1/2010 územní plán tichá

Transkript

Obec Tichá
Opatření obecné povahy č. 1/2010
ÚZEMNÍ PLÁN TICHÁ
Zastupitelstvo obce Tichá, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále
jen "stavební zákon"), za použití § 43 odst. 4 a § 54 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy
č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 až § 173 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
vydává
Územní plán Tichá v tomto znění:
I. Návrh
I.A
TEXTOVÁ ČÁST
A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
1) Řešeným územím Územního plánu Tichá je správní území obce Tichá, které je tvořeno
katastrálním územím Tichá na Moravě. Celková rozloha řešeného území je 1645 ha.
2) Zastavěné území Tiché je vymezeno k 1. 7. 2009.
3) Zastavěné území Tiché je vymezeno ve výkresech:
1) Základní členění území
2) Hlavní výkres
3) Doprava
4) Vodní hospodářství
5) Energetika, spoje
měřítko
měřítko
měřítko
měřítko
měřítko
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
B. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO
HODNOT
1) Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro rozvoj
správního území:
- dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního
počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury včetně vytvoření nabídky ploch pro
obyvatele sousedícího města Frenštát pod Radhoštěm, tj. plochy smíšené obytné;
- nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury – plochy občanské vybavenosti;
- nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb za účelem podpory ekonomiky, vytváření
pracovních míst a zabezpečení služeb v území;
- nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace –
plochy občanského vybavení – sportovních zařízení;
- vymezením ploch přírodních pro územní systém ekologické stability a ploch
smíšených nezastavěného území (vzrostlá zeleň mimo lesní pozemky, mokřady apod.).
2) Hlavní zásadou při vytváření podmínek pro rozvoj území jsou požadavky na ochranu
architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území při navázání na dosavadní
urbanistický a stavební vývoj katastrálního území.
3) Koncepce rozvoje území vychází z prognózy vývoje bydlení ve střednědobém výhledu
(do r. 2025), který se opírá o komplexní zhodnocení podmínek řešeného území. Je
předpokládán mírný nárůst počtu obyvatel a výstavba cca 4 - 5 nových bytů ročně. Asi
u 1/4 z uvedeného počtu bytů je možné předpokládat jejich vybudování bez nároků na
nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (půdní vestavby, přístavby, změny
využití objektů, výstavba v prolukách a na větších zahradách apod.). Uvedená bilance je
také výchozím předpokladem pro bilancování potřeby ploch a dimenzování technické
infrastruktury.
4) Předmětem ochrany na území obce Tichá jsou:
4.1) Přírodní hodnoty
(viz odůvodnění ÚP Tichá - kap. 4.4.1 Přírodní hodnoty území).
4.2) Kulturní a historické hodnoty
(viz odůvodnění ÚP Tichá – kap. 1.4 Kulturní a historické hodnoty území):
Respektovat návrh nemovitostí na kulturní památky:
-
areál usedlosti č. p. 9, parc. č. 902,
roubený dům č. p. 10, parc. č. 888,
špýchar u č. p. 020, parc. č. 951,
zděný dům č. p. 27, parc. č. 1193,
dům č. p. 33, parc. č. 1044,
stodola u č. p. 53, parc. č. 970,
prkenná stodola u č. p. 59, parc. č. 921,
roubená stodola u č. p. 62, parc. č. 892,
špýchar u č. p. 73, parc. č. 768,
zděný a roubený dům č. p. 79, parc. č. 689,
stodola u č. p. 93, parc. č. 1629,
-2-
-
roubená chalupa č. p. 177, parc. č. 681,
areál usedlosti č. p. 201, parc. č. 1314,
roubený dům č. p. 256, parc. č. 1034.
C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH,
PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
C.1 CELKOVÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE
1) Hlavní urbanistickou funkcí obce je funkce obytná, funkce obslužná, výrobní a rekreační
jsou funkcemi doplňkovými.
2) Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné (SO)
v rámci kterých lze připustit také výstavbu zařízení občanské vybavenosti a dalších staveb
v souladu s podmínkami stanovenými v oddíle F této textové části.
3) Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny, nová plocha občanského
vybavení (OV) je navržena ve vazbě na areál základní školy.
4) Sportovní areály zůstávají územně beze změny, nové plochy sportovních zařízení (OS)
jsou navrženy čtyři. Jedna plocha navazuje na stávající sportovní areál v blízkosti centra
zástavby obce v severní části k. ú., další plocha je vymezena v centru této zástavby, dvě
plochy jsou vymezeny v západní části k. ú. pro zimní sporty – sjezdovky a nezbytné
zázemí.
5) Stávající výrobní areály – plochy výroby a skladování (VS) zůstávají územně beze změny.
Zastavitelná plocha pro rozvoj výroby a skladování je navržena jižně od Mechanizačního
střediska, v sousedství sportovního areálu – fotbalového hřiště. Další dvě plochy jsou
vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály v jižní části správního území obce.
6) Stávající hřbitovy jsou respektovány (OH). U hřbitova v jižní části k. ú. je navrženo
rozšíření parkovacích ploch.
7) Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny centru zástavby obce
v severní části k. ú. Tichá na Moravě.
8) Navržené plochy zemědělské – zahrad (ZZ) jsou vymezeny v prolukách mezi stávající
souvislou zástavbou v severní části obce, v plochách jejichž využití pro zástavbu není
vhodné z důvodu situování těchto ploch ve stanoveném záplavovém území nebo je využití
plochy významně omezeno stanoveným ochranným pásmem.
9) Je vymezena plocha výroby a skladování - elektrárny fotovoltaické (VS-E) a to
v jihovýchodní části k. ú. Tichá na Moravě.
-3-
C.2 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY V K. Ú.
TICHÁ NA MORAVĚ
1) Zastavitelné plochy
Ploch Plocha - způsob využití
a
číslo
Z1
plocha smíšená obytná (SO)
Z2
Z3
Z4
plocha zemědělská – zahrada (ZZ)
Z5
Z7
plocha zemědělská - zahrada (ZZ)
Z8
Z9
Z10
Z11
Z12
Z13
Z14
Z15
Z16
Z17
plocha občanského vybavení
– sportovních zařízení (OS)
Z18
Z19
Z20
Z21
Z22
Z23
Z24
Z25
Z26
Z27
Z28
Z29
Z30
Z31
Z32
Z33
Z34
Z35
Z36
Podmínky
realizace
Výměra
v ha
0,54
0,51
0,15
0,93
1,33
0,26
0,23
0,87
1,18
1,62
0,64
0,48
0,22
0,18
0,30
3,30
3,17
0,19
0,64
0,33
0,64
1,75
0,26
0,29
0,55
0,26
0,99
0,97
0,28
0,35
0,22
0,34
0,45
0,15
0,15
-4-
Z37
Z38
Z39
Z41
Z46
Z47
Z48
Z49
Z50
Z51
Z52
Z53
Z54
Z55
Z56
Z57
Z58
Z59
Z60
plocha výroby a skladování (VS)
plocha občanského vybavení (OV)
Z61
Z62
Z63
Z64
Z65
Z66
Z68
Z69
Z70
Z71
Z72
Z73
Z42
Z43
Z44
Z45
na 2 ha této plochy bude
vymezena plocha veřejného
prostranství
o výměře 0,1 ha
0,10
2,85
1,38
1,54
0,09
0,06
0,06
0,47
územní studie (zprac. do
1. 1. 2020), na 2 ha této plochy
bude vymezena plocha
veřejného prostranství o výměře
0,1 ha
přípustná výstavba 1 RD
-5-
1,38
0,22
0,22
0,26
0,24
0,27
0,67
0,48
0,30
0,55
0,69
0,51
0,69
0,97
3,69
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,06
0,21
0,33
0,48
0,99
1,16
Z74
Z75
Z76
Z77
Z78
Z79
Z80
Z81
Z82
Z83
plocha výroby a skladování elektrárny fotovoltaické (VS-E)
Z84
Z85
Z86
Z87
Z88
Z89
Z90
Z91
Z92
Z93
Z94
Z95
Z96
Z97
Z98
Z99
zajištění dopravního přístupu
1. 1. 2020),na 2 ha této plochy
0,1 ha
0,1 ha
0,1 ha
0,1 ha
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
2,20
0,43
2,26
0,31
11,12
3,31
3,82
7,80
0,70
0,29
0,47
0,47
0,20
1,02
1,00
4,99
11,04
0,50
prostranství ovýměře 0,1 ha
-6-
0,71
4,83
2,90
Z100
Z101
Z102
Z103
Z104
Z105
Z106
Z107
Z108
Z109
Z110
Z111
Z112
Z113
Z114
Z115
Z116
Z117
Z118
Z119
Z120
prostranství
o výměře 0,1 ha
prostranství o výměře 0,1 ha
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,24
0,56
0,12
0,27
0,22
0,10
0,09
0,36
0,62
0,23
1,09
1,35
Poznámka: Na základě výsledku společného jednání byly vyřazeny plochy označené Z6
a Z40 pro výstavbu fotovoltaických elektráren.
2) Plochy přestavby nejsou ÚP Tichá vymezeny.
C.3 SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ
1) Jako plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny plochy stávající
zeleně v centru zástavby v severní části obce. Ve vazbě na tyto plochy jsou navrženy dvě
plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné.
Plocha číslo
Plocha - způsob využití
ZV1
ZV2
veřejné prostranství - zeleň veřejná (ZV) 0,10
veřejné prostranství - zeleň veřejná (ZV) 0,93
-7-
Výměra v ha
2) Bude respektována stávající vzrostlá zeleň na nelesní půdě - zeleň kolem vodních toků,
stromořadí, jednotlivé vzrostlé stromy apod.
3) Součástí systému zeleně sídla jsou plochy lesů (L), plochy veřejných prostranství – zeleně
veřejné (ZV), plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) a plochy
krajinné zeleně (nehospodářské dřevinné porosty, mokřady apod.) označené jako plochy
smíšené nezastavěného území (NS).
D.
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO
JEJÍ UMISŤOVÁNÍ
D.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
D.1.1 DOPRAVA SILNIČNÍ
1) Pro přeložku silnice I/58 budou respektovány vymezené plochy dopravní infrastruktury
silniční. Koridor vymezený v rámci ZÚR (200 od osy vymezeného návrhu) bude
respektován v nezbytně nutném rozsahu, dotčené nové stavby a objekty budou
posuzovány individuálně. Pro celou stavbu bude posouzen vliv na průběh záplavového
území.
2) Pro přeložku silnice II/483 budou respektovány vymezené plochy dopravní infrastruktury
silniční. Koridor vymezený v rámci ZÚR (200 od osy vymezeného návrhu) bude
respektován v nezbytně nutném rozsahu, dotčené nové stavby a objekty budou
posuzovány individuálně.
3) Síť místních komunikací v řešeném území bude doplněna o přístupové trasy pro nově
navrhované funkční plochy v šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové
komunikace dle ČSN 736110. Při jejich realizaci budou respektovány následující zásady:
- budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v odůvodněných
případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru místní komunikace
stanoveného dle ČSN 736110;
- uslepené úseky nových místních komunikací budou doplněny o obratiště, která budou
realizována v rámci vymezených přilehlých urbanizovaných ploch dle místní potřeby;
- nové jednopruhové komunikace budou opatřeny výhybnami dle ČSN 736110 dle místní
potřeby.
4) Vybrané stávající trasy místních komunikací je navrženo stavebně upravit na jednotné
kategorie pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle ČSN 736110. Přestavby
vybraných místních komunikací budou zahrnovat šířkové úpravy na dvoupruhové
kategorie s chodníky, event. pásy nebo pruhy pro cyklisty a parkovacími pásy.
Jednopruhové stávající komunikace budou doplněny výhybnami a uslepené komunikace
obratišti bez nutnosti jejich vymezení v grafické části.
5) Při realizaci úprav stávajících komunikací budou dále respektovány následující zásady:
- podél stávajících místních komunikací budou dle místních možností respektovány šířky
přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích
-8-
na využívání území, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude
respektována šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110.
6) Všechny komunikace v zástavbě (mimo silniční průtahy) budou pokládány za zklidněné
komunikace se smíšeným provozem.
7) Odstup nových budov navržených podél stávajících a navržených místních komunikací
bude minimálně 10 m od osy komunikace, vyjma staveb v prolukách mezi stávající
zástavbou. Odstup nových budov navržených podél průtahů silnic II. a III. třídy bude
v zastavěném území minimálně 15 m od osy komunikace, mimo souvisle zastavěné území
bude respektováno ochranné pásmo. Pro novou zástavbu navrženou podél silnice I/58
bude respektováno ochranné pásmo.
D.1.2 DOPRAVA STATICKÁ - ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ AUTOMOBILŮ
1) Pro osobní automobily obyvatel bytových domů budou vybudovány další kapacity a to
formou stání na terénu v rámci příslušných ploch. Odstavná stání na terénu mohou být
realizována i bez nutnosti jejich vymezení v grafické části v rámci ostatních ploch
s rozdílným způsobem využití.
2) Pro parkování osobních automobilů u objektů občanské vybavenosti budou vybudovány
další kapacity odpovídající stupni automobilizace 1 : 2,5, a to v rámci příslušných ploch
a podmínek pro jejich využití.
3) Odstavování nákladních vozidel se připouští pouze v souladu s podmínkami stanovenými
v rámci příslušných ploch a podmínek.
D.1.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ
1) Pro bezkolizní pohyb chodců v zastavěném území bude dobudován chodník podél průtahu
silnice III/4864 a III/48310 zastavěným územím a podél průtahu stávající silnice III/4836.
Vedení chodníků bude řešeno dle prostorových možností.
2) V rámci šířkových úprav místních komunikací je možno uvnitř stanoveného prostoru
místní komunikace budovat chodníky, event. pásy pro cyklisty bez vymezení v grafické
části územního plánu. Realizace chodníků podél nových místních komunikací bude řešena
dle potřeby v prostoru místních komunikací nebo přilehlém veřejném prostranství, jako
jejich součást.
3) Pro cykloturistiku budou v řešeném území vymezeny nové trasy včetně nezbytného
technického zázemí (odpočívky, informační tabule).
4) Bude realizována stezka pro cyklisty mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí
vedená podél vodního toku Lubina. Cyklostezka bude řešena jako obousměrná a pro
společný provoz chodců a cyklistů.
5) V rámci zvýšení bezpečnosti pohybu cyklistů po silničních průtazích budou v zastavěném
území vymezeny pruhy event. pásy pro cyklisty dle místní potřeby a prostorových
možností.
D.1.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
1) Zachovat dostupnost hromadné dopravy na území obce.
2) Autobusové zastávky budou vybaveny řádnými nástupišti a přístřešky pro cestující.
3) Pro místní část Žuchov bude realizována nová autobusová zastávka na stávající silnici
-9-
III/4836.
D.1.5 OSTATNÍ DRUHY DOPRAV
1) Respektovat ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení vymezená
pro celé správní území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže
uvedené stavby jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské a ubytovací
správy Brno, odloučeného parkoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek,
- výstavba větrných elektráren,
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.
V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad
terénem omezena nebo zakázána.
Na celém správním území obce Tichá je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování níže vyjmenovaných druhů staveb. V tomto území lze vydat územní
rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska
Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno,
odloučeného pracoviště Olomouc:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II.
a III. třídy,
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační,
telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové
stanice,...),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
D.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
1) Sítě technické infrastruktury přednostně vést v plochách veřejně přístupných v komunikacích nebo v neoplocených plochách podél komunikací, v trasách vymezených
v grafické části.
2) Zakreslení tras sítí technické infrastruktury je schématické vzhledem k měřítku výkresů
a zachování čitelnosti, trasy sítí upřesňovat při zpracování podrobnější dokumentace.
3) Sítě technické infrastruktury je možno realizovat ve všech plochách zastavěného území,
plochách zastavitelných a plochách neurbanizovaných, tj. plochách lesních zemědělských,
smíšených nezastavěného území, v souladu s podmínkami uvedenými v oddíle F této
textové části.
D.2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
1) Stávající vodovodní síť rozšířit o vodovodní řady DN 50 – DN 100 v délce cca 15 km
v návaznosti na zastavitelné plochy. Řady DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci
vodovodu požárního.
2) Respektovat návrh výstavby čerpací stanice pro horní tlakové pásmo.
- 10 -
3) Napojení jihozápadní části obce Tiché na vodovodní síť Frenštátu pod Radhoštěm.
4) Přeložit vodovodní řad DN 50 u lokality Žuchov a změnit na DN 80, z důvodu nově
navržených zastavitelných ploch a nevyhovujícím podmínkám požární bezpečnosti dle
ČSN 73 0873.
D.2.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
1) V povodí stávající ČOV dobudovat veřejnou splaškovou kanalizaci gravitační profilu
DN 300 v délce cca 11 km.
2) Vybudovat dešťovou kanalizaci DN 300 – 600 v délce cca 4 km. Recipienty budou
Tichávka, Lubina a jejich přítoky.
3) Přebytečné srážkové vody odvádět mělkými zatravněnými příkopy vedenými podél
komunikací do vhodného recipientu. Jejich realizaci připustit kdekoliv v území obce dle
potřeby aniž jsou jejich trasy vymezeny v grafické části.
4) Respektovat navržené pásmo ochrany prostředí ČOV do vzdálenosti 100 m od oplocení.
V tomto pásmu neumisťovat občanskou vybavenost z oblasti školství, zdravotnictví,
sociální péče, stravování, ubytování a skladování potravin.
5) Jižní část Tiché napojit splaškovou kanalizaci na stávající kanalizaci a ČOV Frenštátu pod
Radhoštěm, dle potřeby zřídit čerpací stanice.
D.2.3 VODNÍ REŽIM
1) Nezatrubňovat vodní toky.
2) V maximální míře respektovat provozní pásma u Lubiny v šířce do 8 m a u ostatních
vodních toků nacházejících se na k. ú. Tiché na Moravě v šířce do 6 m od břehových hran
pro údržbu koryt a břehů vodních toků.
3) Respektovat ochranná pásma vodních zdrojů.
D.2.4 ENERGETIKA
Zásobování elektrickou energií
1) Provést rekonstrukcí jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na
dvojité na vedení VVN 403 – 456, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru
ochranného pásma.
2) Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
a podnikatelské aktivity v řešeném území během návrhovém období zajistit ze stávajících
distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 9 novými DTS navrženými
v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 9), spolu s rozšíření veřejné sítě NN.
Zásobování plynem
1) Plynofikaci nové zástavby zajistit rozšířením stávající středotlaké plynovodní sítě.
Zásobování teplem
1) Zachovat decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu
s individuálním vytápěním rodinných domů, objektů druhého bydlení a samostatnými
kotelnami pro objekty občanské vybavenosti a objekty pro podnikatelské aktivity.
2) V palivo - energetické bilanci tepelných zdrojů preferovat využití zemního plynu pro
90 % bytů, vybavenosti, s doplňkovou funkcí dřevní hmoty, bioplynu a elektrické energie.
- 11 -
D.2.5 SPOJE
1) Rozšíření komunikačního provozu řešit výběrem z nabídek operátorů na pevné,
bezdrátové a mobilní síti.
D.3 UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ
1) Komunální odpady ze správního území obce Tiché odvážet na řízené skládky mimo
správní území obce. Ve správním území obce Tiché není územním plánem vymezena
plocha pro zřízení skládky komunálního odpadu.
2) Sběrné dvory lze realizovat a provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS)
v souladu s podmínkami stanovenými v oddíle F pro tyto plochy.
3) Nebezpečný odpad shromažďovat ve sběrném dvoře, popř. svážet mobilní sběrnou
a následně odvážet k odstranění na zařízení určená k likvidaci nebezpečných odpadů
mimo správní území obce Tiché.
4) Odstranění průmyslového odpadu z výroby provozované na plochách výroby a skladování
(VS) zajišťovat individuálně původci vzniku odpadu.
D.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST
1) Respektovat plochu Z46 pro vybudování občanské vybavenosti (OV) vymezené
v návaznosti na areál základní školy.
2) Respektovat zastavitelné plochy Z17, Z18, Z41 a Z45 pro občanské vybavení - sportovní
zařízení (OS).
3) Nové stavby a zařízení občanské vybavenosti mohou být realizovány v souladu
s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz oddíl F).
4) Účel využívaní stávajících zařízení a staveb občanské vybavenosti může být změněn
v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
(viz oddíl F).
5) V případě realizace nového zařízení občanské vybavenosti musí být zabezpečen v rámci
vlastního pozemku dostatek parkovacích míst nebo musí být tato místa zajištěna
s ohledem na organizaci okolní zástavby, veřejných prostranství a veřejné zeleně.
D.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
1) Mezi plochy prostranství veřejných (PV) jsou zařazeny plochy místních komunikací
a chodníků. Podle místních možností budou respektovány šířky veřejných prostranství dle
§ 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,
v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru
místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110.
- 12 -
E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH
A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ
SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY,
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI,
DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
E.1 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH
A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNU V JEJICH VYUŽITÍ
V krajině jsou vymezeny plochy neurbanizované s rozdílným využitím:
1) Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) zahrnují ekologickou
kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území
a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná
výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické
infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně
řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních
tocích. V ochranných pásmech nadzemních elektrických vedení budou plochy udržovány
jako louky nebo louky s keři a mladými nebo malými stromy (viz oddíl F. Stanovení
podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
V rámci vymezeného územního systému ekologické stability - jeho nefunkčních nebo
částečně funkčních částech respektovat cílový stav - zalesnění (viz oddíl E.2).
2) Plochy lesní (L) zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb
lesního hospodářství, s výjimkou ploch vymezených pro územní systém ekologické
stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu
lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby a zařízení, která
jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, přístřešky pro turisty, stavby účelových
komunikací, stavby chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, stavby vodních nádrží
a stavby na vodních tocích, stavby sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž
trasování mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné (viz
oddíl F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
3) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) - doprovodná zeleň kolem vodních toků,
vzrostlá zeleň na nelesní půdě, remízky apod., s výjimkou ploch vymezených pro územní
systém ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby a zařízení,
která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, přístřešky pro turisty, stavby účelových
komunikací, stavby chodníků, stezek pro pěší a cyklostezek, stavby vodních nádrží
a stavby na vodních tocích, stavby sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž
trasování mimo plochy neurbanizované smíšené by bylo obtížně řešitelné nebo
ekonomicky neúměrné, (viz oddíl F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití).
4) Plochy zemědělské (Z) zahrnují pozemky zemědělsky obhospodařované půdy, tj. orná
půda a trvalé travní porosty, menší vodní toky včetně břehové zeleně, malé vodní plochy
a pozemky souvisící s dopravní obsluhou území včetně komunikací umožňujících
obhospodařování pozemků a komunikací umožňujících průchod krajinou. V rámci těchto
ploch se připouští realizace nezbytných staveb a zařízení technické infrastruktury a staveb
a opatření s protierozní funkcí. Dále lze realizovat stavby doplňkových zařízení pro
zemědělskou výrobu (stavby pro pastevní chov hospodářských zvířat, napáječky, stavby
pro skladování sena a slámy, včelíny, ohrady a elektrické ohradníky pastevních
a jezdeckých areálů apod.), stavby přístřešků pro turisty u turistických tras, drobné
- 13 -
sakrální stavby, stavby a zařízení na vodních tocích včetně menších vodních nádrží atd.
(viz oddíl F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
5) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) - vodní toky není povoleno zatrubňovat.
Případné úpravy směrových a sklonových poměrů je nutno provádět přírodě blízkým
způsobem s použitím přírodních materiálů. Připouští se pouze stavby a zařízení související
s vodním hospodářstvím a ochranou přírody a nezbytnými stavbami pro dopravu a sítě
technické infrastruktury, tj. stavby mostů, lávek a propustků (viz oddíl F. Stanovení
podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
6) Při zásahu do sítě zemědělských a lesních účelových komunikací musí být zajištěn přístup
ke všem obhospodařovaným pozemkům.
E.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
1) Pro zajištění územního systému ekologické stability jsou vymezeny ve správním území
obce základní prvky – biocentra, propojená biokoridory. V území obce jsou vymezeny
prvky lokální úrovně: lokální biocentra (LBC) a lokální biokoridory (LBK), prvky
regionální úrovně: regionální biokoridory (RBK) a do nich vložená lokální biocentra
a regionální biocentra (RBC) a biokoridory nadregionální úrovně s vloženými LBC
a RBC.
2) Chybějící části prvků jsou vymezeny většinou v minimálních parametrech (velikosti
biocenter, šířky biokoridorů). Existující, funkční i nefunkční části prvků jsou vymezeny
v rozměrech větších a jejich upřesnění - zmenšení je možné v další podrobnější územně
plánovací nebo prováděcí dokumentaci za předpokladu dodržení dalších, metodikou
předepsaných, podmínek.
3) Všechny prvky jsou navrženy jako prvky lesní. Minimální nutné parametry pro prvky
vymezené s cílovými společenstvy lesními jsou:
- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním
prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost
přerušení je na 15 m;
- regionální biokoridory – minimální šířka je 40 metrů, maximální délka mezi
nejbližšími biocentry je 700 m;
- regionální biocentrum – minimální velikost v daném vegetačním stupni je 30 ha;
- nadregionální biokoridor – parametry stejné jako regionální, navíc ochranné pásmo
o šířce 2 km na každou stranu od osy (vymezených dílčích biokoridorů s vloženými
biocentry), v němž jsou všechny vymezené prvky součástí nadregionálního
biokoridoru a maximální délka biokoridoru s vloženými lokálními biocentry je 8 km,
pak je nutné vložit regionální biocentrum.
4) Křížení biocenter a biokoridorů s jiným způsobem využití území:
- křížení biocenter a biokoridorů s pozemními trasami, komunikacemi apod. je řešeno
přerušením biokoridoru;
- křížení s nadzemními elektrickými vedeními – plocha v ochranném pásmu bude
obhospodařována jako trvalý travní porost nebo v kombinaci s keři a mladými nebo
malými stromy;
- křížení s vodními toky – bude udržován břehový stromový porost toku mimo vlastní
koryto s cílem výchovy maximálně stabilního porostu (preference pozitivních
probírek).
- 14 -
5) Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je vhodné využít ve velké míře meliorační
dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby respektovat místní provenienci
(přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. V lesních biokoridorech mimo pozemky lesů
a v břehových porostech podél potoků provádět obnovu jednotlivým nebo skupinovým
výběrem, případně ponechat obnovu přirozenou. Při výchově porostů preferovat pozitivní
výběr.
6) Na plochách navržených biokoridorů a biocenter zabezpečit do doby výsadby takové
hospodaření, které nebude snižovat úroveň ekologické stability stávajícího porostu, tzn. že
na těchto plochách nelze povolit realizaci trvalých staveb, trvalé travní porosty měnit na
ornou půdu, odstraňovat vzrostlou zeleň (mimo výchovných probírek nebo odstraňování
nepůvodních druhů) a pod. Přípustné jsou hospodářské zásahy mající ve svém důsledku
ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu, např. zatravnění orné půdy, výsadba
břehových porostů, zalesnění.
7) Pro všechny uvedené prvky nadregionálního a lokálního ÚSES je cílovým společenstvem
lesní porost s výjimkou vodních toků. Regionální biocentrum č. 229 (ÚP Tichá, č. 10)
a vymezení regionálního biokoridoru RK 547 (č. 10 až 15) mohou obsahovat plochy
s loukami, jejich upřesnění provede projektová dokumentace.
Všechny prvky ÚSES v území Tiché v ochranné zóně nadregionálních biokoridorů jsou
součástí nadregionální úrovně.
poř.č.
typ, funkčnost, rozměr
název
STG
Prvky nadregionálního ÚSES
Nadregionální biokoridor K 144, mezofilní bučinný
1/Mniší
2
3/Mniší
4
5
6
(600 m)
lesní, dolesnění
4B3a
3,6 ha
lesní, dolesnění
4B3
60 m
lesní
4B3
LBC na NRBK, 4,8 ha
lesní, dolesnění
část. chybějící
4B3
NRBK, část.
680 m
lesní, dolesnění
existující
4B3
Regionální biocentrum RBC 228 na NBK K 144
NRBK, částečně
chybějící
LBC na NRBK,
část. chybějící
NRBK, funkční
RBC, funkční
7
8
9
cíl. typ; návrh opatření
NRBK,
chybějící
LBC na NRBK,
chybějící
NRBK,
chybějící
103 ha
4B3, 4BC4, 4B4
180 m
3B3
3,3 ha
3B3, 3B4
(408 m)
3B3, 3B4, 3BC4
lesní - min. výměra lesů
40 ha
lesní, zalesnění
lesní, zalesnění
lesní, dolesnění
V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – regionální parametry
Regionální biokoridor RK 547 – po toku Lubiny
- 15 -
600 m
3B4, 3BC4, 3C5
9,8 ha
3B4, 3BC4, 3C5
11
RBK, funkční
12
LBC na RBK,
nefunkční
13/Lichnov
u N.J.
RBK, nefunkční 570 m
3B4, 3BC4, 3C5
14/Lichnov
LBC na RBK,
(1,2 ha)
(funkční)
3B4, 3BC4, 3C5
RBK, nefunkční (1400 m)
15/Lichnov
nivní, vodní
lesní,vodní
podrobné vymezení
rozsahu lesa v projektu
nivní, vodní, doplnit
vymezení lesního koridoru
na úz. Lichnova
nivní, vodní
nivní, vodní
vymezit vložená LBC na
území Lichnova a Vlčovic
V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – lokální parametry
trasa podél severovýchodní hranice obce
25/Kozlovice LBK, částečně
1250 m
lesní, dolesnění
existující
4B3, 3B3
26
LBC, část.
4,7 ha
lesní, dolesnění
chybějící
3B3, 4B3
27
LBK, chybějící 350 m
lesní zalesnění
3B3, 4B3
28/Kozlovice LBC, funkční
4,1 ha
lesní
4B3
29
LBK, část.
810 m
lesní, dolesnění
existující
4B3
30
LBC, nefunkční 3,7 ha
lesní, dolesnění
4B3
31
LBK, část.
490 m
lesní, dolesnění
chybějící
4B3
trasa lokální na úz. Mniší
32
LBK, funkční
1170 m
lesní,
4B3, 3BC4
Prvky regionálního ÚSES
Regionální biocentrum 229 Tichavská Lubina
10
RBC, nefunkční 25 ha
3BC4, 3B4, 3C5
4-5
NBK, funkční
5
vložené LBC,
funkční
NBK, funkční
5-6
6
vložené LBC,
funkční
670 m
5B3, 5BC3
5,58 ha
5B3, 5BC3
450 m
5BC3, 5BC4
4,7 ha
- 16 -
lesní, nivní, vodní
zvyšovat ekologickou
stability užívání území,
min. na trvalé travní
porosty
postupná eliminace
nepůvodních dřevin
omezení zastoupení
smrku, obohacení jedlí,
klenem
6-7
NBK, funkční
7
vložené LBC,
funkční
NBK, funkční
7-8
8
vložené LBC,
funkční
Prvky lokálního ÚSES
16
LBK, funkční
17
18
LBC, částečně
chybějící
LBK, částečně
chybějící
19
LBC, funkční
20
LBK, částečně
chybějící
LBC, funkční
21
22
LBK, část.
chybějící
23
LBC, funkční
24/Kozlovice
LBK, část.
chybějící
570 m
5B3
4,2 ha
5B3
650 m
5B3
6,9 ha
5B3
omezení zastoupení smrku
ve prospěch jedle
ve prospěch jedle
ve prospěch jedle
ve prospěch jedle
670 m
3B4, 3BC4
3,2 ha
3B4, 3BC4
1400 m
3B3, 3B4,
4B3
6,8 ha
3B3, 3B4,
4B3
1620 m
3B3, 3B4
3,9 ha
3B3, 3B4,
3BC4
1 900 m
3B3, 3B4,
3BC4,4B3
3,3 ha
4B3
1000 m
4B3, 3B3
lokální trasa na území Frenštátu pod Radhoštěm
33
LBK, chybějící
110 m
3B4, 3BC4
lesní
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lesní, zalesnění
Vysvětlivky k tabulkám:
– poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese
– funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti (funkčnost posuzovaná
jen v úz. Tiché je uvedena v závorkách)
LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor
písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim)
– rozměr, STG – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řeš. území,
pokud je prvek na území více obcí je rozměr v řešeném území uveden v závorce a znamená, že se
nejedná o celou výměru nebo délku prvku STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním
místě vegetační stupeň,
– návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnost.
Číslování prvků je zvlášť pro území Tichá (v případě polohy zčásti mimo území doplněné názvem
sousedního k. ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. 2/Bordovice).
- 17 -
E.3 PROSTUPNOST KRAJINY
1) Doplnění komunikační sítě v území
Stávající síť účelových komunikací a polních cest je v nezastavěném území respektována
v plném rozsahu. V grafické části jsou stávající významné účelové komunikace vymezeny
ve formě především polních cest a v rámci územního plánu není jejich síť rozšiřována
o nové úseky.
2) Doplnění stávající sítě turistických a cykloturistických tras
Stávající síť turistických a cykloturistických tras v území je zachována. Nové turistické
trasy nejsou v rámci územního plánu navrhovány. Síť cykloturistických tras je v řešeném
území rozšířena o trasu vedenou mezi západní částí zastavěného území Tiché (od silnice
III/4846) a Frenštátem pod Radhoštěm, spojovací trasu mezi stávající cyklotrasou č. 6008
a navrženou cyklistickou stezkou (viz níže) vedenou po silnicích III/4848 a III/4846)
a trasu vedenou mezi Tichou a Kopřivnicí (Mniší). V západní části řešeného území je pak
navržena samostatná stezka pro cyklisty vedená podél vodního toku Lubina mezi
Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí.
E.4 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
1) Funkci protierozních opatření v krajině bude částečně plnit realizace dosud nefunkčních
částí vymezených biokoridorů a biocenter ÚSES.
E.5 OCHRANA PŘED POVODNĚMI
1) Ochrana před povodněmi není navržena.
E.6 PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY
1) Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) mohou být využívány pouze v souladu s podmínkami
stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz oddíl F).
2) Rekreační využívání krajiny se předpokládá v rámci pěší turistiky, cykloturistiky
a případně jezdeckých sportů (hipostezky).
3) Na plochách zemědělských (Z) a na plochách lesních (L) se připouštějí stavby turistických
stezek, hipostezek a cyklostezek a stavby přístřešků pro turisty.
4) Maloplošná a dětská hřiště lze realizovat v souladu s podmínkami hlavního a přípustného
využití stanovenými pro plochy aniž jsou vymezena v územním plánu (viz oddíl F.
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
E.7 VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
1) Územním plánem nejsou vymezeny plochy pro dobývání nerostů.
- 18 -
F.
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM
ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
F.1
PŘEHLED TYPŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
VYMEZENÝCH ÚP TICHÁ
Plochy smíšené obytné (SO)
Plochy občanského vybavení (OV)
Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)
Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)
Plochy zemědělské - zahrady (ZZ)
Plochy výroby a skladování (VS)
Plochy prostranství veřejných- zeleně veřejné (ZV)
Plochy prostranství veřejných (PV)
Plochy technické infrastruktury (TI)
Plochy výroby a skladování - elektrárny fotovoltaické (VS-E)
Plochy smíšené nezastavěného území (SN)
Plochy lesní (L)
Plochy zemědělské (Z)
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)
Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)
F.2
PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
Obecné podmínky platné pro celé správní území obce
1) Navrženému stanovení podmínek pro využití ploch musí odpovídat způsob užívání ploch
a zejména účel umisťovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání.
2) Dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám
využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy.
3) Mezi oplocením pozemků a komunikací ponechávat u ploch pro novou výstavbu
nezastavěné pásy v šířce minimálně 1,5 m pro vedení sítí technické infrastruktury,
případné vybudování chodníků a pro údržbu komunikací v zimním období, u stávající
zástavby ponechávat nezastavěné pásy dle organizace území a místních možností.
4) V území neurbanizovaném se připouští vybudování společných zařízení v rámci
komplexních pozemkových úprav, tj. polních cest, vodohospodářských a protierozních
zařízení, územního systému ekologické stability apod.
V rámci návrhu komplexní pozemkové úpravy může dojít ke změně výměry, umístění,
popřípadě druhu navržených prvků či opatření a to zejména s ohledem na stanovištní
a majetkoprávní poměry a to bez nutnosti zpracování změny územního plánu.
5) Nepovolovat novou výstavbu včetně oplocení do vzdálenosti 3 m od břehových hran
vodních toků ve vymezených zastavitelných plochách a plochách zastavěného území,
kromě nezbytných staveb a zařízení technické vybavenosti a přípojek na technickou
vybavenost a nezbytných komunikací.
6) Nepovolovat novou výstavbu včetně oplocení ve stanovených záplavových územích.
- 19 -
Pojmy použité v dále uváděných podmínkách pro využití ploch
Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška
stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m.
Stavby pro pastevní chov dobytka – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby
na terénem po hřeben střechy 8 m.
Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří
stran, zastavěná plocha max. 25 m2.
Stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků – nepodsklepené jednopodlažní
stavby, zastavěná plocha max. 25 m2.
Mobiliář – lavičky, odpadkové koše, zábradlí apod., příp. přístřešek nad zastávkou hromadné
dopravy.
Komunikace funkční skupiny B - sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí,
průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace.
Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě; mohou
jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy.
Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně
s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené
cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní
komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí
komunikací funkčních skupin B a C.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
(SO)
Využití hlavní:
- rodinné domy;
- občanské vybavení veřejné infrastruktury lokálního významu - stavby a zařízení pro
vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou
správu, ochranu obyvatelstva;
- stavby a zařízení pro obchod, stravování, ubytování, administrativu;
- byty majitelů a správců zařízení;
- veřejná prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel;
- zeleň veřejná včetně mobiliáře a dětských hřišť;
- komunikace funkční skupiny C a D, parkovací plochy a další stavby související
s dopravní infrastrukturou.
Využití přípustné:
- stávající stavby pro individuální rekreaci, změny původních objektů venkovského
charakteru na rekreační chalupy;
- stavby a zařízení pro sport, relaxaci a volný čas lokálního významu včetně maloplošných
hřišť;
- bytové domy - s ohledem na výškovou hladinu zástavby a organizaci zástavby v lokalitě;
- stavby pro rodinnou rekreaci;
- na samostatných zahradách stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků,
skleníky, pařeniště a pod.;
- stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu,
jejichž negativní účinky na životní prostředí nepřekračují limity uvedené v příslušných
- 20 -
-
předpisech nad přípustnou míru, nebudou snižovat pohodu bydlení a lze jejich realizaci
s ohledem na architekturu, estetický vzhled a organizaci zástavby lokality připustit;
stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat pro vlastní potřebu - negativní účinky na
životní prostředí nesmí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad
přípustnou míru a které lze s ohledem na organizaci zástavby lokality připustit;
zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou
infrastrukturu;
hromadné garáže podzemní i nadzemní vestavěné do bytových domů - s ohledem na
architekturu a organizaci okolní zástavby a veřejných prostranství lokality a s ohledem na
zachování pohody bydlení;
fotovoltaické systémy pro zásobování staveb elektrickou energií povolovat pouze na
střechách a fasádách objektů;
stavby a zařízení související s využitím hlavním a přípustným;
účelové komunikace, nezbytné manipulační plochy;
nezbytné stavby a úpravy na vodních tocích;
plochy pro realizaci územního systému ekologické stability.
