ŘÍŠE: HOUBY (Fungi)

ŘÍŠE: HOUBY (Fungi)
Milan Dundr
Houby (Fungi)
• heterotrofní (nemají
chlorofyl)
– saprofyti
– paraziti
• příležitostní
(fakultativní) paraziti
• závazní (striktní)
paraziti
Houby (Fungi)
• stélka
– vlákna (hyfy)
• podhoubí (mycelium)
• plodnice
– výtrusy (spory)
Houby (Fungi)
• symbióza
– mykorrhiza (s vyššími
rostlinami)
• lichenismus (se
sinicí nebo řasou)
– nový organismus
(lišejník)
Houby (Fungi)
• destruenti
– z látek organických
anorganické
Oddělení: chytridiomycety
(Chytridiomycota)
Oddělení: chytridiomycety
• trubicovitá stélka
(jednoduchá až
rozvětvená)
• v BS chitin
• zoospory s 1
hladkým bičíkem
vzadu
Oddělení: chytridiomycety
• voda, půda
• saprofyti a paraziti
řas, hub a cévnatých
rostlin
Oddělení: chytridiomycety
• buď splynou 2
zoospory
• nebo nepohyblivá
oosféra v buňce
zvané oogonium je
oplodněna
pohyblivým
spermatozoidem
Oddělení: chytridiomycety
Zástupci chytridiomycet:
rakovinec bramborový
(Synchytrium endobioticum)
• žije pouze na
lilkovitých
• v místě oček na
hlízách – chorobné
bujení ve tvaru
bradavčitých nádorů
rakovinec bramborový
(Synchytrium endobioticum)
• v nádorech
odpočívající výtrusy
(klíčivost až 20 (!) let)
– zamořené pozemky
nelze
obhospodařovat
• státy se brání
dovozu nakažených
brambor
lahvičkovka
Olpidium brassicae
• padání klíčních
rostlin
• nejčastěji
v pařnících
Oddělení: mikrosporidie
(Microsporidiomycota)
Oddělení: mikrosporidie
• jednobuněčné
organismy
• nitrobuněční parazité
–
–
–
–
hmyzu
ryb
dalších živočichů
člověka
Oddělení: mikrosporidie
• měňavkovité buňky
– pronikají do tkání
hostitele
– uvnitř se množí
– vzniknou spory
obalené chitinem
• dříve patřily k
prvokům
Oddělení: mikrosporidie
• spory přežívají i
mimo hostitele
– uvnitř stočené pólové
vlákno
• vymrští se
• pronikne do hostitelské
buňky
• jím projde obsah spory
do hostitele
(sporoplazma)
Zástupci mikrosporidií:
hmyzomorka včelí
(Nosema apis)
• hospodářsky
významná
• včelí úplavice
• úhyn včel
hmyzomorka včelí
(Nosema apis)
hmyzomorka bourcová
(Nosema bombycis)
• v 19. stol. – ztráty
bource morušového
hmyzomorka bourcová
(Nosema bombycis)
• výzkum a likvidace –
Louis Pasteur (Fr)
Oddělení: zygomycety /h. spájivé/
Zygomycota
Oddělení: zygomycety
• podhoubí trubicovité,
mnohojaderné, ve
stáří nepravidelně
přehrádkované
Zástupci zygomycet(ů)
kropidlovec černavý
(Rhizopus stolonifer)
• šedé porosty
• na substrátech bohatých cukrem
kropidlovec černavý
(Rhizopus stolonifer)
• podhoubí bez
přehrádek, větvené
– z něho sporangiofory
(nosiče výtrusnic)
– výtrusnice
• konidie (šíří se
vzduchem)
kropidlovec černavý
(Rhizopus stolonifer)
dvě pohlavně různé konidie (+ a -)
vyklíčí
• 2 mycelia – dotyk (postranní
větve):
–
–
–
–
konce větví zduří
rozplynou se stěny
plazmy s jádry se promísí
pohlavně různá jádra splynou
• diploidní zygota
• kulovitě se zvětší
• černohnědá tlustá stěna =
zygospora (spájivý výtrus)
– období klidu
•
zygospora vyklíčí
– sporangiofor
• sporangium
– konidie
kropidlovec černavý
(Rhizopus stolonifer)
kropidlovec černavý
(Rhizopus stolonifer)
kropidlovec černavý
(Rhizopus stolonifer)
plíseň hlavičková
(Mucor mucedo)
• na zahnívajících
ústrojných
substrátech
– kyselé mléko
– sýr
– koňský trus
plíseň hlavičková
(Mucor mucedo)
oddělení: houby vřeckovýtrusné
/askomycety/ (Ascomycota)
houby vřeckovýtrusné
• kyjovitá výtrusnice
(vřecko) = askus s 8
askosporami = vždy
výsledek pohlavního
procesu
houby vřeckovýtrusné
• též nepohlavní
