Souhrnná zpráva za rok 2013 - Frontex

Souhrnná zpráva za rok 2013
1
2
Obsah
Úvodní slovo předsedy správní rady ......................................................... 4
Úvodní slovo výkonného ředitele ............................................................ 6
1.
Úvod ........................................................................................ 7
2.
Vývoj na politické úrovni ................................................................ 8
3.
Vývoj agentury .......................................................................... 14
4.
EUROSUR ................................................................................. 19
5.
Budování kapacit ....................................................................... 21
6.
Transparentnost a přístup k informacím ............................................ 29
7.
Základní práva .......................................................................... 31
8.
Interní komunikace, etika a bezúhonnost ........................................... 33
9.
Shrnutí rozpočtových a personálních otázek za rok 2013 ......................... 34
10. Přílohy .................................................................................... 38
Příloha A – Seznam členů správní rady .................................................... 38
Příloha B – Seznam rozhodnutí správní rady přijatých v roce 2013 ................... 41
Příloha C – Situace na vnějších hranicích v roce 2013 .................................. 43
Příloha D – Seznam společných operativních činností za rok 2013 .................... 46
Příloha E – Srovnávací analýza společných operativních činností ..................... 56
Příloha F – Seznam výzkumných a vývojových projektů ................................ 59
Příloha G – Zpráva o pokroku v oblasti základních práv ................................ 61
Příloha H – Výroční zpráva o přístupu k dokumentům .................................. 65
Příloha I – Rozpočtové prostředky v roce 2013........................................... 66
Příloha J – Přehled zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2013 ................ 67
Příloha K – Přehled dočasných zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2013 ... 69
Zkratky používané v souhrnné zprávě za rok 2013 ...................................... 70
3
Úvodní slovo předsedy správní rady
V roce 2013 byla situace pohraniční policie na vnějších hranicích Evropské unie z velké části
charakterizována svízelnou situací uprchlíků v Sýrii a narůstajícím počtem migrantů
přicházejících přes region jižního Středomoří. Z tohoto důvodu bylo Evropské společenství
postaveno před náročné úkoly, zejména po tragické nehodě u ostrova Lampedusa, které
nebude možné překonat pouze ochranou hranic.
EUROSUR, Evropský systém ostrahy hranic, jehož úspěšné uplatňování začalo v roce 2013,
má být do budoucna operativním přínosem. Rychlá výměna informací a používání dalších
detekčních technologií mají podpořit operativní kapacity členských států EU a zlepšit jejich
účinnost. EUROSUR umožní příslušným orgánům a agentuře Frontex zlepšit přehled o situaci
a poskytovat podporu při pátraní a záchraně na moři.
V roce 2013 bylo v rámci operací souvisejících s ostrahou hranic koordinovaných agenturou
na moři zachráněno více než 37 000 osob. Je však důležité připomenout, že pohraniční
orgány a agentura EU Frontex mají pouze omezené možnosti, jak zabránit budoucím
tragédiím. Nicméně je nutné využít všechny dostupné prostředky k další minimalizaci rizik.
Osoby, které potřebují ochranu, lze určit a lze jim zajistit řádné řízení o přijetí, pouze
pokud bude zajištěna intenzivní ostraha vnějších hranic EU. Totéž platí, pokud jde o boj
proti pašování lidí jakožto komplexnímu, mezinárodnímu, bezohlednému a organizovanému
obchodu.
Aby se situace uprchlíků udržitelně zlepšila a bylo možné potírat všechny aspekty
přeshraniční trestné činnosti, musíme zvýšit úsilí a koordinovat naši spolupráci s příslušnými
zeměmi původu, tranzit nelegální migrace a přeshraniční trestnou činnost. Orgány
pohraniční policie členských států a agentura pomáhají třetím zemím při budování kapacit
poskytováním svých odborných znalostí. V této oblasti je zapotřebí vyvinout další úsilí, aby
byly dostupné zdroje využívány nejlepším možným způsobem.
V roce 2013 byl zahájen externí přezkum s cílem zhodnotit uplatňování nařízení o agentuře
Frontex, pozměněné v roce 2011, prověřit efektivitu agentury a posoudit přidanou hodnotu
a pracovní postupy. Přezkum se také snaží zjistit, do jaké míry byla při uplatňování nařízení
dodržována Listina základních práv. Přezkum je doprovázen nezávislou studií, kterou
provádí Evropská komise. Očekává se, že výsledky budou k dispozici koncem roku 2014.
V prvním roce poté, co poradní fórum pro základní práva a úřednice pro otázky základních
práv agentury Frontex zahájily svou činnost, došlo mezi dotčenými zúčastněnými subjekty
k intenzivní výměně. Konzultace vedly ke konstruktivním doporučením týkajícím se
způsobu, jakým by agentura mohla plnit své úkoly, z nichž některá již byla provedena.
Kromě funkce monitorování, kterou plní úřednice pro otázky základních práv, byl stanoven
závazný kodex chování pro návratové operace koordinované agenturou Frontex a byla dále
rozvíjena opatření zaměřená na odbornou přípravu v oblasti základních práv. Oba orgány
potvrzují, že opatření koordinovaná agenturou Frontex jsou plně v souladu se standardy
základních práv. Zapojení agentury i výsledná přítomnost vyslaných příslušníků EU zajišťují,
že tyto hodnoty jsou dodržovány a respektovány.
4
Flexibilní pomoc s ostrahou hranic pro členské státy EU, které jsou vystaveny mimořádnému
tlaku, je jasným signálem evropské solidarity a základní součástí správy evropských hranic.
Zvláště bych rád poděkoval členům správní rady agentury Frontex, kteří mě vždy
konstruktivně podporovali.
Mé poděkování dále patří všem zaměstnancům agentury. Svou nesmírnou oddaností
a značnými odbornými znalostmi nám pomohli překonat náročné úkoly loňského roku.
Cenným způsobem znovu přispěli k ochraně vnějších hranic Evropy.
Ilkka Laitinen, první výkonný ředitel agentury Frontex, nedávno ukončil své funkční období.
Ohlédneme-li se zpět za devíti rušnými a úspěšnými roky, od založení agentury Frontex
významným způsobem přispíval k jejímu rozvoji. Agenturu se mu podařilo formovat tak, že
se stala neodmyslitelnou součástí bezpečnostní struktury Evropy. Jménem správní rady bych
mu rád vyjádřil své poděkování a uznání za vše, čeho dosáhl.
Ralf Göbel
předseda správní rady
5
Úvodní slovo výkonného ředitele
Po roce utahování finančních opasků a racionalizace priorit agentury ukázal rok 2013
potřebu flexibility. Jelikož období konsolidace a nulového růstu z roku 2012 pokračovalo,
nestabilní povaha ochrany hranic o sobě opět dala vědět a bylo zapotřebí cílené reakce.
Odklon tras organizované nelegální migrace, měnící se povaha smíšených toků, nové úkoly
a povinnosti pro agenturu a samozřejmě nepředvídatelné události, to vše ovlivnilo rok,
který se ukázal jako velmi smíšený.
Válka v Sýrii i nadále vrhala stín na Blízký východ, sousední a partnerské země a samotnou
EU. Problém zvýšených toků, často zahrnujících osoby v nouzi, vyžadoval soustředěnou
podporu pro členské státy, které na hranicích čelily neznámým situacím. Rychlá posila byla
poskytnuta Bulharsku, jednomu z aktivnějších členských států ve společných operacích.
Posílení společné pozemní operace Poseidon a přerozdělení zdrojů bylo jedním z příkladů
evropské solidarity v akci. Také Maďarsko, Řecko a Itálie čelily mimořádným situacím
a získaly podporu agentury Frontex.
Uvedený rok byl rovněž poznamenán katastrofou. Zejména se jednalo o neštěstí u pobřeží
ostrova Lampedusa, které stálo životy více než 360 lidí a občanům Evropy ukázalo
neradostnou realitu migrace po moři. Následná veřejná reakce a odpověď Komise znovu
poukázaly na potřebu přizpůsobit se okolnostem a reagovat pohotově. Agentura Frontex
poskytovala podporu a poradenství pracovní skupině pro Středomoří, iniciovala změny
stávajících námořních operací a začala pracovat na vylepšení a posílení evropské sítě hlídek
za účelem zvýšeného hlídkování ve Středozemním moři.
Agentura Frontex pokračovala v neustálém zlepšování i mimo hranice. Zde byl klíčovou
změnou systém EUROSUR. Stávající platforma pro výměnu informací, vyvinutá agenturou
Frontex v posledních letech, byla plně uvedena do provozu ve své první fázi
a v nadcházejícím roce bude rozšiřována po celé Evropě. Zvýšené povinnosti agentury,
pokud jde o schengenské hodnocení, jakož i její zapojení do klíčových procesů, jako je
společný evropský azylový systém, to vše zahrnovalo odborné znalosti agentury Frontex
a vyžadovalo soustředěnou pozornost. Obdobně revize pravidel pro námořní operace,
vznikající balíček týkající se „inteligentních hranic“ a práce zaměřená na budoucnost
v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí vyžadovaly vstup na odborné úrovni a závazek
specialistů.
Mimo hranice a jejich správu jako takovou rozvíjela agentura Frontex své vztahy
s mezinárodními organizacemi a občanskou společností, zejména prostřednictvím poradního
fóra pro základní práva. Pro toto seskupení poradců pro lidská práva to byl první ucelený
rok práce, stejně jako pro úřednici pro otázky základních práv. Zatímco agentura Frontex
usilovala o splnění svých nových povinností a naplnění nových a náročných úloh, bylo
dosaženo nových milníků a byly stanoveny nové cíle v této zásadní oblasti.
Ilkka Laitinen
výkonný ředitel
6
1. Úvod
Poslání
Agentura Frontex podporuje, koordinuje a rozvíjí správu evropských hranic v souladu
s Listinou základních práv EU. Agentura Frontex podporuje členské státy 1 (ČS) při
dosahování účinné, vysoké a jednotné úrovně ochrany hranic. Agentura Frontex koordinuje
operativní opatření a opatření na úrovni EU za účelem společné reakce na mimořádné
situace na vnějších hranicích. Agentura Frontex buduje kapacity na úrovni členských států
a na evropské úrovni jako kombinované nástroje pro řešení náročných úkolů v oblasti
migračních toků a závažné organizované trestné činnosti a terorismu na vnějších hranicích.
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států
Evropské unie byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004.
Vize
Agentura Frontex je důvěryhodnou agenturou evropských hranic, která posiluje evropský
prostor svobody, bezpečnosti a práva tím, že podporuje členské státy při plnění jejich
povinností. Agentura Frontex uplatňuje koncepci integrované správy hranic a prosazuje
kulturu evropské pohraniční stráže založenou na plném dodržování základních práv EU.
Profesionální pracovníci a soubor operativních a administrativních kapacit umožňují
agentuře Frontex poskytovat Evropské unii přidanou hodnotu.
Hodnoty
V rámci týmově zaměřené práce, kterou umožňuje otevřená komunikace, zaměstnanci
agentury Frontex sdílejí a uplatňují hodnoty své organizace. V důsledku toho vykonávají
svou činnost vysoce profesionálním způsobem. Lidská stránka propojuje činnosti agentury
Frontex s prosazováním a dodržováním základních práv jako bezpodmínečnou a nedílnou
součástí efektivní integrované správy hranic, která vytváří důvěru v agenturu Frontex.
Účel zprávy
Souhrnná zpráva agentury Frontex za rok 2013 vychází z pracovního programu na rok 2013,
ale jejím smyslem není informovat o plnění jednotlivých vytčených cílů. Poskytuje čtenáři
široký přehled o činnostech prováděných v roce 2013 a dále upozorňuje na jednotlivé
operativní činnosti a dosažené úspěchy. Tyto informace jsou pak doplněny obecnými
finančními informacemi a přílohami, které představují seznamy různých typů činnosti,
srovnávací analýzu společných operací a shrnutí rozpočtových a lidských zdrojů. Některé
informace se v jednotlivých kapitolách z důvodu uvedení souvislostí opakují.
Uspořádání letošní souhrnné zprávy se oproti předchozím rokům mírně liší: oddíl „Situace
na vnějších hranicích“ je nyní v přílohách, samostatný oddíl je věnován systému EUROSUR
a stejně jako v loňském roce zpráva obsahuje podkapitoly týkající se základních práv
a přístupu veřejnosti k dokumentům. Dále jsou ve zprávě v podobě textových rámečků
průběžně uvedeny dosažené úspěchy.
1
Pojem „členský stát“ zahrnuje členské státy Evropské unie a země přidružené k Schengenu.
7
2. Vývoj na politické úrovni
Rok 2013 byl rušný z pohledu politického i právního vývoje, který agenturu Frontex ovlivnil.
Evropská komise předložila nové návrhy a některé legislativní spisy byly přijaty, zatímco
jiné budou vyžadovat další vyjednávání během roku 2014.
Rok 2013 přinesl zvýšenou pozornost zaměřenou na činnosti agentury Frontex a obecně na
problematiku migrace v EU. Jedním z důvodů byla tragédie u břehů italského ostrova
Lampedusa, kde utonulo 364 migrantů ve snaze dosáhnout území EU. To vedlo ke zvýšení
tlaku na přijetí právních předpisů, které by omezily nebo eliminovaly vznik takovýchto
neštěstí. Okamžitá politická reakce přišla po zasedání Rady ve složení pro spravedlnost
a vnitřní věci ve dnech 7.–8. října 2013, která zřídila pracovní skupinu pro Středomoří (Task
Force Mediterranean, TFM) za účelem přípravy a návrhu řešení. Sdělení Evropské komise
bylo zveřejněno dne 4. prosince 2013 a navrhlo různá okamžitá a praktická řešení, která by
mohla doplnit probíhající činnosti ve Středomoří.
Bylo rozhodnuto o pěti hlavních oblastech činnosti, a to konkrétně: opatření ve spolupráci
se třetími zeměmi; regionální ochrana, znovuusídlení a posílené legální cesty do Evropy;
posílení boje proti obchodování s lidmi, pašování a organizované trestné činnosti; posílená
ostraha hranic přispívající k zlepšení situačního obrazu v námořní oblasti a ochraně
a záchraně životů migrantů ve Středomoří a konečně pomoc poskytovaná členským státům
čelícím vysokým migračním tlakům a solidarita s těmito státy. Doporučení pracovní skupiny
byla přijata Evropskou radou v prosinci.
EUROSUR
Hlavním politickým vývojem týkajícím se agentury Frontex během roku 2013 bylo přijetí
nařízení o Evropském systému ostrahy hranic (EUROSUR) (nařízení (EU) č. 1052/2013) a jeho
vstup v platnost dne 2. prosince. Toto nařízení poskytlo právní rámec pro systém, který
bude členským státům pomáhat s ostrahou hranic a s informovaností o situaci na vnějších
hranicích EU.
Nařízení o systému EUROSUR zavádí společný rámec pro orgány členských států pro výměnu
informací mezi sebou navzájem a s agenturou Frontex, aby se zlepšila informovanost
členských států o situaci na vnějších hranicích a zvýšila jejich schopnost reakce v rámci
ochrany hranic a boji proti přeshraniční trestné činnosti.
Pravidla námořní ostrahy
Další legislativní spis, který během roku 2013 zaznamenal významný pokrok, byl nový návrh
nařízení, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu
operativní spolupráce koordinované agenturou Frontex. Návrh byl rozsáhle projednáván
v průběhu celého roku v příslušných výborech Evropského parlamentu a v pracovních
skupinách Rady. Toto nařízení má nahradit rozhodnutí Rady 2010/252/EU zrušené v září
2012 Soudním dvorem Evropské unie, který dospěl k závěru, že pravidla musí projednat
a schválit Evropský parlament.
Rada i Parlament se na zněních dohodly, ačkoli rozdílnost v jejich názorech přetrvává.
Jednání budou pokračovat během setkání za účasti Rady a Evropského parlamentu, jejichž
cílem bude najít kompromisní řešení a dohodu do konce dubna 2014.
Cílem nového nařízení je vyřešit nejasnosti týkající se odchylných vnitrostátních výkladů
mezinárodních pravidel pro námořní ostrahu a nahradit je jediným souborem jasně
vymezených pravidel, která budou dodržována během všech společných operací
koordinovaných agenturou Frontex.
Očekává se, že nová pravidla, která mají být přijata v roce 2014, posílí zásadu
„nenavracení“ a zdůrazní zákonnou povinnost provádět pátrací a záchranné činnosti.
Nepovinná pravidla budou zároveň nahrazena pravidly právně závaznými, která jasně
stanoví odpovědnosti a povinnosti, a výroční zpráva o jejich plnění bude předkládána
Evropskému parlamentu.
8
Balíček týkající se „inteligentních hranic“
Dne 28. února Evropská komise navrhla „balíček týkající se inteligentních hranic“, jehož
cílem je využívání nových technologií pro účely urychlení a zjednodušení, ale také posílení
hraničních kontrol pro osoby překračující vnější hranice EU. Tento „balíček“ jsou ve
skutečnosti dva samostatné regulační návrhy společně předložené Komisí. První z nich,
program registrovaných cestujících, by umožnil často cestujícím osobám, které nejsou
občany EU, se při příjezdu vyhnout zdlouhavému čekání na pasovou kontrolu.
Balíček také zahrnuje návrh systému vstupu/výstupu. Tato potenciální databáze by
udržovala záznam o čase a místě vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí
cestujících do EU. Rovněž by nahradila stávající ruční systém razítkování pasů pro výpočet
délky povoleného pobytu jednotlivce zjednodušeným, elektronickým systémem. Údaje by
pak byly k dispozici orgánům hraniční kontroly a imigračním orgánům. Uvedeným cílem
balíčku týkajícího se „inteligentních hranic“ je vytvořit otevřenější a bezpečnější Evropu
s využitím moderních technologií. Pokrok v této věci se omezil na studie Evropské komise
a jednu studii Evropského parlamentu. Jelikož Parlament a Rada nezvládly návrhy
projednat do konce roku, jejich projednávání se neočekává dříve než po volbách do
Evropského parlamentu v květnu 2014.
Přijetí společného evropského azylového systému, fáze II
Od roku 1999 pracuje EU na vytvoření společného evropského azylového systému a na
zlepšení stávajícího právního rámce. V roce 2013 byla dokončena druhá fáze přijímání
společného evropského azylového systému. V polovině roku 2013 Evropský parlament
schválil přijetí revidovaných pravidel souboru předpisů týkajících se azylu – řady nařízení
a směrnic zaměřených na zlepšení stávajícího právního rámce. Rámec nyní zahrnuje revize
směrnice o azylovém řízení 2 , směrnice o podmínkách přijímání 3 , kvalifikační směrnice 4 ,
revidované dublinské nařízení5 a nové revidované nařízení Eurodac 6. Snahou nových nařízení
bylo objasnit a standardizovat pravidla týkající se přijímání žadatelů o azyl v EU. Dokončení
tohoto regulačního rámce je významným úspěchem, který vznikal více než desetiletí.
Vízová ochranná doložka
V roce 2013 bylo rovněž přijato významné pozměňující nařízení týkající se vízových
právních předpisů EU. Nařízení Rady 7, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní
příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí,
jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, (PE–COS 65/13) bylo
pozměněno tak, aby za zvláštních okolností umožnilo dočasné opětovné zavedení vízového
požadavku. V budoucnu to členskému státu umožní požádat Komisi, pokud se během
šestiměsíčního období potýká „s jednou či více z [jasně vymezených] okolností [týkajících
se státních příslušníků třetích zemí], které vedou k mimořádné situaci, již není schopen
sám vyřešit,“ aby krátkodobě pozastavila zrušení vízové povinnosti pro státní příslušníky
uvedené země. Toto ustanovení však bylo jasně vymezeno jako dočasně použitelné opatření
pro krajní případ.
2 Směrnice Rady 2005/85/ES o minimálních normách pro řízení o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka.
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu
(přepracované znění).
4 Směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní
příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu
poskytované ochrany.
5 Nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti
o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
6 Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování
Dublinské úmluvy.
7 Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování
vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
9
Schengenský hodnotící mechanismus
Revidovaný schengenský hodnotící mechanismus vychází z nového právního předpisu8, který
byl schválen na konci roku 2013. Poprvé se počítá s úlohou pro agentury EU, a zejména pro
agenturu Frontex. Normotvůrce EU uznal, jak mohou odborné znalosti a informace, které
agentura má, přispět k účinnějšímu provádění schengenského acquis. Agentura Frontex
musí každoročně předkládat dvě analýzy rizik: jednu Evropské komisi a členským státům
obsahující priority hodnocení v následujícím roce a jednu Evropské komisi obsahující pouze
priority provádění neohlášených návštěv (odborníci agentury Frontex se rovněž mohou
účastnit hodnotících návštěv). Agentura bude také i nadále posilovat odbornou přípravu
v oblasti schengenského hodnocení.
Hlavní vývoj v rámci politického cyklu EU
V roce 2013 začal nový politický cyklus EU v oblasti boje proti závažné a organizované
trestné činnosti. Předchozí politický cyklus – kompletní proces od stanovení priorit až po
provádění nových akčních plánů – byl poprvé zaveden Radou ve dnech 9.–10. června 2011.
Jelikož rok 2013 byl posledním rokem prvního politického cyklu, nový čtyřletý cyklus
s revidovanými prioritami bude prováděn v období let 2014 až 2017.
Tento čtyřletý plán pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti v rámci celé EU
v zásadě vychází z posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti úřadu Europol
(SOCTA)9, na jehož základě Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci na svém zasedání
ve dnech 6. a 7. června stanovila devět priorit, včetně rozbití skupin organizované trestné
činnosti zapojených do pašování lidí, obchodování s lidmi, pašování drog a výroby
a distribuce padělaného zboží. Každá prioritní oblast je řešena samostatným operačním
akčním plánem. Pro dosažení těchto cílů politický cyklus EU vyžaduje úplnou operativní
podporu ze strany orgánů a institucí EU a agentur působících v oblasti spravedlnosti
a vnitřních věcí společně s členskými státy a jejich příslušnými vnitrostátními organizacemi.
Budoucnost oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí
Z širšího hlediska politiky EU začala také diskuse o budoucím směřování pro oblast
spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) členských států Evropské unie. Tyto rozhovory se konají
s ohledem na nadcházející uzavření Stockholmského programu, který se vztahuje na období
od roku 2010 až do konce roku 2014. Stávající program zdůrazňuje hledání společných
přístupů k problematice migrace v EU a jejího řešení. Jednání týkající se zaměření příštího
pětiletého plánu, který kopíruje délku mandátu poslanců Evropského parlamentu a členů
Komise, budou pokračovat až do roku 2014 a budou velmi důležitá pro agenturu Frontex
i pro politiky, které ji budou v příštích pěti letech ovlivňovat.
Jedním z aspektů budoucnosti oblasti SVV souvisejících se správou hranic a migrací, který
má pro agenturu ústřední význam, je možný budoucí vývoj evropského systému pohraniční
stráže. Na podporu diskuse o tomto tématu mezi odborníky zabývajícími se správou hranic
v praxi uspořádala agentura Frontex ve dnech 28.–29. října na toto téma konferenci ve
Varšavě, do níž se zapojily všechny agentury působící v oblasti SVV, Evropská komise,
předsednictví Rady, Evropský parlament a zástupci akademické obce. Akce měla určit
potřeby budoucí spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními systémy správy hranic
v oblasti operací, kapacit a spolupráce mezi agenturami a možnou úlohu agentury Frontex
při naplňování těchto potřeb.
Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013/ES o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského
acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění
Schengenu.
9 Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) je výsledkem systematické analýzy informací z oblasti
prosazování práva týkajících se trestné činnosti a skupin ovlivňujících EU. Nová zpráva je zveřejňována každé čtyři roky
a aktualizována každé dva roky.
8
10
Spolupráce se třetími zeměmi, agenturami EU a mezinárodními organizacemi
V roce 2013 byla posílena partnerství a spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí.
V dubnu 2013 byla navíc rozšířena strukturovaná spolupráce uzavřením pracovního ujednání
se Státní pohraniční službou Ázerbájdžánské republiky.
Agentuře Frontex se podařilo postupně rozvíjet udržitelná partnerství za vnějšími hranicemi
EU. Hmatatelných výsledků bylo dosaženo v oblasti sdílení informací, odborné přípravy,
společných operativních činností a výzkumu a vývoje.
Byly podniknuty další kroky v provádění memoranda o porozumění s Ministerstvem
zahraničních věcí Turecké republiky. Pokročila řada činností s příslušnými tureckými
orgány, zejména v oblasti analýzy rizik, výměny informací, odborné přípravy a společných
operací.
Byla dále posílena spolupráce v oblasti analýzy rizik na regionální úrovni mezi agenturou
Frontex a partnery ze třetích zemí, zejména v rámci sítě analýzy rizik v oblasti západního
Balkánu (WB-RAN). V návaznosti na politický vývoj v regionu a výsledek konzultací, které se
uskutečnily v průběhu roku, agentura Frontex navázala kontakty s kosovskou 10 pohraniční
policií, aby rozšířila síť WB-RAN a zlepšila analytické činnosti týkající se fenoménu migrace
v daném regionu.
Zpravodajská služba agentury Frontex v Africe (AFIC) se dále rozšiřovala – členy se nově
staly Kamerun, Demokratická republika Kongo a Mauritánie, zatímco Libye se také
zúčastnila konference – a zároveň upevňovala svou úlohu jedinečné platformy pro rozvoj
a společnou analýzu mezi odborníky z EU a Afriky. V roce 2013 byla zveřejněna druhá
analytická zpráva služby AFIC.
Pokud jde o region západního Balkánu, agentura Frontex na žádost Evropské komise
i nadále hrála úlohu v mechanismu monitorování v období po liberalizaci vízového režimu
EU prostřednictvím činností analýzy rizik.
Byly udržovány kontakty v oblasti návratů s některými klíčovými třetími zeměmi včetně
Nigérie. Byly dohodnuty osvědčené postupy pro organizaci společných návratových operací
do Nigérie s cílem harmonizovat postupy pro účinné řízení návratových operací a tato
dohoda byla formalizována podpisem potvrzující nóty v prosinci 2013, což dále posílilo
spolupráci Nigérie s agenturou Frontex.
Zvláštní a soustavná pozornost byla věnována třetím zemím hraničícím se Středozemním
mořem, zejména s přihlédnutím k humanitárním aspektům nelegální migrace podél
námořních tras.
Agentura Frontex se účastnila iniciativ vedených Evropskou komisí v rámci dialogu EU
o migraci, mobilitě a bezpečnosti s Tuniskem a Marokem, čímž navázala a udržovala přímé
kontakty s příslušnými orgány uvedených zemí a prověřovala možnost zahájení formálních
vyjednávání o uzavření pracovního ujednání, a to na základě příslušných mandátů přijatých
správní radou agentury Frontex.
Dále se agentura Frontex podílela na přípravných činnostech prováděných a koordinovaných
Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) s cílem zahájit v Libyi civilní misi v rámci
společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v oblasti bezpečnosti hranic. V této
souvislosti se agentura zúčastnila mise do Libye za účelem technického posouzení vedené
útvarem schopnosti civilního plánování a provádění / ESVČ s cílem nastínit hlavní činnosti,
které bude provádět mise SBOP, a připravit návrh činností v oblasti budování kapacit, které
budou uskutečněny agenturou Frontex v rámci uvedené mise. V návaznosti na to libyjská
delegace na vysoké úrovni navštívila ústředí agentury Frontex a libyjští odborníci se
zúčastnili dvou akcí organizovaných agenturou: Mezinárodní konference pohraničních policií
(IBPC) a zasedání služby AFIC.
Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99
a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
10
11
Agentura Frontex se v roce 2013 rovněž zaměřila na navázání přímých kontaktů s orgány
třetích zemí, v nichž se nacházejí důležitá uzlová letiště s přímými lety do Evropy, včetně
Spojených arabských emirátů, Číny a Thajska, jakož i s Hongkongem s cílem prozkoumat
možnosti praktické spolupráce v oblasti výměny informací, analýzy rizik a správy vzdušných
hranic.
V širším měřítku se agentura Frontex zapojila do klíčových iniciativ EU souvisejících
s migrací a správou hranic a do politických dialogů, jako například partnerství v oblasti
mobility, rabatský proces, Východní partnerství, pražský proces a budapešťský proces.
Agentura Frontex se dále zapojila do skupiny JAIEX (SVV – vnější vztahy) a účastnila se
dalších setkání na úrovni EU zaměřených na spolupráci vnějšího rozměru, např. se
Spojenými státy, s Ruskou federací a regionem západního Balkánu. Byly také udržovány
kontakty s regionálními programy, projekty a misemi EU ve třetích zemích, včetně
EUROMED Migration, EUBAM, EULEX, BSRBCC a BSCF, a byla jim poskytována podpora.
Agentura Frontex přispěla k provádění projektů financovaných EU týkajících se budování
kapacit v oblasti bezpečnosti hranic, jež přinášejí prospěch třetím zemím a jsou prováděny
příslušnými mezinárodními organizacemi, které uzavřely pracovní ujednání s agenturou
Frontex. Agentura Frontex zejména poskytla školení týkající se boje proti pašování v Gruzii
a na Ukrajině zacílené na příslušníky pohraniční stráže zemí Východního partnerství v rámci
vzdělávacího projektu Mezinárodního střediska pro rozvoj migrační politiky „Integrovaná
správa hranic (IBM) v rámci Východního partnerství“.
V souvislosti s iniciativami týkajícími se technické pomoci agentura Frontex přímo získala
grant Generálního ředitelství Evropské komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ
DEVCO) ve výši 4,5 milionu EUR určený na zahájení projektu budování kapacit pro
integrovanou správu hranic v rámci Východního partnerství. Hlavním cílem tohoto projektu
je umožnit zvýšenou bezpečnost hranic a usnadnit legální pohyb osob a zboží v regionu
a zároveň zajistit, aby po celou dobu projektu byla věnována nezbytná pozornost
dodržování lidských práv a boji proti korupci. Partnery projektu a spolupříjemci jsou
Světová celní organizace a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), jakož i Mezinárodní
středisko pro rozvoj migrační politiky. Tříletý projekt také předpokládá zapojení dalších
subjektů, včetně evropských agentur a agentur OSN, do provádění zvláštních opatření.
S cílem podpořit posilování mezinárodního společenství příslušníků pohraniční stráže
a nabídnout příležitost k celosvětovému sdílení osvědčených postupů uspořádala v listopadu
2013 agentura Frontex 21. Mezinárodní konferenci pohraničních policií. Této akce se
zúčastnili zástupci vrcholové exekutivy z 60 zemí. Mezinárodní konference pohraničních
policií se v roce 2013 soustředila na globální výzvy pro budoucí bezpečnost hranic, pokud
jde o klíčové aspekty vnímané z pohledu společnosti, migrace a nadnárodní trestné
činnosti.
Agentura Frontex tuto akci pořádala poprvé poté, co ji převzala od maďarské policie. Bylo
přijato strategické rozhodnutí konferenci oživit zvýšením její důležitosti a přitažlivosti pro
účastníky ze třetích zemí. Diskusní témata zaujala ke globálním výzvám spíše holistický
přístup, než aby se soustředila na otázky zvláštního významu pro Evropu. Mluvčí přitom
reprezentovali mezinárodní povahu konference a široký rozsah zájmů.
Agentura Frontex spolupracovala s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO)
na projektu technické pomoci, jehož cílem bylo seznámit Tunisko a Maroko s prací obou
agentur. Osmnáctiměsíční projekt „Podpora zapojení Jordánska do práce úřadu EASO, jakož
i zapojení Maroka a Tuniska do práce úřadu EASO a agentury Frontex“ je financován GŘ pro
mezinárodní spolupráci a rozvoj. Agentura Frontex se zaměří na provádění osvětové
činnosti v Maroku a Tunisku a položí základy strukturované budoucí spolupráce.
Plán spolupráce podepsaný v roce 2013 s úřadem EASO se zabývá dalšími důležitými
otázkami, jako jsou operace a budování kapacit. První konkrétní krok na cestě k provádění
byl učiněn v rámci cvičení jednotek rychlého zásahu agentury Frontex (REX 2013), kdy se
úřad EASO účastnil operace v terénu. Po celou dobu cvičení byli během koordinačních
schůzek přítomni dva odborníci úřadu EASO. Zástupci úřadu EASO se také účastní setkání
sítě analýzy rizik agentury Frontex.
12
Během roku se rozvíjela spolupráce s dalšími agenturami působícími v oblasti SVV, orgány
a institucemi EU, jakož i s mezinárodními organizacemi. Koordinace mezi agenturou
Frontex a dalšími agenturami EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se
v roce 2013 soustředila na výměnu informací, odbornou přípravu a vztahy s partnery ze
třetích zemí.
Konkrétně agentura Frontex a jednotka Eurojust podepsaly v prosinci memorandum
o porozumění, aby posílily spolupráci v boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti,
jako jsou pašování lidí a obchodování s lidmi.
Spolupráce s Europolem pokračovala prostřednictvím společných operací, analýzy rizik
a provádění strategie EU pro správu informací. Agentura Frontex se aktivně podílí na
operačním akčním plánu (OAP) „Nedovolené přistěhovalectví“ řízeném Stálým výborem pro
operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI).
Agentura Frontex se i nadále aktivně podílí na odborné přípravě Evropské policejní
akademie (CEPOL), zejména v souvislosti s prováděním systému vzdělávání a výcviku
v oblasti prosazování práva (LETS). Kromě toho agentura Frontex spolupracovala
s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) v rámci působnosti systému
EUROSUR za účelem poskytnutí evropského situačního obrazu a společného využívání
nástrojů ostrahy.
V roce 2013 se také úspěšně uzavřela vyjednávání o pracovním ujednání s Evropskou
agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody,
bezpečnosti a práva (eu-LISA). Dohoda má být podepsána začátkem roku 2014.
Spolupráce s Interpolem, úřadem UNHCR a organizací IOM zahrnovala, kromě sdílení
odborných znalostí, intenzivní operativní spolupráci a výměnu informací. V posledním
čtvrtletí roku 2013 agentura Frontex obnovila vyjednávání o pracovním ujednání
s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO).
13
3. Vývoj agentury
Posílení flexibilní operativní podpory ve Středomoří
Z důvodu zvýšené aktivity na migračních trasách ve Středozemním moři připravila agentura
Frontex další činnosti v oblasti operativní reakce a poskytla individuálně přizpůsobenou
podporu Itálii a Řecku rozšířením a posílením společných námořních operací. Zejména po
tragédii u ostrova Lampedusa dne 3. října, kdy zemřel vysoký počet migrantů, byla
zavedena posílená ostraha hranic a byly posíleny pátrací a záchranné kapacity v regionech
centrálního a východního Středomoří. Za tímto účelem Komise poskytla dodatečné
rozpočtové prostředky a bylo provedeno interní přerozdělení a stanoveny nové priority
činností.
Agentura Frontex se aktivně zapojila do pracovní skupiny pro Středomoří zřízené Komisí
a přispěla návrhem na posílení stávající evropské sítě hlídek (EPN) s cílem rozšířit svůj akční
rádius podél středomořské hranice, aby měla lepší kontrolu nad nelegální migrací a mohla
se podílet na pátracích a záchranných činnostech koordinovaných členskými státy ve
Středozemním moři.
Rok 2013 byl poznamenán nárůstem nelegálních přechodů námořní hranice a neobvykle
vysokým počtem obětí z důvodu nehod přetížených lodí nezpůsobilých k námořní dopravě,
zejména v centrálním Středomoří. V operativních oblastech společných operací
koordinovaných agenturou Frontex proběhlo 683 pátracích a záchranných akcí, které
koordinovaly členské státy a v nichž bylo zachráněno 37 000 lidí.
Cílená reakce na „mateřské lodi“
Byl odhalen nový způsob práce pašeráků migrantů v centrálním Středomoří: používání tzv.
„mateřských lodí“ a překládek. Velké lodě vyplouvající z Egypta táhnoucí menší lodě
používané pro pozdější vylodění směřují do Itálie, a zatímco jsou stále v mezinárodních
vodách, migranti jsou přesouváni do menších lodí, které míří do místa určení (přetížené
a bez posádky se zvýšeným rizikem ohrožení života migrantů), zatímco „mateřská loď“ se
vrací do místa odjezdu. Díky koordinaci úsilí mezi donucovacími orgány a dalšími
agenturami bylo možné odhalit, sledovat a zachytit alespoň tři takovéto „mateřské lodi“,
jakož i zatknout osoby podezřelé ze zprostředkování a shromáždit a zaprotokolovat všechny
nezbytné důkazy, aby mohly vnitrostátní orgány zahájit odpovídající trestní řízení.
Přeshraniční trestná činnost
Kromě odhalování případů pašování migrantů odkryly námořní operace koordinované
agenturou Frontex v roce 2013 další druhy nelegálních přeshraničních činností, včetně
obchodu s drogami.
Pro každou společnou operaci byla navázána spolupráce s příslušnými agenturami
a institucemi EU a mezinárodními organizacemi (např. Europol, EFCA, EMSA, CeCLAD(M),
MAOC(N), Interpol, UNODC), která vedla k bezproblémovému toku informací a výměně
osvědčených postupů mezi partnery odpovědnými za boj proti přeshraniční trestné činnosti.
V důsledku toho bylo na základě podezření z obchodu s drogami zatčeno 458 osob; množství
zachycených drog činilo téměř 50 tun v hodnotě více než 115 milionů EUR. Největší podíl
těchto záchytů představoval hašiš – více než 43 tun v hodnotě 65,8 milionu EUR. Rovněž
byla zajištěna významná množství kokainu a heroinu – celkem 700 kg, jejichž obchodní
hodnota dosahovala téměř 42 milionů EUR. Dále bylo zachyceno pět tun surového konopí
v hodnotě přibližně 7,5 milionu EUR. Většina záchytů drog byla v oblasti západního
Středomoří.
14
Návratové činnosti
Během roku byl konsolidován postup pro „průběžný operační plán“ s cílem poskytnout
členským státům nezbytnou operativní podporu a strukturovat jejich potřeby pomoci.
V roce 2013 byla zachována stabilní úroveň 39 společných návratových operací. Počet
navrácených osob mírně vzrostl na 2 152 z 2 110 v roce 2012 a 2 059 v roce 2011. Jako
organizující země v roce 2013 poprvé působil Island, a to při společné návratové operaci do
Albánie.
Tzv. „nový způsob navracení“, kdy třetí země zorganizuje charterový let, aby vyzvedla své
vlastní státní příslušníky na území EU (dříve vyzkoušeno pouze s Gruzií), je postupně
přijímán, neboť vykazuje dobré výsledky a nákladovou efektivitu. Pro účely organizování
těchto návratových letů jsou profesní normy eskort a postupy třetích zemí harmonizovány
s normami EU.
Agentura Frontex poskytla síť přímých kontaktních míst pro otázky týkající se návratových
operací pro účely sítě EURINT – projekt financovaný EU pro sdílení zkušeností a zlepšování
výsledků v oblasti získávání cestovních dokladů.
Kodex chování pro společné návratové operace
Agentura přijala Kodex chování pro společné návratové operace koordinované agenturou
Frontex, který stanoví nejvyšší normy pro tuto citlivou oblast činnosti agentury Frontex.
Jakožto průvodce etickým chováním pro účastníky společných návratových operací sdružuje
kodex chování pravidla a osvědčené postupy pro návratové lety a má zajistit, aby návraty
byly prováděny humánním způsobem a při plném respektování základních práv navracených
osob. Jedna kapitola je věnována monitorování lidských práv a stanoví, že osoby
provádějící monitorování musí mít přístup k navraceným osobám a všem příslušným
informacím, včetně cestovních dokladů a informací o veškerých zvláštních podmínkách,
jako jsou těhotenství nebo nemoc. Kodex rovněž stanoví, že na každém letu musí být
přítomen zdravotnický personál, a pokud nejsou členové doprovodu schopni s navracenými
osobami komunikovat, měli by na palubě být také tlumočníci. Kodex dále zdůrazňuje, že je
zapotřebí vyhýbat se používání donucovacích opatření nebo jejich používání omezit na
minimum. Všichni účastníci společných operací agentury Frontex jsou povinni oznámit
každé zaznamenané porušení nového kodexu. Kodex rovněž stanoví jasné postupy pro
hodnocení návratových operací.
Prodloužené nasazení na pozemních hranicích
V roce 2013 druhotná migrace z Řecka významně ovlivnila počet nelegálních přechodů
hranic na vnějších pozemních hranicích EU se zeměmi západního Balkánu. Tento vývoj, od
začátku roku zejména na maďarsko-srbské hranici, vyžadoval zvýšenou flexibilitu
a schopnost koordinace poté, co se Maďarsko postupně stalo cílem významného počtu
nelegálních migrantů, kteří po příjezdu do země žádali o azyl. Maďarská kontaktní místa
tedy byla posílena o další vyslané příslušníky a o další vybavení pro hraniční kontroly, jakož
i pro ostrahu zelené hranice.
Platforma kontaktních míst byla rovněž využívána k provádění různých regionálních operací
a krátkodobých operativních činností včetně společné pozemní operace Poseidon 2013
(Řecko, Bulharsko), společné operace Neptun 2013 (Slovensko), společné operace Jupiter
2013 (Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko)
a k usnadnění spolupráce se třetími zeměmi. Navíc existuje vazba mezi společnou pozemní
operací Kontaktní místa 2013 a projektem Koordinační místa 2013 (nasazení týmů
příslušníků pohraniční stráže EU na hraniční přechody mezi dvěma třetími zeměmi). Třetí
země rovněž do kontaktních míst nasadily příslušníky jako pozorovatele za účelem jejich
pozdějšího využití během zřizování koordinačních míst v třetích zemích. V roce 2013 bylo
zřízeno pět nových kontaktních míst, zejména v regionu západního Balkánu, a tím se jejich
celkový počet zvýšil na 36. V roce 2013 bylo navíc zprovozněno šest koordinačních míst,
čímž se jejich počet oproti roku 2012 zdvojnásobil.
15
Dále pak byl rok 2013 posledním rokem provádění dvou
společných operací na pozemních hranicích – Jupiter
a Neptun. Obě operace řadu let přispívaly k celkové
bezpečnosti
hranic
a operativní
koordinaci
na
východních pozemních hranicích a na hranicích se
zeměmi západního Balkánu. Změny v migračních tocích
však vyžadují flexibilnější nasazení, aby byla zachována
úroveň účinnosti. Společné operace Jupiter a Neptun
poskytly prostor pro rozvoj a testování koncepce
jednotek pro společnou ochranu hranic, která bude
tvořit základ operativních činností v nadcházejících
letech a jako flexibilní mechanismus nasazování
a přesunů bude spojena se zprovozněním kontaktních
míst.
Zlepšená flexibilita a podpora operací na pozemních
hranicích
Ukázalo se, že operativní flexibilita a rychlá operativní
reakce jsou odpovědí na rychle se měnící migrační
situaci na jihovýchodních vnějších pozemních hranicích
EU s Tureckem. Hraniční členské státy čelící zvýšenému
a trvalému migračnímu tlaku (Řecko a Bulharsko)
zavedly rozsáhlá vnitrostátní opatření, která vedla
k řadě změn v oblastech dotčených příchodem
nelegálních migrantů. Zejména narůstající příliv
migrantů na bulharsko-tureckých pozemních hranicích,
navzdory
vnitrostátním
opatřením
provedeným
v Bulharsku, vedl k tomu, že v rámci společné pozemní
operace Poseidon bylo 60 % operativních zdrojů interně
přesunuto na bulharsko-tureckou pozemní hranici
a Mezinárodní koordinační středisko se přestěhovalo
z Atén do Sofie.
Flexibilní operativní moduly na vzdušných hranicích
Jako součást společné operace Flexi Force 2013 byly
v období od 4. dubna do 3. července 2013 na různých
letištích prováděny dva operativní moduly, při nichž
bylo nasazeno 62 příslušníků: prvním modulem byl
„Mizar I“ zaměřený na podvody s doklady a vízy ze
strany dvanácti konkrétních národností, zatímco druhý
modul – „Mizar II “ – se zaměřil na všechny státní
příslušníky třetích zemí podléhající hraniční kontrole,
kteří přijíždějí na vnější vzdušné hranice EU /
schengenského prostoru nebo z těchto hranic odjíždějí
a páchají podvody s doklady za pomoci široké škály
dokladů vydaných v EU i mimo ni.
Kontaktní místa
Hostitelský členský stát, ve spolupráci
s agenturou Frontex, zřizuje kontaktní
místa pro koordinaci operativních
činností. Operativními oblastmi této
společné
operace
jsou
hraniční
přechody nacházející se na silničních
a železničních spojnicích na vnějších
pozemních hranicích členských států
a v některých případech také na
různých místech podél zelené hranice
mezi hraničními přechody. Pro každé
kontaktní místo lze stanovit konkrétní
profil (stálé nebo dočasné), aby byla
udržena
proveditelnost
nasazení:
oblasti určené jako rizikové lokality na
vnější hranici hostí stálá kontaktní
místa, zatímco dočasná kontaktní
místa jsou operativní reakcí v době
špiček.
Na základě zjištění a odhadů roční
analýzy rizik vedla určená zranitelná
místa
v kombinaci
s žádostmi
členských států ke zřízení kontaktních
míst nejen jako operativní reakce na
tlak nelegální migrace, ale také jako
koordinační a monitorovací nástroj,
který podporuje další operativní
činnosti agentury Frontex a členské
státy.
Koordinační místa
Koordinační místa jsou obdobou
kontaktních
míst,
ale
jsou
provozována na hraničních přechodech
mezi třetími zeměmi, kde jsou
odborníci
EU
nasazeni
jako
pozorovatelé.
Cílem
projektu
Koordinační místa 2013 bylo vytvoření
systému pro výměnu informací, aby
mohly být agentuře Frontex, členským
státům a třetím zemím poskytovány
příslušné operativní informace týkající
se včasného odhalování nedávných,
aktuálních
a budoucích
trendů
nelegální migrace do EU přes území
třetí země.
Flexi Force má zajišťovat účinnější operativní reakci díky flexibilnímu provádění
prostřednictvím několika modulů (společné operace a pilotní projekty) realizovaných
postupně při souběžném využití výhody flexibilní povahy nasazení dočasně přidělených
příslušníků.
Do provádění společné operace Flexi Force 2013 se zapojilo celkem 23 členských států, 26
zúčastněných letišť, sedm třetích zemí a Europol a bylo dosaženo cíle zvýšení účinnosti
hraničních kontrol na letištích v EU.
