Ekonomický potenciál nového využití průmyslového dědictví a

Ekonomický potenciál nového využití průmyslového dědictví a

Ekonomický potenciál nového využití průmyslového dědictví a soukromý sektor
Autor: Ing. Petra Boudová / [email protected]
Školitel: doc. Ing. Arch. Petr Vorlík, Ph.D.
Ústav: 15113 Ústav teorie a dějin architektury
Obor: Dějiny architektury a památkové péče
Téma disertační práce:
Průmyslové dědictví - nové využití a otázky fyzických i nehmotných vazeb v území
Revitalizovaná industriální území jsou fenoménem moderní doby. Smysluplné využití starých a nepotřebných průmyslových
objektů v kulisách současných velkoměst přineslo změnu způsobu myšleni o rozvoji měst. Jejich silnou stránkou je
industriální estetika, inspirativní zdroj kreativity. A stejně jako v přírodě, ve které se také původem industriální stanoviště
často stala nejbohatšími druhovými stanovišti, i potenciál konverzí průmyslových staveb zasluhuje zvláštní pozornost.
Bitva o záchranu opuštěných průmyslových objektů je skutečný katalyzátor iniciativ veřejného i soukromého sektoru...
Stále je zde mnoho dosud nevyužitých šancí a vnitřních kapacit, které čekají na chytrá řešení.
Také mnoho otázek:
Jak se změní stále živá paměť obyvatel a místní komunity?
Přinesou zásahy pozitivní nebo negativní dopady na sociálně ekonomický rozvoj a statut území?
Lze např. formou participace obyvatel, pozvolnou etapizací nebo vhodnou volbou měřítka zabránit neúspěchu a nepřijetí
projektu?
Jaká je současnost komerčních projektů konverzí realizovaná soukromým
investorem?
Karlin Hall II / Breitfeld, Daněk a spol. v Karlíně,
kotlárna (vznik 2012-2013)
A jaká je budoucnost?
Zastávka Nižbor, výletní restaurace /
Železniční sklad (vznik 2010-2013)
Fotka Viktor Mácha
Fotka Jiří Šebek
V roce 1854 založil Čeněk (Vinzenz) Daněk, bývalý
zaměstnanec strojírny Breitfeld & Evans (založené roku 1832 v
Praze – Ječné ulici), spolu s Josefem Götzlem (pozdějším
karlínským starostou) strojírnu Götzl & Daněk v dnešní
Pernerově ulici, v dnes již neexistující budově čp. 9. Naproti
této první budově závodu byla již v roce 1857 postavena nová
továrna s kotelnou, strojovnou, halou kotlárny a pěti halami
dílen, se skladištěm zřízeným ve starším domě čp. 136 na rohu
dnešní ulice Thámovy a Pernerovy. Byla upravována v letech
1889–1891, nyní už pro Akciovou společnost strojírny, dr.
Breitfeld a Daněk. Výrazná přestavba zde proběhla před rokem
1926, kdy byla v opačné orientaci, tedy podélně s Pernerovou
ulicí, vestavěna do starších zdí nová dvoulodní ocelová
osmdesátimetrová hala. Po roce 1953 následovala další,
dlouhá devadesát metrů, na ulici kolmá a obracející se do ní
výrazným průčelí s písmeny ČKD DUKLA (tzv. Šípkárna), která
byla zbořena v září 2011. Zbývající starší hala byla během roku
2013 konvertována na velkoprostorovou kancelář novinové
redakce vydavatelství Ekonomia. Přestavbou se získalo celkem
4 440 m2 kancelářských ploch, dalších 1000 m2 zabírá
restaurace, bistro, doplňkové služby. Jedná se o soukromou
investici, cílem projektu bylo využit jedinečnosti továrního
prostoru, s novými servisními technologiemi a tepelně
izolačním a akustickým řešením. Industriální hala si zachovává
monumentální měřítka.
Před pár lety chátrající dřevěný železniční sklad z roku 1893.
Herec Tomáš Hanák se jej rozhodl zachránit a proměnit v
nádražní hospodu. Po moři administrativních bitev, s pomocí
architektů studia Break Point, vznikl objekt, nabízející celkem
sedm možností posezení, na nákladových rampách,
dlážděných či dřevěných, na perónu před jedním ze tří starých
vagonů, v lokále, který je připomínkou nejen rakouskouherských železnic, ale i vagonových kupé, která někteří z nás
ještě pamatují.
Tradice, komunita, identita místa…
Je velice důležité, aby celý proces proměny
byl spjatý s místní komunitou, je důležitá
PÉČE, iniciativa, pravdivost - někdo, kdo
pečuje o objekt i myšlenku na jeho
záchranu….
Fotka DEPO Lukáš Beran
DEPO 2015 kreativní zóna / Vozovna a dílny Elektrických podniků
Nové přístupy k městskému urbanismu a
k zachování industriálních areálů jsou
založeny na konceptu komplexity a
obyvatelnosti prostředí. Design a
struktura jsou velmi důležitými prvky v
životě těchto oblastí, vznikají nové
možnosti pro udržitelný rozvoj místních
komunit.
