Colloid cysts in III cerebral ventricle
Transkript
465 Colloid cysts in III cerebral ventricle Smrcka V, Cejpek P, Smrcka M Koloidní cysty III. mozkové komory Abstract Abstrakt Smrcka V, Cejpek P, Smrcka M: Colloid cysts in III cerebral ventricle Bratisl Lek Listy 2000; 101 (8): 465–467 Smrèka V., Cejpek P., Smrèka M.: Koloidní cysty III. mozkové komory Bratisl. lek. Listy, 101, 2000, è. 8, s. 465–467 Four out of a group of 5 patients with a colloid cyst located within the III cerebral ventricle were surgically treated by means of a classical micrsurgical technique and one of them was treated stereotactically. The preference was given to the frontodorsal transcortical approach. The current CT diagnosis is reliable and by use of MR it is to a certain extent possible to distinguish even the origin of the cyst. Prior to examination we had found out that the cyst was a neuroenteral inclusion and the final surgical result was good in all patients who had been subdued to operation during the initial phase of foramen Monroi enclosure. (Fig. 2, Ref. 10.) Key words: colloid cysts, III cerebral ventricle, microsurgical approach, stereotaxis. V souboru 5 nemocných s koloidní cystou III. mozkové komory byli ètyøi operováni klasickou mikrochirurgickou technikou a jeden stereotakticky. Pøednost se dávala frontodorsálnímu pøístupu. Souèasná CT diagnostika je spolehlivá a pokud se použije MR vyšetøení, lze do jisté míry rozeznat i pùvod cysty. Tak jsme ještì pøed operací zjistili, že cysta je neuroenterální inklusí a koneèný výsledek operace byl velmi dobrý, jako u všech nemocných, kteøí operaci podstoupili v poèáteèní fázi uzávìru ve foramen Monroi. (Obr. 2, lit. 10.) Klíèová slova: koloidní cysty, III. mozková komora, mikrochirurgický pøístup, stereotaxe. Koloidní cysty III. mozkové komory se v souèasnosti pokládají za benigní vývojovou anatomickou malformaci, která podle imunologického vyšetøení své stìny mùže mít rùzný tkáòový pùvod, a tím ovlivòuje rùzný zpùsob chirurgického léèení. Nejèastìjší vývojová linie je spojená s neuroenterální výchlipkou skrze Ratkeho štìrbinu, snad z respiraèního základu. Ve stìnì cysty se totiž vyskytuje cylindrický epitel, èasto s øasinkami, nacházejí se v ní kalcifikace a v bílkovinném obsahu lze zjistit rudimentární hormonální aktivitu (Lach a spol., 1993). Cysta nemá intimní spojení s ependymem III. mozkové komory ani s chorioidálním plexem a pokud se osvobodí z objetí žilní soustavy v. cerebri interna, lze ji odstranit vcelku. Nìkdy zasahuje až vysoko nad foramen Monroe k hranici se septum pellucidum a alternativní její název cysta foraminis Monroi je pro ni oprávnìný (Stochdorsph, 1963). Druhá vývojová linie souvisí s transformací neuroepitelu do chorioidálního plexu, že kterého je nutné pøi operaci cystu vypreparovat a pøípadnì zbytky stìny cysty vyøadit koagulací. Cysta však mùže bezprostøednì souviset s vývojem a diferenciací neuraxiální trubice, kdy vznikne jako derivát ependymu a oznaèuje se parafyzou (Sjovall, 1909). Má vazbu na struktury thalamu a léèí se šetrnou narsupializací. Pøedoperaèní identifikaci cyst, zvláš• cyst neuroenterálních, kterých je vìtšina, umožòuje vyšetøení magnetickou rezonancí. Department of Neurosurgery, University Hospital, Brno. bll@fmed. uniba.sk Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice v Brne Address for correspondence: V. Smrcka, MD, PhD, Dpt of Neurosurgery, University Hospital, Jihlavska 20, CZ-639 00, Czech Republic. Phone: +420.5.4319 2884 Vlastní pozorování Z pìti ošetøených koloidních cyst na neurochirurgických pracovištích v Brnì za posledních 10 let jsme neuroenterální koloidní cystu diagnostikovali už pøed operací u 48leté nemocné, která trpìla léta na intermitentní bolesti hlavy se støídavou pøevahou stran. V posledním mìsíci však bolesti hlavy zesílily, zvláš• v týlní oblasti a nemocná pøi nich zvracela. Na oèním pozadí se zjistilo poèínající mìstnání nasálnì s neostrou hranicí papily. Pøi MR vyšetøení se zobrazila cysta, bez intimního spojení s okolními strukturami, zøejmì koloidní s kalcifikáty ve stìnì. Její Adresa: Doc. MUDr. V. Smrèka, CSc., Neurochirurgická klinika FN Bohunice, Jihlavská 20, 639 00 Brno. 466 BRATISL LEK LISTY 2000; 101 (8): 465–467 Fig. 