konidie na podhoubí
nebo na
specializovaných
orgánech – plodnicích
houby vřeckovýtrusné
• mnohdy plodnice
vřecka ve vrstvě =
vřeckové
(výtrusorodé)
rouško
• 30 000 – 50 000
druhů
Třída: kvasinky
(Endomycetes)
Třída: kvasinky
• jednoduchá kulovitá
nebo elipsoidní stélka
• pučení – lze
pseudomycelium
(nepravé mycelium)
• v BS není chitin (jsou
hemicelulosy)
Třída: kvasinky
• v přírodě všude (na
rostlinách, plodech) –
alkoholové kvašení
• (cukr  alkohol +
CO2; na vzduchu
ocet)
Nepohlavní rozmnožování kvasinek
Pohlavní rozmnožování kvasinek
Zástupci kvasinek
kvasinka vinná
• réva, půda vinic
• dnes – vyšlechtěné
kmeny
• „burčák“
vinný sklep
kvasinka pivní
(Saccharomyces cerevisiae)
• známa jen
vyšlechtěná
• obsahuje mnoho
enzymů a vitaminy
skupiny B
(farmaceutický
průmysl)
kvasinka pivní
(Saccharomyces cerevisiae)
• výroba droždí
(=kvasinky + mouka)
kvasinka pivní
(Saccharomyces cerevisiae)
• výroba piva
kvasinka pivní
(Saccharomyces cerevisiae)
• výroba lihu z brambor
nebo z řepné melasy
kvasinka pivní
(Saccharomyces cerevisiae)
• přidávají se do
krmných směsí
plísňová onemocnění rukou, nohou
(jsou to většinou kvasinky)
Třída: vřeckovýtrusné houby
(Ascomycetes)
Třída: vřeckovýtrusné houby
• nejpočetnější skupina
hub
• haploidní podhoubí s
jednojadernými
buňkami
• přehrádkované hyfy
– jednoduchý otvor
– přechod plazmy a
jader
Třída: vřeckovýtrusné houby
Nepohlavní
rozmnožování:
• plodničky (sporangia)
• nebo nosiče
(konidiofory)
– nepohlavní výtrusy
(konidie)
• mnoho
Třída: vřeckovýtrusné houby
Pohlavní rozmnožování:
• gametangia – anteridia♂ a askogonia♀
• na askogoniích někdy výrůstek (trichogyn)
Třída: vřeckovýtrusné houby
Pohlavní rozmnožování:
• anteridium a
askogonium se
dotknou
• obsah anteridia
přejde do askogonia
– je-li výrůstek, obsah
projde výrůstkem
Třída: vřeckovýtrusné houby
Pohlavní rozmnožování:
• splynou buňky
(plazmogamie), ale
jádra ne
• jádra po dvojicích
(samčí + samičí) do
askogenních hyf
Třída: vřeckovýtrusné houby
Pohlavní rozmnožování:
• na koncích
askogenních hyf –
háky
• v nich splynou ♂ a ♀
jádra = karyogamie
Třída: vřeckovýtrusné houby
Pohlavní rozmnožování
• v háku diploidní
jádro
• z háku kyjovité
vřecko (ascus)
– 1 x meióza
– 1 x mitóza
– vznikne 8 haploidních
askospor
Třída: vřeckovýtrusné houby
Pohlavní rozmnožování:
• zralá vřecka se
otevírají
• zralé askospory
vypadnou
Třída: vřeckovýtrusné houby
plesnivkotvaré houby
(Eurotiaceae) – lidově PLÍSNĚ
plesnivkotvaré houby (plísně)
• většinou saprofyté
• rozklad:
– organických zbytků
– výrobků z organických
látek
•
•
•
•
•
•
textilie
papír
kůže
obaly
potahy
izolace z umělých hmot
plesnivkotvaré houby (plísně)
• hniloby ovoce, plodů
a semen; plesnivění
uskladněné píce
• též v humusu a půdě
plesnivkotvaré houby (plísně)
• přehrádkované
mycelium
• barevné porosty
– dle barvy konidií na
konidioforech
Zástupci plesnivkotvarých hub
(plísní):
štětičkovec (Penicillium)
• výroba penicilinu
• antibiotikum (ATB)
štětičkovec (Penicillium)
• Skot Alexander
Fleming
• dostal r. 1945
Nobelovu cenu za
objev penicilinu
kropidlák (Aspergillus)
• mezi nimi druhy, které
produkují jedovaté
aflatoxiny
• Aspergillus flavus – a
fla toxin
• výtrusy – alergie
• u některých vřecka
vůbec nejsou
kropidlák (Aspergillus)
Třída: vřeckovýtrusné houby
padlí (Erysiphales)
padlí
• bělavé moučnaté
poprachy na
rostlinách
• např. jabloně
– bělavé rozrostlé
mycelium
– na konidioforech
spousta konidií
padlí
• výběžky do
pokožkových buněk