Využití nepřípustné:
- hřbitovy;
- komerční zařízení velkoplošná s prodejní plochou nad 400 m2;
- stavby a zařízení pro výrobu zemědělskou, výrobu průmyslovou;
- samostatné sklady;
- autobazary;
- zahrádkové osady;
- čerpací stanice pohonných hmot;
- v zastavitelných plochách stavby garáží a stavby, které lze umístit na pozemcích
rodinných domů jako stavby první bez prokázání možnosti umístění stavby rodinného
domu;
- odstavování a garážování nákladních vozidel a autobusů;
- ostatní stavby a zařízení nesouvisející s využitím hlavním a přípustným.
Podmínky prostorového uspořádání, ochrana krajinného rázu
- zastavitelnost pozemků rodinných domů - do 50 %;
- výšku objektů navrhovat s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
(OV)
Využití hlavní:
Občanské vybavení veřejné infrastruktury:
- stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu a stavby pro ubytování související se
stavbami pro vzdělávání a výchovu;
- stavby a zařízení pro sociální služby, péči o rodinu;
- stavby a zařízení pro zdravotní služby;
- stavby a zařízení pro kulturu;
- stavby a zařízení pro veřejnou správu;
- stavby a zařízení pro ochranu obyvatelstva;
- zeleň včetně mobiliáře a dětských hřišť;
- komunikace funkční skupiny C a D, parkovací plochy a další stavby související
s dopravní infrastrukturou.
- 21 -
- byty majitelů a správců zařízení;
- stavby pro obchod, stravování, ubytování;
- veřejná prostranství;
- stavby a zařízení související s využitím hlavním;
- zařízení a stavby nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou
infrastrukturu;
- nezbytné manipulační plochy.
- stavby pro bydlení - rodinné domy, bytové domy;
- stavby pro rodinnou rekreaci včetně zahrádkářských chat;
- hřbitovy;
- zahrádkové osady;
- stavby pro výrobu zemědělskou, chov hospodářských zvířat, výrobu průmyslovou;
- sklady, autobazary;
- nejsou stanoveny;
- výšku objektů navrhovat s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
Využití hlavní:
- plochy pro sport a rekreaci;
- šatny, klubovny, sociální zařízení pro sportovce i návštěvníky.
(OS)
- stravovací zařízení včetně stánků občerstvení;
- ubytovací zařízení je-li jeho realizace možná s ohledem na organizaci zástavby lokality;
- služby s vazbou na využití hlavní včetně služeb maloobchodních;
- byty majitelů, správců jako součást staveb pro provoz sportovišť;
- nezbytné stavby a zařízení pro provoz a údržbu sportovních areálů včetně dílen, skladů,
garáží;
- stavby komunikací typu D, manipulační plochy, parkoviště;
- zeleň;
infrastrukturu.
stavby a činnosti, které nesouvisí s využíváním sportovních areálů.
- maximální výška zástavby 2 NP a podkroví;
- v ploše Z16 povolit pouze realizaci otevřeného zařízení pro sport a rekreaci;
- v ploše Z15 povolit realizaci otevřeného sportovního zařízení pro sport a rekreaci v rámci
celé plochy, stavby uvedené ve využití hlavním a přípustném pouze v ploše vymezené
hranicí zastavitelné plochy.
- 22 -
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - HŘBITOVY
Využití hlavní:
- areál hřbitova;
- obřadní síně, stavby církevní;
- sociální zařízení pro návštěvníky;
- stavby a zařízení pro správu a údržbu hřbitova;
- byt pro správce;
- oplocení areálu hřbitova.
(OH)
- stavby a zařízení související s funkcí hřbitova;
- nezbytné manipulační plochy, stavby komunikací typu D;
infrastrukturu;
- parkové úpravy zeleně, zeleň ochranná, izolační;
- parkoviště.
- stavby, zařízení a využití pozemků nesouvisející s funkcí a provozem hřbitova.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - ZAHRADY
(ZZ)
Využití hlavní:
- zahrady se stavbami pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků - zastavěná plocha
do 25 m2;
- skleníky, altány, pergoly, zahradní krby, pařeniště;
- oplocení;
- studny.
- odstavné plochy pro automobily uživatelů zahrady;
infrastrukturu.
- stavby, zařízení a využití pozemků nesouvisející se stavbami a využíváním pozemků
uvedeném ve využití hlavním a přípustném.
Podmínky prostorového uspořádání, ochrana krajinného rázu:
- maximální výška zástavby 1 NP a podkroví;
- zastavitelnost pozemků zahrad - do 30 %;
- na zahradách ve stanoveném záplavovém území vodních toků nepovolovat nové stavby.
- 23 -
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
(VS)
Hlavní využití:
- stavby pro výrobu a výrobní služby;
- stavby zemědělské;
- stavby pro skladování.
Přípustné využití:
- stavby pro velkoobchod, diskontní prodejny;
- stavby pro obchod, služby, ubytování, stravování a administrativu;
- stavby garáží;
- autobazary;
- sběrné dvory (skladování a třídění sběrných surovin pouze v uzavřených objektech);
- sociální zařízení sloužící zaměstnancům;
- byty pro majitele, správce a zaměstnance;
- stavby sítí a zařízení technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu;
- stavby komunikací funkční skupiny C a D, stavby parkovacích a manipulačních ploch,
stavby účelových komunikací;
- zeleň;
- fotovoltaické elektrárny, zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související
s provozem fotovoltaické elektrárny a přípojek na technickou infrastrukturu.
Nepřípustné využití:
- stavby pro bydlení;
- stavby pro rodinnou rekreaci, stavby zahrádkářských chat;
- stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči;
- stavby kulturní a církevní ;
- zastavitelnost pozemků - do 80 %,
- nové stavby pro skladování, výrobu, zemědělské stavby - nepodsklepené jednopodlažní
stavby,
- max. výška stavby nad upraveným terénem po hřeben střechy 12 m s výjimkou sila.
PLOCHY PROSTRANSVÍ VEŘEJNÝCH - ZELENĚ VEŘEJNÉ
Využití hlavní:
- zeleň veřejně přístupná;
- drobná architektura a mobiliář parků;
- dětská hřiště.
(ZV)
- nezbytné obslužné komunikace, včetně komunikací pro pěší a cyklisty, prostranství
s osvětlením;
- mosty, lávky;
- stavby a zřízení nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou
infrastrukturu.
- 24 -
- zařízení a stavby, které přímo nesouvisí s využitím zeleně veřejně přístupné, kromě
staveb a zařízení uvedených ve využití hlavním a přípustném;
- v plochách veřejné zeleně umisťovat stavby a zařízení pro reklamu.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÝCH
(PV)
Využití hlavní:
- plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné
dopravy, plochy zeleně na veřejných prostranstvích apod.);
- přístřešky pro hromadnou dopravu, prvky drobné architektury, mobiliář;
infrastrukturu.
-
stavby, zařízení a využití pozemků nesouvisející se stavbami a využíváním pozemků
uvedeném ve využití hlavním.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
(TI)
Hlavní využití:
- technická zařízení a stavby příslušné vybavenosti technické infrastruktury (ČOV,
vodojemy apod.);
- přístupová komunikace, manipulační plochy, odstavné plochy;
- zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související s provozem technické
vybavenosti a přípojek na technickou infrastrukturu;
- oplocení.
- dílny, zařízení údržby;
- sociální vybavenost pro zaměstnance.
- jakákoliv výstavba nesouvisející s příslušnou technickou vybaveností.
- nejsou stanoveny.
- 25 -
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ - ELEKTRÁRNY FOTOVOLTAICKÉ
(VS-E)
Hlavní využití:
- technické zařízení - fotovoltaická elektrárna;
- přístupová komunikace, manipulační plochy, odstavné plochy;
- zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury související s provozem fotovoltaické
elektrárny a přípojek na technickou infrastrukturu;
- oplocení.
- dílny, zařízení údržby;
- sociální vybavenost pro zaměstnance.
- jiná technická vybavenost;
- jakákoliv výstavba nesouvisející s příslušnou technickou vybaveností.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
(SN)
Využití hlavní:
- vzrostlá zeleň na plochách ostatních a na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové
porosty, mokřady apod.
- zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny;
- stavby technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu, jejichž umístění
nebo trasování mimo plochu by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné;
- provádění pozemkových úprav;
- stavby na vodních tocích;
- stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou
přírodě.
uvedeném ve využití hlavním a přípustném.
- nejsou stanoveny.
PLOCHY LESNÍ
(L)
Využití hlavní:
- lesní výroba;
- zemědělská výroba související s lesním hospodářstvím a myslivostí;
- stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo provozování myslivosti;
- vodní plochy a vodní toky.
- zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny;
- 26 -
-
u turistických značených tras stavby přístřešků pro turisty;
stavby účelových komunikací (lesní a polní cesty), stavby komunikací funkční skupiny
D2, hipostezky;
stavby technické infrastruktury a přípojek na technickou infrastrukturu, jejichž umístění
nebo trasování mimo plochu by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné;
stavby na vodních tocích včetně malých vodních nádrží.
uvedeném ve využití hlavním a přípustném;
- zvyšování kapacity stávajících objektů, pokud neslouží lesnímu hospodářství nebo
zájmům ochrany přírody;
- zřizování trvalého oplocení s výjimkou stávajících staveb a staveb nezbytného
technického vybavení (např. vodních zdrojů apod.).
- nejsou stanoveny.
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
Hlavní využití:
- zemědělská rostlinná výroba;
- pastevní chov hospodářských zvířat.
(Z)
- stavby a zařízení nezbytné pro zemědělskou výrobu – stavby pro pastevní chov
hospodářských zvířat, napáječky, stavby pro skladování sena a slámy, včelíny, ohrady
a elektrické ohradníky pastevních a jezdeckých areálů apod.;
- přístřešky a odpočinková místa u značených turistických tras;
- stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody;
- stavby pro vodní hospodářství v krajině - stavby pro jímání, úpravu, akumulaci a rozvody
vody, kanalizaci a čištění odpadních vod;
- stavby a zařízení nezbytné technické infrastruktury a přípojek na technickou
infrastrukturu;
- drobné stavby sakrální (kapličky, kříže) vázané na konkrétní místa;
- stavby společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (vodohospodářská
a protierozní zařízení);
- remízky, aleje;
- zahrady a sady bez oplocení nebo s dočasným dřevěným oplocením;
- stožáry telekomunikačních zařízení;
- stavby komunikací třídy C a D, výhybny, mosty, lávky a další stavby související
s dopravní infrastrukturou, hipostezky;
- komerční pěstování dřevin včetně dočasného dřevěného oplocení.
- oplocování pozemků (kromě objektů technického vybavení, ohrazení pastvin, dočasného
dřevěného oplocení zahrad a sadů a ploch s komerčním pěstováním dřevin);
- zřizování zahrádkových osad;
- jakákoliv nová výstavba mimo stavby uvedené mezi stavbami přípustnými.
- nejsou stanoveny.
- 27 -
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
(VV)
Hlavní využití:
- plochy vodních toků a vodní plochy.
- stavby související s vodním dílem (hráze apod.);
- stavby nezbytné pro vodní hospodářství a stavby související s vodních hospodářstvím
(např. vyústění odvodňovacích staveb, jímání zavlažovacích systémů, vyústění kanalizací
apod.)
- stavby související s údržbou vodních nádrží a toků;
- stavby mostů a lávek;
- výsadba břehové zeleně.
- zatrubňování vodních toků;
- realizace jakýchkoliv staveb s výjimkou staveb uvedených ve funkčním využití
přípustném.
V případě, že je vodní tok součástí územního systému ekologické stability, budou
respektovány podmínky pro využívání stanovené pro plochy ÚSES.
PLOCHY PŘÍRODNÍ - ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
(ÚSES)
Hlavní využití:
- územní systém ekologické stability na zemědělské půdě s mimoprodukční funkcí zalesnění, zatravnění;
- územní systém ekologické stability na lesní půdě s mimoprodukční funkcí s preferováním
podrostního hospodaření a původních druhů dřevin;
- v ochranných pásmech nadzemních elektrických vedení budou plochy udržovány jako
louky nebo louky s keři a mladými nebo malými stromy.
- stavby a zařízení, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny;
- stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou
přírodě, mosty, lávky, hipostezky;
- stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží;
- nezbytné liniové stavby technické vybavenosti a přípojek na technickou vybavenost,
stavby silnic a dalších komunikací pro vozidlovou dopravu (křížení ve směru kolmém na
biokoridor) jejichž umístění nebo trasování mimo plochu by bylo neřešitelné nebo
ekonomicky neúměrně náročné;
- nezbytné stavby pro lesní a vodní hospodářství;
- provádění pozemkových úprav;
- odvodňování pozemků (tyto stavby budou povoleny pouze tehdy, bude-li prokázán jejich
nezbytný společenský význam);
- změny stávajících staveb.
- realizace jakýchkoliv staveb s výjimkou staveb uvedených ve využití hlavním
a přípustném;
- zřizování trvalého oplocení.
- 28 -
- nejsou stanoveny.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ
(DS)
Hlavní využití:
- stavby komunikací, mosty, lávky;
- komunikace pro chodce a cyklisty;
- služby motoristům s ohledem na prostorové uspořádání lokality (např. čerpací stanice
pohonných hmot);
- ochranná zeleň;
- odstavné plochy, výhybny, autobusové zastávky, odpočívky, parkoviště.
- stavby, zařízení a sítě nezbytné technické infrastruktury a přípojek na technickou
infrastrukturu;
- technická zařízení zabezpečovací a sdělovací;
- stavby a zařízení pro údržbu silnic a provoz hromadné dopravy.
- jakákoliv výstavba, kromě staveb a zařízení uvedených ve využití hlavním a přípustném.
- nejsou stanoveny.
G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A
BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA
K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT
Stavby pro dopravu - D
D1-
přeložka silnice I/58 ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii (VPS dle ZÚR –
D81) v úseku mezi Tichou a Vlčovicemi
D2-
přeložka silnice I/58 ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii (VPS dle ZÚR –
D81) v úseku mezi Tichou a Lichnovem
D3-
přeložka silnice II/483 ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii (VPS dle ZÚR
– D134) v úseku mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Tichou (místní část Žuchov)
přeložka silnice II/483 ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii (VPS dle
ZÚR – D135) v úseku mezi Tichou (místní část Žuchov) a Kunčicemi pod
Ondřejníkem
D4-
Stavby pro vodní hospodářství: V - vodovod, K - kanalizace
ÚP Tichá nejsou vymezeny.
Stavby pro energetiku: E – elektřina
E1 - rekonstrukce jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 na dvojité vedení VVN 403-456
- 29 -
H. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ
PRÁVO
ÚP Tichá nejsou stanoveny.
I. VYMEZENÍ URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ PRO KTERÉ MŮŽE
VYPRACOVÁVAT PROJEKTOVOU DOKUMENTACI JEN AUTORIZOVANÝ
ARCHITEKT
ÚP Tichá nejsou vymezeny.
J. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU
PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
Textová část Územního plánu Tichá obsahuje 32 listů.
Grafická část Územního plánu Tichá obsahuje výkresy
1. Základní členění území
2. Hlavní výkres
3. Doprava
4. Vodní hospodářství
5. Energetika a spoje
6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace
v měřítku
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
1 : 5000
II. Odůvodnění
1. ÚVOD
1.1
ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH
Územní plán Tichá je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem,
Obcí Tichá a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r. o., dne 13. 1. 2009.
Zadání Územního plánu Tichá bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva obce Tichá
konaném dne 8. 6. 2009.
Pro zpracování Územního plánu Tichá byla použita územně plánovací dokumentace
a podklady:
- Územní plán sídelního útvaru Tichá, schválen Obecním zastupitelstvem obce Tichá dne
22. 6. 1998;
- Změna č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Tichá, schválena Zastupitelstvem obce
Tichá dne 26. 6. 2006;
- 30 -
-
Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne
20. července 2009, č. 929;
Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s. r. o., Praha,
listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298;
Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s. r. o.,
Praha, červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje
č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006;
Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s. r. o.,
Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, č. 13/1144/1
ze dne 12. 9. 2006;
ÚAP a RURÚ SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (rok 2008);
ZÚR MSK (návrh ve fázi projednávání);
Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a. s, září 2003),
schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území
Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s. p.,
2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003;
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava,
s. r. o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne
10. 6. 2004;
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem
KONEKO Ostrava, spol. s r. o. a VODING Hranice spol. s r. o., květen 2004), schválený
Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;
Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká
geologická služba - Geofond, Praha);
Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha);
Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ;
Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí
Brno, 1996);
Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje
(Ageris 2007);
Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český
hydrometeorologický ústav Praha, 2006);
Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);
Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním;
Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa
Opava, s. r. o, listopad 2004 );
Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava,
s. r. o.);
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní
Moravy a Slezska (Enterprise plc, s. r. o.);
Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK
(Ekotoxa Opava, s. r. o.);
- 31 -
-
1.2
Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje
(březen 2009);
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci
změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské
pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009).
OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU
Územní plán Tichá obsahuje:
I. Návrh územního plánu Tichá
II. Odůvodnění územního plánu Tichá
I. Návrh Územního plánu Tichá obsahuje:
I.A Textovou část
I.B Grafickou část, která obsahuje
výkresy
2. Hlavní výkres
3. Doprava
5. Energetika a spoje
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
II. Odůvodnění Územního plánu Tichá obsahuje:
II.A.1 Textovou část
II.B Grafickou část, která obsahuje
výkresy
7. Koordinační výkres
8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
9. Širší vztahy
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 25 000
II.A.2 Vliv ÚP Tichá na udržitelný rozvoj území
Obsah grafické části
Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice
zastavěného území a hranice zastavitelných ploch.
Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným
využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného
území a zastavitelných ploch.
Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení
ploch pro dopravu.
Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství.
Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů.
Výkres č. 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky
určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke
kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona.
- 32 -
Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav
a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů
nezbytný k realizaci navržených řešení.
Výkres č. 9. Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací,
inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE
Územní plán Tichá je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, v platném znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky
vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využívání území.
Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot,
urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepce veřejné infrastruktury.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny
plochy pro veřejně prospěšné stavby.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly
územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje
a s politikou územního rozvoje.
V únoru roku 2009 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán Tichá. Jejich
cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových
záměrech.
Na základě těchto průzkumů a rozborů a Územně analytických podkladů zpracovaných pro
SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2008, byl vypracován návrh zadání Územního plánu
Tichá, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek
a stanovisek.
Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Tichá dne 8. 6. 2009.
Na základě schváleného zadání byl v červnu - srpnu 2009 zpracován Územní plán Tichá.
Řešeným územím Územního plánu Tichá je katastrální území Tichá na Moravě, které tvoří
správní území obce Tichá. Celková rozloha řešeného území je 1645 ha.
Územní plán Tichá byl upraven na základě výsledku společného jednání a veřejného
projednání podle stavebního zákona.
1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ
Obec Tichá leží severním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm v údolí tvořeném
potokem Tichávkou. Obec se nachází v oblasti "Přírodního parku Podbeskydí" a často
vyhledávaným cílem turistů je přírodní památka Travertinová kaskáda.
Obecní úřad se nachází v centru obce se základní občanskou vybaveností. Dominantou obce
je kostel sv. Mikuláše, který se nachází také v centru zástavby.
Obytná zástavba obce je tvořena převážně rodinnými domy, které jsou soustředěny hlavně
podél silnice III/48310 Kunčice pod Ondřejníkem – Tichá. V centru obce se nacházejí také
obytné domy a po celém katastrálním území jsou roztroušeny objekty individuální rekreace
(druhého bydlení).
- 33 -
První záznam o obci Tichá pochází z roku 1359 (v současné podobě obec vznikla roku 1846
spojením Velké a Malé Tiché). Obec patřila k největším někdejšího hukvaldského panství.
K významným rodákům patří malíř, grafik a dřevorytec Leopold Parma, lidová malířka
Alžběta Fojtíková a sbormistr Josef Blažek. Jednou z největších pamětihodností obce byl
dřevěný kostelík vystavěný roku 1510 na prudkém srázu nad říčkou Tichávkou, který byl
nepřehlédnutelnou dominantou obce. Byl zasvěcen sv. Mikuláši. V roce 1946 shořel při
zásahu bleskem. Na jeho místě byl postaven kostel nový.
V obci Tichá je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů
evidováno středověké a novověké jádro obce.
V tomto území je ve smyslu odst. 2 § 22 zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým
předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR
a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody
uzavřené podle odst. 1 § 22 zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný již
při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických nálezů,
které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu.
V obci Tichá jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
53644/8-1689/1 krucifix na p. č. 190 u vstupu na hřbitov;
45789/8-1690 boží muka p.č. 2506/1, u silnice 4848;
25437/8-1555 sousoší Smuteční píseň na hřbitově naproti hlavního vstupu p.č. 1831.
Respektovat návrh nemovitostí na kulturní památky v obci Tichá:
- areál usedlosti č. p. 9, parc. č. 902,
- roubený dům č. p. 10, parc. č. 888,
- špýchar u č. p. 020, parc. č. 951,
- zděný dům č. p. 27, parc. č. 1193,
- dům č.p. 33, parc. č. 1044,
- stodola u č. p. 53, parc. č. 970,
- prkenná stodola u č. p. 59, parc. č. 921,
- roubená stodola u č. p. 62, parc. č. 892,
- špýchar u č. p. 73, parc. č. 768,
- zděný a roubený dům č. p. 79, parc. č. 689,
- stodola u č. p. 93, parc. č. 1629,
- roubená chalupa č. p. 177, parc. č. 681,
- areál usedlosti č. p. 201, parc. č. 1314,
- roubený dům č .p. 251, parc. č. 875,
- roubený dům č. p. 256, parc. č. 1034.
- 34 -
2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM
2.1
ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Obec Tichá leží ve východním okraji okresu Nový Jičín, severním směrem od města Frenštát
pod Radhoštěm.
Ze severu sousedí se správním územím města Kopřivnice (k. ú. Vlčovice, k. ú. Mniší),
z východu se správním územím obce Kozlovice (k. ú. Měrkovice, k. ú. Kozlovice) a se
správním územím obce Kunčice pod Ondřejníkem (k. ú. Kunčice pod Ondřejníkem), z jihu se
správním územím města Frenštát pod Radhoštěm (k. ú. Frenštát pod Radhoštěm) a ze severu
se správním územím obce Lichnov (k. ú. Lichnov).
Tichá náleží k obci s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm, kde je i stavební úřad.
Finanční úřad je v Kopřivnici, katastrální úřad, pozemkový úřad, okresní soud a celní úřad
jsou v Novém Jičíně, vojenská správa je ve Frýdku-Místku a matriční úřad je přímo v obci
Tichá.
Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do
značné míry předurčují jak rozvoj řešeného území i širšího regionu. Obec Tichá patří mezi
středně velké, rozvíjející se obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Je tvořena jediným
srostlým sídlem, bez dělení na části obce, tvořící jedno katastrální území. Je stabilní
součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod Frenštátu pod
Radhoštěm, částečně i Kopřivnice (zejména vlivem pohybu za prací).
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, dopravní,
rekreační a omezeně i výrobní (zemědělská a drobná výroba). Obyvatelstvo obce vykazuje
značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se
v posledních letech výrazně rozvíjí. Na území obce se omezeně projevují suburbanizační
tendence měst v okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Kopřivnice,
vzdálenější Nošovice a Mošnov).
Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a širší srovnání
počet
obyvatel na
částí / výměra km2/ Obyva2
tel
SO ORP
obcí katastrů částí obec
km
obec
obec část.o. km2
Frenštát pod
6
6
6
1,0
99
16,4 18 957 3 160 3 160 192
Radhoštěm
průměr ORP
MSK kraj
13,6
27,9
28,3
2,3
246,7 19,3 56813,5 4 180 2 006 230
ČR
30,5
63,0
72,8
2,8
382,3 15,4 44727,0 1 661 690
132
Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007
Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je do značné
míry determinující vysoká hustota osídlení, malý počet obcí a sídel (v některých obcí
s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami
(urbanizovaná, průmyslová krajina s potenciálem dalšího rozvoje).
Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení
a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých
regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).
- 35 -
Nadmístní dopravní vazby Tiché zajišťuje především silnice I/58, na kterou je obec připojena
prostřednictvím silnice III/4864. Silnice I/58 zaujímá v hierarchii silniční sítě
Moravskoslezského kraje nadregionální význam a zajišťuje vazby na mezinárodní tahy E 442
(Karlovy Vary - Teplice - Chlumec - Děčín - Nový Bor - Turnov - Jičín - Hradec Králové Lipník n/B - Hranice - Makov – Slovensko) v Rožnově pod Radhoštěm (silnice I/35) a E 462
(Brno - Vyškov - Olomouc - Lipník n/B - Bělotín - Chotěbuz – Polsko) v Příboře (silnice
I/48). Významnými silničními komunikacemi pro obec jsou dále silnice II/483 a III/4848,
které zajišťují nejen spojení s okolním významnými sídly, ale převádějí i rekreační dopravu
směřující do oblasti Beskyd, a to především ze směru od Frýdku–Místku. Ostatní silnice pak
zajišťují pouze místní spojení s okolními obcemi. Železniční trať obcí neprochází. Nejbližší
veřejné mezinárodní letiště se nachází v Mošnově.
Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází katastrálním územím obce Tichá
vedení 400 kV - VVN 403 Nošovice-Prosenice, VVN 459 Nošovice-Horní Životice a 220 kV
VVN 270 Lískovec-Povážská Bystrica.
V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS, a. s. a v souladu
s návrhem Změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy (Atelier T–Plan, s. r. o., Praha, 06/2006), se
navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU
do r. 2010) rekonstrukcí jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na
dvojité vedení VVN 403 – 456, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru
ochranného pásma.
Vyjížďka za prací a občanskou vybaveností, která z ekonomických důvodů není provozována
v obci, směřuje především do blízkých měst - Frenštátu pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nového
Jičína.
Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního
prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Tichá je
předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca
1780 - 1820 obyvatel v létech 2020 - 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, širších
podmínek pro podnikání a částečně i obslužných funkcí obce.
Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouží především jako podklad pro navazující
koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu
nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato bilance je součástí odůvodnění
územního plánu, kap. 4 Komplexní odůvodnění přijatého řešení 4.10 Sociodemografické
podmínky, 4.11 Bydlení). Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při
posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném
území.
Obec Tichá se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst.
1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Celé správní území obce Tichá zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových
zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby
jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební
správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek,
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
- 36 -
V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad
terénem omezena nebo zakázána.
Na celém správním území obce Tichá je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska
povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany,
prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště
Olomouc.
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III.
třídy,
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační,
telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové
stanice, ...),
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně
prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici obce Tichá jsou zobrazeny
ve výkrese č. 9 Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.
2.2
POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU
ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu,
včetně širších vazeb na okolní území.
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů je od r. 2008 provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).
Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti, nejbližší je rozvojová oblast OB2
Ostrava, s vymezením za SO ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí
v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části),
Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části),
Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).
V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území
zahrnuje SOB2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod
Radhoštěm, Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj),
Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Oblast se dotýká
na území ORP Frýdek-Místek rozvojové oblasti OB2 Ostrava a na území ORP Jablunkov
a Třinec rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR.
Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR:
a) Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast
důležitých ekonomických odvětví.
b) Potřeba rozvíjet a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký
rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, které
jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny
- 37 -
a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo
(Radhošť).
c) Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu.
Potřeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko,
procházející oblastí.
d) Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním
významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího se v přírodně vysoce
hodnotném území) jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi.
Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:
Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat:
a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití
budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území.
b) rozvoj rekreace,
c) restrukturalizaci ekonomiky,
d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraniční oblasti,
e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu.
Úkoly pro územní plánování:
V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí:
a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací
ekonomiky,
b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se
Slovenskem,
c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras,
d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace,
e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 –
státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti,
f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru,
zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství.
Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci
regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální
operační programy) a úrovni ČR. Okres Nový Jičín patří mezi tzv. strukturálně postižené
okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických
oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiženými regiony) a vymezením
plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti postupně upřesňují.
Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování
v Politice územního rozvoje ČR, zejména z hlediska přiřazení ke specifické oblasti.
Obecně je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují
problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních
podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území.
V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dosud nevydány)
bylo navrženo upřesnění specifické oblasti SOB 2 Beskydy. SOB2 zahrnuje pouze dále
uvedené obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm – vlastní město Frenštát pod Radhoštěm
a Trojanovice. Obec Tichá tedy není v rámci tohoto upřesnění k zařazení do SOB2
Beskydy navrhována.
- 38 -
2.3
VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU TICHÁ S ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM
KRAJEM
Správní území obce Tichá je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací
vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh schválen
usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298, jeho Změnu č. 1, schválena usnesením
Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006 a jeho Změna č. 2,
schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne
12. 9. 2006).
Pro území obce Tichá vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného Územního
plánu velkého územního celku Beskydy, tj. respektovat:
- rekonstrukci jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice ne vedení s dvojitým
potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec – Povážská
Bystrica;
-
stávající trasu radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová síť
a dálkový kabel;
-
návrh silnice I a II třídy;
-
stávající vodojem, stávající čistírny odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod
a významné vodovodní řady;
stanovená záplavová území;
prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES;
vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí.
-
3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TICHÁ
Požadavky schváleného Zadání územního plánu Tichá jsou splněny, kromě:
1) Požadavku na respektování Politiky územního rozvoje 2006 v oddíle A) bodě 1, vzhledem
k tomu, že bylo zrušeno usnesení vlády č. 561 ze dne 17. května 2006, o Politice
územního rozvoje ČR a byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008
dne 20. července 2009, č. 929.
2) Požadavku uvedeném v bodě 5 oddílu C) zadání – na 1 RD předpokládat plochu 1000 –
1200 m2. V Územním plánu Tichá je předpokládaná výměra na 1 RD 2000 m2 s ohledem
na tradiční způsob zástavby.
4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY,
VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Územní plán Tichá byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant.
4.1
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území.
Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu,
- 39 -
např. při budování komunikací, kanalizace. Řešené území je mírně členité, zejména podél
malých místních vodních toků vykazuje relativně výraznější výškovou členitost.
Geomorfologické podmínky území výrazněji neomezují jeho využití, z širšího hlediska
(zejména výhledů na Moravskoslezské Beskydy) jsou zdrojem jeho rekreační a obytné
atraktivity.
Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek:
provincie: Západní Karpaty
soustava: Vnější Západní Karpaty
podsoustavy: Západobeskydské podhůří
celek: Podbeskydská pahorkatina
podcelek: Štramberská vrchovina
Frenštátská brázda
okrsek: Měrkovická pahorkatina
Radhošťské podhůří
Vlastní reliéf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován
mezozoickými horninami - alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice), místy s vulkanickými
terciérními horninami (čediče, fonolity, tufy). Většina území je překryta kvartérními
sedimenty (hlíny, spraše), dna místních vodních toků štěrkovými sedimenty.
Do správního území obce Tichá zasahují ložiska nerostných surovin:
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
21690002 Tichá, surovina – uhlí černé, zemní plyn;
14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn.
Výhradní ložiska:
317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
321690003 Kopřivnice-Tichá, stav využití – současná z vrtu, surovina – uhlí černé, zemní
plyn;
314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn;
314420000 Frenštát-východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
plyn.
Poddolovaná území:
4522 Tichá na Moravě 1, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;
4533 Kozlovice 5-Tichá, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;
4524 Tichá na Moravě 3-Tížová, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;
4526 Tichá na Moravě 4, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy.
Dobývací prostory – těžené:
40038 Tichá, nerost – zemní plyn.
Dobývací prostory – netěžené:
20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí.
- 40 -
Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek-Místek, zpracované OKD, a. s.,
IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti,
v ploše C2.
V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby
a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného
stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona.
Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí
s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na
základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání
s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení
stavby nebo zařízení.
3522 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975;
3501 Tichá na Moravě, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008;
3504 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008;
6660 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 2000, aktualizace 2008.
Ve správním území obce Tichá jsou evidována poddolovaná území z historické těžby:
Zastavitelné plochy vymezené ÚP Tichá jsou vymezeny mimo evidovaná sesuvná území
a mimo poddolovaná území z historické těžby.
Zastavitelné plochy nebudou mít vliv na případné využívání evidovaných ložisek nerostných
surovin.
4.2
VODNÍ REŽIM
Převážná část území spadá do ČHP 2-01-01-134 - povodí Tichávky. Severní část území spadá
do ČHP 2-01-01-136 – povodí Lubinky. Jižní a západní část území spadá do ČHP 2-01-01131 a do ČHP 2-01-01-133 – povodí Lubiny.
Povrchové vody z převážné části území odvádí potok Tichávka. Jeho přítoky na území obce
jsou vesměs bezejmenné až na jeden její pravobřežní přítok Rakovec. Západní a jižní část
hranice k. ú. Tichá na Moravě tvoří údolí řeky Lubiny, do které se vlévá na k. ú. Tichá na
Moravě Dlouhý a Bystrý potok. Oba potoky jsou pravobřežními přítoky řeky Lubiny.
V severní části pramení Lubinka. U pramenů jejích bezejmenných levobřežních přítoků jsou
dva vodní zdroje, které částečně zásobují pitnou vodou obce Mniší a Vlčovice.
Správcem vodních toků Tichávky a Lubiny je Povodí Odry, s. p. Správcem dvou
bezejmenných pravobřežních přítoků Tichávky je ZVHS (Zemědělská vodohospodářská
správa). ZVHS je i správcem pravobřežního přítoku Lubiny, a to Bystrého potoka. Správcem
Lubinky a levobřežního přítoku potoka Rakovec jsou Lesy ČR.
- 41 -
Pro Tichávku a Lubinu jsou v k. ú. Tichá na Moravě stanovena záplavová území včetně
vymezení jejich aktivních zón. Záplavové území Tichávky stanovil KÚ Moravskoslezského
kraje dne 11. 3. 2004, čj. ŽPZ/10970/03. Záplavové území Lubiny stanovil KÚ
Moravskoslezského kraje dne 11. 3. 2004, čj. ŽPZ/10970/03. Záplavové území Lubiny na
území Tiché nezasahuje do zastavitelných ploch a ploch stávající zástavby a neomezuje
rozvoj obce. Záplavové území Tichávky na území Tiché zasahuje do zastavitelných ploch
a ploch stávající zástavby a limituje zástavbu obce.
V k. ú. Tichá na Moravě se nacházejí dvě větší vodní plochy. První se nachází v jižní části
k. ú. Tichá na Moravě na potoku Dlouhý vedle farmy ZD. Druhá vodní plocha se nachází
v severní části k. ú. Tichá na Moravě nad místní části Pružiny. Dále je v k. ú. Tichá na
Moravě několik drobných nádrží, které jsou soukromé a slouží k hospodářským účelům.
Nové vodní plochy nejsou ÚP navrženy.
Vody Lubiny, Tichávky a Rakovce jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění
NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody č. 185. Pro ostatní vodní toky typ vody
není stanoven ve smyslu uvedeného Nařízení vlády.
Objekt/zařízení protipovodňové ochrany
V k. ú. Tichá na Moravě na vodním toku Tichávka, je vybudovaná protipovodňová hráz.
Niveleta dna je upravena mnoha spádovými stupni, břehy jsou opevněny těžkým kamenným
záhozem, v nejvíce namáhaných úsecích a v celé trase doplněny břehovým porostem.
V zastavěné části obce jsou vybudovány opěrné zdi.
Dle projektové dokumentace „Úprava Tichávky, Tichá km 3,100 – 5,900“, byla provedena
protipovodňová ochrana, a to zkapacitněním koryta na Q20 ve dvou úsecích řeky Tichávky.
V prvním úseku 3,19 – 3,69 ř. km bylo provedeno snížení nivelity dna toku a rozšíření koryta
v březích, v druhém úseku 5,11 – 5,89 byla v části břehu vybudována zídka a opěrná zeď
bránící rozlivu.
Na soutoku Lubiny s Tichávkou je navrženo pouze chránit objekty na k. ú. Vlčovice (správní
území města Kopřivnice) proti zatápění výsadbou pásu stromů na levém břehu a výsadbu keřů
na pravém břehu tj. na k. ú. Tichá na Moravě. Toto protipovodňové opatření bude funkční do
doby výstavby přeložky silnice I/58. Pak část stromů a keřů v trase přeložky bude
zlikvidována.
Zastavitelné plochy vymezené ÚP Tichá nejsou vymezeny v blízkosti vodního toku Lubiny.
V blízkosti vodního toku Tichávky protékající středem souvislé zástavby situované v severní
části obce jsou vymezeny zastavitelné plochy v prolukách mezi stávající zástavbou mimo
stanovené záplavové území.
Záplavová území stanovená pro vodní tok Tichávky a vodní tok Lubiny jsou respektována.
Proluky ve stávající zástavbě spadající do vymezeného záplavového území jsou navrženy
jako plochy zemědělské – zahrad (ZZ) s nepřípustným oplocováním ve vymezené aktivní
zóně.
4.3
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.3.1 OVZDUŠÍ
Znečištění ovzduší je obvykle problematickým faktorem životního prostředí obcí v regionu.
Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílí především emise z velkých zdrojů
- 42 -
průmyslu a energetiky. Významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním
účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním
nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Ve vybraných lokalitách (podél
zatížených komunikací) stoupají i negativní vlivy dopravy. Jako nejhorší je nutno obecně
i v řešeném území hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých
místních zdrojů, hustou zástavbou podél vodních toků s velkým výskytem inverzních situací.
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací
škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na
celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných
hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných
provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých
ukazatelů došlo i ke zhoršení situace.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský
program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program
ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba"
Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy
do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje
za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením.
Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů
v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování
emisí znečišťujících látek na úrovni obcí.
Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorovaly imisní situace, se nacházely
v Čeladné (okr. Frýdek-Místek, Ekotoxa), v Lubině a na Ráztoce (okres Nový Jičín, ČHMÚ).
Rozsah měření byl postupně omezen.
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 20/2004) – o vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2003 - náleželo území obce Tichá k oblastem
se zhoršenou kvalitou ovzduší. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP až do roku
2008 (nejnověji vycházející z měření pro rok 2007), řešené území trvale zařazují do OZKO.
Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší. V řešeném území dochází k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí.
Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických
aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné
využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat
povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených
územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy
(zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně
apod.
Územním plánem jsou navrženy plochy pro podnikatelské aktivity z oblasti výroby
a skladování (VS) u kterých by se dalo předpokládat, že svým provozováním zhorší životní
prostředí v obci. Tyto plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály, mimo
obytnou zástavbu obce.
