Mise en page 1 - Site des mégalithes de Locmariaquer

site de locmariaquer CS.qxp_locmariaquer 05/11/14 14:17 Page1
Návštěva
Stavitelé
Informace
Historie
Návštěva
Stavitelé
▲
Informace
Historie
▲
▲
Budovatelé megalitů*
Slovníček
Hierarchicky uspořádaná společnost
Cairn (mužík): kamenná struktura, která zakrývá
megalitické hrobky.
Dolmen (v bretonštině „kamenný stůl“): pohřební
komora často spojená s pohřební chodbou a vymezená
horizontálně loženými kameny.
Koza: zvedací zařízení nejčastěji tvořené třemi břevny
ustavenými ve tvaru pyramidy o trojúhelníkovém
půdorysu.
Megalit: slovo odvozené z řeckého „megos“ (velký) a
„lithos“ (kámen). Megalit je tedy velký kamenný útvar.
Menhir: v bretonštině „dlouhý kámen“.
Monolit: stavba tvořená jedním blokem kamene.
Štítová modla: zpodobení božstva obklopené „rámem“.
Tumulus: uměle vytvořený kopec nebo mohyla,
zakrývající jednu nebo více pohřebních komor,
zbudovaný(á) ze směsi kamení a zeminy. V závislosti
na poměrném zastoupení těchto dvou složek hovoříme
buď o mohyle (zemina) nebo cairnu (kamení).
Výstupek: výběžek, který přerušuje vertikální rovinu.
Lidé mladší doby kamenné se věnovali zemědělství
a pastevectví a vytvářeli usedlá společenství žijící ve
vesnicích. Tato společenství zemědělců byla vysoce
organizovaná, což jim umožňovalo budování takto
rozměrných architektonických útvarů.
Tento typ staveb jasně vypovídá o hierarchickém
uspořádání společnosti v mladší době kamenné –
v čele společenství stál vůdce, existovali zde
architekti, kteří znali odolnost materiálu a ovládali
míry, kněží, kteří sdružovali populaci, a pracovní síla.
K výstavbě těchto staveb bylo třeba zmobilizovat
mnoho lidí, a proto se domníváme, že blízké okolí
bylo velmi hustě osídlené.
Doklady technické zdatnosti
našich předků
Kamenné bloky byly vytrženy ze žulového podloží
údery kamenných nástrojů. Neexistoval žádný
menhirový* lom, ale stavitelé mladší doby kamenné
uměli účelně využívat erodované části horniny.
Doprava takto získaných megalitů* pravděpodobně
probíhala pomocí lanoví a dřevěných válečků.
Základová část menhirů* pak byla zapouštěna
do pečlivě připravených jam, přičemž největším
problémem bylo asi zasunutí spodní strany kamene
do země. Ustavení megalitů* bylo doprovázeno
obřadem.
Praktické informace pro návštěvníky
Průměrná doba prohlídky: 1 hodina.
Prohlídky vhodné i pro invalidní osoby rezervace nutná.
Librairie-boutique/Knihkupectví
Průvodce po této historické památce vydaného v rámci knižní řady
“Itinéraires” je možno zakoupit v knihkupectví.
Centre des monuments nationaux
Site des mégalithes de Locmariaquer
Route de Kerlogonan
56740 Locmariaquer
tél. 02 97 57 37 59
fax 02 97 57 41 62
[email protected]
www.monuments-nationaux.fr
*Vysvětlivky pojmů jsou uvedeny na zadní straně brožurky.
crédits photos collection musée de Carnac, Ph. Berthé © Centre des monuments nationaux, Paris. conception graphique Plein Sens, Anders. réalisation beau fixe. traduction InPuzzle. impression Stipa, janvier 2014.
Historie
Návštěva
Stavitelé
Informace
čes ky
Megality v
Locmariaqueru
Tři stavby z mladší doby kamenné
Kolosální architektura
Několik tisíc monolitů* vztyčených na tomto nalezišti
před 6 000 lety tvoří jeden z nejpodivuhodnějších
prehistorických megalitických* komplexů na světě.
Podle nejsoučasnějších archeologických výzkumů
vzniklo toto naleziště v několika etapách.
V roce 5000 před naším
letopočtem vzniká otevřený
architektonický komplex
pod širým nebem tvořený
vztyčenými kameny, které
Rytina z
roku 1805
jsou buď osamělé, nebo
sdružené do řady tak, aby označovaly svatyni.
V období 4300 let př.n.l. spatřily světlo světa
obrovské menhiry* o výšce 6 až 20 metrů, přičemž
nejvyšším útvarem této doby je zdobený menhir* v
Locmariaqueru. Přibližně v roce 4 000 let př.n.l. se
objevují nejprve individuální hrobky - mohyla* Er
Grah, k nimž se později připojují hromadné pohřební
struktury - dolmen* Table des Marchands.
Archeologický výzkum a
restaurátorské práce
Lidové pověsti spojují původ megalitů* s takovými
pojmy, jako je neviditelná síla, nadpřirozenost a
posvátnost. Tyto památky se zachovaly pouze díky
tomu, že od 18. století budily zájem veřejnosti.
Od 19. století zde probíhal archeologický průzkum,
po němž následovala úprava do původního stavu,
provedená ve 20. století.