1. Lateral and frontal MR picture of a colloid cyst within the III cerebral ventricle. Obr. 1. Boèný a pøedozadní MR snímek koloidní cysty III. mozkové komory. obsah nebyl homogenní (obr. 1). Kulovitý útvar blokoval foramina Monroi a zpùsobil pokroèilý hydrocefalus obou postranních mozkových komor, který se prozradil i pøi angiografickém vyšetøení. Chování nemocné se nápadnì zmìnilo. Stala se nekritická a deliberovaná. Rozhodli jsme se pro klasickou operaci z frontodorsálního transkortikálního pøístupu z pravé nedominantní strany. Po proniknutí do foramen Monroi jsme cystu mikrochirurgickou technikou opatrnì izolovali od velkých žil, jen spetální vénu, která køížila ventrikulární otvor, jsme museli pøerušit. Teprve potom jsme mohli cystu, která nesouvisela s okolím a pøipomínala inklusi, v celku odstranit. Dosahovala v prùmìru necelé 3 cm. Její stìna byla místy inkrustována vápennými deposity. Výstelku podle histologického vyšetøení tvoøil cylindrický epitel, na periferii s neurogliální tkání, a obsahem cysty byl inspirovaný bílkovinný substrát s konglomeráty amorfních krystalù (obr. 2). Protože hydrocefalické rozšíøení mozkových komor po operaci pøetrvávalo, zavedli jsme 10. pooperaèní den ventrikuloperitoneální shunt. Pøi koneèném tlaku 15cm vodního sloupce se stav nemocné rychle upravil a 20. den mohla být nemocná propuštìna do domácího prostøedí. Jiného pacienta jsme operovali z transkalosního interfornikálního pøístupu. Po operaci však u nìho pøetrvávaly poruchy pamìti a èásteènì i poruchy mentální. Po této zkušenosti jsme u dalších nemocných dávali pøednost transkortiálnímu pøístupu. Transfrontální pøístup z nedominantní strany jsme jednou zvolili též pro cílené stereotaktické ošetøení cysty. Cysta se nacházela ve foramen Monroi, velikosti 1 cm, a podaøilo se ji celou aspirovat a následnì histologicky verifikovat. Pøi výkonu došlo k zakrvácení do III. mozkové komory, které však nemocný bez následkù pøekonal. Klinický obraz všech nemocných blízké vìkové kategorie byl pøed operací podobný. Pùvodnì intermitentní bolesti hlavy se staly trvalé a další pøíznaky poèínající nitrolební hypertenze, spojené se zvracením a poruchou vízu, vedly ke vèasnému vyšetøení poèítaèovou tomografií a k diagnose. Proto i výsledky chirurgického zákroku byly pøíznivé a trvalé. Fig. 2. Histological picture of colloid cyst wall with contents. Obr. 2. Histologický obraz stìny koloidní cysty s obsahem. Poruchy chování, které se vyskytovaly u kasuistiky uvádìné nemocné, byly výjimkou. Pravdìpodobnì souvisely s velmi pokroèilým hydrocefalem, který vyžadoval založení drenáže. Rozšíøení komorové soustavy menšího rozsahu jsme však zaznamenali též u ostatních nemocných jako dùsledek dlouhodobého pùsobení pomalu rostoucí cysty, která však prùchodnost likvorových cest trvale nepøerušila. Tøikrát jsme klasifikovali cystu jako neuroenterální, jednou jsme ji považovali za chorioidální a stereotekticky ošetøená cysta byla pravdìpodobnì ependymálního pùvodu. Klinické výsledky léèby, s výjimkou nemocného operovaného z transkalosního pøístupu, byly velmi dobré. Diskuse Koloidní cysty III. mozkové komory, které se vyskytují kolem 1,5 % všech intrakraniálních tumorù (Hernesniemi a Levio, 1996), jsou vrozené, a proto se mohou projevit už v dìtství (Macdonald SMRCKA V et al: COLLOID CYST IN THE III CEREBRAL VENTRICLES a spol., 1994). Mohou mít genetické pozadí jako syndrom XYY (Gaertner a spol., 1996), když se vyskytnou u sourozencù (Vandertop a spol., 1995), zvláš• ženského pohlaví. Vzhledem k heterogenese cyst je pro anatomickou definici cysty a jejího vztahu k okolním strukturám nutné MR vyšetøení. Proto jsme mohli neuroenterální pùvod cysty zjistit už pøed operací. Iniciálnì se cysty prozradí plíživými pøíznaky intrakraniální hypertenze, jejíž pøíèinu snadná moderní diagnostika odkryje zpravidla døíve, než mohou vzniknout závažnìjší pøíznaky popisované v minulosti a pøièítané náhlé anebo pøechodné blokádì likvorových cest pøi pohybu cysty. Napomáhá tomu okolnost, že se cysty nacházejí v blízkosti interventrikulárních otvorùm jako tomu bylo u popsaného pozorování. Chirurgická ošetøení koloidních cyst III. mozkové komory vzhledem ke zkušenosti pøed a po zavedení zobrazovacích diagnostických