Růst a vývin hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a

Růst a vývin hospodářských
zvířat
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha
Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B.
Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
Cvičení z obecné zootechniky – Havlíčková, Majzlík Košvanec, 1988, (VŠZ Praha)
Ontogeneze je realizací genotypu organismu v
konkrétních podmínkách prostředí.
Ontogeneze se uskutečňuje dvěma paralelně probíhajícími ději :
růstem a vývinem
růst – převaha kvantitativních změn – hromadění hmoty – (nárůst hmotnosti,
objemu, povrchu a rozměrů individua, případně jeho orgánů, částí těla)
vývin - diferenciace buněk a tkání – kvalitativní přeměny – změny tělesné
stavby a tvaru orgánů do dokonalého a plně funkčního stavu
Růst a vývin zvířete dvě různé složky ontogeneze (růstových procesů) úzce souvisí, vzájemně se podmiňují - jeden proces bez druhého
nemůže existovat
Intenzita růstu je dána - včleňováním látek do buněk přijatých z prostředí;
(syntézou a ukládáním metabolitů)
- konkrétním poměrem anabolických a katabolických reakcí
– v buněčných strukturách
Růst se děje třemi procesy:
a) zvětšováním buněk (růstem)
b) zmnožením buněk
c) zmnožením nebuněčné hmoty a tělních tekutin
Vývin - pojem morfologický a fyziologický
Tvorba nových orgánů – u hosp. zvířat – pouze v prenatálním období,
Postnatálním období – změny morfologické případně změny funkce.
Mění se tvar a poměr jednotlivých orgánů.
Vývin od infantilní tělesné stavby k harmonické stavbě těla dospělého zvířete
Vývin - kvalitativní funkční změny (od oplození vajíčka až do tělesné dospělosti):
a) Morfologická diferenciace – (vznik orgánů a orgánových soustav a příslušných
funkcí)
b) Změny po porodu (zahájení dýchání, samostatný krevní oběh, imunizační a
termoregulační funkce)
c) Funkce vznikající během života – (pohlavní dospívání, březost, laktace atd.)
U starších zvířat – závažné kvalitativní fyziologické změny – regres. charakteru –
nezahrnovány pod pojem vývin.
vývojová stádia jedince
I.
prenatální (oplození – narození)
a) zárodečná (embryonální) fáze
b) plodová (fetální) fáze
II.
postnatální (narození – tělesná dospělost)
1) období od narození do doby nezávislosti na matce
a) mlezivová fáze „ období novorozenosti“
b) mléčná fáze
2) fáze pohlavního dospívání
3) fáze dospělosti
a) dospělost pohlavní
b) chovatelská
c) tělesná
4) fáze stárnutí
Prenatální stádium
I.Embryonální fáze
Délka embryonálního období
•
•
•
•
•
kůň 60 dnů;
skot 45 dnů;
ovce 34 dnů;
prase 25 - 30 dnů;
králík 15 dnů;
Délka březosti
(inkubace) - dny
Délka březosti
(inkubace) - dny
Klisna
333
oslice
360
Kráva
285
fena
63
Bahnice
150
kočka
56
Prasnice
115
myš
21
Ramlice
30
Husa, (holub)
29-30 (18 dní)
Slepice
21
Krůta, kachna, (pižmovka)
28 dní (35)
Prenatální stádium
čím menší podíl z délky březosti embryonální období zaujímá,
tím vyvinutější se mládě rodí:
skot, kůň – cca 20 %
pes, králík 60 – 50 %
prase, ovce cca 25 - 30 %
Prenatální stádium
II. plodová (fetální) fáze
• od ukončení diferenciace orgánů do narození;
• intenzivní růst a zvyšování hmotnosti;
• náročné na výživu matky z hlediska kvality i množství
podávaného krmiva.
• náročné období z hlediska matky i plodu
• zvyšující se přírůstky plodu.
Mláďata (savců) HZ se rodí na rozdílném stupni vývoje:
Mláďata šelem, norků, hlodavců, králíků se rodí ve velmi raném stupni vývoje
(holá, bez termoregulace, slepá, málo pohyblivá úplná závislost na matce a úkryt)
Lépe vyvinutá - selata (omezený pohyb, vyvinutý zrak, nedostatečná termoregulace).
