Textová část - Obec Čavisov
Transkript
I. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU ČAVISOV I.A TEXTOVÁ ČÁST Obsah str. A. Vymezení zastavěného území 1 B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 C. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3 C.1 Celková urbanistická koncepce C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby C.3 Systém sídelní zeleně D. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování D.1 Dopravní infrastruktura D.1.1 Doprava silniční D.1.2 Doprava statická – odstavování a parkování automobilů D.1.3 Provoz chodců a cyklistů D.1.4 Hromadná doprava osob D.2 Technická infrastruktura D.2.1 Vodní hospodářství D.2.2 Energetika, spoje D.2.3 Ukládání a zneškodňování odpadů D.3 Občanské vybavení D.4 Veřejná prostranství E. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů 3 3 5 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 8 8 9 E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změnu v jejich využití E.2 Územní systém ekologické stability E.3 Prostupnost krajiny E.4 Protierozní opatření E.5 Ochrana před povodněmi E.6 Podmínky pro rekreační využívání krajiny E.7 Vymezení ploch pro dobývání nerostů 9 9 10 10 10 10 10 F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 11 F.1 Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití F.2 Koeficient zastavění pozemku F.3 Podmínky pro využití ploch F.4 Definice použitých pojmů F.5 Časový horizont G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a pro které lze uplatnit předkupní právo 11 11 12 13 15 16 H. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pouze s možností předkupního práva H.1 Občanské vybavení H.2 Veřejná prostranství (plochy zeleně na veřejných prostranstvích) H.3 Veřejně prospěšná opatření I. 16 16 16 17 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření 17 J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování 17 K. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 17 L. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 18 Seznam tabulek : Tab. č. 1 – Plochy smíšené obytné SO Tab. č. 2 – Plochy rekreace R Tab. č. 3 – Plochy občanského vybavení – plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV Tab. č. 4 – Plochy občanského vybavení - plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS Tab. č. 5 – Plochy občanského vybavení - plochy hřbitova OH Tab. č. 6 – Plochy veřejných prostranství – plochy pěších a vozidlových komunikací PV Tab. č. 7 – Plochy veřejných prostranství - plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV Tab. č. 8 – Plochy dopravní infrastruktury – plochy dopravy silniční DS Tab. č. 9 – Plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP Tab. č. 10 – Plochy technické infrastruktury TI Tab. č. 11 – Plochy výroby a skladování VS Tab. č. 12 – Plochy vodní a vodohospodářské VV Tab. č. 13 – Plochy zemědělské Z Tab. č. 14 – Plochy lesní L Tab. č. 15 – Plochy přírodní PP Tab. č. 16 – Plochy smíšené nezastavěného území NS Seznam použitých zkratek ČOV - čistírna odpadních vod DTS - distribuční trafostanice k. ú. - katastrální území NN - nízké napětí OOV - ostravský oblastní vodovod RBK - regionální biokoridor RD - rodinný dům ÚSES - územní systém ekologické stability VN - vysoké napětí VTL - vysokotlaký A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 1. Řešeným územím územního plánu je katastrální území Čavisov u Ostravy, které tvoří území obce Čavisov. 2. Zastavěné území obce Čavisov je vymezeno k 1. 8. 2010. 3. Převládající funkce obce Čavisov je obytná a rekreační, částečně obslužná, omezeně výrobní. 4. Zastavěné území Čavisov je vymezeno ve výkresech : č. 1. Základní členění území č. 2. Hlavní výkres 1 B. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 1. Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území. Hlavní zásadou navrženého řešení je ochrana přírodních, architektonických a urbanistických hodnot řešeného území. 2. Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu rozvíjí do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro výrobu a skladování, pro zřízení ploch veřejně přístupné zeleně a na doplnění komunikací v nových lokalitách. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. 3. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad : - jsou respektovány přírodní, architektonické, urbanistické hodnoty řešeného území; je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu; jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby a skladování; jsou navrženy plochy veřejně přístupné zeleně; je navrženo doplnění sítě komunikací pro navržené zastavitelné plochy; je navrženo vybudování soustavné splaškové kanalizace zakončené na ČOV a rozšíření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy. 4. Předmětem ochrany na území obce Čavisov jsou přírodní, kulturní a historické hodnoty. Jejich výčet a popis je obsažen v Textové části II.A. 5. Do r. 2025 se předpokládá nárůst počtu obyvatel v řešeném území na cca 570. 6. V řešeném území se do r. 2025 očekává výstavba cca 60 nových bytů. 2 C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ C.1 Celková urbanistická koncepce 1. Z hlediska budoucího rozvoje obce jsou hlavními prioritami dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu, zlepšení kvality životního a obytného prostředí, podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst, rozvoj technické infrastruktury, zejména vybudování soustavné kanalizace a rozvoj sídelní a krajinné zeleně. 2. Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy smíšené obytné SO, určené k polyfunkčnímu využití, především pro bydlení, dále pro občanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby, pro veřejná prostranství a pro související dopravní a technickou infrastrukturu. Jsou vymezeny v lokalitách Nad Porubkou (plochy č. Z 1, Z 2, Z 3), Osvobození (plocha č. Z 4), Sportovní (plochy č. Z 6, Z 7, Z 8), Záhumení (plochy č. Z 10, Z 11), Bílovecká (plochy č. Z 12, Z 13) a Východ (plocha č. Z 14). 3. Zastavitelné plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV se nenavrhují. 4. Zastavitelné plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS se nenavrhují. 5. Zastavitelná plocha rekreace R je navržena v lokalitě Okluk (plocha č. Z 16). 6. Zastavitelné plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV, tj. plochy parků a parkově upravené plochy, jsou navrženy v lokalitách Nad Porubkou (plocha č. Z 18), U hřbitova (plocha č. Z 19), Za hřištěm (plocha č. Z 20) a U Obecního úřadu (plochy č. Z 21 a Z 22). 7. Zastavitelná plocha hřbitova OH je navržena pro rozšíření stávajícího hřbitova severním směrem (plocha č. Z 5). 8. Stávající zemědělský výrobní areál na ulici Chrudimské zůstává beze změny, plocha bývalé drůbežárny je navržena k přestavbě na plochu smíšenou obytnou SO (plocha č. P 1). 9. Zastavitelná plocha výroby a skladování VS je navržena západně zemědělského areálu (plocha č. Z 9). 10. Zastavitelná plocha parkovací a odstavná DP je navržena pro vybudování parkoviště severně obecního úřadu (plocha č. Z 15). 11. Zastavitelná plocha technické infrastruktury TI je navržena pro vybudování čistírny odpadních vod, příp. kanalizační čerpací stanice v lokalitě u Porubky (plocha č. Z 17). C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby 1. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby vyplývá z potřeby ploch pro obytnou výstavbu, vycházející z předpokládaného vývoje počtu obyvatel, z potřeb rozvoje občanského vybavení a z potřeb posílení hospodářského pilíře návrhem nových ploch pro rozvoj výroby a podnikání. 3 2. V územním plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy: Katastrální Název Charakteristika Koeficient zastavění pozemku 0,40 Výměra SO – plochy smíšené obytné 0,40 0,77 Nad Porubkou III. SO – plochy smíšené obytné 0,40 1,74 Čavisov Osvobození SO – plochy smíšené obytné 0,40 3,98 Z5 Čavisov Hřbitov OH – plochy hřbitova 0,90 0,12 Z6 Čavisov Sportovní I. 0,40 0,12 Z7 Čavisov Sportovní II. 0,40 0,82 Z8 Čavisov Sportovní III. 0,40 0,68 Z9 Čavisov Výrobní areál 0,70 1,19 Z 10 Čavisov Záhumení I. 0,40 3,29 Z 11 Čavisov Záhumení II. 0,40 3,35 Z 12 Čavisov Bílovecká I. 0,40 1,95 Z 13 Čavisov Bílovecká II. 0,40 0,39 Z 14 Čavisov Východ 0,40 0,50 Z 15 Čavisov Parkoviště SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné VS – plochy výroby a skladování SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné DP – plochy parkovací a odstavné 0,90 0,11 Z 16 Čavisov Okluk R – plochy rekreace 0,20 0,13 Z 17 Čavisov ČOV TI – plochy technické infrastruktury 0,90 0,11 Z 18 Čavisov Nad Porubkou IV. ZV – plochy zeleně na není stanoven veřejných prostranstvích 0,12 Z 19 Čavisov U Hřbitova ZV – plochy zeleně na není stanoven veřejných prostranstvích 0,43 Z 20 Čavisov Za Hřištěm ZV – plochy zeleně na není stanoven veřejných prostranstvích 0,16 Z 21 Čavisov U Obecního úřadu I. ZV – plochy zeleně na není stanoven veřejných prostranstvích 0,41 Plocha č. Z1 Čavisov Nad Porubkou I. SO – plochy smíšené obytné Z2 Čavisov Nad Porubkou II. Z3 Čavisov Z4 území 4 v ha 2,85 Z 22 Čavisov U Obecního úřadu II. ZV – plochy zeleně na není stanoven veřejných prostranstvích 0,28 Z 23 Čavisov Místní komunikace Nad Porubkou PV – plochy pěších a není stanoven vozidlových komunikací 0,60 Z 24 Čavisov Místní komunikace Sportovní PV – plochy pěších a není stanoven vozidlových komunikací 0,03 Z 25 Čavisov Místní komunikace Záhumení PV – plochy pěších a není stanoven vozidlových komunikací 0,92 3. V územním plánu je vymezena následující plocha přestavby: Katastrální Plocha č. P1 Název Charakteristika území Čavisov Drůbežárna SO – plochy smíšené obytné Koeficient zastavění pozemku 0,40 Výměra v ha 0,17 C.3 Systém sídelní zeleně 1. Navržená koncepce systému sídelní zeleně v řešeném území respektuje stávající plochy veřejné zeleně a doplňuje je novými plochami, situovanými převážně v centrální části obce. 2. V územním plánu jsou navrženy následující plochy zeleně na veřejných prostranstvích: - Nad Porubkou IV. (plocha č. Z 18) - U Hřbitova (plocha č. Z 19) - Za Hřištěm (plocha č. Z 20) - U Obecního úřadu I. a II. (plochy č. Z 21, Z 22). 5 D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ D.1 Dopravní infrastruktura D.1.1 Doprava silniční 1. Na silnici III/46610 je navržena úprava směrového oblouku. Odstranění ostatních drobných lokálních závad na průtahu silnice III/46610 (nedostatečná šířka vozovky, technický stav komunikace apod.), vybudování chodníků, pásů nebo pruhů pro cyklisty bude provedeno v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury – ploch dopravy silniční DS, příp. přiléhajících ploch v souladu s jejich přípustným využitím. 2. Síť místních komunikací v řešeném území bude doplněna o přístupové trasy pro nově navrhované zastavitelné plochy v lokalitách Nad Porubkou, Sportovní a Záhumení v šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle platných právních norem. Při jejich realizaci budou respektovány následující zásady: - budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle příslušných předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle normových hodnot - uslepené úseky nových místních komunikací budou doplněny o obratiště, která budou realizována v rámci vymezených přilehlých ploch v souladu s jejich přípustným využitím - nové jednopruhové komunikace budou opatřeny výhybnami dle normových hodnot, a to dle místní potřeby. 3. Pro příjezd k navržené ČOV bude vybudována účelová komunikace s mostním objektem přes tok Porubky. 4. Stávající trasy místních komunikací je navrženo stavebně upravit na jednotné kategorie pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle normových hodnot. Přestavby místních komunikací budou zahrnovat šířkové úpravy na dvoupruhové kategorie s chodníky, event. pásy nebo pruhy pro cyklisty. Jednopruhové stávající komunikace budou doplněny výhybnami a uslepené komunikace obratišti. Podél stávajících místních komunikací budou dle místních možností respektovány šířky přilehlých veřejných prostranství dle příslušných předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle normových hodnot. 5. Všechny komunikace v zástavbě (mimo silniční průtah) budou pokládány za zklidněné komunikace se smíšeným provozem. 6. Odstup nových budov souvisejících s bydlením navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy související s bydlením navržené podél silnice III/46610 je nutno dodržet odstup minimálně 15 m od osy komunikace. Tyto odstupy mohou být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy, a to za předpokladu dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 6 D.1.2 Doprava statická – odstavování a parkování automobilů 1. Pro zvýšení kapacity parkovacích ploch v obci je vymezena plocha na ul. Osvobození, severně obecního úřadu (plocha č. Z 15). D.1.3 Provoz chodců a cyklistů 1. Pro bezkolizní pohyb chodců v zastavěném území bude dobudován chodník podél silnice III/46610 až po severní hranici obce. Vedení chodníku bude řešeno dle prostorových možností území. 2. V rámci šířkových úprav stávajících místních komunikací a podél navržených místních komunikací je možno ve vymezených plochách pěších a vozidlových komunikací budovat chodníky, event. pásy pro cyklisty bez vymezení v grafické části územního plánu. D.1.4 Hromadná doprava osob 1. V centru obce je navrženo vybudování nové autobusové zastávky s řádným autobusovým zálivem a přístřeškem pro cestující. D.2 Technická infrastruktura 1. Sítě technické infrastruktury je nutno přednostně vést v plochách veřejně přístupných v neoplocených plochách podél komunikací, pouze v nevyhnutelných případech v komunikacích. 2. Zakreslení tras sítí technické infrastruktury je vzhledem k měřítku výkresů schématické, trasy sítí musí být upřesněny při zpracování podrobnější dokumentace. 3. Sítě a zařízení technické infrastruktury je možno realizovat ve všech plochách zastavěného území, v plochách zastavitelných i v plochách přestavby. Zřizování sítí a zařízení technické infrastruktury mimo zastavěné a zastavitelné území je upřesněno v tabulkové příloze k části F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. D.2.1 Vodní hospodářství Pitná voda pro obyvatelstvo, občanské vybavení a rodinnou rekreaci bude i nadále dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV), ze kterých je skupinový vodovod Krásné Pole – Čavisov – Horní Lhota – Čavisov v současnosti 2. zásobován. Akumulace je zajištěna ve vodojemu Čavisov 2x50 a je dostatečná. Nová akumulace se nenavrhuje. 1. 3. Pro vymezené zastavitelné plochy budou vybudovány nové vodovodní řady napojené na stávající rozvody, které budou dle konkrétních možností zaokruhovány. 4. V obci bude vybudována oddílná splašková kanalizace, která odvede splaškové odpadní vody do nejnižšího místa pod zástavbou v údolí Porubky, kde bude vybudována společná čistírna odpadních vod pro Čavisov a Dolní Lhotu s vyústěním vyčištěných vod do toku 7 Porubky, příp. čerpací stanice na dopravu odpadních vod do kanalizace Krásného Pole a dále na ČOV Ostrava - Přívoz. Po vybudování splaškové kanalizace bude stávající jednotná kanalizace sloužit pouze pro odvedení povrchových a dešťových vod do toků a cestních příkopů. Po vybudování splaškové kanalizace budou splaškové odpadní vody ze všech objektů napojeny na tuto kanalizaci, stávající žumpy a septiky budou zrušeny. 5. Urbanistické záměry územního plánu nevyvolávají žádné požadavky na směrové úpravy vodních toků. Úpravy vodních toků se budou týkat oprav stávajících stabilizačních a ochranných prvků a usnadnění průtočnosti odstraněním překážek z toků. 6. Na bezejmenném pravostranném přítoku Porubky bude vybudována malá vodní nádrž s ekologickým významem (vytvoření vhodného prostředí pro rozmnožování a život vodních živočichů a pro mokřadní rostliny). D.2.2 Energetika, spoje 1. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity bude zajištěn výstavbou tří nových distribučních trafostanic (DTS N1 – 3) spolu s rozšířením veřejné sítě NN. 2. Stávající DTS 1903 bude přemístěna, část původní nadzemní přípojky VN – 22 kV k této trafostanici bude zrušena a bude provedena změna napojení DTS 9046. 3. Stávající VTL plynovod s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 63 bude zdvojen. 4. Plynofikace nové zástavby bude zajištěna rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě. D.2.3 Ukládání a zneškodňování odpadů 1. Komunální odpady z řešeného území budou odváženy mimo území obce. D.3 Občanské vybavení 1. Nové plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV se nenavrhují. 2. Nové plochy sportovních a tělovýchovných zařízení OS se nenavrhují. 3. Pro rozšíření hřbitova je navržena zastavitelná plocha hřbitova OH navazující na stávající hřbitov severním směrem (plocha č. Z5). D.4 Veřejná prostranství 1. Plochy veřejných prostranství zahrnují samostatně vymezené plochy pěších a vozidlových komunikací PV a plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV. Všechny tyto stávající plochy zůstanou zachovány. 2. Jako nová veřejná prostranství se navrhují plochy pěších a vozidlových komunikací PV a plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV v lokalitách uvedených v tabulce v kap. C.2. 8 E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ E.1 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změnu v jejich využití 1. V krajině jsou vymezeny následující plochy s rozdílným využitím : - Plochy vodní a vodohospodářské VV zahrnují stávající a navržené vodní nádrže a toky. Na těchto plochách se připouštějí pouze stavby související se zajištěním funkce vodních nádrží a toků, technické vodohospodářské stavby, stavby mostů a lávek, apod. - Plochy zemědělské Z zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch účelových komunikací apod.; součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouštějí žádné nové stavby s výjimkou staveb liniových (komunikace, cyklostezky, inženýrské sítě), staveb doplňkových zařízení pro zemědělskou výrobu (přístřešky pro pastevní chov dobytka, napaječky, stavby pro letní ustájení dobytka, stavby pro skladování sena a slámy, včelínů), staveb přístřešků pro turisty, drobných sakrálních staveb, staveb vodních nádrží a staveb na vodních tocích, apod. lesní L zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb - Plochy lesního hospodářství; součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. - Plochy přírodní PP zahrnují plochy územního systému ekologické stability regionálního významu a plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, komunikací a sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat. - Plochy smíšené nezastavěného území NS zahrnují pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě (náletovou zeleň); součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Připouštějí se zde pouze stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby komunikací, stavby sítí technické infrastruktury, stavby malých vodních nádrží apod. E.2 Územní systém ekologické stability 1. Základem systému ekologické stability v řešeném území jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů. V řešeném území jsou vymezeny biokoridory a biocentra regionální a lokální (místní) úrovně. Prvky ÚSES reprezentují bohaté půdy niv a pruhů kolem toků ovlivněné vodou – podél toku Porubky, mimo údolnice toků pak středně živná stanoviště normální vlhkostní řady. 9 2. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les. 3. Regionální úroveň je zastoupena regionálním biocentrem č. 334 Horník, které zasahuje na západní okraj řešeného území a regionálním biocentrem Údolí Polančice, které zasahuje na jižní okraj řešeného území, dále pak regionálními biokoridory č. 589 a 602, které vycházejí z RBC Údolí Polančice. 4. Lokální úroveň je zastoupena lokálním biokoridorem s vloženými biocentry, vedeným z RBK 602 severním směrem podél bezejmenného pravostranného přítoku Porubky a lokálním biokoridorem vedeným v údolní nivě Porubky. E.3 Prostupnost krajiny 1. Stávající síť účelových komunikací v krajině je zachována v plném rozsahu, nová trasa je navržena pro příjezd k navržené ČOV. 2. Stávající turistické a cykloturistické trasy v území jsou zachovány, nové turistické ani cykloturistické trasy nejsou navrhovány. E.4 Protierozní opatření 1. Protierozní opatření se nenavrhují. E.5 Ochrana před povodněmi 1. Protipovodňová opatření se nenavrhují. E.6 Podmínky pro rekreační využívání krajiny 1. Podmínky pro rekreační využívání krajiny se nemění. E.7 Vymezení ploch pro dobývání nerostů 1. Plochy pro povrchovou těžbu nerostů nejsou v řešeném území vymezeny. 10 F. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ F.1 Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch : plochy smíšené obytné SO plochy rekreace R plochy občanského vybavení : - plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV - plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS - plochy hřbitova OH plochy veřejných prostranství : - plochy pěších a vozidlových komunikací PV - plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV plochy dopravní infrastruktury: - plochy dopravy silniční DS - plochy parkovací a odstavné DP plochy technické infrastruktury TI plochy výroby a skladování: VS plochy vodní a vodohospodářské VV plochy zemědělské Z plochy lesní L plochy přírodní PP plochy smíšené nezastavěného území NS F.2 Koeficient zastavění pozemku Koeficient zastavění pozemku je stanoven takto : SO – plochy smíšené obytné 0,40 R – plochy rekreace 0,20 OV – plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OS – plochy tělovýchovných a sportovních zařízení 0,50 0,70 OH – plochy hřbitova 0,90 DP – plochy parkovací a odstavné 0,90 TI – plochy technické infrastruktury 0,90 VS – plochy výroby a skladování 0,70 11 F.3 Definice použitých pojmů Pro účely Územního plánu Čavisov se stanoví následující definice použitých pojmů: 1. Podlaží nadzemní, podzemní – podzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet nadzemních podlaží se počítá po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví. Pro potřeby územního plánu uvažujeme výšku nadzemního podlaží 3 m. 2. Podkroví – přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití; pro potřeby územního plánu uvažujeme max. výšku podkroví (po hlavní hřeben střechy) 4 m. 3. Areál - zpravidla oplocený soubor pozemků staveb a zařízení sloužící pro různé způsoby využití. Jeho součástí jsou také pozemky zeleně, provozních prostranství, příp. rezervní plochy pro jeho rozšíření. 4. Služební byty - byty v objektu hlavního nebo přípustného využití plochy, případně v izolovaném objektu, které slouží vlastníkovi, příp. zaměstnancům daného zařízení. V případě, že jde o izolovaný objekt, zůstává součástí plochy provozovny a nelze jej dělením pozemku převést do plochy pro bydlení. 5. Dopravní a technická infrastruktura je součástí veřejné infrastruktury ve smyslu § 2 písm.k) bod 1 a 2 stavebního zákona. 6. Nevýrobní služby - služby nevýrobního charakteru, např. kadeřnictví, kosmetické služby, fitcentra, cestovní kanceláře, advokátní kanceláře, projekční kanceláře, reklamní služby, pohřební služby, půjčovny (video, sportovního zboží, svatebních šatů), kopírovací centra, opravny (bot, hudebních nástrojů, cyklo, sportovních zařízení, hodinek), fotoateliery, apod., které svým provozem nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy.výrobní služby a drobná nerušící výroba - stavby pro drobnou řemeslnou výrobu 7. Nerušící a služby, které svým provozem nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, např. krejčovství, sklenářství, rámařství, zámečnictví, knihařství, zahradnictví, malířství a natěračství, výroba obuvi a kožené galanterie, cukrářská a pekařská výroba, apod. 8. Výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením – služby, které svým provozem, technickým zařízením a vyvolanou dopravní zátěží narušují obytné prostředí a snižují jeho kvalitu (např. lakýrnictví a natěračství, truhlářství, stolařství, kovovýroba, provozovny stavební údržby, apod.). 9. Zahrádkářská chata - stavba rodinné rekreace max. o 1 NP (s možností podsklepení a podkroví) s max. zastavěnou plochou 30 m2. 10. Stavby pro letní ustájení skotu a ovcí – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami pouze ze tří stran. 11. Včelín – maximálně dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. šířce 2,5 m, prosvětlená okny o max. rozměrech 0,5 m, šířka 1,0 m, manipulační místnost o podlahové ploše max. 12 m2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m. 12. Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m. 12 13. Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří stran, zastavěná plocha max. 25 m2. 14. Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě; mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy. 15. Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C. 16. Veřejná prostranství - náměstí, ulice, tržnice, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 17. Koeficient zastavění pozemku (KZP) - vyjadřuje rámcová pravidla prostorového uspořádání pro novou zástavbu, tj. plošný podíl zastavitelných a zpevněných ploch k celkové ploše dosud nezastavěného pozemku (stavební parcely). F.4 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 1. Na celém řešeném území platí následující obecně závazné podmínky: a) Veškeré podmínky se vztahují, není-li uvedeno jinak, k pozemku, a to jak k jeho stavební části, tak i k zahradě, či jiným kulturám, které ke stavebnímu pozemku přiléhají, souvisejí s ním prostorově a jsou s ním užívány jako jeden celek. b) Podmínky je nutno respektovat při umísťování nových staveb a jejich změn a při změnách funkčního využití staveb stávajících. Tolerují se stávající stavby, jež jsou v ploše stabilizovány, přestože nesplňují některý ze stanovených regulativů – tyto stavby lze udržovat a stavebně upravovat. c) Na celém řešeném území je nepřípustné umisťování mobilních domů, maringotek a unimobuněk, pokud nejsou součástí zařízení staveniště a stavební úpravy obytných mobilních staveb na stavby trvalého bydlení. d) Zařízení pro komerční výrobu energií nad rámec přímé spotřeby v objektu lze umístit pouze v plochách výroby a skladování VS. e) Ve všech zastavěných a zastavitelných plochách a plochách přestavby je přípustná realizace: - staveb sítí a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury, parkovacích, odstavných a manipulačních ploch pro přímou obsluhu jednotlivých ploch, pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy a pro které vzhledem k jejich významu a velikosti není účelné vymezit samostatnou dopravní plochu, resp. plochu technické infrastruktury - staveb a zařízení pro dopravu v klidu, vždy však pouze pro dopravu přímo související s příslušnou plochou - ploch veřejných prostranství včetně ploch zeleně veřejně přístupné i ochranné - vodních ploch a staveb na vodních tocích. 