Územním plánem jsou navrženy plochy pro fotovoltaické elektrárny, čímž se v území
vytvářejí podmínky pro rozvoj decentralizované a bezpečné výroby energie z obnovitelných
zdrojů v souladu Politikou územního rozvoje ČR 2008.
Velké zdroje znečištění ovzduší jsou provozovány mimo obec Tichou. Plynofikací obce došlo
ke zlepšení čistoty ovzduší v obci především v topné sezóně.
- 43 -
4.3.2 ČISTOTA VOD
Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – “Klasifikace
jakosti povrchových vod“ z října 1998.
Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se
soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska.
Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje
srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající
soustavou mezních hodnot.
Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody:
I.
třída – neznečištěná voda
II.
třída – mírně znečištěná voda
III.
třída – znečištěná voda
IV.
třída – velmi znečištěná voda
V.
třída – velmi silně znečištěná voda
Kvalita povrchových vod v říčním systému regionu je pravidelně hodnocena podnikem
Povodí Odry Ostrava. Hodnocení jakosti vody v profilu týkajícího se řešeného území (za
období 2006-2008) jsou uvedeny za nejbližší profil Tichávka – ústí (do řeky Lubiny), profil
Lubina Širším problémem v povodí řeky Tichávky (Lubiny) jsou především vysoké
koncentrace fosforu, (zejména vlivem zemědělské výroby a neúplného odkanalizování
zástavby). Problémy odkanalizování řešeného území - viz kapitola Koncepce vodního
hospodářství.
Profil Tichávka – ústí (období 2006 – 2008)
ukazatel
jednotka minim. maxim. průměr medián C90
teplota vody 0C
0,1
23,8
11,0
reakce vody
7,7
8,8
8,3
22,3
50,0
36,0
elektrolytická mS/m
konduktivita
biochemická mg/l
1,1
3,3
1,9
spotřeba
kyslíku
BSK-5
chemická
mg/l
8,0
19,0
11,3
spotřeba
kyslíku
dichromanem
amonikální
mg/l
0,04
0,16
0,06
dusík
dusičnanový mg/l
0,5
2,7
1,6
dusík
celkový
mg/l
0,02
0,26
0,11
fosfor
imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.
- 44 -
C95
10,1
8,3
36,1
21,8
8,6
47,5
23,5
8,8
49,8
imisní třída
limity jakosti
25
6-8
II.
1,9
2,5
2,9
6
II.
10,5
15,8
18,5
35
II.
0,06
0,11
0,14
0,5
I.
1,6
2,3
2,6
7
I.
0,10
0,20
0,23
0,15
III.
Návrhem řešení likvidace odpadních vod soustavnou splaškovou kanalizací se vytváří
předpoklady pro zlepšení čistoty vod ve vodních tocích protékajících správním územím obce,
především v Tichávce.
4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY
Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její
postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze
téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný
jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu.
Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky bylo vycházeno z průzkumů
Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se
prováděly v letech 1990–92 a později byly průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty byly
porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících do
zemědělského půdního dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb.
Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách
mají následující hodnoty (v mg/kg):
Prvek lehké půdy - zjiš. hodnota limit lehké půdy - ostatní půdy
a) Výluh 2 M HNO3
0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg
40,0 mg/kg
50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg
Cd (kadmium) 0,2 - 0,4 mg/kg půdy
Cr (chrom)
méně než 6,0 mg/kg půdy
Pb (olovo)
15,0 - 40,0 mg/kg půdy
b) Celkový obsah
Hg (rtuť)
0,07 - 0,6 mg/kg půdy
0,6 mg/kg - 0,8 mg/kg
K překračování platných limitů v řešeném území nedochází. Současný stav nevyžaduje
ochranná opatření týkající se změn využití zemědělského půdního fondu apod.
4.3.4 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní
a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních nástrojů v oblasti odpadového
hospodářství je POH ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje.
POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v r. 2004
usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška
Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004.
Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován (ze zákona mají tuto
povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo
více než 1000 t ostatního odpadu).
Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí v době zpracování ÚP firma
Miroslav Strnadel z Frenštátu pod Radhoštěm. Odpady jsou ukládány na skládku mimo
řešené území v k. ú. Životice u Nového Jičína. V obci je provozována sběrna surovin, která je
situována vedle stávající čistírny odpadních vod v souvislé zástavbě v severní části obce.
- 45 -
Nebezpečné odpady jsou likvidovány firmou SLUMEKO, s. r. o. Na území obce nejsou
lokalizovány plochy zařízení k nakládání s odpady.
Určité problémy, podobně jako v mnoha obcích, způsobuje stále rostoucí objem biologicky
rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami
životního stylu obyvatel. V okolí obce (do 30 km) existují dostatečné kapacity na zpracování
a uložení odpadů. V současnosti neexistují reálné záměry z hlediska odpadového hospodářství
na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové
plochy či jejich využití.
Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava
a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí v návrhovém období
vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména
ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (platný od 1. 1. 2002).
V souladu s uvedeným zákonem bude nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec):
- tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií;
-
-
tuhé odpady likvidovali mimo řešené území na zařízeních ke zneškodňování odpadů, která
mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady,
u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní
prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje
zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům;
zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných
složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky,
rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné
složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně).
Způsob likvidace odpadů v obci není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství
Moravskoslezského kraje (FITE, a. s., září 2003).
Územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky, sběrné dvory je možné
provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS).
4.3.5 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými
a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží
a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich
základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž
základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti
sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je
pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží.
Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu,
a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl
výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem
radonu tedy zůstává geologické podloží.
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených,
sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách
přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich
vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách,
jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem.
Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických
- 46 -
hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při
jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím
souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě
údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko
klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou
přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že na území obce Tichá se
prolínají kategorie nízkého a přechodového radonového indexu a severním a jižním směrem
od zástavby obce Tichá se vyskytuje také kategorie středního radonového indexu. V blízkosti
centra obce se nachází plocha pro měření radonového indexu s průměrnou hodnotou 41,4
(414 Bq/m3), která odpovídá střední kategorii. Nejvíce jsou zastoupena oblasti
nehomogenních kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované přechodným
indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým
indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do
objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku
ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
o radiační ochraně.
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:
1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího
z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu
v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu
mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to
způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou
na řadě geologických i negeologických faktorů.
3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je
respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je
stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např.
materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na
přirozeně radioaktivních horninách).
4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé
měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení
rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci
radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.
4.4
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ
Přírodní park Podbeskydí:
Území obce Tichá je součástí Přírodního parku Podbeskydí zřízeného vyhláškou OÚ
v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994.
Posláním přírodního parku Podbeskydí je:
a) zachování krajinného rázu, který je typický pro sosiekoregion "Podbeskydská
- 47 -
pahorkatina" se zvláště významnými biotopy a lokalitami, které mají rozhodující význam
pro zachování druhové pestrosti živých organizmů,
b) ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě
neovlivní jejich přirozenou podstatu,
c) diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů,
d) sledování a monitorování vývoje krajinného prostředí v daném území.
Hospodaření a využívání území parku je diferencováno jeho rozdělením do 4 zón. Rozdělení
území parku na zóny referát životního prostředí Městského úřadu v Novém Jičíně.
1. K zajištění ochrany krajinných a přírodních hodnot lze pouze se souhlasem orgánu ochrany
přírody a krajiny:
a) na území celého parku:
1. Provádět meliorační úpravy, úpravy toků a vodních ploch.
2. Zřizovat, měnit či zrušovat vodní díla ve volné krajině, která mají přímý vztah
k vodnímu režimu krajiny.
3. Provádět rekultivaci ploch a pozemků.
4. Provádět těžbu nerostů a hornin.
5. Provádět leteckou aplikaci chemických prostředků.
b) v I., II. a III. zóně:
1. Umísťovat a povolovat nové stavby.
2. Oplocovat pozemky.
3. Pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce.
4. Zřizovat parkoviště, trvalá tábořiště, kempy a odstavné plochy.
5. Zřizovat skládky odpadků.
c) v I. a II. zóně:
1. Měnit současnou skladbu zemědělských a lesních kultur.
2. Dočasně rozorávat louky a pastviny.
2. K zabezpečení ochrany přírodního parku mohou vydat stavební úřady působící na území
parku po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a krajiny rozhodnutí o stavební
uzávěře podle zvláštních předpisů. Stavební uzávěrou bude řešena ochrana území přírodního
parku podle článku 2, odstavce 2, této vyhlášky pod písmeny a:6, b:1,2,4,6, d:1,2,3.
3. Kontrolu dodržování této vyhlášky provádějí pracovníci orgánů ochrany přírody a obcí
a členové orgánů zřízených podle zvláštních předpisů.
4. Zřídit a provozovat rekreační a pobytové tábory je možno jen se souhlasem vlastníka
pozemku a obecního úřadu. V dohodě s příslušnými obcemi stanoví referát životního
prostředí okresního úřadu zásahy umisťování a regulace pobytových táborů na území parku.
Pobyt může být obci zpoplatněn podle zvláštních předpisů.
Ve správním území obce Tichá je vyhlášená přírodní památka Travertinové kaskády.
Byla vyhlášena Vyhláškou ze dne 15. 6. 1988, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor
"Travertinová kaskáda". Rozloha lokality je 1,2638 ha.
Jedná se o útvar na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vzniklý působením pramenného
vývěru s vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek. Pramen vyvěrá zhruba 40 m nad
hladinou Tichávky. V horní části prudkých svahů roste listnatý les s příměsí stanovištně
nepůvodního smrku. Jedná se o společenstvo dubohabrových lesů s řadou hájových druhů –
např. břečťanem popínavým (Hedera helix), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), pryšcem
mandloňovitým (Euphorbia amygdaloides), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum),
orlíčkem obecným (Aquilegia vulgaris) aj. Na okraji lesa roste např. dobromysl obecná
- 48 -
(Origanum vulgare), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vítod chocholatý (Polygala comosa)
a dokonce i silně ohrožený druh vstavač mužský (Orchis mascula).
Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje přírodní památku ochranné pásmo podle § 37 zákona
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, což je území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště
chráněného území.
Dle podkladů odboru životního prostředí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm jsou na
území obce Tichá evidovány tyto chráněné druhy živočichů – čáp černý (Ciconia nigra),
čáp bílý (Ciconia ciconia), krahujec obecný (Accipiter nisus), vodouš kropenatý (Tringa
ochropus), strakapoud prostřední (Dendrocopos med.), vlaštovka obecná (Hirundo rustica),
lejsek šedý (Muscicapa striata), střevle potoční (Phoxinus phoxinus).
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení
významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části
krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále
jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle § 6 zákona.
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze
tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační
funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného
prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové
zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří
zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování
pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
registrované významné krajinné prvky:
- 3205 Skalní výchoz bašských pískovců
- 3207/1-2 Selské lomy na Tichavské hůrce
- 3210 Údolnicová louka
- 3213 Louky a pastvina na svazích Tichavské hůrky
- 3214 Pastevní areál „Pružinky“
- 32142 Strážka – dálkový výhled
- 32143 „Hola“ – krajinářský výhled.
4.4.2 OCHRANA KRAJINY
Vyhlídkové body v obci Tichá
Za významný vyhlídkový bod v obci Tichá můžeme považovat místo z komunikace, která
vede z centra obce Tichá do města Frenštát pod Radhoštěm. Z tohoto místa je výhled na
samotnou obec Tichá a pohoří Beskyd a druhým směrem na město Frenštát pod Radhoštěm.
Na obec Tichou je také výhled od zahrádkové osady severně od centra obce.
Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je
proto chráněn před znehodnocením.
Plochy určené pro zástavbu v obci Tichá jsou umísťovány do proluk mezi stávající zástavbou
nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Rozsáhlejší rozvoj ploch pro výstavbu především
rodinných domů je navržen ve vazbě na správní území Města Frenštát pod Radhoštěm, které
má zájem o realizaci výstavby v těchto plochách s ohledem na nedostatek ploch pro výstavbu
rodinných domů v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm (suburbanizační tendence). Na těchto
plochách ani v jejich blízkosti se nenachází stanoviště významných druhů rostlin, nebo
zvláště chráněné území. Zastavitelné plochy nenarušují ani lokální ani regionální nebo
nadregionální prvky územního systému ekologické stability.
- 49 -
Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality
životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady.
Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu
a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.
Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty.
Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný.
Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny
a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení těchto zásad
nedojde v obci Tichá k narušení krajinného rázu.
Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou
charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé
z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky
nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků
definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického
členění ČR.
Oblast Měrkovická pahorkatina
Měrkovická pahorkatina se nachází ve střední části Štramberské vrchoviny. Jedná se
o členitou pahorkatinu, která je tvořena flyšovými pískovci a jílovci převážně těšínskohradišťského souvrství slezské jednotky s vyvřelinami těšínitové asociace. Významným
bodem oblasti je Tichavská hůrka s nadmořskou výškou 543,1 m. Celkově se jedná o oblast
málo až středně zalesněnou, a to převážně smrkovými porosty.
Oblast Radhošťské podhůří
Radhošťské podhůří najdeme ve střední části Frenštátské brázdy. Oblast tvoří úpatní
pahorkatina, tvořena flyšovými jílovci, jíly a pískovci slezského příkrovu, vyvřelinami
těšínitů, kvartérními sedimenty. Jedná se o oblast s charakterem erozně denudační sníženiny
úpatního typu v málo odolných horninách, dno má pahorkatinný reliéf se zbytky zarovnaného
povrchu úpatního typu. Celkově je oblast středně zalesněna smrkovými porosty místy
s bukem a jedlí.
Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních
a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo
krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný
prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové
odlišnosti.
V řešeném území jsou vymezené tři místa krajinného rázu (viz. Mapa míst krajinného rázu):
1. Zemědělská krajina
- reliéf má pahorkatinný charakter;
- dle výpočtu koeficientu ekologické stability se jedná o území intenzivně využívané,
zejména pro zemědělskou výrobu;
- zástavba je rozvolněna podél průjezdných komunikací a nenásilně přechází do krajiny. Je
tvořena samostatnými stavbami, skupinami staveb nebo stavbami v otevřených blocích,
které netvoří souvislou uliční zástavbu.
2. Zástavba obce
- zástavba obce Tichá se nachází v údolí toku Tichávky;
- původní zástavba byla převážně dvorcového typu, rozptýlená kolem toku Tichávky,
- 50 -
postupem vývoje se dostavbami volných ploch, mezi dvorci naplnil dnešní
charakteristický protáhlý tvar obce;
- dnešní zastavěná část obce má protáhlý tvar ve směru východ- západ; ve střední části,
zejména v prostoru křižovatky silnice III/4848 a III/4864, má zástavba kompaktnější
charakter a je zde nejintenzivněji rozvinutá; v okrajových částech, hlavně na dolním konci
je zastavěné území úzce rozvolněné.
3. Lesní krajina
- lesní krajina v katastrální území obce Tichá je zastoupena jediným větším lesním
komplexem „Tichavská hůrka“ a svým vyvýšeným terénem tvoří přírodní dominantu obce
- Tichavská hůrka se zvedá v oblasti přírodního parku Podbeskydí;
- na severním úpatí jsou roztroušeny domy – osady Plužinky;
- na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vyvěrá vápenatý pramen s vysokým obsahem
minerálních látek, který vytvořil přírodní památku - travertinovou kaskádu;
- tato krajina spadá do území se zvýšenou ochranou pohledových obrazů krajinných
horizontů. Proto by se zde neměly umísťovat stavby, které svými plošnými nebo
vertikálními parametry vytvářejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajině.
4.4.3 ZELEŇ
Zeleň je významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň
v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti.
Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena také zelení v zahradách, které
nebyly zahrnuty do ploch smíšených obytných a ploch občanské vybavenosti, dále břehovými
porosty podél vodního toku Lubiny a Tichávky a jejich drobných přítoků protékajících
územím obce.
Zeleň v území nezastavitelném je zastoupena drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo
pozemky lesů a drobnými lesíky.
Rozsáhlejší plochy lesů jsou v severozápadní a jihovýchodní části obce.
Vzhledem k zemědělskému hospodaření je vhodné doplnit systém zeleně v krajině alejemi,
liniovými porosty stromů a keřů na mezích, podél komunikací, u ploch výroby a skladování.
Dále je zeleň významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň
v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti.
4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických
(reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému
má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých
společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj
stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu
stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou
účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu
typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech,
propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní
a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů
v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami
typů geobiocénů (STG).
- 51 -
Územní systém ekologické stability má základní prvky:
Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě
rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.
Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční
podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb
rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace
v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.
Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší
rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory – a posiluje jejich
funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních
tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.)
Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se
dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom
v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich
opěrné body a výchozí linie.
Velikosti skladebných součástí ÚSES
Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry
biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních
hospodářských osnovách.
Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva:
- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost
přerušení je na 15 m;
- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím
byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);
- regionální biokoridory – minimální šířka je 40 m, maximální délka mezi nejbližšími
biocentry je 700 m;
- regionální biocentrum – minimální velikost v daném vegetačním stupni je 30 ha;
- nadregionální biokoridor – parametry stejné jako regionální, navíc ochranné pásmo o šířce
2 km na každou stranu od osy (vymezených dílčích biokoridorů s vloženými biocentry),
v němž jsou všechny vymezené prvky součástí nadregionálního biokoridoru a maximální
délka biokoridoru s vloženými lokálními biocentry je 8 km, pak je nutné vložit regionální
biocentrum.
Protože rozměry vymezených biocenter jsou velmi blízké minimálním parametrům
a chybějící části biokoridorů jsou v minimálních parametrech považujeme vymezení ve
výkrese za minimální.
Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského
plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi
projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého
rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést.
V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno
schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.
Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být jedlové bučiny ve 4. vegetačním stupni a dubové
bučiny ve stupni 3., v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu
a dále lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší.
Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin
v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou
- 52 -
skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů
a půdních map.
V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně
podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin
tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo
zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %,
tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro
lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových a jedlobukových
porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro
umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu jako
hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající
smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou
kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10
roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem
hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou
blízkou přirozené.
Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře
meliorační dřeviny - keře a stromy.
Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají
být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.
Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech
podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou
pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření,
které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES
nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat
nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve
svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy,
výsadba břehových porostů, zalesnění).
Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně
stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována
minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů.
Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních
porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných
druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.
Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny
V ÚP Tiché jsou vymezeny prvky parametrů nadregionálních, regionálních a lokálních.
Nadregionální biokoridor K 144 má ochrannou zónu, která je stanovena 2 km na každou
stranu od osy koridoru a pokrývá tak téměř polovinu území Tiché, prvky všech úrovní
v dosahu NRBK jsou tedy součástí nadregionálního ÚSES. U nadregionálních a regionálních
prvků je uvedeno i číslování dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
V severní části území obce probíhá přibližně od severovýchodu k západu nadregionální
biokoridor K 144 s vloženými lokálními biocentry (číslování dle ÚP Tichá: 1 až 9)
a vloženým regionálním biocentrem č. 228 (č. 6). Podél západní hranice Tiché je po toku
Lubiny a jejích březích veden regionální biokoridor RK 547 s koncovým regionálním
biocentrem č. 229.
Systém ÚSES je dále doplněn lokálními biocentry a biokoridory v jižní polovině území Tiché
a podél severovýchodní hranice obce.
- 53 -
Vazby na sousedící obce
Od doby zpracování ÚP Lichnova a v průběhu schvalování ÚP Kopřivnice došlo k úpravám
vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES. V těchto obcích je potřebné tyto změny do
stávající územně plánovací dokumentace zapracovat.
Pro všechny uvedené prvky nadregionálního a lokálního ÚSES je cílovým společenstvem
lesní porost s výjimkou vodních toků. Regionální biocentrum č. 229 (ÚP Tichá, č. 10)
a vymezení regionálního biokoridoru RK 547 (č. 10 až 15) mohou obsahovat plochy
s loukami, jejich upřesnění provede projektová dokumentace.
Číslování prvků je zvlášť pro území Tiché (v případě polohy zčásti mimo území Tiché je
doplněné názvem sousedního k. ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např.
25/Kozlovice).
Všechny prvky ÚSES v území Tiché v ochranné zóně nadregionálních biokoridorů jsou
součástí nadregionální úrovně.
poř.č.
typ,
funkčnost,
název
rozměr stav
STG
cílový typ;
návrh opatření
Prvky nadregionálního ÚSES
Nadregionální biokoridor K 144, mezofilní bučinný
1
NRBK, částečně (600 m)
Mniší chybějící
4B3a
2
LBC na NRBK, 3,6 ha
část. chybějící 4B3
3
NRBK, funkční 60 m
Mniší
4B3
4
LBC na NRBK, 4,8 ha
část. chybějící 4B3
680 m
5
NRBK, část.
existující
4B3
6
drobné smíšené porosty mezi
loukami a poli
lesní porosty smíšené a
listnaté, louky
listnaté
listnaté, louky
převaha luk a polí, drobné
smíšené lesní porosty. křížení
s VVN
Regionální biocentrum RBC 228 na NBK K 144
RBC, funkční
7
8
9
103 ha
4B3,
4BC4,
4B4
NRBK,
180 m
chybějící
3B3
LBC na NRBK, 3,3 ha
chybějící
3B3,
3B4
NRBK,
(408 m)
chybějící
3B3,
3B4,
3BC4
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
komplexy lesů převážně
lesní - min. výměra lesů
listnatých a smíšených, louky 40 ha
pole a louky
lesní, zalesnění
pole a louky, pruh lesního
porostu – listnatý
lesní, zalesnění
pole, břehový porost toků,
lesní, dolesnění
křížení s vedením VN, křížení
dvou toků, silnice 1. tř.
V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – regionální parametry
- 54 -
Regionální biokoridor RK 547 – po toku Lubiny
11
RBK, funkční
600 m
3B4,
3BC4,
3C5
12 LBC na RBK, 9,8 ha
nefunkční
3B4,
3BC4,
3C5
13 RBK, nefunkční 570 m
Lichnov
3B4,
u N.J.
3BC4,
3C5
14 LBC na RBK, (1,2 ha)
Lichnov (funkční)
3B4,
3BC4,
3C5
15 RBK, nefunkční (1400 m)
Lichnov
tok Lubiny s břehovými
porosty – listnaté – olše,
jasany, louky
nivní, vodní
jasany, louky, pole, vymezení
na obou březích Lubiny
jasany, louky, pole,
lesní,vodní
podrobné vymezení
rozsahu lesa v projektu
nivní, vodní, doplnit
vymezení lesního
koridoru na úz. Lichnova
jasany
nivní, vodní
jasany, louky, pole
nivní, vodní
vymezit vložená LBC na
území Lichnova
a Vlčovic
V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – lokální parametry
trasa podél severovýchodní hranice obce
25 LBK, částečně 1250 m lesní porosty, louky, pastviny, lesní, dolesnění
Kozlovi existující
4B3,
pole
ce
3B3
26 LBC, část.
4,7 ha lesní porosty, louky, pastviny, lesní, dolesnění
chybějící
3B3,
pole
4B3
27 LBK, chybějící 350 m pole
lesní zalesnění
3B3,
4B3
28 LBC, funkční 4,1 ha lesní celek smíšené lesy
lesní
Kozlovi
4B3
ce
29 LBK, část.
810 m lesní porosty, louky, pastviny, lesní, dolesnění
existující
4B3
pole
30 LBC, nefunkční 3,7 ha lesní porosty, louky, pastviny, lesní, dolesnění
4B3
pole
31 LBK, část.
490 m lesní porosty, louky, pastviny, lesní, dolesnění
chybějící
4B3
pole
Trasa lokální na úz. Mniší
32 LBK, funkční 1170 m lesní porosty smíšené a
4B3,
břehové porosty toku
3BC4
- 55 -
lesní,
Prvky regionálního ÚSES
Regionální biocentrum 229 Tichavská Lubina
10
RBC, nefunkční 25 ha
3BC4,
3B4,
3C5
4-5
NBK, funkční
5
vložené LBC,
funkční
5-6
NBK, funkční
6
vložené LBC,
funkční
6-7
NBK, funkční
7
vložené LBC,
funkční
NBK, funkční
7-8
8
vložené LBC,
funkční
Prvky lokálního ÚSES
16 LBK, funkční
17
18
19
20
670 m
5B3,
5BC3
5,58 ha
5B3,
5BC3
450 m
5BC3,
5BC4
4,7 ha
570 m
5B3
4,2 ha
5B3
650 m
5B3
6,9 ha
5B3
lesní porosty, louky, pastviny, lesní, nivní, vodní
pole podél toku Lubiny a tok zvyšovat ekologickou
Lubiny
stability užívání území,
min. na trvalé travní
porosty
bukové porosty na severní
straně pod horským hřbetem
bukové porosty na severní
straně pod horským hřbetem
bukové a smrkové porosty.
část zalesněna se smrkem
pichlavým – mladý porost
porosty s převahou buku, dále
smrky, kleny od vrcholem
Kamenárky
smrky, kleny
smrky, kleny
smrky, kleny
smrky, kleny
670 m
3B4,
3BC4
břehové porosty malého
vodního toku – převaha
listnáčů, jasany, olše, lípy,
kleny
LBC, částečně 3,2 ha menší lesní porosty v celku
polí, rozdělený vedením VN,
chybějící
3B4,
3BC4
převaha listnatých stromů
LBK, částečně 1400 m břehové porosty malého
chybějící
3B3,
vodního toku – převaha
3B4,
4B3
kleny, pole
LBC, funkční 6,8 ha lesní porost převážně listnatý
3B3,
3B4,
4B3
LBK, částečně 1620 m břehové porosty malého
chybějící
3B3,
vodního toku a menší lesní
3B4
porosty – převaha listnáčů,
jasany, olše, lípy, kleny, pole
- 56 -
postupná eliminace
nepůvodních dřevin
smrku, obohacení jedlí,
klenem
smrku ve prospěch jedle
lesní
lesní, dolesnění
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
21
LBC, funkční
22
LBK, část.
chybějící
23
LBC, funkční
24 LBK, část.
Kozlovi chybějící
ce
3,9 ha
3B3,
3B4,
3BC4
1 900 m
3B3,
3B4,
3BC4,4
B3
3,3 ha
4B3
menší lesní porosty – převaha lesní
kleny
břehové porosty malého
vodního toku a menší lesní
porosty – převaha listnáčů,
jasany, olše, lípy, kleny, pole
menší lesní porost smíšené
druhové skladby, převaha
listnáčů
1000 m drobné pruhy lesů
v zemědělské krajině,
4B3,
3B3
lokální trasa na území Frenštátu pod Radhoštěm
33 LBK, chybějící 110 m louky
3B4,
3BC4
lesní, dolesnění
lesní
lesní, dolesnění
lesní, zalesnění
– označení
– mapový list – státní mapa 1 : 5 000 - odvozená
– funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti
NRBK nadregionální biokoridor
RBC regionální biocentrum
RBK regionální biokoridor
LBC lokální biocentrum
LBK lokální biokoridor
chybějící – vegetační kryt (formace) neodpovídá cílovému typu biokoridoru, např. louky v místě
lesního BK část. chybějících – nefunkční, chybějící porosty v částech plochy nefunkční – existující,
ale složení porostů neodpovídá stanovišti, např. smrkové lesy na stanovištích dubobukových
funkční – rozsahem i druhovým složením vyhovuje cílům ÚSES
- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je
označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim)
- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řešeného území
- druh pozemku – podle vyhodnocení záboru půdy, mimo řešené území podle státní mapy 1 : 5 000
- charakter ekotopu – stručný popis současného stavu, zkratky dřevin jsou používané v lesnictví
- návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnosti prvků ÚSES.
Střety a bariéry prvků ÚSES
Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující:
NBK 5 křížení s vedením VVN a VN;
LBC 17 s trasou VN.
A dále křížení s vzdušnými vedeními 22 kV a vyššími a silnicemi (v území nejsou široké
silnice, které by byly významnou bariérou).
Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na
otevřená stanoviště.
Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení
s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální
přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.
- 57 -
4.5
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy oglejené,
hnědé půdy kyselé a podzolové, v údolnici řeky Lubiny půdy glejové. Půdy jsou středně
hluboké až mělké, většinou silně skeletovité
Katastrální území Tichá na Moravě je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné.
Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností.
Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením
až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení
pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy
Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné,
převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný.
Tab.: Struktura zemědělského půdního fondu
výměra
podíl na výměře
ha
v kat. území
(%)
kat.území celkem
1644
100
zemědělské pozemky
1151
70
orná půda
713
43
TTP
328
20
podíl na výměře
zemědělských pozemků (%)
100
62
28
Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jedním větším lesním celkem „Tichavská hůrka“, dále
drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků.
Tab.: Lesnatost:
katastrální území
Tichá na Moravě
výměra
(ha)
1644
výměra lesních
pozemků (ha)
300
podíl na výměře kat.území
(%)
18
Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských.
Malá část lesních pozemků v soukromém vlastnictví ( východně od Tichavské hůrky) je
zařazena do kategorie lesů zvláštního určení – 31 a) – lesy v pásmech hygienické ochrany
vodních zdrojů I. stupně.
Lesy ochranné v katastrálním území Tichá na Moravě nejsou zastoupeny. Převážná většina
lesních porostů v řešeném území je zařazena do kategorie č. 10 – lesy hospodářské.
Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 85 let. Převažujícím
porostním typem smrk s příměsí buku a jedle. U břehových porostů a menších lesíků je vyšší
zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny.
Lesy ve vlastnictví Obce Tichá – celkem 75 ha. Lesy České republiky, s. p., Hradec
Králové - Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm – má právo hospodařit na 3,00 ha lesních
pozemků
Zbytek lesních pozemků – 220 ha je v soukromém vlastnictví – vše menší výměry.
Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frenštát pod Radhoštěm má
platnost od 1. 1 .2004 do 31. 12. 2013.
Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na
lesních pozemcích s platností od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013.
- 58 -
4.6
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ
ZAŘÍZENÍ
a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území
Správním územím obce Tichá jsou vedeny silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor
- Ostrava - Bohumín - Polsko), II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí), III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá), III/4836
(Tichá, průjezdná), III/4848 (Frýdek-Místek - Frenštát pod Radhoštěm) a III/4864 (Tichá,
průjezdná). Na tyto komunikace pak navazuje síť místních a účelových komunikací.
Silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko)
Silnice I/58 je vedena západní částí řešeného území, a to od Frenštátu pod Radhoštěm směrem
na Kopřivnici a Příbor. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu. Řešeným územím
je vedena zcela mimo jeho zastavěnou část ve dvoupruhovém směrově nerozděleném
uspořádání s poměrně nízkým dopravním zatížením (v porovnání s jinými významnými
silnicemi I. třídy). To v roce 2005 (provedeno sčítání ŘSD) dosahovalo cca 7,6 tis.
motorových vozidel za 24 hod. (mV/24 hod).
V rámci územního plánu je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (Zásady
územního rozvoje Moravskoslezského kraje - ZÚR, Územně analytické podklady - ÚAP)
navržena přeložka silnice I/58 do nové polohy s nezbytnými úpravami dotčené komunikační
sítě a stanovením vlivu stavby na průběh záplavového území.
Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad
Ostravicí)
Silnice II/483 je vedena jihovýchodní částí řešeného území pouze v krátkém úseku.
Z hlediska širších dopravních vazeb se však jedná o významnou komunikaci krajského
významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél severního úpatí hlavního
hřebenu Beskyd. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené
kategorii s dopravním zatížením cca 4 tis. mV/24 hod.
Průchod silnice II/483 řešeným územím nevykazuje žádné výrazné dopravní závady, ty lze
lokalizovat především v sousedním Frenštátu pod Radhoštěm a Kunčicích pod Ondřejníkem.
Proto je v rámci Územního plánu Tichá, v souladu s nadřazenou územně plánovací
dokumentací (projednávaná ZÚR MSK), navržena přeložka silnice II/483 do nové
obchvatové polohy vůči Frenštátu pod Radhoštěm s pokračování do k. ú. Kunčice pod
Ondřejníkem.
Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá)
Silnice III/48310 je řešeným územím jeho východní zastavěnou částí a slouží především jako
dopravní spojnice mezi Tichou a Kunčicemi pod. Mimo jiné současně zajišťuje i obsluhu
přilehlé zástavby. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý tah charakterizovat jako
obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím
dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Z hlediska širších vazeb se pak jedná
o komunikaci lokálního významu, po které je vedena značená cyklotrasa č. 6008.
Trasu silnice III/48310 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou.
- 59 -
Silnice III/4836 (Tichá, průjezdná)
Silnice III/4836 je vedena jižní částí řešeného území jako spojnice silnic II/483 a III/4848,
kde rovněž zajišťuje i obsluhu přilehlé zástavby. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý
tah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním
odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Z hlediska širších vazeb se
pak jedná o komunikaci lokálního významu.
Silnice III/4848 (Frýdek-Místek - Frenštát pod Radhoštěm)
Silnice III/4848 je řešeným území vedena v severojižním směru. Jedná se o významnou
komunikaci krajského významu s převážným podílem rekreační dopravy realizovanou ve
dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii, po které je v severní části území vedena značená
cyklotrasa č. 6008. Její dopravní zatížení se v Tiché pohybuje v rozmezí 2,2 – 3,1 tis. mV/24
hod. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným územím Tiché
charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B ovšem umožňující i přímou
obslužnou funkci přilehlých objektů.
Silnice III/4864 je páteřní komunikací západní části zastavěného území obce. Jedná se
o přístupovou komunikaci obce na tah silnice I/58, která současně zajišťuje obsluhu
přilehlého zastavěného území. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným
územím Tiché charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B s šířkovým
uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není
přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Tiché se jedná o jednopruhové, výjimečně
i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou. Místní
komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny do funkční
skupiny C (místní komunikace III. třídy).
Řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních komunikací
šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové i dvoupruhové). V rámci
územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby
byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.
Účelové komunikace
Účelové komunikace ve formě především polních a lesních cest slouží především ke
zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních, event. soukromých pozemků
a navazují na místní i silniční komunikace. Významnější účelové komunikace se v obci
nenacházejí.
- 60 -
b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu
V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech
Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin
průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnicích I/58, II/483
a III/4848.
Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území
Stan. č.
7–1716
7–2488
7–2457
7–2456
Sil. č.
I/58
T
O
M
voz./24
hod.
199
5
519
2617
40
3179
Lichnov, 200
křiž.
0
III/4865 –
Vlčovice, 200
křiž. II/486 5
203
0
650
3736
72
4458
Úsek
Stávající
orientač
těžká osobní a jednosto
ní
motoro dodáv. pá mot.
součet
vá
vozidla vozidla
všech kategorie
Ro
dle ČSN
mot.
k vozidla
736101
a
vozidel a
(bez
přívěsy
přívěsů
návrhové
rychlosti)
S 11,5
(návrh)
1377
6235
34
7646
1666
9727
34
11427
199
5
200
0
200
5
203
0
397
2147
64
2608
222
1517
19
1758
S 7,5
604
3275
40
3919
(S 9,5
návrh
přeložky)
731
5109
40
5880
199
5
hr. okresu 200
Frýdek0
III/4848 Místek –
200
Tichá, křiž.
5
III/48310
203
0
319
1329
52
1700
246
1555
31
1832
315
1989
19
2323
381
3103
19
3503
Tichá, křiž. 199
III/48310 – 5
III/4848
Tichá, křiž. 200
III/4864
0
454
1133
44
1631
297
1984
60
2341
II/483
Frenštát
p. R. – hr.
okresu.
FrýdekMístek
- 61 -
S 7,5
S 7,5
Stan. č.
7–2450
T
O
M
voz./24
hod.
203
0
627
2627
45
3299
199
5
Tichá, křiž. 200
0
III/4864 –
III/4848
Frenštát 200
p. R.
5
641
1256
131
2028
407
2173
58
2638
476
2578
23
3077
203
0
576
4022
23
4621
Sil. č.
Úsek
Stávající
orientač
těžká osobní a jednosto
ní
motoro dodáv. pá mot.
součet
kategorie
vá
vozidla vozidla
všech
Ro
dle ČSN
mot.
k vozidla
736101
a
vozidel a
(bez
přívěsy
přívěsů
návrhové
rychlosti)
518
1684
45
200
2247
5
S 7,5
Dopravní zatížení silnice I/58 dosáhne v r. 2030 dle orientačně provedené prognózy pro
stávající šířkové uspořádání limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Návrh
přeložky silnice I/58 je tedy Územním plánem Tichá doporučeno realizovat ještě před tímto
obdobím. Dopravní zatížení okolní sítě pak dlouhodobě nevykazuje vysoké hodnoty.
c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací
Silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko)
Trasa silnice I/58 vedená západní částí Tiché vykazuje v řešeném i okolním území celou řadu
dopravních závad. Jedná se o nevyhovující průtah zastavěným sousedním územím Vlčovic
a směrově nevyhovující vedení v Lichnově. Z těchto důvodů je Územním plánem Tichá
navrženo přeložit silnici I/58 do nové polohy navazující na dopravní řešení územních plánů
Kopřivnice i Lichnova v šířkové kategorii odpovídající dvoupruhové směrově nerozdělené
(technicky vyšší) kategorii. Úprava vedení silnice I/58 je v souladu se záměry nadřazené
územně plánovací dokumentace (dosud platného ÚPN VÚC Beskydy) a i se záměry
projednávaných ZÚR MSK, kde je pro přeložku silnice I/58 navrženo respektovat koridor
v šířce 200 m od osy návrhu a záměr je veden jako veřejně prospěšná stavba pod označením
D81.
V grafické části Územního plánu Tichá je pro vedení přeložky tahu I/58 vymezena funkční
plocha, která zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek sítí
technické infrastruktury. Její šířka se pohybuje v rozmezí od cca 15 m až po cca 50 m od
osy návrhu. Ve vymezené ploše mohou být v rámci podrobné technické dokumentace řešeny
i drobné směrové odchylky od orientačního návrhu územního plánu (vymezeného dle studie
Silnice I/58 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm; S – projekt Zlín, a.s.; 11/1992 s úpravou dle
- 62 -
řešení ÚP Lichnov). Překládané úseky silnice I/58 je v rámci územního plánu doporučeno
rekultivovat, úsek mezi Tichou a Vlčovicemi pak využít pro vedení stezky pro cyklisty.
Koridor vymezený v rámci ZÚR MSK bude pak respektován v nezbytně nutném rozsahu,
dotčené nové stavby a objekty je doporučeno posuzovat individuálně. Rovněž bude v rámci
podrobnější projektové dokumentace posouzen vliv stavby na průběh záplavového území.
Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad
Ostravicí)
Přeložka silnice II/483 je v rámci Územního plánu Tichá řešena v souladu s řešením
nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR), kde je pro záměr navrženo respektovat
koridor v šířce 200 m od osy návrhu. Navržená přeložka je rovněž vedena jako veřejně
prospěšná stavba pod označením D134 a D135.
