
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Naši školu navštěvují i děti jiných národností. Někteří se bez vážnějších problémů integrují do
běžné školy, jiným to činí potíže. Při vzdělávání těchto žáků klademe důraz především na
osvojení českého jazyka, přibližujeme jim národní tradice a kulturu. Zároveň nezapomínáme
posilovat vědomí a pocit sounáležitosti k jejich etniku a kultuře.
Mezi žáky se sociálním znevýhodněním patří žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně
kulturním a ekonomickým postavením, kteří jsou častěji ohroženi sociálně patologickými
jevy, jako je např. zneužívání návykových látek, záškoláctví apod. Pro tyto žáky zajišťuje
škola asistenta pedagoga, který své žáky a jejich rodinné prostředí dobře zná, volí vhodné
přístupy, zprostředkovává lepší komunikaci se zákonnými zástupci a vytváří ve škole příznivé
společenské klima.
Cílem školy je integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodněného prostředí,
ochrana jejich minoritní kultury a podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti.
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišťování mimořádného
nadání žáků spolupracuje s poradenským zařízením a na základě závěrů odborného vyšetření
sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být
přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.
Žáci mimořádně nadaní jsou integrováni v rámci běžných tříd.
Na 1. stupni ZŠ učitelky diferencují výuku. Zadávají žákům více samostatné práce, připravují
pro ně problémové úlohy, kvízy, hlavolamy apod., procvičující jejich pozornost, soustředění,
paměť, zálibu v řešení problémových úloh.
Nejnadanější žáci zpravidla odcházejí po 5. ročníku na osmileté gymnázium nebo do třídy s
rozšířenou výukou matematiky či sportovní třídy, občas i po 7. ročníku na šestiletá gymnázia
s rozšířenou výukou cizích jazyků.
Přesto i na druhém stupni ZŠ se učitelé snaží vyhledávat a rozvíjet talent, nadání dětí.
Výuka cizích jazyků probíhá v diferencovaných skupinách podle úrovně jazykových
dovedností žáků. Stejně tak diferencují učitelé při výuce jiných předmětů.
V 7. - 9. ročníku si žáci vybírají z nabídky několika volitelných předmětů podle svého zájmu
a nadání i podle možností školy, v 9. ročníku podle předpokládané orientace při volbě
povolání. Jsou tak respektovány individuální studijní předpoklady žáků, kteří jsou zároveň
vedeni k osobní odpovědnosti za výběr předmětů.
Žáci výtvarně, hudebně nebo literárně nadaní se zapojují v rámci školy nebo mimo ni do
různých soutěží. Pohybově nadaní žáci jsou podporování v rozvíjení pohybových a
sportovních aktivit, také reprezentují školu v různých soutěžích.
Talentovaní žáci někdy mívají výkyvy v chování, proto je usměrňujeme v osobnostní
výchově. Vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě
pomáhat slabším.
2.2.1. Začlenění průřezových témat
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní
prvky, orientuje se na subjekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě.
Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat
každému žákovi utvářet životní dovednosti.
Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím
konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života.
Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti
založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.
Vztah osobnostní a sociální výchovy k oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na
samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní verbální
komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje vztah mezi
verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální
dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět lze naplňovat prostřednictvím témat
směřujících k sebepoznání, seberegulaci a k udržení psychického zdraví, tj. „psychohygiena,
komunikace, role a situace“. Osobnostní a sociální výchova navazuje na vzdělávací obsah této
oblasti a prohlubuje jej. Úzká je vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost, a to
zejména k Výchově k občanství a k jejím částem „Člověk ve společnosti“ a „Člověk jako
jedinec“. Konkrétně k tématům „lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití“
(Člověk ve společnosti) a „podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj“
(Člověk jako jedinec). Všechna tato témata jsou v Osobnostní a sociální výchově vnímána
jako samostatná. Osobnostní a sociální výchova klade důraz na učení se praktickým
dovednostem spjatým s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda se
týká evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace a seberegulujícího jednání jako
základního ekologického principu. Nabízí též možnosti rozvoje emocionálních vztahů,
osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí. Vazba na oblast
Umění a kultura se týká především společného zaměření na rozvoj smyslového vnímání,
kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična - jako např. estetiky chování a
mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa. V
osobnostní a sociální výchově lze účinně využít různých postupů dramatické výchovy.
Dramatická výchova užívá jako základní metody nástroje dramatické a inscenační tvorby,
osobnostní a sociální výchova vedle toho užívá i tréninkové postupy sociálně psychologické
povahy, které nemají divadelní podstatu. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je
vhodné v tématech reflektujících sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i
vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností
vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž výrazně přispívá k oblasti
Člověk a svět práce, zejména vybavením dovedností týkajících se spolupráce a komunikace v
týmu a v různých pracovních situacích.
Rozvoj schopností poznávání - integrace ve výuce
6. ročník
Český jazyk a literatura
Úvod o ČJ; Sloh
8. ročník
Občanská výchova
Osobnost
Sebepoznání a sebepojetí - integrace ve výuce
6. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
7. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
8. ročník
Občanská výchova
Osobnost
Tělesná výchova
sportovní hry
9. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
Seberegulace a sebeorganizace - integrace ve výuce
6. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
7. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
8. ročník
Občanská výchova
Osobnost
Tělesná výchova
sportovní hry
9. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
Psychohygiena - integrace ve výuce
6. ročník
Občanská výchova
Prevence zneužívání návykových látek
7. ročník
Občanská výchova
Osobní bezpečí
8. ročník
Občanská výchova
Osobnost
Přírodopis
Biologie člověka: soustava nervová
Kreativita - integrace ve výuce
6. ročník
Sloh; Literatura
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
Občanská výchova
Osobnost
9. ročník
Sloh
Poznávání lidí - integrace ve výuce
6. ročník
Anglický jazyk
P2: Introduction (Úvod); P2: Unit 1 - My life (Můj život)
8. ročník
Anglický jazyk
P3: Unit 1 – Home and Away (Doma a mimo domov)
Občanská výchova
Osobnost
9. ročník
Anglický jazyk
P3: Unit 7 - Problems (Problémy-Školní pravidla)
Mezilidské vztahy - integrace ve výuce
6. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
7. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
8. ročník
Občanská výchova
Lidská sexualita
Tělesná výchova
sportovní hry
9. ročník
Tělesná výchova
sportovní hry
Komunikace - integrace ve výuce
6. ročník
Úvod o ČJ; Zvuková stránka jazyka; Sloh
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
Anglický jazyk
P3: Unit 3 – Tomorrow’s World (Zítřejší svět)
9. ročník
Sloh
Anglický jazyk
P3: Unit 7 - Problems (Problémy-Školní pravidla)
Kooperace a kompetice - integrace ve výuce
6. ročník
Výtvarná výchova
Prostorové vyjádření
7. ročník
Výtvarná výchova
8. ročník
Občanská výchova
Volba povolání
Výtvarná výchova
9. ročník
Výtvarná výchova
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - integrace ve výuce
6. ročník
Občanská výchova
Škola
Hodnoty, postoje, praktická etika - integrace ve výuce
9. ročník
Občanská výchova
Právo, společnost a my
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Průřezové téma Výchova demokratického občana má interdisciplinární a multikulturní
charakter. V obecné rovině představuje hodnotový fenomén reprezentující syntézu hodnot
spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického
myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání
společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů.
Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti.
Občanskou gramotností rozumíme „orientaci ve složitostech, problémech a konfliktech
otevřené, demokratické a pluralitní společnosti“, přičemž tato orientace není samoúčelná, ale
má vyústit ve způsobilost konstruktivně řešit problémy. To znamená řešit problémy se svou
lidskou důstojností, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, vědomím svých práv a
povinností, svobod a odpovědností, se znalostí a dovedností uplatňovat zásady slušné
komunikace a demokratických způsobů řešení.
Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů,
nýbrž i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty
vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou
atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní budou žáci více motivováni k
diskusím a projevům svých názorů a budou si tak moci vyzkoušet, co obnáší demokraticky se
podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit
nejen význam dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti vytváření pravidel
nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k
anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak
rozvíjí schopnost kritického myšlení.
Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na vzdělávací
oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a demokratického
rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci
jednotlivců – občanů na společenském a politickém životě demokratické společnosti. V
oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech reflektujících vztah k domovu a vlasti.
Průřezové téma má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty, v nichž se
tematizuje vztah k sobě samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám i
hodnotám.
Občanská společnost a škola - integrace ve výuce
6. ročník
Občanská výchova
Škola
Občan, občanská společnost a stát - integrace ve výuce
6. ročník
Občanská výchova
Naše vlast
7. ročník
Občanská výchova
Lidská práva
8. ročník
Občanská výchova
Právo a norma
Formy participace občanů v politickém životě - integrace ve výuce
7. ročník
Občanská výchova
Stát a demokracie
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - integrace ve výuce
8. ročník
Občanská výchova
Právo a norma
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve
vzdělávání evropskou dimenzi. Tu je třeba chápat jako princip prostupující celým základním
vzděláváním, který podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. Podstatnou
součástí evropské dimenze v základním vzdělávání je výchova budoucích evropských občanů
jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v
občanské a pracovní sféře i při rozhodování o svém budoucím osobním životě.
Průřezové téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá
žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a
seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.
Průřezové téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a
umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech.
Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus,
svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním
uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí.
Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a jeho
svět. Ve výuce se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných
událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni navazuje průřezové téma na
vzdělávací oblast Člověk a společnost, využívá, aktualizuje a propojuje poznatky z oboru
historie a politické geografie. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a politickým
událostem, které ovlivnily vývoj Evropy a světa, měly podstatný význam pro evropskou
integraci a začlenění České republiky do integračního procesu. Podstatným základem
průřezového tématu se stává obor Výchova k občanství. Průřezové téma akcentuje v jeho
vzdělávacím obsahu sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti v evropské a globální
dimenzi. Objasňuje také vazby mezi lokální, národní, evropskou a globální úrovní uvažování,
rozhodování a jednání. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se průřezové téma uplatňuje
při objasňování důsledků globálních vlivů na životní prostředí v okolí žáků s důrazem na
potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí především v dané lokalitě. Významnou oblastí
pro realizaci průřezového tématu se stává oblast Jazyk a jazyková komunikace. Český jazyk
je nejen nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací a prezentace postojů a
názorů, ale má také významnou propedeutickou funkci při osvojování dalších jazyků, které
jsou klíčem k bezprostřednímu dorozumění a poznávání kultury jiných národů. Cizí jazyky
mají praktický význam pro mobilitu občanskou, vzdělávací i pracovní. Jsou prostředkem pro
práci s originálními zdroji poznávání života a kultury evropské a světové. Dovednosti
osvojené žáky ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, zejména při práci
s internetem, jsou využívány k samostatnému získávání informací o zemích Evropy a světa, o
životě a událostech v nich. Tyto informace se následně stávají prostředkem pro orientaci v
nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních a zájmových příležitostí a při navazování
kontaktů. Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a
světové kultuře. Prohlubuje porozumění evropským kulturním kořenům a chápání
mezikulturních souvislostí při respektování svébytnosti národních a regionálních kultur a
jejich přínosu ke kultuře světové. Ozřejmuje smysl záchrany a uchování světového kulturního
dědictví. Posiluje se emotivnost a prožitkovost v daném tématu a vícezdrojovost kulturního
poznání. Dramatická výchova, jako doplňkový obor vzdělávací oblasti, umožňuje žákům
vciťovat se, vyjasňovat, vyjadřovat a prezentovat své postoje, přijímat role a simulovat řešení
situací, v nichž se uplatňují širší souvislosti evropské a globální. Vzdělávací oblast Člověk a
zdraví orientuje žáky v kulturně odlišném životním stylu, prostředí a v méně obvyklých
situacích. V oboru tělesná výchova využívá průřezové téma zájmu žáků o sport k hlubšímu
pochopení souvislostí evropských kořenů a idejí olympismu, významu etického a čestného
chování v soutěžích.
Evropa a svět nás zajímá - integrace ve výuce
6. ročník
Literatura
9. ročník
Občanská výchova
Globální svět
Objevujeme Evropu a svět - pokrytí předmětem
Zeměpis
Objevujeme Evropu a svět - integrace ve výuce
8. ročník
Anglický jazyk
P3: Extension 1 (Rozšíření-rodinný život v ČR a VB); P3: Extension 2
(Rozšíření-Kanada)
9. ročník
Anglický jazyk
P3: Unit 5 – London (Londýn); P3: Extension 3 (Rozšíření-New York)
Občanská výchova
Mezinárodní vztahy
Jsme Evropané - pokrytí předmětem
Dějepis
Jsme Evropané - integrace ve výuce
7. ročník
Dějepis
IX. Český stát v 11. – 13. století
Občanská výchova
Stát a demokracie
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat
se s rozmanitostí různých kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak
budou moci žáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu, tradice a hodnoty.
Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění
odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a
respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí
jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu
seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou
skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a
spolupráci.
Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli
a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola
jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by
měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní
kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků příslušníků minorit. Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke
vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.
Multikulturní výchova svojí podstatou prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu
má zejména na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, ICT,
Umění a kultura, z oblasti Člověk a příroda se dotýká např. zeměpisu. Vazba na tyto oblasti je
dána především tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých
národů a etnických skupin.
Kulturní diference - pokrytí předmětem
Dějepis
Kulturní diference - integrace ve výuce
7. ročník
Občanská výchova
Kultura
8. ročník
Dějepis
I. Na prahu nového věku
Lidské vztahy - integrace ve výuce
6. ročník
Občanská výchova
Lidská práva
8. ročník
Občanská výchova
Prevence zneužívaní návykových látek
Etnický původ - pokrytí předmětem
Dějepis; Zeměpis
Etnický původ - integrace ve výuce
8. ročník
Dějepis
Multikulturalita - integrace ve výuce
6. ročník
Anglický jazyk
P1: Unit 6 - People (Lidé)
8. ročník
Anglický jazyk
P3: Unit 1 – Home and Away (Doma a mimo domov)
9. ročník
Obecné výklady o českém jazyce
Občanská výchova
Globální svět
Princip sociálního smíru a solidarity - integrace ve výuce
6. ročník
Občanská výchova
Lidská práva
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání vychází z komplexního
pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž je považováno vše - od nejbližšího
okolí po biosféru planety. Propojuje tak hlediska přírodovědná, sociální, technickoekonomická i estetická.
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka
a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji
společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince.
Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a
prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických,
vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i
prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti
různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně
a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a
hodnotovou orientaci žáků.
Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným
propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností
získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného
pohledu. Každá z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky
osobnosti i ve vlivu na stránku emocionální a volně aktivní. V oblasti Člověk a jeho svět
poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí
pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si základních
dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v každodenním životě. V
maximální míře využívá přímých kontaktů žáků s okolním prostředím a propojuje rozvíjení
myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince. V oblasti Člověk a
příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních přírodních zákonitostí,
dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po biosféru jako celek,
postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů ve vztahu k lidské společnosti, tj.
pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů surovin a energie i pro
mimoprodukční hodnoty (inspiraci, odpočinek). Klade základy systémového přístupu
zvýrazňujícího vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání a vztahy k okolí. V
oblasti Člověk a společnost téma odkrývá souvislosti mezi ekologickými, technickoekonomickými a sociálními jevy s důrazem na význam preventivní obezřetnosti v jednání a
další principy udržitelnosti rozvoje. V oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky
vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti s globálními jevy a
problémy současného světa vede k péči o základní podmínky života. V oblasti Informační a
komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně využívat výpočetní techniku
(internet) při zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí, rozlišovat závažnost
ekologických problémů a poznávat jejich propojenost. Komunikační technologie podněcují
zájem o způsoby řešení ekologických problémů možností navazovat kontakty v této oblasti a
vyměňovat si informace v rámci kraje, republiky i EU a světa. Oblast Umění a kultura
poskytuje Environmetální výchově mnoho příležitostí pro zamýšlení se nad vztahy člověka a
prostředí, k uvědomování si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace pro
vytváření kulturních a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit prostředí.
Propojení tématu s oblastí Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních
pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role
různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.
Ekosystémy - integrace ve výuce
7. ročník
Přírodopis
Ekosystém les
Základní podmínky života - integrace ve výuce
9. ročník
Chemie
Energie a chemická reakce
Přírodopis
Geologie-Pedologie; Geologie-podzemní voda
Lidské aktivity a problémy životního prostředí - integrace ve výuce
7. ročník
Přírodopis
Ochrana přírody
8. ročník
Fyzika
Jaderná energie
9. ročník
Chemie
Chemie a společnost
Přírodopis
Ekologie
Vztah člověka k prostředí - pokrytí předmětem
Zeměpis
Vztah člověka k prostředí - integrace ve výuce
7. ročník
Přírodopis
Ekosystém les
Výtvarná výchova
9. ročník
Přírodopis
Ekologie
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí základní poznatky a
dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují
velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců.
Uplatnění jednotlivce ve společnosti vyžaduje schopnosti umět zpracovat, vyhodnotit a využít
podněty, které přicházejí z okolního světa, což se stále více rovná schopnostem zpracovat,
vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií - zatím především z tisku, rozhlasu a
televize, ve stále větší míře však i z „nových“ médií, která se stávají součástí veřejné
komunikace (elektronické deníky a časopisy apod.). Média se stávají důležitým socializačním
faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na
kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají velmi nestejnorodý
charakter, vyznačují se velmi svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny
s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné
vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit,
manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická
argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak
osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií
(o jejich historii, struktuře a fungování), jednak získání dovedností podporujících
sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se
jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit
jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v
mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění
nejrůznějších potřeb - od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.
Mediální výchova má blízkou vazbu na oblast Člověk a společnost, zejména tím, že média,
jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat
paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i
celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického
odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho
informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události,
reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení s oblastí Jazyk a
jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby,
nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Přiblížení
základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci Informační a
komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako
zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení a to jak kritickou
analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co
nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah k oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické
„řeči“ znakových kódů, jež média využívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného
jazyka, ale i obrazu a zvuku. Umožňuje seznámení se základními pravidly „filmové“ a
„televizní“ řeči, a tím přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit i
filmové a televizní artefakty.
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - integrace ve výuce
6. ročník
Sloh
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
9. ročník
Sloh
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - pokrytí předmětem
Dějepis
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - integrace ve výuce
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
Dějepis
IV. Svět ve 2. polovině 19.st.
Stavba mediálních sdělení - integrace ve výuce
6. ročník
Sloh
7. ročník
Informatika
Prezentace v PowerPointu
8. ročník
Sloh
Vnímání autora mediálních sdělení - integrace ve výuce
6. ročník
Sloh
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
9. ročník
Sloh
Fungování a vliv médií ve společnosti - integrace ve výuce
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
Tvorba mediálního sdělení - integrace ve výuce
6. ročník
Sloh
7. ročník
Informatika
Prezentace v PowerPointu
Sloh
8. ročník
Sloh
9. ročník
Sloh
Práce v realizačním týmu - integrace ve výuce
6. ročník
Sloh
7. ročník
Sloh
8. ročník
Sloh
3. Učební plán
3.1. Celkový
2. stupeň
Vzdělávací oblast / vyučovací předměty
ŠVP
RVP
Informační a komunikační technologie
1
1
Informatika
1
Jazyk a jazyková komunikace
27 + 9,5 27
15 + 2,5 15
Anglický jazyk
12 + 1
Německý jazyk
6
12
Matematika a její aplikace
15 + 2,5 15
Matematika
15 + 2,5
Člověk a společnost
11 + 2+1 11
Dějepis
7+1
Občanská výchova
4 + 1+1
Člověk a příroda
21 + 6+1 21
Fyzika
6+2
Chemie
3+1
Přírodopis
6 + 1+1
Zeměpis
6+2
Umění a kultura
10
Hudební výchova
4
Výtvarná výchova
6
Člověk a zdraví
8
10
10
*
Tělesná výchova
8 (-2)
Člověk a svět práce
3+3
Pracovní činnosti
3+1
Psaní na PC
0+2
X
Volitelné předměty
1
X
Volitelný předmět 1
1
X
X
X
X
X
*
dotace vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví
3
3.2. Ročníkový
2. stupeň
Vzdělávací oblast / vyučovací předměty
6
7
8
9
Informační a komunikační technologie
Informatika
X
1
X
X
RVP
1
1
1
Jazyk a jazyková komunikace
27 + 9,5 27
4
Anglický jazyk
3+1 3
Německý jazyk
X
4+1 4
3 + 1,5 15 + 2,5 15
3
3
X
12 + 1
3
3
Matematika a její aplikace
Matematika
ŠVP
12
6
15 + 2,5 15
4
4+1 4
3 + 1,5 15 + 2,5
Člověk a společnost
11 + 2+1 11
Dějepis
2
2
Občanská výchova
1+1 1
2
1+1
7+1
1+1
1
4 + 1+1
Člověk a příroda
21 + 6+1 21
Fyzika
1+1 2
2
1+1
6+2
Chemie
X
X
2
1+1
3+1
Přírodopis
2
2
1+1
1+1
6 + 1+1
Zeměpis
2
1+1 2
1+1
6+2
Umění a kultura
10
Hudební výchova
1
1
1
1
4
Výtvarná výchova
2
2
1
1
6
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
2
2
2
2
Člověk a svět práce
10
8
10
8
(-2)*
3+3
3
Pracovní činnosti
1
1
1
0+1 3+1
Psaní na PC
X
X
0+1
0+1 0+2
Volitelné předměty
1
X
X
1
X
X
1
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
CELKEM ZÁKLADNÍ
25
26 26*+2
19
96*+2
98
CELKEM DISPONIBILNÍ
3
4
4
13
24
24
CELKEM V ROČNÍKU
28
30
32
32
*
dotace vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví
122 122
4. Učební osnovy
4.1. Informační a komunikační technologie
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout
základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní
techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě
pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Vzhledem k
narůstající potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou byla
vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást
základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti
nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení
profesní i zájmové činnosti.
Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných
informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení
kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít
mnohonásobně většího
počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní
učební texty a pomůcky.
Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informační a komunikační technologie umožňují
žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních
zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina
přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační
technologie a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
tím, že
vede žáka k:
 poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a
komunikačních technologií
 porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem,
zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
 schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické
myšlení
 porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a
tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
 využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti
učení a racionálnější organizaci práce
 tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své
práce
 pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i
sociálních jevů a procesů
 respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání software
 zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na
internetu či jiných médiích
 šetrné práci s výpočetní technikou
4.1.1. Informatika
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Informatiku chápeme jako mezivědní obor zabývající se především sběrem, klasifikací,
manipulací, ukládáním a rozšiřováním informací.
 chceme, aby žáci získali základní přehled o hardwaru a počítačových aplikacích a jejich
využití ve výuce jiných předmětů, při dalším vzdělávání a v praxi.
 seznámíme žáky s operačním systémem a naučíme je s ním pracovat.
 naučíme je pracovat textovém editoru, tabulkovém procesoru a v aplikacích sloužících k
prezentaci.
 s pomocí internetové sítě přiblížíme žákům komunikační programy, informační zdroje a
posílíme jejich schopnost se v nich orientovat. Zároveň budeme dbát na etičnost obsahu.
Informační technologie je dynamicky rozvíjející se obor, proto chceme žáky seznamovat s
aktuálními trendy a modernizacemi součástí počítačů a periferních zařízení.
 Budeme dbát na hygienu práce s počítačem.
Nechceme, aby počítač se stal nezbytným pro život člověka, ale aby jej člověk dokázal ve
svém životě smysluplně využít.
Časové vymezení vyučovacího předmětu.
Výuka informatiky je realizována 1 hodinou týdně v 7. ročníku.
Organizační vymezení vyučovacího předmětu.
Probíhá v učebnách informatiky, kde každý žák obsluhuje jednu pracovní stanici.
Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k rozvoji klíčových kompetencí.
Kompetence k učení.
 na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací
jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení
 zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků
 vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce
 umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty
 umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry.
Kompetence k řešení problémů
 vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické
problémy
 nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích
předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti
Kompetence komunikativní
 využíváme prostředí internetu pro komunikaci s okolním světem
Kompetence občanské
 zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života
 na různých webových stránkách demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí;
Kompetence pracovní
 žádnou prací žáky netrestáme
 vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup, zhodnocení vlastní práce a návrhy na zlepšení
ročník
7. ročník
1
dotace
povinnost
povinný
(skupina)
dotace skupiny
7. ROČNÍK - DOTACE: 1, POVINNÝ
SEZNÁMENÍ S POČÍTAČEM
výstupy
Učivo
Zásady při práci na počítači.
Základní stavba počítače.
Vysvětlí funkce procesoru, operační paměti Hardware. Jednotky velikosti paměti.
a pevného disku a jakým způsobem
Software. Operační systém. Aplikace.
ovlivňují výkon počítače.
Rozlišuje pojmy hardware a software.
Používá správně jednotky, kterými se
označuje výkon procesorů a kapacita
pamětí.
Vysvětlí pojem periferie a zařadit sem
nejběžnější zařízení.
Objasní pojem software a vyjmenuje
neužívanější programy.
OS WINDOWS
výstupy
Suverénně pracuje s myší, orientuje se na
klávesnici a uspořádává si okna pro svou
práci
Učivo
Práce s myší.
Orientace na klávesnici.
Pracovní plocha a objekty na pracovní ploše.
Tapeta.
Práce s okny.
Hlavní panel a nabídka Start.
PRÁCE SE SOUBORY A SLOŽKAMI
výstupy
Samostatně si uspořádává data.
Učivo
Adresář.
Práce se složkami a soubory. Přesouvání,
kopírování, mazání, přejmenování.
Koš.
Správce souborů Průzkumník.
TEXTOVÝ EDITOR WORD
výstupy
učivo
Vytvoření textového dokumentu.
Otevření a uložení.
Tisk.
Používá funkce pro změnu vlastnosti písma Formátování textu.
a odstavců.
Písmo, řez písma, velikost, styl, barva.
Označení textu a jeho částí. Práce s
Do dokumentu vloží jakýkoliv obrázek,
označeným textem.
upraví jeho vlastnosti a vhodně jej umístí
Tabulky. Panel nástrojů tabulky.
do textu.
Vytvoří vlastní dokument nebo upraví
existující a změny uloží.
Navrhne a vytvoří jednoduchou tabulku,
naplní ji údaji, upraví její vzhled podle
potřeb a umístí ji do textu.
Odstavec. Formátování odstavce.
Obrázek v textovém dokumentu. Panel
nástrojů obrázek.
Malování a kreslení ve Windows. Aplikace
Malování.
Panel nástrojů kreslení.
TABULKOVÝ PROCESOR EXCEL
výstupy
Orientuje se v Excelovském okně, sešitě
apod.
Vytvoří tabulku v Excelu, naplní ji daty a
upravit její vzhled.
učivo
Základní orientace a pojmy.
Buňka a její formát.
Využití v popisné statistice.
Grafy.
S daty pomocí vzorců provádí jednoduché
početní operace.
Na základě tabulky sestaví graf a upravit
jeho vzhled.
Graf i tabulku vloží do Wordu.
PREZENTACE V POWERPOINTU
výstupy
Navrhne a vytvoří jednoduchou prezentaci.
učivo
Seznámení s prostředím PP.
Tvorba jednotlivých listů. Formátování
obsahu.
Vytvoření vlastní prezentace.
pokrytí průřezových témat
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Stavba mediálních sdělení
Tvorba mediálního sdělení
INTERNET EXPLORER
výstupy
Vysvětlí pojem Internet a uvede jeho
význam.
Používá základní služby Dokáže
pojmenovat jeho využití.
Web využívá jako zdroj informací.
EMAILOVÁ POŠTA
učivo
Základní příkazy v IE.
Adresní řádek. Doména.
Pravidla vyhledávání na internetu.
Vyhledávače.
Oblíbené položky. Historie.
Zásady bezpečnosti na internetu. Počítačové
viry. Hacking a cracking.
Využití prostředí internetu k získávání
informací.
výstupy
El. poštu používá pro komunikaci i pro
odesílání a přijímání souborů (prací,
úkolů).
učivo
Server a poštovní klient.
E-mailová schránka a adresa.
Vytvoření a odeslání zprávy.
Příjem zprávy a její zpracování.
Práce s přílohou.
4.2. Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím
procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům
všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž
cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými
znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět
jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v oborech Český jazyk a
literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je
nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.
Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní
jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech
vzdělávání. Osvojení a užívání českého jazyka jako jazyka mateřského v jeho mluvené i
písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních i společenských skutečností a
duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tak předpoklady k úspěšnému
dorozumívání s lidmi tím, že učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí však také
porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt vlastní místo mezi
vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a esteticky
účinnému vnímání okolního světa i sebe sama.
V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení
(mluvená i psaná), číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě
přečteného i vnímaného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky,
prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve
škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí
posuzovat a hodnotit také formální stránku textů a jejich výstavbu.
V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné
podoby českého jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Jazyková výchova
vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného,
přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvíjení potřebných znalostí a dovedností se
uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat
různé jevy a jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění.
Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací,
ale i předmětem poznávání.
V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se
vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora i formulovat vlastní
názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně
získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a
produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou
pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.
Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické
výchovy, zařazené jako doplňující obor vzdělávací oblasti Umění a kultura.
Cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností
zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro
komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení
mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním
uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí a jejich odlišné
kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a
tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci školy na mezinárodních projektech.
Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího
jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2. Vzdělávání v Dalším
cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1.
Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v
jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura
žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.
tím, že vede žáka k:
 pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého
sjednocujícího činitele národního společenství
 pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání
 rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a k jeho chápání jako zdroje pro rozvoj
osobního i kulturního bohatství
 rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturních rozmanitostí
 vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání
informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů
 zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a k rozvíjení
pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
 samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a
literárními prameny i s texty různého zaměření
 získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako
prostředku prosazení sebe sama
 individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k
rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém
textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání
Společný evropský referenční rámec pro jazyky vymezuje kompetence komunikativní
(lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a všeobecné (předpokládající znalost
sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří) jako cílové
kompetence jazykové výuky.
Úroveň A2: Žák - rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem,
které se ho bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o
nakupování, místopisu a zaměstnání). Komunikuje prostřednictvím jednoduchých a běžných
úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných
skutečnostech. Popíše jednoduchým způsobem svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a
záležitosti týkající se jeho nejnaléhavějších potřeb.
Úroveň A1: Žák - rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž
cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a tyto výrazy a fráze používá. Představí sebe a ostatní
a klade jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o
lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky odpovídá. Jednoduchým
způsobem se domluví, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu pomoci.
4.2.1. Český jazyk a literatura
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
Vzdělávací oblast - Jazyk a jazyková komunikace
Obsah vzdělávací oblasti se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura.
Obor je rozdělen do 3 složek: Komunikační a slohová výchova
Jazyková výchova
Literární výchova
Obsah složek se vzájemně prolíná.
Cíle:
 ovládnutí jazykových prostředků češtiny;
 osvojení správné techniky čtení a psaní, její využívání ve škole i mimo školu;
 souvislé vyjadřování, správné a kultivované používání mateřského jazyka v běžných
situacích;
 získání dovedností, spojených s mnohostrannou komunikací člověka v moderní společnosti;
 poznávání bohatosti českého jazyka, jeho slovní zásoby;
 používání elementárních pravidel stylistiky v praxi;
 osvojování podstatných poznatků ze systému Čj a ovládnutí základů českého pravopisu;
 čtení s porozuměním, interpretování textů z literatury minulosti i současnosti, vytváření
základních čtenářských dovedností a návyků;
 získání elementárních literárněvědných poznatků, důležitých pro pochopení čteného textu,
pro jeho rozbor a hodnocení;
 seznámení s nejdůležitějšími literárními žánry a formami, odlišení hodnotné literatury od
konzumní;
 utváření čtenářského vkusu a trvalého zájmu o literaturu;
 chápání funkce divadla, filmu, televize a ostatních médií, orientace v jejich nabídce z
hlediska kvality a významu pro život.
Časové vymezení: 6. a 8. ročník - 4 hodiny
7. ročník - 5 hodin
9. ročník - 4,5 hodiny týdně
Organizační vymezení vyučovacího předmětu:
 upřednostňované formy realizace - vyučovací hodina
 místo realizace - kmenové třídy, studovna, učebna PC
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Kompetence k učení
 klademe důraz na pozitivní motivaci žáka
 používáme vhodné učební pomůcky (slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, tabule,
gramatických přehledů) a audiovizuální techniku
 předkládáme dostatek informačních zdrojů z učebnice a pracovních textů
 zařazujeme práci s jazykovými příručkami a slovníky
 věnujeme se dovednosti autokorekce chyb
 motivujeme žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáháme mu hledat další
řešení
 zadáváme úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností (např. získaných
z četby a samostudia) a z vlastního úsudku
 klademe důraz na analýzu přečtených textů a kritické posouzení jejich obsahu, porovnání
jevů, zjištění shod a odlišností, třídění podle hledisek, zobecnění
 zařazujeme řečnická cvičení a slohové práce na dané téma
 nabízíme žákům využívání informační a komunikační technologie pro komunikaci s
okolním světem
Kompetence sociální a personální
 uplatňujeme individuální přístup k výborným žákům, ale i k žákům s poruchami učení
 vnášíme přátelskou atmosféru do procesu výuky
 posilujeme sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj
 respektujeme věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka
 podporujeme u žáků projevování pozitivních postojů k uměleckým dílům, k ochraně
kulturního dědictví a ocenění našich tradic
 aktivně zapojujeme žáky do kulturního dění účastí na kulturních akcích, popř. účastí na
jejich organizování a účastí v soutěžích
 rozvíjíme u žáka smysl pro povinnosti vyžadováním přípravy na výuku shromažďováním
materiálů
 kontrolujeme samostatné práce žáka
Průřezová témata, která prolínají vyučovacím předmětem:
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
 Kreativita
 Komunikace
 Rozvoj schopností poznávání
Výchova k myšlení v evropských souvislostech (VMEGS)
 Evropa a svět nás zajímá
Mediální výchova (MV)
 Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
 Interpretace vztahů mediálních sdělení
 Tvorba mediálního sdělení
 Stavba mediálních sdělení
 Vnímání autora mediálních sdělení
 Práce v realizačním týmu
 Fungování a vliv médií ve společnosti
Multikulturní výchova (MKV)
 Multikulturalita
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
4
4+1
4
4,5
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
ÚVOD O ČJ
výstupy
učivo
ÚČJ: vymezí pojem jazyk, vysvětlí vznik
jazyka a jeho vývoj
Úvod o ČJ
 jazyk a jeho útvary (spisovný a nespisovný)
ÚČJ: rozpozná jazyk spisovný a
nespisovný
ÚČJ: definuje, co je nářečí a obecná
čeština, uvede, čím se liší od spisovného
jazyka
 nářečí a obecná čeština
 jazykověda a její složky
 jazykové příručky
ÚČJ: orientuje se v mapce nářečí
ÚČJ: vysvětlí, co je slovní zásoba, mluvnice
a jak se dělí
ÚČJ: samostatně a efektivně pracuje
s jazykovými příručkami
ÚČJ: spisovně vyslovuje česká a běžně
užívaná cizí slova
ÚČJ: samostatně získává informace z
různých zdrojů
Rozvoj schopností poznávání
Komunikace
ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA
výstupy
ZSJ: rozliší souhlásky a samohlásky, dbá
na spisovnou výslovnost
ZSJ: rozpozná znělé a neznělé souhlásky,
dovede vysvětlit spodobu znělosti
učivo
Zvuková stránka jazyka
 hláskosloví
 spisovná výslovnost
 slovní přízvuk
 zvuková stránka věty
ZSJ: uvede příklady se souhláskami
párovými lišícími se znělostí
ZSJ: u slov dokáže označit hlavní a vedlejší
přízvuk
ZSJ: rozpozná věty tázací zjišťovací a
doplňovací
Komunikace
STAVBA SLOVA
výstupy
učivo
STS: rozliší slovotvorný základ, předpony
a přípony
Stavba slova
 slovotvorný rozbor
 slova příbuzná
STS: označí kořen slova a uvede slova
příbuzná, odliší slova, která s nimi
příbuzná nejsou
STS: provede slovotvorný rozbor a rozbor
stavby slova
 stavba slova
 střídání hlásek při odvozování
 zdvojené souhlásky
STS: vyjmenuje, k jakým změnám dochází
při odvozování
PRAVOPIS
výstupy
PRA: odůvodňuje pravopis v těchto
skupinách a píše je pravopisně správně,
PRA: vyjmenuje slova určená k
zapamatování
učivo
Pravopis
 skupiny bě-bje, pě-, vě-vje-, mě-mně
 předpony s-/se-, z-/ze-, vz-/vze předložky s, z
 i-y v předponě, kořeni a koncovce slov
PRA: tvoří slova s předponami s-/se-, z-/ze,vz-/vze- a odůvodňuje pravopis
PRA: uvede, s kterými pády se pojí
předložky s a z
PRA: rozpozná, v jaké části slova se i -y
nachází a podle toho dokáže použít správné
pravidlo
PRA: rozliší významy slov lišící se i - y
(sípe - sype...)
PRA: odůvodní u podstatných jmen
koncovku příslušným vzorem
PRA: orientuje se v Pravidlech českého
pravopisu
TVAROSLOVÍ
výstupy
učivo
Tvarosloví
 druhy slov
 podstatná jména
TVA: uvede znaky, podle kterých
 druhy podstatných jmen
jednotlivé slovní druhy rozpozná
 přídavná jména
TVA: určí druhy slov v souvislém textu
 skloňování přídavných jmen tvrdých a
měkkých
TVA: vyhledá v textu PJ, určuje u nich
 skloňování přídavných jmen
pád, číslo, rod a vzor
přivlastňovacích
TVA: vysvětlí, co jsou PJ konkrétní a
 stupňování přídavných jmen
abstraktní a rozliší je podle významu
 zájmena
(např. psaní)
 číslovky
TVA: vyhledává PJ hromadná, pomnožná,  slovesa
TVA: vyjmenuje slovní druhy, rozdělí je
na ohebné a neohebné
látková a vysvětluje jejich zvláštnosti
TVA: rozliší a správně píše PJ obecná a
vlastní (názvy osob, zvířat, měst, řek, zemí,
hor, světadílů, svátků...)
TVA: odůvodňuje koncovky PJ pomocí
vzorů
TVA: vyhledává v textu přídavná jména,
určí jejich druh a mluvnické kategorie
TVA: vyhledává jmenné tvary a píše je
pravopisně správně
TVA: převede přídavná jména z čísla jed.
do množ. čísla
TVA: doplní tvary přídavných jmen do
textu a rozlišuje příd. jméno od podst.
jména (dědečkovi psi - půjdu k dědečkovi)
TVA: vysvětlí pojem stupňování, uvádí
přípony a koncovky jednotlivých stupňů,
tvoří 2. a 3. stupeň
TVA: vyjmenuje druhy zájmen a uvede
jejich charakteristické znaky
TVA: vyhledá v textu zájmena a zařadí je
ke správnému druhu
TVA: skloňuje a píše správně tvary zájmen
TVA: rozliší druhy číslovek, vyhledá je v
textu, rozpozná určité a neurčité
TVA: skloňuje číslovky, ovládá příklady,
kdy se píše tečka za řadovou číslovkou
TVA: čte letopočty různým způsobem,
vytvoří správný tvar jmen počítaných
předmětů
TVA: zvládne skloňování číslovek dva,
oba, tři, čtyři
TVA: uvede vzory, podle kterých se
některé číslovky skloňují
TVA: uvede charakteristické znaky sloves
TVA: vyjmenuje kategorie - osoba, číslo,
způsob, čas
TVA: vyhledá v textu slovesa a tyto
kategorie určí
TVA: tvoří různé tvary sloves, zdůvodňuje
psaní jejich koncovek
SKLADBA
výstupy
učivo
SKL: vyhledá ve větě podmět a přísudek,
uvádí charakteristické znaky základních
větných členů
Skladba
 základní větné členy
 shoda přísudku s podmětem
SKL: rozpozná větu s nevyjádřeným
podmětem, u vyjádřeného podmětu uvede,
jakým slovním druhem je vyjádřen
SKL: vyhledá věty s několikanásobným
podmětem
SKL: určí slovesný a jmenný přísudek
SKL: vysvětlí pravidlo shody přísudku s
podmětem (několikanásobným podmětem),
dokáže ho použít a zdůvodnit koncovky
SLOH
výstupy
SLOH: převede nepřímou řeč na přímou
V: vymezí pojem vypravování, vyhledá v
ukázkách charakteristické rysy a
prostředky k oživení děje
V: stupňuje napětí a používá přímou řeč
V: orientuje se v daném textu, využívá
výstižnějších slov
V: zpracuje osnovu zadaného textu,
samostatně napíše vypravování, text člení
do odstavců
PP: vyvodí charakteristické rysy popisu z
ukázek, vyjmenuje různé postupy při
popisu
PP: sestaví popis předmětu, osoby, děje,
pracovního postupu, text člení do odstavců,
dbá na návaznost a výběr pojmenování
PD: vysvětlí rozdíl mezi vypravováním a
popisem děje
PD: popíše děj podle obrázku, vysvětlí
cestu k různým objektům města
PPP: vyvodí z textu charakteristické rysy
popisu pracovního postupu, sestaví osnovu
učivo
Sloh
 vypravování
 přímá řeč
 popis předmětu
 popis osoby
 popis děje
 popis pracovního postupu
 výpisky
 výtah
 zpráva a tištěná média
VÝP: orientuje se v textu, vyhledá důležité
údaje, udělá výpisky z uceleného výkladu
VÝT: uvede rozdíl mezi výpisky a
výtahem, shromáždí odborné výrazy,
využívá encyklopedií či slovníků
VÝT: zpracuje výtah kratšího výkladu,
uvede pramen, odkud čerpal
SLOH: rozpozná v tištěném textu fakta od
názorů a hodnocení
SLOH: rozlišuje zábavní prvky ve sdělení
od informativních a společensky
významných
SLOH: průběžně rozvíjí souvislý ústní i
písemný projev a spolupracuje s ostatními
při řešení úkolů
SLOH: vytváří si představu o roli médií v
každodenním životě regionu
SLOH: rozliší informaci od hodnocení
SLOH: seznámí se s denním tiskem
Kreativita
Komunikace
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Vnímání autora mediálních sdělení
Práce v realizačním týmu
LITERATURA
výstupy
L: osvojí si základy literární teorie
L: rozlišuje základní literární druhy a
žánry
L: interpretuje vlastními slovy smysl díla
L: uvádí zvukové prostředky poezie, rým,
jeho druhy, verš
L: tvořivě pracuje, vytváří vlastní literární
texty
učivo
Literatura:
 vývoj literatury
 literatura a její dělení
 poezie, próza
 lyrika a epika, žánry
 mýty, báje
 biblické příběhy
 bajka
 pohádky, historie a znaky pohádek
 pověsti
L: čte s porozuměním, dokáže
reprodukovat text a najít hlavní myšlenku
L: uvede nejznámější autory knih pro děti
a mládež na základě vlastní zkušenosti
L: seznámí se s nejznámějšími ilustrátory
dětských knih







balada
melodram
refrén
parodie
metafora, personifikace
literatura starověku
ilustrátoři dětské literatury
L: vytváří vlastní výtvarný doprovod k
literárním ukázkám
L: přednáší vhodné literární texty
L: vyhledává informace v různých typech
katalogů, v knihovně, na internetu i v
dalších informačních zdrojích
L: vysvětlí vznik mýtů a bájí
L: porovnává mýty starověkých států
L: uvede příklad biblických příběhů
L. stručně charakterizuje bajku
L: uvede autory bajek
L: vyjmenuje charakteristické znaky
pohádky, její druhy
L: uvede jména spisovatelů a sběratelů
pohádek
L: vyvodí z textu charakteristické znaky
pověsti, porovná pověst s pohádkou a bájí,
najde pravdivé jádro
L: vyhledává různá ztvárnění téhož
námětu v literatuře i filmovém zpracování
L: vyvodí charakteristické znaky balady,
porovná jazykovou stránku ukázek
Kreativita
Evropa a svět nás zajímá
7. ROČNÍK - DOTACE: 4 + 1, POVINNÝ
TVAROSLOVÍ
výstupy
učivo
TVA: zopakuje si a upevní vědomosti
Tvarosloví
 podstatná jména
předcházejícího ročníku
TVA: odhalí odchylky některých tvarů
podstatných jmen od tvarů vzorů (oči oka...)
TVA: správně tvoří tvary obtížnějších
zájmen (jenž, týž, apod.)
TVA: upevňuje skloňování číslovky dva,
oba









