ZSI-zk
Transkript
Zemědělské systémy I. – zkouška Živočišná výroba 1. Druh a plemeno zvířat 2. Genové rezervy zvířat 3. Šlechtění zvířat 4. Plodnost 5. Domestikace a fylogenie 6. Etologie a welfare 7. Plemena 8. Současný stav a ekonomika chovu zvířat Rostlinná výroba 9. Agroekosystémy – Co to je?, Vyjmenuj abiotické složky. 10. Dodatková energie 11. Produkční systémy (konvenční, integrované, ekologické zemědělství) 12. Ekologické zemědělství 13. LPIS 14. LFA a zranitelné oblasti 15. Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a BPEJ 16. Osevní postupy a půdní únava 17. Meziplodiny 18. Monokultury 19. Podmítka 20. Orba 21. Předseťová příprava půdy 22. Minimalizace ve zpracování půdy a Půdoochranné způsoby zpracování půdy Ostatní otázky 1. Plevele 2. Škůdci 3. Pesticidy, Herbicidy 4. GMO plodiny 5. Precizní zemědělství 6. Organická hnojiva 7. Minerální hnojiva 8. Živiny 9. Složení půdy 10. Zornění 11. Dusík 12. Vápník 13. pH -1- 1. Druh a plemeno zvířat Druh - Plemeno základní zoologická taxonomická jednotka je uzavřené společenstvo zvířat, vyznačující se shodnými znaky a vlastnostmi, normální plodností a fyziologickou izolací, která se projevuje nekřižitelností s jinými druhy nebo neplodností případných kříženců. - základní zootechnická taxonomická jednotka je skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnostmi, předávanými na potomstvo. Vznik plemene - vliv přírodních podmínek (primitivní plemena) vliv člověka (kulturní plemena) Plemeno existuje, pokud o něj pečuje člověk! Plemenné znaky – soubor typických znaků charakterizující dané plemeno Plemenný typ – zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene Užitkový typ – zvíře s dokonale vyjádřenými znaky, které charakterizují užitkové zaměření zvířete (někdy vytvořen křížením více plemen) Plemenný standard – souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění Chovný cíl – souhrn požadavků na vlastnosti plemene vytyčené pro zušlechtovací proces Členění plemene Linie - skupina zvířat v rámci plemene, geneticky vyrovnaná, pocházející ze společného předka, jemuž je příbuzensky blízká. Rodina – skupina samičích zvířat pocházející z matky zakladatelky Chov – stádo určité kvality, nejvyšší úroveň má šlechtitelský chov. Čistokrevné zvíře Kříženec - - potomek rodičů, příslušníků jednoho plemene potvrzení o původu plemenná kniha zvíře bez plemenné příslušnosti Třídění plemen Dle stupně prošlechtění •Plemena primitivní •Plemena přechodná – krajová •Plemena kulturní Dle směru užitkovosti •Plemena specializovaná •Plemena s kombinovanou užitkovostí Plemena skotu - dojná (jersey, ayrshire, holštýnský skot) - masná (hereford, aberdeen-angus, charolais) - kombinovaná (maso-mléčný = český strakatý skot) Plemena prasat - masná (landrace, duroc, pietrain) - sádelná (mangalica,cornwall) - kombinované (sádelno-masná =bílé ušlechtilé) tržní typ =prase výsekové 105-110 kg) Plemena ovcí - dojná (východofrízská ovce) - masná (suffolk, charolais,kent, texel) - vlnařská (merino) - kožichová (romanovka) - kožišinová (karakulská ovce) - kombinovaná (cigája) Plemena drůbeže - nosná (leghornka bílá) - masná (plymutka, kornyška) - kombinovaná (rodajlendka) - okrasná Ve velkochovech - užitkové typy - nosný typ (Shaver, Hisex) - masný typ (Ross, Tetra) Brojler – produkt rychlovýkrmu mláďat drůbeže, králíků, ovcí Plemena koní - teplokrevná - chladnokrevná 2. Genové rezervy zvířat Intenzifikace chovu = ekonomický tlak na změnu plemenné struktury Původní krajová plemena nahrazována výkonnějším = unifikace tj.chov malého počtu plemen znamená ztrátu proměnlivosti (genů) ČR – málo původních plemen Zákon o plemenitbě - §2 – „genová rezerva“ r. 2005 bude nová vyhláška o genových zdrojích dle novely zákona č.154 -2- Plemena skotu – česká červinka, český strakatý skot Plemena koní - starokladrubský kůň, norik, hucul Plemena prasat – přeštické černostrakaté Plemena ovcí - ovce šumavská, valaška Plemena koz - bílá a hnědá krátkosrstá bezrohá Plemena drůbeže – česká zlatá kropenka, česká husa některá plemena králíků, holubů, ryb in situ – živá zvířata ex situ – kryokonzervace ID, vajíček, embryí Oba postupy nákladné - nutné dotace - Národní komise pro genové rezervy zvířat - potřeba sponzoringu Selekční postupy – úspěšnost selekce dle počtu kritérií 1znak 100% 2znaky 71% 4znaky 50% a) Dle nezávislých výběrových úrovní – limity všech znaků splněny b) Simultánní - celkové zhodnocení - bodové hodnocení - selekční index Uchování : Účinnost selekce – genetický zisk (selekční efekt)- rozdíl mezi průměrem užitkovosti rodičovské populace a průměrem potomků vybraných rodičů Výši zisku ovlivní: intenzita selekce (podíl vybraných zvířat) PLEMENNÁ HODNOTA – charakteristika genetické kvality zvířete PH – vyjádřena jako odchylka jedince od srovnávací úrovně (průměr vrstevníků) 3. ŠLECHTĚNÍ ZVÍŘAT (SELEKCE, METODY PLEMENTBY) Dle PH je možno odhadnout užitkovost budoucího potomstva= průměr PH rodičů Šlechtění zvířat •tvůrčí a dlouhodobý charakter •představuje investici Odhad PH: dle informací • selekce předběžná – zdroj informací je rodokmen –údaje o příbuzných • selekce hlavní – zdroj informací je KU • selekce konečná – zdroj informací je užitkovost potomstva SELEKCE Předpokladem výběru dostatek informací o zvířatech Kontrola užitkovosti (KU) - měření a zaznamenávání úrovně definovaných užitkových vlastností a znaků dle přijatého systému pro využití v selekci realizace KU –na základě zákona dle normy – ČSN ISO = mezinárodní standardizace Metoda porovnání potomků s vrstevníky – biometrická metoda BLUP princip – regrese plemenné hodnoty na fenotyp (Best Linear Unbiased Prediction) – dokáže odhadnout PH kterékoli věkové kategorii S využitím všech dosažitelných zdrojů informací -rovnice zahrnuje genetické (náhodné) a negenetické (fixní) -Různé typy modelů – model otce, ANIMAL MODEL (nejdokonalejší) Data zjištěná KU soustředěna v centrální databázi (Benešov u Prahy) -zpracování dat je periodické (měsíc, rok) Metody plemenitby Cílevědomé rozmnožování zvířat k dosažení maximálního zisku KU metodicky řídí chovatelský svaz Klasické třídění: V případě ostatních druhů zvířat je sběr údajů o zvířatech věcí chovatelů SELEKCE – výběr samců a samic – rodičů příští generace - přírodní – hlavní znak je fitnes - umělá – změna znaku užitkového má za následek zhoršení fitnes =>nutno zlepšit podmínky zvířat umělým chovem Selekce dle účinnosti: •Negativní - vyřazení zvířat s nejhorším vývinem znaků vyřazení nositelů závažných a dědičných vad •Pozitivní - výběr nejlepších zvířat Čistokrevná plemenitba Křížení Čistokrevná plemenitba Páření jedinců jednoho plemene – rodokmen! Základní metoda plemenitby – zejména v chovu zájmovém Zásady: používat zvířata s co nejvyšší PH Postup: 1. Měření fenotypu (KU) 2. odhad PH 3. selekce – intenzita dle potřebného počtu zvířat a genetického zisku 4. získání nové generace Osvěžení krve -3- Příbuzenská plemenitba (inbreeding, inzucht) společný předek do 5.generace Není běžnou metodou! – možnost inbrední deprese •Úzká příbuzenská plemenitba •Blízká příbuzenská plemenitba •Vzdálená příbuzenská plemenitba Křížení Cílem je změna vlastností a znaků Křížení pozměňovací: přilití krve –jedno použití cizího plemene meliorační křížení – podíl cizích genů 25-50% převodné křížení – nahrazení původního plemene 5.generace – 3,125% kombinační křížení –tvorba nového plemene Užitkové křížení Dvojplemenné – kříženci určení k výkrmu Trojplemenné – produkce hybridních matek Mezidruhové křížení Kůň x osel ŠLECHTITELSKÉ PROGRAMY Komplexní a systémový přístup ke šlechtění, cílem je max. genetický zisk Části: biologická ekonomická Typ programu: selekční program hybridizační program Selekční program v chovu skotu Matky býků + otci býků´=> býčci do odchovny (selekce) =>inseminace Získat co nejdříve údaje o užitkovosti potomků k odhadu PH Hybridizační program v chovu prasat Křížení k získání užitkových hybridů - mateřská a otcovská plemena Šlechtitelská pyramida – šlechtitelské chovy rozmnožovací chovy produkční chovy Šlechtitelské programy v chovu ovcí, drůbeže, králíků Plodnost samců - schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice Plodnost samic - schopnost pravidelné reprodukce tj.pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutím a porozením zdravého mláděte. Pohlavní a chovatelská dospělost Puberta – spermiogeneze , ovulace Věk pohlavní dospělosti ovlivňuje : druh, plemeno, genotyp, pohlaví vliv výživy Proč má chovatel znát období pohlavní dospělosti svého zvířete? Chovatelská dospělost – věk, hmotnost využití zvířete k chovu PLODNOST SAMCŮ Spermiogeneze – podmínka plodnosti samce Páření = připouštění Přirozené připouštění : • volné • skupinové (harémové) • „ z ruky“ Podmínka = licence plemeníka Inseminace – úspěšná biotechnická metoda (doložena r.1322,1872) • získání a hodnocení spermatu • zpracování a uchování • inseminace dnes: široké rozšíření díky