OBŘÍSTVÍ STUDIE NEOLOKÁTOR_2015

Motto:
Základní postoj obce by měl být posunut od původní otázky: „Co potřebujeme?”
na otázky: ,,Čím disponujeme?“, „Jaký je potenciál naší obce nebo jejího blízkého
okolí?” nebo „Co můžeme nabídnout okolním spádovým aglomeracím?“
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90
Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce (§ 9 cit. zákona). Části práce nebo celou práci
lze uveřejnit pouze se svolením autorů.
© Jan Trejbal – tým Neolokator*
2012 / 2015
© Identifikace potenciálu místa ÚPV ČR – č.z.: 344379 (kat. 9 a 41)
2015
©
www.ipom.xyz
2014
-3-
OBSAH
1.
1.1.
1.2.
ÚVOD
Úvodní slovo
Obecný popis oblasti
06
06
08
2.
2.1.
2.2.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBORŮ
Co v území hledáme ?
Popis odborných profesí
09
09
11
2.3.
Historické vědy – základní charakteristika území
16
2.4.
Přírodní vědy – základní charakteristika území
29
2.5.
Architektura a urbanismus – základní charakteristika území
31
2.6.
Sociální geografie - základní charakteristika území
36
2.7.
Sociální antropologie - základní charakteristika území
43
3.
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – SEZNAM PROJEKTŮ NEOLOKATOR
49
4.
Další záměry – battle odborníků
66
5.
Kontakt – tým Neolokator pro oblast Obříství a okolí
70
-4-
-5-
1
ÚVOD
1.1. Úvodní slovo
Výchozím bodem této odborné studie je úvaha nad tím, zda je možné na základě
,,zkušenosti setrvávající stále v našem venkovském a maloměstském prostředí”,
jak píše historik Vítězslav Štajnochr1 vytvořit představu/vizi, navracející místům
smysl a následně i potřebné sebevědomí pro rozvoj oblastí.
Tato předkládaná odborná studie si také klade za cíl upozornit na nutnost chápání
těchto témat v mezioborových souvislostech jako souboru otázek - urbanistických,
architektonických, krajinných, památkářských, historických, sociálních a
ekonomických.
Debaty nad strategiemi rozvoje venkovských a maloměstských oblastí dnes často
nabývají natolik teoretický rozměr, který nutně zní jeho obyvatelům a samosprávám
nejen nesrozumitelně, ale často není ani převoditelný do praktických činů.2
Často i díky absenci jasně stanovených metodických pokynů3 pro (např. grafické)
současné územně-analytických podklady (UAP)4, které jsou však nezbytným
předstupněm pro kvalitní územní a regulační plány.
Jak píše Jiří Sádlo5, byla naše krajina od lokátorských aktivit přes barokní
statkářskou velkovýrobu po scelování lánů uměle a ,,zevně“ komponována. Dnes
jsme ale zásadně dál: cílem už je krajinu kompletně syntetizovat6 a to včetně její
spontální složky. Předmětem manipulace už nejsou jen kontury krajiny, ale celá její
náplň.
Postup práce, metodiky odborníků i obecná teoretická východiska vycházejí z
autorizované vědecké práce (odborné studie) s názvem ,,Metoda identifikace
potenciálu místa jako územně-analytický podklad“. Ta byla společně s užitným
průmyslovým vzorem ( ÚPV ČR – č.z.: 344379 (kat. 9 a 41) vytvořena v roce 2014
a je v případě zájmu k dispozici k nahlédnutí u správce platformy Neolokator.
Tento dokument nemá za cíl zcela nahradit stávající dokumentace, vypracované v
průběhu posledních let na území Vašeho města. Může být ale využitelný pro řešení
dlouhodobé strategie, stejně jako pro jemnou optimalizaci celkového rozvoje sídla
nebo krajiny.
1
ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Náčrt problematiky etnoekologických vztahů. ERA21. 05/2013. s. 24 – 27. ISSN 1801-0895. Dostupné z:
http://www.era21.cz/stajnochr.pdf.
2
TREJBAL, Jan. Identifikace potenciálu místa v kulturní krajině. ERA21. 05/2013. s. 22. ISSN 1801-0895.
3
Jednoduše řečeno dnes neexistují dostupné grafické a analytické (mezioborové) metody, které by srozumitelným způsobem mohli být
,,převodníkem“ mezi odborně-územně plánovací veřejností a místními zastupitelstvy + dalšími aktéry v místě.
4
Vyhláška 500 ze dne 10. listopadu 2006 § 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územ. plánování a stavebním řádu.
ČÁST DRUHÁ - ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY - (K § 26 odst. 2 stavebního zákona)
§4
5
SÁDLO Jiří a kol.. Krajina a revoluce. 3.upravené vydání. Praha: Malá Skála, 2008. s. 211. ISBN 978-80-86776-06-4
6
Syntetizovat ve smyslu slučovat a vnitřně spojovat
-6-
Dokument je koncipován jako výchozí bod pro další spolupráci se samosprávou či
sdruženími a bude průběžně aktualizován. Online studie a komentovaná mapa je
přístupná na www stránkách ipom.xyz.
Za tým Neolokator - Jan Trejbal
-7-
1.2. Obecný popis oblasti
Kraj:
Zpracovaná oblast:
Katastrální výměra:
Počet obyvatel:
Průměrná nadmořská výška:
Středočeský
správní území obce Obříství
15,52 km²
1207
165 m
Obec Obříství leží v části území historicky nazývaném Meziříčí - v úrodné části
země mezi Labem a Vltavou. Krajina je zde rovinatá, leží pouze 159 metrů nad
mořem, nejbližší výšinný bod je hora Dřínov, nejvyšší z Lužecké kotliny (247 m n.
m.).,
u
jejího
úpatí
v
historii
stávalmocný
hrad
Meziříčí.
Přírodní charakteristiku území obce tvoří historicky dlouhodobě intenzivně
zemědělsky využívané území (více jako 7000 let) podél středního toku řeky Labe.
Zastavěné
území
se
táhne
podél
levého
břehu
řeky.
Území leží ve "staré sídelní oblasti", k základnímu odlesnění došlo již před naším
letopočtem. Kromě luk tvoří převážnou část katastru obce zemědělská půda, kde
se daří obilovinám všeho druhu, dále bramborům a řepě. Rozvinuté je rovněž
sadařství, pěstování zeleniny a květin. Díky své poloze v Polabí patří Obříství jako
celý mělnický okres k nejteplejším a nejsušším oblastem v Čechách. Vegetační
doba zde trvá v průměru 166 dnů – od od konce dubna do poloviny října.
Celé území obce leží v povodí řek Labe a Vltavy. Vedle hlavního koryta se v nivě
Labe vyskytují bývalá ramena a četné odvodňovací kanály a strouhy.
Nepopíratelný vliv na zdejší krajinu a její životní prostředí má pomyslný průmyslový
trojúhelník, v němž se Obříství nachází a jehož vrcholy tvoří podniky Spolana
Neratovice,Kaučuk Kralupy nad Vltavou a Elektrárna Mělník-Horní Počaply.
Územím procházejí tranzitní trasy nadřazených systémů technických vedení a
dopravy celostátního a regionálního významu.
-8-
2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBORŮ
2.1. Co v území hledáme ?
Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – historie a
archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu, sociální antropologie a
sociální geografie. Každý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným
způsobem a získával poznatky specifickou metodou.
To co bylo vždy společné, je specifické zadání, které se v rámci území Postoloprt a
okolí zaměřilo především na rozvoj cestovního ruchu a kvality života v oblasti jako
takové.
Základním východiskem pro praci odborných profesí jsou čtyři činnosti, které
dohromady (byť v různých modifikacích) vždy tvoří celkový postup, neboli metodu
k celkové identifikaci potenciálů místa lokality:
a)
Výzkum dostupných podkladů a vznik základních tezí, neboli základních
rešeršních textů/informaci k oblasti
b)
Terénní průzkum lokality nebo podrobná analýza dostupných dat, tvořící
datovou základnu pro další výzkum a vznik potenciálů
c)
Mezioborová diskuze, na podkladě dat, vedená architektem / manažerem,
z které vycházejí samotné potenciály, nebo projektové záměry.
Stejně jako každý z územně – analytických podkladu (jejich grafická - mapová
část), má online verze studie k dispozici různá měřítka pro zobrazení.
Jednoduše řečeno, někdy potřebuji znát názor odborníků a veřejnosti jen na
samotné centrum města a někdy mě především zajímají vazby s okolními městy a
krajinou.
Doposud nejčastěji používané měřítka v rámci metody IPOM jsou:
1:100 000 úroveň meziměstská
1:50 000 úroveň spádové oblasti obce s pověřenou působností
1:2 000
úroveň centra města, nebo detailu v krajině
Před dalším popisem jednotlivých druhů (PM, ZTM, SM, a dalších 6 druhů) je
možné v rámci hypotézy, která stanovuje pravidla výměny informací - „tzv.
metodologický ideál“ pro potřebu odborné studie, definovat potenciál jako:
,,místně, nebo oblastně určitelný posudek nebo pobídka od odborníka, vycházející
z terénně nalezených, nebo badatelsky určených podnětů (dle dílčí kategorizace)
-9-
za účelem nastartovaní konkrétního procesu v lokalitě, to vše vždy posouzené v
mezioborové diskuzi’’7.
Potenciálem v této studii budeme myslet především „příležitost pro rozvoj zlepšení
veřejného prostředí, nebo pobídku k realizaci“. Potenciálem ve vaší lokalitě může
být vlastně jakýkoli nevyužitý zdroj, třeba zanedbaná místní sýpka, která může
sloužit novému účelu nebo historická lužní krajina, kde
můžeme luh znovu obnovit, například za účelem zvýšení cestovního ruchu.
Odborníci se snažili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň přesně
definovali, jakou příležitost nabízí.
Projektový záměr, neboli také Projekt Neolokator, lze definovat jako vybraný
počet klíčových potenciálů z původního počtu dat z vaší oblasti.
Vybrali jsme je po společném setkání s Vámi, v rámci prezentace před-finálních
návrhů, kdy podrobnost (rozpracovanost) původních potenciálů umožňuje již přímé
uplatnění – realizaci projektu. V rámci místní samosprávy, stejně jako lokálních
sdružení, nebo krajské politické reprezentace bude žádáno o dotační tituly pro
rozvoj těchto klíčových bodů v regionu.
Tyto místa potom – doufejme – případně v kombinaci s dalšími postřehy (kapitola
Seznam dalších potenciálů…) začnou stimulovat lokální ekonomický stav za
účelem trvalého rozvoje Postoloprtska.
7
TREJBAL, Jan. ŠTURMA, Jan. 2014
- 10 -
2.2. Popis odborných profesí
Historické vědy
Kategorie pro průzkum jsou založeny na členění komunitních areálů na tzv.
areály aktivit, kde jako hlavní kategorizující prvek slouží převažující aktivita
spojovaná s daným areálem.
Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti – buď
prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými
metodami přímo na místě. Předkládají tak údaje o tom, jak daná oblast fungovala a
byla využiěvána v minulosti, a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí
těchto údajů je možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historických
souvislostí.
Potenciálem historických věd je například významná historická
událost v dějinách obce (hradiště Dragůš, areál na Šachtách), která má
prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale místní ji nijak nevyužívají při své
propagaci, nejen pro cestovní ruch.
Historik může například navrhnout setkání s občany, informační
tabuli nebo novou naučnou stezku, které minulost oživí a přispějí k posílení
identity místa.
Geobotanika, krajinná ekologie
Studie za tento obor definuje současnou tvář zkoumané lokality z hlediska
biologie a ekologie a upozorňuje jak na výrazné systémové problémy, které je
potřeba akutně řešit (například nedostatek vody, zánik lužní krajiny a plošné
meliorace v Kyjově a okolí), tak na potenciál rozsáhlejších krajinných změn, které
by výrazně zlepšily kvalitu života na lokalitách (detekce rostlinných invazí, ochrana
před vysycháním, zmírnění klimatických výkyvů na exponovaných lokalitách).
Výzkum zároveň upozorňuje na význam konkrétních neregulovaných úseků
krajiny v oblasti i na potřebu jejich aktivní ochrany.
Současně dává nástroj zabraňující zevšednění a sterilizaci krajiny, která
může vést jak k frustraci obyvatel, tak ke snazší náchylnosti krajiny k biologickým
invazím a pohromám různého druhu (např. povodně) a poskytuje nápady, jak se
alespoň částečně vypořádat se zesilující změnou klimatu přímo ve městech.
- 11 -
Termínem geobotanika se přitom označuje výzkum interakcí vegetace a
ostatních složek krajiny (v současnosti je používán i termín „rostlinná ekologie“.)
Její součástí je i krajinná ekologie, zabývající se vztahy jednotlivých složek krajiny.
Pro tuto studii je zvolen postup, který leží na pomezí sociologie a biologie.
Používá sice ověřenou a běžně používanou metodu vegetačního mapování,
zaměřuje se ale na okrajové a lidmi silně ovlivněné nebo dokonce úmyslně
vytvořené úseky krajiny. Opomíjí zprvu relativně dobře prozkoumaná území (třeba
polygony mapování biotopů NATURY 2000 a síť chráněných území, viz
www.nature.cz). Výsledek je pak odrazem potentních krajinných fragmentů, jejichž
osud není relativně pevně určen (narozdíl např. od třeba parků v centru města) a
které jsou schopné rychlé přeměny, aniž by tím ztratily na biologické hodnotě. Je to
často spíš naopak (neudržovaný remízek v cyklo-crossové hřiště nebo slanisko v
obecní plácek).
Město (vesnice) a jeho okolí jsou vždy mozaikou několika. Socio-botanické
mapování na jejich detekci využívá určité indikátory - konkrétní druhové složení,
zjevné druhové expanze a invaze apod., většina lidských činností je totiž
doprovázena určitými specifickými druhovými indikátory. Samotné terénní
mapování je pak kombinací mapování vegetačních struktur a formací, nebo
výskytu samotných indikátorových druhů. Většina vztahů v krajině není přímo
kauzální, ale propojená sítí zpětných vazeb, které nemusejí být na první pohled
patrné. Proto ani zdánlivě fragmentární a nespojité mapování není na škodu. A
naopak, ucelené a dobře definované fenomény se mohou projevovat ploškovitě.
Typickým případem jsou historické pastevní krajiny, na nichž už se dlouho nepase.
Architektura a urbanismus
Architektura a urbanismus je jako obor nesmírně široký. Proto jsme si každé
sídlo rozdělili do sedmi základních kategorií, základních stavebních kamenů obce.
Výsledná doporučení pak mají v zásadě dvojí povahu: zaprvé jde o drobné,
finančně nenáročné zásahy, jež mohou sloužit jako pobídky k práci a ještě k tomu
pomohou k jemnému zlepšení situace v obci.
Vedle nich jsou navrhovány i finančně náročnější, ale významné změny v
obci, s dlouhodobějším časovým horizontem realizace. Je důležité, aby se tato
doporučení neztratila a byl na ně i nadále dáván důraz.
Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například
- 12 -
původně pozoruhodné a přehledné náměstí nebo náves, které ale vlivem
postupných nekoncepčních zásahů - stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a
pro místní i návštěvníky již není atraktivním. Přirozené centrum obce lze často
pojmenovat, i to proč nefunguje… Odborník z oboru architektura a urbanismus
pracuje i s drobnými zásahy (tzv. urban acupuncture) – navrhuje drobné zásahy
(úprava zeleně, mobiliáře, nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit
kvalitu žití.
