sborník souhrnů - Lékařská fakulta

Společnost pracovního lékařství ČLS JEP
Zdravotně sociální fakulta – OU
Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje
XXXI. Pachnerovy dny pracovního
lékařství
SBORNÍK SOUHRNŮ
H
Hootteell R
Reellaaxx
R
Roožžnnoovv ppoodd R
Raaddhhooššttěěm
m
1177.. 55.. -- 1199.. 55.. 22000066
SBORNÍK SOUHRNŮ
XXXI. Pachnerovy dny pracovního
lékařství
Rožnov pod Radhoštěm
17. 5. - 19. 5. 2006
Sestavil:
MUDr. S. Lvončík
J. Lvončíková
I. Večerek
Za obsahovou a jazykovou stránku souhrnů
zodpovídají autoři
2
PRÍSPEVOK K MATEMATICKÉMU HODNOTENIU
FOTOPLETYZMOGRAFIE PRI CHOROBÁCH Z
POVOLANIA
BELLOVÁ, V., BUCHANCOVÁ, J.
Klinika pracovného lekárstva a toxikologie JLFUK a MFN, Martin
Na klinike pracovného lekárstva a toxikológie v Martine sa
používajú k bežnej diagnostike porúch prekrvenia horných končatín
fotopletyzmografia, reopletyzmografia a laserdoppler- flowmetria.
Vyšetrenia sa robia v oblasti prstov v pokojových podmienkach,
bezprostredne a za 5 minút po lokálnom ochladení, prípadne po
lokálnom ohriatí rúk a predlaktí vodou, niekedy pri zmenách polohy
končatín a po krátkotrvajúcej oklúzii. Vizuálne sa vyhodnocujú :
rozsah a trvanie farebných zmien kože pri zmenách teploty, tvarové
zvláštnosti kriviek z periférnych pulzov; matematicky sa hodnotia
zmeny vybraných parametrov: amplitúdy digitálnych záznamov,
relatívne pulzové objemy pri reografii, prietok a rýchlosť krvného
prúdu v mikrocirkulácii kože pri LD flowmetrii.
Autori na základe skúseností, spracovania výsledkov súborov
vyšetrených osôb, poukazujú na indikačné pole uvádzaných metód
v oblasti profesionálnej patológie a možnosť použitia týchto
vyšetrení v diferenciálnej diagnostike.
Prezentuje sa vhodnosť použitia foto a reopletyzmografie pri
vstupných lekárskych prehliadkach, ak budú pracovníci vystavení
pôsobeniu riziku vibrácií, dlhodobému nadmernému fyzickému
zaťažovaniu končatín a pôsobeniu nízkych teplôt na organizmus, či
lokálne na horné končatiny.
3
SLEDOVÁNÍ ODEZVY ORGANIZMU U PRACOVNÍKŮ
EXPONOVANÝCH METHYLEN-4,4´DIFENYLDIISOKYANÁTU
1
DLOUHÁ B., 1STRÁNSKÝ V., 1MRÁZ J., 1BRABEC M.,
1
RYCHLÁ L., 1LEBEDOVÁ J., 2SKOKANOVÁ V.
1
2
Státní zdravotní ústav Praha
Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně, pobočka Praha
U 136 pracovníků byla stanovena expozice methylen-4,4´difenyldiisokyanátu (MDI) v pracovním ovzduší a proveden odběr
krve na stanovení aduktů v hemoglobinu (MDA) a specifických
protilátek proti MDI (s-IgG-MDI a s-IgE-MDI). Zároveň byly
sledovány parametry zdravotního stavu – subjektivní obtíže, plicní
funkce, bronchiální reaktivita a výskyt alergických onemocnění.
Stejná vyšetření byla provedena i u 25 kontrolních osob, které nebyly
exponované diizokyanátům.
Cílem sledování bylo detailnější objasnění vztahů mezi
expozicí, proteinovými adukty, imunologickou senzibilizací a
zdravotními účinky u pracovníků exponovaných MDI.
Při aplikaci PU lepidel stříkáním bylo v několika případech
prokazováno překročení PEL i NPK-P pro 4,4´-MDI, při ostatních
expozicích se koncentrace 4,4´-MDI pohybovaly hluboce pod
přípustným limitem až na hranici detekce 0,2 ug/m3. Koncentrace
4,4´-MDA v hemoglobinu byly u pracovníků s předpokládanou
vysokou expozicí statisticky významně vyšší než u pracovníků
s nižšími expozicemi, resp. u kontrol. S-IgG-MDI protilátky
významně korelovaly s výší expozice, nikoliv ale s délkou expozice,
tj. počtem let odpracovaných v riziku MDI. Nebyl prokázán vztah
mezi hodnotami specifických IgG protilátek a respiračními obtížemi,
ani vztah k atopii, bronchiální hyperreaktivitě nebo aduktům 4,4´MDA. Při vyšetření souboru exponovaných pracovníků byl zjištěn
vysoký výskyt obtíží z oblasti dýchacích cest. Výskyt atopie a
alergických onemocnění (astma, alergická rýma) odpovídal
4
prevalenci v obecné populaci. Výskyt obtíží i nemocí ale
nekorespondoval s výší expozice.
studie byla podpořena grantem IGA MZ ČR NJ 7564-3/2003
5
ZAŘAZOVÁNÍ ALERGIKŮ DO PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ
(DOPORUČENÝ POSTUP)
1
HAJDUKOVÁ ZD., 1STRAKOVÁ VL.
Klinika chorob z povolání FNsP Ostrava,
1
Každoročně je zaznamenáván nárůst astmatu u dětí a mladých
dospělých. Tito jedinci přicházejí a budou přicházet do pracovního
procesu. Pracovní lékařství stojí před problémem, jak tyto mladé lidi,
kteří chtěji pracovat, zařadit. Proto byl vypracován postup, který
doporučuje zařazování alergiků a k alergii predisponovaných osob do
pracovního procesu.
Těžiště současné péče o pracovníky v provozech
s potencujícími vlivy na rozvoj alergie je v časné diagnostice
alergických onemocnění, rozpoznání tíže alergie nebo atopie a
stanovení rizika rozvoje onemocnění ve vztahu k pracovnímu
prostředí. První kontakt s těmito pacienty se uskutečňuje
v ambulancích lékařů pracovně lékařské péče, kteří provádějí
preventivní vstupní a periodické prohlídky. Součástí posouzení
zdravotní způsobilosti k práci by mělo být zhodnocení výskytu
faktorů potencujících rozvoj alergického onemocnění v pracovním
prostředí a posouzení rizika rozvoje alergického onemocnění
vzhledem k individuálním vlastnostem posuzovaného.
Lékař pověřený závodní preventivní péčí v případě potřeby
posílá pracovníky na specializovaná oddělení pracovního lékařství,
kde jsou další možnosti ke zjišťování alergického rizika, např.
laboratoř funkčního vyšetření plic a průdušek, biochemická a
imunologická laboratoř, RTG pracoviště, specialisté v oboru
pracovního lékařství, alergologie, TRN, dermatologie a úzká
návaznost na informační zdroje o podmínkách na pracovištích
(hygienické stanice, zdravotní ústavy). V této fázi dovedeme na
klinikách pracovního lékařství odhalit senzibilizaci a vazbu na
pracovní prostředí, vyslovit prognózu možného vzniku
profesionálního alergického onemocnění v budoucnu nebo se přímo
vyjádřit k obecnému charakteru onemocnění a zamítnout možnost
dalšího vývoje směrem k profesionalitě. Takto koncipovaným
6
vyšetřením odstraníme obavy lékaře závodně preventivní péče
(a zaměstnavatele) z nemoci z povolání a na druhé straně umožníme
alergikovi pracovat ve zvolené profesi.
MUDr.Zdeňka Hajduková, Ph.D.
Klinika chorob z povolání FNsP Ostrava
tel.: 597373221
e-mail: [email protected]
7
DEN ZDRAVÍ NA SOUs a OU
HORÁKOVÁ S., NEPRAŠOVÁ H.
ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav
Naše firma má zájem mít zaměstnance zdravé, perspektivní,
spolupracující, zaměstnance dbající o své zdraví ne jenom tím, že si
budou udržovat stávající zdravotní stav, ale aktivně se budou podílet
na jeho zlepšování. Odtud vznikla myšlenka, že by náš útvar
Ochrany zdraví mohl pro zaměstnance uspořádat tzv. Den zdraví.
V rámci jednoho dne jsme zaměstnancům zajistili měření
krevního tlaku, plicních funkcí, měření množství tuku v těle, měření
svalové síly, zjištění celkové fyzické kondice, dále předvedení první
pomoci včetně možného nácviku resuscitace na modelu. Poskytli
jsme poradenskou službu a různé informační materiály. S omezenou
možností jsme zajistili orientační měření cholesterolu v krvi a
glykémie. S průběhem Dne zdraví máme dobrou zkušenost. Ve firmě
jsme ho minulý rok pořádali pro zaměstnance už třetím rokem a
prvním rokem také pro učně ŠKODA AUTO a.s.
Ústředním tématem Dne zdraví na učilišti byla prevence
poruch svalové a kosterní soustavy. Při volbě tématu jsme vycházeli
ze závěru nástupních preventivních prohlídek učňů, z kterého je
patrné, že poruchy pohybového aparátu nejsou zanedbatelné.
