L2 - Universität Leipzig

Denisa Bordag
Universität Leipzig
Dva jazyky v jedné mysli
Produkce a osvojování gramatického
rodu
1
Přehled
„ Úvod do psycholingvistiky cizích jazyků (L2)
„
Současné teorie a modely řečové produkce
„ Gramatický rod v L1 a L2
„ Experimenty
Vliv L1
„ Vliv fonologického zakončení v L1 a L2
„
„ Teorie osvojování gramatického rodu
Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na:
http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html
(sekce „Lectures“ uprostřed stránky)
2
Roviny řečové produkce
(Leveltův model)
3
Roviny řečové produkce
„ Konceptualizace: specifikace lexikálních konceptů,
vygenerování preverbálního sdělení
„ Formulace: konceptuální struktura převedena do struktury
jazykové
„
Gramatické kódování: vyhledání sémanticky
odpovídajících jednotek, jež jsou již gramaticky
specifikovány (tzv. lemmata), a vygenerování syntaktického
rámce
„
Fonologické kódování: vyhledání tzv. fonologických
forem (jsou již fonologicky specifikovány)
„ Artikulace: převedení výsledku fonol. kódování do
neuromuskulární činnosti a akustická realizace
4
„ Mentální lexikon
informace o slovních jednotkách (gramatické
vlastnosti, výslovnost apod.)
„ síť, jež obsahuje uzly specifické pro jednotlivé
(pod)roviny
„
„ Teorie šíření aktivace (spreading activation)
„
Gary Dell (1986)
5
Řečová produkce v L2
„ Do jaké míry jsou roviny a procesy jazykově
specifické? (dva systémy vs. jeden systém)
„
L2 se chová „paraziticky“: co je možné přebrat
od L1 nebo s L1 sdílet, to přebere a sdílí
„
„
Koncepty jsou společné, jazykově nespecifické
(výjimky!)
Jednotky na rovině formulace (lemmata,
fonologické formy) jsou obvykle jazykově
specifické, ale kde možno se „překrývají“
das Auto – auto, a lamp – lampa (cognates)
6
Jak „parazitismus“ funguje
„ Systémy L1 a L2 jsou propojené
„ Při produkci v L2 není aktivován jen systém L2, ale i L1
„ mentální lexikony nejsou striktně odděleny, jednotky L1 a
L2 jsou propojeny spoji, jimiž se aktivace šíří
„
Při produkci slova dog se aktivace šíří od společného
konceptu jak k lemmatu DOG, tak PES. Jednotky cílového
jazyka jsou obvykle aktivovány silněji – pokud ne, dojde k
tzv. code-switching.
ƒ Čím silněji jsou propojeny jednotky L2 mezi sebou, tím snáze a
plynuleji probíhá produkce v L2
ƒ Čím silnější jsou spoje mezi jednotkami L1 a L2, tím silněji
může působit interference z L1, ale výhody pro překládáni,
tlumočení!
ƒ Vliv výukových metod (definice významu v L2 vs. dvojjazyčné
slovníčky)
„ Při produkci v L2 nelze kompletně deaktivovat L1.
7
Výhody a nevýhody „parazitismu“
„ Výhody
„ Ekonomické: nezačíná se „od nuly“
„ Urychluje a usnadňuje učení
„ Nevýhody
„ Interlingvální („mezijazyková“) interference: L1 proniká
do řečové produkce v L2
„
„
„
„
„
Výslovnost
Gramatické vlastnosti (rod, valence,...)
Slovosled
...
Někdy znesnadňuje učení
„
*der Experiment (správně: das Experiment): stejný
koncept v Č a N, téměř stejná výslovnost, ale ouha, rod
nesouhlasí!
8
Gramatický rod
L1
1. Produkce probíhá rychle a
spolehlivě; bez chyb
2. Gramatický rod je uložen
jako inherentní vlastnost
substantiv ve formě
generických rodových uzlů
na rovině gramatického
kódování
3. Při selekci rodu nehrají roli
informace o např. významu,
zakončení apod. ← rod není
„vypočítáván“, rod je uložen.
1.
2.
3.
L2
Problémy při produkci; i
velmi pokročilí mluvčí se
dopouštějí chyb
O produkci gramatického
rodu není příliš známo.
Vychází se z předpokladu,
že probíhá obdobně jako v
L1 a že jazyky se stejným
rodovým systémem sdílejí
rodové uzly (M, F, N).
O příčinách problémů (viz
1) se spekuluje
9
Hypotézy
„ Interlingvální interference: produkce rodu v L2 je
ztěžována interferencí z L1 (jsou-li rody odlišné)
„
Ot.: Jak tento mechanismus funguje?
„ Intralingvální interference: produkce rodu je
ztěžována vlivem fonologického zakončení, je-li
netypické či nejednoznačné
„
Ot.: Jak tento mechanismus funguje?