Pro přeložku silnice II/483 je v rámci Územního plánu Tichá vymezena funkční plocha,
která zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek sítí technické
infrastruktury. Její šířka se pohybuje v rozmezí od cca 25 m až po cca 50 m od osy návrhu.
Ve vymezené ploše mohou být v rámci podrobné technické dokumentace řešeny i drobné
směrové odchylky od orientačního návrhu územního plánu. Koridor vymezený v rámci ZÚR
pak bude respektován v nezbytně nutném rozsahu. Dotčené nové stavby a objekty je
doporučeno posuzovat individuálně.
Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá)
Trasu silnice III/4836 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. V rámci
řešení přeložky silnice II/483 je navrženo využít úsek trasy silnice III/4836 mezi křižovatkou
se silnicí III/4848 a místní částí Žuchov pro vedení nové silnice II/483.
Silnice III/4848 (Frýdek-Místek - Frenštát pod Radhoštěm)
Místní komunikace
Stávající stav
Vybrané stávající jednopruhové komunikace je v rámci územního plánu navrženo doplnit
výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické
části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle
místní potřeby a prostorových možností). Záměry jsou navrženy především z důvodu zlepšení
dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti
provozu.
Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat:
- přebudování levobřežních místních komunikace vůči toku Tichávka (navržena je úprava na
jednopruhovou kategorii s výhybnami a obratišti dle místní potřeby);
- přestavba místní komunikace vedené západní částí řešeného území mezi zástavbou v obci
a Frenštátem pod Radhoštěm;
- 63 -
- přestavba vybraných místních komunikací na dvoupruhové kategorie v místní části
Žuchov.
Ostatní záměry jsou navrženy především z důvodu rozšiřování návrhových ploch pro
individuální bydlení a s tím související předpokládaný zvýšený provoz osobních automobilů,
chodců a cyklistů v dotčených lokalitách.
Návrh
Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska
koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací
bude realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části. Pro
dopravně významnější trasy místních komunikací jsou v rámci územního plánu vymezeny
plochy pro jejich vedení jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání
(viz. níže).
Zásady šířkového uspořádání místních komunikací
U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální
šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích
na využívání území, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována
alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je v
rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků,
šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro
vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél stávajících nebo
nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace. Při návrhu
komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73
0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci územního plánu rovněž doporučeno realizovat
na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována
do stávajících nebo navržených rozvojových ploch).
Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě
místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).
Účelové komunikace
Územní plán Tichá nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné významné úpravy.
Lesním a polním cestám po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je nutno věnovat
zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná
údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).
d) Obslužná dopravní zařízení
Obslužná zařízení pro silniční dopravu se v Tiché nenacházejí. Nová zařízení nejsou v rámci
územního plánu navrhována.
4.6.2 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ
V zastavěné části Tiché jsou chodníky a samostatné stezky pro chodce vybudovány
především v centru obce, a to podél silničních průtahů, především pak podél silnice III/4848.
V ostatních případech chodci využívají síť místních a účelových komunikací (zejména podél
levého břehu Tichávky), případně zpevněné i nezpevněné části krajnic silnic.
V rámci Územního plánu Tichá je navrženo doplnit chodník podél průtahu silnice III/4864
a III/48310 zastavěným územím a rovněž podél průtahu stávající silnice III/4836 v místní
části Žuchov, kde je možno jeho realizaci koordinovat s rozšiřující se zástavbou. Podél
- 64 -
místních komunikací budou chodníky realizovány dle místní potřeby, a to v rámci navržených
úprav stávajících úseků, případně v rámci nových ploch pro vedení komunikací. Nové
samostatné stezky pro chodce se v rámci územního plánu nenavrhují. Chodníky podél
komunikací nejsou zobrazeny v grafické části územního plánu a jejich vedení bude řešeno dle
prostorových možností.
Pro turistiku jsou v řešeném území vyznačeny dvě trasy. Zelená č. 4840 (Velký Javorník, tur.
chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota
– Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) a žlutá č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn
– Lichnov – Frenštát p. R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy), jejichž trasy
lze považovat za stabilizované. Nové turistické trasy se v řešeném území nenavrhují.
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro
cykloturistiku je v řešeném území vyznačena lokální cyklotrasa č. 6008 (Frýdlant n. O. –
Tichá – Kozlovice – Frýdlant nad Ostravicí), která je vedena po silnicích III/48310 a III/4848.
V rámci Územního plánu Tichá je v řešeném území navrženo několik dalších
cykloturistických tras. Jedná se o trasu vedenou mezi západní částí zastavěného území Tiché
(od silnice III/4846) a Frenštátem pod Radhoštěm, spojovací trasu mezi stávající cyklotrasou
č. 6008 a navrženou cyklistickou stezkou (viz níže) vedenou po silnicích III/4848 a III/4846)
a trasu vedenou mezi Tichou a Kopřivnicí (Mniší). Územním plánem je doporučeno na
silničních průtazích v zastavěném území dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy
pro cyklisty a upravit dotčené lesní a polní cesty, včetně jejich vybavení (propustky, mosty
apod.). Rovněž je doporučeno vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními
tabulemi. V západní části řešeného území je dále nově navržena samostatná cyklistická stezka
mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí (Vlčovicemi). Její trasa je vedena od Frenštátu
p. R. podél levého břehu vodního toku Lubina, kde využívá některé stávající účelové
komunikace (ty je však nutno stavebně upravit pro cyklistický, případně smíšený provoz).
V místě stávajícího jezu je navrženo nové přemostění a převedení stezky do trasy bývalé polní
cesty, kterou je navrženo kompletně obnovit. Dále je stezka vedena podél trasy místní
komunikace a stávající silnice I/58 do Vlčovic. V širších vazbách regionu se jedná
o cyklostezku spojující Ostravu (Poodří) s Beskydami.
4.6.3 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na
vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se v Tiché využívá
cca 35 stání v řadových boxových garážích, 3 stání ve vestavěných garážích v bytových
domech a až 30 stání na terénu na přilehlých parkovacích plochách, z nichž však některé
nejsou jednoznačně určeny (např. u Obecního úřadu). Celkový úhrn odstavných stání je tedy
cca 68 míst. Jejich počet je v rámci územního plánu považován za dostatečný a nové odstavné
kapacity nejsou přímo navrhovány. V případě potřeby lze další odstavné kapacity realizovat
v rámci příslušných ploch zastavěných území bez přesného vymezení v grafické části
územního plánu dle místní potřeby pro stupeň automobilizace 1 : 2,5 (dle stupně
automobilizace 1 : 2,5 činí celková potřeba cca 80 stání).
Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se
předpokládá v rámci vymezených výrobních zón.
Pro parkování osobních automobilů jsou v Tiché vymezena parkoviště o celkové kapacitě cca
100 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti –
nákupním střediskem, restaurací Na Fojtství apod. K parkování se pak používají i některé
nezpevněné plochy. V rámci zlepšení nabídky je v územním plánu přímo vymezenou pouze
nové parkoviště u fotbalového hřiště. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci
- 65 -
příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části
územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.
Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti bylo
průzkumem zjištěno na účelově zřízených plochách cca 215 stání pro osobní automobily,
z nichž však některé mohou být využita i pro odstavování automobilů obyvatel bytových
domů. Nutno však doplnit, že do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu
(cca do 2 až 3 stání), parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních a podnikatelských areálů
a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované
parkování na jízdních pruzích, parkování u hřiště apod.). Lze tedy konstatovat, že celkem se
v Tiché nachází cca 250 parkovacích stání. V rámci zlepšení nabídky jsou v Územním plánu
Tichá přímo vymezeny celkem tři nová parkoviště – u hřbitova (dvě lokality) a u sportovního
areálu v centrální části obce. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci příslušných
ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního
plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.
Plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních
a podnikatelských areálů.
4.6.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou dálkovou a příměstskou autobusovou
dopravou, kterou t. č. zajišťují Veolia Transport Morava, a. s. a ČSAD Vsetín, a. s.
V řešeném území se nachází celkem 11 autobusových zastávek: Tichá, kult.dům; Tichá, rest.
Fojtství; Tichá, rest. Pod Hůrkou; Tichá, rozc. Tichá; Tichá, u hřbitova; Tichá, u lávky; Tichá,
u lomu; Tichá, u mostu a Tichá, u Adamce. Zastávky jsou vybaveny zastávkovými pruhy
a přístřešky pro cestující alespoň v jednom směru. Hromadné dopravě osob po železnici
slouží železniční stanice ve Frenštátu pod Radhoštěm na celostátní železniční trati ČD
č. 323 s přístupností zajištěnou prostřednictvím autobusové dopravy.
Územním plánem Tichá je navrženo realizovat novou autobusovou zastávku v lokalitě
Žuchov s nutnou úpravou vedení autobusových linek. Doporučeno je dále vybavit autobusové
zastávky řádnými zastávkovými pruhy s nástupišti a přístřešky pro cestující. Jejich rozmístění
je považována za dostatečné (v grafické části je pro orientaci znázorněna obalová křivka
dostupnosti na autobusové zastávky, která byla vzhledem k charakteru obce stanovena na 400
m).
4.6.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI
ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ
V řešeném území je nutno respektovat:
Silniční ochranná pásma:
- k ochraně silnice I/58 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle
zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je
vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve
vzdálenosti 50 m od osy vozovky;
- k ochraně silnic II/483, III/48310, III/4836, III/4848 a III/4864 slouží mimo souvisle
zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným
svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky.
- 66 -
Rozhledová pole křižovatek:
-
na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních
hodnotách dle ČSN 73 6102.
Ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení:
Vymezená pro celé správní území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí
a povolit níže uvedené stavby jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské
a ubytovací správy Brno, odloučeného parkoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek;
- výstavba větrných elektráren;
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem;
Ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice III/4848
zastavěným územím Tiché. Orientačně provedeným výpočtem bylo prokázáno, že negativní
účinky hluku pro území podél této komunikace se budou projevovat do vzdálenosti cca 12 m
od osy komunikace (LAeq pro den a noc je cca 60 a 49 dB (A)), a to pro prognózované
dopravní zatížení (byl použit postup dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční
dopravy“ z r. 2005). Pro budoucí zástavbu situovanou podél přeložky silnice II/483 nebylo
hlukové zatížení stanoveno, a to z důvodu obtížného odhadu budoucího dopravního zatížení.
Doporučeno je však respektovat v tomto prostoru pro nové objekty alespoň hranici
ochranného pásma.
Pro silnici I/58 byla hranice hygienického hlukového pásma stanovena na cca 30 m. V tomto
prostoru se však nachází pouze jeden objekt (protihluková opatření je tedy doporučeno řešit
individuálně).
Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny je uvedena v tabulce:
označení
výhledová
LAeq (do) na
Vzdálenost
silnice
intenzita silničního
hranici
hranice
provozu v r.2030
ochranného
s přípustnou
pásma
LAeq (od zdroje
hluku)
dB (A)
den/noc
I/58
III/4848
(úsek s
nejvyšším
zatížením)
T
1666
O
9727
M
34
S
11427
T
576
O
4022
M
23
LAeq (příp.)
dB (A)
den/noc
s korekcemi
dle nař. vlády
č. 148/2006 Sb.
55/47*
pozn.: ve
vzdálenosti cca
50 m od zdroje
hluku
(ochranné
pásmo)
cca 30 m**
60/50
cca 12 m***
60/50
58/48*
pozn.: ve
vzdálenosti cca
- 67 -
S
4621
15 m od zdroje
hluku
(ochranné
pásmo)
* pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 4 m
** max. dovolená rychlost 90 km/h
*** max. dovolená rychlost 90 km/h
LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina
LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina
Hlukové posouzení je však třeba brát jako orientační. Přesnější hlukové poměry tak může
posoudit pouze podrobná hluková studie.
Životní prostředí budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění, které jsou
situovány v blízkosti stávajících silnic III/4864, III/4848, III/48310, III/4836 a II/483 včetně
její plánované přeložky mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména
hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je možné
umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění
přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejichž napojení na silniční síť
vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je
upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
4.7
INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
V centrální části obce je vybudován obecní vodovod, který je provozován SmVaK Ostrava,
a. s. – oblast Nový Jičín. Původní vodovod využíval místní studnu, ze které byla voda čerpána
čerpací stanicí do akumulace a odtud do obce. V současné době je místní studna, čerpací
stanice s akumulací 32 m3 a výtlačný řad DN 100 mimo provoz a obec je napojena na systém
OOV DN 600 Nová Ves - Frenštát – Kopřivnice, který prochází jižní části obce Tichá.
Z přivaděče OOV DN 600 Nová Ves - Frenštát - Kopřivnice je pitná voda gravitačně přes
redukční ventil přivedena do vodojemu Tichá 250 m3 (410,00 - 406,70 m n. m.) přívodním
řadem DN 100. Kapacita vodojemu Tichá 250 m3 je dostačující a z vodojemu je vodovodním
řadem DN 150 přivedena voda do sítě obce. Na vodovodní síti obce je osazen redukční ventil,
který rozděluje zásobovací síť obce na horní a dolní tlakové pásmo.
Pitnou vodou je zásobena pouze souvislá zástavba obce, v ostatních částech obce jsou
obyvatelé zásobováni pitnou vodou z vlastních studní. Vodovodní síť je částečně okruhová
a částečně větvená.
Pro zemědělský areál „Cihelna“ nacházející se v jižní části k. ú. Tichá na Moravě je
vybudován samostatný přívod vody DN 100, který je napojen přes redukční ventil na OOV.
V jižní části k. ú. Tichá na Moravě je vybudován vodovod jen pro lokalitu Žuchov, která je
zásobena pitnou vodou přímo z OOV a to ze dvou odběrných míst přes redukční ventily.
V území obce Tichá jsou dva vodní zdroje označené jako Tichá I a Tichá II, které jsou
využívány pro obce Mniší a Vlčovice. Oba vodní zdroje mají stanovené ochranné pásmo
1. stupně dle rozhodnutí ONV Nový Jičín dne 16. 12. 1975, čj. VLHZ/1868-3/76/Ma.- 402
a čj. VLHZ/1868-2/75/Ma.- 402. V roce 1999 bylo vydáno nové rozhodnutí OÚ Nový Jičín
- 68 -
dne 27. 8. 1999 č. j. ŽP/588/99/P-231/2 a č. j. ŽP/1646/99/P-231/2, které stanovilo, že vodní
zdroje nemusí být oploceny, velikost ani stupeň ochranného pásma se nezměnil.
Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973.
bytový fond – trvale
bydlících
vybavenost základní
obyvatelstvo
Qp = 218,4 + 54,6
Qp = 273 m3/den
1820 obyv x 120 l/os/den = 218 400 l/os/den = 218,4 m3/den
1820 obyv x 30 l/os/den = 54 600 l/os/den = 54,6 m3/den
kd = 1,4
Qm = Qp x kd
Qm = 382,2 m3/den
zemědělství
321 dojnic, 50 skotu, 200 telat, 100 prasat, 19 koní
Qp zemědělství = 321 x 60 + 50 x 20 + 200 x 10 + 100 x 10 + 19 x 40
Qp zemědělství = 24 020 l/ks/den = 24,02 m3/den
Qm zemědělství = 321 x 80 + 50 x 35 + 200 x 15 + 100 x 15 + 19 x 60
Qm zemědělství = 33 070 l/ks/den = 33,07 m3/den
celkové
Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství
Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství
3
Σ Qp = 297 m /den = 3,4 l/s
Σ Qm = 415,3 m3/den = 4,8 l/s
Územní plán navrhuje v obci Tichá stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady
DN 50 – DN 100 v délce cca 15 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady
DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které
budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.
Pro plochy Z60, Z83, Z86, Z94 a Z95 je potřeba vypracovat územní studii.
Plochy Z78 a Z80 je obtížné napojit na vodovodní síť z důvodu vysokých finančních nákladů
a proto je u těchto ploch navrženo řešit zásobování pitnou vodou individuálním způsobem
(studny). Pro plochy Z10 a Z63 jsou dočasně navrženy studny, později budou napojeny na
vodovod z ploch Z11 a Z62.
Dále územní plán navrhuje přeložení vodovodního řadu DN 50 u lokality Žuchov a výstavbu
automatické tlakové stanice pro plochu Z67 a domovní ATS pro plochu Z19.
Výhledově je možno nahradit redukční ventil pro DTP přerušovací komorou u hranice
tlakových pásem.
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů.
Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze
řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost
jednotlivých objektů.
Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v Tiché je v zásadě v souladu s PRVK MSK.
- 69 -
Při zástavbě ploch Z81, Z83, Z84, Z85, Z92, Z98, Z99, Z100, Z103 a Z106 je nutno
respektovat ochranné pásmo přivaděče OOV stanovené rozhodnutím ONV Nový Jičín
č. j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24. 4. 1989, a to 6 m od osy potrubí na obě strany.
4.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
V centrální části obce Tichá je vybudována jednotná kanalizace v celkové délce cca 0,8 km,
která odvádí odpadní vody na stávající ČOV.
Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV o dvou samostatných jednotkách s kapacitou 228
m3/den, 1250 EO. ČOV nemá stanoveno ochranné pásmo. Provoz a údržbu kanalizace a ČOV
zajišťuje SmVaK Ostrava, a. s. – oblast Nový Jičín.
Dále jsou v obci vybudované krátké úseky dešťové kanalizace, které odvádějí dešťové
a povrchové vody do recipientu Tichávka.
V lokalitě nově vybudovaných rodinných domů poblíž hřiště je vybudována kanalizace
oddílná. Splašková kanalizace v délce cca 1,7 km je zaústěná na stávající ČOV, dešťová
kanalizace v délce cca 3 km je zaústěná do Tichávky.
Likvidace splaškových odpadních vod ze zbývající části obytné zástavby probíhá lokálně
přímo u zdroje v septicích, žumpách a domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do
dešťové kanalizace, povrchových příkopů, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají
spolu s ostatními vodami do recipientu.
V povodí stávající ČOV navrhuje územní plán pro odkanalizování stávající zástavby
nenapojené na stokovou síť a pro navržené zastavitelné plochy vybudovat splaškovou
kanalizaci oddílné stokové soustavy. Nově vybudované stoky splaškové kanalizace budou
napojeny na stávající jednotnou a splaškovou kanalizaci. Celkem je navrženo vybudovat
cca 17 km kanalizačních stok o profilu DN 300 a cca 1 km výtlačného potrubí o profilu
DN 80 - 100.
Navržená kanalizace v severní části obce Tichá bude zakončena na stávající centrální
mechanicko-biologické ČOV v Tiché a navržená kanalizace v jižní části bude zakončena na
centrální mechanicko-biologické ČOV v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm.
Územní plán navrhuje vyhlásit pásmo ochrany prostředí ČOV do vzdálenosti 100 m od
oplocení. Dále bude nutné na kanalizační síť osadit čerpací stanice.
Výhledově bude nutno (v případě požadavku na připojení veškeré zástavby na stávající ČOV)
stávající ČOV rekonstruovat na kapacitu cca 2000 EO. Poté bude možno na ČOV připojit
zástavbu v „dolní“ části souvislé zástavby obce. Splaškové vody by musely být na ČOV
přečerpávány, případně by zde musela být kanalizace tlaková či vakuová. Jinou možností je
výhledové napojení této části obce na k. ú. Vlčovice.
Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok.
Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.
Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v Tiché je v zásadě v souladu s PRVK
MSK.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar
zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání
zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je
navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy umístěnými podél komunikací
v souběhu s kanalizací splaškovou do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných
ploch odvádět dešťovou kanalizací do recipientu Tichávka, Lubina a jejich přítoků.
- 70 -
4.8
INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ
4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Současný stav
Nadřazená soustava VVN - územím Tiché prochází vedení nadřazené přenosové soustavy
400 kV – VVN 403 Nošovice – Prosenice, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a soustavy
220 kV - VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica. Provozovatelem vedení přenosové
soustavy 400 a 220 kV je a. s. ČEPS, Praha.
Distribuční soustava VN - obec Tichá - je zásobována elektrickou energií z rozvodny
22 kV Frenštát pod Radhoštěm.
Tato rozvodna je napájena dvojitým vedením 22 kV – VN 58 - 247 z transformační stanice
(TS) 110/22 kV Frenštát – západ (mimo řešené území), záložní napájení zajišťuje vedení
VN 248 z TS 110/22 kV Příbor. Obec Tichá je z rozvodné soustavy 22 kV napojena
odbočkami z hlavní linky VN 224 Frenštát – Lískovec (3 x 70 AlFe), částečně pak z linky VN
250 Frenštát – Příbor (3 x 120 AlFe), VN 55 Frenštát – Frýdlant nad Ostravicí a VN 51
Frenštát - Nový Jičín (3 x 120AlFe). Propojením vedení VN 224 a VN 250 je zajištěna
možnost jejich vzájemného záskoku.
Územím Tiché dále prochází vedení 22 kV - VN 59 (3 x 120 AlFe), které slouží k distribuci
elektrické energie pro Frenštát pod Radhoštěm. Linky VN 59 a VN 51 jsou vedeny na
společných podpěrných bodech.
Uvedená vedení jsou v dobrém technickém stavu, s jejich provozem se uvažuje po celé
návrhové období.
Součástí distribuční soustavy VN jsou také distribuční trafostanice VN/NN (DTS). Z hlavních
linek VN 224, VN 250, VN 55 a VN 51 je na území obce Tichá napojeno vzdušnými
přípojkami 22 distribučních trafostanic - DTS 22/0,4 kV s celkovým instalovaným výkonem
4 380 kVA, z toho do sítě NN v Tiché dodává 18 DTS výkon 3 300 kVA
Číslování vedení VN – 22 kV a distribučních trafostanic je provedeno podle aktuálních
provozních čísel ČEZ Distribuce, a. s.
Přehled distribučních trafostanic (DTS):
Číslo DTS
Název umístění
podle ČEZ
trafostanice
Tichá
Typ
DTS
Výkon
DTS
kVA
B – 1 sl
100
DTS 6063
Tichá – Jezdecký oddíl
DTS 6090
Tichá – Horní
zděná
160
DTS 6091
Tichá – Střed
zděná
250
DTS 6092
Tichá – Dolní
zděná
160
DTS 6093
Tichá – Bytovka ZD
B – 2 sl
250
DTS 6094
Tichá – ZD Pružinky
B – 4 sl
100
DTS 6095
Tichá – Samoobsluha
ELV 400
250
DTS 6096
Tichá – Pružinky
ELV 400
100
DTS 6097
Tichá – Kocián
ELV 400
160
DTS 6098
Tichá – Živičky
B – 4 sl
160
DTS 6099
Tichá – Výletiště
ELV 400
250
- 71 -
Číslo DTS
podle ČEZ
Název umístění
trafostanice
Tichá
Typ
DTS
Výkon
DTS
kVA
DTS 6100
Tichá – U hřiště
ELV 400
400
DTS 6101
Tichá – Dolní konec
ELV 400
160
DTS 6102
Tichá – Vrty
ELV 400
160
DTS 6103
Tichá – ČOV
ELV 400
160
DTS 6104
Tichá – Žuchov, U Gocha
ELV 400
160
DTS 6105
Tichá – Žuchov, U Strnada
ELV 400
160
DTS 6106
Tichá – Adámeček
B – 1sl
160
DTS 92 538
Tichá – Loana
zděná
630
DTS 92 552
Tichá – Komunál
PTS
100
DTS 92 553
Tichá – Cihelna
PTS
250
DTS 92 657
Tichá – BTS O2
B – 1sl.
100
Rozvodná síť NN - rozvodná síť NN je z převážné část rekonstruována, provedená vodiči
AlFe na betonových podpěrných bodech. Část sítě NN v centrální části obce je provedena
zemními kabely. Technický stav sítě NN je převážně dobrý, vedení zajišťuje přenos
stávajícího zatížení s místními rezervami.
Výhradním provozovatelem rozvodných sítí VN, NN a trafostanic je ČEZ Distribuce, a. s.
Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno el.energií 530 bytů, včetně vybavenosti,
podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení (individuální rekreace). Elektrická energie
je využívána především pro osvětlení, pohon drobných domácích spotřebičů a částečně pro
vaření a vytápění.
Bilance příkonu a transformačního výkonu
Z energetického hlediska se pro návrhové období územního plánu uvažuje se smíšeným
stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Tichá, se uvažuje
s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se
vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních
jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B.
Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území
následující:
30 bytů
-
stupeň elektrizace C (vaření el. en. + smíšené vytápění el. energií přímotopné
a akumulační)
590 bytů
- stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)
- 72 -
Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky
stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové
jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,6 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně
elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje
s měrným příkonem 15 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná
rekreace) se uvažuje s příkonem 1,2 kVA/objekt, pro cca 30 těchto objektů je uvažováno
s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt.
Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující:
Bmax = 590 x 2,6+ 30 x 15 + 90 x 1,2 + 30 x 5,0 = 2 392 kVA
Podílové maximum vybavenosti - (Vmax) - je ovlivněno rekreačním charakterem území a je
stanoveno z měrného ukazatele vztaženého na bytovou jednotku ve výši 0,8 kVA/byt (včetně
druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity se uvažuje s příkonem 600 kVA,
pro nový lyžařský vlek 100 kVA
Vypočtené podílové maximum vybavenosti - Vmax je pro konec návrhového období
následující:
Vmax = 730 x 0,8 + 700 = 1 284 kVA
Podílové maximum bytů, druhého bydlení, vybavenosti a podnikatelských aktivit určuje
potřebný příkon pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu
(PTRVN/NN) pro bytově - komunální sféru (včetně drobných podnikatelských aktivit) je
uvažováno s 20 % rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu
při krytí odběrových maxim.
PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 4 411 kVA
Pro stávající zařízení s vlastní trafostanicí se výkon stávající TR považuje za dostatečný (4 TR
– 1 080 kVA).
Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Tichá
zajistit cca 5 500 kVA transformačního výkonu, z toho cca 4 400 kVA připadá pro bytově komunální sféru. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti,
drobných podnikatelských aktivit a přirozený nárůst elektrického příkonu daný zvýšený
stupněm elektrizace domácností, dosáhne během návrhového období cca 1 120 kVA proti
současnému stavu.
Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je podle uvedených zásad cca o 30 % nižší než
potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru
a podnikatelské aktivity dosahovat výše 3,8 MW.
Návrh řešení
Výroba elektrické energie – pro komerční zájemce o výrobu elektrické energie se na území
Tiché vymezuje 1 plocha pro výstavbu fotovoltaické elektrárny (VS – E, Z79). Předpokládá
se, že výkon elektrárny (1 -2 MW) bude vyveden kabelovým vedením do distribuční sítě
22 kV – ČEZ Distribuce, a. s.
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Tichá bude zajištěn z rozvodné
soustavy 22 kV, odbočkami z linek VN 224, 250 a 55, které vzhledem k dimenzi
a technickému stavu zajistí potřebný příkon do roku 2025.
- 73 -
pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
Potřebný transformační výkon
a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhovém období zajištěn ze
stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 9 novými DTS
navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 9). Na zásobování nové zástavby
v místní části Žuchov se bude dále podílet TR – N13 navržená v rámci ÚPN města Frenštát
pod Radhoštěm. Trafostanice DTS – N8 a DTS – N9 jsou navrženy pro samostatné
odběratele- podnikatelské aktivity a plochu pro areál zimních sportů - lyžařský vlek.
Nová trafostanice DTS – N1 se navrhuje jako kiosková s kabelovou přípojkou VN, ostatní
trafostanice jsou venkovního provedení, typu BTS nebo ELV s transformátory 63 - 250 kVA,
napojené vzdušnou přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem. Jako technické
řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se pro přípojky VN
k novým trafostanicím navrhuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV
typu ADX.
Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚP pouze
zásady pro její návrh bez grafické dokumentace.
Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje rozvod
NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb.,
o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť
provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že
před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně
chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné
straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně elektroměrovými rozvaděči,
které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD nebude
komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která po
provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby jednotlivých
RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní
typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit
posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.
Vliv na životní prostředí
Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické
pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob
je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN - 22 kV a VVN - 400 kV ve smyslu
zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ochranné pásmo nadzemního vedení 22, 220 a 400 kV je vymezeno svislými rovinami
vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě
jeho strany:
u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m (25 m)
15 m (20 m)
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně:
pro vodiče bez izolace
7 m (10 m)
2m
pro vodiče s izolací základní
pro závěsná kabelová vedení
1m
Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností. energetického zákona
tj. před rokem 1995.
- 74 -
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti:
7 m od zařízení
u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
2 m od zařízení
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
1 m od obestavění
Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si
vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS, a. s., Praha
(pro vedení VVN - 400 kV), resp. ČEZ Distribuce, a. s., střediska ve Valašském Meziříčí (pro
vedení VN - 22 kV).
4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Současný stav
Zájem obce Tichá o plošnou plynofikaci se projevil v r. 1990, kdy na základě pozitivního
průzkumu u občanů a organizací o zavedení plynu byl zpracován Generel plynofikace obce
Tichá (zpracoval Hutní projekt Frýdek – Místek v r. 1991). Na základě vývoje situace byl
později zpracován nový Generel plynofikace obce Tichá (SmPI Ostrava 10/98), který byl
následně aktualizován Generelem plynofikace Podbeskydí – aktualizace (SmPI Ostrava
02/2002), podle kterého koncepčně proběhla vlastní plynofikace obce.
VTL plynovody a RS – na území obce Tichá se vysokotlaká plynárenská zařízení
nenacházejí. Obec je napojena středotlakým plynovodem D 160 na společnou středotlakou
plynovodní síť obcí Pstruží, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice a Ostravice,
napojenou z regulační stanice Pstruží s výkonem 5 000 m3 h-1.
V severozápadní části území je provozována vysokotlaká plynovodní síť Green Gas, DPB
Paskov, a. s., napojující plynové sondy TI – 1, NP – 836 a NP 837 plynovodem DN 100 na
sběrný plynovod DN 150, PN 16 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm (8255 86), který je veden
souběžně s komunikací I/58.
Místní plynovodní síť – v současné době je obec Tichá plošně plynofikována potrubním
rozvodem plynu (kromě místní části Žuchov). Místní plynovodní síť v Tiché je provedena
jako středotlaká, v tlakové hladině do 0,3 Mpa, Středotlaká plynovodní síť je provedena
z materiálu lPe – těžká řada (SDR 11), v profilech D 50 – D110. Zemní plyn byl do
plynovodní sítě vpuštěn ve třech etapách od 10/2001 do 01/2003. Do jižní část území
okrajově zasahuje nízkotlaká plynovodní síť Frenštátu pod Radhoštěm.
Z plynovodní sítě je v současné době napojeno cca 430 odběratelů, včetně některých objektů
vybavenosti a podnikatelských aktivit (Obecní úřad, ZŠ + tělocvična, MŠ, Pálenice-pekárna
MASA, Kovovýroba HOP, Samoobsluha u OÚ, Turistická ubytovna, Feromarket,
pohostinství Fojtství). Plynofikovány jsou také byty v bytových domech. Převážná část
odběratelů využívá plyn kromě vaření také k otopu a přípravě TUV.
Bilance potřeby zemního plynu
Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin – obyvatelstvo
a ostatní odběr.
Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny
metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17/1997 SMP, a. s., Ostrava. Předpokládá se,
že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 90 % bytů tj. 560 bytů v RD, dále se
- 75 -
předpokládá plynofikace cca 40 % objektů druhého bydlení tj. cca 45 objektů. Bilančně se
uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných bytů.
Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop stávajících objektů
vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba pro tyto odběratele vychází ze zpracovaného
generelu Podbeskydí (19 odběratelů). Pro drobné, blíže nespecifikované podnikatelské
aktivity je uvažováno s bilanční rezervou 80 m3h-1, resp. 160 000 m3 rok 1.
Bilance potřeby zemního plynu k roku 2025:
Měrná potřeba plynu
Potřeba plynu
[m3 h-1 ]
[m3 rok-1 ]
[m3 h-1]
[tis. M3rok-1]
1,20
3 000
672
1 680
0,50
1 000
23
45
(podle generelu)
230
440
Rezerva
80
160
1 005
2 325
Druh odběru
Obyvatelstvo – byty
RD (vaření, otop, TUV)
560 bytů
Druhé bydlení
45 objektů
Ostatní odběr
Odběr z místní sítě
celkem
Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec Tichá
nutno z místní sítě zajistit cca 2,3 mil.m3 zemního plynu, při koef. Současnosti všech odběrů
Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 900 m3h-1, z toho cca 120 m3h-1 bude
dodáváno z místní sítě města Frenštátu pod Radhoštěm.
Návrh řešení
Návrh řešení respektuje stávající plynárenská zařízení v území a rozšiřuje středotlakou
plynovodní síť pro navrženou zástavbu.
VTL plynovody a RS – vysokotlaká plynárenská zařízení se na území obce Tichá během
návrhového období nenavrhují. Obec bude zásobována plynem ze stávající RS VTL / STL
Pstruží. Pro zajištění špičkové potřeby plynu v rámci společné plynovodní sítě výše
uvedených obcí bude její výkon zvýšen na potřebnou kapacitu.
Místní plynovodní síť – místní plynovodní síť v Tiché je provedena jako středotlaká
v tlakové úrovni do 0,3 Mpa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný
a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním
vytížení. Napojení nové zástavby v plynofikované části Tiché je navrženo odbočkami
z trubek lPE těžká řada v profilech D 50 – D 63, které navazují na stávající plynovodní síť.
Dále je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě v místní část Žuchov, s napojením na
středotlakou plynovodní síť města Frenštátu pod Radhoštěm plynovodem v profilu D 90.
- 76 -
Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací a budou pokládány zásadně
na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do
chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve
výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou fólií s minimálním krytím 1 m.
Lomové body na trase budou v nezastavěné části vyznačeny orientačními sloupky,
v zastavěném části na objektech nebo oplocení orientačními tabulkami.
Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými
uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který
se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli.
Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se
doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120-150 cm od hranice oplocení.
Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně
neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií
plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat
bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu a ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu
zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
OP
pro VTL plynovod do DN 250
20 m
4m
pro VTL plynovod (do DN 100)
15 m
4m
pro STL a NTL plynovody
1m
Vzhledem k měřítku výkresů jsou v grafické části dokumentace zobrazena pouze
bezpečnostní pásma VTL plynovodů.
Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky
č. 236/1998, Českého báňského úřadu na 150 m.
Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si
vyžádat předchozí souhlas provozovatele plynárenského zařízení Green Gas DPB, a. s.,
Paskov (VTL plynovod a plynové sondy, resp. RWE – Severomoravské plynárenské, a. s.,
provozní oblast Nový Jičín (STL a NTL plynovod).
4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Současný stav
Území Tiché leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě
s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 18oC a intenzivními větry. Počet dnů s průměrnou
teplotou nižší než 12oC dosahuje během roku 242, průměrná teplota v topném období je
2,8oC. Převážná část obytného území se rozkládá v údolní poloze kolem místní komunikace
a potoku Tichávka, v nadmořské výšce 330 - 400 m.
Zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší (podle zák. č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší), s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, nejsou v území provozovány.
Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním
vytápěním rodinných domů a samostatnými, převážně plynovými kotelnami pro objekty
vybavenosti a podnikatelských aktivit.
Plyn k otopu využívá cca 430 odběratelů v RD, elektrickou energii pak cca 20 odběratelů.
- 77 -
Návrh řešení
Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním
RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti
a podnikatelských aktivit zůstane během návrhového období zachován.
V souvislosti s rozšířením plošné plynofikace na území Tiché došlo k výrazné změně
v palivo-energetické bilanci zdrojů ve prospěch zemního plynu. Předpokládá se, že koncem
návrhového období bude vytápěno plynem 560 bytů v RD, tj. cca 90 % z celkového počtu
bytů v obci, veškerá vybavenost a drobné podnikatelské aktivity a část objektů druhého
bydlení.
Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 %
bytů v RD tj. 30 bytů a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat
smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů
tepelných čerpadel.
Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat
s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii,
příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska
životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie.
V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie.
Dále se doporučuje využití biomasy - dřevní hmoty (suché dřevo, kusový dřevní odpad, kůra,
štěpky, šišky, piliny, hobliny) ekologicky spalované v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou
destilací. Předpokládá se, že tento způsob vytápění bude během návrhového období zaveden
zejména u objektů druhého bydlení a na odloučených samotách.
Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby
RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná
roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.
Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství
a podnikatelské sféře způsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými
důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění.
Rostoucí podíl využití zemního plynu, spolu s doplňkovou funkcí el. energie a dřevní hmoty
dále zlepší kvalitu životního prostředí a příznivě ovlivní ekologické vztahy v území. Využitím
ušlechtilých paliv dochází k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé
prašnosti v topném období, přičemž odpadá znečištění výfukovými plyny při rozvozu
pevného paliva a odvozu popele. Výrazně se snižují také nároky na skladování pevného
domovního odpadu.
Podle ustanovení § 50 odst. 1 písm. g) a h) zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., je
možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění
a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.
4.9
SPOJE
4.9.1 TELEKOMUNIKACE
Pro problematiku SPOJŮ v řešeném území nevyplývají z nadřazené dokumentace žádné
návrhy.
- 78 -
Telekomunikace
Současný stav
Obec Tichá telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny
(RSU) Tichá jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní
ústředna Tichá má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření.
Telefonní účastníci ve správním území obce Tichá jsou napojeni na digitální ústřednu v Tiché
prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými
a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická
napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící
digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Kopřivnice prostřednictvím dálkové přenosové
optické sítě.
Propojením HOST Kopřivnice na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní ústředny) je
zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými
i zámořskými státy.
Prostřednictvím telekomunikačních služeb a. s. Telefónica O2 Czech Republic a dalších cca 8
komerčních operátorů na pevné a bezdrátové síti, příp. jiných operátorů na pevné a bezdrátové
síti, je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu
s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou
rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T – Mobile, O2
a Vodafone.
Územím obce Tichá prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a. s.
Telefónica O2. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné
pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu zák. 127/2005 Sb. o elektronických
komunikacích a změně dalších předpisů.
Ve správním území obce Tichá jsou provozovány 3 samostatné základnové stanice (BTS)
jednotlivých operátorů mobilních sítí T-mobile, O2 a Vodafone.
Návrh řešení
Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území
odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro občanskou vybavenost
a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 800 telefonních účastníků. Tento údaj
může být během návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných
linkách a v mobilních sítích.
Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky
operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.
V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné
kapacitě digitální ústředny Tichá s případným rozšířením na požadovanou potřebu, bez
nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro
navrhovanou zástavbu.
Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je
významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic
operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové
budovy.
Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména
přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových
sítí s otevřeným přístupem.
K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo
podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.
- 79 -
Poznámka: RSU –
epote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok)
BTS – Base transceiver Station (základnová převodní stanice)
4.9.2 RADIOKOMUNIKACE
Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských
telefonních hovorů.
Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1,
ČT2 a Nova z televizních vysílačů Ostrava – Hošťálkovice a Valašské Meziříčí – Radhošť,
jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace, a. s.