Sociální geografie
Sociální geografie se zabývá populací a její strukturou, studuje vývoj vztahů
mezi změnami ve společnosti a měnícími se podmínkami materiální základny a
prostorové struktury společnosti.
Při stanovení metodiky se vycházelo právě z potřeb primárních analýz,
nutných pro kvalitní uchopení obce z pohledu dlouhodobého, strategického
rozvoje. Regionální rozvoj včetně strategického plánování je zaměřen na
komplexní socioekonomické studium oblasti, analýzu silných a slabých stránek a
následná doporučení dalšího směřování celé oblasti.
Zkoumaná oblast – v našem případě vždy větší obec a okolí byla
analyzovaná jako celek, proto i doporučení jsou komplexní s ohledem na rozvoj
celého regionu, ne jen jedné oblasti nebo subjektu.
Vzhledem k zaměření projektu byly vybrány následující kategorie:
1. struktura společnosti (věková, vzdělaností a ekonomická)
2. lokální aktéři
3. občanská vybavenost obce
Příkladem souvislosti – navrhovaného potenciálu za sociální geografii tak
může být třeba přítomnost odborné školy, která sice produkuje absolventy, kteří ale
nemají díky nezájmu místních zaměstnavatelů řádné uplatnění.
Vše je prováděno na základě dostupných kvantitativních a kvalitativních dat,
případně jejich porovnání s vyššími územními celky. Krom dat z posledního sčítání
domů lidu a bytů 2011 jde o informace z Regionálního informačního servisu,
Českého statistického úřadu, Ústavu územního rozvoje a lokálních strategických
dokumentů. Data jsou sbírána s ohledem na znalosti regionálního rozvoje
- 13 -
Sociální antropologie
Sociální antropologie je společenská věda, která se zabývá vztahem člověka
ke společnosti, případně ke kultuře. Na rozdíl od sociologie vychází od jednotlivce
a klade důraz na to, jak lidé svým kulturám a společnostem sami rozumějí.
Antropolog je expert na zkoumání lokálních prostředí v adaptaci na širší sociální
změnu, či vidění sociálních vztahů v souvislostech.
Stěžejními tématy antropologie jsou identita, migrace, město jako kulturní
prostor, sociolingvistika, příbuzenství, rodina a sociální sítě, ekonomie a
společnost, svátky, rituály a místní tradice.
V NEOLOKÁTORU antropolog nepřináší jen „expertní vědění“ zvenčí (oproti
jiným zastoupeným oborům), ale také pohled z pozice místních.
Zaměřuje se
na lokální fenomény, které jsou klíčové při tvorbě místní identity, při stanovování
hodnot a problémů místa, anebo při hledání možností k rozvoji lokality. Antropolog
přináší zjištění sociálního kontextu, který hraje klíčovou roli ve spolupráci s dalšími
obory (sociální geografie, geobotanika, architektura atp.) Antropolog zároveň
působí jako spojnice mezi poznatky ostatních odborníků NEOLOKÁTORU a
místním prostředím.
Antropolog se také soustředí na deklaraci identity místními. Hledá zásadní
vlivy na lokální sebeurčení spjaté s místem, historií, atd.
Mapování sociálně - prostorového kontextu lokality. Na základě výpovědí utváří
mentální mapu a typologii míst. Zabývá se vztahem lidí k místu a zaznamenává
vzpomínky a sociokulturní souvislosti. Na této části úzce spolupracuje
s geobotanikou a architekturou.
Komunitní rozvoj napomáhá k prohlubování spolupráce mezi státními orgány,
orgány samosprávy, NNO, nezávislých odborníků, a občanů/jednotlivců. Snaží se
také o nalezení řešení lokálních problémů multidisciplinárního charakteru. Cílem je
udržitelný rozvoj prostředí: sociálního, ekonomického, environmentálního. Jde o
snahu podpořit komunity tak, aby využívali vlastních zdrojů ke zvýšení kvality
svého života.
JAK ANTROPOLOG PRACUJE?
- Procházení městem // zúčastněné pozorování
- Dotazování // hloubkový rozhovor
Při rovném zastoupení sociálních skupin (věková rovina, vzdělání, gender,
sociální status + přítomnost klíčových aktérů: NNO, podnikatelé, samospráva)
umožňují participativní metody lidem sdílet a analyzovat znalost prostředí a
podmínek, ve kterých žijí. Tato výměna zkušeností je důležitá při plánování,
- 14 -
aktivním jednání a rozhodování v rámci komunity. Kromě toho, osobní setkání
účastníků umožní vzájemnou interakci participujících (možnost reagovat a rozvíjet
myšlenky), a zároveň posouvá kvalitu společného výstupu za hranici toho, čeho
jsou schopní samotní jednotlivci.
Metody a techniky, které se využívají, jsou nastavovány dle konkrétní situace.
Nejčastěji se používá tzv. kruhová diskuze, transect walk („poučená“ vycházka) a
social mapping (mentální mapy).
- 15 -
2.3. Historické vědy – základní charakteristika území
PhDr. Jiří M. Havlík, Ph.D.
Jméno obce
Jméno vesnice je poprvé doloženo v závěru 13. století, kdy se zmiňuje Jan de
Obristuie. Mladší varianty znějí Obrzistwie (1338), Obrzistew (1352–1369),
Obrziestwye (1384/5), Obrziestwie (1380, 1393), Wobrzisztwj (1543), Obrzijstwij
(1549), Wobržistwy (1654), Obřistwy i Wobřistwy (1844). Patří ke skupině jmen
odvozených od staročeského slova břistie – brod. Slovotvorná předpona o-/woznamenala okolo. Jméno tedy označovalo tedy osadu obklopenou brody, či osadu,
do níž bylo třeba se brodit, neboť byla častou obětí povodní. Obě ostatní vsi, které
dnes patří do obřístevského katastru, mají svá jména podle vlastnické příslušnosti.
Semilkovice jsou písemně poprvé doloženy v roce 1352 (Semylkouicz), v mladších
dokladech se objevuje i varianta Semelkowicze (1654). Znamenala prostě ves lidí
Semilkových (tj. jemu poddanou, či jím založenou). Dušníky (poprvé 1227) pak jsou
velmi častým jménem vsí patřících k záduší, tj. takových, které odvádějí peníze či
naturálie na potřeby farnosti či jiné církevní instituce. Naše ves odváděla své dávky
proboštovi metropolitní kapituly u sv. Víta.
Pravěk
Osídlení tohoto území lze datovat snad už do mezolitu – tj. do doby před samotnou
neolitickou revolucí. Nešlo tu tedy zřejmě o stálé sídlo – to se tu objevuje až
později. Nedaleko Štěpánského mostu byly při zakládání zahradnictví roce 1949
objeveny a prozkoumány čtyři dětské hroby snad z této doby. Děti ve věku okolo
dvou až osmi let byly pohřbeny víceméně ve stejné době ve skrčené poloze na
pravém boku v malých jamách, zahloubených do navátého písku, bez darů. Jejich
stáří je sporné, pokud by však určení do mezolitu odpovídalo skutečnosti, jednalo
by se o nejstarší takové hroby na českém území. Krajina tu tehdy vypadala o
poznání jinak než dnes. Pokrývaly ji více méně souvislé lesy (duby, jilmy, lípy,
borovice). U samotného soutoku byly více méně permanentní povodně a při
březích se rozkládaly nivy, proměňované střídavě v bažiny i tůně. Přítok Vltavy do
Labe se větvil do četných ramen, která s každou povodní měnila svůj směr a průtok
právě mezi Vliněvsí a Obřístvím. Krajina byla úrodná a bohatá na zvěř – přicházeli
sem lovci i sběrači, kteří si v okolí budovali první jednoduchá obydlí ze dřeva,
listnatých větví a rákosu. Většinu z nich však dříve nebo později odnesla či
zaplavila voda. Největší naleziště, vzniklé právě tímto způsobem, se nachází mezi
Hořínem a Vrbnem Na Bílých břehách (též Na Pískách). Asi před sedmi až osmi
tisíci lety tu bydleli možná opakovaně, možná jen na nějaký čas mezolitičtí rybáři a
- 16 -
lovci. Jejich cesty mohly vést právě až k Obříství. K výrobě nástrojů používali
naplaveniny – křemence ze Středohoří, různé rohovce z Podkrkonoší nebo z
Českého krasu na Berounce, chalcedony, jaspisy, porcelanity, křemen i buližník.
První rolníci se u Obříství objevili s nástupem neolitické revoluce. Osada patřila
k těm ojedinělým, které se nacházely přímo u břehu. Častěji se totiž první
zemědělci usídlovali na vyvýšených místech, neohrožovaných tak často
povodněmi, kde nemusili zápasit s luhem a bažinami. Z té doby je z Obříství známý
náhodně nalezený hruškovitý pohár vypíchané keramiky. Hroby této kultury jsou
známé spíš z okolí (Chlumín). Může tak jít i o to, že osídlení tu bylo pouze
dočasné.
Mladší nálezy známe z doby kultury se šňůrovou keramikou z poloviny 3. tisíciletí
před naším letopočtem. Přesto tu v této době nelokalizujeme žádné sídliště.
Stálejší osídlení tu je až ve druhém tisíciletí před naším letopočtem z doby
mohylových kultur. Pod jezem u Starého Labe byl v 50. letech 20. století
vybagrován bronzový meč s jazykovitou rukojetí a ozdobně rýhovanou čepelí.
Stopy osídlení jsou tu známé i z doby knovízské kultury (mezi 1300–1050 př. n. l.).
Z doby halštatské mezi 7. až 5. stoletím př. n. l. se tu podařilo najít při Štěpánském
mostu nedaleko osady Na Štěpáně opět při zakládání zahradnictví v roce 1949
několik hrobů krytých kamenným závalem s početnými nádobami a keramickými
chrastítky. Z doby laténské pak známe hroby s výbavami, nalezené v dnešních
Semilkovicích.
Významným místem se Obříství stalo zřejmě v době římské. V roce 1865 tu na poli
za hřbitovem8 byly vyorané bohaté žárové hroby s nálezy naběraček, vyrobených
nejspíš v prvních letech našeho letopočtu v jihoitalských dílnách v Kampánii,
bronzových spon, nákončí okovaných rohů sloužících jako nádoby k pití. Bohužel
dnes nejsou po těchto památkách žádné stopy. Podobné pohřby byly ke konci 19.
století objeveny i v okolí zámku. Nádoby a naběračky se u nich však
nevyskytovaly, nebo se o nich nedochovaly zprávy. Při úpravách silnice u
benzinové pumpy Na Štěpáně byla v roce 1959 byla objevena také jámová pec na
pálení vápna. Jižně od Obříství byl také nalezen ojedinělý hrob nespáleného těla
z mladší doby římské.
Vlastníci obce
Sídlo tu bylo i v raném středověku už v době hradišť (pol. 7. – pol. 9. století). První
písemné doklady ze 13. století vypovídají o existenci tvrze, vzniklé snad už
v dobách vlády Přemysla Otakara I. (1197–1230). V závěru 13. století je tvrz
poprvé doložena ve jménu jejího majitele Jana z Obříství. Ve stejné době žil i
Matouš z Obříství, který měl syny Petra a Olkmara. Zemřel v roce 1305 a zanechal
8
Tady by mohla být tabule ev. Naučné stezky věnovaná pravěku, druhá pak u Štěpánského mostu u
lokality Na Štěpáně, ale to je až dost daleko – dlouho by se šlo, aniž by bylo o čem hovořit… Jednalo by se
o historicky první nálezy z doby pravěku. To, že se nedochovaly je dáno především dobou a situací nálezu
(1865 při orbě).
- 17 -
po sobě vdovu Markétu z Obříství. Ze stejné doby je i její odkaz ve prospěch
mělnického faráře.
V závěru 14. století vládl na tvrzi opět jakýsi Jan, který prezentoval faráře do
libišského a místního kostela, kde v roce 1388 založil oltář sv. Kateřiny. Od jeho
synů Jana a Smila Obříství někdy na počátku 15. století koupil Ludvík, lékárník
z Prahy a po něm tvrz vlastnil jeho syn Jan Anděl. Po něm pak z neznámých
důvodů převzal tvrz i se vsí Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic (†1462). Jeho
nejstarší syn Jan II. (1450–1517) splatil dluh zapsaný tehdy na panství.9 Při dělení
dědictví získal Jan část hradu a panství Hasištejn, tvrz, dvůr a ves Obříství se
dvěma dalšími vesnicemi. Jan II. byl roku 1469 jmenován hejtmanem žateckého
kraje a města Kadaně. V roce 1477 byl členem mise, kterou Vladislav II.
Jagellonský poslal k jednání do Lucemburska. Za jeho zásluhy ho obdařil titulem
svobodný pán. Pro svého syna Jaroslava sepsal naučení, kterým ho chtěl vést
v jeho životě. Díky tomuto spisku bývá řazen mezi česky píšící humanisty. Jan II.
z Lobkovic je pohřben v Kadani v kostele při klášteře sv. čtrnácti pomocníků.
Nějaký čas na tvrzi žil i jeho bratr Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1462–1510),
mnohem významnější latinský humanistický básník. Jan II. založil rodovou větev,
která se také nazývala obřístevská a panství držela až do roku 1542, kdy Jindřich
Obřístevský z Lobkovic prodal statek Vilémovi Kamýckému ze Lstiboře. Maxmilián
Obřístevský z Lobkovic (1560–1597) pak v závěru 16. století odešel od Saska. Ve
službách polských, saských a později říšských a bavorských bychom se pak
s jejich potomky setkávali až do poloviny dvacátého století.
Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byly k Obříství připojeny Dušníky, které
Ferdinand I. během represí po prvním stavovském odboji v roce 1547 konfiskoval
Starému Městu pražskému. Po smrti Viléma Kamýckého ze Lstiboře připadl statek
jeho synu Albrechtovi, který je odkázal své manželce Kateřině Kamýcké z Lukonos.
Ta jej ve svém dědictví předala své vnučce Kateřině, manželce Mikuláše Sekerky
ze Sedčic (†?1590). Jeho syn Mikuláš nebyl dospělý, a tak přešlo Obříství do
poručnické správy. Za ní byla ke statku připojena ves Semilkovice a statek byl
prodán Karlovi Častovci Myškovi ze Žlunic. Po jeho smrti se Obříství poměrně
složitými cestami dostalo do majetku Václava Šťastného Pětipeského z Chyš,
jednoho z účastníků stavovského povstání let 1618–1620, kterému bylo roku 1619
direktory českých stavů zastaveno také panství Mělník.
Pětipeským byl pro účast na stavovském povstání konfiskován a roku ho koupila
Polyxena Lobkovicová z Pernštejna (1566–1642), vdova po Vilémovi z Rožmberka
(1535–1592) a manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (1568–1628), po níž
dědil Václav Eusebius z Lobkovic (1609–1677).
Polyxena Lobkovicová z Pernštejna držela Roudnici nad Labem a Obříství
kupovala spíše z důvodu scelení panství, k němuž patřil i mělnický zámek.
Centrum správy statků se přesunulo do Roudnice a Obříství se spolu s Mělníkem
9
Nejedná se o Jana Popela z Lobkovic (†1470), jak je chybně (nebo nepříliš srozumitelně) uvedeno
na webových stránkách.
