Využití recirkulační technologie pro inkubaci jiker a odchov hybrida
Transkript
Využití recirkulační technologie pro inkubaci jiker a odchov hybrida
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Využití recirkulační technologie pro inkubaci jiker a odchov hybrida sivena amerického a arktického Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/11.00400 1 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Josef Bláhovec Adresa: Žár 25, 384 86 Vacov IČ: 67172695 Registrační číslo pp: CZ.1.25/3.4.00/11.00400 Název pilotního projektu: Využití recirkulační technologie pro inkubaci jiker a odchov hybrida sivena amerického a arktického Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Josef Bláhovec Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 30. 11. 2012 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 30. 11. 2012 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: prof. Ing. Jan Kouřil, Ph.D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Josef Bláhovec 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obsah: 1. CÍL.....................................................................................................................................5 1.1. Co je cílem pilotního projektu......................................................................................5 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie.............................................................5 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování.....................................................5 2. ÚVOD................................................................................................................................7 3. MATERIÁL A METODIKA..............................................................................................8 3.1. Testovaný organismus a odchov...................................................................................8 3.2. Odchovný systém.........................................................................................................8 3.3. Odběry a analytické rozbory vzorků vody ....................................................................8 3.4. Sledování fyzikálně chemických parametrů vody a jejich úprava .................................8 3.5. Sledování množství spotřebovaného krmiva.................................................................8 3.6 Sledování biomasy v systému .......................................................................................9 3.7. Sledování délky a úspěšnosti inkubace jiker a rozkrmu plůdku.....................................9 3.8. Sledování přežití a růstu ryb, konverze krmiva.............................................................9 3.9. Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení ............................................................9 4. VÝSLEDKY ....................................................................................................................11 4.1. ODCHOV I. - HYBRID SIVENA AMERICKÉHO A ARKTICKÉHO .....................13 4.2. ODCHOV II. - PSTRUH DUHOVÝ – CELOSAMIČÍ POPULACE..........................15 4.3. ODCHOV III. - PSTRUH DUHOVÝ – CELOSAMIČÍ POPULACE ........................16 4.4. ODCHOV IV. - PSTRUH DUHOVÝ – CELOSAMIČÍ POPULACE ........................17 4.5. SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ODCHOVŮ ............................................................18 5. ZÁVĚR ............................................................................................................................22 4 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Výsledky projektu by měly přispět ke zhodnocení získaných vědeckých poznatků v souvislosti s inovačními technologiemi v akvakultuře, konkrétně k rozvoji moderních intenzivních metod chovu ryb s implementací principů omezujících dopady na životní prostředí a ukázat novou cestu vývoje pro zvýšení konkurenceschopnosti českého rybářství v Evropě a jeho trvale udržitelného rozvoje. Schopnost konkurence je daná schopností vyvíjet se a proto je nanejvýš vhodné sledovat a realizovat nové technologické postupy. Dílčími