16
V centru pozornosti
Společná akce Lusitania
Společná akce Lusitania, která se v září konala na lisabonském letišti, byla jedinečnou iniciativou
v rámci společné operace Meteor 2013, neboť zahrnovala systematické používání Referenční
příručky agentury Frontex týkající se cestovních dokladů začleněním školení o padělaných
cestovních dokladech a zkušebních technologiích pro lepší odhalování padělaných dokladů a další
podpory včetně prosazování spolupráce mezi agenturami.
Portugalské orgány, agentura Frontex, Europol a Interpol zaujaly holistický přístup a spojily své
síly, aby v Portugalsku zorganizovaly souběžné a víceúčelové akce s cílem zajistit koordinaci
a zlepšit schopnost odhalování a identifikace podvodů s doklady a provádění hodnocení rizik.
V rámci této akce agentura Frontex ve spolupráci s portugalskou imigrační službou (SEF),
britským národním útvarem pro boj proti podvodům s doklady (National Document Fraud Unit),
nizozemskou královskou policií a německou kriminální policií uskutečnila dvoutýdenní cvičení
nazvané „Document Challenge II“ (Soutěž v odhalování podvodů s doklady II), v němž mělo 42
příslušníků a 7 automatizovaných systémů náročný úkol rozlišit mezi pravými a padělanými
doklady za pomoci souboru dat skutečných cestovních dokladů. Účelem bylo určit zranitelná
místa v systémech kontroly dokladů a při hraničních kontrolách v první linii.
Předběžná analýza výsledků ukázala významné slabiny ve výkonnosti vybavení a zdůraznila
potřebu posílit schopnost kontroly dokladů (jak lidskou, tak technologickou) v první linii kontrol.
Společná operace Meteor 2013
Společná operace Meteor 2013 byla provedena v říjnu 2013 na lisabonském letišti v Portugalsku
a jejím cílem byly lety označené za vysoce rizikové z hlediska podvodů s doklady: konkrétně
z Accry (Ghana), Bamaka (Mali), Bissau (Guinea-Bissau) a Dakaru (Senegal). Společná operace
usilovala nejen o zjištění nelegálních migrantů vstupujících do EU, ale také těch, kteří nastupují
cestu v EU a směřují do týchž míst určení, kteří překročili dobu pobytu danou podmínkami jejich
vstupu nebo kteří byli na území EU přítomni nelegálně bez jakéhokoli důkazu legálního vstupu
nebo pobytu.
Používání systému předběžných informací o cestujících (Advance Passenger Information) ve
spolupráci s leteckými dopravci významně přispělo k posílení schopností členských států.
Individuálně přizpůsobená nasazení (do této činnosti se zapojilo deset příslušníků evropských
jednotek pohraniční stráže) měla pokrýt určené potřeby podpory v boji proti různým formám
přeshraniční trestné činnosti.
Mechanismus monitorování v období po liberalizaci vízového režimu
Agentura Frontex podporovala Evropskou komisi poskytováním pravidelných analytických
aktualizací v souvislosti s mechanismem monitorování v období po liberalizaci vízového
režimu. Celkem bylo v roce 2013 vypracováno dvanáct zpráv (a 36 od okamžiku, kdy toto
podávání zpráv v roce 2011 začalo). Při několika příležitostech Evropská komise uvedla, že
tyto zprávy byly pro mechanismy monitorování velmi důležité a poskytly vynikající přehled
příslušného vývoje, a umožnily tak rozhodování více založené na skutečnostech. Agentura
Frontex byla formálně požádána, aby tuto službu nadále poskytovala i v roce 2014.
17
Geografické informační systémy posilují analytickou kapacitu
Důležitého pokroku při posilování technické kapacity pro analýzu rizik bylo dosaženo
zavedením a přizpůsobením geoportálu oddělení analýzy rizik agentury Frontex. Tento
portál poskytuje uživatelům centralizovanou platformu pro přístup, správu, tvorbu a sdílení
geoprostorového obsahu v zabezpečeném a soukromém prostředí.
Geoportál umožňuje analytikům přístup k obsahu souvisejícímu s geografií, jako jsou
internetové mapy, mapové služby, nástroje a aplikace internetového mapování. Nabízí
funkce pro tvorbu map a aplikace internetových map pro zaměstnance, kteří nemají žádné
zkušenosti nebo praxi v oblasti geografických informačních systémů. Portál nabízí
dynamické mapy, které lze sdílet s určitými skupinami spolupracujících uživatelů pro
zobrazování údajů, jejich analýzu, zlepšování nebo zpětnou vazbu.
18
4. EUROSUR
V roce 2013 byly pro agenturu Frontex vysokou prioritou vývoj a provádění funkcí
souvisejících s Evropským systémem ostrahy hranic EUROSUR. Tato celoevropská platforma
pro výměnu informací byla uvedena do provozu se vstupem nařízení EUROSUR v platnost
dne 2. prosince 2013. Nařízení přineslo několik nových povinností pro agenturu Frontex.
V první fázi provádění přijalo systém devatenáct zemí schengenského prostoru s vnějšími
pozemními nebo námořními hranicemi. Rozšiřování sítě probíhalo podle plánu a všichni
členové se aktivně zapojili. Samotná síť je nejviditelnější součástí systému EUROSUR a tvoří
spojovací článek mezi pohraničními orgány v Evropě.
Národní koordinační střediska (National Coordination Centres, NCC), která jsou páteří
systému, byla vytvořena těmi členskými státy, které systém aktivně používají, a zahrnují
všechny orgány pohraniční kontroly a příbuzné útvary dané země. Každé národní
koordinační středisko je odpovědné za shromažďování všech příslušných údajů, jejich
analýzu a výklad, za rozhodování o tom, co sdílet a s kým, a zejména za vytváření jasného
vnitrostátního obrazu pro daný členský stát.
Agentura Frontex zodpovídá za doplňování celkového obrazu o další informace a za tímto
účelem vytvořila služby pro posílení použitelnosti systému, včetně interaktivních služeb
počasí s živým pokrytím a živými předpověďmi a dalších informací o prostředí, jako jsou
námořní podmínky a obchodní námořní provoz, prostřednictvím spolupráce s dalšími
agenturami EU. Tato činnost doplňuje poskytování údajů ze společných operací, které
agentura koordinuje.
Agentura Frontex shromažďuje situační údaje všech členských států a vytváří evropský
situační obraz (ESP) a společný zpravodajský předhraniční obraz (CPIP) ve prospěch všech
členů. Aby bylo možné k vytváření evropského situačního obrazu a společného
zpravodajského předhraničního obrazu přistupovat maximálně efektivním a koordinovaným
způsobem, vytvořila agentura Frontex rámec nazvaný „Služby fúze dat agentury Frontex“
(Frontex Fusion Services) umožňující poskytovat rozšířené a individuálně přizpůsobené
služby výměny informací členským státům / zemím přidruženým k Schengenu a agentuře
Frontex, na základě jejich informačních potřeb v oblasti ostrahy hranic. Tato služba získává
a spojuje samostatné služby z různých zdrojů do jediné, kombinované a individuálně
přizpůsobené služby, kterou lze zobrazit v interaktivním geografickém informačním systému
a převést do komunikační sítě EUROSUR v podobě informační vrstvy.
Kromě toho uzavřela agentura Frontex dohodu o úrovni služeb s Evropskou agenturou pro
námořní bezpečnost (EMSA) za účelem rozvíjení individuálně přizpůsobených služeb
monitorování, informačních produktů a nástrojů. Údaje z „prostředí integrovaných
námořních informací“ agentury EMSA, včetně zpráv o poloze lodí a satelitních snímků,
budou agentuře Frontex poskytovány v rámci systému EUROSUR k posílení přehledu
o činnostech na námořních hranicích Evropy.
Nařízení EUROSUR uvádí seznam mnoha produktů a služeb, které by měly tvořit analytickou
vrstvu evropského situačního obrazu / společného zpravodajského předhraničního obrazu.
Během roku 2013 agentura Frontex na operativní nebo pilotní úrovni vytvořila a sdílela více
než 320 produktů v podobě:

informačních sdělení a regionálních monitoringů,

profilů migrantů a popisů tras,

analýzy případů napomáhání k nelegálnímu překročení hranic a údajů o hlavním
vývoji,

referenčních snímků a zpráv z pozorování země.
Jedním z klíčových prvků systému EUROSUR je, že hranice jsou rozděleny do úseků
klasifikovaných podle „úrovně dopadu“ (míra rizika spojená s uvedeným úsekem z hlediska
nelegální migrace, pašování zboží a jiné přeshraniční trestné činnosti) – nízká, střední nebo
vysoká. Určení a klasifikace těchto hraničních úseků je jedním z úkolů agentury Frontex
19
s využitím zvláštní metodiky a po dohodě s dotčeným členským státem. Hlavním cílem je
vymezit intenzitu operativní reakce, kterou by členské státy měly zavést.
Koncepce a prvky metodiky vymezené během roku 2013 v rámci skupiny uživatelů
analytické vrstvy poskytují prostředí, které umožňuje analytikům z různých oblastí
působícím v různých situacích k tomuto úkolu přistupovat harmonizovaně. Cílem metodiky
je rovněž podpořit vnitrostátní subjekty s rozhodovacími pravomocemi a určit potřeby
podpory agentury Frontex.
Během roku 2013 agentura Frontex také vyvinula pro systém EUROSUR další analytické
nástroje plánované v nařízení EUROSUR vyžadované uživateli a nezbytné pro využívání
údajů dostupných v síti EUROSUR, konkrétněji v evropském situačním obraze a společném
zpravodajském předhraničním obraze. V roce 2013 byly v této věci dokončeny dvě klíčové
fáze: analýza požadavků a následná studie proveditelnosti.
Kromě toho bylo uzavřeno výběrové řízení týkající se nové rámcové smlouvy o údržbě,
dalším rozvoji a rozšíření komunikační sítě EUROSUR v období let 2013 až 2017. Zlepšily se
také aspekty bezpečnosti a výkonnosti komunikační sítě EUROSUR.
20
5. Budování kapacit
Činnosti agentury Frontex v oblasti budování kapacit představovaly v roce 2013 konsolidaci
a rozvoj úsilí předchozích let, které mělo přinést soudržnost a přidanou hodnotu pro
evropskou správu hranic, v souladu s mandátem agentury. Cíle těchto činností byly
stanoveny na základě důkladné analýzy potřeb a v souladu s obecnými klíčovými cíli,
očekávanými výsledky a vzájemnými závislostmi, které agentura Frontex přijala ve své
strategii a víceletém plánu na období 2007–2013.
Během roku 2013 byl zaznamenán významný vývoj posilující úlohu agentury Frontex při
analyzování budoucích potřeb v oblasti kapacit pro kontrolu vnějších hranic EU, jakož i při
poskytování podpory členským státům při rozvíjení jejich kapacit tyto požadavky splnit.
V souladu se svým mandátem v oblasti odborné přípravy uspořádala agentura Frontex v roce
2013 v rámci tří programů zahrnujících sedmnáct projektů celkem 205 školení
a souvisejících aktivit, do nichž se zapojilo 3 253 účastníků. Zúčastněné subjekty
investovaly do činností odborné přípravy agentury Frontex 12 457 člověkodnů, a přispěly tak
k rozvoji a provádění evropských norem a nástrojů odborné přípravy pro vzdělávání
příslušníků pohraniční stráže.
Kromě toho v souladu s mandátem, který Stockholmský program poskytl agentuře Frontex
i Evropské policejní akademii (CEPOL) pro rozvoj a provádění evropského systému
vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva (LETS), agentura i nadále podporovala
rozvoj a provádění uvedeného systému pro příslušníky donucovacích orgánů s funkcí
pohraniční stráže. Agentura Frontex ve spolupráci s dalšími agenturami přispěla k rozvoji
systému LETS také v jiných oblastech prosazování práva sdílením příslušných informací
o odvětvovém rámci kvalifikací (SQF) pro příslušníky pohraniční stráže a svými poznatky
přispěla k procesům rozvoje dalších agentur (např. Evropská obranná agentura, CEPOL,
EASO).
Odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic
Agentura Frontex spustila v roce 2013 evropský odvětvový rámec kvalifikací (SQF) pro
ochranu hranic. Odvětvový rámec kvalifikací vytváří spojení mezi operativními potřebami
a vzděláváním a odbornou přípravou příslušníků pohraniční stráže a nabízí komplexní
a flexibilní platformu pro rozvoj výukových osnov založených na schopnostech vztahující se
na všechny systémy vzdělávání a odborné přípravy příslušníků pohraniční stráže.
Jakožto soubor společných norem na vysoké úrovni má odvětvový rámec kvalifikací
podporovat vnitrostátní integraci společných výukových osnov tím, že bude hrát úlohu
„překladového nástroje“ pro různé vnitrostátní programy odborného vzdělávání
a kvalifikace při ochraně hranic. To usnadní mobilitu a rozvoj výměnných programů pro
příslušníky pohraniční stráže za účelem posílení interoperability při společných operacích
a podpory společné kultury příslušníků pohraniční stráže EU. Klíčovou koncepcí odvětvového
rámce kvalifikací je „profesní vzdělávání“, což znamená, že rozvoj odborné přípravy je
konkrétně zaměřen na potřeby pracovního místa a určuje znalosti, dovednosti a schopnosti,
které jsou relevantní a specifické pro danou práci.
Výměny typu „Erasmus“ pro studenty
Za účelem podpory harmonizovaného provádění společných norem agentura Frontex
pokračovala v provádění svých výměnných činností typu „Erasmus“ jako řešení na podporu
spolupráce učitelů a studentů, kooperability a sdílení informací.
Po dokončení první fáze a vytvoření složky „mobilita učitelů“ byla v roce 2013 koncepce
výměn rozšířena na studentské výměny (mobilita). V rámci společných hlavních osnov
(Common Core Curriculum, CCC) pro základní odbornou přípravu pohraniční stráže EU byla
jako pilotní projekt uspořádána výměna studentů. Studenti se během svého vzdělávacího
programu, který jim umožní stát se příslušníky pohraniční stráže, zúčastnili tohoto nového
prvku mobility.
21
V centru pozornosti
Mobilita společných hlavních osnov a výměnné programy
Návrh a provádění společných hlavních osnov v roce 2008 a jejich aktualizace v roce 2012
přinesly významný průlom v normalizaci a harmonizaci v dané oblasti, po němž v roce 2010
následovalo spuštění dalšího cenného projektu „Mobilita učitelů“.
V důsledku toho v roce 2013 agentura Frontex zavedla pilotní projekt nazvaný „Studentská
výměna“. Výměna byla koncipována tak, aby podpořila používání společných hlavních osnov,
jejich udržitelnost a mezinárodní spolupráci, vzájemné porozumění, týmovou práci
a interoperabilitu mezi budoucími příslušníky pohraniční stráže.
Prostřednictvím těchto cvičení mají školitelé příslušníků pohraniční stráže z evropských akademií
příležitost se setkat se svými protějšky z jiných zemí, vyměňovat si odborné znalosti a materiál
a diskutovat o osvědčených postupech v oblasti odborné přípravy, výuky a učení. Zároveň je jim
poskytnuta možnost sledovat společné operace a činnosti agentury Frontex v kontaktních
místech. Zde se setkávají se zvláštními operativními situacemi, okolnostmi a prostředími při
předcházení, odvracení a boji proti přeshraniční trestné činnosti a souběžně pociťují přímou
sounáležitost s evropským společenstvím.
Pilotní projekt sestával ze dvou cvičení, která se konala na dvou místech – Eschwege, Německo
(středisko pro vzdělávání a odbornou přípravu spolkové policie) a Oradea, Rumunsko (škola pro
příslušníky pohraniční policie). Používání certifikátu mobility Europass vedlo k celoevropskému
uznání přidané hodnoty jak pro studenty, tak pro zúčastněné instituce.
Výměnný program poskytl studentům odlišný pohled na ochranu hranic a rozšířil jejich obzory.
Naučil je vážit si jiných kultur a oceňovat alternativní přístupy. Rovněž podpořil důvěru
a otevřenost názorům při řešení pracovních situací v mezinárodním kontextu. Posílil jejich
odbornou způsobilost v oblasti základních práv a zlepšil jejich jazykové a komunikační
dovednosti. Ukázal také směr a byl motivací pro jejich profesní rozvoj a pomohl navázat cenné
a trvalé kontakty a profesní vztahy.
Očekává se, že k projektu se připojí nové generace studentů a učitelů, kteří budou
prostřednictvím získaných znalostí a dovedností dlouhodobě přispívat k harmoničtějšímu
evropskému společenství příslušníků pohraniční stráže a k dosažení cíle interoperability, která je
ústředním bodem veškerého úsilí agentury Frontex.
Evropské společné magisterské studium v oboru strategické správy hranic
V roce 2013 agentura Frontex dokončila vývoj programu společného magisterského studia
tak, aby mohla v prvním pololetí roku 2014 zahájit proces akreditace. Evropské společné
magisterské studium bylo vytvořeno jako program, v němž má učení praktické využití pro
organizace pohraniční stráže členských států.
Vývoj programu magisterského studia má přispět k posílené spolupráci členských států na
operativní i akademické úrovni a zároveň má zaplnit mezeru ve vzdělávání příslušníků
pohraniční stráže v celé EU, neboť v současné době neexistuje žádný program vyššího
vzdělávání zaměřený na strategickou správu hranic pro zvláštní skupinu příslušníků
pohraniční stráže na střední a vysoké úrovni.
S cílem maximálně zvýšit počet příslušníků pohraniční stráže, kteří absolvují odbornou
přípravu, a s ohledem na potřebu nabídnout všem členským státům možnost profitovat
z vytvoření evropského produktu se plánuje, že všechny moduly magisterského programu
budou pro účely vnitrostátní integrace nabízeny jako samostatné kurzy všem členským
státům
22
V centru pozornosti
Odborná příprava v oblasti základních práv
Odborná příprava v oblasti základních práv vždy byla nedílnou součástí společných hlavních
osnov. V roce 2013 byla za aktivní účasti multidisciplinárního týmu zahrnujícího odborníky
z členských států a odborníky z dalších agentur EU a mezinárodních organizací vytvořena
příručka pro školitele týkající se základních práv pro pohraniční stráže.
Příručka má podpořit školitele v jejich úkolu připravit příslušníky pohraniční stráže na to, jak
plnit své povinnosti v oblasti základních práv. Příručka zohledňuje složitost povinností plněných
příslušníky pohraniční stráže a ukazuje, jak základní práva pronikají do jejich profesních životů
a jak jimi dále prostupují.
Při přípravě příručky byla zvláštní péče věnována tomu, aby se zajistilo, že obsah bude odrážet
aktuální evropskou vzdělávací praxi a bude v souladu s odvětvovým rámcem kvalifikací pro
ochranu hranic. Mimořádná pozornost byla věnována skupinám vyžadujícím zvláštní ochranu,
jako jsou lidé prchající před pronásledováním, osoby, které přežily mučení, oběti obchodování
s lidmi, starší osoby, těhotné ženy a děti.
Vzdělávací balíček vychází ze základních funkcí ochrany hranic a pokrývá všechna témata ze
společných hlavních osnov. Jelikož agentura Frontex již vytvořila samostatnou příručku týkající
se boje proti obchodování s lidmi, školitelé se vybízejí, aby si prostudovali i druhou příručku
a doplnili jakékoli školení o základních právech.
Příručka pro školitele je moderní a snadno použitelný vzdělávací balíček zahrnující pět modulů
odborné přípravy. Tyto moduly mohou být podle potřeby použity jako kompletní program nebo
selektivně. Každý modul má definované konkrétní vzdělávací výsledky, výukové materiály,
referenční materiály a nástroje. Je také poskytován samostatný soubor nástrojů. Tento soubor
obsahuje podkladové materiály, jako jsou videoklipy a připravené výukové nástroje, včetně
prezentací ve formátu PowerPoint, scénářů a případových studií, které lze během školení využít.
Obsahuje také navrhované metody pro hodnocení vzdělávacích výsledků pro každý modul.
Podle uznávaného osvědčeného postupu příručka používá na studenta zaměřené přístupy na
podporu kooperativního a aktivního učení, závazku k tématu a procesu učení, kreativity
a sebeúcty. Za tímto účelem příručka navrhuje analýzu judikatury, mezinárodních a regionálních
právních nástrojů, případových studií a scénářů vycházejících z reálné ochrany hranic.
Přestože je příručka navržena tak, aby školiteli plně poskytla klíčové materiály, vnitrostátní
školitelé budou muset příručku přizpůsobit vnitrostátním právním předpisům a podmínkám,
konkrétním potřebám programu odborné přípravy a zkušenostem jeho účastníků.
Jako další krok agentura Frontex usnadní provádění odborné přípravy na vnitrostátní úrovni
poskytnutím odborné podpory a proškolením vnitrostátních školitelů na základě příručky
přeložené do jejich národních jazyků.
Odborná příprava v oblasti boje proti obchodování s lidmi
Agentura Frontex pokračovala v programu „školení školitelů“ v oblasti obchodování s lidmi
a uspořádala tři kurzy k proškolení školitelů členských států, pokud jde o používání Příručky
odborné přípravy agentury Frontex pro oblast obchodování s lidmi, jakož i hodnocení.
Příručky odborné přípravy byly přeloženy do 25 jazyků s cílem usnadnit místní školení.
Příručka byla také použita k proškolení školitelů a příslušníků pohraniční stráže třetích
zemí. Agentura Frontex vypracovala aktualizaci Příručky o rizikových profilech obchodování
s lidmi, která zahrnuje sedm profilů prioritních třetích zemí.
23
Elektronické vzdělávání
Rozvoj nových složek elektronického
vzdělávání byl zahájen za tím účelem, aby
některé složky odborné přípravy agentury
Frontex mohly být poskytovány moderním,
nákladově efektivním způsobem. Nakonec
budou pohraniční stráže moci využívat
kurzy
a nástroje
odborné
přípravy
prostřednictvím internetu, a to před
kurzem, během něj i po jeho skončení,
nebo v některých případech dokonce místo
fyzické přítomnosti na kurzu. Jako první
bude v rámci elektronického vzdělávání
k dispozici kurz zaměřený na boj proti
obchodování s lidmi, jehož spuštění je
plánováno v roce 2014. Úsilí bylo věnováno
rovněž vývoji nástroje elektronického
vzdělávání pro uplatňování Schengenského
hraničního kodexu, aby mohly všechny
pohraniční stráže v Evropě nacvičovat
hraniční
kontroly
v rámci
virtuální
simulace.
Jeho
spuštění
je
také
naplánováno v roce 2014.
Odborná
konzulátů
příprava
Dočasně přidělený příslušník
Dočasně přidělení příslušníci (SGO) jsou příslušníci
pohraniční stráže z členských států dočasně
přidělení agentuře Frontex na dobu až šesti měsíců
během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období a jsou
zařazeni do rezervy evropských jednotek pohraniční
stráže. Na rozdíl od řádných vyslaných příslušníků
mohou být dočasně přidělení příslušníci během
jejich šestiměsíčního období nasazeni do více míst
a operací, aniž by byl vyžadován výslovný souhlas
jejich vnitrostátního orgánu.
Mechanismus dočasně přidělených příslušníků byl
oficiálně zaveden rozhodnutím správní rady
č. 25/2012 po rozsáhlých diskusích jak interně
v rámci agentury Frontex, tak s členskými státy
týkajících se nejvhodnějšího způsobu, jak do praxe
zavést ustanovení pozměněného nařízení o agentuře
Frontex, které vstoupilo v platnost v listopadu 2011.