přídavná jména
zájmena
číslovky
slovesa
příslovce
předložky
spojky
částice
citoslovce
TVA: časuje některé obtížnější slovesné
tvary, využívá k ověřování správnosti
Pravidel
TVA: vytváří slovesa v rodě činném a
trpném (i opisný tvar)
TVA: vhodně užije druhy příslovcí
v základní i stupňované podobě
TVA: vyvodí způsoby tvoření příslovcí
TVA: rozliší příslovečnou spřežku a
správně ji napíše
TVA: rozpozná typické příklady vlastních
a nevlastních předložek
TVA: rozlišuje spojky podřadící a
souřadící, osvojuje si interpunkci v souvětí
TVA: rozpozná částici a jiný slovní druh a
tvoří s nimi věty
TVA: rozpozná citoslovce, nahradí je
slovesem a naopak
PRAVOPIS
výstupy
PRA: samostatně pracuje s PČJ
PRA: vysvětlí pravidla psaní velkých
písmen
učivo
Pravopis
 psaní velkých písmen ve jménech vlastních
a v přídavných jménech
VÝZNAM SLOV
výstupy
VÝZ: definuje pojem slovo, rozliší věcný a
mluvnický význam
VÝZ: pozná sousloví, využívá některých
rčení
VÝZ: vysvětlí pojmy, uvede příklady,
učivo
Význam slov
 slovo a jeho význam
 slova jednoznačná a mnohoznačná
 synonyma
 antonyma
 homonyma
objasní metaforu, metonymii
 odborné názvy
VÝZ: vyhledá odborné názvy, rozliší je na
domácí a přejaté, užívá terminologických
sousloví
SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV
výstupy
SLZ: vyjmenuje způsoby obohacování
slovní zásoby
SLZ: obohacuje slovní zásobu
odvozováním
učivo
Slovní zásoba a tvoření slov
 slovní zásoba, způsoby jejího obohacování
 odvozování
 skládání
 zkracování
SLZ: obohacuje slovní zásobu skládáním,
tvoří složeniny
SLZ: uvádí příklady zkratek a
zkratkových slov, vysvětlí jejich význam
SKLADBA
výstupy
učivo
Skladba
SKL: pozná věty jednočlenné a dvojčlenné,
 věta jednoduchá a souvětí
vzájemně je nahrazuje
 věta jednočlenná a dvojčlenná
SKL: rozpozná větné ekvivalenty, jejich
 větné ekvivalenty
základ
 druhy vět a větných ekvivalentů podle
SKL: vyjmenuje druhy vět, uvede příklady funkce
SKL: vyjmenuje sponová slovesa a dokáže  přísudek
 vedlejší věta přísudková
si je v textu uvědomit
 podmět
SKL: rozliší přísudek slovesný, jmenný se  vedlejší věta podmětná
sponou a jmenný beze spony
 shoda přísudku s podmětem
SKL: poznává druhy přísudku, správně
 předmět
určuje složený tvar přísudku
 vedlejší věta předmětná
 příslovečné určení
SKL: využívá znalostí o rozvíjejících
větných členech ve stavbě vět s předmětem,  vedlejší věty příslovečné
 přívlastek
přívlastkem, příslovečným určením
 vedlejší věta přívlastková
SKL: pozná a vytvoří větu přísudkovou
 doplněk
SKL: vyjádří podmět různými slovními
 vedlejší věta doplňková
druhy, rozliší holý, rozvitý a
 větné členy několikanásobné
několikanásobný podmět, rozliší všeobecný
a nevyjádřený podmět
SKL: vytvoří větu podmětnou, nahradí
podmětovou část větou vedlejší
SKL: doplní koncovky v příčestí minulém,
zdůvodní pravopis
SKL: vyhledá v textu předměty
SKL: určuje věty předmětné, rozliší je od
podmětných, nahradí předmět větou
vedlejší
SKL: vyjmenuje a rozpozná v textu
příslovečná určení
SKL: rozliší druhy příslovečných vět,
příslovečné určení nahradí vedlejšími
větami
SKL: vymezí charakteristické znaky
přívlastku, rozliší přívlastek shodný a
neshodný, navzájem je nahrazuje
SKL: rozliší přívlastek několikanásobný a
postupně rozvíjející, rozpozná a píše
správně čárku
SKL: pozná přívlastek těsný a volný, užije
správně čárku
SKL: vyhledá v textu vedlejší větu
přívlastkovou, nahradí podstatná jména
vedlejší větou
SKL: určí charakteristické znaky doplňku,
rozliší doplněk od přísudku jmenného se
sponou
SKL: najde v textu větu doplňkovou a
vytvoří souvětí s touto větou
SKL: vyhledá v textu několikanásobné
větné členy a určí je, píše správně
interpunkci
SKL: rozlišuje větu jednoduchou od
souvětí
SLOH
výstupy
SLOH: upevní si a prohloubí vědomosti o
vypravování z 6. ročníku, dokáže využít
prostředky k oživení děje a stupňování
napětí
PUD: v textu při popisu obrazu vyhledá
ústřední motiv, promyslí stavbu popisu a
vypracuje osnovu
PUD: pracuje s textem, výstižně se
učivo
Sloh
 vyprávění
 popis uměleckých děl
 líčení
 popis pracovního postupu
 charakteristika
 životopis
 žádost
 pozvánka
vyjadřuje a vypracuje popis obrazu
L: vysvětlí pojem líčení, pracuje s textem,
sestaví osnovu a text rozčlení do odstavců
L: obohacuje si slovní zásobu, vypráví
dojmy z některého dne nebo ze zimní či
jarní přírody
PPP: zachytí všechny fáze pracovního
postupu
PPP: při popisu využívá slovníků
PPP: napíše popis pracovního postupu
CH: rozliší, co patří do charakteristiky
vnější a vnitřní, uvede základní znaky
CH: vysvětlí pojem nepřímé a přímé
charakteristiky, využívá rčení a
přirovnání, vysvětlí různá přísloví a
pořekadla
CH: charakterizuje své rodiče, sourozence,
kamarády, ...
ŽIV: z textu vyvodí všechny důležité části
životopisu, pracuje s textem, odstraní
neobratná vyjádření
ŽIV: napíše vlastní životopis
ŽÁD: vyhledá v textu podstatné části
žádosti, zdůvodní, proč se píše, dokáže
formulovat žádost ústně i písemně
POZ: vyhledá údaje, které pozvánka
obsahuje, dokáže napsat jednoduchou
pozvánku
SLOH: rozvíjí citlivost vůči stereotypům v
obsahu médií
SLOH: průběžně rozvíjí ústní i písemný
projev, obohacuje si slovní zásobu, využívá
získané znalosti a zkušenosti a vytváří si
komplexnější pohled na různé jevy
SLOH: rozvíjí schopnost analytického
přístupu k mediálním obsahům
SLOH:využívá médií jako zdroj informací
a naplnění volného času
Kreativita
Komunikace
 reklamní a propagační texty
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Fungování a vliv médií ve společnosti
LITERATURA
výstupy
L: rozliší literární druhy (lyrika, epiku,
drama) a literární žánry
L: rozliší druhy rýmů na příkladech
L: vyhledává metafory, personifikaci a
přirovnání
L: vysvětlí pojmy legenda, epos, byliny,
kronika, cestopis, píseň
L: porovná údaje o Kosmově a Dalimilově
kronice
L: uvědomuje si význam bible pro život
člověka v různých obdobích vývoje
společnosti, chápe bibli jako významnou
literární památku
L: popíše základní znaky renesance a
humanismu
L: vysvětlí počátky divadelnictví
L: vyjmenuje základní charakteristické
rysy divadelní hry
L: porovná tragédii, komedii, činohru
L: rozliší prolog a epilog
L: seznámí se s nejznámějšími díly W.
Shakespeara
L: čtením nahlas zdokonaluje výrazné
čtení, navštěvuje školní knihovnu, získává
informace z internetu, dokáže je vytisknout
a zkopírovat
L: prohloubí vědomosti učiva starověké
literatury
L: k daným uměleckým slohům přiřadí
představitele a jejich díla
učivo
Literatura
Literární teorie - lyrika, epika, drama, jejich
žánry
- personifikace, metafora, přirovnání, druhy
rýmů
Vývoj literatury
Počátky písemnictví - starověk, středověk
- bible
- legendy, písně
- epos, cestopis
- byliny
- kroniky
Literatura husitská - Jan Hus
Literatura v období renesance a humanismu
Cervantes
Poučení o divadle - W. Shakespeare
- vznik dramatu
- komedie, tragédie, činohra
- prolog, epilog
OBECNÉ VÝKLADY O ČESKÉM JAZYCE
výstupy
učivo
OČJ: rozliší slovanské jazyky na západní,
východní a jižní
 útvary českého jazyka a jazyková kultura
 čeština jako jeden ze slovanských jazyků
NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ
výstupy
učivo
NSZ: vysvětlí, jak se čeština obohacuje o
nová slova
Nauka o slovní zásobě
 slovní zásoba, tvoření slov
 slova přejatá, jejich pravopis
NSZ: ve slovníku vyhledá významy
různých slov, tvoří nová slova pomocí
předpon a přípon
NSZ: vyhledá v textu cizí slova, vysvětlí
jejich význam, určí, jak se liší od slov
domácích
NSZ: ve Slovníku spisovné češtiny zjistí
původ přejatých slov
NSZ: slova přejatá nahradí domácími
NSZ: vhodně používá výrazy domácí i
přejaté, všímá si odlišností ve výslovnosti a
v pravopise
TVAROSLOVÍ
výstupy
TVA: vyhledá obecná jména přejatá a
správně je skloňuje
TVA: správně skloňuje podstatné jméno
idea, dokáže podle něj tvořit tvary
podobných slov
TVA: uvádí příklady přejatých
podstatných jmen nesklonných
TVA: vyhledá v textu cizí vlastní jména,
vyvodí, podle jakých vzorů se budou
skloňovat
TVA: vysvětlí pojem slovesný vid, rozliší
slovesa dokonavá a nedokonavá
TVA: dokáže vytvořit vidové dvojice, tvoří
slovesné tvary v různých způsobech a v
učivo
Tvarosloví
 skloňování obecných jmen přejatých
 skloňování cizích vlastních jmen
 slovesný vid
 přehled slovesných vzorů
záporné podobě
TVA: vyjmenuje vzory každé slovesné
třídy, popíše postup, podle něhož zařadí
sloveso ke správnému vzoru
TVA: tvoří různé tvary sloves, rozliší tvary
knižní a hovorové
TVA: vytvoří tvary příčestí trpného,
nahradí infinitiv podstatným jménem
slovesným
TVA: vyjmenuje slovesa nepravidelná,
tvoří od nich různé tvary
SKLADBA
výstupy
učivo
Skladba
 věta jednočlenná a dvojčlenná
 základní větné členy
SKL: vytvoří věty se všemi druhy přísudku  rozvíjející větné členy
 několikanásobné větné členy, významový
SKL: vytvoří věty, kde bude podmět
poměr
vyjádřen různými slovními druhy
SKL: vymezí pojem několikanásobný větný  přístavek
 věta jednoduchá a souvětí
člen
 souvětí podřadné
SKL: vyjmenuje významové poměry mezi  druhy vedlejších vět
jednotlivými členy, uvede nejčastější
 souvětí souřadné
spojovací výrazy
 poměry mezi větami hlavními
SKL: uvede příklady k jednotlivým typům
významových poměrů, správně doplní
interpunkci
SKL: vyvodí z textu, jakými slovními
druhy jsou vyjádřeny větné ekvivalenty
SKL: vysvětlí pojem přístavek, uvede
příklad, napíše správně interpunkci
SKL: graficky znázorní stavbu věty
jednoduché, rozliší větu jednoduchou od
souvětí
SKL: rozliší vedlejší věty podmětné od
předmětných, předmětné od doplňkových,
...
SKL: vyhledá souřadně spojené vedlejší
věty stejného druhu a určí u nich
významový poměr
SKL: vyhledá v textu souvětí souřadná,
vyjmenuje významové poměry mezi větami
hlavními
SKL: doplní do textu správně interpunkci
a zdůvodňuje
SKL: znázorní graficky jednodušší i
složitější souvětí
SLOH
výstupy
učivo
Sloh
 charakteristika literárních postav
 subjektivně zabarvený popis
 výklad
 úvaha
CH: vybere si literární postavu a vypracuje
 reklama
její charakteristiku
SLOH: zopakuje si vědomosti ze 7.
ročníku, vyhledá jazykové prostředky
charakteristiky vnější a vnitřní, rozliší
charakteristiku přímou a nepřímou
SZP: zpracuje osnovu a vypracuje
subjektivně zabarvený popis s použitím
personifikace, přirovnání a metafory
VÝK: vysvětlí, co je výklad, uvede jeho
použití
VÝK: vyhledá v textu odborné názvy,
rozčlení je na jednoslovné a sousloví,
zpřesňuje formulace
VÝK: slova přejatá nahradí českými,
vypracuje výklad a uvede zdroj, z něhož
čerpal informace
Ú: porovná úvahu s výkladem, vyhledá
typické znaky pro úvahu
Ú: napíše jednoduchou úvahu na zadané
téma
ZS: vyjmenuje základní styly podle funkce
a uvede příklady
SLOH: průběžně rozvíjí písemný i ústní
projev, obohacuje si slovní zásobu, využívá
získané vědomosti a zkušenosti v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy na
budoucnost
SLOH: srovnává získané údaje z reklam s
praktickými zkušenostmi a teoretickými
znalostmi
SLOH: rozlišuje nebezpečné vlivy na
vlastní názor v medializovaném sdělení
SLOH: využívá médií jako zdroje
informací a naplnění volného času
SLOH: rozvíjí se a realizuje se při
skupinové práci
SLOH: rozeznává manipulativní chování v
oblasti komunikace
Kreativita
Komunikace
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Fungování a vliv médií ve společnosti
LITERATURA
výstupy
L: orientuje se v základních literárních
směrech 17. - 19. st.
L: má přehled o významných
představitelích české a světové literatury
daných období
L: přiřadí k literárním žánrům jejich
typické představitele
L: reprodukuje vhodné literární texty
L: formuluje názory na umělecká díla
L: vyhledává informace v knihovně i z
dalších informačních zdrojů
L: charakterizuje romantismus, časově ho
vymezí, uvede našeho nejvýznamnějšího
představitele
L: přečte si ukázky z Máje, vyhledá
jazykové prostředky
L: poslechne si výrazný přednes úryvků
básní z CD, rozebere ukázky
L: vysvětlí, co je epigram, najde pointu,
vyhledá jazykové prostředky v textu
L: porovná baladu se sociální baladou,
rozliší lyriku a epiku, verš, strofu, určí
druhy rýmu
učivo
Literatura:
 baroko - J. A. Komenský
 klasicismus - Moliere
 národní obrození - Dobrovský, Jungmann,
Čelakovský, Tyl, Erben
 český realismus - Borovský, Němcová,
Jirásek
 satira, epigram, povídka, historická próza
 romantismus - Mácha, Puškin, Hugo
 realismus - Čechov, Dickens, Twain
 česká literatura 2. pol. 19. stol. - májovci,
ruchovci, lumírovci
 A. Jirásek
 novela, epitaf, román, alegorie
L: přečte si ukázky českých i světových
autorů, na základě vlastní četby uvede
další autory a díla
L: mezi ukázkami rozpozná román,
povídku, bajku
L: seznámí se s ukázkami z děl Erbena,
Borovského ...
L: průběžně pracuje s literárním textem,
osvojuje si nové literární pojmy, vlastními
slovy interpretuje smysl díla, diskutuje o
četbě a divadelních představeních
L: formuluje své dojmy, navštěvuje školní
knihovnu a kulturní akce, zapojuje se do
tvůrčí činnosti
OBECNÉ VÝKLADY O ČESKÉM JAZYCE
výstupy
OČJ: vyjmenuje slovanské jazyky
východní, západní a jižní
OČJ: vyhledá shodné a odlišné prvky,
vyjmenuje i některé jazyky neslovanské
učivo
 jazyky slovanské, obecné výklady o
českém jazyce
 vývoj českého jazyka
 útvary českého jazyka
OČJ: vyhledá v ukázkách důkazy, jak se
vyvíjel český jazyk
OČJ: vysvětlí pojmy: archaismy,
historismy a neologismy a uvede příklady
OČJ: rozliší jazyk spisovný a nespisovný
OČJ: pozná podle znaků obecnou češtinu a
některá nářečí
Multikulturalita
ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA
výstupy
ZSJ: rozpozná souhlásky znělé a neznělé,
vysvětlí spodobu znělosti
ZSJ: dovede ve slovech podtrhnout hlavní
přízvuk
učivo
Zvuková stránka jazyka
 hláskosloví
 spisovná výslovnost
 zvuková stránka věty
 psaní a výslovnost slov přejatých
ZSJ: uvědomí si význam melodie a tempa v
mluveném projevu
ZSJ: vyhledá v textu slova cizího původu,
uvede odlišné znaky v pravopise a
výslovnosti
TVOŘENÍ SLOV
výstupy
učivo
TS: bezpečně rozpozná kořen slova,
předponu, příponu a koncovku
Tvoření slov
 stavba slova a tvoření slov
 pravopis utvořených slov
TS: vysvětlí pojmy slovotvorný základ a
základové slovo
TS: vytvoří slova příbuzná
TS: odliší zkratková slova a zkratky,
vytvoří slova složená
TS: tvoří slova přechylováním
TS: upevní si vědomosti v pravopisu z
předchozích ročníků
VÝZNAM SLOVA
výstupy
VÝZ: vysvětlí pojmy slova nadřazená,
podřazená a slova souřadná
VÝZ: rozpozná slova jednoznačná a
mnohoznačná
učivo
Význam slova
 slova jednoznačná a mnohoznačná
 synonyma, antonyma a homonyma
 odborné názvy
VÝZ: vyhledá v textu synonyma, antonyma
a homonyma a vysvětlí rozdíly mezi nimi
VÝZ: uvede příklad sousloví
VÝZ: rozliší metaforu a metonymii
VÝZ: vyhledá v textu odborné názvy,
rozliší jejich původ
TVAROSLOVÍ
výstupy
učivo
Tvarosloví
 slovní druhy
 jména a jejich druhy
TVA: určí u jmen mluvnické kategorie,
 skloňování obecných jmen přejatých
rozliší podstatná jména konkrétní,
 skloňování cizích vlastních jmen
abstraktní, hromadná, pomnožná a látková
 slovesa a jejich tvary
TVA: zopakuje si a upevní vědomosti z
nižších ročníků
TVA: rozliší druhy přídavných jmen a určí  přechodníky
 psaní velkých písmen ve vlastních jménech
mluvnické kategorie
a názvech
TVA: stupňuje správně přídavná jména
TVA: vyjmenuje druhy zájmen, vyhledá je
v textu a určí jejich druh a u některých i
mluvnické kategorie
TVA: rozliší druhy číslovek, u některých
určí mluvnické kategorie
TVA: skloňuje správně dva, oba a ostatní
číslovky, dokáže zapsat slovy i složitější
číslovky
TVA: skloňuje obecná jména přejatá, tvoří
správné tvary a ověřuje je v Pravidlech
TVA: skloňuje podle vzoru cizí jména
vlastní, rozliší jména slovanského původu
TVA: vyhledává v textu slovesa, určuje
jejich vzory, rozliší rod činný a trpný
TVA: určí u sloves vid, tvoří vidové
dvojice, určuje mluvnické kategorie a třídu
a vzor
TVA: píše správné koncovky u sloves v
minulém čase
TVA: rozpozná v textu přechodníky, rozliší
přechodník přítomný a minulý
TVA: píše správně malé a velké písmeno,
orientuje se v základních pravidlech
SKLADBA
výstupy
SKL: charakterizuje větu jednoduchou,
vysvětlí pojem souřadnosti a podřadnosti
členů
SKL: uvede příklady na shodu, řízenost a
přimykání
SKL: vyjmenuje druhy přísudku,
navzájem je nahrazuje, vyjmenuje slovesa
sponová, fázová a modální
SKL: rozliší druhy podmětu, vyhledá je v
textu, určí, kterým slovní druhem je
vyjádřen
SKL: objasní pravidlo shody přísudku s
učivo
Skladba
 věta jednoduchá
 větné členy holé, rozvité, souřadně spojené
 vztah přístavkový
 věta dvojčlenná a jednočlenná, větný
ekvivalent
 samostatný větný člen
 osamostatněný větný člen
 elipsa
 souvětí podřadné
 čárka v souvětí podřadném
 souvětí souřadné
 vsuvka
několikanásobným podmětem, doplní
správné koncovky
 hlavní zásady českého slovosledu
SKL: rozpozná větné členy holé, rozvité a
několikanásobné
SKL: vyjmenuje výrazy, které nejsou
větnými členy, a uvede příklady
SKL: graficky zobrazí stavbu věty
SKL: vyhledá ve větě přístavek, objasní
jeho podstatu a napíše správně interpunkci
SKL: prohloubí si učivo o větách
jednočlenných, větných ekvivalentech a
větách dvojčlenných, dokáže je navzájem
nahradit
SKL: odliší samostatný větný člen a
osamostatněný větný člen, uvede příklady
SKL: pozná ve větě elipsu (výpustku)
SKL: charakterizuje souvětí, rozliší větu
jednoduchou od souvětí, doplní
interpunkci
SKL: rozliší souvětí podřadné a souřadné,
určí druhy vedlejších vět
SKL: dokáže nahradit větný člen vedlejší
větou a naopak
SKL: znázorní graficky složité souvětí
podřadné
SKL: určí významový poměr u souvětí
souřadného, uvede nejčastější spojovací
výrazy
SKL: doplní interpunkci v souvětí
souřadném a graficky jej znázorní
SKL: vyhledá vsuvku v textu, rozliší ji od
vedlejší věty, píše správně čárky
SKL: rozliší východisko a jádro výpovědi,
opraví pořádek slov ve větách
SLOH
výstupy
SLOH: zopakuje si slohové útvary a
postupy, o kterých se dosud učil
V: zopakuje si všechny vlastnosti
vypravování a prostředky k oživení děje
učivo
Sloh
 vypravování
 popis a charakteristika
 tiskopisy
 úvaha
V: dbá na návaznost a soudržnost textu,
který upraví a odstraní formulační
neobratnosti
V: uvede literární žánry, které jsou
založeny na vypravování, vysvětlí pojem
paralelní děje ve vypravování v umělecké
oblasti
P: zopakuje si vědomosti nižších ročníků,
rozliší popis statický a dynamický, porovná
popis prostý, odborný a subjektivně
zabarvený
CH: uvede, jak členíme charakteristiku
PP: shrne a prohloubí znalosti o popisu
předmětu, odstraní neobratnosti vyjádření,
popíše pohled z okna
CH: upevní si znalosti o charakteristice,
vyhledá použité postupy a prostředky
PPP: upevní si znalosti o popisu
pracovního postupu, rozebere podle
ukázky
T: zúročí vědomosti a dovednosti z nižších
ročníků o tiskopisech, vyplní poukázku,
podací lístek a objednávku, uvede, kterou
činnost může vykonat pomocí mobilního
telefonu
Ú: prohloubí si vědomosti o úvaze z 8.
ročníku, vyhledá důležité myšlenky,
hodnotící prostředky, subjektivní postoje
autora
Ú: napíše úvahu na zadané téma
PROS: vymezí charakteristické znaky
proslovu a uvede, při jakých příležitostech
se pronáší
PROS: dbá na výslovnost, přízvuky,
tempo, melodii a vystupování při proslovu
PROS: vypracuje proslov k slavnostnímu
rozloučení se základní školou
D: vyjmenuje charakteristické znaky
diskuse, užije rozmanitých obratů při
zahájení diskuse
D: vybere si téma ke společné diskusi a
provede ji
PÚ: vyjmenuje publicistické útvary







proslov
diskuse
publicistické útvary
zpravodajské útvary
úvahové útvary
přechodné útvary
souhrnné poučení o slohu
ZOI: charakterizuje zprávu, oznámení,
inzerát a interview
ZOI: přinese inzerát, rozebere jej a napíše
vlastní inzerát
ÚK: přinese noviny a vyhledá v nich
úvodník a komentář, uvede jejich
charakteristické znaky
ÚK: pokusí se komentovat nějakou
aktuální událost třídy, školy, ...
JPSV: uvede, na čem závisí volba
jazykových prostředků, rozliší je,
vyjmenuje různé stylové vrstvy a uvede
jejich charakteristické znaky
RF: charakterizuje pojmy reportáž a
fejeton, pokusí se o vlastní tvorbu
SLOH: Závěr: odliší spisovný a nespisovný
projev, vhodně používá spisovné jazykové
prostředky, dorozumívá se kultivovaně,
výstižně a vhodně pro danou situaci,
dokáže reprodukovat text, vyhledat klíčová
slova a shrnout hlavní myšlenky
SLOH: rozliší subjektivní a objektivní
sdělení, odlišuje v textu fakta od názorů a
hodnocení, v mluveném projevu užívá
různé prostředky řeči
SLOH: dokáže se zapojit do diskuse, řídit
ji, respektuje pravidla dialogu, uspořádá
informace v textu s ohledem na jeho účel,
na základě svých dispozic a osobních
zájmů využívá poznatky k tvořivé práci s
textem
Kreativita
Komunikace
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
LITERATURA
výstupy
učivo
L: uvádí základní literární směry a jejich
Literární teorie:
 kompozice
významné představitele v české a světové
literatuře
L: rozebírá ukázky a formuluje názory na
umělecká díla
L: vyhledává informace v knihovně,
využívá dalších informačních zdrojů
L: prohloubí si vědomosti o divadle
L: charakterizuje Osvobozené divadlo
L: porovná různá ztvárnění téhož námětu
v literárním, dramatickém nebo filmovém
zpracování
L: rozpozná literaturu hodnotnou od
konzumní, svůj názor doloží na příkladech
L: charakterizuje divadla malých forem a
jejich představitele
L: pracuje s textem, hledá příklady
různých jazykových prostředků
L: přiřadí nejznámější díla k autorovi,
literární text k literárnímu žánru,
formuluje ústně i písemně své dojmy z
četby a vytváří si názor na umělecké dílo
L: rozpoznává základní rysy výrazného
individuálního stylu autora
L: formuluje ústně i písemně dojmy ze své
četby, návštěvy divadelního nebo filmového
představení a názory na umělecké dílo
L: rozlišuje základní literární druhy a
žánry, porovná je i jejich funkci, uvede
výrazné představitele
L: uceleně reprodukuje přečtený text,
jednoduše popisuje stavbu a jazyk
literárního díla a vlastními slovy
interpretuje smysl díla
 námět a téma
 literární hrdina
Literatura 1. poloviny 20. století:
 J. Hašek
 K. Čapek
 Osvobozené divadlo
 J. Wolker
 P. Bezruč
Literatura 2. poloviny 20. století:
 O. Pavel, B. Hrabal, J. Škvorecký ...
 J. Seifert...
 divadla malých forem (Semafor, Divadlo
Járy Cimrmana...)
Současná literatura:
 M. Viewegh
4.2.2. Anglický jazyk
Vyučovací předmět Anglický jazyk navazuje na 2. stupni svým vzdělávacím obsahem na
vyučovací předmět Anglický jazyk na1.stupni.
Výuka angličtiny v 6. - 9. ročníku shrnuje a prohlubuje vědomosti žáka ve všech oblastech
jazykového vzdělání – mluvení, čtení, poslechu i psaní. Rozvíjíme dostatečně srozumitelnou
výslovnost a schopnost rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a
větný přízvuk, intonaci, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby. Postupně klademe
větší důraz na čtení s porozuměním ústní a písemné vyjadřování, více pracujeme také s
autentickými materiály, tištěnými i zvukovými. Rozvíjíme dostačující slovní zásobu k ústní i
písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním
situacím; pracujeme se slovníkem. V mluvnici rozvíjíme používání gramatických jevů
k realizaci komunikačního záměru žáka (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují
smysl sdělení a porozumění). V učivu jsou zahrnuty tematické okruhy - domov, rodina,
bydlení, škola, volný čas, kultura, sport, péče o zdraví, pocity a nálady, stravovací návyky,
počasí, příroda a město, nákupy a móda, společnost a její problémy, volba povolání, moderní
technologie a média, cestování. Ve stále větším rozsahu seznamujeme žáky s reáliemi
anglicky mluvících zemí a podrobněji se věnujeme i příslušným sociokulturním zvyklostem a
odlišnostem.
Ve výuce angličtiny na 2. stupni uplatňujeme jednak metody a formy práce z 1. stupně,
zároveň však zavádíme náročnější formy, které vyžadují tvořivost, samostatnost a uvědomělý
přístup k osvojování učiva. Pozornost přitom věnujeme také získávání a osvojování různých
účinných studijních dovedností a návyků.
Kromě klasických učebnic a pracovních sešitů (používáme osvědčený Project), využíváme
také moderních prostředků výuky – výukové programy na PC, výuka angličtiny online na
internetu, možnost zapůjčení knih ze školní anglické knihovny a možnost odebírat anglické
časopisy. Pořádáme olympiády a zahraniční zájezdy.
Cíle předmětu:
 dosažení úrovně A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
 postupně rozvíjet schopnost chápat a správně interpretovat slyšené i čtené cizojazyčné texty
a přiměřeně na ně reagovat (najít základní informace, odpovědět na otázky, obměňovat věty,
logicky odhadnout neznámé výrazy, při četbě používat překladový a výkladový slovník,
mluvnické příručky)
 schopnost vést rozhovor i souvisle hovořit v rámci běžných situací každodenního života,
vyjádřit svůj názor, zážitky, přání
 schopnost písemně zformulovat nejběžnější typy sdělení s respektováním základních
pravopisných pravidel (osobní dopis, pohlednice, blahopřání, vyplnit formulář s osobními
daty)
 osvojit si učební postupy potřebné k efektivnímu studiu cizích jazyků
Časové vymezení vyučovacího předmětu:
Vyučovací předmět má časovou dotaci tři hodiny týdně v 7. - 9. ročníku a 4 hodiny v 6.
ročníku
Výuka probíhá ve skupinách po 14-20 žácích dle možností buď v jazykové učebně, v učebně
PC nebo v kmenových třídách.
Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných
kompetencí.
 žáci vybírají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení
 žáci podporují získané poznatky do širších celků
 žáci poznávají smysl a cíl učení
Postup: - vedení žáků k ověřování výsledků
- zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
 žáci jsou schopni pochopit problém
 žáci umí vyhledat vhodné informace
Postup: - kladení vhodných otázek
- umožnění volného přístupu k informačním zdrojům
 žáci komunikují na odpovídající úrovni
 žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat
Postup: - vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu
- vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky
- vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích.
 žáci spolupracují ve skupině
 žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu
 žáci jsou schopni sebekontroly
Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- podněcování žáků k argumentaci
 žáci respektují názory ostatních
 žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace
Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- vedení žáků k diskusi
- vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si
 žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci
Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení
- zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků
 Poznávání lidí, Komunikace
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)
 Objevujeme Evropu a svět
 Multikulturalita
Klíčové kompetence





















Prezentuje svou práci
Naplánuje způsob zhodnocení svého učení
Diskutuje o výsledcích svého učení
Samostatně řeší problémy
Volí vhodné způsoby řešení
Osvědčené postupy aplikuje do nových situací
Vyhledává a třídí informace v různých zdrojích
Propojuje a efektivně využívá informace v procesu učení
Má pozitivní vztah k učení
Umí posoudit vlastní pokrok
Umí určit překážky
Kriticky zhodnotí výsledky svého učení
Činí uvážlivá rozhodnutí
Je schopen je obhájit
Uvědomuje si odpovědnost za svá rozhodnutí
Tvoří a odpovídá na otázky k textu
Hledá klíčová slova
Umí jednoduše reprodukovat text
Nová konkrétní kompetence
Umí vzájemně propojit poznatky z jednotlivých vyučovacích předmětů
Umí využít poznatků získaných např. z médií
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
6. ročník
4
7. ročník
3
8. ročník
3
9. ročník
3
povinný
povinný
povinný
povinný
P1: UNIT 5 - PLACES (MÍSTA)
výstupy
U5: hovoří o tom, co kdo může nebo umí
dělat, zeptá se a odpoví na dotazy o
schopnostech
U5: popíše dům nebo byt, jednotlivé
místnosti, jejich umístění a vybavení
U5: popíše město, určí polohu vybraných
míst a budov ve městě
U5: rozlišuje užití vazby "there is/there
učivo
Places (Místa)
A Rebecca´s Project (Projekt Rebeky)
B Our house (Náš dům)
C Our town (Naše město)
D The Sherwood Forest Game (Desková hra)
Grammar:
 Can
 There is/are...
 Prepositions of place
are", tvoří otázku, používá předložky
místa
U5: podá instrukce s použitím slovesa
"must", vyjádří návrh s použitím vazby
"let's"
 Must
 Let´s...
Vocabulary:
 The house - rooms and furniture
 Places and buildings in a town
U5: objedná si jídlo v rychlém občerstvení
U5: zpívá a doplní chybějící slova do textu
písně
P1: UNIT 6 - PEOPLE (LIDÉ)
výstupy
učivo
Unit 6 - People (Lidé)
A Frank´s family (Frankova rodina)
B Family life (Rodinný život)
U6: popíše aktuální činnosti jednotlivých
C People or machines? (Lidé nebo stroje?)
lidí pomocí přítomného času průběhového D Mickey´s talking T-shirt (Mickeyho
mluvící tričko)
U6: objasní rozdíl v použití přítomného
Grammar:
času prostého a průběhového
 Describing people
U6: hovoří o zvycích, obvyklých činnostech  Present continuous
a o tom, co kdo právě dělá
 Present simple v present continuous
U6: přečte, předvede a obmění rozhovor v Vocabulary:
obchodě při nakupování oblečení
 Physical descriptions
 Adjectives
 Housework
 Clothes
U6: popíše fyzický vzhled osoby, popíše
rodinu
Multikulturalita
P2: INTRODUCTION (ÚVOD)
výstupy
učivo
Introduction (Úvod)
A Hello (Ahoj)
B Giving personal information (Podávání
I: popíše, jak kdo vypadá, co má na sobě
osobních informací)
C In the classroom (Ve třídě)
I: zeptá se a podá základní osobní
Grammar:
informace (bydliště, věk, adresa)
 Present tenses and question forms
I: pojmenuje věci ve třídě, udá jejich
 Articles: a/an; the
polohu, zeptá se a odpoví na otázku, kdo co
 Prepositions
ve třídě právě dělá
 There’s/are
I: vyplní základní údaje o sobě ve
Vocabulary:
formuláři
 Friends and family
I: představí sám sebe i kamaráda, řekne
odkud, kdo pochází







Personal details
Physical descriptions
Colours
Clothes
Sports
Numbers
Classroom objects
Poznávání lidí
P2: UNIT 1 - MY LIFE (MŮJ ŽIVOT)
výstupy
učivo
Unit 1 – My life (Můj život)
A My photograph album (Mé foto album)
B Birthdays (Narozeniny)
U1: obměňuje a sestavuje dialogy
C A year in my life (Rok mého života)
používané při nakupování v obchodě
D Mickey, Millie and Mut
Grammar:
U1: používá správné tvary řadových
 Present sipmle
číslovek, správně píše a čte datum
 Present continuous
U1: čte a hovoří o činnostech a událostech
 Ordinal numbers
pravidelně se opakujících, správně používá
 Dates
přítomný čas prostý
Vocabulary:
U1: hovoří o tom, co dělá rád či nerad
 Family
 Activities
U1: reaguje ústně na informace
 Prices
v jednoduchých poslechových textech,
 Shopping
jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně
 Months
U1: tvoří otázky v přítomném čase prostém
 The weather
a používá je v rozhovorech
 Habits and hobbies
U1: seznámí se s tradiční písní, kterou
Britové zpívají na Nový rok
U1: s použitím přítomného času
průběhového popíše, co kdo právě dělá
Poznávání lidí
P2: UNIT 2 - ANIMALS (ZVÍŘATA)
výstupy
U2: popíše zvířata a lidi, používá vhodná
přídavná jména, správně zařazuje do vět
U2: rozumí jednotlivým informacím v
textu s obrázky
učivo
Unit 2 – Animals (Zvířata)
A We are animals, too (My jsme také zvířata)
B Pets (Domácí mazlíčci)
C Mickey and Millie at the zoo
D The bat (Netopýr)
Grammar:
U2: mluví o domácích zvířátkách
(mazlíčcích) a činnostech spojených s péčí o  Adjectives
 Object pronouns
ně
 This/that/these/ those
U2: napíše krátký, jednoduchý, gramaticky  Some/any
správný text o domácím zvířátku
Vocabulary:
U2: použije správný tvar slovesa "mít",
 Animals
když mluví o věcech, které má nebo nemá  Parts of the body
 Physical descriptions
U2: popíše obrázek
 Pets
U2: rozumí faktografickému textu,
zformuluje otázky k textu a odpoví na ně
U2: popíše zvíře, jeho denní a noční
činnosti
U2: reaguje na příkazy v textu písně a
zazpívá ji
U2: plynule přečte přiměřeně dlouhý text
U2: vytvoří a prezentuje projekt o
zvířatech
U2: rozumí krátkým a jednoduchým
textům, vyhledá v nich požadované
informace
U2: napíše jednoduché texty týkající se
jeho samotného, rodiny, školy, volného
času a dalších osvojovaných témat
P2: UNIT 3 -DOCTOR, DOCTOR (DOKTOR, DOKTOR)
výstupy
U3: hovoří o věcech, které se staly v
určitém čase v minulosti (používá správné
tvary sloves v minulém čase)
U3: zeptá se ostatních, co v poslední době
dělali, odpoví na dotazy ostatních
U3: formuluje ústně věty, vztahující se ke
zdraví, nemocem, návštěvě lékaře, užívání
léků
U3: napíše omluvenku
U3: převypráví příběh v minulém čase
U3: na základě poslechu textu opraví
chybná tvrzení o minulosti
učivo
Unit 3 – Doctor, doctor
A I was ill last week (Minulý týden jsem byl
nemocný)
B Liam’s week (Liamův týden)
C Mickey’s dream (Mikyho sen)
D The good old days? (Staré dobré časy?)
Grammar:
 Past simple
Vocabulary:
 Health
 Doctors and dentists
U3: srovná život v minulosti s životem v
přítomnosti
U3: reaguje na jednoduché písemné sdělení
P2: UNIT 4- FOOD (JÍDLO)
výstupy
učivo
Unit 4 – Food (Jídlo)
A At the restaurant (V restauraci)
B Stone soup (Kamenná polévka)
U4: pohovoří o svém jídelníčku
C Mut goes shopping (Mut jde nakupovat)
D Sam’s potatoe cakes (Samovy bramborové
U4: rozumí jednoduchým informacím v
koláčky)
textu
Grammar:
U4: vyjádří množství, správně používá
 Going to
"some/any", členy, rozlišuje počitatelná a
 Quantity
nepočitatelná podstatná jména
 Articles
U4: zeptá se a odpoví na otázky typu: které  Countable and uncountable nouns
potraviny je třeba koupit
Vocabulary:
 Food and drink
U4: zapíše si kuchařský recept
 At a restaurant
U4: seznámí se s kuchyní a stravovacími
 A recipe
návyky v Británii, srovná je s návyky v ČR
U4: čte jídelní lístek, řekne, co si dá (vazba
"going to"), objedná jídlo
U4: vytvoří a prezentuje projekt o jídle a
stravování
P2: UNIT 5 -DO YOU KNOW? (VÍŠ TO?)
výstupy
učivo
Unit 5 – Do you know? (Víš to?)
U5: seznámí se s geografií Spojeného
A My country (Má země)
království Velké Británie a Severního Irska
B Record breakers (Lámání rekordů)
a s geografií USA
C The best-dressed brother (Nejlépe oblečený
U5: popíše a srovná jednotlivé oblasti
bratr)
Velké Británie
D Valentine’s Day (Den Svatého Valentýna)
U5: porovná předměty, oblečení v obchodě, Grammar:
 Comparatives
vyjádří skutečnosti přídavnými jmény v
 Superlatives
superlativu (správně stupňuje přídavná
 As...as
jména)
Vocabulary:
U5: napíše přání k svátku Svatého
 Geography – the British Isles
Valentýna
 Adjectives
U5: tvoří srovnávací fráze
 Record breakers
(připodobňování)
 Countries and continents
U5: v jednoduchých textech vyhledá známé  Clothes
 Valentine’s Day
výrazy, fráze a odpovědi na otázky
 Common similes
P2: UNIT 6 - ENTERTAINMENT (ZÁBAVA, VOLNÝ ČAS)
výstupy
učivo
Unit 6 – Entertainment (Zábava. volný čas)
U6: seznámí se s nejoblíbenějšími formami
A Films and things (Filmy a podobná zábava)
zábavy v Británii
B At the movies (V kině)
U6: používá vhodná frekvenční příslovce,
C A day in a life (Den v životě)
přídavná jména a příslovce tvořená z
D The lost penguin (Ztracený tučňák)
přídavných jmen
Grammar:
 Have to
U6: uceleně reprodukuje přečtený text a
 Adverbs of frequency
vlastními slovy interpretuje smysl textu
 Adverbs with –ly
U6: vyhledá požadované informace
 Making suggestions
v jednoduchých každodenních
Vocabulary:
autentických materiálech
 Entertainment
U6: vyjádří pomocí slovesa "have to", co
 Leisure activities
lidé v jednotlivých pracovních pozicích
 Adverbs
musí a nemusí dělat
U6: různými způsoby navrhne činnost
U6: správně přečte text básně
P3: INTRODUCTION (ÚVOD)
výstupy
I: několika větami představí sám sebe
I: mluví o své rodině, kamarádech, škole,
volném čase a dalších osvojovaných
tématech
I: aktivně používá slovník
I: upevní si gramatické učivo
předcházejícího ročníku
učivo
Introduction (Úvod)
Meet the Kids (Setkání s dětmi)
Get to know Project 3 (Poznej Project 3)
Study skills (Studijní dovednosti)
Song (Píseň)
Vocabulary:
Personal information
P3: UNIT 1 – HOME AND AWAY (DOMA A MIMO DOMOV)
výstupy
U1: letmo přečte text v minulém časevyhledá odpovědi na otázky
U1: odůvodní pravidla pravopisu
pravidelných sloves v minulém čase "-ed"
U1: rozliší užívání sloves"was/were"
U1: vyhledává tvary minulého času
prostého u nepravidelných sloves a
učivo
Unit 1 – Home and Away (Doma a mimo
domov)
A Moving (Stěhování)
B Kelly’s first day (Kellyin první den)
C How was your weekend? (Jaký byl tvůj
víkend?)
D Kelly’s family (Kellyina rodina)
Grammar:
 Past simple (ago)
Vocabulary:
U1: tvoří oznamovací věty v minulém čase;  Life events
 What was it like?
otázku a zápor pomocí "did"
 Word building: families
U1: hovoří v prostém minulém čase o
 Everyday expressions
dějích a stavech v minulosti; používá "ago"
postupně si je osvojuje
U1: používá slovní zásobu a hovoří na téma
"My family"
U1: shromáždí údaje a vypracuje projekt
na téma "Family tree"
U1: poslechem získá požadované informace
ke splnění zadaných úkolů
U1: stručně reprodukuje obsah přiměřeně
obtížného textu, promluvy i konverzace
Poznávání lidí
Multikulturalita
P3: UNIT 2 – HAVING FUN! (VOLNOČASOVÉ AKTIVITY)
výstupy
učivo
Unit 2 – Having fun!
A What’s your sport? (Jaký je tvůj sport?)
B Kelly feels homesick (Kelly teskní po
U2: odpovídá na otázky o svém vztahu ke
domově)
sportu
C Sweet Sue and Smart Alec (komiks)
D Are you a couch potatoe? (Jsi televizní
U2: hovoří o volnočasových aktivitách:
povaleč?)
"like+-ing"
Grammar:
U2: vyjmenuje pravidla pravopisu
 Present simple
přítomného příčestí "-ing"
 Present continuous
U2: podle významu věty rozliší přítomný
 like + -ing
čas průběhový a přítomný čas prostý
 going to
Vocabulary:
U2: aktivně používá věty s vazbou "going
 Free time activities
to"
 have
U2: poslechem získá požadované informace  School subjects and technology
ke splnění zadaných úkolů
U2: vyžádá jednoduchou informaci
U2: letmo přečte text - vyhledá odpovědi
na otázky
U2: vypráví jednoduchý příběh či událost,
popíše osoby, místa a věci ze svého
každodenního života
P3: EXTENSION 1 (ROZŠÍŘENÍ-RODINNÝ ŽIVOT V ČR A VB)
výstupy
E1: čte článek o rodinném životě v Británii
a srovná s životem v České republice
učivo
Families (Rodiny)
Objevujeme Evropu a svět
P3: UNIT 3 – TOMORROW’S WORLD (ZÍTŘEJŠÍ SVĚT)
výstupy
učivo
Unit 3 – Tomorrow’s World (Zítřejší svět)
A Drive into the future (Řízení v
budoucnosti)
U3: vyjádří budoucnost pomocí "will",
B Justin’s party (Justinův večírek)
nabídne pomoc
C Detective of the year (Detektiv roku)
D Your future (Tvá budoucnost)
U3: tvoří otázky, kladné a záporné věty v
Grammar:
budoucím čase
 Future with will
U3: konkretizuje své přání a návrhy
 will for offers and decisions
("want, would like"), vyjádří domněnku
Vocabulary:
("think, don´t think, hope")
 Transport
U3: uceleně reprodukuje obsah jednoduché  Places
a zřetelně vyslovované promluvy či
konverzace, která se týká osvojovaných
témat
U3: letmo přečte text - vyhledá odpovědi
na otázky
Komunikace
P3: UNIT 4 – WHAT WAS HAPPENING? (CO SE STALO?-ŽIVELNÉ POHROMY)
výstupy
U4: vyhledá odpovědi na otázky ve čteném
textu
U4: seznámí se s pravidly minulého času
průběhového
U4: srovná minulý čas průběhový a prostý
U4: správně používá časové předložky "at,
on, in"
P3: EXTENSION 2 (ROZŠÍŘENÍ-KANADA)
učivo
Unit 4 – What was happening?
A Times and places (Časy a místa)
B Virtual Soap (Virtuální seriál)
C Twister! (Tornádo)
D Who killed John Ross? (Kdo zabil Johna
Rosse?)
Grammar:
 Past continuous
Vocabulary:
 Time expressions
 Words that go together
 Houses
výstupy
učivo
E2: četbou článku se seznámí se
základními fakty o Kanadě
Canada
P3: UNIT 5 – LONDON (LONDÝN)
výstupy
učivo
Unit 5 – London
U5: seznámí se s textem o jednotlivých
A Sightseeing (Prohlídka pamětihodností)
objektech v Londýně, vybere si část textu k
B Sam who? (Same, kdo?)
převyprávění
C Asking the way (Zeptat se na cestu)
U5: vyslovuje vlastní jména turisticky
D London’s burning! (Velký požár v
atraktivních míst a významných institucí a Londýně)
vyhledá je na mapě
Grammar:
 Articles
U5: používá členy ("a/an, the")
 Present continuous for future arrangements
U5: zeptá se a popíše cestu
 Giving directions
U5: čte a převypráví článek o Velkém
Vocabulary:
požáru v Londýně
 Directions and locations
U5: ústně formuluje užití přítomného času  Adjectives and comparatives
průběhového pro vyjádření budoucnosti
U5: vytvoří a prezentuje projekt na téma
"My town"
P3: UNIT 6 - THE BIG SCREEN (VELKÁ OBRAZOVKA)
výstupy
U6: opakuje tvary nepravidelných sloves a
pravidla pravopisu koncovky "-ed"
U6: seznámí se s používáním
předpřítomného času
U6: poslechem textu si upevní slovní
zásobu, odpovídá na otázky
U6: rozlišuje formální a neformální
promluvu či rozhovor
učivo
Unit 6 - The Big Screen (Velká obrazovka)
A Andy the Android (Andy android)
B What´s the matter with Phil? (Co se stalo s
Philem?)
C Let´s watch a video (Podívejme se na
video!)
D Lights, camera, action! (Světla, kamera,
akce!)
Grammar:
 Present perfect
U6: zeptá se na základní informace a
adekvátně reaguje v běžných formálních i
neformálních situacích
Vocabulary:
 Past participles
 Types of film
P3: EXTENSION 3 (ROZŠÍŘENÍ-NEW YORK)
výstupy
E3: četbou článku se seznámí se
základními fakty o New Yorku
učivo
New York
P3: UNIT 7 - PROBLEMS (PROBLÉMY-ŠKOLNÍ PRAVIDLA)
výstupy
U7: hovoří o školních pravidlech
U7: hovoří o významu značek
U7: rozlišuje použití sloves "must, have to,
can, should"
U7: uděluje rady kamarádům
U7: pracuje s textem, vlastními slovy
příběh převypráví
učivo
Unit 7 - Problems (Problémy)
A School rules (Školní pravidla)
B Kelly´s problem ( Kellyin problém)
C Problem page (Stránka o problémech)
D Ashley´s camera (Ashleyho foťák)
Grammar:
 must
 have to
 can
 should
Vocabulary:
 School
 Problems
 Phrasal verbs
Poznávání lidí
Komunikace
P3: UNIT 8 - I DON´T BELIEVE IT! (NEVĚŘÍM TOMU!-NEHODY)
výstupy
U8: čte a vyhledá v krátkému textu
informace
U8: napíše a přečte velké číslovky
U8: formuluje ústně příčiny nehod
U8: projevuje ústně souhlas s tím, že něco
učivo
Unit 8 - I Don´t Believe It
A What have you done? (Co jsi udělal?)
B Kelly´s news (Kellyiny zprávy)
C A happy ending? (Šťastné zakončení)
D Sweet dreams (Sladké sny)
Grammar:
udělá
U8: charakterizuje užití příslovce
"ever/never" s předpřítomným časem
U8: orientuje se v delším textu
 Present perfect: ever/never
 Large numbers
Vocabulary:
 Feet
 Words that go together
 Something, etc.
P3: EXTENSION 4 (ROZŠÍŘENÍ-SLAVNÍ BRITOVÉ)
výstupy
E4: četbou článku se seznámí s
významnými Brity
učivo
Famous Britons
4.2.3 Další cizí jazyk
Výuka německého jazyka v 8. a 9. ročníku shrnuje a prohlubuje vědomosti žáka ve všech
oblastech jazykového vzdělání - mluvení, čtení, poslechu i psaní. Rozvíjíme dostatečně
srozumitelnou výslovnost a schopnost rozlišovat sluchem prvky fonologického systému
jazyka, slovní a větný přízvuk, intonaci, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby.
Klademe důraz na čtení s porozuměním ústní i písemné vyjadřování. Rozvíjíme slovní zásobu
vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím. Pracujeme se
slovníkem, autentickými materiály, tištěnými i zvukovými. V mluvnici rozvíjíme základní
gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl
sdělení a porozumění). V učivu jsou zahrnuty tematické okruhy - domov, rodina, škola, volný
čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky,
kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí,
reálie zemí příslušných jazykových oblastí.
Ve výuce němčiny využíváme jednak klasické učebnice a pracovní sešity, ale i výukové
programy na PC, hry, zpěv či příležitostné akce a výjezdy do zahraničí.
Cíle předmětu:
 dosažení úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
 rozvíjet schopnost chápat a správně interpretovat slyšené i čtené cizojazyčné texty a
reagovat na ně
 schopnost vést rozhovor v rámci běžných situací každodenního života, vyjádřit přání,
zážitky, svůj názor
 schopnost písemně zformulovat krátké sdělení s respektováním základních
pravopisných pravidel
 osvojit si učební postupy potřebné k efektivnímu učení
Vyučovací předmět má časovou dotaci tři hodiny týdně v 8. a 9. ročníku.
Výuka probíhá v jazykové učebně, v učebně PC nebo v kmenových třídách.
Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných
kompetencí.
 žáci vybírají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení
 žáci podporují získané poznatky do širších celků
 žáci poznávají smysl a cíl učení
Postup: - vedení žáků k ověřování výsledků
- zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
 žáci jsou schopni pochopit problém
 žáci umí vyhledat vhodné informace
Postup: - kladení vhodných otázek
- umožnění volného přístupu k informačním zdrojům
 žáci komunikují na odpovídající úrovni
 žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat
Postup: - vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu
- vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky
- vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích.
 žáci spolupracují ve skupině
 žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu
 žáci jsou schopni sebekontroly
Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- podněcování žáků k argumentaci
 žáci respektují názory ostatních
 žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace
Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- vedení žáků k diskusi
- vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si
 žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci
Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení
- zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků
 rozvoj schopností poznávání, komunikace
 objevujeme Evropu a svět
 mezilidské vztahy, multikulturalita





