kryokonzervaci Důvody využívání: - chovatelské (selekce, nemoci) - ekonomické (pokrok, úspory nákladů) Zajištění inseminace: specializované organizace Vlivy působící na plodnost samců Genetické: anomálie (př. Kryptorchismus) důvod k vyřazení z reprodukce Negenetické: věk, výživa, klima, světlo,ošetřování Hodnocení plodnosti samců Potenciální plodnost – kvalita ejakulátu Skutečná plodnost – počet mláďat v inseminaci - % zabřezlých 4. PLODNOST ZVÍŘAT Význam plodnosti: chovatelský ekonomický -4- Plodnost samic Podmínka: ovogeneze tj.zrání a uvolnění vajíčka (ovulace) Kastrace u zvířat v zájmovém chovu – řešení nežádoucího rozmnožování Sterilizace Zákrok zabraňující oplodnění – při zachování hormonální činnosti pohlavních žláz Pohlavní cyklus- říje jako vnější projev hormonálních změn Zvířata monoestrická – říje 1x ročně (divoká zvířata) Zvířata diestrická - říje 2x ročně (fena, kočka) Zvířata polyestrická - říje periodická (hospodářská zvířata) Ekonomické aspekty plodnosti Nízká úroveň plodnosti = zhoršování produkce a ekonomiky chovu Říje – říjové chování - kráva se běhá, prasnice se bouká, koza se prská …. U krávy – prodloužení SP o jeden cyklus (21 dní) = ztráta 900 kč Pouze páření, inseminace v období říje (ovulace) dává možnost ZABŘEZNUTÍ Produkce masa Březost – období vývoje nového jedince, končí porodem délka dle druhu – klisna 333 dní, kráva 285 dní, králice 30dní ….. Porod – kráva se telí, klisna se hřebí, prasnice se prasí, ovce se bahní,… Obtížnost porodu- selekční kriterium u samců Řízení reprodukčního procesu u samic zhoršená reprodukce = ekonomické ztráty - přímý vliv plodnosti vyšší plodnost snižuje náklady Plodnost zvířat v zájmových chovech Někdy je rozmnožování nežádoucí – řešení: • kastrace – odstranění pohlavních žláz • sterilizace – zábrana produkce gamet Kontrola populace toulavých a opuštěných zvířat Hodnocení plodnosti samic • potencionální – počet vajíček, je velmi vysoká, málo využitá • skutečná – počet narozených mládat Biotechnika reprodukce – cílevědomé řízení reprodukce • detekce říje,synchronizace říje (adspekce, prubíř, detektory) • detekce březosti ( ultrazvuk, palpace) • indukce porodů • přenos embryí • klonování SKOT – od každé krávy 1 tele za rok kriteria - natalita - mezidobí - service perioda - inseminační interval - inseminační index Vlivy působící na plodnost samic Genetické : druh, plemeno, věk Negenetické : Výživa, klima, technika chovu Pro hodnocení stáda – výpočet indexů reprodukce či fertility PRASATA – kritéria Hodnocení plodnosti samic Mezidobí – počet dnů od porodu do následujícího porodu Service perioda – počet dnů od porodu do následného zabřeznutí Březost po inseminaci - % březosti po 1.inseminaci, po všech inseminacích Natalita – počet mládat na 100 samic - počet selat ve vrhu délka mezidobí procento zabřezávání OVCE – natalita v procento zabřezávání Evidence reprodukce – využití výpočetní techniky Kastrace Operativní odstranění pohlavních žláz – zastavena produkce gamet i hormonů Možno provést - operativně - hormonálně - chemicky Následky kastrace – záleží na době provedení Ekonomické důvody: lepší využitelnost kastrátů v práci, výkrmu. -5- 5. Fylogenie a domestikace Zootechnika - nauka o chovu zvířat a výrobě živočišných produktů Zvíře z hlediska produkčního: 1. aspekt biologický 2. aspekt technický- využití techniky pro zvýšení produktivity práce 3. aspekt ekonomický Chov zvířat má - rozměr produkční rozměr morálně-etický Původ a domestikace zvířat Předpoklady domestikace: •sociální vztahy •široké potravní spektrum •„klidné“ chování Postup: 1. Zajetí 2. Ochočení 3. zdomácnění Hospodářské zvíře = chované pro hospodářský užitek Domácí zvíře = žijící s člověkem pod jednou střechou zájmový chov („oblíbená zvířata“) Feralizace – příklady, důsledky Fylogenie – nauka o původu zvířat Nejčastějším zdrojem informací jsou archeologické nálezy V současnosti posuzována příbuznost druhů a plemen studiem DNA 6. ZÁKLADY ETOLOGIE ETOLOGIE – nauka o chování zvířat v daném prostředí Domestikace Proces osvojování zvířat člověkem Motivace: • Zdroj potravy (maso,tuk,vejce,mléko …) • Zdroj surovin (kůže, kožišina , vlna ..) • Zdroj energie (tažná a jezdecká zvířata) • Ostatní účely (společník, hobby, sport ) Změny ve společnosti působí na změny vztahů lidí ke zvířatům V současnosti - zvíře není jen zdroj potravin pro lidi - nové směry ve využívání zvířat Domestikace zvířat je dosud neukončený proces savci - z cca 6000 druhů 30 ptáci - z cca 8500 druhů 15 hmyz - z cca tisíců druhů 2 Domestikační změny •Změna zbarvení -- nové typy, (albinizmus) •Změna pokryvu těla – angorismus, rexismus, absence srsti či peří (naháč) •Změny kůže – řasy, laloky, uši •Změny velikosti těla -- gigantismus, nanismus •Změny na lebce -- zkrácení čelistí •Změny plodnosti a rozmnožování •Změny nervové soustavy •Změny fyziologické CHOVÁNÍ – časový sled procesů, které organismu umožní vytvořit vztah k prostředí Funkční okruhy chování: přeměna látek, příjem informací a orientace, rozmnožování, odpočinek a spánek, ochrana a obrana, péče o tělo. CÍLOSMĚRNOST – základní charakteristika chování = dosáhnout cíle Etologie v zootechnice význam v chovech industriálního charakteru CHOVÁNÍ – může být dobrým ukazatelem vhodnosti či nevhodnosti technologického systému Je jednodušší, snazší přizpůsobit technologii zvířeti, než se snažit přizpůsobit zvíře technologii. Chování zvířete = souhra - vnitřního stavu zvířete - vnějších podnětů Zvíře žije ve „svém“ světě – je dán smyslovým vnímáním druhu reaguje na podněty pro něj významné dle vnitřního vyladění Chovatel by měl vědět, jak jeho zvíře svět vnímá! Vidění koně Monokulární vidění (Neostré vidění) Binokulární vidění (ostré vidění , odhad) -6- • imprinting – rychlý proces učení po narození u ptáků a savců s dobře vyvinutými smysly po narození, který má dlouhodobé účinky – důležité je zejména vtištění matky – důležité pro chování v dospělosti. realizuje se v krátké citlivé periodě (ptáci několik minut, savci několik hodin), po které citlivost klesá •vhledem W. Kohler, 20. léta 20. století Experimenty se šimpanzi Učení „vhledem“ Při držení hlavy v úhlu 45°: -normální, ostré vidění oblast 2 -neostré vidění oblasti 1 a 3 -oblast 4 slepá skvrna Sluch Zvířata slyší jinak než člověk – v oboru 4 – 10 kHz, lépe vnímají ultrazvuky, ptáci slyší hůře. Zrak Vizuální pole mají zvířata jiné než člověk – panoramatické vidění širší – skot 330 stupňů, pes 190 stupňů, binokulární vidění je užší –skot 50 stupňů, pes 70 stupňů Rozlišovací schopnost je u zvířat dobrá u pohybujících se předmětů, horší u nehybných. Čich Ptáci mají citlivost čichu nízkou, savci mají citlivost čichu větší a některé druhy mají čich extrémně citlivý – pes , prase. Čichový signál je pro zvířata velmi důležitý komunikační prostředek s časovou účinností dny – týdny. Dalšími zdroji smyslového vnímání jsou hmat, teplotní gradient, magnetické pole, elektrické pole, vibrace. Zejména pro orientaci používá zvíře kombinaci více smyslových podnětů. WELFARE Životní pohoda případně kvalita života zvířat „Pět svobod“ 1. Osvobození od hladu, žízně a podvýživy 2. Osvobození od nepohodlí 3. Osvobození od bolesti zranění a nemoci 4. Svoboda vykazovat prvky normálního chování 5. Osvobození od strachu a úzkosti Vztah lidí ke zvířatům – handling 7. ROZDĚLENÍ PLEMEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT ROZDĚLENÍ PLEMEN velký počet plemen u jednotlivých druhů hospodářských zvířat lze třídit dle různých hledisek, nejčastěji však Základní životní projevy: •Pohybová aktivita •Příjem a výdej látek – (dýchání, příjem potravy a pití, vyměšování) •Komfortní chování – (péče o povrch těla, spánek a odpočinek, udržení teploty těla) •Komunikace – (výměna informací zrakem, sluchem, čichem, dotykem) •Sexuální chování – (námluvy, páření, péče o potomstvo) •Sociální chování – vytvoření a udržení společenského uspořádání ve skupině – Agonistické chování, sociální hierarchie, teritoriální chování 1) Plemena dle stupně prošlechtění - primitivní, přechodná (krajová), kulturní 2) Plemena dle směru užitkovosti - specializovaná, kombinovaná 3) Plemena podle původu (kraniologie) 4) Plemena podle teritoriálního rozšíření Vrozené chování – určeno plně geny a hormony Naučené chování – odpozorováno, ovlivněno vnějšími podmínkami UČENÍ změna chování na základě zkušenosti Genové rezervy, genetické zdroje Formy učení: • habituace – vymizení reakce na opakovaný nepůsobící podnět • senzitizace – stupňování reakce na opakovaný podnět působící •klasické podmiňování – spojení nepodmíněného podnětu (potrava) s podmíněným podnětem (zvonek) s následkem reakce (slinění) • operantní podmiňování – spojení nové akce s dosažením cíle metodou pokusu a a omylu – motorické učení • napodobování – sociální učení – učení dle jiného, který chování umí • hra – - rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka • Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a navazující vyhlášky č. 471/2000 zahrnuje Národní program plemena • Skot: česká červinka, český strakatý skot • Ovce: šumavka, valaška • Kozy: koza bílá krátkosrstá, koza hnědá krátkosrstá • Prasata: přeštické černostrakaté • Koně: starokladrubský kůň, hucul, slezský norik, českomoravský belgik • Králíci: český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký -7- • Nutrie: plzeňská tříbarevná (přeštická), standardní českého typu, stříbrná nutrie • Ryby: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný forma potoční, lín obecný, sumec velký, jeseter malý, vyza velká, síh peleď, síh maréna • Včely: včela kraňská • Drůbež: česká slepice zlatě kropenatá (česká zlatá kropenka), česká bílá husa PLEMENA SKOTU • MLÉČNÁ plemena • MASNÁ plemena • KOMBINOVANÁ plemena – MASOMLÉČNÁ – MLÉČNOMASNÁ – Předek skotu – pratur – Druh – tur domácí PLEMENA OVCÍ • DOJNÁ plemena • MASNÁ plemena • PLODNÁ plemena • KOMBINOVANÁ plemena • předek - muflon – evropský, asijský - archar (ovce stepní) - argali (ovce velehorská) PLEMENA KOZ • DOJNÁ plemena • MASNÁ plemena • SRSTNATÁ plemena • KOMBINOVANÁ plemena • předek - capra prisca (koza keltská) - koza bezoárová - koza šrouborohá PLEMENA PRASAT • MASNÁ plemena • SÁDELNÁ plemena • KOMBINOVANÁ – MASOSÁDELNÁ – SÁDELNOMASNÁ – Předek prasat • prase evropské • prase páskované • prase středozemní – Druh – prase domácí PLEMENA KONÍ • skupina koní – STEPNÍ (mongolští) • skupina koní – VÝCHODNÍ (orientální) • koně iránští • koně arabští • koně angličtí • koně a krví staroitalskou a starošpanělskou • skupina koní – ZÁPADNÍ (okcidentální) • skupina koní – SEVERNÍ (nordičtí) PLEMENA KURA a KACHEN, ....... • NOSNÁ plemena • MASNÁ plemena • KOMBINOVANÁ plemena • OKRASNÁ plemena • Předek – kur bankivský – kachna divoká x pižmovka velká – husa velká – krocan divoký, ..... • Druh – kur domácí – kachna domácí – husa domácí, ..... Masná plemena skotu Galloway Salers Skotský náhorní skot (Highland) Red Angus Aberdeen – Angus Belgické modro - bílé, modré, bílé Limousine Piemontese Gasconne Charolais Blonde d´ Aguitane, Plavé Akvitánské Hereford Masný siementál -8- Mléčná plemena skotu Holštýnsko - fríský skot Red holštýn Ayrshirský skot Jerseyský skot Kombinovaná plemena skotu Český strakatý skot (ČESTR) Česká červinka Dojná plemena ovcí Východofríská ovce Awassi Masná plemena ovcí Charollais Texel Suffolk Oxford down Kombinovaná plemena ovcí Merinolandschaf Cigája Šumavská ovce (Šumavka) Valašská ovce (Valaška) Vřesová ovce Romney marsh (Kent) Jacobova ovce Plodná plemena ovcí Ovce olkuská Ovce romanovská Masná plemena prasat Duroc Hampshire Pietrain Landrace Masná + Sádelná plemena prasat ČVM - české výrazně masné Mangalica Kombinovaná plemena prasat Bílé ušlechtilé Přeštické černostrakaté Skupina koní stepních Equus Przewalski (=kertak, kůň Převalského) Skupina koní východních – iránští Achaltekinský kůň (Achal-teke) Skupina koní východních – arabští Arab, Arabský plnokrevník Angloarab Dojná plemena koz Koza bílá krátkosrstá Koza hnědá krátkosrstá Masná + Kombinovaná plemena koz Koza búrská Koza anglonúbijská Srstnatá plemena koz Koza kašmírová Koza mohérová (angorská) Skupina koní západních Slezský norik Hafling Percheron Českomoravský belgický kůň Skupina koní východních - si +sš Kůň andaluský Lipicán Kůň starokladrubský – („starokladrubák“) Nosná plemena slepic Česká zlatá kropenka (Česká slepice zlatá kropenatá) Vlaška koroptví Šumavanka Leghornka bílá Masná plemena slepic Kornyška Brahmánka Kočinka bílá Plymutka bílá Nosná plemena kachen Indický běžec Khaki + white Kampbel Masná plemena kachen Kachna pekingská (předek – Kachna divoká) Kachna pižmová (předek - Pižmovka velká) Kombinovaná + Okrasná plemena kachen Kachna orpingtonská Kachna smaragdová Zakrslé kachny PLEMENA HUS (podle živé hmotnosti) LEHKÁ (malá)- Husa labutí - Česká bílá husa (chocholatá) STŘEDNÍ - Husa landeská VELKÁ (těžká) - Husa tulouská Skupina koní severských Shetlandský pony Fjordský pony Hucul (huculský kůň) Skupina koní východních – angličtí Anglický plnokrevník Americký klusák -9- Kombinovaná plemena drůbeže Plymutka žíhaná Hempšírka Rodajlendka Sasexka světlá Okrasná plemena slepic Hedvábnička Holokrčka Paduánka Bantamka PLEMENA KRŮT Krůta bronzová standardní Česká krůta šedě divoká bíle lemovaná Krůta černobílá Krůta bílá Česká krůta divoká bíle lemovaná VČELY Včela kraňská KRÁLÍCI Český luštič Český černopesíkatý Moravský bílý hnědooký Český strakáč Český albín Moravský modrý Český červený 8. Současný stav a ekonomika chovu zvířat Za I. – IX. 2009 – pokles farmářských cen o 27%, pokles cen potravin o 3,7% Agrární sektor Dovoz agrárních produktů v současnosti – 30% domácí spotřeby Základní charakteristiky Podíl zemědělství na HDP státu Zaměstnáno Ø měsíční příjem Zadluženost zemědělství Investováno 2004-2009 1,9% 134 000 lidí (2,3% ) 15 953 kč 39 % 73 mld kč (při zisku cca 45 mld kč) Nerovnoprávné postavení čs. zemědělství => - zmenšování dimenze zemědělství - ztráta potravinové soběstatečnosti (vepřové maso cca 60%) - úbytek pracovníků cca 4000 ročně Po r 2004 - pokles produkce hovězího masa = 31% - pokles produkce vepřového masa = 30% - pokles produkce mléka = 10% V roce 2008 import masa za 14 miliard kč ( v roce 2001 za 300 milionů kč) Chov zvířat - činnost zaměřená na produkci potravin, surovin, zájmový chov Základní produkty dle druhu: Multifunkčnost v rámci rozvoje venkova Venkov - zdroj ekonomické aktivity (zemědělství) - prostor pro bydlení a aktivity - tvorba přírodního prostředí Dle analýzy FADN (zemědělská datová síť – jen zemědělská činnost) ČR - horší ekonomický výsledek na 1 ha ve srovnání s E15 - nízká produkční účinnost vkladů - v HPH (hrubá přidaná hodnota) na 1 ha druzí nejhorší Rakousko – 3,3x , EU25 – 2,3x, Polsko – 1,5x větší Např.: pěstování pšenice je v ČR rentabilní, ale vyspělé státy překračují ČR o 3t /ha Výše dojivosti v ČR je 80% Nizozemí, 88% Německa, 96% Francie ALE ! Provozní podpory – v Rakousku činí 30% hodnoty produkce, v ČR 17% na 1 ha – v ČR podpora v Rakousku v Nizozemí v Německu ve Francii 6000 kč 19 500 kč 12 200 kč 11 700 kč 10 800 kč po vstupu do EU se situace lepší, ale pořád je provozní podpora v Rakousku 2,5x vyšší, podmínky jsou výrazně Nerovné! => Neustále horší podmínky pro zemědělství v ČR mléko maso vejce suroviny plemenná zvířata + biol. materiál údržba krajiny Společenské změny vyvolají i zásah do chovu zvířat – transformace zemědělství = hluboký zásah do chovu zvířat změny dosud neukončeny Zásadní dopad – kontinuální regrese a omezování rozsahu produkce Vážný důsledek – ztráta potravinové soběstačnosti R 2008 - zpomalení poklesu stavů zvířat pokles stavů skotu za 5 let je alarmující Nepříznivé zatížení 100 ha z.p. – 44,5 DJ (26 ks skot) Záporné saldo agroobchodu – 25-30 mld ročně Dosavadní trendy v ČR obecně pro živočišnou produkci nepříznivé Trvalý pokles stavů zvířat Skot r 1990 3,5 mln r 2011 1,34 mln Krávy 1,2 mln 551 tis. (177tis BTPM) Prasata 4,8 mln 1,74 mln 0,3 ks skotu na 1 ha z.p.je oproti 0,5 ks v EU skutečně málo K 1.4.2009 meziroční pokles stavů skotu o 38 tis.ks K 1.4.2011 stav prasat 1 749 000 ks prasat (z toho 112 tis ks prasnic (méně bylo v 1946) - 10 - Další pokles pod 6 kč znamená likvidaci chovu Produkční dimenze daná kvótou – poškozuje naše producenty. Globální pohled na výrobu a spotřebu potravin: • Neustálý růst světové populace => cca 75 mln lidí = potřeba potravin • Ekonomický růst ve světě cca 3% = vyšší příjmy =vyšší potřeba • Změna ve stravovacích návycích – posun ke kvalitě • Možný schodek mezi produkcí a potřebou •Reformy orientací k tržním mechanismům (zrušení kvót ?) V současnosti - váhavý růst nákupních cen, v 2011 se situace lepší, ale nárůst stavů očekávat nelze. Současnost: Potřebný nárůst produkce k 3 mld kg Příklad : spotřeba masa ve světě (tis. tun) Léta 1979-81 136 219 1989-91 179 689 1999-01 234 671 2003 253 688 2004 260 098 Opatření k zlepšení rentability - Zlepšení reprodukčních výsledků – tendence zhoršování reprodukce je z 60 % zaviněna managementem stáda Chov skotu Důležité postavení v zemědělské soustavě, Adaptace v tržní ekonomice pomalá vzhledem k biologii – dlouhý generační interval => vždy určité riziko Ztráta 50 – 70 kč / den SP 1000 – 1400 kč / na 1 cyklus -Šlechtění – důraz na ekonomiku – šlechtění s předstihem na podmínky po zrušení kvót Produkty: Mléko, maso, plemenný materiál, ekologická funkce - Zásada : přes býky se realizuje cca71% genetického zisku věnovat pozornost sekundárním znakům Současná situace : neustálý pokles stavů (cca 5-6 tis ks měsíčně) Stavy krav: pokles o 0,2% dojené – 373 tis. ks (pokles o 16 tis.) Celkem : 551 tis. BTPM - 177 tis. ks (nárůst o 12%) 2011 - Užitkovost na krávu: 7 100 kg/laktaci (o 18% více jak v Rakousku) „Ekonomická“ kráva – 15 kg mléka za den života Produkce mléka za 2009 – 2,708 mld litrů (- 0,7% oproti 2008) za 