houby - Monitoring přirozených lesů ČR
Transkript
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Monitoring přirozených lesů České republiky Proč lignikolní houby? lignikolní houby: • ideální modelová skupina pralesních organismů • zásadní role v koloběhu živin v lesním ekosystému: přímé ovlivňování procesů spojených s odumíráním a rozkladem dřeva, zpřístupňování živin dalším skupinám organismů • diverzita a složení společenstev lignikolních hub odráží míru přirozenosti lokality • zásadní je dostatečná nabídka spontánně odumírajícího a tlejícího dřeva (v různých formách a stádiích rozkladu) a nepřerušený přirozený vývoj porostu (kontinuita) • časově náročné studium (x jen 1 sezóna!!) a ne vždy snadná interpretace výsledků (metodické problémy) • vybrané tlející kmeny jako reprezentativní modelový studijní objekt Monitoring přirozených lesů České republiky Metodické problémy studia hub Metodická úskalí mykologického monitoringu: • • • • tradiční (studium plodnic) studujeme plodnice, nikoli celý organismus časová náročnost (více návštěv za sezonu, výkyvy počasí, nepravidelná fruktifikace, mikroskopická determinace) nenajdeme-li plodnici, nemusí to znamenat, že na lokalitě druh není přítomen efekt sběratele, řada determinačně obtížných skupin x moderní (molekulární metody) • jednorázový odběr vzorku • technická a finanční náročnost zpracování (sekvenace) • nespolehlivá determinace taxonů do druhové úrovně • v současnosti stále ještě omezená využitelnost v praktické druhové a územní ochraně • „invazivní“ metoda Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologický Metodické monitoring problémy studia hub plodnice nebo molekuly? Ovaskainen et al. 2010 Jde nám spíše o konkrétní druhy – o jejich ekologické nároky a hledání jejich indikačního významu pro praktickou ochranu přírody Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologický monitoring – výběr lokalit Lokality mykologického monitoringu • nejrozšířenější typy potenciální lesní vegetace na výškovém gradientu od nížin do hor na území ČR • tvrdé luhy (NPR Ranšpurk) • doubravy a dubohabřiny (NP Podyjí – Lipina, NPR Velká Pleš) • bučiny a jedlobučiny (NPR Kohoutov, NPR Mionší, NPR Polom, NPR Salajka, NPR Žákova hora, NPR Žofínský prales) • horské smrčiny (NPR Boubínský prales, NPR Praděd – Bílá Opava) Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologický monitoring – pracovní tým Quercus spp. Fagus sylvatica Abies alba Picea abies Velká Pleš Kohoutov Polom Bílá Opava Žákova hora Mionší Salajka Boubínský prales Žofínský prales NP PodyjíLipina Ranšpurk Monitoring přirozených lesů České republiky Metodika – výběr monitorovaných kmenů Tlející kmeny: • na každé lokalitě 32 kmenů jedné z našich hlavních porostotvorných dřevin (druhu, který je na daném území „v optimu“) dub – 96 buk – 128 jedle – 64 smrk – 64 Hlavní kritéria výběru monitorovaných kmenů: • DBH (nejtlustší kmeny dané dřeviny) • stupeň rozkladu (stupnice I – V) (+/– rovnoměrné zastoupení) • způsob odumření (přirozeně padlé, vývrat x zlom),…. Monitoring přirozených lesů České republiky Metodika – výběr monitorovaných kmenů 1. Předvýběr 100 kmenů z mapových podkladů dendrometrických šetření 2. Samotný výběr 32 kmenů v terénu (doplnění o čerstvě padlé kmeny, úprava stupnice rozkladu, atd…) Záznam ekologických faktorů na jednotlivých kmenech lokalita dřevina zaznamenal datum délka kmene (dle mapy) DBH (dle mapy) stupeň rozkladu dle mapy (pahýl a živý zlom může být i v kombinaci s ležícím kmenem v některé z kategorií rozkladu) rozklad reálný (aproximace pro celý kmen) pahýl výška vývrat/zlom počet a místa zlomů (vzdálenost v metrech od báze) jednotlivých částí kmene (případně schematický nákres) směr pádu kmene (zákres do mapy, případně azimut) kontakt se zemí v procentech (pro každou část kmene zvlášť) stupeň rozkladu (pro každou část kmene zvlášť) zakornění viditelné části kmene (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen) pokryvnost mechorostů (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen) pokryvnost