Nejdokonaleji vyvinutá - jehňata, kůzlata, telata a (nejvíce) hříbě
(dokonale vyvinuté zejména končetiny, relativně samostatná, s dobrou
termoregulací, nutnost útěku před predátory, následování matky a stáda)
Postnatální stádium
1. období od narození do nezávislosti na matce
a)
fáze mlezivová – adaptace mláděte na podmínky prostředí
(důležitá z hlediska rozvoje imunitního systému, rozvoje
termoregulace nebo koordinace pohybů);
b)
fáze mléčná – nejvýznamnější pro zdraví, životnost a růstovou
intenzitu mláděte; krmení mlékem + mléčnými náhražkami;
(souvisí s přechodem na pevnou potravu)
2. období pohlavního dospívání
•
•
•
•
•
zvýraznění plemenných znaků;
formování temperamentu a charakterových vlastností;
dokončení vývoje pohlavních orgánů;
vývin pánve a mléčné žlázy;
individuální a užitkový typ jedince;
3. období - dospělost
Pohlavní dospělost – věk, kdy
nebo pohlavní žlázy normální
činnost – vývin sekundárních pohlav. znaků,
změny v chování.
Samci - schopnost oplodnit samice.
U samic - první říje a ovulace.
Zvířata nejsou tělesně dospělá ! Nepoužíváme je k plemenitbě !
Uspíšení reprodukce – poškození samic, mláďat i nižší užitkovost !
Vlivy: plemeno, pohlaví, indiv. genotyp, výživa, ušlechtilá plemena ranější
než primitivní (nebo nedomestikované formy)
Chovatelská (chovná) dospělost – nejvhodnější doba k prvnímu
použití v plemenitbě - k prvnímu připouštění ,
nebo zapouštění .
Neodpovídá pohlavní dospělosti je pozdější.
Zvířata jsou vyspělejší, ale stále nejsou tělesně dospělá !
Tělesná dospělost – ukončen růst a tělesný vývin, ukončen růst dlouhých
kostí, trvalý chrup
druh pohlavní
dospělost
chovatelská dospělost
tělesná
dospělost
užitkový věk využívání
k plemenitbě
(např. plodnost samic)
věk
kůň
Měsíců
8-16
6 -12
měsíce
3 – 4 roky
klisny chladnokrev. 2,5 roku
80 % těl. hm.v dospělosti
roky
3–7
roky
15 – 20
k plem. až 25
skot
6–8
16 – 20 jalovice
(u holštýnů 60 % hm.- dospělosti,
cca 420 kg);
12 – 14 býci
60 % hm. v dospělosti
9 – 12
raná pl. 10 - 12
pozdní pl. 18-24 (35-50 kg)
18 - 20
cca od 8. měsíce – prasnička
(cca 130kg), hř. tuk 1,5 cm,
od 3. plnohodnotné říje,
12. měs. - kanec
8 – 12; 7-10
3-5
12
k plem.
6–8
2–3
2–4
6–8
6–8
2-3
4–6
4–5
-
až 8
koza
ovce
6-8
4–7
5-12
prase
7- 8
králík
4–6
4 období stárnutí
• navazuje na období tělesné
dospělosti, končí smrtí;
(u hospodářských zvířat
předčasně porážka zvířat)
• degenerativní změny
související s opotřebením
organismu;
• změny látkové výměny na
úrovni buněk – převládání
anabolických reakcí;
• zhoršení funkcí orgánů,
imunitního systému,
zhoršení regeneračních
schopností, zmenšení
hmotnosti a objemu těla.
druh
Průměrná dosažitelná
délka života (roky) –
přirozené úmrtí
(zdroj: Sova; 1981)
skot
20-25
kůň
35-40
prase
15-20
koza
12-20
ovce
11-15
králík
15 let
slepice
10 let
Kategorie - skotu
1. tele – od narození do 6. měsíce věku
Období mlezivové cca 1. – 5 den věku –
Období mléčné výživy – od 5.dne do cca 1,5 - 2 měsíců – nativní mléko
nebo MKS; současný návyk na příjem objemových a jadrných krmiv pro odstav
hmotnost telete při odstavu cca 80 kg (dle plemene);
nebo společný pobyt s matkami - u krav bez tržní produkce mléka.