Převažuje skoliosa, vadné držení těla, ochablé svalstvo. A protože
jsme chtěli vědět jak nebo zda vůbec tento stav nějak koreluje se
svalovou sílou, zaměřili jsme Den zdraví na měření svalové síly
stiskem ruky. Naměřené hodnoty ukázaly, že 87% učňů vykazuje
svalovou sílu stiskem ruky 400-500 N, což je síla průměrné dospělé
mužské populace. 10% učňů vykazuje svalovou sílu stejným
způsobem větší. Doplňujícím údajem, který může svalovou sílu
ovlivnit je, že přibližně 30% učňů aktivně sportuje.
Hlavním přínosem ze Dne zdraví na učilišti je, že poruchy
pohybového aparátu nejsou v korelaci se svalovou sílou.
Příští Den zdraví na učilišti bychom chtěli zaměřit na
zjišťování celkové fyzické zdatnosti učňů.
8
PROFESIONÁLNÍ INTOXIKACE V ČESKÉ REPUBLICE,
MINULOST A BUDOUCNOST
PELCLOVÁ D., FENCLOVÁ Z.
Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN
Cílem je zhodnotit trendy v počtu profesionálních intoxikací
za dobu, kdy je vedena statistika nemocí z povolání a provést
srovnání se současným stavem. Seznam nemocí z povolání se během
let pozvolna měnil a přibyly v něm nové skupiny chemických látek.
Přesto je zřetelný velmi příznivý trend ve vývoji nemocí z povolání,
způsobených chemickými látkami.
Byla porovnána data z Národního Registru nemocí
z povolání, a publikovaných statistických přehledů nemocí
z povolání v dřívějších letech a údaje o hospitalizaci pro intoxikace
průmyslovými chemickými látkami, poskytnuté Ústavem
zdravotnických informací Ministerstva zdravotnictví České republiky
(v letech 1996-2004).
Počet otrav, hlášených v České republice jako nemoc
z povolání za posledních 50 let významně poklesl, z celkového počtu
446 v roce 1956 na 21 nemocí v roce 2005. Kromě toho bylo
v loňském roce hlášeno 10 ohrožení nemocí z povolání. Podobně
klesaly počty otrav všemi závažnými noxami, zejména olovem, rtutí,
organickými rozpouštědly, kyanidy, methemoglobinizujícími
látkami. Tyto statistiky neberou v úvahu akutní intoxikace, hlášené
jako pracovní úrazy. Celkový počet hospitalizací pro profesionální i
neprofesionální intoxikace těmito látkami včetně akutních případů
však za posledních 8 let rovněž významně poklesl z 474 na 347
případů.
Závěr: Vývoj počtu otrav průmyslovými látkami v České
republice je příznivý, zejména v dlouholetém sledování. Jejich počty
jsou pozitivně ovlivněny zejména zlepšením hygienických podmínek
na pracovištích. Analyzovány jsou i další příčiny a vývoj ve vztahu
k aktualizaci seznamu nemocí z povolání.
Literatura: 1) Hinnen U, Hotz P, Gossweiler B a kol.:
Surveillance of occupational illness through a national poison control
9
center: an approach to reach small-scale enterprises? Int Arch Occup
Environ Health 1994;66:117-23. 2) Woolf A, Alpert HR, Garg A a
kol.: Adolescent occupational toxic exposures: a national study. Arch
Pediatr Adolesc Med. 2001;155:704-10. 3) Pelclová D, Fenclová Z,
Lebedová J: Occupational diseases in the Czech Republic in the year
1998. The need for unifying European standards/criteria for all
occupational diseases. Cent Eur J Publ Health 8; 2000: 49-52.
Vypracováno s podporou VZ MSM0021620807.
10
REGEX – POTENCIONÁLNÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY
PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE KARCINOGENŮM
1,2
ŠMERHOVSKÝ Z., 1LANDA K., 1VAVŘINOVÁ J., 1CIKRT M.
1
Státní zdravotní ústav Praha
2
2. lékařská fakulta UK Praha
REGEX (Registr profesionálních expozic karcinogenům) je
významným prvkem systému surveillance v pracovním lékařství.
V období 1998-2006 se v jeho databázi naakumulovaly informace o
5 449 osobách profesionálně exponovaných různým karcinogením
agens. Nyní předkládáme analýzu morbidity a mortality na zhoubné
novotvary u osob registrovaných do začátku r. 2004, kdy bylo
registrováno celkem 4 160 osob, přispívajících do celkové délky
sledování 12 713 osobo-roky v případě morbidity a 12 965 lety
v případě mortality. V průběhu sledování bylo v této kohortě hlášeno
celkem 88 případů zhoubných novotvarů a celkem 44 úmrtí, z toho
18 na zhoubný novotvar. Pozorovaný index celkové mortality
standardizovaný pro věk, pohlaví a kalendářní rok byl SMR =
80,59% , 95% CI = (59,23-106,96) a standardizovaný index mortality
na zhoubné novotvary byl SMR = 75,63%, 95% CI = (46,42 –
116,96). Pozorovaný standardizovaný index morbidity na zhoubné
novotvary však dosáhl hodnoty SMR = 147,65% , 95% CI = (119,17
– 180,99) (P = 0,001), která indikuje vyšší výskyt novotvarů, než by
odpovídal průměrné české populaci.
Pozorovaný exces morbidity na zhoubné novotvary lze
vyjádřit také jako rozdíl mezi pozorovanou incidencí (IR = 692,2/100
000 osobo-roků) a očekávanou incidencí (IR = 468,8/100 000 osoboroků). Rozdíl incidencí je IR = 223,4/100 000 osobo-roků. Tuto
hodnotu pak lze použít pro výpočet inkrementálního rizika
(kumulativní incidence) asociované s různými délkami profesionální
expozice. Odhadované celoživotní riziko výskytu zhoubného
novotvaru při celoživotní expozici (70 let) je 1,563 x 10-1 nebo
realističtěji při předpokládané 40tileté expozici 8,936 x 10-2
(223,4/100 000 osobo-roků x 70 let (nebo 40 let). Oba odhady
11
profesionálního rizika jsou řádově vyšší než přijatelné riziko 10-5 –
10-4.
Závěr: Předběžná analýza dat ukazuje na závažný dopad
profesionální expozice karcinogenům na zdravotní stav pracující
populace, ve které je výskyt zhoubných novotvarů asi o 50% vyšší
než v odpovídající průměrné české populaci. Odpovídající
inkrementální riziko vzniku zhoubného novotvaru u profesionálně
exponované osoby odhadujeme na 1,563 x 10-1 - 8,936 x 10-2. Tyto
výsledky jasně potvrzují nutnost spolehlivého systému surveillance
kvality pracovního prostředí a význam REGEXU jako jedné z jejích
podstatných částí.
12
VYUŽITÍ BIOLOGICKÉHO MONITOROVÁNÍ EXPOZICE
RTUTI
PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK
TUČEK M.
Klinika nemocí z povolání, 1. Lékařská fakulta UK v Praze
Příspěvek analyzuje dva případy tuzemských expozic rtuti a
jejím sloučeninám, které se svým rozsahem týkají značného počtu
profesionálně exponovaných osob i značné části populace.
Komplexní zhodnocení rizik užití fenylrtuti jako mořidla osiv
koncem minulého století zahrnuje přehled případů zkrmování
fenylrtutí mořeného seťového obilí a kontaminace zvířecích krmiv a
poživatin živočišného původu, profesionální expozici fenylrtuti při
výrobě a aplikaci fenylrtutí mořeného seťového obilí a studium
genotoxicity a embryotoxicity mořidel osiv. V tuzemsku zavedený
způsob výroby a používání osiv mořených rtuťovým fungicidem
(účinná látka fenylmerkurichlorid) nepředstavoval z hlediska
profesionální expozice při dodržování všech bezpečnostních a
hygienických opatření reálné riziko akutní či chronické intoxikace
touto noxou. Minimální embryotoxické dávky pro preparát s
obsahem 5,4% fenylmerkurichloridu byly experimentálně stanoveny
v rozmezí 0,1 až 1,0 µg na jeden kuřecí zárodek, u osmi
alternativních nertuťových mořidel osiv byly v rozmezí jednotek až
stovek µg na jeden kuřecí zárodek. Přes statisticky významně vyšší
nález úrovně chromozómových aberací u obsluhy mořiček osiv a u
dělníků pytlování osiv nebylo toto zjištění považováno za
jednoznačné potvrzení zvýšené expozice genotoxickým látkám,
nýbrž za signalizaci možného ohrožení tohoto druhu při používání
mořidel. Z preventivně hygienického hlediska byla považována
pracoviště v závodech na úpravu osiv mořením rtuťovým fungicidem
za riziková (riziko fenylrtuti) a bylo doporučeno monitorovat
expozici fenylrtuti v moči a ve vlasech pracovníků/pracovnic
minimálně jednou za rok. Poznatky přispěly k tuzemskému zákazu
13
užívání rtuťových fungicidů. Práce řeší některé aspekty expozice
rtuti při přípravě a aplikaci zubního amalgamu včetně profesionální
expozice, poukazuje na nebezpečí alergizace rtutí a možnost vzniku
organických sloučenin rtuti v ústní dutině. Aplikace jediné
amalgamové výplně vede k průkaznému zvýšení obsahu rtuti
bezprostředně po ošetření ve slině a s maximem za 4 až 5 hodin po
ošetření v krvi. Důsledkem této aplikace je významně zvýšená
exkrece rtuti do moče s maximem do 8 hodin po ošetření. Je proto
třeba zvažovat nezbytnost aplikace amalgamových výplní zejména u
nervově nemocných, nemocných s onemocněními ledvin a u
těhotných žen. Současné expozice stomatologických pracovníků
dosahují hladin v průměru několika desítek µg.l-1 v moči a
nepřekračují přijatelnou míru rizika. Zvýšené míře expozice parám
rtuti a aerosolu obsahujícímu atomární a iontovou rtuť, respektive
jemným částicím amalgamu jsou vystaveni především stomatologové
při odvrtávání a broušení amalgamových výplní. Současná používaná
technika přípravy amalgamu je bezpečná z hlediska ochrany zdraví
stomatologů. Práce doporučuje praktická opatření k minimalizaci
profesionální expozice rtuti ve stomatologii.
