RŮST JESETERA SIBIŘSKÉHO (ACIPENSER BAERl) V
Transkript
RŮST JESETERA SIBIŘSKÉHO (ACIPENSER BAERl) V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY GROWTH OF SIBERIAN STURGEON (AC1PENSER BAERl) IN THE CZECH REPUBLlC'S CONDlTIONS J. Kurfiirst, P. Kerber, L.Kalous Facility oJ Agronomy, Czech University oJ Agriclllture in Praglle, Czech Republic ABSTRACT: The growth of Siberian sturgeon in the conditions of the Czech Republic was monitored at these two localities: a) ponds near Jevany village near the town of Kostelec nad Cernymi lesy in Central Bohemia (49 0 59' northern latitude and 14 0 51' eastem longitude, altitude 395 m; b) ponds near Rodvlnov village, 4 km of Jindřichův Hradec (49 0 09' n. latd. and 15 0 00' e. long., altitude 478 Ol). Two populations of Siberian sturgeon of different age were used as stock fish. Thc fish were obtained from Mydlovary hatchery (Hluboká nad Vltavou Halching House, a.s.). Fifty-two individuals of Siberian sturgeon at tbe age of90 days were releascd into Jevany ponds in 1996. The experimental fish rearing terminated in 1999, and the sturgeons were measured and weighed four times in the eoursc ofthe experiment. Sixty days old Siberian sturgeons were released at two localities in 1997 - 25 individuals into a Jevany pond and 30 individua!s inlo a Rodvínov pond, The Jevany experiment terminated in 1999, and six measurements were carried out in total. In tbe Rod vínov pond, Ihe fisl»rearing terminated in 1998, and four measurements were made in tolal. To evaluate Ihe fish growth, daily weight gains and daily length incremenls (D.I.), specific weighl growlh rale (SWGR), specific length growlh rate (SLGR) and Fulton's weight coefficient were used. Daily weight gain ofthe fish in Jevany ponds was 2.41 g. the daily length increOlenl was 0.48 mm. The fish growth in Rodvínov ponds was unusually fast because Ihey achieved their lotal averagc weighl of 129 g within 65-168 days of nge. In Jevany ponds, the largest individua! achieved this weight at thc age of 362 days. ln the second year of the experiment, average daily length inerem!::nl was 0.70 mm and average daily weight gain amounled to 3.34 g. After three years of fish rearing the total nverage body length of sturgeons was 719 mm and tbeir body weigbt 1.73 kg. The values of FWC ranged from 0,3177 to 0.4704 Ln Ihe rearing period. High mortality was observed in the first 100 days of rearing when the losses amounted to about 30%. Survival in the first two years of sturgeon life was only about 20-30% of all individuals. Keywords: Siberian sturgeon; growth; pond; mortality ABSTRAKT: Obsahem příspěvku je analýza růstu jesetera sibiřského v rybnících ČR, a to na dvou lokalitách: u obce Jevany ve Středočeském kraji a u obce Rodvlnov u Jindřicbova Hradce v Jihočeském kraji. V roce 1996 bylo do rybníka u Jevan vysazeno 52 ks jeselera sibifského ve věku 90 dní. Pokusný chov byl ukončen v roce 1999 a jeseteři byli celkem čtyfikrát měřeni a vUeni. V roce 1997 byl jeseter sibifsky ve věku 60 dni vysazen na dvou mlstech - 25 ks do rybnlka u Jevan a 30 ks do rybníka u Rodvlnova. V Jevanech byl pokus ukončen v roce 1999 a celkem bylo uskutečněno šest měřeni, u obce Rod vínov trval pokus do roku 1998 a realizována byla celkem čtyn mětenl. K vyhodnoceni růstu byly použity denní ptlroslky hmotnosti a délky (D. J.), specifická rychlost hmotoostnlho (SWGR) a délkového rostu (SLGR) a Fultooňv koeficient hmotnostní kondice (FWC). Hodnocena byla také mortalita. Kllčová slov.a: jeseter sibiřský; rost; rybnlk; mortalita ÚVOD toval a poprvé hyl k nám dovezen v roce 1995 (Jirásek ef ol., 1997). Podle autoru Adámek a Kouřil (1996) se Jeseter sibiřský (Acipenser baeri Brandt, 1869) je sladkovodní ryba přirozeně se vyskytujíc! v systémech velkých sibifskýeh tek ústicích do Severního ledového oceánu (Ob, Irtyš, Jenisej, Lena, Jana, Kolyma) (Jirásek et ol., 1997) a v jezerech Bajkal a Zajsan (Nikolskij, 1954). Do mote léměf nemigruje (Berdičevskij el al., 1979). Jeseter