13 f) Ve všech plochách nezastavěného území s výjimkou ploch přírodních PP je přípustná realizace: - nezbytných zařízení dopravní a technické infrastruktury a odstavných a provozních ploch pro přímou obsluhu příslušných ploch, pokud jejich negativní vlivy nepřesáhnou míru přípustnou pro základní funci plochy a nebudou v rozporu s ochranou přírody a krajiny, a pro které vzhledem k jejich významu a velikosti není účelné vymezit samostatnou dopravní plochu, resp. plochu technické infrastruktury - podzemních a nadzemních sítí technické infrastruktury - místních a účelových komunikací, cyklotras a cyklostezek, turistických tras - drobných církevních staveb (kříže, kapličky, boží muka) - staveb protierozní a protipovodňové ochrany - vodních ploch, staveb na vodních tocích, přeložek vodních toků. g) V lokálních biokoridorech vymezených v plochách orné půdy a trvalých travních porostů Z a v plochách smíšených nezastavěného území NS se nepřipouštějí: - stavby pro zemědělství - stavby účelových objektů a zařízení pro zemědělskou malovýrobu (pastevní ohrazení, výběhy pro koně, přístřešky pro pastevní chov skotu a ovcí, napáječky, stavby pro letní ustájení skotu a ovcí, stavby pro skladování sena a slámy, stavby včelnic a včelínů) - výstavba zařízení a opatření pro ochranu ZPF, pro stabilizaci a intenzifikaci zemědělské produkce (odvodnění, závlahy) - výstavba a realizace zařízení pro speciální zemědělské kultury - oplocování pozemků. 2. Další podmínky pro jednotlivé ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v přiložených tabulkách. 14 F.5 Časový horizont 1. V grafické části dokumentace jsou rozlišeny : a) plochy stabilizované (stav k r. 2010) b) plochy změn (návrhové – orientačně k r. 2025). 15 G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 1. Jako veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury se stanovují následující stavby : VD1 VD2 VTK1 VTK2 VTK3 VTE1 směrová úprava silnice III/46610 výstavba parkoviště v lokalitě u obecního úřadu (plocha č. Z 15) výstavba čistírny odpadních vod v lokalitě u Porubky (plocha č. Z 17) výstavba řadu splaškové kanalizace od hranice zastavěného území do ČOV výstavba řadu výtlačné kanalizace z čerpací stanice v Čavisově do kanalizace Krásného Pole výstavba VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů D700, PN63 v souběhu se stávající trasou 2. Jako veřejně prospěšná opatření se stanovují opatření k zajištění funkce územního systému ekologické stability: RBC1 RBK2 RBK3 LBC4 RBC5 LBK6 LBC7 LBK8 LBC9 LBK10 opatření k zajištění funkce regionálního biocentra 255 Údolí Polančice opatření k zajištění funkce regionálního biokoridoru opatření k zajištění funkce regionálního biokoridoru opatření k zajištění funkce lokálního biocentra opatření k zajištění funkce regionálního biocentra 134 Horník opatření k zajištění funkce lokálního biokoridoru opatření k zajištění funkce lokálního biocentra opatření k zajištění funkce lokálního biokoridoru opatření k zajištění funkce lokálního biocentra opatření k zajištění funkce lokálního biokoridoru H. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, POUZE S MOŽNOSTÍ UPLATNĚNÍ PŘEDKUPNÍHO PRÁVA H.1 Občanské vybavení Označení PO 1 Účel Ve prospěch plocha pro rozšíření hřbitova Obec Čavisov Dotčené pozemky k. ú. Čavisov, parc. č. 482 H.2 Veřejná prostranství (plochy zeleně na veřejných prostranstvích) Označení Účel Ve prospěch Z 18 plochy zeleně na veřejných prostranstvích Obec Čavisov k. ú. Čavisov, parc. č. 504/2 Z 19 plochy zeleně na veřejných prostranstvích Obec Čavisov k. ú. Čavisov, parc. č. 482, 481/1, 485/1, 487 16 Dotčené pozemky Z 20 plochy zeleně na veřejných prostranstvích Z 21 plochy zeleně na veřejných prostranstvích Z 22 plochy zeleně na veřejných prostranstvích H.3 Veřejně prospěšná opatření Označení Účel VV 1 Vybudování vodní nádrže Obec Čavisov k. ú. Čavisov, parc. č. 446, 453/1, 879/1 Obec Čavisov k. ú. Čavisov, parc. č. 579, 580, 581/1, 582/1 Obec Čavisov k. ú. Čavisov, parc. č. 26/2, 584/1, 585/1 Ve prospěch Obec Čavisov Dotčené pozemky k. ú. Čavisov, parc. č. 700/1 I. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ 1. Tyto plochy ani koridory nejsou v územním plánu vymezeny. J. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ 1. Tyto plochy ani koridory nejsou v územním plánu vymezeny. K. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT 1. Architektonická část projektové dokumentace zpracovaná autorizovaným architektem se v řešeném území nepožaduje. 17 L. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI I.A Textová část územního plánu Čavisov obsahuje 18 stran textu a 16 tabulek. I.B Grafická část územního plánu Čavisov obsahuje tyto výkresy : 1. Základní členění území 2. Hlavní výkres 3. Doprava 4. Vodní hospodářství 5. Energetika, spoje 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 18 tab. č. 1 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO Hlavní využití : Plochy jsou určeny k polyfunkčnímu využití, převážně pro bydlení, příp. i s hospodářským zázemím, pro občanské vybavení, pro drobnou výrobu a výrobní služby a pro veřejná prostranství. Přípustné využití : - stavby rodinných domů - stavby bytových domů - stavby občanského vybavení, např. stavby pro vzdělávání a výchovu, stavby pro sociální služby, stavby pro zdravotní služby, stavby pro kulturu, stavby pro veřejnou správu, stavby a zařízení pro obchodní prodej, stavby pro tělovýchovu, stavby pro sport, stavby pro ubytování, stavby pro stravování, stavby pro nevýrobní služby - stavby pro rodinnou rekreaci - stavby a zařízení veřejných prostranství – např. zálivy hromadné dopravy, chodníky, zastávky, přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže, kapličky), prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná zeleň, veřejná WC apod. - stavby a zařízení dopravní infrastruktury, např. stavby a zařízení pozemních komunikací funkční třídy C a D, opěrné zdi, mosty, doprovodná izolační zeleň, autobusové zastávky, odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily - stavby garáží - stavby myček, autobazarů, autoservisů, pneuservisů - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, domovní ČOV, trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě - stavby pro nerušící výrobní služby a drobnou nerušící výrobu - doplňkové stavby pro zemědělskou výrobu (např. stavby pro skladování sena, slámy, zemědělských produktů a krmiv, stavby včelínů) - stavby doplňkové ke stavbám hlavním (např. pergoly, skleníky, zimní zahrady, altány, bazény, apod.) - stavby a úpravy na vodních tocích, stavby vodních nádrží Nepřípustné využití : - stavby a zařízení pro průmysl, energetiku a pro těžbu nerostů - zemědělské stavby, skladové areály, stavby a zařízení technických služeb - stavby pro výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením - stavby čerpacích stanic PHM - stavby a zařízení pro sběr druhotných surovin - zřizování zahrádkových osad, stavby zahrádkářských chat Podmínky prostorového uspořádání : - max. podlažnost 2 NP a podkroví - koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,40 tab. č. 2 PLOCHY REKREACE R Hlavní využití : Zahrnují stávající i navržené plochy rodinné rekreace. Přípustné využití : - stavby rodinné rekreace - zahrádkářské chaty - oplocení - skleníky, altány, pergoly, zahradní krby - stavby pro uskladnění zemědělských výpěstků a nářadí - stavby včelínů - stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury - stavby komunikací funkční skupiny C a D, stavby parkovacích a manipulačních ploch, stavby účelových komunikací Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Požadavky prostorového uspořádání : - max. podlažnost 1 NP a podkroví - koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,20 tab. č. 3 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – PLOCHY ZAŘÍZENÍ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY OV Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury (školství, zdravotnictví, sociální péče, veřejná správa, kultura apod.) včetně provozního zázemí a nezbytné dopravní a technické infrastruktury. Přípustné využití : - stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, péči o rodinu - stavby pro veřejnou správu a ochranu obyvatelstva - stavby církevní a kulturní - stavby pro obchod a služby - stavby pro stravování, ubytování a administrativu - služební byty - stavby garáží pro potřeby daného zařízení - stavby sportovních a tělovýchovných zařízení - stavby pro nerušící výrobní služby a drobnou nerušící výrobu - stavby a zařízení veřejných prostranství – např. zálivy hromadné dopravy, chodníky, zastávky, přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže, kapličky), prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná zeleň, veřejná WC apod. - stavby a zařízení dopravní infrastruktury, např. stavby a zařízení pozemních komunikací funkční třídy C a D, opěrné zdi, mosty, doprovodná izolační zeleň, autobusové zastávky, odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, domovní ČOV, trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě Nepřípustné využití : - stavby pro bydlení – rodinné domy, bytové domy - stavby pro průmyslovou výrobu, pro těžbu nerostných surovin a pro skladování, stavby a zařízení technických služeb - stavby pro výrobní a opravárenské služby neslučitelné s bydlením - stavby zemědělské - stavby pro rodinnou rekreaci - zřizování zahrádkových osad, stavby zahrádkářských chat - stavby a zařízení pro sběr druhotných surovin - stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů, myček - stavby čerpacích stanic PHM Požadavky prostorového uspořádání : - max. podlažnost 2NP a podkroví - koeficient zastavění pozemku (KZP) – 0,50 tab. č. 4 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – PLOCHY TĚLOVÝCHOVNÝCH A SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ OS Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro sportovní a tělovýchovná zařízení, a to včetně provozního a sociálního zázemí. Přípustné využití : - stavby sportovních a tělovýchovných zařízení včetně sociálního a provozního zázemí - stavby pro stravování, ubytování a služby - služební byty - stavby a zařízení veřejných prostranství - přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže, kapličky), prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná zeleň, apod. - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě - stavby sítí a zařízení dopravní infrastruktury, např. pozemní komunikace, chodníky a stezky pro pěší, parkovací, odstavné a manipulační plochy apod. Nepřípustné využití : - stavby pro bydlení – rodinné domy, bytové domy - stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči - stavby pro rodinnou rekreaci - stavby pro průmysl a energetiku, stavby pro těžbu nerostných surovin, stavby pro drobnou a řemeslnou výrobu, stavby a zařízení technických služeb, stavby pro skladování - stavby zemědělské - stavby čerpacích stanic PHM - stavby a zařízení pro sběr druhotných surovin - stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů, myček - stavby garáží - zřizování zahrádkových osad, stavby zahrádkářských chat Podmínky prostorového uspořádání : - max. podlažnost 2 NP a podkroví - koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,70 tab. č. 5 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – PLOCHY HŘBITOVA OH Hlavní využití : Plochy jsou určeny k využití pro hřbitov včetně provozního zázemí. Přípustné využití : - stavby související s provozem hřbitova - stavby provozního a sociálního zázemí - stavby pro správu a údržbu hřbitova - stavby církevní a kulturní - stavby komunikací funkční skupiny C a D - stavby parkovišť a manipulačních ploch - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné využití Podmínky prostorového uspořádání : - koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,90 tab. č. 6 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – PLOCHY PĚŠÍCH A VOZIDLOVÝCH KOMUNIKACÍ PV Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro veřejná prostranství – místní komunikace, náměstí, pěší stezky apod. Přípustné využití : - plochy veřejně přístupné – chodníky, náměstí - přístřešky pro hromadnou dopravu, zálivy hromadné dopravy, zastávky - prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná WC - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury - stavby komunikací funkční skupiny D2 - stavby cyklostezek Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 7 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - PLOCHY ZELENĚ NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍCH ZV Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro veřejně přístupnou zeleň. Přípustné využití : - drobné stavby pro účely kulturní, církevní, prodejní a stravovací do 100 m2 zastavěné plochy - prvky drobné architektury a mobiliáře, drobné sakrální stavby – kříže, kapličky apod. - stavby dětských hřišť - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury - stavby komunikací funkční skupiny D2 Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 8 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – PLOCHY DOPRAVY SILNIČNÍ DS Hlavní využití : Zahrnují plochy silnice III/46610 včetně navržené směrové úpravy. Přípustné využití : - stavby dopravní včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, propustků apod. - stavby odstavných, parkovacích a manipulačních ploch - stavby a zařízení veřejných prostranství – např. zálivy hromadné dopravy, chodníky, zastávky, přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže, kapličky), prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná zeleň apod. - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 9 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – PLOCHY PARKOVACÍ A ODSTAVNÉ DP Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro výstavbu parkoviště. Přípustné využití : - stavby odstavných, parkovacích a manipulačních ploch - stavby a zařízení veřejných prostranství – např. zálivy hromadné dopravy, chodníky, zastávky, přístřešky, drobné sakrální stavby (kříže, kapličky), prvky drobné architektury a mobiliáře, veřejná zeleň, veřejná WC apod. - stavby a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 10 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro stavby a zařízení technické infrastruktury. TI Přípustné využití : - stavby zařízení a sítí technické infrastruktury včetně provozního zázemí (dílny, zařízení údržby, garáže pro potřeby daného zařízení) - stavby účelových a pěších komunikací - stavby manipulačních, odstavných a parkovacích ploch - stavby oplocení Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,90 tab. č. 11 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VS Hlavní využití : Plochy zahrnují stávající a navržené výrobní areály. Přípustné využití : - stavby zemědělské - stavby pro lehký průmysl, drobnou a řemeslnou výrobu, technické služby; do ploch navazujících na plochy smíšené obytné lze umístit pouze nerušící výrobu, která nebude snižovat kvalitu bydlení nadměrným hlukem - stavby pro skladování - stavby pro velkoobchod, diskontní prodejny - stavby pro obchod a služby - změny dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy) - čerpací stanice pohonných hmot - sběrny surovin, sběrné dvory, recyklační linky - stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů, myček - sociální zařízení sloužící zaměstnancům - služební byty - stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích - stavby a zařízení dopravní infrastruktury, např. stavby a zařízení pozemních komunikací funkční třídy C a D, odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy - stavby a zařízení technické infrastruktury, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, trafostanice, energetická vedení, elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě Nepřípustné využití : - stavby pro bydlení - stavby pro rodinnou rekreaci, stavby zahrádkářských chat - stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči - stavby kulturní a církevní - stavby pro těžký průmysl a energetiku Podmínky prostorového uspořádání : - koeficient zastavění pozemku (KZP) – max. 0,70 tab. č. 12 PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ VV Hlavní využití : Plochy zahrnují stávající a navržené vodní nádrže a toky. Přípustné využití : - stavby vodních nádrží včetně hrází a dalších souvisejících zařízení - technické vodohospodářské stavby (jezy, hráze, rybí přechody, apod.) - stavby mostů a lávek - revitalizace vodních toků pro zajištění protipovodňové ochrany Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavy s výjimkou výše uvedených Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 13 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Z Hlavní využití : Plochy jsou určeny pro rostlinou zemědělskou výrobu; jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Přípustné využití : - zemědělská rostlinná výroba - pastevní chov skotu a ovcí - výběhy pro koně - doplňkové stavby pro zemědělskou výrobu (např. přístřešky pro pastevní chov skotu a ovcí, napaječky, stavby pro letní ustájení skotu a ovcí, stavby pro skladování sena a slámy, stavby včelínů) - zřizování areálů komerčního pěstování vánočních stromků - stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty a cykloturisty - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže, kapličky) - drobný mobiliář – informační systém, mapy, lavičky - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury - stavby komunikací funkční skupiny C a D, stavby účelových komunikací, stavby cyklistických stezek - stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, stavby suchých nádrží (poldrů), stavby náhonů - stavby společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (vodohospodářská zařízení, protierozní opatření, realizace ÚSES) Nepřípustné využití : - jakékoliv stavby s výjimkou výše uvedených - zřizování zahrádkových osad, stavby zahrádkářských chat - stavby oplocení s výjimkou oplocení zemědělských areálů, pastevních areálů a objektů technického vybavení - změny kultur z orné půdy a trvalých travních porostů na zahrady Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 14 PLOCHY LESNÍ L Hlavní využití : Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Přípustné využití : - stavby pro lesní hospodářství - stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo provozování myslivosti - stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže, kapličky) - stavby účelových komunikací (lesní, polní cesty), stavby komunikací funkční skupiny D 2 - stavby a vybavení informačního systému (informační tabule, mapy) - stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, jejichž umístění nebo trasování mimo plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné - stavby malých vodních nádrží, stavby na vodních tocích, stavby náhonů Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 15 PLOCHY PŘÍRODNÍ PP Hlavní využití : Zahrnují regionální a nadregionální části ÚSES a lokální biocentra ÚSES. Přípustné využití : - na zemědělské půdě mimoprodukční funkce (zalesnění, zatravnění) - na lesní půdě mimoprodukční funkce s preferováním podrostního hospodaření a původních druhů dřevin - stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny - stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě - stavby malých vodních nádrží, stavby na vodních tocích - stavby sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné Nepřípustné využití : - změny kultur pozemků s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm ekologické stability - realizace jakýchkoliv staveb s výjimkou staveb uvedených výše - zvyšování rozsahu zpevněných nebo zastavěných ploch s výjimkou pozemků stávajících staveb - zřizování trvalého oplocení - těžba nerostů Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny tab. č. 16 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS Hlavní využití : Plochy zahrnují pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě; jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Přípustné využití : - stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže, kapličky) - stavby účelových komunikací (lesní, polní cesty), stavby komunikací funkční skupiny D 2 - stavby a sítě technické infrastruktury, jejichž umístění nebo trasování mimo plochy by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné - stavby malých vodních nádrží, stavby na vodních tocích, stavby náhonů - terénní úpravy Nepřípustné využití : - jakékoliv jiné stavby Podmínky prostorového uspořádání : - nejsou stanoveny II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČAVISOV II.A TEXTOVÁ ČÁST Část odůvodnění zpracovaná projektantem: Obsah 1. Úvod 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 1.3 Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek 1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce 2. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 2.1 Širší vztahy 2.2 Návaznost na politiku územního rozvoje ČR 2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Čavisov s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem str. 1 1 2 3 6 8 8 8 10 3. Údaje o splnění Zadání územního plánu Čavisov 11 4. Přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území 12 4.1 Přírodní podmínky 4.1.1 Geomorfologická a geologická charakteristika 4.1.2 Klimatické podmínky 4.1.3 Nerostné suroviny 4.1.4 Poddolovaná a sesuvná území 4.1.5 Přírodní hodnoty 4.2 Životní prostředí 4.2.1 Znečištění ovzduší 4.2.2 Radonové riziko 4.3 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení 4.3.1 Sociodemografické podmínky 4.3.2 Hospodářské podmínky 4.3.3 Bydlení 4.4 Kulturní a historické hodnoty území 4.5 Charakteristika řešeného území, předpoklady a možnosti rozvoje obce 4.6 Limity využití území 12 12 12 13 13 13 13 13 15 17 17 18 19 21 22 23 5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty,včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje 5.1 Koncepce rozvoje obce 5.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje 5.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití 25 25 26 27 6. Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek 6.1 Bydlení 6.2 Občanské vybavení 6.3 Výroba 6.3.1 Zemědělská výroba 6.3.2 Lesní hospodářství 6.3.3 Výroba a skladování 6.4 Rekreace, cestovní ruch 6.5 Zeleň 32 32 32 33 33 34 34 35 35 7. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 37 7.1 Doprava 7.1.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení 7.1.2 Provoz chodců a cyklistů 7.1.3 Statická doprava – odstavování a parkování vozidel 7.1.4 Hromadná doprava osob 7.1.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací 7.2 Vodní hospodářství 7.2.1 Zásobování pitnou vodou 7.2.2 Odvádění a čištění odpadních vod 7.2.4 Odtokové poměry, vodní režim 7.3 Energetika 7.3.1 Zásobování elektrickou energií 7.3.2 Zásobování plynem 7.3.3 Zásobování teplem 7.4 Elektronické komunikace 7.5 Likvidace komunálních odpadů 7.6 Zvláštní zájmy 37 37 39 40 41 8. Územní systém ekologické stability 8.1 Úvod 8.2 Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES 8.3 Koncepce návrhu územního systému ekologické stability 9. Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 9.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí 9.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000 9.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech 9.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 9.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území 9.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území 9.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území 9.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území 9.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování 41 42 42 45 47 48 48 51 53 54 55 56 57 57 58 58 61 61 62 62 64 64 64 65 65 65 9.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 9.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozboru území 9.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích 10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 10.1 Kvalita zemědělských pozemků 10.2 Zábor půdy v návrhovém období 10.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability 10.4 Posouzení záboru zemědělských pozemků 10.5 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa 67 67 67 68 68 69 69 69 70 Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem: Obsah str. 1. Postup při pořizování Územního plánu Čavisov 75 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 75 3. Vyhodnocení souladu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot a ochranu nezastavěného území 76 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 77 5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů 77 6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí 132 7. Vyhodnocení účelného zastavitelných ploch využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby 132 8. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 133 9. Vyhodnocení obdržených stanovisek a připomínek 133 1. ÚVOD 1.1. Údaje o zadání a podkladech Územní plán Čavisov je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem, Obcí Čavisov a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne 20. 5. 