14
MUNCHHAUSENOV SYNDRÓM – REALITA AJ
V PRACOVNOM LEKÁRSTVE ?
1
JÁN BUCHANEC, 2JANA BUCHANCOVÁ
1
Klinika detí a dorastu,
2
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin
V r. 1951 Asher v Lancete zverejnil opis svojich pacientov,
u ktorých nebola prítomná somatická alebo duševná choroba alebo
neschopnosť a ktorí symptómy choroby dôsledne predstierali, alebo
si ich sami spôsobili. Chorobu nazval Munchhausenovym
syndrómom (MS). Barón Hieronymus Karl Fridrich von
Munchhausen (1720-1797) slúžil ako vojak cára v Rusku
a v Turecku. Po návrate domov pri víne rozprával neuveriteľné
príhody, ktoré zachytil ďalší dobrodruh R.Raspe. Tak vznikla
literatúra výmyslu a fantázie, v Čechách známa najmä pod pojmom
barón Prášil (klamal, až sa prášilo). Asher pri opise rozdelil choroby
svojich pacientov na tri formy a/laparatomofilia migrans- brušný
typ, b/hemorhagia historiotica a c/paroxysmofilia neurologica.
Pacient s MS si choroby vymýšľa, problémy predstiera alebo
ich sám spôsobuje, putuje od lekára ku lekárovi a dožaduje sa
priazne, vyšetrenia, liečby, tiež opakovanej, hospitalizácií a to bez
poskytnutia ďalších dieľčich výhod ako je finančný prospech,
dôchodok a i.
V r. 1955 bola opísaná ďalšia forma MS by proxy (v
zastúpení), kde najčastejšie matka týra dieťa, opatrovateľ zverenú
osobu vymýšľaním alebo spôsobením choroby a vyžadovaním
liečby.
Autori opisujú vlastné skúsenosti s MS u dvoch pacientov
s dávno priznanými chorobami z povolania, ktorí roky udávajú
vymyslené obtiaže, putujú po lekároch a zdravotníckych
zariadeniach, dožadujú sa pozornosti, starostlivosti, vyšetrení,
hospitalizácie, pričom v somatickom a laboratórnom náleze nie je
pre to dôvod. Chorobopis jedného z nich (68 ročného) má cca 3000
strán a obsahuje 120 listov s opisom obtiaží.
15
PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ HLÁŠENÁ V ČESKÉ
REPUBLICE V ROCE 2005
1,2
FENCLOVÁ Z., 1,2URBAN P., 2PELCLOVÁ D., 1,2LEBEDOVÁ
J., 1,2LUKÁŠ E., 3NAVRÁTIL T.
1
Centrum pracovního lékařství, SZÚ Praha
Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha
3
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, AV ČR, Praha
2
V roce 2005 bylo v České republice hlášeno u 1317
pracovníků celkem 1400 profesionálních onemocnění (817 u mužů a
583 u žen), z toho bylo 1340 nemocí z povolání a 60 ohrožení
nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 31,9
případů na 100 000 pojištěnců. Ve srovnání s rokem 2004 vzrostl
celkový počet diagnostikovaných profesionálních onemocnění o 12,
tj. o 0,9 % případů.
Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno
z Moravskoslezského a Středočeského kraje - 272 a 181, tj. 19,4 % a
12,9 % všech případů. Nejpočetnější kategorii profesionálních
onemocnění v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění
způsobená fyzikálními faktory (kapitola II - 169 případů). Jednalo se
zejména o nemoci periferních nervů z přetěžování končetin a o
nemoci periferních nervů z vibrací (54 a 46 případů). Ve
Středočeském kraji převažovala profesionální onemocnění
postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (kapitola III
- 86 případů). Zde byla hlášena zejména onemocnění, která vznikla
v důsledku působení prachu s obsahem volného krystalického oxidu
křemičitého (38 případů), dále onemocnění z azbestu (25 případů) a
rakovina plic z radioaktivních látek (19 případů).
Stejně jako v předchozích čtyřech letech nejvíce hlášených
profesionálních onemocnění vzniklo v odvětví ekonomické činnosti
zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti - 215, tj. 15,4 %
případů. Nejčastějším onemocněním u zdravotníků byl svrab (124
případů). Odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných
16
výrobků se 152 případy a odvětví těžba uhlí se 125 případy obsadily
druhé a třetí místo.
Celkem 594 (42,4 %) případů profesionálních onemocnění
bylo v roce 2005 vyvoláno působením fyzikálních faktorů (kapitola
II ). V sestupném pořadí následovaly nemoci přenosné a parazitární
(kapitola V - 278 případů), nemoci kožní (kapitola IV - 249
případů), nemoci dýchacích cest a plic (kapitola III - 243 případů),
nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I - 33 případů) a
nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI - 3
případy).
Z nemocí z povolání byla nejčastěji diagnostikována
kontaktní alergická dermatitida (194 případů), dále syndrom
karpálního tunelu z přetěžování končetin a syndrom karpálního
tunelu z vibrací (151 a 138 případů). U ohrožení nemocí z povolání
šlo zejména o syndrom karpálního tunelu z vibrací a o poruchu
sluchu z hluku (12 a 10 případů).
Závěrem lze konstatovat, že situace v počtu a složení
hlášených profesionálních onemocnění v České republice nebyla
v roce 2005 uspokojivá, protože nejenže opět stoupl výskyt svrabu u
našich zdravotníků, ale také počty hlášených profesionálních
onemocnění jsou nadále s vysokou pravděpodobností podhodnoceny
a neodpovídají realitě.
Práce byla provedena s podporou Monitoringu zdravotního
stavu obyvatelstva ČR, MSM0021620807 a IGA NR/8107-3
17
STÁRNOUCÍ PRACOVNÍ POPULACE
CIKRT M., HLÁVKOVÁ J., KOLACIA L., VAVŘINOVÁ J.,
ŠTEFLOVÁ A.
Státní zdravotní ústav Praha , Centrum pracovního lékařství
Populace ve vyspělých zemích stárne. Podíl osob, jejichž věk
překročil padesátku bude v příštích letech stoupat. Paralelně s tímto
faktem stoupá i průměrný věk pracovní síly. Jde o celospolečenský
fenomén.
Ve státech EU je v současné době podíl pracovníků starších
padesáti let 25%, v roce 2025 se očekává, že tito pracovníci budou
tvořit 35%celkové pracovní populace.
Věková struktura pracovní síly v nových členských státech
EU, včetně ČR, je podobná jako v původních členských zemích,
zdravotní stav pracovní populace je však horší a očekávaná délka
života kratší.
Aktuálnost této problematiky v ČR podtrhuje v současné
době probíhající diskuse o nezbytnosti prodlužování aktivního věku
v souvislosti s plánovaným posunem věku pro odchod do důchodu.
To, jak bude vypadat v budoucnu kvalita pracovního života
stárnoucích pracovníků závisí na tom, jak dokážeme přizpůsobit
práci novým očekávaným podmínkám. Je zřejmé, že k rozvoji a
úpravám práce a pracovních míst je nutné přistupovat komplexně a
ve spolupráci všech zainteresovaných skupin.
Na budoucnost v souvislosti se stárnutím pracovní populace
je třeba myslet s předstihem zejména v souvislosti s výraznými
změnami probíhajícími v posledních letech v globální ekonomice
(nové technologie, nové principy řízení, fragmentace práce,
intenzifikace práce apod.) . Tyto změny totiž právě u stárnoucích
pracovníků zvyšují vulnerabilitu pracovní síly a snižují udržení její
pracovní schopnosti.
18
PROFESIONÁLNÍ LÉZE NERVUS ULNARIS V OBLASTI
LOKTE V PRAXI
1
NAKLÁDALOVÁ M., 2PEŠÁKOVÁ L., 2NAKLÁDAL Z.,
1
BARTOUŠEK J., 1FIALOVÁ J.
1
Lékařská fakulta UP a Fakultní nemocnice Olomouc,
2
Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje
Pro přiznání profesionality poškození nervus ulnaris
v oblasti lokte je rozhodující stanovení nejméně střední tíže postižení
a splnění pracovních podmínek uvedených v seznamu nemocí
z povolání. U 44 členného retrospektivně hodnoceného souboru osob
s profesionální lézí nervus ulnaris považovali autoři za EMG
kritérium poruchy střední tíže zpomalení rychlosti vedení
motorickými vlákny nervus ulnaris kolem lokte na 40 m/s, přičemž
za dolní hranici normy byla pokládána rychlost 50 m/s. U 20 osob
bylo onemocnění přiznáno po průměrné době práce 15,8 let jako
onemocnění z přetěžování horních končetin, přičemž nejčastěji byly
postiženy elektromontážní dělnice. U 24 osob bylo onemocnění
přiznáno po průměrných 23,9 letech práce s vibrujícími nástroji,
nejčastěji onemocněli brusiči kovů. Je konstatována častá
koincidence profesionální léze nervus ulnaris v oblasti lokte s jinými
onemocněními pohybového aparátu a nervů horních končetin, u 70,4
% souboru byl diagnostikován současně syndrom karpálního tunelu,
u poloviny postižených byl zjištěn cervikobrachiální syndrom.