*Vysvětlivky pojmů jsou uvedeny na zadní straně brožurky.
site de locmariaquer CS.qxp_locmariaquer 05/11/14 14:17 Page4
Historie
Návštěva
Stavitelé
Informace
▲
Mohyla* Er Grah (neboli Er Vinglé)
Nejmonumentálnější monolit* v prehistorii západní
Evropy tvoří obrovský žulový blok o výšce více jak
20 metrů, který je dnes rozlomený na čtyři kusy. V době
vztyčení dosahoval výšky 18,5 metrů nad zemí. Tento
kamenný blok o hmotnosti 280 tun vytesaný ze žuly,
která se však na poloostrově
Locmariaquer vůbec
nevyskytovala, byl v mladší době
kamenné přesunut o několik
kilometrů dále za použití dodnes
nezjištěné techniky. Pro vztyčení
tohoto kolosu byla pravděpodobně
použita rampa z navršené zeminy,
přes niž byl
menhir* převrácen do jámy a
5m
posléze vztyčen pomocí dřevěných
pák a koz* a zajištěn kameny a
zeminou. Po ustavení do svislé
polohy byl celý vyhlazen nástroji
z křemene. V prostoru za Velkým
menhirem* bylo do kamenitých
základen zapuštěno 18 dalších menhirů*. Tato řada
kamenů vztyčená kolem roku
4 500 let př.n.l. tvořila úchvatný čtyřhranný komplex,
který však byl zničen někdy v letech 4 300 až
4 200 př.n.l.
Vědci se dodnes nemohou shodnout na tom, zda bylo
poražení těchto obrovských stél dílem náhody, či zda
se jednalo o úmysl.
Tento celek postavený kolem roku 3 900 př.n.l. byl
používán až do počátku doby bronzové kolem roku
2000 př.n.l..
Archeologický výzkum prokázal, že zadní deska je
staršího data než samotný dolmen*. Tato po obou
stranách zdobená deska je stejně stará jako alej
kamenných stél v okolí Velkého
menhiru*. V době poničení
komplexu Velkého menhiru*
zůstala deska neporušená na svém
původním místě, přičemž dolmen*
byl zbudován kolem ní. Z toho
vyplývá, že bylo nutno se
přizpůsobit výšce desky.
5m
Základní deska má tvar lomeného
oblouku a orámování skulptury
tvořené otesaným výstupkem*
ji řadí do kategorie tzv. štítových
model*, což je motiv, který je
v této oblasti velmi rozšířený.
Strop chodby se postupně zvyšuje, snad proto, aby
ohlašoval blížící se pohřební komoru jako
nejposvátnější místo této lokality.
Okolní symboly ve tvaru půlměsíce vyjadřují duchovní
vyzařování božstva. Pokud jde o tvary berle vytesané
do povrchu, s nimiž se často setkáváme u památek
neolitického umění, domníváme se, že představují
nejspíše božskou moc a s velkou pravděpodobností i
roli, která v té době připadala kněžím. Nápis „gazelle“
vyrytý v centrální části stély pochází beze všech
pochybností z počátku 20. století. Strop je zdobený
rytinami v podobě sekyry s topůrkem, berle a spodní
části trupu tura. Další část zvířete se nachází ve
vzdálenosti 4 km na stropu dolmenu* v Gavrinis.
Třetí část stély pak tvoří kamenný blok pokrývající
mohylu (tumulus*) Er Grah. Všechny tři části snad
původně tvořily 14 metrů vysoký menhir*.
Tento obrovský monument patří do kategorie
uzavřených hrobek. Vezmeme-li v úvahu jeho rozměry
a pohřební výbavu nalezenou uvnitř, jedná se nejspíše
o hroby význačných osobností. Stavba tumulu*
probíhala v několika etapách. Asi v roce 4 500 př.n.l.
byly
navršeny malé hromady kamenů, tzv. mužíky (cairns)*
na několik pohřebních jam, k nimž patří i objevené
hroby s kostrami dvou obětovaných turů. Přibližně v
roce 4 200 př.n.l. je zbudována malá pohřební komora
obklopená navršenou kamennou strukturou zvanou
mužík (cairn*), která je uspořádaná do kruhu. Asi v roce
4 000 př.n.l. dochází k rozšíření
útvaru dvěma směry (na sever a na
jih) v podobě nízkých kamenných
zídek podpírajících hmotu šedého,
kameny pokrytého bahna, na níž
spočívá mohyla po celé své délce140
metrů.
V 19. století je z komplexu Er Grah
známa pouze vyloupená pohřební
komora. Severní strana, používaná jako lom (odtud
název Er Vinglé,
v bretonštině „lom“), dnes již neexistuje. Přes důkladný
archeologický průzkum Zacharia Le Rouzic v roce
1908 upadla tato zčásti sesutá a bujnou vegetací zarostlá
památka až do roku 1991 v zapomnění. Tumulus* získal
svoji původní podobu až po ukončení restaurátorských
prací v roce 1992.
Table
des Marchand
Gavrinis
Deska pokrývající
mohylu Er Grah ?
Dolmen* Table des Marchand
Velký menhir
Rozlomený Velký Menhir*
*Vysvětlivky pojmů jsou uvedeny na zadní straně brožurky.