První výzva k dočasnému přidělení příslušníků byla
vydána v roce 2013 a agentura Frontex v souladu
s právním základem a jasnými výběrovými kritérii
přijala 69 dočasně přidělených příslušníků. Někteří
z nich byli následně nasazeni do operací.
zaměstnanců
Agentura Frontex vytvořila a poskytovala
kurzy související s odhalováním padělaných
dokladů pro zaměstnance konzulátů
a ambasád členských států EU a zemí přidružených k Schengenu v třetích zemích. V roce
2013 byly poskytovány kurzy zaměstnancům konzulátů umístěných v Gruzii a Maroku.
Rezervy evropských jednotek pohraniční stráže a technického vybavení
Účinné řízení rezerv lidských a technických zdrojů je klíčem ke schopnosti členských států
poskytovat požadované množství a kvalitu zdrojů pro společné operace. V roce 2013 se
pozornost zaměřila na zlepšování kvality jak rezervy evropských jednotek pohraniční stráže
(EBGT), tak rezervy technického vybavení a byla vytvořena vhodná softwarová aplikace pro
jejich řízení. Kromě toho byl vyvinut mechanismus dočasně přidělených příslušníků.
Během roku 2013 zaznamenala rezerva evropských jednotek pohraniční stráže nárůst
z 1 700 na přibližně 2 500 registrovaných příslušníků pohraniční stráže, kteří odpovídají
alespoň jednomu ze třinácti definovaných profilů. Při minimálním počtu požadovaných
vyslaných příslušníků stanoveném správní radou na 1 850 byl počet registrovaných členů
rezervy evropských jednotek pohraniční stráže pro splnění operativních požadavků více než
dostačující. Za účelem posílení rezervy evropských jednotek pohraniční stráže, a zejména
schopnosti reakce, poskytla agentura Frontex 69 dočasně přidělených příslušníků (SGO)
přijatých na základě výběrového řízení vycházejícího z určených profilů a operativních
potřeb. Úspěšní uchazeči, vybraní agenturou Frontex na základě návrhů předložených
členskými státy, byli nasazeni od počátku května a poskytli kapacitu pro včasnou a flexibilní
reakci na zvýšené operativní potřeby.
Kromě toho bylo v létě na žádost Maďarska a Rumunska uspořádáno jednoměsíční cvičení
rychlého nasazení REX 2013. Hlavním účelem cvičení REX 2013 byla simulace nasazení
k vyzkoušení zapojených mechanismů.
24
Rezerva technického vybavení byla zřízena začátkem roku 2013. Informace obsažené
v databázi rezervy technického vybavení se týkají dostupnosti, použitelnosti, technických
parametrů a stavu vlastnictví registrovaného majetku, který agentuře pro společné operace
poskytly členské státy. Hlavním smyslem rezervy je udržení a používání celkového
minimálního množství technického vybavení (OMNTE), jakož i zajištění dostupnosti údajů
pro včasné podávání zpráv o použití majetku.
Během roku 2013 bylo v souvislosti s rezervou technického vybavení hlavním cílem zajistit,
aby byly požadované kategorie a požadovaná množství technického vybavení plánovaná na
základě celkového minimálního množství technického vybavení pro rok 2013 členskými státy
skutečně poskytnuta pro použití při společných operacích. S přihlédnutím ke kritériím
přijatým správní radou a komplexním technickým požadavkům vytvořeným na základě
operativních zkušeností byl výběr proveden efektivně a přispěl k celkovému cyklu plánování
operativních činností. Potvrzené výsledky ukazují pokrytí 87 % potřeb odhadovaných v rámci
celkového minimálního množství technického vybavení.
První krok k vytvoření rezervy technického vybavení s „vlastním majetkem“ byl učiněn
v roce 2013 spuštěním postupu pro zavedení nové formy pořizování vybavení. V rámci
pilotního projektu agentura Frontex uzavřela výběrové řízení týkající se nákupu služeb
vzdušné ostrahy na vnějších pozemních hranicích EU. Cílem pilotního projektu je
poskytovat služby ostrahy, bude však pro vedení agentury Frontex provádět také hodnocení
operativní účinnosti vybavení a nákladové efektivity poskytovaných služeb. Navrhne rovněž
přístup, který je třeba zaujmout k dalšímu rozvoji vlastní operativní kapacity agentury
Frontex pořízením technických prostředků a služeb ostrahy.
Využívání dočasně přidělených příslušníků k podávání hlášení
Příslušníci pro podávání hlášení jsou odborníci na vedení pohovorů proškolení
k shromažďování informací o trasách používaných pro pašování a o metodách práce
zprostředkovatelů nelegálních přechodů hranic. Po několik let byl významnou zjištěnou
slabinou bránící kvalitě zpravodajských informací shromažďovaných na základě podaných
hlášení nedostatek příslušníků pro podávání hlášení dostupných pro společné operace, kteří
by měli znalosti a zkušenosti. Příslušníci pro podávání hlášení byli vyslanými příslušníky
nasazenými při společných operací, které poskytly členské státy. Se zavedením nového
mechanismu dočasně přidělených příslušníků si agentura Frontex mohla začít vybírat
konkrétní příslušníky nasazované jako odborníky pro podávání hlášení.
Na rozdíl od řádného nasazení evropských jednotek pohraniční stráže musí dočasně
přidělení příslušníci před svým nasazením podstoupit výběrové řízení včetně pohovoru se
zaměstnanci agentury Frontex. Tento postup zaručuje, že příslušníci nasazení na operativní
činnosti mají odpovídající dovednosti, odbornou přípravu a profesní zkušenosti. Jejich
nasazení na delší období rovněž zajišťuje kontinuitu a udržitelnost činností a postupů. To
vše vedlo k vyšší kvalitě práce v terénu a zpravodajských informací pro analýzy sdílené se
zúčastněnými subjekty.
Odborná příprava evropských jednotek pohraniční stráže
Aby se zajistilo, že všichni vyslaní příslušníci účastnící se společných operací
koordinovaných agenturou Frontex absolvovali před svým nasazením odpovídající odbornou
přípravu, bylo rozhodnuto o sloučení zaškolovacího kurzu s operativními schůzkami
a o zavedení nové instruktáže před nasazením. Tato nová instruktáž je nákladově
efektivnějším řešením, neboť eliminuje překrývání a rovněž se zaměřuje na základní práva.
Kromě stávající odborné přípravy pro příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže
různých profilů bylo vytvořeno školení zaměřené na nový profil pro příslušníky letištní
kontroly v druhé linii. Po úspěšném odzkoušení během pilotního školení bude zavedeno
v průběhu roku 2014.
25
Opera
Aplikace pro řízení operativních zdrojů (Opera) byla v rámci agentury Frontex zavedena dne
1. května 2013. Tato softwarová aplikace, vytvořená na míru pro agenturu Frontex,
usnadňuje řízení rezervy evropských jednotek pohraniční stráže a rezervy technického
vybavení, jakož i nasazení zdrojů při téměř všech druzích operativní činnosti. Aplikace se
stala klíčovým nástrojem pro zajištění kvality zdrojů, které má agentura Frontex k dispozici
pro operativní nasazení. Je také zásadní pro vytváření podrobných záznamů a zpráv
týkajících se nasazených zdrojů.
Opera umožňuje členskému státu i agentuře Frontex přidělovat, udržovat a nasazovat
zdroje přesně a v reálném čase, jakož i sledovat minimální množství zdrojů požadovaná pro
rezervy. Používání aplikace zajišťuje soulad a soudržnost sdílených zdrojů s dohodnutými
požadavky, nepřetržitou aktualizaci údajů souvisejících s těmito zdroji a pečlivé řízení
celého procesu nasazení. Zároveň také umožňuje vytváření zpráv pro nejrůznější potřeby.
Agentura Frontex podporovala provádění nástroje koncovými uživateli zajišťováním
odborné přípravy v oblasti používání aplikace Opera pro zástupce vnitrostátních kontaktních
míst agentury Frontex ve všech členských státech. Pokud jde o používání aplikace, byly
proškoleny další klíčové interní zúčastněné subjekty agentury Frontex, což znamenalo
celkem 110 úspěšných účastníků školení, kteří jsou schopni podpořit řádné řízení údajů
a následně příslušníků rezervy evropských jednotek pohraniční stráže.
Udržitelná podpora pro Řecko a Bulharsko
V rámci projektu Attica – vybudování kapacity Řecka pro návratové operace, včetně určení
migrantů a osob, které potřebují ochranu, jenž nepřetržitě probíhal po celý rok 2013 – se
zúčastnilo patnáct členských států a zemí přidružených k Schengenu nasazením odborníků
na prověřování. Nasazeni byli také tlumočníci z Nizozemska, Rumunska a Spojeného
království.
Projekt Attica podpořil Řecko v procesu prověřování nelegálních migrantů v Aténách a na
ostrovech Samos a Lesvos. V reakci na měnící se trasy toků nelegální migrace byl obdobný
cíl stanoven na podporu Bulharska při prověřování migrantů v regionu bulharsko-tureckých
pozemních hranic.
Souběžným cílem projektu Attica je podpora Řecka při budování návratové kapacity,
zejména poskytováním poradenství v otázkách souvisejících s pohovory pro zjištění
totožnosti na ambasádách třetích zemí a organizace návratových letů (komerční,
vnitrostátní návratové operace a společné návratové operace).
Kapacita pro reakci na nouzové situace
Cvičení jednotek rychlého zásahu 2013 (REX 2013) proběhlo během července a srpna na
maďarsko-srbských a rumunsko-srbských hraničních úsecích a bylo provedeno stejným
způsobem jako každá jiná operace koordinovaná agenturou Frontex s nasazením velkého
počtu vyslaných příslušníků a technického vybavení – celkem 31 příslušníků pohraniční
stráže, pět hlídkových vozů, jedno vozidlo s termovizí a jedna dodávka.
Společná pozemní operace Kontaktní místa 2013 podpořila provádění cvičení REX 2013;
zapojená kontaktní místa byla začleněna do struktury cvičení v prvním takovém
operativním sloučení tohoto druhu. Agentura Frontex rovněž poprvé koordinovala cvičení se
dvěma azylovými podpůrnými týmy z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.
Cvičení, které probíhalo v době intenzivního tlaku na tomto úseku hranice EU a Srbska, se
zúčastnil také jeden srbský pozorovatel.
Výzkumný most v oblasti bezpečnosti hranic
Agentura Frontex zřídila na koncové uživatele orientovanou poradní skupinu pro výzkum
v oblasti bezpečnosti hranic sestávající ze zástupců 22 členských států a zemí přidružených
k Schengenu. Cílem bylo zlepšit koordinaci společenství příslušníků pohraniční stráže při
26
utváření výzkumu v oblasti kontrol na hranicích financovaného EU a zvýšit jejich přímé
zapojení.
Poradní skupina společně s agenturou Frontex vypracovala zprávu o výzvách v oblasti
bezpečnosti hranic a výzkumných tématech ve střednědobém a dlouhodobém výhledu
s konkrétním cílem poskytnout Evropské komisi informace pro utváření rámce EU pro
financování výzkumu Horizont 2020.
Automatizované hraniční kontroly
V roce 2013 agentura Frontex pokračovala v určování a vytváření postupů a pokynů, pokud
jde o automatizované hraniční kontroly (ABC), za účelem dosažení harmonizace
a normalizace pro koncové uživatele v této oblasti. Pro naplnění uvedeného cíle agentura
Frontex pokročila s prací pracovní skupiny pro automatizované hraniční kontroly a přispívala
k činnosti mezinárodních organizací pracujících na normách. Proběhla řada činností
zaměřených na usnadnění a šíření informací s cílem poskytnout členským státům a dalším
zúčastněným subjektům informace týkající se nasazení systémů automatizovaných
hraničních kontrol v EU a třetích zemích, a tím šířit poznatky o řešeních v oblasti
automatizovaných hraničních kontrol a pomáhat dotčeným státům překonávat překážky.
Zahrnovalo to uspořádání workshopu o automatizovaných hraničních kontrolách a druhé
globální konference o automatizovaných hraničních kontrolách, přičemž obě akce
doprovázely ukázky vybavení. Agentura Frontex také poskytovala analytickou podporu
Evropské komisi v oblasti automatizovaných hraničních kontrol a podporovala členské státy
v procesu rozhodování o nasazení takovéto technologie na svých hranicích.
Podvody s doklady a hodnocení rizik
S konečným cílem zlepšit schopnost odhalovat podvody s doklady při hraničních kontrolách
v první linii uspořádala agentura Frontex, společně s portugalskou imigrační službou
a odborníky z britského národního útvaru pro boj proti podvodům s doklady, nizozemskou
královskou policií a německou kriminální policií, druhé cvičení nazvané „Document
Challenge“ („Soutěž v odhalování podvodů s doklady“). Cvičení se uskutečnilo v rámci
společné akce Lusitania a v jeho průběhu mělo 42 odborníků a sedm systémů
automatizované kontroly dokladů za úkol správně určit pravé a padělané cestovní doklady.
Cílem bylo posoudit vzájemnou výkonnost strojů a lidských odborníků a prozkoumat
příslušná zranitelná místa a protiopatření.
Za účelem předvedení technologie, jež by mohla pohraničním strážím v první linii pomoci
rychle určit cestující, kteří jsou předmětem zájmu, a za účelem jejího vyzkoušení
v operativním prostředí byla provedena operativní zkouška ověření koncepce
automatizovaného hodnocení důvěryhodnosti. Zkouška byla uspořádána ve spolupráci
s rumunskou pohraniční policií a v jejím průběhu prováděl systém Avatar (Automated
Virtual Agent for Truth Assessments in Real Time, automatizovaný virtuální agent pro
posuzování pravdivosti v reálném čase), který byl vyvinut na Arizonské univerzitě, pohovory
s dobrovolníky z řad cestujících na bukurešťském mezinárodním letišti.
Předběžné informace
V soustavné snaze odstranit počáteční nedostatky systémů předběžných informací v EU
agentura Frontex aktivně podporovala členské státy poskytováním poradenství v oblasti
rozvoje vnitrostátních systémů. Souběžně byla poskytována analytická podpora Evropské
komisi, pokud jde o provádění systémů předběžných informací o cestujících a zpracovávání
údajů jmenné evidence cestujících.
Osvědčené postupy a pokyny
V roce 2013 pokračovala agentura Frontex ve svých činnostech zaměřených na vymezení
a další rozvoj pokynů v oblasti automatizovaných hraničních kontrol (ABC), kontrol na
27
pozemních hranicích a provádění Vízového informačního systému (VIS) členskými státy. Byly
aktualizovány „Operativní pokyny k osvědčeným postupům“, „Technické pokyny
k osvědčeným postupům pro řešení automatizovaných hraničních kontrol“ a „Správné
postupy při hraničních kontrolách na pozemních hraničních přechodech EU“ a dále
rozpracovány byly „Správné postupy při praktickém provádění Vízového informačního
systému na hranicích EU“ a „Pokyny k osvědčeným postupům pro odbavování státních
příslušníků třetích zemí prostřednictvím automatizovaných hraničních kontrol“.
Posílení ostrahy hranic
Agentura Frontex se snažila zvýšit povědomí členských států o novém vývoji v oblasti
ostrahy prostřednictvím čidel, platforem a pokročilých systémových řešení a zároveň také
umožnila zkušební nasazení nových technologií pro ostrahu hranic v členských státech
a v kontextu společných operací.
Cíl katalogizace stávajících postupů a určení oblastí, v nichž by mohly být vytvořeny
osvědčené postupy v souvislosti s ostrahou pozemní hranice, byl dále podpořen zřízením
pracovní skupiny pro ostrahu pozemní hranice, která uskutečnila tři workshopy a návštěvy
na místě v operativních oblastech. Na podporu této pracovní skupiny agentura Frontex
zahájila výzvu k vypracování dokumentů, kterou vyzvala odvětví k předložení podrobné
zprávy s detailními technickými prezentacemi svých posledních dosažených úspěchů
a technických řešení v této oblasti, jejímž výsledkem bylo předložení šestnácti podrobných
zpráv.
V roce 2013 během workshopu na téma ostrahy hranic a při zkouškách v řeckém
Alexandroupolisu a ve španělské Almerii odvětví poprvé představilo pilotované letadlo
s volitelnou bezpilotní funkcí pro ostrahu hranic v operativním prostředí agentury Frontex.
Byla vymezena koncepce operací (CONOPS) pro detekci a sledování polohy malých lodí
používaných pro nelegální migraci a přeshraniční trestnou činnost. Koncepce CONOPS
poskytuje analýzu operativních a technických překážek a určuje mezery a oblasti, v nichž
by mohla být rozvinuta vhodná technická řešení.
V centru pozornosti
Automatická detekce podvodů
Avatar, samoobslužný kiosk pro pasovou kontrolu zahrnující kontrolu dokladů, ověřování
biometrických údajů, dynamický pohovor a hodnocení rizik/důvěryhodnosti, byl v praxi
vyzkoušen v rámci simulace s využitím dobrovolníků z řad cestujících na bukurešťském letišti
v Rumunsku. Stroj, jehož vývoj na arizonské univerzitě stále probíhá, využívá technologie
dálkového snímání k monitorování očních pohybů, rozšiřování zorniček a dalších fyziologických
ukazatelů podvodu, jako jsou kvalita hlasu a svalová ztuhlost. Jeho součástí je také technologie
pro ověřování dokladů s interaktivním rozhraním, které držiteli dokladů pokládá otázky typu
„ano/ne“ a souběžně monitoruje klíčové ukazatele chování.
S podporou rumunské pohraniční policie umožnila agentura Frontex třídenní cvičení, do něhož se
zapojili výzkumní pracovníci z arizonské univerzity, vyslaní příslušníci z Nizozemska, Lotyšska
a Interpolu a kadeti Rumunské policejní akademie, kteří jednali s cestujícími a shromažďovali
své dojmy z využívání kiosku.
Ačkoli technologie nebyla dostatečně vyspělá, aby mohla být nasazena v operativním prostředí,
cvičení a související workshop za účasti šestnácti zástupců členských států ukázaly potenciál této
technologie a vysokou úroveň zájmu veřejnosti i sdělovacích prostředků. Akce byla zároveň
příležitostí pro agenturu Frontex zapojit se do konstruktivních diskusí s účastníky o budoucnosti
hraničních kontrol.
28
6. Transparentnost a přístup k informacím
Poskytování informací veřejnosti
V roce 2013 agenturu Frontex pravidelně kontaktovali novináři, občané a organizace
občanské společnosti, aby získali informace o činnostech agentury Frontex, konkrétních
operacích a trendech migrace. V průběhu celého roku agentura poskytovala informace,
pořádala rozhovory a mezinárodním i evropským pobočkám sdělovacích prostředků
umožnila návštěvy v operativních oblastech (v Bulharsku, Řecku, Maďarsku, Itálii a ve
Španělsku). Zájem hromadných sdělovacích prostředků dosáhl svého vrcholu v týdnech po
tragédii u ostrova Lampedusa na počátku října.
Během roku byly pořádány tiskové konference pro sdělovací prostředky v Bruselu, Paříži
a Varšavě; záznam z operací koordinovaných agenturou Frontex a fotografie byly
poskytnuty různým televizním stanicím a novinám.
Kontakt s výzkumnými pracovníky
V roce 2013 byla vysoká poptávka po informacích o činnostech agentury Frontex, a to nejen
ze strany sdělovacích prostředků a občanů, ale také od rostoucího počtu výzkumných
pracovníků a studentů. Agentura odpověděla na více než 300 žádostí o informace
a pořádala schůzky s jednotlivými výzkumnými pracovníky a skupinami studentů. Mnoho
akademických institucí, např. akademie pohraniční stráže a policejní akademie, zahrnulo
studijní návštěvy agentury Frontex do svých výukových osnov. Více než 180 výzkumných
pracovníků a studentů navštívilo agenturu Frontex s cílem podpořit svůj výzkum a dozvědět
se více o agentuře a jejích činnostech.
Dosah
The Border Post, měsíčník pro odborníky zabývající se hraničními kontrolami a aktuální
problematikou migrace v praxi, dále získával nové čtenáře ze společenství příslušníků
pohraniční stráže v Evropě a ve světě. Každý měsíc obdrželo The Border Post více než 1 800
čtenářů a prostřednictvím intranetu donucovacích orgánů v některých členských státech má
tento měsíčník k dispozici dalších až 60 000 osob. Mezi čtenáři této publikace je stále více
mezinárodních organizací a subjektů poskytujících veřejné služby.
V roce 2013 agentura Frontex dále vylepšila své internetové stránky, aby byly uživatelsky
přívětivější a komplexnější. Počet návštěv na internetových stránkách agentury Frontex
převyšoval 430 000, převážně z Bulharska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Polska,
Rumunska, Řecka, ze Španělska a ze Spojeného království.
Na kanál YouTube agentury Frontex byla nahrána nová vzdělávací videa, která vysvětlují
společné návratové operace, výzkumné a vývojové činnosti agentury a rovněž rozvoj
odvětvového rámce kvalifikací a způsob plánování operací agentury Frontex. Filmy
umístěné na YouTube zhlédlo téměř 6 500 diváků.
Na každoroční akci oslavující pohraniční stráže ze všech členských států a zemí
přidružených k Schengenu se sešlo více než 600 hostů, kteří diskutovali o správě hranic
v dobách krize, o systému EUROSUR, analýze rizik a rovnováze mezi svobodou
a bezpečností. Do diskuse se poprvé zapojili kadeti akademií pohraniční stráže. Mezi
vystavovateli na Evropském dni pohraniční stráže (ED4BG) byli všichni členové poradního
fóra agentury Frontex pro základní práva.
V roce 2013 byla zahájena nová iniciativa týkající se Evropského dne pohraniční stráže
(ED4BG) – v Gaetě a Lübecku byly společně s partnerskými akademiemi agentury Frontex
uspořádány dva interaktivní semináře „ED4BG na cestách“. První z nich byl věnovaný
technologiím při správě hranic, zatímco druhý se zaměřil na boj proti obchodování s lidmi.
Každého ze seminářů se zúčastnilo přibližně 100 studentů, kteří měli příležitost dozvědět se
více o daném tématu a pokládat odborníkům agentury Frontex otázky. Kromě toho byly
29
semináře živě přenášeny na internetových stránkách Evropského dne pohraniční stráže
s funkcí „chatování“ umožňující široké veřejnosti aktivně se účastnit diskuse.
Na okraj oslav Dne Evropy v polské Varšavě uspořádala organizace Frontex filmovou
přehlídku zaměřenou na složitost správy hranic a migrace v Evropě, po které následovala
debata s mladými zástupci veřejnosti. Přehlídka BORDEReview byla připravena ve
spolupráci s Evropskou komisí v Polsku, Informační kanceláří Evropského parlamentu
v Polsku, polskou Nadací Roberta Schumana, rádiem Kampus a polskou pohraniční stráží.
Přístup veřejnosti k dokumentům
V roce 2013 obdržela agentura Frontex 26 žádostí o přístup k dokumentům na základě
nařízení (ES) č. 1049/2001 11 . Žádosti se týkaly pracovních ujednání se třetími zeměmi
a mezinárodními organizacemi, operačních plánů, rozhodnutí správní rady, vztahů
s odvětvím, víceletého plánu, rozpočtu a zadávání veřejných zakázek, porušování kodexu
chování a zprávy zpravodajské služby agentury Frontex v Africe. Profily žadatelů byly
různé, od studentů až po výzkumné pracovníky a nevládní organizace.