Autoři poukazují na úskalí v diagnostice profesionální léze
nervus ulnaris v oblasti lokte a na potřebu vytvoření standardního
diagnostického postupu.
19
VZDÁLENÉ MONITOROVÁNÍ PACIENTŮ V DOMÁCÍ PÉČI
ING. MAREK PENHAKER PH.D., ING. MARTIN ČERNÝ, ING.
LUKÁŠ MARTINÁK, ING. JAN SPIŠAK,
ING. ADÉLA VÁLKOVÁ
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta
elektrotechniky a informatiky, Katedra měřicí a řídicí techniky
Cílem projektu byl návrh a realizace funkčního
telemetrického systému, postaveného na bázi mobilních technologií,
který s využitím specifického hardwaru pro vstup měřených údajů a
odpovídající softwarové podpory umožňuje monitoring základních
zdravotních údajů pacienta v reálném čase, jeho on – line
vyhodnocení a vyvolání dalšího zpracování nebo akce podle
výsledků zpracování. Systém je koncipován jako otevřený jednak na
úrovni hardwarové podpory (připojování sond a čidel různých
výrobců), jednak na úrovni softwarové podpory (zpracování a
vyhodnocování údajů).
Základem je vestavný mikroprocesorový systém, který
umožňuje sběr dat ze všech užitých snímačů, provádí předzpracování
a základní vyhodnocení situací ohrožující život člověka. Veškerá
data včetně alarmů zasílá do dohledového centra. Při monitorování
v bytě je zajištěna komunikace pomocí Ethernetu nebo počítačové
sítě a v případě užití mimo byt využívá technologie GSM a GPRS.
Systém využívá pro měření biosignálů produkčních modulů, které
zaručují přesnost měření.
Pro zjištění saturace a tepu, pletysmografické křivky byl
použit modul ChipOx od firmy EnviteC. Modul obsahuje tři
analogové vstupy pro měření tělesné teploty, respirační frekvence a
bezdrátovou komunikaci s vestavným systémem zajišťuje Bluetooth
modul od firmy ConnectBlue, které jsou implementovány do
tlakoměru a pletysmografu.
Pro měření jednokanálového EKG byl použit hrudní pás
s modulem bezdrátové komunikace BluesenseAD a v případě
potřeby měření vícekanálového EKG je možno použít Bluetooth
20
EKG od fy. Corscience. Bluesense AD je Bluetooth modul ve
spojení s akcelerometrem ADXL203 poskytuje informace o poloze
osoby a ve spojení s PIR pohybovými čidly informace o pozici osoby
v bytě.
Domácí vzdálená péče je speciální monitorovací systém
základních životních funkcí, založených na bázi miniaturních
snímačů - smart senzorů, informačních technologií a vestavěných
počítačových systémů.
Osoba užívá upravené prostory, kde jsou nainstalovány
monitorovací systémy které sledují pohyb, polohu a vybrané životní
funkce pacienta. Realizovaný vestavný systém umožňuje monitoring
i mimo byt. V tomto případě jsou informace o základních životních
funkcích a geografické poloze (GPS) osoby přenášeny GPRS
technologií.
Po konzultaci s lékaři jsou měřeny hodnoty saturace kyslíku,
pletysmografické křivky, EKG, krevní tlak, osobní váha, respirační
frekvence, obsah cukru v krvi a tělesnou teplotu. Dále je
monitorován pohyb (pád, leh, sed, chůze, běh) a místo výskytu
osoby. Všechna měřící zařízení komunikují s vestavným
mikroprocesorovým systémem bezdrátově technologii.
21
HLÁŠENÍ PROFESIONÁLNÍHO ONEMOCNĚNÍ
NESTANDARDNÍM POSTUPEM – ZDROJ
DLOUHOLETÝCH SOUDNÍCH SPORŮ. KAZUISTIKA.
ŠPLÍCHALOVÁ A., LEHOCKÁ H.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum pracovního lékařství
Nemoci z povolání jsou onemocnění, která vznikají
v důsledku nepříznivého působení faktorů pracovního prostředí za
podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoc
z povolání je medicínsko – právní pojem a pro nemocného
představuje na jedné straně ekonomické výhody, ale na straně druhé
zdravotní i sociální nevýhody, které vyplývají z dlouhodobých
následků poškození zdraví a problémů dalšího profesionálního
uplatnění.
Předmětem tohoto sdělení je kasuistika, kdy při posuzování
nemoci z povolání byla použita až neuvěřitelně benevolentní a
odborně nezdůvodněná posudková kriteria. V roce 1990 byla u
32letého horníka-rubače uznána a hlášená nemoc z povolání tzv.
traumatická vazoneuróza, a to na podkladě zcela nespecifického
nálezu. Na základě tohoto hlášeného profesionálního onemocnění se
stal klient nezpůsobilým k dosavadní práci v profesi horníka – rubače
a v posudkovém řízení uznán plně a později částečně invalidním.
V důsledku dalšího longitudinálního sledování zdravotního
stavu bylo zjištěno takové zlepšení zdraví klienta, že mu v roce 1997
byl odebrán i částečný invalidní důchod a tím došlo k poklesu i míry
soustavné výdělečné činnosti. Od tohoto data vyplácí bývalý
zaměstnavatel svému bývalému zaměstnanci náhradu jen ve výši
20%. S tím klient nesouhlasí, neboť se domnívá, že u něj nadále trvá
nemoc z povolání a pro ni není schopen vykonávat své hornické
povolání a požaduje po svém bývalém zaměstnavateli doplatky, které
vymáhá soudní cestou. Zaměstnavatel písemně zdůvodnil svůj
postup tím, že z potvrzení o zdravotním stavu zaměstnance není
zřejmé, zda pokles soustavné výdělečné činnosti je způsoben pouze
profesionálním onemocnění, nebo onemocněním z obecných příčin.
Tím byl odstartován složitý soudní spor trvající více než 9 let,
22
v jejímž průběhu byly postupně vypracovány čtyři odborné znalecké
posudky s různými závěry. Závěry těchto nejednotných posudků
budou prezentovány v ústním sdělení.
[email protected]
23
PRAKTICKÁ NEUDRŽITELNOST SOUČASNÉHO
ZPŮSOBU HODNOCENÍ PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE
PRACOVNÍKŮ.
VYTLAČIL J.
Kardia s.r.o. Praha
Kriticky zaměřená prezentace o nedostatečnosti stávajícího
hodnocení psychické zátěže, kdy jednoznačně v praxi narážíme na
profese, které ze současného hlediska nejsou zařazeny jako rizikové
a přitom se zde opakovaně vyskytují
psychické problémy
vyplývající z podstaty pracovní činnosti a naopak. Tato disbalance
nutí odborně vzdělané poskytovatele PLP přijímat odlišné způsoby
hodnocení pracovních pozic od „oficiálních“, aby mohli své služby
poskytovat adekvátně skutečné psychické zátěži. To se týká jednak
náplní zdravotnických prohlídek a jednak přípravě speciálních cíleně
zaměřených preventivních projektů. Autor navrhuje zavést
hodnocení 4 kategorií, protože stávající praxe 3 kategorií, tak jak je
pojatá naprosto neodpovídá reálnému hodnocení psychické zátěže,
tak jak na ně naráží poskytovatelé ZPP v praxi. Současně pak
navrhuje možné způsoby posuzování intenzity jednotlivých faktorů
psychické zátěže aniž by bezpodmínečně musel být každý návrh
zpracován psychologem. Sdělení by podle autorova záměru mělo
podnítit k diskusi o novelizaci stávajícího způsobu hodnocení
psychické zátěže ve vztahu ke kategorizaci prací.
24
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S KATEGORIZACÍ
PRACÍ POSKYTOVANOU KLIENTSKÝM ZPŮSOBEM
PROSTŘEDNICTVÍM NESTÁTNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO
ZAŘÍZENÍ KLIENTŮM SE ZAHRANIČNÍMI MAJITELI ČI
SPOLUMAJITELI.
ŠINTLER Z.
Kardia s.r.o. Praha
Předmětem sdělení jsou některé praktické zkušenosti
s prováděním kategorizace prací v podmínkách podniků se
zahraničními manažery. Jistým kladem těchto klientů je poměrně
vysoká povědomost o nutnosti zajištění oblasti bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Kategorizace prací jako originalitu v ČR je někdy
složité klientům vysvětlit a následně její realizace bývá velmi pečlivě
sledována včetně jednotlivých kroků realizace. Celý proces je často
nutné velmi podrobně načasovat a dodržovat postup jednotlivých fází
procesu. Je nutno zpracovávat graficky přehledné reporty postupu
prací od screeningu až po finální řešení. V průběhu realizace tohoto
procesu se ještě mohou vyskytovat různé zlepšovací návrhy, které
mají za účel snížit počty rizikových pracovních pozic či snížit počty
exponovaných lidí a následně o nich opět pravidelně reportovat.