- 18 -
dostalo na okraj pozornosti, jakkoli bylo správním centrem menšího panství. Stejně
tomu bylo i za Johanna von Goes (1612–1696), císařského diplomata a pozdějšího
biskupa v korutanském Gurku. Ten v roce 1666 prodal Obříství Ferdinandovi
Vilémovi Slavatovi z Chlumu (1630–1673).10 Ten Obříství odkázal své nejmladší
dceři Marii Karolíně (1662–1716).
Ta se roku 1690 provdala za Leopolda Antonína z Trauttmansdorfu (1656–1724) a
Obříství přešlo do rukou jeho syna Karla Antonína Ignáce (1693–1728). Na jeho
žádost byl k Obříství připojen statek Korycany. Měl však jen jedinou dceru Marii
Josefu (1718–1772), která se v roce 1734 provdala za Jana Karla Straku
z Nedabylic (1714–1736).11 Po jeho smrti se pak provdala ještě dvakrát – nejprve
za Jana Antonína z Clary-Aldringen (1700–1743) a v roce 1747 za Františka
Věžníka z Věžníku (†1789). Panství pak zdědil Filip Clary-Aldringen (1742–1795),12
syn z druhého manželství Marie Josefy z Trauttmansdorfu. Ten panství postupně
rozprodával. Nakonec samotnou ves Obříství i s tvrzí získal Kristián Kryštof ClamGallas (1771–1838), který se pokusil panství zachránit. Sám však sídlil na
Frýdlantu. Když začal být statek prodělečný, prodal ho v roce 1817 generálovi a
diplomatovi Františku Kollerovi (1767–1826), který byl pověřen, aby doprovodil
Napoleona z Fontainebleau do vyhnanství na Elbu. Od roku 1820 byl generálním
intendantem v Neapolském království, kde se zajímal o vykopávky v Pompejích.
Odtud si přivezl bohatou archeologickou sbírku a lávový kříž, který je dnes vztyčen
na jeho hrobě na hřbitově.
V majetku jeho dědiců byl statek do roku 1840, kdy ho koupil liberecký podnikatel
Jakub Rohrbach. Ten o sedm let později prodal obec opět Trauttmansdorfům, kteří
ji vlastnili až do první pozemkové reformy, kdy jim byl velkostatek odebrán. V době
první světové války byl velkostatek v pronájmu Viktora Bischitzkého. Od něho
přešlo na Ferdinanda z Trauttmansdorfu, který se roku 1921 vrátil z ruského zajetí.
Posledním hejtmanem panství pak byl Josef Strašík (1863 – 1936), pochovaný na
10
Tady je na webu obce odkaz na text o Slavatech z Chlumu a Košumberka, který čtenáři celkem
snadno navodí mylnou představu, že Obříství vlastnil jeho děd Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
(1572–1652). Ten však panství nikdy nevlastnil. Podivná je navíc informace o něm, kde se tvrdí, že „přes
svůj pozdější militantní katolicismus konvertoval od jednoty bratrské a oženil se s Lucií Otilií, dědičkou
jemění pánů z Hradce“, o překlepech z Otýlie a jmění ani nemluvě. Slavatové skutečně patřili k rodům,
které se v 16. století hlásily k jednotě bratrské. Konverze Viléma Slavaty ke katolickému vyznání byla
předmětem ostrého sporu s jeho otcem Adamem (1546–1616). Člověk se tu kupodivu nic nedozví o
samotném Ferdinandu Vilémovi. Pravdivé není ani tvrzení, že by Slavatové Ferdinandem Vilémem
vymřeli. Posledním mužským příslušníkem rodu byl jeho bratr Jan Karel Jáchym Slavata (1641–1712),
příslušník řádu bosých karmelitánů. Přežili ho i jeho další dva bratři Jan Jiří Jáchym (1638–1689), pán na
Jindřichově Hradci, a František Leopold Vilém (1639–1691), který se po smrti Jana Jiřího Jáchyma pokusil
o záchranu rodu, když se po letech kněžského života oženil s Marií Klárou Apolenou ze Stahremberka
(1664–1700). Další lapsus spočívá pak v tom, že Ferdinand Vilém Slavata měl celkem čtyři dcery a ne
jedinou, jak se na webu uvádí.
11
O něm místní pověsti praví, že byl pohřben zaživa a dobýval se z hrobu. To se mu ale nepodařilo.
Místem jeho odpočinku je obřístevský kostel sv. Jana Křtitele.
12
Nezemřel tedy až v roce 1813. Stejně tak jako Kristián Kryštof Clam-Gallas nebyl jeho švagr, ale
zeť.
- 19 -
místním hřbitově. Zmenšený ho odkoupil Jiří Havelka (1882 – 1958). Jeho rodině
pak byl statek konfiskován v roce 1950 a jako hospodářská jednotka byl zrušen a
zemědělské objekty převzalo JZD. To bylo postupně přesunuto pod národní podnik
Státní statek Veltrusy. V zámku bylo umístěno zemědělské učiliště. Syn Jiřího
Havelky Libor (1912–1988) s manželkou emigrovali. Ve vsi zanechali dvě nezletilé
děti – syna Igora (*1943) a dceru Eleonoru.
V rámci restitucí získal v roce 1992 majetky bývalého velkostatku (celkem 350ha)
zpět Igor Havelka. V zámku, pronajatém Obecnímu úřadu, sídlila až do roku 1999
základní škola, kdy byl v restitučním řízení spolu s několika dalšími objekty a částí
pozemků vrácen také do rukou Igora Havelky.
Využití obce v dějinách
Jednotliví majitelé přistupovali ke svému majetku různě. Stranou zájmu stál v době,
kdy ho drželi Popelové z Lobkovic, kteří sídlili na Roudnici a ve Vídni, Leopold
Antonín a Karel Antonín Ignác z Trauttmansdorfu (Horšovský Týn), Clary-Aldringen
(Teplice) a Kristián Kryštof Clam-Gallas (Frýdlant). Až do koupi statku Polyxenou
Lobkovicovou z Pernštejna bylo Obříství sídlem svých majitelů. Potom v něm
znovu sídlil Ferdinand Vilém Slavata. Až do Františka Kollera mělo panství
především agrární charakter, i když poloha při řece slibovala mnohem víc.
V obci byl přístav, kde se překládalo zboží.
Bylo třeba překonat poslední překážky před samotným soutokem. Teprve Jakub
Rohrbach začal však potenciál Labe využívat naplno, když zámek přeměnil na
hostinec a přístav v obci využil pro domovské kotviště prvního labského parníku
Bohemia a dosud zemědělskou a obchodní obec proměnil v letovisko a prostor pro
trávení volného času pro vyšší vrstvy. Parník Bohemia se plavil mezi Obřístvím a
Drážďanami, kam poprvé parník doplul v květnu roku 1841. Při zpáteční cestě byl
parník představen i saskému králi Fridrichu Augustovi II. na letním dvorském sídle
v Pillnitz. Zcela výjimečně zajížděl i do Prahy po Vltavě, jejíž dolní tok byl však tou
dobou splavný jen velmi obtížně. Na parníku se plavil 31. června 1841 i dánský
spisovatel Hans Christian Andersen. Své zážitky z plavby vylíčil v knize Básníkův
bazar, o samotném Obříství v ní však nemluví a z jeho vyprávění vyplývá spíše, že
jeho trasa patřila k těm výjimečným, započatým v Praze.
Od poloviny 19. století v kraji působily tři cukrovary (1856 Úžice, 1869–1870
Kralupy a Mělník). Při polích s cukrovou řepou vznikaly řepné sklady s filiálními
váhami. Jedna z nich stála na Starém Labi na místě bývalých Semilkovic.
V obci byl i panský pivovar, který však byl v roce 1873 zrušen, a na jeho místě
vznikly stáje. V pivovaře pracoval i otec Bedřicha Smetany.
V budově bývalého Obecního úřadu pobýval v letech 1895 – 1903 Svatopluk Čech.
Na začátku 21. Století v ní vznikla pamětní síň obce. Spisovatel Svatopluk Čech tu
hledal únik před městským hlukem. Nechal sem přenést jednu z chalup
vystavených na Národopisné výstavě českoslovanské (v r. 1895). Jedná se o
patrovou roubenku, krytou šindelem s pavláčkou z Jaroměře. Odtud potom
- 20 -
redigoval časopis Květy české, pořádal Sebrané spisy a psal básně. Návštěvám
neutekl ani tady. Jezdila k němu řada známých osobností, např. členové spolku
výtvarných umělců Mánes (Mikoláš Aleš, Stanislav Sucharda a Jan Preisler) nebo
spisovatelé Ignát Hermann, Karel Václav Rais, Václav V. Štech, Jaroslav Vrchlický
a Jiří Guth-Jarkovský. V červenci 1909 byla na objekt umístěna pamětní deska,
připomínající zdejší Čechův pobyt a roku 1972 byla chalupa upravena na Památník
Svatopluka Čecha. Až do r. 1999 zde byl umístěn Obecní úřad s obřadní síní, po
jeho přestěhování do nových prostor tu vznikla Pamětní síň obce. Těch je
v Obříství více. Už v roce 1956 byla otevřena první síň na památku Bedřicha
Smetany. Až do roku 1968 sídlila v budově bývalé pošty naproti zámku, užívané
obecním zastupitelstvem.13
Vzájemné kontakty mezi vrchností a poddanými v obci
Kontakt poddaných s vrchností při správě obce zprostředkovával její rychtář, který
měl i základní soudní pravomoci. V případech závažnějších prostředků se obracel
na zámecké úředníky – hejtmana panství, který byl vyšší soudní instancí a
rozhodoval o věcech velkostatku. Nejvyšší soudní instancí pak byla samotná
vrchnost. V roce 1849 se rychty Semilkovic, Dušníků a Obříství spojily a prvním
rychtářem se stal majitel Štěpánského přívozu Antonín Deč. Funkci vykonával do
roku 1861, kdy se konaly první volby do obecního zastupitelstva spojených obcí.
Jejich starostou byl tehdy zvolen Josef Pokorný (1861–1876).
Zámek
Vrchnost pobývala původně ve tvrzi. Ta na počátku 17. století přestala dostačovat
nárokům svých majitelů. Václav Pětipeský z Chyš ji tehdy začal přestavovat na
zámek. V polovině prací mu však byl konfiskován majetek. Polyxena Lobkovicová
z Pernštejna ve stavbě nepokračovala a v letech 1638 je zámek uváděn jako
nedostavěný, když ho v roce 1655 kupoval Johann Goes, byl na spadnutí.
Rozestavěné polozřícené budovy upravil a zámek dokončil až Ferdinand Vilém
Slavata. Vzhled této původní stavby známe z vyobrazení Aleše Pařízka z roku
1796. Poslední úpravy těchto barokních budov pak prováděl mezi lety 1810–1817
Kristián Kryštof Clam-Gallas. Na jeho stavební podniky navázal František Koller,
který nechal zbourat věž a část starších budov, ke kterým v letech 1824–1826
připojil klasicistní novostavbu trojkřídlého podkovovitého půdorysu. Uvnitř umístil i
svou archeologickou sbírku. Její větší část zakoupil pro Pergamské muzeum
v Berlíně pruský král Fridrich Vilém II., Národní muzeum o ni neprojevilo zájem.14
Osud zbytku zůstává nezjištěn.
Ferdinand Trauttmansdorf ji v roce 1873 nechal zřídit novou pozdně klasicistní
13
Budova byla v roce 2002 zaplavena do výše 1m vodou. Podařilo se ji rekonstruovat a od roku 2007
je památník opět přístupný.
14
http://abart-full.artarchiv.cz/instituce.php?IDinstituce=32170
- 21 -
fasádu. Provedl i změny v dispozicích interiéru. Před kostelem je hrob Adolfa
z Trauttmansdorfu (1877–1914), který padl v Haliči u Sazowa.
V katastru obce Obříství je ještě jedna tvrz – původní Libiš. Jedná se o těžko
lokalizovatelné tvrziště uprostřed lesa při starém korytu Labe 1 km SV od centra
Libiše. Zakladatel tvrzi ho založil snad před rokem 1323, kdy je poprvé zmíněna
v přídomku Protivy z Libiše. Svou funkci zřejmě ztratila ještě ve 14. století, když
byla v roce 1371 obec i s tvrzí, která stála dále od vlastní obce, k Obříství.
V majetku Obříství zůstala pouze samotná tvrz. Její využití není známé. Zbytky
zdiva byly dochovány až do 19. století. Měla oválný půdorys o průměru asi 12m a
v horní části asi 5m. Jádro obklopoval příkop, původně zřejmě vodní, který ještě
dnes dosahuje šířky okolo 3m, a vnější val. Místo, kde se nachází, se nazývá Na
Zámku či Na Starém hradě.
Hospodářství
Ve 20. letech 17. století k panství náleželo městečko Obříství (povýšeno 1623),
tvrz se dvěma poplužními dvory, svobodný přívoz na Labi, mlýn, pila, pivovar a
části vsí Libiš, Dušníky, Kly, Semilkovice a Byškovice.
Ze 17. století máme už celkem dobrou představu o tom, jak obec vypadala.
Informace nám poskytuje především Berní rula, seznam obcí, který evidoval
zdanitelné majetky, který vznikal po třicetileté válce v letech 1651–1654. Tento
seznam neevidoval majetky ve vlastnictví privilegovaných vrstev, které daně
neplatily. Proto tu nenajdeme ani zámek a jeho polnosti, ani faru a kostel. V
Obříství bylo, pět selských stavení a osm chalupnických usedlostí, na nichž se
osévalo obilí a další plodiny a chovaly skot a prasata. Vedle toho bylo v roce 1654
v obci deset pobořených a zpustlých stavení (4 sedlácké a 6 chalupnických).
V Dušníkách byli dva sedláci a čtyři zpustlá stavení. Nejlépe na tom byly
Semilkovice, kde bylo šest sedláků a čtyři chalupníci, kteří chovali i ovce. Zpustlé či
pobořené domy tu Berní rula neeviduje. Tak tomu bylo až do roku 1722, kdy
v Semilkovicích až na jedno všechna sedlácká stavení vyhořela. Nejhůře třicetiletá
válka postihla Mlékojedy a Neratovice, které byly celé pusté. Ke spojenému panství
Lobkovice-Obříství tehdy náleželo 3360 strychů půdy a 11 vsí (Obříství, Libiš,
Dušníky, Semilkovice, Kly, Kopeč, Lobkovice, Mlékojedy, Byškovice, Neratovice,
Kojetice a Bukol). Na území byly dva farní kostely (Obříství a Libiš) a tři mlýny.
Velkostatek Lobkovice se v roce 1658 oddělil a připadl do rukou Václava Eusebia
z Lobkovic. V roce 1684 byla ještě od velkostatku oddělena ves Mlékojedy a
připojena k Lobkovicím.
Podle Tereziánského katastru z poloviny 18. století k panství patřily pastviny,
vinice, chmelnice a louky. Největší plochu zabíraly smíšené lesy. O sto let později
se v evidenci objevuje i malý počet vodních ploch (rybníků). V zámeckém lese na
protějším břehu, který byl zdrojem dříví pro vrchnost, bychom tehdy našli lípy,
buky, duby, habry a olše. Část dřeva byla určena i k prodeji poddaným a
sousedním panstvím. Lovily se tu zajíci, koroptve a bažanti.