hostitelské rostliny –
výživa
• závazní parazité
(nelze je pěstovat bez
hostitele)
• boj: sirné přípravky
Třída: vřeckovýtrusné houby
tvrdohouby
paličkovice nachová
(Claviceps purpurea)
• žito, plané trávy
• na místě obilky –
růžkovitý fialově černý
námel (vyčnívá
z klasu)
paličkovice nachová
(Claviceps purpurea)
• námel - přezimuje
v půdě po sklizni
• na jaře nosiče
s bradavčitými lůžky
purpurové barvy
• v nich vřecka
s niťovitými
askosporami –
vystřelovány do
vzduchu
paličkovice nachová
(Claviceps purpurea)
• askospory neseny
větrem na blizny
• vyklíčí – do
semeníku
– v něm podhoubí
– spousty konidií se
sladkou tekutinou
• hmyz
– šíření
paličkovice nachová
(Claviceps purpurea)
• jedovaté alkaloidy –
kyselina lysergová
• dříve v mouce –
otravy („mor“)
paličkovice nachová
(Claviceps purpurea)
• dnes léčiva
– např. proti migréně
• ergotamin
• ergometrin
paličkovice nachová
(Claviceps purpurea)
• z kyseliny lysergové
– výroba LSD
• = N,N-dietylamid
kyseliny lysergové
LSD
• syntetizoval ho v roce
1938 Albert Hofmann
(Švýcarsko)
• popsal ho 1943
– švýc. firma Sandoz
(dnes Novartis)
otec „LSD“ Albert Hofmann
LSD – „tripy“
Třída: vřeckovýtrusné houby
houby terčoplodé
(Diskomycety)
Monilia (hlízenka)
• způsobuje moniliovou
hnilobu ovoce
(moniliózu)
• soustředné kružnice
kupek konidií
Monilia (hlízenka)
• 2 druhy – plodnice
na spadaném ovoci
až na jaře
• postřiky, poprachy,
sázení odolných
rostlin
smrž (Morchella)
• jaro, půdy bohaté
vápnem
• výtrusorodé rouško –
na povrchu důlkovitě
zprohýbaného až
žebernatého
klobouku
smrž (Morchella)
• všechny druhy jedlé
• ale očištěné plodnice
nutno spařit horkou
vodou a vodu slít
kačenka česká
(Verpa bohemica)
ucháč (Gyromitra)
• klobouk zprohýbaný
bez žeber
• na holé půdě i
v lesích
• většinou jedovaté !
lanýž (Tuber)
• vzácně i v ČR; jinak
Francie apod.
• hlízovité plodnice
pod povrchem půdy
• pod duby, buky, habry
– na vápenatých
půdách
lanýž (Tuber)
• aromatická vůně i
chuť
– drahé koření
• rouško s vřecky uvnitř
• hledání pomocí
cvičených prasat
oddělení: houby stopkovýtrusné
/basidiomycety/ (Basidiomycota)
houby stopkovýtrusné
• výtrusy
(basidiospory)
– na povrchu ztlustlých
kyjovitých buněk
(basidií)
• basidie soustředěny
do výtrusorodého
rouška (hymenium)
houby stopkovýtrusné
• přehrádkovaná vlákna
• v místě otvoru (póru)
soudečkovitý tvar
houby stopkovýtrusné
životní cyklus
houby stopkovýtrusné
• přezky (výrůstky
zahnuté dozadu)
• tvoří je většina
stopkovýtrusných hub
Porovnání
vřeckovýtrusné x stopkovýtrusné
řád: rzi (Uredinales)
rzi
• závazní parazité
• netvoří plodnice
rez trávní
(Puccinia graminis)
• na obilninách
polštářky rezavých a
černých výtrusů
(černé přezimují)
• na jaře – mezihostitel
dřišťál – opět jiné
výtrusy – na obilí
rez trávní
(Puccinia graminis)
• k nám výtrusy větrem
ze zemí z jihu a
jihovýchodu
• nejlepší obrana:
odolné kultivary
cyklus rzi trávní
rez hrušňová
mezihostitel = jalovec
rez rybízová
mezihostitel = borovice vejmutovka
řád: sněti (Ustilaginales)
sněti
• parazité rostlin
• netvoří plodnice
• v určitých orgánech
rostlin se tvoří
spousty výtrusů
prašná sněť pšeničná
• v klasu – masa
prášivých
černohnědých výtrusů
• na blizny dalších
květů
prašná sněť ječná
prašná sněť ovesná
sněť kukuřičná
• nádory velikosti až
dětské hlavy plné
černohnědých
tlustostěnných
výtrusů
sněť kukuřičná
mazlavá sněť pšeničná
• v obilkách
– mazlavá, po
slanečcích
páchnoucí hmota
tlustostěnných výtrusů
• ochrana osiva:
moření
POZOR!