Období rostlinné výživy (od odstavu – 6 měsíc)
Jalovice od 6. měsíce do 1. otelení
u jalovic je
nejintenzivnější růst od
narození do 10 měsíců
věku
do 1 roku
zapouštěné (cca 420 kg), jalovice zapouštíme při dosažení cca 60
% ž. hm. v dospělosti (cca 15-17 měsíců holštýn)
březí (do 5 měsíce březosti)
vysokobřezí (nad 5 měsíc březosti)
býci
krávy
Prvotelky
(po 1. otelení) věk cca 24 28 měsíců, cca 600 kg, cca
85 % hm. v dospělosti,
(95 % kohoutk. výšky
dospělce) dle plemene
od 2. laktace
dle plemene 600 – 750 kg
ve výkrmu od cca 4 - 7 měsíců
(od 150 -250 kg) dle systému – do 450
- 600 kg (1-1,3 kg / den - přírůstek)
(do cca16 měsíců) dle plemene (nebo i
více a delší dobu)
v odchovu
plemenní býci
– dle plemene cca
(do 12 – 14 měsíců) 1100 kg
kategorie prasat:
selata
od narození do odstavu (časný odstav 21; 28; nebo 35 dnů)
(1 týden mlezivo, později mléko, postupný návyk na krmnou směs,
ž. hmotnost při odstavu cca 6 - 9 - 12 kg)
běhouni
užitkoví
dochov selat = předvýkrm
od 6 kg od odstavu - do 35 kg (do 3 měsíců)
výkrm prasat – prasata užitková
(od cca 30 - 35 kg do porážkové hmotnosti nejběžněji
105 -110 kg); (věk cca 5 - 6 měsíců)
3. plemenná zvířata
běhouni plemenní (od odstavu 6 kg – 35 kg do 3 měsíců),
kanečci a prasničky (společně po předběžném výběru)
prasnička v odchovu
(od 35 kg – 110 kg (konečný výběr)
do zapuštění cca 8. měsíc, cca 3. říje)
kaneček v odchovu
(od 35 kg do cca 140 kg - koneč.
výběru; na aukce od 6. – 9. měs.)
plemenná prasnice
plemenný kanec
- březí (cca od 2. měs. březosti)
- vysokobřezí (5-10 dní před porodem)
- rodící a kojící
(z uznaného ŠCH , potvrzení o
původu dle PK)
např. roční kanec cca 160 kg,
dvouletý kanec cca 250 kg,
(dle plemene)
- nezapuštěná, zapuštěná, nízkobřezí
kategorie ovcí:
jehňata do odstavu
Období mlezivové (3-5 dní);
období mléčné výživy (14 dní)
Časný odstav
30 – 40 dnů (10 – 15 kg)
Zkrácený odstav
50 – 80 dnů (cca 18 kg)
Tradiční odstav
100 - 120 dnů (22 – 28 kg)
zdvojnásobení porodní hmotnosti (cca 7-9 kg)
Období kombin. výživy –
od 2 týdnů ( 9. týden rozvin. předžal.)
zvířata v odchovu
jehnice v odchovu
beránci v odchovu
plemenná zvířata
bahnice
plemenný beran
jehňata ve výkrmu
Mléčný výkrm jehňat (do 2 měs, 12 – 18 kg)
Intenzivní výkrm jehňat (bez pastvy) do 5
měsíců ( 25 – 42 kg) bez kastrace beránků
Polointenzivní výkrm jehňat (do 7- 8 měsíců),
(cca 25 – 42 kg), jádro, seno, pastva
kategorie koní:
1. hříbata
do 6-ti měsíců
2. podle věku
ročci, dvouročci, tříročci
3. kategorie plemenných zvířat
plemenné klisny
plemenní hřebci
Slepice – nosný a masný užitkový typ
•
Proces šlechtění – firemní činnost chráněná jako výrobní tajemství
•
U kura domácího šlechtěny linie na typ nosný – chovají se meziliniový hybridi
(syntetická populace) šlechtění a produkování na komerční bázi šlechtitelské firmy s
celosvětovou působností – hybridi Hissex bílý, hnědý, Shaver, Moravia, Tetra aj.