Požadované dokumenty byly v plném rozsahu zpřístupněny 21 žadatelům, částečně
zpřístupněny čtyřem žadatelům a jednomu žadateli byl přístup odepřen na základě ochrany
veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost a mezinárodní vztahy podle
čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001. V roce 2013 nebyla podána žádná
potvrzující žádost.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady
a Komise.
11
30
7. Základní práva
Úřednice pro otázky základních práv
Rok 2013 znamenal první ucelené dvanáctiměsíční období práce úřednice pro otázky
základních práv (Fundamental Rights Officer, FRO) v agentuře Frontex, a proto byl rokem
poznávání a posuzování potřeb z hlediska základních práv. Během tohoto prvního roku se
úřednice pro otázky základních práv v souladu se svým mandátem a úkoly věnovala
nejrůznějším záležitostem s cílem zajistit odpovídající ochranu a záruky základních práv
v průběhu operací a činností agentury Frontex. V roce 2013 se při své práci zaměřila na tři
oblasti: monitorování a podávání hlášení, podpora operací a budování kapacit.
V oblasti monitorování a podávání hlášení úřednice pro otázky základních práv podpořila
revizi interních postupů monitorování a podávání hlášení s cílem zlepšit informace, které
agentura Frontex shromažďuje na poli základních práv, například standardní operační
postup pro hlášení závažných incidentů, který se týká účastníků společných operací.
Úřednice pro otázky základních práv rovněž monitorovala a sledovala případy údajných
porušení základních práv, které byly oznámeny během operací, a zajišťovala posouzení
jejich dopadu na základní práva jako doplněk ostatních interních posouzení (právních
a operativních). Začala budovat systém pro evidenci, aktualizaci a udržování veškerých
informací o údajných incidentech, a tím přispěla k vytváření systému monitorování
základních práv v agentuře Frontex. Úřednice pro otázky základních práv také vypracovala
předběžnou koncepci komplexního systému monitorování k projednání se zúčastněnými
subjekty. Kromě toho úřednice pro otázky základních práv vybudovala a zavedla systém
pravidelného dvouměsíčního podávání hlášení správní radě, výkonnému řediteli
a poradnímu fóru.
Pokud jde o společné operace, úřednice pro otázky základních práv podporovala plánování
a přípravu operací tím, že zajišťovala posouzení základních práv a náměty pro navrhované
společné operace a prováděla analýzu potenciálních problémů a rizik, k nimž by mohlo
dojít v rámci společné operace a které by mohly mít negativní dopad na základní práva.
Úřednice pro otázky základních práv rovněž navštívila místa provádění operací na
námořních, pozemních a vzdušných hranicích, jakož i společných návratových operací
s cílem shromáždit informace o problémech základních práv v každé oblasti. Kromě toho
podporovala oddělení analýzy rizik v záležitostech spojených se základními právy.
V oblasti budování kapacit, zejména pak v oblasti odborné přípravy, podporovala úřednice
pro otázky základních práv práci na přípravě Příručky odborné přípravy v oblasti základních
práv pro příslušníky pohraniční stráže (školení školitelů), jakož i vývoj a realizaci odborné
přípravy zaměstnanců agentury Frontex v oblasti základních práv.
Při plnění svých úkolů v průběhu roku 2013 navázala úřednice pro otázky základních práv
dobré pracovní vztahy se členy poradního fóra a s dalšími významnými externími subjekty
a organizacemi činnými v oblasti základních práv a migrace, zejména se zvláštním
zpravodajem OSN pro práva migrantů, s Radou Evropy a jejími specializovanými orgány
a s ostatními členy občanské společnosti působícími v oblasti migrace.
A v neposlední řadě také nařízení o systému EUROSUR přisuzuje úřednici pro otázky
základních práv monitorovací úlohu pro záležitosti základních práv. Úřednice pro otázky
základních práv se ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva podílela na
přípravě prvků příručky pro uživatele systému EUROSUR souvisejících s oblastí základních
práv.
Poradní fórum
Rok 2013 byl prvním rokem existence, fungování a činnosti poradního fóra agentury Frontex
pro otázky základních práv. Byl to rok náročný, neboť znamenal počátek dlouhodobé
strategie spolupráce, jež má zajistit, aby se prosazování a ochrana základních práv staly
ústřední prioritou agentury Frontex ve všech oblastech jejího mandátu a nedílnou součástí
integrované správy hranic.
31
Během tohoto roku agentura při několika příležitostech zaznamenala přímé zapojení
poradního fóra. V oblasti interních strategických a plánovacích postupů bylo fórum
konzultováno ve věci pracovního programu agentury Frontex na rok 2014 a tato konzultace
vedla k začlenění řady doporučení. Dále poradní fórum přispělo k přípravě nového Kodexu
chování pro společné návratové operace. Členové poradního fóra navštívili společné
operace v Řecku a Bulharsku a poskytli doporučení ve věci začleňování citlivých postupů
správy hranic. Podpořili i činnosti agentury Frontex.
32
8. Interní komunikace, etika a bezúhonnost
V roce 2013 agentura Frontex i nadále prosazovala své hodnoty, poslání a cíle na vnitřní
úrovni a zároveň pokračovala v činnostech zaměřených na sdílení odborných znalostí
a výměnu informací v rámci celé agentury.
Svým důrazem na hodnoty lidskosti a týmové práce přispěl Interní den agentury Frontex
k dokončení nově vybudovaného domova pro duševně postižené v polské Varšavě.
Zaměstnanci agentury Frontex se zapojili do malování, úklidu a zahradních úprav.
Na jaře 2013 bylo uspořádáno první pilotní úvodní školení o základních právech. Nástroj
vyzkoušelo dvacet dobrovolníků z řad zaměstnanců ústředí agentury Frontex při souběžném
rozvíjení úzké spolupráce s agenturou FRA a úřadem UNHCR. Po vyhodnocení pilotního
školení se v roce 2013 uskutečnily další tři kurzy vedené externími odborníky na základní
práva.
Pokud jde o vzdělávací výsledky, školení mělo tři cíle: znalosti, dovednosti a přístup.
Konkrétně se očekávalo, že zaměstnanci pochopí základy a zásady lidských práv, budou
schopni uplatňovat perspektivu lidských práv v oblasti své pracovní činnosti nebo budou
schopni lidská práva uvádět do praxe za pomoci „nástroje pro analýzu lidských práv“
a přijmou je jako důležitou nedílnou součást své práce. Na základě školení byla připravena
prezentace pro nové zaměstnance agentury. Poprvé byla použita v prosinci.
Ve snaze o účinnou interní komunikaci agentura i nadále pořádala informační schůzky na
zásadní témata (např. lidská práva, EUROSUR). Odborníci agentury Frontex vzájemně mezi
sebou sdíleli své znalosti a zkušenosti během neformálních pracovních obědů (tzv. Brown
Bag Luncheons), které se konaly každé dva týdny. Během letních měsíců byly nahrazeny
vzdělávacími a dokumentárními filmy, které přispěly k interní diskusi o ochraně hranic,
migraci, azylu a základních právech.
Během roku se začal vydávat čistě elektronický interní zpravodaj (FrontexINFORMER), který
se stal pravidelným měsíčníkem, aby byli všichni zaměstnanci průběžně informováni
o politikách, postupech, rozhodnutích a zprávách, jež se dotýkají jich samotných jako
jednotlivců nebo agentury jako celek.
33
9. Shrnutí rozpočtových a personálních otázek za rok 2013
Vývoj rozpočtu a využití prostředků
Původní rozpočet ve výši 85,7 milionu EUR na činnosti uvedené v pracovním programu
agentury Frontex na rok 2013 vycházel z toho, že v uvedeném roce bude nulový nárůst,
pokud jde o finanční i personální zdroje.
Správní rada přijala dne 4. listopadu opravný rozpočet (rozpočet 2013 N1) na dalších
8,2 milionu EUR, a konečný rozpočet pro uvedený rok tedy činil 94,0 milionu EUR. Tato
změna rozpočtu vycházela z výzvy Rady pro spravedlnost a vnitřní věci k mimořádnému
posílení operativních činností agentury Frontex. Uvedené posílení rozpočtu agentury
Frontex na rok 2013 mělo rozšířit a zintenzivnit operace na jižní námořní hranici v reakci na
zvýšený migrační tlak a výzvy k posílení pátrací a záchranné kapacity, zejména v centrálním
Středomoří.
Obr. 1 – Vývoj rozpočtu v letech 2009–2013
120 000
100 000
80 000
Euro
thousand
v tisících
60 000
EUR
40 000
20 000
0
5,2%
27,3%
88 250
92 847
118 187
89 578
93 950
2009
2010
2011
2012
2013
-24,2%
4,9%
Year (% indicate year to year budget change)
Rok (procenta ukazují změnu rozpočtu v příslušném roce)
Agentura navázala na svůj přístup a úsilí z předchozího roku a do 31. prosince 2013 se jí
podařilo přidělit 98 % položek závazků a 64 % těchto prostředků bylo čerpáno na platby.
Konečné skutečné čerpání prostředků za rok 2013 bude vyšší, protože agentura Frontex má
možnost provádět platby z převáděných prostředků až do 31. prosince 2014.
Souhrnný rozpočet
V níže uvedené tabulce odráží rozdělení rozpočtu na rok 2013 význam připisovaný
operativním činnostem. Poměr rozdělení prostředků mezi operativní a správní výdaje činí
66:34.
34
Obr. 2 – Rozdělení konečného rozpočtu
24%
Staff
■ Zaměstnanci
■ Other
OstatníAdministrative
správní výdaje
10%
66%
■ Operativní činnosti
Operational Activities
Operativní rozpočet
Z operativního rozpočtu na rok 2013 ve výši 62,6 milionu EUR bylo přiděleno 75 %
dostupných finančních prostředků na společné operace (pozemní, námořní, vzdušné hranice
a spolupráce při návratových operacích), jak je uvedeno v následujícím grafu. Toto
přidělení prostředků vychází z pracovního programu agentury Frontex přijatého správní
radou agentury. Kromě toho byla do příslušných položek přidělena listopadová změna
rozpočtu s cílem posílit operativní činnosti v oblasti jižního a centrálního Středomoří.
35
Obr. 3 – Rozdělení konečného operativního rozpočtu
Land Borders
2,0%
1,9%
4,1%
Sea borders
12,2%
7,9%
Air borders
Return co-operation
8,8%
Risk analysis & Frontex
Situation Centre
Training
13,3%
46,2%
Research &
Development & Eurosur
programme
Pooled Resources &
EBGT
3,6%
Misc. operational
activities
EN
Land borders
Sea borders
Air borders
Return co-operation
Risk analysis & Frontex Situation Centre
Training
Research & Development & Eurosur programme
Pooled Resources & EBGT
Misc. operational activities
CS
Pozemní hranice
Námořní hranice
Vzdušné hranice
Spolupráce při navracení
Analýza rizik a situační středisko agentury
Frontex
Odborná příprava
Výzkum a vývoj a program EUROSUR
Sdílené zdroje a evropské jednotky pohraniční
stráže
Různé operativní činnosti
Využití prostředků z roku 2012 převedených do roku 2013
Do konce rozpočtového roku 2013 se agentuře Frontex podařilo využít všechny prostředky
na platby přidělené v roce 2012. Z celkové částky převedené z roku 2012 do roku 2013 bylo
v roce 2013 vyplaceno 18,4 milionu EUR, zatímco částka 3,3 milionu EUR musela být
zrušena. Hlavní důvody zrušených částek souvisely s neuskutečněním smluv z důvodů, které
agentura nemohla ovlivnit, nebo z důvodu skutečnosti, že příjemci grantu požadovali nižší
částky, než se na začátku operativní činnosti předpokládalo. Nicméně celkové čerpání
rozpočtových prostředků, které měla agentura Frontex v roce 2012 k dispozici, dosáhlo výše
téměř 96 %.
36
Nábor
Celkem bylo přijato 2 521 přihlášek na volná pracovní místa – dočasných zaměstnanců,
smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků. Bylo zahájeno 31 výběrových
řízení; čtrnáct řízení zahájených v roce 2012 bylo v roce 2013 dokončeno; dvanáct řízení
zahájených v roce 2013 bude dokončeno v roce 2014. Přijato bylo 39 nových zaměstnanců;
bylo uskutečněno 134 pohovorů na místa dočasných a smluvních zaměstnanců a 36 na místa
vyslaných národních odborníků. Celkový počet zaměstnanců na konci roku 2013 byl 302
z celkově schváleného počtu 318. Na příslušné pozice byli vybráni dva noví ředitelé odborů
(správního odboru a odboru budování kapacit). Navíc z důvodu rezignace výkonného
ředitele agentury Frontex zahájila Evropská komise výběrové řízení na obsazení této
pozice.
Členění zaměstnanců podle oddělení agentury Frontex a počet dočasných zaměstnanců jsou
uvedeny v přílohách J a K.
Rozvoj a odborná příprava zaměstnanců
Vedle jazykových kurzů a sedmi školení etiky bylo uspořádáno 73 kurzů odborné přípravy:
osmnáct obecných kurzů, např. kurzy „myšlenkového mapování“ a vedení výběrového
pohovoru, a 55 speciálních kurzů od školení zaměřeného na elektronické doklady totožnosti
až po školení vizualizace údajů a právních předpisů EU v oblasti veřejné služby. Z celkového
počtu 200 žádostí bylo v roce 2013 přijato osmnáct stážistů, kteří výrazně přispěli
k oblastem, do nichž byli přiřazeni.
Správa zaměstnanců
Čerpání rozpočtu v hlavě 1 (výdaje související se zaměstnanci) dosáhlo úrovně 99 %,
přičemž všechny platby byly provedeny včas a správným způsobem.
Z důvodu zvýšených nároků operativních oblastí agentury Frontex byla podepsána smlouva
s externí společností o krátkodobém poskytování dočasných personálních služeb. Počet
jednotlivců poskytujících služby na základě této smlouvy dosáhl v roce 2013 patnácti osob,
které odpracovaly celkem 106 osoboměsíců.
37
10.
Přílohy
Příloha A – Seznam členů správní rady
Země
Jméno
Pozice/hodnost
Tony Mouton
nahradil jej
Superintendant
Herbert Veyt
Vrchní superintendant
Ředitel
Zaharin Penov
Generální komisař
Ředitel
Tomáš Kužel
nahradil jej
Ředitel regionálního policejního ředitelství
Plukovník
Plk. Tomáš Tuhý
Náměstek policejního prezidenta
Plukovník
Richard Østerlund la
Cour
Vrchní superintendant
Tõnu Hunt
nahradil jej
Náměstek generálního ředitele
Plukovník pohraniční stráže
Rando Kruusmaa
Náměstek generálního ředitele
Podplukovník
Jaakko Kaukanen
nahradil jej
Velitel finské pohraniční stráže
Generálporučík
Matti Möttönen
Zástupce velitele finské pohraniční stráže
Kontradmirál
François Lucas
Ředitel pro otázky přistěhovalectví
Ministerstvo
vnitra
Zlatko Sokolar
Náměstek generálního policejního ředitele
Vedoucí
ředitelství
pohraniční
policie,
Ministerstvo
vnitra
Salvatore Guglielmino
nahradil jej
Ředitel pohraniční policie a cizinecké
služby
Giovanni Pinto
Ústřední ředitel ústředního ředitelství pro
imigrační a pohraniční policii
Kypr
Glykerios Leontiou
Superintendant A, velitel cizinecké
a imigrační jednotky
Kyperská
policie
Litva
Vainius Butinas
Velitel státní služby pohraniční stráže
Státní služba
pohraniční
stráže
Lotyšsko
Normunds Garbars
Generál
Státní
pohraniční
stráž
Belgie
Bulharsko
Česká
republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Itálie
Instituce
Ředitelství
správní policie
a operací,
Federální
policie
Hlavní
ředitelství
pohraniční
policie
Policie České
republiky
Dánská státní
policie
Rada policejní
a pohraniční
stráže
Finská
pohraniční
stráž
Ministerstvo
vnitra
38
Země
Lucembursko
Jméno
Pozice/hodnost
Instituce
Pascal Schumacher
nahradil jej
Poradce pro spravedlnost a vnitřní věci
Stálé
zastoupení
Lucemburského
velkovévodství
při Evropské
unii
Thierry Fehr
Ředitel
Státní letištní
policie
József Hatala
nahradil jej
Vrchní komisař státního policejního
ředitelství
Generálporučík
Zsolt Halmosi
Generální ředitel odpovědný za policejní
dohled
Brigádní generál
Maďarsko
Malta
Neville Xuereb
Maďarská
státní policie
Superintendant
Maltská státní
policie,
speciální
oddělení
Německo
Ralf Göbel
Předseda správní rady agentury Frontex
Náměstek generálního ředitele
Generální
ředitelství pro
spolkové
policejní
záležitosti
Spolkové
ministerstvo
vnitra
Nizozemsko
J.A.J Hans Leijtens
Velitel
Generálporučík
Holandská
královská
policie
Polsko
Dominik Tracz
Vrchní velitel pohraniční stráže
Generál
Polská
pohraniční
stráž
Portugalsko
Manuel Jarmela Palos
Státní ředitel
Cizinecká
a pohraniční
služba
Rakousko
Robert Strondl
Generálmajor
Vedoucí operativního útvaru
Ministerstvo
vnitra
Ioan Buda
Generální inspektor
Generální
inspektorát
rumunské
pohraniční
policie
Elias Papaspiropoulos
nahradil jej
Ředitel cizinecké divize
Brigádní generál
Alexandros Denekos
Ředitel cizinecké divize
Brigádní generál policie
Ľudovít Bíró
Ředitel úřadu pohraniční a cizinecké policie
Prezidium
policejního
sboru
Slovinsko
Marko Gaŝperlin
Místopředseda správní rady agentury
Frontex
Asistent ředitele
Vyšší policejní superintendant
Generální
policejní
ředitelství
Ministerstvo
vnitra
Španělsko
Emilio Baos Arrabal
Generální komisař
Státní policie
Rumunsko
Řecko
Slovensko
Řecká policie
39
Země
Jméno
Pozice/hodnost
Instituce
Klas Friberg
nahradil jej
Ředitel švédské kriminální policie
Švédská
kriminální
policie
Sören Clerton
Zástupce komisaře
Ředitel divize
Státní úřad pro
vyšetřování /
Ústřední divize
pro správu
hranic
Stefano Manservisi
Generální ředitel
Belinda Pyke
Ředitelka pro migraci a hranice
Island
Sigrídur Björk
Gudjónsdóttir
Okresní komisařka
Policejní okres
Sudurnes
Lichtenštejnsko
Mario Büchel
Ředitel divize bezpečnosti a dopravy
Státní policie
Norsko
Stein Ulrich
Hlavní poradce
Ředitelství
státní policie
Švýcarsko
Héribert Wider
Vedoucí operativního útvaru
Podplukovník
Švýcarská
pohraniční
stráž
Irsko
John O‘Driscoll
Vedoucí úřadu
Vrchní superintendant kriminální policie
Státní
imigrační úřad
(GNIB)
Jacqueline Luetchford
nahradil ji
Ředitelka
Paul Morgan
Ředitel pro jih a Evropu
Švédsko
Evropská
komise
Spojené
království
Generální
ředitelství pro
vnitřní věci,
Evropská
komise
Pohraniční
stráž
40
Příloha B – Seznam rozhodnutí správní rady přijatých v roce
2013
01 Rozhodnutí o přijetí souhrnných čísel souvisejících s hlavami
a kapitolami předběžného rozpočtu agentury Frontex na rok 2014
1. března 2013
02 Rozhodnutí přijaté písemným postupem týkající se neautomatického
převedení prostředků z roku 2012 do roku 2013
1. března 2013
03 Rozhodnutí o jmenování prozatímního účetního
1. března 2013
04 Rozhodnutí o zavedení opatření pro uplatňování bezpečnostních zásad 1. března 2013
týkajících se zpracování neutajovaných citlivých informací
05 Rozhodnutí správní rady o přijetí pravidel týkajících se technického
vybavení a minimálního množství určeného k nasazení v činnostech
koordinovaných agenturou Frontex v roce 2014
27. března 2013
06 Rozhodnutí správní rady týkající se žádosti Spojeného království
o možnost účastnit se operativních činností agentury Frontex v roce
2013 a finanční na ně přispívat
27. března 2013
07 Rozhodnutí správní rady týkající se žádosti Irska o možnost účastnit se 27. března 2013
operativních činností agentury Frontex v roce 2013 a finančně na ně
přispívat
08 Rozhodnutí správní rady o přijetí souhrnné zprávy agentury Frontex za 27. března 2013
rok 2012
09 Rozhodnutí správní rady o zřízení návrhového výboru pro přípravu
analýzy a hodnocení výroční zprávy o činnosti za rok 2012 prováděné
správní radou
27. března 2013
10 Rozhodnutí správní rady o přijetí pozměněného jednacího řádu správní 27. března 2013
rady
11 Rozhodnutí správní rady o přijetí strategie a víceletého plánu agentury 16. dubna 2013
Frontex na období 2014–2017
12 Rozhodnutí správní rady o přijetí analýzy a hodnocení výroční zprávy
o činnosti za rok 2012 provedené správní radou
24. května 2013
13 Rozhodnutí správní rady o přijetí prováděcích pravidel pro povinnosti
a nábor zaměstnanců na pozice středního managementu
24. května 2013
14 Rozhodnutí správní rady o zřízení ad hoc pracovní skupiny pro otázky
týkající se rozpočtu a účtů agentury Frontex
24. května 2013
15 Rozhodnutí správní rady o zřízení řídícího výboru na podporu
pravidelného hodnocení agentury Frontex včetně návrhu časového
rozvrhu podle článku 33 nařízení o agentuře Frontex
24. května 2013
41
16 Rozhodnutí správní rady o účetním a o změně funkční skupiny
13. června 2013
17 Rozhodnutí správní rady o přijetí stanoviska správní rady ke konečné
účetní závěrce za rok 2012
18 Rozhodnutí správní rady o operativní kanceláři agentury Frontex
v řeckém Pireu
19 Rozhodnutí správní rady o změně pracovního programu agentury
Frontex (N1) a rozpočtu agentury Frontex na rok 2013 (N1)
20 Rozhodnutí o přijetí víceletého plánu v oblasti personální politiky
agentury Frontex na období 2014–2016
21 Rozhodnutí o opakovaném zvolení předsedy
18. června 2013
22 Rozhodnutí o opakovaném zvolení místopředsedy
23 Rozhodnutí o přijetí souhrnných čísel souvisejících s hlavami
a kapitolami předběžného rozpočtu agentury Frontex na rok 2015
24 Rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2013, kterým se mění rozhodnutí
správní rady č. 22/2009 ze dne 25. června 2009, kterým se stanoví
pravidla pro vysílání národních odborníků (SNE) do agentury Frontex
27. září 2013
25. listopadu
2013
26. listopadu
2013
28. listopadu
2013
28. listopadu
2013
28. listopadu
2013
28. listopadu
2013
42
Příloha C – Situace na vnějších hranicích v roce 2013
Počet odhalených případů nelegálního přechodu na vnějších hranicích EU se v roce 2013
v porovnání s údaji roku 2012 zvýšil o 48 % – přibližně ze 72 500 na 107 000. Roční nárůst je
sice významný, ale úroveň roku 2013 byla srovnatelná s celkovými počty hlášenými
členskými státy v letech 2009 a 2010 (104 600, resp. 104 000) a nižší než 141 000 případů
hlášených během „arabského jara“ v roce 2011.