• * neplést se snětí
slezinnou
(antraxem),
gangrénou
– to je bakteriální
onemocnění
řád: chorošotvaré
(Aphyllophorales)
chorošotvaré
• plodnice kloboukaté,
rozprostřené,
kopytovité aj.
• výtrusorodé rouško v pórech, na lištách –
od začátku
obnažené
• choroše, dřevokazné
houby
troudnatec kopytovitý
(Fomes fomentarius)
sírovec žlutooranžový
(Laetiporus sulphureus)
• agresivní hnědá
hniloba
• listnáče
• v dobách hladu z něj
dělali mouku na chléb
sírovec žlutooranžový
(Laetiporus sulphureus)
dřevomorka domácí (!)
(Serpula lacrymans)
• hospodářské škody
• i na zpracovaném
dřevu
• i ve zdi
dřevomorka domácí (!)
(Serpula lacrymans)
řád: bedlotvaré (Agaricales)
plodnice
• třeň, klobouk
• rouško
– nejprve obal
– z něj závoj nebo
prstenec
• mladé plodnice často
v plachetce
– z ní strupy na
klobouku a pochva na
bázi třeně
Plodnice
výtrusorodé rouško (hymenium)
rourky s basidiemi
výtrusorodé rouško (hymenium)
lupeny s basidiemi
výtrusorodé rouško (hymenium)
kuželíky s basidiemi (lošák)
nepravá pletiva
• pseudoparenchym
– třeň na lomu moučnatý
– holubinky
– ryzce (mléko)
• plektenchym
– třeň na lomu vláknitý
jako větvička
– všechny ostatní
kloboukaté houby
Smrtelně jedovaté houby!
• muchomůrka zelená
/m. hlízovitá jarní, m.
jízlivá/ (Amanita
phaloides)
muchomůrka zelená (!!!) x
žampion (pečárka) lesní
Smrtelně jedovaté houby!
závojenka olovová
Smrtelně jedovaté houby!
vláknice Patouillardova
Houby jedovaté až halucinogenní
Muchomůrka červená
Houby jedovaté až halucinogenní
Muchomůrka tygrovaná
Houby jedovaté až halucinogenní
Lysohlávka kopinatá
Zajímavé vlastnosti
• houby v sobě
hromadí těžké kovy!
– druhotné otravy
– nesbírat plodnice
kolem silnic apod.
Mykorhiza
• (až 85% rostlin)
• ekto – stromy (kozák,
hřib aj.)
• endo
Ektomykorhiza
Ektomykorhiza
Endomykorhiza
„čarodějné kruhy“
špička obecná
„čarodějné kruhy“
špička obecná
špička obecná
• vylučuje v nepatrném
množství HCN
– hořkomandlová vůně
– ničí trávu kolem sebe
• HCN se odstraní
tepelným
zpracováním
– pak jedlá
špička obecná – poničená tráva
řád: břichatky
břichatky
• výtrusorodé rouško
uvnitř podzemní
nebo pozemní
kulovité plodnice –
otevírá se
• teřich (gleba)
pýchavka
• jedlá zamlada (bílá
uvnitř)
pestřec obecný
• koření
• ve větším množství
jedovatý (!)
hadovka smrdutá
(Phallus impudicus)
• zamlada jedlá
hadovka smrdutá
(Phallus impudicus)
květnatec Archerův
(Anthurus archeri)
mřížovka červená
(Clathrus ruber)
mřížovka červená
(Clathrus ruber)
hvězdovka brvitá
(Geastrum fimbriatum)
hvězdovka brvitá
(Geastrum fimbriatum)
hvězdovka
Mykologie = věda o houbách