•
Odchov kuřic do 17. týdne.
•
Snáška začíná cca 20. týden, 50 % snáška 22. týden (% se počítá cca k 18. týdnu
naskladnění nosnic), kolem 28. týdne 90 % snáška, procento snášky klesá cca 80. týden
jen 65 % snášky (obvykle již dříve je snáškový cyklus ukončen – jatka)
•
hmotnost slepičího vejce cca 60 g,
•
(snáška na průměrnou slepici průměrného stavu 270 - 327 vajec)
Pro produkci masa je obdobně šlechtěn typ masný (syntetické populace,
Ross, Cobb, Hybro aj.)
Ve věku 6 týdnů cca 2 kg, spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku pod 2 kg.
Činitelé působící na růst a vývin
Vnitřní činitelé (genetičtí)
Růst je KVANTITATIVNÍ znak - determinován velkým počtem genů +
významný vliv prostředí (např. maternální efekt)
• Druhová příslušnost
• Plemenná příslušnost
• Genotyp jedince a pohlaví
- dědičný základ určuje horní hranici vývinu;
střední dědivost (h2 = 0,3 – 0,5); pro denní přírůstek
- nervová soustava – souvisí s řízením endokrinní činnosti;
- endokrinní systém
Činitelé působící na růst a vývin
Vnitřní činitelé:
- endokrinní systém
a)
hypofýza (růstový hormon, STH - somatotropin – ovlivňuje intenzitu
růstu, i růstovou kapacitu) - syntéza bílkovin, růst a osifikace kostry,
nanismus x gigantismus;
regulace štítné žlázy (tyreotropin, TSH),
nadledvinek (adrenokortikotropní hormon, ACTH),
pohlavních žláz (gonadotropní hormon);
b) štítná žláza: tyroxin – ovlivňuje intenzitu látkového metabolismu a oxidační
pochody v těle;
c) pohlavní žlázy: testosteron stimulace růstu zvířat
estrogen – syntéza proteinů
vliv kastrace – zpomalení metabolismu, větší růst do výšky, menší hmotnost orgánů
Vnější činitelé (negenetičtí):
Maternální efekt – vliv na růst prenatální období a částečně do odstavu
postnatálního období
Výživa a krmení – rozhodující negenetický činitel během ontogeneze,
množství a kvalita potravy, (negativně působí
extrémy ve výživě)
Klimatické podmínky – jsou významné v případě extrémních hodnot
teploty a vlhkosti, v souladu s věkovou kategorií
(některá mláďata – špatná termoregulace - selata, kuřata).
Např. pro dospělý skot – vysoká teplota – stres.
Příznivý vliv denního světla na růst.
Odchov a ošetřování – vliv odstavu – věk, průběh;
věk prvního zapouštění u samic - u plemenných zvířat;
upevňování kondice - pohyb, zajištění zdraví a konstituci pastevní odchov; pracovní využívání – trénink, koně, psi
Maternální efekt (skot)
Působení mateřského organismu na realizaci vlastností potomků.
Maternální efekt může být způsoben různými faktory:
Vliv výživy matky:
-
Uplatnění prostřednictvím vajíčka (prostředí vaječníky, vejcovody matky) a výživa
skrz placentu během prenatálního vývoje
-
Produkcí mléka matky (raná vývojová fáze mláďat - mlezivová a mléčná - výživa).
Mlezivem transfer protilátek (gamaglobulinu) – pasivní imunita – nastartování
vlastní imunity.
