Agroekologie Základy agroekologie
Transkript
Agroekologie Základy agroekologie doc. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab místnost FAPPZ 145 garant předmětu Přednášky: • • • • • • organismy a prostředí produkční ekologie biodiverzita domestikace zemědělské systémy zemědělská krajina Další přednášející: • Dr. Ing. Jan Pivec – abiotické faktory prostředí • prof. Ing. Josef Kozák, DrSc. dr.h.c. – pedogeneze, půdní prostředí, ochrana půdy • prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. – biogeochemické cykly, kontaminace prostředí Aktuální informace z katedrových stránek Studijní literatura • Prezentace z přednášek: portál http://student.czu.cz • Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R.: Ekologie. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. • Barták, M.: Ekologie řízených autotrofních ekosystémů, 2002 • Barták M.: Kapitoly z agroekologie (CD) Odborné a vědecké časopisy • Plant, Soil and Environment • Agriculture, Ecosystems and Environment • Agricultural systems Zkouška • Zápis na zkoušku po udělení zápočtu prostřednictvím aplikace hroch.czu.cz • Termíny vypisovány pro 50 studentů • Písemná zkouška – 3 otázky (obecná i speciální část) • Zápis na zkoušky od počátku zkouškového období! Přednáška č.1 • Přirozené ekosystémy a agroekosystémy – vymezení shodných a odlišných rysů • Struktura a funkce agroekosystémů Organizace živé hmoty (živé systémy) • Buněčné organely, buňka, tkáně/pletiva • Jedinec – organismus žijící v prostředí, které mu poskytuje podmínky pro život: • terestrické, amfibické, akvatické organismy • Populace – soubor jedinců téhož druhu žijících v určitém prostoru a v určitém čase • Společenstvo – soubor vzájemně se ovlivňujících a přizpůsobujících populací různých druhů s podobnými nároky na prostředí Prostředí – Environment – Umwelt – Okružajaščaja sreda Ekologické faktory: - poskytují zdroje nezbytné k životu - ovlivňují životní pochody a projevy - ovlivňují rozmnožování a disperzi - předurčují zeměpisné rozšíření - podporují vznik adaptačních mechanismů - ... Prostorové vymezení prostředí •Ekotop - souhrn abiotických faktorů •Monotop - prostředí osídlené jedincem •Demotop – prostředí populace •Biotop - prostředí osídlené společenstvem •Areál – oblast výskytu sledovaného taxonu (např. původní, adventivní) •Lokalita – přesně účelově vymezená oblast (např. pro experimenty nebo pozorování) Ekologické faktory • Abiotické • • • • • geografické geologické klimatické pedologické hydrologické • Biotické • biotické interakce • trofické vztahy • antropogenní vlivy Ekosystém (Ecosystem) Část biosféry zahrnující na sobě závislé rostliny a zvířata a jejich fyzikální a chemické prostředí (funkční soustava živých a neživých složek spojených navzájem výměnou látek a tokem energie, které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí se v určitém prostoru a čase). Podle Oduma (1997): „nenáhodná akumulace hmoty a energie v prostoru, organizovaná interakcí svých subsystémů a prvků, přičemž subsystém živého je považován za centrální“. Základ fungování ekosystémů • Hmota – pro stavbu těla a růst – obíhá ekosystémy v cyklech – „biogeochemické cykly“ • Energie – pro metabolismus, růst a vnější aktivity (vůči ostatním organismům a prostředí) – ekosystémem pouze proteče – „tok energie“ Charakteristika ekosystému (Wikipedie, 2006) • Ekosystém se skládá ze složky živé, tvořené organismy (tzv. společenstvo neboli biocenóza) a složky neživé, tvořené prostředím (biotopem). • Základní funkce ekosystému jsou koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie. • Energie vstupuje do většiny ekosystémů dvojím způsobem: – Ze slunečního záření. Přeměnu energie slunečního záření na další formy energie nazýváme transformace nebo též disipace. – Formou energetického dodatku (z jiného ekosystému). Energetický dodatek přitom může být přirozený (příliv, mořské proudy, vítr, záplavy…) nebo antropogenní (hnojení, práce techniky, vypouštění odpadních vod...). Ekologie (Ecology, Ökologie, Ekologija) oikós = dům logio = slovo, nauka Nauka o vzájemných vztazích živých systémů mezi sebou a prostředím Ekolog • Osoba (vědec) zabývající se vztahy organismů mezi sebou a prostředím Ekolog ? Ekologický aktivista Agroekologie Nauka o interakcích mezi hospodářsky významnými organismy a prostředím v zemědělských využívaných (produkčních) ekosystémech (agroekosystémech) Agroekosystém Komplex hospodářsky významných organismů a prostředí, vzájemně propojených množstvím vazeb uvnitř i navenek, ovlivňovaný člověkem za účelem získání zemědělské produkce. Schéma energomateriálových toků v agroekosystému (Duvigneaud, 1988) Struktura agroekosystému • Neživé (abiotické) složky – „biofyzikální prostředí“ • Živé (biotické) složky – hospodářsky významné organismy – asociované organismy – člověk • Vzájemné interakce Biotické složky agroekosystémů • Produkční organismy – získané procesem domestikace – vysoká výkonnost – požadované fyziologické a biochemické vlastnosti – vyšší nároky na úroveň produkčních faktorů – snížení odolnosti negativním vlivům prostředí Biotické složky agroekosystémů • Asociované organismy – škodlivé • plevele, choroby, škůdci • nutnost jejich regulace pod hranici škodlivosti – užitečné (beneficiální) • půdní biota – detrivoři, fixátoři N, ... • predátoři škůdců • hostitelské rostliny predátorů – indiferentní • zvyšující agrodiverzitu • posilující trofické sítě Biotické složky agroekosystémů • Člověk – produkční funkce • určuje strukturu a fungování agroekosystémů • omezuje negativní působení abiotických faktorů prostředí • reguluje výskyt nežádoucích organismů • zasahuje do biogeochemických cyklů (posiluje, otevírá) – mimoprodukční funkce • tvorba kulturní krajiny • sociální funkce • ochrana přírodních zdrojů? Funkce agroekosystému • Vnitřní – materiálové a energetické toky mezi jednotlivými prvky = zajištění funkčnosti • Vnější – zeměděská produkce = materiálové energetické zdroje pro lidskou potřebu a Vlastnosti agroekosystémů (ekosystémů typu „ager“) • cílená selekce (výběr) organismů – výběr produkčních organismů a potlačování škodlivých = snížená druhová pestrost (ochuzení, pauperizace) Vlastnosti agroekosystémů (ekosystémů typu „ager“) • otevírání a zesilování materiálových toků – odběr hospodářským výnosem x nutnost doplňování živin, vkladu práce, energie, ... Vlastnosti agroekosystémů • regulace člověkem z vnějšku – oproti autoregulaci v přirozených ekosystémech • ovlivňování abiotických faktorů prostředí Vlastnosti agroekosystémů • cílené a opakované udržování ekosystému v juvenilní fázi sukcese – „antropogenní disklimax“ Řízení (management) agroekosystémů • Produkční funkce • Mimoprodukční funkce Řízení (management) agroekosystémů • zemědělství je „bioekonomická“ aktivita – řízení biologických, technologických a sociálně ekonomických složek • usměrňování energomateriálových toků s cílem (ekonomické) optimalizace produkce – využití sluneční energie, živin, velký podíl skliditelných částí, ... – volba vhodných nástrojů a intenzity jejich používání Růst populace a spotřeby • roční přírůstek 80 mil. obyvatel, tj. +1 mld. za 1213 let • roční přírůstek 1 – 5 %, subsaharská Afrika zdvojnásobení za 25 – 30 let • v r. 2025 (2050) bude na Zemi 8 mld. obyvatel, z toho 6,8 mld v rozvojových zemích • změna výživových zvyklostí – vyšší spotřeba živočišných potravin – 40 % produkce zrnin jako krmiva • zemědělská produkce pro energetické účely v rozvinutých zemích snižuje dostupnost potravin Produkce potravin • Od druhé světové války zdvojnásobení počtu obyvatel, ale ztrojnásobení produkce potravin • Důvodem intenzifikace zemědělství – „Zelená revoluce“: minerální hnojiva, pesticidy, závlahy, nové odrůdy • od r. 1990 stagnuje produkce zrnin na obyvatele, Afrika 30 % pokles od r. 1970 • nutnost nárůstu produkce v Asii a J. Americe o 30 – 80 % do r. 2050, Afrika o 300 %!! • zvyšující se požadavky na efektivitu produkce • obrovský tlak na přírodní zdroje • nutnost kvalifikovaného řízení agroekosystémů Růst lidské populace Růst populace a výměra půdy Oblasti s podvýživou Mimoprodukční funkce • Zajištění pracovních míst a omezení migrace obyvatelstva do měst • Tvorba kulturní krajiny a její údržba • Ochrana a využití přírodních zdrojů (půda, voda) • Rekreační funkce • .... multifunkční venkov
Podobné dokumenty
1 definice ekologie - abiotické (klima, substrát), biotické složky
půdní horizonty
půdní druhy ‐ lehké (písčité), hlinité, jílovité, kamenité;
půdy různé dle klimatu, které se mění s nadmořskou výškou (nivní, lužní, černozemě,
hnědozemě, hnědé lesní půdy, podz...
ZSI-zk
Kastrace
Operativní odstranění pohlavních žláz – zastavena produkce gamet i hormonů
Možno provést
- operativně
- hormonálně
- chemicky
Následky kastrace – záleží na době provedení
Ekonomické důvody...
2) Krajina, definice v různých pojetích, typologie krajin Krajina
2) Krajina, definice v různých pojetích, typologie krajin
Krajina
- slovo starogermánského původu, v období raného středověku označovalo pozemek obdělávaný jedním
hospodářem - krajina byla tehdy po...
(periodik) vydávaných v České republice
Collection of Scientific Papers, Faculty of Agriculture in České Budějovice. Series for Crop
Jihočeská univerzita v Českých
Sciences.
Budějovicích
Commentationes Mathematicae Universitatis Carolina...
červen 2012 - NaPlachetnici.cz
zá\iv za Frískými ostrovy, se zača|zabýAby tu a|e hrází nebylo málo, v roce
vat už v druhépůlce l7.
l976 přišliNizozemci s dalšímnápadempostavitdalšíhráz, Houtribdijk.Ta rozděstoletí Hendric Stevin...
Ekologická obnova, městská ekologie Restoration ecology, Urban
Sukcese: společenstva se spontánně vyvíjejí, vývoj po narušení může vést k návratu nebo
vzniku nového společenstva
zdravotnictví a ekonomicko – politický systém
„Střednědobá strategie“, s pěti proklamacemi:
1. rodinné zdraví,
2. prevence infekčních chorob,
3. prevence neinfekčních chorob,
4. duševní zdraví,
5. péče o zdravotně postižené.
Zásadní faktory, k...