Vedle tohoto stoupajícího trendu se rok 2013 vyznačoval třemi jevy: enormním nárůstem
počtu syrských státních příslušníků na východní středomořské trase (do Řecka a Bulharska)
a v centrálním Středomoří (do Itálie); stabilním tokem migrantů cestujících ze Severní
Afriky (Libye a Egypta), aby překročili Středozemní moře, a prudkým nárůstem počtu
odhalení hlášených Maďarskem na jeho pozemní hranici se Srbskem zejména v období od
ledna do června.
Syřané, Eritrejci, Afghánci a Albánci společně představovali 52 % odhalených případů
(55 400). S přibližně 25 500 případy představovali Syřané téměř čtvrtinu uvedeného
celkového počtu. Počet odhalených Syřanů na hranicích EU se v období let 2012 až 2013
ztrojnásobil, což odráželo poměry v Sýrii a neutěšenou situaci syrských uprchlíků. V mnoha
případech byli pracovníci hraniční kontroly prvními orgány, s nimiž se uprchlíci setkali,
a přijímali jejich žádosti o azyl, které postupovaly příslušným azylovým orgánům.
Počet odhalených Afghánců v roce 2013 výrazně poklesl na přibližně 9 500 z 13 200 v roce
2012 a téměř 26 000 v roce 2010. Pokles byl možná ještě výraznější, uvážíme-li skutečnost,
že mnozí Afghánci byli odhaleni dvakrát: jednou na východní středomořské trase (většinou
při překračování Egejského moře do Řecka) a poté znovu na západobalkánské trase na
maďarsko-srbské pozemní hranici.
V oblasti centrálního Středomoří byl v prvním čtvrtletí roku 2013 počet odhalených případů
nízký, postupně se však počínaje druhým čtvrtletím zvyšoval a vyvrcholil ve třetím čtvrtletí.
Z celkového ročního počtu 40 300 odhalených případů bylo 75 % hlášeno v období od
července do října, přičemž vrchol byl zaznamenán v září. V tomto období intenzivních toků
migrantů ze Severní Afriky došlo k několika závažným nehodám, při nichž se převrátily lodě,
což vedlo k masivním ztrátám na životech, včetně mnoha žen a dětí. Většina lodí
vyplouvala z Libye, kde zprostředkovatelé využili výhody slabých státních kontrol. Někteří
migranti vyplouvali také z Egypta.
Na východní středomořské trase byl hlášen nejnižší počet odhalených případů od roku 2009
(24 800 v roce 2013), ale tato trasa se stále udržovala na druhém místě a představovala
téměř čtvrtinu všech odhalených případů nelegálního přechodu hranice do EU. V porovnání
s lety 2011 a 2012 se také výrazně změnily oblasti, v nichž došlo k odhalení. Nejvíce
případů bylo odhaleno v Egejském moři a dále následovala bulharsko-turecká pozemní
hranice. Počet odhalených případů na východní středomořské trase dosáhl vrcholu v říjnu
(4 934), následně však prudce klesl.
Počet odhalených případů nelegálního přechodu hranice v Černém moři byl neobvyklý:
v roce 2013 Bulharsko hlásilo jeden pokus o tajný vstup v námořním přístavu Varna,
k němuž došlo v červnu, a Rumunsko zaznamenalo čtyři incidenty, které vedly k odhalení
143 migrantů pokoušejících se dosáhnout rumunského pobřeží za pomoci
zprostředkovatelských sítí v Turecku. Dotčení migranti byli většinou Syřané a Afghánci. Tyto
incidenty představovaly izolované případy, ale ukazují tlak nelegální migrace z Turecka
přes Černé moře, který se může zvyšovat.
Počet odhalených případů nelegálního přechodu hranice se prudce zvýšil na
západobalkánské trase – nejčastěji postupující pohyb migrantů, kteří již do EU vstoupili
přes Řecko – přibližně z 6 400 v roce 2012 na 19 500 v roce 2013, a tím dosáhl rekordního
počtu od počátku sběru údajů v roce 2008. Většina odhalených případů byla hlášena od
února do července na maďarsko-srbské pozemní hranici. Migranti zadržení pro nelegální
přechod hranice během uvedeného období okamžitě požádali o azyl a následně uprchli, aby
pokračovali ve své cestě do jiných členských států. V červenci se v návaznosti na změny
maďarské azylové politiky začal počet odhalených případů snižovat, přesto však zůstal vyšší
než v předchozích letech.
43
V oblasti západního Středomoří (směrem do Španělska) a na západoafrické trase (směrem
na Kanárské ostrovy) zůstal počet odhalených případů nelegálního přechodu hranice v roce
2013 do značné míry stabilní (6 800, resp. téměř 300 odhalených případů). Většina
odhalených migrantů byli státní příslušníci Alžírska, Maroka a zemí subsaharské Afriky, kteří
cestovali z Maroka nebo Alžírska.
Na východní pozemní hranici zůstal počet odhalených případů nelegálního vstupu nízký, tj.
1 300 neboli 1,2 % celkového počtu vstupů do EU. Na tomto hraničním úseku však v období
od března do srpna došlo k významnému nárůstu případů odepření vstupu ruským státním
příslušníkům čečenského původu na polsko-běloruské pozemní hranici. Migranti obvykle
přijížděli bez víz a poté žádali o azyl. Mnozí z nich také později žádali o azyl v Německu.
Přestože většina případů odepření vstupu byla hlášena z pozemních a vzdušných hranic,
v souladu s rozdělením toků cestujících, dlouhodobý trend ukazuje vzestup na pozemních
hranicích z důvodu zřetelného nárůstu těchto toků.
V oblasti západního Balkánu způsobilo uvolnění vízového režimu pro občany Srbska, Černé
hory, Bosny a Hercegoviny a Albánie nárůst jak toků cestujících, tak počtu případů odepření
vstupu. Případy odepření vstupu státním příslušníkům zemí západního Balkánu
představovaly 18 % všech případů odepření vstupu v EU v roce 2013, zatímco v roce 2010,
tj. před uvolněním vízového režimu, činil tento poměr pouhých 9 %. To odráží narůstající
pracovní zátěž orgánů hraniční kontroly.
V roce 2013 bylo v rámci celé EU odhaleno přibližně 345 000 případů nelegálního pobytu,
což představovalo obecně stabilní trend v porovnání s předchozím rokem. Odpovídá to
stabilnímu, i když mírně klesajícímu, dlouhodobému trendu posledních pěti let.
Celkové stabilní trendy nelegálního pobytu zakrývaly velké rozdíly mezi členskými státy.
Německo se i nadále drželo na prvním místě a bylo rovněž členským státem, který hlásil
nejvyšší absolutní roční nárůst. Uvedený nárůst byl většinou způsoben vyšším počtem
odhalených ruských a syrských státních příslušníků. Druhý největší nárůst hlásilo Bulharsko,
kde se počet odhalených případů, většinou Syřanů, v roce 2013 téměř zdvojnásobil. Několik
členských států však hlásilo velmi výrazný pokles, zejména Řecko, kde počet odhalených
případů klesl oproti roku 2012 o 41 %. Významný pokles byl zaznamenán také v Itálii, kde
počet odhalených případů klesl o 22 %.
V období let 2012 a 2013 se počet odhalených zprostředkovatelů nelegálního vstupu snížil
o 11 %, když v roce 2013 dosáhl celkem asi 6 900. Tento pokles může být zčásti důsledkem
všeobecného posunu ke zneužívání legálních cest a využívání podvodů s doklady ke vstupu
do EU, což zprostředkovatelům umožňuje pracovat na dálku a nenápadně namísto toho, aby
doprovázeli migranty při vysoce rizikových činnostech, jako jsou nelegální přechody
zelených hranic.
V roce 2013 bylo odhaleno přibližně 9 800 migrantů, kteří využili podvodu s doklady při
pokusu o nelegální vstup do EU nebo schengenského prostoru, což oproti předchozímu roku
představovalo nárůst o téměř 24 %, a jednalo se o nejvyšší počet od roku 2009, kdy začal
systematický sběr údajů pro tento ukazatel.
V rámci společenství sítě EU pro boj proti podvodům s doklady (EDF) a mezi odborníky
členských států v oblasti podvodů s totožností panuje všeobecný konsenzus, že používání
podvodně získaných (spíše než padělaných) dokladů je stále častějším způsobem práce na
hranicích. Důvodem je skutečnost, že padělání a falšování moderních dokladů je stále
složitější. Skutečně podle údajů sítě EDF se počet odhalených případů podvodně získaných
pasů v období let 2012 až 2013 zdvojnásobil a často se jednalo o pasy vydané v Mali, Sýrii
a v jiných zemích, které zvyšují šance držitele na získání mezinárodní ochrany.
Počet žádostí o azyl předložených v EU během roku 2013 i nadále vzrůstal. Předběžné údaje
ukazují celkový nárůst přibližně o 28 %. Syřané byli nesporně nejobvyklejšími státními
příslušníky, kteří žádali o mezinárodní ochranu. Již tak velmi vysoký počet žádostí podaných
v roce 2012 se téměř zdvojnásobil a představoval nevídaný příliv žadatelů o azyl do EU.
Více než dvě třetiny všech syrských žádostí byly podány ve Švédsku, v Německu
a v Bulharsku.
44
Stabilní počet přibližně 159 000 státních příslušníků třetích zemí byl v roce 2013 fakticky
navrácen do třetích zemí. Tento celkový počet nezahrnuje faktické návraty mezi členskými
státy. Stejně jako v roce 2012 byly členskými státy, které provedly největší počet návratů,
Spojené království a Řecko.
45
Příloha D – Seznam společných operativních činností za rok
2013
Vzdušné hranice
Název projektu
Operační modul Mizar
společné operace Flexi
Force 2013
Operační modul Mizar II
společné operace Flexi
Force 2013
Operativní oblast
Malaga, Amsterdam,
Barcelona, Bergamo,
Bratislava, Brusel,
Budapešť, Bukurešť –
Otopeni, Curych,
Frankfurt, Helsinky,
Madrid, Milán –
Malpensa, Mnichov,
Paříž – Charles de
Gaulle, Paříž – Orly,
Praha, Riga, Tallinn,
Varšava, Vídeň, Ženeva
Amsterdam, Barcelona,
Bergamo, Brusel,
Budapešť, Bukurešť –
Otopeni, Curych,
Kodaň, Lisabon,
Lublaň, Madrid, Milán –
Malpensa, Paříž – Orly,
Praha, Riga, Řím –
Fiumicino, Tallinn,
Varšava, Vídeň, Ženeva
Délka (dny)
42
Zúčastněné členské státy
a třetí země
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Česká
republika, Estonsko,
Finsko, Francie, Itálie,
Litva, Lotyšsko,
Maďarsko, Německo,
Nizozemsko, Polsko,
Rakousko, Rumunsko,
Slovensko, Spojené
království, Španělsko,
Švýcarsko
Třetí země: Albánie,
Bosna a Hercegovina,
Bývalá jugoslávská
republika Makedonie,
Moldavsko, Srbsko,
Ukrajina
35
Zúčastněné členské
státy: Belgie,
Bulharsko, Česká
republika, Dánsko,
Finsko, Francie, Itálie,
Lotyšsko, Maďarsko,
Malta, Německo,
Nizozemsko, Polsko,
Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Slovinsko,
Španělsko, Švýcarsko
Třetí země: Albánie,
Gruzie, Ukrajina
Společná vzdušná
operace Kontaktní
místa 2013 (včetně
rozšíření společné
vzdušné operace
Kontaktní místa 2012)
Zprovoznění 27
vzdušných
kontaktních míst EU:
Amsterdam, Arlanda,
Atény, Barcelona,
Bergamo, Brusel,
Budapešť, Bukurešť,
letiště v Curychu,
Düsseldorf, Frankfurt,
Helsinky, Lisabon,
Lublaň, Madrid, Milán
Malpensa, Mnichov,
Oslo, Paříž – Charles de
Gaulle, Praha, Riga,
357 (trvalá operace)
Zúčastněné členské
státy: Belgie,
Bulharsko, Česká
republika, Estonsko,
Finsko, Francie, Itálie,
Lotyšsko, Maďarsko,
Malta, Německo,
Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko,
Řecko, Slovensko,
Slovinsko, Spojené
království, Španělsko,
Švédsko, Švýcarsko
46
Název projektu
Operativní oblast
Délka (dny)
Řím – Fiumicino, Sofie,
Varšava, Vídeň, Vilnius,
Ženeva
Třetí země: Albánie,
Bosna a Hercegovina,
Bývalá jugoslávská
republika Makedonie,
Moldavsko, Srbsko,
Turecko, Ukrajina
Zprovoznění pěti
koordinačních míst na
letištích: letiště ve
Skopji, v Tiraně,
Bělehradu, Kyjevě
a Kišiněvu
Společná operace
Meteor 2013
Letiště v Lisabonu
Zúčastněné členské státy
a třetí země
12
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Francie,
Itálie, Nizozemsko,
Rumunsko, Španělsko,
Švýcarsko
47
Pozemní hranice
Název projektu
Operativní oblast
Délka (dny)
Zúčastněné členské státy
a třetí země
Hostitelský členský
stát: Bulharsko,
Estonsko, Finsko,
Chorvatsko, Litva,
Lotyšsko, Maďarsko,
Norsko, Polsko,
Rumunsko, Řecko,
Slovensko, Slovinsko
Společná pozemní
operace Kontaktní
místa 2013 (včetně
rozšíření společné
pozemní operace
Kontaktní místa 2012)
Určené hraniční
přechody a oblast
zelené hranice na
vnějších pozemních
hranicích EU
365 (trvalá operace)
Zúčastněné členské
státy: Belgie,
Bulharsko, Česká
republika, Estonsko,
Finsko, Francie,
Chorvatsko, Itálie,
Litva, Lotyšsko,
Maďarsko, Německo,
Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko,
Slovensko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko,
Švýcarsko
Třetí země: Albánie,
Chorvatsko, Moldavsko,
Ukrajina
Hostitelský členský
stát: Bulharsko a Řecko
Společná pozemní
operace Poseidon 2012
(rozšíření)
Společná pozemní
operace Poseidon 2013
Jihovýchodní vnější
pozemní hranice
Jihovýchodní vnější
pozemní hranice
87
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Česká
republika, Dánsko,
Estonsko, Finsko,
Francie, Litva,
Lotyšsko, Maďarsko,
Malta, Německo,
Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko,
Slovensko, Slovinsko,
Spojené království,
Španělsko, Švýcarsko
Hostitelský členský
stát: Bulharsko, Řecko
280
Zúčastněné členské
státy: Bulharsko, Česká
republika, Dánsko,
Estonsko, Finsko,
48
Název projektu
Operativní oblast
Délka (dny)
Zúčastněné členské státy
a třetí země
Francie, Chorvatsko,
Itálie, Litva, Lotyšsko,
Maďarsko, Malta,
Německo, Nizozemsko,
Norsko, Polsko,
Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Slovensko,
Slovinsko, Spojené
království, Španělsko,
Švédsko, Švýcarsko
Hostitelský členský
stát: Chorvatsko,
Maďarsko
Společná operace
Neptun 2013
Oblast západního
Balkánu a chorvatská
vnější hranice
29
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Česká
republika, Dánsko,
Estonsko, Francie,
Lotyšsko, Německo,
Nizozemsko, Polsko,
Rakousko, Rumunsko,
Řecko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko,
Švýcarsko
Třetí země: Albánie,
Bosna a Hercegovina,
Bývalá jugoslávská
republika Makedonie,
Srbsko
Hostitelský členský
stát: Estonsko, Finsko,
Litva, Lotyšsko,
Maďarsko, Polsko,
Rumunsko, Slovensko
Společná operace
Jupiter 2013
Východní pozemní
hranice
29
Zúčastněné členské
státy: Bulharsko,
Dánsko, Estonsko,
Francie, Finsko, Itálie,
Lotyšsko, Maďarsko,
Německo, Nizozemsko,
Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko,
Slovensko, Slovinsko,
Španělsko
Třetí země: Ukrajina,
Moldavsko
Společná operace
Koordinační místa 2013
Určené hraniční
přechody v třetích
zemích
245
Hostitelský členský
stát: Albánie, Bývalá
jugoslávská republika
49
Název projektu
Operativní oblast
Délka (dny)
Zúčastněné členské státy
a třetí země
Makedonie,
Chorvatsko, Moldavsko,
Ukrajina
Zúčastněné členské
státy: Estonsko,
Francie, Lotyšsko,
Maďarsko, Nizozemsko,
Polsko, Rakousko,
Rumunsko, Řecko,
Slovensko, Slovinsko
Hostitelský členský
stát: Maďarsko,
Rumunsko
REX 2013
Maďarsko-srbská
a rumunsko-srbská
vnější pozemní hranice
28
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Česká
republika, Estonsko,
Finsko, Francie,
Chorvatsko, Lotyšsko,
Německo, Polsko,
Portugalsko, Rakousko,
Slovensko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko
Třetí země: Ruská
federace
50
Námořní hranice
Název projektu
Operativní oblast
Délka (dny)
Rozšíření společné
operace evropské sítě
hlídek Hermes 2012
Centrální Středomoří
31
Rozšíření společné
námořní operace
Poseidon 2012
Východní Středomoří
90
Společná operace
evropské sítě hlídek
Hera 2013
Kanárské ostrovy
a západoafrické
pobřeží
92
Společná operace
evropské sítě hlídek
Indalo 2013
Západní Středomoří
169
Zúčastněné členské
státy a třetí země
Hostitelský členský
stát: Itálie
Hostitelský členský
stát: Řecko
Zúčastněné členské
státy: Lotyšsko,
Nizozemsko,
Rumunsko, Španělsko
Hostitelský členský
stát: Španělsko
Zúčastněné členské
státy: Lucembursko
Hostitelský členský
stát: Španělsko
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Finsko,
Francie, Island, Itálie,
Lucembursko,
Portugalsko, Rumunsko,
Slovensko, Spojené
království
Třetí země: Spojené
státy
Společná operace
evropské sítě hlídek
Minerva 2013
Západní Středomoří
(přístavy)
47
Hostitelský členský
stát: Španělsko
Zúčastněné členské
státy: Belgie,
Bulharsko, Česká
republika, Dánsko,
Estonsko, Finsko,
Francie, Itálie,
Lotyšsko, Nizozemsko,
Norsko, Polsko,
Portugalsko, Rumunsko,
Švédsko, Švýcarsko
Třetí země: Moldavsko,
Ukrajina
Společná operace
evropské sítě hlídek
Hermes 2013
Centrální Středomoří
240
Hostitelský členský
stát: Itálie
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Dánsko,
Finsko, Francie, Island,
Lucembursko,
Maďarsko, Malta,
51
Název projektu
Operativní oblast
Délka (dny)
Zúčastněné členské
státy a třetí země
Německo, Nizozemsko,
Norsko, Polsko,
Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Řecko,
Spojené království,
Španělsko, Švédsko,
Švýcarsko
Třetí země: Gruzie,
Moldavsko, Ukrajina
Společná operace
evropské sítě hlídek
Aeneas 2013
Centrální Středomoří
212
Hostitelský členský
stát: Itálie
Zúčastněné členské
státy: Dánsko, Finsko,
Francie, Island,
Lucembursko, Malta,
Německo, Norsko,
Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Řecko,
Spojené království,
Španělsko
Třetí země: Albánie
Společná námořní
operace Poseidon 2013
Východní Středomoří
275
Hostitelský členský
stát: Řecko
Zúčastněné členské
státy: Belgie, Dánsko,
Francie, Island, Itálie,
Lotyšsko, Lucembursko,
Malta, Německo,
Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko,
Spojené království,
Španělsko, Švédsko
Třetí země: Albánie
Společná námořní
operace Kontaktní
místa 2013
Hraniční přechody šesti
členských států:
Rumunska, Bulharska,
Španělska, Portugalska,
Slovinska a Litvy
167
Hostitelský členský
stát: Bulharsko, Litva,
Portugalsko,
Rumunsko, Slovinsko,
Španělsko
Zúčastněné členské
státy: Belgie,
Bulharsko, Dánsko,
Estonsko, Finsko,
Francie, Lotyšsko,
Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko,
Rumunsko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko
52
Návratové operace
Č.
Cílová země
Organizující země
Zúčastněné státy (s navracenými
osobami)
Počet
navrácených
osob
1
Nigérie
Spojené království
Bulharsko, Irsko, Rumunsko,
Španělsko, Spojené království
65
2
Nigérie
Rakousko
Bulharsko, Finsko, Maďarsko,
Německo, Rakousko, Řecko
25
3
Kolumbie a Ekvádor
Španělsko
Francie, Španělsko
110
4
Nigérie
Itálie
Bulharsko, Itálie, Řecko
38
5
Gruzie a Ukrajina
Španělsko
Francie, Itálie, Irsko, Maďarsko,
Německo, Polsko, Řecko,
Španělsko
54
6
Nigérie
Norsko
Bulharsko, Německo, Norsko,
Španělsko, Švédsko
43
7
Gruzie
Rakousko
Francie, Německo, Rakousko,
Řecko, Švédsko
34
8
Srbsko a Bývalá
jugoslávská republika
Makedonie
Německo
Finsko, Německo, Švédsko
112
9
Dominikánská
republika a Kolumbie
Španělsko
Francie, Španělsko
98
43
10
Nigérie
Rakousko
Bulharsko, Dánsko, Maďarsko,
Malta, Německo, Norsko,
Rakousko, Rumunsko, Řecko,
Švédsko
11
Gruzie
Německo
Německo, Polsko
8
12
Srbsko
Německo
Německo, Španělsko, Švédsko
83
13
Pákistán
Španělsko
Bulharsko, Francie, Irsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko, Řecko,
Španělsko, Švédsko, Švýcarsko
71
14
Nigérie
Nizozemsko
Finsko, Irsko, Německo,
Nizozemsko, Portugalsko,
Španělsko
30
15
Kosovo
Německo
Francie, Německo, Rakousko,
Švédsko
73
16
Albánie
Irsko
Belgie, Francie, Irsko, Španělsko
52
53
Č.
Cílová země
Organizující země
Zúčastněné státy (s navracenými
osobami)
Počet
navrácených
osob
17
Arménie a Gruzie
Rakousko
Francie, Maďarsko, Německo,
Nizozemsko, Rakousko, Španělsko,
Švédsko
42
18
Nigérie
Rakousko
Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko,
Maďarsko, Německo, Norsko,
Rakousko, Švédsko
38
19
Demokratická
republika Kongo
Belgie
Belgie, Francie, Irsko, Německo
34
20
Bývalá jugoslávská
republika Makedonie
a Srbsko
Německo
Německo, Švédsko
67
21
Kolumbie a Ekvádor
Španělsko
Španělsko
91
22
Nigérie
Itálie
Bulharsko, Itálie, Německo,
Portugalsko, Řecko
46
23
Srbsko
Německo
Irsko, Německo, Španělsko,
Švédsko
66
40
24
Nigérie
Španělsko
Bulharsko, Finsko, Francie,
Maďarsko, Malta, Německo,
Portugalsko, Slovinsko, Španělsko,
Švédsko
25
Nigérie
Itálie
Bulharsko, Finsko, Francie, Itálie,
Řecko, Švédsko
47
26
Bývalá jugoslávská
republika Makedonie
a Srbsko
Německo
Francie, Island, Německo,
Španělsko, Švédsko
81
27
Kosovo
Švédsko
Finsko, Francie, Maďarsko,
Německo, Norsko, Rakousko,
Švédsko
75
28
Kolumbie a Ekvádor
Španělsko
Bulharsko, Itálie, Španělsko
84
29
Nigérie
Nizozemsko
Bulharsko, Německo, Nizozemsko,
Slovinsko, Španělsko
18
30
Albánie
Francie
Belgie, Francie, Island, Itálie,
Nizozemsko, Španělsko, Švédsko
62
31
Srbsko
Německo
Německo, Švédsko
77
32
Nigérie
Rakousko
Bulharsko, Dánsko, Německo,
Rakousko, Řecko
31
54
Č.