- 22 -
Půda tu byla bažinatá a písčitá. Vedle toho převládaly sprašové a černé jílovité
půdy s množstvím písku. Pěstovala se tu pšenice, ječmen, pícniny (jetel a
vojtěška), zelenina, chmel a víno (Kly), v malém množství také hrách, čočka,
brambory, krmná a cukrová řepa. Velký význam tu mělo i ovocnářství.
K panství patřily Obříství se Štěpánským přívozem, Dušníky, Semilkovice, Libiš,
Kly, Byškovice, Horňátky, Korycany, Kopeč a Újezdec. Byly tu čtyři dvory a tři
ovčíny. Chovalo se tu velké množství skotu, prasat a ovcí. Co do skladby obyvatel
tu byla zastoupena četná řemesla (pekaři, sládek, řezníci, mlynáři, krejčí, ševci,
stolaři, koláři atd.) a obchodníci.
K samotnému zámku patřil poplužní dvůr (ve vsi naproti) s ovčínem, pivovar (s
výstavem 24 sudů), palírna. Byl tu mlýn, pila, hostinec. Autor topografie Českého
království Johann Gottfried Sommer tehdy charakterizoval obec jako místo velmi
příjemné k pobytu. Už tehdy bylo důležitým místem labské plavby.
V obci a jejím areálu se zachovalo několik větších hospodářských budov. Jednak je
to hospodářský dvůr na návsi, otevřený k obci, zřejmě již z 2. poloviny 17. století
s pozdějšími úpravami (k němu viz níže u výstupů). Dalším velkým komplexem je
statek Úpor, který byl (a je také dnes) už součástí lobkovického majetku. Jeho
stavební využití je zřejmě vyloučené, ač byl objekt používán ještě v 70. letech 20.
stoletím, jak dokazují zbytky dochované elektronistalace. Pozdější využití dokládá i
u něj objevená renovovaná (v 90. letech?) ale nevyužívaná studna. Dnes jsou
uvnitř úly pro včely, které vylétají do sousedního luhu. Poslední nevyužitou
budovou v desolátním stavu je pak stavení bývalé hájovny při Úporské strouze. U
obou objektů na úporu připadá v úvahu především hospodářské využití.
Rekonstrukce v případě hájovny zřejmě postrádá smysl, v případě statku na Úporu
je značně náročná. Stavba by mohla sloužit hospodářskému zázemí okolních polí a
případně také jako vzdělávací centrum pro ekologickou výuku (blízký luh). Investice
by však byla velmi rozsáhlá, i když má místo potenciál přitáhnout do obce zájemce
o ekologickou výuku. Vzhledem k náročnosti o tom však ve výstupech není řeč.
Zbožnost
V krajině můžeme často dokumentovat objekty, které jsou vnějškovými projevy
zbožnosti. Nejčastěji je zřizovala vrchnost (kostely, mariánské sloupy a větší
objekty), často však také bohatší měšťané a poddaní. Kompozici obřístevské návsi
spoluutvářejí právě takové sochy.
Mariánský sloup a další sochy na náměstí
Na sloupu je Madona a zezadu sv. Jan Nepomucký. Na rozích korpusu jsou Roch,
Šebestián, Barbora, Pavlína, zepředu v grotě Rosalie a nad ní erb Slavatů
z Chlumu a Košumberka a zezadu v grotě smrt sv. Františka Xaverského, nad ním
erb Trautmannsdorfů. Po stranách jsou nápisy s chronogramy následujícího znění:
LaVs atqVe gLorIa sanCtIs qVIbVs patronCIniatIbVs et protegenitIbVs a LethaLI
ContagIosaqVe Lve ConserV(a)tI sVM(m)Vs – Chvála a sláva svatým, jejichž
- 23 -
opatrovnictvím a ochranou jsme byli ochránění od nakažlivé nemoci.
250+55+9+1000+400=1714
StatVa haec MarIae honorI erIgItur a LeopoLdo ILLVstrIss. e stIrpe
TraVtmanDorffICa et MarIa CharLotta e SLaVatIanIs orIVnda. – Tuto sochu nechali
na počest Panny Marie postavit Leopold z Trauttmansdorfu a Marie Karolína,
rozená Slavatová z Chlumu. (=1714)
Sloup má několik specifik – zaprvé je oboustranný a nese dvojí zasvěcení
(nepomucenské a mariánské), dalším cenným specifikem sloupu je erb rodu
Slavatů, na kterém je znázorněna kompletní heraldická výzdoba z druhé poloviny
17. století. Svisle dělený štít nesou dva slavatovští medvědi. Na pravé části jsou
vodorovná zlatá břevna (na modrém nebo černém poli), v levé části pak vavřín
(Slavatové do erbu toto znamení vítězství dostali v r. 1616), kotvy (od r. 1621,
symbol naděje – jedné z křesťanských ctností (víra, naděje a láska) a lilie s šípem
(v literatuře neznámé polepšení erbu). V srdečním štítku je FIII – tedy odznak
věrnosti císaři Ferdinandovi III. Takový symbol ve štítu nosili Černínové, majitelé
panství Hořín a na čas zástavní držitelé zámku v Mělníce. U Slavatů opět není
v literatuře příliš zaznamenán, ale odkazuje na věrné služby Viléma Slavaty
z Chlumu a Košumberka císaři. Právě svou kompletností je vyobrazení unikátní.
Sloup vyžaduje rekonstrukci (zvláště socha sv. Šebestiána). Je nutné postupovat
v součinnosti s Národním památkovým ústavem, který disponuje kontakty na
restaurátory a kameníky, kteří by se mohli úkolu ujmout. Na renovace zvláště
kulturně významných objektů, k nimž patří v intavilánu obce ještě kostel, je možné
žádat o dotace z norských fondů15 či z jiných zdrojů, opět ve spolupráci s NPÚ.
Socha sv. Markéty – rokoková z 2. pol. 18. stol.
Socha sv. Jana Nepomuckého – 1815, Václav Prachner, v 70. letech byla uložena
v sakristii kostela, patří ale na náves, kde dnes stojí.
Busta Svatopluka Čecha – moderní, je dokladem paměti místa
15
Viz www.eeagrants.cz
- 24 -
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel je poprvé připomínán v roce 1384. Je však patrně staršího založení.
Upravován byl v 16. (jižní předsíň a sgrafita), 17. a 18. století. Oratoř na jižní straně
byla přistavěna v letech 1824–1826 a původně byla propojena samostatnou
chodbou se zámkem. Bohužel právě touto chodbou do kostela teče. Potřebuje
proto nutnou opravu střechy.
Zvenčí jsou na kostele zajímavá především psaníčková sgrafita ze 16. století,
kterými je ozdoben. Taková výzdoba je velmi originální a dodává kostelu
nezaměnitelný ráz a velkou historickou hodnotu. Před kostelem je dřevěná zvonice
s mansardovou střechou a podezdívkou z 18. století (?) a čestný hřbitov vojáků
první světové války, kteří pocházeli z obce.
Kostel má obdélná okna s pozdně barokními supraportami (futry), v jižní předsíni
dvě menší okna se záklenkem ve tvaru oslího hřbetu s železnými mřížemi. Západní
štít má volutová křidélka. Při něm je osmiboká věžička s polokruhově ukončenými
okny a cibulovou bání.
Interiér je plochostropý, jižní předsíň sklenutá křížovou hřebínkovou klenbou,
sakristie a přilehlá chodba plackami. Na hlavním oltáři, vytvořeném na zakázku
Karla Antonína Ignáce z Trauttmansdorfu a jeho manželky XXX mezi lety 1724–
1728 je pozdější obraz od J. Berglera z roku 1829 a sochy sv. Petra a Pavla, Jana
- 25 -
Nepomuckého a Josefa. Na bocích jsou mariánský oltář z 2. poloviny 18. století
s rokokovými relikviáři, pozdně barokní kazatelna. Zajímavé jsou i lavice s erbem
(neurčený – snad nějaký nobilitovaný měšťan) z roku 1724. Varhany jsou rokokové
z 2. poloviny 18. století.
V interiéru jsou obrazy
1) Jana Nepomuckého v řezaném rámu z velkolistého akantu z doby okolo r.
1700
2) Ukřižování ze 16. Století (s přemalbami).
3) barokní obraz Narození Páně
V sakristii figurální náhrobník z roku 1581 – dosti sešlapaný, ale patřil majitelce
panství Kateřině Kamýcké z Lukonos.
Duchovní správou patřila obec k pražské diecézi. Od 14. století známe i duchovní
správce. Cézura je mezi lety 1412–1610. Na začátku 15. století panství vlastnila
katolická vrchnost (Hasištejnští a Obřístevští z Lobkovic), už odchod Maxmilána
Obřístevského z Lobkovic do Saska však naznačuje, že právě v této větvi rodu
došlo ke změně vyznání. Příslušníci rodů Kamýckých ze Lstiboře, Myškových ze
Žlunic, Sekerků ze Sedčic a Pětipeských z Chyš a Egerberka se zúčastnili
stavovského povstání v letech 1618–1620. Data změny vyznání u těchto rodů mi
nejsou přesně známá. Velká část z nich po r. 1623 odešla z království.
Farní pamětní kniha duchovní správce zaznamenává opět po cézuře po faráři
Pavlu Strádalovi (farářem od r. 1610), který však mohl být i utrakvistický, až od
roku 1671. Jak na panství probíhala rekatolizace, zatím rovněž nevíme.
V sedmdesátých letech 17. století obřístevský duchovní obstarával i kostely
v Semilkovicích, Chlumíně a Libiši. Rekonstrukce farní sítě probíhala pomalu a
vlastního duchovního měli obřístevští až od 18. století.
Zatím nevyjasněná je cézura mezi lety 1846–1889. Sommerova topografie však
uvádí, že na velkostatku převládalo katolické vyznání, bylo tu 98 kalvinistických
rodin (cca. 510 osob) a 30 osob židovského původu. V 19. století se do dějin obec
významněji zapsali faráři Jan Krásný (pohřben před kostelem) a František Krása.
Druhý ze jmenovaných odkázal velké množství peněz na rekonstrukci kostela sv.
Jakuba v Libiši, mariánského sloupu v Obříství. V roce 1949 administrátor farnosti
odmítl podepsat slib věrnosti Československé republice a obec tak zůstala na čas
bez duchovní správy. Vyučoval tu pouze evangelický pastor Jan Karas.
V padesátých letech sem dojížděli duchovní z Odoleny Vody a Chlumína. Mezi lety
1952–1967 byl správcem farnosti (a od r. 1960 i Chlumína) arcibiskupský vikář
Josef Resl, který je v obci i pohřbený a spojil s ní velkou část své práce, když
sepsal její rukopisnou kroniku, uloženou dnes v SOkA Mělník. Po jeho smrti farnost
spolu s kostely v dalších obcích (včetně Neratovic) spravoval Alois V. Kubý. Až
donedávna zde působila římskokatolická farnost Neratovice se sídlem v Obříství.
Od počátku 19. století známe i řadu kaplanů. V roce 2000 se k římskokatolické
církvi v obci hlásilo 360 věřících, 460 lidí se hlásilo k různým nekatolickým
denominacím. Sídlila tu i buňka katolické charity.
- 26 -
Pokud jde o doklady života kostela, smutným je nástěnka uvnitř, která byla
obnovována naposledy za pontifikátu Pavla VI. (tj. v 70. letech 20. století, před
nástupem Jana Pavla II.). Jinak je kostel využíván ke koncertům. Toto dočasné
využití však stavbu dost pravděpodobně nezachrání. Možnosti viz ve výstupech.
Cesty a paměť vod
Obec leží nedaleko soutoku a voda tu často měnila své koryto. K poslední velké
proměně koryta došlo v březnu roku 1845. Tehdy vzniklo dnešní Staré Labe, když
voda protrhla břehy a narovnala svůj tok. Jednalo se zřejmě o nejničivější
historickou povodeň na Středním Labi. Tálo velké množství sněhu, voda vzala břeh
u Štěpánského přívozu a strhla obec Kly. V okolí Obříství, Hořína, Veltrus a
Dolních Beřkovic se rozlilo rozsáhlé jezero. O povodních máme na Středním Labi
zprávy už od 11. století. Václav Hájek z Libočan zaznamenává i dvě povodně v 9.
a 10. století. Semilkovice byly v závěru 18. století několikrát vyplaveny a obyvatelé
je opustili a přestěhovali se do sousedních vsí.
Zámecký parku byl ještě v 19. století chráněn dřevěnou hrází. Zámek byl otevřený
přímo k vodě (v parku nebyly stromy) a budova vedle něj využívala spádu vody
jako náhonu na mlýn. Na protějším ostrově kotvili rybáři, jinak tu byl les. Mlýny tu
stály dva – jeden z r. 1796, který zanikl roku 1910 při regulaci koryta a druhá
mladší budova blíž zámku. Už v 17. století byl na panství mlýn. Kde přesně stál,
však není známo. Jez na Labi začínal u ostrova. Ten byl celkově severněji než
dnes a vedla na něj lávka. Dnešní ostrov vznikl až po povodni v roce 1845 a jeho
břehy byly zpevňovány při regulaci a stavbě obou jezů.
Od poloviny 19. století vznikaly plány nové regulace Středního Labe. Obříství
nakonec bylo zařazeno do první etapy, která probíhala v letech 1901–1918 a
postupovala směrem od Mělníka. Bylo v ní provedeno celkem 80km úprav. Byla
postavena plavební komora a jez a postaven nový most. Autorem návrhu pro
provedení jezu byl Pavel Janák, významný představitel českého Art-deco.
V roce 1938 byl vybudován proplachovací kanál mezi tokem Labe a mrtvým
ramenem, nazývaným Staré Labe, aby tu nezahnívala stojatá voda a nehynuly
ryby.
Původní jez byl nahrazen v roce 1973 novým automatickým s průtokovou vodní
elektrárnou. Na protější straně Labe byla o rok později otevřená nová plavební
komora.
Přístav byl v Obříství už v polovině 19. století, kdy tu bylo centrum paroplavby na
Středním Labi.
V polovině 19. století velkostatkem vedla hlavní poštovní cesta z Prahy přes Mělník
do České Lípy. Vedle toho tudy vedla ještě jedna cesta do Veltrus na Litoměřickou
silnici. Nejbližší poštovní zastávka byla v Mělníce. V roce 1858 byl postaven nový
mlýn pod zámkem s velikým vodním kolem. V roce 1861 tu vznikl poštovní úřad a
v roce 1865 byl zahájen provoz na železniční trati z Kralup do Turnova. Původní
- 27 -
zastávka stála na lokalitě, která dnes nese název Na Staré štaci.
Školství
Nejstarší škola byla zřejmě ve Starých Semilkovicích při kostele sv. Ondřeje, která
existovsala již v 17. století. V 18. století byla zřízena škola v budově přiléhající
k zámku, kterou dal v roce 1810 přestavět majitel panství Kristián K. Clam-Gallas.
Budova byla jednopatrová na východ od kostela Jana Křtitele. V letech 1892–1893
vznikla ve městě základní (obecná) škola. V roce 1899 tu vznikl i chudobinec, který
fungoval až do třicátých let.
V roce 1938 tu byla zřízena i měšťanská škola (Jubilejní měšťanská škola
Svatopluka Čecha).