Prezentuje svou práci
Naplánuje způsob zhodnocení svého učení
Diskutuje o výsledcích svého učení
Samostatně řeší problémy
Volí vhodné způsoby řešení
Osvědčené postupy aplikuje do nových situací
Vyhledává a třídí informace v různých zdrojích
Propojuje a efektivně využívá informace v procesu učení
Umí posoudit vlastní pokrok
Umí určit překážky
Kriticky zhodnotí výsledky svého učení
Činí uvážlivá rozhodnutí
Je schopen je obhájit
Uvědomuje si odpovědnost za svá rozhodnutí
Tvoří a odpovídá na otázky k textu
Hledá klíčová slova
Umí jednoduše reprodukovat text
Umí vzájemně propojit poznatky z jednotlivých vyučovacích předmětů
Umí využít poznatků získaných např. z médií
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
8. ročník
3
9. ročník
3
povinný
povinný
výstupy
učivo
Poslech s porozuměním
 žák rozumí jednoduchým pokynům a
otázkám učitele, které jsou pronášeny
pomalu a s pečlivou výslovností a
reaguje na ně
- porozumění mluveného projevu – základní
výslovnostní návyky
- krátké jednoduché písně či říkadla
Psaní
 vyplní základní údaje o sobě ve
formuláři
 napíše jednoduché texty týkající se
- grafická podoba jazyka – abeceda
- krátké texty (použití základních
gramatických struktur a vět, pořádek slov ve
jeho samotného, rodiny, školy,
volného času a dalších osvojovaných
témat
Čtení s porozuměním
 rozumí jednoduchým informačním
nápisům a orientačním pokynům
 vyhledává v textu odpověď na
jednoduché otázky, rozumí slovům a
jednoduchým větám, které se vztahují
k běžným tématům
Mluvení
 vyslovuje a čte nahlas, plynule a
foneticky správně jednoduché texty
složené ze známé slovní zásoby
 zapojí se do jednoduchých rozhovorů
větě)
- formuluje jednoduché sdělení (e-mail, dopis,
pozvánka, …)
- porozumění krátkému čtenému textu – věta
oznamovací a tázací
- vztah mezi zvukovou a grafickou podobou
- práce s textem – vyhledání informací
v jednoduchém textu
- fonetické znaky, technika čtení, práce se
slovníkem
- základní výslovnostní návyky
- základní pravidla komunikace v běžných
každodenních situacích – pozdravy,
rozloučení, poděkování, představení, časování
sloves, zápor ve větách
- osvojí si slovní zásobu a umí ji používat
 sdělí jednoduchým způsobem základní v komunikačních situacích prodíraných
informace týkající se jeho samotného, tematických celků – rodina, škola, číslovky,
rodiny, školy, volného času a dalších barvy, volný čas, domov, jídlo, kalendářní rok
(roční období, měsíce, dny v týdnu), zvířata,
osvojovaných témat
počasí, reálie zemí příslušných jazykových
oblastí
výstupy
Poslech s porozuměním
 žák rozumí slovům a jednoduchým
větám, které jsou pronášeny pomalu a
zřetelně a týkají se osvojovaných
témat, zejména pokud má k dispozici
vizuální oporu
 rozumí základním informacím
v krátkých poslechových textech
týkajících se každodenních témat
Psaní
učivo
- porozumění krátkému čtenému textu (i
z CD)
- písně
- základní pravidla komunikace – souhlas,
nesouhlas, jednoduché dialogy
- převyprávění krátkých příběhů
 stručně reaguje na jednoduché
písemné sdělení
 napíše jednoduché texty týkající se
jeho samotného, rodiny, přátel a
Čtení s porozuměním
 rozumí krátkému jednoduchému textu
zejména, pokud má k dispozici
vizuální oporu, a vyhledá v něm
požadovanou informaci
Mluvení
 sdělí jednoduchým způsobem základní
informace týkající se jeho samotného,
rodiny, školy, volného času a dalších
 naváže kontakt s konkrétní osobou a
vyžádá jednoduchou informaci
 odpovídá na jednoduché otázky
týkající se jeho samotného, rodiny,
školy, volného času a podobné otázky
pokládá
- správný slovosled věty oznamovací i tázací
- formuluje krátké vyprávění týkající se
osvojených témat
- zpěv písní na základě poslechu, poslechová
cvičení, práce s textem, práce se slovníkem
- vztah mezi grafickou a zvukovou podobou
slov
- základní gramatické struktury a typy vět
(jsou tolerovány elementární chyby, které
nenarušují smysl sdělení a porozumění)
- jednoduchá sdělení – omluva, žádost,
blahopřání, poděkování, …
- správný slovosled ve větách, použití členu
určitého a neurčitého, pády
- osvojí si slovní zásobu a umí ji používat
v komunikačních situacích probíraných
tematických okruhů – číslovky, kalendářní
rok (svátky, hodiny), lidské tělo, oblékání,
zdraví, povolání, obec, dopravní prostředky,
příroda, reálie zemí příslušných jazykových
oblastí
4.3. Matematika a její aplikace
Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především
na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití
matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém
životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli
prolíná celým základním vzděláváním od 1. do 9. očníku a vytváří předpoklady pro další
úspěšné studium.
Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a
pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy,
algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.
Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V
tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho
prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické
operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč
je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci
propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a
zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných
situací.
V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují
geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti
útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině
(resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah
(resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede
žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních
situací.
V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a
závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich
reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že
změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a
závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a
vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného
počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k
pochopení pojmu funkce.
Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy,
jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské
matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové
situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky,
provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh posiluje vědomí
žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v
matematice méně úspěšní.
Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný
počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což
umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v
rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji
informací.
4.3.1. Matematika
 poskytneme žákům vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě.
 chceme, aby si žáci postupně osvojili některé matematické pojmy, algoritmy, terminologii a
matematickou symboliku a dovedli tyto nové poznatky využít.
 budeme klást důraz na procvičování pamětného počítání a provádění písemných
matematických operací v oboru reálných čísel.
 naučíme žáky pracovat s daty, grafy a diagramy ( sbírat je, třídit, srovnávat, číst v nich).
 v geometrii se zaměříme na poznávání, určování, modelování a rýsování základních geom.
tvarů a těles, naučíme žáky orientovat se v rovině a prostoru.
 chceme, aby žáci dovedli učivo geometrie přirozeně aplikovat v praktickém životě.
 celkově máme zájem ukázat žákům zajímavost a užitečnost matematiky, aktivovat jejich
logické myšlení. Proto jim nabídneme k řešení i nestandardní matematické úkoly a problémy,
budeme využívat zábavných forem práce.
 důraz budeme klást na individuální přístup k žákům.
 matematické soutěže
Časové vymezení vyučovacího předmětu
Výuku budeme realizovat v 6. a 8. roč. 4 hodiny týdně, v 7. ročníku 5 hodin týdně a v 9.
ročníku 4,5 hodiny týdně.
Organizační vymezení vyučovacího předmětu
Upřednostňovaná forma výuky - vyučovací hodina
Místo realizace: vyučování ve třídách, hodiny zpestříme prací s výukovými programy na PC.
Výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových
kompetencí:
 podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména
zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek;
 vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod
řešení úloh), které žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a
praxe.
Kompetence k řešení problému
 nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k
samostatnému uvažování a řešení problémů;
 podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh;
 nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené
postupy řešení;
 provádíme se žáky rozbor úkolu - tvoříme plán jeho řešení, odhadujeme výsledky, volíme
správný postup k vyřešení problému a vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k
zadání;
 užíváme matematického jazyka včetně matematické symboliky;
 pracujeme s grafy, tabulkami.
 nabízíme slovní úlohy a kvízy k propojení problematiky dítěte, jeho zájmové činnosti a
společnosti
 vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům
 Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
4
4+1
4
4+1
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
DĚLITELNOST PŘIROZENÝCH ČÍSEL
výstupy
D: objasní pojem násobek a dělitel
D: uplatňuje znaky dělitelnosti
učivo
Násobek a dělitel
Znaky dělitelnosti
Prvočísla a čísla složená
Společný násobek a dělitel
D: rozumí pojmu prvočísla a čísla složená
D: rozloží číslo na součin prvočísel
D: určuje a užívá násobky a dělitele
D: dokáže najít nemenší společný násobek
a největší společný dělitel
D: modeluje a řeší situace s využitím
dělitelnosti v oboru přirozených čísel
ÚHEL A JEHO VELIKOST
výstupy
Ú: rozumí pojmu
Ú: určuje velikost měřením a výpočtem
Ú: rozlišuje a pojmenuje druhy úhlu
Ú: provádí grafické sčítání, odčítání,
násobení a dělení úhlu
učivo
Pojem, rýsování a měření úhlu
Rozdělení úhlu podle velikosti
Sčítání a odčítání úhlu
Násobení a dělení úhlu, osa úhlu
Vrcholové, vedlejší, souhlasné a střídavé úhly
Součet vnitřních úhlu v trojúhelníku
Ú: provádí početní operace s velikostmi
úhlu (ve stupních a minutách)
Ú: pozná dvojice uhlů vrcholových,
vedlejších, souhlasných a střídavých,
dokáže využít jejich vlastností
Ú: vypočítá vnitřní úhly v trojúhelníku
Ú: charakterizuje a třídí základní útvary
DESETINNÁ ČÍSLA
výstupy
Dč: čte a zapisuje desetinná čísla
Dč: porovnává des. čísla a zobrazuje na
číselné ose
Dč: provádí početní operace s des. čísly
Dč: dovede vypočítat aritmetický průměr
Dč: převádí jednotky a zaokrouhluje na
danou jednotku
Dč: používá kalkulátor
učivo
Čtení a zápis v desítkové soustavě
Porovnávání desetinných čísel
Zobrazení na číselné ose
Zaokrouhlování
Sčítání a odčítání des. čísel
Násobení a dělení des čísel
Slovní úlohy s početními operacemi
Aritmetický průměr
Početní operace se závorkami
Převody jednotek
Kalkulátor
Dč: matematizuje jednoduché reálné
situace s využitím funkčních vztahů
OSOVÁ SOUMĚRNOST
výstupy
učivo
Os: pozná a určí útvary osově souměrné a
shodné útvary
Os: načrtne a sestrojí obraz rovinného
útvaru v osové souměrnosti
Shodné útvary
Osová souměrnost v rovině
Rovinová souměrnost v prostoru
Os: používá souřadný systém os x,y
Os: pozná rovinu souměrnosti v prostoru
TROJÚHELNÍK
výstupy
učivo
Pojem, druhy trojúhelníků
T: popíše různé druhy trojúhelníků a jejich
Vnitřní a vnější úhly trojúhelníků
vlastnosti
Konstrukce trojúhelníku
T: vypočítá velikosti vnitřních a vnějších
Rovnoramenný trojúhelník
úhlu
Pravoúhlý trojúhelník
Výšky, těžnice
T: sestrojí trojúhelník
Kružnice opsaná, vepsaná
T: vypočítá obsah pravoúhlého
Trojúhelníková nerovnost
trojúhelníku
T: sestrojí výšky a těžnice
T: sestrojí kružnici opsanou a vepsanou
T: použije trojúhelníkovou nerovnost
T: načrtne a sestrojí rovinné útvary
OBJEM A POVRCH KVÁDRU A KRYCHLE
výstupy
Ob.,Po.: aplikuje jednotky objemu a
obsahu, převádí je
Ob.,Po.: vypočítá objem krychle a kvádru
Ob.,Po.: vypočítá objem hranolu
Ob.,Po.: uplatňuje znalosti při výpočtu
hmotnosti tělesa
Ob.,Po.: načrtne a sestrojí síť základních
těles
Ob.,Po.: vypočítá povrch krychle a kvádru
Ob.,Po.: uplatňuje výpočty objemu a
povrchu ve slovních úlohách
Ob.,Po.: narýsuje krychli a kvádr ve
volném rovnoběžném promítání
Ob.,Po.: určuje a charakterizuje základní
prostorové útvary(tělesa), analyzuje jejich
učivo
Jednotky objemu a povrchu
Objem krychle, kvádru
Objem hranolu
Hmotnost tělesa
Síť kvádru a krychle
Povrch krychle a kvádru
Povrch hranolu
Volné rovnoběžné promítání
vlastnosti
CELÁ ČÍSLA
výstupy
Op: opakováním si upevní učivo 6. ročníku
Cč: rozlišuje kladné a záporné číslo
Cč: dokáže je zobrazit na číselné ose
Cč: chápe pojem opačné číslo,umí ho
vytvořit
učivo
Celá čísla
Čísla kladná a záporná Čísla navzájem opačná
Zobrazení na číselné ose
Určování absolutní hodnoty čísel
Početní operace
Cč: vysvětlí pojem absolutní hodnota čísla
Cč: provádí početní operace s celými čísly
Cč: řeší a užívá početní úkony s celými
čísly praxi
Cč: vytváří konkrétní situace, v nich
využívá znalostí z oboru celých čísel
ZLOMKY A RACIONÁLNÍ ČÍSLA
výstupy
Zl: zapisuje zlomkem část celku
Zl: dokáže zapsat zlomek v základním
tvaru
Zl: převádí zlomky na desetinná čísla a
naopak
Zl: porovnává zlomky
Zl: dokáže určit společného jmenovatele
dvou až tří zlomků
Zl: provádí početní operace se zlomky
Zl: užívá různé způsoby kvantitativního
vyjádření vztahu celek - část (přirozeným
číslem, poměrem, zlomkem, desetinným
číslem, procentem)
Zl: užívá zlomky při řešení praktických
situací
Zl: řeší slovní úlohy
PROCENTA, ÚROKY
učivo
Zlomek, základní tvar zlomku, čtení a zápis
zlomku
Rozšiřování a krácení zlomků, rovnost
zlomků
Vztah mezi zlomky a desetinnými čísly
Převrácené číslo
Smíšené číslo
Početní operace se zlomky
Složený zlomek
Řešení slovních úloh
výstupy
Pr: vysvětlí pojem jedno procento
Pr: rozlišuje a užívá pojmy
základ,proc.část a počet procent
Pr: řeší slovní úlohy s procenty a aplikační
úlohy na procenta
učivo
Jedno procento
Základ, počet procent, procentová část
Slovní úlohy
Úrok
Promile
Pr: užívá pojmy úrok, úroková míra a
úrokové období
Pr: chápe pojem promile
SHODNOST
výstupy
Sh: pozná shodné útvary
Sh: užívá věty o shodnosti trojúhelníků
Sh: sestrojí trojúhelník ze zadaných prvků
učivo
Shodnost geometrických útvarů
Shodnost trojúhelníků
Středová souměrnost
Konstrukce trojúhelníků
Sh: načrtne a sestrojí obraz rovinného
útvaru ve středové souměrnosti
Sh: určí středově souměrný útvar
Sh. užívá k argumentaci a při výpočtech
věty o shodnosti trojúhelníků
POMĚR,PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ÚMĚRNOST
výstupy
Po: vyjádří poměr mezi danými hodnotami
Po: zvětšuje a zmenšuje veličiny v daném
poměru
Po: dělí celek na části v daném poměru
Po: pracuje s měřítky map a plánů
Po: rozumí pojmu úměra
Po: určuje vztah přímé a nepřímé
úměrnosti
Po: analyzuje a řeší jednoduché problémy,
modeluje konkrétní situace, v nichž
využívá matematický aparát v oboru
celých a racionálních čísel
Po: využívá trojčlenku ve slovních úlohách
přesahy do:
Z (6. ročník): Glóbus a mapa
učivo
Pojem poměr a jeho vlastnosti
Změna v daném poměru
Rozdělení dané hodnoty v daném poměru
Měřítko
Přímá a nepřímá úměrnost
Trojčlenka
ČTYŘÚHELNÍKY,HRANOLY
výstupy
učivo
Čt: dokáže charakterizovat pojem
rovnoběžník
Čt: rozlišuje různé typy rovnoběžníků
Čt: odhaduje a vypočítá obvod a obsah
základních rovinných útvarů
Čt: provádí konstrukci rovnoběžníku
Čt: vypočítá obsah trojúhelníku
Čt: provádí popis lichoběžníku
Čt: vypočítá jeho obvod a obsah
Druhy čtyřúhelníků
Základní prvky čtyřúhelníků
Rozdělení,vlastnosti čtyřúhelníků
Rovnoběžníky, jejich vlastnosti
Obvod, obsah rovnoběžníků
Obsah trojúhelníku
Lichoběžníky, jejich vlastnosti
Obvod a obsah lichoběžníku
Konstrukce lichoběžníku
Hranoly
Objem a povrch hranolů
Slovní úlohy
Čt: ovládá konstrukci lichoběžníku
Čt: rozezná hranol
Čt: načrtne a narýsuje obraz tělesa v
rovině
Čt: vypočítá objem a povrch hranolu
Čt: řeší slovní úlohy
DRUHÁ MOCNINA A ODMOCNINA.PYTHAGOROVA VĚTA
výstupy
Dm: určí druhou mocninu a odmocninu
výpočtem, pomocí tabulek
Dm: řeší slovní úlohy z praxe
Dm. řeší úlohy s geometrickou tématikou
Dm: provádí početní operace v oboru
celých a racionálních čísel; užívá ve
výpočtech druhou mocninu a odmocninu
učivo
Druhá mocnina a odmocnina
 pojem
 čtení a zápis druhých mocnin a odmocnin
 určení druhých mocnin a odmocnin,pomocí
tabulek, kalkulačky
 pojem reálného čísla
MOCNINY S PŘIROZENÝM MOCNITELEM
výstupy
M: čte a zapisuje mocniny s přirozeným
mocnitelem
M: sčítá a odčítá mocniny s přirozeným
mocnitelem
M: násobí a dělí mocniny s přirozeným
učivo
Mocniny s přirozeným mocnitelem
 čtení a zápis mocnin s přirozeným
mocnitelem
 početní operace s mocninami
 zápis čísla pomocí mocnin deseti
mocnitelem
M: určí mocninu součinu, zlomku,
mocniny
M: zapisuje čísla pomocí mocnin deseti
M: zaokrouhluje a provádí odhady s danou
přesností, účelně využívá kalkulátor
LINEÁRNÍ ROVNICE. SLOVNÍ ÚLOHY
výstupy
Lr: řeší lineární rovnice pomocí
ekvivalentních úprav
Lr: vypočítá neznámou ze vzorce
Lr: provádí zkoušku správnosti svého
řešení
Lr: matematizuje jednoduché reálné
situace
učivo
Lineární rovnice. Slovní úlohy
 rovnost, vlastnosti rovnosti
 kořen (řešení) lineární rovnice
 ekvivalentní úpravy lineárních
rovnic,zkouška
 řešení slovních úloh vedoucích k řešení
lineárních rovnic
Lr: řeší slovní úlohy pomocí lineárních
rovnic
Lr: zdůvodní zvolený postup řešení
Lr. užívá logickou úvahu, nalézá různá
řešení
KRUH, KRUŽNICE, VÁLEC
výstupy
Kkv: určí vzájemnou polohu kružnice a
přímky
Kkv: určí vzájemnou polohu dvou kružnic
Kkv: definuje Thaletovu větu
Kkv: vypočítá obsah, obvod kruhu, délku
kružnice
učivo
Kruh, kružnice, válec
 pojem kruh, kružnice, válec
 tětiva
 vzájemná poloha přímky a kružnice
 vzájemná poloha dvou kružnic
 délka kružnice,obsah kruhu
 povrch a objem válce
Kkv: vypočítá objem a povrch válce
Kkv: užívá pojmy kruh, kružnice, válec v
praktických úlohách
Kkv. analyzuje a řeší aplikační úlohy
s využitím osvojeného matematického
aparátu
ZÁKLADY STATISTIKY
výstupy
učivo
Zs: provádí jednoduchá statistická řešení
Zs: výsledky zapisuje do tabulky nebo
sloupcového diagramu
Zs: čte tabulky a dokáže je interpretovat v
praxi
Základy statistiky
 jednotka, znak, četnost
 aritmetický průměr
 tabulky a diagramy
 statický soubor
 statické třídění a vyhodnocování
Zs: určí z tabulky modus a medián
Zs: vypočítá aritmetický průměr
Zs: určí četnost jednotlivých hodnot
Zs: vyhledává, vyhodnocuje, zpracovává a
porovnává soubory dat
Zs: užívá logickou úvahu a kombinační
úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá
různá řešení předkládaných nebo
zkoumaných situací
VÝRAZY
výstupy
učivo
Výrazy
 zápis výrazů, hodnota číselného výrazu
V. matematizuje jednoduché reálné situace  proměnná, výraz s proměnnou, celistvý
výraz
V: sčítá a odčítá celistvé výrazy
 sčítání a odčítání výrazů
V: násobí výraz jednočlenem
 násobení výrazu jednočlenem
V: upraví výraz vytýkáním před závorku
 násobení mnohočlenů
 rozklad výrazu na součin
V: sčítá a násobí mnohočleny, provádí
 druhá mocnina dvojčlenu
rozklad mnohočlenu na součin pomocí
 rozdíl druhých mocnin
vzorců a vytýkáním
V: určí hodnotu číselného výrazu
V: násobí dvojčlen dvojčlenem, trojčlen
trojčlenem
KONSTRUKČNÍ ÚLOHY
výstupy
Kú: sestrojí jednoduché konstrukce
Kú: rozumí pojmu množiny všech bodů
dané vlastnosti
Kú: využívá poznatků ( výška, těžnice,
Thaletova kružnice, ...) v konstrukčních
úlohách
Kú: zdůvodňuje a využívá polohové a
metrické vlastnosti základních útvarů při
řešení úloh a jednoduchých praktických
učivo
Konstrukční úlohy
 jednoduché konstrukce
 množiny bodů dané vlastnosti
 Thaletova kružnice
 knostrukce tečen ke kružnici
 konstrukční úlohy
problémů
Kú: využívá potřebnou matematickou
symboliku
Kú: využívá pojem množina bodů dané
vlastnosti k charakteristice útvaru a
k řešení polohových a nepolohových
konstrukčních úloh
LOMENÝ VÝRAZ
výstupy
Lv: provádí početní operace s lomenými
výrazy
učivo
Lomený výraz.
Stanovení podmínek, za kterých má lomený
výraz smysl.
Krácení a rozšiřování lomených výrazů.
Sčítání a odčítání lomených výrazů.
Násobení a dělení lomených výrazů.
Složený lomený výraz.
LINEÁRNÍ ROVNICE S NEZNÁMOU VE JMENOVATELI
výstupy
učivo
Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
Lr: řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli
Ekvivalentní úpravy rovnice.
s využitím znalostí o lomených výrazech
Stanovení řešení v závislosti na oboru rovnice
a podmínkách.
SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC
výstupy
učivo
Lineární rovnice o dvou neznámých.
Soustavy dvou lineárních rovnic o dvou
neznámých.
Klasifikace řešení soustav.
Sr: formuluje a řeší reálnou situaci pomocí Slovní úlohy řešené soustavou rovnic.
rovnic a jejich soustav slovní úlohy pomocí
soustav lin. rovnic
Sr: řeší soustavu dvou lineárních rovnic se
dvěma neznámými (metoda sčítací a
dosazovací)
FUNKCE
výstupy
F: zakreslí bod v PSS
F: chápe pojem funkce
F: rozlišuje lineární a kvadratickou funkci
učivo
Základní pojmy.
Lineární funkce.
Kvadratická funkce.
Nepřímá úměrnost.
F: sestaví tabulku a zakreslí graf dané
funkce
F: užívá funkční vztahy při řešení úloh
F: vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí,
grafem
PODOBNOST
výstupy
P: rozliší shodné a podobné útvary
-užívá k argumentaci a při výpočtech věty
o podobnosti trojúhelníků v početních a
konstrukčních úlohách
učivo
Podobnost rovinných útvarů.
Věty o podobnosti trojúhelníků.
Mapy, plány, modely.
GONIOMETRICKÉ FUNKCE
výstupy
učivo
Goniometrické funkce ostrého úhlu.
Grafy goniometrických funkcí.
Využití v planimetrii a stereometrii.
JEHLAN, KUŽEL, KOULE
výstupy
JKV: narýsuje síť a z ní vymodeluje těleso
JKV:odhaduje a vypočítá povrch a objem
těles
učivo
Jehlan, kužel, koule.
Vzorce pro objem, povrch a plášť.
Početní úlohy s použitím vzorců.
Slovní úlohy.
JKV: načrtne a sestrojí obraz
jednoduchých těles v rovině
JKV: řeší úlohy na prostorovou
představivost, aplikuje a kombinuje
poznatky a dovednosti z různých
tematických a vzdělávacích oblastí
4.4. Člověk a společnost
Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a
dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty
života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje
žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají
do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na
utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému
civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná
demokratická Evropa budována, včetně kolektivní obrany. Důležitou součástí vzdělávání v
dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů,
výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k
přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Tato
vzdělávací oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování
při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech.
Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro
aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se
učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a
zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat
je a aplikovat v reálných životních situacích.
Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k
občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho
svět.
Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí a do celého
života školy a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru
Zeměpis, který je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti člověk a
příroda.
Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho
hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické
paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání
dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do
obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny
většiny současných společenských jevů.
Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je
rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe
proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není
jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek,
jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné
budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování
dějin regionu i dějin místních.
Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s
orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a
vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k
pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací.
Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, a
rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických
institucí a orgánů, včetně činností armády, a ukazuje možné způsoby zapojení jednotlivců do
občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla
společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich
důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i
občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.
tím, že
vede žáka k:
 rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, k
utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
 odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, k promýšlení jejich souvislostí a
vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
 hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a k jejich porovnávání s obdobnými
či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
 utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
 rozlišování mýtů a skutečnosti, k rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a
hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
 vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty
společenského a společenskovědního charakteru
 rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických,
právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a
posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech
včetně
souvislostí mezinárodních a globálních
 úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či
jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
 uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i
mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu
 získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU, NATO a ve světě, k rozvíjení zájmu o
veřejné záležitosti
 utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického
sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
 orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního (rodinného)
rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci
 utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k
rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v
politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
 rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících
základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové
manipulaci
 uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů,
názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování
svých práv
4.4.1. Dějepis
Předmět dějepis pokrývá část vzdělávací oblasti Člověk a společnost, konkrétně vzdělávací
obor Dějepis. Obsah dějepisného učiva je uspořádán chronologicky. Rozdělení do
jednotlivých tematických celků je provedeno na základě obvyklé historické periodizace.
Cíle předmětu:
 poznání o chování a činnostech člověka v minulosti
 kultivace historického vědomí jedince a uchování historické paměti ve smyslu předávání
historické zkušenosti
 pochopení nejvýznamnějšího období v dějinách, tedy hlavně 19. a 20.století, ve kterých leží
kořeny většiny současných společenských jevů
 znalost různých historických epoch, což napomáhá k celkové orientaci
 rozvoj časové a prostorové představy, které umožní pochopit historické jevy a děje
 poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí a shluk faktů
 konkretizace obecných historických problému zařazováním dějin regionu
 poznání změn ve způsobu života lidí v nejdůležitějších epochách dějinného vývoje
 základní orientace ve významných obdobích národních dějin
 pochopení činů osobností, které nějakých způsobem ovlivnily společenský vývoj
 chápání souvislostí celospolečenského dění se životem lidí v regionu i souvislostí
národních a světových dějin
 orientace v chronologických souvislostech a zařazování událostí do odpovídajícího období
dle časové následnosti
 výstižná charakteristika a vysvětlování nejdůležitějších historických faktů a konfrontace s
vlastním stanoviskem
 souvislé vyprávění o historických událostech
 úcta ke kulturnímu dědictví lidstva a vlastního národa, k duchovním i materiálním
výtvorům minulosti
 pochopení, proč chránit historické a kulturní památky a respektovat náboženské a kulturní
odlišnosti jiných národů
 pochopení nutnosti života v míru jako jediné možnosti řešení současných globálních
problémů lidstva
6. – 9. ročník – 2 hodiny týdně
 upřednostňované formy realizace výuky – vyučovací hodina
 místo realizace – kmenové třídy, studovna, učebna PC
Rozvoj klíčových kompetencí probíhá formou samostatné i skupinové práce, která zahrnuje
zejména vyhledávání informací, výklad a zodpovědnou a kritickou práci se zdroji informací.
Vedeme tak žáky k osvojení následujících kompetencí.
Kompetence k učení:
 seznámení se s obecnými termíny z oblasti dějepisu
 chápání probíraných oblastí v dějepisném kontextu
Kompetence k řešení problémů:
 vnímání nejrůznějších společenských problémů v jejich historickém vývoji
 řešení problémů paralelně s historickými změnami
 formulování vlastních názorů a postojů, nalézání odpovědí, ale i kladení správných otázek,
tím rozvíjíme schopnost logické a věcné argumentace a systematizace získaných informací
Kompetence sociální:
 vedeme žáky k uvědomělému příjímání rolí ve skupinách a zvládnutí schopnosti diskutovat
Kompetence občanské:
 věnujeme se s žáky konfrontaci obtížného vývoje evropských demokracií s totalitními
ideologiemi
 vedeme je k toleranci k ostatním lidem i národům prostřednictvím seznámení s kulturními a
politickými odlišnostmi v průběhu dějin
 rozvíjíme jejich dovednost kritického hodnocení a zde klademe důraz na rozvoj občanské
odpovědnosti žáků
 kontrolujeme orientaci žáků v historických událostech, ale také jejich vyjádření hodnotících
postojů k problémovým obdobím.
 Jsme Evropané
 Kulturní diference, Etnický původ
 Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Jsme Evropané