„ Potvrzení těchto vlivů by naznačovalo, že při L2 je
rod vypočítáván na základě všech dostupných
informací pokaždé, když je při produkci potřeba
(x v L1 rod uložen jako stálá informace)
10
Produkce slova Burg (hrad)
rod v L1 odlišný (Č: maskulinum, N: femininum)
zakončení v L2 nejednoznačné (M nebo N)
M
BURG
F
N
HRAD
subst
adj
<burg>
[burg]
<hrad>
11
Interlingvální interference: Experimenty
„ Pojmenovávání obrázků
„ Polovina stimulů je rodově kongruentní (stejný rod v
L1 a L2), polovina rodově nekongruentní (odlišný rod
v L1 a L2)
„
Všechny ostatní vlastnosti byly pro obě skupiny
identické (frekvence, délka, známost, podobnost s L1,
zakončení, kvalita obrázků...)
„
Ověřeno v kontrolním experimentu
„ Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě
„ Podmínky
„ Dlouhá (adjektivum groß, klein + substantivum) vs.
krátká (jen substantivum)
„ Kongruentní vs. nekongruentní
12
Experiment 1
„ L1: němčina, L2 čeština (Němci se učí česky)
„ 18 středně pokročilých až pokročilých
probandů
„ Výplňky (fillers) v L1 (probandi pojmenovávali
některé obrázky česky, některé německydefinováno barvou pozadí monitoru)
„
Účel: vytvořit ideální podmínky pro působení
interlingvální interference (střídání jazyků)
„ Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v
nekongruentní podmínce
13
14
Výsledky: Experiment 1 (RT)
subst.
1800
1700
1642
subst. + adj.
1703
1600
1500
„ Rychlejší RT v krátké
podmínce
„ Pomalejší RT v
nekongruentní podmínce
„ Žádná interakce → efekt
rodové interakce v krátké a
dlouhé podmínce
1400
1300
1200
1276
1202
signifikance: p<0.05
„ Uváděny jsou jen efekty
signifikantní v F1 a F2
1100
1000
kongr.
„ úroveň statistické
nekongr.
15
Výsledky: Experiment 1 (chyby)
subst. + adj.
60
52
„ Více chyb v rodě v
nekongruentní podmínce
50
40
30
22
20
„ úroveň statistické
signifikance: p<0.05
10
0
kongr.
nekongr.
16
Experiment 2
„ L1: čeština, L2 němčina (Češi se učí
německy)
„ 18 středně pokročilých až pokročilých
probandů
„ Žádné výplňky (fillers); celý experiment
probíhal pouze v L2
„ Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v
nekongruentní podmínce
17
Výsledky: Experiment 2 (RT)
subst.
1150
1100
1050
1000
950
900
850
subst. + adj.
1102
1035
935
865
„ Rychlejší RT v krátké
podmínce
„ Pomalejší RT v
nekongruentní podmínce
„ Žádná interakce → efekt
rodové interakce v krátké a
dlouhé podmínce
„ úroveň statistické signifikance:
p<0.05
„ Uváděny jsou jen efekty
signifikantní v F1 a F2
„ Rychlejší RT než v
800
750
700
Experimentu 1 ← přítomnost
L1 výplněk zpomaluje
produkci v L2
kongr.
nekongr.
18
Výsledky: Experiment 2 (chyby)
subst. + adj.
45
40
35
42
37
„ Rozdíl v počtu chyb v
kongruentní a nekongruentní
podmínce nebyl signifikantní
30
25
20
15
10
5
0
„ úroveň statistické
signifikance: p<0.05
kongr.
nekongr.
19
Interlingvální interference: Závěr
„ Experimentální potvrzení hypotézy o interferenci L1
rodu při produkci rodu v L2
„ Cílové substantivum v L2 aktivuje svůj gramatický
rod. Současně je aktivován i rod překladového
ekvivalentu v L1.
„
„
Jsou-li rody v L1 a L2 stejné, nedochází k žádnému
konfliktu a selekce rodu proběhne rychle a správně.
Jsou-li rody v L1 a L2 odlišné, soupeří spolu o selekci
(selekce je obtížnější). Časové ztráty dané tímto
soupeřením mají za následek pomalejší RT v
nekongruentní podmínce. Pokud je rod překladového
ekvivalentu v L2 aktivován silněji, je selektován a
mluvčí se dopouští chyby v rodě.
