aviatika aneb historie létání

KABÍČEK P., BRABEC M.: AVIATIKA ANEB HISTORIE LÉTÁNÍ
AVIATIKA ANEB HISTORIE LÉTÁNÍ
OD POČÁTKŮ DO ROKU 1914
Pavel Kabíček, Michal Brabec
4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006
Abstrakt: První známý badatel, zabývající se racionálním poznáním zákonitostí letu byl renesanční vědec a
umělec Leonardo Da Vinci. Zkoumal nejen mechaniku ptačího letu, ale teoreticky i prakticky připravoval
vlastní létací aparáty. Jeho kresby dokládají, že dospěl k pochopení principu kluzáku i vrtulníku. Výsledky
jeho bádání však byly až do 19. století zapomenuty, tak neměly na první opravdové pokusy o let vliv.
Balóny
První doložené pokusy o let uskutečnili bratři Montgolfierové – viz
Obr. 1, kteří využili stoupání teplého vzduchu.
Postavili balón, který před králem vypustili v září
1783 v Paříži, prvními cestujícími byli kohout,
kachna a ovce. Bratři sklidili obrovský úspěch a
jejich výtvor byl nazván „Montgolfiera“ (Obr. 2).
Na problému však nepracovali jen oni. Už za deset
dní po letu horkovzdušného balonu vlétla tzv.
Charliera (vynálezce J.A.C. Charles) - balon plněný
vodíkem. Pro balony bylo důležité vyřešit
nepropustnost obalu. Vhodnou impregnaci plátna
objevili bratři Robertovi (Francie). Charles postavil
balon v podobě, která vydržela celá desetiletí.
Obr. 1: Bratři
Obr. 2: Balón
Soutěž mezi plynovými a horkovzdušnými balony
Montgolfierové na dobovém
bratří
v roce 1784 ukázala jasnou nadřazenost Charlier, i
portrétu.
Montgolfiéru.
když byly dražší.
První přelet kanálu La Mance (Obr. 3) vykonali v roce 1785 vzduchoplavci Blanchard a
Jeffries. Vzduchoplavectví se od té doby stává oblíbenou sportovní disciplínou. Padaly nové
rekordy, i když výsledky závisely na počasí a tedy i na štěstí.
Balon nalézá své praktické využití také ve válce. Jedenáct let po svém objevení se začíná
využívat na bojišti u Maubeuge proti rakouským vojskům. Balon byl plněn
vodíkem. Poprvé se tak vojáci měli možnost dovědět, co se děje ,,za
kopcem“. Už v roce 1794 bylo ustanoveno první vzduchoplavecké
vojenské středisko v Meudonu. Ve výše zmíněné bitvě se Rakušané, kteří
rozpoznali nebezpečí nového druhu průzkumu, pokusili balon děly
sestřelit. To byl také první doložený pokus o protivzdušnou obranu. Balony
se osvědčily, ale k jejich rozšíření nedošlo, byly přece jen těžkopádné a
neovladatelné. První ofenzivní nasazení vzdušných prostředků uskutečnili
Rakušané, a to v roce 1849 při obléhání Benátek. Na město se podařilo
svrhnout jen jedinou pumu, ostatní vlivem proměnlivého větru zasypaly
vlastní pozice. I dále se rychle vynalézalo, ale výsledky byly zatím mizivé.
Teprve v americké občanské válce 1861 – 1865 nasazoval sever pozorovací
balony cílevědomě. V Evropě vedli opět Francouzi, ale vzduchoplavecké
oddíly si pořizovali i jiné země. Bojově se balony uplatnily v rusko-japonské
válce, kdy veškerá japonská palba vedená proti Port Arthuru byla řízena
z balonů. Ostatně, skvělé námořní vítězství Japonců u Cušimy údajně
Obr. 3: Balón, který
následovalo po objevení ruské flotily z balonu.
překonal La Mance.
8
KABÍČEK P., BRABEC M.: AVIATIKA ANEB HISTORIE LÉTÁNÍ
Řiditelné vzducholodi
Problém neřiditelnosti letadel
lehčích než vzduch po mnoha
pokusech překonali až Ch. Renard a
A. C. Krebs se vzducholodí France
(Obr. 4). Ta pomocí elektromotoru a
vrtule byla poprvé v roce 1884
schopna opsat kruh. Vhodný druh
pohonu
však
představoval
až
spalovací motor. Alberto Santos
Obr. 4: První řiditelná vzducholoď.
Dumont (Brazilec ve Francii) postavil
16 vzducholodí a získal cenu 100 000
Frs za oblet Eiffelovy věže.
Dumont se později zabýval
letadly těžšími než vzduch. Motor
Dumontovy vzducholodi z roku 1901
Obr. 5: Německá vzducholoď typu zeppelin- turistická vzducholoď
vážil 98 kg a měl výkon 16 koní.
,,Deutschland“.
Přes
značnou
počáteční
nedůvěru se prosadil typ vzducholodi
s tuhou kostrou – viz Obr. 5, a to zásluhou Ferdinanda von Zeppelina. Úspěšný pruský důstojník
nadšený pro balony vystoupil z armády, aby se mohl věnovat výzkumu.