2009 a jejích dodatků č. 1 a 2. Výchozími podklady pro zpracování návrhu řešení územního plánu byly : - Územní plán Čavisov, průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., březen 2010); - Návrh zadání nového územního plánu obce Čavisov, schválený Zastupitelstvem obce Čavisov dne 23. 11. 2009; - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009; - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-Plan, s.r.o., Praha, 2010), vydané usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 ze dne 22.12.2010; - Územně analytické podklady SO ORP Ostrava; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., listopad 2004); - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. : ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003; - Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004; - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, vydaný nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10. 6. 2004; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Územní plán obce Čavisov (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 1998), schválený Obecním zastupitelstvem obce Čavisov dne 22. 10. 1998; - Územní plán obce Čavisov – Změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., únor 2001), schválená Obecním zastupitelstvem obce Čavisov dne 13. 8. 2001; - Územní plán obce Čavisov – Změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2003) schválená Obecním zastupitelstvem obce Čavisov dne 4.3.2004; 1 - Vodovod Čavisov – zlepšení tlakových a kapacitních poměrů (Studio D - Inženýrské sítě s.r.o., Opava, únor 2008); - Generel lokálního územního systému ekologické stability pro k. ú. Budišovice, Kyjovice, Horní Lhota, Dolní Lhota a Čavisov (Ing. arch. Hynek Váňa, 1992); - Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996); - Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris s.r.o., listopad 2007); - Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha); - Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); - Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990); - Ostravsko – turistická mapa (Klub českých turistů, 2005); - Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); - Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, zeměměřickým a katastrálním; - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. vydané Českým úřadem 1.2. Obsah a rozsah elaborátu Územní plán Čavisov obsahuje: I. Návrh I.A Textová část I.B Grafická část 1. Základní členění území 2. Hlavní výkres 3. Doprava 4. Vodní hospodářství 5. Energetika, spoje 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací II. 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 Odůvodnění II.A Textová část II.B Grafická část 7. Koordinační výkres 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 9. Širší vztahy 2 1 : 5000 1 : 5000 1 : 100 000 Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice obce Čavisov, hranice zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny, včetně ploch s navrženou změnou využití a vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Výkres č. 3. Doprava obsahuje samostatný návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje samostatný návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje samostatný návrh řešení problematiky energetiky a elektronických komunikací. Výkres č. 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, veřejných prostranství, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pro asanaci území, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů, nutný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Širší vztahy v měřítku 1 : 100 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na bezprostřední okolí. Je zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. 1.3. Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) : Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to : a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území 3 d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Další použité pojmy : Stavby pro letní ustájení dobytka – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami pouze ze tří stran. Včelín – maximálně dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. šířce 2,5 m, prosvětlená okny o max. rozměrech 0,5 m, šířka 1,0 m, manipulační místnost o podlahové ploše max. 12 m2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m. Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m. Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří stran, zastavěná plocha max. 25 m2. Komunikace funkční skupiny B – sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace. Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě; mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy. Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C. Seznam použitých zkratek BP - bezpečnostní pásmo BPEJ - bonitní půdně ekologická jednotka BTS - základová převodní stanice (base transceiver station) ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistírna odpadních vod ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad DTP - dolní tlakové pásmo DTS - distribuční trafostanice EA - ekonomicky aktivní EO - ekvivalentní obyvatel HOST - digitální hostitelská ústředna HPJ - hlavní půdní jednotka 4 HTP k. ú. KZP LBC LBK LHP MŠ MŽP NN NP NTP OOV OP ORP OZKO POH PUPFL PÚR RBC RBK RD RS RSU SLBD STG STL TO TTP TUV ÚP ÚPS ÚSES ÚTP UTO VN VTL VVN VVTL ZPF ZŠ ZÚR ZVN - horní tlakové pásmo katastrální území koeficient zastavění pozemku lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářský plán mateřská škola ministerstvo životního prostředí nízké napětí nadzemní podlaží nižší tlakové pásmo ostravský oblastní vodovod ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší plán odpadového hospodářství pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům regulační stanice vzdálený účastnický blok (repote subscriber unit) sčítání lidu, domů a bytů skupina typů geobiocénu středotlaký telefonní obvod trvalé travní porosty teplá užitková voda územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability územně technický podklad uzlový telefonní obvod vysoké napětí vysokotlaký velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký zemědělský půdní fond základní škola zásady územního rozvoje zvláště vysoké napětí Přehled citovaných zákonů a vyhlášek - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti; 5 - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.; - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhl. č. 499/2005 Sb.; - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů; - zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF; - vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci; - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1.4. Hlavní cíle řešení, postup práce Územní plán Čavisov je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci 6 veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Obec Čavisov má schválený a dosud platný územní plán včetně Změn č. 1 a 2. Důvodem pro zpracování nového územního plánu je především nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj aktuální rozvojové záměry. V březnu 2010 byly zpracovány průzkumy a rozbory, jejichž cílem bylo získání údajů o současném stavu území, o problémech území a rozvojových záměrech. Návrh řešení územního plánu Čavisov byl zpracován v srpnu 2010 podle zadání, schváleného Zastupitelstvem obce Čavisov dne 23. 11. 2009. Na základě výsledků projednání návrhu s dotčenými orgány a po vydání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje byl návrh v dubnu 2011 upraven. 7 2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 2.1. Širší vztahy Obec Čavisov leží ve střední části Moravskoslezského kraje, v západní části okresu Ostrava - město. Na severu sousedí s obcemi Horní Lhota a Dolní Lhota, na východě s obcí Vřesina a městem Klimkovice a nepatrně se se statutárním městem Ostrava, částí Krásné Pole, na jihozápadě s obcí Zbyslavice a na západě s obcí Kyjovice (okres Opava). Vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností je orientována zejména na město Ostravu, které je spádovým centrem okresu Ostrava - město a sídlem městského úřadu s rozšířenou působností. Významné jsou také vazby na město Opavu (pracovní příležitosti, občanské vybavení) a na sousední obec Dolní Lhota (zejména docházka do ZŠ, docházka na zastávku ostravské městské hromadné dopravy – tramvajová linka č. 5, pošta, lékárna apod.). Zároveň je území obce Čavisov součástí příměstské rekreační oblasti Ostravy. Dopravní vazby na okolí zajišťují silnice III/46610 Háj ve Slezsku – Zbyslavice a III/4692 Ostrava, Poruba – Horní Lhota. Prostřednictvím silnice III/46610 je obec připojena na silnici I/11 ve Velké Polomi, silnice III/4692 umožňuje dopravní spojení s Ostravou, kde je zaústěna do silnice I/47. Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází řešeným územím trasa VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 64 Příbor – Děhylov a optické kabely dálkové komunikační přenosové sítě. Nad řešeným územním prochází radioreléový spoj. Věžový vodojem v Čavisově slouží i pro zásobování obce Dolní Lhota. Na jihovýchodní okraj k.ú. Čavisov zasahuje vnitřní území A lázeňského místa Klimkovice. 2.2. Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Obec Čavisov je velmi dynamicky se rozvíjející sídlo regionu, tvořící přirozený spádový obvod krajského města Ostravy. Převažující funkcí řešeného území je funkce obytná a rekreační, částečně obslužná a omezeně výrobní. Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Z PÚR ČR 2008 je patrné vymezení rozvojových oblastí národního významu. Řešené území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. Také v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) je toto zařazení potvrzeno. Vymezení Rozvojové oblasti Ostrava (OB2): Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). 8 Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jde o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro územní plánování: a) Pro vlastní rozvojovou oblast Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. b) Obecné Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. V širším regionu se na stabilitě osídlení podepisuje zejména řada historicky vzniklých sociodemografických faktorů, menším omezením je značná míra nezaměstnanosti („přenášená z širšího regionu“) a doznívající problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. V naprosté většině jde o problémy širšího regionu (města Ostravy) dopadající na řešené území. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Ostrava, Bílovec a širší srovnání počet obyvatel na částí / výměra km2/ obyvatel katastr SO ORP obcí částí obec obec km2 ů obec část.o. km2 53 55 4,2 25,5 336 735 25 903 6 123 1 016 331 Ostrava 13 Bílovec 12 22 22 1,8 162 13,5 25 914 2 160 1 178 160 MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,3 56829,8 4 182 2 007 230 ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 15,4 45045,5 1 675 696 133 Zdroj: Malý lexikon obcí 2009, ČSÚ, data pro rok 2008 Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i blízkého správního obvodu ORP Bílovec, je charakteristická nadprůměrná hustota osídlení, malý počet obcí a výrazná determinace osídlení přírodními a částečně i antropogenními podmínkami, na okraji vysoce urbanizovaného regionu (SO ORP Ostravy, v širším pojetí Ostravska). Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problém řešeného území mírně nevyvážené hospodářské podmínky regionu a částečně i podmínky životního prostředí regionu (zejména kvalita ovzduší). Vlastní obec vykazuje vyvážené územní podmínky. Posílení hospodářského pilíře je předpokladem dlouhodobě udržitelného rozvoje území, přitom však musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti 9 životního a obytného prostředí, které je nejvýznamnějším zdrojem obytné atraktivity obce. Jeho posílení je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací. Optimalizaci funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu – rozvojové oblasti OB 2 Ostrava (optimální dělba funkcí obytné, rekreační, obslužné a výrobní). Příznivým rozvojovým předpokladem obce je vysoká soudržnost obyvatel území a značná atraktivita bydlení včetně rekreačních předpokladů území (okolí obce). 2.3. Vyhodnocení souladu územního plánu Čavisov s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou pro rozvojovou oblast OB2 stanoveny následující úkoly pro územní plánování: a) Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajích a Polska – netýká se řešeného území. b) Vymezit plochu pro umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů – netýká se řešeného území. c) Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum – netýká se řešeného území. d) Nové rozvojové plochy vymezovat: • přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby – brownfields se v řešeném území nevyskytují, proluky jsou navrženy k zástavbě • výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury – netýká se řešeného území • mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech) – je splněno, do stanoveného záplavového území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. e) Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy – netýká se řešeného území. f) V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně – je splněno, viz kap. 5.6 Systém sídelní zeleně. V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je v řešeném území vymezen koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700, PN 63 Příbor (Libhošť) – Děhylov (PZ2) a plochy a koridory ÚSES regionální úrovně – regionální biocentrum 255 Údolí Polančice, regionální biocentrum 134 Horník a regionální biokoridory 589 a 602. Všechny výše uvedené plochy a koridory jsou do Územního plánu Čavisov zapracovány (viz podrobnější popis v příslušných kapitolách). 10 3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČAVISOV Požadavky schváleného Zadání územního plánu Čavisov jsou splněny s výjimkou těchto bodů : a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Návrh územního plánu bude respektovat závaznou část nadřazené územně plánovací dokumentace, což je územní plán velkého územního celku okresu Opava, který byl schválen usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 14/385/1 ze dne 16.2.2003. Územní plán velkého územního celku okresu Opava pozbyl platnost vydáním Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, záměry obsažené v ZÚR MSK jsou v územním plánu Čavisov respektovány. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Nakládání s odpady • projektant prověří a navrhne takové řešení, kterým bude vymezena plocha pro nakládání s odpady V územním plánu není vymezena žádná plocha pro nakládání s odpady, obec takovou plochu nepožaduje. Obecně lze zařízení pro nakládání s odpady umístit do ploch výroby a skladování VS. Pokyny pořizovatele k úpravě návrhu Územního plánu Čavisov na základě výsledků projednání s dotčenými orgány ze dne 9. 2. 2011 jsou splněny. K požadavku Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Opava: Pozemkový úřad žádá, aby koncepce uspořádání krajiny umožňovala budoucí umístění společných zařízení, která budou lokalizována v krajině, podle návrhu společných zařízení, na základě přesných zjištění situace v terénu a jednání s vlastníky pozemků. Závěr pořizovatele: Projektant prověří, zda má obec Čavisov nějaký návrh na umístění společných zařízení a výsledek tohoto prověření zapracuje do dokumentace. Obec Čavisov nemá žádný konkrétní návrh na umístění společných zařízení; podmínky pro využití ploch zemědělských Z umožňují stavby společných zařízení v rámci pozemkových úprav. 11 4. PŘÍRODNÍ, SOCIODEMOGRAFICKÉ, KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A URBANISTICKÉ 4.1. Přírodní podmínky 4.1.1. Geomorfologická a geologická charakteristika Geomorfologické podmínky, především tvary reliéfu, ovlivňují možnosti využití území. Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu při budování komunikací, kanalizace apod. Naopak členité území v okolí se mnohdy stává výrazným zdrojem rekreační a obytné atraktivity území. Řešené území je většinou mírně zvlněné, zástavba se nachází nad údolní nivou říčky Porubky (250 m n.m.) na vyvýšeném rozvodním hřbetu (max. 380 m.n. – Mezihoří). Členitější území se nachází na okrajích řešeného území. Vlastní zástavba obce se nachází v nadmořské výšce cca 300-360 m n.m. Většina řešeného území je překryta kvartérními sedimenty (hlíny, spraše), dna vodních toků jsou tvořena štěrkovými sedimenty. Geologické podloží je tvořeno kyjovickými vrstvami s převahou drob nad břidlicemi. Geomorfologické podmínky území, zejména členitost jako jeden ze zdrojů rekreační atraktivity, zvyšují zájem o jeho využití k bydlení a rekreaci. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava oblast: Jesenická podsoustava celek: Nízký Jeseník podcelek: Vítkovská vrchovina okrsek: Těškovická pahorkatina 4.1.2. Klimatické podmínky Řešené území leží na rozhraní mírně teplých klimatických oblastí MT 9 a MT 10. Území je charakterizováno mírně teplou, vlhkou až velmi vlhkou, rovinatou až pahorkatinatou klimatickou podoblastí s mírnou zimou. Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 9 a MT 10: Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů: Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Počet dnů se sněhovou pokrývkou: MT 10 MT 9 40 – 50 110 – 130 -2 až –3°C 17 – 18°C 400 – 450 mm 200 – 250 mm 50 – 60 40 – 50 110 – 130 -3 až –4°C 17 – 18°C 400 – 450 mm 250 – 300 mm 50 – 60 Typickým klimatickým znakem jsou poměrně nízké srážky, které jsou podmíněny srážkovým stínem Jeseníků. 12 Relativní četnost směrů větrů (v %): směr S SV V JV 21,0 7,0 1,0 1,0 J 15,0 JZ 23,0 Z 4,0 SZ 5,0 klid 23,0 V řešeném území výrazně převládá severní a jihozápadní proudění větrů. 4.1.3. Nerostné suroviny Na území obce Čavisov se nenacházejí žádná výhradní ložiska, chráněná ložisková území, prognózní zdroje ani dobývací prostory nerostných surovin. 4.1.4. Poddolovaná a sesuvná území Na území obce Čavisov se nenacházejí žádná poddolovaná ani sesuvná území. 4.1.5. Přírodní hodnoty V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území, památné stromy, lokality soustavy Natura 2000 ani registrované významné krajinné prvky. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. 4.2. Životní prostředí 4.2.1. Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je nejproblematičtějším faktorem životního prostředí v širším regionu. Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílejí především emise z velkých zdrojů hutní výroby a energetiky (zdroje jsou umístěny zejména na území Ostravy, částečně i v okrese Nový Jičín). Nezanedbatelným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Omezený (místní) negativní vliv na čistotu ovzduší má i silniční doprava. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných 13 provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (aktualizace r. 2008). V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nachází ve Studénce (č. 1074). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2003-2008. Znečišťující látka Imisní stanice Roční imisní průměry (µg/m3) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 SO2 Studénka 11,4 9,2 8,8 9,3 6,8 5,7 Prašný aerosol PM10* Studénka 47,9 39,1 45,1 41,1 35,3 34,0 NOx Studénka 20,1 19,2 17,1 17,3 16,0 15,3 3 Platný roční imisní limit pro ochranu zdraví lidí je u PM10 a NOx hodnota 40 µg/m (podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb.). Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – 2008 patřilo území obce Čavisov k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (100% území obce) a částečně i polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Při hodnocení vývoje v jednotlivých letech je nutno vzít v úvahu i vliv klimatických podmínek. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území, prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a novou obytnou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané inverzní sníženiny. 14 4.2.2. Radonové riziko Geologické podloží České republiky je z více než dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu lze konstatovat, že na řešeném území převládá kategorie středního radonového indexu, podél vodních toků (Porubky a Polančice) se nachází přechodová kategorie radonového indexu. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu. Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění: • Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci. • Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. 15 • Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách). • Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách. 16 Výřez mapy radonového indexu geologického podloží Legenda Převažující kategorie radonového geologického položí: Plochy měření radonového indexu geologického podloží Podle databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko: nízká nízká kategorie přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední kategorie střední vysoká kategorie vysoká 15 kontury geologických jednotek (čísla uvnitř jednotek odpovídají litologickému typu) tektonika (zvýšený radonový index) 4.3 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení 4.3.1 Sociodemografické podmínky Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území), zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí a vlastní či širší rekreační zázemí. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) pro dalších 10-15 let. Jedním z hlavních cílů kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu - cca do r. 2025. Prognóza slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. V případě řešeného území se projevují na jeho vývoji zejména: - Poloha v atraktivním obytném a rekreačním zázemí města Ostravy. Vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na Ostravsko), v posledních letech docházelo ke zlepšení situace (zdroje pracovních příležitostí v širším okolí). Průměrná velikost obce ovlivňující rozsah její vybavenosti a obslužných funkcí. Pro vývoj počtu obyvatel Čavisova v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání obyvatel) je charakteristický dlouhodobý růst, který omezily důsledky druhé světové války. Poválečný růst počtu obyvatel ustal v šedesátých letech minulého století a v následujícím období znovu přešel v růst. Tento poměrně neobvyklý dlouhodobý růst pokračuje až do současnosti. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci Čavisov skutečnost prognóza rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 2025 obyvatel 194 276 341 287 328 326 370 418 436 Tab. č. Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ) přistěho vystěhov přirozen rok stav 1.1. narození zemřelí vaní aní á měna 2001 438 9 6 8 5 3 2002 444 3 5 6 9 -2 2003 439 2 4 17 6 -2 2004 448 3 2 3 4 1 2005 448 1 6 24 17 -5 2006 450 4 2 11 3 2 2007 460 3 2 15 12 1 2008 464 3 3 10 1 2009 473 4 5 6 7 -1 2010 471 17 471 migrace 3 -3 11 -1 7 8 3 9 -1 570 změna celkem 6 -5 9 2 10 4 9 -2 Příměstská sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují poklesy počtu obyvatel. Čavisov má značný potenciál těžit z polohy na okraji Ostravské aglomerace. Tab. Věková struktura obyvatel (zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001) celkem věková skupina věková skupina územní jednotka ČR okr. Opava Čavisov 0-14 10230060 1654862 181405 31001 436 87 podíl 0-14 nad 60 podíl 60+ 16,2% 17,1% 20,0% 1883783 32240 70 18,4% 17,8% 16,1% nezjištěno průměrný věk 3483 26 0 39 38 36 Věková struktura obyvatel řešeného území byla v minulosti příznivá. Do r. 2001 podíl obyvatel v předproduktivním věku klesl na 20,0 % (srovnatelný průměr okresu Opava byl 17,1 %). Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl - 16,1 %, při průměru okresu 17,8 %. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude stagnovat či klesat, tzn. že i při mírném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet spíše dětí dlouhodobě klesat. To se promítne především do vývoje nároků na školská zařízení, naopak výrazně porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace. Pro střednědobé období očekávané platnosti územního plánu (do r. 2025) je možno reálně uvažovat s dalším mírným růstem počtu obyvatel na cca 540-580 trvale bydlících obyvatel. Základem dalšího rozvoje obce je především posílení stávající atraktivity trvalého bydlení, zvýšení nabídky pracovních míst (především v regionu) a dostatečná nabídka ploch pro bytovou výstavbu. 4.3.2 Hospodářské podmínky Jak již bylo uvedeno, hospodářské podmínky vlastního území i širšího regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých obcí. Do značné míry je tomu i v Čavisově. Rozhodující význam má nabídka pracovních míst a na ni vázaná úroveň nezaměstnanosti v celém regionu pohybu za prací (tj. především v Ostravě se značnou nezaměstnaností, ale i s širokou strukturou pracovních příležitostí a nadprůměrnou úrovní mezd). Na začátku roku 2001 (podle sčítání) bylo vykazováno v Čavisově 218 ekonomicky aktivních osob, přičemž za prací vyjíždělo cca 70% osob. Vyjížďka za prací je orientována především na Ostravu, omezeně i na menší obce v okolí. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel (ČSÚ, sčítání r.2001) územní jednotka ekonomick podíl nezaměstnaní míra EA podíl EA y aktivní EA nezaměstna v zemědělství v zemědělství (EA) nosti ČR 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% okr. Opava 90675 50% 10405 11,5% 4858 5,4% 218 50% 26 11,9% 9 4,1% Čavisov 18 Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ) byl celkem 106, z toho: podnikatelé – fyzické osoby 89 samostatně hospodařící rolníci 6 svobodná povolání 2 subjekty s 1-9 zaměstnanci 5 subjekty s 10-49 zaměstnanci 1 subjekty s 50-249 zaměstnanci 0 Do vývoje obce se promítá především nezaměstnanost (po r. 1991). V obci byla v r. 2001 míra nezaměstnanosti ve srovnání s průměrem okrese Ostrava nižší. Míra registrované nezaměstnanosti poklesla na začátku roku 2008 na 3,2%, do února r. 2010 stoupla na 5,5% a je stále poměrně nízká. „Přenos“ nezaměstnanosti do obce v rámci regionu pohybu za prací je spíše omezený. Možnosti zaměstnanosti obyvatel Čavisova nevytvářejí výraznější bariéru rozvoje obce (i přes opětné mírné zvýšení nezaměstnanosti). Je nutno podpořit opatření vedoucí k poklesu nezaměstnanosti, přitom však nelze zapomínat, že se jedná především o regionální problém (vytváření průmyslových zón – např. vazba na průmyslové zóny v Ostravě) a makroekonomický problém (nastavení daňových a podpůrných nástrojů, legislativa). Možnosti zlepšení podmínek zaměstnanosti v rámci územního plánu přímo v obci jsou omezené s ohledem na obytnou a rekreační funkci území (potřebu zachování vysoké atraktivity bydlení). 