lišejníků (pro každou část kmene zvlášť a pro celý kmen) pokryvnost semenáčků na jednotlivých částech kmene (od 1%) foto (autor a čísla snímků) (ideálně na jaře) pokryvnost stromového patra (E1) nad polygonem ohraničujícím zvnějšku ve vzdálenosti ca 1m všechny vnější body zaznamenávaných částí kmene (v létě) pokryvnost dřevin nižších než 5m (E2) (v létě) pokryvnost E1+E2 (v létě) slovní popis či poznámky ID: živý celistvý – živý zlom – pahýl – souš – tvrdý – nahnilý – rozložený I – II – III – IV – V Monitoring přirozených lesů České republiky Metodika – studované skupiny hub – s makroskopickými plodnicemi či stromaty > 2 mm – i opomíjené (ale indikačně významné) taxonomické skupiny Ascomycota: pyrenomycety (vybrané rody), makroskopické diskomycety Basidiomycota: heterobasidomycety, Polyporales s.l., Corticiaceae s.l., lupenaté houby Monitoring přirozených lesů České republiky Metodika – vlastní monitoring hub lokalita datum pracovník číslo kmene: ID kmene: návštěva: 2015/ poloha poloha stupeň horizontální vertikální rozkladu P V B SP HP TeV TlV 1 A A 2 N N 3 NBS DOL I - II – III IV – V poznámka foto 1 skutečný stupeň rozkladu (celý strom): I – II – III – IV – V položka 1 Camarops tubulina rozklad dle mapy: živý celistvý – živý zlom – pahýl – souš – tvrdý – nahnilý – rozložený početnost zakornění mech druh pahýl vývrat/zlom a /n část kmene číslo počet částí kmene: dřevina – – Monitoring přirozených lesů České republiky Metodika – časový rámec • srovnatelnost výsledků a podchycení co největší diverzity v omezené době trvání projektu • 4 návštěvy za sezónu: JARO – LÉTO – PODZIM – POZDNÍ PODZIM • doplňkový terénní průzkum lignikolních makromycetů (nestejná probádanost zájmových lokalit) Halme & Kotiaho 2012 Monitoring přirozených lesů České republiky Metodika – časový rámec Halme & Kotiaho 2012 Monitoring přirozených lesů České republiky Cíle projektu Cíle mykologické části projektu • sumarizace dosavadních znalostí o diverzitě lignikolních druhů hub v našich nejvýznamnějších pralesních rezervacích (rešeršní část projektu + využití vlastních terénních šetření) s komentářem k ochranářsky významným taxonům • založení sítě studovaných kmenů/stromů, na kterých bude v budoucnu možné sledovat vývoj společenstev v reálném čase (společně s bryology) • interpretace výsledků jednosezónního monitoringu vybraných tlejících kmenů (352 kmenů/4 návštěvy) – nové poznatky o ekologii vzácných druhů hub (mikrostanovištní nároky, mezidruhové vztahy, apod…) • (anti-)managementová doporučení k druhové i územní ochraně • posun v hledání fungující množiny „indikačních druhů přirozených lesních porostů“, využitelných v ochranářské praxi Děkuji za pozornost!
Podobné dokumenty
Program Workshopu doktorandek a doktorandů 2015
informací
o
našem
okolí.
Pocitové mapy přináší možnost aktivně zapojit občany do sběru informací, ale i názorů na lokalitu, ve které bydlí. Nápad vychází z konceptu
GeoParticipace - pojem, který po...
Rok 2010 - CHKO Bílé Karpaty
zemědělského intervenčního fondu (SAPS, Top-Up) a Správy CHKO Bílé Karpaty (PPK).
Vlčí hrdlo
V roce 2010 se podařilo vykoupit 5 parcel o celkové výměře 12792 m 2 – viz
mapka.
Na stavu lokality se p...
Prezentační_výtah_ze_závěrečné_zprávy
„Průzkum pražské mykoflóry zaměřený na vzácnější a ohrožené druhy makromycetů,
vč. inventarizace ve vybraných chráněných územích a zhodnocení mykoflóry
v Chuchelském háji“
* grant hlavního města Pr...
ZDE
Grafické přílohy byly zpracovány v programu JanMap.
Číslo dokumentu: C1457-13-0/Z01
Vydání: 01
významných z hlediska ochrany přírody na území kraje Vysočina
individuální sběry za účelem vybudování své sbírky (většinou v tzv. filatelistickém stylu). Význam jednotlivých druhů, např. pro bioindikaci prostředí apod. si řada z nich ani
neuvědomuje. Některé ...
Magistrát HMP - Česká mykologická společnost
ČMS tento předpoklad potvrdil: za období let 2004-2011 bylo určeno 1054 druhů (taxonů) rozdělení hub dle trofismu a hlavních skupin hub ukazují následující souhrnné tabulky.
2004-2011 Trofismus
Lig...