sibiřský se na území CR dtlve nikdy nevysky- tak stalo již v roce 1982. Jeseter sibiřský je typický vysokou adaptační plastičností , mimotádně velkou proměnlivostí a schopností tvořit geografické a ekologické fonny (Barannikova el al., 1979). Jak uvádějí Jirásek et al. (I 997), je tento druh představován až pěti poddruhy. Potravní spektrum v jeho přirozeném prostředí NoH zejména vývojová stadia CZECH 1. ANIM, SCl., 45, 2000: 545- 552 545 jepic a pakomárů), malo· korýši, méně pak jikry a potěr ryb (Sokolov, 1966) a u velkých jedincu i ryby (Nikolskij, 1954). Podle autoru Berdičevskij et al. (1979) lze na základě vysokého podnu bahna a rostlinných zbytků v žaludcích těchto ryb (až 90 % hmotnosti obsahu zažitiny) předpokládat, že jeseter sibiřský dokáže čáso tečně trávit i detrit. Dormidontov (1955) uvádí, že tento druh přijímá potravu i pod ledem. Jeseter sibiřský do· káže maximálně využívat chudou potravní základnu sibiřských řek (Berdičevskij et a/., 1979), ale přesto je jeho růst v mateřských vodách evidentně špatný . Napnklad v Jeniseji dosahuje ve věku 17 let průměrné hmotnosti 5 kg (Podlesnyj, 1955) a v Leně při stejném věku 1,04 kg (Sokolov, 1966). Obecně ale jeseteři mají při dos~ku potravy vysoký polenciál rustu (Tleunov a Sagitov, 1973). U jesetera sibiřského je tento potenciál zvláště vysoký (Sokolov. 1966; Barannikova et al., 1979). Na základě pokusů konaných s jeseterem sibiřským v sedmdesátých letech v bývalém SSSR konstatovali Sokolova Maljutin (1977), že se tento druh vyznačuje výjimečně vysokou rychlostí růstu, nevybímvoslí a ne· náročností v potmvě, odolnosti vůči parazitickým chorobám a dalšími cennými chovatelskými vlastnostmi. V současné době jsou jeseter sibiřský a jeho hybridi úspěšně chováni v akvakulturách mnoha evropských zemí (Steffens, 1995), a to zejména na oteplených vodách, kde dosahuje tržní hmotnosti během 2,5 až 3 let (Jirásek, 1995). Informací o rybničním chovu jesetem sibiřského je v literatuře velmi málo. Jak uvádějí Berdičevskij et a!. (1979), měli jeseteři sibiřští v rybníclch Rostovské oblasti ve věku péti let průměrnou hmotnost J ,9 kg. Na základě dostupných informací byl vysloven před· poklad, že tento druh by mohl být vhodným kandidátem pro rybničnl chov v podmínkách CR. V letech 1996 až 1999 byl proto realizován pokusný rybniční chov s cilem tento předpoklad ověřít. hmyzu (larvy chrostíků, štětinatci, měkkýši, jehož výlov byl realizován 10. 4. 1999. Pokusný chov této populace byl tedy ukončen po téměř třech letech. V roce 1997 byl v Mydlovarech opět zakoupen plůdek jeseterů sibiřských ve věku 60 dni (w "" 9,5 g, TL = 110 mm) a vysazen ve dvou oblastech. Dne 25.6. 1997 bylo 25 ks nasazeno do jevanských rybníčků a měřeni byla provA· děnapo80, 1J6,159dnech.0d2. 10. 1997 do 23. 4. 1998 byly ryby komorovány v rybníku AldaJín a po měření byly spo le čně se starší populaci jesetera nasazeni do Louňovického rybníka. Poslední měření jsme prováděli v dubnu 1999. Druhou oblastí chovu byly rybníky u Rodvínova. Plůdek byl v počtu 30 ks vysazen do Nového rybnlka. Měření jsme prováděli ve věku ryby 168 dní. Pak byli jeseteři znovu vysazeni do rybníka Velký Nový. Další zjišťování u této populace jsme prováděli ve věku 327 a 539 dnI. Na základě namělených hodnot byly analyzovány tyto základnl růstové parametry: denní přírůstky (D./.) hmotnosti (I) a celkové délky těla (2), specifická rychlost hmotnostního (SWGR) (3) a délkového rostu (SLGR) (4) a Fultonův koeficient hmotnostní kondice (FWC) (5). Takto jsou popsána jak dílčí období pokusů (mezi měře· ními), tak i celé období chovů. Z důvodu značného kolí· sání rychlosti růstu, přírůstků a hmotnostní kondice (vliv ročního období, věku ryb, změn prostředí) a pro přes· nější charakteristiku těchto změn jsou růstové parametry V'Ltaženy k určitému časovému úseku chovu (t ve dnech) či k celkovému období chovu a nikoliv k věku ryb. D.I. =Ť D.I. = ~L (g/den) (1) (mm/den) (2) SWGR= ln wl-ln Wo SLGR = ln TL,-In TL t 0'100(%) t ·100(%) (3) (4) MATERIÁL A METODY Růst jesetera sibiřského byl sledován u dvou populací rozdílného věku. V roce 1996 byl v rybí lihni Mydlo· vary (Rybitřstvl Hluboká n. Vltavou, a. s.) uskutečněn počátečnl odchov a plůdek jesetera ve věku 90 dní byl zakoupen (á 75 Kč) Ceskou zemědělskou univerzitou a v počtu 52 ks vysazen 13. 