Marie z Lichtenštejna, manželka Ferdinanda z Trauttmansdorffu zřídila v druhé
polovině 19. století v Obříství školu pro dívky, kde se vyučovalo šití. Jako učitelky
sem povolala řádové sestry z Horažďovic. Ty bydlely v budově při škole.
Od roku 1950 v zámku, pronajatém Obecnímu úřadu sídlilo zemědělské učiliště.
Škola byla velmi dobře vybavená.
Osobnosti
V obci sídlila i řada významných osobností – mezi nimi Franz Koller, Bedřich
Smetana, Svatopluk Čech a další. Vzhledem k tomu, že se k nim zmiňujeme jinde,
nijak tuto pasáž nerozvíjím. V rámci naučné stezky (viz Výstupy) u objektů
doporučuji udělat zastavení s informačními tabulemi.
Seznam použitých zdrojů:
Sommer XII – 281-285
SOA Praha, fond Velkostatek Obříství (1731–1940)
Pavel VLČEK, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999, s. 396 – 397.
Karel SKLENÁŘ – Zuzana SKLENÁŘOVÁ – Miloslav SABINA, Encyklopedie
pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2002, s. 240-1, heslo Obříství,
autor hesla Karel Sklenář
http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekobristvi.html
Ladislav SVOBODA, Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, P
- 28 -
2.4.
Přírodní vědy – základní charakteristika území
Mgr. Jan Albert Šturma
Poznámka editora – přírodovědný prlůzkum v oblasti nemohl z časových důvodů
zcela proběhnout – kolega Šturma zvolil hrubý nárys celé oblasti v krátkém textu.
Jeho činnost jinak spočívala především v ověření jednotlivých projektových záměrů
přímo v terénu. Pro další informace a návody je nadále plně k dispozici.
(V okolí Obříství – 26.7.2015)
Pro mě je to prostě : Typické místo s diagnostickými místy v krajiny u řeky.
Povodně, nivní krajina, naplavené invazní druhy. Všude meandry v různém stádiu
eroze. Paměť místa se odvíjí o formování krajiny „velkou vodou“.
Za povodně 2002 z obce vyčníval pouze návrší s kostelem. Labe zadržovala Vltava
a tím bránila Labi k vylití. Ohrožená zástavba obce pod silnicí, závisí na genezi
povodní. Dušníky a Semilkovice jsou relativně rezistentní vůči povodně. Vzhledem
k změně klimatu je pravděpodobnost vyšší.
Plánování nové plochy by měla více kopírovat charakter lužní krajiny. Dalo by se
třeba zvýšení retence, řídký lužní les.
Upozornění na neobnovování meliorace. Krajina okolí obce jing a jang. Intenzivní
zemědělská krajina vs. zástavba. Úpor končí až na hranice intravilánu obce, a je to
krajina kam povodně patří.
V Čechách je tato krajina je celkem exotická. Střídání intenzivní zemědělské krajiny
a lužního lesa- ostré přechody vlhkost, teplota. Řešení propojit luh se zemědělskou
krajinou.
Luh odstranit invazní druhy, odpadky --- návrat funkce.
Obříství vznikalo srůstem, ale historicky na sebe moc dobře nenavazovali. Dodnes
jsou patrné malé návsi – je třeba designovat porosty i sociální prostředí. Dušníky,
nevydlážděné pruhy – starý charakter, husí trávníčky, ideály… Kontinuální vývoj
těchto oblastí (dlouhodobá geneze vede k jejich kooperaci se společností –
nedláždit, udržovat, upozornit na to proč a jak je to cenné!!!!)
Obec funguje na dvou hranách.
- 29 -
Les vs. bezlesí a povodeň vs. sucho.
Dvě největší řeky ovlivňují zásadně život v obci i její krajinu. Plynulost přechodu –
náprava odstranit. Obnovení tůněk v lužní krajině.
Významnost stoku Labe a Vltavy.
Na hřišti je mi jedno, jestli tam bude lužní les nebo nééééé.
Pozor na to, že Labe dost teče a není snadno přeplavatelné.
- 30 -
2.5.
Architektura a urbanismus – základní charakteristika území
Ing.arch. Jan Kašpar, PhD.
Architektura a urbanismus – historie a vývoj do současnosti
Popis struktury zástavby obce (zhodnocení současného a stavu v kontextu s
historickým vývojem)
Zdejší nízko položená krajina byla velmi často sužována mnoha záplavami, proto
se nově vzniklé osady ve starších dobách takřka nerozvíjely (Obříství, Semilkovice
a Dušníky). Vzhledem k tomuto jevu lze stav a rozmístění sídel v historických
dobách jen těžko urči.
V noci z 28. na 29. února 1784 došlo k další katastrofě, když ledové kry z Labe
smetly ves Semilkovice. Lidé při útěku zachránili pouze holé životy. Ves již
neobnovili a založili ji na jiném místě.
Na mapě 1. vojenského mapování je patrné umístění Semilkovic před jejich
zničením povodní a přesunem.
I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.74 (1764-1768 a 1780-1783
(rektifikace), měřítko 1: 28 800)
První písemná zmínka o vsi Obříství pochází z roku 1290, kdy se poprvé uvádí Jan
de Obristuie její nejstarší známý držitel. Datace je překvapivá, všechny okolní vesnice jsou
mnohem starší (osada Semilkovice se připomíná snad již v roce 1165 a Dušníky
roku 1228). Předpokládá se tedy, že k vybudování tvrze a vesnice došlo mnohem
dříve, možná již za vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230), pouze chybí písemné
zmínky.
- 31 -
Během války o španělský trůn (pozn.: 1701–1714) mezi králem Ludvíkem
XIV. a císařem Leopoldem I. vyslal Ludvík do zemí rakouských žháře, kteří vypálili
Malou Stranu v Praze, Trutnov a další místa v Čechách, mezi nimi i ves Obříství.
Marie Karolina hraběnka z Trauttmansdorffů dala proto vystavět ve vsi nové
domky. Půdorys návsi se tak změnil ve čtyřhran a v této podobě se obřístevská
náves zachovala až dodnes. Jedná se o nádhernou kompozici, kde hlavní osu tvoří
zámek s panským statkem, mezi nimi je velkorysá plocha, která navazuje na
pravidelnou návesní plochu tří-straně zastavěnou. Vzhledem k chaotičnosti úprav
veřejného prostoru je dnes původní koncepce kompozice těží patrná.
Zahájení paroplavby na Labi z Obříství do Drážďan. Tato konjunktura
netrvala dlouho - pouhé desetiletí, poté paroplavbu vytěsnila nově postavená
železnice, ale přesto došlo k jedné významné změně - obec přestala být
střediskem feudálního panství a sídlem vrchnosti a stala se centrem
kapitalistického velkostatku.
Trať železnice byla původně plánována přes Obříství, ale hrabě Josef
Trauttmansdorff z Weinsbergu odmítl zakoupit její akcie, navíc se místní i
chlumínští majitelé pozemků obávali znehodnocení svých pozemků železnicí a
proto tedy trať Obříství i Chlumín zcela míjí. I toto naprosto krátkozraké rozhodnutí
poté podmínilo bouřlivý rozvoj blízkých Neratovic, kde původně neměla být ani
zastávka a naopak definitivně zastavila vývoj Chlumína. V dnešním pohledu to ale
lze vnímat pozitivně, neboť vznik trati by měl zásadní vliv na stavební rozvoj sídla,
které by dnes mohlo v této oblasti vypadat naprosto odlišně.
Obříství prožívalo po celou druhou polovinu 19. století období rozvoje, není
však patrný zásadně na zástavbě.
- 32 -
Slibný rozvoj vsi pokračoval i počátkem 20. století. V letech 1902 až 1905 se v
nedalekém sousedství intenzivně rozvinula stavba vltavského laterálního kanálu od
Vraňan k Hořínu, která dala práci všem volným lidem.
Díky těmto rozsáhlým stavebním investicím existovala v okolí neustále široká
nabídka dobře placené
práce, takže se vzmáhala i ta nejchudší vrstva zdejšího obyvatelstva. V důsledku
toho došlo k mohutnému nárůstu stavební činnosti ve vsi a tedy takřka celé její
přestavbě.
Období po roku 1948
Po únorovém puči v roce 1948 nastala v celé zemi doba ožebračování
živnostníků a jejich zrušení. Na
vsích vypukla násilná kolektivizace. To vše bylo doprovázeno vlnou útisku a
nespravedlností, která se nevyhnula ani Obříství. Lidem byl zabavován majetek a
byli vyháněni ze svých domovů. To se týkalo
např. i majitelů obou zámků na území obce - rodiny Havelkových i Bělských
(zámeček Na Štěpáně).
Podrobnosti o těchto časech viz. kniha Miroslava Sígla „Osobnosti a osudy obce“,
vydaná v r. 1999.
V roce 1949 vznikl ze zabaveného velkostatku Ing. Jiřího Havelky státní
statek. Ostatní soukromě hospodařící zemědělci pak byli nuceni založit JZD, které
bylo v roce 1964 pro špatné hospodářské výsledky začleněno do již zmíněného
státního statku. Ten byl v roce 1970 zařazen do n.p. Státní statek Veltrusy. Zdejší
zámek byl majitelům - rodině Havelkových, zkonfiskován v roce 1950. Bylo do něj
umístěno učiliště s internátem pro STS. Období let 1948 - 1989 znamenalo,
narozdíl od období na konci 19. a po začátku 20. století, v dějinách obce stagnaci,
která je i dnes vidět na stavu starého domovního fondu. Kromě vybudování
vodovodu a stavby nové plavební komory neproběhly v obci žádné významnější
investiční akce.
(Použitá literatura: Souček, J.: Znáte Obříství? Obříství 1995, webové stránky obce Obříství) 3
Vývoj struktury
Struktura, rozmístění a dochování zástavby ovlivněna lokalitou historicky
ovlivněnou častými záplavami (přesun Semilkovic po zničení ledovými krami).
Prakticky pozorujeme strukturu relativně novou, původní stav bychom pouze
hádali. Po přesunu Semilkovic vytvořily s Dušníky prakticky celek, k faktickému
spojení zástavby s Obřístvím dochází až v důsledku masivní porevoluční zástavby.
- 33 -
Dnes již jsou původní části pro neznalého pozorovatele prakticky
nerozpoznatelné…
(Pozn.: k propojení by došlo až zástavbou pole soukromého zemědělce, který se k
tomu ovšem nechystá:-)
V Jihozápadní části obce je zástavba nahrazena areálem pěstování, prodeje
a distribuce okrasných dřevin. Průchodnosti krajiny a tvorby přechodu mezi
zástavbou a krajinou je zde obrovskou otázkou! Areál prakticky znemožňuje
jakýkoli rozvoj obce jižním směrem, tedy dotvoření kompaktní zástavby, i proto je
hlavní centrum výstavby (tzv. Nové Obříství) východně od sídla a zmíněný
kompaktní tvar narušuje!
Rozdíl mezi původní zástavbou, zástavbou po 2. světové válce a zástavbou
novodobou je patrný. Pravidelné formy parcelace kontrastují s původními
koncepcemi návsí Obříství a Semilkovic. Historická část vísky Dušníky s velmi
nepravidelnou shlukovou zástavbou podél průjezdné komunikace – ale historicky
se prakticky jednalo také o malou náves, což je patrno na stabilním katastru.
- 34 -
Problematika ÚP a možnosti regulace
Územní plán řeší prostorové a funkčního uspořádání území v krajině a jejího
využití k zabezpečení trvalého a udržitelného rozvoje.
Rozsáhlý strategický dokument skládající se z mapové části a textové, která ji
doplňuje a upřesňuje. 7
Kromě územního plánu existují další nástroje ke specifikaci území, je to
územní studie a regulační plán. Zpracování však přináší zvýšenou finanční zátěž
na pořizovatele. V tomto ohledu jsou malé obce oproti velkým městům v nevýhodě.
Paradoxně je ale větší míra pozornosti věnována nově vznikajícím lokalitám a ne
původním historickým centrům, které by si zvýšenou ochranu formou regulace více
zasloužily.
Zde by měla být zvýšená ochrana věnována:
- Kompozicím jednotlivých veřejných prostorů (Obříství, Semilkovice, příp. hist.
Části Dušník, která je dnes nepatrná!), týkalo by se i jednotlivých staveb, které je
tvoří aj.
Obecně by se obce měly více pasovat do pozice „developera“ a rozhodovat o
rozvoji území, rozhodnutí by nemělo končit vydáním územního plánu, měly by být
účastny celému procesu a kontrole výstavby.
- 35 -
2.6. Sociální geografie - základní charakteristika území
Mgr. Kamila Jarolímková
Obecné informace
Obec Obříství se skládá ze třech částí (Obříství, Dušníky, Semilkovice) a je
tvořena dvěma katastry o celkové výměře 1 522 ha. Obec leží severně od Prahy
Obyvatelstvo
Obec Obříství měla k 31. 12. 2014 celkem 1 302 obyvatel. Vzhledem k tomu,
že se obec nachází v zázemí hlavního města Prahy a v blízkosti další dvou měst
regionálního významu (Mělník, Neratovice) Je jednou z významných
suburbanizačních lokalit. S trendem suburanizace souvisí nárůst počtu obyvatel a
zástavby v obci. V Obříství dochází k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel v roce
2002, přičemž mezi lety 2002- 2014 se populační velikost obce zvýšila o 33 %.
S tímto trendem souvisí i nárůst počtu dokončených bytů v obci. Mezi lety 20022013 bylo evidováno 141 dokončených bytů v rodinných domech a 8 dokončených
bytů v bytových domech. Tento údaj nemusí být zcela přesný, protože do statistiky
jsou zahrnuty i přístavby, nástavby a rekonstrukce s kolaudací.
V porovnání s populačně podobnými obcemi, je na tom z hlediska populace
Obříství díky suburbanizačním procesům lépe. Mnoho obcí v Česku se
v posledních 20 letech vyrovnává se stárnutím populace a přirozeným přírůstkem
kolísajícím kolem nuly. Z věkové pyramidy, graf č. X, je patrný vysoký podíl
obyvatel v produktivním věku. Nejvyšší zastoupení mají v obci věkové skupiny 3539 a 40- 44 let. Tyto kategorie jsou nejvíce zastoupeny i v rámci celého Česka
Jejich vyšší obsazenost souvisí s celorepublikovými pronatálními opatřeními, které
byly v historii přijaty.
- 36 -
Obce v posledních letech vykazuje pozitivní hodnoty přirozeného přírůstku
(2013 -9, 2014 -5), které se odráží i ve věkové struktuře obce. V populaci jsou
značně obsazeny i dětské kategorie 0- 4 roky a 5- 9. Jedním z důvodů může být i
vyšší porodnost, kterou způsobují populačně silné ročníky, které jsou nyní ve
fertilním věku. Právě tyto ročníky do Obříství přicházejí za novým bydlením a
založením rodiny. Vzhledem k nárůstu počtu dětí v obci je třeba počítat s možnými
problémy ohledně kapacity školských zařízení. Je třeba zohlednit, že tento stav
může být do jisté míry přechodný.