Název vysílače
Umístění vysílače
Program
Výkon
(kW)
Kanál
Ostrava
Hošťálkovice (287
m.n.m)
ČT1
600
31.
ČT2
100
51.
TV NOVA
100
1.
TV NOVA
2
42.
TV PRIMA
150
48.
ČT1
0,10
27.
ČT2
0,20
49.
TV NOVA
0,20
6.
Valašské Meziříčí Radhošť (1129 m.n.m.)
Území Tiché je částečně pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače
Ostrava Hladnov – vodojem, který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport
a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV
Barrandov) na 39. kanále. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním
tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním
přijímačem (set-top-boxem).
Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím
satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem
k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti
neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény
a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených
programů při stoprocentním pokrytí území.
Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV pokryto
rozhlasovým signálem z vysílačů:
Ostrava, Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW)
Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW)
Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW
Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV z vysílačů Ostrava –
Hošťálkovice a Valašské Meziříčí – Radhošť.
- 80 -
Název vysílače
Ostrava
Valašské
Meziříčí
Umístění
vysílače
Program
Výkon
Kmitočet
kW
(max)
MHz
Radio Impulz
43 (100)
89,0
Frekvence 1
70
91,0
Rádio Helax
40 (100)
93,7
Hitrádio Orion
4
96,4
ČRo1Radiožurnál
43 (100)
101,4
ČRo3 - Vltava
43 (100)
104,8
ČRo - Ostrava
2,8
107,3
ČRo1Radiožurnál
10
92,5
Frekvence 1
10
94,1
ČRo3 - Vltava
10
96,8
ČRO - Ostrava
10
99,0
Radio Impulz
10
100,5
Hitrádio Orion
3
103,9.
Hošťálkovice(287
m.n.m)
Radhošť (1129 m.n.m.)
Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace
a přenos telefonních hovorů.
Nad územím Tiché prochází několik tras radioreléových spojů provozovaných a. s. České
radiokomunikace, vedených převážně z radiokomunikačního střediska na Radhošti v trasách
Hošťálkovice – Radhošť, Radhošť – Kozlovice, Radhošť – Polanka nad Odrou a Lysá Hora –
Kopřivnice.
4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky
území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást
civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel
obce (její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci
a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné
prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní
i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře
vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané
lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů
pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje obce)
během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10 - 15 let).
- 81 -
Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení)
v řešeném území ve střednědobém výhledu (očekávané platnosti územního plánu). Prognóza
vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží především jako
podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení potřeby
a přiměřenosti nových ploch pro bydlení.
U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především:
- Poloha na okraji Beskyd, v podhorské urbanizované krajině s blízkými městy Frenštát pod
Radhoštěm a Kopřivnice.
- Omezujícím faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na
Kopřivnici a i vzdálenější Ostravsko).
- Samotná velikost sídla ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, obslužných funkcí.
Pro vývoj počtu obyvatel Tichá v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) jsou
charakteristické značné změny. Růst omezily jak průmyslová revoluce v 19. století, důsledky
druhé světové války i industrializace po r. 1945 (např. vystěhování mladých rodin do blízké
Kopřivnice). K novému výraznému růstu došlo po r. 1991, tento růst pokračoval až do
současnosti. V posledním období existují náznaky stagnace počtu obyvatel.
Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území
s k u t e č n o s t
prognóza
rok
1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2020-2025
Tichá
1562 1463 1669 1571 1695 1565 1511 1491 1557 1680 1780-1820
Tab. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v posledních letech
období
1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009
obyvatel
1565
1555
1585
1591
1612
1630
1640
1682
zdroj: ČSÚ
Počet trvale bydlících obyvatel byl v Tiché na začátku roku 2009 (podle ČSÚ) 1682, podle
sdělení obce 1676. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 příznivý, zejména
v posledních letech. Rozhodujícím faktorem, příznivě ovlivňujícím vývoj je migrace, převaha
počtu přistěhovalých osob nad vystěhovalými. V jednotlivých letech kladné saldo migrace
však výrazně kolísá, zejména v závislosti na dokončované individuální bytové výstavbě.
- 82 -
Počet trvale bydlících obyvatel obce během období předpokládané platnosti územního plánu
může vykazovat trvalý růst. Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti nejrychleji
rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují obvykle poklesy počtu obyvatel.
Významným faktorem je růst nákladů na bydlení v bytových domech, které omezují migraci
mladých rodin z venkovských obcí a vyvolávající i opačný proces – přistěhování mladých
rodin z měst. Rostoucí význam má však i hledání kvalitního bydlení v atraktivním obytném
a životním prostředí. Tichá těží z atraktivní (rekreační) polohy na okraji Ostravské
aglomerace, na druhé straně však není zcela typickou příměstskou obcí. Mobilitu obyvatel ČR
(stěhování za prací) dlouhodobě omezuje deformovaný trh bydlení a sociálních dávek na
nájemné.
Tab. Věková struktura obyvatel (SLDB r. 2001)
územní
obyvatel
0-14 let podíl 0-14 let
jednotka
celkem
Česká republika 10230060
1654862 16,2 %
okr. Nový Jičín 159925
28663
17,9 %
řešené území – 1557
252
16,2 %
Tichá
60+ let
podíl 60+
1887266
26055
307
18,4 %
16,3 %
19,7 %
Věková struktura obyvatel řešeného území byla již v minulosti nepříliš příznivá. Podíl
předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) byl 16,2 % (r. 2001), odpovídající průměru ČR,
při srovnatelném průměru okresu Nový Jičín 17,9 %. Podíl obyvatel v poproduktivním věku
byl ve stejném období 19,7 %, zatímco průměr okresu Nový Jičín byl výrazně příznivější –
16,3 %. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude
stagnovat či klesat, tj. i při mírném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí v lepším
případě stagnovat. To se promítne především do stagnace, snížení kapacitních nároků na
školství. Naopak porostou nároky na sociálně zdravotní péči, komunitní plánování obce
vyvolané „stárnutím“ populace.
- 83 -
Během období platnosti územního plánu je možno očekávat další růst počtu obyvatel
v obci až na cca 1800 obyvatel do r. 2020 (2025). V úvahu je nutno vzít jak vlastní
rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní polohu a značný zájem o bydlení), tak
především širší podmínky regionu.
Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn zejména udržením (zvyšováním) atraktivity
bydlení v obci (zlepšením obytného a životního prostředí, rozšířením vybavenosti a využitím
územních a rekreačních předpokladů rozvoje obce), zlepšením podmínek hospodářského
rozvoje regionu.
4.11 BYDLENÍ
V řešeném území je v roce 2009 asi 570 trvale obydlených bytů, v r. 2001 (podle výsledků
sčítání) zde bylo 528 trvale obydlených bytů, z toho 446 v rodinných domech. Počet trvale
neobydlených bytů byl 78 v r. 2001 (v r. 1991 - 64), 21 slouží k rekreaci. Individuální
rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 jich bylo v obci vykazováno 40, z toho
35 chalup vyčleněných z bytového fondu. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které
zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale
neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty
z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na 100 jednotek druhého bydlení
(většinou trvale obyvatelných bytů, bez započtení zahradních chat).
Bytový fond
územní
jednotka
okr.
Nový Jičín
Tichá
celkem
byty
byty
obydlené
celkem
z toho
v rodin.
domech
v bytových
domech
celkem
neobydlené
byty
v % slouží k rekreaci
62755
56965
28888
27610
5790
9%
953
606
528
446
79
78
13 %
21
Vývoj počtu trvale obydlených domů a bytů:
s k u t e č n o s t
1961
1970
1980
1991
2001
bytů trvale obydlených /
453
448
462 487/406 528/446
z toho v rodinných
domech
odhad
2009
570
Bytový fond vykazuje průměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň údržby.
Rozsah nové bytové výstavby po r. 1991 byl poměrně značný a počet trvale obydlených bytů
i rozsah druhého bydlení vzrostl (čistý přírůstek 41 trvale obydlených bytů). Po r. 2001 je
v obci dokončováno cca 5 nových bytů ročně. Intenzita nové bytové výstavby se blíží
průměru ČR, s ohledem na poměry MSK je nadprůměrná. V obci existuje značný zájem
o novou bytovou výstavbu i ze širšího okolí.
Pro řešené území je možno během návrhového období uvažovat:
1) S odpadem asi 1-2 byty ročně (ve všech formách, především přeměnou části rodinných
domů na druhé bydlení či jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu
bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,4 % ročně
z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb –
překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby
- 84 -
a současně značná část instalací a vybavení domku se mění v mnohem častější periodě, asi
po 20–40 letech).
2) S potřebou asi 3-4 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení. Především pokrytí nároků
vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude
představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky
odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především
koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností.
Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale
určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky
na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné
velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců
a samostatně žijících osob). Konečný počet potřebných nových bytů je nutno redukovat
s ohledem na odhad koupěschopné poptávky.
3) Potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se
nově přistěhují do obce (asi 40 bytů) do roku 2025.
V řešeném území je reálné získání celkem asi 4-5 nových bytů ročně. Asi u 1/5 je možné
jejich získání bez nároku na nové zastavitelné plochy vymezené územním plánem a to jako
nástavby, přístavby, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě apod.
Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha
nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou.
Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů –
nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou
infrastrukturně připraveny (nákladnost technického vybavení, nových obslužných
komunikací, problematika časové koordinace)
Bilance počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obec-část obce
obyvatel
trvale obydlených bytů
úbytek bytů
rok
2009
2025
2009
2025
do r. 2025
1680
1800
570
620
20
řešené území
nových bytů do r.2025
druhé bydlení
v
v
plocha [ha]
obytných jednotek
obec-část obce
bytových rodinných
BD
RD
r. 2009
r. 2025
domech
domech
(BD)
(RD)
(0)
(65 - 75)
0
13
75 řešené
území
0
80
0
16
100
110
řešené území
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách
vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 60 bytů v domech
s charakterem zástavby bytových domů, jejich počet zůstane zachován, nové bytové domy
nejsou navrhovány. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou
„úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.
V obci Tichá tedy předpokládáme na vymezených zastavitelných plochách realizaci cca 80
bytů v rodinných domech do roku 2025. Přibližně 15 - 20 bytů může být realizováno bez
nároků na nové plochy vymezené v územním plánu a to formou přístaveb a nástaveb
stávajících objektů, případně výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi
stávající plochy smíšené obytné.
- 85 -
Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být o 50 % až
100 % vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby. Z těchto údajů vyplývá, že je
vhodné vymezit plochy pro až 160 bytů. Důvodem je efektivní fungování trhu s pozemky,
kdy je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se
vytváří převis nabídky sloužící regulaci cen pozemků.
Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné
(SO) mají celkovou rozlohu 94,64 ha včetně převisu nabídky. Předpokladem je, že pro
výstavbu bytů bude využito přibližně 50 % z těchto ploch, tj. 47,32 ha, což umožní výstavbu
cca 235 RD při předpokládané výměře 2000 m2/RD. Územním plánem je navržen výrazný
převis nabídky ploch i vzhledem k předpokládanému rozsahu obytné výstavby. Na 50 %
vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných mohou být realizovány další stavby
související s touto funkční plochou, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných
a dětských hřišť, veřejné zeleně, služeb, veřejných prostranství apod. Součástí těchto ploch
budou také plochy pro dopravní obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky atd. Využití části
ploch bude omezeno ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury.
4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Z hlediska širších vazeb bylo správní území obce Tichá zařazeno v rámci platného ÚPN VÚC
Beskydy do rekreačního krajinného celku (RKC) 10 Štramberk. (Vymezení hranic RKC viz
ÚPN VÚC Beskydy, výkres Rekreace a cestovní ruch, památky). Podle závazné části ÚPN
VÚC Beskydy je nutno v celém rozsahu vymezeného RKC dodržovat zákaz nových staveb
pro individuální rekreaci (tj. rekreačních chat, rekreačních domků a zahrádkářských chat).
Přípustné jsou změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy.
Přípustná je realizace ubytovacích zařízení v turistických chatách, penzionech a v soukromí.
Individuální rekreační objekty nebyly ve sčítání v r. 2001 zjišťovány. K individuální rekreaci
je podle informací obce a odhadu využíváno až 100 jednotek druhého bydlení (byty
využívané k rekreaci v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty). K rekreaci jsou
využívány zpravidla i zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu, tyto však nejsou do
uvedené bilance započítány. Lze předpokládat, že v průběhu návrhového období dojde
k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale může nastat
i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému bydlení.
U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze zajistit
zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz odpadů apod.
Většina rekreačních objektů je v dobrém stavebním stavu.
V obci není žádné zařízení, které by mohlo být využíváno pro hromadnou rekreaci, např.
rekreační středisko, hotel apod. Ubytovací služby jsou poskytovány v turistické ubytovně –
Technické sporty ZO (kapacita cca 70 lůžek).
Ke každodenní a víkendové rekreaci je možné využívat stávající sportovní zařízení. Fotbalové
hřiště, které je situováno jižním směrem od souvislé zástavby v severní části k. ú., dále
maloplošné hřiště, které bylo vybudováno na ploše mezi sběrnou surovin a rodinnými domy
v souvislé zástavbě v severní části k. ú. Jízdárna TJ Slovan je umístěna v jihozápadní části
k. ú., na hranici se správním územím města Frenštát pod Radhoštěm.
Každodenní rekreační vyžití je podpořeno návrhem ploch pro rozšíření rekreačního areálu
v návaznosti na stávající sportovní areál situovaný v blízkosti centrální zástavby obce (plochy
občanského vybavení - sportovních zařízení - OS) a návrhem na vybudování areálu pro zimní
sporty v západní části obce (plochy občanského vybavení - sportovních zařízení - OS).
- 86 -
Stavby a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, dětská a maloplošná
hřiště) lze realizovat v plochách smíšených obytných aniž jsou vymezeny na konkrétním
místě územním plánem v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch.
Pěkná, mírně kopcovitá krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku.
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro
cykloturistiku je v Tiché vyznačena jedna cyklistická trasa. Jedná se o lokální cyklotrasu
č. 6008 (Frýdlant n. O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant n. O).
Územím obce Tichá jsou vedeny celkem dvě turisticky značené trasy (dle KČT). Jedná se
o zelenou trasu č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R.,
nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice
p. Ondřejníkem, rozc.) a žlutou trasu č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p. R.
– Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy).
4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky
i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně
(z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele
nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu), promítající
se i do soudržnosti obyvatel území.
Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve
vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje
dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti.
Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je
v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí.
Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému
závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků
odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace
vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na
„zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání
limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany
přírody.
Ekonomická aktivita obyvatel
ekonomicky podíl nezaměst
míra
EA v
podíl EA vyjíždějící podíl
aktivní (EA) EA
naní
nezaměst zeměděl v zem.
za prací vyjížděj.
v%
%
nanosti
ství
v%
v%
Česká
5253400
51 486937
9,3
230475
4,4
2248404
22
republika
okr. Nový
80186
50
10876
13,6
3808
4,7
34752
43
Jičín
Tichá
729
47
59
8,1
53
7,3
529
73
Aktuální podrobné údaje za jednotlivé obce o pohybu za prací nejsou k dispozici. Dostupné
údaje z roku 2001 uvádějí v Tiché 729 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za prací
vyjíždělo mimo obec 529 osob (73 %). Počet pracovních míst v řešeném území od r. 1991 do
r. 2001 klesl, v současnosti se jedná asi o 150-180 míst a to především v zemědělství,
obchodu, službách a drobném podnikání. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do
Frenštátu p. R., Kopřivnice a Frýdku–Místku.
- 87 -
Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ): celkem 229, z toho:
Podnikatelé - fyzické osoby 178
Samostatně hospodařící rolníci a podnikatelé v zemědělství 12
Svobodná povolání 17
Okres Nový Jičín patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým
okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České
republiky. Příznivým faktorem je návaznost obce Tichá na okolní města s různorodou
strukturou pracovních příležitostí. Z celkového pohledu je však nutno vnímat omezené
možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z rozhodujících faktorů pro rozvoj řešeného
území.
Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém,
možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území (s ohledem na zachování kvalitního
obytného prostředí v obci) je však potřeba přiměřeně využít.
4.13.1 VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ
Struktura zemědělského půdního fondu
výměra
podíl na výměře v kat.
ha
území
%
kat.území celkem
1644
100
zemědělské pozemky
1151
70
orná půda
713
43
TTP
328
20
podíl na výměře
zemědělských pozemků %
100
62
28
Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy oglejené,
hnědé půdy kyselé a podzolové, v údolnici řeky Lubiny půdy glejové. Půdy jsou středně
hluboké až mělké, většinou silně skeletovité
Katastrální území Tichá na Moravě je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné.
Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností.
Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením
až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení
pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy.
Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné,
převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný.
V řešeném území hospodaří na převážné části zemědělských pozemků Zemědělské družstvo
Javorník – Tichá. Celkem obhospodařuje 2200 ha zemědělských pozemků. Z toho je
v katastrálním území Tichá na Moravě 750 ha. Zaměření v živočišné výrobě je převážně na
chov skotu, v menší míře na chov prasat.
V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro
zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem byl použit
„Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních
podmínek“ (zpracoval ing. M. Klepal - Brno). Výpočty jsou orientační a budou sloužit jen pro
potřeby územního plánu.
Ochranná pásma jsou zakreslena ve výkrese 7. Koordinační výkres.
Převládající směr větrů je jihozápadní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 % v kladném
i záporném smyslu.
- 88 -
Relativní četnost směru větrů v %:
S
SV
V
JV
J
11,8
13,1
3,8
2,9
12,8
JZ
27,7
Z
10,8
SZ
3,5
klid
13,5
součet
100
1/8 calmu = 1,6875
směr
větru
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
podíl
11,8
13,1
3,8
2,9
12,8
27,7
10,8
3,5
Vysvětlivky:
En
=
K
=
EKn =
rOP =
podíl + 1/8
calmu
13,4875
14,7875
5,4875
4,5875
14,4875
29,3875
12,4875
5,1875
x8
+
korekce
107,9
118,3
43,9
36,7
115,9
235,1
99,9
41,5
+ 7,9
+ 18,3
- 56,1
- 63,3
+ 15,9
+ 135,1
- 0,1
- 58,5
+8
+ 18
- 30
- 30
+ 16
+ 30
0
- 30
aktuální
směr
J
JZ
Z
SZ
S
SV
V
JV
emisní číslo
korekce v %
emisní číslo korigované
poloměr ochranného pásma
Farma živočišné výroby „Cihelna“ – celková kapacita 200 ks dojnic, 200 ks mladého
dobytka a 100 ks prasat. Mimo stáje pro živočišnou výrobu jsou v areálu farmy dva silážní
žlaby s jímkou, velkokapacitní seník, víceúčelový sklad, budova pro plemenáře.
kategorie zvířat
skutečný
počet ks
dojnice
200
OMD
200
výkrm prasat
100
emisní číslo celkem = 2,03
korekce = 0 %
K
EKn
rOP
S
+ 16
2,3548
203,63
průměrná
váha v kg
500
350
70
SV
V
+ 30
0
2,639
2,03
217,30 187,12
počet standardizovaných ks
200
140
100
JV
- 30
1,421
152,69
J
+8
2,1924
195,5
JZ
+ 18
2,3954
205,63
emisní
konstanta
0,005
0,005
0,0033
emisní
číslo
1,0
0,7
0,33
Z
- 30
1,421
152,69
SZ
- 30
1,421
152,69
rOP = 153 m až 217 m. V ochranném pásmu farmy se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.
Kravín „Rakovec“ – kapacita 96 ks dojnic – samostatná stáj se seníkem. Kravín je v době
zpracování ÚP prázdný, nevyužívaný a předpokládá se jeho prodej do soukromého
vlastnictví. Vzhledem k tomu, že další využití stáje není ujasněno, ponecháváme možnost
obnovení živočišné výroby a pásmo je navrženo pro původní kapacitu.
kategorie zvířat
dojnice
korekce = 0 %
skutečný
počet ks
96
průměrná
váha v kg
500
- 89 -
96
emisní
konstanta
0,005
emisní číslo
0,48
K
EKn
rOP
S
+ 16
0,5568
89,51
SV
+ 30
0,624
95,52
V
0
0,48
82,25
JV
- 30
0,336
67,12
J
+8
0,5184
85,94
JZ
+ 18
0,5664
90,39
Z
- 30
0,336
67,12
SZ
- 30
0,336
67,12
rOP = 67 m až 96 m. V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.
Mechanizační středisko – sídlo družstva - dvě administrativní budovy, opravárenská dílna se
skladem náhradních dílů, dvě dílny, garáže a sklad strojů.
Farma „Pružiny“ – v současné době je využívaný jen sklad slámy – v nájmu soukromého
zemědělce p. Strnadla. Na přilehlých pastvinách má umístěn chov 15 ks koní.
Dřevěný ovčín a zděná stáj jsou prázdné, nevyužívané - ve špatném stavu. Výhledově je
ponechána možnost využití stáje pro živočišnou výrobu po nutné rekonstrukci. Protože není
ujasněna kapacita ani druh živočišné výroby, nenavrhujeme pro farmu ochranné pásmo.
V blízkosti stáje se nachází jeden rodinný dům a její vzdálenost od zóny bydlení obce je
dostatečná, takže chov hospodářských zvířat je výhledově možný.
Soukromě hospodařící zemědělci
U těchto zemědělců se jedná o menší obhospodařované výměry zemědělských pozemků
a chovy skotu 7 až 25 ks. Jedná se o pastevní chovy a skot je ve stájích umístěn jen v zimním
období.
Josef Havel, čp. 100 – celkem obhospodařuje 15 ha zemědělských pozemků. Ve stáji
u rodinného domu má umístěn chov 8 ks skotu. Pro malý počet hospodářských zvířat
nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Stáj je umístěna v dostatečné vzdálenosti od
okolních rodinných domů a případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům.
Jiří Boháč, čp. 268 – celkem obhospodařuje 47 ha zemědělských pozemků. Ve stáji
u rodinného domu má umístěn chov 25 ks skotu a 4 koně.
kategorie zvířat
dojnice
koně
En = 0,137
Korekce = 0 %
S
K
+ 16
EKn
0,15892
rOP
43,80
skutečný
počet ks
25
4
SV
+ 30
0,1781
46,74
V
0
0,137
40,25
průměrná
váha kg
500
500
JV
- 30
0,0959
32,84
25
4
J
+8
0,14796
42,05
emisní
konstanta
0,005
0,003
JZ
+ 18
0,16166
44,23
Z
- 30
0,0959
32,84
emisní
číslo
0,125
0,012
SZ
- 30
0,0959
32,84
ROP = 33 m až 47 m. V ochranném pásmu se nachází jen vlastní rodinný dům
Karel Kocian, čp.107 – celkem obhospodařuje 16 ha zemědělských pozemků. Ve stáji
u rodinného domu má umístěn chov 7 ks skotu. Pro zemědělské účely slouží i víceúčelový
sklad, umístěný rovněž v blízkosti rodinného domu. Pro malý počet hospodářských zvířat
nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Stáj je umístěna v dostatečné vzdálenosti od
okolních rodinných domů a případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům.
Pavel Špaček, čp. 67 – celkem obhospodařuje 10 ha zemědělských pozemků a 5 ha lesních
pozemků. Ve stáji u rodinného domu má umístěn chov 15 ks skotu. Pro malý počet
- 90 -
hospodářských zvířat nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Případné ochranné pásmo by
zasahovalo jen vlastní rodinný dům.
Zahradnictví – p. Konvička – pěstování a prodej okrasných dřevin - parcela při rodinném
domě – cca 0,15 ha.
4.13.2 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
V území obce Tichá není žádný areál s průmyslovou výrobou.
Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod. jsou rozmístěny většinou mezi
souvislou zástavbou a jsou převážně provozovány v dílnách u rodinných domů. Jedná se např.
o pneuservis a autoservis, pálenici, pekárnu, stolařství, kamionovou dopravu a další. Z větších
firem zaměřených na výrobní činnost jsou v řešeném území zastoupeny např.:
Pila Javorek - pořez kulatiny, řezaní hranolu, desek, latí, Kovovýroba Miroslav Hopp –
zámečnické, soustružnické, frézařské a kovářské práce.
V jižní části správního území obce Tichá se nachází areál původního podniku Loana, nyní
firma REMBRANT a v jihovýchodní části území je vymezena plocha Dolu Frenštát sever.
Stávající výrobní areály jsou řešením ÚP respektovány. Zastavitelná plocha pro rozvoj výroby
a skladování je navržena jižně od Mechanizačního střediska, v sousedství sportovního areálu
– fotbalového hřiště.
Další dvě plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály v jižní části
správního území obce.
Podnikatelské aktivity bez negativních vlivů na pohodu bydlení a životní prostředí je možné
provozovat v plochách obytných smíšených v souladu s podmínkami stanovenými v textové
části návrhu ÚP.
4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ
Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o areál
základní a mateřské školy, obecní úřad, kulturní dům, kostel a navazující areály hřbitovů,
sportovní areál - fotbalové hřiště, maloplošné hřiště, jízdárnu TJ Slovan. Ostatní plochy
zařízení občanského vybavení, např. prodejny, stravovací zařízení, hasičská zbrojnice apod.
jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných.
Navržena je plocha pro občanské vybavení v návaznosti na areál školy (OV), plocha pro
rozšíření sportovního areálu, tj. plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)
v blízkosti centra obce, plocha pro rozšíření sportovního areálu (fotbalového hřiště) a plochy
občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) pro zimní sporty (sjezdovky s vlekem)
v západní části obce.
4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH
Obec Tichou je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo do značné míry ovlivněné především
vazbou na blízká města Frenštát pod Radhoštěm, Štramberk a Kopřivnici. Převažujícími
funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně i obslužná, výrobní a rekreační.
Řešené území tvoří součást správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Rozvojové
možnosti jsou podmíněny zejména skutečnostmi, že především v jižní části území obce se
projevují suburbanizační tendence.
- 91 -
Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou
strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné
území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení
související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj výroby
a skladování, výrobních služeb a případný rozvoj zemědělské výroby a v souladu s Politikou
územního rozvoje ČR 2008 jsou vymezeny plochy pro rozvoj decentralizované, efektivní
a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, tj. jsou
vymezeny plochy pro fotovoltaické elektrárny.
V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající
komunikační síti a doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu.
Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné, určené
pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky
prostranství veřejných, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící
výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Zastavitelná plocha pro
občanskou vybavenost je vymezena severním směrem od areálu základní školy. Dále jsou
vymezeny plochy pro občanskou vybavenost – sportovní zařízení a to jak pro zimní sporty,
včetně možnosti vybudování bobové dráhy s celoročním využíváním, tak pro rozšíření
sportovního areálu ve vazbě na fotbalové hřiště a možností realizace více účelového
maloplošného hřiště v centru zástavby v severní části obce.
Stávající areály výroby zůstávají územně beze změny. Pro rozvoj výroby a skladování je
navržena zastavitelná plocha navazující na stávající výrobní zemědělský areál situovaný jižně
od souvislé zástavby obce situované v severní části k. ú., v blízkosti sportovního areálu –
fotbalového hřiště.
Plochy prostranství veřejných jsou vymezeny podél komunikací.
Do stávajících ploch zeleně veřejné jsou zařazeny drobné plochy zeleně vymezené
v blízkosti Obecního úřadu.
V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím
nefunkčních ploch zalesnění.
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ CHARAKTERISTIKA PLOCH
Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití,
pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny v oddíle F
textové části I.A Územního plánu Tichá.
V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch:
Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)
- 92 -
Plochy lesní (L)
Plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Charakteristika ploch:
Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je
dominantní, doplňuje ji funkce obslužná.
Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi
a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního
významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního
významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti,
např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb
a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní
prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je
možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby.
V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro
zajištění funkce těchto ploch.
Jedná se o stávající i navržené plochy občanské vybavenosti spadající především do veřejné
infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde
provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování, stravování, ochranu
obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch
zeleně a dopravy.
Zahrnují stávající sportovní areály a maloplošná hřiště včetně navržených ploch pro sport
a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení –
stravování, ubytování, služeb apod. souvisejících s provozem sportovních zařízení.
Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek
pro pěší, garáží pro techniku na údržbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod.
Plochy občanského vybavení - hřbitov (OH)
Jedná se o stávající plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení
souvisejících s provozem a využíváním hřbitovů včetně staveb církevních a dopravní obsluhy
plochy.
Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde
realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do
- 93 -
25 m2 a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly,
zahradní krby apod. Oplocení se připouští pouze v zastavěném území s výjimkou ploch
zasahujících do aktivní zóna záplavového území. Mimo zastavěné území se připouští nové
oplocení živým plotem nebo pastvinářským oplocením.
Jedná se o stávající a navržené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami
pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací
stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby
a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance,
administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení
pro zaměstnance.
Zahrnují plochy veřejně přístupné zeleně vymezené v blízkosti Obecního úřadu. Jedná se
o plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do
ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování
dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení
pro nezbytnou dopravní obsluhu.
Jedná se o plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné
dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod.). Připouští se zde realizace
přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby
sítí technické infrastruktury.
Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. ČOV,
vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních
ploch, odstavných ploch apod.
Jedná se o plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren a zařízení souvisejících s jejím
provozem. Výstavba jiné technické vybavenosti se v těchto plochách nepřipouští.
Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky
obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod.
Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy lesní (L)
Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu
související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby
a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou
v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest,
- 94 -
stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění nebo trasování
mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné.
Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov
dobytka. Lze zde realizovat stavby a zařízení nezbytné pro zemědělskou výrobu – přístřešky
a stavby pro pastevní chov hospodářských zvířat, napáječky, stavby pro skladování sena
a slámy, včelíny, ohrady a elektrické ohradníky pastevních a jezdeckých areálů apod.
Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených
turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní
hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro
dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách.
Plochy vodní a vodohospodářské (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se
zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících
s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně.
Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru
území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní
předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba
s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury
a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo
ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích.
Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)
Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací
stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny,
autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.
5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Návrh řešení Územního plánu Tichá je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (Aquatest, a. s., Praha, 2009).
Toto posouzení je součástí Vlivu územního plánu Tichá na udržitelný rozvoj území
zpracovaného podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2001 Sb., o územně analytických podkladech,
územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, který je
zpracován jako samostatná textová část odůvodnění - Vliv územního plánu Tichá
na udržitelný rozvoj území.
- 95 -
6.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují
některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR
(čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Použité podklady:
- údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz srpen 2009
- bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů
ÚAP Frenštátsko.
6.1
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských
pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd
ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region.
Řešené území náleží do klimatického 7 – MT 4 – mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo
kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ.
HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998
Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek
a postup pro jejich vedení a aktualizaci:
20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické
i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši,
tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez
skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.
22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na
mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud
příznivějším.
24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných
svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až
středně skeletovité, se střední vododržností.
28 - Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických
a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně
skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké.
40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery,
regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou
skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.
41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud
příznivějšími vláhovými poměry.
- 96 -
47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových
(polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem
k dočasnému zamokření.
48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené
a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí
až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně
jarnímu zamokření.
49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické
a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu
a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité,
s vyšším sklonem k dočasnému zamokření.
56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální
na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla
bez skeletu, vláhově příznivé.
59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové
poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu.
71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras,
při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při
terasových částech úzkých niv.
Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských
pozemků I až V.
6.2
ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP
Celkový předpokládaný zábor půdy činí 150,93 ha, z toho je 141,68 ha zemědělských
pozemků.
Zábor půdy podle funkčního členění ploch
funkční členění
zábor půdy
celkem
z nich orné
půdy
SO – plochy smíšené obytné
OV – plochy obč.vybavení
OS – plochy obč.vybavení – sport.zař.
VS - plochy výroby a skladování
VS-E – plochy výroby a skl.-el.fotovolt.
ZZ - plochy zemědělské - zahrady
DS – plochy dopr. infrasruktury. silniční
ZV – plochy pr.veřejných – zeleně veřej.
PV – plochy prostranství veřejných
ha
98,29
1,38
8,98
8,51
2,20
6,06
23,15
1,03
1,33
z toho
zemědělských
pozemků
ha
95,47
1,19
8,46
8,51
2,20
6,02
18,91
0,42
0,50
návrh celkem
150,93
141,68
99,93
ha
67,78
0,50
8,40
2,20
2,75
17,87
0,32
0,11
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 51,94 ha odvodněných zemědělských pozemků.
Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.1 až 2.6.
- 97 -
6.3
ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM
EKOLOGICKÉ STABILITY
Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 35,84 ha
zemědělských pozemků. Z toho je 4,94 ha zemědělských pozemků odvodněno.
V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru
půdy pro ÚSES jsou započteny jen zemědělské pozemky určené k zalesnění. Jedná se
o doplnění biokoridorů a biocenter. Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.
Část zemědělských pozemků je ve skutečnosti porostlá vzrostlou náletovou zelení a neslouží
jako zemědělské pozemky. Zábor půdy je zpracován podle druhů pozemků jak jsou vedeny
v katastru nemovitostí. Zásah do organizace zemědělského půdního fondu bude ve skutečnosti
menší než je uvedený zábor pro ÚSES.
6.4 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ
Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu
a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Kvalita zemědělských
pozemků navržených k záboru je průměrné až horší kvality ve třídě ochrany III až V.
Vyskytují se i půdy ve třídě ochrany I a II, ale jen v menším rozsahu.
6.5
DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCÍ LESA
Trvalý zábor
Celkem se předpokládá trvalý zábor 4,32 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.
plocha
funkční využití
zábor ha
kategorie lesních pozemků
- plochy dopravy silniční
3,81
10 – lesy hospodářské
DS2
ZV2
- plochy zeleně veřejné
0,51
celkem návrh
4,32
Plocha DS2 – jedná se o přeložku silnice II/483.
Plocha ZV2 – plocha veřejné zeleně v centru obce. U lesního pozemku zahrnutého do této
plochy se předpokládají jen menší parkové úpravy jako je úprava cest, lavičky apod.
Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný
vliv na okolní lesní porosty.
V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle
ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem
příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují
lokality Z4-ZZ, Z8-SO, Z9-SO, Z10-SO Z11-SO, Z12-SO, Z13-SO, Z16-SO, Z17-OS, Z18OS, Z22-ZZ, Z23-SO, Z24-SO, Z33-SO, Z35-SO, Z37-SO, Z38-SO, Z39-VS, Z41-OS, Z51SO, Z54-SO, Z55-SO, Z56-SO, Z56-SO, Z57-SO, Z58-SO, Z59-SO, Z60-SO, Z61-SO, Z63SO, Z64-SO, Z65-SO, Z66-SO, Z68-SO, Z70-SO, Z71-SO, Z74-SO, Z78-SO, Z80-SO, Z81SO, Z82-SO, Z112-ZZ, Z114-SO, Z117-SO, Z118-SO.
- 98 -
Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch
tabulka č. 1.1
označení plochy/
funkce
celková
výměra
půdy
ha
Plochy zastavitelné:
Z1
SO
0,54
Z2
SO
0,51
Z3
SO
0,15
1,33
Z5
SO
Z8
SO
0,23
Z11
SO
1,62
Z12
SO
0,64
Z13
SO
0,48
Z14
SO
0,22
0,18
Z15
SO
Z16
SO
0,30
Z19
SO
0,19
Z20
SO
0,64
0,33
Z21
SO
Z23
SO
1,75
Z24
SO
0,26
0,29
Z25
SO
Z26
SO
0,55
0,26
Z27
SO
Z28
SO
0,99
0,97
Z29
SO
Z30
SO
0,28
Z31
SO
0,35
0,22
Z32
SO
Z33
SO
0,34
0,45
Z34
SO
Z35
SO
0,15
Z36
SO
0,15
0,10
Z37
SO
Z38
SO
2,85
0,09
Z42
SO
Z43
SO
0,06
Z44
SO
0,06
Z47
SO
0,22
Z48
SO
0,22
0,26
Z49
SO
Z50
SO
0,24
Z51
SO
0,27
Z52
SO
0,67
Z53
SO
0,48
Z54
SO
0,30
Z55
SO
0,55
Z56
SO
0,69
Z57
SO
0,51
Z58
SO
0,69
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,74
0,02
0,04
0,10
0,26
0,21
0,15
0,15
0,09
0,06
0,06
0,05
0,39
-
lesní
ha
zemědělské
ha
-
0,54
0,51
0,15
0,59
0,23
1,62
0,62
0,48
0,18
0,18
0,30
0,19
0,64
0,33
1,65
0,26
0,29
0,55
0,99
0,97
0,28
0,35
0,22
0,34
0,24
0,10
2,85
0,17
0,22
0,26
0,24
0,27
0,67
0,09
0,30
0,55
0,69
0,51
0,69
- 99 -
z celkového odnětí
zemědělských pozemků
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,27
0,08
0,62
0,40
0,23
0,26
0,99
0,44
0,28
0,14
0,07
2,85
0,55
0,38
0,24
0,08
0,18
0,07
1,65
0,35
0,26
0,24
0,27
0,27
0,69
-
0,54
0,07
0,59
0,23
1,62
0,18
0,19
0,64
0,33
0,29
0,55
0,53
0,08
0,34
0,17
0,10
0,17
0,22
0,40
0,09
0,30
0,51
0,31
tabulka č. 1.2
označení plochy/
funkce
Z59
Z60
Z61
Z62
Z63
Z64
Z65
Z66
Z68
Z70
Z71
Z72
Z73
Z74
Z75
Z76
Z77
Z78
Z80
Z81
Z82
Z83
Z86
Z89
Z91
Z92
Z93
Z94
Z95
Z97
Z98
Z99
Z100
Z101
Z102
Z103
Z104
Z105
Z106
Z107
Z108
Z110
Z111
Z113
Z114
Z115
Z116
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
SO
celková
výměra
půdy
ha
0,97
3,69
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,06
0,33
0,48
0,99
1,16
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
0,43
2,26
0,31
11,12
7,80
0,47
0,20
1,02
1,00
4,99
11,04
0,71
4,83
2,90
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,56
0,12
0,22
0,10
0,09
0,36
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,06
0,06
0,29
0,04
0,05
-
lesní
ha
-
- 100 -
zemědělské
ha
0,97
3,96
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,27
0,48
0,99
1,16
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
0,43
2,26
0,31
10,83
7,80
0,47
0,20
1,02
1,00
4,95
10,99
0,71
4,83
2,90
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,56
0,12
0,22
0,10
0,09
0,36
orná
zahrady
TTP
ha
ha
ha
0,97
1,69
0,19
2,08
0,77
0,82
0,13
0,54
0,26
0,30
0,27
0,43
0,05
0,99
0,44
0,72
0,18
0,19
0,23
0,39
0,80
0,43
2,26
0,23
0,08
10,78
0,05
7,80
0,47
0,20
1,02
1,00
4,95
10,99
0,71
3,81
1,02
2,90
2,95
0,51
0,56
1,29
0,66
0,43
2,29
0,47
0,12
0,35
0,21
0,12
0,22
0,10
0,09
0,36
-
tabulka č. 1.3
označení plochy/
funkce
celková
z toho pozemky
výměra
půdy
nezemědělské lesní zemědělské
ha
ha
ha
ha
Z117
SO
0,62
0,62
Z118
SO
0,23
0,23
1,09
1,09
Z119
SO
Z120
SO
1,35
1,35
SO Σ
98,29
2,82
95,47
Z46
OV Σ
1,38
0,19
1,19
Z17
OS
3,30
3,30
Z18
OS
3,17
3,17
Z41
OS
1,54
0,05
1,49
Z45
OS
0,47
0,47
Z96
OS
0,50
0,50
OS Σ
8,98
0,52
8,46
Z39
VS
1,38
1,38
Z84
VS
3,31
3,31
Z85
VS
3,82
3,82
VS Σ
8,51
8,51
Z79
VS-E Σ
2,20
2,20
Z4
ZZ
0,93
0,04
0,89
Z7
ZZ
0,26
0,26
0,87
0,87
Z9
ZZ
Z10
ZZ
1,18
1,18
0,64
0,64
Z22
ZZ
Z69
ZZ
0,21
0,21
0,70
0,70
Z87
ZZ
Z88
ZZ
0,29
0,29
Z90
ZZ
0,47
0,47
0,24
0,24
Z109
ZZ
Z112
ZZ
0,27
0,27
ZZ Σ
6,06
0,04
6,02
Z1-120 celkem 125,42
3,57
121,85
Plochy ostatní:
DS1
10,59
0,03
10,56
DS 2
12,56
0,40
3,81
8,35
DS Σ
23,15
0,43
3,81
18,91
ZV1
0,10
0,10
ZV2
0,93
0,51
0,42
ZV Σ
1,03
0,10
0,51
0,42
PV1
0,21
0,21
PV2
0,17
0,17
PV3
0,10
0,10
PV4
0,02
0,02
PV5
0,06
0,06
PV6
0,12
0,08
0,04
PV7
0,13
0,01
0,12
PV8
0,13
0,13
PV9
0,02
0,02
PV10
0,12
0,11
0,01
PV11
0,13
0,02
0,11
PV12
0,12
0,07
0,05
- 101 -
TTP
orná
zahrady
ha
ha
ha
0,62
0,23
1,09
1,35
67,78
5,47
22,22
1,19
0,81
2,49
3,17
1,49
0,50
0,50
0,81
7,15
1,38
3,20
0,11
3,82
8,40
0,11
2,20
0,56
0,33
0,26
0,87
1,18
0,64
0,21
0,70
0,29
0,47
0,11
0,13
0,27
2,75
3,27
81,63
6,28
33,94
10,56
7,31
17,87
0,32
0,32
0,04
0,01
0,06
-
0,02
-
1,04
1,04
0,10
0,10
0,02
0,12
0,12
0,02
0,01
0,03
0,05
tabulka č. 1.4
označení plochy/
funkce
celková
výměra
půdy
ha
1,33
25,51
150,93
PV Σ
Celkem pl.ost.