Kulturní diference
Etnický původ
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
6. ročník
2
7. ročník
2
8. ročník
2
9. ročník
1+1
povinný
povinný
povinný
povinný
ÚVOD - ČLOVĚK V DĚJINÁCH
výstupy
učivo
ÚVOD: vysvětlí smysl historického
zkoumání, pokusí se uvést příklad
potřebnosti, výhodnosti dějepisných
znalostí, ale i příklad toho, jak se lidstvo
často z dějin poučit nedokáže.
6. ročník
ÚVOD - člověk v dějinách
 význam zkoumání dějin, získávání
informací o dějinách, historické prameny
poznání
 historický čas a prostor
ÚVOD: dá příklad historických pramenů,
podle možnosti přinese některý konkrétní
(staré mince, listiny apod.)
ÚVOD: orientuje se na časové ose: rozliší
pojmy rok, století, tisíciletí, počítání před
naším letopočtem a našeho letopočtu,
doplní údaje do prázdné časové přímky, z
vypracované přímky vyčte základní údaje
I.PRAVĚK-A) POČÁTKY LIDS. SPOLEČN B) PŘISVOJOVACÍ A VÝROBNÍ HOSPODÁŘSTVÍ C)
STŘEDNÍ EVROPA
výstupy
učivo
I.Pravěk:A)počátky lidské společnosti vyjmenuje ve správném pořadí vývojové
I. PRAVĚK
A) POČÁTKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI
- vývoj člověka
stupně člověka (člověk
zručný,vzpřímený,rozumný,dnešního
typu),uvede hlavní přínos jednotlivých
typů,na časové přímce znázorní (dle
údajů,ne zpaměti) dobu jejich
existence,uvede
- charakteristika jednotlivých vývojových
druhů
B) PŔISVOJOVACÍ A VÝROBNÍ
HOSPODÁŘSTVÍ
- změny společenské, hospodářské
C) STŘEDNÍ EVROPA v pravěku
I.A) z časové přímky vyčte: a)základní
časové mezníky jednotlivých období,
b)závěr o nerovnoměrnosti vývoje v
různých částech světa
I.A) popíše život člověka v paleolitu
(způsob obživy,výroba nástrojů,život v
tlupě,myšlení,umění)
I.B) přisvojovací a výrobní hospodářství popíše především pravěké zemědělství a
způsoby zpracování a využití prvních
kovů,popíše i další technologie – textilní
výrobu,výrobu keramiky,změny ve
zpracování kamene, stavitelství
I.B) vysvětlí změny ve společnosti
provázející vývoj
I.C) střední Evropa v pravěku - srovná
pravěký vývoj na Blízkém východu a ve
střední Evropě,objasní stěhovavé
zemědělství
II.STAROVĚK- A) STÁTY STAROORIENTÁLNÍ
výstupy
učivo
II.Starověk:A) staroorientální státy pomocí časové přímky: zjistí základní
časové údaje,zasadí období prvních států
do kontextu světového vývoje,porovná
vývoj těchto oblastí s vývojem u nás
II. STAROVĚK
A) STÁTY STAROORIENTÁLNÍ
 nejstarší civilizace staroorientální
 oblast Mezopotámie, Egypta, Indie, Číny jejich historie a kulturní odkaz
II.A) vysvětlí rychlejší vývoj těchto oblastí
na základě popisu přírodních
podmínek,ukáže oblasti prvních států na
mapě a uvede základní zeměpisné údaje,tj.
světadíl,názvy velkých řek,dnešní státy v
těchto lokalitách
II.A) vysvětlí pojem stát a jeho funkci,a to
tak,že:a)uvede konkrétní panovníkovy
pravomoci,b)vyjmenuje strukturu obyvatel
na příkladu jednoho státu (např. Egypta).
II.A) dá příklady památek nebo objevů a
základů věd pocházejících z jednotlivých
oblastí prvních států,naopak dokáže
roztřídit tyto přínosy civilizaci podle
jednotlivých států,ocení především vynález
písma
II. B) ANTIKA - 1.ŘECKO
výstupy
učivo
II. STAROVĚK
II.Starověk:B) ANTIKA - na základě
B) ANTIKA
časové přímky o dějinách Řecka a Říma
1. dějiny starověkého ŘECKA
dokáže,že dějiny obou států probíhaly dosti
 osídlení, státní zřízení, společnost, přínos
souběžně
vzdělanosti, vědy a umění pro další vývoj
II.B) 1. ŘECKO - na mapě prokáže
lidské společnosti
základní orientaci (Balkánský poloostrovŘeckoPeloponés,Mykény,Atény,Kréta,Egejské
moře,Malá Asie aj.),popíše přírodní
podmínky
II.B) 1. vypráví o jednotlivých etapách
řeckých dějin (počátky řeckých
dějin,trójská válka,Odysseova
dobrodružství,život v Aténách a Spartě +
porovná jejich státní zřízení,uvede názor
na přednosti či nedostatky)
II.B) 1. vlastními slovy vypráví o řecko perských válkách,o Alexandru
Makedonském
II.B) 1. uvede příklady,v čem byl v oblasti
kultury přínos Řecka pro civilizaci,v
příkladech dokáže uvádět i konkrétní
jména
II. B) ANTIKA - 2. ŘÍM
výstupy
učivo
II. STAROVĚK
II.Starověk:B) ANTIKA - na základě
B) ANTIKA
časové přímky o dějinách Řecka a Říma
2. dějiny starověkého ŘÍMA
dokáže,že dějiny obou států probíhaly dosti
 osídlení, státní zřízení, společnost, přínos
souběžně
vzdělanosti, vědy a umění pro další vývoj
II.B) 2. ŘÍM - na mapě prokáže základní
lidské společnosti
orientaci (Apeninský poloostrov Řím,Tiber,Pád –
nížina,Sicílie,Korsika,Středomoří
apod.),popíše přírodní podmínky Itálie
II.B) 2. vyjmenuje a na mapě ukáže
osídlení Itálie v průběhu 1. tisíciletí př. n. l.
(Italikové,Etruskové),vliv Řeků,vypráví
pověst o založení Říma
II.B) 2. vypráví o jednotlivých etapách
římských dějin (začátek republiky,války s
Kartágem,Spartakovo
povstání,Caesar,císařství,krize,zánik
Západořímské říše)
II.B) 2. vysvětí vznik křesťanství,vývoj od
pronásledování křesťanů po uznání za
státní náboženství
II.B) 2. uvede příklady přínosu římské
kultury pro civilizaci,dokáže uvést i
konkrétní jména,ocení Řím jako dovršitele
antické kultury
II. B) ANTIKA - 3. STŘEDNÍ EVROPA
výstupy
učivo
II.B) 3.Střední Evropa v době antiky popíše využití železných nástrojů v
Evropě,vysvětlí,proč bylo keltské
hospodářství vyspělé,dá do souvislosti
jméno "Bójové"s českým státem
II. STAROVĚK
B) 3. STŘEDNÍ EVROPA v době antiky
 doba železná starší
 doba železná mladší - Keltové, jejich
hospodářství, kultura
SP
výstupy
učivo
SAMOSTATNÁ PRÁCE
SP: dokáže získat z různých zdrojů další
informace k probíranému učivu, zpracovat  průběžně probíhá v celém školním roce
 práce s materiály
je a prezentovat ostatním
(referáty),zpočátku stačí kvalitní přečtení i
jen vybraného textu, časem přechod k
interpretaci alespoň zčásti vlastními slovy
SP: do sešitu si podle vedení dokáže
vpisovat, vlepovat informace nebo obrázky
k učivu získané jinde,pod vedením si
vypracovává svůj systém učení se dějepisu
jako novému předmětu
I.ZÁNIK OTROKÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI
výstupy
učivo
I.Zánik otrokářské společnosti: objasní
úlohu Hunů, na mapě ukáže pravlast
Slovanů, vysvětlí jejich rozdělení na
západní, východní a jižní, u každé skupiny
uvede příklad dnešních národů, ví, že Češi
patří k západním Slovanům
7. ročník
Středověk
I. Zánik otrokářské společnosti
 Stěhování národů - význam Hunů
 Byzantská říše
I. dokáže vysvětlit, že jde o pokračování
antické kulturní tradice (návaznost na
východořímskou říši), uvede příklady byz.
slohu
II.FRANSKÁ ŘÍŠE
výstupy
učivo
II.Franská říše: zhodnotí, že to byla
nejvýznamnější z barbarských
germánských říší, objasní podstatu lenního
systému, z názvu feudum odvodí jedno z
označení epochy – feudalismus
II. Franská říše
 Galie pod vládou Franků
 Franská společnost
 Západofranská říše
 Východofranská říše
II. podá důkazy o významu osobnosti
Karla Velikého, rozdělení říše dá do
geografické souvislosti s dn. Fran.,Němec.
II.rozlišuje význ.královs. dynastie
vládnoucí v Západofr.ř. (Kapetovci) od
dynastií ve Východofr.ř. (Karlovci)
III.ARABSKÁ ŘÍŠE
výstupy
III.Arabská říše: popíše okolnosti vzniku
islámu, jednoho z největších světových
náboženství, objasní jeho základní
termíny,uvede příklady vyspělé arabské
kultury
učivo
III. Arabská říše
 počátky islámu a Arabské říše
IV.AVAŘI A SÁMOVA ŘÍŠE
výstupy
IV.Avaři a Sámova říše: popíše život
Slovanů v době jejich příchodu k nám,
shromáždí základní údaje o Sámovi, o
úloze kmenového svazu v obranných
bojích, zejména s Avary
Celkově: prokáže orientaci na mapě
V.VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE
učivo
Sámova říše
 první pokus o sjednocení na našem území,
obranné boje, kmenový svaz
výstupy
učivo
V. Velkomoravská říše
V.Velkomoravská říše: dokáže zhodnotit
význam říše a)politický (první raná podoba  pod vládou Mojmírovců
 Staromoravská společnost
státu na našem území,odolávání vnějším
tlakům východofranské říše), b)kulturní
(křesťanská mise Konstantina a Metoděje)
VI.KYJEVSKÁ RUS
výstupy
VI.Kyjevká Rus:vybaví si významná
centra ve východní Evropě, dá je do
souvislosti s Varjagy, uvede příklad
významných ruských knížat a ruské
vzdělanosti (Nestor)
učivo
VI. Kyjevská Rus
 vznik, význam dynastie Rurikovců, kultura
VII.ANGLIE, NORMANÉ
výstupy
VII.Anglie,Normané: popíše životní styl
Normanů, výborných mořeplavců, jejich
výboje dá do souvislosti se vznikem
sjednocené Francie a Anglie (zná jméno
Vilém Dobyvatel a jeho úlohu v Anglii)
učivo
VII. Anglie a Normané
 dobyvatelé, mořeplavci, stavitelé
 vznik prvnich států
VIII.POČÁTKY STŘEDOEVROPSKÝCH ST. - A)ČESKÝ STÁT B)VZTAHY K SOUSEDNÍM ZEMÍM
výstupy
učivo
VIII.Počátky českého státu:a)Český státrozliší počátky státu podle pověstí a
historicky prokázané skutečnosti,
vyjmenuje hlavní osobnosti konce 9. a 10.
století, u každé uvede její přínos či událost
spojenou s jejím jménem
VIII. Počátky středoevropských států - Český
stát
 sjednocování v Čechách - pověsti a historie
- první přemyslovská knížata
- hospodářství, kultura, společnost
 vztahy k sousedním zemím - sjednocení
polského a uherského státu
VIII.a)objasní pokrok v zemědělství –
trojpolní systém – a dá ho do souvislosti s
rozvojem obchodu a vznikem měst
VIII.b)Vztahy k sousedním státům-Svatá
říše římská,Polský stát,Uherský státsrovnáním časových údajů zjistí přibližnou
souběžnost s počátky českého státu, vybaví
si zakladatele polského i uherského
státu,Slovensko jako součást bývalé V.
Moravy zařadí
IX. ČESKÝ STÁT V 11. – 13. STOLETÍ
výstupy
IX.Český stát v 11.-13.st.:doba
knížecí,královská-dokáže vyjmenovat
vybrané osobnosti přemyslovských knížat a
králů, ke každé uvést hlavní události
spojené s jejich vládou,hlavní pozornost
soustředí na tzv. „poslední Přemyslovce“
IX. dá příklady proměnlivého vztahu k
římské říši – jak posilování suverenity, tak
jejího oslabování
IX. objasní pokrok v zemědělství –
trojpolní systém – a dá ho do souvislosti s
rozvojem obchodu a vznikem měst
učivo
IX. Český stát v 11. - 13. století a jeho vztahy
ke svaté říši římské
 v době knížecí - překonání krize, první
pokusy o zisk královské koruny
- složitá cesta k dohodě přemyslovských
knížat
- hospodářství - zemědělství, řemeslo a
obchod
- společnost - kultura
 pod vládou přemyslovských králů - Zlatá
bula sicilská
- významní Přemyslovci
- zisk polské a uherské koruny
Jsme Evropané
X.KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY
výstupy
učivo
X. Boje křesťanů s muslimy
X.Křížové výpravy: rozliší boje na
 na Pyrenejském poloostrově
Pyrenejském poloostrově (reconquista) a
ve východním Středomoří, objasní, co bylo  křížové výpravy
příčinou vojenských výprav , zhodnotí, zda
materiální, náboženské nebo mocenské cíle
XI.ZÁPADNÍ EVROPA VE 12.–15.ST.
výstupy
XI.Západní Evropa ve 12.-15.st.: popíše
význam počátků parlamentu v západní
Evropě,vysvětlí význam a vlastními slovy
vyjádří příčiny a průběh stoleté války,její
důsledky pro Anglii i Francii,seznámí se s
postavou Jany z Arku
učivo
XI. Západní Evropa ve 12. - 15. století
 anglo - francouzské soupeření
 počátky západoevropských parlamentů
 stoletá válka, válka růží
XII.ČESKÝ STÁT ZA LUCEMBURKŮ
výstupy
učivo
XII.Český stá za Lucemburků: vyjmenuje
Lucemburky na českém trůně,zhodnotí na
základě konkrétních údajů jejich
vládu,vyzvedne osobnost Karla IV.,uvede
jeho zásluhy o celkový rozvoj státu
XII. Český stát a střední Evropa za
Lucemburků
 král cizinec
 otec vlasti a císař Svaté říše římské
 neúspěšná vláda Václava IV.
 hospodářské poměry českého státu
XII. vysvětlí, proč nastal vrchol českého
středověku v hospodářství (kolonizace,růst  společnost a kultura - gotická
významu měst- pojmy spojené s městy – m.
královská, poddanská, věnná, horní,
privilegia, cechy atd)
XII. popíše typickou gotickou stavbu,
uvede její hlavní znaky, jmenuje příklad
gotické stavby, uvede jméno některého z
umělců
XIII.HUSITSKÁ REFORMACE
výstupy
učivo
XIII. Husitská reformace a revoluce
XIII.Husitská reformace: objasní
 Jan Hus
nedostatky v církvi, v návaznosti na to
vysvětlí Husovy reformní myšlenky, popíše  husitské války
 Basilejská kompaktáta
události spojené s Husem a kostnickým
koncilem
XIII. vymezí, kdo vše patřil mezi husity, z
toho vyvodí, že mezi nimi byly názorové
rozdíly, vyjmenuje body jejich společného
programu, shromáždí poznatky o válkách s
křižáky, o husitském vojenství
XIII. pokusí se odpovědět na otázku,proč
husité vyhrávali,pochopení vývoje
husitského hnutí prokáže odpovědí na
otázku , zda husité u Lipan vyhráli,či
prohráli,uvede vznik jednoty bratrské
XIV.ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD
výstupy
XIV.Český stát za Jiřího z Poděbrad:
zhodnotí osobnost Jiřího z Poděbrad,na
způsobu jeho vnitřní politiky vysvětlí
pojem „král dvojího lidu“,popíše jeho
úmysl vytvořit mírový svazek evropských
panovníků,připomene jeho boje s Uhry
učivo
XIV. Počátky českého stavovského státu za
vlády Jiřího z Poděbrad
 zemský správce a český král
 křížové tažení M. Korvína
 společnost v 15. století
XV.ČESKÝ STÁT ZA JAGELLONCŮ
výstupy
učivo
XV.Český stát za Jagellonců: vysvětlí
pojem "stavovská monarchie",popíše
vnitřní spory mezi šlechtou a městy za
vlády Jagellonců,uvede oba jagellonské
panovníky
XV. Jagellonci na českém a uherském trůně
 spory mezi šlechtou a městy
 vláda Vladislava II., Ludvíka Jagellonského
 nástup Habsburků
 vladislavská gotika
XVI. ITALSKÁ RENESANCE
výstupy
učivo
XVI. Italská renesance
XVI.Renesance: Itálie - objasní souvislost s
 počátky
antikou, popíše typickou renesanční
 další střediska, umělci.
stavbu,uvede hlavní osobnosti
SAMOSTATNÁ PRÁCE
výstupy
učivo
I. NA PRAHU NOVÉHO VĚKU
výstupy
učivo
I.1.: popíše při práci s mapou objevné plavby těchto
1. Objevné plavby – jejich průběh,
mořeplavců:Kolumbus,V.da Gama, Magalhaes,uvede
důsledky, počátky dobývání světa
příčiny i důsledky těchto objevů
2. Změny v hospodářství, obchodu
I.2.: vysvětlí,jak obchod s Amerikou změnil světový
– vznik manufaktur, jejich význam
obchod (úloha západní Evropy – rozvoj obchodu a
a rozdělení
výroby),zdůvodní využití manufakturní výroby a
3. Reformační hnutí v Evropě –
srovná s řemesln. výrobou
příčiny, vznik nových
reformovaných církví,např.
I.3.: orientuje se v nově vzniklé náboženské situaci v
luteráni, protestanti, kalvínisté
Evropě,což prokáže schopností vysvětlit pojmy
reformace,protireformace,katolíci,luteráni,protestanti 4. Rozmach Španělská, boj
Nizozemí za nezávislost
I.4.: popíše poměry ve Španělsku,„říši, nad kterou
5. Reformace v západní Evropě
slunce nezapadá" a rozpory Španělska a
6. Východní Evropa v 16. století –
Nizozemí,doloží mocnou pozici Habsburků v Evropě boje s Turky, upevnění ruského
(rakouská a španělská větev)
států, polské soupeření o moc, vliv
tatarských chanátů
I.5.: objasní náboženské války ve Francii a spory
7. Český stát za Habsburků: A)
panovníků s církví na příkladu Jindřicha VIII.
nástup Habsburků na trůn
I.6.: objasní vliv tureckého nebezpečí na evropské
B) renesance v českých zemích
dění,zejména na střední Evropu
C) předbělohorské období
I.7.A): popíše okolnosti nástupu Habsburků na český 8. Třicetiletá válka: A) české
stavovské povstání
trůn,vysvětlí podstatu jejich sporu s českými stavy
B) další průběh třicet. války
(snaha H. o absolutní monarchii a náboženské
9. Anglická revoluce
důvody)
10. Habsburská monarchie po
I.7.B): uvede znaky,stavby a představitele české
třicetileté válce: A) hospodářské
renesance
poměry
I.7.C):popíše české království v předbělohorské době B) náboženský útlak
(Maxmilián II.,Rudolf II.,Matyáš)
C) barokní kultura
I.8.A): zhodnotí průběh českého stavovského povstání
a na příkladu Obnoveného zřízení zemského výsledek
stoletého sporu,uvede příklady významných exulantů
I.8.B):popíše průběh třicetileté války,významné
osobnosti a zbraně typické,zhodnotí výsledek války
(vestfálský mír)
I.9.: shrne předpoklady,průběh a výsledek anglické
revoluce,zobecní její vliv na vznik konstituční
monarchie v Anglii
I.10.A):popíše situaci v českých zemích po třicetileté
válce
I.10.B):zhodnotí způsob a výsledky
rekatolizace,vypráví o životě J.A.Komenského
I.10.C):vyjmenuje významné představitele
baroka,popíše typickou barokní stavbu
Kulturní diference
Etnický původ
II. HISTORICKÝ VÝVOJ V 17. - 18. STOLETÍK
výstupy
učivo
II. Historický vývoj v 17. – 18. století
II.1.: vysvětlí pojem
1. Rozvoj vědy, společenské změny
osvícenství,Encyklopedie,objevy vyjmenuje
2. Předpoklady k přechodu k průmyslové
podle významných osob (Koperník,Newton
společnosti
atd.)
3. Kontinentální mocnosti v době
II.2.: dokáže dát do souvislosti s rozvojem panovnického absolutismu: A) Francie
osvícenství rozvoj vědy a využití
B) Rusko
technických vynálezů,což vedlo k
4. Habsburská monarchie: A) boj o zachování
průmyslové revoluci
dědictví
B) osvícenství reformy
II.3.A)+B): na základě srovnání zkoumá
vývoj ve vybraných zemích,vypráví o něm C) společnost a kultura
5. Vznik USA : A) koloniální panství
či popisuje základní události
evropských zemí
II.3.A)+B):porovná merkantilismus za
B) boje osad za nezávislost
Ludvíka XIV.,reformy Petra Velikého a
Kateřiny II.
II.4.A)+C): vysvětlí problém nástupu
M.Terezie na trůn (pragmatická
sankce),popíše války,uvádí reformy MT a
jejich přínos pro společnost a kulturu
II.4.B): hodnotí a vysvětlí dvě základní
reformy Josefa II.–toleranční patent,patent
o zrušení nevolnictví
II.5.A)+B): popíše příčiny,průběh bojů
severoamerických kolonií o
nezávislost,jejich vítězství analyzuje v
souvislosti s Prohlášením nezávislosti
II.5.A)+B): pochopí význam americké
Ústavy jako vzor pro ostatní
země,zhodnotí,jak se přistěhovalci z
Evropy chovali k původnímu obyvatelstvu
III. MODERNÍ DOBA
výstupy
III.1.A): připomene,jak vypadala
francouzská společnost před
revolucí,označí příčiny
nespokojenosti,uvede počáteční fázi
revoluce
III.1.B+C): sestaví základní osnovu
průběhu revolučních událostí a podle ní
vypráví,zhodnotí myšlenky Deklarace
lidských a občanských práv vzhledem k
době vzniku
III.2.: vykládá o Napoleonovi a jeho
taženích,na jeho příkladu ocení význam
osobnosti v dějinách lidstva
III.3.: načrtne uspořádání Evropy po
vídeňském kongresu
III.4.: popíše upevnění absolutismu v
českých zemích vlivem Metternicha
III.4.A)+B):vyjádří vlastními slovy význam
činnosti českých obrozenců,uvádí
konkrétně jejich jména,vysvětlí pojem NO
III.5.: uvědomí si význam Anglie jako
první země,kde proběhla průmyslová
revoluce (G. Stephenson)
III.5.A): zjistí průmyslová centra v
Čechách,uvede hlavní osobnosti a jejich
vynálezy
III.5.B): na konkrétních příkladech
dokáže,že průmyslová revoluce znamenala
komplexní změnu společnosti,vysvětlí
termín socialismus,a to utopický i
marxismus
III.6.: orientuje se ve střídání uměleckých
stylů v první polovině 19. století
III.7.: na příkladu vybraných států popíše
učivo
III. Moderní doba
1. Velká francouzská revoluce :
A) Francie před revolucí
B) první období revoluce
C) jakobínský teror
2. Napoleonská epopej
3. Evropa po napoleonských válkách
4. Habsburská monarchie po vídeňském
kongresu:
A) české země v období Národního obrození
B) vyvrcholení NO
5. Průmyslová revoluce :
A) průběh v Čechách
B) společenské změny
6. Kultura první poloviny 19.století
7. Revoluční rok 1848 :
A) revoluční vlna v evropských zemích
B) revoluce v habsburské monarchii
C) porážka revoluce
příčiny a výsledky revoluce 1848,vypráví o
průběhu revolučních událostí (především v
Praze)
IV. SVĚT VE 2. POLOVINĚ 19.ST.
výstupy
učivo
IV.1.: popíše pokrok,uvede konkrétní
příklady vynálezů z oblasti nových
energetických zdrojů–elektřiny a
spalovacího motoru,zná jména
významných vynálezců
IV.2.: popíše vývoj ve východní Evropě
IV.3.: analyzuje příčiny a průběh války
mezi Severem a Jihem,zdůvodní vítězství
Severu a zhodnotí význam zrušení otroctví
IV.4.+5.: porovná proces sjednocení v Itálii
a Německu,najde rozdíly a vyvodí důsledky
pro další vývoj v daných zemích i ostatních
státech
IV.Svět ve 2. polovině 19. st.
1. Hospodářské a společenské změny
2. Východní Evropa
3. Občanská válka v USA
4. Sjednocení Itálie
5. Sjednocení Německa
6. Habsburská monarchie:
A) bachovský absolutismus
B) přechod k ústavnímu režimu
C) vznik Rakouska-Uherska
7. Kultura v polovině 19.století
IV.6.A)+B): uvede hlavní znaky
bachovského absolutismu a příčinu jeho
pádu
IV.6.C): vysvětlí, co se změnilo vznikem
Rakousko – Uherska
IV.7.: vyjmenuje významná díla a autory z
oblasti hudby,architektury,literatury
(zhodnotí postavení B. Němcové,B.
Smetany ve světovém měřítku)
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
I. VÝVOJ VE SVĚTĚ A ČESKÝCH ZEMÍCH V L. 1871-1918
výstupy
I.1.popíše pokrok,který přinesla techn.věd. revoluce,uvede konkrétní příklady
vynálezů z oblasti nových energet.
zdrojů,spalovac. motorů, komunikací
I.1.zná jména význam. vynálezců,objasní
pojem militarizace
učivo
9. ročník
Moderní dějiny
I. Vývoj ve světě a českých zemích v letech
1871-1918
1. Svět - vývoj
2. Kultura a věda
3. České země v Rakousku - Uhersku
států,monopoly,feminismus
I.2.vyjmenuje uměl.směry a jejich hlavní
představitele na přel. 19.-20.st. se
zaměřením na české prostředí
I.3.popíše průběh snah o samostatnost
Čechů v R-U, podá důkazy o politické
diferenciaci v českých zemích
4. Cesta ke světové válce
5. 1.světová válka
6. Rusko - začátek 20.století
7. České země za 1.sv. války, vznik
Československa
I.4.pojmenuje hlavní konflikty mezi státy
na konci 19.st.,objasní problémy
Balkánu,projevy nacionalismu,rozliší
skutečné příčiny války od záminky –
sarajevského atentátu
I.5.na základě popisu vojenské taktiky a
vyjmenování nových zbraní vysvětlí
vojenský charakter války –
vleklá,poziční,její politické i hospodářské
důsledky
I.6.popíše události v Rusku vrcholící
říjnovou revolucí a vysvětlí jejich vliv na
ukončení války
I.7.dokáže zdůvodnit,v čem spočívala
zásluha TGM o vznik
Československa,uvede další představitele
odboje,vypráví o legiích a zhodnotí jejich
význam pro vznik státu
I.7.objasní rozpad Rakouska –
Uherska,zná jistě datum 28. 10. 1918
II. SVĚT A ČESKOSLOVENSKO V L. 1918 - 1938
výstupy
učivo
II. Svět a Československo v l. 1918 - 1938
1. Situace ve světě po 1.sv. válce
2. Hlavní rysy světových dějin v prvním
poválečném desetiletí
II.2.charakterizuje dopad války na
3. SSSR mezi dvěma světovými válkami
hospodářství,objasní pojmy
4. Československo - 20. léta 20. století
amerikanizace,pacifismus,totalita
5. Světová hospodářská krize
(komunismus,fašismus)
6. 30. léta ve světě
II.3.analyzuje vývoj v SSSR od revoluce ke 7. 30. léta v Československu
8. Ohrožení Českoslevenska
stalinismu,kolektivizaci
9. Kultura a věda
II.4.popíše ústavu nového státu,na příkladu
politického systému první republiky
dokáže popsat fungování pluralitní
demokracie
II.1.uvede změny v uspořádání světa po
1.sv. válce,objasní charakter versaillského
systému a smysl Společnosti národů
II.4.vysvětlí,které problémy nový stát řešil
a jak se to podařilo (hranice,národnostní
otázka,hospodářství)
II.5.uvede příčiny a důsledky hospodářské
krize,najde souvislost mezi hospodářským
vývojem a nástupem extrémních
politických sil (nacionalismus)
II.6.popíše 30.léta se zaměřením na úspěch
při řešení hospod.krize v USA a na nárůst
extrémních sil v Německu (NSDAP)
II.6.vysvětlí,jak fašistické síly kolonizují
svět (Japonsko,Itálie,Španělsko)
II.7.načrtne,jak vypadala hospodářská
krize v Československu,vliv Henleinovy a
Hlinkovy strany na vývoj v zemi
II.8.popíše politiku usmiřování,na
příkladech zhodnotí výsledek
appeasmentu,popíše zhroucení demokracie
a samostatnosti,když se Československo
stává předmětem mezinárodního zájmu –
Mnichov 1938
II.9.uvede nejvýznamnější příklady rozvoje
československé kultury,vědy a školství
III. 2. SVĚTOVÁ VÁLKA
výstupy
učivo
III. Druhá světová válka
1. Okolnosti vzniku
2. Ovládnutí Československa
III.2.vymezí období druhé republiky,uvede změny
Německem
jejího politického systému,popíše „Protektorát Čechy a 3. Průběh války
Morava“
5. Boj Čechů
6. Jednání o uspořádání světa po
III.3.přehledně popíše vývoj válečných operací,uvede
válce
základní časové mezníky a místa nejvýznamnějších
válečných operací
III.1.vysvětlí průběh fašistických výbojů,zaměří se na
německé útoky a počátek války
III.3.charakterizuje jednotlivé etapy války,uvede
okolnosti konce války a použití atomových bomb
III.4.objasní situaci v Protektorátu za použití pojmů –
totální
nasazení,kolaborant,arizace,holocaust,Terezín,konečné
řešení
III.5.uvede příklady odporu českých vlastenců proti
nacistické vládě, orientuje se v domácím i zahraničním
odboji (MDS,heydrichiáda,čsl.zahraniční
jednotky,partyzáni)
III.5.objasní průběh osvobození českých zemí
III.6.vyjmenuje představitele tzv. silné trojky,vysvětlí
pojem protihitlerovská koalice,její hlavní zásady a cíle
III.6.uvede hlavní body diplomatických jednání na
hlavních konferencích – Teherán, Jalta,
Postupim,popíše vznik OSN
IV. SVĚT A ČESKOSLOVENSKO VE 2.POL. 20.ST.
výstupy
IV.1.vysvětlí,proč dochází po roce 1945 k
rozporu mezi bývalými spojenci (USA,VB
a SSSR),objasní pojmy Východ,Západ
IV.2.vyjmenuje změny,které nastaly v
obnoveném Československu v důsledku
války i světového vývoje
IV.3.porozumí pojmům „studená války,
uvolňování mezinárodního napětí“,doloží
uváděním konkrétních příkladů
IV.4.vysvětlí
mccarthismus,neokonzervatismus a
hospodářský zázrak na příkladech
hospodářsky vyspělých zemích
IV.5.vyjmenuje společné rysy států
sovětského bloku,uvede státy patřící do
RVHP,Varšavské smlouvy
IV.6.popíše příklady rozpadu koloniálního
systému a vyvodí vliv tohoto fenoménu na
světové dění
IV.7.popisuje průběh vnitropolitického
zápasu, který končí únorovými událostmi v
roce 1948
IV.8.objasní,proč se označuje vláda KSČ
jako totalitní,zejména těsně po únoru 1948
a v 50.letech
IV.9.charakterizuje
ekonomické,společenské,politické změny v
Československu,zhodnotí význam roku
1968 jako pokusu o reformu
IV.10.charakterizuje období Husákovy
vlády,na základě popisu období
normalizace ocení význam disidentského
hnutí (uvede příklady)
učivo
IV. Svět a Československo ve 2.polovině
20.století
1. Změny ve světě po válce
2. Poválečné uspořádání Československa
3. Hlavní události 2.poloviny 20.století
4. Hlavní vývojové rysy západních států
5. SSSR a země sovětského bloku
6. Dekolonizace
7. Československo - nastolení komunistické
moci
8. Padesátá léta v Československu
9. Uvolňování režimu v Československu v 60.
letech
10. "Normalizace" v Československu v 70. 80. letech
11. Kultura, umění, věda a zábava
IV.11.objasní,co tj.
spartakiáda,Semafor,diferenciace kultury
V. POHLEDY NA SVĚT NA KONCI 20.STOLETÍ
výstupy
V.1.zhodnotí význam Gorbačovy politiky
pro konec studené války,popíše rozklad
komunistických režimů v Evropě
V.2.vysvětlí éru třetí průmyslové revoluce
V.3.zamyslí se nad závažnými
celosvětovými problémy (znečištění
živ.prostředí,AIDS…)
učivo
V. Pohledy na svět na konci 20. století
1. Československo (pol. 80.let - pol. 90.let)
2. Úspěchy a objevy dosažené lidstvem
3. Závažné problémy ohrožující lidstvo
4. Státně politické změny ve světě
5. Pohled na Evropu, její sjednocování.
V.4.uvede příklady států, které vznikly v
90. letech 20. století
V.5.prezentuje svůj názor na potíže v
dnešním světě (zařazení východních zemí
do EU..)
4.4.2. Občanská výchova
Vzdělávací obor Občanská výchova navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět a
přesahuje do jiných vzdělávacích oblastí a do celého života školy.
Vyučovací předmět Občanská výchova je integrovaným předmětem pro 6.-9. ročník.
Propojuje v sobě témata vzdělávacích oborů Občanská výchova a Výchova ke zdraví (Vztahy
mezi lidmi a formy soužití, Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a
péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Osobnostní a sociální rozvoj).
Cíle předmětu:
Předmět směřuje k postupnému formování a rozvíjení občanského profilu žáka.Vede jej k :
 utvoření ucelené představy o mravních a právních předpokladech mezilidského a
společenského soužití, o hospodářském životě společnosti a o demokratických postupech při
rozhodování o veřejných záležitostech a při řízení státu;
 posuzování a srovnávání společenských jevů ve vlastní zemi s obdobnými či odlišnými
jevy v evropském a celosvětovém měřítku;
 utvoření představ o lokálních i globálních problémech současné společnosti a o způsobech
jejich řešení na národní i mezinárodní úrovni;
 orientování se v rozmanitých situacích osobního, citového a rodinného, pracovního a
občanského života a v základních životních hodnotách, které jim budou oporou při řešení
životních situací a při utváření vztahů k druhým lidem a ke společenstvím, v nichž budou
prožívat dospělost;
 osvojení dovednosti přiměřené mezilidské komunikace a společenského styku, schopnosti
vyjadřovat a zdůvodňovat vlastní názory, respektovat práva a názory druhých, kriticky vnímat
a hodnotit veřejné záležitosti, jednání druhých lidí i své vlastní projevy, řešit rozmanité
životní situace v souladu s vlastním svědomím;
 získání použitelných poznatků z oblasti práva, správné orientaci v důležitých právních
otázkách a praktické aplikaci zásad odpovědného rozhodování, aby poznali cesty, jak se
projevovat jako odpovědný a aktivní občan demokratické společnosti a jak utvářet vlastní
mravní profil v souladu s obecně uznávanými mravními hodnotami;
 uvědomování si základních problémů a potřeb v oblasti zdraví, zdravého životního stylu,
rodinného života, rodičovství, osobního bezpečí, zaujímání zdravého způsobu života;
 osvojení odpovědného chování, rozhodování a komunikace v situacích souvisejících s
aktivním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodičovstvím, odpovědným
přístupem ke zdraví a založení vlastní rodiny;
 bezpečné orientaci v konfliktních a krizových situacích souvisejících se zdravím,
mezilidskými vztahy a osobním bezpečím, k přijímání odpovědnosti za bezpečí své i druhých;
 využívání informačních pramenů týkajících se problematiky zdravého způsobu života,
ekologických a klimatických vlivů na zdraví, k využívání získaných poznatků k ochraně a
upevňování svého zdraví;
 získání dovedností spojených s realistickým sebepoznáváním, správným rozhodováním v
souvislosti s volbou povolání;
 využívání poznatků z oblasti sebepoznávání, rozhodování a plánování vlastní budoucnosti;
 osvojení si základních prvků metody akčního plánování v souvislosti s volbou povolání;
 zvyšování podílu vlastní odpovědnosti při rozhodování o volbě povolání;
 vyhledávání, hodnocení a využívání informací důležitých při volbě povolání.
Časové vymezení vyučovacího předmětu: 6. a 8. ročník - 2 hodiny
7. a 9. ročník - 1 hodina
 upřednostňované formy realizace - vyučovací hodina (exkurze, referáty, využívání
mediálních zdrojů);
 místo realizace - kmenové učebny, PC učebny, terén.
Učitel
 klade důraz na pozitivní motivaci žáka;
 používá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku;
 předkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice a pracovních textů.
Učitel
 motivuje žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáhá mu hledat další řešení;
 zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností (z četby poznatků a
informací z různých zdrojů, samostudia) a z vlastního úsudku;
 předkládá modelové situace, vede žáka k jejich optimálnímu řešení s využitím kreativity;
 klade důraz na rozbor, hodnocení a využívání informací, článků apod., na zjištění shod a
odlišností, zobecnění.
Učitel
 zařazuje referáty na daná témata a aktuality;
 zařazuje diskusní kroužky a besedy;
 nabízí žákům využívání informační a komunikační technologie pro komunikaci s okolním
světem.
Učitel
 zařazuje práci ve skupině (zejména při plnění domácích úkolů), klade důraz na vytvoření
pravidel práce v týmu (organizace práce, rozdělení rolí, spolupráce, ohleduplnost, úcta) a
jejich respektování samotnými žáky;
 uplatňuje individuální přístup k talentovaným žáků, (rozšiřující úkoly), ale i k žákům se
speciálními vzdělávacími potřebami;
 vnáší přátelskou atmosféru do procesu výuky;
 posiluje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj.
Učitel
 respektuje věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka;
 podporuje u žáků projevování pozitivních postojů k hodnotám vytvořeným prací, k ochraně
kulturního dědictví, k ocenění našich tradic;
 vede žáky k vnímání krás kolem sebe, vychovává k úctě k člověku, k životu;
 aktivně zapojuje žáky do kulturního i občanského dění (účastí na kulturních a jiných
akcích, případně účastí na jejich organizování, účastí v soutěžích ap.);
 oceňuje úsilí o aktivní život, o sebeprosazení a plánování životních cílů.
Učitel
 rozvíjí u žáka smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na
výuku, vyhledáváním, shromažďováním a tříděním materiálů;
 kontroluje samostatné práce žáka
Výchova demokratického občana (VDO)
 Občanská společnost, Formy participace občanů v politickém životě, Občan, občanská
společnost a stát, Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
- Poznávání lidí, Mezilidské vztahy, Psychohygiena, Komunikace, Řešení problému a
rozhodovací dovedností, Hodnoty, postoje, praktická etika, Kooperace a kompetice,
Seberegulace a sebe organizace, Rozvoj schopností a poznávání, Sebepoznání a sebepojetí,
Kreativita
Výchova k myšlení v evropských souvislostech (VMEGS)
 Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět, Jsme Evropané
 Princip sociálního smíru a solidarity, Lidské vztahy, Etnický původ
 Fungování a vliv medií ve společnosti, Vnímání autora mediálních sdělení, Stavba
mediálních sdělení
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
1+1
1
1+1
1
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
RODINA
výstupy
učivo
R: vysvětlí význam harmonických vztahů
mezi členy rodiny
R: objasní možné příčiny rodinných
problémů
R: vysvětlí role členů rodiny
R: uvede příklady jiného zabezpečení
dítěte
Rodinný život
Manželství a rodičovství
Vztahy a pravidla soužití v prostředí
komunity - rodina
Postavení jedince v rodině
Náhradní rodinná péče
Rozpočet domácnosti, úspory
R:objasní funkce rodiny
R: sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti
R: uvede hlavní příjmy a výdaje
R: rozliší pravidelné a jednorázové příjmy
a výdaje
R: zváží nezbytnost jednotlivých výdajů
v hospodaření domácnosti
ŠKOLA
výstupy
Nš: vysvětlí, proč je třeba chování
podřizovat školnímu řádu
Nš: objasní, jaký význam má základní
vzdělání pro budoucí život
Nš: rozhoduje o správné metodě přípravy
do školy
NŠ: vyjmenuje své základní školní
povinnosti a práva
učivo
Život ve škole
Práva a povinnosti žáků
Význam a činnost žákovské samosprávy
Společná pravidla a normy
Vklad vzdělání pro život
vztahy ve dvojici- kamarádství
vztahy a pravidla soužití v prostředí
komunity- škola
Nš: vysvětlí role členů třídy
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Občanská společnost a škola
NAŠE VLAST
výstupy
O,R,S: na příkladech popíše problémy,
kterými se zabývá městský (obecní) úřad a
s čím se na něj můžeme obrátit
učivo
Čas a kalendář
Naše obec, region, kraj – důležitá instituce,
zajímavá a památná místa, významní rodáci,
O,R,S: vysvětlí funkce a úkoly orgánů obce místní tradice
O,R,S: uvede významné památky a
události obce
O,R,S: objasní pojem vlastenectví
O,R,S: objasní účel důležitých symbolů
našeho státu a způsoby jejich používání
O,R,S: popíše svátky, zvyky a obyčeje v
průběhu roku
Naše vlast – pojem vlasti vlastenectví,
zajímavá a památná místa,
co nás proslavilo,
významné osobnosti
státní symboly
státní svátky, významné dny
O,R,S: uvede slavné rodáky, památky a
kulturní instituce ve své zemi
pokrytí průřezových témat: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Občan, občanská společnost a stát
LIDSKÁ PRÁVA
výstupy
LP: respektuje odlišné názory, zájmy a
myšlení lidí
učivo
Přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi
Práva dítěte
LP: vyjádří vlastními slovy povinnosti a
práva dítěte
pokrytí průřezových témat: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Lidské vztahy
Princip sociálního smíru a solidarity
ZDRAVÍ A VÝŽIVA
výstupy
ZV: vysvětlí, které druhy potravin jsou pro
tělo důležité a které méně
ZV: popíše zásady při sestavování
jídelníčku
ZV: objasní nebezpečí nadbytečného
příjmu potravy a naopak (anorexie,
bulimie)
učivo
Výživa a zdraví – pitný režim
Zásady zdravého stravování
Poruchy příjmu potravin
Vliv životních podmínek a způsobu
stravování na zdraví
Tělesná a duševní hygiena, denní režim –
zásady osobní, intimní a duševní hygieny,
otužování, denní režim vyváženost
pracovních a odpočinkových aktivit, význam
pohybu pro zdraví, pohybový režim
ZV: dává do souvislosti složení stravy a
způsob stravovaní s rozvojem civilizačních
nemocí a v rámci svých možností uplatňuje
zdravé stravovací návyky
Podpora zdraví a její formy – prevence a
intervence, působení na změny kvality
ZV: vybírá si odpočinkové aktivity a
prostředí a chování jedince, odpovědnost
organizuje volný čas
jedince za zdraví
ZV: dobrovolně se podílí na programech
Podpora zdravého životního stylu
podpory zdraví v rámci školy a obce
Programy na podporu zdraví
přesahy z:
PČ (7. ročník): Vaření
PREVENCE ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK
výstupy
učivo
Vz: rozpozná návykové látky (alkohol,
kouření, drogy)
Auto-destruktivní závislosti – rizikové
chování (alkohol, aktivní a pasivní kouření)
Vz: uplatňuje osvojené způsoby odmítání
návykových látek
Psychohygiena
OSOBNÍ BEZPEČÍ
výstupy
učivo
Ob: vysvětlí role členů komunity (spolku) a
uvede příklady pozitivního a negativního
vlivu na kvalitu sociálního klimatu
(vrstevnická komunita, rodinné prostředí)
z hlediska prospěšnosti zdraví
Lidská práva – základní lidská práva, jejich
ochrana, úprava lidských práv v dokumentech
Poškozování lidských práv
Šikana
Diskriminace
Lidé, skupiny, společnost
Ob: zhodnotí a na příkladech doloží
význam vzájemné solidarity mezi lidmi,
vyjádří své možnosti, jak může v případě
potřeby pomáhat lidem v nouzi a jak
pomoci v situacích ohrožení a obrany státu
Ob: objasní potřebu tolerance ve
společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti
i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a
myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje
k menšinám
Ob: posoudí a na příkladech doloží přínos
spolupráce lidí při řešení konkrétních
úkolů a dosahování některých cílů
v rodině, ve škole, v obci
Ob: uvede, jak vzniká lidský život,
charakterizuje hlavní tělesné a duševní
rysy některých životních etap
Ob: respektuje přijatá pravidla soužití
mezi spolužáky i jinými vrstevníky a
přispívá k utváření dobrých mezilidských
vztahů v komunitě
Lidská setkání – přirozené a sociální rozdíly
mezi lidmi
Rovnost a nerovnost
Rovné postavení mužů a žen
Lidská solidarita
Pomoc lidem v nouzi
Potřební lidé ve společnosti
Životní cyklus
Vztahy ve dvojici – přátelství
Vztahy a pravidla soužití v prostředí
komunity – vrstevnická skupina, obec, spolek
Ob: rozliší společenské skupiny, uvádí
jejich typy
Ob: objasní, co je socializace, zamýšlí se
nad tím, kdo člověka ovlivňuje a proč
pokrytí průřezových témat: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Psychohygiena
LIDSKÁ PRÁVA
výstupy
učivo
Zásady lidského soužití – morálka a
LP: rozpoznává netolerantní, rasistické,
mravnost, svoboda a vzájemnost závislost,
xenofobní a extremistické projevy
pravidla chování
v chování lidí a zaujímá aktivní postoj
dělba práce a činnosti
proti všem projevům lidské nesnášenlivosti
výhody spolupráce lidí
LP:
Vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní
LP: určí svými slovy, co to je mravné
vztahy, mezilidská komunikace, konflikty
jednání a uvede příklady
v mezilidských vztazích, problémy lidské
LP: stanoví, jaké požadavky vyplývají z
nesnášenlivosti
jeho svobod pro druhé lidi, doloží přínos a
výhody spolupráce lidí
Všeobecná deklarace lidských práv
Listina základních práv a svobod
LP: posoudí význam ochrany lidských
práv a svobod
Morální rozvoj
LP: vysvětlí, proč nesmí překračovat
Mezilidské vztahy, komunikace, kooperace –
hranice svých svobod
respektování sebe sama i druhých, přijímání
názoru druhého, empatie, chování podporující
LP: vyjmenuje dokumenty upravující
lidská a občanská práva a svobody, objasní dobré vztahy, aktivní naslouchání, dialog,
dopad vlastního chování a jednání
úlohu Evropského soudu
STÁT A DEMOKRACIE
výstupy
SD: objasní výhody demokratického
způsobu řízení státu pro každodenní život
občanů
SD: vyloží smysl voleb do zastupitelstev
v demokratických státech a uvede
příklady, jak mohou výsledky voleb
ovlivňovat každodenní život občanů
SD: uvede některé významné mezinárodní
učivo
Stát – znaky státu, formy státu
Volby – význam a formy voleb do
zastupitelstev
Principy demokracie – znaky demokratického
způsobu rozhodování a řízení státu
Politický pluralismus
Sociální dialog a jejich význam
Význam voleb do zastupitelstev
organizace, k nimž má vztah ČR
SD: uvede příklady, jak mohou výsledky
voleb ovlivňovat každodenní život občanů
SD: rozlišuje nejčastější typy a formy
státu, na příkladech porovná jejich znaky
Formy participace občanů v politickém životě
Jsme Evropané
MAJETEK
výstupy
učivo
M: rozlišuje a porovnává různé druhy
vlastnictví, včetně duševního vlastnictví a
způsoby jejich ochrany, uvádí příklady
Vlastnictví, majetek – formy vlastnictví,
hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana,
hospodaření s penězi, majetkem a různými
formami vlastnictví
M: na příkladech ukáže vhodné využití
různých nástrojů hotovostního a
bezhotovostního placení
Peníze – funkce a podoby peněz, formy
placení
M: uvede příklady použití debetní a
kreditní karty, vysvětlí jejich omezení
KULTURA
výstupy
učivo
Rozmanitost kulturních projevů
Kulturní hodnoty
KŽ : zdůvodní nepřijatelnost vandalského Kulturní tradice
chování aktivně proti němu vystupuje
Kulturní instituce
KŽ: zhodnotí nabídku kulturních institucí Masová kultura
a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají Prostředky masové komunikace
Masmédia
KŽ: uvede kulturní dědictví obce, státu
Manipulativní reklama a informace –
KŽ: kriticky přistupuje k mediálním
informacím, vyjádří svůj postoj k působení reklamní vlivy, působení sekt
propagandy a reklamy na veřejné mínění a
Bezpečné chování a komunikace –
chování lidí
komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi,
KŽ: vyjmenuje kulturní instituce v obci,
bezpečný pohyb v rizikovém prostředí,
ČR
nebezpečí komunikace prostřednictvím
KŽ: vyhodnotí na základě svých znalostí a elektronických médií, sebeochrana a
vzájemná pomoc v rizikových situacích a
zkušeností možný manipulativní vliv
v situacích ohrožení
vrstevníků, médií, sekt
KŽ: vyjmenuje různá náboženství
KŽ: uplatňuje osvojené dovednosti
komunikační obrany proti manipulaci a
agresi
KŹ. uplatňuje vhodné způsob chování a
komunikace v různých životních situacích,
případné neshody či konflikty s druhými
lidmi řeší nenásilným způsobem
Kulturní diference
OSOBNOST
výstupy
Os: vyjmenuje základní znaky a druhy citů
Os: rozpozná rozdíl mezi citem a
bezcitností
OS: definuje citové vztahy, jejich druhy a
podoby
Os: definuje postoje, hodnoty a ideály
Os: rozpoznává projevy záporných
charakterových vlastností u sebe i u
druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně
koriguje své chování a jednání
učivo
Sebepojetí, sebepoznání – vztah k sobě
samému, vztah k druhým lidem, zdravé a
vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní
identity
Podobnost a odlišnost lidí – projevy chování,
rozdíly v prožívání, myšlení a jednání,
dovednosti a schopnosti,
charakter
vrozené předpoklady
osobní potenciál
Vnitřní svět člověka – vnímání, prožívání
Poznání a posuzování sebe i druhých lidí,
Os: posoudí vliv osobních vlastností na
Systém osobních hodnot
dosahování individuálních i společných cílů Sebehodnocení
objasni význam vůle při dosahování cílů a
překonávání překážek
Seberegulace a sebeorganizace- cvičení
sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a
zvládání problémových situací;
stanovení osobních cílů a postupných kroků
k jejich dosažení;
zaujímání hodnotových postojů a
Os: popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat
rozhodovacích dovedností pro řešení
charakterové a volní vlastnosti
problémů v mezilidských vztazích;
Os: kriticky hodnotí a vhodně koriguje své pomáhající a prosociální chování
chování a jednání
Psychohygiena -v sociální dovednosti pro
Os: seznámí se způsoby řešení citových
předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci
problémů
při problémech
Os: objasní, jak může realističtější poznání
a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu
pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy
s druhými lidmi i kvalitu života
Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace –
efektivní a asertivní komunikace a kooperace
v různých situacích
Sebepoznání a sebepojetí
Seberegulace a sebeorganizace
Psychohygiena
Kreativita
Poznávání lidí
PRÁVO A NORMA
výstupy
Pn: definuje pojem občan, práva občana
Pn: uvede způsoby nabývání občanských
práv
Pn: rozlišuje a porovnává úkoly
jednotlivých složek státní moci ČR i jejich
orgánů a institucí
Pn: uvede příklady institucí a orgánů,
které se podílejí na správě obcí, krajů a
státu
učivo
Ústava ČR
Složky její státní moci, jejich orgány a
instituce
Státní správa a samospráva – orgány a
instituce státní správy a samosprávy, jejich
úkoly
Státní občanství ČR
Práva a svobody
Obrana státu
Pn: objasní výhody demokratického
způsobu řízení státu pro každodenní život
občanů
Pn: vyjmenuje práva a povinnosti občana
Pn: na příkladu uvede povinnosti občana
při obraně státu
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
LIDSKÁ SEXUALITA
výstupy
Ls: spojuje význam sexuality především
s perspektivním vztahem, manželstvím,
založením rodiny, plánovaným
rodičovstvím
Ls: zná zákon o rodině, práva rodičů a
dítěte
Ls: Respektuje význam sexuality
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou
učivo
Vztahy ve dvojici – láska, partnerské vztahy,
manželství a rodičovství
Sexuální dospívání a reprodukční zdraví sexualita jako součást formování osobnosti
Zdraví reprodukční soustavy
Problémy těhotenství a rodičovství
mladistvých
Promiskuita
a pozitivními životními cíli
Ls: chápe rozdíl mezi zamilovaností a
erotickým zážitkem
Předčasná sexuální zkušenost
Poruchy pohlavní identity
Skryté formy a stupně individuálního
Ls: chápe význam zdrženlivosti v dospívání zneužívání
a odpovědného sexuálního chování
Sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy
násilí
Ls: chápe význam i rizika antikoncepce
Formy sexuálního zneužívání dětí
Ls: uplatňuje účelné modely chování v
Komunikace se službami odborné pomoci
případě šikany, týrání
Kriminalita mládeže
Ls: vyhledává v případě potřeby
specializované pomoci
Mezilidské vztahy
AUTO- DESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI
výstupy
Pz: uvádí souvislosti zdravotní a
psychosociální rizika spojená se
zneužíváním návykových látek a životní
perspektivu mladého člověka
Pz: orientuje se v účincích návykových
látek
Pz: v případě potřeby vyhledá odbornou
pomoc sobě nebo druhým
Pz: uplatňuje osvojené sociální dovednosti
a modely chování při kontaktu se sociálně
patologickými jevy ve škole i mimo ni
učivo
Psychická onemocnění
Násilí mířené proti sobě samému
Rizikové chování (zbraně, nebezpečné látky a
předměty, nebezpečný internet)
Násilné chování
Těžké životní situace a jejich zvládání
Trestná činnost
Dopink ve sportu
Vznik a obrana proti závislosti
Krizová centra
Lidské vztahy
VOLBA POVOLÁNÍ
výstupy
Vp: zdůvodní předpoklady, schopnosti,
dovednosti k volbě povolání
Vp: popíše základní způsoby získávání
profesních informací
Vp: zná základní práva a povinnosti
zaměstnance
VP: uvede důležité úřady v místě bydliště
učivo
Stádia (etapy) při volbě povolání
Životní cíle a plány
Vůle a osobní kázně při seberozvoji
Aktivity
Význam motivace
Vp: vyjádři své představy o profesní dráze
Kooperace a kompetice
VOLBA POVOLÁNÍ
výstupy
VP: plánuje si významné životní kroky,
stanovuje si alternativní životní cíle
VP: využívá informace o různých
možnostech při volbě povolání
učivo
Volba povolání
akční plánování
informační základna
Životní perspektiva
Adaptace na životní změny
VP: přebírá osobní odpovědnost za vlastní
rozhodnutí
VP: popíše, jak lze rozvíjet osobní
přednosti, překonávat osobní nedostatky a
pěstovat zdravou sebedůvěru
PRÁVO, SPOLEČNOST A MY
výstupy
učivo
PS: objasní význam právní úpravy
důležitých vztahů - vlastnictví, pracovní
poměr, manželství
Právní řád České republiky – význam a
funkce právního řádu, orgány právní ochrany
občanů, soustava soudů, právní norma,
předpis, publikování právních předpisů
PS: vysvětlí, jakými způsoby ovlivňuje
právo náš běžný život
PS: provádí jednoduché právní úkony,
chápe jejich důsledky
PS: seznámí se s právními odvětvími
právního řádu a jejich zaměřením
PS: uvede příklady některých smluv
upravujících občanskoprávní vztahy osobní přeprava, koupě, oprava či
pronájem věci
PS: vysvětlí vlastními slovy význam sankcí
v právu
PS: rozpozná protiprávní jednání, rozliší
přestupek a trestný čin, uvede jejich
příklady
PN: dodržuje právní ustanovení, která se
protiprávní jednání – druhy a postihy
protiprávního jednání včetně korupce, trestní
postižitelnost, porušování práv k duševnímu
vlastnictví
Právo v každodenním životě – význam
právních vztahů, důležité právní vztahy a
závazky z nich vyplývající, základní práva
spotřebitele, styk s úřady
na něj vztahují, uvědomuje si rizika jejich
porušování
PN: přiměřeně uplatňuje svá práva včetně
práv spotřebitele a respektuje práva a
oprávněné zájmy druhých lidí
PN: objasní, v čem spočívá největší význam
soudů pro společnost
PN: popíše úkoly státního zastupitelství,
advokátů a notářů, jejich význam pro
společnost
PN: rozlišuje a porovnává úkoly orgánů
právní ochrany občanů, uvede příklady
jejich činnosti a spolupráce při postihování
trestných činů
PN: diskutuje o příčinách a důsledcích
korupčního jednání
Hodnoty, postoje, praktická etika
GLOBÁLNÍ SVĚT
výstupy
učivo
GP: uvede příklady mezinárodního
terorismu, zaujme vlastní postoj ke
způsobu jeho potírání
Globalizace – projevy, klady a zápory,
významné globální problémy způsoby včetně
válek a terorismu, možnosti jejich řešení
GP: objasní souvislosti globálních a
lokálních problémů
GP: uvede příklady možných projevů a
způsobů řešení globálních problémů na
lokální úrovni – v obci, regionu
GP: objasní, v které části světa panuje
rasové napětí, uvede příklady rasové
nesnášenlivosti ze svého okolí
GP: učí se, jak se zachovat, když některý ze
spolužáků vyjadřuje antisemitské nebo jiné
rasistické názory
GP: vyjmenuje společenské problémy,
které lidská společnost řeší, vysvětlí příčiny
negramotnosti
GP: zamýšlí se nad způsoby lidského
hospodaření a uvádí příčiny globálních
problémů
GP: uvede příklady ochrany životního
prostředí
Evropa a svět nás zajímá
Multikulturalita
STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ
výstupy
učivo
SH: vysvětlí, jakou funkci plní banky a
jaké služby občanům nabízejí
Peněžní ústavy – aktivní a pasivní operace,
úročení, pojištění, produkty finančního trhu
pro investování a pro získávání prostředky
SH: vysvětlí význam úroku placeného a
přijatého
SH: uvede nejčastější druhy pojištění a
navrhne, kde je využít
SH: na příkladech objasní možnosti úspor,
investic či spotřeby při nakládání s volnými
finančními prostředky
MEZINÁRODNÍ VZTAHY
výstupy
učivo
Mezinárodní spolupráce - ekonomická,
politická a bezpečnostní mezi státy, její
výhody
významné mezinárodní organizace (Rada
MV: uvede některé významné mezinárodní Evropy, NATO, OSN aj.)
organizace a společenství, k nimž má vztah
ČR, posoudí jejich význam ve světovém
Evropská integrace - podstata, výhody,
dění a popíše výhody spolupráce mezi
význam, Evropská unie a ČR
státy, včetně zajišťování obrany státu a
účasti v zahraničních misích
GP: objasní roli ozbrojených sil ČR při
zajišťování obrany státu a při řešení krizí
nevojenského charakteru
MV: popíše vliv začlenění ČR do EU na
každodenní život občanů
MV: uvede příklady práv občanů ČR v
rámci EU i možných způsobů jejich
uplatňování
4.5. Člověk a příroda
Vzdělávací oblast člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním
přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a
jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání
současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.
V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož
součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je
založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, i
člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů
člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného
myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování.
Vzdělávací obory vzdělávací oblasti člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a
Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji
porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných
poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody
specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se
především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat,
experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních
jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí
zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak?
Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a
řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro
jejich předvídání či ovlivňování.
Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost
skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak
závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činností na stav životního prostředí a
na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky
ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své
přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného
rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je
i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s
fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které
navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i
jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní
charakter, je v zájmu zachování celistvosti oboru umístěn celý v této vzdělávací oblasti.
Vzdělávací oblast člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast člověk a jeho svět, která na
elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního
vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace,
člověk a společnost, člověk a zdraví a člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími
oblastmi.
tím, že vede žáka k:
 zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod
poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
 potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i
na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a
hledat na ně adekvátní odpovědi
 způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech
více nezávislými způsoby
 posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro
potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
 zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu
zdraví i zdraví ostatních lidí
 porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
 uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi,
včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření,
větru, vody a biomasy
 utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či
aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí
4.5.1. Fyzika
Obsahové vymezení předmětu:
Vědomosti v tomto předmětu si žáci osvojují na základě pozorování, měření a experimentů.
Jedná se o fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti, které jsou potřebné k porozumění
fyzikálním jevům a procesům, vyskytujícím se v přírodě a životě okolo nás.
Cíle předmětu:
 osvojení důležitých poznatků - vlastnosti látek a těles, pohyby a vzájemné působení těles,
mechanické vlastnosti kapalin a plynů, přeměny a přenos energie, zvukové,
elektromagnetické a světelné jevy, vesmír
 metody práce - pozorování, měření, vytváření experimentů, následné zpracování získaných
údajů, jejich vyhodnocení a vytvoření závěrů
 dovednost využívat osvojených poznatků a dovedností při řešení fyzikálních úloh
 osvojení základních pravidel bezpečné práce při praktických činnostech
Výuka probíhá v 6. - 9. ročníku vždy 2 hodiny týdně.
Realizace probíhá formou vyučovací hodiny, skupinové vyučování zejména při realizaci
projektů, pokusů a měření k jednotlivým tématům. Vyučuje se především ve specializované
odborné učebně, ale také v PC učebně za využití výukových programů. Žáci se na tento
předmět nijak nerozdělují, absolvuje jej vždy celá třída.
Zde využíváme pro vytváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací
strategie, které žákům umožňují
 samostatně či s ostatními žáky systematicky pozorovat různé fyzikální objekty, procesy a
jejich vlastnosti a měřit různé fyzikální vlastnosti objektů, výsledky zpracovávat a dále
využívat pro své vlastní učení
 samostatně či s ostatními žáky provádět experimenty, které buď ověřují či potvrzují
předpoklady, nebo slouží jako základ pro odhalování fyz. zákonitostí a jejich použití v dalších
poznávacích aktivitách
 vyslovovat v diskusích hypotézy o fyzikální podstatě jevů, ověřovat různými prostředky
pravdivost a využívat získané poznatky k sebevzdělávání
 vyhledávat v různých pramenech potřebné informace z oblasti fyz. poznávání a využívat je
 poznávat souvislosti fyz. zkoumání s ostatními oblastmi zkoumání
Zde využíváme pro vytváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací
strategie, které žákům umožňují
 rozpoznávat problémy v průběhu fyz. vzdělávání při využití všech metod a prostředků pozorování, měření, experimentování, matematické a grafické prostředky vyjádřit či
formulovat problém, na který narazí při jejich fyz. vzdělání
 hledat další způsoby, informace, nástroje, které by mohly pomoci problém řešit daný
problém
 korekce chybných řešení problému
 aplikace osvojených metod řešení fyz. problémů i v dalších oblastech vzdělávání
Průřezová témata, které prolínají vyučovacím předmětem:
Environmentální výchova (EV)
 Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy ŽP
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
1+1
2
2
2
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
VLASTNOSTI LÁTEK
výstupy
F61.01 vyjádří vlastními slovy pojem
těleso, vyjmenuje vlastnosti různých těles
změří vhodně zvolenými měřidly některé
důležité fyzikální veličiny, jež charakterizují
látky a tělesa
učivo
Vlastnosti látek
Stavba látek
základy stavby látek
F61.02 srovná základní vlastnosti
skupenství, přiřadí látky k jednotlivým
skupenstvím
VLASTNOSTI TĚLES, MĚŘ FYZ VELIČIN
výstupy
učivo
F62.01 změří vhodně zvolenými měřidly
některé důležité fyzikální veličiny, jež
charakterizují látky a tělesa
Vlastnosti těles, měření fyzikálních veličin
Měření délky pevného tělesa porovnávání a
měření, jednotky délky, měřidla, měření
délky, opakované měření délky
F62.02 předpoví, co se děje s délkou či
objemem tělesa při změnách teploty
F62.03 využívá s porozuměním vztahů
mezi hustotou, objemem a hmotností při
řešení praktických úkolů
Měření hmotnosti tělesa hmotnost, jednotky,
vážení na rovnoramenných vahách, měření
hmotnosti pevného a kapalného tělesa
Měření objemu tělesa jednotky objemu,
měření objemu kapalného, pevného tělesa
Hustota pojem hustoty, výpočet hustoty z
hmotnosti a objemu, výpočet hmotnosti z
hustoty a objemu
Měření teploty teplota, jak pracují teploměry,
měření teploty
Měření času cesta k jednotce času, měření
času, kalendář
Shrnutí učiva zavedení pojmu fyzikální
veličina, mezinárodní soustava jednotek
SÍLA A JEJÍ ÚČINKY
výstupy
F63.01 popíše projevy gravitace, působení
gravitační síly - Slunce, Měsíc a Země
F63.02 určí směr svislý a směr vodorovný
F63.03 vysvětlí rozdíly v gravitačních
polích ve sluneční soustavě
F63.04 objasní účinky působení síly na
tělesa – tvar tělesa, jeho pohybový stav
F63.05 dovede změřit sílu a graficky ji
znázornit
F63.06 uvede přibližnou charakteristiku
základní jednotky síly, pojem tíhy,
gravitační pole
F63.07 využije vztahu mezi tíhou a
hmotností
F63.08 vysvětlí účinky síly, tření jako síla
působící proti pohybu těles
F63.09 určí graficky a výpočtem výslednici
2 sil působících na těleso ve stejném a
opačném směru
F63.10 zvládá skládání dvou různoběžných
sil, určí velikost výslednice
F63.11 objasní podstaty Newtonových
pohybových zákonů
F63.12 užije pohybové zákony pro řešení
problémů a úloh, pro vysvětlení situací v
běžném životě
učivo
Poznáváme sílu a její účinky
Gravitace jak se projevuje, směr svislý a směr
vodorovný,
znázornění a měření síly, gravitační síla ve
vesmíru
Účinky síly síla a tvar tělesa, síla a pohybový
stav tělesa
Tření síla působící proti pohybu tělesa, tření –
třecí síla, tření
technické praxi
Skládání sil působící ve stejném směru,
opačném směru, různými směry
Newtonovy zákony zákon setrvačnosti, zákon
síly, zákon akce a reakce
Těžiště působiště gravitační síly
Rovnovážná poloha těles
Otáčivé účinky síly páka, její užití, řešení
úloh, kladka pevná, volná, jejich užití
F63.13 charakterizuje těžiště jako
působiště gravitační síly
F63.14 dovede využít znalostí o těžišti pro
experimentální určení polohy těžiště
F63.15 popíše rovnovážné polohy tělesa
F63.16 aplikuje poznatky rovnováhy na
páce
F63.17 aplikuje podmínky rovnováhy na
kladce pevné, volné
O POHYBU TĚLES
výstupy
učivo
O pohybu těles
F71.1 rozpozná druhy pohybů, které těleso
klid a pohyb těles rozdělení pohybů, rychlost,
koná vzhledem k dalším tělesům
výpočet dráhy, času, grafické znázornění
F71.2 využívá s porozuměním při řešení
rychlosti a dráhy
problémů a úloh vztah mezi rychlostí,
dráhou a časem - u rovnoměrného pohybu
SVĚTELNÉ JEVY
výstupy
F72.1charakterizuje základní pojmy světlo, elektromagnetické záření, světelný
zdroj, barva světla, spektrum
F72.2 charakterizuje světlo a stín,
přímočaré šíření světla
F72.3 ověří zákon odrazu, zobrazení na
rovinném zrcadle
F72.4 nalezne ohniska u dutého zrcadla,
popis kulového zrcadla
učivo
Světelné jevy
světlo a světelné zdroje, barva, šíření světla,
světlo a stín
odraz světla zákon odrazu, zobrazení na
rovinném zrcadle, kulová zrcadla, zobrazení
na kulových zrcadlech
lom světla zákon lomu, čočky, zobrazení
čočkami
optické přístroje oko, lupa, mikroskop,
dalekohled, fotoaparát
fotometrie
F72.5 nakreslí zobrazení kulovými zrcadly
F72.6 objasní praktické využití zákona
lomu, zobrazení čočkami
F72.7 chápe funkci základních optických
přístrojů
VLASTNOSTI LÁTEK
výstupy
učivo
F73.1 chápe strukturu stavby částic látky
F73.2 popíše vlastnosti látek pevných,
kapalných a plynných
Vlastnosti látek
složení hmoty atomy, molekuly
vlastnosti pevných látek stálost tvaru, další
vlastnosti
vlastnosti kapalných látek tekutost kapalin,
další vlastnosti kapalin, hladina kapaliny
vlastnosti plynných látek pozorování plynu,
odlišnost kapalin a plynů, vlastnosti molekul
plynů
O KAPALINÁCH A PLYNECH
výstupy
F74.1 objasní podstaty Pascalova zákona
F74.2 charakterizuje hydrostatický tlak
jako tlak způsobený gravitační silou,
realizovat výpočty tlaku
F74.3 objasní vznik tlakové síly u těles
ponořených v kapalině či plynu
F74.4 vysvětlí podstatu Archimédova
zákona
učivo
O kapalinách a plynech
tlak tlaková síla, přenos tlaku v pevných
látkách
tlak v kapalinách hydrostatický tlak, spojené
nádoby, vnější tlaková síla na kapalinu,
vztlaková síla, plování těles
tlak v plynech příčiny tlaku, měření tlaku, tlak
v uzavřené nádobě, přetlak a podtlak
F74.5 charakterizuje atmosférický tlak
F74.6 popíše podmínky plování těles
F74.7 vysvětlí pojmy přetlak a podtlak,
měření manometrem
ENERGIE
výstupy
F81.1 zvládá výpočet práce a výkonu,
schopnost řešit problémy a úlohy
F81.2 objasní souvislost mezi konáním
práce a pohybovou a polohovou energií
F81.3 vysvětlí vzájemné přeměny energií
F81.4 chápe vztah mezi konáním práce a
zvyšováním energie
F81.5 určí velikost vykonané práce na
jednoduchých strojích, porovná s velikostí
práce bez jejich užití
ELEKTŘINA A MAGNETISMUS
učivo
Energie - práce výkon, energie práce, výkon,
mechanická energie, její přeměny, výpočet
práce na páce, kladce, soustavě kladek, na
nakloněné rovině
výstupy
učivo
Elektřina a magnetismus
Odkud se bere elektřina elektrický náboj,
pole, elektrické napětí, chemické zdroje
napětí
F82.02 vysvětluje elektr. napětí jako
Elektrický proud co je to elektr. proud,
důsledek existence elektr. pole
zapojení obvodů, zapojení měřících přístrojů
Vodiče a nevodiče elektrického proudu
F82.03 charakterizuje chemické zdroje
vodivost látek pevných, kapalných a plynných
napětí
Zapojování obvodů sériové a paralelní
F82.04 definuje elektrický proud, jednotky, zapojení
směr proudu v obvodu
Závislost elektrického proudu elektrický
odpor, Ohmův zákon, odpor vodiče, reostat,
F82.05 zvládá praktické zapojování
dělič napětí
obvodů, měřit proud a napětí
F82.01 ověřuje existenci elektr. pole,
charakterizovat elektr. sílu jako působení
pole na těleso
F82.06 vysvětluje rozdíl mezi vodiči a
nevodiči
F82.07 srovná vedení v látkách pevných,
kapalných a plynných
F82.08 zapojí sériový obvod, změří
základní veličiny
F82.09 zapojí paralelní obvod, změří
základní veličiny
F82.10 vysvětlí elektrický odpor jako
vlastnost látky, hlavní a vedlejší jednotky
R
F82.11 objasní podstatu Ohmova zákona,
zvládá výpočet U, I, R
F82.12 uvede, že odpor vodiče závisí na
délce, průřezu a materiálu vodiče
F82.13 zapojí reostat do obvodu
ELEKTŘINA A MAGNETISMUS
výstupy
F82.14 vysvětlí rozdíl mezi vlastní a
nevlastní vodivostí
F82.15 objasní princip ochrany elektr.
obvodů před přetížením
F82.16 určí tepelné účinky elektr. proudu,
jeho příkon a práci
učivo
Příkon, práce elektrického proudu tepelné
účinky, práce, příkon elektr. proudu
Souvislost elektřiny a magnetismu
magnetické pole trvalého magnetu, Země,
elektromagnetu, elektrická indukce
Výroba elektřiny zdroje střídavého napětí,
elektromotory, změna velikosti napětí, výroba
a přenos elektrické energie
F82.17 ověřuje existenci mg. pole,
charakterizovat mg. sílu jako působení
pole na těleso z feromagnetické látky
Elektřina v atmosféře
Bezpečnost při práci s elektrickým proudem
F82.18 zjistí severní pól, vysvětlí, jak se
projevuje mg. pole Země
F82.19 vysvětlí princip elektromagnetu,
srovná trvalý magnet a elektromagnet
F82.20 objasní princip elektromagnetické
indukce, na čem závisí velikost
indukovaného proudu
F82.21 popíše vznik střídavého proudu,
užití transformátoru
F82.22 vysvětlí výrobu elektr. proudu,
obnovitelné zdroje výroby elektřiny
F82.23 popíše pravidla pro bezpečnou
práci s elektr. proudem
JADERNÁ ENERGIE
výstupy
učivo
Jaderná energie
F83.1 vysvětlí základní pojmy související se
Některé vlastnosti atomů poznatky o stavbě
stavbou atomu
atomu, radioaktivita
F83.2 objasní pojem radioaktivity
Jaderná energie štěpení jader atomů, jak
pracuje jaderná elektrárna, využití jaderné
F83.3 charakterizuje jaderné štěpení,
energie
využití takto vzniklé energie
F83.4 porovná vliv jednotlivých energií na
životní prostředí
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
TEPLO
výstupy
F91.01 definuje vnitřní energii
F91.02 vysvětlí, jak dochází ke změně
vnitřní energie
F91.03 popíše, čím se mění vnitřní energie
F91.04 zobecní, na čem závisí teplo přijaté
či odevzdané tělesem
F91.05 vypočítá množství tepla
učivo
Teplo
Teplo a vnitřní energie vnitřní energie,její
změna, závislost tepla, jeho výpočet, zákon
zachování energie
Šíření tepla vedení tepla, proudění, tepelné
záření
Změny skupenství a vnitřní energie, teplota
tání a tuhnutí, tání, tuhnutí, tepelná výměna,
vypařování, var, kapalnění
Tepelné jevy meteorologie, práce plynu,
F91.06 vysloví zákon zachování energie
tepelné motory
F91.07 pochopí principy šíření tepla v
různých prostředích
F91.08 aplikuje na praktických příkladech
přenos tepla, jeho usnadnění a zabránění
F91.09 porovná skupenství se stavem
vnitřní energie
F91.10 vysvětlí souvislost změny vnitřní
energie a skupenství
F91.11 popíše pojmy teplota tání a tuhnutí
F91.12 definuje rozdíly mezi vypařováním
a varem
F91.13 porovná fázové změny
F91.14 popíše základní meteorologické
prvky a meteorologické přístroje
F91.15 porovná základní druhy tepelných
motorů
F91.16 objasní důležitost katalyzátoru u
spalovacích motorů
F91.17 zhodnotí výhody a nevýhody zdrojů
energie z hlediska vlivu na životní
prostředí
AKUSTIKA
výstupy
F92.01 popsat periodické děje, vyjmenovat
veličiny těchto dějů
F92.02 charakterizuje zdroj zvuku jako
chvějící se těleso
F92.03 porovná šíření zvuku v různých
prostředích a při různé teplotě
F92.04 porovná hluk a tón, charakterizuje
hlasitost zvuku
učivo
Akustika
Periodické děje kmitavý pohyb pružiny a
matematického kyvadla, periodické děje,
grafické znázornění
Vlnění vznik vlnění, popis a vlastnosti vlnění
Zvuk vznik a šíření zvuku, rychlost, odraz.
Tón, jeho výška, barva zvuku, hlasitost. Hluk
a ochrana před ním. Zvuk a hudba, přenos
pomocí elektroniky
F92.05 popíše způsoby odstranění hluku
jeho škodlivých účinků na životní prostředí
VESMÍR
výstupy
učivo
F93.01 popíše tělesa patřící ke sluneční
Vesmír
Sluneční soustava sluneční soustava, jak se
soustavě
F93.02 shrne pohyby Země ve vesmíru
F93.03 popíše vzájemné gravitační
působení Země a Slunce, Země a Měsíce
F93.04 porovná podmínky zatmění Slunce
a Měsíce
F93.05 vyhledá základní údaje o sluneční
soustavě v tabulkách
pohybuje Země a Měsíc, důsledky, planety
Hvězdy čím se liší hvězdy od planet, proč
hvězdy svítí, viditelný a neviditelný vesmír
Orientace na obloze souhvězdí, orientace na
obloze, mapa oblohy
Vesmír se mění
Astronomická technika pozemská, kosmické
sondy
Vývoj názorů na tvar a polohu Země ve
vesmíru
F93.06 orientuje se v mapě hvězdné oblohy,
dovede ji užít k určení souhvězdí
F93.07 definuje, čím se liší hvězdy od
planet, srovná Slunce s ostatními hvězdami
F93.08 uvede pojmy zabývající se měřením
vzdálenosti ve vesmíru
F93.09 charakterizuje důvody, proč se
vesmír mění
F93.10 vyjmenuje základní přístroje
astronomické techniky
4.5.2. Chemie
Tento vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Chemie a část
vzdělávacího obsahu
vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Nejčastěji používanými metodami a formami výuky
jsou pozorování,
demonstrační pokus, žákovské pokusy, zadané domácí badatelství, kooperativní techniky,
práce s informacemi.
Výuka chemie, tak jako ostatní přírodovědné předměty, významně přispívá k rozvoji
poznávacích schopností žáků.
Cíle předmětu:
Učí je získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s
chemikáliemi.
Vede je k tomu, jak se mají zachovat v praktických životních situacích a v životu ohrožujících
situacích.
Směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a
zákonitostí.
Učí je hledat příčinné souvislosti a řešit problémy související s ohrožením přírody a její
biologické rovnováhy.
Předmět je vyučován v 8. a 9. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně.
Chemie se vyučuje v odborné učebně, hodiny se nedělí, pouze v případě laboratorních prací
se pracuje
obvykle s polovinou třídy. Pro vyučování se dále využívá i učebna výpočetní techniky.
 klademe důraz na čtení s porozuměním
 vedeme žáky k systematickému pozorování vlastností látek, jejich přeměn, hledání
souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení
 vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací
 podněcujeme žáky k účasti v různých soutěžích
 vedeme žáky k sebehodnocení a k pochopení smyslu potřeby učit se
 předkládáme problémové situace související s učivem chemie
 zadáváme problémové úlohy obsažené v dostupných textech a v zadání olympiád
 dáváme žákům možnost volit různé způsoby řešení
 dáváme možnost obhajovat svá rozhodnutí
 učíme poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života
 vedeme žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování
 učíme žáky stručně a přehledně sdělovat postup a výsledky poznatků a pozorování
 učíme žáky naslouchat a vyjadřovat se ústně i písemně
 zadáváme takové úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
 vedeme žáky k efektivní a smysluplné diskusi
 vytváříme situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných
 vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování
 umožňujeme žákům objevovat v sobě dobré stránky, hodnoty, příležitosti
 vedeme žáky k respektování daných pravidel při práci s chemickými látkami, řád učebny
 využíváme skupinovou práci a vzájemnou pomoc při učení
 učíme žáky chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy,
respektovat požadavky
na kvalitní životní prostředí
 vedeme žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích, přivolat pomoc a poskytnout
první pomoc
 vedeme žáky k bezpečné a účinné manipulaci s různými nástroji, materiály a vybavením
laboratoře
 učíme žáky k zodpovědnému chování z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a
ochrany životního prostředí
Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat dovednosti a vědomosti, schopnost pracovat s
informacemi,
schopnost formulovat a obhajovat vlastní názor, schopnost spolupracovat, schopnost
přemýšlet.
Hodnocení se opírá o výsledky testů, laboratorních prací, výsledky prezentací a míry zapojení
do spolupráce.
Průřezové téma, které prolíná vyučovacím předmětem:
- Základní podmínky života
- Lidské aktivity a problémy životního prostředí
ročník
8. ročník
9. ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
2
1+1
povinný
povinný
ÚVOD DO CHEMIE
výstupy
učivo
Úvod do chemie
Ch8.1.01: uvede příklady chemického děje,
 vymezení chemie
a čím se zabývá chemie
 látky a tělesa
Ch8.1.02: rozliší fyzikální tělesa a látky
 chemické děje
Ch8.1.03: rozpozná u běžně známých dějů,  chemická výroba
zda dochází k přeměnám látek
Ch8.1.04: uvede příklady chemické výroby
ve svém okolí a zhodnotí význam i
případná rizika pro společnost a pro
obyvatele v okolí chemických závodů
VLASTNOSTI LÁTEK
výstupy
Ch8.2.01: uvede fyzikální a chemické
vlastnosti látek
Ch8.2.02: rozliší známé látky podle jejich
různých vlastností
Ch8.2.03: navrhne a provede jednoduché
chemické pokusy a zaznamená jejich
výsledek
učivo
Vlastnosti látek
 vlastnosti látek: barva, skupenství,
rozpustnost ve vodě, kujnost, tepelná a
elektrická vodivost, hustota
 změny skupenství: tání, tuhnutí,
vypařování, zkapalnění, sublimace,
desublimace
Ch8.2.04: popíše společné a rozdílné
vlastnosti vybraných látek
Ch8.2.05: rozpozná skupenství látek a
jejich změny
Ch8.2.06: vyhledá v tabulkách (u
vybraných látek) hodnoty hustoty, teploty
tání, teploty varu a orientuje se v jejich
hodnotách
BEZPEČNOST PŘI EXPERIMENTÁLNÍ ČINNOSTI
výstupy
učivo
Ch8.3.01: uvede zásady bezpečné práce v
Bezpečnost při experimentální činnosti
 zásady bezpečné práce v laboratoři
chemické pracovně, poskytne a přivolá
první pomoc při úrazu
Ch8.3.02: uvede příklady nebezpečných
chemických látek a zásady bezpečné práce
s nimi
(pracovně)
 první pomoc při úrazu v laboratoři
(poleptání, popálení, pořezání)
Ch8.3.03: vysvětlí význam R-vět a S-vět a
uvede jejich příklady u výrobků, které se
běžně prodávají
SMĚSI
výstupy
Ch8.4.01: rozliší různorodé a stejnorodé
směsi
Ch8.4.02: rozliší suspenzi, emulzi, pěnu,
dým, mlhu a uvede jejich příklady z
běžného života
učivo
Směsi
 různorodé a stejnorodé směsi (roztoky)
 složky směsi
 složení roztoků
 hmotnostní zlomek
Ch8.4.03: uvede příklad pevné, kapalné a
plynné stejnorodé směsi
Ch8.4.04: použije správně (v souvislostech)
pojmy: složka roztoku, rozpuštěná látka,
rozpouštědlo, rozpustnost,
koncentrovanější, zředěnější, nasycený a
nenasycený roztok
Ch8.4.05: aplikuje poznatky o vlivu
teploty, míchání a plošného obsahu
povrchu rozpuštěné látky na rychlost
jejího rozpuštění při vysvětlování známých
situací z běžného života
Ch8.4.06: vypočítá složení roztoků
(hmotnostní zlomek rozpuštěné látky) a
připraví roztok o požadovaném složení
ODDĚLOVÁNÍ SLOŽEK SMĚSI
výstupy
učivo
Ch8.5.01: sestaví jednoduchou filtrační
aparaturu a provede filtraci
Oddělování složek směsi
 usazování, filtrace, destilace, krystalizace,
sublimace
Ch8.5.02: popíše jednoduchou destilační
aparaturu a vysvětlí princip destilace
Ch8.5.03: navrhne postup oddělování
složek směsí v běžném životě
Ch8.5.04: vysvětlí princip usazování a
krystalizace
Ch8.5.05: uvede příklad chemické výroby
založené na oddělování složek směsi
VODA A VZDUCH
výstupy
Ch8.6.01: rozezná a uvede názvy vody v
plynném, kapalném a pevném skupenství
Ch8.6.02: zhodnotí význam vody pro život
na Zemi
Ch8.6.03: uvede základní vlastnosti vody a
její využití v praxi
učivo
Voda a vzduch
 voda - destilovaná, pitná, odpadní
 výroba pitné vody
 čistota vody
 vzduch - složení, vlastnosti
 čistota ovzduší
 ozónová vrstva
Ch8.6.04: rozliší vodu destilovanou, pitnou,
užitkovou, odpadní a uvede příklady jejich
výskytu a použití
Ch8.6.05: uvede princip výroby pitné vody
ve vodárnách
Ch8.6.06: vysvětlí oběh vody v přírodě a
zhodnotí jeho význam pro život na Zemi
Ch8.6.07: charakterizuje kyslík jako
nezbytnou složku pro hoření látek
Ch8.6.08: vysvětlí princip hašení, uvede
telefonní číslo hasičů
Ch8.6.09: popíše, co je teplotní inverze a
smog, a uvede příklady zdrojů informací o
čistotě ovzduší
Ch8.6.10: zjistí a uvede příklady
znečišťování vody a vzduchu v přírodě i v
domácnosti
Ch8.6.11: navrhne, jak lze v nejbližším
okolí omezovat znečišťování vody a
vzduchu
ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK
výstupy
Ch8.7.01: uvede příklady (z praxe)
dokazující, že látky se skládají z
pohybujících se částic
Ch8.7.02: používá pojmy atom, molekula
ve správných souvislostech
Ch8.7.03: popíše složení atomu a vznik
kationtu a aniontu z neutrálních atomů
učivo
Částicové složení látek
 molekuly, atomy
 atomové jádro, protony, neutrony,
nukleony
 elektronový obal atomu, elektrony,
valenční elektrony, ionty
CHEMICKÉ PRVKY A CHEMICKÉ SLOUČENINY
výstupy
Ch8.8.01: používá značky a názvy
chemických prvků: Ag, Al, Ar, As, At, B,
Ba, Be, Br, C, Ca, Cd, Cl, Co, Cr, Cu, F,
Fe, H, He, Hg, I, Ir, K, Kr, Li, Mg, Mn, N,
Na, Ne, Ni, O, Os, P, Pb, Pt, Ra, Rn, S, Sb,
Se, Si, Sn, Sr, Te, Ti, V, W, Xe, Zn
učivo
Chemické prvky a chemické sloučeniny
 chemické prvky
 vybrané názvy a značky chemických prvků
 protonové číslo, nukleonové číslo
Ch8.8.02: vysvětlí co udává protonové číslo
a číslo nukleonové
Ch8.8.03: vyhledá v tabulkách názvy
prvků ke známým (daným) protonovým
číslům a zapíše správně ke značce prvku
protonové číslo
Ch8.8.04: používá pojmy chemická látka,
chemický prvek, chemická sloučenina a
chemická vazba ve správných souvislostech
Ch8.8.05: rozliší chemickou značku prvku
a chemický vzorec sloučeniny
Ch8.8.06: odvodí složení chemické látky ze
vzorce (a z modelu molekuly) chemické
sloučeniny
CHEMICKÉ PRVKY A PERIODICKÁ SOUSTAVA CHEMICKÝCH PRVKŮ
výstupy
učivo
Chemické prvky a periodická soustava
chemických prvků
 kovy: Fe, Al, Cu, Zn, Ag, Au, Pb, Sn, Na,
K
Ch8.9.02: zhodnotí vliv činnosti člověka na  slitina: mosaz, bronz, dural
změny obsahu kyslíku a ozónu v plynném
 nekovy: H, O, N, C, halogeny, S, P
obalu Země
Ch8.9.01: rozliší kovy a nekovy a uvede
příklady vlastností a praktického využití
vybraných kovů, slitin a nekovů
Ch8.9.03: rozliší periody a skupiny v
periodické soustavě chemických prvků a
vyhledá známé prvky s podobnými
vlastnostmi
CHEMICKÉ REAKCE
výstupy
učivo
Chemické reakce
Ch8.10.01: rozliší výchozí látky a produkty
 výchozí látky a produkty
chemické reakce a určí je správně v
 chemický děj
konkrétních příkladech
Ch8.10.02: provede jednoduché chemické
reakce ve školní laboratoři (pracovně)
CHEMICKÉ ROVNICE
výstupy
Ch8.11.01: uvede zákon zachování
hmotnosti pro chemické reakce a využije
ho při řešení úloh
Ch8.11.02: zapíše jednoduchými
chemickými rovnicemi vybrané chemické
reakce
učivo
Chemické rovnice
 zákon zachování hmotnosti
 látkové množství
 molární hmotnost
 jednoduché chemické rovnice
Ch8.11.03: přečte zápis chemické rovnice s
užitím názvů chemických látek
Ch8.11.04: odhadne výsledky a vypočítá
úlohy s využitím veličin: n, M, m, V, ρ a
chemických rovnic
OXIDY
výstupy
Ch8.12.01: určí oxidační číslo atomů v
oxidech
Ch8.12.02: zapíše z názvů vzorce oxidů a
naopak ze vzorců jejich názvy
učivo
Oxidy
 oxid siřičitý, sírový, uhličitý, uhelnatý,
vápenatý, dusnatý, dusičitý, křemičitý
 názvosloví oxidů, oxidační číslo
 skleníkový efekt
Ch8.12.03: popíše vlastnosti a použití
vybraných oxidů a posoudí vliv těchto látek
na životní prostředí
HALOGENIDY
výstupy
Ch8.13.01: určí oxidační číslo atomů v
halogenidech
Ch8.13.02: zapíše z názvů vzorce
halogenidů a naopak ze vzorců jejich názvy
učivo
Halogenidy
 fluoridy, chloridy, bromidy, jodidy
 ionty
 názvosloví halogenidů
Ch8.13.03: popíše vlastnosti, použití a
význam chloridu sodného
KYSELINY, PH
výstupy
učivo
vybraných kyselin, bezpečné ředění jejich
koncentrovaných roztoků a první pomoc
Kyseliny, pH
 kyseliny - chlorovodíková, sírová, dusičná
 názvosloví kyselin
při zasažení lidského těla těmito látkami
Ch8.14.02: zapíše z názvů kyselin vzorce a
ze vzorců názvy
 pH, indikátory pH
 kyselé deště
Ch8.14.03: rozliší kyselé a zásadité roztoky
pomocí indikátorů pH a změří pH roztoku
univerzálním indikátorovým papírkem
Ch8.14.04: vysvětlí vznik kyselých dešťů,
zhodnotí jejich vliv na životní prostředí a
uvede příklady opatření, kterými jim lze
předcházet
Ch8.14.05: posoudí vliv vybraných kyselin
na životní prostředí
HYDROXIDY
výstupy
vybraných hydroxidů, jejich bezpečné
rozpouštění a první pomoc při zasažení
lidského těla těmito látkami
učivo
Hydroxidy
 hydroxidy - sodný, draselný, vápenatý
 názvosloví hydroxidů
Ch8.15.02: zapíše z názvů hydroxidů
vzorce a ze vzorců jejich názvy
Ch8.15.03: posoudí vliv vybraných
hydroxidů (v odpadech) na životní
prostředí
NEUTRALIZACE, SOLI
výstupy
učivo
Ch8.16.01: provede neutralizaci velmi
zředěných roztoků známých kyselin a
hydroxidů, uvede názvy a vzorce výchozích
látek a produktů a zapíše je chemickými
rovnicemi
Neutralizace, soli
 podstata neutralizace
 vznik solí
 názvy a vzorce síranů, dusičnanů,
uhličitanů
Ch8.16.02: zdůvodní první pomoc při
zasažení kyselinami nebo hydroxidy
Ch8.16.03: rozliší, které látky patří mezi
soli
Ch8.16.04: připraví jednoduchým
postupem sůl
Ch8.16.05: zapíše z názvů vybraných solí
vzorce a ze vzorců jejich názvy
Ch8.16.06: uvede příklady uplatnění solí v
praxi
Ch8.16.07: vysvětlí rozdíl mezi tvrdou a
měkkou vodou
HOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÉ LÁTKY
výstupy
učivo
Ch8.17.01: uvede význam průmyslových
hnojiv a posoudí jejich vliv na životní
prostředí
Ch8.17.02: popíše složení, vlastnosti a
použití nejznámějších stavebních pojiv
Hospodářsky významné látky
 průmyslová hnojiva (N, P, K, stopové
prvky)
 vápenná malta, sádra, beton
 keramika
REDOXNÍ REAKCE
výstupy
učivo
Redoxní reakce
 oxidace a redukce
Ch9.1.02: určí, které ze známých reakcí
 výroba železa a oceli
patří mezi redoxní reakce
 galvanický článek
 elektrolýza
Ch9.1.03: popíše princip výroby železa a
oceli a zhodnotí jejich význam pro národní  koroze
hospodářství
Ch9.1.01: vysvětlí pojmy oxidace a redukce
Ch9.1.04: vysvětlí pojem koroze, uvede
příklady činitelů ovlivňující jejich rychlost,
uvede způsoby ochrany ocelových výrobků
před korozí
Ch9.1.05: předpoví a ověří vliv různých
činitelů na průběh koroze jednoduchým
pokusem
Ch9.1.06: rozliší podstatu galvanických
článků a elektrolýzy a uvede příklady
jejich praktického využití
ENERGIE A CHEMICKÁ REAKCE
výstupy
učivo
Energie a chemická reakce
 exotermické a endotermické reakce
 obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie
Ch9.2.02: uvede příklady fosilních a
 fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn)
průmyslově vyráběných paliv, popíše jejich  průmyslově vyráběná paliva
vlastnosti a zhodnotí jejich využívání
Ch9.2.01: rozliší, které ze známých reakcí
jsou exotermické a které endotermické
Ch9.2.03: posoudí vliv spalování různých
paliv (včetně motorových paliv) na životní
prostředí
Ch9.2.04: rozliší obnovitelné a
neobnovitelné zdroje energie
Ch9.2.05: používá bezpečně spotřebiče na
topné plyny v domácnosti a plynové
kahany při školních experimentech
Ch9.2.06: rozpozná označení hořlavých
látek, uvede zásady bezpečné manipulace s
těmito látkami
Ch9.2.07: uvede, jak postupovat při vzniku
požáru, zná telefonní číslo pro přivolání
hasičů, poskytne první pomoc při popálení
Základní podmínky života
UHLOVODÍKY
výstupy
učivo
Uhlovodíky
 alkany, alkeny, alkyny, areny (metan, etan,
propan, butan, etylen, benzen, naftalen)
Ch9.3.02: rozliší nejjednodušší uhlovodíky,  průmyslové zpracování ropy
uvede jejich vzorce, vlastnosti a použití
Ch9.3.01: rozliší anorganické a organické
sloučeniny
Ch9.3.03: vyhledá a uvede příklady
produktů průmyslového zpracování ropy a
zemního plynu
Ch9.3.04: vyhledá a uvede příklady havárií
způsobených ropou, ropnými produkty a
zemním plynem
DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ
výstupy
Ch9.4.01: rozliší pojmy "uhlovodíky" a
"deriváty uhlovodíků"
Ch9.4.02: rozliší uhlovodíkový zbytek a
funkční (charakteristickou) skupinu na
příkladech vzorců známých derivátů
Ch9.4.03: rozliší a zapíše vzorce metanolu,
etanolu, fenolu, kyseliny mravenčí, octové,
ethylesteru kyseliny octové, formaldehydu
a acetonu; uvede vlastnosti a příklady
využití těchto látek
učivo
Deriváty uhlovodíků
 halogenové deriváty
 alkoholy
 fenoly
 aldehydy
 ketony
 karboxylové kyseliny
 estery, esterifikace, ethylester kyseliny
octové
Ch9.4.04: uvede výchozí látky a produkty
esterifikace a rozliší esterifikaci mezi
ostatními typy chemických reakcí
PŘÍRODNÍ LÁTKY
výstupy
učivo
Přírodní látky
Ch9.5.01: orientuje se ve výchozích látkách
 sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny
a produktech dýchání a fotosyntézy
 fotosyntéza
Ch9.5.02: uvede podmínky pro průběh
fotosyntézy a její význam pro život na
Zemi
Ch9.5.03: rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy
a vitamíny, uvede příklady zdrojů těchto
látek pro člověka a posoudí různé
potraviny z hlediska obecně uznávaných
zásad zdravé výživy
PLASTY A SYNTETICKÁ VLÁKNA
výstupy
učivo
Ch9.6.01: rozliší plasty od dalších látek,
uvede příklady jejich názvů, vlastností a
použití
Plasty a syntetická vlákna
 polyetylen, polypropylen, polystyren,
polyvinylchlorid
 polyamidová a polyesterová vlákna
Ch9.6.02: posoudí vliv používání plastů na
životní prostředí
Ch9.6.03: rozliší přírodní a syntetická
vlákna a uvede výhody a nevýhody jejich
používání
CHEMIE A SPOLEČNOST
výstupy
učivo
Chemie a společnost
 chemické výroby
 otravné látky
 pesticidy
Ch9.7.02: uvede příklady prvotních a
 biotechnologie, enzymy
druhotných surovin pro chemické výroby a
 léčiva
zhodnotí je z hlediska udržitelného rozvoje
 drogy
Ch9.7.03: zhodnotí ekonomický a
 detergenty
ekologický význam recyklace odpadů
 potraviny
 chemie a životní prostředí
Ch9.7.04: vysvětlí pojem biotechnologie a
uvede příklady
Ch9.7.01: doloží na příkladech význam
chemických výrob pro národní
hospodářství a pro člověka
Ch9.7.05: zjistí, kde a jak v okolí dochází
ke znečišťování životního prostředí, a
uvede, jak tomu předcházet
Ch9.7.06: uvede příklady chování při
nadměrném znečištění ovzduší
Ch9.7.07: zachází bezpečně s běžnými
mycími a čisticími prostředky používanými
v domácnosti
Ch9.7.08: rozpozná označení hořlavých,
toxických a výbušných látek, uvede zásady
bezpečné práce s běžně prodávanými
hořlavinami a výbušninami
Ch9.7.09: uvede příklady otravných látek a
způsoby boje proti nim
Ch9.7.10: uvede příklady volně i
nezákonně prodávaných drog a popíše
příklady následků, kterým se vystavuje
jejich konzument
HAVÁRIE S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK
výstupy
učivo
Havárie s únikem nebezpečných látek
Ch9.8.01: uvede příklady nejrozšířenějších
 látky výbušné, hořlavé, toxické
výbušných, hořlavých a toxických látek a
 zásady chování při úniku nebezpečných
způsob jejich označování
látek
Ch9.8.02: uvede a zdůvodní nejúčelnější
 improvizovaná ochrana při úniku
jednání v případě havárie s únikem
nebezpečných látek
nebezpečných látek
Ch9.8.03: zjistí výrobní podniky v regionu,
uvede, co vyrábějí, a posoudí s nimi
související nebezpečí
4.5.3. Přírodopis
Vyučovací předmět Přírodopis je integrovaným předmětem určeným pro všechny ročníky 2.
stupně. K mezioborové integraci došlo na úrovni tematických okruhů dvou vzdělávacích
oborů - Výchova ke zdraví a Přírodopis.
Ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví byly do Přírodopisu integrovány tyto tematické
okruhy - Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a péče o zdraví,
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Hodnota a podpora zdraví.
Dále je předmět vytvořen z učiva zoologie, botaniky, biologie člověka, mineralogie,
petrologie, geologie a ekologie. Navazuje na učivo přírodovědy na 1. stupni.
Cíle předmětu jsou stanoveny tak, aby žáci:
1) získali přehled o vzniku a vývoji Země a života
2) získávali základní poznatky o stavbě těl a životě vybraných organismů včetně člověka, o
nerostech a horninách, vesmíru a Zemi
3) osvojili si takové poznatky a dovednosti pozorování živé a neživé přírody, kterých by
mohli využívat jak v dalším vzdělávání, tak v každodenním životě
4) uvědomili si důležitost citlivého vztahu k okolnímu prostředí, odpovědnost člověka za
zachovávání života na Zemi
5) získali základní poznatky o člověku v souvislosti s ochranou jeho zdraví a naučili se
aktivně rozvíjet a chránit zdraví své i ostatních v propojení všech jeho složek (sociální,
psychické a fyzické)
V každém ročníku na 2. stupni ZŠ je věnována učivu Přírodopisu dvouhodinová týdenní
dotace takto: Přírodopis v 6. ročníku - 2 hodiny týdně (z časové dotace určené pro vzdělávací
oblast Člověk a příroda), Přírodopis v 7. ročníku - 2 hodiny týdně (z časové dotace určené pro
vzdělávací oblast Člověk a příroda), Přírodopis v 8. ročníku - 2 hodiny týdně (z toho 1 hodina
z časové dotace určené pro vzdělávací oblast Člověk a příroda a 1 hodina převedena z časové
dotace určené pro vzdělávací oblast Člověk a zdraví), v 9. ročníku - 2 hodiny týdně (z časové
dotace určené pro vzdělávací oblast Člověk a příroda).
Upřednostňované formy realizace- vyučovací hodina, skupinové vyučování, pozorování,
pokus, práce s literaturou
Místo realizace- učebna, PC učebna, studovna, terén
Dělení- na skupiny se žáci dělí při laboratorní práci
Učitel
-klade důraz na pozitivní motivaci žáka
-používá vhodné učební pomůcky (učebnice, atlasy klíče,encyklopedie,audiovizuální
techniku)
-předkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice a pracovních textů
Učitel
-motivuje žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáhá mu hledat další řešení
-zadává úkoly k posílení schopností žáka využívat vlastních zkušeností a z vlastního úsudku
-předkládá modelové situace a vede žáka k jejich optimálnímu řešení s využitím kreativity
-klade důraz na analýzu přečtených textů a kritické posouzení jejich obsahu, porovnání jevů,
zjištění shod a odlišností, třídění podle hledisek, zobecnění
Učitel
-zařazuje diskuse, nabízí žákům využívání informační a komunikační technologie pro
komunikaci s okolním světem
Učitel
-zařazuje práci ve skupině a klade důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich
respektování samotnými žáky
-uplatňuje individuální přístup k talentovaným žákům, ale i k žákům s poruchami učení
-vnáší přátelskou atmosféru mezi žáky
-posiluje sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj
Učitel
-respektuje věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka
-podporuje u žáků projevování pozitivních postojů k ochraně životního prostředí
Učitel
-rozvíjí u žáka smysl pro povinnost vyžadováním přípravy na výuku, shromaždováním
materiálů
-kontroluje samostatné práce žáka
 Psychohygiena
Enviromentální výchova (EV)
 Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí,
Vztah člověka k prostředí


ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
6. ročník
2
7. ročník
2
8. ročník
1+1
9. ročník
2
povinný
povinný
povinný
povinný
PLANETA ZEMĚ - ŽIVOT NA ZEMI
výstupy
učivo
Planeta Země
Vznik a vývoj života na Zemi
Rozliší a pojmenuje jednotlivé zemské
Projevy života
sféry
Buňka
Popíše vývoj života v jednotlivých etapách Třídění organismů
Praktické metody poznávání přírody
vývoje Země
Stavba organismů
Rozliší základní projevy a podmínky života Viry
Bakterie
Třídí organismy a zařadí vybrané
organismy do říší a nižších taxonomických
jednotek
Popíše stavbu zemského tělesa
Seznámí se s mikroskopem a naučí se s ním
pracovat
Popíše základní rozdíly mezi buňkou
rostlin, živočichů a bakterií a objasní
funkci základních organel
Uvede na příkladech z běžného života
význam virů a bakterií v přírodě i pro
člověka
ORGANISMY JEDOBUNĚČNÉ
výstupy
Popíše tělo prvoků a zhodnotí význam
prvoků v přírodě a pro člověka
Vysvětlí význam sinic v přírodě
učivo
Prvoci
Sinice
Řasy
Jednobuněčné houby
Poznává a zařazuje běžné druhy
jednobuněčných řas
Vysvětlí význam a využití kvasinek
ORGANISMY MNOHOBUNĚČNÉ
výstupy
učivo
Význam rostlin v přírodě
Fyziologie rostlin
Vysvětlí princip základních rostlinných
Řasy mnohobuněčné
fyziologických procesů - fotosyntéza,
Mechorosty
dýchání
Plavuně, přesličky, kapradiny
Nahosemenné rostliny
Poznává a zařazuje zástupce běžných
Houby mnohobuněčné
druhů řas, mechorostů, kapraďorostů a
nahosemenných rostlin, popíše jejich vývoj Lišejníky
a uvede příklady hospodářského využití
významných zástupců
Objasní význam rostlin v přírodě
Vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich
význam v ekosystémech a místo v
potravních řetězcích
Rozpozná naše nejznámější jedlé a
jedovaté houby a porovná je podle
charakteristických znaků
Objasní funkci a význam soužití dvou
organismů ve stélce lišejníků
ŽIVOČICHOVÉ MNOHOBUNĚČNÍ
výstupy
učivo
Rozlišuje a porovnává skupiny živočichů,
zařazuje je do hlavních taxonomických
skupin
Žahavci
Ploštěnci
Hlístice
Kroužkovci
Porovná základní vnější a vnitřní stavbu
vybraných živočichů a vysvětlí funkci
jednotlivých orgánů
Vysvětlí podstatu pohlavního a
nepohlavního rozmnožování
Měkkýši
Členovci: korýši, pavoukovci, vzdušnicovci
Hmyz: s proměnou nedokonalou a dokonalou
Ostnokožci
Uvede epidemiologicky významné druhy
PRŮBĚŽNĚ
výstupy
učivo
Praktické poznávání přírody - mikroskop,
Dodržuje základní pravidla bezpečnosti
práce s lupou, určovací klíče, atlasy, práce na
práce a chování při poznávání živé přírody
počítači a internetu
Aplikuje praktické metody poznávání
Významní biologové a jejich objevy
přírody osvojené v přírodopisu
Dodržuje základní pravidla bezpečnosti
práce a chování při poznávání přírody
Průběžně se seznamuje s významnými
biology a jejich objevy
OPAKOVÁNÍ UČIVA, TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ
výstupy
učivo
Opakování učiva 6. ročníku
Rozlišuje taxonomické jednotky a zařazuje
Třídění organismů
do nich jednotlivé zástupce živočichů
STRUNATCI: PODKMEN OBRATLOVCI
výstupy
učivo
Strunatci
Porovnává základní vnější a vnitřní stavbu
Obratlovci
vybraných živočichů a vysvětlí funkci
Mihulovci
jednotlivých orgánů
Paryby
Rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny
Ryby
živočichů, určuje vybrané živočichy,
Obojživelníci
zařazuje je do hlavních taxonomických
Plazi
skupin
Ptáci
Odvodí základní projevy chování živočichů Savci
v přírodě, objasní jejich způsob života a
přizpůsobení danému prostředí
Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro
člověka
Uplatňuje zásady bezpečného chování ve
styku se živočichy
STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA
výstupy
učivo
Porovná vnější a vnitřní stavbu
jednotlivých orgánů rostlin a uvede
praktické příklady jejich funkcí
Části rostlinného těla - kořen, stonek, list,
květ
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
výstupy
učivo
Rozlišuje základní systematické skupiny
rostlin a určuje jejich význačné zástupce
pomocí klíčů a atlasů
Vysvětlí princip pohlavního a
nepohlavního rozmnožování rostlin a
dalších fyziologických dějů
Čeledi dvouděložných rostlin
Čeledi jednoděložných rostlin
Fyziologie rostlin - rozmnožování, růst,
pohyby rostlin
Rostliny a prostředí
Odvodí na základě pozorování přírody
závislost a přizpůsobení některých rostlin
podmínkám prostředí
SPOLEČENSTVA ROSTLIN
výstupy
učivo
Popíše základní společenstva rostlin
Společenstva rostlin
Okrasné a užitkové rostliny
Uvede některé zástupce okrasných a
užitkových rostlin
Ekosystémy
ZÁKLADY ETOLOGIE
výstupy
ZE: definuje vědní obor etologie, uvede
jeho zakladatel
ZE: vysvětlí, proč má pozorování chování
zvířat pro člověka význam
učivo
Základy etologie
 základy etologie (definice etologie,
zakladatel etologie, domestikace, umělý
výběr)
 vrozené (zděděné) chování (nepodmíněné
(domestikace,umělý výběr)
ZE: uvede u kterých živočichů převládá
vrozené chování
ZE: na konkrétních případech vysvětlí, co
je nepodmíněný reflex a instinktivní
chování
ZE: uvede u kterých živočichů převládá
naučené chování
ZE: popíše podstatu jednotlivých typů
naučeného chování a uvede příklady
ZE: vyjmenuje typy chování podmíněného
látkovou výměnou
ZE: vysvětlí rozdíl mezi obranným a
ochranným chování a uvede příklady
ZE: definuje feromony, uvede příklady
feromonů a využití pohlavních feromonů v
boji proti kůrovcům atd.
reflexy, instinktivní chování)
 naučené (získané) chování (přivykání,
podmíněné reflexy - I. P. Pavlov, učení
vhledem, tradice)
 chování podmíněné látkovou výměnou
(přijímání potravy a vody, dýchání, kálení,
močení a řízení tělesné teploty)
 chování ochranné a obranné (stav
strnulosti, útěk, ochranné zbarvení a tvar těla,
varování, hrozba, napadení)
 dorozumívání (komunikace) živočichů
(chemická komunikace-feromony, dotyková
komunikace-živočichové kontaktního a
distančního typu, zraková komunikace,
zvuková komunikace)
 sociální chování živočichů (teritoriální
chování, hierarchické uspořádání společnosti)
 využití etologických poznatků v praxi
(velkochovy, zoologické zahrady, záchranné
programy, psychologie, psychiatrie)
ZE: jmenuje některé živočichy kontaktního
a distančního typu
ZE: vysvětlí co je teritoriální chování a
jaký má význam
ZE: popíše jak probíhají vnitrodruhové
souboje u zvířat a jak se projevují vztahy
nadřízenosti a podřízenosti ve skupině
ZE: shrne využití etologických výzkumů v
praxi
PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA
výstupy
PaVČ: zařadí člověka do soustavy
živočichů
PaVČ: objasní proces hominizace
PaVČ: uvede jednotlivé vývojové stupně
člověka
PaVČ: na mapě ukáže nejvýznamnější
naleziště pozůstatků lidí neandertálského
typu na území našeho státu
PaVČ: vyjmenuje lidské rasy a uvede
jejich hlavní znaky
PaVČ: vysvětlí, co je rasismus a proč je
třeba proti němu bojovat
učivo
Původ a vývoj člověka
 zařazení člověka v živočišné říši
 proces polidštění (hominizace)
 vývojové stupně fylogeneze člověka
 lidské rasy
HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ
výstupy
VkZ: vysvětlí na příkladech vztah mezi
tělesným, duševním a sociálním zdravím
VkZ: uvede příklady možné prevence
rizikového chování, možnosti působení na
chování jedince
VkZ: uplatňuje osvojené preventivní
způsoby rozhodování, chování a jednání
v souvislosti s běžnými, přenosnými,
civilizačními a jinými chorobami,
v případě potřeby vyhledá odbornou
pomoc
učivo
Výchova ke zdraví
HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ
 celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci složky zdraví a jejich interakce, základní
lidské potřeby a jejich hierarchie
 podpora zdraví a její formy - prevence a
intervence, působení na změnu kvality
prostředí a chování jedince, odpovědnost
jedince za zdraví, podpora zdravého životního
stylu, programy podpory zdraví
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA OPĚRNÁ
výstupy
učivo
Biologie člověka: soustava opěrná
Bč-SOp: vyjmenuje charakteristické znaky
 charakteristické znaky lidské kostry
lidské kostry
 lebka- páteř
Bč-SOp: podle obrazu nebo modelu popíše  hrudník- kostra končetin
opěrnou soustavu, pojmenuje její části a
 stavba kosti a její růst
určí jejich polohu
 první pomoc při zlomeninách
Bč-SOp: na modelu kostry člověka ukáže
různé typy spojení kostí
Bč-SOp: popíše stavbu kosti a kloubu
Bč-SOp: vysvětlí, jak roste kost do délky,
jak se liší složení kostí dítěte a starého
člověka a jaké to má důsledky
Bč-SOp: vysvětlí, co je důležité pro
správný vývin kostí a jaký význam má
správné držení těla
Bč-SOp: uvede hlavní zásady první pomoci
při uzavřené a otevřené zlomenině, ukáže,
jak by znehybnil končetinu
Bč-SOp: předvede cviky, které podporují
správné držení těla
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA POHYBOVÁ
výstupy
učivo
Bč-SP: podle obrazu popíše svalovou
soustavu, pojmenuje některé základní
svaly člověka a určí jejich polohu
Bč-SP: podle schématu rozliší hladkou
svalovinu od příčně pruhované a od
svaloviny srdeční a určí, kde se nachází
Biologie člověka: soustava pohybová
 svaly příčně pruhované, hladké a srdeční
 stavba svalu a jeho připevnění ke kostře
 podstata svalové činnosti
Bč-SP: vysvětlí, čím je výjimečný srdeční
sval
Bč-SP: zjednodušeně popíše stavbu svalu
Bč-SP: objasní podstatu svalové činnosti,
uvede zdroje energie pro činnost svalů
Bč-SP: popíše či předvede některé cviky,
které podporují správnou funkci svalové
soustavy, posilují jednotlivé svalové partie
BIOLOGIE ČLOVĚKA: TĚLNÍ TEKUTINY
výstupy
Bč-TT: objasní funkci tkáňového moku a
mízy
Bč-TT: vysvětlí důležitost mízní soustavy
Bč-TT: vyjmenuje základní funkce krve
Bč-TT: popíše složení krve
učivo
Biologie člověka: tělní tekutiny
 tkáňový mok
 míza
 krev (krevní plazma, červené krvinky, bílé
krvinky, krevní destičky, srážení krve, krevní
skupiny, krevní transfuze)
Bč-TT: vysvětlí funkci jednotlivých složek
krve
Bč-TT: vyjmenuje základní krevní skupiny
Bč-TT: objasní význam dárcovství krve
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA OBĚHOVÁ
výstupy
Bč-SO: popíše stavbu a činnost srdce
Bč-SO: vysvětlí co je malý a velký krevní
oběh
Bč-SO: uvede rozdíly ve stavbě a funkci
tepen, žil a vlásečnic
Bč-SO: předvede, kde lze nahmatat tep
Bč-SO: uvede průměrný počet tepů za
minutu a vyjmenuje příklady situací, při
nichž se počet tepů zvyšuje
Bč-SO: definuje krevní tlak a uvede
učivo
Biologie člověka: soustava oběhová
 stavba a činnost srdce
 krevní oběh
 cévy
 krevní tlak
 první pomoc při krvácení
 nakažlivé nemoci - virová a bakteriální
onemocnění
 obrana organismu proti infekci
normální klidovou hodnotu krevního tlaku
Bč-SO, VkZ: vysvětlí, jakému nebezpečí
jsou vystaveni lidé s vysokým krevním
tlakem a jak se tomuto nebezpečí vyhnout
Bč-SO, VkZ: uvede, jaké rizikové projevy
chování se podílí na vzniku infarktu
Bč-SO: uvede rozdíly mezi vlásečnicovým,
žilným a tepenným krvácením
Bč-SO: popíše postup při zástavě
jednotlivých typů krvácení
Bč-SO, VkZ: definuje pojem nakažlivá
nemoc
Bč-SO: vysvětlí rozdíl mezi viry a
bakteriemi
Bč-SO, VkZ: vyjmenuje některá virová a
bakteriální onemocnění člověka a vysvětlí,
jak jim předcházet
Bč-SO, VkZ: definuje pojmy inkubační
doba, imunita a alergie
Bč-SO, VkZ: charakterizuje získanou
odolnost člověka
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA DÝCHACÍ
výstupy
Bč-SD: definuje dýchání
Bč-SD: popíše stavbu horních a dolních
cest dýchacích
Bč-SD: popíše stavbu, uložení a funkci plic
Bč-SD: objasní pojmy celková a vitální
kapacita plic
Bč-SD: vysvětlí, co je kapénková infekce a
epidemie
Bč-SD: uvede příklady nemocí, které se šíří
kapénkovou infekcí
Bč-SD: popíše techniku umělého dýchání
Bč-SD: uvede zdravotní rizika spojená s
kouřením
Bč-SD: v modelových situacích používá
způsoby odmítání návykových látek
Bč-SD: zhodnotí vliv reklamy na rizikové
učivo
Biologie člověka: soustava dýchací
 stavba a činnost dýchací soustavy
 onemocnění dýchacích cest
chování
Bč-SD: uvede možnosti prevence a
intervence kouření
Bč-SD: vysvětlí, co znamená odpovědnost
jedince za zdraví
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA TRÁVICÍ
výstupy
Bč-ST: objasní funkci trávicí soustavy a
popíše proces trávení
Bč-ST: vyjmenuje jednotlivé zuby stálého
chrupu, vyjádří složení stálého chrupu
úplným zubním vzorcem
Bč-ST: nakreslí a popíše stavbu zubu
učivo
Biologie člověka: soustava trávicí
 dutina ústní, hltan, jícen
 žaludek
 tenké střevo
 játra
 vstřebávání
 tlusté střevo
Bč-ST: vysvětlí nutnost pravidelné péče o
chrup
Bč-ST: shrne zásady správné péče o chrup,
názorně předvede správný způsob čištění
zubů
Bč-ST: vyjmenuje jednotlivé oddíly trávicí
trubice, vysvětlí funkci slin
Bč-ST: objasní funkci žaludky, tenkého
střeva, jater a tlustého střeva
BIOLOGIE ČLOVĚKA: PŘEMĚNA LÁTEK A ENERGIÍ
výstupy
Bč-PLE: definuje pojem metabolismus
Bč-PLE: vysvětlí, co jsou základní živiny
Bč-PLE: uvede příklady vitaminů
rozpustných ve vodě a v tucích, uvede
jejich zdroje a projevy při nedostatku
daného vitaminu
učivo
Biologie člověka: přeměna látek a energií
 výživa (cukry, tuky, bílkoviny, minerální
látky, vitaminy; energetická hodnota
potravin)
 hygiena potravy
Výchova ke zdraví:
Bč-PLE: vhodnými argumenty podpoří
důležitost dodržování hygienických zásad
při jídle, skladování a úpravě potravin
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O
ZDRAVÍ
VkZ: orientuje se v údajích o složení a
trvanlivosti potravin
Výživa a zdraví
 zásady zdravé výživy
 poruchy příjmu potravy
VkZ: vysvětlí souvislosti mezi zdravou a
nezdravou výživou a rozvojem civilizačních
chorob
VkZ: seznámí se s alternativními
výživovými směry
VkZ: vyjádří vlastní názor na reklamy na
potraviny a diskutuje o nich
VkZ: uvede poruchy příjmu potravy a
zdůvodní nebezpečí onemocnění vzniklých
v důsledku poruch příjmu potravy
VkZ: uplatňuje zásady zdravého
stravování, sestaví jídelníček dle hledisek
správné výživy
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA VYLUČOVACÍ
výstupy
Bč-SV: vyjmenuje orgány zajišťující
vylučování
Bč-SV: podle obrazu nebo modelu popíše
vylučovací soustavu, pojmenuje její části a
určí jejich polohu
učivo
Biologie člověka: soustava vylučovací
 odpadní látky
 orgány zajišťující vylučování
 ledviny
 poruchy vylučovací soustavy a prevence
onemocnění
Bč-SV: popíše stavbu a funkci ledviny
Bč-SV: vysvětlí vznik a složení moči
Bč-SV: vysvětlí důležitost hygieny při
prevenci onemocnění vylučovacího ústrojí
Bč-SV: uvede, jakými způsoby může dojít
k poškození ledvin a jak se onemocnění
ledvin vyvarovat
BIOLOGIE ČLOVĚKA: KŮŽE
výstupy
Bč-K: podle obrazu či modelu popíše
stavbu kůže a pojmenuje jejích jednotlivé
části
Bč-K: vysvětlí základní funkce kůže
Bč-K: vysvětlí, jak má člověk pečovat o
kůži a proč (mytí, péče o vlasy a nehty,
otužování)
Bč-K: uvede, jak ošetřit popáleniny,
omrzliny, poleptání kůže kyselinou nebo
hydroxidem, jak postupovat při drobných
mechanických poraněních kůže
Bč-K: vysvětlí vliv ultrafialového záření na
pokožku a nebezpečí nadměrného
učivo
Biologie člověka: kůže
 stavba kůže
 funkce kožní soustavy
 péče o kůži
 první pomoc při poranění kůže
opalování
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA NERVOVÁ
výstupy
Bč-SN: podle obrazu nebo modelu popíše
nervovou soustavu, pojmenuje její
jednotlivé části a určí jejich polohu
Bč-SN: popíše stavbu neuronu, vysvětlí
pojem synapse
Bč-SN: objasní výsadní postavení nervové
soustavy
Bč-SN: vysvětlí princip míšního reflexu
Bč-SN: uvede základní rozdíly mezi
nepodmíněnými a podmíněnými reflexy
učivo
Biologie člověka: soustava nervová
 stavba nervové soustavy
 reflexy- mícha a mozek
 první pomoc při poškození CNS
 hygiena duševní činnosti
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH
PREVENCE
 stres a jeho vztah ke zdraví - kompenzační,
Bč-SN: vyjmenuje jednotlivé části mozku a relaxační a regenerační techniky
k překonávání únavy, stresových reakcí a
uvede jejich funkci
k posilování duševní odolnosti
Bč-SN: uvede, jak by poskytl
předlékařskou první pomoc při poranění
mozku, mích y při šoku
Bč-SN: vysvětlí nutnost pravidelného a
správného režimu dne
VkZ: uvede, jakými relaxačními a
regeneračními technikami lze čelit únavě
VkZ: uvádí do souvislosti zdravotní a
psychosociální rizika spojená se
zneužíváním návykových látek a životní
perspektivu mladého člověka; uplatňuje
osvojené sociální dovednosti a modely
chování při kontaktu se sociálně
patologickými jevy ve škole i mimo ni;
pomoc sobě nebo druhým
VkZ: zhodnotí vliv reklamy na rizikové
chování
VkZ: uvede příklady pozitivních životních
cílů a hodnot jako protiargumentu
zneužívání návykových látek
VkZ: vyhledává, zpracovává a předává
informace týkající se zdravého způsobu
života, rizik ohrožujících zdraví a podpory
zdraví
Psychohygiena
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍM VYMĚŠOVÁNÍM
výstupy
Bč-SŽsvv: vyjmenuje žlázy s vnitřním
vyměšováním a určí jejich polohu
Bč-SŽsvv: objasní, jak se hormony
spolupodílejí na řízení organismu
učivo
Biologie člověka: soustava žláz s vnitřním
vyměšováním
 podíl na řízení organismu
 hormonální regulace
 přehled žláz s vnitřním vyměšováním
Bč-SŽsvv: uvede příklady některých
onemocnění, která vznikají v důsledku
nesprávného fungování žláz s vnitřní
sekrecí (struma, cukrovka)
BIOLOGIE ČLOVĚKA: SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ (ČIDLA)
výstupy
Bč-SÚ: vysvětlí princip vzniku smyslového
vjemu
Bč-SÚ: podle obrazu, modelu nebo
skutečnosti popíše smyslové orgány,
pojmenuje jejich části a určí jejich polohu
(umístění chuťových, čichových a
hmatových čidel, popis stavby ucha a oka)
učivo
Biologie člověka: smyslová ústrojí (čidla)
 ústrojí zraku
 ústrojí sluch
 ústrojí chuti
 ústrojí čichu
 ústrojí hmatu
Bč-SÚ: uvede funkce jednotlivých částí oka
Bč-SÚ: vysvětlí podstatu krátkozrakosti a
dalekozrakosti
Bč-SÚ: uvede zásady péče o smyslové
orgány (především péče o zrak, sluch)
BIOLOGIE ČLOVĚKA: ROZMNOŽOVÁNÍ, VÝVIN LIDSKÉHO JEDINCE
výstupy
Bč-RaVlj: podle obrazu popíše stavbu
pohlavní soustavy muže i ženy, pojmenuje
její části
Bč-RaVlj: vysvětlí, jak probíhá vývoj
ženských pohlavních buněk během
menstruačního cyklu
Bč-RaVlj: popíše cestu zralé mužské
pohlavní buňky od jejího vzniku ve varleti
Bč-RaVlj: vysvětlí, jak fungují jednotlivé
antikoncepční prostředky
učivo
Biologie člověka: rozmnožování a vývin
lidského jedince
 mužské pohlavní ústrojí
 ženské pohlavní ústrojí
 oplození
 nitroděložní vývin jedince
 vývin jedince po narození
 pohlavní choroby
Bč-RaVlj: objasní proces oplození
Bč-RaVlj: zjednodušeně popíše průběh
těhotenství
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH
REFLEXE
 dětství, puberta, dospívání
Bč-RaVlj: vysvětlí, co je předčasné
ukončení těhotenství
Bč-RaVlj: vyjmenuje a stručně
charakterizuje hlavní období lidského
života
Bč-RaVjl: uvede základní pravidla hygieny
pohlavního ústrojí
Bč-RaVlj, VkZ: uvede nejznámější
pohlavně přenosné choroby, vysvětlí jejich
nebezpečí a důležitost prevence
VkZ: pojmenuje, vysvětlí a respektuje
tělesné, fyziologické a psychologické změny
v období dospívání, vhodně na ně reaguje a
kultivovaně se chová k opačnému pohlaví
VkZ: respektuje význam sexuality
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou
a pozitivními životními cíli
VkZ: vysvětlí rizika nechráněného
pohlavního styku
VkZ: chápe význam zdrženlivosti
v dospívání a odpovědného sexuálního
chování
VkZ: orientuje se v rozdílech sexuálního
chování jednotlivců (sexuální orientace,
poruchy pohlavní identity)
VkZ: diskutuje o nevhodném sexuálním
chování (promiskuita, sexuální zneužívání)
VkZ: popíše, jak postupovat v případě
problémů v oblasti sexuality (kontakty na
odbornou pomoc, komunikace se službami
odborné pomoci)
PRŮBĚŽNĚ: U JEDNOTLIVÝCH ORGÁNOVÝCH SOUSTAV
výstupy
Rozlišuje příčiny, případně příznaky
běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich
prevence a léčby
Objasní význam zdravého způsobu života
učivo
 nemoci, úrazy a prevence - příčiny,
příznaky, praktické zásady a postupy při
léčení běžných nemocí
 závažná poranění a život ohrožující stavy
 epidemie
 životní styl - pozitivní a negativní dopad
prostředí a životního stylu na zdraví člověka
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ
výstupy
VkZ: zhodnotí vlivy vnějšího a vnitřního
prostředí na zdraví člověka
VkZ: vyjádří vlastní názor k problematice
zdraví - hygiena, otužování, denní režim,
aktivity, pohyb
VkZ: posoudí různé způsoby chování lidí
z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i
zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní
odpovědnost ve prospěch aktivní podpory
zdraví
VkZ: uplatňuje osvojené preventivní
způsoby rozhodování, chování a jednání
v souvislosti s běžnými, přenosnými,
civilizačními a jinými chorobami,
pomoc
VkZ: projevuje odpovědný vztah k sobě
samému, k vlastnímu dospívání a
pravidlům zdravého životního stylu,
VkZ: usiluje v rámci svých možností a
zkušeností o aktivní podporu zdraví
učivo
Výchova ke zdraví
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O
ZDRAVÍ
 vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na
zdraví - kvalita ovzduší a vody, hluk,
osvětlení, teplota
 tělesná a duševní hygiena, denní režim zásady osobní, intimní a duševní hygieny,
otužování, denní režim, vyváženost
pracovních a odpočinkových aktivit, význam
pohybu pro zdraví, pohybový režim
 ochrana před přenosnými chorobami,
základní cesty přenosu nákaz a jejich
prevence, nákazy respirační, přenosné
potravou, získané v přírodě, přenosné krví a
sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím
hmyzu a stykem se zvířaty
 ochrana před chronickými nepřenosnými
chorobami a před úrazy - prevence
kardiovaskulárních a metabolických
onemocnění; preventivní léčebná péče;
odpovědné chování v situacích úrazu a život
ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při
sportu, na pracovišti, v dopravě), základy
první pomoci
ZÁKLADY NAUKY O DĚDIČNOSTI
výstupy
GEN: definuje genetiku, uvede jejího
zakladatele
GEN: vysvětlí pojmy gen, chromozom,
DNA
GEN: objasní, jak je geneticky určeno
pohlaví budoucího lidského jedince
GEN: vysvětlí, co rozumíme pod pojmy
dědičnost s úplnou a neúplnou dominancí
GEN: vysvětlí význam i nebezpečí
genového inženýrství
učivo
Základy nauky o dědičnosti (genetiky)
 genetika a její zakladatel
 genetická informace a její přenos
 metody genetického výzkumu (křížení)
 genové inženýrství
NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU
výstupy
učivo
Naše Země ve vesmíru
 charakteristika hlavních kosmických těles
 uspořádání sluneční soustavy
NZ: orientuje se v charakteristice hlavních Vznik Země
kosmických těles a popíše uspořádání
 vesmír, galaxie, hvězda, planeta, sluneční
sluneční soustavy
soustava
 jednotlivé planety sluneční soustavy
NZ: na základě znalostí podmínek života
Stavba Země
na Zemi odůvodní jeho absenci na jiných
planetách
 charakteristika hlavních kosmických těles
 uspořádání sluneční soustavy
NZ: dá do souvislosti znalosti o významu
 geosféry, zemské jádro, zemský plášť,
jednotlivých složek slunečního záření a
zemská kůra (pevninská, oceánská), litosféra
důsledky jejich nepřítomnosti
NZ: mezi předloženými fotografiemi
kosmických těles pozná fotografii Země
MINERALOGIE
výstupy
M: chápe a vysvětlí rozdíl mezi nerostem a
horninou
M: rozlišuje nerosty na základě jejich
chemické odlišnosti
M: pozná typické vzorky nerostů z
přehledu nerostů vytvořeného podle
chemického složení
M: aplikuje teoretické znalosti fyzikálních
a chemických vlastností nerostů na
příklady z praxe
učivo
Mineralogie
 nerost krystalovaný, krystalický a beztvarý
 vnější a vnitřní stavba nerostů
 fyzikální a chemické vlastnosti nerostů
 třídění nerostů - vznik, vlastnosti, praktický
význam, využití (1. prvky, 2.halogenidy,
3.sulfidy, 4.oxidy, 5.uhličitany, 6. dusičnany,
7. sírany, 8.fosforečnany, 9.křemičitany, 10.
organolity)
M: na základě mineralogických znalostí
určí, k čemu může člověk využít
předložené nerosty
GEOLOGIE-PETROLOGIE
výstupy
učivo
Geologie - Petrologie
 horniny vyvřelé, přeměněné, usazené
G-P: zařadí do systému a určí
(vznik, vlastnosti, třídění, praktický význam a
mineralogické složení hlavních typů hornin využití)
G-P: pozná typické vzorky hornin
vyvřelých (hlubinných, výlevných),
usazených (úlomkovitých a jílovitých,
organogenních nehořlavých i hořlavých,
G-P: orientuje se v systému hornin
chemických), přeměněných
G-P: vyjmenuje a vysvětlí základní procesy
vedoucí ke vzniku jednotlivých typů hornin
G-P: na základě znalostí složení hornin
dedukuje jejich praktické využití a
vědecký význam
GEOLOGIE-GEOLOGICKÉ DĚJE
výstupy
G-GD: vyjmenuje a vysvětlí základní
vnitřní a vnější geologické děje
G-GD: na základě znalostí předpovídá
důsledky vnitřních geologických dějů
(sopečná činnost, zemětřesení)
používá teorii pohybu litosférických desek
k předvídání jevů
G-GD: na příkladech ukáže význam
geologických věd pro praktický život
učivo
Geologie-geologické děje
 vnitřní (pohyby litosférických desek,
poruchy zemské kůry, sopečná činnost,
zemětřesení)
 vnější (zvětrávání-chemické, mechanické,
působení zemské tíže, činnost tekoucí vody,
činnost mořské vody, činnost ledovců, činnost
větru)
 mimořádné události způsobené přírodními
vlivy - příčiny vzniku mimořádných událostí,
přírodní světové katastrofy
G-GD: charakterizuje mimořádné události
způsobené přírodními jevy, jejich
doprovodné jevy a možné dopady i
ochranu před nimi
GEOLOGIE-PEDOLOGIE
výstupy
G-Ped: vysvětlí vznik, popíše složení a
vlastnosti půd
G-Ped: rozlišuje půdní druhy a půdní typy
G-Ped: posoudí význam a ochranu půd
učivo
Geologie- Pedologie
 vznik půd, půdotvorní činitelé
 půdní druhy, půdní typy
 význam půdy pro výživu rostlin, její
hospodářský význam pro společnost
GEOLOGIE-PODZEMNÍ VODA
výstupy
G-PV: objasní význam a ochranu
podzemních vod pro vznik pitné vody
učivo
Geologie - Podzemní voda
 voda průlinová, puklinová
 různé druhy pramenů
 voda minerální
GEOLOGIE- VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
výstupy
VVŽ: vyjádří vlastními slovy názory na
vznik a vývoj života
VVŽ: vysvětlí podstatu důležitých metod
paleontologického výzkumu
VVŽ: podle předložených obrazů pozná
geologickou éru
VVŽ: podle obrazu nebo modelu
zkamenělin určí skupiny pravěkých
organismů
učivo
Vznik a vývoj života na Zemi
 názory na vznik a vývoj života
 paleontologie (éry vývoje Země prekambrium, prvohory, druhohory, třetihory,
čtvrtohory)
 výskyt typických organismů a jejich
přizpůsobování prostředí v jednotlivých érách
vývoje Země
VVŽ: uvede základní členění geologických
období a uvede typické skupiny
prehistorických organismů
VVŽ: na základě vizuálního vjemu vysvětlí
podstatu a příčinu odlišnosti
prehistorických forem organizmů od
současných typů (Archeopteryx-dnešní
pták, mamut-slon)
VVŽ: objasní význam paleontologie
EKOLOGIE
výstupy
Ek: na základě pozorování rostlin a
živočichů určí, jaké jsou podmínky života
Ek: jmenuje faktory ovlivňující výskyt
organismů v určitém prostředí
Ek: zdůvodní odlišné zastoupení
organismů v různých ekosystémech
Ek: určí hlavní rozdíl ve výživě rostlin a
živočichů
Ek: rozhodne, zda vzájemné vztahy dvou
organizmů jsou oboustranně prospěšné,
neprospěšné, neutrální
Ek: objasní důsledky změn životních
podmínek (zejména teploty, dostupnosti
potravy, konkurentů, predátorů, životního
prostoru) pro rozšíření druhu
učivo
Podmínky života
Neživé složky životního prostředí- abiotické
podmínky
Světlo a teplo
 sluneční záření (ultrafialové, infračervené,
viditelné)
 světlo a organismy
 teplo a organismy
Vzduch
 fyzikální faktory
 chemické složení
 vzduch a organismy
 podíl lidské činnosti na znečišťování
ovzduší (emise, imise, skleníkový efekt,
fotochemický smog, přízemní ozon,
bioindikátory)
Voda
 slaná, sladká, povrchová, podzemní
Ek: popíše a vysvětlí stav a problémy
životního prostředí s důrazem na
regionální hledisko
Ek: uvede na základě pozorování význam
vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení
života na Zemi u různých ekosystémů
Ek: charakterizuje mimořádné události
způsobené výkyvy počasí a dalšími
přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a
možné dopady i ochranu před nimi
 oběh vody v přírodě
 voda srážková (déšť, sníh, mlha, námraza)
 voda- součást těl všech organismů
 nároky rostlin na přijímání vody
 nároky živočichů na přijímání vody
 kyselé deště (vliv na půdní procesy,
ovlivňování druhového složení rostlin)
Minerální látky
 biogenní prvky (C, H, O, N, P, Ca, K, Na,
Cl, Mg, S)
 stopové prvky (Fe, I, Mn, Zn, F, Si)
 anorganické sloučeniny (minerální látky
rozpustné ve vodě - živiny pro rostliny)
Živé složky životního prostředí - biotické
podmínky
Jedinec
Populace (roste, vymírá)
Vztahy mezi populacemi
Fytocenóza, zoocenóza, biocenóza společenstvo
Ekosystém, vývoj ekosystému, biom, biosféra
Země
Stav životního prostředí
Znečišťování ovzduší
Znečišťování vody, ubývání pitné vody
Znečišťování zemědělskou činností
Čištění odpadních vod
Fyzikální znečišťování
Podnebí a počasí ve vztahu k životu - význam
vody a teploty prostředí pro život, ochrana a
využití přírodních zdrojů, význam
jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy
znečištěného ovzduší a klimatických změn na
živé organismy a na člověka
Nejčastější mimořádné přírodní události v ČR
(povodně, větrné bouře, sněhové kalamity,
laviny, náledí) a ochrana před nimi
Člověk a biosféra - globální problémy
Ochrana přírody - velkoplošná a maloplošná
chráněná území
Zeleň v krajině a její význam
4.5.4. Zeměpis
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k:
 získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních
geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod
 získávání a rozvíjení dovednosti pracovat se zdroji geografických informací
 respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí
 rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti
životního způsobu moderního člověka
 rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování
 aplikování geografických poznatků v praktickém životě
 předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku
 ve všech ročnících je vyučován po 2 hodinách týdně
 výuka zeměpisu se vyučuje v učebnách jednotlivých ročníků, v učebnách výpočetní
techniky, ale také mimo školu - zeměpisné vycházky
 využíváme skupinové práce- využití map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů,
internetu
 žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané
poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
 žáci vyhledávají, shromažďují a třídí informace
 žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry
 žáci používají odborné terminologie
 žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení
 žáci využívají vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
 žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a
kultivovaně v písemné i ústním projevu
 žáci naslouchají a respektují názory druhých
 žáci komunikují mezi sebou a učitelem a dodržují předem stanovené pravidla vzájemné
komunikace
 žáci interpretují a prezentují různé texty, obrazové materiály, grafy a jiné formy záznamů v
písemné i mluvené podobě
 žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o
možnostech jeho řešení
 žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí
 žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské
vztahy, pomáhají si a jsou schopni požádat o pomoc, učí se vzájemnému naslouchání
 žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu
 žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace
 žáci chápou základní enviromentální problémy
 žáci dodržují pravidla slušného chování, neničí životní prostředí
 žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu
 žáci jsou schopni vyhledávat informace a využívat různých informačních zdrojů
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
6. ročník
1+1
7. ročník
1+1
8. ročník
1+1
9. ročník
1+1
povinný
povinný
povinný
povinný
SLUNCE A VESMÍR
výstupy
učivo
Slunce a Vesmír
SaV: objasní postavení Slunce ve Vesmíru
a popíše planetární systém a tělesa sluneční  Slunce a sluneční soustava
 Měsíc – přirozená družice Země
soustavy
 vesmír a vývoj poznání o vesmíru
SaV: charakterizuje polohu, povrch,
pohyby Měsíce, jednotlivé fáze Měsíce
SaV: jmenuje známé astronomy a
kosmonauty
SaV: rozumí pojmům: planeta, hvězda,
planetky, měsíce, meteorická tělesa,
komety, Galaxie, cizí galaxie
PLANETA ZEMĚ
výstupy
PZ: charakterizuje postavení Země ve
Vesmíru
PZ: srovnává podstatné vlastnosti Země
s ostatními tělesy sluneční soustavy
PZ: popíše tvar a pohyby planety Země
PZ: hodnotí důsledky otáčení Země pro
praktický život na Zemi
PZ: vyjmenuje důkazy kulatosti Země
PZ: orientuje se v přírodě podle Slunce,
podle Polárky
učivo
Planeta Země
 postavení Země ve vesmíru
 tvar a pohyby planety Země
 charakterizuje důsledky pohybů planet
PZ: vysvětlí délku trvání dnů a nocí na
Zemi a pravidelné střídání ročních období
PZ: vysvětlí podstatu polárního dne a noci
PZ: dokáže v praxi využít znalosti o jarní a
podzimní rovnodennosti, zimním a letním
slunovratu
GLÓBUS A MAPA
výstupy
GaM: používá s porozuměním základní
geografickou, topografickou a
kartografickou terminologii
GaM: vyjmenuje důležité rovnoběžky a
poledníky, dokáže je ukázat na mapě
nebo glóbu
GaM: používá zeměpisnou síť a s pomocí
zeměpisných souřadnic určuje na glóbu i
mapě absolutní (matematickou)
geografickou polohu jednotlivých lokalit
na Zemi
GaM: využívá glóbus jako zmenšený a
zjednodušený model planety Země k
demonstraci rozmístění oceánů,
kontinentů a základních tvarů zemského
povrchu
GaM: vysvětlí příčiny rozdílného času
jednotlivých míst na Zemi a chápe účel
časových pásem a úlohu hlavního a 180.
poledníku pro určování času na Zemi
GaM: dokáže stanovit místní čas
GaM: používá různé druhy map a plánů,
dokáže je orientovat
GaM: orientuje se podle mapy v přírodě a
přepočítává vzdálenosti podle různých
měřítek
GaM: organizuje a přiměřeně hodnotí
geografické informace a zdroje dat
z dostupných kartografických produktů,
z grafů, diagramů, statistických a dalších
informačních zdrojů
GaM: vytváří a využívá osobní
učivo
Glóbus a mapa
 mapa, atlas, glóbus
 přepočet vzdáleností
 práce s atlasem
 poledníky
 rovnoběžky
 zeměpisná síť
 určování absolutní (matematické) zeměpisné
polohy
 časová pásma
 geografická vycházka
myšlenková (mentální) schémata a
myšlenkové (mentální) mapy pro
orientaci v konkrétních regionech, pro
prostorové vnímání a hodnocení míst,
objektů, jevů a procesů v nich, pro
vytvoření postojů k okolnímu světu
GaM: ovládá základy práce s mapou a
buzolou
GaM: orientuje se v terénu
GaM: aplikuje v terénu praktické
postupy při hodnocení, pozorování a
zobrazování krajiny
KRAJINNÁ SFÉRA ZEMĚ A JEJÍ SLOŽKY
výstupy
učivo
Krajinná sféra Země a její složky
 krajinná sféra Země a její složky
 složení pevného tělesa Země
KsZ: definuje složky, které tvoří krajinnou  tvary zemského povrchu
sféru a dokáže je charakterizovat
 zemětřesení
KsZ: orientuje se v objektech, jevech a
 sopečná činnost
procesech v jednotlivých složkách přírodní  vznik pohoří
sféry
 zvětrávání
 působení povrchové tekoucí vody
KsZ: rozpoznává souvislost a vzájemnou
podmíněnost mezi jednotlivými přírodními  typy krajiny
 počasí a podnebí
složkami krajinné sféry
 vítr
KsZ: objasní stavbu zemského tělesa, dna
 vodstvo na Zemi
oceánů
 půdní obal Země
KsZ: posuzuje zemský povrch - reliéf jako  živý obal Země
výsledek složitého působení endogenních a  přírodní oblasti Země
exogenních činitelů a lidských činností
 vliv člověka na krajinu
KsZ: porovná působení vnitřních a
 ochrana člověka při ohrožení zdraví a
vnějších procesů v přírodní sféře a jejich
života
vliv na přírodu a na lidskou společnost
KsZ: vysvětlí pojem krajinná sféra,
krajina, příroda
KsZ: popíše význam a složení atmosféry
KsZ: rozliší pojmy počasí a podnebí
KsZ: vysvětlí co je to meteorologie,
klimatologie, co jsou vzduchové hmoty
KsZ: vymezí a vyhledá na mapách různé
podnebné pásy a porovnává je
KsZ: pozoruje, zaznamenává a
vyhodnocuje počasí v místě svého bydliště
KsZ: seznámí se s rozložením vody na
Zemi
KsZ: dokáže objasnit oběh vody v přírodě
KsZ: rozumí pojmům: oceán, moře,
pohyby mořské vody, vodní tok, ledovec,
podpovrchová voda, bezodtoká oblast,
jezero, bažina, umělá vodní nádrž a dokáže
najít příklady na mapě
KsZ: popíše složení půdy, půdní typy a
druhy a jejich hospodářské využití
KsZ: rozumí pojmům mateční hornina,
humus, eroze půdy
KsZ: vysvětlí význam, využití a ochranu
půdy, příčiny úbytku půdy na světě
KsZ: objasní uspořádání bioty v závislosti
na zeměpisné šířce a nadmořské výšce
KsZ: vymezí a charakterizuje geografická
šířková pásma na Zemi
KsZ: přiměřeně hodnotí geografické
objekty, jevy a procesy v krajinné sféře,
jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a
odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a
podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry)
mezi podstatnými prostorovými složkami v
krajině
KsZ: dokáže vysvětlit jaký vliv má na
přírodní prostředí člověk a jak člověk
změnil a mění krajinu
KsZ: uplatňuje v praxi zásady bezpečného
pohybu a pobytu ve volné přírodě
v krajině, uplatňuje v modelových
situacích zásady bezpečného chování a
jednání při mimořádných událostech
POLÁRNÍ OBLASTI
výstupy
učivo
Polární oblasti
PO: určí geografickou polohu a vyhledá na
 poloha
mapách polární oblasti
 přírodní podmínky
PO: uvede význam Arktidy a Antarktidy
 význam
PO: popíše životní podmínky v této oblasti
AFRIKA
výstupy
učivo
A: charakterizuje polohu Afriky a její
postavení ve světě
A: rozdělí Afriku do oblastí a uvede
příklady států jednotlivých oblastí
A: jmenuje významné horopisné celky,
řeky, jezera, pouště, státy, města
A: dokáže na mapě lokalizovat významné
geografické pojmy
A: hodnotí ekonomickou a sociální situaci
států
A: hovoří o obyvatelstvu Afriky
Afrika
 poloha
 rozloha
 členitost pobřeží
 povrch
 vodstvo
 podnebí
 rostlinstvo a živočišstvo
 přírodní zdroje
 obyvatelstvo
 hospodářství
 státy a města
A: zvažuje, jaké změny ve vybraných
regionech světa nastaly, nastávají, mohou
nastat a co je příčinou zásadních změn v
nich
AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
výstupy
učivo
Austrálie a Oceánie
 poloha
AaO: charakterizuje výjimečnosti
 rozloha
přírodních podmínek
 členitost
AaO: ukáže významné přírodní jednotky –  přírodní podmínky
pohoří, hory, řeky, jezera a názvy velkých  podnebí
měst a dokáže je ukázat na mapě
 obyvatelstvo
 města
AaO: určí polohu a přírodní poměry
Oceánie
AaO: popíše geografickou polohu Austrálie
AaO: jmenuje příklady ostrovů patřících
do Oceánie
AMERIKA
výstupy
učivo
Amerika
 poloha
Am: popisuje průběh osídlování Ameriky
 rozloha
Am: vyjmenuje významné horopisné celky,  fyzickogeografická sféra
 socioekonomická sféra
řeky, jezera, pouště v Americe
Am: vymezí polohu Ameriky
Am: porovná S a J Ameriku
Am: uvádí státy Ameriky a jejich hlavní
města
 státy a města
 podrobnější charakteristika USA, Kanady,
Mexika, Argentiny, Brazílie
Am: hovoří o vybraných amerických
státech
Am: dokáže na mapě lokalizovat významné
geografické pojmy nacházející se
v Americe
Am: zvažuje, jaké změny ve vybraných
nich
ASIE
Výstupy
učivo
Asie
 poloha
As: charakterizuje podle mapy přírodní
 rozloha
poměry, povrch, vodstvo Asie
 fyzickogeografická charakteristika
As: vytyčí společné znaky daného asijského  socioekonomická charakteristika
regionu
 regionalizace
 státy a města
As: provede porovnání jednotlivých
 podrobnější popis Číny, Japonska
asijských regionů
As: vymezí polohu Asie
As: zhodnotí ekonomiku Asie
As: vyjádří vlastními slovy vliv náboženství
v jednotlivých asijských regionech
As: popíše vybrané státy Asie
As: vysvětlí pojem asijští tygři
As: dokáže na mapě lokalizovat významné
geografické pojmy nacházející se v Asii
As: zvažuje, jaké změny ve vybraných
nich
EVROPA
výstupy
E: vymezí polohu Evropy
E: charakterizuje podle mapy přírodní
poměry, povrch, vodstvo Evropy
učivo
Evropa
 poloha
 rozloha
 fyzickogeografická sféra
E: vytyčí společné znaky daného
evropského regionu
E: provede porovnání jednotlivých
evropských regionů