6. 1996 do rybníka Požár. Transport plůdku o průměrné hmotnosti (w) 30 g a pTŮ· měrné celkové délce těla (TL) 185 mm byl realizován v PE pytlích s vodou a kyslíkem. Měření byla prováděna v době a místě výlovu. U každého jedince byla stanovena hmotnost (w) na kuchyňských vahách v gramech s přesností :t: 2 g a změřena posuvným měřítkem na pevné podložce celková délka těla (TL) v milimetrech s přesností % I mm. První měřen! bylo realizováno po 525 dnech chovu, tzn. 20. 11. 1997. Zimování ryb pra. běhlo v nádrži Aldašín a trvalo 154 dní. Po změření a zvá· žení byli jesetefi vysazeni do Louňovického rybníka, S46 w·IO' FWC = = (S) TL3 hodnocený časový úsek (počet dní) relativní mortalita v příslušném časovém úseku I (6) D.M. = relativní denní mortalita M = DM = 1.[ STD = směrodatná v = Co/oIden) (7) odchylka (8) variabilita vyjádřená variačním koeficientem (9) Při stanoveJŮ průměrné ěasových úsecích teploty vzduchu v jednotlivých jsme vycházeli z dlouhodobých obou oblastí (Zítek et a/., 1961) a ko· pokusů měsíčních průměrů CZECH 1. ANlM. SCt, 45, 2000: 545-552 rigovaJije odchylkami od normálu v příslušných měsících podle autorů K.Iabzuba e/a/. (1999). Charakter lokalit • I. Jevanské rybníky se nachází u obce Louňovice nedaleko Kostelce nad Černými lesy (49° 59' S.š. a 14° 51' v. d., nadmof"ská výška 395 m) a) rybník Požár ~ rozloha 3,6 ha, max. hloubka 2 m, obsádka - jednoletý a dvouletý kapr, b) 1)'bnik Looňov;,ký - rozloha 7,6 ha, max. hloubka 2,3 ITl, obsádka ~ dvouletý kapr, c) rybníčky na sádkách v Jevanech - rozloha 20 m2, max. hloubka I m, jeseter chován v monokultuře, d) rybník Aldašín - komora, obsádka - pstruh obecný, plevelná ryba. 2. Rybníky u obce Rodvínov jsou vzdáleny 4 km od Jindři chova Hradce (49°09'8.Š. a 15°00' v. d., nadmořská výška 478 ml: a) Nový rybník - rozloha 0,8 ha, max. hloubka 2,2 m, obsádka - jednoletý kapr, amur, maréna. candát, dvouletý lín, b) Velký Nový rybník - rozloha 1;1.. ha, max, hloubka 2 m, obsádka - dvouletý kapr, tfi1etý IIn, dvouletý candát, tolstolobik, amur, plevelná ryba. Ob! lokality jsou dále charakterizovány průměrnými teplotami vzduchu v jednotlivých časových úsecích pokusných chovů (viz dále). VÝSLEDKY Výsl~dky eXperimentálních chovů jsou sumarizovány v tab. I až 6. Ůdaje o délkovém a hmotnostním růstu jesetera sibiřského chovaného v Jevanech a Rodvínově v letech 1996-1999 jsou uvedeny v tab. I. U ryb vysazených v roce 1996 ve věku 90 dmi o pro· měrné celkové délce těla (TL) 185 mm a průměrné hmotnosti (w) 30 g bylo ve věku 615 dní, tj. za 525 dni (asi 1,44 roku), docíleno průměrné celkové délky těla 563 mm a průměrné hmotnosti 582 g. Přírůstek za toto období činil tedy v průměru 378 mm a 552 g na kus. Na konci zhruba třetího roku chovu (věk ryb I 121 dní) dosahovali jeseteř i průměrné celkové délky 719 mm a průměrné hmotnosti I 731 g (tab. l al. Ryby vysazené v Jevanech v roce 1997 ve věku 60 dnů o průměrné celkové délce těla 110 mm a průměrné hmotnosti 9,5 g dosáhly 714. den chovu (tj. zhruba ve věku dvou lel) průměrné celkové délky těla 611 mm a pniměrn~ hmotnosti 954 g. (tab. lb). Údaje z chovu v Rodvínově (tab. I c) představuji výsledky, kde jeseteři ve věku 65 dnů a o průměrné celkové délce těla 110 mm a průměrné hmotnosti 9,5 g dorostli na konci pokusu (tj. do věku 539 dnů) průměrné celkové délky těla 496 mm a průměrné hmotnosti 574 g. Údaje o specifické rychlosti růstu v procentech, gramech a FWC (Fultonův kodicient hmotnostní kondice) obsahuje tab. 2. Procentuálni vyjádřeni růstu (SWGR) II pokusu v Jevanech v letech 1996 až 1999 činilo do 615. dne 3,5 % s denním pfirůstkem 1,05 g. Yobdobí 769 až 1 121 dnů věku Tab. I. Výsledky m8eni jesetera sibifsktho - The lel1gth growth rnte of Sibcrian sturgeon Věk TL mill. TL mu . TLprilm~ TL modus wmin. W~. w prilmtrl w modus' (dny)1 (~) (~) (~) (mm) (g) (g) (g) (g) o) Jevany 1996-1 999 <70 200 "3 - - JO - '" "3 "O 600 3" 670 820 m '" 1121 68() 770 7(9 "" 300 49() 3" 769 '" ,.0 6<0 ID <496 2229 1731 (20 ilO ilO , (O ,~ '.3 '" '" 340 " 11.0 42 714 370 66ů 611 310 600 80 836 " ,,.