cíli projektu jsou: popis úspěšnosti inkubace jiker, kulení a rozkrmu a odchovu plůdku na daném akvakulturním systému, popis růstových parametrů sledovaných ryb se zohledněním zdravotního stavu ryb, objemu krmné dávky na kvalitu odchovných podmínek, popis vlivu fyzikálních a chemických parametrů vody na produkci a průběh odchovu, popis možností úpravy podmínek prostředí pro dosažení co nejlepších podmínek pro chov, sledování objemu spotřebovaného krmiva a jeho využití, statistické vyhodnocení získaných dat a následné zhodnocení efektivnosti technologie, její doporučení/nedoporučení pro další realizace v rámci ČR ve smyslu zefektivnění a intenzifikace chovu lososovitých ryb. Testován byl hybrid sivena amerického a arktického a pstruh duhový. 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie V současné době je v evropském měřítku využíváno mnoho způsobů intenzifikace v chovu lososovitých ryb. Jedním z těchto intenzifikačních postupů je použití recirkulačních technologií v chovu všech věkových kategorií ryb a využívání druhů ryb pro diverzifikaci a zkvalitnění nabídky sladkovodních ryb. V České republice jsou tyto možnosti spíše opomíjeny, přestože v Evropě jsou často hojně využívány a ověřeny. Zhodnocením a popsáním benefitů tohoto postupu by mělo dojít k širšímu využití recirkulačních líhňařských systémů a nabídce širšího spektra druhů v nich produkovaných. 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování V ČR se v současné době používají k inkubaci jiker a odchovu násad lososovitých ryb klasické systémy závislé často na omezeném, ale dostatečně vydatném zdroji vody s co nejstabilnějšími parametry. Vhodných zdrojů vody je ale v ČR pro tyto účely minimum. Vzhledem k plánovanému rozvoji tohoto sektoru rybářství a z důvodu zvýšené poptávky po kvalitním rybím mase, momentálně chybí zdroj kvalitního násadového materiálu pro potenciální nové chovy. Navíc sílí povědomí spotřebitelů o chovaných druzích ryb a jejich kvalitě, a proto je nutné potenciálním zákazníkům nabízet širší spektrum produktů, případně další vhodné vyhledávat a nabízet. Vzhledem k tomu, že v Evropě sílí poptávka po tržních lososovitých rybách je důležité tyto technologické postupy otestovat i v ČR a pro co nejširší spektrum druhů. Touto cestou můžeme českým chovatelům vložit do ruky podklady proč se vydat touto cestou. Nutnost 5 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH intenzifikace a diverzifikace výroby je totiž předpokladem pro udržitelný vývoj akvakultury nejen v ČR. Předkládaný projekt by měl zhodnotit přínos nové technologie v chovu lososovitých ryb a tím potvrdit její funkčnost a využitelnost v podmínkách ČR. 6 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 2. Úvod Testována byla technologie inkubace jiker, rozkrmu a odchovu lososovitých ryb v recirkulační líhni s minimální spotřebou čerstvé vody v podmínkách ČR. K odchovu testovaných stádií ryb bylo využito malé recirkulační líhně, kde v rámci diverzifikace produkce byl testován pstruh duhový (jako referenční druh) a kříženec sivena amerického a arktického. Testovaný recirkulační systém má být spojovací prvkem s recirkulačním systémem dánského typu (testován pilotním projektem „Ověření technologie dánského recirkulačního systému pro intenzivní chov pstruha duhového“, reg. č. CZ.1.25/3.4.00/09.00532 pro zajištění násadového materiálu s bezpečným původem z hlediska výskytu nemocí lososovitých ryb. Systém využívá sedimentaci nerozpuštěných látek a nitrifikaci amoniaku na biologickém filtru s doplňováním pouze dodatkové vodovodní vody k eliminaci ztrát výparem a odkalováním (Leitritz a Conklin Lewis, 1980; D’Orbcastel a kol., 2009). Pohyb vody v celém systému byl zabezpečen pomocí průtokového čerpadla. Vlastní podstata ověřované technologie tkví zejména v opakovaném mnohonásobném využití vody (cca až stonásobného), umožňujícím dosažení vysoké produkce při použití minimálního přítoku čerstvé vody do systému (Rasmussen a kol., 2007; Kouřil a kol. 2008a,b). Technologie recirkulační líhně se používá nejen pro lososovité ryby (Leitritz a Conklin Lewis, 1980; Jokumsen a Svendsen, 2010), ale i pro jiné druhy (Head a