metod se mùže jevit kontroversní. Do 80tých let pøevažoval pøístup transkalosní. V souèasnosti však zaèaly pøevažovat pøístupy transkortikální, frontodorsální, pravdìpodobnì proto, že tato cesta mezi drahami cingulárních a neokortikálních struktur z pøedního teritoria thalamu k frontálnímu laloku mozku je relativnì bezpeènìjší, zvláštì pøi hydrocefalickém rozšíøení postranní mozkové komory. Proto jsme mu dali pøednost. Bosch a Lundberg (1978) využili stejnou trajektorii pro stereotaktickou aspiraci koloidních cyst, s kterou jsme však zažili vážnou komplikaci. Fenestrace cysty bývá totiž nìkdy nesnadná a radikálnìjší postup spojený se snahou získat biopsii, mùže být dokonce nebezpeèný. Výsledky navíc nemusí být trvalé. Až za dalších 5 let Powel (1983) doporuèil pro ošetøení koloidních cyst endoskopickou tehcniku, která je bezpeèná a podstatnì krátí pooperaèní pobyt nemocného na lùžku. V souèasnosti se endoskop naviguje k cystì stereotakticky a technika stereotaktické neuroendoskopie se stala základem moderní minimálnì invazivní neurochirurgie v oblasti III. mozkové komory. Klasická mikroneurochirurgická technika si pøesto udržuje jistou výhodu v tom, že se pøi ní získá dostateèné množství bioptického materiálu, aby se vyøešil pùvod a povaha koloidní cysty. A pokud se využije pøesnì limitovaná kraniotomie a malý kortikální pøístup do 10—20 mm spolu s navigovanou trajektorií k fo- ramen Monroi, je mikrochirurgická transventrikulární operace bezpeèná a efektivní i tehdy, když není pøítomný hydrocefalus (Kondziolka a Lunsford, 1996). Proto trvalá morbidita nebo mortalita není v souèasných podmínkách chirurgického ošetøení koloidních cyst pøijatelná.* Literatura Lach B., Scheithauer B.W., Gregor R.T., Wick M.R.: Colloid cyst of the third ventricle. A comparative immunohistochemical study of neuraxis cysts and chorioid plexus epithelium. J. Neurosurg., 78, 1993, s. 101— 111. Sjovall E.: Über eine Ependymcyste embryonalen Charakter (paraphyse) im dritten Hirnventrikel mit tödlichen Ausgang. Beitr. Pathol. Anat., 47, 1909, s. 248—269. Stochdorsph O.: Zur Abkunft der Foramen-Monroi-Cysten. Nervenarzt, 34, 1963, s. 226—229. Hernesniemi J., Levio S.: Management outcome in third ventricular colloid cysts in a defined population: A series of 40 patients treated mainly by transcallosal microsurgery. Surg. Neurol., 75, 1996, s. 2—14. Macdonald R.L., Humpreys R.P., Rutka T.J., Kestle J.R.: Colloid cysts in children. Pediat. Neurosurg., 20, 1994, s. 169—177. Gaertner H.J., Prager B., Hinkel G.H.: Colloid cyst of the third ventricle with XYY — Syndrome. J. Hirnforschung, 34, 1996, s. 555—560. Vandertop W.P., Gosselaar P.H., Nessel R.B.: There sisters with colloid cyst of third ventricle. Lancet, 59, 1995, s. 135—138. Bosch D.A., Rähm T., Backlund E.O.: Treatment of colloid cysts of the third ventricle by stereotactic aspiration. Surg. Neurol., 9, 1978, s. 15— 18. Powell M.P., Torens M.J., Thompson J.L.G. et al.: Isodense colloid cysts of third ventricle: a diagnostic and therapeutic problem resolved by ventriculoscopy. Neurosurgery, 13, 1983, s. 234—237. Kondziolka D., Lunsford L.P.: Miscrosurgical resection of colloid cysts using a stereotactic transventricular approach. Surg. Neurol., 46, 1996, s. 485—490. Práce byla pøednesena 24.9.1998 v programu Central European Neurosurgical Congress v Bratislavì. * 467 Received April 8, 1999. Accepted June 8, 2000.
Podobné dokumenty
EN Anonce NCH.cdr - ECPA
pøipravených kadaverech s nástøikem cévních struktur. Spektrum výkonù
v praktickému nácviku zahrnuje základní neurochirurgické pøístupy s
kvalitním technickým zázemím. Tým zkušených lektorù je Vám ...
Revue - 8.číslo
malý, pøitom jde o studie krátkodobé. Jejich výsledky svìdèí pro to, že marihuana mírní neuropatickou bolest, zvyšuje chuś k jídlu a mùže snižovat spasticitu a bolest u pacientù s roztroušenou skle...
Nitrolební hypertenze
syndromu. Oddělování dvou typů edému je však poněkud umělé,
většinou se oba typy kombinují.
- Intersticiální edém - je typický pro hydrocefalus. Vzniká difuzí likvoru do bílé hmoty při
narůstání hy...
KS 3000.cdr - Techno Market
230 V
2000 W
Elektrický konvektor
Elektrický konvektor
Konwektor elektryczny
Elektromos hõsugárzó
Electric convector