(03 31 278 316 '" '" 270 13,1 362 '" '" 280 (53 (20 , 000 , (O 13 19() " " '" 260 201 200 710 3" 600 90 '" b)Jcval1y 1997-1999 60 80 "' (59 ' 00 19() "3 222 t) Rodvínov 1997-1998 6l HlO (20 ilO ilO "8 280 340 337 300 470 380 39() l2l 496 330 360 49() 3" '" (O 22 3(0 " 120 (28 ( 09() 80 (29 300 ( 602 " (J() lage (days), lmcan,lmodc CZECH 1. ANIM. SCl., 45, 2000: 545-552 547 Tab. 2. Hmotnostní fŮstjcsetera sibirského v jednotlivých obdobich ~hovu - Weigllt growth rntes in the brecding periods SWGR Obdobf (dny)! • , (%) D.I. (gIden) FWC Lokalita 1 T (OC) , (dny)l aj Jcvany 1996-1999 9()..6(5 3,5048 1,0514 0,3261 10,4 Po," 525 615-169 -0,0301 ...{I,1753 0,3177 4.6 Aldašfn 154 0,6020 3,3409 0,4657 9.5 Louňovický 6(hW 1,8947 0,1715 0,3658 18.5 rybnlček 80--116 4,6438 0.6097 0,3199 19,7 rybo/ček 36 116-159 2.9900 1.0465 0,3724 16,0 rybníček 43 15'J...362 0,1539 0,1232 0,3328 4,9 Alda!ln 203 362-714 2.2971 2,4119 0.4182 9.5 Lout'lovický rybník 352 65-168 12,2126 1,6202 0,3282 15,0 Nový rybník (03 168-337 0,3303 0,4260 0.4493 2.1 337-539 0.9181 1,8465 0,4704 13,3 769--1 121 rybník 352 b) Jevany 1997-1999 20 cj Rodvlnov 1991-1998 Velký Nový r. 169 Nový rybník 202 výpočty vychlÍzejí z prumtmých hodnot celé populace ryb - Calculations are base<! on average values of thc whol.: fish population lpcriod (days), Ilocality, ldays Tab. 3. Celková dťlka těla jeseteJ1l sibil'ského v jednotliYých obdobich chovu - Total body length of Siberi an sturgeon in the breeding pcriods SLGR , D.I. (mm/d) FWC (%) 9()..615 0,3892 0,7200 0,3261 615--769 -<>,0046 -0,0260 0,3177 4,6 Aldašín 0,0813 0,4545 0,4657 9,5 Louňovicky 6(hW 1,9545 2,1500 0,3658 18,5 rybníček io 80-116 1,2527 1.9167 0,3199 19,7 rybníček 36 116--159 0,5866 1,3023 0.3724 16,0 rybníček 43 159-362 0,0673 0,1872 0,3328 4.9 Aldašín 362-714 0,2652 0,8381 0.4182 9,5 Louňovicky Nový rybník J03 Velký Nový rybník 169 Nový rybnfk 202 Období (dny)' T Lokalita' (dny)' ("C) a) Jev:wy 1996-1999 769-1 121 10.4 Požár 525 154 rybník 352 b)Jevany 1997-1999 203 rybník 352 c) Rodvlnov 1997-1998 65--168 2,0300 2,2330 0,3282 15,0 168-337 0,026\ 0,0888 0,4493 2,1 337-539 0,1966 0,6980 0,4704 13,3 'period (days), 11ocality, ldays jeseterů bylo SWGR 0,6 % a přírůstek byl 3,34 g. V letech 1997 až 1999 při druhém pokusu jsme v Jevanech zaznamenali v druhém roce života ryb (362 až 714 dnů) denní přírůstek 2,29 % a 2,41 g. FWC se pohyboval v rozmezí 0,32 až 0,42. V Rodvínově (1997 až 1998) činily denní přifŮStky(SWGR) do věku 168 dnů 12,2 % a 1,62 g, 548 V druhém roce (337 až 539 dnů) pak bylo SWGR 0,91 % a 1,84 g. V tab. 3, jsou uvedeny hodnoty celkové délky těla v jednotlivých obdobích chovu. Procentuální vyjádření denních přÍlůstků v mm se pohybovalo v rozmezí 0,08 % (Louňovický rybník v letech 1998 až 1999 v prvém pokusu) do 2,03 % v Rodvínově, CZECH J. ANIM. SCl., 45, 2000: 545- 552 Tab. 4. Charakuristi"y růstu jesetera sibiřského za celé období chovu - CMracteristics of Ihc growth oť Siberian sturgeon during the whole reeding pcriod SWGR D.l. SLGR D.I. T Vlk ('O) (g/d) (%) (mm/d) (0C) (dny)l kyany 1 5,4995 \,6790 0,2800 0.6947 9,22 1 12\ kvany 2 15,2020 1,4587 0,6964 0.7661 9,34 714 Rodvínov 12,5361 1,\909 0,7403 0,8143 9,70 539 u.kalita' 'locaJity Porovnáni denních hmotnostnlch pfirustků obsahuje tab. 4. Při výpočtu SWGR (viz 3) a SLGR (viz 4) je bráno t jako počet dní chovu v rybnlce, nikoliv celkový věk: Jevany I jeseteři vysazeni 13.6. 1996. vyloveni 10.4. 1999, Jevany 2 - jeseteři vysazeni 25. 6. 1997, vyloveni 10.4. 1999, jeseteři vysazeni 30. 6. 1997 a naposledy loveni 17. 10. 