Některé konkrétní kasuistiky včetně grafických výstupů používaných
ve styku s klienty jsou součástí sdělení, které je určeno především
pro terénní pracovníky hygienické služby a praktické poskytovatele
ZPP, se kterými by autor uvítal diskuzi na dané téma.
25
PRÁVNÍ SOUVISLOSTI POSUDKOVÉ ČINNOSTI
JANKO P., CIBULKA F.
Karvinská hornická nemocnice a.s.
akreditované zdravotnické zařízení
Posudková činnost lékaře závodní preventivní péče
(pracovnělékařské péče) má nejen medicínský rozměr ale též, a stále
více, rozměr právní. Lékařský posudek vstupuje do několika
právních odvětví: pracovního práva, správního práva ale též do
ústavních práv zaručených listinou základních práv a svobod.
Podle některých výkladů má být za lékařský posudek
považováno vše, co lékař považuje za nutné sdělit zaměstnavateli
v souvislosti se zdravím zaměstnance ve vztahu k práci. Toto sdělení
nemusí mít za následek jen převedení zaměstnance na jinou
vhodnou práci ale též nepřijetí uchazeče o zaměstnání – teprve
potencionálního zaměstnance.
Současná právní úprava (především odst.4, § 77, zákona č.
20/1966 Sb. a zákon č. 150/2002 Sb. soudní řád správní) způsobuje,
že zaměstnanec, který úspěšně uplatňuje opravné prostředky proti
lékařskému posudku vč. správního soudu, přichází (v případě
rizikového pracoviště) na řádnou preventivní prohlídku po 2 letech
aniž byl realizován jeho převod na vhodné pracoviště podle
předchozího (2 roky starého) posudku. Bude-li i tato prohlídka
ukončena lékařským posudkem a bude –li zaměstnanec stejně
úspěšně uplatňovat svá ústavní listinou zaručená práva, nemusí být
převeden na vhodnou práci teoreticky nikdy.
Jaký je tedy v těchto případech obsah slova PREVENTIVNÍ
v názvu preventivní prohlídky? Kdo ponese odpovědnost za škody,
které na zdraví mohou vzniknout a vznikat budou? Je jen otázkou
času, kdy tato praxe způsobí nevratné škody nejen na zdraví těch,
kteří takto uplatňují svá ústavní práva ale také třetích osob, jejichž
ústavní práva v tomto případě nechrání nikdo.
26
Jaké jsou postoje správních soudů, které přiznají odkladný
účinek žaloby, aby o 10 měsíců později rozhodly o nedůvodnosti
žaloby?
Jaký je postoj ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany
veřejného zdraví, kteří mají ambice lékaři stanovovat kolik minut má
věnovat pacientovi a jeho pracovišti, jaký má být minimální obsah a
termíny preventivních prohlídek a toto také důsledně kontrolují???
27
KRITERIA PRO POSUZOVÁNÍ NEJČASTĚJI HLÁŠENÝCH
NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
LANDECKÁ I.
Karvinská hornická nemocnice a.s.
akreditované zdravotnické zařízení
Za nemoc z povolání jsou pokládána výhradně jen ta
onemocnění, která jsou uvedena v platném seznamu nemocí z
povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., pokud
vznikly za podmínek, v tomto seznamu uvedených.
Seznam je sestaven dle doporučení vypracovaného Světovou
organizací práce (ILO) a je rozčleněn do šesti kapitol.
Nejčastěji bývají jako nemoci z povolání hlášena onemocnění
z druhé kapitoly seznamu - to jsou onemocnění způsobená faktory
fyzikální povahy, jde zejména o nemoci pohybového a nervového
aparátu z vibrací a přetěžování, jejichž podíl na celkovém počtu
ohlášených nemocí z povolání je velmi významný. Méně často se v
současné době hlásí nemoci způsobené hlukem a onemocnění
zařazená ve třetí kapitole seznamu - nemoci dýchacího ústrojí.
Cílem tohoto sdělení je předložit přehled kriterií pro
posuzování u nejčastěji vyšetřovaných potenciálně profesionálních
nozologických jednotek, se kterými se setkávají v každodenní praxi
především praktičtí lékaři, neurologové a ortopedi a následně se
vyjadřují k profesionalitě lékaři oddělení a klinik pracovního
lékařství a nemocí z povolání.
Část sdělení je věnována kriteriím pro posuzování
pneumokonióz.
28
VYŠETŘENÍ FYZICKÉ ZDATNOSTI BÁŇSKÝCH
ZÁCHRANÁŘŮ - SPIROERGOMETRIE
SZYROCKI P., SCHENK R., CANIBAL J., CIBULKA F.,
BARNET A., JANKO P.
Karvinská hornická nemocnice a.s.
akreditované zdravotnické zařízení
Vyšetření se provádí na základě vyhl. 447/2001 Sb. O báňské
záchranné službě, kde je stanoveno, že „báňský záchranář musí
prokazovat svou fyzickou připravenost podle kritérií stanovených ve
výcvikovém řádu a to nejméně jednou za 18 měsíců“. Tato povinnost
se přenáší do výcvikového řádu HBZS, kde ředitel stanovuje kritéria
fyzické připravenosti.
Způsobilost k práci bánského záchranáře tedy posuzuje tým
lékařů ve složení:
Lékař v oboru vnitřního lékařství / sportovní či tělovýchovné
medicíny /
Lékař závodní preventivní péče / pracovního lékařství /
Lékař báňské záchranné stanice .
Základem vyšetření je spiroergometrie jako hlavní zátěžová
vyšetřovací metoda
Smysl spiroergometrického vyšetření :
- odhalit nepříznivé zdravotní handicapy, které jsou kontraindikací
pro fyzicky náročnou práci - zlepšování fyzické zdatnosti záchranářů
- doporučení k zařazení jednotlivců do pracovních skupin (čet) podle
fyzické zdatnosti.
Prezentace obsahuje vyhodnocení statistických výsledků
vybraných ukazatelů za 3 roky činnosti laboratoře. Opakovaně je
vyšetřováno a hodnoceno cca 1000 báňských záchranářů s periodou
vyšetření 1 rok.
29
POSUDKOVÁ ČINNOST - KAZUISTIKA
CIBULKA F.
Karvinská hornická nemocnice, a.s.
akreditované zdravotnické zařízení
Sdělení se snaží přiblížit některá úskalí při diagnostice
profesionálních ekzémů u horníků OKD, problémy související
s jejich dalším pracovním zařazením, a složitost při léčbě.
Své zkušenosti opírám zejména o problémovou skupinu
horníků, kteří se, z nám neznámých důvodů, rekrutují převážně
z Dolu Doubrava. Přes velmi dobrou spolupráci s vedením podniku
přetrvávají dodnes případy horníků u kterých jakákoliv léčba,
jakékoliv ochranné oděvy a pomůcky, ani změna pracovního
zařazení, nevedou ke zlepšení stavu.
Je otázkou, zda rozhodujícím vlivem pro přetrvávající těžké
formy ekzému je závažnost stavu, nebo léčebná „nekázeň“.
Sdělení poukazuje na tuto problematiku v několika
kazuistikách .
30
HLUK V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
M. Menzlová, P. Ambroz, L. Machačová
Ostravská univerzita Zdravotně sociální fakulta
V kulturních oblastech světa je odhadem asi 25 milionů
neslyšících. Těžce nedoslýchavých má být přes 32 milionů. Odhad
pro ČR je asi 15 tisíc osob, přičemž devadesát procent připadá na
děti a osoby v produktivním věku (Lejsek, V.: Poruchy a vady
sluchu, AMI Report 2, 95, s. 57 – 58). Postižení sluchu hlukem není
jediný nepříznivý jev, který můžeme od tohoto rizikového faktoru
očekávat. Mimosluchové účinky hluku, a to zejména vliv na
kardiovaskulární systém, jsou předmětem zájmu řady vědeckých
týmů.
V dohledné budoucnosti se nedá očekávat úbytek negativních
vlivů hluku na lidské zdraví, protože výrazně hlučné činnosti spíše
narůstají. V průmyslu je to zejména nárůst automatizace a robotizace,
který riziko nadměrné fyzické zátěže nahrazuje rizikem hluku.
V oblasti komunální hygieny je s rizikem hluku spjata především
doprava.
V pracovním prostředí je riziko hluku již dlouhodobě pod
kontrolou a jeho dopad na sluch se podařilo prevencí téměř
eliminovat. V životním prostředí bývá expozice hluku obvykle
proměnlivá a výsledky měření tak nemusí vždy reprezentovat
skutečnou hlukovou zátěž.
Využili jsme k posouzení komunálního hluku metodu
biologického hodnocení rizika hluku, která je již dlouhodobě
využívaná v pracovním lékařství, je-li hluková zátěž obtížně
definovatelná. Uvádíme zde předběžné výsledky audiometrického
vyšetření dlouhodobých obyvatel hlučné části města Ostravy a to ve
srovnání s výsledky obdobného vyšetření u dlouhodobých obyvatel
tišší části Ostravy. Kromě audiometrického vyšetření bylo u všech
provedeno měření krevního tlaku a vyplnění anamnestických
dotazníků. Výsledky předkládáme k diskusi.
31
VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ Z AZBESTU
V OLOMOUCKÉM KRAJI
1
DOČKALOVÁ E., 2GERSTNER V.
Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, územní pracoviště
Přerov,
2
Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, územní pracoviště
Šumperk
1
Práce porovnává výskyt profesionálních onemocnění
z azbestu ve výrobnách osinkocementových výrobků v Šumperku a
Hranicích. Srovnává výsledky měření prašnosti a vláken na
pracovištích, používané druhy azbestových vláken. Dosavadní
výsledky ukazují vyšší výsky profesionálních nádorových
onemocnění ve výrobně v Hranicích, kde se mimo chryzotilu
používal i krocidolit a vyšší výskyt azbestóz ve výrobně
v Šumperku, kde se používal jen chryzotil, ale výsledky stanovování
počtu vláken prokázaly jejich vyšší koncentrace v pracovním
prostředí. Práce je doplněna o údaje o výskytu mezoteliomu v české
populaci z veřejně přístupného webového portálu o epidemiologii
nádorů v České republice.
32
PALETA KALCIFIKÁTOV A VYKAŠLIAVANIE
KAMIENKOV
PRI PNEUMOKONIÓZE
1
BUCHANCOVÁ, J., 1GÁLIKOVÁ, E., 1GERYK, B.,
2
ROZBORILOVÁ, E., 1JAKUBOVIČOVÁ, E.
1
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin,
2
Klinika tuberkulózy a respiračných chorôb JLF UK a MFN Martin
Príčina vzniku kalcifikátov v pľúcach pri pneumokoniózach
nie je doteraz známa, základné hodnoty kalcia sa nelíšia od
populačných priemerov. V období vývoja kalkulózy u baníkov bola
pozorovaná zvýšená hladina parathormónu. Výskyt kalcifikátov je
častejší u mínerov, kamenárov a baníkov rudných baní. V rtg obraze
pneumokonióz sa vyskytujú kalcifikáty menej ako v 1 % prípadov.
Z bohatého archívu rtg snímkov pneumokonióz Kliniky
pracovného lekárstva a toxikológie MFN a JLF Martin autori vybrali
rozličné rtg obrazy kalcifikátov, lokalizovaných hlavne v hiloch
a v parenchýme pľúc.
Demonštrovali aj prípad raritne sa vyskytujúcej lithoptýzy.
Kalkulóza u baníkov spravidla nezhoršuje priebeh pneumokoniózy.
Pri rtg nálezoch kalkulóz a broncholithiáze treba diferenciálne
diagnosticky zvažovať ako príčinu vzniku aj iné ochorenia, napr.
infekčné agens, predovšetkým tbc.
33
RTG VYŠETŘENÍ Z DŮVODU PRACOVNÍHO ZAŘAZENÍ A
RIZIKO VZNIKU KARCINOMU PLIC
H. KOLLÁROVÁ, L. ČÍŽEK, G. JANOUTOVÁ, V. JANOUT
Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta UP v Olomouci
Karcinom plic je onemocnění s multifaktoriální etiologií, ve
které se jako hlavní rizikový faktor na vzniku onemocnění podílí
především kouření. Nelze ale opomíjet význam ostatních faktorů.
K těmto faktorům patří také expozice vysokým dávkám ionizujícího
záření. Lékařství samo je zdrojem asi 15% celkové radiační zátěže a
současný trend spíše svědčí pro nárůst této zátěže. Je proto nutné
zvažovat vhodnost a frekvenci jak rentgenových, tak i izotopových
diagnostických vyšetření.
V rámci multicentrické studie pod vedením IARC pro země
střední a východní Evropy za účelem objasnění vztahů mezi životním
stylem, životním a pracovním prostředím a jeho riziky a poruchami
zdraví, která probíhala od října 1999 do ledna 2002 se sledoval vliv
RTG vyšetření z důvodu pracovního zařazení u 91 pacientů
s karcinomem plic (70 mužů a 21 žen) a stejnou skladbu měla
kontrolní skupina. Významný rozdíl (p=0,038) byl zjištěn pouze u
osob, které udávaly 30 a více RTG vyšetření z důvodu svého
pracovního zařazení. Takovýto počet RTG vyšetření uvedlo 27,8%
osob s karcinomem plic a 10% osob v kontrolní skupině (OR=6,0;
95% IS 1,1-32,6). Byl nalezen vztah mezi počtem RTG vyšetření
z důvodu pracovního zařazení a rizikem vzniku karcinomu plic při
počtu RTG snímků 30 a více. Je třeba ale brát v úvahu i další
přidružené vlivy, které se mohou uplatnit jako confounding případně
bias a to zejména kouření, ale i jiné faktory pracovního prostředí.
34
SKUPINOVÉ HODNOCENÍ CAPL ZA R. 2005
PRO VYBRANÁ PRACOVIŠTĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO
KRAJE
KŮSOVÁ J., MIKULENKOVÁ I., DOBIÁŠ L.
ZÚ se sídlem v Ostravě, Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava
Epidemiologická studie cytogenetických údajů bývalé
hygienické služby ČR i epidemiologické studie, provedené v jiných
evropských státech, potvrdily oprávněnost snah ČR o využívání
cytogenetické analýzy periferních lymfocytů pro primární prevenci
nádorových onemocnění při profesionální expozici genotoxickým
látkám. Vyplývá z nich asociace mezi vysokou četností aberací a
zvýšeným rizikem vzniku zhoubných novotvarů.
U vybraných pracovišť s rizikem chemických karcinogenů a
mutagenů v Moravskoslezském kraji (MSK) je jako součást
preventivních prohlídek, nařízených KHS MSK v rámci kategorizace
prací, vyšetření CAPL (cytogenetická analýza periferních lymfocytů
– hodnocení získaných chromozómových aberací) prováděno už
třetím rokem.
Pro účely preventivních prohlídek je vyšetření hodnoceno
individuálně a o jeho výsledku je informován závodní lékař. Jako
informaci o zátěži genotoxickými faktory pro jednotlivá pracoviště je
možno výsledky CAPL anonymizovat a provést hodnocení
skupinové. Takto bylo postupováno při hodnocení skupin
pracovníků, u kterých bylo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného
zdraví při kategorizaci prací začleněno cytogenetické vyšetření do
preventivních prohlídek, provedených během roku 2005.
Pro všechna pracoviště, sledovaná tímto způsobem v roce
2005, bylo potvrzeno, že patří (podle hodnocení skupin,
uveřejněného v AHEM 5/2000) ke skupinám se zvýšenou expozicí
genotoxickým faktorům. Skupinové hodnoty pro sledované
koksovny (OKD, OKK; Mittal Steel), pro pracoviště s cytostatiky
(FNsP Ostrava-Poruba, Vítkovická nemocnice) i pro pracoviště
s faktorem nikl a kadmium se pohybovaly mezi dvěma až čtyřmi
procenty aberovaných buněk. Eventuální rozdíly mezi profesemi,
35
uváděnými závodními lékaři na průvodkách k vyšetření, hodnocené
Wilcoxonovým testem na hladině významnosti 5 %, nebyly
potvrzeny.
Vyšetření CAPL v rámci preventivních prohlídek slouží
především k interpretaci možného individuálního vlivu
genotoxických faktorů pracovního prostředí na zdraví. Skupinové
hodnocení je přínosné především jako doplňující informace pro
hygieniky, závodní lékaře, eventuálně bezpečnostní techniky.
36
AKÝ JE OBSAH ARZÉNU V BIOLOGICKOM MATERIÁLI
PRI DLHOROČNEJ PRÁCI U BANÍKOV
HORNONITRIANSKYCH BANÍ?
MIKULKOVÁ, R.1, BUCHANCOVÁ, J.1, KUBÍK, J.2,
VALACHOVÁ, J.1
1
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a MFN Martin
2
Oddelenie pracovného lekárstva a toxikológie Prievidza
Cieľom práce bolo prierezovo zistiť množstvo arzénu
v biologickom materiáli u baníkov pracujúcich v podzemí
hnedouhoľných baní, odkiaľ sa ťaží uhlie pre elektráreň Nováky, čo
nebolo doteraz bližšie stanovované.
Autori
vyšetrovali
pomocou
atómovej
absorpčnej
spektrofotometrie (AAS-VGA) obsah arzénu (As) v krvi, v moči a vo
vlasoch u 47 baníkov priemerného veku 41,25±6,56 rokov(x±SD),
ktorí robili priemerne 18,56±5,54 rokov v profesiách razič, rubač
uhlia a banský údržbár v podzemí v bani Nováky (n=30) a v bani
Handlová (n=17). V kontrolnej skupine (n=19) boli osoby
nesignifikantných rozdielov vo veku, bez rizika pôsobenia arzénu
v pracovnom prostredí. Výsledky boli spracované matematicko štatistickými postupmi.
± SD) v celom súbore
Priemerné hodnoty As v moči (x±
-1
baníkov boli 0,021±0,016 umol.l moča (1,777±1,318 umol.mol-1
kreatinínu). V kontrolnej skupine bol priemerný obsah As v moči
(1,780±1,711 umol.mol-1
kreatinínu).
0,017±0,012 umol.l-1
Priemerné hodnoty As v krvi v celom súbore baníkov boli
0,064±0,087 umol.l-1. V kontrolnej skupine bol priemerný obsah As
v krvi 0,062±0,071 umol.l-1. Štatisticky významné rozdiely
priemerných hodnôt As v krvi a v moči medzi baníkmi a kontrolným
súborom, ani medzi fajčiarmi a nefajčiarmi neboli zistené. Pre lepšie
posúdenie aktuálnej expozície autori odporúčajú vyšetrenie obsahu
As v krvi a v moči bezprostredne po prerušení pracovnej smeny.