20
Intralingvální interference: Experimenty
„ produkce rodu je ovlivněna fonologickým
zakončením L2 substantiva
„ Pozorování: k chybám v rodě dochází častěji
tehdy, má-li substantivum atypické či
nejednoznačné (ambigní) zakončení, než má-li
zakončení typické
„
Zakončení v češtině (monomorfemická
substantiva)
„
„
„
Typické: konsonant pro maskulina, -a pro feminina, -o
pro neutra
Ambigní: -e pro feminina a neutra (židle vs. slunce)
Atypické: konsonant pro feminina (postel vs. kostel), -a
pro neutra (drama vs. dáma)
21
Experiment 3
„ Pojmenovávání obrázků
„ Třetina stimulů má zakončení rodově
„ typické: (f):
-e (die Nase ),
„ ambigní: (m/n):
-C (der Hut / das Brot)
„ atypické: (m/n): -e (das Auge / der Käse)
(f):
-C (die Hand)
(cf. Köpcke & Zubin, 1983; Mills, 1986)
„ Všechny ostatní vlastnosti byly pro obě skupiny
identické
„ Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě
„ Podmínky
„
„
Dlouhá (adjektivum groß klein + substantivum) vs.
krátká (jen substantivum)
Typická vs. ambigní vs. atypická
22
Experiment 3
„ L1: angličtina, L2 němčina (Američani se učí
německy)
„
Vyloučení vlivu interference z L1 (angličtina
nemá gram. rod)
„ 18 středně pokročilých až pokročilých
probandů
„ Předpoklad: pomalejší RT a více chyb v
atypické, popř. ambigní podmínce
23
Výsledky: Experiment 3 (RT)
mean naming latencies in Experiment 3
1200
1100
1146
1042
1074
adj.+subst.
1000
900
834
841
847
800
subst.
„ Rychlejší RT v
krátké podmínce
„ Rozdíly v RT
mezi A, B, C
Scheffé test:
F1: (A, B) x C
F2: A x (B, C)
„ signifikantní
700
A (typ.)
B (ambig.)
C (atyp.)
interakce → efekt
rodového
zakončení jen v
dlouhé podmínce
24
Výsledky: Experiment 3 (chyby)
„ Rychlejší RT v
error rates in experiment 3
100
87
75
80
60
40
adj.+subst.
23
27
30
A (typ.)
B (ambig.)
C (atyp.)
27
subst.
krátké podmínce
„ Rozdíly v RT mezi
A, B, C
Scheffé-test:
(F1&F2): A x (B,C)
20
0
Chyby v rodě:
A (typ.): 1
B (amb.): 50
C (atyp.): 49
„ signifikantní
interakce → efekt
rodového
zakončení jen v
dlouhé podmínce
25
Experiment 4
„ „grammaticality judgement“: rozhodnutí o gramatické správnosti
„
„
„
„
„
fráze
Tentýž materiál jako v předchozím experimentu
Kritické stimuly byly uvedeny s demonstrativním zájmenem ve
špatném rodě. Kde možno, byl ale rod v souladu s koncovkou
„ typické:
(f): -e (die Nase ) - *dieser/dieses Nase
„ ambigní: (m/n): -C (der Hut / das Brot) - *dieses Hut / *dieser Brot
„ atypické: (m/n): -e (das Auge / der Käse) - *diese Auge/Käse
(f): -C (die Hand) - *dieses/dieser Hand
Gramaticky správné výplňky. Probandi mají stisknout tlačítko
ANO – NE podle správnosti fráze.
Měření: reakční časy (RT) a počet chyb v rodě
Podmínky
„ Typická vs. ambigní vs. atypická
26
Výsledky: Experiment 4 (RT+chyby)
A (typ.)
B (ambig.)
C (atyp.)
RT
chyby
RT
chyby
110 (38.2%)
1335
138 (48%)
RT
chyby
1302
81 (28,1%) 1308
Analýza RT: rozdíl mezi A, B, C signifikantní jen v F1
Analýza chyb: vysoce signifikantní v F1 i F2; Scheffé test:
F1 & F2: A x B x C
27
Intralingvální interference: závěr
„ Experimentální potvrzení hypotézy o vlivu fonologického
zakončení substantiva při produkci rodu v L2
„ Fonologická forma slova aktivuje na rovině gramatického
kódování rodový uzel, který jí odpovídá.
„
„
Je-li zakončení substantiva pro daný rod typické, aktivuje
fonologická forma správný rodový uzel a jeho selekce
probíhá rychle a bez chyb.
Je-li zakončení ambigní nebo atypické, aktivuje fonologické
forma (i) nesprávný rodový uzel. Dochází k soupeření o
selekci mezi aktivovanými uzly. Časové ztráty dané tímto
soupeřením mají za následek pomalejší RT než v typické
podmínce. Pokud je nesprávný rodový uzel aktivován silněji,
je selektován a mluvčí se dopouští chyby v rodě.
28
Vliv L1 rodu a fonologického zakončení v
jednom experimentu
„ L1 čeština, L2 němčina (Češi se učí
německy)
„ 3 faktory
délka (subj. x adj. + subj.)