V roce 1900 poslal první „Zeppelin L. Z. 1“ nad Bodamské jezero. Časem představovaly
Zeppelinovy konstrukce klasické ztužené vzducholodi jeden ze tří základních typů. Dalšími byly
vzducholodi neztužené (tvarovaný balon se zavěšeným kýlem a pohonem) a poloztužené (s
vkomponovaným pevným kýlem
přímo do tělesa vzducholodi).
Úspěšných i neúspěšných typů
vzducholodí existovalo mnoho a ve
všech Zeppelin co do výkonu vedl.
Jen dřevěná konstrukce německých
Schuttle – Lanz byla pružnější a
pevnější než hliníková Zeppelinova.
Obr. 6: Francouzská bojová vzducholoď sloužící k bombardování
Letadla těžší než vzduch
Obr. 7
Obr. 8
Prvním teoretikem byl sir George Cayley.
Popsal síly působící na
křídlo
v letu, zabýval se pohonem
(předpověděl spalovací motor),
kluzáky i motorovým letem.
Dokonce popsal vzepětí křídel,
vodorovné i svislé ocasní plochy.
Cayleyovy a Péroudovy teoretické
práce rozběhly období více či méně zdařilých a prokázaných pokusů o let.
9
Obr. 9
KABÍČEK P., BRABEC M.: AVIATIKA ANEB HISTORIE LÉTÁNÍ
Před motorovými vzlety, neúspěšnými často jen pro neexistenci dostatečně lehké a
výkonné pohonné jednotky, probíhaly lety kluzáků. Ty připravovaly cestu k budoucím rekordům
lépe a účelněji než leckterý extravagantní vynález (Rus Možajskij).
Zde je nejdůležitější postavou Němec
Lilienthal (Obr. 9). Experimentoval se změnami
profilu, pohyblivých výškových kormidel a už
pomýšlel i na motor. Posledním typem byl závěsný
kluzák v podobě klasického dvojplošníku. Na tom
také jeho vynálezce bohužel 12. srpna 1896 zahynul.
Obr. 10
Obr. 11
Zanechal však rozsáhlou dokumentaci, na níž se
dalo navázat.
První motorový letoun schopný řízeného letu sestrojili
Američané bratři Orwill a Wilbur Wrightovi. 17. prosince 1903
odstartoval
z kolejnice
na
pahorku Kitty Hawk. Motor
vlastní konstrukce na petrolej
poháněl řetězovým převodem
dvě vrtule . Svět dosti dlouho
nedůvěřoval, protože místa letů
Obr. 12: Orwill a Wilbur
Wrightovi.
byla téměř pustinná. Počáteční
vývoj
letadel
probíhal
tedy
Obr. 13: První motorový letoun
v Evropě nezávisle na vynálezech v USA.
bratří Wrightů.
Od roku 1906 letadla v Evropě přece jen o
kousek poskočila. Santos Dumont tak za let dlouhý 220
metrů ve výšce 6 metrů získal první zapsaný rekord.
Bratři Voisinové, H. Farman, A.V. Roe a Lantham či L.
Blériot to jsou otcové letectví v Evropě, kteří od roku
1908 konstruovali první skutečně létající stroje.
Impulsem k tomu byla evropská premiéra bratří Wrightů
Obr.14: Blériotův letoun, kterým přelétl
s modelem „Wright A“. Ten vše Evropské předčil, a tím
La Mance.
vyprovokoval rychlejší postup vývoje. Tak již 25.
července 1909 překonal za 27 minut 31 km mořské
plochy kanálu La Manche Louis Blériot z Francie do
Británie. Doletěl na britské ostrovy na nevelkém
jednoplošníku (typu XI.) s motorem Anzani o výkonu
24 koní. Nedlouho poté začaly být pořádány Evropské
letecké závody a tím docházelo k dalšímu vývoji a
zdokonalování aerodynamiky a výkonu. A v roce 1912
pouhých 9 let po prvním letu bratří Wrightů překonává
Obr. 15: Letadlo, které překonalo 200 km/h.
francouzský pilot Prévost v letadle „Deperdussin
Monococque“ – viz Obr. 15 – s motorem Gnóm o výkonu 160 koní rychlost 200 km/h na
závodě o Gordon-Bonnetův pohár.
Ještě se můžeme zmínit o významných osobnostech v Čechách. Byl to například Jan
Kašpar, který sice nebyl úplně první, ale jako letec zřejmě dokázal nejvíc. Po období pokusů o
vlastní konstrukci rozumně zakoupil ve Francii osvědčený letoun „Blériot“ a již od roku 1910
konal veřejné lety. Zájem byl značný a Kašpar tak podstatně přispěl k popularizaci letectví u nás.
V následujícím roce už měl i cestujícího a otevřel si leteckou školu. V roce 1913 však měl
nešťastnou nehodu a na zranění z pádů umírá.
Dalšími osobnostmi byli také jeho bratranci Bratři Čihákovi, kteří si už konstruovali svá
vlastní letadla
10