Alternativní
využití
průmyslového
dědictví se stává novým prostorem
kreativity a místem, kde soukromý i
veřejný
sektor
mohou
pracovat
společně.
Fotka DEPO Lukáš Beran
Jak by mohla budoucnost soukromých investic do alternativního využití
industriální architektury vypadat?
Můžeme najít úplně nový progresivní model?
DEPO 2015 je živým organismem, prostor bývalých dílen reflektuje aktuální trendy - volná dispozice
a variabilní technologie poskytují mnohočetné varianty řešení prostoru a podtrhují jeho atraktivitu.
Vzniká spousta zcela nových sektorů, zcela nových spojení.
Revitalizace je zde financována městem, krajem, z grantů – ale i z privátních zdrojů.
Depo je místo, kde sídlí, pracují, tvoří, prezentují se či obchodují start-upy i zavedené firmy.
Je inspirací.
Kreativní inkubátor, sdílený pracovní prostor, otevřené díly…
Interakce mezi obyvateli a centrem, které cíleně s komunitou pracuje…
Je to sdílený prostor pro všechny, kteří myslí neustále na to, jak přetransformovat staré a začít nové…
Spojení tradice, businesu a dobrého designu
Výzkumný cíl:
Úspěšné komerční projekty architektonických konverzí v Čechách a jejich vliv na přilehlá území/
Souhrn faktorů vedoucích k úspěšnosti těchto projektů
Cílem studie je vytypovaní úspěšných komerčních projektů architektonických konverzí v Čechách a analýza faktorů, které se podílely na úspěchu těchto projektů. Práce chce ukázat na
příkladech průkopnických řešení reálné možnosti financování těchto projektů soukromými investory a přispět tak ke zlepšení situace vedoucí k záchraně nevyužitého průmyslového dědictví.
Existují nějaké společné znaky, které vykazují všechny úspěšné komerční projekty architektonických konverzí?
Je takovým úspěšným projektem až projekt, který pozitivně ovlivní i přilehlé území ?
Napomáhá úspěšná konverze industriálního objektu revitalizaci přilehlého území?
Etapy:
I. Vytypování projektů, které splňují podmínky „úspěšného komerčního projektu“.
II. Analýza faktorů ovlivňujících pozitivní výsledky u jednotlivých projektů (etapizace, volba měřítka, participace obyvatel…)
III. Analýza dopadu projektu na sociálně ekonomický rozvoj oblasti (rozvoj a oživení lokality, zachráněné průmyslové dědictví, návratnost projektu, využití stávající infrastruktury,
snížení náročnosti na rozvoj externí infrastruktury, ZPF….)
Metodologie:
Před vlastním výzkumem je třeba vymezit a definovat základní pojmy.
Definice ÚSPĚŠNOSTI komerčního projektu architektonické konverze:
Úspěšnost projektu = „Život“ oblasti:
- funkční provoz, návštěvnost, komerční úspěšnost, návratnost, pravidelné obnovy, hustota vztahů...
Projekt je funkční v době nejméně 8 let od zahájení provozu ( alespoň 3 roky po ukončení příjmů z dotačních titulů, byly-li využívány)
- vytypování projektů dle zadaných podmínek
- sběr dat a analýza faktorů ovlivňujících úspěšnou revitalizaci vytypovaných projektů
- porovnání vytypovaných projektů
- interpretace získaných výsledků, katalog vhodných příkladů
Závěr:
Výzkum je orientován na podporu možností soukromého investování do industriálního
dědictví. Na základě výsledků výzkumu bude stanoven závěr, zda je možné uvést některé
konkrétní znaky společné všem posuzovaným projektům. Interpretace získaných výsledků a
katalog příkladů úspěšných komerčních projektů architektonických konverzí by měl přispět
k ucelenějšímu obrazu o možnostech záchrany nevyužitého průmyslového dědictví
soukromým financováním.
Zdroje:
Tom Bloxham, Jonathan Falkingham, Nick Johnson, Urban Splash (firm). Urbansplash: Transformation, London 2011
Benjamin Fragner – Vladislava Valchářová. Industriální topografie / Architektura konverzí, Česká republika 2005–2015.
Industrial Topography / The Architecture of Conversion, Czech Republic 2005–2015, Praha 2014
Derek Lantham. Creative Re-Use: Principles and practice vol. I, Shaftesbury 2000
Benjamin Fragner (ed.). Průmyslové dědictví / Industrial Heritage, Praha 2008
Benjamin Fragner – Vladislava Valchářová (eds.). Průmyslové dědictví ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry/
Industrial Heritage in the Void between Professionals and Amateurs, Praha 2010
Ada Louise Huxtable. Lessons in how to heal the city's scars, New York 1973
Archiv VCPD