1998. Nejnižších denních přírustku bylo dosaženo u ryb v Rodvínově - 1,19 g. Nejvyš~ích pfírustků dosáhlijese- Rodvínov - teti z chovu v Jevanech v letech 1996 až 1999 (1,67 g). Mortalita ryb oscilovala mezi O až 81 %. Nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána II p1lIročnich jeseteru pti prvém roce zimování. Podrobné údaje jsou uvedeny v tab. 5. Charakteristika variability celkové délky těla a hmotnosti v určitém věku jesetera je uvedena v tab. 6. Rozrůstání v mm vyjádřené variačním koeficientem v procentech bylo vyšší u mladšich věkových kategorií, především v prvém roce života. U dvou až tříletých ryb se pohybovalo mezi 3,1 až 5,2 %. Hmotnostní rozdíly (w- V) oscilovaly mezi 7,9 až 24 % a byly opět niŽŠí u ryb starlich ročníku. Tab. 5. Monalitajesclera sibitského - Mortality or Siberian slurgeon Vlk M , lnput (") Output (") 1%) D.M. (%Id) (dny)' 18 65 0.1246 525 13 10 0,0623 769--1 J21 52 18 13 10 0.0163 154 352 90-1 121 52 10 6 81 0,0784 1031 60-80 25 0.8CXXl 20 80-116 21 19 18 21 19 18 0,2222 J6 (dny): a) Jevany 1996..-1999 9O-ó15 615- 769 b) Jevany 1997-1999 116-159 1~9-362 10 16 8 4 81 0,0930 4J 0,0784 1031 362-714 7 7 O 0,0000 J52 60-714 25 7 72 0,1101 654 30 19 19 37 17 0.3~60 0.0986 10 0.049S 103 169 202 64 0,1336 '74 c) Rodvínov 1997-1998 6~- 168 168-337 337-~39 65-539 I' JO I' II II D.M. = Mll M " počet uhynul»ch jcdinCÍI v wtitém období z celkového počtu původ~ nasazcn»ch jeseterů na začatku pokusu, v»jádteno v procentech - the number or dead Siberian sturgeons in a specific period out ofthe lotal number or slocked sturgeons al Ihe beginning of the lrial in proo:entage 'age (days). ldays ClECH J. ANIM. SCl., 45, 2000: 545- 552 S4~ Tab. 6 . Variabilita celkov~ dtlky ttll a hmotnosti v W'Čitem vfku jesetera sibil'sk&o - Variability of total lenght And weigtu in differcnt age of Siberian sturgeon V" w STD 80 116 150 168 337 362 sro V STD (mm) (%) (g) - - - - - (g) V (%) - - - - w TL (dny)' Rodvlnov 1997-1998 Jevany 1997-1999 Jevany 1996-1999 w TL V (%) STD (mm) V (%) STD <B) TL STD V (%) (~) V (%) 2 18,6 9 6.1 - - 23,6 9.' \9 24,0 20 29 10,5 - - - - - - - 8 - 22,2 25 7,4 - - - 29 - 3\ 15.5 21 '.8 17 16.4 21 6' - - - - - - - - '" - - - - - - - '" 7.9 17 '.1 - - - "- 9.' 46 - 16 - - - 714 - - - - 79 8.2 32 '.2 - - - - 769 9J 16,4 17 '.1 - - - - - - '<1 14.0 26 '.6 - - - - - - - - I 121 - ,., SrD,. smtrodatna odchylka - sumdard deviatlon V. variačnl koeficient - coeflident of variation 'age (days) DISKUSE Rustjesetera sibiřského v prvním půlroce chovu v rybnících nejlépe charakterizuje druhý jevanský pokus započalý 25. 6. 1997. V období 60. až 80. dne věku byly D. /. 0,18 g a 2, 15 mm. Délkové D. /. postupně klesaly na 1,92 mm (80. až 116. den věl.,'u), 1,30 mm (116. až 159. den věku) a na minimální D. I . 0,19 mm (159. až 362 . den věku) pn komorování na rybníce Alda§in. Toto zpomalováni délkového růstu není průkazně ovlivněno teplotou, ale závisí zejména na věku; pro tUIO věkovou kategorii je pokles délkových D. I. typický. Hmotnostní růst měl odlišný průběh. Po úvodních 20 dnech chovu se v období 80. až 116. dne včku zvýšila SWGR z 1,8947 % na 4,6438 % a D. I. z 0,18 na 0,61 g. Tento trend pokračoval i v období 116. až 159. dne věku, na jehož konci byli je· seleh přesazeni do rybníka Al~ín. V důsledku nízkých teplot a zejména vysoké hustoty obsádky pstruha obeeného byla SWGR za dobu komorování téměř 20krát nižší než za období předchozí. SLGR byla nižší pouze 9kn\1. Na proběh hmotnostního rostu měla výrazny vliv proměrná teplota vzduchu v jednotlivých intervaJech pokusu, a to zejména v prvním roce pokusu. Například pti rozdílu proměm:~'ch teplol vzduchu (za období 60. až 80. a 80. až 116. dne věku) +1,2 se SWGR zvýšila 2,5krát, v dalším období pn poklesu o 3,7 oe klesla 1,6krát a při poklesu o 11,1 oe (alda§ínské zimní obdobi) klesla téměř 20ktát. Po prvním zimování došlo k akceleraci hmolnostního růstu, kdy v následujícím roce chovu (362. až 714. den věku) Sloupla SWGR proti zimnímu období průměrně 15krát při D. I. 2,41 g. Tato prudká akcelerace hmotnostního rostu byla