Celkem návrh
z toho pozemky
nezemědělské
ha
0,83
1,36
4,93
lesní
ha
4,32
4,32
zemědělské
ha
0,50
19,83
141,68
TTP
orná
zahrady
ha
ha
ha
0,11
0,02
0,37
18,30
0,02
1,51
99,93
6,30
35,45
Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF
katastrální území označení plochy/
odnětí
druh
funkce
zemědělských pozemku
poz. celkem
ha
Zastavitelné plochy:
Tichá na Mor.
Z1
SO
0,23
7
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
Σ
˝
Z1
Z2
˝
Z2
Z3
˝
Z3
Z4
˝
˝
˝
Z4
Z5
Z7
˝
Z7
Z8
Z9
˝
Z9
Z10
Z11
Z12
Z13
˝
˝
Z13
Z14
Z15
Z16
˝
˝
SO
SO
˝
SO
SO
˝
SO
ZZ
˝
˝
˝
ZZ
SO
ZZ
˝
ZZ
SO
ZZ
˝
ZZ
ZZ
SO
SO
SO
˝
˝
SO
SO
SO
SO
˝
0,31
0,54
0,27
0,24
0,51
0,08
0,07
0,15
0,42
0,14
0,22
0,12
0,89
0,59
0,16
0,10
0,26
0,23
0,21
0,66
0,87
1,18
1,62
0,62
0,11
0,29
0,08
0,48
0,18
0,18
0,23
0,07
- 102 -
7
2
5
2
7
2
2
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
2
2
2
5
5
7
2
5
kód
BPEJ
tabulka č. 2.1
odvodnění
třída
ha
ochrany
7.13.00
II
-
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.47.00
7.22.13
7.22.13
7.41.68
7.22.13
7.41.68
7.47.00
7.47.00
7.22.13
7.47.00
7.47.00
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.24.54
7.24.54
7.24.54
7.24.54
7.40.78
7.40.78
III
III
III
II
III
III
V
III
V
II
II
III
II
II
III
III
III
III
III
V
V
V
V
V
V
-
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
Σ Z16
SO
0,30
˝
Z17
OS
0,45
5
˝
˝
˝
0,36
5
˝
˝
˝
0,38
7
˝
˝
˝
1,47
7
˝
˝
˝
0,33
7
˝
˝
˝
0,31
7
˝
Σ Z17
OS
3,30
˝
Z18
OS
2,14
7
˝
˝
˝
0,78
7
˝
˝
˝
0,25
7
˝
Σ Z18
OS
3,17
˝
Z19
SO
0,13
7
˝
˝
˝
0,06
7
˝
Σ Z19
SO
0,19
˝
Z20
SO
0,54
7
˝
˝
˝
0,07
7
˝
˝
˝
0,03
7
˝
Σ Z20
SO
0,64
˝
Σ Z21
SO
0,33
7
˝
Σ Z22
ZS
0,64
2
˝
Z23
SO
1,36
5
˝
˝
˝
0,29
5
˝
Σ Z23
SO
1,65
˝
Σ Z24
SO
0,26
2
˝
Σ Z25
SO
0,29
7
˝
Σ Z26
SO
0,55
7
˝
Σ Z28
SO
0,99
2
˝
Z29
SO
0,44
2
˝
˝
˝
0,53
7
˝
Σ Z29
SO
0,97
˝
Σ Z30
SO
0,28
2
˝
Σ Z31
SO
0,35
5
˝
Z32
SO
0,14
2
˝
˝
˝
0,08
7
˝
Σ Z32
SO
0,22
˝
Σ Z33
SO
0,34
7
˝
Z34
SO
0,07
2
˝
˝
˝
0,17
7
˝
Σ Z34
SO
0,24
˝
Σ Z37
SO
0,10
7
˝
Z38
SO
1,46
2
˝
˝
˝
1,31
2
˝
˝
˝
0,08
2
˝
Σ Z38
SO
2,85
˝
Σ Z39
VS
1,38
2
˝
Σ Z41
OS
1,49
7
- 103 -
kód
BPEJ
7.40.78
7.24.54
7.40.78
7.41.99
7.24.54
7.41.68
7.41.99
7.41.99
7.40.78
7.41.68
7.48.44
7.41.68
7.41.99
7.40.78
7.48.44
7.22.13
7.41.68
7.41.89
7.24.44
7.48.11
7.48.11
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.20.51
7.20.51
7.20.51
7.20.51
7.20.51
7.20.24
7.20.24
7.20.44
7.20.34
7.20.24
7.20.54
třída
ochrany
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
III
V
V
-V
IV
IV
V
V
V
V
V
V
II
II
II
II
V
V
V
V
V
V
tabulka č. 2.2
odvodnění
ha
1,42
0,04
1,46
0,66
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
Σ Z46
OV
1,19
7
˝
Z47
SO
0,09
7
˝
˝
˝
0,08
7
˝
Σ Z47
SO
0,17
˝
Σ Z48
SO
0,22
7
˝
Σ Z49
SO
0,26
5
˝
Σ Z50
SO
0,24
5
˝
Σ Z51
SO
0,27
5
˝
Z52
SO
0,27
5
˝
˝
˝
0,40
7
˝
Σ Z52
SO
0,67
˝
Σ Z53
SO
0,09
7
˝
Σ Z54
SO
0,30
7
˝
Σ Z55
SO
0,55
2
˝
Z56
SO
0,23
5
˝
˝
˝
0,46
5
˝
Σ Z56
SO
0,69
˝
Σ Z57
SO
0,51
7
˝
Z58
SO
0,11
2
˝
˝
˝
0,27
2
˝
˝
˝
0,13
7
˝
˝
˝
0,18
7
˝
Σ Z58
SO
0,69
˝
Z59
SO
0,37
7
˝
˝
˝
0,60
7
˝
Σ Z59
SO
0,97
˝
Z60
SO
0,81
2
˝
˝
˝
0,88
2
˝
˝
˝
0,08
5
˝
˝
˝
0,11
5
˝
˝
˝
0,24
7
˝
˝
˝
1,84
7
˝
Σ Z60
SO
3,96
˝
Σ Z61
SO
0,77
7
˝
Σ Z62
SO
0,82
7
˝
Z63
SO
0,02
7
˝
˝
˝
0,11
7
˝
Σ Z63
SO
0,13
˝
Σ Z64
SO
0,54
7
˝
Σ Z65
SO
0,26
2
˝
Σ Z66
SO
0,30
7
˝
Σ Z69
SO
0,21
7
˝
Σ Z70
SO
0,27
7
˝
Z71
SO
0,43
2
˝
˝
˝
0,05
7
˝
Σ Z71
SO
0,48
˝
Z72
SO
0,10
7
- 104 -
kód
BPEJ
třída
ochrany
7.24.44
7.24.14
7.24.41
7.24.44
7.20.54
7.20.54
7.20.54
7.20.54
7.20.54
V
IV
IV
V
V
V
V
V
V
7.20.54
7.20.54
7.20.54
7.24.14
7.24.44
7.24.44
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.24.44
V
V
V
IV
V
V
IV
V
IV
V
7.24.14
7.24.44
IV
V
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.24.44
IV
V
IV
V
IV
V
7.24.11
7.24.11
7.56.00
7.24.11
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.24.44
7.47.12
7.47.10
7.47.10
7.56.00
III
III
I
III
V
V
V
V
IV
III
III
I
tabulka č. 2.3
odvodnění
ha
0,05
0,05
-
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
˝
˝
0,89
7
˝
Σ Z72
SO
0,99
˝
Z73
SO
0,44
2
˝
˝
˝
0,72
7
˝
Σ Z73
SO
1,16
˝
Σ Z74
SO
0,18
7
˝
Σ Z75
SO
0,19
5
˝
Z76
SO
0,21
2
˝
˝
˝
0,02
2
˝
Σ Z76
SO
0,23
˝
Σ Z77
SO
0,39
2
˝
Z78
SO
0,75
7
˝
˝
˝
0,05
7
˝
Σ Z78
SO
0,80
˝
Z79
VS-E
0,03
2
˝
˝
˝
2,17
2
˝
Σ Z79
VS-E
2,20
˝
Σ Z80
SO
0,43
7
˝
Σ Z81
SO
2,26
2
˝
Z82
SO
0,23
2
˝
˝
˝
0,08
5
˝
Σ Z82
SO
0,31
˝
Z83
SO
10,78
2
˝
˝
˝
0,05
7
˝
Σ Z83
SO
10,83
˝
Z84
VS
2,03
2
˝
˝
˝
1,17
2
˝
˝
˝
0,11
7
˝
Σ Z84
VS
3,31
˝
Z85
VS
2,16
2
˝
˝
˝
0,45
2
˝
˝
˝
1,21
2
˝
Σ Z85
VS
3,82
˝
Z86
SO
6,71
2
˝
˝
˝
0,67
2
˝
˝
˝
0,34
2
˝
˝
˝
0,08
2
˝
Σ Z86
SO
7,80
˝
Z87
ZZ
0,22
2
˝
˝
˝
0,32
2
˝
˝
˝
0,16
2
˝
Σ Z87
ZZ
0,70
˝
Z88
ZZ
0,11
7
˝
˝
˝
0,18
7
˝
Σ Z88
ZZ
0,29
˝
Z89
SO
0,06
7
˝
˝
˝
0,32
7
- 105 -
kód
BPEJ
7.47.10
7.47.10
7.47.10
7.47.10
7.47.12
7.47.12
7.47.10
7.47.12
7.24.11
7.24.41
7.20.21
7.47.12
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.22.13
7.47.42
7.22.13
7.22.13
7.47.12
7.47.42
7.13.00
7.47.12
7.24.14
7.24.44
7.13.00
7.24.14
7.24.44
7.13.00
7.59.00
7.13.00
7.24.14
třída
ochrany
III
III
III
III
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
III
III
III
III
III
III
III
V
III
III
IV
V
II
IV
IV
V
II
IV
V
II
IV
II
IV
tabulka č. 2.4
odvodnění
ha
0,03
2,17
2,20
10,78
10,78
2,03
1,17
0,11
3,31
2,16
0,45
1,21
3,82
6,40
0,67
0,34
0,08
7,49
0,22
0,32
0,16
0,70
-
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
˝
˝
0,09
7
˝
Σ Z89
SO
0,47
˝
Z90
ZS
0,20
2
˝
˝
˝
0,27
2
˝
Σ Z90
ZS
0,47
˝
Σ Z91
SO
0,20
2
˝
Σ Z92
SO
1,02
2
˝
Σ Z93
SO
1,00
2
˝
Z94
SO
1,99
2
˝
˝
˝
2,96
2
˝
Σ Z94
SO
4,95
˝
Z95
SO
0,08
2
˝
˝
˝
10,91
2
˝
Σ Z95
SO
10,99
˝
Σ Z96
OS
0,50
2
˝
Z97
SO
0,63
5
˝
˝
˝
0,18
5
˝
Σ Z97
SO
0,71
˝
Z98
SO
0,14
2
˝
˝
˝
1,50
2
˝
˝
˝
0,47
2
˝
˝
˝
0,42
2
˝
˝
˝
1,28
2
˝
˝
˝
0,46
7
˝
˝
˝
0,22
7
˝
˝
˝
0,14
7
˝
˝
˝
0,20
7
˝
Σ Z98
SO
4,83
˝
Z99
SO
1,01
2
˝
˝
˝
1,31
2
˝
˝
˝
0,38
2
˝
˝
˝
0,20
2
˝
Σ Z99
SO
2,90
˝
Z100
SO
1,43
2
˝
˝
˝
1,52
2
˝
Σ Z100
SO
2,95
˝
Σ Z101
SO
0,51
2
˝
Σ Z102
SO
0,56
2
˝
Σ Z103
SO
1,29
2
˝
Σ Z104
SO
0,66
2
˝
Z105
SO
0,13
2
˝
˝
˝
0,30
2
˝
Σ Z105
SO
0,43
˝
Z106
SO
1,71
7
˝
˝
˝
0,58
7
˝
Σ Z106
SO
2,29
˝
Z107
SO
0,28
7
˝
˝
˝
0,19
7
- 106 -
kód
BPEJ
7.59.00
7.24.14
7.24.44
7.24.14
7.47.12
7.47.12
7.28.14
7.47.12
7.24.14
7.47.12
7.24.14
7.24.14
7.47.12
7.59.00
7.24.11
7.24.44
7.24.14
7.47.12
7.59.00
7.24.14
7.24.14
7.24.44
7.24.11
7.24.14
7.24.44
7.47.12
7.24.11
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.24.14
7.24.11
7.24.14
7.24.11
7.24.14
7.59.00
7.24.11
třída
ochrany
IV
IV
V
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
III
IV
IV
IV
IV
IV
III
IV
III
IV
IV
III
tabulka č. 2.5
odvodnění
ha
1,02
0,19
2,28
2,47
0,08
10,91
10,99
0,63
0,18
0,71
0,14
0,14
-
označení plochy/
odnětí
druh
funkce
poz. celkem
ha
˝
Σ Z107
SO
0,47
˝
Z108
SO
0,05
2
˝
˝
˝
0,07
2
˝
Σ Z108
SO
0,12
˝
Z109
ZS
0,11
2
˝
˝
˝
0,13
7
˝
Σ Z109
ZS
0,24
˝
Z110
SO
0,35
2
˝
˝
˝
0,21
7
˝
Σ Z110
SO
0,56
˝
Σ Z111
SO
0,12
7
˝
Σ Z112
SO
0,27
2
˝
Σ Z113
SO
0,22
2
˝
Σ Z114
SO
0,10
2
˝
Σ Z115
SO
0,09
7
˝
Σ Z116
SO
0,36
2
˝
Σ Z117
SO
0,62
2
˝
Σ Z118
SO
0,23
2
˝
Σ Z119
SO
1,09
2
˝
Z120
SO
0,65
2
˝
˝
0,70
2
˝
Σ Z120
SO
1,35
celkem Z1-120
121,85
plochy ostatní:
Tichá na Mor. Σ
DS1
10,56
2
˝
DS2
3,11
2
˝
˝
1,19
2
˝
˝
2,13
2
˝
˝
0,88
2
˝
˝
0,02
7
˝
˝
1,02
7
˝
Σ
DS2
8,35
˝
ZV2
0,32
2
˝
˝
0,10
7
˝
Σ
ZV2
0,42
˝
Σ
PV4
0,02
7
˝
ΣPV6
0,04
2
˝
PV7
0,08
7
˝
˝
0,04
7
˝
Σ
PV7
0,12
˝
PV8
0,01
2
˝
˝
0,02
7
˝
˝
0,10
7
˝
Σ
PV8
0,13
˝
Σ
PV9
0,02
7
˝
Σ
PV10
0,01
7
˝
PV11
0,06
2
˝
˝
0,02
5
- 107 -
třída
ochrany
tabulka č. 2.6
odvodnění
ha
7.59.00
7.24.11
7.59.00
7.59.00
7.59.00
7.59.00
7.24.54
7.24.54
7.47.10
7.41.89
7.24.41
7.24.14
7.24.11
7.24.14
7.22.13
7.24.14
7.24.44
-
IV
III
IV
IV
IV
IV
V
V
III
V
IV
IV
III
IV
III
IV
V
-
1,09
0,65
0,70
1,35
46,04
7.22.13
7.22.13
7.47.12
7.47.42
7.24.14
7.24.14
7.22.13
7.20.51
7.20.51
7.22.13
7.24.44
7.24.44
7.24.41
7.20.24
7.20.24
7.20.54
7.24.44
7.24.44
7.47.12
7.47.12
III
III
IV
V
IV
IV
III
V
V
III
V
V
IV
V
V
V
V
V
IV
IV
2,35
1,19
2,13
0,23
5,90
-
kód
BPEJ
˝
˝
˝
PV11
Σ
funkce
˝
Σ
celkem pl.ostatní
celkem
-
PV12
-
0,03
0,11
odnětí
zemědělských
poz. celkem
ha
0,05
19,83
141,68
7
-
7.47.12
-
IV
-
-
druh
pozemku
kód
BPEJ
třída
ochrany
tabulka č. 2.7
odvodnění
ha
7
-
7.24.11
-
III
-
5,90
51,94
Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability
označení
plochy
1 NRBK
2 LBC
4 LBC
5 NRBK
5 NRBK
7 NRBK
7 NRBK
8 LBC
8 LBC
10 RBC
10 RBC
12 LBC
17 LBC
18 LBK
18 LBK
20 LBK
20 LBK
22 LBK
22 LBK
24 LBK
24 LBK
25 LBK
25 LBK
26 LBC
výměra
ha
0,16
2,73
1,80
0,19
1,56
1,75
0,40
1,90
2,30
1,78
0,18
1,96
6,21
5,03
11,24
2,50
1,00
0,04
0,70
0,74
0,62
0,36
0,98
0,73
0,06
1,53
2,32
0,56
0,24
0,20
1,00
0,54
0,72
1,26
1,61
0,22
stávající
druh
pozemku
7
2
7
2
7
2
7
2
7
2
7
2
2
2
7
2
7
2
5
7
2
5
7
2
7
2
7
z toho
odvodnění ha
2,63
2,63
1,00
0,04
0,34
0,38
0,37
0,37
0,56
0,56
-
- 108 -
navržené
společenstvo
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
tabulka č. 3.1
Tichá na Moravě
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
označení
plochy
26 LBC
27 LBK
27 LBK
29 LBK
30 LBC
31 LBK
celkem
výměra
ha
1,83
0,60
0,12
0,72
0,45
0,57
0,17
35,84
stávající
druh
pozemku
2
7
2
7
7
-
druh pozemku:
-2
-5
-7
z toho
odvodnění ha
navržené
společenstvo
4,94
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
lesní
tabulka č. 3.2
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
˝
- orná půda
- zahrada
- trvalý travní porost
funkční členění:
SO
OV
OS
VS
VS-E
DS
ZV
ZZ
PV
- plochy smíšené obytné
- plochy občanského vybavení
- plochy občanského vybavení – sportovního zařízení
- plochy výroby a skladování
- plochy výroby a skladování – elektrárny fotovoltaické
- plochy dopravy silniční
- plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné
- plochy zemědělské - zahrady
- plochy prostranství veřejných
ÚSES:
LBC
LBK
RBC
NRBK
- lokální biocentra
- lokální biokoridory
- regionální biocentra
- nadregionální biokoridory
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace
Územního plánu velkého územního celku Beskydy a jeho platných změn č. 1 a č. 2.
Pro správní území obce Tichá vyplývají limity:
- rekonstrukce jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice na vedení s dvojitým
potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec –
Povážská Bystrica;
- stávající trasa radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová
síť a dálkový kabel;
- návrh silnice I. a II. třídy;
- stávající vodojem, stávající čistírna odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod
- stanovená záplavová území;
- prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES;
- vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí.
- 109 -
2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí
- ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle
zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů
- rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení dle zákona
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, vymezená pro celé správní
území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby
jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské a ubytovací správy Brno,
odloučeného parkoviště Olomouc:
- výstavba souvislých kovových překážek
- výstavba větrných elektráren
- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem
- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení
- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m,
u řadů nad průměr 500 mm 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
- ochranné pásmo přivaděče vody Ostravského oblastního vodovodu DN 600 Nová
Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Červený Kámen – 6 m od osy potrubí na obě strany
stanovené rozhodnutím č. j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24. 4. 1989
- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče)
dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995:
20 m (25 m)
15 m (20 m)
-
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně:
pro vodiče bez izolace
pro vodiče s izolací základní
pro závěsná kabelová vedení
7 m (10 m)
2m
1m
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV
7 m od zařízení
2 m od zařízení
1 m od obestavění
ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů:
- 110 -
BP
20 m
15 m
OP
4m
4m
1m
- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle
zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů
- ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje
území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb.
o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991
Chráněné ložiskové území:
14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn;
21690002 Tichá, surovina – uhlí černé, zemní plyn;
14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn.
Výhradní ložiska:
317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
plyn;
314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn;
314420000 Frenštát-východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé;
plyn.
Poddolovaná území:
Dobývací prostory – těžené:
40038 Tichá, nerost – zemní plyn;
Dobývací prostory – netěžené:
20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí.
Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek-Místek, zpracované OKD, a. s.,
IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti,
v ploše C2.
- sesuvná území - Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo prostřednictvím Geofondu
ČR, podle § 13 zákona č. 62/1998 ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., grafickou část
registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (září 1999):
- 111 -
- ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. V ÚP Tichá je vymezeno
OP v šířce 100 m v souladu se zákona č. 256/2001.
- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR
č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
Územní systém ekologické stability:
nadregionální biokoridor, regionální biokoridor, regionální biocentrum, lokální biokoridor
a lokální biocentrum;
registrované významné krajinné prvky:- 3205 Skalní výchoz bašských pískovců
- 3207/1-2 Selské lomy na Tichavské hůrce
- 3210 Údolnicová louka
- 3213 Louky a pastvina na svazích Tichavské hůrky
- 3214 Pastevní areál „Pružinky“
- 32142 Strážka – dálkový výhled
- 32143„Hola“ – krajinářský výhled
maloplošné chráněné území: - PP Travertinové kaskády
ochrana krajinného rázu: - přírodní park Podbeskydí
- ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění
- ochranné pásmo lesa - 50 m od hranice pozemku lesa
-
ochrana před záplavami - Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
ŽPZ/10970/04 a ŽPZ/10970/03 ze dne 11. 3. 2004 jsou stanovena záplavová území
vodního toku Tichávka v km 0,000 – 11,345 a Lubina km 24,464 – 28,670 a vymezeny
aktivní zóny stanovených záplavových území.
- zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
V obci Tichá je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů
evidováno středověké a novověké jádro obce.
V tomto území je ve smyslu odst. 2 § 22 zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým
předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR
a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody
uzavřené podle odst. 1 § 22 zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný
již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických
nálezů, které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu.
- 112 -
V obci Tichá jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky:
53644/8-1689/1 krucifix na p. č. 190 u vstupu na hřbitov;
45789/8-1690 boží muka p.č. 2506/1, u silnice 4848;
25437/8-1555 sousoší Smuteční píseň na hřbitově naproti hlavního vstupu p. č. 1831.
Návrh nemovitostí na kulturní památky v obci Tichá:
- areál usedlosti č.p. 9, parc. č. 902,
- roubený dům č. 10, parc. č. 888,
- špýchar u č.p. 020, parc. č. 951,
- zděný dům č.p. 27, parc. č. 1193,
- dům č. 33, parc. č. 1044,
- stodola u č.p. 53, parc. č. 970,
- prkenná stodola u č. p. 59, parc. č. 921,
- roubená stodola u č.p. 62, parc. č. 892,
- špýchar u č.p. 73, parc. č. 768,
- zděný a roubený dům č. p. 79, parc. č. 689,
- stodola u č.p. 93, parc. č. 1629,
- roubený dům č.p. 94, parc. č. 326,
- roubená chalupa č.p. 177, parc. č. 681,
- areál usedlosti č.p. 201, parc. č. 1314,
- roubený dům č.p. 256, parc. č. 1034.
ATS
BD
BP
BTS
CO
ČHMÚ
ČOV
ČSÚ
ČÚZK
DTP
EO
HTP
KČT
k. ú.
LHP
MK
MO
MŠ
-
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
automatická tlaková stanice
bytový dům
bezpečnostní pásmo
základová převodní stanice (base transceiver station)
civilní ochrana
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
Český ústav zeměměřický a katastrální
dolní tlakové pásmo
ekvivalentní obyvatel
horní tlakové pásmo
Klub českých turistů
lesní hospodářský plán
místní komunikace
místní obslužná (komunikace)
mateřská škola
- 113 -
NN
OP
ORP
OZKO
POH
PUPFL
PÚR
RD
RKS
RS
RSU
SHR
STG
STL
SÚ
SV
TKO
TO
TR, TS
TTP
TÚ
ÚK
ÚP
ÚPS
ÚSES
ÚV
VDJ
VKP
VN
VPS
VÚC
VVN
ZPF
ZŠ
-
nízké napětí
ochranné pásmo
obec s rozšířenou působností
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
plán odpadového hospodářství
pozemky určené k plnění funkcí lesa
politika územního rozvoje
rodinný dům
radiokomunikační středisko
regulační stanice
vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit)
samostatně hospodařící rolník
skupina typů geobiocénu
středotlaký
sídelní útvar
skupinový vodovod
tuhé komunální odpady
telefonní obvod
trafostanice, transformační stanice
trvalé travní porosty
tranzitní ústředna
účelová komunikace
územní plán
účastnická přípojná síť
územní systém ekologické stability
úpravna vody
vodojem
významný krajinný prvek
vysoké napětí
veřejně prospěšné stavby
velký územní celek
velmi vysoké napětí
zemědělský půdní fond
základní škola
PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK
-
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
v platném znění;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
-
vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění
pozdějších předpisů
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
- 114 -
vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;
-
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon);
-
vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na
zajištění radiační ochrany;
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;
-
nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení
stavu jakosti těchto vod;
-
vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků
a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;
-
nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření
v těchto oblastech;
-
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky
provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;
-
nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob
sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
-
nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací;
-
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
- 115 -
-
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů;
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;
-
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů;
-
vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
-
vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci;
-
zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků
z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu
zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb.,
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992
Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších
předpisů);
-
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
-
zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
7. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
O pořízení Územního plánu Tichá rozhodlo Zastupitelstvo obce Tichá dne 10. 3. 2008 na
svém 7. zasedání.
Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce Tichá dne 8. 6. 2009 na svém
12. zasedání.
Územní plán Tichá byl zpracován bez zpracování variant a bez konceptu.
Na základě schváleného zadání zpracoval projektant tj. Urbanistické středisko Ostrava,
s. r. o., Ing. arch. Vladimíra Fusková, Spartakovců 3, 708 00 Ostrava-Poruba návrh územního
plánu.
Návrh územního plánu byl vypracován dle přílohy č. 7 vyhlášky v srpnu 2009.
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, odbor výstavby a územního plánování, oznámil podle
ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona dne 18. 9. 2009 společné jednání o návrhu územního
plánu dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci pro kterou je územní plán pořizován
a sousedním obcím s jednáním na den 8. 10. 2009.
Pořizovatel vyzval dotčené orgány k uplatnění stanovisek ve lhůtě do 30 dnů ode dne jednání,
tj. do 9. 11. 2009. Ve stejné lhůtě mohly uplatnit své připomínky sousední obce.
Krajský úřad posoudil ve smyslu ustanovení § 51 stavebního zákona předložený návrh
územního plánu a vydal dne 18. 12. 2009 stanovisko.
- 116 -
Na základě výsledku projednání podle § 50 a 51 stavebního zákona byl územní plán
v prosinci 2009 upraven.
O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se konalo dne 8. 2. 2010 veřejné
projednání.
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání. Koncept
nebyl zpracován a k návrhu územního plánu nebyly uplatněny žádné námitky ani připomínky.
8. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
8.1 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO
ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Projednávaná dokumentace je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky,
schválenou dne 20. 7. 2009 usnesením vlády ČR č. 929.
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů je od r. 2008 provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).
Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti, nejbližší je rozvojová oblast OB2
Ostrava, s vymezením za SO ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí
v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části),
Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části),
Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).
V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území
zahrnuje SOB 2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhoštěm,
Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod
Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Oblast se dotýká na území
ORP Frýdek-Místek rozvojové oblasti OB2 Ostrava a na území ORP Jablunkov a Třinec
rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR.
V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bylo navrženo
upřesnění specifické oblasti SOB2 Beskydy, zahrnuje pouze dále uvedené obce SO ORP
Frenštát pod Radhoštěm – vlastní město Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice. Obec Tichá
tedy není v rámci tohoto upřesnění k zařazení do SOB2 Beskydy navrhována. Do doby
vydání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje tedy obec Tichá náleží do SOB2
Beskydy.
Územní plán obce respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to Územní plán
velkého územního celku Beskydy, schválený usnesením vlády ČR dne 25. 3. 2002, č. 298/02,
Změnu č. 1 ÚPN VÚC Beskydy, schválenou dne 21. 12. 2006 Zastupitelstvem
Moravskoslezského kraje Usnesením č. 15/1321/1 a Změnu č. 2 ÚPN VÚC Beskydy,
schválenou dne 21. 9. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje Usnesením
č. 13/1144/1. V rámci VÚC Beskydy byly vymezeny rekreační krajinné celky (RKC).
Katastrální území Tichá je zařazeno do RKC 10 Štramberk jako středisko s vyšším
významem. V celém rozsahu RKC je nutno dodržovat zákaz nových staveb pro individuální
rekreaci (rekreační chaty, rekreační domky, zahrádkářské chaty). Přípustné jsou změny
původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy.
Změny využití ploch v území obsažené v ÚP nemají z hlediska širších vztahů vliv na
koordinaci využívání území. Územní plán Tichá neohrozí záměrů VÚC Beskydy. Respektuje
územní ochranu ve formě vymezených koridorů pro záměry veřejně prospěšných staveb.
V době zpracování územního plánu nebyly ještě vydány Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje. K projednávanému řešení ZÚR však bylo přihlíženo.
- 117 -
8.2 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU
ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ
A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území, ochrany jeho hodnot,
urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepce veřejné infrastruktury.
Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly
územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje
a s politikou územního rozvoje.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území, zastavitelné plochy a stanoveny plochy pro
veřejně prospěšné stavby.
Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro rozvoj správního
území:
- dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního
počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury včetně vytvoření nabídky ploch pro
obyvatele sousedícího města Frenštát pod Radhoštěm, tj. plochy smíšené obytné;
- nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury – plochy občanské vybavenosti;
- nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb za účelem podpory ekonomiky, vytváření
pracovních míst a zabezpečení služeb v území;
- nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace –
plochy občanského vybavení – sportovních zařízení;
- vymezením ploch přírodních pro územní systém ekologické stability a ploch smíšených
nezastavěného území (vzrostlá zeleň mimo lesní pozemky, mokřady apod.).
Hlavní zásadou při vytváření podmínek pro rozvoj území jsou požadavky na ochranu
architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území při navázání na dosavadní
urbanistický a stavební vývoj katastrálního území.
Obec Tichá leží severním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm v údolí tvořeném
potokem Tichávkou. Obec se nachází v oblasti "Přírodního parku Podbeskydí". Obecní úřad
se nachází v centru obce se základní občanskou vybaveností. Dominantou obce je kostel sv.
Mikuláše, který se nachází v centru zástavby.
Obytná zástavba obce je tvořena převážně rodinnými domy, které jsou soustředěny hlavně
podél silnice III/48310 Kunčice pod Ondřejníkem – Tichá. V centru obce se nacházejí také
obytné domy a po celém katastrálním území jsou roztroušeny objekty individuální rekreace
(druhého bydlení).
V Obci Tichá bude respektována stávající vzrostlá zeleň na nelesní půdě - zeleň kolem
vodních toků, stromořadí, jednotlivé vzrostlé stromy apod. Součástí systému zeleně sídla jsou
plochy lesů, plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, plochy přírodní - územního
systému ekologické stability (ÚSES) a plochy krajinné zeleně (nehospodářské dřevinné
porosty, mokřady apod.) označené jako plochy smíšené nezastavěného území. Jako plochy
veřejných prostranství - zeleně veřejné jsou vymezeny plochy stávající zeleně v centru
zástavby v severní části obce. Ve vazbě na tyto plochy jsou navrženy dvě plochy veřejných
prostranství - zeleně veřejné
- 118 -
Plochy zemědělské - zahrady mohou být využívány pouze v souladu s podmínkami
stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Rekreační využívání krajiny se
předpokládá v rámci pěší turistiky, cykloturistiky a případně jezdeckých sportů (hipostezky).
Na plochách zemědělských a na plochách lesních se připouštějí stavby turistických stezek,
hipostezek a cyklostezek a stavby přístřešků pro turisty. Maloplošná a dětská hřiště lze
realizovat v souladu s podmínkami hlavního a přípustného využití stanovenými pro plochy
aniž jsou vymezena v územním plánu. (viz oddíl F)
Veškeré hodnoty území obce Tichá, kulturní i přírodní, jsou navrženým řešením
respektovány. Větší rozsah navržených ploch pro plochy smíšené obytné vyplývá
z požadavků Obce Tichá, občanů i Města Frenštátu pod Radhoštěm na vymezení ploch pro
výstavbu především rodinných domů v jižní části správního území, ve vazbě na zástavbu
Frenštátu pod Radhoštěm. V souvislé zástavbě v severní části obce, situované podél vodního
toku Tichávky již není dostatek vhodných proluk.
Územním plánem je respektován návrh na ochranu staveb dokládajících historický vývoj obce
a to jejich zapsáním do seznamu nemovitých kulturních památek. Tyto stavby jsou označeny
v grafické části odůvodnění - Koordinačním výkrese, kde je zároveň vyznačeno i historické
jádro obce, které je územím s archeologickými nálezy. Vymezením zastavitelných ploch je
navázáno na tradiční kompaktní způsob zástavby a historický urbanistický vývoj také města
Frenštátu pod Radhoštěm.
Územním plánem jsou respektovány podmínky ochrany Přírodního parku Podbeskydí.
Územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability s prvky nadregionálními,
regionálními a lokálními.
Dále je respektována přírodní památka Travertinové kaskády. V maximální možné míře jsou
respektovány registrované významné krajinné prvky i významné krajinné prvky „ze zákona“.
Lokality s chráněnými druhy živočichů nejsou návrhem řešení dotčeny.
Kvalita bydlení a ochrana životního prostředí bude zvýšena realizací technické infrastruktury,
především kanalizace. Do doby její realizace musí být kladen důraz na individuální čištění
odpadních vod v soulady s platnými zákony. Kvalita bydlení je zároveň ovlivňována dopravní
obsluhou území. Nové komunikace musí být realizovány v dostatečných šířkách na veřejných
prostranstvích.
Vyskytují se i půdy ve třídě ochrany I a II, ale jen v menším rozsahu.
8.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY
STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence
územně plánovací činnosti a vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání
území. Územní plán Tichá byl upraven, projednán a vydán dle stavebního zákona
a prováděcích vyhlášek.
- 119 -
8.4 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY
ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH
ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ
S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Poř.
č.
2.
Stanoviska dotčených orgánů, připomínky sousedních obcí
Vyhodnocení
Ministerstvo životního prostředí ČR
odbor výkonu státní správy IX
Čs. legií 5, 702 00 Ostrava
č. j.: 5764/580/09, 73893/ENV
ze dne 9. 11. 2009
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX
(dále jen „ministerstvo“), obdrželo vaše oznámení o projednávání
výše uvedeného návrhu.
Ministerstvo jako dotčený orgán podle § 15 odst. 2 zákona
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst. 2 zákona
č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších
předpisů, sděluje po prostudování návrhu následující:
V grafické části není zcela přesně zakresleno sesuvné území
č. 3502 podle „Map sesuvů a jiných nebezpečných svahových
deformací“ ČGS-Geofondu z března 2009.
Sesuvné území
č. 3502 bylo
zakresleno.
Uvedený nedostatek je nutné odstranit.
3.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku, 110 15 Praha 1
č. j.: 35203/2009/05100
ze dne 29. 9. 2009
Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného
bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme podle
ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona k výše uvedené územně
plánovací dokumentaci žádné připomínky, protože akceptuje
problematiku ochrany a využití nerostného bohatství v řešeném
území.
4.
Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Nový Jičín
Husova 13, 741 11 Nový Jičín 1
č. j.: PÚ/3157,3133/09-Sm-5.1.3
ze dne 24. 9. 2009
Ministerstvu zemědělství, Pozemkovému úřadu Nový Jičín (dále
jen pozemkový úřad), jako správnímu úřadu příslušnému podle
ust. § 20 odst. 1 písm. d) příp. n) zákona č. 139/2002 Sb.,
o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění
- 120 -
Vzato na vědomí.
pozdějších předpisů, bylo dne 22. 9. 2009 doručeno oznámení
o společném jednání o návrhu Územního plánu Tichá.
Pozemkový úřad nemá námitek k návrhu Územního plánu Tichá
za předpokladu, že bude současně řešena otázka zajištění přístupu
na zemědělské pozemky pro jednotlivé vlastníky pozemků.