4.3.3 Bydlení V řešeném území je v současnosti cca 195 bytů, z toho 165 trvale obydlených bytů. V r. 2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 138 trvale obydlených bytů, z toho 128 v rodinných domech. Počet neobydlených bytů byl 26 v r. 2001 (17 v r. 1991). Objekty individuální rekreace nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 bylo v obci vykazováno 17 objektů. Ke druhému bydlení (široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy), je využívána podobně jako v jiných obcích značná část neobydlených bytů - byty nejsou vyjmuty z bytového fondu. Rozsah druhého bydlení je v současnosti cca 40 jednotek druhého bydlení (ne všechny jsou byty). Tab. Bytový fond (ČSÚ, sčítání r. 2001) okres byty .město – obec trvale obydlené celkem …část města, obce celkem v bytových v rodinn. domech domech ČR 4366293 3827678 2160730 1632131 okr. Opava 69337 63297 23467 39448 164 138 10 128 Čavisov zdroj : ČSÚ, SLDB 2001 19 neobydlené % podíl užívané k neobydl. rekreaci 538615 12,3% 175225 6040 8,7% 943 26 15,9% 4 celkem Bytový fond v obci je nadprůměrně kvalitní a vykazuje vysokou vybavenost (viz např. podíl bytů s ústředním nebo etážovým topením). Tab. Vybavenost bytů (ČSÚ, sčítání r. 2001) vybavenost bytů a stavební provedení územní jednotka plyn vodovod ústřední, etáž. byty v panel. topení domech abs. % abs. % abs. % abs. % ČR 2453702 64% 3770500 99% 3127314 82% 1215243 32% okr. Opava 51010 81% 62763 99% 56516 89% 11903 19% 98 71% 137 99% 123 89% 0 0% Čavisov Čistý přírůstek bytů v řešeném území (r. 1991-2001) byl pouze 9 trvale obydlených bytů, celkový počet bytů však rostl rychleji. Intenzita nové bytové výstavby v posledních letech je značná, v posledních letech jsou v obci realizovány 2-4 nové byty ročně. Obec vykazuje nadprůměrnou atraktivitu z hlediska bydlení, výrazně do ní zasahují suburbanizační vlivy města Ostravy. Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, sčítání r. 2001) trvale obydlené byty postavené v období územní jednotka 1946-1980 1980-1991 1991-2001 Celkem abs. % abs. % abs. % ČR 3827678 1868940 48,8% 627486 16,4% 313769 8,2% okr. Opava 63297 35468 56,0% 10343 16,3% 5035 8,0% 138 84 61% 33 24% 9 7% Čavisov Bytový fond vykazuje průměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň údržby. Pro řešené území je reálné uvažovat: 1) S odpadem max. 1 byt ročně (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení či jiné využití). Případné demolice budou tvořit pouze zanedbatelnou část odpadu bytů, tzn. že je možno uvažovat s celkovou intenzitou odpadu pod 0,5 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (tj. je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb – překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domu se mění v mnohem častější periodě, asi po 20 – 40 letech). 2) S potřebou asi 1-2 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení, především pro pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti domácnosti, což bude představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky odvozená potřeba do r. 2025 nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (všeobecný rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). 20 3) S potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se nově přistěhují do obce (asi 30 bytů). V řešeném území je reálné získání cca 4 nových bytů ročně. Asi u 10% bytů je možné jejich získání bez nároku na nové zastavitelné plochy vymezené územním plánem (formou nástaveb, přístaveb, změn využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.). Současně však je pro běžné fungování trhu s pozemky doporučována přiměřená převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, min. o 50%. Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů, nemusí být nabídnuty k prodeji a zástavbě. V obci nelze vyloučit zájem o novou bytovou výstavbu i u větších investorů. Tab. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obyvatel obydlených bytů rok 2010 2025 2010 2025 řešené území 470 570 165 215 obec Čavisov nových bytů do r. 2025 v bytových v rodinných domech (BD) domech (RD) (0) (60) 0 65 úbytek bytů do r. 2025 15 druhé bydlení obytných jednotek r. 2010 r. 2025 40 45 - 50 Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako zastavitelné. V obci je cca 10 bytů v bytových domech, jejich počet zůstane zachován. Nárůst druhého bydlení bude realizován zejména formou odpadu obydlených bytů. 4.4 Kulturní a historické hodnoty území Na území obce se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, evidovaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Je zde však několik památek místního významu: - památník osvobození obce Rudou armádou pomník padlým vojínům 1914-18 z r. 1922 památník družby Chrudim – Čavisov kříž z roku 1896 při polní cestě do Kyjovic kříž z roku 1949 na ulici Chrudimské kříž na ulici Osvobození kříž na hřbitově kaple. Památky místního významu je nutno chránit a respektovat. Významnější urbanistické hodnoty v obci nejsou, jde o vilovou zástavbu příměstského typu. 21 4.5 Charakteristika řešeného území, předpoklady a možnosti rozvoje obce Území obce Čavisov je tvořeno katastrálním územím Čavisov. Jeho celková rozloha je 411,0 ha, z toho lesy (pozemky určené k plnění funkcí lesa) zaujímají 193,1 ha, tj. 47%. Zemědělské pozemky zaujímají 196,5 ha, tj. 47,8% z celkové rozlohy, z toho orná půda činí 149,5 ha, tj. 76,1% z rozlohy zemědělských pozemků. Převládající funkce obce jsou funkce obytná, rekreační, částečně obslužná a omezeně výrobní. Zástavba obce tvoří ucelený útvar situovaný v náhorní poloze a soustředěný kolem silnice III/46610 a místních komunikací a vybíhá severním směrem k Dolní Lhotě. Obytná zástavba je v centrální části obce tvořena původními zemědělskými usedlostmi s rozsáhlým hospodářským zázemím, na okrajích původní zástavby vznikl prstenec nových rodinných domů městského typu. V obci jsou také dva bytové domy. Občanská vybavenost je zde zastoupena ve velmi malém rozsahu – je zde mateřská škola, obecní úřad, hasičská zbrojnice, restaurace Depo, knihovna, ordinace praktického lékaře, Konzum - prodejna potravin a autoservis. Dále je v obci sportovní areál TJ Sokol s hřištěm na fotbal a tenis. Výrobní zařízení zde představuje areál zemědělské výroby využívaný zemědělským družstvem Slezan Klimkovice; v současné době je středisko prázdné. Objekt bývalé drůbežárny je ve vlastnictví firmy Bavary s.r.o. a rovněž není využíván. V areálu obecního úřadu je autobusové depo a sídlo společnosti Depo bus s.r.o. Je zde cca 12 rekreačních chat, z větší části umístěných mimo souvislou zástavbu obce u lesa v severní a východní části obce. Hřbitov je umístěn na severním okraji zastavěného území obce. V obci není významnější plocha veřejné zeleně – park, pouze několik drobných ploch se sadovými úpravami. Zastavěné území je vymezeno k 1. 8. 2010. Předpoklady budoucího rozvoje obce vyplývají z její obytné, rekreační, obslužné a výrobní funkce. Předpokládáme zde především novou obytnou výstavbu. Předpoklady rozvoje obytné výstavby jsou obecně omezeny předpokládaným poklesem počtu obyvatel v celé České republice v důsledku poklesu počtu narozených, omezujícím faktorem je také vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese Ostrava i v celém regionu. V obci Čavisov se však díky poloze v blízkosti města Ostrava projevuje značný zájem o novou obytnou výstavbu, a to i ze strany komerčních investorů, proto k r. 2025 předpokládáme nárůst počtu obyvatel na cca 570 obyvatel. Potřebu nové bytové výstavby vyvolanou zejména předpokládaným nárůstem počtu obyvatel odhadujeme asi na 65 bytů během období do roku 2025; při vymezení ploch pro novou výstavbu rodinných domů doporučujeme však počítat min. se 100% rezervou pro vytvoření dostatečného převisu nabídky ploch nad poptávkou. Naopak u malé části bytů (asi 10%) předpokládáme jejich získání bez nároků na nové zastavitelné plochy (přístavby, nástavby, stavby v zahradách v rámci zastavěného území). V obci je územních možností pro rozvoj obytné výstavby dostatek, a to na jižním a severním okraji stávající zástavby. Volné proluky mezi stávající zástavbou v podstatě nejsou. 22 4.6 Limity využití území Limity využití území obce Čavisov jsou : a) limity využití území, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace (Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 dne 22. 12. 2010) : - zdvojení VVTL plynovodu DN 700, PN63 Příbor – Libhošť – Děhylov (PZ2) - vymezení regionálního biocentra ÚSES 134 Horník - vymezení regionálního biocentra ÚSES 255 Údolí Polančice - vymezení regionálních biokoridorů 589 a 602 b) limity využití území, vyplývající z právních předpisů, správních rozhodnutí a z vlastností území : - významné krajinné prvky dle ustanovení odst. 1 písm. b) § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - vnitřní území A lázeňského místa Klimkovice - ochranná pásma silnice III/46610 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů : - rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - vnitřní strany oblouků silnic o poloměru > 500 m dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - záplavové území vodního toku Porubky v ř. km 0,00 – 13,44 a jeho aktivní zóna, stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje odboru životního prostředí a zemědělství pod č. j. ŽPZ/3560/03 ze dne 6. 6. 2003 dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu (údaj v závorce platí pro zařízení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o 23 podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma zděných trafostanic VN/NN 1 m od obestavění, dle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700 PN 63 4 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - bezpečnostní pásma VVTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 63 200 m od vnějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24 5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 5.1 Koncepce rozvoje obce Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu rozvíjí do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na vymezení nových ploch pro rozvoj výroby a pro nová veřejná prostranství – veřejnou zeleň. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území jsme vycházeli z následujících zásad : - jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území; - je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu; - je navržena plocha pro rozvoj výroby; - je navrženo odstranění směrové dopravní závady na silnici III/46610 a doplnění sítě komunikací pro navržené zastavitelné plochy; - je navržena nová parkovací plocha - je navrženo vybudování soustavné kanalizace zakončené na ČOV a rozšíření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy. Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy smíšené obytné SO; důvodem je značný zájem o novou obytnou výstavbu v obci, ležící v bezprostředním sousedství Ostravy, avšak v kvalitním přírodním a rekreačním prostředí. Plochy smíšené obytné SO jsou určeny převážně pro bydlení s možností výstavby zařízení občanského vybavení, zařízení drobné výroby a výrobních služeb, pro veřejná prostranství a pro související dopravní a technickou infrastrukturu. Tyto navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na stávající zástavbu na severním okraji (lokality Nad Porubkou I. – III – plochy č.Z 1, Z 2, Z 3, Osvobození – plocha č.Z 4, Za hřištěm – plocha č. Z 6, Sportovní I. - III. – plochy č. Z 6, Z 7, Z 8), na jižním okraji (lokality Záhumenní I. a II. – plochy č.Z 10, Z 11 a Bílovecká I. a II. – plochy č.Z 12, Z 13) a na východním okraji (lokalita Východ – plocha č. Z 14). Plocha bývalé drůbežárny je navržena k přestavbě na plochu smíšenou obytnou SO (plocha č. P 1). Zastavitelné plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury OV se nenavrhují; v obci není potřeba výstavby nových konkrétních zařízení tohoto typu, dostatečná nabídka je v Ostravě, vzdálené cca 6 km. Zastavitelné plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS se nenavrhují; stávající sportovní areál potřebám obce dostačuje. Plochy veřejných prostranství – plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV, tj. plochy parků a parkově upravené plochy, jsou navrženy v lokalitách Nad Porubkou (plocha č. Z 18), U Hřbitova (plocha č. Z 19), Za hřištěm (plocha č. Z 20) a U Obecního úřadu (plochy č. Z 21, Z 22). Tyto plochy jsou navrženy převážně v centrální části obce, v dostatečném rozsahu dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., tak aby poskytly obyvatelům obce místa k setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Zastavitelná plocha hřbitova OH je navržena pro rozšíření stávajícího hřbitova severním směrem (plocha č. Z 5); kapacita stávajícího hřbitova je do budoucna nedostatečná. 25 Stávající zemědělský výrobní areál zůstává beze změny, zastavitelná plocha výroby a skladování VS je navržena západně od tohoto areálu (plocha č. Z 9); důvodem je zlepšení nabídky pracovních příležitostí v obci. Zastavitelná plocha parkovací a odstavná DP je navržena pro vybudování parkoviště severně obecního úřadu (plocha č. Z 15); jeho realizací bude zajištěno parkování pro návštěvníky zařízení občanského vybavení v centru obce. Zastavitelná plocha rekreace R je navržena na východním okraji k.ú. v lokalitě Okluk (plocha č. Z 16); navazuje na stávající rekreační objekty. Zastavitelná plocha technické infrastruktury TI je navržena pro vybudování čistírny odpadních vod, příp. kanalizační čerpací stanice (plocha č. Z 17). Pro zajištění dopravní obslužnosti navržených zastavitelných ploch jsou navrženy nové úseky místních komunikací v lokalitách Nad Porubkou, Sportovní a Záhumení, stávající trasy místních komunikací budou šířkově homogenizovány dle potřeby na jednotné kategorie pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace. Pitná voda pro obyvatelstvo a občanské vybavení bude i nadále dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV), ze skupinového vodovodu Krásné Pole – Čavisov – Horní Lhota – Čavisov. Odvádění odpadních vod z obce Čavisov je řešeno návrhem oddílné splaškové kanalizace, která odvede splaškové odpadní vody na čistírnu odpadních vod, příp. na kanalizační čerpací stanici, navrženou na pravém břehu Porubky. Stávající jednotná kanalizace bude po vybudování kanalizace splaškové sloužit pouze pro odvedení povrchových a dešťových vod do toků. Potřebný příkon elektrické energie pro obec Čavisov bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou z linky VN 18, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečné dimenzována. Potřebný transformační výkon pro byty, občanské vybavení, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 3 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 3). Z důvodu potřeby zálohování významné vnitrostátní přepravní plynovodní trasy se navrhuje zdvojení stávajícího VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů DN 700, PN 63. Dodávka zemního plynu do místní plynovodní sítě bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL Krásné Pole středotlakým plynovodem D 160. Dále se navrhuje rozšíření sítě STL plynovodu pro novou výstavbu. Územní plán Čavisov není zpracován ve variantách. 5.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje a) Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody a neohrozí atraktivitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je vzhledem k příměstské poloze v blízkosti Ostravy přiměřený. Navržené zastavitelné plochy navazují na stávající zástavbu, aby byly v co nejmenší míře ohroženy zájmy hospodaření na zemědělské půdě. 26 Výrazné zvýšení dopravní zátěže na silnice III/46610 procházející středem obce se nepředpokládá. Návrhem vybudování splaškové kanalizace zakončené na ČOV jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení čistoty podzemních a povrchových vod. b) Vliv na posílení slabých stránek řešeného území S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné podmínky jejího rozvoje (výrazně převládající obytná funkce) je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak přiměřené posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů na oblast životního prostředí (zejména negativních vlivů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Návrhem ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci. c) Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce. d) Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, přírodní) jsou v maximální míře chráněny. Z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je při realizaci nové výstavby nutno respektovat harmonické měřítko a vztahy v krajině. 5.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití Celé řešené území je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny : • • podmínky pro využití ploch s určením : hlavního využití přípustného využití nepřípustného využití podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Podmínky využití jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití (dle vyhl. č. 501/2006 Sb. ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.) : plochy smíšené obytné (§ 8) SO plochy rekreace (§ 5) R 27 plochy občanského vybavení (§ 6) : - plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV - plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS - plochy hřbitova OH plochy veřejných prostranství (§ 7) : - plochy pěších a vozidlových komunikací PV - plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV plochy dopravní infrastruktury (§ 9) : - plochy dopravy silniční DS - plochy parkovací a odstavné DP plochy technické infrastruktury (§ 10) TI plochy výroby a skladování (§ 11) VS plochy vodní a vodohospodářské (§ 13) VV plochy zemědělské (§ 14) Z plochy lesní (§ 15) L plochy přírodní (§ 16) PP plochy smíšené nezastavěného území (§ 17) NS Charakteristika jednotlivých typů ploch Plochy smíšené obytné SO Zahrnují stávající i navrženou obytnou zástavbu v obci. Charakteristické je zde prolínání funkcí – funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná (občanské vybavení) a výrobní (drobná výroba, řemesla, hospodářské zázemí). Na těchto plochách se kromě obytné výstavby připouští také výstavba objektů rodinné rekreace, výstavba zařízení drobné a řemeslné výroby, která nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení, výstavba zařízení občanského vybavení, výstavba tělovýchovných a sportovních zařízení, výstavba parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby garáží, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, apod. Plochy rekreace R Zahrnují stávající a navržené plochy rodinné rekreace ve východní části řešeného území. Připouští se zde výstavba objektů rodinné rekreace, zahrádkářských chat, oplocení, stavby skleníků, altánů, pergol, zahradních krbů a včelínů, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. 28 Plochy občanského vybavení: Plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury OV Zahrnují stávající pozemky staveb a zařízení občanského vybavení – areály mateřské školy a obecního úřadu, a to včetně ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků, sítí a zařízení technické infrastruktury, apod. Připouští se zde výstavba zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury i komerčního typu, výstvba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, zařízení technické infrastruktury apod. Plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS Zahrnují stávající sportovní areál. Připouští se zde výstavba zařízení tělovýchovných a sportovních včetně nezbytného provozního zázemí. Dále se připouští výstavba zařízení občanského vybavení, výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, zařízení technické infrastruktury apod. Plochy hřbitova OH Zahrnují plochu stávajícího hřbitova a plochu navrženou pro jeho rozšíření. Připouští se zde výstavba zařízení souvisejících s provozem hřbitova, stavby církevní a kulturní, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby manipulačních ploch, parkovišť, chodníků a stezek pro pěší. Plochy veřejných prostranství : Plochy pěších a vozidlových komunikací PV Zahrnují plochy stávajících a navržených místních komunikací, chodníků a pěších stezek, cyklostezek apod. Připouštějí se zde prvky drobné architektury a mobiliáře, zastávky a přístřešky pro hromadnou dopravu, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, apod. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV Zahrnují stávající i navržené plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkové úpravy). Připouští se zde stavby drobných sportovních zařízení (dětská hřiště apod.), drobné stavby pro účely kulturní a církevní, přístřešky, drobná architektura a mobiliář, apod., dále stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, chodníky a stezky pro pěší. Plochy dopravní infrastruktury: Plochy dopravy silniční DS Zahrnují plochy stávající silnice III/46610 a její navržené směrové úpravy včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, doprovodné zeleně apod. Připouštějí se zde stavby slučitelné s dopravní funkcí včetně zastávek a přístřešků hromadné dopravy, staveb sítí a zařízení technické infrastruktury. Plochy parkovací a odstavné DP Zahrnují plochy navrženého parkoviště. Kromě výstavby parkoviště se zde připouští budování chodníků a stezek pro pěší, zastávek a přístřešků hromadné dopravy, sítí a zařízení technické infrastruktury. 29 Plochy technické infrastruktury TI Zahrnují stávající i navržená plošná zařízení technické infrastruktury (ČOV, vodojemy). Na těchto plochách se připouštějí také stavby odstavných a manipulačních ploch, komunikací a inženýrských sítí. Plochy výroby a skladování VS Zahrnují stávající zemědělský výrobní areál a plochu navrženou pro rozvoj výroby a skladování. Připouštějí se zde zemědělské stavby, stavby pro lehký průmysl, drobnou a řemeslnou výrobu, stavby pro skladování, stavby pro obchod a služby, stavby sběren surovin, sběrných dvorů a recyklačních linek, dále pak stavby parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáží, sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy vodní a vodohospodářské VV Zahrnují stávající a navržené vodní nádrže. Připouštějí se zde pouze stavby souvisejících zařízení a stavby na vodních tocích. Plochy zemědělské Z Zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch účelových komunikací apod. Součástí těchto ploch jsou také lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouštějí žádné nové stavby s výjimkou staveb liniových (komunikace, cyklostezky, inženýrské sítě), staveb doplňkových zařízení pro zemědělskou výrobu (přístřešky pro pastevní chov dobytka, napaječky, stavby pro letní ustájení dobytka, stavby pro skladování sena a slámy, včelínů), staveb přístřešků pro turisty, drobných sakrálních staveb, staveb vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Plochy lesní L Zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy přírodní PP Zahrnují plochy regionálního významu a lokální biocentra územního systému ekologické stability. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, komunikací a sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních 30 nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat. Plochy smíšené nezastavěného území NS Zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (náletovou zeleň); jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. 31 6. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK 6.1 Bydlení V řešeném území předpokládáme do r. 2025 realizaci celkem cca 60 bytů v rodinných domech, z toho přibližně 10% bez nároků na nové zastavitelné plochy vymezené v územním plánu, realizované formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou na plochách, zahrnutých v územním plánu do zastavěného území (viz kap. 4.3.2 Bydlení). Rozsah a kapacita navržených zastavitelných ploch v územním plánu by však měla být min. o 100% vyšší než je přepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je následující : rozsáhlejší lokality: Nad Porubkou I. (Z 1) cca 15 RD Nad Porubkou II. (Z 2) cca 5 RD Nad Porubkou III. (Z 3) cca 8 RD Osvobození (Z 4) cca 25 RD Záhumenní I. (Z 10) cca 20 RD Záhumenní II. (Z 11) cca 20 RD Bílovecká I. (Z 12) cca 12 RD ostatní lokality cca 15 RD celkem cca 120 RD Celková kapacita navržených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je tedy cca 135 bytů (předpoklad 1,15 bytu/1 RD), což odpovídá požadované kapacitě ploch s převisem nabídky 125%. 6.2 Občanské vybavení Rozsah zařízení občanského vybavení v obci je velmi malý, je zde pouze obecní úřad, mateřská škola, hasičská zbrojnice, ordinace praktikého lékaře, knihovna, sportovní areál, restaurace Depo, Konzum – prodejna potravin a autoservis Škoda Čavisov. Za širší škálou občanského vybavení dojíždějí obyvatelé do Ostravy. Podrobněji k jednotlivým skupinám občanské vybavenosti : a) Zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury Zařízení školství V obci je mateřská škola, základní školu navštěvují děti v okolních obcích (Dolní Lhota, Velká Polom). Nová zařízení se nenavrhují. 32 Zařízení zdravotnická V budově obecního úřadu je ordinace praktického lékaře. Nejbližší lékárna je v Dolní Lhotě, nemocnice v Ostravě – Porubě. Nová zařízení se nenavrhují. Zařízení sociální péče V obci není žádné zařízení sociální péče, nová zařízení se nenavrhují. Zařízení kulturní a církevní V obci je pouze knihovna v objektu obecního úřadu. Nová zařízení se nenavrhují. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby V obci je obecní úřad, hasičská zbrojnice a hřbitov. Hřbitov je navržen k rozšíření, jiná nová zařízení se nenavrhují. b) Zařízení tělovýchovná a sportovní V obci je sportovní areál TJ Sokol Čavisov s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty. Nová zařízení se nenavrhují. c) Zařízení komerčního typu V obci je pouze restaurace DEPO, Konzum - prodejna potravin a autoservis Škoda Čavisov s pneuservisem a prodejnou aut. Nové zastavitelné plochy zařízení občanského vybavení komerčního typu nejsou navrženy, tato zařízení mohou být realizována kdekoliv v rámci stávajících i navržených (zastavitelných) ploch smíšených obytných SO. 6.3 Výroba 6.3.1 Zemědělská výroba a) Všeobecné údaje výměra ha katastrální území zemědělské pozemky orná půda TTP 411 196 149 36 podíl na výměře v katastru % 100 48 36 9 podíl na výměře zemědělských pozemků % 100 76 18 Z pedologického hlediska je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemní. Půdy jsou středně těžké, výjimečně těžší, středně hluboké, hlinitopísčité, hlinitojílovité, často středně štěrkovité nebo slabě kamenité. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné. Terénní poměry jsou méně příznivé. Terén je členitý, místy svažitý, s průměrnou až zhoršenou mechanizační přístupností. 33 Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B1 – bramborářské, dobré – převažuje výrobní podtyp bramborářsko ječný a pšeničný. Je to oblast vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu a pro pastevní chov skotu. b) Organizace zemědělské výroby Zemědělské družstvo Slezan (Klimkovice) – v katastrálním území Čavisov obhospodařuje 150 ha zemědělských pozemků a má zde výrobní areál. Objekty původně využívané pro chov skotu byly zrekonstruovány na chov 1000 ks prasat. V současné době je areál prázdný, bez využití a je určen k prodeji. Výhledově je možné využití pro nezemědělské výrobní aktivity, případně obnovení chovu skotu. Předpokladem je pastevní chov s tím, že skot by byl ve stájích umístěn jen v zimním období. Menší část zemědělských pozemků je ve vlastnictví soukromých vlastníků, kteří na ní sami hospodaří. Jde jen o menší výměry. Objekt bývalé drůbežárny je v současné době nevyužitý, vlastní jej firma Bavary s.r.o. 6.3.2 Lesní hospodářství Lesnatost : katastrální území Čavisov výměra katastrálního území ha 411 výměra lesních pozemků ha 193 podíl na výměře katastru % 47 Lesy jsou zastoupeny jak velkými lesními celky v jižní a západní části katastrálního území, tak menšími lesíky v polích. Kategorizace – veškeré lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 – lesy hospodářské. Věková a druhová skladba - jde o různověké porosty. Převažujícím porostním typem je smrk – 70 %. Vyšší procento příměsi tvoří modřín, borovice, jedle, javor klen, jasan. Menší příměs do 2 % tvoří dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, vrba, osika a jeřáb. Na části lesních pozemků v řešeném území mají právo hospodařit Lesy ČR s.p. Hradec Králové – Lesní správa Ostrava, se sídlem v Šenově; tato organizace nemá v obci žádné výrobní ani správní zařízení. Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen menší výměry. Pro lesní celek Ostrava je zpracován Lesní hospodářský plán (LHP) s platností od 1.1.2009 do 31.12.2018. 6.3.3 Výroba a skladování V obci je jediné významnější zařízení nezemědělské výroby – v zemědělském areálu pila Samohýl. Další provozovny výrobních i nevýrobních služeb jsou umístěny v obytné zástavbě – klempířství a pokrývačství, výškové práce, voda – plyn – topení, výroba kuchyňských linek, servis plynových zařízení, montáž a opravy elektrických zařízení, zámečnické práce apod. Pro rozvoj výroby a skladování je navržena plocha navazující západně na stávající zemědělský areál (plocha č. Z 9). 34 6.4 Rekreace, cestovní ruch Obec Čavisov leží mimo oblasti cestovního ruchu, je však součástí příměstské rekreační oblasti Ostravy – rekreačního prostoru Údolí Porubky, s vazbou na Lázně Klimkovice. Dle výsledků sčítání bylo v roce 1991 v řešeném území deklarováno 11 objektů užívaných k rekreaci (v r. 2001 nebyly objekty individuální rekreace sčítány). Ke druhému bydlení, široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy, je však využívána značná část trvale neobydlených bytů, nejen ty, které slouží k rekreaci; mnohé z nich přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu. Rozsah druhého bydlení je tedy odhadován celkově na cca 40 jednotek. V územním plánu je navržena jedna plocha pro výstavbu rekreačního objektu v lokalitě Okluk (plocha č. Z 16). Rekreaci slouží také sportovní zařízení v obci – sportovní areál TJ Sokol Čavisov. Řešeným územím procházejí tři značené turistické trasy – modrá č. 2273, zelená č. 4821 a žlutá č. 7883 a dvě cykloturistické trasy - č. 6140 a č. 6199 (podrobněji viz kap. 7.1 Doprava); nové trasy se nenavrhují. 6.5 Zeleň Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou lesní masivy na západním a jižním okraji k. ú., dále pak břehové porosty Porubky. V územním plánu jsou vyznačeny dva druhy ploch systému sídelní zeleně, a to: a) plochy veřejných prostranství - plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV b) plochy občanského vybavení – plochy hřbitova OH. a) Stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích zahrnují drobné parkově upravené plochy podél ulice Osvobození a Chrudimské; ostatní plochy – u MŠ a u obecního úřadu jsou zahrnuty do ploch zařízení občanského vybavení OV. Nové plochy jsou navrženy v lokalitách Nad Porubkou (plocha č. Z 18), U hřbitova (plocha č. Z 19), Za hřištěm (plocha č. Z 20) a U Obecního úřadu (plochy č. Z 21, Z 22). b) Plochy hřbitova zahrnují plochu stávajícího hřbitova a plochu navrženou pro jeho rozšíření (plocha č. Z 5). Dále se v řešeném území vyskytují následující plochy, které jsou součástí systému krajinné zeleně : c) plochy lesní L d) plochy přírodní PP e) plochy smíšené nezastavěného území NS c) Plochy lesní zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa; jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. 35 d) Plochy přírodní zahrnují plochy územního systému ekologické stability regionálního významu a plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, komunikací a sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy přírodní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat. e) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (náletovou zeleň); jejich součástí jsou i lokální biokoridory ÚSES. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. 36 7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 7.1 Doprava 7.1.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území Komunikační síť je tvořena sítí silnic, místních a účelových komunikací. Řešeným územím je vedena pouze jedna silnice – silnice č. III/46610 Velká Polom – Zbyslavice. Silnice III/46610 je hlavní přístupovou komunikací obce na nadřazenou silniční síť, pro obec představovanou silnicemi I/11, II/465 a dálnicí D1. Z hlediska širších dopravních vazeb však jde pouze o komunikaci lokálního významu spojující Čavisov se sousední Dolní Lhotou a Zbyslavicemi. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah Čavisovem charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrové nerozdělené komunikaci. Pro celou obec má silnice III/46610 páteřní charakter a zajišťuje přímou obsluhu přilehlé zástavby. Průtah silnice III/46610 v řešeném území lze v zásadě považovat za stabilizovaný, navržena je pouze drobná směrová úprava v severní části obce. Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničního průtahu. V Čavisově jde převážně o jednopruhové, výjimečně i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (většinou však živičný povrch). Místní komunikace mají obslužný charakter funkční skupiny C, kromě komunikace spojující obec Čavisov s obcí Kyjovice, která má sběrný charakter funkční skupiny B. Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové s nezbytným vybavením a dvoupruhové). Dále je navrženo vybudování nových úseků místních komunikací v lokalitách Nad Porubkou, Sportovní a Záhumení tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným zastavitelným plochám. Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.) je v územním plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a prostorových možností). Úpravy jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících zastavěných i navržených zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti provozu. Navržené trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch. Vnitřní síť místních komunikací bude realizována v rámci vymezených zastavitelných ploch. 37 Zásady šířkového uspořádání místních komunikací U navržených i upravovaných stávajících úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov souvisejících s bydlením navržených podél stávajících nebo navržených místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy související s bydlením navržené podél silnice III/46610 je nutno dodržet odstup minimálně 15 m od osy komunikace. Tyto odstupy mohou být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy, a to za předpokladu dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110). Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých polních, lesních event. jiných soukromých pozemků a navazují na místní komunikace, výjimečně na silnici III/46610. Nová účelová komunikace se navrhuje pro zajištění příjezdu k navržené ČOV. Na síti stávajících účelových komunikací nejsou navrženy žádné významné úpravy. Lesním a polním cestám, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, je nutno věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území nebylo provedeno sčítání na žádné silniční komunikaci, nejbližší sčítací úsek se nachází na silnici III/4692 mezi Krásným Polem a hranicí k.ú. Čavisov. 38 tab.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti Stan. č. 7-7450 Sil. č. Úsek III/4692 Krásné Pole – Vřesina T O M voz./24 hod. Stávající orientač těžká osobní a jednosto ní motoro dodáv. pá mot. součet vá vozidla vozidla všech kategorie Ro dle ČSN mot. k vozidla a vozidel a 736101 (bez přívěsy přívěsů návrhové rychlosti) 143 642 26 199 811 5 200 0 384 3686 34 4104 200 5 467 S 7,5 4359 26 4852 Dopravní zatížení silničních komunikací nedosáhne ani k r. 2030 (dle orientačně provedené prognózy) limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Lze tedy konstatovat, že stávající kategorie komunikací jsou vyhovující. d) Obslužná dopravní zařízení V řešeném území se nachází jedna autobusová zastávka a několik stávajících rozptýlených parkovacích ploch. V územním plánu je navržena nová parkovací plocha na ulici Osvobození severně obecního úřadu a nová autobusová zastávka. 7.1.2 Provoz chodců a cyklistů a) Komunikace pro chodce Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce a cyklisty. Pro chodce je v zastavěné části Čavisova vybudovaný jednostranný chodník podél silnice III/46610, poblíž mateřské školy a poblíž bytového domu. Podél zbývajících místních a účelových komunikací chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat především chodník podél silnice III/46610 zastavěnou částí obce až po hranice s obcí Dolní Lhota, dále pak nové chodníky podél místních komunikací dle potřeby, v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. V zásadě se předpokládá, že chodníky budou realizovány v plochách dopravy silniční DS (podél silnice III/46610) a v plochách pěších a vozidlových komunikací PV (podél místních komunikací), a proto nejsou vyznačeny v grafické části. Nové samostatné stezky pro chodce se v územním plánu nenavrhují. 39 b) Turistické trasy Řešeným územím procházejí následující turistické trasy: - č. 2273 - modrá (Klimkovice, lázně – Jamník, údolí Niva). Trasa začíná u sanatoria Klimkovice, řešeným územím je vedena krátkým úsekem v jeho jižní části a pokračuje podél jihozápadní hranice směrem na Kyjovice. - č. 4821 - zelená (Poruba, Slovan – Žermanice, přehrada). Trasa má začátek v OstravěPorubě u Restaurace Slovan. Řešeným územím je vedena jižní a částečně východní částí. - č. 7883 - žlutá (Poruba, smyčka MHD – Dolní Lhota). Trasa začíná v Ostravě-Porubě na smyčce MHD, pak je vedena východní části řešeného území směrem na Dolní Lhotu, kde je ukončena. Nové turistické trasy se nenavrhují. c) Cyklistický provoz Pro cyklistický provoz jsou v obci využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny cyklotrasy: - č. 6140 (Raduň – Pustá Polom – Kyjovice – Mexiko), která je zařazena mezi značené cyklotrasy IV. třídy. Řešeným územím je vedena ze směru od Kyjovic přes zastavěnou část obce, u obecního úřadu pak odbočuje doprava a pokračuje podél silnice III/46610 směrem na Mezihoří (jižní část řešeného území). - č. 6199 (Nové Sedlice – Horní Lhota – Vřesina – Mexiko – Klimkovice), která je zařazena mezi cyklotrasy IV. třídy. Řešeným územím je vedena severovýchodní částí ze směru od Dolní Lhoty a pokračuje směrem na Vřesinu. Samostatné cyklostezky se v řešeném území nenacházejí. V územním plánu není v řešeném území navržena žádná nová cyklotrasa. Na silničním průtahu je doporučeno dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty. Dále je navrženo upravit dotčené lesní a polní cesty, po kterých jsou vedeny stávající trasy, a to včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.) a vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními tabulemi. 7.1.3 Statická doprava – odstavování a parkování vozidel a) Odstavování vozidel Osobní automobily obyvatel rodinných a bytových domů v Čavisově jsou odstavovány a garážovány na vlastních pozemcích, odstavování a garážování nákladních automobilů je realizováno ve výrobním areálu. Za obecním úřadem se nachází plocha určená k odstavování autobusů (vozovna, depo). Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných domů mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za předpokladu dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů). 40 b) Parkování vozidel Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanského vybavení je v Čavisově vybudováno na jedné účelově zřízené ploše cca 6 stání; jde o parkoviště u obecního úřadu. U hřbitova se pro parkování využívá nevyznačená přilehlá zpevněná plocha. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání), parkovitě pro zaměstnance uvnitř výrobního areálu a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.). V územním plánu je navržena plocha pro nové parkoviště u obecního úřadu. Další kapacity mohou být realizovány v rámci zastavěných a zastavitelných ploch bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby. Při podrobnějším řešení obytných zón je nutno zajistit parkovací místa pro případné návštěvníky obyvatel rodinných domů. Veškeré nově navržené parkovací kapacity budou odpovídat stupni automobilizace 1 : 2,5. 7.1.4 Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťuje Veolia Transport Morava. V řešeném území se nachází jedna autobusová zastávka: „Čavisov, obecní úřad“. V grafické části je znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusovou zastávku, která je vzhledem k zastavěnosti v obci stanovena na cca 500 m. Dále je využívána tramvajová linka č. 5, kterou provozuje Dopravní podnik Ostrava a.s. a která prochází územím sousední obce Dolní Lhota. Tramvajová zastávka Dolní Lhota je situována cca 300 m severně hranice obce Čavisov. V územním plánu je navrženo zachovat stávající systém hromadné dopravy (autobusová a tramvajová hromadná doprava) s tím, že stávající autobusová zastávka bude vybavena řádnými autobusovými zálivy, nástupišti a přístřešky pro cestující a bude vybudována řádná zastávka se zálivem a přístřeškem pro cestující pro opačný směr. 7.1.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací V řešeném území je nutno respektovat: silniční ochranná pásma: - k ochraně silnice III/46610 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky rozhledová pole křižovatek: - na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102 41 ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací: - zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice III/46610 zastavěnou částí obce. Vzhledem k absenci údajů o intenzitách dopravy je v řešeném území rámcově doporučeno dodržet odstup u nových budov souvisejících s bydlením navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací v šířce 10 m od osy komunikace na obě strany, pro nové budovy související s bydlením navržené podél silničních komunikací pak bude dodržen odstup minimálně 15 m od osy komunikace na obě strany. Tyto odstupy mohou být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy, za předpokladu dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 7.2 Vodní hospodářství 7.2.1 Zásobování pitnou vodou a) Současný stav Obec Čavisov má vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je součástí skupinového vodovodu Dolní Lhota, Horní Lhota a Čavisov. V Čavisově je vybudována kombinovaná vodovodní síť (tj. gravitační a s čerpáním) DN 100 až DN 50. Vodovodní síť je ve správě obce a v majetku SmVaK Ostrava a.s. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), pitná voda je přiváděna z vodojemu OOV Krásné Pole přes vodovodní síť Dolní Lhoty. Dolní Lhota je na OOV připojena řadem DN 150. Na přívodním potrubí z Dolní Lhoty do vodovodní sítě Čavisova je vybudována čerpací stanice výkonu Q = 5 l/s, kterou je voda čerpána do zemního vodojemu Čavisov. Tento vodojem původně sloužil jako zásobárna vody za spotřebištěm. Rozvodná síť v obci tvořila jedno tlakové pásmo a byla napojena na výtlačný řad DN 100 vedený do vodojemu. Původní rozvodná síť je z oceli, doplněná řady z PVC. V těsné blízkosti zemního vodojemu objemu 50 m3 s max. hladinou 375,00 m n.m. byl vybudován nový věžový vodojem objemu 50 m3 s min. hladinou vody 390 m n.m. Ze zemního vodojemu je voda čerpána do věžového vodojemu čerpací stanicí, osazenou v armaturní komoře zemního vodojemu. Čerpací stanice je vybavena dvojicí čerpadel s parametry H = 30 m, Q = 3,3 l/s. Čerpání vody ze zemního vodojemu je závislé od hladiny věžového vodojemu. Nová rozvodná síť z věžového vodojemu z PVC profilu DN 100 v délce 599 m (potrubí profilu D 110 délky 374 m a profilu D 90 cca 225 m) tvoří horní tlakové pásmo. Původní výtlak do zemního vodojemu tvoří dolní tlakové pásmo. Všechny stávající přípojky v trase potrubí horního tlakového pásma jsou napojeny na tento řad. V ulici Záhumení je nový zásobovací řad z věžového vodojemu propojen s původním výtlačným řadem z čerpací stanice do zemního vodojemu, čímž stávající řad DN 80 v ul. Záhumení v délce cca 140 m spadá do horního tlakového pásma. Oddělení dolního tlakového pásma od horního tlakového pásma je na úrovni terénu cca 345 m n.m. osazeným šoupátkem. V současnosti je dle evidence správce vodovodu na vodovod pro veřejnou potřebu napojeno cca 99 % obyvatel. Za sledovaný rok 2009 byla voda fakturovaná pro domácnosti 42 19,454 tis m3, ztráty představovaly cca 17 %. Na vodovod pro veřejnou potřebu v obci jsou napojeni pouze obyvatelé, průmysl v obci není, zemědělský areál má vlastní zdroj vody. Výstavbou věžového vodojemu, vodovodního řadu pro horní tlakové pásmo a rozdělením vodovodní sítě na dvě tlaková pásma byly v obci vyřešeny problémy s nedostatečnou akumulací vody a s nežádoucím poklesem tlaku ve vodovodní síti pro výše položenou zástavbu. b) Výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. 7. 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla a s ohledem na současný stav v zásobování pitnou vodou je pro obec Čavisov uvažována specifická spotřeba vody na jednoho obyvatele 120 l/den. Ve výpočtu k roku 2025 je uvažováno s napojením 100 % obyvatel na veřejný vodovod. Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost pro danou velikost sídla je dle uvedené směrnice na jednoho obyvatele 20 l.d-1, koeficient denní nerovnoměrnosti s ohledem na kategorií sídla je: kd = 1,5, koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8. Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou uvedeny v následující tabulce : Výsledná potřeba pitné vody pro Čavisov Potřeba vody Potřeba vody pro Počet obyvatel Qp 3 m .d Qm -1 3 m .d -1 Qh -1 l.s l.s-1 Bytový fond 570 68,40 102,60 1,19 2,14 Občanské vybavení 570 11,40 17,10 0,20 0,36 Σ Čavisov 570 79,80 119,70 1,39 2,50 c) Posouzení zdrojů vody, tlakových poměrů, akumulace, návrh vodovodních řadů Návrh doplnění a rozšíření vodovodní sítě v obci Čavisov vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou. Navrhované řešení respektuje koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (KONEKO spol. s.r.o. Ostrava, VODING Hranice, spol. s.r.o., 2004). Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost pro obec Čavisov bude v roce 2025 nárok na zdroj vody Qm = 119,70 m3/den, tj. 1,39 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno z Ostravského oblastního vodovodu (OOV), z vodojemu OOV Krásné Pole přes vodovodní síť Dolní Lhoty a čerpací stanici výkonu Q = 5 l/s do zemního vodojemu Čavisov 50 m3. V armaturní komoře zemního vodojemu je umístěno zařízení pro dopravu vody do věžového vodojemu, z věžového vodojemu je gravitační rozvod po obci. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z ČSN 75 5401, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje 43 minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží. Vodovodní síť je rozdělena na tři tlaková pásma. Horní tlakové pásmo (HTP) je ovládáno hladinou vody ve věžovém vodojemu a tvoří jej nově vybudovaný zásobovací řad z vodojemu délky cca 600 m, který je v ulici Záhumení propojen se stávajícím řadem. Dolní tlakové pásmo (DTP) je tvořeno původním výtlačným potrubím, které v době čerpání vody do zemního vodojemu slouží rovněž pro zásobení obyvatel. Obě tlaková pásma jsou dnes od sebe oddělena šoupátkem osazeným v ulici Záhumení. Další šoupátko bude osazeno na řadu jižně od zástavby. V rámci tohoto tlakového pásma je navržena zástavba pod úrovní terénu cca 315 m n.m, kde tlak vody v potrubí bude vyšší než připouští ČSN. Zde je nutno vybudovat redukci tlaku (RT) a vodovodní síť oddělit dvěma šoupátky od nižšího tlakového pásma. Nižší tlakové pásmo (NTP) vytvoří vodovodní síť navržená pro novou výstavbu po obou stranách silnice III/46610 v úseku od zástavby Dolní Lhoty po stávající čerpací stanici Čavisov. Tato část vodovodu bude ovládána tlakem vody dolního tlakového pásma obce Dolní Lhota. Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100% maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m2, stanoveno množství požární vody 4 l.s-1 a obsah nádrže požární vody 14 m3. Zásobovací řad musí být profilu min. DN 80. Potřebná akumulace pro obec Spotřebiště Čavisov Qm m3/den 119,70 Stávající akumulace m3 Potřebná akumulace m3 )1 Návrh vodojemu m3 85,82 0 2 x 50 1 3 ) horní tlakové pásmo využívá akumulaci věžového vodojemu 50 m , voda do dolního tlakového pásma je čerpána z vodovodní sítě obce Dolní Lhota Celková potřebná akumulace pro Čavisov je zajištěna ve výši 84 % Qm, nová akumulace se nenavrhuje. Pro navržené zastavitelné plochy budou vybudovány nové vodovodní řady napojené na stávající rozvody, které budou dle konkrétních možností zaokruhovány. Veškerá výstavba vodovodních zařízení musí splňovat příslušné normy a předpisy. Jakákoliv výstavba v území musí respektovat stávající trasy vodovodů a ostatních inženýrských sítí, včetně jejich ochranných pásem. V grafické části územního plánu (ve výkrese č. 4. Vodní hospodářství) jsou vyznačeny pouze navržené páteřní řady; konkrétní návrh zásobování jednotlivých ulic není graficky dokumentován, bude předmětem řešení podrobnější projektové dokumentace. Výstavba vodovodních řadů včetně souvisejících zařízení (šoupátka, redukční ventily, apod.) je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením jsou dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí, nad průměr DN 500 – 2,5 m od vnějšího líce potrubí na každou stranu. 44 7.2.2 Odvádění a čištění odpadních vod a) Současný stav V obci Čavisov je vybudována soustavná síť původně dešťové kanalizace, která dnes odvádí jak dešťové, tak i splaškové odpadní vody nedokonale čištěné v septicích do místní vodoteče (místní název potok Židek). Kanalizace byla postupně budována od roku 1945. Jde převážně o betonové potrubí profilu DN 300 až DN 500 v ulici Chrudimské a Sportovní. Tato kanalizace je sice funkční, její technický stav je však hodnocen jako špatný. Výústní objekt dle pasportu kanalizace je označen V1. Jednotná kanalizace profilu DN 250, DN 300 je vybudována na jihozápadním okraji zástavby z ulice Bílovecké. Podchází silnici III/46610 a je vyústěna do místní vodoteče. Výústní objekt je dle pasportu kanalizace označen V2. Ostatní kanalizace v obci je budována jako dešťová. Jedna větev kanalizace profilu DN 400, DN 300 odvádí dešťové vody z ulice Osvobození severním směrem, výustní objekt je označen D1. Druhý úsek dešťové kanalizace z ulice Osvobození profilu DN 400 odvádí dešťové vody jihozápadním směrem, výustní objekt je označen D2. Obě kanalizace jsou zaústěny do cestního příkopu. Třetí úsek dešťové kanalizace z ulice Osvobození má proměnlivý profil DN 400, DN 300 a je vyústěn do toku s místním názvem Židek. Výústní objekt je označen D3. Celkový technický stav stávající kanalizace je nevyhovující a do budoucna ho lze využít pouze pro odvádění dešťových vod. Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách, v menší míře v septicích. Ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do jediného recipientu území – do toku Porubky. Cca pět objektů má vybudovány malé domovní ČOV. Likvidace odpadních vod z obce je nevyhovující, nedokonale čištěné splaškové odpadní vody způsobují vážné hygienické závady. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je vzhledem k velikosti obce a výši investičních nákladů na výstavbu nové splaškové kanalizace doporučeno do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. Snahou obecního úřadu je zajistit řádné odvádění a čištění odpadních vod ve společné mechanicko – biologické ČOV s obcí Dolní Lhota nebo odvádění těchto vod společnou kanalizací na ústřední čistírnu odpadních vod v Ostravě – Přívoze. b) Výpočet množství odpadních vod Množství bezdeštných splašků pro návrh kanalizace vychází z předpokládaného počtu obyvatel obce a uvažované specifické potřeby vody. V územním plánu je ve výpočtu potřeby vody uvažováno 100% napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto údaje se vychází při výpočtu množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod. Do výpočtu množství splaškových odpadních vod jsou zahrnuty odpadní vody od obyvatel a občanské vybavenosti. Maximální odtok splaškových vod je vypočítán z průměrného odtoku s použitím součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti kh. Stoky splaškové kanalizace jsou 45 dimenzovány na dvojnásobek maximálního průtoku Q max. splask. Profil kanalizačních sběračů je vzhledem k množství odpadních vod jednotný DN 300, resp. DN 250 v závislosti na použitém materiálu (PVC apod.). Pro výpočet množství dešťových vod lze uvažovat 15 – ti minutový přívalový déšť periodicity p=0,5 a intenzity 120 l/sek.ha. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné dešťové vody budou odváděny stávající kanalizací do toků. Výpočet množství vyprodukovaných odpadních vod je uveden v následující tabulce. Množství splaškových odpadních vod z obce Čavisov Napojení obyvatelé kh Qp Qmax splask 2 x Qmax spl m3.den-1 l.s-1 68,40 0,79 Občanské vybavení 11,40 0,13 Σ Čavisov 79,80 0,92 Bytový fond )1 )1 2,2 m3.hod-1 l.s-1 l.s-1 7,32 2,03 4,06 Σ Čavisov 570 obyvatel c) Návrh Návrh odvádění odpadních vod z obce Čavisov vychází ze současného stavu odkanalizování. Na rozdíl od Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, který má návrhové období do roku 2015, je v územním plánu navrženo komplexní řešení likvidace odpadních vod k roku 2025. V obci je navržena výstavba oddílné splaškové kanalizace, která odvede splaškové odpadní vody v konečné fázi na čistírnu odpadních vod. Po vybudování splaškové kanalizace bude stávající jednotná kanalizace odvádět pouze povrchové a dešťové vody s vyústěním do místních toků a cestních příkopů. Vzhledem k malému množství splaškových odpadních vod bude navržená kanalizace minimálního profilu DN 300 (resp. DN 250 v závislosti na použitém materiálu). Kanalizace bude vedena podél komunikací, v úseku od obecního úřadu severním směrem do údolí Porubky. Splaškové odpadní vody z jihozápadní části stávající i navržené zástavby budou svedeny do nejnižšího místa pod zástavbou do kanalizační čerpací stanice a dále čerpány do navržené gravitační splaškové kanalizace směrem do údolí Porubky. Po vybudování splaškové kanalizace budou splaškové odpadní vody ze všech objektů napojeny na tuto kanalizaci, stávající žumpy a septiky budou zrušeny. V grafické části územního plánu (ve výkrese č. 4. Vodní hospodářství) jsou vyznačeny pouze navržené páteřní řady; konkrétní návrh odkanalizování jednotlivých ulic není graficky dokumentován, bude předmětem řešení podrobnější projektové dokumentace. Výstavba kanalizačních řadů včetně souvisejících zařízení (čerpací stanice, apod.) je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 46 Navrženou splaškovou kanalizací budou splaškové odpadní vody z obce svedeny do údolí Porubky, kde je vymezena plocha pro vybudování mechanicko - biologické čistírny odpadních vod. Spolu s odpadními vodami z Čavisova (Qp = 79,8 m3/den) budou na navržené mechanicko – biologické ČOV likvidovány i splaškové odpadní vody z obce Dolní Lhota (Qp = 249,60 m3/den). Kapacita navržené ČOV bude 329,40 m3/den, z toho splaškové odpadní vody z Čavisova Qsplašk= 79,80 m3/den. Množství splaškových odpadních vod před ČOV Obecní ČOV pro Čavisov Společná ČOV pro Čavisov a Dolní Lhotu 570 2 374 79,80 329,40 60 60 34,2 140,82 429 428 Počet napojených obyvatel Průměrný přítok Qp Znečištění BSK5 Celková produkce BSK5 Průměrná koncentrace BSK5 3 m /den g/den kg/den mg/l Technicky je možné také odpadní vody čerpat do kanalizace Krásného Pole a dále na ČOV Přívoz. V tomto případě bude na vymezené ploše vybudována kanalizační čerpací stanice. Výtlačný kanalizační řad z čerpací stanice do kanalizace Krásného Pole bude veden po jižní straně silnice III/4692 do nejvyššího bodu terénu a dále bude pokračovat gravitačně; po zaměření terénu v místě napojení na kanalizaci Krásného Pole bude prověřena potřeba vybudování další čerpací stanice (na k.ú. Krásné Pole). Kanalizace bude vedena v trasách místních komunikací nebo podél nich, v souběhu s ostatními inženýrskými sítěmi v souladu s ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení a ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Po vybudování kanalizace dle územního plánu bude na kanalizaci a tím na ČOV napojeno celkem 570 trvale bydlících obyvatel z obce Čavisov a 1 804 obyvatel Dolní Lhoty. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů mají stoky veřejné kanalizace stanovena ochranná pásma u stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí. 7.2.3 Odtokové poměry, vodní režim a) Současný stav Celé řešené území spadá do povodí Odry, a to převážná část území do dílčího povodí Porubky č. hydrol. pořadí 2-01-01-157, menší, západní část území do povodí Polančice č. hydrol. pořadí 2-01-01-153. Tok Porubky tvoří část jihovýchodní hranice obce, tok Polančice teče zcela mimo k.ú. Čavisov. Tok Porubky v úseku km 0,00 – 13,400, tj. na území Čavisova, patří do správy Povodí Odry s.p. Na toku nejsou vybudovány žádné přirozené ani umělé retenční prostory, ani stavby umožňující zpomalení odtoku nebo jeho dočasnou akumulaci. Koryto toku v tomto úseku je ponecháno v přirozeném stavu o šířce ve dně cca 4 m, s nezpevněnými břehy, porostlými stromy a keři z náletu. Podélný sklon toku je od 2 ‰ do 9 ‰. 47 Pro Porubku v úseku ústí do Odry po most na silnici III/46610, tj. v úseku ve správě Povodí Odry s.p., byla v roce 1999 zpracována Studie odtokových poměrů Porubky v úseku Ostrava - Svinov – Dolní Lhota km 0,000 – 13,444. Protipovodňová opatření navržená studií nezasahují do k.ú. Čavisov. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství bylo pod č.j. ŽPZ/3560/03 ze dne 6.6.2003 na toku Porubka stanoveno záplavové území v ř. km 0,00 – 13,44 a vymezena aktivní zóna. Ostatní toky v území jsou pouze drobné vodoteče, které po soutoku ústí do Porubky. V jihozápadní části k. ú. se nachází malá vodní plocha – zatopený bývalý pískový lom, napájená srážkovými a podzemními vodami. b) Návrh Z urbanistického návrhu územního plánu ani od správce toků na území obce Čavisov nevyvstává potřeba úprav místních toků. Kapacitu místních toků nutno udržovat pravidelnou údržbou. Toky není navrženo zatrubňovat. Východně od zástavby v údolnici bezejmenného toku, který je pravostranným přítokem Porubky, v prostoru stávajícího zdevastovaného rybníčku, je navržena výstavba vodní nádrže. Jde o vodní nádrž nad propustkem lesní cesty o objemu cca 235 m3, s kótou hladiny 273,60 m n.m. Zatopená plocha bude cca 287 m2, délka vzdutí 36 m. Součástí stavby bude úprava bezejmenného toku v délce cca 77 m a příkopu kolem vodní nádrže. Účelem stavby je vytvoření vhodného prostředí pro rozmnožování a život vodních živočichů včetně vytvoření vhodného prostředí pro mokřadní rostliny bez komerčního využití. 7.3 Energetika 7.3.1 Zásobování elektrickou energií a) Současný stav Zdroje elektrické energie – na území obce využitelné zdroje elektrické energie. Čavisov nejsou provozovány žádné Nadřazená soustava ZVN a VVN – územím obce Čavisov vedení nadřazené soustavy ZVN – 400 kV a VVN 110 a 220 kV neprocházejí. Distribuční soustava VN – obec Čavisov je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 18, propojující rozvodny 110/22 kV Ostrava - Třebovice a Dolní Benešov. Odbočka z této linky Velká Polom - Čavisov je k obci Dolní Lhota provedena v dimenzi 3x42/7 AlFe na betonových podpěrných bodech, dále pokračuje v dimenzi 3x35 na dřevěných patkovaných sloupech do Čavisova. Distribuční soustavu VN dále tvoří tři distribuční trafostanice (DTS 22/0,4) napojené vzdušnými přípojkami VN, s celkovým výkonem 420 kVA, který je dodáván do veřejné sítě NN. Na zásobování obce se podílí také DTS 9039 – U hřiště, situovaná na sousedním k.ú. Dolní Lhota. Jihovýchodním okrajem k.ú. Čavisov prochází zemní kabelové vedení 22 kV (AXEKCY 3 x 240) propojující vedení VN 18 a VN 03, ze kterého je napojen odběr Lázní – Sanatoria Klimkovice. 48 Technický stav zařízení distribuční soustavy VN je dobrý, výkony trafostanic odpovídají současným požadavkům na dodávku elektrické energie s dostatečnou rezervou. Přehled distribučních trafostanic je uveden v následující tabulce: Číslo DTS podle ČEZ Název umístění trafostanice DTS_OS 1903 Čavisov – Tvarůžka DTS_OS 1972 Čavisov – U obchodu DTS_OS 9046 Čavisov – Spodní konec Typ DTS ocelová příhradová ocelová příhradová jednosloupová Výkon TR (kVA) 160 100 160 Rozvodná síť NN – rozvodná síť NN je převážně po rekonstrukci, s vodiči AlFe 3x70 +50 resp. AES 4x70 na betonových sloupech, doplněná posilovacími vývody AES 4 x 95. Koncové části sítě jsou provedeny vodiči nižších dimenzí na dřevěných sloupech, částečně patkovaných. V současné době je z rozvodné sítě NN zásobováno elektrickou energií 215 bytů v RD, včetně vybavenosti, objektů druhého bydlení a podnikatelských aktivit. Elektrická energie v domácnostech je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. b) Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se k r. 2025 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce se uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude k r. 2025 v řešeném území následující: 10 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el.energií přímotopné a akumulační) 205 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií). Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného k r. 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,80 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10,0 kW/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se uvažuje s příkonem 1,2 kW/objekt, pro 5 těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 3 kW/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je k r. 2025 následující: Bmax = 205 x 2,80 +10 x 10 + 50 x 1,2 + 5 x 3 = 749 kW Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,6 kW/byt (včetně objektů druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 100 kW. Vypočtené podílové maximum vybavenosti je k r. 2025 následující: Vmax = 265 x 0,6 + 100 = 259 kW 49 Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry včetně drobných podnikatelských aktivit. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 1 210 kVA Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Čavisov k r. 2025 zajistit cca 1 210 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne během návrhového období cca 690 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 0,8 MW. c) Návrh řešení Výroba elektrické energie - předpokládá se rozšíření malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, občanské vybavenosti nebo výroby. Nadřazená soustava ZVN a VVN – s výstavbou vedení ZVN a VVN v řešeném území se k r. 2025 neuvažuje. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro obec bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 18, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována. V několika případech nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma nadzemního vedení VN – 22 kV. Pro zlepšení využití území navrhovaného k zástavbě se navrhuje změna napojení stávající DTS 9046 v rámci nové přípojky k DTS – N2 a přemístění DTS 1903, včetně zrušení části nadzemní přípojky VN – 22 kV a její náhrady zemním kabelem. Případné další přeložky je nutno řešit v následné projektové dokumentaci. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny třemi novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 3). Nové distribuční trafostanice (DTS), včetně přemístěné DTS 1903, se navrhují jako betonové, kompaktní, s přípojkami VN provedené zemním kabelem. Umístění nových trafostanic je situováno do míst s navrhovanou výstavbou, příp. do míst s předpokládaným výskytem nedostatku transformačního výkonu, s možností posunu podle místních podmínek v řádu desítek metrů. Rozvodná síť NN – nová rozvodná síť NN bude v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SR. Lokální nedostatek příkonu v síti NN je možno řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. d) Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, 50 zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) nadzemního vedení VN - 22 kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová a podzemní vedení 7 m (10 m) 2m 1m Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 1995. 7.3.2 Zásobování plynem a) Současný stav VTL plynovody a RS - východní částí k.ú. Čavisov prochází trasa vysokotlakého (VTL) plynovodu s tlakem nad 40 barů - DN 700, PN 63, Příbor (Libhošť) - Děhylov. Tento plynovod je součástí hlavní zásobovací soustavy, zajišťující přepravu zemního plynu z tranzitní soustavy pro potřeby moravskoslezského regionu. Regulační stanice plynu (RS) nejsou na území obce Čavisov provozovány. Místní plynovodní síť - obec Čavisov je plošně plynofikována středotlakým rozvodem plynu s napojením středotlakou přípojkou DN 160 resp. DN 90 na místní středotlakou síť v Krásném Poli, která je zásobována z RS VTL/STL Krásné Pole (61 151) s výkonem 1 200 m3 h-1. Plynovodní síť je vybudována z trubek PE v dimenzích DN 40 - 90 a uložena podél místních komunikací. Na místní síť je napojeno cca 120 domácností, plynofikována je také většina tepelných zdrojů vybavenosti, včetně Obecního úřadu. Zemní plyn se využívá k vaření, přípravě teplé vody a v převážné části také k přípravě tepelné energie. Středotlaká plynovodní síť je společná pro Krásné Pole, Dolní Lhotu a Čavisov. Jihovýchodním okrajem k.ú. Čavisov prochází středotlaký plynovod DN 160 z RS VTL/STL Klimkovice Lázně do obce Klimkovice. b) Bilance potřeby zemního plynu Bilance potřeby plynu je obyvatelstvo a ostatní odběr. sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin - Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava (obec do 1000 obyvatel – 1,5 m3h-1 byt). Předpokládá se, že k r. 2025 bude 51 plynofikováno cca 90% bytů, tj. cca 195 bytů v RD. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objektů. Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba plynu je stanovena jako 25 % podíl hodinové potřeby obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 30 m3 h-1, resp. 60 000 tis.m3 rok-1. Bilance potřeby zemního plynu k r. 2025 je uvedena v následující tabulce: Měrná potřeba plynu Potřeba plynu [m3 h-1 ] [m3 rok-1 ] [m3 h-1] [tis. m3rok-1] 1,50 3 000 293 585 (25 % odběru obyvatelstva) 75 150 Rezerva 30 60 398 795 Druh odběru Obyvatelstvo - byty RD (vaření, otop, TUV) –195 bytů Ostatní odběr Odběr z místní sítě Celkem Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k r. 2025 je pro obec Čavisov nutno z místní sítě zajistit cca 0,8 mil.m3 zemního plynu, při koef. současnosti všech odběrů Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty 360 m3h-1. c) Návrh řešení VTL plynovody a RS – z důvodu potřeby zálohování významné vnitrostátní přepravní plynovodní trasy a v souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR 2008 a ZÚR MSK) se navrhuje zdvojení stávajícího VTL plynovodu DN 700, PN 63 (VTL s tlakem nad 40 barů) Příbor (Libhošť) - Děhylov. V zájmu minimalizace střetů v obtížně prostupném území s vysokým stupněm urbanizace (osídlení) a vysokou úrovní přírodních hodnot se trasa nového plynovodu navrhuje v těsném souběhu (3 - 5 m) se stávajícím plynovodem. S výstavbou vysokotlakých plynárenských zařízení s tlakem do 40 barů ve správním území obce Čavisov se neuvažuje. Dodávka zemního plynu bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL Krásné Pole, s případným zvýšením výkonu regulačního stupně STL. Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Pro stávající a navrženou zástavbu bude rozšířena středotlaká plynovodní síť, z trubek PE - těžká řada v profilu DN 50 - 63, v návaznosti na stávající středotlakou síť. V grafické části územního plánu (ve výkrese č. 5. Energetika, spoje) není návrh STL plynovodu vyznačen, konkrétní řešení bude předmětem podrobnější projektové dokumentace. Výstavba STL plynovodů je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací a pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, 52 ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií s minimálním krytím 1 m. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. d) Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní (BP) a ochranné pásmo (OP) VTL plynovodů a ochranné pásmo STL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). Bezpečnostním a ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu: BP pro VTL plynovod s tlakem nad 40 barů nad DN 500 pro STL plynovod 160 m (200m) - OP 4m 1m Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 2009. Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí písemný souhlas provozovatele příslušného energetického zařízení RWE – Transgas Praha a.s. (VTL plynovod s tlakem nad 40 barů) resp. RWE – Severomoravská plynárenská a.s. (STL plynovody). 7.3.3 Zásobování teplem a) Současný stav Obec Čavisov leží, podle ČSN 06 0210 - Mapy oblastí nejnižších venkovních teplot, v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 15o C. Počet dnů topného období pro tem = 13o C (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 229, střední venkovní teplota za otopné období tes = 4,0oC. Obytné území se rozkládá v nadmořské výšce 340 m n.m. Zvláště velký ani velký spalovací zdroj s instalovaným výkonem nad 50, resp. 5 MWt není v území provozován. Pro stávající zástavbu v obci je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti, s převažujícím využitím zemního plynu pro přípravu tepelné energie. K významnějším tepelným zdrojům patří 2 kotelny bytových domů po 5 b.j. V jedné z těchto kotelen je spalována dřevní hmota. Elektrickou energií je vytápěno cca 10 RD. b) Návrh řešení 53 Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 90 % bytů, část objektů druhého bydlení (individuální rekreace), vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou funkcí dostupných pevných paliv, elektrické a solární energie. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 % bytů v RD a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. c) Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je stávající způsob zásobování teplem s převažujícím využitím zemního plynu pro přípravu tepelné energie ekologicky přijatelný. Plynofikací tepelných zdrojů došlo ke snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, při snížení zatížení místních komunikací, omezení hluku a výfukových plynů v jejich okolí. Výrazně se snížily také nároky na skladování pevného domovního odpadu - popelovin. 7.4 Elektronické komunikace Obec Čavisov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Dolní Lhota, jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Dolní Lhota má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Telefonní účastníci v Čavisově jsou napojeni na digitální ústřednu v Dolní Lhotě prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Opava prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě Telefónica O2. Jižní částí území Čavisova prochází trasa dálkové přenosové sítě (dálkové optické kabely) ve správě Telefónica 02 a.s. Mobilní telefonní síť - ve správním území obce Čavisov jsou dostupné všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Základnové stanice (BTS) operátorů mobilních sítí nejsou na území Čavisov provozovány. Předpokládá se, že k r. 2025 bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru. V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné kapacitě 54 digitální ústředny Dolní Lhota, s případným rozšířením na požadovanou potřebu bez nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro navrhovanou zástavbu. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zák. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů. Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1, ČT2, Nova a Prima z televizních vysílačů, jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s. Přehled televizních vysílačů je uveden v následující tabulce: Název vysílače Ostrava Jeseník Nový Jičín Umístění vysílače Program Hošťálkovice (287 m n.m.) ČT1 ČT2 TV NOVA TV NOVA TV PRIMA Praděd (1492 m n.m.) ČT1 ČT2 TV NOVA Veselský kopec ČT1 (555 m n.m.) Výkon kW Kanál 600 100 100 2 150 320 190 320 31. 51. 1. 42. 48. 36. 50. 53. 100 34. Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů: Ostrava , Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW) Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW) Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW). Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Okrajem jižní části území Čavisova prochází radioreléový spoj v trase Nový Jičín – Lázně - Sanatoria Klimkovice. 7.5 Likvidace komunálních odpadů Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu, zpracoval. Obec Čavisov k těmto původcům nepatří a nemá plán odpadového hospodářství zpracován. 55 Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma AVE komunální služby s.r.o., Oderská 838, Studénka. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úpravu a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných (vlastní skládky odpadů se nacházejí mimo řešené území). Stavební sut a zeminu je možno odkládat na rekultivovanou skládku na území obce. Na území obce v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územního plánu. 7.6 Zvláštní zájmy Katastrální území Čavisov je situováno v prostoru zájmového území Ministerstva obrany ČR dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jde o ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska ČR - Ministerstva obrany, zastoupeného Vojenskou ubytovací a stavební správou Brno, pracoviště Olomouc: − − − − výstavba souvislých kovových překážek (100 m x 20 m a více) výstavba větrných elektráren stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření. Na celém k.ú. Čavisov je dále zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska níže uvedených druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby lze jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: − − − − − − − − výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení výstavba vedení VN a VVN výstavba větrných elektráren výstavba radioelektronických zařízení včetně anténových systémů a opěrných konstrukcí výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem výstavba vodních nádrží. 56 8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 8.1 Úvod Cílem vymezení ÚSES v řešeném území je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (pokud možno trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců a pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i výměna genetické informace v rámci populace, přenos pylu, živočišných zárodků apod. Hierarchické členění ÚSES: Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Parametry navrženého ÚSES jsou pro lesní společenstva: lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m, minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení na 15 metrů; lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 metrů). Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných porostů (chybějící a neexistující), jsou vymezeny v minimálních parametrech. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav. 57 8.2 Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bučiny s dubem, jedlí, javory, lípami a habry, v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu, lípy, dále javorů, třešní, jabloní, atd., podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka, a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství, při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u bukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně dubu, jedle, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení, uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení buku. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél toků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na pozemcích vymezených pro ÚSES nelze budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, které mají ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). 8.3 Koncepce návrhu územního systému ekologické stability Nadregionální úroveň v řešeném území není zastoupena. Regionální úroveň zasahuje do území obce regionálním biocentrem 134 Horník a regionálním biocentrem 255 Údolí Polančice. Celková výměra navrženého biocentra 134 Horník dle ZÚR MSK je značně větší než minimálních 30 ha (dle ZÚR asi 98 ha). Jelikož se biocentrum nachází v území více obcí, je žádoucí zpracovat podrobný minimální nebo vhodný rozsah v rámci samostatné dokumentace a ten po schválení zapracovat do územních plánů dotčených obcí. Dále řešeným územím prochází regionální biokoridor 602, vedoucí ze Zbyslavic jižním okrajem Čavisova do regionálního biocentra 255 Údolí Polančice a regionální biokoridor 589, vedený územím Čavisova z RBC 255 do Vřesiny. 58 Lokální úroveň ÚSES je vymezena od jihu z regionálního biokoridoru 602 z území Zbyslavic k severu (stanoviště středně živná a středně vlhká) a dále v údolní nivě Porubky podél hranic Čavisova s Horní a Dolní Lhotou (koridor převážně vedený údolnicemi na stanovištích obohacených a vlhčích). Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty, je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. po parcelách nebo jiných liniích, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v rámci komplexních nebo dílčích pozemkových úprav. Vlivy vymezení na sousední území Územní plán respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí. Schválením Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bude možné část prvků na sousedních územích vypustit nebo zredukovat nebo převést do lokální úrovně: – RBC 255 Údolí Polančice leží i v území Olbramic a Klimkovic; bude nutné jeho upřesnění v rámci minimalizace prvků ÚSES – ve Zbyslavicích je nutno vymezit 3 RBK a 4 RBK-LBC tak, aby celková délka RBK 3 byla do 700 m – RBC 134 Horník leží v území více obcí; je žádoucí jeho upřesnění a redukce nebo optimalizace v rozsahu k. ú. Horní Lhota u Ostravy, Kyjovice ve Slezsku, Čavisov. Označení prvku Funkce, STG Rozměr funkčnost, název regionální úroveň regionální biocentrum 255 Údolí Polančice 1/ Olbramice, RBC 3BC4; (29 ha) Klimkovice funkční 3B34; 3BC3; 3C45 Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření porosty na svazích hlubokého lesní údolí Polančice – dubo, buko habrové s lípou a klenem, údolnicové jaseniny a olšiny regionální biokoridor 589, mezofilní hájový, mezofilní bučinný 2/ Klimkovice RBK, 3BC3; (175 m) smíšené lesy funkční 3B3; lesní regionální biokoridor 602, mezofilní hájový, mezofilní bučinný 3 / Zbyslavice RBK 3B3 (670 m) smíšené lesní porosty lesní funkční 3BC4 s převahou smrku, v údolnici olšové jaseniny 4 / Zbyslavice LBC 3B3 (2,3 ha) smíšené lesní porosty lesní funkční 3BC4 s listnáčů, v údolnici olšové jaseniny 59 regionální biocentrum 134 Horník, mezofilní bučinné (9,1 ha) v Čavisově okraje lesního 5 / Kyjovice RBC, 3B3, komplexu s bohatým funkční 3BC4, 98 ha 3C45, porotním pláštěm převážně 3AB 3 listnatým, lesy smrkové, smíšené a listnatné. lokální úroveň 6 / Zbyslavice LBK, funkční 7 LBC, funkční 3BC4; 3B34; 3BC3; 3C45 3B3 3BC4 (320 m) smíšené lesy 3,9 ha smíšený les 8 / Vřesina LBK, funkční 3B3 3BC4 1160 m 9 / Vřesina LBC funkční 3B3 3BC4 3C45 5,2 ha 10 / H. Lhota, D. Lhota LBK funkční 3BC3, (230 + 4, 3B3 440 m m) 1 700 m lesní úprava druhové skladby –ve smíšených porostech výchovou, smrkové obnovou lesní lesní snížit podíl smrku ve prospěch bk, db smíšené lesní porosty lesní s převahou smrku snížení zastoupení smrku smíšené lesní porosty lesní – min. 3 ha, s převahou smrku, luční údolnicové zaplavované snížení zastoupení louky smrku lesy borové, bukové a lesní s dalšími dřevinami – smrky, úprava druhové lípa, habr skladby Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; prvky zasahující na území jiné obce mají uveden jejich název, např. 9 / Vřesina, u prvků regionálních a nadregionálních je uvedeno i číslování celostátní - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 mokré) - rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce (prvek dále pokračuje na sousední území) - charakter ekotopu – stručný popis stavu, zkratky dřevin: db – dub letní, bk – buk lesní, tř – třešeň ptačí, hb – habr obecný, sm – smrk ztepilý, kl – javor klen, lp – lípa srdčitá nebo velkolistá a jejich kříženci, bř – bříza - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost. 60 9. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 9.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí Posouzení územního plánu Čavisov z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů bylo zpracováno v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha, srpen 2010) s tímto závěrem: Předložený územní plán Čavisov je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný, z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové likvidace splaškových vod, kvalita ovzduší a v menší míře dopravní problémy. Za negativní vlivy vyplývající z realizace územního plánu Čavisova považujeme zejména: • Zábor půdy, změny zemědělského půdního fondu - snahou autorů územního plánu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu, proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. • Změny dopravní zátěže území, zvýšení emisní a hlukové zátěže území - v budoucnu lze očekávat další nárůst především místní automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. S ohledem na malý význam silnice III/46610 a relativně malý nárůst intenzity dopravy v budoucnu, nebudou hlukové poměry dominantní. Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). U nových výrobních závodů, pokud budou zdrojem hluku nebo emisí, lze předpokládat, že budou podléhat procesu EIA a integrovanému povolení IPPC. Cílem opatření je předcházet znečištění a pokud to není možné, tak omezovat vznik emisí.Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je většina otopu v obci Čavisov zabezpečena systémem individuálního vytápění zemním plynem nebo elektrickou energií. Pro budoucnost se navrhuje: • zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; • u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; • při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží. • Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavěných ploch - výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech). Pro zasakování jsou však vhodné pouze propustné horniny; pokud se v dané lokalitě nevyskytují, je nutno zvážit svedení dešťové vody do kanalizace nebo povrchovým zářezem do vodoteče. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může 61 porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. • Porušení stability území - kombinace podmáčení terénu a výkopových prací při stavební činnosti mohou být důvodem ke vzniku sesuvu. Rizikové jsou zejména svažité terény. Ke vzniku sesuvu může přispět i porušení drenážního systému nebo zasakování dešťové vody. V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. • Ovlivnění systému ÚSES - otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES; prakticky každé křížení lze považovat za negativní. Na k.ú. Čavisov se střety téměř nevyskytují; jediné střety jsou s trasami místních a účelových komunikací, které nevytvářejí v souvislém systému prvků ÚSES významné bariéry. • Změna vzhledu krajiny – v k.ú. Čavisov převládá návrh zastavitelných ploch pro smíšenou obytnou zástavbu. Navržené plochy navazují na stávající obytnou zástavbu nebo jsou navrženy dostavby vhodných proluk. Výstavba bude realizována postupně a plynule bude upravovat vzhled krajiny. Jednotlivé stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny, tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu a harmonického měřítka krajiny. • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí - produkce odpadů bude zákonitě stoupat s rozvojem průmyslové výroby a s růstem počtu obyvatel, současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci územní plán navrhuje vybudování splaškové kanalizace a centrální čistírny odpadních vod. 9.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 Vyhodnocení územního plánu Čavisov z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů nebylo požadováno. 9.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech V rámci zpracování průzkumů a rozborů pro územní plán Čavisov byl zpracován rozbor udržitelného rozvoje území. 62 Slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby řešeného území (SWOT analýza) byly vyhodnoceny takto: • Silné stránky S1 Dynamicky se rozvíjející středisko osídlení v rozvojové oblasti Ostrava OB 2 S2 Značná atraktivita bydlení v suburbanizačním území města Ostravy S3 Dobrá poloha obce v blízkosti zdroje pracovních příležitostí – Ostravy S4 Blízkost spádového centra regionu – krajského města Ostravy S5 Příznivý demografický vývoj S6 Dobrá zemědělská výrobní oblast, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a pšeničný S7 Dobré silniční spojení s Ostravou S8 Dobrá dostupnost na nadřazenou komunikační síť S9 Kvalitní spojení s Ostravou městskou hromadnou dopravou S10 Atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku S11 99% obyvatel obce napojeno na veřejný vodovod S12 Plošná plynofikace obce S13 Dobrý stav distribučních sítí energetické infrastruktury S14 Zástavba obce leží mimo stanovené záplavové území toku Porubky S15 Přirozený vodní tok Porubka s přítoky, s bohatými břehovými porosty, ekologicky stabilní prvek v území S16 Členitý reliéf území obce, který je zdrojem rekreační a obytné atraktivity S17 Kvalitní životní a přírodní prostředí • Slabé stránky W1 Vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese (regionu), nízká úroveň mezd W2 Nepříznivá věková struktura obyvatel W3 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší W4 Zhoršená kvalita povrchových vod Porubky W5 Nedostatečné šířkové uspořádání některých místních komunikací W6 Špatný technický stav některých místních komunikací W7 Závislost na dodávce vody z centrálních zdrojů OOV W8 Chybějící splašková kanalizace zakončená na ČOV W9 Omezení možností využití území bezpečnostním pásmem VTL plynovodu 63 • Příležitosti O1 Využití atraktivní polohy obce pro rozvoj obytné a rekreační funkce O2 Vytvoření potenciálu nabídky ploch pro bydlení, využívajících polohy obce vzhledem ke zdrojům pracovních příležitostí a vzhledem k suburbanizačním tendencím obyvatel Ostravy O3 Využití vodního toku Porubky jako recipientu pro vyčištění odpadní vody O4 Vybudování soustavné kanalizace zakončené na ČOV • Rizika ohrožení T1 Nadměrná expanze obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení T2 Rozvoj nové obytné výstavby vyvolá zábory kvalitních zemědělských pozemků T3 Nadměrný rozsah nové obytné výstavby může vést ke snížení kvality přírodního prostředí T4 Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v oblasti jsou Ostravě; v rámci obce Čavisov je nelze ovlivnit T5 Zranitelnost povrchových vod odpadními vodami. hutní a energetické podniky v 9.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 9.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody a neohrozí atraktivitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je vzhledem k příměstské poloze v sousedství Ostravy. Navržené zastavitelné plochy využívají především proluk mezi stávající zástavbou nebo na ni těsně navazují, aby byly v co nejmenší míře ohroženy zájmy hospodaření na zemědělské půdě. Výrazné zvýšení dopravní zátěže na silnice III/46610 procházející středem obce se nepředpokládá. Návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace zakončené na ČOV jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení čistoty podzemních a povrchových vod. 9.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak přiměřené posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Návrhem ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci. 64 9.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce. 9.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, přírodní) jsou v maximální míře chráněny. 9.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou stanoveny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje takto: • Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu – netýká se řešeného území. • Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska – netýká se řešeného území. • Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska – je navrženo zdvojení VVTl plynovodu DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov. • Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: - v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem – netýká se řešeného území - v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek – Místek a Třinec po Jablunkov – netýká se řešeného území - rozvoje sídelní, výrobní a obslužené funkce spádových sídel v západní části MS kraje (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov) - netýká se řešeného území. • Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného úzení, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině – nově vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území a nezakládají předpoklady pro vznik nových suburbánních zón. • Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod – pro navržené zastavitelné plochy určené pro obytnou výstavbu je zároveň řešena i technická infrastruktura; je navrženo zásobování pitnou vodou, elektrickou energií a plynem i odkanalizování. • Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd a Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany – netýká se řešeného území. 65 • Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech – je navržena pouze jedna zastavitelná plocha pro výstavbu objektů rodinné rekreace v lokalitě Okluk, která navazuje na stávající rekreační zástavbu; území obce Čavisov nelze považovat za exponovaný prostor. • Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy – v řešeném území je hromadná doprava zavedena, územní plán ji zachovává. • Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: - ostatní dopravní systémy kraje, - systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy – netýká se řešeného území. • Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území – v řešeném území se rekultivované ani revitalizované plochy vhodné k budoucímu využití nevyskytují. • Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů – v blízkosti obytné zástavby je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu; přípustné využití této plochy neumožňuje vznik výrobních provozů, které by snižovaly kvalitu bydlení v okolí nadměrným hlukem. • Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) – v řešeném území se významné krajinné ani kulturně historické dominanty nevyskytují. • Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje – navržené zastavitelné plochy nejsou situovány do záplavových území. • Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku – v územním plánu jsou tyto zájmy respektovány. • Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje – netýká se řešeného území. 66 9.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí 9.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území V územním plánu Čavisov jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí, a to zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace v obci; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem nových ploch obytné výstavby, umožňujících výstavbu rodinných domů. Návrhem nových ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci. 9.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Realizací záměrů obsažených v územním plánu Čavisov nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení. 67 10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Použité podklady : - údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách z podkladů Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj - podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www. nahlizenidokn. cz srpen 2010 10.1 Kvalita zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 6 - MT3 - mírně teplý (až teplý). HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. 68 10.2 Zábor půdy podle návrhu ÚP Celkový předpokládaný zábor půdy činí 25,29 ha, z toho je 24,74 ha zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění SO OH VS DP R TI PV ZV VV - plochy smíšené obytné - plochy obč. vybavení – plochy hřbitovů - plochy výroby a skladování - pl.doprav. infrastruktury – pl.parkovací a odst. - plochy rekreace - plochy technické infrastruktury - pl.veř. prostr. – pl. pěších a voz. komunikací - pl.veř.prostranství- zeleň na veř. prostranstvích - plochy vodní a vodohospodářské návrh celkem zábor půdy z nich orné z toho celkem zemědělských půdy pozemků ha ha ha 20,44 20,21 17,03 0,12 0,12 1,19 1,19 1,19 0,11 0,11 0,11 0,13 0,13 0,13 0,11 0,11 1,55 1,47 1,27 1,40 1,26 0,41 0,07 25,29 24,74 20,14 Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 3,00 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2. 10.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability Pro potřeby územního systému ekologické stability se zábor zemědělských pozemků nepředpokládá. Většina ploch potřebných pro ÚSES je navržena na lesních pozemcích. Jen lokální biokoridor 11 – LBK a část lokálního biocentra 9 – RBK – LBC jsou navrženy na nivních loukách v severovýchodní části řešeného území. Louky zůstanou v původním stavu, zalesnění se nepředpokládá. 10.4 Posouzení záboru zemědělských pozemků Uvnitř hranic zastavěného území není dostatek volných ploch pro územní rozvoj obce. Návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Ze zemědělských pozemků navržených k záboru je 12,57 ha v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II, tj. 51 %. Pozemky v horší kvalitě ve třídě ochrany III, IV a V se vyskytují v řešeném území v menším rozsahu. 69 10.5 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,07 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha VV1 VV2 celkem funkční využití zábor ha - plochy vodní a vodohospodářské - plochy vodní a vodohospodářské 0,03 0,04 0,07 kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské Jde o výstavbu vodní nádrže a navazující úpravu vodního toku a příkopu kolem nádrže. Vodní nádrž bude sloužit pro mokřadní rostliny a vodní živočichy. Výstavba v ostatních navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z3 – SO, Z9 – VS, Z16 – R, Z17 – TI. 70 Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch Tabulka č.1 označení plochy / funkce celková výměra půdy ha Plochy zastavitelné: Z1 Z2 Z3 Z4 Z6 Z7 Z8 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z5 Z9 Z15 Z16 Z17 Z23 Z24 Z25 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO Σ OH Σ VS Σ DP Σ RΣ TI Σ PV PV PV PV Σ ZV ZV ZV ZV ZV ZV Σ VV1 VV2 VV Σ 2,85 0,77 1,74 3,98 0,12 0,82 0,68 3,29 3,35 1,95 0,39 0,50 20,44 0,12 1,19 0,11 0,13 0,11 0,60 0,03 0,92 1,55 0,12 0,43 0,16 0,41 0,28 1,40 0,03 0,04 0,07 25,05 Celkem Z Plocha přestavby: P1 SOΣ 0,17 Celkem návrh 25,29 z toho pozemky z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha nezemědělské ha lesní ha zemědělské ha 0,02 0,04 0,12 0,05 0,23 0,01 0,03 0,04 0,08 0,14 0,14 0,45 0,03 0,04 0,07 - 2,83 0,77 1,74 3,98 0,12 0,78 0,56 3,24 3,35 1,95 0,39 0,50 20,21 0,12 1,19 0,11 0,13 0,11 0,59 0,88 1,47 0,12 0,43 0,02 0,41 0,28 1,26 24,60 2,34 0,77 1,74 2,77 0,12 0,31 0,55 2,27 3,35 1,92 0,39 0,50 17,03 1,19 0,11 0,13 0,46 0,81 1,27 0,41 0,41 20,14 0,12 0,07 0,35 0,54 0,04 0,04 0,12 0,02 0,14 0,72 0,37 1,21 0,40 0,01 0,62 0,03 0,02 2,64 0,12 0,11 0,09 0,07 0,16 0,43 0,28 0,71 3,74 0,03 0,48 0,07 0,14 24,74 20,14 0,72 0,14 3,88 71 Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF tabulka č.2 katastrální území označení odnětí plochy / funkce zemědělských poz. celkem ha druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění ha II IV IV V V V IV IV IV IV IV V V V II II II II II II II IV V II II V II II II II II II II II II II 0,24 1,01 1,34 0,77 0,26 0,34 0,60 - Zastavitelné plochy: Čavisov ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Z1 ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Z1 Z2 Z3 ˝ Z3 Z4 ˝ ˝ ˝ Z4 Z5 Z6 Z7 ˝ ˝ Z7 Z8 ˝ Z8 Z9 ˝ ˝ Z9 Z10 ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Z10 Z11 ˝ Z11 Z12 ˝ ˝ Z12 Z13 SO ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ SO SO SO ˝ SO SO ˝ ˝ ˝ SO OH SO SO ˝ ˝ SO SO ˝ SO VS ˝ ˝ VS SO ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ SO SO ˝ SO SO ˝ ˝ SO SO 0,10 0,24 1,01 0,99 0,12 0,37 2,83 0,77 0,07 1,67 1,74 1,21 0,56 1,00 1,21 3,98 0,12 0,12 0,31 0,07 0,40 0,78 0,55 0,01 0,56 0,81 0,35 0,03 1,19 0,11 1,50 0,66 0,29 0,06 0,06 0,56 3,24 0,99 2,36 3,35 1,57 0,35 0,03 1,95 0,39 2 2 2 2 5 7 2 2 2 2 2 2 7 7 2 2 5 7 2 7 2 2 2 2 2 2 5 5 7 7 2 2 2 2 7 2 72 7.26.11 7.26.41 7.48.11 7.37.46 7.37.46 7.37.46 6.48.11 7.26.41 7.48.11 7.26.41 7.48.11 7.37.46 7.37.46 7.37.46 7.26.11 7.26.11 7.26.11 7.26.11 7.26.11 7.26.11 7.26.41 7.26.41 7.37.15 7.26.11 7.27.01 7.37.15 7.27.01 7.26.11 7.27.01 7.26.11 7.26.01 7.26.11 7.26.01 7.26.11 7.26.11 7.26.11 katastrální území označení odnětí plochy / funkce zemědělských poz. celkem ha ˝ Σ Z14 SO 0,50 ˝ Σ Z15 DP 0,11 ˝ Σ Z16 R 0,41 ˝ Σ Z17 TI 0,11 ˝ Σ Z18 ZV 0,12 ˝ Σ Z19 ZV 0,43 ˝ Σ Z20 ZV 0,02 ˝ Σ Z21 ZV 0,41 ˝ Σ Z22 ZV 0,28 ˝ Z23 PV 0,06 ˝ ˝ ˝ 0,05 ˝ ˝ ˝ 0,27 ˝ ˝ ˝ 0,08 ˝ ˝ 0,04 ˝ ˝ ˝ 0,09 ˝ Σ Z23 PV 0,59 ˝ Z25 PV 0,13 ˝ ˝ ˝ 0,37 ˝ ˝ ˝ 0,26 ˝ ˝ ˝ 0,05 ˝ ˝ ˝ 0,03 ˝ ˝ ˝ 0,04 ˝ Σ Z25 PV 0,88 Zastavitelné plochy celkem 24,60 Plocha přestavby: Čavisov P1 SO 0,12 ˝ ˝ ˝ 0,02 ˝ Σ P1 SO 0,14 Celkem návrh 24,74 Vysvětlivky k tabulkám: druh pozemku -2 -5 -7 funkční členění SO OH R VS TI DP ZV PV VV druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění ha 2 2 2 7 5 7 5 2 7 2 2 2 2 5 7 2 2 2 2 7 7 - 7.37.45 7.26.11 7.26.11 7.67.01 7.26.41 7.37.46 7.37.46 7.26.11 7.26.11 7.26.11 7.26.41 7.48.11 7.37.46 7.37.46 7.37.46 7.27.01 7.26.01 7.26.11 7.37.15 7.26.11 7.27.01 - V II II V IV V V II II II IV IV V V V II II II V II II - 0,05 0,24 0,29 3,00 7 7 - 7.26.01 7.26.11 - II II - 3,00 - orná půda - zahrada - trvalý travní porost - plochy smíšené obytné - plochy občanského vybavení – plochy hřbitovů - plochy rekreace - plochy výroby a skladování - plochy technické infrastruktury - plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné - plochy veř. prostranství – pl.zeleně na veřejných prostranstvích - plochy veř. prostranství – pl. pěších a vozidlových komunikací - plochy vodní a vodohospodářské 73 ÚZEMNÍ PLÁN ČAVISOV ODŮVODNĚNÍ POŘIZOVATELE 74 1. POSTUP PŘÍ POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČAVISOV O pořízení Územního plánu Čavisova rozhodlo Zastupitelstvo obce Čavisova na svém 15. zasedání (bod XV/155), které se konalo dne 23.4.2009. Dne 7.7.2009 obdržel Útvar hlavního architekta žádost o pořízení nového územního plánu pro obec Čavisov. Na jednání mezi zástupci Útvaru hlavního architekta a obce Čavisov, bylo dohodnuto, že obec předloží do 13.8.2009 své požadavky na rozvoj v území a na základě tohoto podkladu vypracuje pořizovatel zadání Územního plánu Čavisova. Zadání bylo projednáno v termínu od 12.10.2009 do 10.11.2009 a bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 23.11.2009 jako bod č. XVIII/190. Na základě projednaného a upraveného zadání zpracoval projektant návrh Územního plánu Čavisova. Spolu s vyhodnocením vlivů na životní prostředí a provedenými průzkumy a rozbory byl návrh dne 23.9.2010 předán pořizovateli k projednání. Společné jednání s dotčenými orgány, krajem a sousedními obcemi bylo svoláno na 21.10.2010. V následujících 30 dnech obdržel Útvar hlavního architekta stanoviska dotčených orgánů (viz bod 5 tohoto odůvodnění). Na základě stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy bylo svoláno dohodovací jednání s těmito orgány a byly domluveny úpravy návrhu Územního plánu Čavisova. Dne 22.12.2011 byly vydány a následně nabyly účinnosti Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Dokumentace musela být upravena i s ohledem na tuto skutečnost. Upravený návrh Územního plánu Čavisova obdržel Útvar hlavního architekta dne 21.4.2011. Jelikož se jednalo o podstatné a rozsáhlé úpravy, svolal pořizovatel na 9.6.2011 opakované společné jednání, kde byl upravený návrh Územního plánu Čavisova znovu předložen dotčeným orgánům, kraji a sousedním obcích, aby mohly uplatnit svá stanoviska k provedeným úpravám. Dne 3.8.2011 byla podána žádost o posouzení návrhu Územního plánu Čavisova krajským úřadem z hlediska zajištění koordinace využití území, zejména s ohledem na širší vztahy a souladu s Politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem dle § 51 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). Úvar hlavního architekta obdržel stanovisko krajského úřadu dne 8.8.2011. Krajský úřad neshledal v dokumentaci nedostatky a pouze upozornil na některé skutečnosti, které doporučil k zapracování. Na základě doporučení krajského úřadu a stanovisek dotčených orgánů k opakovaného společného jednání, byl návrh územního plánu Čavisova znovu upraven. Upravená dokumentace byla předána pořizovateli dne 23.9.2011. Jelikož se tentokrát jednalo pouze o drobné úpravy, přistoupil pořizovatel k dalšímu stupni projednávání a vypsal na 29.11.2011 veřejné projednávání o upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu obce Čavisova dle § 52 stavebního zákona . 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 2.1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje Obec Čavisov se nachází z hlediska Politiky územního rozvoje České republiky 2008 v rozvojové oblasti Ostrava (OB2). Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy. Politika územního rozvoje vymezuje v řešeném území záměr P9 – koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí Libhošť k obci Děhylov. Územní plán Čavisova tento záměr plně respektuje a vymezuje ho jako veřejně prospěšnou 75 stavbu s označením VTE1. V rámci koordinačního výkresu je vymezeno bezpečnostní pásmo tohoto plynovodu v rozsahu 200 m na každou stranu od jeho osy. V bezpečnostní pásmu nejsou vymezovány žádné nové funkční plochy určené k zastavění. 2.2 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem V době schválení záměru pořízení Územního plánu Čavisova a schválení zadání byl pro řešené území platný Územní plán velkého územního celku okresu Opava. V průběhu pořizování vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR MSK), které nabyly účinnosti dne 4.2.2011. Vydáním ZÚR MSK pozbyl Územní plán velkého územního celku okresu Opava platnost, a to vyvolalo úpravu návrhu Územního plánu Čavisova a opakování společného jednání. V ZÚR MSK je v řešeném území vymezen koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700, PN 63 Příbor (Libhošť) – Děhylov (s označením PZ2) a plochy a koridory ÚSES regionální úrovně – regionální biocentrum 255 Údolí Polančice, regionální biocentrum 134 Horník a regionální biokoridory 589 a 602. Dalším požadavkem vyplývajícím ze ZÚR MSK je plánované napojení kanalizace Vřesina na kanalizaci Ostrava-Krásné Pole, a tím napojení na ÚČOV přes kanalizační sběrač D (přes tento sběrač je uvažováno i s napojení obcí Dolní Lhota a Čavisov). Projektant do návrhu Územního plánu Čavisova zapracoval všechny uvedené záměry, plochy a koridory, dále vyhodnotil a zapracoval úkoly pro územní plánování, které stanovují ZÚR MSK pro rozvojovou oblast OB2. 