Napodobovací pud – osvojení prvků chování pozorováním matky (vyhledávání
krmiva a upřednostňování)
-
Maternální efekt se snižuje věkem mláďat
-
např. u masného skotu byla zjištěna maternální komponenta koef. dědivosti
pro intenzitu růstu od narození do odstavu h2 = 0,3 - 0,6)
Vliv na vlastnosti: dobu březosti, průběh porodu, hmotnost jedinců při narození a odstavu
Jiné způsoby regulace růstu:
• probiotika,
• antibiotika, STH, pohlavní steroidy – zákaz používání za
tímto účelem v ČR a EU
poruchy růstu a vývinu
O růst a vývin zvířat se má pečovat již před narozením, neboť výživa březích
matek a způsob jejich chovu má vliv na růst a vývin mláďat, u drůbeže
rozhoduje výživa o kvalitě násadových vajec. Po narození – (vylíhnutí) se mají
mladá zvířata živit a ošetřovat tak, aby růst a vývin probíhaly rovnoměrně
(dle plemenných standardů).
Embryonalismus
• důsledek nedostatečné výživy (závažné) gravidní matky
• mládě je postiženo před narozením
• (u hříbat, telat) slabý vývin končetin, krátká hlava, nízká hmotnost
Infantilismus
• nedostatečná výživa mláděte po narození
• nevyvinuté šířkové a hloubkové rozměry
• nohatost, přestavěnost, slabá kostra
Kontrola a evidence růstu a vývinu
•
•
•
•
absolutní růst
relativní růst
dynamika růstu a vývinu
růst orgánů nebo tělesných partií
1. měření (vhodné tělesné partie)
2. vážení (např. živá hmotnost)
3. fotografování
4. matematické a grafické vyjádření výsledků
• Zjišťování jednoho či více znaků na zvířeti
• Nejlépe opakovaně ve stejných intervalech
• (nepravidelné intervaly – před vyhodnocením interpolace dat)
• Volba časových intervalů sledování – dle
» - růstové fáze zvířete
» - stáří
» - druhu zvířete
» - povahy řešeného problému
(skot, koně) - (při narození, odstavu, 1 rok ….) – u mladých kusů (skot) –
dle potřeby kontrola hmotnosti měsíčně
(nebo 120 dnech, 210 dnech, roce,
rozměry po 3 měsících)
Dospělá zvířata vážíme 2x – 1x ročně.
Drůbež, králíci (rozměry a hmotnosti týdně).
Zjištěné hodnoty parametrů porovnáváme (dle pohlaví) s plemenným
standardem
Kontrola růstu a vývinu mladých zvířat
Slouží:
- sledování normality růstu zvířat – porovnání s růstovým standardem (např.
růstová pásma pro hodnocení jalovic pomáhá při negativní selekci)
- hodnocení růstových schopností zvířat
- racionálnímu krmení – normování krmných dávek dle hmotnosti –
k hodnocení úrovně výživy
- hodnocení podmínek chovu
- podklad pro plánování v živočišné výrobě
- kritérium pro odměňování ošetřovatelů
Metody hodnocení růstu
ABSOLUTNÍ růst:
Změna absolutní hmotnost (nebo tělesného rozměru) – jedince
v určitém časovém období :
At = W2 – W1
At ... absolutní přírůstek hmotnosti (těl. rozměru) celého těla (jedince)
k postupujícímu věku
W1 ... hmotnost na počátku období
W2 ... hmotnost na konci období
Hodnocené zvíře jeho růst porovnáváme např. s plemenným standardem
Grafickým vyjádřením absolutního přírůstku za dlouhé období je
růstová křivka
růstová křivka
absolutního
růstu
(sigmoida –
logistická křivka)
kg
Hmotnost při narození
Konvexní úsek – intenzivní růst (rozběh = akcelerace) – krátké období života
Inflexní bod – bod zlomu (pohlavní dospělost); zvyš. nárůstu tuku vůči nárůstu svaloviny
Konkávní úsek – postupné utlumení růstu (retardace) až
Asymptotický bod tělesná dospělost – nulový nárůst – změna v horizontálu
Porovnání křivek absolutního růstu tří zvířat
Zvířata se stejným přírůstkem ve sledovaném delším časovém úseku se mohou lišit
dynamikou růstu
průměrný denní přírůstek
– ukazatel rychlosti růstu
nejčastěji používaný způsob:
změna hmotnosti (rozměru) vztažená na časový úsek,
(absolutní přírůstek vztažený na 1 den., např. kg/den)
W2 − W1
Q=
t
Q ... průměrný denní přírůstek
W1 ... hmotnost na počátku období (t1)
W2 ... hmotnost na konci období (t2)
t ... počet dní sledovaného období
t = t2 – t1
Růstová křivka
průměrných
denních přírůstků
(kg/den)
(parabola)
Tvar křivky informuje, jak v průběhu růstu se mění dynamika denního přírůstku,
specifické pro druh, užitkový typ i jedince.