socioekonomická sféra
regionalizace
státy a města
podrobnější charakteristika vybraných států
E: zhodnotí ekonomiku Evropy
E: objasní pojem EU a uvede státy, které
jsou členem
E: jmenuje a ukazuje na mapě státy
Evropy a jejich hlavní města
E: popíše vybrané evropské státy
E: dokáže na mapě lokalizovat významné
geografické pojmy nacházející se v Evropě
E: zvažuje, jaké změny ve vybraných
nich
pokrytí průřezových témat:
ČESKÁ REPUBLIKA
Výstupy
učivo
Česká republika
 poloha České republiky
Čr: porovná rozlohu České republiky s
 rozloha České republiky
rozlohou sousedních států a vybraných
 členitost České republiky
států světa
 přírodní poměry České republiky
Čr: vysvětlí geologický vývoj a jeho vliv na  obyvatelstvo a sídla České republiky
reliéf
 rozmístění hospodářských činností České
republiky, sektorová a odvětvová skladba
Čr: vyhledá horopisné celky
hospodářství
Čr: charakterizuje podnebí, vodstvo, půdy,  hospodářské a politické postavení České
rostlinstvo, živočišstvo
republiky v Evropě a ve světě, zapojení do
mezinárodního obchodu
Čr: zhodnotí stav životního prostředí
 členství v organizacích a seskupeních
Čr: vyjmenuje NP a CHKO a popíše jejich
 kraje České republiky
důležitost
- Karlovarský
Čr: určí polohu České republiky
- Ústecký
- Liberecký
- Královéhradecký
- Pardubický
Čr: srovná ukazatele o lidnatosti,
- Vysočina
rozmístění, pohybu a struktuře
- Jihočeský
obyvatelstva České republiky se
- Západočeský
sousedními státy
- Středočeský
- Praha
Čr: zjistí aktuální demografické údaje
- Jihomoravský
týkající se obce, v níž žije
- Zlínský
Čr: porovná předpoklady, rozmístění a
- Olomoucký
perspektivu hospodářských aktivit v České - Moravskoslezský
republice
 místní region
Čr: charakterizuje hospodářství České
republiky (zemědělství, průmysl, dopravu
a spoje, služby, cestovní ruch, zahraniční
obchod)
Čr: ukáže na mapách největší a
nejvýznamnější sídla v České republice a
určí jejich lokalizační faktory
Čr: porovnává lidský a hospodářský
potenciál České republiky v evropském a
větovém kontextu
Čr: popíše postavení své obce v rámci
hospodářství celé republiky
Čr: jmenuje světové mezinárodní a
nadnárodní organizace a seskupení, jejichž
členem je Česká republika
Čr: lokalizuje na mapách jednotlivé kraje
České republiky a hlavní jádrové a
periferní oblasti z hlediska osídlení a
hospodářských aktivit
Čr: hovoří o jednotlivých krajích a
srovnává je
Čr: vymezí a lokalizuje místní region
Čr: zjistí historii, statistické údaje
vztahující se k obci
Čr: uvádí regionální zvláštnosti, typické
znaky přírody místního regionu
Čr: hodnotí na přiměřené úrovni
hospodářské a kulturní poměry místního
regionu, možnosti dalšího rozvoje,
přiměřeně analyzuje vazby místního
regionu k vyšším územním celkům
Čr: pracuje aktivně s turistickou mapou
místního regionu
SPOLEČENSKÝ A HOSPODÁŘSKÝ ZEMĚPIS
výstupy
učivo
Společenský a hospodářský zeměpis
 státy světa (velikost, počet obyvatel,
Shz: uvede aktuální počet států současného srovnávací kritéria)
světa
 politické, bezpečnostní a hospodářské
organizace a seskupení
Shz: najde na politické mapě světa nově
 obyvatelstvo světa – rozmístění lidských
vzniklé státy
ras, národů, jazykových skupin a náboženství
Shz: porovná státy světa podle zeměpisné
 společenské, sídelní a hospodářské poměry
polohy, počtu obyvatelstva, státního zřízení
dnešního světa, sídelní systémy
a formy vlády, správního členění
 soužití v multikulturní a společenský
Shz: pracuje aktivně s tematickými
rozdílné společnosti
mapami obsahujícími informace o
 předpoklady a faktory rozmístění
obyvatelstvu, sídlech a hospodářských
činnostech v celosvětovém měřítku
 odvětvová struktura
 centra světového hospodářství
Shz: orientuje se v počtu a rozmístění lidí
 ukazatelé hospodářského rozvoje a životní
na Zemi
úrovně
Shz: vyhodnotí aktuální demografické
 geopolitické procesy, hlavní konfliktní
ukazatele, posoudí pohyby a dynamiku
ohniska ve světě
růstu obyvatelstva
 globální problémy současného světa
Shz: popíše rozmístění lidských ras,
národů, jazyků, náboženství
Shz: orientuje se na politické mapě světa
Shz: posoudí, jak přírodní podmínky
souvisí s funkcí lidského sídla
Shz: pojmenuje obecné základní
geografické znaky sídel
Shz: vyhledá hlavní oblasti světového
hospodářství
Shz: zhodnotí přiměřeně strukturu, složky
a funkce světového hospodářství
Shz: ukáže na mapách hlavní světové
surovinové a energetické zdroje
Shz: porovnává předpoklady a hlavní
faktory pro územní rozmístění
Shz: vymezí kritéria hodnocení vyspělosti
státu
Shz: lokalizuje aktuální příklady
politických, národnostních a náboženských
konfliktů ve světě
Shz: vybaví si nejvýznamnější politické,
vojenské a hospodářské organizace a
seskupení
Shz: porovnává státy světa a zájmové
integrace států světa na základě podobných
a odlišných znaků
Shz: lokalizuje na mapách jednotlivých
světadílů hlavní aktuální geopolitické
změny a politické problémy v konkrétních
světových regionech
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
výstupy
Žp: rozlišuje vzhled, funkci a znaky
přírodních a kulturních krajin
Žp: posuzuje působení přírodních
krajinotvorných procesů
Žp: vyjádří vzájemný vztah mezi přírodou
a lidskou společností
Žp: uvádí konkrétní příklady přírodních a
kulturních krajinných složek a prvků,
prostorové rozmístění hlavních ekosystémů
(biomů)
učivo
Životní prostředí
 krajina (typy krajin, prostředí, vztah
přírody a společnosti)
 složky životního prostředí, udržitelnost
života a rozvoje společnosti
 ochrana přírody
 globální ekologické a enviromentální
problémy
Žp: popíše jak společenské a hospodářské
vlivy lidské společnosti působí dlouhodobě
v prostoru a v čase na krajinu a životní
prostředí
Žp: zhodnotí dodržování zásad ochrany
přírody a životního prostředí na lokální i
globální úrovni
Žp: vysvětlí pojmy geosystém, přírodní a
kulturní krajina, ekologie, trvale
udržitelný rozvoj
Žp: uvádí na vybraných příkladech
závažné důsledky a rizika přírodních a
společenských vlivů na životní prostředí
4.6. Umění a kultura
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání
světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako
procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické
zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako
neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce).
Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o
vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat
jinými než uměleckými prostředky.
Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým
účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění,
tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k
okolnímu světu.
Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných
témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a
přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti
nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta,
mimiky atp.
V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory
Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací oblast lze rozšířit o doplňující vzdělávací
obor Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu
realizovat formou
samostatného vyučovacího předmětu, projektu, kurzu apod. (viz kapitola 5.10) Na 1. stupni
základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s
jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního.
S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají
zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým
zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.
S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a
umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a
kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba
multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a
uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených
témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků
překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu
sebevyjádření i hlubšímu porozumění uměleckému dílu.
Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně
pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání
hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě
základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe
obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se
propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka,
především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti - jeho hudebních schopností, jež se následně
projevují individuálními hudebními dovednostmi - sluchovými, rytmickými, pěveckými,
intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.
Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při
sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při
souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a
pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“
hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.
Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i
mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků.
Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební
reprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a
reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní
vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových,
stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.
Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou
nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s
nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální
zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná
výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak
přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na
způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.
V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - tvorbě,
vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění,
myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná
výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově
vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi
(rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních
účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně
jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a
komunikace.
Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet
schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této
zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření. Obsahem
Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování
vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření.
Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření
obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých
možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších
obrazových médií.
tím, že vede žáka:
 k pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako
svébytného prostředku komunikace
 k chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součástí lidské
existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné
vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevu a
potřeb a k utváření hierarchie hodnot
 spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých
hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým
kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých
skupin, národě a národností
 k uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k
možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života
 zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání
a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě
4.6.1. Hudební výchova
Předmět je tvořen vokálními, instrumentálními, hudebně pohybovými a poslechovými
činnostmi.
Obsahem vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i
mluvního projevu.
V instrumentálních činnostech je základem hra na hudební nástroje a jejich využití při
hudební reprodukci i produkci.
Obsahem hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí
pohybu, tance a gest.
Obsahem poslechových činností je aktivní vnímání znějící hudby všech žánrových, stylových
i funkčních podob.
Cíle předmětu:
 vede k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich
využívání jako svébytného prostředku komunikace
 vnímání hudby prostřednictvím společných i vlastních vokálních, instrumentálních,
hudebně pohybových a poslechových aktivit
 získávání orientace ve spektru hudebních stylů a žánrů současnosti i minulosti
Předmět se vyučuje ve všech ročnících na 2. stupni 1 hodinu týdně.
Základní formou realizace je vyučovací hodina. Ta může být doplněna koncerty. Vyučování
probíhá ve třídě, popřípadě v učebně hudební výchovy.
 rozvíjíme tvořivost žáků aktivním osvojováním různých hudebních technik
 vedeme žáky, aby vnímali umělecké slohy a díla v historickém kontextu
 získané znalosti žák využívá i v jiných předmětech
 žák používá obecně užívané hudební termíny
 vedeme žáky k tomu, aby vyhledávali vazby mezi druhy umění a uměleckými žánry na
základě podobnosti
 podporujeme kritické myšlení pro posuzování uměleckého díla i vlastní tvorby
 žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory na různé hudební styly, žánry a interprety
 žák chápe hudbu jako specifickou formu komunikace
 dáváme prostor pro osobité hudební projevy žáků
 vedeme žáky k tomu, aby respektovali názory jiných
 podporujeme u žáků snahu objektivně zhodnotit svou práci i práci ostatních
 seznamujeme žáky s významnými hudebními díly a jejich autory
 podporujeme žáky, aby chránili a oceňovali naše kulturní tradice
 podněcujeme žáky k návštěvě kulturních akcí
 podporujeme žáky, aby si vytvořili pozitivní vztah k hudebním činnostem
 zařazujeme hru na jednoduché hudební nástroje
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
1
1
1
1
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
VOKÁLNÍ ČINNOSTI
výstupy
VČ: zpívá podle svých individuálních
dispozic intonačně čistě a rytmicky (v
jednohlase, popř. vícehlase)
VČ: zopakuje jednoduchý rytmický celek
VČ: při zpěvu využívá správné pěvecké
návyky
VČ: uplatňuje pravidla hlasové hygieny
učivo
Vokální činnosti
 lidové a umělé písně
 dynamika, melodie, rytmus
 hlasová hygiena
 posuvky
 mollová stupnice
 akord
 píseň a její forma
VČ: pojmenuje správně noty s posuvkami,
lépe se orientuje v notovém zápisu písně
VČ: rozpozná stupnici dur a moll, zazpívá
mollovou píseň
VČ: pozná akord v notovém zápisu i podle
sluchu
VČ: rozebere píseň na části
INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI
výstupy
učivo
IČ: podle svých dispozic zahraje doprovod
na nástroje Orffova instrumentáře
Instrumentální činnosti
 hra na nástroje Orffova instrumentáře
IČ: dodrží rytmus, tempo, reaguje na
dynamiku
HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI
výstupy
HPČ: taktuje 2/4, 3/4 a 4/4 takt
HPČ: vyjadřuje pohybem obsah písně
učivo
Hudebně pohybové činnosti
 taktování
 dramatizace písní
POSLECHOVÉ ČINNOSTI
výstupy
PČ: rozliší lidovou a umělou píseň
PČ: rozpozná některé nástroje v lidové
hudbě
PČ: pozná instrumentální a vokální
skladbu
učivo
Poslechové činnosti
 lidová píseň
 hudebně výrazové prostředky
 komorní hudba
 partitura
 variace
PČ: vysvětlí, s jakými hudebními
prostředky pracuje skladatel, při poslechu
je pozná
PČ: poslechne si ukázky některých skladeb
komorní hudby a vyvodí, čím se odlišují od
skladeb symfonických