Poproduktivní složka populace, tedy obyvatelé nad 65 let, tvoří 12,8 %
populace obce. V budoucnosti lze předpokládat, že podíl obyvatel
v poproduktivním věku bude narůstat. Tento trend je jedním z klíčových
rozvojových problémů, na který je třeba se připravit do budoucna. Důležité pro
obce je zaměřit se na udržení mladé populace v obci. Vybudovat pro ně co možná
nejvhodnější podmínky z hlediska zaměstnanosti, občanské vybavenosti,
kvalitních, vzdělávacích zařízení, ceny pozemků a nemovitostí, podpory
začínajícím podnikatelů aj. Do 25 let bude v obci podstatně více obyvatel
v poproduktivním věku, než je tomu v současnosti. Brzy se tedy stanou aktuálními
otázkami budování domu pro seniory, navýšení kapacity domu s pečovatelskou
službou sv. Jana Křtitele nebo zřízení denního stacionáře.
Obec v posledních 15 letech vykazuje převážně kladné hodnoty migračního
salda (tj. více lidí se do obce přistěhovalo, než vystěhovalo). Tento trend je pro
obec vesměs příznivý Je třeba posilovat identitu a sounáležitost nově
přistěhovalých obyvatel s obcí, jejími původními obyvateli a jejími tradicemi.
Posílení vztahu nově přistěhovalých obyvatel k obci pomocí kulturních a
sportovních akcí, větším zapojení veřejnosti do rozhodování o rozvoji obci,
dodržování nebo znovuobjevování tradic, práce s dětmi ve školách a školkách
může být velmi přínosná, protože se zde začnou cítit „doma“a nejen oni, ale i jejich
děti, což je pro budoucí rozvoj obce klíčové.
- 37 -
Vzdělanostní struktura a školství
Vzdělanostní struktura obce Obříství, až na drobné odchylky koresponduje
s celorepublikovým průměrem. V obci má nejvíce lidí střední nebo výuční vzdělání
bez maturity Celkově se jedná o 41,5 % ze všech obyvatel. Tato hodnota je mírně
nad průměry okresu i celé republiky. Jednou z příčin může být existence výučních,
zemědělských oborů při zemědělské škole. Nejvyšší, zápornou odchylku od
celorepublikového průměru zaznamenává kategorie vysokoškolského vzdělání.
Vzhledem k dobré, dopravní dostupnosti z obce do regionálních a neregionálních
center ,nemají žáci problém za vzděláním dojíždět. Mimo obec za vzděláním
vyjíždí 56 ze 176 žáků. Problémem může být nízká motivace žáků. Je nutné
pracovat s dětmi na základní škole, například formou setkání s absolventy nebo
představení lukrativních pracovních míst v regionu.
- 38 -
Základní škola
V obci se nachází devítiletá základní škola se školní jídelnou a družinou.
Celková kapacita školy je 225 žáků (22 IVP) a školní družinu může navštěvovat
maximálně 60 žáků. Kapacita školní jídelny je 745 strávníků. Na základní škole
působí 7 pedagogů na prvním stupni a 9 pedagogů na druhém stupni. Ve školní
družině pracují dvě vychovatelky a na škole působí tři asistenti pedagoga, kteří
pracují s 5 integrovanými žáky.
Celková kapacita školy nebyla ve školním roce 2013/2014 vyčerpána viz
tabulka Vzhledem k vývoji populace v obci by do budoucna mohl nastat problém
s kapacitou školní družiny.
Tabulka: Počet žáků dle zahajovacího výkazu k 30. 9. 2013
počet tříd
školní rok 1.
2013/2014 pol.
9
počet žáků
celkový počet
ve školní
žáků
družině
2. pol.
1.
pol.
9
175
2. pol.
1.
pol.
2. pol.
179
58
60
Zdroj: výroční zpráva ŽS Obříství 2013/2014
Škola je vybavena specializovanými učebnami pro výuku přírodopisu,
chemie, fyziky, výtvarné výchovy, pracovní výchovy, informatiky a hudební
výchovy. V podkrovních prostorech školy byly zbudovány herny, které slouží pro
dramatickou výchovu, školní družinu a jedna z učeben slouží, jako relaxační
místnost. Ve všech třídách a odborných učebnách jsou nainstalovány výukové
interaktivní systémy. Celkově se jedná o 12 takovýchto systémů, přičemž 8 z nich
bylo pořízeno z projektů EU peníze školám a 3 systémy zakoupila obec ze svého
rozpočtu. Na školních pozemcích se nachází fotbalové hřiště, dvě hřiště na volejbal
a tenisový kurt s umělým povrchem.
Mateřská škola
Mateřská škola je součástí základní školy. Od roku 2010 má MŠ jednu třídu
na odloučeném pracovišti u pošty. Školka disponuje kapacitou 70 dětí. Děti jsou
v rámci školky rozděleny do třech tříd podle věku. Do školky jsou zpravidla
přijímány děti ve věku od 3 do 6ti-7 let. Ve školním roce 2013/2014 byla kapacita
školky zcela naplněna. K 1. 9. 2013 do školky nově nastoupilo 23 dětí. Pro školní
rok 2015/2016 bylo k předškolnímu vzdělávání do MŠ bylo přijato 17 nových žáků.
- 39 -
Školka spolupracuje s logopedkou z Mělníka, která do ní dojíždí 1x týdně.
V rámci školky děti mohou navštěvovat nejrůznější kroužky (angličtiny, malování,
tance, hry na flétnu, aj.).
Ekonomické struktura
Podle informací z ministerstva financí ČR v současnosti v obci působí 319
aktivních podnikatelských subjektů. Stejný zdroj eviduje 140 zaniklých
podnikatelských subjektů, které ukončily svoji činnost do roku 2015. Podle dat z
Českého statistického úřadu v obci v roce 2013 bylo evidováno 313
podnikatelských subjektů, ale pouze u 187 z nich byla zjištěna aktivita. Nejvíce
podnikatelských subjektů působí v oblasti rostlinné a živočišné výroby, myslivosti a
souvisejících činnostech. Tato skutečnost je dána tím, že tento region je historicky
orientovaný na zemědělskou výrobu, protože se zde nacházejí nejúrodnější půdy.
Tabulka: Ekonomické subjekty v obci Obříství
Registrované subjekty
Z toho se zjištěnou
aktivitou
2010 2011 2012 2013 2010 2011 2012 2013
Ekonomické
subjekty
celkem
266
303
317
313
141
179
193
187
Rostlinná a
živočišná
výroba,
myslivost a
související
činnosti
16
30
31
29
13
27
28
25
Velkoobchod,
kromě
motorových
vozidel
19
25
27
30
11
16
18
16
Specializované
stavební
činnosti
28
27
27
24
10
11
13
14
Zdroj: ČSÚ, 2014
- 40 -
Ekonomické struktura - podnikatelé
Největším podnikem v obci je firma ARBOEKO a.s. Tato firma v obci
obhospodařuje 110 ha, na kterých pěstuje alejové stromy ve volné půdě. Na 10 ha
jsou pěstovány jehličnaté a listnaté stromy v květináčích. Firma se zabývá i
prodejem importovaných rostlin, tato činnost tvoří 1/3 obratu firmy. ARBOEKO a. s.
je i významným partnerem pro obec, protože je výhradním subdodavatelem zeleně
v obci. Firma stále rozšiřuje své pěstební záhony směrem k obci Chlumín a hledá
další vhodné pozemky pro pěstování v obci.
Dalšími významnými ekonomickými subjekty, které působí v obci, jsou firmy
Hanka Mochov s. r. o., RAMA BOHEMIA a. s., Havelka – zemědělské produkty.
Tyto firmy jsou v obci významnými zaměstnavateli.
Právě díky působení velkých firem v obci, blízkosti hlavního města a
průmyslových Neratovic je nezaměstnanost v obci na nízké úrovni. V ORP
Neratovice byla v únoru 2015 míra nezaměstnanosti 8,8 %. Ve stejném období
Obříství vykazuje nižší míru nezaměstnanosti na hranici 7,1 %. Ještě více se míra
nezaměstnanosti snížila v letních měsících. Tento trend je typický pro celou
republiku a souvisí s najímáním sezónních pracovníků v zemědělství a
stavebnictví. V červnu 2015 byla tedy míra nezaměstnanosti v OPR Neratovice 8
% a v obci Obříství 6,4 %. ORP Neratovice dlouhodobě vykazuje 3. nevyšší
nezaměstnanost v rámci Středočeského kraje. Ovšem v rámci celého Česka je
Středočeský kraj po Praze krajem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, která se
pohybuje okolo 5, 5 %. V červnu 2015 byl celorepublikový průměr míry
nezaměstnanosti 6,2 % a obec Obříství za ním zaostávala pouze o 0,2 %.
- 41 -
Doprava
Řešení dopravní situace je podle ankety zpracovávané pro strategický plán obce
prioritní otázkou. V anketě bylo zjištěno, že lidé by na prvním místě chtěli řešit
dopravní bezpečnost na průtahu obcí a třetí se v anketě umístil projekt nových
chodníků a rekonstrukce místních komunikací.
Z výsledků celostátního sčítání dopravy 2010 je intenzita dopravy na sčítaném
úseku (1- 4800)celkem 3 064 vozidel za 24 hodin. Z toho je 637 těžkých
motorových vozidel, 2 328 osobních vozidel a 99 jednostopých vozidel. Intenzita
dopravy na průtahu obcí je klasifikována na jedenácti škálové stupnici, jako čtvrtá
(1- nejméně intenzivní, 11- nejvíce intenzivní).
Ve druhém sčítacím úseku, který náleží katastrálnímu území obce, je intenzita
dopravy podstatně vyšší. Jedná se o tzv. úsek Na Štěpáně, přes který podle sčítaní
2010, projede 9 729 vozidel denně. Nejvíce tímto úsekem za 24 hodin projede
osobních automobilů. Těžká motorová vozidla tvoří více než pětinu všech vozidel
projíždějících tímto úsekem.
- 42 -
2.7. Sociální antropologie - základní charakteristika území
Mgr. Mikuláš Tichý
Mgr. Barbora Tichá
Základní charakteristika obce
Každá obec má nějakou víceméně komplexní strukturu, která se podílí na její
podobě. Jedná se například o její geografickou polohu, přírodní podmínky,
historický vývoj, ekonomické aktivity, infrastrukturu, architekturu atp. V neposlední
řadě jsou tu konkrétní obyvatelé, kteří v obci žijí a se zmíněnými vrstvami struktury
interagují. Pokud označíme obec jako „místo pro život“, pak pojem „místo“ již
neznačí jen nějaký statický bod na mapě či nehybný soubor jasně definovatelných
prvků, ale nese v sobě organické „žití“ v nejširším slova smyslu.
Jak se žije v Obříství? Jací lidé zde žijí a jaké jsou jejich zvyky, potřeby a
přání? Po prostudování informací o obci, předběžném nezúčastněném pozorování
a s ohledem na zadání výzkumu od obce, jsme si určili dvě vzájemně se prolínající
výzkumné oblasti:
1) Vztah obyvatel k prostředí obce a jejímu okolí – vzpomínky, pohyby po
obci, změny, oblíbená/neoblíbená místa, co v obci chybí, přání a
představy obyvatel...
2) Události - zvyky, všední aktivity, volný čas, tradice, slavnosti...
Jako hlavní charakteristiky Obříství můžeme vymezit jeho polohu na břehu
Labe, blízkost hlavního města a s ní související migrační pohyby, ale zároveň stále
silnou samostatnou identitu obce. Pro zdejší život lidí je tedy důležité brát zřetel na
využití toho, co se zde již nachází/odehrává a poměrně kontinuálně
využívá/prožívá a zároveň aktivně reagovat na nové potřeby a příliv nových
obyvatel.
- 43 -
Témata
Po provedení nezúčastněného/zúčastněného pozorování a rozhovorů jsme
vymezili následující témata:
Labe
Labe je v obci přítomné ve dvou rovinách, jednak fyzicky, jako řeka, na jejímž
břehu se obec rozkládá a jednak jako fenomén ohrožení, který však zároveň
implikuje víru obyvatel, že záplavy s nejhorším scénářem se již nezopakují a ty,
které přijdou dovedou zvládnout. O historky kde, kdy byla voda a kdo se s tím jak
vyrovnával není nikdy nouze. „To, co tady bylo, to si nedokážete představit... Jako
ta největší... no, to se rozlejvalo a rozlejvalo... Ale zase má to i dobré stránky, když
už je to tady, tak si lidé pomáhají...“ Kromě typické vlny solidarity v rámci
konkrétních povodní lze i jen přítomnost ohrožení vidět jako aktivizační prvek.
Obříství sice leží na břehu, nicméně je zde ještě rameno Starého Labe a také
ostrov. Ostrov je dnes nevyužíván, avšak někteří obyvatelé si ještě vzpomínají, že
dříve byla jeho špička oblíbeným místem pro koupání. Staré Labe je dnes oblíbené
místními rybáři v kontrastu s „promenádou“ směrem od středu Obříství k mostu Na
Štěpáně, kam s oblibou přijíždějí rybáři „přespolní“.
Ačkoliv je při zběžném průjezdu obcí řeka poněkud skrytá, celkově je břeh
dostupný (cesta vedoucí z náměstí, kolem zámku, bývalého mlýna a nynějšího
fotbalového hřiště směrem ke Starému jezu je jedna z nejpříjemnějších cest v obci)
a lidé používají cesty kolem Labe jako rekreační zónu, i když převážnou činností je
zde jednoduchá vycházka. Za významné orientační body zde lze označit most Na
Štěpáně, Starý jez, elektrárnu.
Zámek a památky
Obyvatelé svou obec vnímají jako zajímavou a na své historické stavby jsou
hrdí, nicméně uvědomují si, že mají spíše lokální význam, než že by byly nějakým
velikým turistickým lákadlem.
Ač je zámek v rámci obce jednoznačně jedním z nejvýznamnějších objektů,
pro většinu obyvatel je to jen kulisa a nemají či nechtějí k němu nic říct, neboť je v
soukromém vlastnictví a majitel jej téměř nijak nezpřístupňuje. (ukázka z interview)
Přesto mnoho lidí vzpomíná jak na zámku bylo učiliště - byla zde i základní škola,
avšak pro místní obyvatele má větší význam spíše vzpomínka na střední odborné
učiliště, poněvadž je oceňováno, že dříve měli tento typ "vyššího" vzdělání. Studijní
program učiliště byl zaměřen na opravy zemědělských strojů, což koreluje se
zaměřením oblasti na zemědělství.
Zámek lze označit za téma, neboť fyzická přítomnost i vzpomínky jsou
v ostrém kontrastu s aktuální uzavřeností zámku pro veřejnost. To je prostor
- 44 -
mentálního konfliktu, kdy obyvatelé cítí identifikaci s významným strategickým
bodem, který ovšem aktuálně cítí jako odcizený. Což může být také důvod, proč
jsou současní majitelé zámku vnímáni většinou negativně. Proto by byla vhodná
nějaká forma mediační práce mezi majitelem, správou města a obyvateli.
Zajímavý je aktuální stav provozu Lamberku, kde je expozice věnovaná
Bedřichu Smetanovi. Návštěvnost je velice nízká. Zajisté může o něco stoupnout,
zvýší-li se celkový počet turistů v obci (například se zavedením cyklotrasy).
Otázkou je, zda a jaká práce s propagací by měla za současného stavu nastat.
