Bochnatka americká - zajímavý organismus v našich vodách

Bochnatka americká - zajímavý organismus v našich vodách
Řeka Lužnice letos překvapila řadu rybářů ohromným množstvím rosolovitých
útvarů na větvích pobřežních keřů, kamenech na dně, na loďkách či dalších
předmětech ve vodě. Někteří již věděli, že se jedná o bochnatku americkou
(Pectinatella magnifica), živočicha, se kterým se v posledních letech
setkávali na přehradách (Hněvkovice, Slapy, Orlík), na pískovnách v jižních
Čechách, ale i v Polabí a podali nám o jejím výskytu zprávu, za což jim všem
patří naše poděkování. Bochnatku znají dobře i rekreanti, koupající se
v Hejtmanu v Chlumu u Třeboně a v blízkém Staňkovském rybníku (tam lze koupit
i pohlednice s bochnatkou) či v některých pískovnách.
První zprávy o nálezech tohoto živočicha v českých zemích se datují od přelomu
19. a 20. stol., ale až v posledních cca 15 letech dochází ke skutečně
hromadnému výskytu. Bochnatka je původní v severní Americe, odkud byla
zavlečena zřejmě lodní dopravou. Dnes se šíří v řadě zemí světa, příčiny zatím
neznáme, možná je souvislost s klimatickou změnou.
Zoologicky patří do kmene Mechovci (Bryozoa), což jsou jednoduché vodní
organismy (většina druhů žije v mořích, u nás asi 14 sladkovodních druhů, z
nich jenom bochnatka americká tvoří velké nápadné kolonie, ostatních druhů
si běžný návštěvník vody nevšimne.
Čím se bochnatka živí? Bochnatka je tzv. filtrátor, filtruje z vody
mikroskopické částice, bakterie, řasy, sinice. Jedním z úkolů našeho výzkumu
je zjistit, jaké konkrétní mikroorganismy bochnatka z vody odstraňuje. Pokusně
jsme prokázali, že ryby ani kachny kolonie bochnatky nežerou.
Bochnatka se vyskytuje ve vodách málo znečištěných, naopak v intenzívně
obhospodařovaných vyhnojených rybnících pouze výjimečně, v případě, že byl
rybník ten rok málo vyhnojen, nebo propláchnut přívalovými dešti. Najdeme ji
tedy hlavně v čistších vodách - rekreačních rybnících, pískovnách, pomalu
tekoucích řekách, přehradních nádržích apod., kde svou filtrací k té čistotě
ještě přispívá. Intenzita výskytu na jednotlivých nádržích mezi jednotlivými
roky značně kolísá - někdy v nádrži, kde byla jeden rok nebo několik let velmi
hojná, v příštím roce téměř není a objeví se zase někde jinde.
Bochnatka přezimuje ve stádiu tzv. statoblastů, což jsou rozmnožovací tělíska,
sotva pouhým okem viditelná jako malé černé tečky v živé kolonii a později
plovoucí na hladině. Jimi se také šíří – na povrchu totiž mají mikroskopické
háčky, takže se mohou zachytit třeba na loďky, stejně jako na peří vodních
ptáků, nebo třeba rybářské náčiní, plavky rekreantů, srst koupajících se psů
atd. aniž by si toho někdo všiml a na nich může být přenesena do další vody.
(například před týdnem kolega ověřoval její výskyt na Sázavě, odkud nám taky
byla hlášena. Hovořil tam s paní, která zrovna koupala dva psy a se třemi
rybáři - všichni sdělili, že před několika dny byli na nádržích na Třeboňsku,
kde je bochnatka hojná).
Přenos je možný i vysazováním ryb z vod s bochnatkou (ryby polknou statoblasty
pasivně s jinou potravou a nestráví je, ty pak odejdou trávicím traktem do
vody). Bochnatka je teplomilná - statoblasty "vyklíčí" následující rok v době,
kdy voda dosáhne 20 st. C – konec června- zač. července), rychle vyrostou
různě velké útvary z poměrně tuhého rosolu. Na jejich povrchu je vrstvička
vlastních živočichů, kteří produkují rosolovitou matrix, někdy jen slabou
vrstvu, někdy mnoho kg (v rámci našeho výzkumu vážila největší nalezená
kolonie 71 kg). Koncem srpna a v září kolonie odumírají a rozpadají se
(obsahují 98% vody), někdy však mrtvá hmota rosolu (bez povrchové vrstvy
živočichů) vydrží do zimy.
Dalším úkolem výzkumu je zjistit, zda bochnatka případně nevylučuje do vody
nějaké látky, které by mohly ovlivnit jiný život. Ryby v dosud provedených
akvarijních pokusech s bochnatkou nejevily žádné známky intoxikace, i když byl
v akváriu takový objem bochnatky (v poměru k objemu vody), který v přírodě
nemůže nastat. Malé rybky někdy vniknou dovnitř do velkých kolonií bochnatky a
nenaleznou cestu ven - pak samozřejmě v rosolovitém gelu uhynou z nedostatku
kyslíku.
Chemické analýzy bochnatky jsou také součástí našeho výzkumu - vzorky
bochnatky lyofilizujeme a posíláme na Farmaceutickou fakultu do Brna na
rozbory. Pro zajímavost - příbuzné mořské mechovky obsahují látky s
perspektivním využitím v medicíně.
Protože sledujeme také výskyt a šíření tohoto organismu v našich vodách,
budeme vděčni za každou informaci o jejím nálezu, kterou pošlete na e.mailovou
adresu [email protected].