Průběh změn průměrného denního přírůstku hmotnosti –
potomstva tří kanců z výsledků potomstva v kontrole výkrmnosti a jatečné hodnoty
srovnávaných kanců
Obecně - zvíře, které brzy vykáže snižování průměrného denního přírůstku
(zde potomci Romea) není vhodné k dlouhodobějšímu výkrmu do vyšších porážkových
hmotností, ale zvíře které vykazuje maximální denní přírůstky i ve vyšším věku (relativně),
lze k prodlouženému výkrmu výhodně použít (zde potomci Opátka)
RELATIVNÍ růst:
(je mírou intenzity růstu)
přírůstek hmotnosti vztažený k průměrné hmotnosti v mezidobí:
W2 −W 1
r=
⋅100
0,5(W1 + W2 )
vyjadřuje rychlost růstu;
(Brodyho vzorec organického růstu
- je přesnější než Minotův)
s časem má klesající tendenci
r … relativní růst (%)
W1 ... hmotnost na počátku období
W2 ... hmotnost na konci období
Minotův vzorec : 100* (W2-W1)/W1 = r
Minotův vzorec uvažuje jen hmotu na počátku období, ve skutečnosti je přírůstek tvořen i
nově vzniklou hmotou ve sledovaném období, proto je přesnější Brodyho vzorec, který
tento přírůstek respektuje.
Křivka relativního růstu
(srovnání dle Minota a Brodyho)
Relativní růst v grafickém vyjádření názorně ukazuje pokles intenzity růstu s přibývajícím
věkem zvířete (zde intenzita růstu jalovic).
Využití vzorce organického růstu (Brodyho) dává přesnější údaje o růstové intenzitě v dané
periodě, protože lépe eliminuje vliv délky časového období. Čím bude časový úsek mezi
měřením kratší, tím se budou hodnoty vypočítané oběma způsoby více blížit.
Dynamika růstu:
vyjadřujeme pomocí číselné řady koeficientů růstu IR;
koeficient růstu IR vyjadřuje % hmotnosti Wx (rozměru) v libovolném
období z počáteční hmotnosti (např. při narození Wn );
je tedy násobkem hmotnosti (rozměru) při narození;
Wx
IR =
⋅100 (%)
Wn
Výše růstových koeficientů jsou násobky hmotností (rozměrů při narození)
Výše uvedené metody hodnotily růst a vývin celého zvířete
Naopak méně užívány jsou metody ALOMETRICKÉ:
růstová alometrie:
matematické zachycení rozdílů (nerovnoměrnosti) v intenzitě
růstu částí těla ve vztahu k růstu celého těla
Intenzita růstu jednotlivých částí těla je v průběhu ontogeneze
značně nerovnoměrná = alometrie růstu
Alometrie jako biologický jev je velmi důležitá - způsobuje změny
proporcí těla v průběhu vývinu.