Množstvo As vo vlasoch baníkov (n=27) bolo 1,038±1,143
umol.100 g-1 sušiny a vo vlasoch kontrolnej skupiny 0,510±0,776
umol.100 g-1 sušiny. Tento rozdiel bol nevýznamný. Tendencia ku
37
vyšším hodnotám As vo vlasoch u baníkov v porovnaní s kontrolnou
skupinou je určitým upozornením na možnosť využiť toto vyšetrenie
ako skupinový test dlhodobej expozície. Autori usudzujú, že ani tieto
výsledky nemusia korelovať s obsahom As v cieľových orgánoch,
ktorými sú hlavne pľúca. Zistené hodnoty As nevykazovali vekovú
závislosť, u baníkov nekorelovali s rokmi expozície.
38
CHROMOZÓMOVÉ POŠKODENIA A POLYMORFIZMUS
GÉNOV GSTM1, GSTP1 GSTT1 U GUMÁRENSKÝCH
PRACOVNÍKOV
1,2
MUŠÁK Ľ., 3VODIČKA P., 2MIKULKOVÁ R., 3HÁNOVÁ M.,
4
SOUČEK P., 3POLÁKOVÁ V., 2MORAVČÍKOVÁ K.,
3,4
VODIČKOVÁ L., 1PÉČ M.,
2
BUCHANCOVÁ J., 2KLIMENTOVÁ G.
1
Ústav lekárskej biológie, Univerzita Komenského Bratislava,
Jesseniova lekárska fakulta 037 54 Martin, Malá hora 4, SR, tel.:
++421-43-4131 425, e-mail [email protected],
2
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie UK JLF Martin, SR,
3
Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR, Praha, ČR,
4
Státní zdravotní ústav Praha, ČR
Gumárenskí pracovníci sú vo významnej miere exponovaní
genotoxickým látkam. V práci sme hodnotili markery genotoxických
účinkov tzn. prítomnosť jednotlivých typov chromozómových
aberácií (CHA)- chromatidových (CTA) a chromozómových (CSA)
vo vzťahu k polymorfizmu génov pre metabolické enzýmy GSTM1,
GSTP1 a GSTT1. Glutatión S-transferázy (GST) sú skupinou
enzýmov, ktoré katalyzujú reakciu glutatiónu s mnohými
organickými zlúčeninami, pričom vznikajú tioétery.
42 pracovníkov miešarne, ktorí tvorili skupinu s vysokou
expozíciou xenobiotikám (skupina A) , sme porovnali s 23
pracovníkmi výroby duší s nízkou expozíciou xenobiotikám (skupina
B). V skupine A sme zistili celkom 2,21 % aberantných buniek
(AB.B.) v porovnaní so skupinou B, kde sa vyskytlo 0,78 % AB.B.,
pričom rozdiel bol štatisticky vysoko významný (P<0,001).
Štatistický rozdiel medzi skupinami A a B (P<0,01) sme zistili pri
chromatidovom type aberácií (1,33
% vs. 0,39 %). Pri
chromozómovom type aberácií sme zistili vyšší výskyt v skupine A
(0,88 %) oproti skupine B (0,39 %), rozdiel nebol štatisticky
významný.
39
Pri géne GSTM1 sme v skupine A zistili štatisticky významné
(P<0,01) zvýšenie počtu CHA v kladnom variante (2,73 %) oproti
nulovému variantu (1,38 %). Pri porovnaní počtu CHA v kladnom
variante medzi skupinami A a B sme zistili vysoko významné
(P<0,001) zvýšenie počtu AB.B. v skupine A (2,73 %) oproti
skupine B (0,60 %). Podobné rozdiely medzi skupinami A a B sme
pozorovali i pri jednotlivých typoch CHA. Pri CTA bolo štatistické
zvýšenie (P<0,05) v skupine A oproti skupine B (1,62 % vs. 0,40 %)
a pri CSA (1,12 % vs. 0,20 %; P<0,05). Štatistický rozdiel (P<0,05)
sme pozorovali i v počte CTA pri nulovom variante medzi skupinami
A a B (0,88 % vs. 0,38 %).
Pri géne GSTP1 sme pozorovali štatisticky významné
rozdiely v počte CHA medzi skupinami A a B. Celkový počet CHA
u jedincov s divým typom alel (WT) bol významne vyšší (P<0,01) v
skupine A v porovnaní so skupinou B (2,45 % vs. 0,44 %) a u
heterozygotných jedincov v skupine A (1,89 %) v porovnaní so
skupinou B (1,00 %; P<0,05). Podobné rozdiely sme pozorovali aj
pri CTA, kde u jedincov s divým typom alel a heterozygotných
jedincov (HET) bol počet AB.B. štatisticky vyšší (P<0,05) v skupine
A v porovnaní so skupinou B (WT: 1,45 % vs. 0,22 %; HET: 1,28 %
vs. 0,50 %).
Pri géne GSTT1 sme pozorovali štatistický rozdiel (P<0,05) v
počte CSA medzi kladným a nulovým variantom v skupine A (0,70
% vs. 1,56 %). Pri porovnaní počtu celkových CHA v kladnom
variante medzi skupinami A a B sme zistili významné zvýšenie
(P<0,01) počtu AB.B. v skupine A(2,00 %) oproti skupine B (0,75
%). Podobný rozdiel sme pozorovali aj pri chromatidovom type
aberácií, kde v skupine A sme zistili 1,30 % AB.B a v skupine B
0,35 % AB.B. (P<0,01).
Priemerná hodnota tioéterov v skupine A bola 3,47 a v
skupine B bola 4,29 µmolSH-/mmol kreat. Štatistický rozdiel sa
medzi skupinami A a B nezistil.
40
OXIDATIVNÍ STRES U OSOB S EXPOZICÍ ASBESTU
1
PELCLOVÁ D., 1FENCLOVÁ Z., 2KAČER P., 3KUZMA M.,
1
LEBEDOVÁ J., 1KLUSÁČKOVÁ P., 4NAVRÁTIL T.
1
Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Karlova
Univerzita, Praha
2
Vysoká škola chemicko-technologická, Praha
3
Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha
4
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha
Úvod: Cílem této studie bylo posoudit míru oxidativního
stresu a zánětu na základě stanovení jejich markerů v kondenzátu
vydechovaného vzduchu u osob s předchozí expozicí azbestu.
Předpokládá se, že právě tvorba oxidačních produktů v makrofázích
a plicních epiteliálních buňkách je klíčovým dějem pro toxické
působení azbestu. Oxidační stres je pravděpodobným iniciátorem
funkčních změn fibroblastů, které přispívají k rozvoji intersticiální a
pleurální fibrózy.
Předpokládá se, že kondenzát vydechovaného vzduchu odráží složení
brochoalveolární extracelulární tekutiny. Umožňuje neinvazivním
postupem studovat řadu parametrů přímo z prostředí dýchacích cest.
F2-isoprostany jsou tvořeny katalytickou peroxidací arachidonové
kyseliny a měření koncentrace 8-izoprostanu je proto cenným
markerem ke kvantitativnímu hodnocení oxidačního stresu in vivo.
Leukotrien B4 naproti tomu ukazuje na zánětlivé změny v dýchacích
cestách..
Metody: Vyšetřili jsme 44 osob, průměrného věku 68 let,
průměrně vystavených azbestu po dobu 24 let. Kontrolní skupinu
tvořilo 30 osob stejného věku a pohlaví, bez profesionální expozice
azbestu. Měřili jsme plicní funkce včetně difúzní kapacity plic, 8isoprostan byl analyzován pomocí HPLC/MS, leukotrien B4 pomocí
SPE. Pro statistické zhodnocení byl použit Studentův t-test a
korelační koeficient.
41
Výsledky: Průměrná koncentrace 8-isoprostanu u osob
s expozicí azbestu byla 72±12, u kontrolní skupiny 51±8 pg/ml.
Rozdíl byl statisticky významný (p<0.01). Zvýšené hodnoty 8isoprostanu byly nalezeny také u osob s pleurálními změnami, které
neměly jasně vyjádřenou intersticiální plicní fibrózu. Průměrná
hodnota leukotrienu B4 byla 38±9 u exponovaných, 34±6 pg/ml u
kontrolní skupiny.
Závěr: Jde o první skupinu osob s expozicí azbestu, u níž byly
tyto parametry vyšetřovány. Podle dosažených výsledků se 8izoprostan ve vydechovaném vzduchu jeví jako senzitivní marker
oxidačního stresu u osob s expozicí azbestu. Byl zvýšen také u osob
s pleurálními změnami bez výrazné intersticiální plicní fibrózy.
Tento nález je biologicky plauzibilní, neboť vlákna azbestu perzistují
v plicích po desetiletí. Naproti tomu normální koncentrace
leukotrienu B4, který bývá zpravidla zvýšen u osob s chronickou
bronchitidou a u kuřáků, vylučuje interferenci se zánětem dýchacích
cest u vyšetřovaných pacientů.
Literatura: Mossman BT: Role of reactive oxygen and
nitrogen species (ROS/RNS) in lung injury and diseases. Free Rad
Biol Med 2003; 9: 1115-1116, Cracowski J-L et al.: Isoprostanes as a
biomarker of lipid peroxidation: physiology, pharmacology and
clinical implications. Trends in Pharmacol Sciences 2002; 23: 360363.