Watanabe, 1995; Brown, 2011), včetně brakických a mořských druhů (Brown, 2011; Valenti a Daniels, 2000) a je použitelný i pro korýše (Valenti a Daniels, 2000; Kouba a kol., 2010). Technologický postup využívající recirkulaci vody i v líhních pro lososovité ryby je hojně realizován a je ve světě ověřen jako ekonomicky (Rawlinson a Foster, 2001) i ekologicky přínosný (Martins a kol., 2010), v chovech lososovitých ryb v Evropě i jinde ve světě (Leitritz, 1962; Jokumsen a Svendsen, 2010), u nás je zatím velkou neznámou. Vzhledem k sílící poptávce po kvalitních rybích produktech, nedostatku násadového materiálu a vysokému riziku přenosu nemocí s násadovými rybami je důležité tento technologický postup otestovat i v podmínkách ČR a osamostatnit chovy od vlivu prostředí a nežádoucí lidské činnosti. 7 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 3. Materiál a metodika 3.1. Testovaný organismus a odchov Pro potřeby projektu byl testovaným organismem kříženec sivena amerického (Salvelinus fontinalis) a sivena arktického (Salvelinus alpinus). Jako referenční druh byl pro srovnání a pro testování kapacity recirkulační líhně byl využit pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), konkrétně monosexní celosamičí populace tohoto druhu. Testování technologie započalo ve stádiu jiker v očních bodech a ukončeno bylo v době vysazení do dalšího odchovu. Celkem byly sledovány 4 odchovné turnusy tzn., že v průběhu ověřování technologie recirkulační líhně došlo čtyřikrát k inkubaci jiker, rozkrmu a odchovu násadového materiálu pro další chov. 3.2. Odchovný systém Ověřovaný systém recirkulační líhně se skládal ze dvou základních jednotek. Z části pro inkubaci jiker a počáteční rozkrm a z části pro další odchov do velikosti 1,5 – 2 g. Jednotka pro inkubaci a rozkrm hospodařila a celkovým objemem vody 3,8 m3 a skládala se z líhňařských aparátů, rozkrmovacích žlabů a zásobních nádrží. Pohyb vody v systému byl zajištěn pomocí čerpadla. Jednotka pro další odchov se skládala z odchovných kruhových nádrží, nádrže pro biofiltraci a zásobní nádrže. Celkový objem jednotky pro další odchov byl přibližně 10,6 m3. Pohyb vody v systému byl zajištěn pomocí čerpadla. Přítok čerstvé vody do systému byl zajištěn vodou z vrtané studny. Přítok čerstvé vody do systému (na doplnění ztrát odkalením a výparem) nepřekračoval 0,02 l.sec-1. 3.3. Odběry a analytické rozbory vzorků vody Vzorky vody pro detailní analytický rozbor byly odebírány v pravidelných 14 denních intervalech a analyzovány v certifikované Chemické a mikrobiologické laboratoři (Bioanalytika.cz, zkušební laboratoř č. 1012, Píšťovy 820, 53701 Chrudim). Sledovány byly tyto parametry vody: amonné ionty (NH4+), dusitany (NO2 -), dusičnany (NO3 -), biochemická spotřeba kyslíku (BSK5), chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), fosfor celkový (P), fosforečnany (PO4 -3), obsah nerozpuštěných látek (NL), pH, kyselinová neutralizační kapacita (KNK4,5) a tvrdost vody. 3.4. Sledování fyzikálně chemických parametrů vody a jejich úprava V průběhu pilotního projektu byl sledován obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě (s přesností 0,1 mg O2.l-1 pomocí oximetru HI9142 (Hanna Instruments Czech s.r.o.), pH (s přesností na 0,1) pomocí pH metru pHep® HI98107 (Hanna Instruments Czech s.r.o.) a teplota s přesností na 0,1°C. V případě kolísání pH byl pro meliorační účely používán dolomitický vápenec. Pro snížení účinku toxických dusitanů na ryby byl denně aplikován chlorid sodný. 3.5. Sledování množství spotřebovaného krmiva V rámci pilotního projektu bylo denně sledováno přesné množství spotřebovaného krmiva v jednotlivých sledovaných nádržích a navíc celkové množství krmiva aplikovaného 8 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH do celého rybochovného systému. Navážky krmiva se zaznamenávaly do připravených protokolů. Krmné dávky byly regulovány podle biomasy v nádrži, teploty vody a obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě. Po dobu ověřování technologie bylo používáno krmivo Biomar vhodné pro počáteční odchov lososovitých ryb řady Inicio Plus o zrnitosti 0,4 – 2 mm. 3.6 Sledování biomasy v systému V průběhu testování systému byla rovněž sledována biomasa, a to jak v jednotlivých sledovaných nádržích, tak celková biomasa v rybochovném systému. Biomasa byla počítána na základě množství spotřebovaného krmiva a na základě předpokládaného krmného koeficientu (0,8) a aktualizovala se vždy podle výsledků kontrolních přelovení. 