2.3 Shrnutí Po posouzení návrhu Územního plánu Čavisova pořizovatel konstatuje, že dokumentace je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 a se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT A OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán Čavisova stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochranu jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a stanovuje podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Cílem je vymezit v území nové plochy určené pro výstavbu s ohledem na udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Návrhem Územního plánu Čavisova jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí, a to zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace v obci; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky umožňující novou výstavbu rodinných domů; pro zlepšení hospodářského rozvoje je v obci vymezena nová plocha pro rozvoj výroby a podnikání. řešením zajišťuje předpoklady Lze konstatovat, že dokumentace svým pro udržitelný rozvoj území. Na území obce se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky, je zde několik památek místního významu, které mají určitou architektonickou hodnotu pro obec (jedná se především o památníky, kapli a kříže), tyto památky jsou územním plánem respektovány. Významnější urbanistické hodnoty v obci nejsou, jde především o vilovou zástavbu příměstského typu. 76 Návrh územního plánu vymezuje nové plochy s předpokládaným záborem půdy o rozloze 25,29 ha, z toho je 24,74 ha zemědělských pozemků z toho 12,57 ha je v nejlepší kvalitě, jelikož pozemky v horší kvalitě ve třídě ochrany III, IV a V se vyskytují v řešeném území v menším rozsahu. Z hlediska ochrany nezastavěného území byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Přednostně byly pro tyto účely vybírány plochy s nižší kvalitou půdy. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Pořizovatel posoudil návrh Územního plánu Čavisova z pohledu jeho souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Po vyhodnocení pořizovatel konstatuje, že návrh Územního plánu Čavisova je pořízen a zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 500/2006 Sb., a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ. S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Návrh územního plánu Čavisova byl projednán podle § 50 stavebního zákona s dotčeným orgány, krajem a sousedními obcemi v rámci společného jednání. Obdržená stanoviska byla vyhodnocena a požadavky z nich vyplývající byly zapracovány do návrhu Územního plánu Čavisova (jejich vyhodnocení je součástí tohoto bodu odůvodnění v části a)). Jelikož se jednalo o podstatné úpravy, a do této fáze projednávání zasáhla i úprava návrhu vyvolaná vydáním Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, bylo nutné návrh Územního plánu Čavisova opakovaně projednat s dotčenými orgány. V rámci druhého společného projednávání byla obdržená nová stanoviska, která byla opět vyhodnocena a zapracována do návrhu tak, aby byl v souladu se všemi stanovisky dotčených orgánů (stanoviska z opakovaného společného jednání jsou součástí tohoto bodu odůvodnění v části b)). Následně byla dokumentace předložena Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, aby posoudil návrh územního plánu z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy, soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Stanovisko je součástí tohoto bodu odůvodnění (viz dále). Pořizovatel konstatuje, že návrh Územního plánu Čavisova je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. 77 a) stanoviska dotčených orgánů obdržena v rámci první společného projednání Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá připomínky, jelikož se v řešeném území nenacházejí žádná výhradní ložiska nerostných surovin. 78 Vyhodnocení stanoviska: Ministerstvo obrany (zastoupené VUSS Brno) ve svém stanovisku požaduje zapracovat pod legendu koordinačního výkresu textovou poznámku, že celé k.ú. Čavisov se nachází v ochranném pásmu leteckých radiových zabezpečovacích zařízení Ministerstva obrany“. Tento požadavek byl akceptován a byl zapracován do návrhu Územního plánu Čavisov. 79 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že pozemkový úřad neprovádí v k.ú. Čavisov žádnou pozemkovou úpravu. Dotčený orgán požaduje, aby koncepce uspořádání krajiny umožňovala budoucí umístění společných zařízení, která budou lokalizována v krajině. Obec Čavisov nemá v současné době žádný konkrétní návrh na umístění společných zařízení; podmínky pro využití ploch zemědělských (Z) umožňují umístit v této ploše stavby společných zařízení v rámci pozemkových úprav. 80 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá námitky k návrhu Územního plánu Čavisov. 81 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá k návrhu Územního plánu Čavisova připomínky, ale že upozorňuje na nutnost dodržování hlukových limitů u nově vzniklých ploch občanské vybavenosti, ploch sportovních, výroby aj., které navazují na plochy smíšení obytné. V návrhu Územního plánu Čavisova jsou plochy pro bydlení vymezovány v návaznosti na stávající plochy bydlení a plochy veřejných prostranství. Pouze v jedné lokalitě jsou nové plochy pro bydlení vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areál. Projektant zapracoval do regulativů pro plochy výroby a skladování, že do ploch výroby, které jsou v těsné návaznosti na plochy smíšené obytné lze umístit jen nerušící výrobu, která nebude snižovat kvalitu bydlení v okolí nadměrným hlukem. 82 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán s návrhem Územního plánu souhlasí a neuplatňuje žádné námitky, jelikož návrh není v rozporu s ochranou jeho zájmů. 83 84 85 86 Vyhodnocení stanoviska: K bodu 1 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči nejsou dotčeny. K bodu 2 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 13/1997 Sb., jsou dotčeny, a že dotčený orgán s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí. K bodu 3 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. K bodu 4 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. K bodu 5 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. K bodu 6 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. K bodu 7 Po prostudování návrhu Územního plánu Čavisova vyslovil krajský úřad nesouhlas se záborem zemědělské půdy, který vyvolávají některé záměry (Z 11, Z 12, Z 13, Z 14) a požaduje tyto záměry z návrhu vypustit nebo omezit. Na základě tohoto stanoviska bylo svoláno dohodovací jednání, na kterém se sešli zástupci Čavisova, krajského úřadu, zpravovatele a Útvaru hlavního architekta. V rámci dohodovacího jednání došlo k vzájemné dohodě. Záznam z jednání a výsledek jednání jsou součástí tohoto bodu odůvodnění (viz dále). K bodu 8 Ohledně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává krajský úřad k návrhu Územního plánu Čavisova souhlasné stanovisko s podmínkou, že v řízeních následujících po schválení územního plánu bude nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a že krajský úřad vydá souhlas se záborem zemědělského půdního fondu. Zároveň konstatuje, že posuzovaný územní plán nemá významný vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti. Na základě nesouhlasného vyjádření krajského úřadu k záboru ZPF v rámci návrhu Územního plánu Čavisova bylo svoláno dohodovací jednání. V rámci tohoto jednání došlo k vzájemné dohodě na jejíž základě byla dokumentace upravena. Souhlasné stanovisko krajského úřadu bude vydáno v rámci opakovaného společného jednání (viz dále - zápis z dohodovacího jednání). K bodu 9 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 86/2002, o ochraně ovzduší v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny a krajský úřad s předloženým návrhem souhlasí. K bodu 10 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a č. 320/2002 Sb. v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. 87 88 Schéma dohodnuté úpravy 89 Závěr z dohodovacího jednání: Na základě nesouhlasného stanoviska krajského úřadu k záboru ZPF v rámci návrhu Územního plánu Čavisova bylo svoláno dohodovací jednání. Na tomto jednání byla dohodnuta úprava územního plánu (viz. schéma) mezi zástupci obce Čavisov, zpracovatelem, pořizovatelem a zástupcem kraje (Ing. Frančíkem). Urbanistické středisko Ostrava upravilo dokumentaci dle dohody, a ta je v rámci opakovaného společného jednání předložena k novému posouzení. 90 91 92 93 Vyhodnocení stanoviska: Ochrana vod: Bereme na vědomí kladné stanovisko. Územní plán Čavisova řeší zásobování lokalit pitnou vodou, odkanalizování území a odvod srážkových vod v grafické i textové části dokumentace. Dokumentace byla projednána se správci vodních toků. Podrobněji bude tato problematika řešena v rámci územního a stavebního řízení. Ochrana ZPF: Dotčený orgán nemá připomínky. Bereme na vědomí, že příslušným orgánem k udělení souhlasu je Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Stanovisko Moravskoslezského kraje je přiloženo a vyhodnoceno v tomto bodu odůvodnění. Ochrana přírody: Bereme na vědomí, že dotčený orgán dává k návrhu Územního plánu Čavisova kladné stanovisko za splnění dvou podmínek: bude definován pojem „zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny“ - definice bude odsouhlasena MMO OOŽP a jako podklad pro umístění jednotlivých staveb bude i nadále dokládáno souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody ke krajinnému rázu. Z důvodu uvedených podmínek v rámci souhlasného stanoviska bylo svoláno jednání mezi zástupci Útvaru hlavního architekta a Odboru ochrany životního prostředí, na kterém byla dohodnuta úprava územního plánu. Souhlasné stanovisko bez podmínek vydá MMO OOŽP v rámci opakovaného společného jednání (viz dále - zápis z dohodovacího jednání). Lesní hospodářství: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá připomínek a dává k předloženému návrhu Územního plánu Čavisova kladné stanovisko. 94 95 Závěr z dohodovacího jednání: Na základě stanoviska Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy (dále jen MMO OOŽP) k návrhu Územního plánu Čavisova bylo svoláno dohodovací jednání. Na tomto jednání byla dohodnuta úprava územního plánu mezi zástupci Útvaru hlavního architekta a zástupci MMO OOŽP. Urbanistické středisko Ostrava upravilo dokumentaci dle dohody, a ta je v rámci opakovaného společného jednání předložena k novému posouzení. 96 V rámci prvního společného jednání obdržel Útvar hlavního architekta následující vyjádření (převážně správci inženýrských sítí a vodních toků): Vyhodnocení stanoviska: Zemědělské vodohospodářská správa sděluje, že uplatnila své vyjádření v rámci projednávání zadání Územního plánu Čavisova (OpO/OV/1925/09-Kup ze dne 20.10.2009), a že toto vyjádření zůstává v platnosti. Vyjádření je spolu s jeho vyhodnocením uvedeno viz. dále. 97 Vyhodnocení stanoviska: Návrh Územního plánu Čavisov respektuje trasy vodních toků. Zastavitelné plochy nejsou v zátopovém území vymezovány. Ostatní požadavky se vztahují k výstavbě konkrétních objektů a budou řešeny v rámci stavebního a územního řízení. Územní plán Čavisov nevymezuje konkrétní stavby, ale funkční plochy. 98 Vyhodnocení: Bereme na vědomí vyjádření společnosti Centrum dopravního výzkumu, že nejsou dotčeny jejich zájmy, a že nemají k návrhu Územního plánu Čavisov žádné připomínky. 99 100 101 Vyhodnocení stanoviska: Správce inženýrských sítí požaduje respektovat plynárenská zařízení včetně jejich bezpečnostních a ochranných pásem. Projektant v rámci úprav po společném jednání zrušil vymezení plochy rekreace v bezpečnostním pásmu velmi vysokotlakého plynovodu. Návrh Územního plánu Čavisova respektuje toto vyjádření. 102 103 Vyhodnocení: Bereme na vědomí vyjádření SmVaK. Ochranná pásma jsou územním plánem respektována a představují limity v území, které budou uplatňovány při umisťování konkrétních staveb při územním a stavebním řízení. Jako veřejně prospěšné stavby v oblasti vodního hospodářství jsou stanoveny pouze stavba čistírny odpadních vod v lokalitě Porubky, výstavba řádu splaškové kanalizace v téže lokalitě a výstavba výtlačné kanalizace z čerpací stanice do kanalizace Krásného pole. Navržené uliční řady v souladu s metodikou zpracování územních plánů mezi veřejně prospěšné stavby zařazeny nejsou. Územní plán respektuje rozdělení tlakových pásem, návrh územního plánu se v tomto směru nemění. Ostatní požadavky se vztahují k výstavbě konkrétních objektů a budou řešeny v rámci stavebního a územního řízení. Územní plán Čavisov nevymezuje konkrétní stavby, ale funkční plochy. 104 b) stanoviska dotčených orgánů obdržena v rámci opakovaného společného projednání Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že výše uvedený dotčený orgán nemá připomínky, jelikož se v řešeném území nenacházejí žádná výhradní ložiska nerostných surovin. 105 Vyhodnocení stanoviska: Požadavky Ministerstva obrany uplatněné v rámci prvního společného jednání byly do územního plánu zapracovány. V rámci opakovaného společného jednání již dotčený orgán neuplatňuje nové připomínky a konstatuje, že Územní plán Čavisova není v rozporu se zájmy Ministerstva obrany. 106 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že pozemkový úřad neprovádí v k.ú. Čavisov žádnou pozemkovou úpravu, a tudíž nemá jako dotčený orgán k opakovanému společnému jednání žádné připomínky. 107 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá námitky k návrhu Územního plánu Čavisov. 108 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá žádnou připomínku k Územnímu plánu Čavisova, jelikož do řešeného území nezasahuje žádny dobývací prostor a není ani situován v chráněném ložiskovém území. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX bylo v rámci opakovaného společného jednání obesláno, ale stanovisko v zákonem stanovené lhůtě neuplatnilo. 109 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán s návrhem Územního plánu souhlasí a neuplatňuje žádné námitky, jelikož návrh není v rozporu s ochranou jeho zájmů. 110 Vyhodnocení stanoviska: Bereme na vědomí, že dotčený orgán s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí s připomínkou, že v rámci územního a stavebního řízení budou z jejich strany požadovány garance dodržení hygienických limitů hluku. V návrhu Územního plánu Čavisova je tato problematika řešena v textové části str. 12 bod F.3/7, kde projektant vymezuje pojem nerušící výroby a uvádí výčet přípustných provozů a následně v bodě F.3/8 v definici služeb neslučitelných s bydlením a výčtem nepřípustných provozů. 111 Vyhodnocení stanoviska: Do jižní části obce Čavisov zasahuje „vnitřní území „A“lázeňského místa Klimkovice“. Český inspektorát lázní a zřídel ve svém stanovisku požaduje zapracovat tuto skutečnost do textové části odůvodnění a do koordinačního výkresu. Tento požadavek byl akceptován a byl zapracován do návrhu Územního plánu Čavisov. 112 113 114 Vyhodnocení stanoviska: Ochrana vod: Bereme na vědomí kladné stanovisko. Územní plán Čavisova řeší zásobování lokalit pitnou vodou, odkanalizování území a odvod srážkových vod v grafické i textové části dokumentace. Dokumentace byla projednána se správci vodních toků. Podrobněji bude tato problematika řešena v rámci územního a stavebního řízení. Ochrana ZPF: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá připomínky. Příslušným orgánem k udělení souhlasu je Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Stanovisko Moravskoslezského kraje je přiloženo a vyhodnoceno viz dále. Ochrana přírody: Bereme na vědomí, že dotčený orgán dává k návrhu Územního plánu Čavisova kladné stanovisko. Na základě konstatování, že územní plán neobsahuje podmínky ochrany krajinného rázu svolal Útvar hlavního architekta dohodovací jednání, za účelem dohody případné úpravy návrhu Územního plánu Čavisova. Na jednání bylo objasněno, že odbor ochrany životního prostředí nevyžaduje úpravu návrhu (viz dále zápis z jednání). Lesní hospodářství: Bereme na vědomí, že dotčený orgán nemá připomínek a dává k předloženému návrhu Územního plánu Čavisova kladné stanovisko. 115 116 117 118 119 Vyhodnocení stanoviska: K bodu 1 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči nejsou dotčeny. K bodu 2 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 13/1997 Sb., jsou dotčeny, a že dotčený orgán s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí, jelikož se návrh podstatně nedotýká řešení silnic III. třídy. K bodu 3 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. K bodu 4 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. 120 K bodu 5 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. K bodu 6 Bereme na vědomí, že krajský úřad příslušný k ochraně veřejných zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny s návrhem Územního plánu Čavisova souhlasí. K bodu 7 Na základě předchozího záporného stanoviska kraje k záboru zemědělského půdního fondu a následného dohodovacího jednání, upravil projektant návrhu Územního plánu Čavisova dle požadavku dotčeného orgánu. Po prostudování upraveného návrhu krajský úřad konstatuje, že v souladu s kompetencí vymezenou zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu s předloženým návrhem souhlasí. K bodu 8 Ohledně zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává krajský úřad k návrhu Územního plánu Čavisova souhlasné stanovisko s podmínkou, že v řízeních následujících po schválení územního plánu bude nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Zároveň konstatuje, že posuzovaný územní plán nemá významný vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti. K bodu 9 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 86/2002, o ochraně ovzduší v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny a krajský úřad s předloženým návrhem souhlasí. K bodu 10 Bereme na vědomí, že veřejné zájmy chráněné zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a č. 320/2002 Sb. v působnosti krajského úřadu nejsou dotčeny. 121 V rámci opakovaného společného jednání obdržel Útvar hlavního architekta následující vyjádření (převážně správci inženýrských sítí a vodních toků): Vyhodnocení: Bereme na vědomí vyjádření společnosti Centrum dopravního výzkumu, že nejsou dotčeny jejich zájmy, a že nemají k návrhu Územního plánu Čavisov žádné připomínky. 122 Vyhodnocení: Vyjádření správce sítí zn.:9773/V0012112/P/2010/CH ze dne 25.10.2010 obdržené v rámci prvního společného jednání bylo vyhodnoceno (viz tento bod odůvodnění). Nové požadavky společnost SmVak, a.s. neuvádí. 123 Vyhodnocení: Vyjádření správce sítí ze dne 21.10.2010 obdržené v rámci prvního společného jednání bylo vyhodnoceno (viz tento bod odůvodnění). Nové požadavky společnost RWE neuplatňuje. 124 Vyhodnocení: Lesy ČR, s.p. mají ve správě některé toky na území obce Čavisov. Trasy vodních toků jsou návrhem územního plánu respektovány, stejně tak je respektováno vymezené zátopové území. Ostatní uvedené požadavky nespadají do působnosti územního plánu, jelikož územní plán nevymezuje konkrétní stavby. 125 Vyhodnocení: Bereme na vědomí, že Zemědělská vodohospodářská správa nemá v řešeném území zařízení ve své správě, a tudíž neuplatňuje žádné připomínky. 126 Vyhodnocení: Bereme na vědomí, že k návrhu Územního plánu Čavisova bylo vydáno vyjádření č. 5553/09/OVP/Z ze dne 15.10.2009, a že zůstává i nadále v platnosti v plném znění. Vyjádření spolu s jeho vyhodnocením je součástí tohoto bodu odůvodnění (viz. dále). 127 128 Vyhodnocení: Bereme na vědomí vyjádření správce sítě. Výše uvedený záměr i s jeho bezpečnostním pásmem je návrhem územního plánu obce Čavisova plně respektován. V návrhu nejsou v bezpečnostním pásmu vymezovány plochy určené pro výstavbu obytných budov. 129 Po společném jednání byla upravená dokumentace Územního plánu Čavisova předložena krajskému úřadu k posouzení dle § 51 stavebního zákona: 130 Vyhodnocení: Krajský úřad posoudil návrh Územního plánu Čavisova z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy, souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 a s ZÚR MSK a konstatuje, že neshledal nedostatky. Doporučení a upozornění krajského úřadu byla do návrhu územního plánu zapracována. 131 6. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACE, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo projektantem zpracováno v odůvodnění v kapitole 9. V územním plánu Čavisov jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí, a to zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace v obci. Pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem nových ploch obytné výstavby, umožňujících výstavbu rodinných domů. Návrhem nových ploch veřejně přístupné zeleně dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci. Pro Územní plán Čavisova bylo zadáním požadováno zpracování posouzení z hlediska vyhodnocení vlivů dle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení dle tohoto zákona bylo zpracováno společností Aquatest a.s., Praha se závěrem, že předložený Územní plán Čavisova je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný, z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové likvidace splaškových vod, kvalita ovzduší a v menší míře dopravní problémy. Krajský úřad vydal k vyhodnocení vlivů na životní prostředí souhlasné stanovisko s podmínkou, že v řízeních následujících po schválení územního plánu bude nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a že krajský úřad vydá souhlas se záborem zemědělského půdního fondu. Zároveň konstatuje, že posuzovaný územní plán nemá vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti. Souhlasné stanovisko krajského úřadu k záboru ZPF bylo vydáno v rámci opakovaného společného jednání o návrhu Územního plánu Čavisova. Lze tímto říct, že stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo návrhem územního plánu Čavisova respektováno. 7. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO A VYHODNOCENÍ POTŘEBY ZASTAVITELNÝCH PLOCH ÚZEMÍ V řešeném území se ve výhledovém období (do r. 2025) předpokládá výstavba cca 60 nových bytů. Uvnitř hranic zastavěného území již není dostatek volných ploch, a proto bylo potřeba vymezit plochy nové, které zajistí i budoucí územní rozvoj obce Čavisov. Návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. V návrhu Územního plánu Čavisova, který byl předložen dotčeným orgánům v rámci prvního společného jednání, byl předpokládaný celkový zábor 27,22 ha. Krajský úřad s tímto návrhem vyslovil nesouhlas z důvodu, že navrhované plochy značně převyšují odhadované potřeby, a navíc významná výměra směřuje do kvalitní zemědělské půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany. Krajský úřad ve svém stanovisku požadoval úpravu návrhu a navrhl omezení ploch jejich striktním výčtem. Projektant upravil návrh dle stanoviska dotčeného orgánu a dokumentace byla opakovaně předložena krajskému úřadu v rámci opakovaného společného jednání. V rámci tohoto projednání vyslovil krajský úřad souhlas s množstvím vymezených zastavitelných ploch. Celkový předpokládaný zábor půdy nyní činí 25,29 ha, z toho je 24,74 ha zemědělských pozemků z toho 12,57 ha je v nejlepší kvalitě, jelikož pozemky v horší kvalitě ve třídě ochrany III, IV a V se vyskytují v řešeném území v menším rozsahu. Z hlediska zájmů ochrany půdy, vymezenými § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, došlo k úpravě původního záměru s tím, že došlo k omezení požadavků směřujících do neurbanizovaného území s využitím pro účely zemědělského hospodaření. 132 Jedná se tedy ve smyslu ust. § 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu o řešení výhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdy. 8. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Tento bod bude doplněn po veřejném projednání návrhu Územního plánu Čavisova. 9. VYHODNOCENÍ OBDRŽENÝCH STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK Tento bod bude doplněn po veřejném projednání návrhu Územního plánu Čavisova. 133 Poučení: Proti Územnímu plánu Čavisova vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst.2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Účinnost: Územní plán Čavisova vydaný formou opatření obecné povahy nabyl účinnosti dnem …………………….. ……………………………………. Ing. Jana Dedková starostka ……………………………………. RSDr. Milan Šipula místostarosta 134
Podobné dokumenty
1/2010 územní plán tichá
vybraných místních komunikací budou zahrnovat šířkové úpravy na dvoupruhové
kategorie s chodníky, event. pásy nebo pruhy pro cyklisty a parkovacími pásy.
Jednopruhové stávající komunikace budou dop...
Katolická teologická fakulta Klášter „Porta coeli“ v Předklášteří u
Portál nemá v době svého vzniku ve střední Evropě obdoby a je jedinečný i v rámci
cisterciáckého řádu, jehož předpisy nedovolovaly bohatou výzdobu klášterních staveb.
Portál může být považován za v...
Řízení procesů výkonu státní správy
územních samosprávných celků.
Realizace tohoto přístupu sebou přinesla změny institucionální i změny
obsahové. V rámci institucionálních změn lze zaznamenat vytvoření vyšších
územních samosprávných...
Zde - čkait
stavby oborem architektura, je toho dokladem. Přestože jsme se pokoušeli
zvrátit tuto změnu v Senátu, nebylo to již nic platné. Z mnoha jednání s poslanci a senátory je však dán příslib, že v rámci...
2/2003 v PDF - Časopis Poodří
o hnízdění v náhradních biotopech, například v obilí. Důvodem mohou být nepříznivé změny na stanovišti (vysušování biotopu a úbytek přirozených
hnízdišť) nebo postupná adaptabilita (přizpůsobování ...
Oznámení záměru
a musí tedy být zváženy všechny předvídatelné vlivy i přínosy a podle nich vyhodnotit
způsoby jejich řešení.
Vlivy a přínosy
Pro obec:
- přínos do obecní poklady v závislosti na produkci elektrické...
první linie 1_2011
Většina z nich vychází již roky a jejich vydavatelství to zpravidla prezentují jako výhodu a „tradici“, na kterou jsou jejich
čtenáři zvyklí.
To je ovšem nepochybně pouze jedna strana mince. Tou dr...
Kronika roku 2005
věřících. Oběti, hlavně ženy a děti byly v tlačenici udušeny, ušlapány nebo se utopily po pádu
do řeky.