2011 – 2,5 mld – kvota naplněna 90%!! Mléko Světová produkce roste o cca 1,5% ročně, spotřeba o 2%, ceny volatilní V ČR: meziroční nárůst produkce 2,57% nákup mléka 2,4 mld kg = nenaplněna kvóta cena v roce 2009 = 6, kč/kg a méně stav krav 402 tis. Ks (meziroční pokles 3,2%) 2011 – cena cca 8,50 – 8,90kč –mléko téměř ziskové V průběhu roku 2009 prudký pokles cen mléka => ztráta cca 2kč/lt „Katastrofální pokles nákupních cen – růst spotřebitelských cen r 2007 1 kg mléka – 7,6 kč eidam – 99 kč/kg r 2008 1 kg mléka -7,40 kč eidam – 130 kč /kg Hovězí maso Současná spotřeba – cca10 kg na obyvatele a rok Na produkci hovězího masa se podílí: -Český strakatý skot -Masná plemena – chov bez tržní produkce mléka – cca 152 tis.ks krav Stoupající tendence vývozu živých zvířat –zejména z chovů BTPM Rentabilita výkrmu: Kalkulace VÚZE prokázala při průměrném nákladu 45,48 kč /kg ekonomickou ztrátu 6 500 kč na kus ( a míru rentability – 30%) Realizační cena za 1 kg ž.h. v roce 2010 = 39,63 kč Podmínka rentability: přírůstek nad 1000g snížení nákladů – zvýšit produkční účinnost krmiv minimalizace ztrát (úhyn) kvalita jatečných zvířat (SEUROP) Chov prasat Produkty : maso, plemenná zvířata. Současný stav : Největší krize v posledním desetiletí Příčiny: nadprodukce v zemích EU nárůst cen obilovin - 11 - Drtivý vliv na chov: pokles soběstačnosti – r 2008 – 72%, r 2009 pod 70% záporné saldo 6 mld kč Důsledek: rychlý pokles stavů zvířat v ČR i okolí 1999 – 4 mln ks 1.12.2010– 1 846 tis ks, ( prasnice – 122 tis. Ks, výkrm -757 tis ks) 1.4.2011 – 1 749 tis ks, (prasnice – 112 tis. Ks) V letech 2007-2009 – pokles prasat o 30%, prasnic o 37%, výkrmu o 24,5% Výroba vepř. masa v EU27 = 107% , v ČR = cca 60% Náprava současného stavu: • Narovnání – nárůst nákupních cen • Nárůst spotřeby masa • Zlepšování reprodukce – počet prasnic, počet selat, počet vrhů prasnice • Zlepšování užitkovosti – zvyšování konverze krmiv • Kvalita jatečného prasete • Produktivita práce Náznaky oživení cen v západní Evropě Ekonomika výroby vepřového masa – přísná ekonomika! Složky : -genofond – kvalitní hybridní materiál, podíl svaloviny min.56-58% (min.1,5% intramuskulárního tuku) -reprodukce – na prasnici více jak 25 selat ročně -výživa a krmení- spotřeba směsi do 3,2kg celková, do 2,5 kg ve výkrmu -technologie a zoohygiena chovu- doba výkrmu do 175 dnů, přírůstek min 850gr. -management- na 1 pracovníka14 pracovních hod. na prasnici, 1,1 pracovní hodiny na 1 místo ve výkrmu za rok Ovce, kozy Stavy v EU - dlouhodobý pokles – nižší rentabilita ČR – růst stavů od r 2000 1.4.2008 – 183 618 ovcí 16 627 koz Struktura plemen: 52 %kombinovaná 39 % masná 9 % dojná Ekologické zemědělství Počet farem Výměra ha Podíl na z.p.% Výrobci biopt. 2008 1 318 312 890 7,35 253 2011 2 689 400 tis. Ha (230 tis zvířat,87% skot,) 10 422 Finanční podpora : 1998 vyplaceno 48 mln kč, 2008 vyplaceno 618 mln kč V Nizozemí meziroční pokles o 3,3% plochy a ubylo 66 farem (5,5%) Důvod nejasný – zlepšení cen v konvenčním hospodaření? ZÁSAHY STÁTU 1. Přímá regulace trhu – Státní Zemědělský Intervenční Fond Produkční kvóty - restriktivní - nerestriktivní Intervenční opatření na trhu – nákupy a prodeje 2. Tarifní a netarifní opatření – clo,DPH,licence apod. 3. Dotace (přímá pomoc) Zjednodušený systém přímých plateb (SAPSsingle area payment scheme) - přímé platby /EU/ - 40% /cca 10 mld kč/ - doplňkové platby /ČR/ - 30 % /cca 7 mld kč/ - v roce 2009 – možnost 90% (60% EU, 30% ČR) část přímých plateb na plochu obhospodařované půdy část přímých plateb na podporované sektory –skot, chmel, brambory, len Od 1.1.2009 – cross complain – cca 80 ukazatelů jako podklad dotace Společná zemědělská politika – EU Vstupní období – 2004 – 2006 (SAPS + národní přímé platby do 70% v roce 2006) Přizpůsobovací období – 2007 – 2010 – vyrovnání přímých plateb s EU15 Období reálného vyrovnání – 2011 – 2013 Informační zdroje komoditní studie Mze ČR – Situační a výhledové zprávy ZELENÁ ZPRÁVA Mze - k uplynulému roku Internet: www.agris.cz (produkt PEF ČZU) resp. nový portál Mze : www.eagri.cz ( sloučený portál zemědělských organizací) Portál : www.uzei.cz (výzkumný ústav zem. ekonomiky a informací) Růst stavů – mírný růst spotřeby skopového masa - 12 - 9. Agroekosystémy – Co to je?, Vyjmenuj abiotické složky. Charakteristika ekosystému • Ekosystém se skládá ze složky živé, tvořené organismy (tzv. společenstvo neboli biocenóza) a složky neživé, tvořené prostředím (biotopem). • Základní funkce ekosystému jsou koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie. • Energie vstupuje do většiny ekosystémů dvojím způsobem: – Ze slunečního záření. Přeměnu energie slunečního záření na další formy energie nazýváme transformace nebo též disipace. – Formou energetického dodatku (z jiného ekosystému). Energetický dodatek přitom můţe být přirozený (příliv, mořské proudy, vítr, záplavy…) nebo antropogenní (hnojení, práce techniky, vypouštění odpadních vod...). Struktura agroekosystému • Neživé (abiotické) složky – „biofyzikální prostředí“ • Živé (biotické) složky – hospodářsky významné organismy – asociované organismy – člověk • Vzájemné interakce Biotické složky agroekosystémů Produkční organismy – získané procesem domestikace – vysoká výkonnost – požadované fyziologické a biochemické vlastnosti – vyšší nároky na úroveň produkčních faktorů – snížení odolnosti negativním vlivům prostředí Asociované organismy – škodlivé • plevele, choroby, škůdci • nutnost jejich regulace pod hranici škodlivosti – užitečné (beneficiální) • půdní biota – detrivoři, fixátoři N, ... • predátoři škůdců • hostitelské rostliny predátorů – indiferentní • zvyšující agrodiverzitu • posilující trofické sítě Člověk – produkční funkce • určuje strukturu a fungování agroekosystémů • omezuje negativní působení abiotických faktorů prostředí • reguluje výskyt neţádoucích organismů • zasahuje do biogeochemických cyklů (posiluje, otevírá) – mimoprodukční funkce • tvorba kulturní krajiny • sociální funkce • ochrana přírodních zdrojů? Vlastnosti agroekosystémů (ekosystémů typu „ager“) • cílená selekce (výběr) organismů – výběr produkčních organismů a potlačování škodlivých = snížená druhová pestrost (ochuzení, pauperizace) • otevírání a zesilování materiálových toků – odběr hospodářským výnosem x nutnost doplňování živin, vkladu práce, energie, ... Řízení (management) agroekosystémů • zemědělství je „bioekonomická“ aktivita – řízení biologických, technologických a sociálně ekonomických složek • usměrňování energomateriálových toků s cílem (ekonomické) optimalizace produkce – vyuţití sluneční energie, ţivin, velký podíl skliditelných částí, ... – volba vhodných nástrojů a intenzity jejich používání Nejvýznamnější abiotické faktory: - sluneční radiace - voda - živiny Sluneční radiace – množství fotosynteticky aktivní radiace (PAR) – adaptace rostlin na geografické rozdělení teplot – vliv na teplotní a vláhový reţim stanoviště – vliv na fotosyntetickou účinnost – geografické rozdíly ve fotosyntetické produkci – adaptace rostlin – různé fotosyntetické typy – fotoperiodicita Regulace abiotických faktorů = přizpůsobování jejich účinku optimu • Sluneční radiace (pasivní přizpůsobování) – vhodná rajonizace plodin – délka vegetační doby (jařiny vs. ozimy) – architektura porostů (horizontální a vertikální) – šlechtění výkonnějších odrůd (LAI, LAD, HI) – ... - 13 - Voda - Hydrický režim – zajištění transpirace (transpirační koeficient) – zajištění dostupnosti a příjmu živin – transportní pochody v půdě a rostlině – zajištění potřeb asociovaných organismů Vodní režim krajiny • Základní složky – srážky (500 – 1200 mm) – výpar (cca 70 %) • evaporační (7-10 mm z hladiny, 2,5 mm z holé půdy / 1 letní den) • transpirační (2-10 mm / den) – odtok • evropský předěl 3 moří (Králický sněžník) Regulace abiotických faktorů = přizpůsobování jejich účinku optimu • Vodní režim – pasivní přizpůsobení: • rajonizace plodin • využití vhodné části vegetační doby – aktivní regulace • zpracování půdy • management půdního pokryvu • závlahy a odvodnění Živiny Trofický režim – živiny obíhají v biogeochemických cyklech mezi „zásobníky“ – cykly C, N, P, ... – potřeba ke stavbě rostlinného těla – specifické funkce – dostupnost živin (Liebigův zákon minima) Regulace abiotických faktorů = přizpůsobování jejich účinku optimu Trofický (živinný režim) – pasivní přizpůsobení • vhodná rajonizace plodin – aktivní regulace • bilancování a doplňování odčerpaných minerálních živin • zajištění cyklu organické hmoty • péče o související půdní vlastnosti (fyzikální, chemické, biologické) 10. Dodatková energie Formy dodatkové energie (cultural energy) • Energetické vstupy biologického charakteru – zvířecí a lidská práce – meziplodiny, rostlinné zbytky • Paliva a další energie – nafta, mazadla – el. energie, alternativní zdroje energie • Nepřímé energetické vstupy – energie vynaložená na výrobu