Cílová země
Organizující země
Zúčastněné státy (s navracenými
osobami)
Počet
navrácených
osob
45
33
Pákistán
Španělsko
Belgie, Bulharsko, Finsko,
Francie, Maďarsko, Německo,
Norsko, Polsko, Rumunsko, Řecko,
Španělsko
34
Nigérie
Itálie
Itálie, Portugalsko
44
35
Gruzie a Ukrajina
Španělsko
Francie, Německo, Portugalsko,
Řecko, Španělsko, Švédsko,
Švýcarsko
41
36
Gruzie
Německo
Bulharsko, Francie, Německo,
Norsko, Polsko, Řecko, Švýcarsko
31
37
Demokratická
republika Kongo
Belgie
Belgie, Německo
23
38
Kolumbie a Ekvádor
Španělsko
Itálie, Španělsko
93
39
Albánie
Island
Belgie, Francie, Island
37
CELKEM
2152
55
Příloha E – Srovnávací analýza společných operativních
činností
Na vzdušných hranicích
Z důvodu snížení rozpočtu byla operativní činnost na vnějších vzdušných hranicích EU
omezená a počet člověkodnů práce příslušníků při vzdušných pohraničních společných
operacích poklesl ze 7 325 v roce 2012 na 5 988 v roce 2013.
Počet nasazených příslušníků byl o 8 % nižší (241 v roce 2013 oproti 262 v roce 2012), avšak
doba nasazení, zvláště u společné operace Kontaktní místa, se prodloužila.
Počet zúčastněných členských států / zemí přidružených k Schengenu zůstal vysoký na
úrovni 25 a společných operací se zúčastnilo dalších osm třetích zemí.
Souhrnně za celý rok rozpočet útvaru vzdušných hranic klesl na 2 255 000 EUR z 2 450 000
EUR v roce 2012.
Na pozemních hranicích
Intenzita činností na vnějších pozemních hranicích zůstala na přibližně stejné úrovni jako
v roce 2012. V roce 2013 bylo stejně jako v roce 2012 prováděno sedm společných činností
(včetně REX 2013).
Těžištěm byly řecko-turecké a bulharsko-turecké pozemní hranice, kde byla průběžně po
celý rok prováděna rozšířená společná pozemní operace Poseidon 2012 a společná pozemní
operace Poseidon 2013, a částečně maďarsko-srbské a chorvatsko-srbské pozemní hranice,
kde byly prováděny společná pozemní operace Kontaktní místa, společná operace Neptun
a cvičení REX 2013. Tyto operace a cvičení byly zaměřeny na specializovanou ostrahu
zelené hranice a činnosti podávání hlášení.
Nasazení dalších příslušníků řecké policie na řecko-turecké pozemní hranici v rámci řecké
vnitrostátní operace Aspida (Štít) společně s využíváním táborů jako dočasných
zadržovacích zařízení pokračovalo i v roce 2013, zatímco Bulharsko v listopadu zahájilo
obdobnou rozsáhlou vnitrostátní operaci, která vedla k prudkému poklesu nelegálních
přechodů na bulharsko-turecké pozemní hranici. Bulharská vnitrostátní operace byla
součástí celkové operativní reakce na zvýšení počtu odhalení na bulharsko-tureckých
hranicích, což zahrnovalo přemístění zdrojů členských států agenturou Frontex z Řecka do
Bulharska v poměru až 65 % a přemístění Mezinárodního koordinačního střediska společné
pozemní operace Poseidon 2013 z Atén do Sofie.
Počet hostitelských členských států / zemí přidružených k Schengenu se zvýšil z dvanácti
v roce 2012 na třináct v roce 2013 z důvodu přistoupení Chorvatska k EU, zatímco počet
zúčastněných členských států / zemí přidružených k Schengenu zůstal nezměněn na úrovni
27. Současně se zvýšil počet operativních dní z 849 v roce 2012 na 1 063 v roce 2013.
Celkový počet nasazených odborníků klesl z 1 303 v roce 2012 na 1 044 v roce 2013. Tento
pokles byl způsoben částečným snížením úrovně nasazení v rámci společné pozemní
operace Poseidon 2013 v porovnání s mírou nasazení za prvních šest měsíců společné
pozemní operace Poseidon 2012. Rozpočet přidělený na provádění činností v roce 2013
zaznamenal mírný pokles (10 420 000 EUR v roce 2012 oproti 9 300 000 EUR v roce 2013).
Víceletý program Kontaktní místa na období 2010–2013 i nadále sloužil jako platforma pro
další rozvoj spolupráce se třetími zeměmi prostřednictvím nasazení pozorovatelů pro
získávání zkušeností a výměnu osvědčených postupů. Program navíc podpořil provádění
dalších regionálních operací zahájených ve stejných operativních oblastech a umožnil
posílení úseků hranic postižených nelegální migrací.
56
Na námořních hranicích
S cílem usnadnit interoperabilitu a pružnou reakci na nelegální přechody hranic
a přeshraniční trestnou činnost bylo v roce 2013 provedeno sedm společných námořních
operací a sedm individuálně přizpůsobených pilotních projektů, a dále koordinace
vnitrostátního hlídkování v předem definovaných oblastech evropské sítě hlídek.
Počet operativních dnů v námořních operacích v roce 2013 poklesl oproti roku 2012 o 13 %
(1 689 v roce 2013 oproti 1 941 v roce 2012) z důvodu kratších operativních období
společných operací evropské sítě hlídek Hera a Aeneas a společné námořní operace
Kontaktní místa.
Počet členských států EU, které se zúčastnily společných námořních operací, zůstal stejný
jako v roce 2012, tj. na úrovni 28. V roce 2013 se do námořních operací zapojilo také pět
třetích zemí, opět stejný počet jako v předchozím roce.
Co se týká financování operativních činností, rozpočet na rok 2013 se zvýšil o 16 % na
28 885 000 EUR (2011 = 24 965 000 EUR). Původní rozpočet ve výši 20 050 000 byl však od
října/listopadu posílen o interní převody a o částku 7 492 900 EUR z Evropské komise za
účelem poskytnutí operativní reakce na zvýšené migrační toky v oblasti centrálního
Středomoří. Většina dodatečných finančních prostředků byla přidělena na rozšíření
námořních operací až do května 2014.
Vzhledem k rozpočtovým omezením po většinu roku 2013 byl rozsah nasazených
technických prostředků financovaných agenturou Frontex omezenější než v předchozím
roce (26 590 hodin hlídkování v roce 2013 oproti 32 694 v roce 2012).
Celkový počet odborníků klesl z 324 v roce 2012 na 289 v roce 2013. Odpracovali tedy
o 15 % méně člověkodnů v porovnání s úrovní roku 2012 (11 404 oproti 13 352). Průměrná
doba nasazení jednoho odborníka zůstala v roce 2013 na úrovni roku 2012 a činila 39 dní.
Navíc bylo při společných námořních operacích nasazeno 1 164 členů posádek v porovnání
s 1 295 v roce 2012. Odpracovali 27 300 člověkodnů v porovnání s 40 255 v roce 2012.
Celkem bylo v průběhu společných námořních operací v roce 2013 zadrženo/zachráněno
53 758 migrantů (v průměru přibližně 147 migrantů denně), což představuje výrazný nárůst
oproti roku 2012 (18 064 migrantů, tj. asi 49 migrantů denně). Objemy migračních toků se
tedy téměř vrátily na úroveň výjimečného tlaku pramenícího z „arabského jara“ v roce
2011 (přibližně 168 migrantů denně). Dále bylo během společných námořních operací
zadrženo 357 osob podezřelých ze zprostředkování, což představuje téměř 40% nárůst
oproti předchozímu roku (2012 = 258).
Zejména byl zaznamenán více než pětinásobný nárůst migračních toků v oblasti centrálního
Středomoří, konkrétně v operativní oblasti společné operace evropské sítě hlídek Hermes
2013 (35 454 v roce 2013 / 6 616 v roce 2012), kde riziko katastrofy bylo výrazně vyšší
z důvodu používání k námořní dopravě nezpůsobilých a přetížených lodí.
Zadruhé v oblasti společné námořní operace Poseidon se počet odhalených migrantů oproti
předchozímu roku více než zdvojnásobil (10 815 v roce 2013 / 4 726 v roce 2012).
Záchrana lidí v nouzi na moři byla jedním z klíčových prvků, na něž byl při společných
námořních operacích v roce 2013 kladen důraz. Ve všech námořních operacích v roce 2013
proběhlo 683 pátracích a záchranných akcí a 37 036 migrantů v nouzi se podařilo zachránit,
což představovalo šestinásobný nárůst oproti roku 2012, kdy bylo ve 169 akcích zachráněno
5 757 migrantů.
To znamená, že v průměru byly prostředky koordinované agenturou Frontex použity při
záchraně více než 100 osob denně.
Vedle kontroly migrace bylo zadrženo 458 osob podezřelých z pašování drog. Množství
zachycených drog dosahovalo téměř 50 tun a jeho hodnota na černém trhu přesahovala 115
milionů EUR. Většinou se jednalo o hašiš – více než 43 tun v hodnotě 65,8 milionu EUR.
Objevilo se i značné množství kokainu a heroinu – celkem 700 kg v hodnotě téměř 42
milionů EUR. Navíc bylo zachyceno pět tun konopí v hodnotě 7,5 milionu EUR. Většina drog
byla zachycena v oblasti západního Středomoří.
57
Vedle toho bylo během společné námořní operace Poseidon a společných operací evropské
sítě hlídek Indalo a Minerva odhaleno několik případů pašování cigaret/tabáku. Zachycený
kontraband 2,6 milionu balíčků cigaret měl hodnotu 6 milionu EUR.
58
Příloha F – Seznam výzkumných a vývojových projektů
IDCHECK 2013
Cílem projektu IDCHECK2013 bylo navázat na výzkum v oblasti boje proti podvodům
s totožností a doklady a tento výzkum podporovat a zlepšit taktické a operativní hodnocení
rizik v první linii hraničních kontrol. Mezi obecné střednědobé až dlouhodobé cíle, k nimž
činnosti v roce 2013 přispěly, patřily tyto: 1) zlepšit schopnosti odhalovat podvody
s totožností a doklady a provádět taktické a operativní hodnocení rizik v první linii
hraničních kontrol; 2) vyvinout metodu pro hodnocení a zlepšování schopnosti členských
států čelit aktuálním výzvám v oblasti podvodů s totožností a doklady a v oblasti hodnocení
rizik; 3) šířit informace o výzvách a potenciálních řešeních pro boj proti podvodům
s totožností a doklady a pro hodnocení rizik na hranici a 4) podporovat práci projektu boje
EU proti podvodům s doklady, odbornou přípravu v oblasti padělaných dokladů a operativní
činnosti v oblasti podvodů s doklady.
CheckBestPractices2013
Projekt CheckBestPractices2013 byl součástí obecnějšího víceletého závazku, jehož cílem
bylo určit a rozvíjet osvědčené postupy pro hraniční kontroly. Bylo proto plánováno, že
práce zahájená v roce 2013 bude pokračovat v rámci projektových cyklů v období 2014–
2015, zejména pokud jde o kontroly na vzdušných hranicích, a bude rozšířena tak, aby
zahrnovala tematické oblasti, jako jsou kontroly na námořní hranici.
Projekt CheckBestPractices2013 se zaměřil na kontroly na pozemní hranici. Cílem bylo
prozkoumat, jak lze různé druhy kontrol prováděných na pozemních hranicích lépe
koordinovat, integrovat a harmonizovat s ohledem na dosažení dvojího cíle spočívajícího
v usnadnění přístupu a zlepšení bezpečnosti.
Pokročilé řízení rizik 2013
Projekt „Pokročilé řízení rizik 2013“ byl pokračováním projektu „Předběžné informace“
z roku 2012 a jeho cílem bylo vytvořit rámec pro pokročilé řízení rizik za účelem určení
osob, které jsou předmětem zájmu, s využitím informací o cestujících dostupných v rámci
stávajícího právního rámce pro hraniční kontroly. Jedná se o víceletý závazek s těmito cíli:
1) vytvořit model pokročilého řízení rizik, který může sloužit jako vodítko pro členské státy
a regulační subjekty s rozhodovacími pravomocemi; 2) vyzkoušet koncepci v praxi
a pomáhat členským státům při zavádění a harmonizaci této schopnosti a 3) překlenout
mezeru mezi umožněním cestování v dobré víře a pokročilým řízením rizik.
VIS 2013
Tento projekt vychází z výsledků projektu VIS 2012. Zastřešujícím cílem bylo poskytnout
členským státům provádějícím Vízový informační systém (VIS) nástroje pro lepší plnění
jejich úkolů a určit hodnotu součinnosti na úrovni EU zajištěné používáním systému VIS,
kdekoli je to možné, a této hodnoty využívat. Cílem projektu bylo vymezit a dohodnout
hlavní výzvy; vymezit a vyvinout pokyny k osvědčeným postupům pro provádění Vízového
informačního systému a jeho praktické využití v operativním kontextu a dále posoudit
potřeby týkající se operativního provádění.
ABC 2013
Cílem projektu bylo rozvinout znalosti a nástroje, které členské státy mohou používat při
rozhodování o systémech automatizovaných hraničních kontrol a jejich provádění na
59
hraničních přechodech. Klíčovým cílem byl další rozvoj a vymezení pokynů k osvědčeným
postupům a funkčních nástrojů (mimo jiné např. společné pokyny pro zadávání zakázek
a nástroj pro analýzu nákladů a přínosů), pokud jde o řešení v oblasti automatizovaných
hraničních kontrol pro kontroly na hranicích. Projekt podpořil Komisi při vývoji „koncepce
inteligentních hranic“ a členské státy při řešení jejich potřeb jako koncových uživatelů.
Tento zastřešující cíl byl rozdělen do tří hlavních skupin úkolů: 1) práce zaměřená na
usnadnění a šíření při zavádění systémů automatizovaných hraničních kontrol; 2) vytvoření
funkčních nástrojů na podporu jejich rozhodování při nasazování technologie
automatizovaných hraničních kontrol na hranicích a 3) jejich validace interními a externími
odborníky na danou problematiku, aby byla zajištěna koordinace v této oblasti a dosaženo
větší harmonizace.
All Eyes 2013
Tento projekt navázal na projekt technologie dálkového snímání a zjišťování (2010, 2011)
a projekt All Eyes 2012 a zahrnoval aktuální vývoj v oblasti čidel a platforem, systémů
širokopásmové komunikace a fúze dat, jakož i integrovaných systémových řešení pro
ostrahu hranic. Jedním z hlavních cílů bylo propojit činnosti tak, aby mohly být využívány
při společných operacích (námořních a pozemních) agentury Frontex.
Tento projekt byl zaměřen na oblast ostrahy hranic a detekčních technologií a zkoumal
funkčnost, proveditelnost a schopnosti dálkově pilotovaného letadla, radarů a pozemních
detekčních čidel, jakož i integraci a využívání dat, která se shromažďují za pomoci
a v rámci stávajících systémů hraniční kontroly.
Výzkumný most v oblasti bezpečnosti hranic
Cílem projektu bylo určit různé nástroje pro překlenutí propasti mezi koncovými uživateli
a výzkumnou a vývojovou komunitou, aby se zlepšila jejich komunikace, což agentuře
Frontex ve svém důsledku rovněž poslouží k zefektivnění jejích výzkumných a vývojových
činností. Projekt také zahrnoval podporu agentury Frontex poskytovanou Evropské komisi
při přípravě sedmého rámcového programu týkajícího se bezpečnosti hranic, zejména
zajišťováním, aby byly zohledněny zvláštní potřeby koncových uživatelů v podobě
konkrétních výzkumných témat.
Síť EUROSUR 2013
Práce prováděná na síti EUROSUR během první poloviny roku 2013 byla konečnou fází
pilotního programu EUROSUR. Hlavním cílem projektu bylo poskytnout zdroje, aby agentura
Frontex mohla síť EUROSUR udržovat a rozvíjet na základě požadavků uživatelů a právních
předpisů týkajících se sítě EUROSUR až do konce pilotního projektu a předání sítě oddělení
informačních a komunikačních technologií agentury Frontex.
60
Příloha G – Zpráva o pokroku v oblasti základních práv
Úvod
Ustanovení čl. 1 odst. 2 pozměněného nařízení o agentuře Frontex výslovně uvádí, že
agentura při plnění svých úkolů jedná vždy v plném souladu s Listinou základních práv
Evropské unie a s příslušnými závazky a zásadami mezinárodního práva. Strategie agentury
Frontex pro oblast základních práv, která byla přijata v březnu 2011, spolu se svým akčním
plánem, odkazuje na zprávu o pokroku v oblasti základních práv (bod 37, resp. opatření
18). Na základě struktury strategie má tato zpráva o pokroku poskytnout přehled aktuálního
stavu a pokroku, kterého agentura Frontex dosáhla v roce 2013, pokud jde o provádění
strategie pro oblast základních práv a akční plán, zejména v oblastech společných operací,
analýzy rizik a budování kapacit. Kromě toho čl. 1 odst. 2 nařízení o agentuře Frontex
uvádí, že agentura přihlíží ke zprávám poradního fóra podle článku 26a uvedeného nařízení.
Poradní fórum připravuje zvláštní výroční a veřejnou zprávu o své činnosti.
Tato zpráva o pokroku zahrnuje období od ledna do prosince 2013 a časově se shoduje
s prvním rokem skutečného zahájení činnosti poradního fóra a úřednice pro otázky
základních práv, dvou prvků v rámci hlavních nástrojů pro zohledňování aspektu základních
práv a pro zajištění jejich dodržování ve všech činnostech agentury.
I.
Operace
a)
Společné operace
1. Posílení aspektů základních práv v operačních plánech (OPlan)
V roce 2013 byly podniknuty další kroky k posílení dodržování povinnosti zohledňovat
základní práva v průběhu operativních činností. Zvláštní význam má to, aby byla konkrétní
povinnost odkazovat osoby, které potřebují mezinárodní ochranu nebo žádají o azyl, na
příslušné vnitrostátní orgány, začleněna do všech plánů.
Zavedený standardní operační postup (SOP) pro hlášení závažných incidentů, zejména těch,
které se týkají údajných porušení základních práv, byl podroben rozsáhlé interní revizi ze
strany všech příslušných zúčastněných subjektů v rámci agentury Frontex. Standardní
operační postup představuje mechanismus podávání hlášení, který všem účastníkům
činností agentury Frontex ukládá povinnost oznámit jakýkoli závažný incident, kterého byli
svědky nebo o němž se dozvěděli. Účelem revize bylo zlepšit stávající interní procesy
a postupy podávání hlášení, a tím současně přispět k zavedení efektivního systému
monitorování v agentuře Frontex. Výsledkem konzultací byl postup s jasněji stanovenými
odpovědnostmi, zařazení dalších porušení kodexu chování agentury Frontex do systému
a posílený mechanismus návazných opatření (koordinátor hlášení o závažném incidentu)
v případě údajných porušení práv oznámených účastníky operací koordinovaných agenturou
Frontex. Dokument má být podepsán začátkem roku 2014.
Během roku 2013 byla vypracována nová koncepce operačních plánů s cílem zlepšit účinnost
provozních postupů a využití lidských zdrojů, usnadnit postup ověřování a schvalování,
zjednodušit praktické zpracování dokumentu a shromáždit aktualizace od všech interních
subjektů agentury Frontex. Koncepce je strukturována do tří částí:
i)
hlavní část (specifická pro určitou společnou operaci),
ii)
přílohy (balíček specifický pro určitou společnou operaci),
iii)
příručka (specifická pro operační sektor – pozemní/námořní/vzdušná/návratová
operace).
Zatímco hlavní část a přílohy uvádějí konkrétní operativní informace pro realizaci v každé
společné operaci, příručka obsahuje obecnější a komplexnější údaje použitelné pro všechny
61
společné operace v určitém operačním sektoru, například informace o podávání hlášení
a prověřování, a pro činnosti v oblasti základních práv.
Povinnost vytvořit efektivní systém monitorování základních práv byla rozsáhle
projednávána i v rámci agentury Frontex a úřednice pro otázky základních práv na konci
roku 2013 tuto povinnost přednesla správní radě i poradnímu fóru. Další činnosti v rámci
koncepce monitorování budou realizovány a dále revidovány v průběhu roku 2014.
2. Společné návratové operace
V roce 2013 byl (jak požaduje článek 9 nařízení) vypracován nový kodex chování pro
společné návratové operace, který obsahuje pravidla a osvědčené postupy pro návratové
lety s cílem zajistit, aby společné návratové operace koordinované agenturou byly
prováděny humánním způsobem a aby byla vždy dodržována základní práva navracených
osob. Kodex obsahuje oddíl věnovaný monitorování lidských práv a zdůrazňuje povinnost
účastníků oznamovat jakákoli jejich porušení. Velká pozornost je věnována i podpoře
zřízení účinného systému pro sledování nuceného navracení ve všech členských státech
a bylo vynaloženo úsilí zajistit fyzickou přítomnost osoby monitorující lidská práva, kterou
zabezpečí členské státy, pro všechny nucené návratové lety koordinované agenturou
Frontex.
V tomto ohledu také agentura Frontex zintenzivnila činnost při sdílení svých technických
odborných znalostí v oblasti organizace tohoto druhu operací a stala se pozorovatelem
v projektu Mezinárodního střediska pro rozvoj migrační politiky financovaném Evropskou
unií, jehož cílem je poskytovat monitorovací kapacity členským státům, které je potřebují.
3. Příprava příručky „VEGA Children“
Během celého roku 2013 pracovala agentura Frontex na vývoji operační příručky pro
příslušníky pohraniční stráže na téma určování mezer a problémů v procesech týkajících se
ohrožených dětí na vnějších vzdušných hranicích. Příručka shromažďuje a popisuje
osvědčené postupy ochrany dětí a představuje základ pro zvyšování povědomí a posilování
specializované spolupráce agentur na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Přípravu této
příručky podpořila úřednice pro otázky základních práv, nevládní organizace a mezinárodní
organizace, které jsou zaměřeny na ochranu dětí a mají zkušenost s poskytováním právní
a psychologické podpory dětem. K této práci přispělo i několik členů poradního fóra,
například agentura FRA, úřad UNHCR, organizace IOM a Červený kříž. Příručka projde
testováním v praxi a bude zveřejněna v roce 2014.