Žádáme, aby koncepce uspořádání krajiny v územním plánu
umožňovala umístění společných zařízení, která budou
lokalizována v krajině podle návrhu společných zařízení na
základě přesných zjištění situace v terénu a jednání s vlastníky.
S odkazem na § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, budou
tato společná zařízení umístěna v nezastavěném území. Dále
jde o případné respektování stávajícího stavu polních cest
v terénu a hlavně možnost jejich doplnění. Požadujeme, aby
účelové komunikace (vymezené v § 2 odst. 2 písm. d) a § 7
zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů), nebyly v územním plánu stanoveny jako
plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 9 odst. 1, 2 a 3
vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách na využití
území.
5.
Dle zjištění
nebyly zahájeny
projekční práce
na pozemkových
úpravách v Tiché.
Nelze proto
stanovit lokality
pro umístění
společných
zařízení v krajině.
Účelové
komunikace
nebudou v ÚP
stanoveny jako
plochy dopravní
infrastruktury.
Policie České republiky
Krajské ředitelství policie severomoravského kraje
30. dubna 24, 728 99 Ostrava
č. j.: KRPT-3122-199/ČJ-2009-0700MN
ze dne 23. 10. 2009
Na základě Vašeho dopisu ze dne 18. 9. 2009 Vám sdělujeme, že
Krajské ředitelství Policie Sm kraje nemá připomínky k návrhu
Územního plánu Tichá.
6.
Otázka přístupu
na zemědělské
pozemky je
v návrhu řešena
v oddíle E.1 odst.
6.
Vzato na vědomí.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
odbor investičního rozvoje
Palackého 4, 128 01 Praha 2
č. j.: MZDR7658/2009-124/INV-2365
ze dne 1. 10. 2009
Ministerstvo zdravotnictví ČR nemá v předmětné lokalitě žádné
zájmy z hlediska nadregionální výstavby zdravotnických zařízení.
Český inspektorát lázní a zřídel z hlediska ochrany léčebných
lázní a přírodních léčivých zdrojů vydá samostatné stanovisko
k výše uvedené lokalitě.
- 121 -
Vzato na vědomí.
9.
Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
ÚP 11857, 1. máje 1, 771 11 Olomouc
č. j.: 2880/2009-1383-ÚP-OL
ze dne 19. 10. 2009
Ve smyslu § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon) a zákona č. 222/1999 Sb.,
o zajišťování obrany České republiky v platných zněních
a v souladu s resortními předpisy (na teritoriu okresů Brno-město,
Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Prostějov,
Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Bruntál,
Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava,
Ostrava, Přerov, Šumperk, Vsetín) bylo provedeno vyhodnocení
výše uvedené akce. Česká republika – Ministerstvo obrany,
zastoupená VUSS Brno, jako věcně a místně příslušná ve smyslu
zákona č. 222/1999 Sb., jejímž jménem jedná ředitel VUSS Brno
Ing. Jaroslav Valchář na základě pověření ministryně obrany č. j.
2566/2007-8764 ze dne 2. ledna 2008, ve smyslu § 7 odst. 2
zákona č. 219/2000 Sb. vydává následující závazné stanovisko.
Správní území obce Tichá je situováno v prostoru zájmového
území ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona
č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
Na celé správní území zasahuje ochranné pásmo leteckých
radiových zabezpečovacích zařízení.
Je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb.
o civilním letectví. V tomto území (dle ustanovení § 175 odst. 1
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)
lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na
základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské
ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště
Olomouc:
výstavba souvislých kovových překážek,
výstavba větrných elektráren,
stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,
stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.
V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren
a výškových staveb nad 30 m nad terénem území omezena nebo
zakázána.
Bude
respektováno.
Požadavek je
zařazen v návrhu
ÚP.
Na celém správním území obce Tichá je zájem Ministerstva
obrany posuzován i z hlediska povolování níže vyjmenovaných
druhů staveb.
V souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb. v tomto území lze vydat
územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě
závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím
Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného
pracoviště Olomouc:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních
komunikací, silnic I. II. a III. třídy,
- 122 -
Uvedené
požadavky budou
řešeny v rámci
jednotlivých
územních
a stavebních
řízení.
-
výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,
výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení,
výstavba vedení VN a VVN,
výstavba větrných elektráren,
výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační,
radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů
a opěrných konstrukcí (např. základové stanice, …),
výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,
výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).
V textové části oddíl 2.1 – ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ (str. 7-8)
návrhu Územního plánu Tichá požaduji opravit zájmy MO ČR dle
výše uvedených zájmů v souladu ÚAP. Veškeré zájmy MO ČR
byly poskytnuty v rámci zpracování územně analytických
podkladů v ORP.
10.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1
č. j. SÚJB/OPZ/23043/2009
ze dne 26. 10. 2009
K Vašemu oznámení společného jednání o návrhu Územního
plánu Tichá ze dne 18. 9. 2009 Vám sdělujeme, že k předmětnému
návrhu nemáme připomínky.
11.
Je upraveno.
Vzato na vědomí.
Obvodní báňský úřad Ostrava
Veleslavínova 18, P. O. BOX 103, 728 03 Ostrava 1
č. j.: 8138/2009-460/Ing.Sj
ze dne 1. 10. 2009
Obvodní báňský úřad v Ostravě, jako místně příslušný podle
ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších
předpisů, k výkonu vrchního dozoru státní báňské správy v kraji
Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském a věcně příslušný
podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších
předpisů, požaduje zahrnout do Územního plánu Tichá podle
ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
takové řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného
bohatství a dalším zákonem chráněných zájmů nejvýhodnějších
pro ochranu výhradního ložiska a které zajistí ochranu ložiska
v chráněném území č. 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve,
č. 14430000 Trojanovice a v dobývacím prostoru č. 20072
Trojanovice tak, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení dobývání
tohoto ložiska nerostu při dodržení ust. § 18 zákona č. 44/1988
Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
- 123 -
V návrhu ÚP jsou
ložiska
nerostných
surovin uvedena
v oddíle 3 odst.
57, 58
v odůvodnění
a příloze č. 1
„Limity využití
území“.
Stávající
dobývací prostory
jsou v ÚP
respektovány.
12.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury
28. října 117, 702 18 Ostrava
viz koordinované stanovisko KÚ MSK Ostrava
13.
odbor dopravy a silničního hospodářství
viz koordinované stanovisko KÚ MSK Ostrava
14.
odbor životního prostředí a zemědělství
č. j.: MSK 158451/2009 ŽPZ/40009/2009/Kuč
ze dne 6. 11. 2009
Koordinované stanovisko k návrhu Územního plánu Tichá
Z ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „stavební zákon“) vyplývá, že: „Je-li dotčeným
orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné
správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech
dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko
nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě,
nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů
v rozporu.“
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jako dotčený orgán (dále
jen „krajský úřad“), vydává ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6
stavebního zákona koordinované stanovisko zahrnující požadavky
na ochranu dotčených veřejných zájmů:
1/ zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů:
Veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti
krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací
dokumentací dotčeny.
2/ zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
Krajský úřad, odbor dopravy a silničního hospodářství
s předloženým návrhem Územního plánu Tichá z hlediska řešení
územních zájmů silnic II. a III. třídy dle § 40 odst. 3 písm. f)
zákona o pozemních komunikacích, souhlasí za podmínky
respektování ochranného pásma stávajících silnic III/4864,
III/4848, III/48310, III/4836 a II/483 včetně její plánované
- 124 -
Vzato na vědomí.
přeložky. Z důvodu navrhování ploch pro bydlení do těsné
blízkosti silnic II. a III. třídy požaduje do textové části doplnit, že:
„životní podmínky budoucích uživatelů staveb na plochách
navržených pro zastavění, které jsou situovány v blízkosti
stávajících silnic III/4864, III/4848, III/48310, III/4836 a II/483
včetně její plánované přeložky mohou být negativně ovlivněny
externalitami dopravy zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi
apod.“ Na plochách navržených pro zastavění je možné umisťovat
pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní
opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení
externalitami dopravy a jejichž napojení na silniční síť vyhoví
požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních
komunikacích jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy –
zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
Krajský úřad upozorňuje, že při navrhování řešení dopravní
obslužnosti lokalit určených pro bydlení a občanskou vybavenost
(úpravy křižovatek, napojení nové bytové zástavby či parkovišť,
optimalizace sítě místních komunikací, doplnění chodníků apod.)
zejména s odkazem na ust. § 20 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů je
zapotřebí dodržet soulad komunikačního systému pozemních
komunikací s platnou ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na
silničních komunikacích“ a stanovit minimální šíři uličního
prostoru (zejména odstup oplocení a dalších pevných překážek)
s ohledem na provoz na budoucích komunikacích, nezbytné
manipulační plochy zimní údržby (plochy pro odklízení sněhu),
rozhledy v křižovatkách, přípojky infrastruktury apod. Při
stanovení šíře uličního prostoru je nutno respektovat i podmínky
pro stanovení nejmenší šíře veřejného prostranství dle ust. § 22
citované vyhlášky. Dopravní obsluhu v rámci celého obytného
prostoru nebo zóny řešit tak, aby se minimalizoval počet připojení
na silniční síť. Vzhledem k výše uvedenému vhodnému návrhu
dopravní obslužnosti navrhovaných lokalit pro bydlení je stejně
tak nutné zapracovat podmínku ochrany obyvatel před škodlivými
účinky hluku a vibrací dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska řešení
místních a veřejně přístupných účelových komunikací uplatňují
stanovisko k územně plánovací dokumentaci obecní úřady obcí
s rozšířenou působností - § 40 odst. 4 písm. c) zákona č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Dle § 40 odstavec 2 písmene g) zákona č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska
řešení silnic I. třídy ministerstvo dopravy.
3/ zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů:
- 125 -
Do textové části
ÚP do oddílu
dopravy byla
doplněna věta:
„životní
podmínky
budoucích
uživatelů staveb
na plochách
navržených pro
zastavění, které
jsou situovány v
blízkosti
stávajících silnic
III/4864, III/4848,
III/48310,
III/4836 a II/483
včetně její
plánované
přeložky mohou
být negativně
ovlivněny
externalitami
dopravy zejména
hlukem,
vibracemi,
exhalacemi
apod.“
Vzato na vědomí.
4/ zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů:
Vzato na vědomí.
5/ zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů:
6/ zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
Krajský úřad, ve své kompetenci, s návrhem Územního plánu
Tichá souhlasí. V návrhu jsou v plném rozsahu respektovány
veškeré prvky územního systému ekologické stability regionální
úrovně v souladu s platnými Generely ÚSES, Generelem
nadregionálního a regionálního ÚSES na území
Moravskoslezského kraje (Ageris, 2007) a návrhem zásad
územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
7/ zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění pozdějších předpisů:
Krajský úřad, kompetentní k zaujetí stanoviska k předloženému
návrhu územního plánu dle ust. § 17a zákona o ochraně
zemědělského půdního fondu, posoudil předložené podklady
z hlediska zásad ochrany zemědělské půdy daných ust. § 4 zákona.
Z předložených podkladů je možno usoudit, že pořizovatel
územního plánu předpokládá pro změnu funkčního využití území
rozsáhlý zábor zemědělské půdy, a to o výměře cca 169 ha.
Krajský úřad tento návrh posoudil z hlediska postupů daných ust.
§ 5 odst. 2 zákona a na základě tohoto postupu nesouhlasí se
záměry navrhovanými v lokalitě ozn. Z6 a Z79 pro účely realizace
fotovoltaických elektráren. Krajský úřad dále nesouhlasí se
záměrem pro obytnou zástavbu ozn. Z86, kromě výběžku
zasahujícího do stávající, východně situované zástavby (omezeno
ohraničením ploch Z87 a Z92). V případě požadavku ozn. Z94
a Z95 (pro obytnou zástavbu) krajský úřad požaduje omezení
rozsahu navrhovaného záboru tak, aby bylo možno využít pruhu
podél komunikace zhruba v šíři požadavku ozn. Z94 (situovaného
východním směrem). Pokud se týká zbývajících požadavků
daných předloženým návrhem nemá krajský úřad k těmto
požadavkům námitek.
Krajský úřad jako správní orgán ochrany zemědělského půdního
fondu musí respektovat zásady stanovené § 4 zákona o ochraně
zemědělského půdního fondu a v souladu s postupy danými ust.
- 126 -
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Toto stanovisko
bylo projednáno
s Obcí Tichá
a DO, výsledné
stanovisko je
uvedeno
v navazujícím
stanovisku orgánu
ochrany ZPF KÚ
MSK Ostrava.
5 odst. 1 zákona pak vyžadovat řešení vhodná i z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu. V této souvislosti je nutné zejména
respektovat omezení rozsáhlých záborů zemědělské půdy
zasahujících do volné zemědělské krajiny a změn funkčního
využití území přímo nenavazujících na stávající urbanizované
území.
Při pořizování územních plánů a jejich změn je nutno respektovat
zásadu minimalizace předpokládaných záborů, včetně dalších
zásad ochrany zemědělské půdy a případné předpokládané zájmy
v území vyhodnotit jako územní rezervy, které se sice nestávají
z hlediska ochrany zemědělské půdy součástí závazného
projednání předložených návrhů, ale je k nim významně
přihlédnuto při projednávání a posouzení následných změn ÚP.
8/ zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů:
Krajský úřad vydává k návrhu Územního plánu Tichá, jehož
součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí) souhlasné stanovisko za dodržení následujících
podmínek:
V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je
nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování
vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat
některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.
Krajský úřad, na základě stanoviska příslušného orgánu ochrany
přírody z hlediska § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny
(součástí koordinovaného stanoviska k zadání předmětné změny
ze dne 6. 4. 2009, č.j.: MSK 46874/2009) zároveň konstatuje,
že posuzovaný územní plán nebude mít významný negativní vliv
na území soustavy NATURA 2000.
Krajský úřad obdržel dne 22. 9. 2009 oznámení o společném
jednání o návrhu Územního plánu Tichá (č.j.: OVÚP/2353909/3818-2009/pjal) spolu s výzvou na uplatnění stanoviska
k předmětnému územnímu plánu, jehož součástí je vyhodnocení
vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí).
Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně
vyhodnocení vlivů na životní prostředí, se konalo dne 8. 10. 2009
na Městském úřadu Frenštát pod Radhoštěm.
- 127 -
Posouzení bylo
zpracováno
firmou
AQUATEST,
a. s., Geologická
4, 152 00 Praha 5
a projednáno
zároveň
s návrhem ÚP.
Krajský úřad vydal stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení
územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů na životní
prostředí „Územní plán Tichá, Posouzení dle zák. č. 100/2001
Sb.“ zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu“ (září 2009).
Zpracovatelem územně plánovací dokumentace je Urbanistické
středisko Ostrava, s.r.o., zpracovatelem vyhodnocení vlivů na
životní prostředí je Aquatest, a. s., RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc.
(Osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zákona
č. 100/2001 Sb., č.j.: 2104/324OPV/93, prodlouženo č.j.
39125/ENV/06).
9/ zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů:
Krajský úřad nemá k předloženému návrhu připomínky, za
Vzato na vědomí.
předpokladu respektování koncepčních materiálů
Moravskoslezského kraje v oblasti ochrany ovzduší a energetiky.
Jedná se o „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší
Moravskoslezského kraje“ a „Územní energetická koncepce
Moravskoslezského kraje“.
10/ zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů
v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií):
Závěr:
Krajský úřad na základě výše uvedeného nesouhlasí
s návrhem Územního plánu Tichá v případě záboru
zemědělské půdy u požadavků ozn. Z6, Z79, Z86, Z94, Z95
(viz bod 7). Zároveň požaduje respektovat další výše uvedené
požadavky a připomínky v Územním plánu Tichá (zejména
bod 2/ a 8/).
č. j.: MSK 187646/2009
Sp. zn.: ŽPZ/44619/2009/Fra
- 128 -
Vzato na vědomí.
Závěr upraven viz
následující
stanovisko.
Navazující stanovisko k návrhu Územního plánu Tichá
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životní prostředí
a zemědělství (dále jen „krajský úřad“) vydal k návrhu Územního
plánu Tichá své koordinované stanovisko ze dne 6. 11. 2009 pod
čj. MSK 158451/2009, spis. zn. ŽPZ/40009/2009/Kuč.
V uvedeném stanovisku krajský úřad vyjádřil z hlediska zákona
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
pozdějších předpisů, svůj nesouhlas s realizací záměru zřízení
fotovoltaických elektráren v lokalitách ozn. Z 6, Z 79. Krajský
úřad současně vyslovil nesouhlas a vymezil požadavky omezení
předpokládaného záboru zemědělské půdy v lokalitách ozn. Z 86,
Z 94 a Z 95.
Územní plán byl
upraven dle
dohodnutých
požadavků
dotčeného
orgánu.
Na základě požadavku pořizovatele územního plánu bylo následně
uskutečněno dne 13. 11. 2009 jednání za účelem možného
přehodnocení zmíněného koordinovaného stanoviska. Za tímto
účelem byla ze strany pořizovatele přehodnocena potřeba
předpokládaného záboru zemědělské půdy a byl předložen návrh
úpravy původního požadavku. Předmětná úprava spočívá ve
zmenšení plochy ozn. Z 94 na cca 1/3 podél komunikace a plochy
Z 95 na cca 2/3 s tím, že původně navržená plocha Z 79 pro
fotovoltaickou elektrárnu (dále jen „FVE“) bude zmenšena na cca
1/3 a přesunuta za upravenou hranici plochy Z 95 (severně
vpravo). Plochu ozn. Z 86 pořizovatel navrhuje ponechat s tím, že
bude rovněž zmenšena na cca ½ tak, aby plynule navazovala na
zastavěné území města Frenštátu pod Radhoštěm. V této
souvislosti byl na jednání vysloven požadavek možné zástavby
proluky mezi lokalitami ozn. Z 87 a Z 92. Pořizovatel dále na
jednání sdělil, že v souladu se závěry koordinovaného stanoviska
netrvá na změně funkčního využití lokality ozn. Z 6 pro FVE.
Krajský úřad následně obdržel žádost Městského úřadu Frenštátu
pod Radhoštěm, odboru územního plánování ze dne 13. 11. 2009,
vedenou pod čj. OVÚP/28507-09/4578-2009/pjal, o přehodnocení
koordinovaného stanoviska z hlediska ochrany zemědělského
půdního fondu.
Krajský úřad na základě uvedeného podání a především
projednání záměru v území ve smyslu ust. § 5 zákona č. 334/1992
Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, s výše uvedenou úpravou souhlasí.
Závěr:
Krajský úřad na základě výše uvedeného tímto mění své
stanovisko uvedené v bodě 7 koordinovaného stanoviska ze
dne 6. 11. 2009, vedené pod čj. MSK 158451/2009, spis. zn.
ŽPZ/40009/2009/Kuč a s takto upraveným návrhem z hlediska
ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí.
- 129 -
Vzato na vědomí.
17.
ČR - Státní energetická inspekce
Provozní 1, 722 00 Ostrava - Třebovice
č. j.: 1960/P-163/80.103/Pol
ze dne 12. 10. 2009
V souladu s § 47 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů a podle zákona č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií (§ 13 odst. 3), ve znění pozdějších předpisů,
Vám k návrhu Územního plánu Tichá sdělujeme, že není
v rozporu s ochranou našich zájmů.
Souhlasíme s návrhem ÚP a neuplatňujeme žádné námitky proti
jeho schválení.
18.
Vzato na vědomí.
Městský úřad, Frenštát pod Radhoštěm
odbor životního prostředí
nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm
č. j.: OŽP/23702-09/1479-09/espur
ze dne 5. 11. 2009
Stanovisko k návrhu Územního plánu Tichá
Dne 21. 9. 2009 obdržel Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm,
odbor životního prostředí oznámení o společném jednání o návrhu
Územního plánu Tichá a současně byl vyzván jako dotčený orgán
k uplatnění stanoviska.
Po prostudování Vám dáváme následující stanovisko:
Vodní hospodářství:
Dle § 106 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách nemáme
k návrhu ÚP Tichá připomínky.
Ochrana ovzduší:
Z hlediska § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší (v platném znění) nemáme k návrhu Územního plánu
Tichá připomínky.
Odpadové hospodářství:
Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nemáme
k návrhu Územního plánu Tichá připomínek.
Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF):
K vydání stanoviska k územně plánovací dokumentaci návrhu ÚP
Tichá podle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF
v platném znění, je příslušný orgán ochrany ZPF Krajského úřadu
MSK Ostrava.
Státní správa lesů:
V předloženém návrhu ÚP Tichá je navrženo několik ploch na
lesních pozemcích k jinému využití.
Umístění plochy technické infrastruktury Z40 pro fotovoltaickou
- 130 -
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Plocha Z40 byla
z návrhu
vyřazena.
elektrárnu doporučujeme zvážit a předem řádně projednat
s dotčeným správcem elektrické sítě. Je možné, že správce
elektrické sítě, vzhledem k jeho speciálním předpisům, nebude
s tímto využitím plochy souhlasit. Fotovoltaická elektrárna je
umístěna na ploše ochranného pásma pod liniovou stavbou
elektrického vedení VVN. Na této části lesního pozemku nemůže
být řádně lesnicky hospodařeno, proto je tato plocha z lesnického
hlediska nezajímavá. Z důvodu bezpečnosti a umožnění přístupu
k vedení je tam povoleno pěstovat např. vánoční stromky jen do
určité výšky nebo plochu využít pro jiné podobné dočasné
aktivity. Pro fotovoltaickou elektrárnu je potřeba odnětí části
lesního pozemku. Hrozí také nebezpečí pádu stromů ze zalesněné
části pozemku, je proto vhodné, aby zůstal mezi stavbou
elektrárny a hranicí zalesněného pozemku volný pruh minimálně
10 metrů z bezpečnostních důvodů a také pro umožnění přístupu
mechanizace na lesní pozemek a řádné lesnické hospodaření.
Dále je v návrhu ÚP Tichá navrženo několik ploch pro smíšené
obytné využití v ochranném pásmu 50 metrů kolem lesních
pozemků.
Doporučujeme zvážit zástavbu plochy Z66 nebo Z69 nebo také
parcel č. 2198 a 2053, kde bude obtížné umístit nadzemní stavby
v minimální vzdálenosti 20-25 metrů a větší (na výšku stromu) od
hranice lesního pozemku, aby byla aspoň částečně zajištěna
bezpečnost osob a majetku před pádem stromů a větví, sesuvy
půdy a kamení z lesních pozemků apod., a bylo také umožněno
řádné lesnické hospodaření a přístup na vedlejší lesní pozemky.
Nevhodná je pro zástavbu parc. č. 2223. Je těsně podél lesního
pozemku.
Plochy označené v návrhu ÚP jako Z67 a Z23 (a případně další
větší plochy v blízkosti lesních pozemků), je možné využít pro
nějakou zástavbu, ale je vhodné ji částečně omezit a stanovit v ÚP
podél hranice lesních pozemků volný pás široký alespoň 20 m, kde
nadzemní stavby nebude možné umístit.
V ochranném pásmu lesa 50 m platí zákazy některých činností
stanovené podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Pokud není
možnost jiného řešení a v ochranném pásmu lesa jsou umístěny
zejména nadzemní objekty, vlastníci těchto nemovitostí jsou
povinni zabezpečit tyto objekty na svůj náklad před možnými
škodami způsobenými buď přírodním působením nebo lesnickým
hospodařením na vedlejších lesních pozemcích (§ 22 zákona
č. 289/1995 Sb., o lesích…), jak jsme uvedli již ve vyjádření
k návrhu zadání ÚP Tichá. Každá stavba, která bude i jen částečně
zasahovat do ochranného pásma kolem lesních pozemků, bude
podléhat v rámci územního řízení ještě samostatnému posouzení
podle lesního zákona a stanovení dalších podmínek, které mohou
být pro stavebníka náročné. Proto doporučujeme stavby
do ochranného pásma 50 m kolem lesních pozemků neumisťovat.
Ochrana přírody a krajiny:
Nesouhlasíme s navrhovanou změnou využití území na parc.
- 131 -
Navrhované
plochy byly
upraveny, Z66
byla zmenšena,
plocha Z69 byla
převedena na
plochu ZZ
(zemědělskázahrady).
Návrh upraven
dle požadavků,
u plochy Z67 byla
provedena
oprava, neboť se
jedná o stávající
stav již
zastavěných
pozemků.
Konkrétní
umísťování
staveb bude
řešeno v rámci
územních řízení.
Navrhovaná
č. 2964/1, 2965 a 2967 na ploše 6,3 ha v k. ú. Tichá na Moravě na
plochu výroby - instalaci fotovoltaických článků. Uvažovaný
záměr znamená významný negativní zásah do hodnot krajinného
rázu ve podle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny v platném znění. Lokalita je součástí Přírodního parku
Podbeskydí a záměr není v souladu s jeho posláním dle čl. 1 odst.
5 písm. a) vyhl. č. 5/94 o zřízení přírodního parku Podbeskydí.
21.
plocha pro výrobu
fotovoltaických
článků byla
z návrhu
vyřazena.
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm
odbor správních činností a vnitřní správy (památková péče)
nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm
č. j.: OSČVS/27599-09/4291-2009/rkrav
ze dne 4. 11. 2009
Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm, odbor správních činností
a vnitřní správy obdržel dne 21. 9. 2009 „Oznámení společného
jednání o návrhu Územního plánu Tichá“ pod č. j. 2375909/OSČVS od Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, odboru
výstavby a územního plánování, o sdělení svého stanoviska k výše
projednávané věci.
a vnitřní správy, jako věcně a místně příslušný správní orgán podle
§ 29 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „památkový zákon“) a podle
ustanovení § 10 a § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),
vydává toto stanovisko:
a vnitřní správy (dále jen správní orgán SPP) považuje návrh
Územního plánu obce Tichá, z hlediska státní památkové péče za
přípustný bez podmínek.
Odůvodnění:
Správní orgán SPP obdržel dne 21. 9. 2009 „Oznámení společného
jednání o návrhu Územního plánu Tichá“ pod č. j. 2375909/OSČVS od Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, odboru
výstavby a územního plánování, o sdělení svého stanoviska k výše
projednávané věci.
Po prostudování předmětné dokumentace konstatujeme, že k výše
uvedenému návrhu Územního plánu Tichá nemáme z hlediska
zájmů státní památkové péče zásadních připomínek.
Správní orgán SPP obdržel v předmětné věci písemné vyjádření
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště
v Ostravě pod č. j. NPÚ-381/1639/2009. Na základě tohoto
vyjádření nestanovil správní orgán podmínky stanoviska.
- 132 -
Vzato na vědomí.
Centrum dopravního výzkumu, Líšeňská 33a, 636 00 Brno
č. j. : UP/3836/09
ze dne 12. 11. 2009
V odpovědi na Vaše oznámení o společném jednání o návrhu
Vzato na vědomí.
Územního plánu Tichá ze dne 18. 9. 2009 a z pověření
ministerstva dopravy, které je dotčeným orgánem státní správy ve
věcech dopravy pro oblast územního plánování, Vám vydáváme
dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) a č. 186/2006 Sb. o změně některých zákonů
souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,
následující stanovisko:
Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 58. Respektujte
ochranné pásmo silnice I/58.
Z hlediska širších územních vztahů upozorňujeme na blízkost
veřejného vnitrostátního letiště Frýdlant nad Ostravicí.
Respektujte ochranné pásmo letiště.
Výhledové zájmy námi sledované sítě železniční, letecké a vodní
dopravy nejsou uvedeným návrhem ÚP Tichá dotčeny.
9. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ÚZEMÍ
II.A.2 Vliv ÚP Tichá na udržitelný rozvoj území
9.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Návrh řešení Územního plánu Tichá je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle
souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (Aquatest, a. s., Praha, září 2009).
Toto posouzení je doloženo v příloze č.1 této textové části odůvodnění ÚP Tichá.
9.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000
Návrh řešení Územního plánu Tichá není vyhodnocen z hlediska vlivu na evropsky významné
lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění
pozdějších předpisů vzhledem k tomu, že ve schváleném zadání Územního plánu Tichá není
toto vyhodnocení požadováno.
9.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ
ANALYTICKÝCH PODKLADECH
V rámci zpracovaných územně analytických podkladů pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
(rok 2008) a průzkumů a rozborů pro Územní plán Tichá (rok 2009) byly vyhodnoceny
sledované jevy podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických
- 133 -
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti.
Neuvedené jevy se dle ÚAP netýkají správního území obce.
1) Zastavěné území
Hranice zastavěného území byla vymezena k 1.7. 2009.
2) Plochy výroby
Stávající plochy výroby a skladování včetně ploch zemědělských areálů jsou zachovány. ÚP
Tichá jsou navrženy tři zastavitelné plochy pro výrobu a skladování (VS).
3) Plochy občanského vybavení
Stávající plochy zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou ponechány beze
změn. Navržena je plocha pro občanské vybavení v návaznosti na areál školy (OV) a plocha
pro rozšíření sportovního areálu (OS) v blízkosti centra obce.
8) Nemovitá kulturní památka
Stávající evidované nemovité kulturní památky jsou respektovány, návrh řešení ÚP na tyto
památky nebude mít vliv. Územním plánem jsou také respektovány návrhy staveb na
nemovité kulturní památky: areál usedlosti č. p. 9, roubený dům č. p. 10, špýchar u č. p. 020,
zděný dům č. p. 27, dům č. p. 33, zděný dům č. p. 50, stodola u č. p. 53, prkenná stodola u č.
p. 59, roubená stodola u č. p. 62, špýchar u č. p. 73, zděný a roubený dům č. p. 79, zděný dům
č. p. 83, roubený dům č. p. 90, stodola u č. p. 93, roubený dům č. p. 94, roubená chalupa č. p.
177, roubená chalupa č. p. 189, areál usedlosti č. p. 201, roubený dům č. p. 214, roubená
chalupa č. p. 236, roubený dům č. p. 251, roubený dům č. p. 256.
11) Urbanistické hodnoty
Obecní úřad (bývalé sídlo podnikatele Parmy) se nachází v centru obce se základní občanskou
vybaveností. Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše, který se nachází také v centru
zástavby. Návrh řešení ÚP nebude mít negativní vliv na prostor kolem těchto staveb a jejich
význam.
16) Území s archeologickými nálezy
V k. ú. Tichá na Moravě je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických
nálezů evidováno středověké a novověké jádro obce.
Zastavitelné plochy vymezené územním plánem nezasahují do tohoto území, kromě ploch
Z25, Z26, Z30, Z31, Z32, Z45, Z46, Z48, Z49, Z50, Z54, Z55, Z56, Z57, Z60. Jedná se
o proluky v zastavěném území situovaném v severní části obce.
17, 18) Oblast krajinného rázu, místo krajinného rázu
Územním plánem je respektována krajinná oblast Měrkovická pahorkatina a oblast
Radhošťské podhůří. Návrhem řešení ÚP bude docházet k dostavbě proluk a rychleji se bude
rozvíjet zástavba v jižní části obce ve vazbě na zástavbu města Frenštát pod Radhoštěm.
Pozvolna se tak vytrácí rozvolněnější způsob zástavby a charakter staveb již neodpovídá
typickým zemědělským usedlostem dvorcového typu.
20) Významný vyhlídkový bod
Vyhlídkové body z kopců do krajiny jsou respektovány, výhled z těchto bodů nebude novou
zástavbou narušen.
- 134 -
21) Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability byl v ÚP vymezen v souladu s platnou dokumentací,
s přihlédnutím k projednávaným ZÚR MSK a s ohledem na návaznost na sousedící území.
Vymezené zastavitelné plochy, návrh dopravní a technické infrastruktury neomezí funkčnost
vymezeného ÚSES.
22) Významné krajinné prvky registrované
Významné krajinné prvky registrované jsou návrhem řešení v maximální možné míře
respektovány. Většina registrovaných VKP je vymezena v území neurbanizovaném.
23) Významný krajinný prvek ze zákona
VKP ze zákona jsou návrhem řešení respektovány, vodní toky nejsou navrženy k zatrubnění
ani v zastavěném území obce. Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Tichá, kapitola 6.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na
pozemky určené k plnění funkce lesa.
30) Přírodní park
Rozsáhlá část správního území obce Tichá (kromě jihovýchodní části) je součástí přírodního
parku Podbeskydí zřízeného vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994.
Do území přírodního parku zasahuje návrh zastavitelných ploch smíšených obytných (SO).
Jedná se o plochy v prolukách mezi stávající zástavbou nebo o plochy navazující na stávající
zástavbu smíšenou obytnou. Nejrozsáhlejší plochy zastavitelných území jsou vymezeny mimo
vymezené území přírodního parku.
31) Přírodní památka
Ve správním území obce Tichá je vyhlášena přírodní památka Travertinové kaskády.
Vymezení zastavitelných ploch, návrh řešení dopravní obsluhy a návrh sítí technické
infrastruktury nebudou mít na tuto památku žádný vliv.
36) Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem
Ve správním území obce Tichá se nacházejí lokality výskytu zvláště chráněných druhů
živočichů s národním významem, a to čápa černého, čápa bílého, krahujce obecného, vodouše
kropenatého, strakapouda prostředního, vlaštovky obecné, lejska šedého a střevle potoční.
Tyto lokality se nacházejí mimo zastavěné území obce.
Návrh řešení územního plánu nebude mít na tyto lokality vliv.
38) Lesy zvláštního určení
Do kategorie lesů zvláštního určení jsou zařazeny lesy v pásmech hygienické ochrany
vodních zdrojů I. stupně. Návrh řešení územního plánu nebude mít na tyto lesy vliv.
39) Lesy hospodářské
Téměř veškeré lesní porosty v obci Tichá jsou zařazeny do kategorie č. 10 – lesy
hospodářské.
Návrhem řešení ÚP dochází k záborům lesních pozemků – celkem se předpokládá trvalý
zábor 6,57 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Tichá kapitola 6.5 Dopad navrženého řešení na
pozemky určené k plnění funkcí lesa.
- 135 -
40) Vzdálenost 50 m od okraje lesa
Ve vzdálenosti do 50 m od lesa jsou vymezeny z části zastavitelné plochy Z4-SO, Z8-SO, Z9SO, Z10-SO Z11-SO, Z12-SO, Z13-SO, Z16-SO, Z17-OS, Z18-OS, Z22-ZS, Z23-SO, Z24SO, Z33-SO, Z35-SO, Z37-SO, Z38-SO, Z39-VS, Z40-TI-E, Z41-OS, Z51-SO, Z54-SO,
Z55-SO, Z56-SO, Z56-SO, Z57-SO, Z58-SO, Z59-SO, Z60-SO, Z61-SO, Z63-SO, Z64-SO,
Z65-SO, Z66-SO, Z67-SO, Z68-SO Z69-SO, Z70-SO, Z71-SO, Z74-SO, Z78-SO, Z80-SO,
Z81-SO, Z82-SO.
41) Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Třída ochrany I - v řešeném území se vyskytuje jen v malých lokalitách v západní části
řešeného území mimo zastavěné území obce a v jedné malé lokalitě v jihovýchodní části
řešeného území, z větší části mimo zastavěné území. K záboru je navržena jen v jednom
případě.
Třída ochrany II – vyskytuje se v západní a jižní části řešeného území. Lokality navržené
k záboru v jižní části řešeného území zasahují do třídy ochrany II.
Třídy ochrany III až V se vyskytují střídavě v celém řešeném území, převažují však půdy
v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V.
Zábor půdy návrhem řešení ÚP nebude mít z větší části významný vliv na hospodaření se
zemědělskou půdou. Větším zásahem do organizace zemědělského půdního fondu jsou
lokality navržené v jižní části řešeného území, v návaznosti na přeložku silnice II/483.
Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Tichá, kapitola 6. Vyhodnocení předpokládaných
důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění
funkce lesa.
42) Hranice biochor
Obec Tichá spadá do Podbeskydského bioregionu (3.5). V rámci tohoto bioregionu spadá
řešené katastrální území do následujících typů biochor:
Kód typu
Typy biochor v řešeném území
Vegetační stupeň
biochory
4Do
Podmáčené sníženiny na kyselých horninách
4.
4Nk
Široké kamenité nivy
4.
4PC
Pahorkatiny na vápnitém flyši
4.
4PI
Pahorkatiny na bazických vulkanitech
4.
4RN
Plošiny na zahliněných štěrkopíscích
4.
4VK
Vrchoviny na flyšových pískovcích
4.
43) Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
Meliorace jsou zastoupeny v řešeném území jak velkoplošnými, tak několika lokálními
odvodněnými plochami. Meliorace jsou z let 1972 až 1977 a 1986.
Návrhem řešení ÚP dochází k záborům odvodněných zemědělských pozemků – celkem 74,25
ha. Podrobněji viz textová část Odůvodnění ÚP Tichá, kapitola 6. Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky
určené k plnění funkce lesa – tabulková příloha.
44) Vodní zdroje povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem
Vodní zdroje označené jako Tichá I a Tichá II se nachází ve volné krajině, severně od
zástavby obce v lokalitě Pružiny. Tyto zdroje byly původně využívány pro potřeby města
Příbora, dnes slouží převážně pro zásobování pitnou vodou obce Mniší a Vlčovice. Jejich
vydatnost je cca 3,7 l.s-1.
Návrh řešení územního plánu nebude mít na tyto vodní zdroje žádný vliv.
- 136 -
47) Vodní útvar povrchových, podzemních vod
Územím Tiché, z východu na západ, středem zástavby, protéká tok Tichávka, západním
okrajem území protéká tok Lubina.
V katastru obce se nachází další vodoteče: Rakovec, Dlouhý potok a Lubinka, jsou
pravostrannými přítoky řeky Lubiny.
Vodní toky Lubina a Tichávka jsou dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. zařazeny mezi lososové
typy vod pod číslem 185L.
Dle návrhu Plánu oblasti povodí Odry, který byl schválen Krajským úřadem
Moravskoslezského kraje, opatřením ze dne 9.6.2008, náleží řešené území do jednoho
z hlavních útvarů podzemních vod č. 321 – Flyšové sedimenty v povodí Odry. Vodní útvar
povrchových vod je evidován pod pracovním číslem VÚ 16 pod názvem Tichávka po ústí
toku Lubina.
Zastavitelné plochy navržené ÚP nejsou vymezeny v blízkosti vodních toku Lubiny ani
Tichávky, kromě dostavby několika proluk mezi stávající zástavbou situované podél
Tichávky.
48) Vodní nádrž
V obci se nachází na Dlouhém potoce v prostoru u farmy ZD rybník sloužící Rybářskému
svazu Frenštát pod Radhoštěm. Menší vodní plocha se nachází severně od zástavby v lokalitě
Pružiny a spadá do povodí řeky Lubiny.
Na katastru obce se nachází několik drobných nádrží, sloužící pro hospodářské využití jejími
soukromými majiteli.
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít na tyto plochy vliv.
49) Povodí vodního toku
Řešené území náleží do hlavního povodí řeky Odry, do úmoří Baltského. Základní povodí
tvoří řeka Odra s číslem hydrologického povodí 2-01-01-028, která avšak řešeným územím
neprotéká.