způsobena těmito faktory: pří znivější podmínky prostředí, vyšší průměrná teplota ce sso celého období a vyšší věk ryb. Délkový rust ryb se po přezimování projevil rovnčž zrychlením, ovšem méně výrazný·m. SLGR stoupla 4krát při D. I. 0,84 nun. Počáteční rustjesetera sibiřského v klimatických pod· mínkách u Jindřichova Hradce, resp. Rodvínovskych rybníků byl v prvním období ehovu (65. až 168. den věku) výjimečný. V tomto období dosáhla SWGR vůbec nej· vyšší hodnoty: 12,2126 %. Jeseteři v Novém rybníce dorostli ve věku 168 dní do hmotnosti 129 g. V Jevanech dosáhl této lunotnosti nejtěžší jeseter až ve 362. dni života. Nejdůležitější příčinu tohoto jevu spatřujeme v.malém prostoru jevanské nádrže a z toho plynoucím nedostatku potravy. Vliv vyšší teploly v Jevanech nepovažujeme za pravděpodobny, naopak SWGR zde reagovala přímo úměrně na teplotu. SLGR v prvním období chovu jeseterů v Novém rybníce byla opčt vůbee nejvyšší ze všech hodnocených úseků v pokusu a činila 2,0300 % při D. I. 2,23 mm (opět rekord). S poklesem teploty z průměmych 15 oe v prvním období na 2, I oe v zimním období se růst prudce zpomalil. D. I. klesly z 1,16 g na 0,43 g (2,7krát) a SWGR poklesla 37ktát. Zpomalení délkového rustu bylo ještě v)rraznější, když SLGR klesla na 0,0261 % (78krát) při D. I. 0,09 mm (25ktát nižší hodnota než za teplejší období). Poslední etapa chovu (337. až 539. den věku) je charakterizována výrazným zvýšením D. /. na 1,85, g resp. 0,70 nun (4,3kn\t resp. 7,8krát vyšší hodnoty než v zinmím období). Tato zvýkní jsou opět reakcí na teplotu, která v tomto období dosahovala průměrně 13,3 oe. U prvního chovu v Jevanech nejsou k dispozíci údaje z pOCátečních 525 dní, ale průměrné charakteristiky růstu za lento časoyY úsek odpovídají průměrům obou před chozích pokusů. Například D. I. 1,05 g jsou mírně nižší ne! D. I. za srovnatelné věkové období rodvínovského ClECH 1. ANIM. SCl., 45, 2000: 545-552 chovu (1,19 g). V nasledujicim úseku chovu (615. až 769. den věku) došlo u této skupiny jeseteru k zastavení rostu a k jeho poklesu na záporné hodnoty (úhyn největ§!ch jedinců). Důvodem nebyla pouze nízká teplota, při které se rust vždy zpomaluje, ale především nevhodné komorování v podmínkách vysoké hustoty obsádky pstruha obecného a plevelných ryb. Důsledkem byl nejen záporný růst, ale i neúměrně a nezvykle (pro tuto věkovou kategorii) vysoká mortalita. Po tomto komorování došlo u jeseterů sibiřských ve třetím roce chovu k prudké akceleraci růstu hmotnosti a délky. Rekordní D. I. 3,34 g a poměrně vysoké D. I. délky umožnily dosáhnout po třech letech rybničního chovu jeseterům w"" I 731 g a TL = 719 mm. Délkový a zejména hmotnostní růst není u všech stejně starých jeseterů z téhož prostředí totožný (podlesnyj, 1955; Pirožnikov, 1955; Sokolov, 1966; Berc\ičevskij et al., 1979). Tento předpoklad se potvrdil i při rybničním chovu. Do 160. dne věku pokračovalo délkové a hmotnostní rozrůstání populací velmi intenzivně (tab. 6). Především variabilita hmotnosti byla v prvém půlroce života vysoká a od počátku do konce tohoto období in tenzivně stoupala. Variabilita (Y) byla velmi citlivá na postupné snižování teploty. Pfi rozdílu průměrných teplot vzduchu + I ,2 (první dvě období v Jevanech 1997) vzroslla variabilita hmotnosti (V",) z 18,6 na 23,6 %, při poklesu teploty o 3,7 °C zůstala prakticky nezměně na (+0,4 %) a v následujích obdobích chovu V.. prudce klesala, pfímo úměrně k teplotě. Variabilita délky (Vn) byla přibližně diktát nižší než V.. a její pruběh byl v závislosti na věku stejný jako V.. , ale s nižší citlivostí na teplotu. Ve druhém roce života klesala Vn a na konci se p0hybovala na úrovni 2,1 až 5,2 %. Ve \Jetím roce života byla VTL prakticky konstantní. Na konci druhého roku života byla Y", vyšší než Vn (7,8 až 8,2"%) a nadále reagovala na teplotu prostředí. Citlivost hrnotnosmich charakteristik růstu na změnu teploty (pfimá úměrnost) je pro j esetera sibiřského typická a u mladých jedinců (196. až 295. den věku) ji konstatovali