Poděkování: Vytvořeno s podporou IGA 8107-3/2004.
42
PROFESIONÁLNÍ RIZIKA U KARCINOMU SLINIVKY
BŘIŠNÍ
HOLCÁTOVÁ I., SLÁMOVÁ A., RAMEŠ J.
Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK
Karcinom slinivky břišní patří k nádorům s absolutně nejhorší
prognózou. Pacienti mají dnes i přes všechny diagnostické a léčebné
pokroky stejné šance jako ti před padesáti lety. Je to jeden z mála
nádorů, kde incidence převyšuje prevalenci a v některých letech a
státech je incidence převýšena i mortalitou. Česká republika patří ke
státům s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění na světě společně
s Maďarskem, Slovenskem, Estonskem a Ukrajinou.
Epidemiologie: Obecně platí, že karcinom slinivky břišní je
nádorem vyššího a vysokého věku. Z hlediska rizikových faktorů
patří tento mezi nejméně prozkoumané. Důvodem je především
relativně nízká incidence např. v porovnání s karcinomem plic a
velmi krátká doba přežívání od prvních příznaků respektive od
stanovení diagnózy.
Významnou úlohu hraje pravděpodobně genetická
determinace. Objevují se rodinné klustery se zvýšeným výskytem
tohoto nádoru. Každý zachycený nádor v rodině představuje pro
ostatní příbuzné zvýšené riziko, protože může být prvním projevem
některého z genetických syndromů, se kterými se karcinom slinky
břišní pojí.
V pracovním prostředí se rizikové faktory karcinomu slinivky
břišní zatím spolehlivě nepodařilo prokázat, i když expozice
chlorovaným organickým rozpouštědlům se v řadě studií podílí
významnou měrou na zvýšení frekvence tohoto nádoru a za
potenciální rizikové faktory je možné považovat i profesionální
expozici chromu a niklu a jejich sloučeninám.
Metoda: Od roku 2004 probíhá na našem pracovišti studie
případů a kontrol karcinomu slinivky břišní, jejímž cílem je objasnit
vysoký výskyt tohoto nádoru v naší populaci. Epidemiologická
studie probíhá formou řízeného pohovoru s použitím rozsáhlého
dotazníku, který je zaměřen na suspektní rizika. Předběžné výsledky
43
nedávají jednoznačnou odpověď, a to ani z hlediska profesionálních
rizik, proto následně připravujeme navazující projekt, který by mohl
objasnit působení faktorů prostředí včetně pracovního a genetické
predispozice postižených tímto nádorem. Součástí projektu je tedy
nezbytně genetická analýza biologického materiálu.
Projekt je financován z projektu IGA 8090 – 3.
44
NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČR U PRACOVNÍKŮ
EXPONOVANÝCH VINYLCHLORIDU.
SLÁMOVÁ, A., RAMEŠ J.
Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK
V roce 1933 začala nová etapa rozvoje chemického průmyslu.
V tomto roce se začala průmyslově vyrábět jedna z nejrozšířenějších
plastických hmot - polyvinylchlorid, známý pod zkratkou PVC. Za
uplynulých 70 let pronikl takřka do všech odvětví, téměř všichni
jsme s touto plastickou hmotou v každodenním kontaktu.
V České republice je vinylchlorid-monomer, jehož
polymerací dále vzniká polyvinylchlorid, vyráběn v jediném závodě.
V době, kdy byl v Čechách provoz budován, byly již známy účinky
vinylchloridu na lidský organismus, a to jak akutní, tak chronické.
Vědělo se již i o možném karcinogenním působení. Všechny tehdy
dostupné informace i poměrně přísné hygienické limity sloužily
pracovníkům Krajské hygienické stanice, kteří byli pověřeni
prvoinstančním dozorem, k dobrému hygienickému zabezpečení
pracovního prostředí i pracovníků samotných.
Poloprovozně byla výroba vinylchloridu u nás zahájena v
roce 1975, plně v roce 1977. Od té doby prošlo závodem (do konce
roku2003) celkem 908 zaměstnanců Celý provoz je rozdělen do
celkem 10 středisek. Délka expozice se pohybuje od 1 měsíce do 29
let, v průměru je 8,6 roku. Porovnáním údajů základního souboru s
Národním onkologickým registrem bylo zjištěno 46 pracovníků (14
žen a 32 mužů), u kterých bylo diagnostikováno nádorové
onemocnění.27 z nich zemřelo, 19 je žijících. Angiosarkom jater
nebyl zjištěn, hepatom byl diagnostikován 2x, karcinom pankreatu
3x, žlučníku 2x, plic a průdušek 9x. Délka expozice se pohybuje od 2
měsíců do 29 let , v průměru je 10,7 roku. V současné době
dokončujeme statistické vyhodnocení získaných údajů.
45
EUROTEL S.R.O. PODNIK PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ (2005).
Ing. Jaroslav Rotbauer – Eurotel s.r.o.
Ing. Ladislav Kritzbauch – Eurotel s.r.o.
MUDr. Jiří Vytlačil - Kardia s.r.o.
Obsahem posteru je představit některé aktivity na úseku
podpory zdraví společnosti Eurotel s.r.o., které připravuje společně
se svým poskytovatelem ZPP společností Kardia. Budou
prezentovány některé speciální projekty určené jednak rizikovým
skupinám, jako byl např. projekt „Snižování psychické zátěže
pracovníků call center“, podpořený grantem MZČR a následně
hodnocený jako vynikajícím způsobem plněný.
Dále poster informuje o širokém záběru ZPP včetně
podrobného a pravidelného šetření pracovních rizik na pracovišti,
ergonomické edukace přímo na pracovních místech a pravidelném
vyhodnocování zjištěných nedostatků prostřednictvím zdravotní
komise složené ze zástupců podniku a poskytovatele ZPP.
Další informace je o „Dnu zdraví v Eurotelu“ jehož součástí
budou některé zdravotnické přednášky o omezovaní rizika kouření a
aplikované ergonomii pracovního místa. Zájemcům budou v průběhu
odpoledne stanoveny orientační hodnoty stanovení krevního cukru a
cholesterolu z kapilární krve a případné vyšetření zrakových funkcí
pomocí refraktometru.
Součástí posteru budou i některé zdravotní benefity pro
zaměstnance a informace o tzv „Nadaci Eurotel“.
46
BEHAVIORÁLNE ASPEKTY NA PROBLEMATIKU Hg –
NOVŠIE POZNATKY
ŽILINSKÁ D., GÁLIKOVÁ E., MIKULKOVÁ, R., GARAJOVÁ J.
Klinika pracovného lekárstva a toxikológie UK JLF a MFN
Úvod: Elementárna ortuť spôsobuje zmeny predovšetkým
centrálneho nervového systému. Pri chronickej expozícii sa
neurotoxický účinok prejaví najskôr na úrovni psychických zmien.
V neskorších štádiách prechádza ochorenie do organicity s trvalými
následkami.
Cieľ: Cieľom štúdie bolo odhaliť dôsledky expozície Hg
u pracovníkov Nováckych chemických závodoch (NCHZ), a.s.
Nováky pokiaľ možno ešte v predklinickom štádiu a zistiť význam
psychologického vyšetrenia pri diagnostike neurotoxického účinku
Hg.
Metodika: Autori realizovali komplexné klinické vyšetrenie,
toxikologické
vyšetrenie
metódou
atómovej
absorbčnej
spektrofotometrie a psychologické vyšetrenie dotazníkovou metódou
CORNELL-INDEX-3, upravenou podľa Fickovej, ktorá mapuje
oblasti prežívaných ťažkostí a správania sa. Vyšetrili 85 pracovníkov
NCHZ s priemerným vekom 41,6 ± 8,0 rokov a priemernou dĺžkou
expozície 18,3 ± 9,2 rokov. Výsledky psychologického vyšetrenia
porovnali s dĺžkou expozície.
Výsledky: Screeningovým psychologickým vyšetrením
autori nezistili signifikantne zvýšené skóre v žiadnej zo sledovaných
oblastí. Mierne zvýšené percento ťažkostí odhalili v oblasti depresie,
strachu a maladaptácie, v oblasti gastrointestinálnych ťažkostí,
psychosomatických symptómov a nervozity. So vzrastajúcou dĺžkou
expozície nezistili signifikantne zvýšený výskyt patognomických
symptómov jednotlivých oblastí. Toxikologickým vyšetrením sa
zistila priemerná hladina Hg v krvi 0,114 ± 0,380 µmol/l a v moči
0,140 ± 0,149 µmol/l.
Záver: Psychologickým vyšetrením pracovníkov NCHZ
autori nezistili signifikantne zvýšený výskyt prežívaných ťažkostí
a správania sa v žiadnej zo sledovaných oblastí ani zvýšený výskyt
47
patognomických symptómov v závislosti so vzrastajúcou dĺžkou
expozície.
48
Název:
Sborník souhrnů,
pracovního lékářství
Sestavil:
MUDr. S. Lvončík
J. Lvončíková
I. Večerek
Vydavatel:
Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální
fakulta
Počet stran:
48
Vydání:
první, 2006
Tisk:
Nová Grafia Opava, tel.: 553 712 128
ISBN 80 – 7368 – 181 - 1
49
XXXI.
Pachnerovy
dny