„ rod v L1 (kongruentní x nekongruentní)
„ zakončení (typické x ambigní x atypické)
„
„ Výsledky
„ signifikantní efekt L1 rodu i zakončení
„ nejpomalejší byla skupina s nekongruentním
rodem a atypickým zakončením
29
Produkce rodu v L2
„ Produkci gramatického rodu
M
BURG
F
N
HRAD
subst
adj
<burg>
[burg]
<hrad>
v L2 ovlivňují (nejméně) 3
faktory:
„ Rod v L1(interlingvální
interference)
„ Fonologická forma v L2,
především zakončení
(intralingvální
interference)
„ Informace uložená přímo
na lemmatu (na základě
inputu)
„ Gramatický rod v L2 je
„vypočítáván“ na základě
dostupných informací
30
Vliv fonologické formy: Implikace pro
modely řečové produkce
„ Modulární, seriélní modely (např. Leveltův)
„ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování
neexistuje feedback (jen top-down procesy)
„ Procesy na rovině gramatického kódování (včetně
selekce gramatického rodu) jsou ukončeny ještě
předtím, než je odpovídající fonologická forma vůbec
aktivována
„ Interaktivní, „cascading“ modely (např. Dellův)
„ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování
existuje feedback (aktivace proudí oběma směry)
„ Fonologické formy jsou aktivovány před uzavřením
procesů na rovině gramatického kódování
31
Vliv fonologické formy: Implikace pro
modely řečové produkce
„ Modulární, seriélní modely (např. Leveltův)
„ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování
neexistuje feedback (jen top-down procesy)
„ Procesy na rovině gramatického kódování (včetně
selekce gramatického rodu) jsou ukončeny ještě
předtím, než je odpovídající fonologická forma vůbec
aktivována
„ Interaktivní, „cascading“ modely (např. Dellův)
„ Mezi rovinou fonologického a gramatického kódování
existuje feedback (aktivace proudí oběma směry)
„ Fonologické formy jsou aktivovány před uzavřením
procesů na rovině gramatického kódování
32
Vliv fonologické formy na produkci v L1
„ Experimenty 3 (pojmenovávání obrázků) a 4
(grammaticality judgement) jsme replikovali s
rodilými německými mluvčími v jejich L1
„
Výsledek: RT i počet chyb statisticky identické
ve všech třech skupinách (typ., ambig., atyp.)
→ žádný vliv fonologické formy
„ Jak vysvětlit rozdíly v L1 a L2?
„ Hypotéza: Produkce gramatického rodu je v
principu stejná v L1 a L2, rozdíly jsou dané
mírou pokročilosti. (Taraban and Kempe (1999), Ellis
and Schmidt (1997))
33
Osvojování gramatického rodu v L1
„ Je možné najít stopy vlivu fonologického zakončení na produkci
rodu u dětí?
„
„
„
Mills (1986): německé děti si nejrychleji osvojují feminina
zakončená na –e, ambigní a atypická zakončení činí problémy
Smoczyńska (1985): popisuje problémy, které mají polské děti s
rodem feminin zakončených na konsonant: užívají je jako
maskulina, dělají z nich diminutiva, přidávají k nim rodově typické
zakončení (-a) ...
Henzel (1975): “[...] the child learning to speak Czech gives
preference to those gender categories which are least ambiguous
rather than to those that are most frequent; he attends to the
consonant ending with masculine, to the a-ending with feminine,
and to the o-ending with neuter.“ (Henzel, 1975: 189)
„ Počítačové simulace osvojování gramatického rodu (např.
Taraban and Kempe (1999) )
34
Produkce rodu: Křivka pokročilosti
„ V počátečních fázích osvojování je gramatický rod „vypočítáván“
na základě všech dostupných informací. Důležitou roli hraje
zakončení substantiva.
„ S rostoucí kompetencí a zkušeností (input) se upevňuje spoj ke
správnému rodovému uzlu. Čím je mluvčí pokročilejší, tím
menší vliv mají podpůrné vlivy, které zpočátku produkci
napomáhaly (vliv zakončení). Podpůrné spoje hrají stále menší
roli, slábnou, popř. zcela zanikají (absence feedbacku u
dospělých rodilých mluvčích).
„ V konečné fázi již rod není „vypočítáván“, ale pouze „vyzvednut“
(retrieved) z paměti, kde je trvale uložen.
„ U slov s velmi nízkou frekvencí, neznámých slov, přejatých slov,
pseudoslov apod. může i pokročilý mluvčí využívat podpůrných
zdrojů informací o rodě. Tato slova mají v L1 lexikonu obdobnou
pozici jako L2 slova při produkci v L2.
35
„ Děkuji!
[email protected]
Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na:
http://www.uni-leipzig.de/~psyling/denisa/publications.html
(sekce „Lectures“ uprostřed stránky)
36