Převážná část území Tiché spadá do povodí toku Tichávka č. hydrol. povodí 2-01-01-134.
Část území odvodňované potokem Dlouhý a Malý bystrý spadá do povodí č. 2-01-01-131
a severní část území do povodí č. 2-01-01-136 Lubiny.
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít na hydrologické povodí vliv.
50, 51) Záplavové území, aktivní zóna záplavového území
V řešeném území je stanoveno záplavové území vodních toků Lubina a Tichávka. Jedná se
o následující rozhodnutí:
- Lubina ř. km 24,643 – 28,670, č. j. ŽPZ/10970/04. ze dne 11. 3. 2004, včetně aktivní zóny;
- Tichávka ř. km 0,000 - 11,345, č. j. ŽPZ/10970/03, včetně aktivní zóny.
Užívání pozemků v záplavovém území je stanoveno zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách
a změně některých zákonů (vodní zákon).
Návrhem řešení je záplavové území respektováno, v prolukách mezi stávající zástavbou, která
je situována ve stanoveném záplavovém území jsou navrženy pouze plochy zemědělské zahrady. Oplocování zahrad v aktivní zóně se nepřipouští.
57) Dobývací prostor
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít vliv na případné využívání dobývacích
prostorů 20072 Trojanovice a 40038 Tichá.
- 137 -
58) Chráněné ložiskové území
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít vliv na případné využívání 14430000
Trojanovice, 21690002 Tichá a 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve.
60) Ložiska nerostných surovin
Zastavitelné plochy navržené ÚP nebudou mít vliv na případné využívání ložisek nerostných
surovin 317190000 Mořkov - Frenštát, 311443000 Frenštát - západ, 311443010 Frenštát západ a východ.
61, 63) Poddolovaná území, stará důlní díla
Využívání zastavitelných ploch navržených ÚP nebude omezeno registrovanými
poddolovanými územími 4522 Tichá na Moravě 1, 4533 Kozlovice5-Tichá, 4521 Tichá na
Moravě 2, 4524 Tichá na Moravě 3-Tížová, 4526 Tichá na Moravě 4 z historické těžby rud.
ani starým důlním dílem 1239 Tichá na Moravě, označení 404 - (štola Tížová).
62,64) Sesuvná území a území jiných geologických rizik, staré zátěže území
a kontaminované plochy
Využívání zastavitelných ploch navržených ÚP nebude omezeno registrovanými sesuvnými
územími potenciálními 3522 Tichá, 3526 Tichá, 3501 Tichá na Moravě, 3502 Tichá na
Moravě a 3503 Tichá, 3505 Tichá ani registrovanými sesuvy aktivními 3504 Tichá na
Moravě, 6659 Tichá na Moravě a 6660 Tichá na Moravě. Lokalita staré zátěže území je
situována v neurbanizovaném území a nemá vliv na zastavitelné plochy.
65) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.20/rok2004) – o vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2003 - náleželo území obce Tichá
k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP
až do roku 2008 (nejnověji vycházející z měření pro rok 2007), řešené území trvale zařazují
do OZKO. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší. V řešeném území dochází k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví
lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10
a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
Plošnou plynofikací obce je zlepšena čistota ovzduší v obci především v topné sezóně.
Vzhledem k tomu, že zastavitelné plochy a plocha přestavby vytvářejí se stávající zástavbou
kompaktní celek, je navrženo využívání stávajícího a částečně rozšíření STL plynovodu.
67) Technologické objekty zásobování vodou včetně ochranných pásem
Stávající technologické objekty zásobování vodou jsou zachovány. Jedná se o zemní
vodojem, čerpací stanice. Tyto objekty nemají stanovena ochranná pásma.
Územním plánem Tichá je navržena výstavba automatické tlakové stanice pro plochu Z67
a domovní ATS pro plochu Z19
68) Vodovodní síť včetně ochranných pásem
Stávající vodovodní síť je v dobrém technické stavu a je návrhem řešení respektována.
Dle zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů je kolem vodovodních řadů stanoveno ochranné pásmo a to pro
profily řadu do DN 500 včetně – 1,5 m, nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí.
- 138 -
Jižním okrajem území prochází přivaděč vody Ostravského oblastního vodovodu DN 600
Nová Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Červený Kámen. Přivaděč má rozhodnutím čj. VLHZ790/89-235/Hr ze dne 24. 4. 1989 stanoveno ochranné pásmo 6 m od osy potrubí na obě
strany. Územním plánem Tichá je navrženo stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní
řady DN 50 – DN 100 v délce cca 15 km pro zásobování zastavitelných ploch.
69) Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod
V obci Tichá je vybudována malá ČOV, která slouží pouze pro střední část obce. ČOV nemá
stanoveno ochranné pásmo.
Výhledově bude nutno (v případě požadavku na připojení veškeré zástavby na stávající ČOV)
stávající ČOV rekonstruovat na kapacitu cca 2000 EO.
70) Síť kanalizačních stok včetně ochranných pásem
Území obce je nesystematicky odvodňováno množstvím krátkých stok vyústěných do
Tichávky. Kanalizace je provozována jako jednotná stoková síť. Splaškové vody jsou z části
mechanicky předčištěny v biologických nebo prostých septicích.
V lokalitě nově vybudovaných rodinných domů poblíž hřiště je vybudována kanalizace
oddílná. Splašková kanalizace je zaústěná na stávající čistírnu odpadních vod, dešťová
kanalizace je zaústěná do Tichávky.
Dle zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů je kolem kanalizačních řadů stanoveno ochranné pásmo a to pro
profily řadu do DN 500 včetně – 1,5 m, nad průměr 500 mm – 2,5 m od vnějšího líce stěny
potrubí na každou stranu.
Územním plánem je navrženo v povodí stávající ČOV pro odkanalizování stávající zástavby
nenapojené na stokovou síť a pro navržené zastavitelné plochy vybudovat splaškovou
kanalizaci oddílné stokové soustavy. Nově vybudované stoky splaškové kanalizace budou
napojeny na stávající jednotnou a splaškovou kanalizaci. Celkem je navrženo vybudovat
cca 17 km kanalizačních stok o profilu DN 300 a cca 1 km výtlačného potrubí o profilu
DN 80 - 100.
72) Elektrické stanice včetně ochranných pásem
Ve správní území obce Tichá je provozováno 22 distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které
budou doplněny 9 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 9).
Ochranná pásma těchto stanic jsou vymezena Zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti:
7 m od zařízení
2 m od zařízení
u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 – 52 kV
1 m od obestavění
73) Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranných pásem
Správním územím obce Tichá prochází vedení nadřazené přenosové soustavy 400 kV – VVN
403 Nošovice – Prosenice, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a soustavy 220 kV - VVN
270 Lískovec – Povážská Bystrica. Provozovatelem vedení přenosové soustavy 400 a 220 kV
je a. s. ČEPS Praha. Územím dále prochází řada vedení distribuční soustavy VN – 22 kV,
napojených z blízké rozvodny 22 kV Frenštát pod Radhoštěm.
V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS, a. s. a v souladu
s návrhem Změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy (Atelier T–Plan, s. r. o., Praha, 06/2006), se
navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU
- 139 -
do r. 2010) rekonstrukcí jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na
dvojité vedení VVN 403 – 456, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru
ochranného pásma.
Ochranná pásma těchto vedení jsou vymezena Zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, svislými rovinami vedenými po obou
stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany:
20 m (25 m)
7 m (10 m)
74) Technologické objekty zásobování plynem včetně ochranných a bezpečnostních
pásem
V severozápadní části správního území obce Tichá území jsou situovány provozní plynové
sondy a. s. Green Gas, DPB Paskov, ze kterých je vytěžený plyn odváděn sběrnými
plynovody do VTL plynovodní sítě téže společnosti. Jedná se o plynové sondy TI – 1, NP –
836 a NP 838.
Bezpečnostní vzdálenosti vrtů (plynových sond) od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40
vyhlášky č. 236/1998, Českého báňského úřadu na 150 m.
Návrhem řešení jsou tyto sondy respektovány, jsou situovány v neurbanizovaném území.
75) Vedení plynovodů včetně ochranných a bezpečnostních pásem
V severozápadní části správního území obce Tichá je provozována vysokotlaká plynovodní
síť Green Gas, DPB Paskov, a. s., napojující plynové sondy TI – 1, NP – 836 a NP 838
plynovodem DN 100 na sběrný plynovod DN 150, PN 16 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm
(8255 86), který je veden souběžně s komunikací I/58. Vysokotlaká plynárenská zařízení se
na území obce Tichá během návrhového období nenavrhují.
Správní území obce Tichá je plošně plynofikováno trubním středotlakým rozvodem zemního
plynu (STL). Plynovodní síť je vybudována z trubek lPE v profilech D 50 – D 160
a provozovaná v tlakové hladině do 300 kPa. Do jižní část území (Žuchov) okrajově zasahuje
nízkotlaká plynovodní síť Frenštátu pod Radhoštěm. Napojení nové zástavby v plynofikované
části Tiché je navrženo odbočkami z trubek lPE těžká řada v profilech D 50 – D 63, které
navazují na stávající plynovodní síť. Dále je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě
v místní část Žuchov, s napojením na středotlakou plynovodní síť města Frenštátu pod
Radhoštěm plynovodem v profilu D 90.
Bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů jsou stanovena Zákonem č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon). Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se
pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti od jeho půdorysu:
BP
20 m
15 m
- 140 -
OP
4m
4m
1m
81, 82) Elektronické komunikační zařízení včetně ochranných pásem, komunikační
vedení včetně ochranných pásem
Ve správním území obce Tichá je provozována digitální telefonní ústředna a 3 samostatné
základnové stanice (BTS) jednotlivých operátorů mobilních sítí T-mobile, O2 a Vodafone.
Ochranná pásma pro tato zařízení nebyla vyhlášena.
Zastavitelné plochy a plocha přestavby navržené ÚP nebudou mít vliv na tato zařízení a jejich
provoz.
Ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení je vymezeno zákonem č. 127/2005
Sb., § 102 o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů na 1,5 m od krajního
vedení.
90) Silnice I. třídy včetně ochranného pásma
Řešeným územím je vedena silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor - Ostrava Bohumín - Polsko). Jedná se o komunikaci nadregionálního významu.
K ochraně silnice I/58 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle
vzdálenosti 50 m od osy vozovky.
Vymezení zastavitelných ploch není v kolizi s návrhem územní rezervy pro přeložku silnice,
zastavitelné plochy nezasahují do ochranného pásma této silnice.
91) Silnice II. třídy včetně ochranného pásma
Řešeným územím je vedena silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí). Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o významnou
komunikaci krajského významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél
severního úpatí hlavního hřebenu Beskyd.
K ochraně silnic II/483 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle
vzdálenosti 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území.
Návrhem řešení je respektována plocha pro přeložku silnice II/483.
92) Silnice III. třídy včetně ochranného pásma
Řešeným územím jsou vedeny silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá), III/4848
(Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) a III/4864 (Tichá, průjezdná), která je zároveň
páteřní komunikací obce a je oboustranně obestavěna souvislou zástavbou.
Podél silnic II. třídy mimo souvisle zastavěné území jsou zakreslena silniční ochranná pásma
podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
v šířce 15 m od osy vozovky.
93) Místní a účelové komunikace
Místní komunikace II. třídy – místní komunikace funkční skupiny B (sběrné):
Do sítě místních komunikací II. třídy lze v zastavěném území zařadit průtahy silnic III/4848
a III/4864.
Místní komunikace III. třídy – místní komunikace funkční skupiny C:
Do sítě místních komunikací III. třídy jsou v zastavěném území zařazeny všechny místní
komunikace a průtahy silnic III/48310 a III/4836 zajišťující obsluhu přilehlé zástavby.
- 141 -
Účelové komunikace:
Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění
polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace event. přímo
na silniční komunikace. Významné účelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části
a účelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území
nenacházejí.
Účelové komunikace slouží především ke zpřístupnění jednotlivých výrobních areálů,
polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace i silniční
průtahy.
Navržené trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska
koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch.
106) Cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka a turistická stezka
Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace.
Územím obce je vedena lokální cyklotrasa č. 6008 (Frýdlant n. O. – Tichá – Kozlovice –
Frýdlant n. O.).
Územím obce jsou vedeny následující značené turistické trasy (značení dle KČT) - zelená
č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. – Žuchov
– Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) a žlutá
č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p. R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy,
obora – Hukvaldy ).
Nové turistické trasy se v rámci územního plánu nenavrhují.
113) Ochranné pásmo hřbitova
Ochranná pásma hřbitovů v obci Tichá nebyla stanovena územním rozhodnutím. Územním
plánem je navrženo ochranné pásmo 100 m od hranic hřbitovů.
116) Počet dokončených bytů
Průměrně jsou ročně dokončeny 4 byty až 5 bytů.
Návrh řešení je orientačně stanoven k roku 2025 a podle sociodemografického rozboru je
odhadnuta potřeba výstavby až 80 bytů. Převis nabídky by měl být 50 – 100 % ploch.
Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné
(SO) mají celkovou rozlohu 118,35 ha. Předpokladem je, že pro výstavbu bytů bude využito
přibližně 70 % z těchto ploch, tj. 82,85 ha, což umožní výstavbu cca 410 RD při
předpokládané výměře 2000 m2/RD. To při předpokladu 1,15 bytu na 1 RD představuje
kapacitu cca 470 bytů. Převis nabídky je téměř 500 %.
117) Zastavitelné plochy
funkční členění
SO – plochy smíšené obytné
OV – plochy obč.vybavení
OS – plochy obč.vybavení – sport.zař.
VS – plochy výroby a skladování
TI-E – plochy tech.infrastruktury
ZZ – plochy zemědělské - zahrady
DS – plochy dopravy silniční
ZV – plochy zeleně veřejné
PV – plochy prostranství veřejných
zábor půdy celkem (ha)
98,29
1,38
8,98
8,51
2,20
6,06
23,15
1,03
1,33
- 142 -
9.4
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK,
SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ
V rámci zpracovaných územně analytických podkladů pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
(rok 2008) a průzkumů a rozborů pro Územní plán Tichá (rok 2009) byly vyhodnoceny slabé,
silné stránky, příležitosti a hrozby řešeného území (SWOT analýza).
Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný stav
hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního prostředí v rámci širšího
okolí.
Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů, kvantifikující koncepci rozvoje obce,
předpokládá růst počtu obyvatel na cca 1800 obyvatel v r. 2025, při odpovídajícím
kvantitativním a kvalitativním růstu systému bydlení. Bilance je podkladem pro navazující
koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu
nových ploch, zejména pro bydlení. Bilance je součástí odůvodnění územního plánu, kap.
4.10 Sociodemografické podmínky.
Tato bilance spoluvytváří základní orientační rámec při posuzování územního rozvoje, ale
i širší posouzení přiměřenosti a efektivnosti investic v řešeném území.
9.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Hrozby
1) Nadměrný rozsah nové obytné výstavby může vést ke snížení kvality přírodního prostředí.
2) Nadměrný rozvoj obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území nároky na
kapacity občanské vybavenosti obce a zhoršit vlastní kvalitu bydlení.
3) Rozvoj nové výstavby vyvolá zábory zemědělských pozemků.
4) Rozvoj nové výstavby povede ke zvýšení dopravní zátěže a může vyvolat zhoršení
životních podmínek v území.
5) Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v oblasti jsou výrobní areály mimo řešené území,
v rámci obce Tichá je návrhem řešení ÚP nelze ovlivnit.
6) V případě nestanovení ochranných pásem kolem areálů se zemědělskou živočišnou
výrobou územním rozhodnutím nelze stanovit omezení výstavby v blízkosti těchto areálů,
přesto, že zde hrozí možnost znečištění ovzduší zápachem a hlukem z živočišné výroby.
7) V případě rozvoje zástavby na zastavitelných plochách je nutno budovat stavby a zařízení
na likvidaci odpadních vod tak, aby nemohlo docházet ke znečišťování vodních toků
a případně se nevhodným způsobem neměnil vodní režim v území ve vazbě na zvyšování
rozsahu zpevněných ploch.
8) V případě nezachování alespoň jednostranných manipulačních pruhů podél vodních toků
bude ztížena údržba vodních toků a případné odstraňovaní škod po přívalových deštích
nebo povodních.
Vzhledem k tomu, že zastavitelné plochy jsou vymezeny především v prolukách mezi
stávající zástavbou nebo přímo na tuto zástavbu navazují, nepředpokládá se snížení kvality
přírodního prostředí. Navržený přesah nabídky v zastavitelných plochách proti
demografickému rozboru umožňuje korekci cen nabízených pozemků pro výstavbu.
Nepředpokládá se, že všechny pozemky budou využity pro výstavbu. Část pozemků nebude
zastavěna z důvodu majetkoprávních, nedořešení přístupu k pozemku, změně názoru na
výstavbu vlastníka pozemku apod.
Záborem zemědělských pozemků nebude ohroženo hospodaření na těchto pozemcích.
Zastavitelné plochy vytvářejí kompaktní celek se stávající zástavbou.
- 143 -
Rozvojem nové zástavby v plochách smíšených obytných se nepředpokládá a v plochách
výroba a skladování se nepředpokládá výrazný nárůst dopravy v zastavěném území obce.
Vzhledem k plynofikaci obce nebude v topné sezóně zhoršováno životní prostředí v obce
novou zástavbou.
Kolem zemědělských areálů s živočišnou výrobou by měla být stanovena ochranná pásma
územním rozhodnutím, v rámci kterého budou stanoveny podmínky využívání území v tomto
OP. Územním plánem je pouze navrženo orientační OP.
Územním plánem je navržen způsob likvidace odpadních vod oddílnou kanalizací
zakončenou na ČOV, která je situována v centru souvislé zástavby situované v severní části
obce. Zástavbu v jižní části obce je navrženo odkanalizovat na ČOV ve Frenštátě pod
Radhoštěm. Po vybudování kanalizace dojde ke zlepšení čistoty vod a tím i životního
prostředí a komfortu bydlení.
Kolem vodních toků je nezbytné ponechávat nezastavěné manipulační pásy, tzn. i bez
oplocení, které umožní údržbu koryta. Zároveň se jedná o ochranu staveb v blízkosti vodního
toku. Zejména se tato podmínka týká zastavěného území podél vodního toku Tichávky, který
je oboustranně obestavěn.
9.4.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Slabé stránky
1) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví. Příčinou je
překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických
aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP.
2) Velké zdroje znečištění ovzduší jsou situovány mimo správní území obce Tichá.
3) V obci není vybudována kanalizace, předpoklad vyššího znečišťování vodních toků
a podzemních vod.
4) V řešeném území je evidovány dva sesuvy aktivní a sedm sesuvů potenciálních.
Územním plánem je navrženo vytápění objektů realizovaných na zastavitelných plochách
především plynem. V případě respektování tohoto návrhu řešení nebude docházet ke zvýšení
znečištění ovzduší v topné sezóně. Zároveň je nutno dbát na údržbu povrchů komunikací.
V obci je navrženo vybudování kanalizaci pro dosud neodkanalizovanou část souvislé
zástavby a pro zastavitelné plochy vymezené územním plánem
9.4.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO
ÚZEMÍ
Silné stránky
1) Obec Tichá je stabilní součástí sídelní struktury regionu, vývoj počtu obyvatel v obci je
příznivý, také věková struktura obyvatel je spíše příznivá. V obci je základní občanská
vybavenost.
2) Soudržnost obyvatel a vazba obyvatel na místo bydliště je značná zejména s ohledem na
převažující zástavbu rodinnými domy.
3) Obec má výhodnou polohu v blízkosti měst Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice,
Štramberk, Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí, které jsou zdrojem pracovních příležitostí
a zařízení občanské vybavenosti jejichž realizace a provozování by bylo pro obec
a případně jiné provozovatele ekonomicky nevýhodné.
- 144 -
4) Výhodná poloha obce z hlediska možností rekreace i dlouhodobé rekreace - blízkost
Beskyd s možností pro celoroční turistiku a zimní rekreaci. Terén obce a jejího blízkého
okolí je vhodný pro cykloturistiku i pro pěší turistiku.
5) Zemědělské pozemky tvoří 70 % výměry k. ú., z toho je 43 % území orná půda, 18 %
pozemků jsou lesní pozemky. Jedná o oblast vhodnou pro pastevní chov skotu a ovcí
vzhledem k zemědělské přírodní oblasti vrchovinné.
6) Silniční spojení s okolními významnými sídly silnicemi I/58, II/483, III/48310, III/4848
a III/4864.
7) Obec je plynofikována - možnost zachování čistoty ovzduší v topné sezóně.
8) Území obce spadá převážně do kategorie přechodového radonového indexu, což je blízký
průměr radonového indexu jako u kategorie nízké.
Příležitosti
1) Využití atraktivní polohy obce především pro rozvoj obytné funkce.
2) Doplnění technické infrastruktury obce - především kanalizace - je jedním z předpokladů
zvýšení ochrany životního prostředí při rozvoji obytné výstavby a staveb souvisejících.
3) Využití kvalitního přírodního prostředí pro rekreaci - pěší turistiku, vycházky,
cykloturistiku, sportovní a sportovně rekreační aktivity.
Obec Tichou je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo, součást správního obvodu ORP
Frenštát pod Radhoštěm. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná,
částečně obslužná, výrobní i rekreační. Tyto funkce je nutno dále optimálně rozvíjet
s ohledem na vazby mezi jednotlivými funkcemi.
Dobré rozvojové možnosti obce jsou dány suburbanizačními tendencemi z okolních měst,
především z Frenštátu pod Radhoštěm v kombinaci se zdroji pracovních příležitostí
v dostupné dojížďkové vzdálenosti.
Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce, stejně
významná je také údržba stávajícího bytového fondu.
Dobudováním technické infrastruktury, především kanalizace, dojde ke zlepšení čistoty vod
ve vodních tocích a tím i zlepšení životního prostředí a zároveň zlepšení komfortu bydlení.
Realizací nefunkčních částí vymezeného územního systému ekologické stability zalesněním
dojde ke zvýšení podílu krajinné zeleně v obci.
Dopravní obsluha území je dobrá.
9.4.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Veškeré hodnoty území obce Tichá, kulturní i přírodní, jsou navrženým řešením
respektovány. Větší rozsah navržených ploch pro plochy smíšené obytné vyplývá
z požadavků Obce Tichá, občanů i Města Frenštátu pod Radhoštěm na vymezení ploch pro
výstavbu především rodinných domů v jižní části správního území, ve vazbě na zástavbu
Frenštátu pod Radhoštěm. V souvislé zástavbě v severní části obce, situované podél vodního
toku Tichávky již není dostatek vhodných proluk.
Územním plánem je respektován návrh na ochranu staveb dokládajících historický vývoj obce
a to jejich zapsáním do seznamu nemovitých kulturních památek. Tyto stavby jsou označeny
v grafické části odůvodnění - Koordinačním výkrese, kde je zároveň vyznačeno i historické
jádro obce, které je územím s archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2 § 22 zák. č. 20/1987
- 145 -
Sb. Vymezením zastavitelných ploch je navázáno na tradiční kompaktní způsob zástavby
a historický urbanistický vývoj také města Frenštátu pod Radhoštěm.
Územním plánem jsou respektovány podmínky ochrany Přírodního parku Podbeskydí.
Územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability s prvky nadregionálními,
regionálními a lokálními.
Dále je respektována přírodní památka Travertinové kaskády. V maximální možné míře jsou
respektovány registrované významné krajinné prvky i významné krajinné prvky „ze zákona“.
Lokality s chráněnými druhy živočichů nejsou návrhem řešení dotčeny.
Kvalita bydlení a ochrana životního prostředí bude zvýšena realizací technické infrastruktury,
především kanalizace. Do doby její realizace musí být kladen důraz na individuální čištění
odpadních vod v soulady s platnými zákony. Kvalita bydlení je zároveň ovlivňována dopravní
obsluhou území. Nové komunikace musí být realizovány v dostatečných šířkách na veřejných
prostranstvích v souladu s § 22 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území.
V odůvodnění územního plánu je vyčíslen předpokládaný zábor půdy v případě realizace
všech záměrů a jsou zde popsány důsledky navrhovaného řešení. Největší zábor půdy
představují zastavitelné plochy smíšené obytné. Je nutné si uvědomit, že skutečně
zastavěných pozemků z uvedeného záboru bude cca 50 – 60 %. Tyto plochy nejsou určeny
jen pro výstavbu bytů převážně formou rodinných domů, jejichž součástí jsou zahrady, ale
také pro výstavbu občanské vybavenosti, hřišť, výsadbu veřejné zeleně, dopravní obsluhu
území apod.
9.5 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Tato kapitola by měla obsahovat popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování
pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje.
V době zpracování územního plánu však dosud nejsou Zásady územního rozvoje
Moravskoslezského kraje vydány. K projednávanému řešení ZÚR bylo přihlíženo.
Územní plán Tichá tedy respektuje požadavky stanovené platným ÚPN VÚC Beskydy ve
správní území obce Tichá.
Pro správní území obce Tichá vyplývají limity:
- rekonstrukce jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice ne vedení s dvojitým
potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec – Povážská
Bystrica;
- stávající trasa radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová síť
a dálkový kabel;
- návrh silnice I. a II. třídy;
- stávající vodojem, stávající čistírna odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod
- stanovená záplavová území;
- prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES;
- vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí.
- 146 -
9.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ
9.6.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST
PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ
ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ,
JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Silné stránky
Obec je rozvíjejícím se sídlem v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm.
Obec vykazuje příznivý vývoj počtu obyvatel a značnou sociální soudržnost trvale bydlících
obyvatel.
Obec vykazuje značnou atraktivitu bydlení, projevuje se zde zájem o bydlení i ze širšího
regionu.
Blízkost rekreačně atraktivní krajinných celků.
Slabé stránky
Stárnutí obyvatel – růst podílu obyvatel v poproduktivním věku.
Omezená příprava stavebních pozemků pro bytovou výstavbu.
Značná úroveň nezaměstnanosti a podprůměrná úroveň mezd v širším regionu.
Značná úroveň znečištění ovzduší, zejména ze zdrojů mimo řešené území.
Příležitosti
Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití obytného potenciálu území
a optimalizaci využití územně technických předpokladů rozvoje.
Využití širší polohy obce s ohledem na dělbu funkcí tj. rozvoj zejména výrobního a částečně
i obslužného potenciálu regionu a optimální využití obytných podmínek vlastního řešeného
území.
Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné
atraktivity při dodržení zásad urbanistické ekonomie a zachování soudržnosti obyvatel obce).
Rizika - ohrožení
Extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce,
s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a i rekreační předpoklady území.
Dlouhodobě značná úroveň nezaměstnanosti.
Nadměrně extenzivní a jednostranný rozvoj obce, překračující přirozené limity rozvoje.
Koncentrace nové výstavby do jedné části obce, vznik oddělených sídel ve vazbě na Frenštát
pod Radhoštěm, tj. vznik vazby spíše na vybavenost města Frenštátu pod Radhoštěm.
HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
Na začátku roku 2009 byly k dispozici dva nové podklady pro hodnocení vyváženosti pilířů
udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území. Základním dokumentem jsou Průzkumy
a rozbory v rozsahu ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s. r. o., 2007).
K hodnocení zde byla použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo
slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek,
soudržnosti obyvatel území).
Nově zpracovaný Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Frenštát pod
Radhoštěm, Urbanistické středisko Ostrava, s. r. o., 2008) přistupuje k vyhodnocení pilířů
s odlišnou metodikou hodnocení, podobně jak jednotliví zpracovatelé v celé ČR. Hodnocení
bylo proto převedeno na relativně srovnatelnou 7 stupňovou škálu, přitom je nutno vnímat, že
- 147 -
nebylo vztahováno k jednotlivým obcím. Hodnocení jednotlivých pilířů přináší následující
tabulka:
Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území
hodnocení (hodnoty: 1-nejlepší, 4-průměrné, 7-nejhorší)
výsledné hodnocení
Pilíř
ÚAP MSK
RURÚ SO ORP
Frenštát pod
územního plánu
Radhoštěm
Životní prostředí
5
3-4
4
Soudržnost obyvatel území
2
2-3
2
Hospodářské podmínky
3
5-6
5
území
Mezi hodnocením ÚAP MSK a RURÚ SO ORP je patrný značný rozdíl v hodnocení
hospodářských podmínek území a částečně i životního prostředí. V úvahu je nutno vzít
rozdíly ve zvolených výchozích ukazatelích i metodách hodnocení.
Vlastní hodnocení provedené na základě průzkumu územního plánu a SWOT analýzy se liší
u všech třech pilířů. Zejména však v hodnocení hospodářského pilíře území. I když je vzato
v úvahu zlepšení nabídky ploch pro podnikání v širším regionu, absolutní pokles
nezaměstnanosti v posledních letech, tak nezaměstnanost řešeném území a zejména v regionu
je hodnocena stále jako problém.
Na druhé straně hodnocení životního prostředí je zřejmě poměrně diskutabilní. V současném
stavu nejednotnosti kritérií a jejich hodnocení výsledků ÚAP MSK přistupováno kriticky.
Vlastní hodnocení území je zformulováno následně. Obecně s ohledem na stav současných
podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný
a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního
prostředí. Tyto problémy pouze omezeně ovlivňují značný rozvojový potenciál obce
plynoucí zejména z její příznivé polohy, obytné a rekreační atraktivity (zejména širšího
okolí). V obci se projevuje trvalý zvýšený zájem o bydlení.
Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak
předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska (budoucích generací –
stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prostředí).
Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací
(Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nošovice, Mošnov). Plošné posílení nabídky ploch pro
podnikání v tomto širším regionu bylo v posledních letech do značné míry realizováno.
V řešeném území je nutno hledat možnosti posílení jeho obslužně-podnikatelských funkcí,
v návaznosti na stávající plochy podnikání, hledání možnosti intenzifikace využití stávajících
ploch. Vymezení menších ploch pro podnikání je nutno řešit citlivě s ohledem na kvalitu
bydlení, rozvoj obytných ploch a infrastrukturní podmínky území (dopravní obslužnost
lokalit).
Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní
předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí-obytnéobslužné a i částečné posílení funkce rekreační). Prvořadým úkolem územního plánu je
zejména návrh nových ploch pro bydlení.
Nepříznivý stav životního prostředí vyplývá zejména ze situace v čistotě ovzduší, čistotě vod,
kumulace zástavby na dně údolí (podél vodního toku) a negativních vlivů rostoucí dopravy.
Možnosti zlepšení čistoty ovzduší opatřeními v řešeném území je nutno plně využít, hlavní
příčiny – zdroje znečištění se však nacházejí mimo řešené území. S ohledem na stav ovzduší
- 148 -
je nutno posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území
a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení
v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba
ochranné zeleně apod. Zlepšeni čistoty vod je podmíněno vybudováním kanalizace.
Zachování a zlepšení podmínek soudržnosti obyvatel území je vázáno zejména na optimální
lokalizaci nové bytové výstavby v obci, nevytváření územně segregovaných sídel.
9.6.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO
PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY
SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ
BUDOUCÍCH
Realizace záměrů obsažených v Územním plánu Tichá musí probíhat ve vzájemné
provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem dopravní a technické
infrastruktury. Dále je nutno vzít na vědomí, že při nárazové výstavbě bytů v obci může dojít
k deficitu občanské vybavenosti, především vybavenosti veřejné infrastruktury z oblasti
školství, stoupne potřeba zřízení zařízení zdravotnictví - ordinace lékaře apod. Stanovená
funkce smíšená obytná stanovená pro převažující část zastavěného území a zastavitelných
ploch umožňuje realizaci staveb občanské vybavenosti kdekoliv v těchto plochách.
Realizací záměrů obsažených v Územním plánu Tichá nedojde ke střetům se zájmy ochrany
přírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani případné rekreační funkce území. Předpokládaný
zábor zemědělské půdy 61,70 ha zemědělských pozemků – neohrozí zájmy
10.
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
v koordinovaném stanovisku ze dne 6. 4. 2009 v bodě 8) konstatoval v souladu s § 10i odst. 3
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že Územní plán Tichá je nutno posoudit
podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Toto posouzení bylo vyhotoveno jako samostatný elaborát, který byl projednán současně
s Územním plánem Tichá.
Posouzení bylo zpracováno firmou AQUATEST, a. s., Geologická 4, 152 00 Praha 5, osobou
oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. - RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc., na základě
ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.
o územním plánování a stavebním řádu.
V jižní části obce jsou navrženy plochy pro bydlení, které navazují na zástavbu města Frenštát
pod Radhoštěm. Nová obytná výstavba se rovněž předpokládá v centrální části obce Tichá
především v prolukách stávající zástavby nebo v návaznosti na stávající zástavbu. Územní
plán řeší zásobování nových ploch pro výstavbu vodou, plynem a elektrickou energií. Dále
navrhuje pro zástavbu bez vybudované kanalizace a pro nově navržené zastavitelné plochy,
výstavbu oddílné kanalizace (délka cca 17 km). Část zástavby bez možnosti kanalizace, bude
- 149 -
i nadále likvidaci odpadních vod řešit lokálně přímo u zdroje v septicích, žumpách
a domovních ČOV.
S ohledem na Přírodní park Podbeskydí, který zasahuje téměř do celého správního území
obce Tichá, budou plněny podmínky vyhlášky č. 5/94 Okresního úřadu Nový Jičín platné pro
toto území. Na ostatních chráněných územích (přírodní památka, významné krajinné prvky,
systém ekologické stability území) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato
území. V rámci územního systému ekologické stability je k zalesnění navrženo 35.84 ha
zemědělských pozemků, což lze společně s navrhovanými plochami zeleně považovat za
pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě.
Z hlediska dopravy se navrhují pouze úpravy nevyhovujících úseků stávající silniční
struktury. U nových místních komunikací pro novou zástavbu se bude dbát na dodržování
minimální šířky.
Předložený Územní plán Tichá je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody
akceptovatelný při dodržení určitých postupů a ukazatelů specifických pro posuzované území
uvedených v posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. a při dodržení specifikace v Územním
plánu Tichá.
Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové kvalita ovzduší a v menší míře
dopravní problémy.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
v koordinovaném stanovisku ze dne 6. 4. 2009 v bodě 6) konstatoval v souladu s § 45i zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, že navržené
změny nemohou mít významný vliv na evropsky významné lokality (stanovené nařízením
vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve
znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.), ani ptačí oblasti, žádná z těchto lokalit nebude přímo
ani dálkově dotčena.
11.
VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Hlavní urbanistickou funkcí obce je funkce obytná, funkce obslužná, výrobní a rekreační jsou
funkcemi doplňkovými.
Větší rozsah navržených ploch pro plochy smíšené obytné vyplývá z požadavků Obce Tichá,
občanů i Města Frenštátu pod Radhoštěm na vymezení ploch pro výstavbu především
rodinných domů v jižní části správního území, ve vazbě na zástavbu Frenštátu pod
Radhoštěm. V souvislé zástavbě v severní části obce, situované podél vodního toku Tichávky
již není dostatek vhodných proluk. V územním plánu je vymezena plocha výroby
a skladování - elektrárny fotovoltaické a to v jihovýchodní části k. ú. Tichá na Moravě.
Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce, stejně
významná je také údržba stávajícího bytového fondu.
Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné v rámci
kterých lze připustit také výstavbu zařízení občanské vybavenosti a dalších staveb v souladu
s podmínkami stanovenými v oddíle F.
Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny, nová plocha občanského
vybavení je navržena ve vazbě na areál základní školy.
- 150 -
Sportovní areály zůstávají územně beze změny, nové plochy sportovních zařízení jsou
navrženy čtyři. Jedna plocha navazuje na stávající sportovní areál v blízkosti centra zástavby
obce v severní části k. ú., další plocha je vymezena v centru této zástavby, dvě plochy jsou
vymezeny v západní části k. ú. pro zimní sporty – sjezdovky a nezbytné zázemí.
Stávající výrobní areály – plochy výroby a skladování zůstávají územně beze změny.
Zastavitelná plocha pro rozvoj výroby a skladování je navržena jižně od Mechanizačního
střediska, v sousedství sportovního areálu – fotbalového hřiště. Další dvě plochy jsou
vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály v jižní části správního území obce.
Stávající hřbitovy jsou respektovány. U hřbitova v jižní části k. ú. je navrženo rozšíření
parkovacích ploch.
Plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné jsou vymezeny v centru zástavby obce
v severní části k. ú. Tichá na Moravě.
Navržené plochy zemědělské – zahrady jsou vymezeny v prolukách mezi stávající souvislou
zástavbou v severní části obce, v plochách jejichž využití pro zástavbu není vhodné z důvodu
situování těchto ploch ve stanoveném záplavovém území nebo je využití plochy významně
omezeno stanoveným ochranným pásmem.
V menším rozsahu se vyskytují i půdy ve třídě ochrany I a II.
12.
ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ (NÁMITKY
PODANÉ K NÁVRHU I KE KONCEPTU)
Koncept nebyl zpracován a u návrhu územního plánu nebyly podány žádné námitky.
13.
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK
K územnímu plánu nebyly podány žádné připomínky.
Grafická část II. Odůvodnění
II. Odůvodnění Územního plánu Tichá obsahuje:
II.A.1 Textovou část
II.B Grafickou část, která obsahuje
výkresy
9. Širší vztahy
- 151 -
v měřítku
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 25 000
Obsah grafické části
Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav
a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.
Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů
nezbytný k realizaci navržených řešení.
Výkres č. 9. Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací,
inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.
III. Poučení
Proti Územnímu plánu Tichá vydaného formou opatření obecné povahy nelze podle
ustanovení § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
podat opravný prostředek.
IV. Uložení dokumentace
Územní plán Tichá opatřený záznamem o účinnosti se ukládá v souladu s ustanovením § 165
stavebního zákona u obce Tichá, Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, odboru výstavby
a územního plánování a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
V. Zrušovací ustanovení
Zrušuje se Obecně závazná vyhláška č. 1/2006 kterou se vyhlašuje závazná část změny č. 1
Územního plánu sídelního útvaru Tichá ze dne 26. 6. 2006 s nabytím účinnosti dne
19. 7. 2006.
VI. Přílohy
Nedílnou součástí tohoto opatření jsou přílohy:
Grafická část územního plánu
2. Hlavní výkres
3. Doprava
5. Energetika, spoje
v měřítku 1 : 5 000
Grafická část odůvodnění územního plánu
9. Širší vztahy
- 152 -
VII. Účinnost
Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné
vyhlášky.
V Tiché dne 22. 2. 2010
Luboš Žabka
starosta obce
Ing. Jiří Adamec
místostarosta obce
- 153 -

1/2010 územní plán tichá

Transkript

Podobné dokumenty

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán

Textová část - Obec Čavisov

Informační materiály pro účastníky floristického kurzu České

NP7 - Naše Praha 7

TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ DOMASLAVICE VE

územně analytické podklady obce s rozšířenou působností karvin á

Odůvodnění ÚP Jablunkov

1 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A

Sviadnov odůvodnění-právní stav po změně č. 1