hudba na jevišti
česká opera
balet
melodram
PČ: porovná zápis písně a hudby
symfonické
PČ: orientuje se v orchestrální partituře i v
proudu znějící hudby
PČ: pozná některé nástroje symfonického
orchestru
PČ: vysvětlí, co je to variace, po poslechu
skladby uvede, čím se variace liší od
původního tématu
PČ: pokusí se na jednoduché písni
vymyslet několik variací
PČ: určí charakteristické rysy hudebních
divadelních forem, uvede příklady (opera,
opereta, muzikál, hudební revue) a
seznámí se s vybranými skladbami
PČ: charakterizuje pojem opera,
vyjmenuje některé známé české opery a
jejich autory
PČ: vysvětlí, co je to tanec a balet,
poslechne si ukázku z baletu P. I.
Čajkovského
PČ: vyvodí z ukázky charakteristické rysy
melodramu, odliší ho od jiných hudebních
forem
VOKÁLNÍ ČINNOSTI
výstupy
učivo
Vokální činnosti
VČ: zpívá na základě svých dispozic čistě a
 lidové a umělé písně
rytmicky správně
VČ: využívá při zpěvu písní svůj hlasový
 vícehlas
potenciál a získané pěvecké návyky
 durová, mollová tónina
VČ: uplatňuje pravidla hlasové hygieny
VČ: orientuje se v notovém zápisu
vícehlasu
VČ: podle svých dispozic zpívá vícehlas
VČ: zpívá písně v durových i mollových
tóninách
výstupy
učivo
IČ: správně rytmicky doprovází
jednoduché písně na Orffovy nástroje
 doprovod známých jednodušších písní
IČ: vytvoří vlastní rytmické motivy
výstupy
HPČ: pohybem reaguje na znějící hudbu
HPČ: předvede kroky některých tanců
(polka, valčík ...)
učivo
 tance
 pantomima
 mateník
HPČ: pantomimou vyjádří obsah písně
HPČ: reaguje na změnu rytmu a tempa
HPČ: vnímá střídání 2/4 a 3/4 taktu v písni
HPČ: taktuje písně, kde se střídá 2/4 a 3/4
takt
výstupy
PČ: rozliší homofonii a polyfonii, uvede
polyfonní skladby, poslechne si ukázky
PČ: uvede, z kterých částí se skládá
sonátová forma, poslechne si ukázku,
vnímá kontrast v hudbě
PČ: uvede charakteristické rysy koncertu,
symfonie a symfonické básně
PČ: poslechem rozliší koncert od ostatních
symfonických forem
PČ: odliší vokální hudbu od instrumentální
PČ: uvede náměty oratoria a kantáty a
poslechne si ukázky
PČ: shrne poznatky o muzikálu
PČ: zazpívá známé muzikálové písně,
učivo
 homofonie, polyfonie, fuga
 sonátová forma
 symfonie, symfonická báseň, koncert
 oratorium, kantáta
 muzikál
poslechne si ukázku
PČ: odliší muzikál od opery
VOKÁLNÍ ČINNOSTI
výstupy
učivo
Vokální činnosti
 zpěv lidových i umělých písní
VČ: zazpívá jednoduché rockové, popové a  hlasová hygiena
folkové písně
VČ: zpívá intonačně čistě, rytmicky přesně
VČ: reprodukuje na základě svých
individuálních hudebních schopností a
dovedností témata či části skladeb
VČ: orientuje se v notovém zápisu a v
základním hudebním názvosloví
VČ: dodržuje správné pěvecké návyky a
hlasovou hygienu
výstupy
učivo
IČ: používá k doprovodu písní jednoduché
 hra na vybrané hudební nástroje
hudební nástroje
IČ: vytleská i obtížnější rytmické motivy
výstupy
učivo
HPČ: vyjadřuje pohybem různé taneční
rytmy
 taneční kroky
HPČ: rozpozná některé z tanců různých
stylových období, zvolí vhodné pohybové
prvky k poslouchané hudbě
výstupy
PČ: časově zařadí jednotlivá stylová
období a uvede nejznámější skladatele a
některé hudební formy
PČ: seznámí se se skladbami některých
skladatelů
učivo
 světová artificiální hudba (počátky,
renesance, baroko, klasicismus, romantismus,
impresionismus, 20. století)
 světová nonartificiální hudba (jazz, rock)
PČ: vyhledává souvislosti mezi hudbou a
jinými druhy umění
PČ: aktivně poslouchá hudbu
PČ: zařadí na základě individuálních
schopností a získaných vědomostí slyšenou
hudbu do stylového období a porovná je s
dalšími skladbami
PČ: orientuje se v základních stylech
jazzové hudby
PČ: vypráví o vzniku jazzu, uvede
významné jazzové interprety
PČ: porovná jazz s vážnou hudbou
PČ: poslechne si ukázky nonartificiální
hudby
VOKÁLNÍ ČINNOSTI
výstupy
učivo
VČ: podle svých individuálních hudebních
dispozic zpívá kultivovaně a pěvecky
správně písně různých žánrů
Vokální činnosti
 zpěv vybraných písní
VČ: orientuje se v notovém zápisu
nacvičované písně
VČ: dodržuje při zpěvu správné pěvecké
návyky a hlasovou hygienu
výstupy
učivo
IČ: uplatňuje individuální dovednosti při
doprovodu písní na nástroje rytmické,
popř. melodické
 doprovod známých písní
 rytmus, metro, tempo
IČ: vytleská rytmus obtížnějších míst v
písních
IČ: reaguje na metrické a tempové změny
výstupy
HPV: pohybem reaguje na znějící hudbu,
učivo
využívá gesta a taneční kroky, improvizuje  hudba a pohyb, improvizace
výstupy
PČ: zařadí skladatele do správného
stylového období
PČ: vnímá mimohudební obsah skladby
PČ: orientuje se ve stylech a žánrech české
hudby
učivo
 česká artificiální hudba (počátky,
renesance, baroko, klasicismus, romantismus,
impresionismus, 20. století)
 česká nonartificiální hudba (jazz, trampská
píseň, rock, hudební divadlo)
PČ: rozpozná ukázky některých
významných děl české hudby
PČ: projevuje se jako aktivní posluchač
PČ: vyjadřuje své hudební a nehudební
představy, názory a pocity
PČ: vytvoří si kompletní pohled na hudbu
vážnou a populární
PČ: vyhledává souvislosti mezi hudbou a
jinými druhy umění
4.6.2. Výtvarná výchova
Pracujeme s vizuálně obrazovými znakovými systémy.
Rozvíjíme tvůrčí činnosti, smyslovou citlivost a uplatňování subjektivity.
Přistupujeme k uměleckému procesu v jeho celistvosti a chápeme ho jako způsob poznání a
komunikace.
Užíváme různých uměleckých vyjadřovacích prostředků včetně nejnovějších informačních a
komunikačních technologií.
Předmět je rozdělen do 5 celků:
M - Malba
K - Kresba
PV - Prostorové vyjádření
G - Grafika
DU - Dějiny umění
Vyučovací předmět výtvarná výchova má časovou dotaci dvě hodiny týdně v 6. a 7. ročníku a
dvouhodinovku jednou za 14 dní v 8. a 9. ročníku.
Výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy, v učebnách výpočetní techniky, v
knihovně nebo mimo budovu školy (práce v plenéru).
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání-skupinové
vyučování, samostatná práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty.
 při teoreticky zaměřených hodinách si žáci vytváří takové učební materiály, aby je mohli
dále využívat pro své vlastní učení
 žáci při své tvorbě poznávají vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokáží zpětně
uvědomit problémy související s realizací
 strategie: - učitel zadává jednotlivé úkoly tak, aby si žák mohl sám zorganizovat vlastní
činnost
- učitel využívá kladného hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost
 žákům je předkládán dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů
souvisejících s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek
 při zadání úkolu žák rozpozná výtvarný problém a hledá nejvhodnější způsob řešení
 strategie: - učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
 při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat
názor druhých
 strategie: - učitel klade dostatek prostoru pro střetávání a komunikaci různými formami
(písemně, pomocí technických prostředků, výtvarnými prostředky, ...)
- učitel dohlíží na dodržování etiky komunikace (naslouchání, respektování originálních,
nezdařených názorů,..)
 učí se respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností kladně
ovlivňovat kvalitu práce
 strategie: - učitel dodává žákům sebedůvěru a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
- učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch
- učitel v průběhu výuky zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků
 při propagaci školních akcí žáci vytváří plakáty a upoutávky, kterými prezentují školu
 žáci respektují výsledky své práce a účastní se výtvarných soutěží
 strategie: - učitel podporuje občanské cítění žáků při vytváření propagačních materiálů
 při samostatné práci jsou žáci vedeni ke koncentraci na pracovní výkon, jeho dokončení a
dodržují vymezená pravidla
 žáci si vytváří pozitivní vztah k manuálním činnostem
 žáci při práci s výtvarným materiálem dodržují hygienická pravidla
 strategie: - učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálu, nástrojů a vybavení
- učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupů
 vztah člověka k přírodě
- kooperace a kompetice
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
6. ročník
2
7. ročník
2
8. ročník
1
9. ročník
1
povinný
povinný
povinný
povinný
MALBA
výstupy
učivo
Vodová barva
M: Rozeznává a správně používá pomůcky
Temperová barva
a materiály v různých výtvarných
Pastel
technikách.
Barvy teplé a studené
M: Různými výtvarnými výrazovými
Rozdíly hustoty barev
prostředky vyjadřuje konkrétní i
Funkce barev
abstraktní téma.
Štětce a jiné pomůcky
Práce s barvou a plochou
M: Spojuje výtvarné práce s písmem.
Volný výtvarný projev
M: Umí pracovat s linií, barvou a jejími
Skupinové práce
odstíny, experimentuje.
Malba na sklo
M: Své práce prezentuje, hodnotí,
obhajuje.
M: Porovnává a hodnotí práce ostatních,
vytváří si vlastní názory a postoje k
výtvarnému umění okolního světa.
M: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
uměním a jinými druhy umění.
M: Orientuje se v oblasti výtvarné kultury
a dějin výtvarného umění, v oblasti
regionálního umění.
M: Seznámí se s některými netradičními
výtvarnými technikami a styly.
M: Svými pracemi se podílí na dotváření
svého okolního prostředí, rozvíjí své
estetické cítění.
KRESBA
výstupy
K: Rozeznává a správně používá pomůcky
technikách.
K: Různými výtvarnými výrazovými
abstraktní téma.
učivo
Perokresba
Tužka
Šrafura, linie, tvar, uspořádání prvků v ploše
Výrazové možnosti
Kombinované techniky
K: Spojuje výtvarné práce s písmem.
PROSTOROVÉ VYJÁDŘENÍ
výstupy
učivo
PV: Rozeznává a správně používá
pomůcky a materiály v různých
výtvarných technikách.
PV: Různými výtvarnými výrazovými
abstraktní téma.
PV: Spojuje výtvarné práce s písmem.
Kašírování
Práce s papírem
Společné kompozice v prostoru – interiéru,
plenéru
Práce s různorodým materiálem
Netradiční výtvarné techniky
Samotvrdnoucí hmota
Hlína
PV: Umí pracovat s linií, barvou a jejími
PV: Své práce prezentuje, hodnotí,
obhajuje.
PV: Porovnává a hodnotí práce ostatních,
PV: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
PV: Orientuje se v oblasti výtvarné kultury
PV: Seznámí se s některými netradičními
PV: Svými pracemi se podílí na dotváření
GRAFIKA
výstupy
G: Rozeznává a správně používá pomůcky
technikách.
G: Různými výtvarnými výrazovými
abstraktní téma.
G: Spojuje výtvarné práce s písmem.
G: Umí pracovat s linií, barvou a jejími
G: Své práce prezentuje, hodnotí,
obhajuje.
učivo
Jednodušší grafické techniky (monotyp,
papírořez)
G: Porovnává a hodnotí práce ostatních,
G: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
G: Seznámí se s některými netradičními
G: Svými pracemi se podílí na dotváření
DĚJINY UMĚNÍ
výstupy
učivo
DU: Porovnává a hodnotí práce ostatních,
Pravěké umění
Egyptské umění
Umění Řecka
Umění Říma
DU: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
DU: Orientuje se v oblasti výtvarné
kultury a dějin výtvarného umění, v oblasti
DU: Seznámí se s některými netradičními
MALBA
výstupy
učivo
Temperová barva
Pastel
Barvy základní, podvojné
technikách.
Rozlišení, míchání barev
Funkce barev
Malba vycházející ze skutečnosti i představ
abstraktní téma.
Výrazová malba
Přepis představ i pocitů
M: Při své tvůrčí činnosti využívá osobní
Skupinové práce
zkušenosti, znalosti, aktivně zapojuje
fantazii a představivost.
Tvarová a barevná nadsázka
Malba na sklo
Malba na porcelán
Malba na textil
obhajuje.
estetické cítění
KRESBA
výstupy
učivo
technikách.
Šrafura, linie, tvar, objem, prostor
Stínování
Studijní práce
abstraktní téma.
K: Při své tvůrčí činnosti využívá osobní
K: Své práce prezentuje, hodnotí,
obhajuje.
K: Porovnává a hodnotí práce ostatních,
K: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
K: Seznámí se s některými netradičními
K: Svými pracemi se podílí na dotváření
výstupy
učivo
Kašírování
Práce s papírem
plenéru
abstraktní téma.
Objekty
PV: Při své tvůrčí činnosti využívá osobní
PV: Umí pracovat s linií, barvou a jejími
obhajuje.
PV: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
GRAFIKA
výstupy
technikách.
abstraktní téma.
G: Při své tvůrčí činnosti využívá osobní
obhajuje.
učivo
Základní grafické techniky ( linoryt, tisk z
koláže...)
DĚJINY UMĚNÍ
výstupy
učivo
Románské umění
Gotika
Renesance
Baroko
DU: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným Rokoko
Klasicismus
MALBA
výstupy
učivo
Barevné škály, odstíny
Technika stínování
Děj a vlastní vztah k němu, citový zážitek
technikách.
Základní proporce, pohyb, lidé
Skupinové práce
abstraktní téma.
Volný přepis fantazie, představ, pocitů
Malba na sklo
Malba na porcelán
M: Spojuje výtvarné práce s písmem.
obhajuje.
M: Orientuje se v oblasti výtvarné kultury
KRESBA
výstupy
technikách.
abstraktní téma.
učivo
Stínování
Sudie (lidé)
Vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu,
prostoru, čase
Ilustrace
K: Umí pracovat s linií, barvou a jejími
obhajuje.
K: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným
K: Seznámí se s některými netradičními
výstupy
učivo
Prostorové objekty z netradičních materiálů
Práce s textilem
Kašírování
plenéru
abstraktní téma.
fantazii a představivost
Objekty
obhajuje.
výtvarnému umění okolního světa
GRAFIKA
výstupy
technikách.
abstraktní téma.
obhajuje.
G: Seznámí se s některými netradičními
DĚJINY UMĚNÍ
učivo
Základní grafické techniky
výstupy
učivo
Romantismus
Realismus
Impresionismus
Symbolismus
DU: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným Postimpresionismus
Secese
regionálního umění
MALBA
výstupy
učivo
Funkce barev (nálady, vztahy)
Výrazová malba
Abstrakce
technikách.
Geometrická abstrakce
Skupinová práce
abstraktní téma.
Studie, volný přepis
Inspirace současným uměním
Malba na sklo
Malba na porcelán
Malba na textil
obhajuje.
KRESBA
výstupy
učivo
Stínování
Studie
Ilustrace
technikách.
abstraktní téma.
obhajuje.
výstupy
abstraktní téma.
učivo
Kašírování
Prostorové objekty z netradičních materiálů
Práce s textilem
Instalace, objekty
plenéru
Netradiční výtvarné techniky (např.
ubrousková technika)
obhajuje.
GRAFIKA
výstupy
učivo
technikách.
Základní grafické techniky
abstraktní téma.
obhajuje.
DĚJINY UMĚNÍ
výstupy
učivo
Expresionismus
Futurismus
Abstrakce
DU: Porovnává a hodnotí práce ostatních, Dadaismus
Surrealismus
Umění po 2. světové válce
DU: Vyhledává souvislosti mezi výtvarným Současné dění
DU: Své práce prezentuje, hodnotí,
obhajuje.
DU: Svými pracemi se podílí na dotváření
4.7. Člověk a zdraví
Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno
a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, chování podporující zdraví, kvalita
mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví
důležitým předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost,
stává se poznávání a praktické ovlivňování podpory a ochrany zdraví jednou z priorit
základního vzdělávání.
Vzdělávací oblast člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky,
činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém
životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali
sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, jeho ochrany i hloubku problémů
spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která
ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování
(rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávali potřebnou míru
odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké částí o poznávání zásadních
životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi.
Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na
činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku
zdraví.
Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a
jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité,
aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví
potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele,
jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i
na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících
se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k
rozvoji i ochraně zdraví. Vzdělávací oblast člověk a zdraví je vymezena a realizována v
souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž
je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti člověk a zdraví prolíná do
ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.
Vzdělávací obor Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v
propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým
vzdělávacím obsahem navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a prolíná do
ostatních vzdělávacích oblastí. Žáci si osvojují zásady zdravého životního stylu a jsou vedeni
k jejich uplatňování ve svém životě i k osvojování účelného chování při ohrožení v
každodenních i rizikových situacích i při mimořádných událostech. Vzhledem k
individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví vzdělávací obor Výchova ke zdraví obsahuje
výchovu k mezilidským vztahům a je velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní
a sociální výchova. Žáci si rozšiřují a prohlubují poznatky o sobě i vztazích mezi lidmi,
partnerských vztazích, manželství a rodině, škole a společenství vrstevníků.
Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v
problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a
zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou
zdatnost, duševní a sociální pohodu.
Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a
výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do
denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů,
pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení,
pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností
je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře
zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. V tělesné výchově je velmi
důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na
posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování - bez paušálního
porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu
růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků.
Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání,
které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je
odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách
pohybového učení - v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto
se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která
jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo
jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich
oslabení.
Škola má současně povinnost nabízet veškerý obsah Zdravotní tělesné výchovy žákům III.
(příp. II.) zdravotní skupiny v samostatných vyučovacích hodinách (jako adekvátní náhradu
povinné tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky v dalším vyučovacím
předmětu dotovaném z disponibilní časové dotace). Tato nabídka vychází ze situace v
moderní společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už v
dětském věku četná zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku
intenzivního a vhodně zaměřeného pohybu z dlouhodobého setrvávání ve statických
polohách, z nadměrného příjmu potravy v nevhodné skladbě,
z nekvalitního ovzduší, z četných stresových situací, nepříznivých sociálních vztahů atd.).
Základní vzdělávání tak reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních oslabení v celé populaci
přibývá a zdravotně oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních i cíleně zaměřených
pohybových aktivit než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede žáky k poznání
charakteru jejich zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých činností. Současně
předkládá konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení, všestranně
zaměřené pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování do denního
režimu žáků.
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
žáků tím, že vede žáky k:
 poznávání zdraví jako důležitou hodnotu v kontextu dalších životních hodnot
 pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání
radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou
příznivých vztahů
 poznávání člověka jako jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu
vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
 získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na
to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
 využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k
upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé
životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
 propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními
postoji, s volním úsilím atd.
 chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného
předpokladu výběrů profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.
 ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných událostech
a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí
 aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně
prospěšných činností ve škole i v obci
4.7.1. Tělesná výchova
Tělesná výchova
Vzdělávání se snažíme přiblížit reálným potřebám žáků. Přistupujeme k názoru, že pohybová
aktivita je jedním z nejúčinnějších prostředků kompenzace převážně jednostranného
pracovního zatížení žáků ve škole,rozvíjí pohybové dovednosti a kultivuje pohyb.Proto se
snažíme vhodně integrovat TV do jejich denního a týdenního režimu. Orientujeme se na
výkonnost s poměrně širokým výběrem tělocvičných prostředků tělocvičného základu a
vybraných sportovních odvětví. V zájmové TV si žáci osvojují a postupně zdokonalují
základní pohybové dovednosti vybraných sportovních odvětví.
Cíle předmětu :
 zaměřujeme se na základní pohybový rozvoj žáků podle principů všestrannosti, především
herními a soutěživými formami.Výkon jako
takový není pro nás cílem, ale motivací.Pohyb je pro nás spíše prostředkem pro
odpočinek,zábavu, kompenzaci jednostranné převážně duševní činnosti, při které je nutné
zpravidla sedět.
 talentované žáky se snažíme doporučovat do specializací, pro kterou jsou v místě
podmínky.Spolupracujeme s místními tělovýchovnými organizacemi.
 snažíme se zpřístupnit TV i méně nadaným,nebo zájmově jinak orientovaným žákům,např.
esteticky ( zdůraznění funkce prožitku
pohybu).
 snažíme se navozovat při TV takové klima,ve kterém se žáci učí respektovat také méně
zdatné, zdravotně oslabené, případně i tělesně postižené jedince.
Časové vymezení vyučovacího předmětu :
Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět
v 6., 7., 8. a 9. ročníku 2 hodiny týdně
Výuka probíhá ve dvou tělocvičnách, na atletickém stadionu a v posilovně.Pro zvýšení
motivace k pohybu využíváme také zimní stadion a krytý bazén.Chlapci a děvčata jsou
vyučováni ve skupinách, odděleně.
Žákům 7. a 8. ročníků nabízíme účast na lyžařském kurzu.
Učitel
 hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
 stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu
 dodává žákům sebedůvěru
 sleduje pokrok všech žáků
Učitel
- s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
- vede žáky ke správným způsobům řešení problémů
Učitel
 vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
 podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
 zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
Učitel
 umožňuje každému žákovi zažít úspěch
 požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupy
Učitel
 vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé
 umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky
Učitel
 vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
Průřezová témata, která prolínají vyučovacím předmětem :
 sebepoznání a sebepojetí,
 seberegulace a sebeorganizace,
 mezilidské vztahy, komunikace
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
2
2
2
1+1
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
BEZPEČNOST V TV A SPORTU
výstupy
čoz:v hodinách TV usiluje o zlepšení své
tělesné zdatnosti,odmítá drogy a jiné
škodliviny jako neslučitelné se zdravím a
sportem
čoz:předvídá možné nebezpečí úrazu,
uplatňuje pravidla bezpečného chování ve
sportovním prostředí
čod:zvládá v souladu s individuálními
předpoklady provedení osvojených
pohybových dovedností
čod:uplatňuje osvojené pohybové
dovednosti ve hře, soutěži a rekreačních
činnostech
bs:chápe význam přípravy organismu před
cvičením
bs:připravuje a uklízí nářadí a náčiní, v
tělocvičně předchází možným poraněním a
učivo
Bezpečnost v TV a sportu ( příprava
organismu, úklid nářadí, náčiní, úrazy)
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence (
rizika dopravy, postup v případě dopravní
nehody - tísňové volání, zajištění bezpečnosti,
klasifikace mimořádných událostí, varovný
signál, základní úkoly ochrany obyvatelsva,
evakuace, prevence vzniku mimořádných
událostí )
úrazům vhodným oblečením a obuví
bs:plní zodpovědně pokyny učitele
roz:projevuje odpovědně chování
v rizikových situacích, uplatňuje adekvátní
způsoby chování a ochrany v modelových
situacích
PRŮPRAVNÁ,KOORDINAČNÍ,KOMPENZAČNÍ,KONDIČNÍ A TVOŘIVÁ CVIČENÍ
výstupy
pr:uplatňuje správné způsoby držení těla v
různých polohách a pracovních činnostech
 čoz: předvídá možné nebezpečí úrazu,
 čod: zvládá v souladu s individuálními
předpoklady provedení osvojených
pohybových dovedností
 bs: chápe význam přípravy organismu před
cvičením
 bs: plní zodpovědně pokyny učitele
 pkt: chápe, že různá cvičení mají různé
účinky
 mč: uplatňuje základní pravidla míčových
her, zvolí taktiku a dodržuje ji
učivo
Průpravná cvičení bez náčiní, cvičení s
využitím běhu s připojenými dalšími úkoly,
cvičení s tyčí, cvičení se švihadlem, cvičení s
využitím bedny, cvičení s využitím laviček,
cvičení na žebřinách, cvičení s využitím
hudebního doprovodu.
pr:zaujímá správné cvičební polohy,užívá
osvojené názvosloví na úrovni cvičence
pkt:chápe, že různá cvičení mají různé
účinky
pkt:ví o svých pohybových přednostech a
nedostatcích a s pomocí učitele je ovlivňuje
pkt:dovede prožívat cvičení a soustředit se
na správné a přesné provedení pohybu
GYMNASTIKA
výstupy
gy:ve spolupráci s učitelem zvládá
záchranu a dopomoc při osvojovaných
cvicích
učivo
Stoj na rukou bez výdrže – kotoul vpřed,
roznožka přes kozu našíř, skrčka přes kozu
našíř, svis vznesmo, svis střemhlav s
dopomocí a výmyk odrazem jednonož s
dopomocí, základní skoky na trampolínce,
kotoul vpřed a vzad ve vazbách, základní
obraty a rovnovážné postoje, různé druhy
chůze a rovnovážné polohy na kladině (D).
RYTMICKÉ A KONDIČNÍ ČINNOSTI S HUDBOU
výstupy
rkč:zvládá základní estetické držení těla
rkč:ví,že cvičení s hudbou má své
zdravotní a relaxační účinky
kc:vysvětlí pojem kruhový trénink
učivo
Základní druhy cvičení a pohyby s hudbou
(D). Zvládá základní aerobní cvičení s
hudbou (D).
KONDIČNÍ CVIČENÍ
Šplh na tyči(laně). Cvičení s expandry,
krátkým a dlouhým švihadlem, plnými míči,
kruhový trénink.
ÚPOLY
výstupy
úp:dodržuje zásady bezpečnosti při
úpolových cvičeních, chová se v duchu fair
play
učivo
Základní přetlaky,úchopy,odpory a pády.
ATLETIKA
výstupy
at:používá základní průpravná cvičení pro
osvojení základních atletických činností,
změří a zapíše výkony v osvojených
disciplínách
učivo
60 m, 800 m (D), 1500 m (H). Základní
technika hodu míčkem, skoku dalekého,
skoku vysokého(odraz vzdálenější nohou při
flopu), nízkého startu, běhu, OVOV.
SPORTOVNÍ HRY
výstupy
učivo
FOTBAL(H)
sh:uplatňuje základní pravidla sportovních
Základní herní činnosti jednotlivce (výběr
her,zvolí taktiku hry a dodržuje ji (za
místa, vhazování míče, střelba z místa, střelba
pomoci spoluhráčů,učitele)
po vedení míče, uvolňování hráče, obcházení
hráče, zpracování míče, přihrávka, odebírání
míče).
BASKETBAL
Základní herní činnosti jednotlivce
(uvolňování hráče bez míče a s míčem,
přihrávka jednoruč a obouruč, střelba,
rozskok). Osobní obrana. Základní herní
kombinace.
FLORBAL
Základní herní činnosti jednotlivce (
přihrávka, střelba ). Utkání 4+0
KORFBAL(D)
přihrávka jednoruč a obouruč, střelba).
Osobní obrana. Základní herní kombinace.
Mezilidské vztahy
DOPLŇKOVÉ SPORTY
výstupy
učivo
pr:dohodne se na spolupráci a taktice
vedoucí k úspěchu družstva ( za pomoci
učitele )
Softbal
Přihrání a chytání míče, odpálení míče,
zašlápnutí mety.
čoz:předvídá možné nebezpečí úrazu,
sh:uplatňuje základní pravidla sportovních
her,zvolí taktiku hry a dodržuje ji (za
pomoci spoluhráčů,učitele)
výstupy
čoz:předvídá možné nebezpečí
úrazu,uplatňuje pravidla hygieny
učivo
bs:vysvětlí význam přípravy organismu
před cvičením
bs:připravuje a uklízí nářadí a náčiní
bs:plní zodpovědně pokyny učitele, rozliší
vhodné a nevhodné pohybové činnosti
bs:předchází možným poraněním a
úrazům vhodným oblečením a obuví
PRŮPRAVNÁ,KOORDINAČNÍ,KOMPENZAČNÍ, KONDIČNÍ A TVOŘIVÁ CVIČENÍ
výstupy
pkt:rozpozná své pohybové přednosti a
nedostatky a s pomocí učitele je ovlivňuje
učivo
plnými miči, cvičení s využitím bedny,
cvičení s využitím laviček, cvičení na
žebřinách, cvičení s využitím hudebního
doprovodu.
GYMNASTIKA
výstupy
gy:zvládá bezpečně záchranu a dopomoc
při osvojovaných cvicích ( s dopomocí
učitele )
učivo
Stoj na rukou s dopomocí-výdrž 2s, roznožka
přes kozu našíř s oddáleným můstkem, skrčka
přes kozu našíř s oddáleným můstkem.
Základní skoky na trampolínce odrazem
snožmo +s roznožením skrčením přednožmo.
Svis vznesmo , svis střemhlav , výmyk
jednonož s dopomocí a přešvihy ve vzporu na
hrazdě.Kotoul vpřed a vzad ve vazbách.
Základní obraty a stoj na rukou s dopomocí.
výstupy
učivo
(D). Zvládá základní aerobní cvičení s
rkč:dovede rozpoznat estetický a
hudbou (D).
neestetický pohyb
kc:vysvětlí význam kondič. cvičení pro
rozvoj síly, rychlosti, vytrvalosti a
obratnosti, vysvětlí pojem kruhový trénink kruhový trénink.
ÚPOLY
výstupy
úp:vyjmenuje zásady bezpečnosti při
úpolových cvičeních, uvědomuje si
následky zneužití bojových umění,chová se
v duchu fair play
učivo
Základní úchopy, postoje, odpory a pády.
ATLETIKA
výstupy
at:vysvětlí význam běžecké
abecedy,vyjmenuje základní pravidla
atletických soutěží
osvojování základních atletických činností,
změří a zapíše výkony v osvojených
disciplínách
učivo
60 m, 800 m (D), 1500m (H) ve zlepšeném
osobním výkonu.Základní technika hodu
míčkem (D),hodu granátem (H), skoku
dalekého, skoku vysokého, nízkého startu,
běhu a štafetového běhu, OVOV.
SPORTOVNÍ HRY
výstupy
učivo
FOTBAL(H)
sh:zvolí taktiku hry a dodržuje ji (za
pomocí spoluhráčů, učitele ), dovede
zaznamenat výsledek utkání a pomáhat při
rozhodování
hráče, zpracování míče, přihrávka, odebírání
míče). Základní činnosti brankáře (chytání,
vyrážení, výkop, přihrávka nohou).
BASKETBAL
přihrávka jednoruč a obouruč, střelba,
rozskok, krytí útočníka s míčem a bez
míče).Základy herních systémů (osobní
obranný systém, útočný obranný systém).
Základní herní kombinace. Osobní obrana.
VOLEJBAL
Utkání na zmenšeném hřišti - 2 proti 2, 3 proti
3 atd. Základy herních systémů (střední hráč u
sítě je nahravačem). Základní herní činnosti
jednotlivce s mezidopadem(odbití obouruč
vrchem, spodem, , přihrávka, nahrávka,
podání spodní).
Utkání s mezidopadem.
FLORBAL
Zvládá základní herní činnosti jednotlivce
(přihrávka, střelba). Zvládá utkání 4+0.
KORFBAL(D)
přihrávka jednoruč a obouruč, střelba, krytí
útočníka s míčem a bez míče). Základy
herních systémů (osobní obranný systém,
útočný obranný systém). Základní herní
kombinace. Osobní obrana.
Mezilidské vztahy
DOPLŇKOVÉ SPORTY
výstupy
pr:dohodne se na spolulupráci a taktice
vedoucí k úspěchu družstva
sh:ví,že hra přináší radost a příjemné
zážitky
učivo
Softbal
zašlápnutí mety.
Turistika a pobyt v přírodě ( příprava akce,
přesun, uplatňování pravidel, přežití
v přírodě, orientace, ukrytí, nouzový
rozhodování
přístřešek, zajištění vody, potravy tepla )
ds:uvědomuje si význam pohybu v krajině
pro zdraví, vyjmenuje základní zásady
pohybu v krajině, zvládá v souladu
s předpoklady dovednosti a tvořivě je
aplikuje při činnostech
výstupy
čoz:uplatňuje pravidla hygieny a
bezpečného chování v běžném sportovním
prostředí
učivo
čoz:odmítá drogy a jiné škodliviny jako
neslučitelné se zdravím a sportem
bs:chápe a zdůvodní význam přípravy
organismu před cvičením
bs:připravuje, uklízí a používá nářadí a
náčiní tak, aby neohrozil zdraví své a
spolužáků, používá nářadí a náčiní
určeným způsobem
úrazům vhodným oblečením a obuví,
dodržováním organizace cvičební činnosti
bs:plní zodpovědně pokyny učitele, ve
funkci velitele družstva vede spolužáky k
bezpečné organizaci cvičební jednotky
PRŮPRAVNÁ.KOORDINAČNÍ,KOMPENZAČNÍ,KONDIČNÍ A TVOŘIVÁ CVIČENÍ
výstupy
nedostatky a s pomocí učitele a spolužáka
je ovlivňuje
GYMNASTIKA
učivo
doprovodu
výstupy
při osvojovaných cvicích
učivo
Stoj na rukou s výdrží 2s, roznožka přes kozu
našíř s oddáleným můstkem, skrčka přes kozu
nadél s oddáleným můstkem(CH). Skok
prostý na trampolínce. Svis vznesmo , svis
střemhlav , výmyk jednonož s dopomocí a
přešvih únožmo do vzporu jízdmo . Kotoul
vpřed a vzad ,obraty a rovnovážné postoje ve
vazbách,kotoul letmo,přemet stranou(jen
talentovaní žáci).
výstupy
rkč:dovede rozpoznat estetický a
neestetický pohyb a označit jeho příčiny
obratnosti, vysvětlí pojem kruhový trénink
učivo
(D). Základní aerobní cvičení s hudbou (D).
kruhový trénink.
ÚPOLY
výstupy
úpolových cvičeních
učivo
úp:uvědomuje si následky zneužití
bojových umění a chová se v duchu fair
play
ATLETIKA
výstupy
at:vysvětlí význam běžecké
abecedy,vyjmenuje základní pravidla
atletických soutěží
osvojení základních atletických činností
at:změří a zapíše výkony v osvojených
disciplínách, upraví doskočiště, připraví
start běhu a vydá povely pro start
at:vysvětlí význam vytrvalostního běhu pro
rozvoj zdatnosti, vysvětlí význam atletiky
jako vhodné průpravy pro jiné sporty
učivo
čase. Základní technika hodu míčkem
(D),hodu granátem (H), skoku dalekého,
skoku vysokého, nízkého startu, běhu a
štafetového běhu(přebírá kolík bez zrakové
kontroly), OVOV.
SPORTOVNÍ HRY
výstupy
učivo
FOTBAL(H)
sh:uvědomuje si, že ne každá hra je vhodná hráče, zpracování míče, přihrávka, odebírání
pro určitý věk, počet hráčů
míče). Základy herních systémů (postupný
útok, rychlý protiútok). Základní herní
sh:vysvětlí význam sportovní her pro
kombinace.
navazování a upevňování mezilidských
BASKETBAL
kontaktů
sh:vysvětlí základní pojmy osvojovaných
činností, zvolí taktiku hry a dodržuje ji ( za přihrávka jednoruč a obouruč, střelba,
pomoci spoluhráčů učitele), dovedvede
rozskok, krytí útočníka s míčem a bez míče).
zaznemenat výsledek utkání a pomáhat při Základy herních systémů (osobní obranný
rozhodování
systém, útočný obranný systém). Základní
herní kombinace. Osobní obrana. Střelba po
dvojtaktu z místa.
VOLEJBAL
sítě je nahravačem). Základní herní činnosti
jednotlivce (odbití obouruč vrchem, spodem,
jednoruč (v pádu), přihrávka, nahrávka,
podání spodní).
Utkání s jedním mezidopadem.
FLORBAL
(přihrávka, střelba). Utkání 4+0.4+1.
KORFBAL(D)
útočníka s míčem a bez míče). Základy
herních systémů (osobní obranný systém,
útočný obranný systém). Základní herní
kombinace. Osobní obrana. Střelba na koš.
sh:vyjmenuje základní pravidla
sportovních her, snaží se o fair play
jednání při pohybových hrách
Mezilidské vztahy
DOPLŇKOVÉ SPORTY
výstupy
pr:dohodne se na spolulupráci a taktice
učivo
Softbal
sh:ví,že hra přináší radost a příjemné
zážitky
rozhodování
zašlápnutí mety.
Turistika a pobyt v přírodě ( příprava akce,
přesun, uplatňování pravidel, přežití
v přírodě, orientace, ukrytí, nouzový
přístřešek, zajištění vody, potravy tepla )
ds:uvědomuje si význam pohybu v krajině
pro zdraví, vyjmenuje základní zásady
pohybu v krajině, zvládá v souladu
s předpoklady dovednosti a tvořivě je
aplikuje při činnostech
výstupy
prostředí
učivo
čoz:odmítá drogy a jiné škodliviny jako
neslučitelné se zdravím a sportem
bs:připravuje, uklízí a používá nářadí a
náčiní tak, aby neohrozil zdraví své i
spolužáků
úrazům vhodným oblečením a
obuví,dodržováním organizace cvičební
činnosti
bs:plní zodpovědně pokyny učitele, ve
funkci velitele družstva vede své spolužáky
k bezpečné organizaci cvičební jednotky
PRŮPRAVNÁ,KOORDINAČNÍ,KOMPENZAČNÍ,KONDIČNÍ A TVOŘIVÁ CVIČENÍ
výstupy
učivo
nedostatky a s pomocí učitele a spolužáka
je ovlivňuje
doprovodu
GYMNASTIKA
výstupy
při osvojovaných cvicích
učivo
Roznožka přes kozu(bednu-CH) nadél s
oddáleným můstkem, skrčka přes kozu
nadél(bednu našíř-CH) s oddáleným
můstkem(CH). Skok prostý s
obratem,roznožením,skrčením přednožmo
přes překážku(CH) na trampolínce. Na hrazdě
svis vznesmo, svis střemhlav, výmyk
jednonož a přešvih únožmo do vzporu
jízdmo, podmet
výstupy
rkč:vysvětlí zdravotní a relaxační účinky
cvičení s hudbou
obratnosti
učivo
(D). Základní aerobní cvičení s hudbou (D).
kruhový trénink.
ÚPOLY
výstupy
úpolových cvičeních
učivo
úp:uvědomuje si následky zneužití
bojových umění a chová se v duchu fair
play
ATLETIKA
výstupy
at:vysvětlí význam běžecké abecedy,
vyjmenuje základní pravidla atletických
soutěží
osvojení základních atletických činností
at:změří a zapíše výkony v osvojených
učivo
čase. Ve zlepšeném osobním výkonu základní
techniku hodu míčkem (D),hodu granátem
(H),vrh koulí, skoku dalekého, skoku
vysokého-technika flop, nízkého startu a
běhu, OVOV.
disciplínách,upraví doskočiště,připraví
start běhu a vydá povely pro start
at:změří a zapíše výkony v osvojovaných
disciplínách
at:vysvětlí význam vytrvalostního běhu pro
rozvoj zdatnosti, vysvětlí význam atletiky
jako vhodné průpravy pro jiné sporty
SPORTOVNÍ HRY
výstupy
učivo
FOTBAL(H)
sh:uvědomuje si, že ne každá hra je vhodná hráče, zpracování míče, přihrávka, odebírání
pro určitý věk, počet hráčů
míče). Základní herní systémy (postupný
útok, rychlý protiútok) . Základní herní
sh:vysvětlí význam sportovních her pro
kombinace .
navazování a upevňování mezilidských
BASKETBAL
kontaktů
činností, zvolí taktiku hry a dodržuje ji ( za přihrávka jednoruč a obouruč, střelba,
pomoci spoluhráčů, učitele )
rozskok, krytí útočníka s míčem a bez
míče,clonu,blok). Herní kombinace. Osobní a
sh:dovede zaznamenat výsledek utkání a
zónová obrana. Střelba po dvojtaktu.
pomáhat při rozhodování
VOLEJBAL
sítě je nahravačem,nahrávač na kůlu).
Základní herní činnosti jednotlivce (odbití
obouruč vrchem, spodem, jednoruč (v pádu),
přihrávka, nahrávka, podání spodní a
vrchní,blok,smeč).
Utkání s povinnou 1-2 přihrávkami.
FLORBAL
(přihrávka, střelba). Utkání 4+0.
KORFBAL(D)
útočníka s míčem a bez míče,clonu,blok).
Herní kombinace. Osobní a zónová obrana.
sh:vyjmenuje základní pravidla
sportovních her, snaží se o fair play
jednání při pohybových hrách
Mezilidské vztahy
DOPLŇKOVÉ SPORTY
výstupy
pr:dohodne se na spolupráci a taktice
prostředí
učivo
Softbal
zašlápnutí mety.
Ringo
činností, zvolí taktiku hry a dodržuje ji ( za
pomoci spoluhráčů, učitele )
4.8. Člověk a svět práce
Oblast člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede
žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a
přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti člověk a
svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého
kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých
podobách a širších souvislostech.
Vzdělávací oblast člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a
návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka
v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich
určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah
vzdělávacího oboru člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy:
Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které
jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů: Práce s
technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a
údržba domácnosti, Příprava pokrmů,Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních
technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají
podle svých podmínek a pedagogických záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět
práce, minimálně další dva tematické okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v
plném rozsahu.
Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník i odpovídající ročníky víceletých
středních škol. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a lze jej zařadit již od 7.
ročníku. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen
všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály a
osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit
pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně
vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se
postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a
pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Proto je vhodné
zařazovat do vzdělávání žáků co největší počet tematických okruhů.
Součástí okruhu Člověk a svět práce je rovněž předmět Psaní na PC, který poskytuje žákům
nezbytné dovednosti při práci s PC. Jedná se o využití výukového programu s názvem ZAV.
Jde o hromadnou individuální distanční výuku z jednoho metodického pracoviště
prostřednictvím internetu ve třídách vedenou vyučujícím. Každý žák pracuje samostatně dle
svých schopností a vlastního tempa a dle pokynů ve svém vlastním souboru. Cílem je
zvládnout psaní na pc hmatovou metodou všemi deseti poslepu.
Předmět je vyučován povinně v 8. a 9. ročníku, a to 1 hodinu týdně. Je klasifikován
samostatně.
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
žáků tím, že vede žáky k:
 pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
 osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k
organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v
běžném životě
 vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních
nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
 poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní
činností člověka
 autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému
postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
 chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k
rozvíjení podnikatelského myšlení
 orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení
potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního
profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
4.8.1. Pracovní činnosti
Domníváme se, že i v tomto přetechnizovaném světě má předmět pracovní činnosti své místo
v základním školství. Náplní předmětu bude seznámení se základními manuálními a
teoretickými činnostmi ve všech oblastech pracovní výchovy.
Ve vyučovacím předmětu Vaření budeme vzdělávání směrovat k získání základních
pracovních dovedností a návyků v činnostech v domácnosti,při vedení domácnosti a při práci
v kuchyni. Žákyně naučíme základní pracovní postupy při tvorbě pokrmů,s materiály a
surovinami a povedeme je k osvojení si jednoduchých pracovních postupů při tvorbě
pokrmů.Současně je navedeme k osvojení si a k uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany při
práci,hygieny práce,základů organizace a plánování práce.Naše práce bude směrovat k
tomu,aby dívky získaly pozitivní vztah k práci a odpovědný a tvořivý postoj k vlastní činnosti
a její kvalitě.Dívky by měly získat orientaci v různých oborech lidské činnosti a osvojit si
potřebné poznatky a dovednosti významné pro volbu vlastního profesního zaměření a pro
další životní a profesní orientaci.Také dívky naučíme orientovat se v základním vybavení
kuchyně, povedeme je k tomu,aby zvládly základní principy stolování a obsluhy u stolu.
Vyučovací předmět Technická činnost vede žáky k získání základních pracovních dovedností
a návyků. Rozvíjí motorické schopnosti a dovedností a návyků. Rozvíjí motorické schopnosti
a dovednosti, základní hygienické návyky, činnosti v oblasti sebeobsluhy a současně i
komunikační dovednosti při provádění pracovních činností, ve skupinách. Řeší problémové
úlohy. Pracuje s různými materiály a nástroji.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na tématické okruhy:
 Práce s drobným materiálem
 Práce montážní a demontážní
 Práce v domácnosti
Ve všech těchto okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a
hygieny při práci
Cílem vzdělávání je :
1.získání základních dovedností a návyků při ručním opracování materiálu
2.naučit se správné volby nástrojů a postupů
3.uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
4.získání pozitivního vztahu k práci a její kvalitě
5.získat poznatek a rozlišení fyzické a duševní práce
6.vliv technických vynálezů pro rozvoj člověka a společnosti
Časové vymezení vyučovacího předmětu :
Pracovní činnosti se vyučují jako samostatný předmět v 6.,7.,8., a 9.roč.
Časová dotace:
V 6.roč. je oblast:
 technické činnosti (1 hodina týdně)
V 7., 8. a 9.roč. jsou zařazeny další oblasti pracovní výchovy:
 vaření a příprava pokrmů (8.roč. - dívky - 0,5 hodiny týdně)
 technické činnosti (8.ročník - chlapci - 0,5 hodiny týdně, 9.roč. - chlapci - 0,5 hodiny
týdně)
 svět práce (8. roč. chlapci - 0,5 hodiny týdně, 9.roč. - chlapci - 0,5 hodiny týdně)
Organizační vymezení vyučovacího předmětu :
Školní materiální a technické podmínky a pedagagogické záměry školy umožňují vybrané
tematické okruhy pro jednotlivé skupiny. Výuka probíhá ve skupinách v odborných učebnách
- kuchyň, učebna pěstitelských prací, učebna dílen a okolí školy.
Chlapci a dívky se vyučuji odděleně, avšak shodně s přihlédnutím na jejich fyzické a duševní
schopnosti.
Učitel
 hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
 stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu
 dodává žákům sebedůvěru
 sleduje pokrok všech žáků
Učitel
 s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
 vede žáky ke správným způsobům řešení problémů
Učitel
Učitel
 umožňuje každému žákovi zažít úspěch
 požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupy
Učitel
 vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé
 umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky
Učitel
 vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
ročník
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
1
1
1
0+1
dotace
povinnost
povinný
povinný
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
TECHNICKÉ ČINNOSTI
výstupy
učivo
TČ1: zvládá obecné zásady bezpečnosti a
hygieny práce, bezpečnost a ochranu při
práci, umí poskytnout první pomoc při
úrazu
TČ2: užívá technickou dokumentaci,
zvládá vlastní jednoduchý náčrt výrobku
TČ4: vykonává jednoduché práce s
technickými materiály a dodržuje
technologickou kázeň
 bezpečnostní předpisy první pomoc při
úrazech, postup
 druhy čar, náčrty, technické výkresy,
dokumentace
 vlastnosti materiálu, postup opracování
daných materiálů
 běžná znalost nářadí a nástrojů pro práci s
daným materiálem
 postup pro montáž, demontáž a údržbu
 organizace práce, pracovní postup
TČ5: umí vybrat nástroje a nářadí k
opracování daného materiálu
TČ6: provádí údržbu jednoduchých
předmětů a zařízení
TČ7: řeší jednoduché technické úkoly, umí
vybrat nástroje a nářadí, umí vybrat
materiál
VAŘENÍ
výstupy
VA1: rozumí základním pojmům v oboru
učivo
Výživa člověka
 Seznámení s učivem, vybavení a prohlídka
VA1: určí a popíše základní složky potravy kuchyně
 Hygiena výživy
VA2: ovládá základní zásady zdravé výživy  Základní pojmy v oboru výživy a
stravování
VA2: dokáže charakterizovat výživu
Zásady zdravé výživy
vybraných skupin obyvatelstva
 Denní stravovací režim
VA3: sestaví jídelníček členů rodiny
 Výživa vybraných skupin obyvatelstva
VA3: orientuje se ve vybavení a inventáři
Příprava stravy v domácnosti
kuchyně
 Zásady pro sestavení správného jídelníčku
VA4: pozná základní vybavení pro správné  Zařízení kuchyňského pracoviště
Zásady správného stolování
stolování
 Základní inventář pro stolování
VA4: ovládá základní pokyny a způsoby
 Společenské chování při společném
chování při společném stolování
stolování
VA5: dokáže se orientovat v základních
Tepelná úprava pokrmů
postupech při přípravě pokrmů
 Vaření
 Dušení
VA6: ovládá základní poznatky o
 Pečení
potravinách živočišného a rostlinného
 Smažení
původu
 Grilování
VA6: charakterizuje základní druhy
Potraviny živoč. a rostl.původu
potravin
 Maso.masné výrobky
 Mléko.mléčné výrobky
 Vejce
 Obiloviny
 Luštěniny
 Zelenina
 Brambory
 Ovoce
 Pochutiny-koření,houby,speciální
pochutiny
výživy
přesahy do:
OV (6. ročník): Zdraví a výživa
SVĚT PRÁCE - FINANČNÍ GRAMOTNOST
výstupy
FG: na příkladech ukáže vhodné využití
různých nástrojů hotovostního a
bezhotovostního placení
FG: na příkladu ukáže tvorbu ceny jako
součet nákladů, zisku a DPH
učivo
Peníze
Nakládání s penězi
 Formy placení
 Tvorba ceny
 Inflace