Poznání zákonitostí nerovnoměrnosti při růstu svalů, tuku, kostí částí
těla - umožní ovlivňovat tvorbu těchto tkání, částí těla při výkrmu
alometrie ⇒ změna proporcí zvířat
• negativní = (k < 1) orgán (část) roste pomaleji než ŽH (celé tělo)
• pozitivní = (k > 1) orgán (část) roste rychleji než ŽH (celé tělo)
• izometrická tendence = teoretická (k = 1) shodná intenzita růstu orgánu a celku
Huxley (1932) základní alometrický vzorec:
y = b⋅ x
k
nebo vyjádřeno:
(log y – log b) / log (x) = k
y – hm.(rozměr) části,
x – hm.(rozměr) celku,
k – růstová alometrická konstanta,
b – poměr x/y na začátku sledování
(počáteční růstový index)
V postnatálním vývoji vykazuje obecně negativní alometrii zejména
kostra (většina kostí) a rovněž důležité vnitřní orgány (např. mozek,
hypofýza, nadledvinky, ledviny, srdce, játra) a tkáně jsou vyvinuty už za
prenatálního vývoje (nízké alometrické růstové konstanty)
orgány s raným vývinem (nejdůležitější) – dobře vyvinuté při porodu – rostou
pomaleji po narození:
mozek (nervová tkáň) + oči + kůže + kostra
Naopak většina partií svalstva (do určitého věku) a tuková tkáň
(s vyšším věkem) vykazují intenzivní růst (alometrii pozitivní)
orgány s pozdním vývinem:
tuková tkáň + trávící ústrojí + pohlavní ústrojí
změna hmotnosti prasat
od narození do 7 měsíců:
kostra
35 x
svaly
81,6 x
tuk
676,7 x
mozek, oči
3x
Nerovnoměrnost růstu
I. skupina
kopytníci: (kůň, skot, ovce, koza) rodí se s dobře
vyvinutými končetinami a relativně méně
vyvinutým trupem, vysokonohá, krátký,
málo hluboký a úzký trup, výška v kříži je větší než v
kohoutku, „přestavěnost“,
prenatální stádium – intenzivně narostlé výškové
rozměry
po narození
- převažuje růst do délky
- v další fázi do šířky a hloubky
Silueta mláďat zvětšená
do siluety dospělce
II. skupina
Prasata, šelmy a hlodavci:
Při narození: relativně lépe vyvinutý trup,
méně končetiny
po narození intenzivní růst do výšky (končetiny)
později do délky, šířky a hloubky
u prasat – např.ranější vývin lebky
a pozdní vývin (roste déle) např. oblast pánve a lopatky
III. Skupina
Po narození přibližně stejně vyvinuté končetiny a trup
např. morče
Ke sledování změn v proporcích zvířete slouží „indexy tělesné
stavby“
• měrné indexy
• udávají poměry mezi partiemi jež jsou v nějakém
fyziologickém vztahu
• za základní míry nejčastěji se nejčastěji bere:
 kohoutková výška (základna – nejvyšší bod kohoutku)
 výška v kříži (základna – nejvyšší místo křížové kosti)
 šikmá délka těla (ramenní kloub – sedací hrbol )
 délka hrudníku (ramenní kloub – vyklenutí posledního žebra)
 obvod hrudníku (za lopatkou)
 délka zádě (kyčelní – sedací hrbol)
výpočet:
zjištěná míra ⋅ 100
Index =
základní míra
srovnáváme pouze hodnoty v anatomicko-fyziologickém vztahu!
I. tělesného rámce
(šikmá délka těla : výška v kohoutku)
I. hloubky hrudníku (hloubka hrudníku : výška v kohoutku)
I.výšky v kříži n. přestavěnosti (výška v kříži : výška v kohoutku)
I. síly kostry (obvod holeně : výška v kohoutku)
I. mohutnosti (hmotnost jedince : výška v kohoutku)
indexy zmasilosti
obvod hrudníku za lopatkou . 100
•
výška v kříži
obchvat kýty . 100
výška v kříži
obchvat (objem) kýty:- od vnějšího kyčelního hrbolu - přes stydkou krajinu –
křížem - na hrbol sedací
exteriérové profily
• porovnávají rozdíl mezi jedincem a skupinou nebo mezi
skupinami v hodnotách partií
• zpracovávají se graficky
• skupina (nebo standard) = 100% = silná vodorovná čára
• rozdíly = odchylky od 100% (nebo od standardu) = křivka