Aktuálně si Lamberk zachovává souvislost se starší generací obyvatel Semilkovic,
která se zde, zejména v letních měsících, setkává „na kus řeči“, čímž udržuje živou
paměť na dřívější časy. Současná paní „kastelánka“ je v tomto ohledu osoba,
kterou k místu pojí osobní vztah, což lze označit za specifický přínos jeho geniu
loci. V tomto kontextu se jeví jako velice vhodné používat část areálu jako nájemní
bydlení, které může odpovídat kategorii sociálního bydlení pro seniory. Naopak
s případnou propagací je potřeba pracovat opatrně. Zajisté by se zde nabízela
možnost expozici více zatraktivnit pro vzdělávací exkurze či workshopy škol
z regionu.
I památník Svatopluka Čecha v sobě uchovává sílu lokální pamětihodnosti.
Roubenka svou malebností vytváří jakousi záhumenní atmosféru, zvoucí
k posezení na lavičce. V objektu se dříve nacházel národní výbor, jehož funkce
jsou dnes přesunuty do obecního úřadu na náměstí, ovšem velice zajímavé je
udržení společenských událostí slavnostního charakteru (přechodové rituály) –
svatby, vítání občánků na původním místě.
Veřejný prostor
Základně lze veřejný prostor rozdělit do dvou kategorií na základě toho, zde
se jedná o veřejná prostranství sloužící (ať již aktivně či potenciálně) jako místa
setkávání a na veřejné komunikace, sloužící k pohybu osob tranzitně či v rámci
obce.
V souladu s historickým vývojem si charakter hlavního veřejného prostoru
udržuje hlavní náves obce. Její hlavní osy se ovšem poněkud změnily, za
nejvýraznější zásah lze označit procházející dopravní komunikaci, která změnila
nejen vnější podobu, ale také způsob využívání místa. Relativně silný silniční
provoz nese většina obyvatel nelibě a snižuje se jejich pocit bezpečí, k čemuž
přispívá také to, že v některých klíčových místech není dostatečná vybavenost pro
chodce. Vstupy na náměstí se podobají spíše vjezdům a chodec, který by chtěl
náměstí projít ve směru hlavní tranzitní trasy, nenalézá dostatečné zázemí. Pokud
se dopravní situace nevyřeší obchvatem obce, bylo by vhodné pracovat na zvýšení
komfortu pro chodce. Jelikož mnoho obyvatel Obříství využívá jako lokálního
dopravního prostředku kola, bylo by taktéž dobré se zamyslet nad úpravami pro
cyklisty, což se netýká jen prostoru náměstí.
Co se pohybu obyvatel po obci týče, tak současnou situaci lze vidět jako
- 45 -
poměrně klíčovou pro synergické fungování pohybu obyvatel v rámci obce.
Vzhledem k nové zástavbě, se nejen zahustila a rozšířila obytná plocha obce, ale
také přibyli noví obyvatelé s novými návyky, kteří se různou měrou integrují do
každodenního života obce. Je tedy nasnadě všimnout si nakolik a které cesty lidé
využívají pro pěší aktivity, pro jízdu na kole (není myšlena ta rekreační, ale jízda za
účelem dopravy), či kde jezdí převážně autem. V současné době se vytvářejí nové
koridory a proto by bylo dobré těmto koridorům poskytnout adekvátní materiální
podporu. Dobré by bylo podpořit především používání původní záhumenní cesty.
Hlavní náves si v různé míře uchovává své typické funkce – je zde obecní
úřad, nákupní středisko, park, autobusová zastávka, pohostinství, cukrárna.
Otázkou však je, zda by dané subjekty - a potažmo prostor návsi jako celku nemohl fungovat lépe. Jaké kvality by tedy náves měla mít, aby zde lidé rádi trávili
svůj čas? O nutnosti zvýšit komfort pro chodce a cyklisty již bylo řečeno výše.
Náves by ovšem nikdy neměla sloužit jen jako místo tranzitní, kde se lidé zastavují
jen když musí. Jaké činnosti jsou tedy typicky s návsí spojované a jaké zde chybí?
Náves je především veřejné prostranství, kde by měl být příjemný prostor pro
každodenní náhodné setkání obyvatel a zároveň by charakter prostoru měl nabízet
i příležitost pro cílenější společenské využití (slavnosti, jarmarky atp.). Za
současného stavu se ponejvíce nabízí úvaha nad „otevřením“ části návsi, kde se
nachází Mariánský sloup, kde ovšem současný design zeleně a parkovacích míst
nenechává příliš prostoru pro vstup a pobývání.
Kulturní dům
Téměř všichni obyvatelé, oslovení v rámci výzkumu, se shodují na tom, že v
současné době chybí větší prostor, kde by byly možné kulturní a společenské
aktivity. Toto místo donedávna naplňoval víceúčelový kulturní dům ("stará
tělocvična"), stojící v centru obce, přímo na návsi. Dle informantů zde probíhaly
novoroční oslavy, diskotéky, oslavy svateb, promítání filmů apod., původně byl
dům využíván jako tělocvična. Zatímco podobné centrum v létě může do jisté míry
suplovat fotbalové hřiště pod zámkem, místní restaurace ani jiné subjekty už v
současné době nenabízejí srovnatelně velký prostor, který by podobným aktivitám
vyhovoval. Informanti zároveň oceňují jeho místo na návsi, jako přirozeného středu
obce.
Ačkoli je zde tedy zřetelná artikulovaná poptávka po podobném zařízení, je s
podivem, že při dotazování po důvodech chátrání a opuštění původního kulturního
domu, bylo poukazováno na to, že byl využíván čím dál, tím méně, až se městu už
nevyplatilo jej nadále otevírat a udržovat.
Zdá se tedy, že dříve byly hlavním společenským centrem obce zejména dvě
místa - fotbalové hřiště a kulturní dům. Zatímco fotbalové hřiště i přes záplavy takto
nadále funguje, kulturní dům se postupně využívat přestal.
Pokud je tedy zájmem obce opět podobné místo pro setkávání, kulturní a
- 46 -
společenské aktivity s větší kapacitou obnovit, lze přemýšlet o rekonstrukci
současného domu, nebo stavbě nového. Obě mají svá úskalí a své přednosti.
V případě stavby nového objektu se logicky nabízí zatím nezastavěný
pozemek obce, kde se zvažuje i stavba nového hřiště. Pokud by se takto v jednom
místě spojily sportovní a jiné společenské aktivity, mohlo by to přispět k jejich
vzájemnému propojení a tím k dalšímu utužení pospolitosti v obci.
Na druhou stranu si původní kulturní dům zachovává některé výrazné
přednosti, z nichž hlavní je tradice, centrální umístění na návsi a s tím související
jednak dostupnost, jednak komunikace s historickým centrem obce. Dle pamětníků
je zde také zajímavé sklepení, které by - mimo období povodní - bylo možno využít
jako malou vinárnu, nebo turistickou zajímavost. Při variantě rekonstrukce či nové
stavby na místě původního kulturního domu je třeba klást důraz na zachování
proporcí a charakteru návsi.
V obou případech je nicméně vhodné stanovit osobu, která se bude starat
nejen o provoz domu a prostor jako takových, ale zejména aktivně vytvářet
program, aby se neopakovala historie o postupném menším a menším využívání
podobných prostor. Mimo soukromé akce typu oslavy narozenin, nebo svateb by
prostor měl žít pravidelnými kulturními aktivitami, jako např. promítání filmů, nebo
hudební akce, nabízí se také možnost jej propojit s knihovnou a aktivitami
pořádanými zde.
Hřiště
Nejaktivnější skupinou - ač sportovně jde především o fotbal (od fotbalové
školičky, přes žáky hrající okresní přebor, po mužstvo mužů) a neformálně
nohejbal - je TJ Sokol, jehož aktivity jsou spojeny s místním fotbalovým hřištěm, ke
kterému patří i zázemí - lavičky, stavební buňky a bar. Na fotbalovém hřišti se
neodehrávají pouze aktivity sportovní, ale i společenské. Jedná se o různé zábavy,
populární Benátskou noc, stavění májky, ale i různé menší události. Akcí se
obvykle účastní široké spektrum veřejnosti s patrnou aktivní mírou zapojení
(například občerstvení zde může být i ve formě „co, kdo napeče“).
Umístění hřiště v rámci obce je velice příhodné, hřistě se nachází v blízkosti
"centra", zároveň zastrčené v "přírodě" - vzrostlé stromy tvoří příjemné a stinné
prostředí, na cestě k starému jezu. Takže se jedná o lehce dosažitelnou lokaci na
tranzitu k vodě s vlastní atmosférou i materiálním zázemím.
Poloha je ovšem i největším problémem, hřiště se nachází v záplavové zóně.
Hřiště je téměř každý rok i několikrát zaplaveno, čímž se zničí trávník a jeho
zavlažovací systémy, což pak znamená zvýšené investice do jeho údržby. Když je
povodeň větší, je ohroženo i okolní vybavení (např. povodeň 2013 zničila poměrně
nové kabiny; místo nich jsou teď stavební buňky, z nichž některé původně sloužily
jako náhradní bydlení pro obyvatele postižené povodní).
Jelikož je dění kolem hřiště významným společenským faktorem obce a
- 47 -
samotné místo v sobě nese mnoho důležitých vzpomínek, je potřeba řešení
problému s možností přesunu či vybudování nového volnočasového areálu věnovat
zvýšenou pozornost a nepřistupovat k nějakým radikálním zásahům. Obec se
může snažit se nalézt místo pro nové hřiště a s tím i jiné volnočasové aktivity.
Ovšem s tím, že vznik nového místa by měl být velice pozvolný. Například udělat
hřiště pro fotbalisty, které nebude zaplavováno a tudíž odpadne potíž s častými
malými záplavami. Nicméně než kolem narostou stromy a lidé si k novému místu
vytvoří vzah, hřiště může být využíváno třeba jen částečně. Pokud se začne nové
hřiště vhodně využívat, lidé (hráči, diváci) si pomalu začnou zvykat na jiné místo
dění, a tak by se postupně mohly přesunout i další aktivity (včetně nově vzniklých)
přirozeněji do nové lokality.
Pozvánka na veřejné setkání v obci.
- 48 -
3.
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – SEZNAM NAVRHOVANÝCH PROJEKTŮ
NEOLOKATOR
Ministerstvo pro místní rozvoj, v rámci slovníku u ESF definuje projektový záměr
takto:
,,jedná se o konkrétní představu o budoucím projektu, pokud si žadatel napíše
projektový záměr na papír, mělo by se jednat o přibližně dvoustránkový dokument,
který podává tyto základní informace: cíle, zdroje financování, způsob realizace,
časový harmonogram a předpokládané výstupy z projektu“.
Jiné ministerstvo – školství, mládeže a tělovýchovy chápe správnou projektovou
žádost takto:
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR
Název projektu:
Žadatel:
Cílová skupina:
Popis projektu:
Definice problému,
výchozí stav
Cíle projektu:
Výstupy projektu:
Partneři projektu
Role partnera
Délka projektu:
PLÁN KLÍČOVÝCH AKTIVIT (úkoly vedoucí k realizaci projektu):
Při
žádosti
aktivita
Popis
odpovědnost
termín
předpokládané náklady
o
(mil)
grantov
1
ou
podporu v rámci dotací E.U., se oproti výše zmiňovaným přístupům používá
v oboru architektura a urbanismus tzv. ,,karta projektu“, tak jak je například
uvedeno zde:
I. ETAPA ….
06-004 Obnova Bažantnice (zalesnění prostoru k pr. z.)
Kód projektu
Název projektu
- 49 -
Vladimír Kubín
Zodpovědná osoba
Pracovní skupina
Priorita
7.6.1. + 7.5.2.
Opatření
II.2.1.
Lokalizace
Kozomín
Nositel projektu (garant)
Realizace v letech
Kozomín
2008
Náklady v letech [Kč]
Náklady celkem [Kč]
Výše dotací [Kč nebo %]
Zdroje financování
Rehabilitace kulturních památek, Realizace
krajinotvorných opatření
Zalesňování zemědělské půdy, Podopatření
II.2.1.1 - První zalesnění zemědělské půdy
2009
2010
2011
2012
2015
250 000
60
000
620 000
Pevné sazby na ha: 1954 EUR jehličnatý porost, 2590 EUR listnatý porost +
následná péče 437 EUR/ha/rok po dobu 5 let
Program rozvoje venkova – EAFRD, obec Kozomín
Popis projektu
Cíl a přínos projektu
Cílová skupina
Termín pro předložení
Podmínky pro předložení
Dle nařízení vlády
Žadatelem: vlastník nebo nájemce zemědělské půdy, zpracování projektu zalesnění, vyjádření ÚHÚL, závazek péče o
založený porost, minimální výměra zalesnění
Kontakt
- 50 -
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – území obce Obříství
Projektové záměry nacházející se na území obce Obříství mohou být
realizovány při přímé součinnosti těchto tří činností:
a)
Jednání s majiteli pozemků, nebo vlastníků objektů o záměru
b)
Navrhovaná změna v územním plánu (regulačním) projednaná
zastupitelstvem obce – odbor územního rozvoje / stavební úřad
c)
Realizace studie proveditelnosti – v součinnosti s odborníky na konkrétní
téma záměru
d)
…případná iniciativa místních skupin (komunitní plánování) atd..
Poznámka k projektovým záměrům:
Projektové záměry mohou být komentovány a aktualizovány na adrese
www.ipom.xyz - město Postoloprty.
- 51 -
- 52 -
3.1. CYKLOTRASA V OBŘÍSTVÍ A CHLUMÍNĚ
Dvě varianty navrhované cyklostezky.
A)
Popis projektu
Jedná se o značenou odbočku stávající cyklotrasy vedoucí po levém břehu
Vltavy, kdy navrhuje zlegalizování stávajícího přechodu Vltavy (produktovod).
- 53 -
B)
Návrh projektu
Projekt může mít dvě varianty. Při první by cyklisté projížděli směrem od
Vrbna přes část Úporského luhu k úporskému statku do části obce Dušníky.
Druhou variantou je cyklotrasa přes obce Zálezlice, Chlumín, Obříství- hřbitov.
Z návsi obce Obříství by cyklotrasa pokračovala na Štěpánský most, kde je již
stávající cyklotrasa.
Cyklotrasa vychází z potřeb místních občanů a samosprávy. Může rozšířit nabídku
turistického ruchu v obci. Chceme podpořit zvýšení rekreačního využití krajiny.
C)
Způsob provedení
Tento projektový záměr je vhodný k profinancování z ESF. Naše pracovní
skupina může pomoci s vypracováním projektové žádosti na tento projekt.
.
D)
Souvislost s jinými projekty
Informační stezka pro pěší.
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat
Urbanismus, historické vědy, přírodní vědy, dopravní specialista
- 54 -
3. 2. INFORMAČNÍ STEZKA V OBCI PRO PĚŠÍ
A)
Popis projektu
Navrhovaná informační stezka vychází z centra obce (napojení PID,
komunikacenavrhovaná cyklotrasa). Stezka bude sloužit k posílení lokální identity.
Dále slouží k fyzickému a tematickému propojení intravilánu obce a okolní lužní
krajiny. Trasa bude kopírovat současnou atraktivní tvář krajiny v propojení
s historickými souvislostmi.
B)
Návrh projektu
Trasa stezky:
1. centrum – náves obce Obříství (zámek)
2. mlýn
3. historický jez (P. Janáka)
4. ostrov
5. fragment lužního lesa
6. staré Semilkovice
7. staré Labe
8. Dušníky
9. Lamberk
10.