FG: popíše vliv inflace na hodnotu peněz
FG: Uvede příklady použití debetní a
kreditní platební karty, vysvětlí jejich
omezení
FG: Uvede a porovná nejobvyklejší
způsoby nakládání s volnými prostředky (
spotřeba, úspory, investice)
FG: vysvětlí význam úroku placeného a
přijatého
FG: uvede nejčastější druhy pojištění a
navrhne, kdy je využít
FG: rozliší pravidelné a nepravidelné
příjmy a výdaje
FG: sestaví rozpočet domácnosti, zváží
nezbytnost jednotlivých výdajů
FG: objasní principy vyrovnaného,
schodkového a přebytkového rozpočtu
FG: rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí
příjmy státu, do kterých oblastí stát
směřuje své výdaje
Finanční produkty
 Služby bank, aktivní a pasivní operace
 Produkty finančního trhu pro
investování a získávání prostředků
 Pojištění
 Úročení
Hospodaření domácnosti
 Rozpočet domácnosti, typy rozpočtů,
jejich odlišnosti
 Základní práva spotřebitelů
 Úvěry, splátkový prodej, leasing
Principy tržního hospodářství
 Nabídka, poptávka, trh
 Tvorba ceny, inflace
 Podstata fungování trhu
 Nejčastější právní formy podnikání
 Význam daní
FG: uvede příklady dávek a příspěvků,
které ze státního rozpočtu získávají občané
FG: rozlišuje a porovnává úlohu výroby,
obchodu a služeb, uvede jejich součinnosti
FG: objasní vliv nabídky a poptávky na
tvorbu ceny a její změny
výstupy
TČ: Ovládá jednoduché pracovní postupy
TČ: Zná obsluhu bezpečných domácích
spotřebičů
TČ: Zná základní hygienické a
bezpečnostní pravidla
TČ: Dokáže pracovat bez cizí pomoci
učivo
Opakování učiva
 bezpečnost a jednotlivé předpisy
 rýsování, čtení výkresu, technologický
postup
 druhy čar, náčrt
Stroje a nástroje v průmyslu a v domácnosti
 kovovýroba – druhy materiálu
 dřevovýroba – druhy materiálu
Použití nástrojů, užití
 šámbr, dláto, pily
 sekáč, nůžky, šroubováky, vrtáky
 broušení
Broušení nástroje v průmyslu a v domácnosti
 rozšíření tématu 3, kov, dřevo, šrank
 bezpečnost
Spojování materiálu
 svařování, nýtování, letování, pájení
Spoje rozebíratelné a nerozebíratelné
 dokončení tématu 5
 shrnutí učiva
Druhy materiálů a jejich použití
 ekologické chování v domácnosti
 ekologické likvidování látek v průmyslu
Možděnky a jejich uchycení
 druhy možděnek, druhy vrutů, šroubováky
 strojní utahování, technologický postup,
bezpečnost
 druhy materiálů a volba technologického
postupu
 kotvení strojů a zařízení doma a v průmyslu
Povrchová úprava
 Bezpečnost, barvy, tmely, užití
Závěrečné opakování
SVĚT PRÁCE
výstupy
učivo
Trh práce
 povolání lidí, charakter a druhy pracovních
činností, požadavky kvalifikační, zdravotní a
SP:posoudí své aktuální výsledky ve škole a osobnostní
porovná je s podmínkami přijetí na
Volba profesní orientace
vybranou školu
 sebepoznávání, sebehodnocení, vlivy na
volbu profesní orientace, informace a
SP:dokáže charakterizovat své
poradenské služby, využívání poradenských
nejdůležitější osobnostní
služeb, zdravotní stav a volba profese
kvality,posoudí,kdo jej může pozitivně
Možnosti vzdělávání
ovlivňovat, využívá zpětnou vazbu od
 výchovně-vzdělávací soustava, systém
ostatních lidí
středního školství, přijímací řízení, učební
SP:orientuje se v různých typech
plán, vyučovací předměty na vybraných
SŠ,samostatné vyhledává a zpracovává
školách, předpoklady a možnosti dalšího
informace,rozlišuje náplň studijních a
vzdělávání
učebních oborů
Zaměstnání
SP:orientuje se v nabídce pracovních
 pracovní příležitosti v obci, způsoby
příležitostí na trhu práce,dokáže sestavit
hledání zaměstnání, psaní životopisu, práva a
profesní životopis,prokáže schopnost
povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů,
SP: plánuje důležité kroky ve volbě
povolání
úřad práce
Podnikání
 nejčastější formy podnikání, drobné a
SP:zpracuje zadaný projekt na určité
téma,dokáže se orientovat v předpisech pro soukromé podnikání,
drobné podnikání,chápe formy drobného
podnikání
prezentace své osoby při vstupu na trh
práce
výstupy
Tč1: Poskytne první pomoc při úrazu.
Tč2: Orientuje se v pracovních činnostech.
Tč3: Umí samostatně pracovat a volit
nástroje.
Tč4: Ovládá postup práce a postoje při
práci.
Tč5: Pracoviště umí připravit na danou
činnost, udržuje kázeň a pořádek.
učivo
Bezpečnost
 bezpečnostní předpisy, hygiena práce,
ustrojení, požární ochrana, el. Zařízení
Opakování učiva 8. ročník
 rýsování, čtení výkresu, technologický
postup
 druhy čar, náčrt
 význam v praxi
Stroje a nástroje v průmyslu a domácnosti
 kovovýroba
 dřevovýroba
 textilní průmysl
Údržba zařízení – mazání
 maziva
 oleje
Druhy materiálu a jejich použití
 ekologické chování v domácnosti
 ekologické likvidování látek v průmyslu
Povrchová úprava
 bezpečnost
 barvy, tmely, užití
4.8.2. Psaní na PC
V současné době je součástí osobnostních dovedností každého žáka také schopnost práce s
PC. Tzv. klávesnicová dovednost je dnes vyžadována jak v pracovním procesu, tak při studiu
na většině odborných středních školách. Proto má zcela určitě tento předmět své opodstatněné
místo v základním školství.
Vyučovací předmět je zaměřen na zvýšení počítačové gramotnosti žáků. V rámci výuky
rozvíjíme jejich kvalitní komunikaci s počítačem, což vyžaduje efektivní zvládnutí
klávesnice. Zaměřujeme se na to, aby žáci ovládali klávesnici desetiprstovou hmatovou
metodou.
Vedeme je k rozvíjení schopnosti psát na klávesnici osobního počítače s požadovanou
rychlostí a přesností
Výuku Psaní na PC realizujeme povinně v 8. a 9. r. 1 hodinu týdně.
Je klasifikována jako samostatný předmět.
V 7. ročníku je zařazen jako volitelný předmět, v rozsahu 1 hodina týdně.
V 8. a 9. ročníku realizujeme rozšířenou výuku psaní na PC v rámci volitelného předmětu
Základy administrativy s dotací 1 hodiny týdně.
Výuka probíhá v odborné učebně, tedy v počítačové učebně. Využíváme při ní nejnovější
výukové prostředky.
Jedná se o výukový program na PC,tzv. ZAV (autor metody výuky je J. Zaviačič). Jde o
hromadnou individuální distanční výuku z jednoho metodického pracoviště prostřednictvím
internetu ve třídách vedenou vyučujícím. Bez ohledu na velikost skupiny je každý žák veden
individuálně - prochází řadou několika tisíc číslovaných cvičení svým tempem v závislosti na
píli a talentu. Skupinové prvky individální výuky ZAV se omezují pouze na teoretický úvodní
výklad, rozvrh hodin a občasné skupinové absolvování testovacích cvičení pro klasifikaci
nebo přípravu na soutěž. Výklad, návod, měření času, zjišťování počtu chyb či počtu pokusů,
analýza výsledku, rozhodování o postupu v řadě cvičení v závislosti na výkonu právě
absolvovaného, zjištění výsledku klasifikace atd. zprostředkovává počítač pomoci neustále
aktualizovaného software.
Předmět Psaní na PC je zařazen do širšího okruhu Člověk a práce, protože poskytuje žákům
nezbytné dovednosti a kompetence, které mohou využít ve své další profesní i studijní
orientaci.
 učí žáky racionální využívat elektronickou formu komunikace
 jsou vedeni k používání informačních technologií při plnění pracovních povinností
 jsou vedeni k dodržování dohodnutého postupu
 přispívá k rozvoji schopností komunikačních, zejména v psaném projevu prostřednictvím
PC
 učí se racionálnímu a odpovědnému přístupu ke splnění daného úkolu
 spolu s učitelem sledují žáci své pokroky, plní úkoly s požadovanou rychlostí a přesností
 přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace
ročník
8. ročník
9. ročník
0+1
0+1
dotace
povinnost
povinný
povinný
(skupina)
dotace skupiny
ÚVODNÍ HODINY
výstupy
orientuje se v ovládání klávesnice
osvojil si správné držení těla při práci s
počítačem a ovládání klávesnice
učivo
Určeno pro 8. a 9. ročník
Úvodní hodiny:
- seznámení žáků s pracovním řádem v
učebně PC
- objasnění a náplň výukového programu
ZAV (autor, ZAV v ČR a v zahraničí,
soutěže, úspěchy, webové stránky, domácí
výuka), charakteristika 10prstové hmatové
metody
- přihlášení do sítě ZAV - individuální postup,
zvládnutí spouštění a ukončování výuky
- vedení žáků k pečlivému čtení zadání úkolů
a informací z obrazovky
- správné držení těla, důraz je kladen na
dodržování základní polohy prstů na
klávesnici a na sledování zrakem pouze
obrazovky.
VÝUKA JEDNOTLIVÝCH LEKCÍ
výstupy
žák zvládá správné držení těla při práci
sPC
orientuje se v ovládání klávesnice
osvojil si správné držení těla při práci s
počítačem a ovládání klávesnice
učivo
Výuka jednotlivých lekcí:
 vstupní test rychlosti (změření výkonu při
psaní "všema dvěma"), postup po cvičení 30,
probírání znaků a, j, s, k, d, l, o, mezerníku,
klávesy Enter, důraz je na správné držení
rukou, sledování očima pouze obrazovky
 po cvičení 60, znak e, pravý a levý
přeřaďovač, tečka, kontrola správného
prstokladu, držení těla
 po cvičení 90, znaky n, t, kontrola přesnosti
 po cvičení 120, znaky i, v, test rychlosti
 po cvičení 150, znaky p, u
 po cvičení 180, znak r
 po cvičení 210, znaky c, h, test rychlosti
 po cvičení 240, znak y
 po cvičení 275, znaky m, í
 po cvičení 310, znak z, test přesnosti a
rychlosti, procvičování c, v - kombinace
 po cvičení 345, znak ě, práce s klávesou
Shift, Enter
 po cvičení 385, znak b
 po cvičení 420, znak á
 po cvičení 460, znak ý, test rychlosti
 po cvičení 480, čárka, znak ř
 po cvičení 510, znak é, test rychlosti
 po cvičení 540, spojovník "-"
 po cvičení 570, znak š
 po cvičení 600, test rychlosti
 po cvičení 630, znak ů, kontrola prstokladu
ž
 po cvičení 690, znak f, test rychlosti
 po cvičení 720, diakritické znaménko háček
 po cvičení 750, znak ú
 po cvičení 780, znak g
 po cvičení 810, znak x, test rychlosti
 po cvičení 840, diakritické znaménko čárka
 po cvičení 870, číslice 0, 1
 po cvičení 900, znak w, číslice 5, test
rychlosti
 po cvičení 930, číslice 9
 po cvičení 960, znak q, číslice 3
 po cvičení 990, kulaté závorky, test
rychlosti
 po cvičení 1020, zpětná klávesa, uvozovky
 po cvičení 1050, číslice 2, dvojtečka
 po cvičení 1080, číslice 4
 po cvičení 1110, otazník, test rychlosti
 po cvičení 1140, vykřičník, číslice 6
 po cvičení 1170, znak procento
 po cvičení 1200, znaky /, §, +, =, test
rychlosti.
ZAV je individuální způsob výuky, který
umožňuje jednotlivým žákům udržovat
vlastní pracovní tempo. Uvedené učivo
zvládají žáci samostatně dle vlastního tempa,
schopností, píle. U nejlepších žáků je
průměrný postup za 1 vyučovací hodinu 15 a
více cvičení.
VÝUKA JEDNOTLIVÝCH LEKCÍ
výstupy
učivo
používá správný prstoklad
píše s ohledem na přesnost úhozů
zdokonaluje se v rychlosti úhozů
při práci na PC používá hmatovou metodu
- psaní poslepu
Žáci pokračují individuálním tempem ve
zvládání jednotlivých lekcí
 do lekce 1200 - písmena, čísla, znaky
 nejlepší žáci pokračují od lekce 1200 2400
4.9. Volitelné předměty
4.9.1. Volitelný předmět 1
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
7. ročník
1
volitelný (bez skupiny)
dotace skupiny
7. ROČNÍK - DOTACE: 1, VOLITELNÝ (BEZ SKUPINY)
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
8. ročník
3
ročník
dotace
povinnost
(skupina)
dotace skupiny
9. ročník
1
5. Školní projekty
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ
Hodnocení a klasifikace žáků je nedílnou součásti výchovně vzdělávacího procesu ve škole.
Cílem hodnocení žáka ve škole je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, informovat ho, jak se mu
dle předem stanovených kritérií daří zvládat požadované cíle, jak dovede zacházet s nabitými
vědomostmi a osvojenými schopnostmi a dovednostmi, v čem se zlepšil, jaké má ještě potíže
a jaký by měl být jeho další postup, aby přetrvávající nedostatky odstranil.
Pro efektivní proces učení je žádoucí, aby byl zpětná vazba co nejhojnější a do procesu
hodnocení se zapojovali i samostatní žáci (kooperativní vyučování, sebehodnocení). Důležitá
je také práce s chybou, která je v procesu učení přirozená, je však třeba, aby si žáci byli
vědomi toho, že dle své závažnosti může mít v různých činnostech člověka různé následky.
Na chyby je třeba upozorňovat včas, vstřícně, ale důsledně, vyhnout se zaujatosti, nahodilosti
či opožděnému hodnocení. S chybou je třeba pracovat tak, aby vyzývala žáka k většímu
soustředění na plnění úkolu, k důslednější kontrole své práce, k sebepoznání svých
schopností.
Při hodnocení práce je pak třeba ocenit snahu, pozornost, vlastní nápady, vyzdvihovat klady.
Pozitivně laděná průběžná hodnocení, prožité pocity úspěchy jsou zdrojem motivace k učení a
mají pozitivní vliv na rozvoj klíčových kompetencí a na správné a efektivní osvojení učiva.
Důležitou součástí hodnocení je také hodnocení chování a kázně žáků.
Pravidla pro hodnocení a klasifikaci výsledků vzdělávání žáků
 Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné,
srovnatelné s předem stanovenými kritériem, věcné.
 Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v
učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
 Hodnocení je pedagogicky zdůvodnitelné, odborně správné a doložitelné.
 Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a
pedagogický takt vůči žákovi.
 Pro potřebu klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického
zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a
uměleckého zaměření.
 Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou
klasifikaci. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm,
slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.
 Škola má vlastní klasifikační řád, který je do školního vzdělávacího programu začleněn
jako příloha. V něm je možno nalézt další upřesňující informace k hodnocení žáků (např.
způsoby získávání podkladů pro hodnocení, podrobnosti o komisionálních a opravných
zkouškách atd.)
Kritéria jednotlivých stupňů klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření
Mezi předměty s převahou teoretického zaměření patří jazyky, předměty společenskovědní,
přírodovědné a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v
souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
 ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované
intelektuální a motorické činnosti
 schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
 kvalita práce s informacemi – dovednost nalézt, třídit a prezentovat informace
 kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
 píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání
 přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
 kvalita výsledků činností
 osvojení účinných metod a forem studia
 přístup k sebehodnocení znalostí, rozvíjení dovedností a postojů
Výchovně vzdělávací výsledky této skupiny předmětů se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Požadované poznatky fakta, pojmy definice a zákonnosti zvládá žák přesně a uceleně, chápe
vztahy mezi nimi. Pohotově, samostatně a tvořivě uplatňuje získané znalosti a dovednosti při
řešení úkolů. Dovede si zorganizovat vlastní práci, je pilný, samostatný, prokazuje snahu a
aktivitu. Jeho ústní projev je správný, přesný a výstižný, účinně se zapojuje do diskuse.
Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky činností jsou kvalitní, mohou mít pouze
menší nedostatky, které žák dokáže využívat ke svému zlepšení. Je schopen sebekontroly.
Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Dokáže samostatně studovat
vhodné texty – učit se.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Požadované poznatky fakta, pojmy definice a zákonnosti zvládá žák v podstatě přesně, chápe
jejich vzájemné vztahy. Samostatně a tvořivě, popř. s menší pomocí učitele uplatňuje
osvojené znalosti a dovednosti při řešení úkolů. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je
zpravidla samostatný a, pilný, většinou prokazuje snahu a aktivitu. Ústní a písemný projev
mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez
větších nepřesností. Výsledky činností jsou zpravidla bez větších nedostatků. Při práci s
informacemi mívá drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s
ostatními vyžaduje pouze malou podporu nebo pomoc. Je většinou schopen sebehodnocení a
hodnocení ostatních členů týmu. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat
vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
V požadovaných znalostech, faktech, pojmech, definicích a zákonitostech má žák mezery. Při
řešení teoretických a praktických úkolů vyžaduje pomoc učitele, dopouští se chyb,
Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku
správné, ale málo tvořivé. Má problémy zorganizovat si vlastní práci, je méně samostatný, píli
a snahu prokazuje jen někdy. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický. V kvalitě vzdělávání se projevují
častější nedostatky. Při práci s informacemi má častější problémy nejen při jejich získávání a
třídění, ale především v jejich zpracování a uplatnění. Při práci v týmu není příliš aktivní,
vyžaduje podporu nebo pomoc. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných znalostí závažné mezery.
Ve vzdělávacích činnostech je málo pohotový a má větší nedostatky. Jedině s pomocí učitele
je schopen zorganizovat si vlastní práci. Je nesamostatný, málokdy prokazuje píli, snahu a
aktivitu, není tvořivý. Jeho ústní a písemný projev není výstižný, má vážné nedostatky ve
správnosti a přesnosti. Grafický projev je málo estetický. Některé závažné nedostatky a chyby
dovede žák s pomocí učitele opravit. Při práci s informacemi má závažné problémy, často
informace nedovede zpracovat. Při práci v týmu je pasivní nebo vyžaduje výraznou podporu
nebo pomoc ostatních. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné nedostatky
a značné mezery. Znalosti a dovednosti nedokáže uplatňovat, při jejich aplikaci se často
vyskytují velmi závažné chyby. Není samostatný v myšlení, zpravidla neprokazuje píli, jeho
snaha je minimální nebo krátkodobá. Má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a
výstižnosti ústního a písemného projevu. Kvalita výsledků činnosti a grafický projev vykazují
taktéž vážné nedostatky. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede pracovat s
informacemi, a to ani při jejich vyhledávání. I přes pomoc a podporu nedovede spolupracovat
s ostatními, často svou činností narušuje spolupráci. Neodvede se samostatně učit.
Kritéria jednotlivých stupňů klasifikace v předmětech s převahou praktických činností:
Mezi předměty s převahou praktických činností patří pracovní činnosti a volitelné předměty s
praktickým zaměřením .
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou praktických činností se v
souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
 osvojení praktických znalostí, praktických dovedností a návyků a jejich využití
 vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
 využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
 aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech
 kvalita výsledků činností
 zvládnutí efektivních způsobů práce a organizace vlastní práce, udržování pořádku na
pracovišti
 dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
 hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
 obsluha a údržba zařízení a pomůcek, nástrojů a nářadí
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické
činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a
návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky
jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při
práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál i energii.
Vzorně obsluhuje a udržuje pracovní zařízení a pomůcky, nástroje a nářadí. Aktivně
překonává vyskytující se překážky.
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při
praktických činnostech. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech
práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si
organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném
využívání surovin, matriálů a energie se dopouští malých chyb. Pracovní zařízení a pomůcky,
nástroje a nářadí obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s
občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem se u žáka projevuje
kolísavě. Za pomoci učitele je schopen uplatňovat získané teoretické poznatky při praktických
činnostech. I tak se ale dopouští chyb a při uplatňování správných postupů a způsobů práce
vyžaduje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuj
méně účelně, pracoviště udržuje v relativním pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci a v malé míře je schopen přispívat k ochraně životních prostředí. Na
podněty učitele dokáže hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě
pracovního zařízení, pomůcek, pracovních přístrojů a nářadí musí být částečně podněcován.
Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Při
praktických činnostech dovede získané teoretické poznatky využívat pouze za soustavné
pomoci učitele. V praktických činnostech, v uplatňování dovedností a návyků se dopouští
závažnějších chyb. Při volbě správných postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc
učitele. Výsledky práce vykazují závažné nedostatky. K organizaci vlastní práce soustavně
vyžaduje asistenci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Nevěnuje příliš pozornost
dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ani péči o životní prostředí.
Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, matriál a energie. V obsluze a údržbě
pracovního zařízení, pomůcek, přístrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků. Překážky
v práci překonává neochotně a jen s pomocí učitele.
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při
praktických činnostech. V praktických činnostech, v uplatňování dovedností a návyků má
podstatné nedostatky. Nedokáže správně postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky
jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na
pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá a neuplatňuje
předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.
Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pracovních zařízení a
pomůcek, přístrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků. Neprojevuje snahu překonávat
překážky v práci.
Kritéria jednotlivých stupňů klasifikace v předmětech s převahou výchovného a uměleckého
zaměření:
Mezi předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření patří výtvarná výchova,
hudební výchova, občanská výchova, tělesná výchova a volitelné předměty s převahou
výchovného zaměření.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a uměleckého
zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
 vztah žáka k činnostem a zájem o ně
 stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
 osvojení potřebných vědomostí, dovedností, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
 poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
 kvalita projevu
 estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
 v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost,
výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
Žák je v činnostech velmi aktivní, projevuje zájem a kladný vztah k předmětu. Pracuje
tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je podle
požadavků osnov rozvíjí v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky
působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky využívá
tvořivě. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Využívá své osobní předpoklady a
úspěšně je rozvíjí v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý
a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené
vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku či
tělesnou zdatnost a jednotlivé obory rozvíjí v požadované míře.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své
schopnosti v individuálních ani kolektivních projevech. Jeho projev je málo působivý,
dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich
aplikaci potřebuje pomoc učitele. Neprojevuje dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku či
tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou méně
uspokojivé. Činnosti provádí s častými chybami. Vědomosti a dovednosti dokáže využít jen s
velkou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně
svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností, dovedností a návyků je
neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené
vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí
rozvíjet svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
 U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou
poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlíží k charakteru
postižení.
 Vyučující jednotlivých předmětů respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a
uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků, zároveň také volí vhodné a přiměřené
způsoby získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci.
 Mírnější klasifikace je uplatňována v souladu s individuálním vzdělávacím plánem (IVP).
 Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního
přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
 Při hodnocení a klasifikaci žáků učitelé zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí
jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např.
bodové hodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
 U žáka s prokázanou specifickou poruchou učení nebo chování může ředitel školy
rozhodnout o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
 Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo úlevách
doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni
postižení i jeho celkovému zdravotnímu stavu.
 Všechna navrhovaná pedagogická opatření vztahující se k výuce, školní úspěšnosti, …se
projednávají se zákonnými zástupci žáka.
 Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně,s využitím
všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci se
zákonnými zástupci žáka.
Pravidla pro hodnocení chování žáků
Zásady pro hodnocení chování ve škole
 Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
 Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování
školního řádu během klasifikačního období.
 Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných
školou.
 Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli
jednotlivých předmětů a to průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého
klasifikačního období nebo okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.
 Ostatní a rozšiřující zásady, pravidla a kritéria pro hodnocení chování žáků jsou uvedena ve
školním řádu a klasifikačním řádu, které jsou přílohou školního vzdělávacího programu.
Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně chování
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. Chová se a jedná slušně,
taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků
proti pravidlům školního řádu, je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby
napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se
opakovaně dopustí méně závažných přestupků, nebo se dopustí závažného přestupku proti
pravidlům slušného chování či školnímu řádu. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo
přes důtku ředitele škol y dopouští dalších přestupků, a tak narušuje výchovně vzdělávací
činnost školy, nebo ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje či jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování nebo s ustanoveními
školního řádu. Dopustí se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výchova
nebo bezpečnost a zdraví jiných osob, svých chováním a jednáním záměrně hrubým
způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Svá pochybení a výchovná opatření
buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků.
AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST
Povinnost zpracovávat vlastní hodnocení školy stanovuje školám § 12 zákona č. 561/2004 Sb.
(školský zákon) a vyhláška č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů,
výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
Autoevaluace neboli vlastní hodnocení slouží k systematickému posuzování činnosti školy
plánované ve školním vzdělávacím programu a její výsledky slouží jako zpětná vazba ke
korekci vlastní činnosti a jako východisko pro další práci školy. Napomáhá ke zkvalitnění a
zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Na autoevaluaci se podílejí všichni účastníci
vzdělávacího procesu – vedení školy, učitelé, žáci, rodiče.
Vyhláška č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a
vlastního hodnocení školy uvádí tyto oblasti, které je třeba hodnotit vždy:
a) podmínky ke vzdělávání,
b) průběh vzdělávání,
c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy,
žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,
d) výsledky vzdělávání žáků a studentů,
e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků,
f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým
zdrojům.
Závěrem z každoročních evaluačních činností je vlastní hodnocení školy dle § 9 školského
zákona, které se zpracovává za období dvou školních roků.
Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou
nejpozději do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit.
Pedagogická rada vytvoří profesionální skupinu (tým) pro autoevaluaci. Proces autoevaluace
se bude postupně zdokonalovat, zaměřovat na další dílčí oblasti, získávat nové zkušenosti.
Vlastní hodnocení školy se projedná na pedagogické radě do 31.října následujícího školního
roku.
Oblasti autoevaluace, její cíle, kritéria, nástroje a časové rozvržení autoevaluačních činností
jsou podrobně rozpracovány v plánu časového rozvržení evaluačních činností, který je
přílohou školního vzdělávacího programu.

ŠVP pro 2. stupeň

Transkript

Podobné dokumenty

LISTY Z AURA – PONTU 1/2014

zajímavé informace o místech v okolí školy

Z historie vinařství v Nosislavi

Základní slovník počítačových pojmů, zkratek a značek

abeceda běhu na lyžích

CZmanual WELL PWR-734CE_tom_hotovo_30.8

Učební osnovy – 2. stupeň

Předmět - Základní škola a Mateřská škola, Nový Hradec Králové

Dave Hunt - Co se stalo s nebem

Mezi námi 0603 -- 7. číslo

školní vzdělávací program - Základní škola TG Masaryka Český

Vzdělávací program - Supš a Voš Turnov

future city jobs - Creative Cities

ŠVP G, Tradice, kvalita, budoucnost pro 21. století

V. Havel, A. Dubček, M. Gorbačov a sametová revoluce 1989 aneb

Typ au to mob ilu R ok výro by O b jed n ačí číslo V ýro b

Untitled - Základní škola Vyškov, Nádražní 5