též Prokeš et al. (1997). V průběhu chovu jesetera sibiřského docházelo rovněž ke kolísání hmotnostní kondice vyjádfené koeficientem podle Fultona (FWC). Tento koeficient je závislý na poměru obou D. I. Pravidlem byl pokles kondice po vy. sazení, kd y prudce klesala až do 116. (Jevany), resp. 168. dne věku v Rodvínově a v obou chovech dosáhla minima. Tento jev byl způsoben vysokým FWC násady a vysokými délkovými D. 1. oproti relativně nižším D. I. hmotnosti. FWC v obou chovech, po úvodním poklesu, od čtvrtého, resp. šestého měsíce rostly. Růst FWC byl v Jevanech přerušen komorováním a poklesl téměř na polov i ční hodnotu, ale v Rodvínově pokračoval nist FWC i v zimním období (vliv velmi nlzkých délkových D. I. = 0,09 mm při D. 1. 0,43 g). a po ukončení prvnlho roku života nadále pokračoval trend zvyšováni FWC zakončený absolutně nejvyšší hodnotou (FWC:o 0,4704). V Jevanech se kondice po zimovánl výrazně zlep~i l a u obou věkových skupin. Zejména dvouletí jeseteři - po zimě S absolutn~ nejhorší kondicí (FWC'" 0,3177) dokázali v příštím roce života dosáhnout kondice FWC = 0,4657. oe CZECH 1. ANIM. SCl., 45, 2000: 545-552 Mortalita v pniběhu pokusů byla vyšší než v akva· kulturních chovech (Detlaf et al., 1981; Gerbmovič et aJ., 1987). Velmi vysoká byla mortalita v prvých dnech po vysazení - kolem 30 % původního počtu vysazených jeseterů uhynulo v prvních 100 dnech chovu (tab. 5). Dále se mortalita snižovala až na nulu (ročci v průběhu druhého roku chovu - tab. 5). Z tohoto modelu se vymyká komorování ryb na rybníku Aldašín a také "úhyn" tlí jeseterů v průběhu třetího roku života. První odlišnost v průběhu mortality byla způsobena podmínkami, které se velmi lišily od nonnálu rybničních poměru. V druhém pfipad~ si dovolujeme předpokládat, že ztráta má jinou než přirozenou příčinu, protože ročci a dvouročci byli vysazeni ze stejných podmínek do stejného rybnika a 11 mladší populace byly ztráty nulové. Mortalita měla pří činnou souvislost s kondičním stavem ryb. U jeseterů s vyšší kondiční hodnotou FWC byl také podíl přežití vysoký. V pfípadč vysokých ztrát v určitém období vždy klesala hmotnostnl kondice (proto je málo pravděpodobná přirozená ztráta u dvouleté resp. tfileté skupiny jeseteru, .kdy jejich kondice maximáln~ rostla. První dva roky chovu přežilo 20 až 30 % všech jeseteru a domníváme se, že v případě vhodného přezimování ročků by tato hodnota dosahovala 50 % i vice. Při porovnání hmotnosti dosažené jeseterem sibiřským po třech letech rybničního chovu s hmotností jedincC. téhož druhu z původního prostředí zjistíme, že jeseter sibiřskY dorůstá v podmínkách ČR stejné hmotnosti jako jeseter sibiřskY v Jeniseji v osmém roce života (Podlesn)'j. 1955). V Leně jeseter sibiřský dosahuje hmotnosti přes I kg až po 17. roce života (Sokolov, 1966). Hmotnost jesetera sibiřského dosažená vl., 2. a 3. roce chovu v jevanských rybnících je přibližně o 1/3 nižš~ než je hmotnost dosahovaná v intenzivních akvakulturních chovech s oteplenou vodou {Berdičevskij et (Jr., 1979). Hmotnost jestera sibiřského ve věku 15 měsícC. z Rodvínova (w = 574 g) byla dokonce vyšší než v akvakulturách. Na základě zjištěných růstových schopností jesetera sibiřského v podmínkách českých rybníků se domni· váme, že lze uvažovat u tohoto druhu jako o vhodném kandidátu pro rybniční chov v České republice. Poděkováni Autoři děkují Skolnímu lesnímu podniku v Kostelci nad Cernými lesy, zejména p. J. Kašparovi a kolektivu pracovníků rybářského úseku za umožn~ní pokusů a refundaci nákladů spojených s nákupem jesteru. LITERATURA Adámek Z., Koulil 1. (J 996): Nepóvodnl ryby posledních Je( v Ceské republice z hlediska původnl ichtyofauny. In: Anonymus: Biodiverzita ichtyofauny CR. Ceské Bud!· jovice, Ústav ekologie krajiny AV CR: 34-41. 