4. Účast partnerských organizací v operativních činnostech
V roce 2013 bylo prioritou posilování operativní spolupráce s poradním fórem agentury
Frontex, která měla zajistit, aby členové fóra pozorovali realitu operativních činností
v terénu a poskytovali agentuře Frontex a její správní radě realističtější a individuálně
přizpůsobená doporučení s cílem zabezpečit další dodržování základních práv ve všech
oblastech činnosti agentury. Doporučení budou začleněna do výroční zprávy poradního fóra.
V březnu 2013 zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva svou první zprávu
o situaci státních příslušníků třetích zemí na jižních námořních hranicích EU, a to poté, co
v roce 2012 navštívila společnou operaci Poseidon a společnou operaci evropské sítě hlídek
Indalo. Zpráva, která je první ze série obdobných výzkumných činností prováděných na
vzdušných a pozemních hranicích, obsahuje řadu doporučení pro agenturu Frontex
a členské státy, jak lépe chránit základní práva při námořních operacích. Tato doporučení
budou zohledněna pro účely nadcházejících společných operací.
b)
Analýza rizik
V průběhu roku 2013 byl při různých příležitostech a různými aktéry, včetně úřednice pro
otázky základních práv a poradního fóra, revidován dokument, který stanoví pokyny pro
62
příslušníky podávající hlášení, kteří se účastní operací koordinovaných agenturou Frontex.
Pokyny obsahují důležitá ustanovení a záruky základních práv, zejména pokud jde
o ochranná opatření pro migranty a poskytování informací o právu na přístup k ochranným
postupům v hostitelském členském státě, v němž daná operace probíhá. Tento dokument,
který se stane přílohou operačních plánů na rok 2014, má být „živým dokumentem“ a má
v pozdější fázi hodnotit provádění a začleňovat získané poznatky.
II. Budování kapacit
a)
Základní práva pro příslušníky pohraniční stráže: školení školitelů
Školení v oblasti základních práv již bylo nedílnou součástí společných hlavních osnov
určených k použití ve vnitrostátních vzdělávacích systémech pro příslušníky pohraniční
stráže. V roce 2013 byla za aktivní účasti multidisciplinárního týmu zahrnujícího odborníky
z členských států a odborníky z dalších agentur EU a mezinárodních organizací, včetně
agentury FRA, úřadu EASO, organizace IOM a úřadů ODIHR, OHCHR a UNHCR, vydána
příručka pro školitele týkající se základních práv pro pohraniční stráže. Příručka má
podpořit školitele v jejich úkolu instruovat příslušníky pohraniční stráže na vnitrostátní
úrovni, jak plnit své povinnosti v oblasti základních práv. Příručka zohledňuje složitost
povinností plněných příslušníky pohraniční stráže a ukazuje, jak lze základní práva snadno
začlenit do jejich postupů a řízení. Je určena příslušníkům pohraniční stráže první a druhé
linie při operacích na vzdušných, pozemních a námořních hranicích. Při přípravě příručky
byla mimořádná pozornost věnována skupinám vyžadujícím ochranu, jako jsou lidé prchající
před pronásledováním, osoby, které přežily mučení, oběti obchodování s lidmi, starší osoby,
těhotné ženy a děti. Vzdělávací balíček vychází ze základních funkcí ochrany hranic
a pokrývá všechna témata ze společných hlavních osnov. Příručka je navržena tak, aby
školiteli plně poskytla klíčové materiály, vnitrostátní školitelé však přesto budou muset
příručku přizpůsobit vnitrostátním právním předpisům a podmínkám, konkrétním potřebám
programu odborné přípravy a potřebám členských států, jakož i zkušenostem jeho
účastníků.
b)
Odborná příprava v oblasti boje proti obchodování s lidmi
Agentura Frontex pokračovala v programu „školení školitelů“ v oblasti obchodování s lidmi
a uspořádala tři kurzy k proškolení školitelů členských států, pokud jde o používání Příručky
odborné přípravy agentury Frontex pro oblast obchodování s lidmi, jakož i hodnocení.
Příručky odborné přípravy byly přeloženy do 25 jazyků s cílem usnadnit místní školení.
Příručka byla také použita k proškolení školitelů a příslušníků pohraniční stráže třetích
zemí. Agentura Frontex vypracovala aktualizaci Příručky o rizikových profilech obchodování
s lidmi, která zahrnuje sedm profilů potenciálních obětí pocházejících z prioritních třetích
zemí.
c)
Mobilita společných hlavních osnov a výměnné programy
Návrh a provádění společných hlavních osnov v roce 2008 a jejich aktualizace v roce 2012
přinesly významný průlom v normalizaci a harmonizaci v dané oblasti, po němž v roce 2010
následovalo spuštění dalšího cenného projektu „Mobilita učitelů“. V důsledku toho v roce
2013 agentura Frontex zavedla pilotní projekt nazvaný „Studentská výměna“. Výměna byla
koncipována tak, aby podpořila používání společných hlavních osnov, jejich udržitelnost
a mezinárodní spolupráci, vzájemné porozumění, týmovou práci a interoperabilitu mezi
budoucími příslušníky pohraniční stráže na evropské úrovni. Prostřednictvím těchto cvičení
mají školitelé příslušníků pohraniční stráže z evropských akademií příležitost se setkat se
svými protějšky z jiných zemí, vyměňovat si odborné znalosti a materiál a diskutovat
o osvědčených postupech v oblasti odborné přípravy, výuky a učení. Výměnný program
poskytl studentům příležitost dozvědět se o různých pohledech na ochranu hranic a rozšířil
jejich obzory. Rovněž posílil jejich odbornou způsobilost v oblasti základních práv a zlepšil
jejich jazykové a komunikační dovednosti.
63
d)
Odborná příprava v oblasti základních práv pro zaměstnance agentury Frontex
Základní školení v oblasti základních práv je nyní povinné pro všechny zaměstnance
agentury Frontex. V dubnu proběhla praktická zkouška třídenního úvodního kurzu základní
úrovně, který byl odvozen od strategie agentury Frontex pro oblast základních práv
a vyvinut v úzké spolupráci s agenturou FRA a úřadem UNHCR. První pilotní školení bylo
uspořádáno s dvaceti dobrovolníky z řad zaměstnanců v ústředí agentury za přítomnosti
dvou pozorovatelů z agentury FRA a úřadu UNHCR. Po vyhodnocení pilotního kurzu se v roce
2013 uskutečnily další tři kurzy. Všechna školení zajišťovali dva externí odborníci v oboru
základních práv, kteří mají zkušenost se zajišťováním odborné přípravy pro příslušníky
donucovacích orgánů.
Pokud jde o vzdělávací výsledky, školení mělo tři cíle: znalosti, dovednosti a přístup.
Konkrétně se očekávalo, že zaměstnanci agentury Frontex pochopí základní zásady lidských
práv, budou schopni uplatňovat perspektivu lidských práv v oblasti své pracovní činnosti,
budou uvádět lidská práva do praxe za pomoci „nástroje pro analýzu lidských práv“ a naučí
se, jak vlastně základní práva tvoří nedílnou součást jejich práce. Následující fáze vývoje
personální politiky v této oblasti bude zahrnovat specializované školení zaměřené na oblast
základních práv samostatně pro operativní a administrativní pracovníky.
Byla rovněž vypracována další prezentace základních práv určená k začlenění do
zaškolovacího kurzu, který je pro všechny nové zaměstnance povinný. Poprvé byla tato
prezentace realizována v prosinci 2013.
III. Vnější vztahy se třetími zeměmi
Úřednice pro otázky základních práv podávala pravidelná hlášení o strategii v oblasti
základních práv a o nástrojích, které má agentura k dispozici pro zlepšování souladu se
základními právy v rámci všech svých činností, které se týkají návštěv a delegací
přijíždějících do agentury ze třetích zemí.
IV. Ostatní otázky základních práv
Evropská veřejná ochránkyně práv v listopadu uzavřela své šetření z vlastního podnětu
zaměřené na agenturu Frontex kladným hodnocením souladu s předpisy a nástrojů, které
má agentura k dispozici pro zajištění nejvyšší míry dodržování základních práv při všech
svých činnostech.
Veřejná ochránkyně práv rovněž vydala zvláštní zprávu 12 a dále doporučila, aby agentura
Frontex vytvořila mechanismus pro individuální stížnosti, který by spravovala úřednice pro
otázky základních práv a který by byl určen osobám, jež mohou být dotčeny operacemi
koordinovanými agenturou Frontex. V návaznosti na toto doporučení agentura Frontex
zvažuje možné scénáře a nejúčinnější způsob, jak postupně zajišťovat přístup jednotlivců
k mechanismům zřízeným agenturou Frontex, které mají monitorovat dodržování základních
práv při všech činnostech agentury.
12
http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/specialreport.faces/en/52465/html.bookmark.
64
Příloha H – Výroční zpráva o přístupu k dokumentům
Statistiky týkající se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 v roce 2012
Původní žádosti:
26
Původní žádosti přijaté
Výsledky:
21
Přístup udělen
4
Částečný přístup
1
Přístup odepřen
Potvrzující žádosti:
(–)
Potvrzující žádosti přijaté
Zamítnutí s uplatněním výjimky:
1 Čl. 4 odst. 1 písm. a) Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranné
a vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy, finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku
Společenství nebo členského státu
65
Příloha I – Rozpočtové prostředky v roce 2013
Částka k převodu
Rozpočtová položka
(částky v tisících EUR)
Původní
rozpočet
2013
(A)
Opravný
rozpočet
2013 n1
(B)
Převody
rozpočtových
prostředků
(C)
Dostupné
rozpočtové
prostředky
(D)1
Závazky
(E)
Platby
(E)/(D)
(F)
(F)/(D)
(C2)2
(C5)
(C8)3
(G)
(H)
(I)
Celkem
(I)=(G)+(H)
Nevyužito
(I)/(E)
(J)4
Hlava Zaměstnanci
1
Hlava Ostatní správní výdaje
2
Hlava Operativní činnosti
3
21 641
0
621
3%
22 262
20 458
92 %
20 321
91 %
0
0
138
138
1%
1 804
8%
9 758
0
–621
–6 %
9 137
8 949
98 %
6 551
72 %
0
4
2 398
2 402
26 %
188
2%
54 308
8 243
0
0%
62 551
62 431
100 %
33 242
53 %
0
14
29 210
29 224
47 %
119
0%
Celkový součet řádného rozpočtu
85 707
8 243
0
93 950
91 839
98 %
60 114
64 %
0
18
31 746
31 746
34 %
2 111
2 %
41 739
9 400
20 050
2 298
10 000
1 445
1 380
7 493
0
7 493
0
0
0
750
–2 100
–1 758
1 342
–34
–1 650
–400
2 340
–5 %
–19 %
7%
–1 %
–17 %
–28 %
170 %
47 132
7 642
28 885
2 255
8 350
1 045
4 470
47 129
7 642
28 885
2 252
8 350
1 038
4 469
100 %
100 %
100 %
100 %
100 %
99 %
100 %
25 876
4 927
13 290
1 499
6 160
793
1 603
55 %
64 %
46 %
66 %
74 %
76 %
36 %
0
0
0
0
0
0
0
11
2
10
0
0
0
0
21 269
2 720
15 606
754
2 190
246
2 867
21 281
2 721
15 615
754
2 190
246
2 867
45 %
36 %
54 %
33 %
26 %
24 %
64 %
3
0
0
3
0
7
1
0%
0%
0%
0%
0%
1%
0%
4 500
1 200
2 244
1 000
0
0
0
0
0
0
465
–330
–564
225
0
10 %
–28 %
–25 %
23 %
0%
4 965
870
1 680
1 225
0
4 965
832
1 678
1 219
0
100 %
96 %
100 %
100 %
0%
3 167
428
147
612
0
64 %
49 %
9%
50 %
0%
0
0
0
0
0
0
0
0
3
0
1 801
404
1 531
607
0
1 801
404
1 531
610
0
36 %
46 %
91 %
50 %
0%
0
38
2
6
0
0%
4%
0%
0%
0%
150
0
400
250
0
0
0
0
0
364
–60
60
0%
0%
–15 %
24 %
150
364
340
310
150
364
309
278
100 %
100 %
91 %
90 %
109
150
275
82
73 %
41 %
81 %
26 %
0
0
0
0
0
0
0
0
41
214
35
196
41
214
35
196
27 %
59 %
10 %
63 %
0
0
31
32
0%
0%
9%
10 %
Rozdělení prostředků v hlavě 3
30
Operace
3000 Pozemní hranice
3010 Námořní hranice
3020 Vzdušné hranice
3050 Spolupráce při navracení
310
Analýza rizik
311
Situační středisko agentury
Frontex
320
Odborná příprava
330
Výzkum a vývoj
331
Program EUROSUR
340
Sdílené zdroje
341
Evropské jednotky pohraniční
stráže
350
Různé operativní činnosti
351
Operativní projekty IT
352
Evropský den pohraniční stráže
353
Mezinárodní konference
pohraničních policií
1 (D)=(A)+(B)+(C)
2 Jinak
než automaticky (C2)
(C8)
4 (J)=(D)–(E)–(G)
3 Automaticky
66
Příloha J – Přehled zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2013
2007
Oddělení
2008
2009
CA TA SNE CA TA SNE CA TA
Oddělení společných operací
0 1
8
33
Správní služby
3 7
10 0
2010
2011
2012
2013
SNE CA TA
SNE CA TA
SNE CA TA
SNE CA TA
SNE
7
12 32
10
19
33
11
23
35
11
23
35
11
23
34
11
25
30
20
18 0
26
20
0
33
25
0
Lidské zdroje a služby
26
11
0
28
10
0
26
12
1
IKT
6
17
0
6
16
0
6
17
0
Analýza rizik
1 1
5
12
2
13 17
3
12
14
6
17
18
8
17
18
8
17
21
7
15
19
Podpora vedení
0 2
6
3
3
8
3
3
10
5
6
14
4
6
14
5
6
15
5
8
16
5
Financování a zakázky
1 3
7
0
3
9
0
5
9
0
6
13
0
7
10
0
5
11
0
6
11
0
Odborná příprava
0 1
2
6
2
4
5
2
5
4
3
8
7
3
9
7
3
8
7
3
9
7
Situační středisko agentury Frontex 0 0
1
0
3
1
2
4
6
3
5
11
3
9
11
4
8
11
7
8
10
6
Sdílené zdroje
2
3
0
2
3
1
2
4
1
5
5
1
5
5
1
5
4
1
5
5
67
0 0
2007
Oddělení
2008
2009
CA TA SNE CA TA SNE CA TA
2010
2011
2012
2013
SNE CA TA
SNE CA TA
SNE CA TA
SNE CA TA
SNE
Výzkum a vývoj
0 1
2
4
1
1
3
1
7
2
1
12
2
1
12
1
1
11
2
1
11
1
Právní záležitosti
0 1
1
0
1
2
2
1
3
0
1
3
1
1
3
1
1
2
1
1
2
1
Vnitřní audit / Řízení jakosti
0 0
1
0
2
1
0
1
2
0
3
2
0
3
2
0
3
2
0
2
2
0
Ředitelství
0 0
2
0
0
5
0
3
5
1
3
6
1
3
7
2
3
6
2
2
7
1
Celkem
5 17
47 61
44
76 67
60
100 66
79
139 76
85
141 78
84
137 83
82
142 76
68
Příloha K – Přehled dočasných zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2013
2012
Funkční skupina
a platová třída
2013
AD 16
Povoleno v rámci rozpočtu EU
Stálá pracovní
Dočasná pracovní
místa
místa
–
–
Obsazeno ke dni 31. 12. 2012
Stálá pracovní
Dočasná pracovní
místa
místa
–
–
Povoleno v rámci rozpočtu EU
Stálá pracovní
Dočasná pracovní
místa
místa
Obsazeno ke dni 31. 12. 2013
Stálá pracovní
Dočasná pracovní
místa
místa
–
AD 15
–
1
–
1
–
1
–
1
AD 14
–
1
–
1
–
1
–
1
AD 13
–
3
–
4
–
4
–
4
AD 12
–
8
–
10
–
11
–
9
AD 11
–
9
–
8
–
8
–
8
AD 10
–
8
–
5
–
6
–
5
AD 9
–
1
–
6
–
8
–
8
AD 8
–
45
–
39
–
43
–
39
AD 7
–
2
–
2
–
8
–
5
AD 6
–
6
–
6
–
6
–
6
AD 5
–
3
–
1
–
2
–
2
AD celkem
–
87
–
83
–
98
–
88
AST 11
–
–
–
–
–
–
–
–
AST 10
–
–
–
–
–
–
–
–
AST 9
–
–
–
–
–
–
–
–
AST 8
–
5
–
6
–
5
–
5
AST 7
–
12
–
11
–
11
–
10
AST 6
–
10
–
14
–
14
–
14
AST 5
–
20
–
16
–
17
–
17
AST 4
–
5
–
4
–
4
–
4
AST 3
–
4
–
3
–
4
–
4
AST 2
–
–
–
–
–
–
–
–
AST 1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
AST celkem
56
–
54
–
55
–
54
CELKEM
143
–
137
–
153
–
142
69
Zkratky používané v souhrnné zprávě za rok 2013
ABC
automatizované hraniční kontroly (Automated Border Control)
AFIC
zpravodajská služba agentury Frontex v Africe (Africa-Frontex Intelligence
Community )
BCP
hraniční přechod (Border Crossing Point)
BG
pohraniční stráže (Border Guards)
BSCF
černomořské fórum pro spolupráci (Black Sea Cooperation Forum)
BSRBCC
spolupráce při hraničních kontrolách v regionu Baltského moře (Baltic Sea
Region Border Control Cooperation)
CeCLAD(M)
Koordinační středisko pro boj proti drogám (ve Středomoří) (Centre de
Coordination de la Lutte Anti-Drogue (en Méditerranée))
CEPOL
Evropská policejní akademie (European Police College)
CF
poradní fórum (Consultative Forum)
CMPD
Středisko pro rozvoj migrační politiky (Centre for Migration Policy
Development)
CONOPS
koncepce operací (Concept of Operations)
COSI
Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti
CPIP
společný předhraniční zpravodajský obraz (Common Pre-Frontier
Intelligence Picture)
CRM
optimalizace činnosti posádky (Crew Resource Management)
ČS
členský stát
EASO
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (European Asylum Support
Office)
EBGT
evropské jednotky pohraniční stráže (European Border Guard Team)
ED4BG
Evropský den pohraniční stráže (European Day for Border Guards)
EFCA
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (European Fisheries Control
Agency)
EMSA
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (European Maritime Safety
Agency)
ENLETS
evropská síť technologických služeb pro vymáhání práva (European
Network of Law Enforcement Technology Services)
EO
elektrooptický (Electro-Optical)
EPN
evropská síť hlídek (European Patrols Network)
EQF
evropský rámec kvalifikací (European Qualification Framework)
ESP
evropský situační obraz (European Situational Picture)
ESVČ
Evropská služba pro vnější činnost
70
EUBAM
mise EU pro pomoc na hranicích (Moldavska a Ukrajiny) (EU Border
Assistance Mission (to Moldova and Ukraine))
EULEX
mise Evropské unie na podporu právního státu (Kosovo)
EURINT
projekt pro sdílení zkušeností v oblasti získávání cestovních dokladů
(financovaný EU)
EUROMED
regionální projekt s jižními partnery evropského sousedství financovaný
EU
FLIR
infračervená kamera (Forward-Looking Infra-Red)
FPU
oddělení financování a zakázek (Finance and Procurement Unit)
FRA
Agentura pro základní práva (Fundamental Rights Agency)
GIS
geografický informační systém (Geographic Information System)
GŘ DEVCO
Generální ředitelství pro rozvoj a spolupráci (Evropská komise)
HHO
provoz s vrtulníkovým jeřábem (Helicopter Hoist Operation)
HoLeg
vedoucí právního oddělení (Head of Legal Affairs Unit)
HoTRU
vedoucí oddělení odborné přípravy (Head of Training Unit)
HR
lidské zdroje (Human Resources)
IAP
program hodnocení interoperability (Interoperability Assessment
Programme)
IBM
integrovaná správa hranic (Integrated Border Management)
IBPC
Mezinárodní konference pohraničních policií (International Border Police
Conference)
ICAO
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation
Organization)
ICMPD
Mezinárodní středisko pro rozvoj migrační politiky (International Centre
for Migration Policy Development)
IKT
informační a komunikační technologie (oddělení agentury Frontex)
IMDatE
prostředí integrovaných námořních informací (Integrated Maritime Data
Environment)
IOM
Mezinárodní organizace pro migraci (International Organisation for
Migration)
IT
informační technologie
JAIEX
(SVV – vnější vztahy) skupina pro informace a spolupráci k posílení
vnějších vztahů mezi Radou pro spravedlnost a vnitřní věci a vnějšími
vztahy na všech úrovních
JO
společná operace (Joint Operation)
JORA
aplikace hlášení společných operací (Joint Operational Reporting
Application)
JRO
společná návratová operace (Joint Return Operation)
LETS
(evropský) systém vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva
((European) Law Enforcement Training Scheme)
71
MAOC(N)
Středisko pro námořní analýzu a operace (narkotika) (Maritime Analysis
and Operations Centre (Narcotics))
MIA
ministerstvo vnitřních věcí (Ministry of Internal Affairs)
MLC
školení pro střední úroveň (Mid-level Course)
MO
horské operace (Mountainous Operations)
NFPOC
národní kontaktní místo agentury Frontex (National Frontex point of
Contact)
NGO
nevládní organizace (Non-Governmental Organisation)
NVG
brýle pro noční vidění (Night Vision Goggles)
ODIHR
Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (Office for
Democratic Institutions and Human Rights)
OHCHR
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (Office of the High
Commissioner for Human Rights (UN))
OLAF
Evropský úřad pro boj proti podvodům
OMNTE
celkové minimální množství technického vybavení (Overall Minimum
Number of Technical Equipment)
OSC
kurz operativního pátrání a záchrany (Operational Search and Rescue
Course)
PC
partnerská země (Partnership Country)
PC
partnerské (třetí) země
PVLMM
mechanismus monitorování v období po liberalizaci vízového režimu (Post
Visa-Liberalisation Monitoring Mechanism)
RAU
oddělení analýzy rizik (Risk Analysis Unit)
REX
cvičení jednotek rychlého zásahu (2013)
SAC
země přidružená k Schengenu (Schengen Associated Country)
SAR
pátrání a záchrana (Search and Rescue)
SAR
pátrání a záchrana (Search and Rescue)
SBOP
společná bezpečnostní a obranná politika
SEF
portugalská imigrační služba
SEM
schengenský hodnotící mechanismus (Schengen Evaluation Mechanism)
SGO
dočasně přidělený příslušník (Seconded Guest Officer)
SIR
hlášení o závažném incidentu (Serious Incident Report)
SOCTA
posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (Serious and
Organised Crime Threat Assessment)
SOP
standardní operační postup (Standard Operating Procedure)
SQF
odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic (Sectoral Qualifications
Framework)
THB
obchodování s lidmi (Trafficking in Human Beings)
72
UNHCR
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UN High Commissioner for
Refugees)
UNODC
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and
Crime)
V-Aula
virtuální aula – on-line nástroj pro správu kurzů odborné přípravy
VIS
Vízový informační systém (Visa Information System)
WA
pracovní ujednání (Working Arrangement)
WAC
pracovní ujednání s (třetími) zeměmi (Working Arrangement (Third)
Countries)
WB-RAN
síť analýzy rizik v oblasti západního Balkánu (West Balkans Risk Analysis
Network)
WG
pracovní skupina (Working Group)
73