technologických prostředků – minerálních a stájových hnojiv, osiva – pesticidy – závlahy, stavby, skladovací prostory Charakteristiky energetické efektivnosti • Koeficient využití globálního záření – KG = M / G (metabolizovaná energie / globální záření) • Energetický koeficient – efektivnost dodatkové energie (energy output to input ratio) – R = M / D (metabolizovaná / dodatková energie) • Energetický zisk –Z=M–D • Měrná spotřeba energie na jednotku produktu (vyprodukované jednotky energie) 11. Produkční systémy (konvenční, integrované, ekologické zemědělství) Konvenční – produkční prostředky vyuţívány s cílem maximalizace (optimalizace) produkce – využívání všech dostupných produkčních opatření – prostředků: uţívání minerálních hnojiv, pesticidů, ... – intenzivní chov zvířat – pěstování intenzivních odrůd v monokultuře – opakované intenzivní zpracování půdy – závlahy – úroveň negativních vlivů závislá na úvaze zemědělce – vysoká efektivita kapitálu a práce – problematické z hlediska udržitelnosti – nežádoucí jevy pro zemědělce – půdní vlastnosti, změny ve výskytu a vlastnostech škodlivých organismů, ... - 14 - Evidence půdy - majetkoprávní vztahy - PK pozemkový katastr - KN katastr nemovitostí - uživatelské vztahy - (pronájem, daně) - LPIS (způsob využití, dotace) Integrované – zohlednění ekonomických i ekologických hledisek při uplatňování produkčních faktorů – využívání plodin a zvířat adaptovaných na dané stanoviště - podmínky prostředí – produkční organismy s vyšší odolností vůči bio- a abiotickým stresorům – škodlivé organismy regulovat podle prahů škodlivosti – využívání potenciálu užitečných asociovaných organismů – zajištění reprodukce půdní úrodnosti – používání technologií šetrných k prostředí • mechanizace • agrochemikálie • hnojiva 14. LFA – Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) Nařízení vlády č. 75/2007: o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Low input – „nízkovstupový“ systém – intenzita vstupů do výroby se řídí efektivitou (energetickou, ekonomickou) jejich využití, ne výší či objemem produkce – minimum využití agrochemikálií – nižší náklady ale i nižší výnosy – vyšší rentabilita, ale nižší celkový zisk než u integrovaného způsobu pěstování Cíle podpory LFA v EU podle NR 1257/1999: - záruce pokračujícího využívání zemědělské půdy, a tím k zachování životaschopné venkovské komunity; - zachování venkovské krajiny; - zachování a posílení trvale udržitelných systémů hospodaření, které budou jmenovitě brát ohled na požadavky ochrany životního prostředí. Alternativní produkční systémy – biologické a ekologické zemědělství – nepotravinářská produkce • energetické plodiny • suroviny pro stavební aj. průmysl • léčivé rostliny, ... Význam LFA - vymezení oblastí s méně vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu - klasifikace území v souladu s evropskými pravidly - dotační podpora vhodného režimu hospodaření - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství - náhrada hospodářské újmy z titulu omezení intenzity výroby 12. Ekologické – přátelské k prostředí – vyloučení syntetických hnojiv a pesticidů – přesevy a pěstování krajových odrůd – využívání leguminóz – vyloučení transgenních odrůd – období konverze při přechodu z konvenčního – problematické z hlediska potřeby lidské práce – potravinová bezpečnost? Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (od r. 2003) (1) Méně příznivé oblasti - horské oblasti („oblast typu H“), - ostatní méně příznivé oblasti („oblast typu O“), - oblasti se specifickými omezeními („oblast typu S“). (2) Oblasti s environmentálními omezeními - („oblast typu E“) se dále nečlení. 13. LPIS – Land Parcel Information Systém GIS k evidenci využití zemědělské půdy Vlastnosti LPISu LPIS je postaven na jedinečné centrální databázi. Základní evidenční jednotkou LPIS je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Aktualizace databáze probíhá on-line reálném čase prostřednictvím VPN z 63 reg. pracovišť MZe. Bez vědomí farmáře není možné změnit data o jím užívaných blocích. Horské oblasti (čl. 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) - průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 600 m nebo - průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveň sklonitost nad 7° (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci. - a) horská oblast typu HA – obce, příp. katastrální území části obce, s nadmořskou výškou nad 600 m n. m. nebo s výškou 500 až 600 m n. m. a zároveň se svažitostí vyšší než 15 % na 50 % území této obce nebo katastrálního území části obce - b) horská oblast typu HB – obce, příp. katastrální území části obce, nesplňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za účelem zachování celistvosti horské oblasti do této oblasti zařazeny - 15 - Ostatní méně příznivé oblasti „O“ (čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) - Ucelená území, která zároveň splňují všechna tato kritéria: - v rámci okresu (NUTS IV): - průměrná výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR) - v rámci kraje (NUTS III): - hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 (průměr ČR je 130 obyvatel na km2) - podíl pracovníků zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 8% (průměr ČR je 4,38 % dle sčítání roku 2001) - Do ostatních méně příznivých oblastí byly zařazeny i části obcí (katastrální území) pokud jejich průměrná výnosnost zemědělské půdy je menší než 34 bodů a s ostatní méně příznivou oblastí územně souvisí. - c) ostatní méně příznivá oblast typu OA – obce, příp. katastrální území části obce, s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8 % - d) ostatní méně příznivá oblast typu OB – obce, příp. katastrální území části obce, s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8 %. Tyto obce nebo katastrální území byly zařazeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachování celistvosti této oblasti Oblasti se specifickými omezeními „S“ (čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Kritéria: - Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadě a východě České republiky, s průměrnou výnosností půdy menší než 34 bodů (80% průměru ČR). Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreační zázemí měst a k rozvoji turistiky. - Jednotlivá území obcí nebo katastrálních území s výnosností půdy pod 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 70 (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy katastrálního území, která se nacházejí uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí. Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí. - specifická oblast typu S – obce, příp. katastrální území části obce, s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů nebo výnosností 34 až 38 bodů a zároveň se sklonitostí vyšší než 7° na 50 % zemědělské půdy obce nebo katastrálního území části obce – tyto obce nebo katastrální území nenáleží do kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria pro ostatní méně příznivou oblast - Do oblasti se specifickými omezeními (LFA typu S) jsou zařazeny obce, případně katastrální území částí obcí, která nenáleží do ostatních LFA nebo do horské oblasti a pro která platí, že: a) průměrná výnosnost zemědělské půdy na území obce, případně katastrálního území části obce je nižší než 34 bodů, nebo b) průměrná výnosnost zemědělské půdy v katastrálním území části obce je vyšší nebo rovna 34 bodům a zároveň nižší než 38 bodů a zároveň sklonitost na nejméně 50 % výměry zemědělské půdy v katastrálním území části obce je vyšší než 7 stupňů. Oblasti typu E - území 1. zóny národních parků nebo chráněných krajinných oblastí[1]) označená Ministerstvem životního prostředí v souladu s právními předpisy Evropských společenství[2]) jako oblasti ochrany ptactva, nebo - území 1. zóny národních parků nebo chráněných krajinných oblastí4) označená Ministerstvem životního prostředí v souladu s právními předpisy Evropských společenství[3]) jako velmi cenné území z hlediska ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a schválená Komisí. [1]) § 14 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [2]) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. [3]) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Zranitelné oblasti Vymezení zranitelných oblastí - V souladu s právem Evropských společenství (směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991) bylo vydáno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech - Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky a jejich seznam je uveden v příloze č. 1 tohoto nařízení. Přehled rozsahu zemědělské a orné půdy ve zranitelných oblastech ČR podle NUTS 4 je uveden v tabulce. Vymezené zranitelné oblasti budou přezkoumány (4 letý cyklus) a výsledky přezkoumání spolu s návrhy na úpravu jejich rozsahu předloží Ministerstvo životního prostředí - od 1.9.2007 – v platnosti nařízení vlády č. 219/2007. - Ve zranitelných oblastech platí zákaz používání dusíkatých hnojiv v období, které je uvedeno v tabulce. Neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny a zakryté plochy. - Provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech se nařizuje v § 11 tohoto nařízení. 15. Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti Výrobní oblasti a podoblasti - Vyhlášeny v roce 1959 (Vyhláška MZe č. 213/1959 Úř. l.). - Za účelem plánování výroby, správních úkonů a podrobného statistického hodnocení - Každé obci byla přiřazena jedna konkrétní kategorie výrobního území - používané pro daňové účely do r. 1966, později pro statistiku Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a podoblasti - V roce 1996 - Na základě výsledků bonitace zemědělských půd ČR, tj. (BPEJ) a jejich ocenění - náhrada starého členění z roku 1959 - 5 výrobních oblastí s 21 podoblastmi - 16 - Výrobní oblasti - 5 výrobních oblastí - zahrnujících 11 podoblastí kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko-ovesná horská Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) 1) kukuřičná (K), typ kukuřičnořepařsko-obilnářský 2) řepařská (Ř), typ řepařskoobilnářský 3) obilnářská (O), typ obilnářskokrmivářský 4) bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský 5) pícninářská (P), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu ZVO kukuřičná Relief terénu rovinný až méně zvlněný Nadmořská výška do 250 m Klimatický region velmi teplý suchý (VT ) Průměrná roční teplota 9 - 10 0 C Průměrná roční srážka 500 - 600 mm Suma teplot nad 10 0 C 2800 - 3100 Výskyt suchých veg. období 30 - 50 % - Jižní Morava - Pěstované plodiny: - Obilniny: kukuřice na zrno, kvalitní potravinářské pšenice včetně tvrdé, sladovnický ječmen - Okopaniny: cukrovka, rané brambory - Olejniny: slunečnice - Luskoviny: čočka - Pícniny: vojtěška - Ostatní: teplomilné ovoce a zelenina, vinná réva Řepařská ZVO - Polabí, Poohří, Haná - Pěstované plodiny: - Obilniny: kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, (kukuřice na zrno) - Okopaniny: cukrovka, rané brambory - Olejniny: slunečnice, řepka, mák - Luskoviny: bob, hrách - Pícniny: vojtěška, vičenec, silážní kukuřice - Ostatní: teplomilné ovoce, vinná réva, zelenina Obilnářská ZVO - plzeňsko, českobudějovicko, jindřichohradecko, orlicko-ústecko, uherskohradištsko,… - Pěstované plodiny: - Obilniny: pšenice potravinářská i krmná, sladovnický ječmen, krmný ječmen - Okopaniny: brambory - Olejniny: řepka, mák, olejný len - Luskoviny: hrách - Pícniny: jetel, (vojtěška), silážní kukuřice - Ostatní: brukvovitá zelenina, sady jabloní a peckovin Bramborářská ZVO - pelhřimovsko, havlíčkobrodsko, svitavsko, klatovsko - Pěstované plodiny: - Obilniny: pšenice krmná (potravinářská), krmný (sladovnický) ječmen, žito, oves - Okopaniny: brambory, krmná řepa - Olejniny: řepka, mák, olejný len - Luskoviny: hrách, peluška - Pícniny: jetel, silážní kukuřice, senážní oves - Ostatní: kmín, trávy na semeno Pícninářská ZVO - pohraniční podhorské oblasti, bruntálsko, šumpersko, orlicko-ústecko, … - Pěstované plodiny: - Obilniny: pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves - Okopaniny: brambory - Olejniny: řepka, len - Luskoviny: hrách - Pícniny: jetel, senážní oves, jetelotravní směsi ZVO bramborářská, podoblast B1 • území v mírně teplém a vlhčím klimatu • převážně v nadmořské výšce 400 až 550 m • terén je převážně mírně zvlněný s malou horizontální a vertikální členitostí (sklonitost do 5 0 ) • půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, s malou skeletovitostí • hnědé půdy s průměrnou produkční schopností, vhodné pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné a konzumních brambor • zastoupena v okresech Havlíčkův Brod, Třebíč a Pelhřimov • na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,9 % ZVO bramborářská, podoblast B4 • území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu (MT4 a MCH), v n. m. 500 až 650 m • výrazná členitost a svažitost území (až nad 12 0 sklonitosti ). Stupeň zornění je kolem 60 % • hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, kamenité, hlinitopísčité až písčitohlinité • pěstební podmínky pro většinu zemědělských plodin i pro brambory jsou podprůměrné až nevhodné • zastoupena v okresech Příbram, Klatovy, Havlíčkův Brod, Jihlava a Žďár nad Sázavou • na celkové výměře ZP v ČR se podílí 4,4 % . - 17 - 16. Osevní postupy a půdní únava ZVO pícninářská, podoblast P1 • v mírně chladném až chladném klimatu (MCH a CH ), v nadmořské výšce nad 600 m • terén členitý se střední svažitostí, zornění pod 50% • převažují hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, méně skeletovité • pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu • zastoupena v okresech Český Krumlov, Klatovy, Ústí nad Orlicí, Bruntál, Šumperk a Frýdek-Místek • na celkové výměře ZP v ČR se podílí 5,4 % ZVO pícninářská, podoblast P3 • v mírně chladném a chladném klimatu (MCH a CH), v nadmořské výšce nad 650 m • terén s výraznou členitostí a svažitostí (i nad 17 0 sklonitosti ) . Stupeň zornění je pod 20 % • půdy mělké a kamenité • pěstitelské podmínky s výjimkou nejpříznivějších poloh jsou pro pěstování zemědělských plodin nevhodné • v okresech Klatovy, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Bruntál a Vsetín • na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,2 %. Plánovité střídání plodin pěstovaných na orné půdě v zemědělském podniku. Prostorová dimenze: - každoroční osev (využití) pozemků přibližně stejnou strukturou plodin Časová dimenze: - vytvoření pravidelných (stejných) sledů plodin na všech pozemcích zařazených do OP Důvody střídání plodin - Výskyt původců chorob a škůdců - Výskyt plevelů a zaplevelujících rostlin - Bilance organické hmoty a živin - Fyzikální vlastnosti půdy - Využití vegetační doby Půdní únava - Všeobecná - odčerpání živin, vody, zhoršení struktury - Pravá - organizmová (viry, baktérie, houby, hlísti, hmyz) - nedostatková (mikroprvky) - toxinová Bonitace zemědělské půdy – ohodnocení kvality - BPEJ – bonitované půdně-ekologické jednotky (vyhláška MZe ČR 327/1998 Sb.) - 1. číslice (KR – klimatický region) - 2. a 3. číslice (HPJ – hlavní půdní jednotka) - 4. číslice (svažitost a expozice) - 5. číslice (skeletovitost a hloubka půdy) Kvalita zemědělského půdního fondu - Výsledky bonitace ZPF ze 70. let minulého století: - 60 % ZPF na půdách méně až málo úrodných - Nadprůměrně 40 %, - průměrných a podprůměrných orných půd je 54 % - pro agroekosystémy zcela nevhodných cca 6 %. - V nadmořské výšce nad 500 m n.m. se nachází více než 20 % zemědělského půdního fondu. 17. Meziplodiny Výnosnost půdy - Hodnota výnosnosti půdy je vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice od 6 do 100 bodů. - Nejnižší hodnotě 6 bodů odpovídá půda na příkrých svazích (nad 30 %), ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, pokrytá travním porostem. - Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, na úplné rovině (oblast Haná, Hradec Králové). - Národní průměr bodové hodnoty výnosnosti veškeré půdy v ČR je 42,2 bodů. Význam - Tvorba půdního pokryvu v meziporostním období: - omezení půdní eroze - zlepšení fyzikálních vlastností půdy - konkurence plevelům - Akumulace organické hmoty - využití ke krmení hospodářských zvířat - zdroj organické hmoty pro mineralizaci a humifikaci - zadržování volných živin - Zvýšení biodiverzity - posílení trofických sítí - zdroj pylu a nektaru Meziplodiny - dle účelu pěstování - na zelené hnojení (hořčice, svazenka,…) - krmné (krmná řepka a řepice, žito, kapusta, kříženci brukvovitých) - speciální účely (půdoochranné, proti plevelům) - 18 - Meziplodiny - dle zařazení během vegetační doby - letní (časné a strniskové) – hořčice bílá, svazenka vratičolistá, pohanka obecná - ozimé – řepka ozimá, žito, triticale, jílek mnohokvětý a vytrvalý, Landsberská směska - podsevové – jetel plazivý, tolice dětelová Nářadí používané pro podmítku - podmítací pluhy - talířové (diskové) podmítače - radličkové podmítače - rotační kypřiče 18. Monokultury Ekonomická náročnost podmítky - hodinová výkonnost 2-4 ha/hod - spotřeba nafty 5-8 l/ha - náklady 350 – 600 Kč/ha Monokultura je porost tvořený jedním druhem rostliny. Zpravidla se o monokultuře mluví, pokud tento druh výrazně dominuje (tj. nemusí tvořit úplně 100 % pokryvnosti), např. pšeničné pole je monokulturou, i když je v něm řídce zastoupen i plevel. Dělíme: Z prostorového hlediska – na poli chceme pouze jeden druh Z časového hlediska – opakované pěstování plodiny řadu let na témže pozemku (rýže, tabák, kukuřice na siláž) podle doby trvání monokultur jednoletých plodin rozdělujeme monokultury na: - krátkodobé – 3 až 5 let - dlouhodobé – více než 5 let U vytrvalých kultur jako jsou chmelnice, vinice, ovocné sady, plantáže bobulovin (rybízu, angreštu, malin) se nejedná o časové monokultury, neboť výsadba se provede jen jednou a až po