551 Barannikova I, A., Berdičevskij L. S., Sokolov L. I. (1979): Naučnyje osnovy osctrovogo chozjajstva i napravlenija ego dalnfjkgo razvitija v vodojemaeh SSSR. In: Berdičevskij L. S. el ol.: l:iiologičeskije osnovy razvitija osetrovogo chozJajstva v vodoje mach SSSR. Izd. Nauka, Moskva, 1979,14-15. Berdičevskij L S., Sokolov L 1., MaIjutin V. S., Smoljanov I. I. (1979): Biologičes kije osnovy razvitija osctrovogo chozjajstva v vodojemach SSSR. Moskva, Izd. Nauka. 14-81. DctlafT. A.• Oinzburg A. c., Smalgauzen O. I. (1981): Rozvitije osetrovych ryb. Moskva, Izd. Nauka. 224. Dormidontov A. S. ( [955): Otčet o rabotf Lenskogo nabludatělnogo punkta za [954-1955 gg. Jakutsk. 2-5. Geržanovič A. D., Pegasov V. A., Satunovskij M. I. (1987): Ekologija i fiziologia molodi osetrovych . Moskva. Agropromizdat. 2 [5. Jirásek 1. (1995): Současný Slav a perspektivní možnosti ehovu jeseterovitých ryb, ln: Sbor. konf. Produkce násad perspektivnlch druhů ryb. Brno. 101 - 106. Jirásek 1, Spurný P., Mareš J., Ondra R, Peňáz M., Baroš V., Proke!l M. (1997): Biologické a ekologické aspekty intenzivního odchovu phldku jeseteru v podmínkách CR [Závěreč ná zpráva o tešenl grant. projektu GA CR č. 509194/0345. ] Brno, MZLU a Brno, ÚEK AV CR. 34-88. Klabzuba 1., Ko!narovi v., Bureš R (1999): Agrometerologické hodnoceni roki'l ve st tedočeské oblasti 1995- 1999. Praha, CZU. 77-81 . Nikolskij O. V. (1954): Casrnaja ichtiologia 2. Moskva, Nauka. 458. Pirožnikov P. L (1955).: Materialy po biologii promyslovych ryb reki Leny. Moskva, Izd. VNJORCH. 35. Podlemyj A. V. (1973): Osetr (Acipenser baen BrandL) reki Jeniseja. Vopr. ichtiologii, 1955. In: Osetrovyje ryby Amudarji. Taškent. 93- 118. Proke!! M., Baru!! V., PeMz M ., Jirásek J., Mareš J. (1997): Growth of juvenile siberian sturgeon (Acipenser baen) fed two types of peled feed under trough fanning conditions. Živoč. výr., 42: 50 1- 510. Sokolov L. I. (1966): Sibirskij osetr - Adpenser baeri Brandl. [Autorcf. bnd. diss.), Moskva. 4-71. Sokolov L. 1., Maljutin V. S. (1977): Osobcnnosti struktury populjacii i charakteristika proizvoditelej síbirskogo osetra reki Leny v rajoně neresti[i§č. Vopr. iehtiol., 17: 103. Steffens W. (J 995): Současný slav akvakultury v Evropě. Bull. VÚRH Vodňany. 95- 105. Tleunov R., Sagitov N. I. (1973): Osetrovyje ryby Amudarji. Tzd. FAN, U:zbekistan, Taškent. 68- 142. Zltek 1. et ol. (1961): Podnebl CSSR, Tabulky. Praha, Hydrometerologlcký ustav. Dono 6. 10. 1999 Ptijato k publikováni 4. 9. 2000 Kontaktn í adresa: RNDr. Josef K u r fU r st, CSc., Ceská zemMělská univerzita, Agronomická fakulta, katedra zoologie a rybitství, 16521 Praha 6Suchdol, Ceski republika, tel: +420 2 24 38 27 93, fax: +420 2 20 9203 12 552 CZECH 1. ANIM. SCl" 45, 2000: 545-552
Podobné dokumenty
JMÉNO PANNY MARIE
Nízký a Hrubý Jeseník, část Slezska i střední Moravy. I mezi tvůrci tohoto listu naleznete nejednoho učeného
Boiochaima. Na sklonku 19. století si příznivci strany realistické, sdruženi kolem T. G....
Zápis z 2. zasedání zastupitelstva obce Havraň ze
p. smetanová, musi §e tam osadit obíubniky, tim se ážívozovka, nevyhrrou se 1am auta, bude0e
tam dělat j ednosměrku - musí §e nechat udělat pa§poť komunikací
- kdy od§tťaníšhŤomady u komuíikace? Ne...
Vlastnosti a použitie technickej keramiky /pdf
keramiku, tak keramiku z nitridu kremiku a materi.3ly na bAzi uhliku.
Grafitove matenaly jsou zarovzdorne na vzduchu do teploly 400 °C
a v ochranne atmosfere ai do teploly 2500 QC. NesmaCf se rozta...
Univ. profesor dr. Bohumil Trnka DrSc., petasedmdesátiletý
Univ. profesor dr. Bohumil Trnka DrSc., petasedmdesátiletý
JI1li NOSEK
Dne ,. cervna 1970 se dožil prof. B. Trnka 7j let. Narodil se r. 1895 v Kletecné u Humpolce,
studoval a maturoval na žiž~ovské...
článek ve formátu pdf ke stažení zde (formát PDF
z ruch máte otlačenéruce a bolavá zápěstí? Zkuste si
vzít na pomoc klikovací adaptéry k[eré vám cvÍčení
usnadní. SeŽenete je napríklad na Www.Sed1akkokes.Cz,
kde stojÍ 300 korun. Jsou stabi]rrí, ta...
Systém a biodiverzita strunatců
1. Obžaberní prostor je vytvořen, ale upraven jinak než u sumek –
je umístěn na zadní straně hltanu a splývá s kloakou.
2. Rozmnožování je pohlavní i nepohlavní, často se složitou
rodozměnou (metag...