Hřbitov
11.
Mariánský sloup
- 55 -
C)
Způsob provedení
Tento projektový záměr je vhodný k profinancování z ESF. Pro informační
tabule bychom doporučili nejen standardní informační tabule, ale i atraktivního
mobiliáře (lavičky, ptačí pozorovatelna, …)
D) Souvislost s jinými projekty
Souvislost s navrhovanou cyklotrasou.
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat
Přírodní vědy, historické vědy, architektury (drobné stavby, mobiliář), sociální
geografie, kulturní antropologie.
- 56 -
3.3. ÚPRAVA VEŘEJNÝCH PROSTORŮ
A)
Popis projektu
Systematická práce s veřejný prostorem v intravilánu obce, pomocí zvýšené
legislativní regulace. Tyto regulace budou mít za cíl ochranu urbanistické,
architektonické, historické hodnoty zástavby.
B)
Návrh projektu
A.
Formou úpravy veřejných prostranství (zpevněné, travnaté plochy, aj.).
Zkvalitnění veřejného prostoru pro podporu veřejných aktivit: místo setkávání,
rekreace, volný čas, pořádání kulturních akcí…
1. náves Obříství
2. náves Semilkovice
3. historické jádro Dušníků
B.
Zachování a úprava stávajících nevyužívaných veřejných prostorů, zejména
pro setkávání obyvatel z navazující obytné zástavby. Například formou parkových
úprav doplněných o potřebný mobiliář.
1. plocha před původním špejcharem
- 57 -
2. zpevněná plocha před památníkem Svatopluka Čech
3. úprava obytných ulic, zejména v pěší trase, která by byla alternativou
k hlavní průjezdné komunikaci Obřístvím
C. Úpravy hlavní průjezdné komunikaci obcí.
C)
Způsob provedení
viz. výše
D) Souvislost s jinými projekty
Cyklotrasa, Informační trasa, Kulturní dům
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat
Urbanista, Architekt, Historik, Kulturní antropolog, Sociální geograf
- 58 -
3.4. PRÁCE S HISTORICKÝM ZEMĚDĚLSKÝM
DVOREM
A)
Popis projektu
Do budoucna by bylo vhodné transformovat stávající funkce na funkce
občanské vybavenosti a bydlení.
B)
Návrh projektu
Přesunutí skladu stavebnin do zadního traktu objektu.
C)
Způsob provedení
Vstup do jednání s majitelem objektu. Umožněné transformace funkce objektu
pomocí regulačního plánu.
D) Souvislost s jinými projekty
Kulturní dům
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat
Architekt, Urbanista, Historik
- 59 -
3.5. ÚPRAVA WEBOVÝCH STRÁNEK OBCE
A)
Popis projektu
viz. opravy historika ve zprávě + doporučená jazyková korektura
- 60 -
3.6.
A)
JAK ŘEŠIT VEŘEJNÝ PROSTOR V „NOVÉM“
OBŘÍSTVÍ
Popis projektu
Systematická práce se stávajícími pozemky obce v blízkosti „nového“
Obříství a současně práce se stávajícími obytnými ulicemi.
B)
Návrh projektu
Nutnost zpracovat s ucelenou urbanistickou studii, zahrnující stávající ploch
výstavby i rozvojové plochy. Současně bude řešit přesun fotbalového hřiště ze
současné lokality. Vytvoření veřejných ploch pro setkávání a volný čas obyvatel,
nejen vznikajícího „nového“ obříství, ale i rozsáhlé předrevoluční zástavby.
C)
Způsob provedení
- urbanistická studie, facilitace
D)
Souvislost s jinými projekty
- problematika sportovního hřiště
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat
Architekt, urbanista, sociální geograf, kulturní antropolog
3.7.
PROBLEMATIKA SPORTOVNÍHO HŘIŠTĚ
- 61 -
A)
Popis projektu
Nalezení nové formy využití stávajícího fotbalového hřiště a vytvoření nového
sportovního areálu.
B)
Návrh projektu
Cílem je zachování stávajícího prostoru fotbalového hřiště pro rekreační,
sportovní, kulturní a společenské aktivity občanů v ekonomicky příznivé podobě,
kdy bude minimalizováno narušování prostoru častým zvyšování hladiny Labe.
Vybudování nového sportovního areálu v návaznosti na lokaliti Nové Obříství.
Jedná se o volnou plochu na okraji zastavěného území obce, které je pro tuto
funkci z hlediska situování vhodné (eliminace hluku ze sportoviště, dobrá
dostupnost).
C)
Způsob provedení
viz výše
D)
Souvislost s jinými projekty
úprava veřejných prostranstvích, naučná trasa
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat
kompletní tým
- 62 -
3.8.
B)
PROBLEMATIKA NOVÉHO KULTURNÍHO
CENTRA OBCE
Návrh projektu
Doporučujeme navázání kulturního centra do návsi obce Obříství (jižní křídlo
zámku, panský dvůr (stavebniny), tělocvična).
V případě soukromých objektů zahájit dohodu se současným majitelem.
Zpracování studie na rekonstrukci vybraného objektu. V případě tělocvičny je třeba
zpracovat nový architektonický návrh, který bude v souladu se zástavbou. Výběr
vhodného umístění bude záležet na dalších přidružovaných funkcí ke kulturnímu
domu. Z terénního výzkumu byl identifikován velký zájem o společenský sál (s
možností projekce), případně rozšíření knihovny.
- přidružené fce – infoncetrum, regionální muzeum /galerie/ výstavní prostor,
místo pro setkávání zájmových skupin (seniorů, ….),
D) Souvislost s jinými projekty
hřiště, informační stezka (pokud by byla v historických objektech)
- 63 -
3.9.
SAMO-OBSLUŽNÝ PŘÍVOZ U BÝVALÉHO
JEZU
- 64 -
3.10.
A)
Likvidace invazních druhů – dlouhodobá
údržba krajiny
Popis projektu
Z hlediska narušené biodevrzity nivy Labe, které podléhají rostlinným
invazím, by bylo vhodné tyto druhy eliminovat. Tomuto šíření je třeba dlouhodobě
bránit.
B)
Návrh projektu
V první fázi je třeba realizovat celkový screening území, z hlediska
nepatřičných druhů v území – např. křídlatka japonská, nebo javor jasanolistý.
Další fáze je samotná likvidace populací invazních druhů.
Po likvidaci populací by mělo následovat udržování krajiny tak, aby se na ně
invazní druhy nebyly schopné vrátit. Efekt managementu by bylo vhodné trvale
monitorovat.
- 65 -
4.
DALŠÍ ZÁMĚRY – BATTLE ODBORNÍKŮ
Jedná se zde o přepis rozhovorů mezi jednotlivými odborníky – specialisty
Neolokator. Nemůže sloužit jako samostatný zdroj pro další potenciály. Má rovinu
čistě informační a inspirační.
Možná by bylo vhodné pilířové řešení staveb, aby byla „částečně“ chráněná.
Pro lidi je hodnotné pouze nové!!
Chodník je potřeba pro dopravu – dříve autobus jezdil pouze z návse.
Semilovická náves funguje jako „pavlač“ na drby a oživí svoji náves sami a
nepotřebují. Náves s pomníkem je dějištěm každodenních. Zadní náves místo
mimořádnějších událostí.
Hřiště první místo u přírody. Místo plné vzpomínek, souvisí s Janákovým jezem. Je
možné přemístit hřiště, ale důležité je zachovat „místo“!!!
Řeka- nekomunikuje s druhou stranou. Dříve se lidé koupali na „špičce“. Místní
atrakce parníky.
- 66 -
„Stavebniny“ – Havelku nemají obyvatelé rádi. Obec se s ním snaží
spolupracovat, ale zpětná vazba od obyvatel je pak negativní. Komunikace
s Havelkou, prorazit!!! Třeba přes jeho dceru (Kubálková.). Vytvoření enklávy
opuštěných historických budov.
Zámek mediace vztahů mezi vlastníkem a obcí. Kulturák na místo tělocvičny,
protože lidé to intuitivně ho vnímají tam.
Z pohledu antropologa je důležité Obříství. Suburbie Prahy, nastěhování
mladé generace. Trend. Starší části mají obývají staříci vs. mladé rodiny. Mladé
rodiny nevědí jak se žije v této obci.
Důležtité je, aby obec mohla přinést své možnosti. Novousedlíci mezi Dušníky a
Semílkokvice--- sokol neexistence „berlinské“ zdi. Novousedlíci budou přibývat!!!
Kulturní život do centra obce. Aby lidi neodjížděli do Prahy za vším, ale měli vyžití i
v obci. Sociální interakce napříč starousedlíky a novousedlíky.
Místo setkávání – nutná dobrá dopravní dostupnost (na kole, pěšky, autem,…..).
Labe je bariéra a lidé nemají potřebu se za ní dostat.
Památky – BS dnes je to spíše důchodci na drby. Přilehlý dům je sociální bydlení.
Roubenka má do dneška svoji funkci vítání občánků, svatby….
Na historické mapě je dobře vidět, že na druhé straně břehu je vidět
odvodnění. Strouha může být pozůstatek původního koryta (nebo creek). Obec
není obřízlá katastrem. Pokud má voda protékat strouhou, může to být historicky
podložené. Možná tím přiváděli vodu ke Klům. Strouha a Černávka jsou
stabilizované toky (meliorace jiná otázka).
Kostel s panem Havelkou nebyla moc kloudná domluva. Nakonec mi vyplynulo, že
nechceme ho u natáčení. Nemá šanci je plně využít. Používá se pouze pro
koncerty, ale nikoli pro náboženské účely. Z historických zpráv má kostel základy
ze 13. stol. Dnešní podoba je cenná díky pozdějším zásahům (psaníčková sgrafita,
veduty).
Zachování pohledových os v obci (oratoř v kostele, stavebniny…). Obytný trakt vs.
Archeologický výzkum z doby římské tak trochu chybí. V centru obce nikdy
neprobíhal archeo výzkum.
Obříství je v méně majitele tvze. Od začátku měla správní fce a skupovali
pozemky i s pozemky u Libiši. Tvrz stála na dnešním jižním křídle zámku. Druhá
tvrz už byla ve 14. stol. použitelná (u Libiše). Měla kruhový vodní příkop… Obříství
napojovalo k tvzi Dušníky a Semílkovice- rozvíjení velkostatku. 16. stol přestavění
na zámek, správním sidlem celého velkostatku.
Zámek není pouze obydlím vrchnosti, ale slouží hlavně úředníkům, protože je
- 67 -
příliš velký a nejde obydlet celý. Koncentrace administrace do zámků (11 vesnic, 4
hospodářské dvory). Zámecký les je opravdu les zámku pro hony. Historicky bylo
více mostů přes Labe. Zámek nebyl tedy pouze centrem obce, ale široké správní
oblasti. Polyxena Lobkowitz koupila celý správním admistrativní komplex. Byla
snaha vytvořit z Obříství městečko, ale tato snaha vyšla naprázdno. Až do poč. 20.
stol centrum administrativní oblasti.
Vodní cesta – překladový přístav, J. Rorbach (1830) začal budovat přístav
parníku Bohemia (Obříství – Drážďany). železnice minula obec- obrovský milník
v rozvoji obce- Neratovice ze železnice měla velké zdroje, které podnítily rozvoj.
Vesnice s agrárním charakterem. Pivovar měl své chmelnice a vinice. Charakter
obce mění až zrušení velkostatku. A majetek kupuje Havelka až do 1948.
Po konfiskaci se ze zemědělských družtev se stává velkostatek Veltrusy, Mělník.
Obec se několikrát snažila změnit svoji image, ale moc se jí to nepovedlo.
Obec prochází masivním nárůstem počtu obyvatel. Tito obyvatelé mají
sociokulturní návyky. Novousedlíci často dojíždějí za prací, službami i zábavou do
Prahy. Pro obec je velmi důležité, aby co nejlépe fungovala kooperace mezi obcí a
obyvateli. Právě proto je třeba zoohlednit
Chodníky by intravilánem obce byli vhodnější. Pozor na zámkovou dlažbu.
Chodníky musí být, protože je to legislativa.
Na hřišti nemusí být závlahový systém. Je možné ho mít pouze, jako záložní.
Proč lidi nejdou k té řece? Jaká je tam bariéra. 2/3 obyvatel nemají bazény...
Hřiště není tam přístup k vodě.
Regulace centra obce (UP) deklarace obce, jak chce aby byli objekty
využívány. Rezervovat pro občanskou vybavenost, regulovat rušivé elementy
z centra obce. Přijde doba, kdy s tím bude moc rozvíjet, jak investovat do svého
majetku. Stavebniny – původně technické dvory- přelom na stavebniny. Chce být
samostatný nebo „přívěšek“ ostatních měst?? Regulační plán má smysl por cenné
centrum, urbanistický celek. Regulace suburbia, ale není tak potřeba, jako regulace
centra obce. Je to výhled do budoucnosti. Historicky dané regulativy. Udržrní rázu
krajiny nejen u luhu, ale i v obci města.
Semilkovice a její historii odráží historii širší oblasti. Zlomový bod je přesun
Semilkovic- najednou byly na hranici jiné obce (Dušníky)- vznik jednoho
kompaktního sídla u historické komunikace
Propojování s Obřístvím – do dneška k propojení zcela nedošlo. Je tam
poslední pole, kde je zemědělské produkce. Historická centra třech vísek na
průjezdné ulici. Člověk není schopný vnímat jednotlivá jádra místních částí.
- 68 -
Příliš zeleně možná škodí (historicky nebylo v centru tolik zeleně). Historická
koncepce (zámek kostel v kompoziční ose panský statek) mezi tím nóbl prostor,
který drtí komunikace. Hlavní veřejný prostor formují obytné domy. Uřízlý prostor
silnicí.
Malý meziprostory (obratiště BUS, …). Před kostelem, shromaždiště (už
jenom tím, že to jde do kopce). Špejchar a její trojúhelník. Hlavně pro místní, kde je
možné vysázet zeleň a vytvořit klidovou zónu. Meziprostory jsou typické pro
slepenec obcí S+O. Prostupnost obce původní záhumenní cestou je podstatně
lepší než strohý chodník podél hlavní komunikace.
Obříství málo vnímá Labe, ale příroda to nevnímá. Je to velký migrační
koridor.
Janák funkcionalistický most, ale dnes je?
Historie je jedna věc, ale dnes je potřeba řešit aktuálnost (Chlumín- lužní les).
Interakce společných aktivit! Zásadně jim chybí kvalitní shromažďovací prostor.
Turista, cykloturista, místňák… jsou líny. Nebylo by třeba vhodné věnovat se
bližšímu lužnímu lesu?
Chceme tam lákat turisty?
lákadlem je zaniklá ves Semilkovice (voda, bránění se povodni, urbanismus, jedno
místo odráží historii celého území, flóra?)
Projekty pro stmelování občanů v obci. Měkké ne-investiční dotace. Nové
programovací období – komunitní aktivity. Dotace na máje. Cesta pro různorodost.
Zastupitel je také náplava.
5.
KONTAKT – TÝM NEOLOKATOR
- 69 -
- 70 -
- 71 -
- 72 -
+420 606332951
[email protected]
- 73 -
- 74 -
- 75 -