řadě let se daná kultura ruší. 19. Podmítka (stubble tillage) Mělké zpracování půdy (8-12 cm) v letním období po obilninách, luskovinách, řepce apod. Hospodaření s půdní vláhou - přerušení kapilarity v povrchové vrstvě - uchování vody v půdním profilu Regulace zaplevelení - sklizňové ztráty předplodin - jednoleté a vytrvalé plevele Zlepšení fyzikálního stavu půdy - prokypření povrchové vrstvy půdy Zapravení posklizňových zbytků - strniště, rozřezaná sláma - vegetující plevele Urovnání pozemku - po přejezdech mechanizace - před dalšími operacemi Zapravení hnojiv - kejda, močůvka, chlévský hnůj, minerální hnojiva 20. Orba = způsob úpravy zemědělské půdy. > od 18 – 30 cm > odřezávání, obracení (zaklápění), drobení půdy > z fyzikálního principu – působení trojstranného klínu > odhrnovačky – válcové, kulturní (nejčastější), pološroubová, šroubová > typ odhrnovaček určuje mezi drobením a obracením půdy > orební poměr – K=b/h; mezní hodnota je 1,27; hloubka orby by měla být 1,27krát a menší než je hloubka odhrnovaček Orební odpor P: > odpor, který klade půda pronikajícímu plužnímu tělesu při odříznutí, vyzdvižení, drobení a obracení plástu zeminy na příčném řezu > z cca 30% hraje konstrukce pluhu, cca 10% hraje vliv hloubka orby, zbytek je půda, koeficient tvaru odhrnovačky, rychlost orby apod. Rozdělení orby: >> dle termínu provedení >>> podzimní (následný mráz půdu rozdrobí), zimní, jarní, letní >> dle pohybu do pozemku >>> záhonová, do roviny, do kola >> dle účelu: >>> zaorávka hnojení, slámy, víceletých pícnin Typy pluhů: >> jednostranné (klasické, záhonové pluhy) – jen v jednom směru – pro záhonovou orbu, je to komplikovanější, musí se pozemek rozdělit na více parcel (do skladu a rozoru) – je ekonomicky méně náročný, vyšší výkonnost >> vícestranné – orba do roviny, pluh se na konci otočí; je ekonomicky náročnější, menší záběr, převažují v praxi >> výkyvné pluhy – radlice se vychylují na pluhu, nejsou dobré v zaklápění Ekonomická náročnost orby: > hod. výkonnost – 0,5 – 2 ha/hod > spotřeba nafty – 12 – 25 l/ha > náklady 1000 – 1600 Kč/ha >>> tj. to, co se dělá po sklizení předešlé plodiny - 19 - 21. Předseťová příprava půdy Význam předseťové přípravy půdy - hrubá úprava povrchu pozemku - smykování - vláčení - (válení) - vytvoření seťového lůžka - vláčení - kypření - (válení) Smykování (dragging) - Význam - urovnání hrubé brázdy - rozdrcení (zatlačení) hrud - zlepšení tepelných a vlhkostních poměrů v půdě - hubení plevelů - Nářadí - jednoduché smyky (trámcový okovaný, ocelový ozubený - Hroudův) - kombinované smyky - smykostroje (smyk+brány) - smyky jako součást kombinátorů - Použití - energeticky náročné - porušování půdní struktury, utužení půdy - při současných technologiích ztrácí na významu Vláčení (harrowing) - Význam - urovnání povrchu pozemku - prokypření půdy do 6-8 cm, rozdrcení hrud - omezení výparu, zlepšení tepelných poměrů - zapravení hnojiv a pesticidů - hubení plevelů - Nářadí - brány - dle kontrukce (hřebové - lehké, střední a těžké, radličkové, hvězdicové, talířové) - dle pohonu (pasivní, aktivní - vibrační, rotační) - Použití - zpravidla v kombinaci s jiným nářadím - využívané v přípravě pro téměř všechny plodiny - šetrné, ale málo účinné v těžkých podmínkách Kypření (loosening, cultivating) - Význam - prokypření půdy do 6-15 cm, drcení hrud - zlepšení tepelných poměrů - zapravení hnojiv a pesticidů - zapravení organické hmoty - hubení plevelů - Nářadí - kypřiče - radličky (dlátové, šípové, srdcové kombinované) - slupice (pevné, pružné, odpružené) - pohon (pasivní, aktivní - vertikální, horizont.) - Použití - pro hlouběji seté (sázené) plodiny - v těžších půdách - v kombinaci s dalším nářadím (kombinátory) Secí kombinace - Význam - současné provedení 4-5 operací (urovnání povrchu, kypření, utužení, setí, zavláčení) - méně přejezdů - menší porušení struktury - úspora času, PHM - Konstrukce - s aktivními pracovními orgány - s pasivními pracovními orgány - Využití - zakládání porostů obilovin, luskovin, olejnin 22. Minimalizace ve zpracování půdy a Půdoochranné způsoby zpracování půdy (reduced tillage, minimum tillage) 1. slučování operací 2. vypouštění operací 3. snížení intenzity působení v profilu - menší hloubka - šetrnější působení na strukturu Celoplošné mělké zpracování půdy (nejrozšířenější) - Princip - celoplošné mělké prokypření půdy (i opakované) do 10 – 15 cm - výsev plodiny - odděleně od předchozí přípravy půdy - současně s přípravou půdy (kypřením) - 20 - Půdoochranné způsoby zpracování půdy - Význam - ochrana půdních vlastností před nepříznivými vlivy (eroze, utužení, zvýšený výpar, …) - Postupy - setí do mulče (mulch-till) - pásové zpracování půdy a setí (strip-till) - výsev do hrůbků (ridge-till) - bez zpracování půdy (no-till, zero-till) Výsev do mulče - ochrana před erozí - tvorba půdní struktury - omezení výparu - potlačení plevelů Setí do nezpracované půdy - Princip - výsev bez předseťové (často i základní) přípravy půdy - 21 - Dusík – hnojení dusíkem a všechno o tom, jak ho rostliny přijímají, hlavní dusíkatý hnojiva, co pro rostliny znamená. - Dusík (N – lat. nitrogenium). Makroprvek (1,5%). - Amoniak (NH3), dusičnan amonný (NH4NO3), močovina ((NH2)2CO). - Dusíkové hnojení se řadí mezi minerální hnojiva jednosložková. - Hnojení dusíkem je ze všech živin nejvíce ovlivňuje tvorbu výnosu. - Musí být správně aplikován (vhodný termín, dávka, forma). - Rostliny dusík nevylučují a plně ho využívají k růstu. Rostliny, které byly hnojeny dusíkatými hnojivy, poznáme podle velkého vzrůstu, velkých listů, ale takovéto rostliny se lehce ve větru lámou a jsou málo celkově odolné. - Rostlina přijímá dusík převážně v těchto dvou formách NO3, NH4. Minerální hnojiva. - Močovina, superfosfát (Ca3(PO4)2 + 2H2SO4 → Ca(H2PO4)2 + 2CaSO4). - Minerální hnojiva se dělí na jednosložková a vícesložková. - Doplňují živiny, vyrovnávají ztrátu živin a dodávají živiny podle potřeby rostlin. - Jsou to rozpustná hnojiva. > produkty chemického, báňského, stavebního, hutního průmyslu; > s vysokým obsahem živin (koncentrovaná hnojiva) ; upravený poměr živin > Jednosložková – dusíkatá(Amoniak NH3),(Močovina (NH2)2CO),(Dusičnan amonný NH4NO3); fosforečná(Fosforečnany amonné (NH4)2HPO4 a NH4H2PO4), draselná(Síran draselný K2SO4); > Vícesložková (NPK hnojiva): >> smíšená; >> kombinovaná; - dusík se přeměňuje na plynné složky a ztrácí se do atmosféry; - musíme doplnit minerální hnojivy>živiny zpět do půdy; Jednosložkové – dusíkaté, fosforečná, draselná, vápenatá, hořečnatá. Vícesložkové – obsahují více než jednu hlavní živinu. Precizní zemědělství – co to je a jakou techniku používáš. Precizní zemědělství se řídí zásadou "provést pěstební zásah v pravý čas na správném místě a se správnou intenzitou". > způsob aplikace hnojiv; > využívání GPS a GIS (senzory, monitory); > zkoumání půdy a přizpůsobení se tomu, co dané místo potřebuje; > ekologicky šetrný postup; Vápník - v rostlinách, v půdě, v jakých je hnojivech a jak se zpracovává do půdy. - Vápník (Ca – calcium) je makroprvek (0,5%). - Vápník napomáhá spolu s dusíkem růstu rostliny. - Je přijímán kořeny rostlin. - Vápnění – aplikace mletého vápence a páleného vápna. Zdroj vápníku pro hnojiva – vápenaté a hořečnatovápenaté horniny. Fosforečnany vápenaté, např. CaHPO3, se používají jako průmyslová hnojiva, dodávající rostlinám jak fosfor, tak vápník. Zornění. Orná půda ku celkové zemědělské půdě v daném místě. Procent zornění=vyjádření podílu výměry orné půdy z výměry půdy zemědělské na určitém území v procentech. Integrovaná ochrana rostlin. Integrated Pest Management (IPM) = integrovaná regulace škůdců. - soubor metod, které vedou k regulaci škodlivých činitelů (plevele, škůdci, choroby); - souhrn ekonomických, mechanických, biologických opatření pro dosažení optimálních výnosu (zisků), při co nejmenších nákladech, a při šetření půdy; Výživa rostlin-koloběh živin, rozdělení živin, význam. > výživa r. se zabývá: studiem chemismu půdy; požadavky kulturních r. na živiny (množství, forma, poměr); podmínkami pro příjem živin rostlinami; hnojivy (složení a vlastnosti, princip výroby); > hnojiva = jsou látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti; > hnojení = je aplikace hnojiva do živného prostředí (volba dávky, formy doby a způsobu aplikace, manipulace s hnojivy a ekonomické aspekty hnojení); >zákon minima: nejvyšší možný výnos; skutečný výnos; živina která je v minimu určuje skutečný výnos; > Agrochemický trojúhelník: nauka o rostl. živinách přeměnách formách v nichž vstupuje do rostli <Životní Prostředí> Rostlina <> Hnojivo <> Půda - vliv faktorů: > klimatické podmínky (neměnné); > půdní podmínky (můžeme ovlivnit); > agrotechnika ošetřování r. , ochrana r., šlechtení r., výživa r – můžeme ovlivnit; > 1950 – herbicidy (nárůst výnosu); Zákonitosti ve výživě rostlin: - zákon. fyziologických vztahů: > výnos rostliny je závislý na všech vegetačních faktorech > každý z nich je naprosto nezbytná > jejich stupňování má za následek přírůstek výnosu > přírůstek výnosu je nejvyšší u faktoru nejvíce vzdáleného od optima - faktory růstu: - 22 - > hmotné - voda, skála v půdě > energetické – světlo > biologické – reprodukční, genetické > prostorové – hustota rostlin složení živin > časové – plocha stanoviště, délka dne, vegetace > fyzické – teplota, tlak - Liebig – vztah mezi výnosem a dávkami živin - Mitscherlich – zákon ubývajících přírůstků výnosu Rostlinné živiny, složení rostlin: - definice prvku jako živiny – kritéria: > pokud je nedostatek prvků znemožní rostlinám dokončit vývojový cyklus > prvek se přímo účastní fyziologických procesů v rostlině nebo jako regulátor enzymového systému > pokud je nedostatek živiny je specifický pro sledovaný prvekRozdělení živin a průměrné zastoupení v rostlinách v %: Základní biogenní prvky C 45% H 6% O 45% Makroprvky N 1,5% Ca 0,5% P 0,2% Mg 0,2% K 1,0% S 0,3% Mikroprvky B 0,002% Zn 0,002% Fe 0,0001% Cu 0,0006% Mn 0,005% Mo 0,00001% Prvky postradatelné Si, Cl, Al, Na GMO plodiny. Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií. Jedná se o moderní šlechtitelské metody (genové inženýrství) z oblasti biotechnologií, které používají v přírodě probíhající procesy. Nejde tedy o tvorbu a vnášení uměle vytvořených genů. GM plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi, mezi které patří zejména odolnost vůči škodlivým činitelům – škůdcům, chorobám, chladu, suchu apod., anebo tolerance vůči postřiku neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní, nežádoucí rostliny (plevele). Plevele - rozmnožování, dělení a příklad, Plevel - každá rostlina, která se vyskytuje v kulturním porostu proti vůli pěstitele Rozmnožování plevelů – Plevele májí své způsoby, jak se dokáží bránit proti vyhubení. Dokáží bezpečně zajistit vznik nových jedinců, kteří jsou schopni mnohonásobně nahradit původní generaci. Generativně (semena a plody)pokud se plevel rozmnožuje semeny, jde o pohlavní rozmnožování Vegetativně (kořeny, stonky) + generativně. Rozmnožování vegetativní se nazývá nepohlavní. Existuje spousty možností nepohlavního rozmnožování. Množení pupeny vyrůstající z kořenů rostliny, množení nadzemními výhonky vyrůstající z půdy, rozmnožování podzemními oddenky. Škodlivost plevelů Plevele odebírají pěstovaným plodinám vodu, vzduch a živiny, zastiňují rostliny, tím snížení kvality produkce rostlin, podporují výskyt škůdců a chorob, některé plevele můžou být jedovaté, příměs ve sklizeném produktu může u produktu snížit kvalitu, nebo jej zcela znehodnotit Užitečnost plevelů Plevely mohou být také užitečné. Tvoří půdní pokryv, podílí se na koloběhu organické hmoty a živin, tvoří pastvu pro včely, poskytují dostateční útočiště predátorům škůdcům a mikroorganismů Dělení plevelů • Podle botanického zařazení - jednoděložné (trávovité) či dvouděložné (širokolisté) • Podle vytrvalosti - jednoleté plevele, dvouleté, vytrvalé plevele (pýr plazivý) • Podle způsobu rozmnožování – generativně, vegetativně • Podle původu • Podle strategie na stanovišti • Podle komplexu biologických vlastností Ph v půdě - všechno co víš, Hodnota pH vyjadřuje chemickou reakci půdy v jaké míře je kyselá, zásaditá či neutrální. Vypovídá o tom, kolik vápníků obvykle ve formě uhličitanu vápenatého se nachází v půdě. Je to jedna z hlavních a nejdůležitějších vlastností při rozboru půdy. Půda pod 5,5 ph je kyselá, 6,6 – 7,2 je pH půdy neutrální a 7, 3 je považována půda za zásaditou, alkalickou. Většinou se pH půd pohybuje v rozmezí pH půd (4,5-8,0). Vliv pH půdy má na sorpci rostlinných živin rozpustnost sloušenin – přístupnost živin pro rostliny činnost a složení mikroorganismů v půdě (mineralizace) struktura půdy (vododržnost, aerace, evaporace – odpařování vody) Srovnání zemědělství ČR a EU V české r. je zaměstnáno kolem 2,3% obyvatelstva v zemědělství, ročně ubývá kolem 4000 pracovníků. horší ekonomický výsledek na ha ve srovnání s EU; v HPD na ha druzí nejhorší v EU pěstov ání pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR od 3t/ha; podpora na zemědělství činí 6000 kc, Rakousko 19500kc = nepoměr; po vstupu do EU se situace lepší, ale pořád jsou podmínky horší Pesticidy, herbicidy, Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin. Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je - 23 - omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné Herbicidy = chemická ochrana proti plevelům, herbicid je druh pesticidu Určitý podíl selektivity působí pouze na určité plodiny, aby nebyla poškozena plodina kulturní Selektivní herbicidy - výběrové, použití v plodinách Neselektivní herbicidy - ničí všechnu zelenou hmotu, používá se na meziplodinách, na volných prostranstvích Organická hnojiva – význam, dělení, humus - nejsou předmětem obchodu, velký objem, vysoký obsah vody, nízká koncentrace živin - jsou zdrojem organických látek, obsahují i živiny v malém množství makroprvky a mikroprvky Význam aplikace zlepšení fyzikálních vlastností půd lepší zadržování a transport vody lepší sorpce živin a iontová výměna vyšší mikrobiální činnost vyšší využití živin dělí se na: o stájová – hnůj, močůvka, hnojůvka - vznik při uskladnění hnoje, kejda o ostatní - zaorávka vedlejších produktů – sláma, chrast, nať; zelené hnojení, komposty, Humus: exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky smíšené s hlínou Škůdci Plodiny, které jsou napadeny škůdcem, mají zhoršenou kvalitu nebo v nejhorších případech jsou úplně znehodnocené. patogen – organismus způsobující onemocnění rostliny Mikroorganismy – viry, bakterie, houby, prvoci Makroorganismy – predátoři, parazitoidi Viry: způsobují patologické (chorobné) změny ve tkáních, navenek přestává napadený organismus přijímat potravu, barevné změny, latentní promoření Např. Norovir Bakterie: Mění propustnost střevních buněk – vyšší propustnost pro vodu, praskání, smrt Např. měkká hniloba brambor Houby: největší význam - hlenky: původce nádorovitosti brukvovitých rostlin (na kořenech) - houby pravé: původce rakoviny brambor, plísně - rzi, sněti, padlí – strupovitost jablek Živočišní škůdci: Háďátka (hlístice): - kořeny rostlin červci brouci motýli – larvy – housenky: můry, bělásci Složení půdy Pevná – minerální a/nebo organická: vzniká půdním zvětráváním matečních hornin – 90-99% pevné fáze matečná hornina -> (zvětrávání hornin) ->půdotvorný substrát -> (půdotvorný proces) ->jnm půda fyzikální zvětrávání chemické zvětrávání – vliv kyselin biologické zvětrávání – vliv organismů, rostlin, mikroorganismů V tuhé fázi převažuje minerální podíl (90-99%), organického je 1-5%(10) Minerální – primární, nezměněné - změněné – jílové, tvořeny vrstvami - ostatní – křemen, oxidy železa, uhličitany, fosforečnany, sulfidy Organický – významný vliv na půdní úrodnost, zahrnuje: nehumifikované organické látky, humusovou složku, živou půdní hmotu (bakterie, houby…) - zdroj živin, zdroj energie, tvorba půdních agregátů, vláhový režim, detoxikace Kapalná - půdní roztok: vznik: srážková, podzemní voda; složení: CO2, O2, rozpuštěné minerální a organické sloučeniny; význam: hlavní zdroj živin; koncentrace roztoku a složení závisí na stanovišti, půdní vlhkosti, půdní vlhkosti, příjmu živin a aplikaci hnojiv Plynná – půdní vzduch: vznik: rozklad organických látek, dýchání mikroorganismů, působení kořenů složení: CO2, O2, N2, amoniak, methan, oxidy dusíku, vodní páry; význam: činnost půdních organismů, rozklad minerálních a organických látek Textura zemin Půda: částice různé velikosti - jemnozem (hrubý prach, jemný písek, střední písek) - skelet (hrubý písek, štěrk, kamení) - 24 -
Podobné dokumenty
Stáhnout soubor
Jednotné bodové hodnocení písemné zkoušky z chemie
pro přijímací řízení na FAPPZ ČZU v Praze
Každá úloha se hodnotí níže uvedeným počtem bodů, jejichž celkový počet se bere v úvahu
pro zařazení do ...
ceník ke stažení
BOBD120t605.630,BCTV 80/80 5.290,BVS 120t100 6.990.BVS 120/80 6.590,BVS 100/100 6.590,BVS 60/60 4.490,-
taxonomie, domestikace, rozdělení plemen
- Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a navazující vyhlášky č. 471/2000 zahrnuje
Národní program plemena:
- Skot: česká červinka, český strakatý sk...
Citáty slavných osobností týkající se stvoření
Přehled biologie (1994, str. 591)
„Jak vznikl a vytvořil se genetický kód, podle kterého určitým kodonům odpovídají svými
antikodony určité transferové RNA, je záhada, na kterou není zatím uspokoji...
Výživa a krmivářství - Střední škola dostihového sportu a jezdectví
Tento učební text má sloužit studentům jako shrnutí základních informací o krmivech, výživě skotu, prasat a koní. Rozhodně nemůže text nahradit zkušenosti
z praxe a zase naopak nelze se v praxi up...
1 definice ekologie - abiotické (klima, substrát), biotické složky
hydrosféra ‐ rozdělení vody na Zemi (celkové podíly slané a sladké vody), rozložení sladké vody;