3.7. Sledování délky a úspěšnosti inkubace jiker a rozkrmu plůdku V průběhu ověřování technologie byla denně kontrolována inkubace jiker a sledována teplota vody. Denně byly odstraňovány uhynulé jikry a vedla se evidence o úhynu jiker. V průběhu kulení byly průběžně odstraňovány jikrné obaly. Po úplném vykulení a strávení části žloutkového váčku (plůdek se již aktivně pohyboval) byla obsádka aparátů přemístěna na rozkrmovací žlaby. Denně byla obsádka žlabů kontrolována a byli odsáváni uhynulí jedinci a jedinci s patrnými tělesnými malformacemi. V období naplnění plynového měchýře a rozplavání plůdku bylo přistoupeno k intenzivnímu rozkrmu. Krmivo bylo plůdku předkládáno v nadbytku až do doby, kdy celá obsádka přijímala krmivo. Nadbytek krmiva a exkrementy byly v období rozkrmu odstraňovány 2x denně. 3.8. Sledování přežití a růstu ryb, konverze krmiva Případné úhyny byly denně zaznamenávány do protokolů. Kondice a zdravotní stav ryb byl sledován osobní kontrolou denně. V pravidelných dvoutýdenních intervalech docházelo k přelovení a zvážení zástupného vzorku ryb (35 ks) z každé sledované nádrže. U každé z převažovaných ryb se kontroloval zdravotní stav: vzhled, stav žaber, ne/přítomnost ektoparazitů, změny zbarvení, celistvost ploutví atd. Ryby byly poté zváženy s přesností na 0,01 g na elektronických vahách (Kern & Sohn GmbH, Balingen, Německo). Po ukončení přelovení byla u ryb provedena preventivní koupel proti druhotnému zaplísnění po manipulaci. Pro zjištění schopnosti ryb využívat předkládané krmivo byl vypočten krmný koeficient (feed conversion ratio – FCR) vyjadřující množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku podle vzorce: FCR = wk / wp kde wk = hmotnost spotřebovaného krmiva (kg) a wp = dosažený hmotnostní přírůstek (kg) (Report of the EIFAC/IUNS and ICES working group on standardization of methodology in fish nutrition research, 1980). 3.9. Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení Data získaná v průběhu testování byla nejprve naeditována a zpracována v programu Excel pro Windows a následně statisticky analyzována programem Statistica 9.0 (StatSoft., Inc.). Data byla nejprve podrobena testům pro testování normality dat (Kolmogorov-Smirnov test) a homoskedasticity (Levenův test). Následně byla použita analýza kovariance 9 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH (ANCOVA) a následně Tukeyeho HSD test. V případě, že se jednalo o soubory dat nesplňující kritéria pro parametrické metody, byly použity neparametrické testy, konkrétně Kruskal-Wallisova ANOVA a následně testy vícenásobného porovnání průměrného pořadí. Všechny použité metody byly provedeny na hladině významnosti α = 0,05. Data jsou prezentována jako průměr ± směrodatná odchylka, není-li uvedeno jinak. 10 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 4. Výsledky Systém hospodaření na recirkulačním systému Recirkulační systémy jsou založeny na minimální spotřebě vody, kterou je nutno do systému čerpat pro vyrovnání ztrát odparem a čištěním. Z tohoto důvodu je systém závislý zejména na způsobu a frekvenci odkalování a objemu a kapacitě biofiltru. V případě recirkulační líhně je důležité pravidelné a intenzivní odkalování odchovných nádrží a nádrží pro biofiltraci a sedimentaci. Pro optimální funkci systému pak zcela dostačuje přítok čerstvé vody přibližně 1 l za 1 – 3 minuty dle intenzity odchovu, což odpovídá cca 6 - 16 ml.s-1 (20 – 60 l.hod-1). Biofiltrace zde funguje jen jako přídavný prvek, protože naprostá většina pozornosti je směřována na důkladném odstraňování exkrementů a zbytků krmiva. Pro inkubaci a jiker a rozkrm plůdku je nutné odstraňovat uhynulé jedince denně. Při intenzivním rozkrmu je potom na konkrétním zvážení odkalování dvakrát denně. O správné funkci systému mohou vypovídat parametry kvality vody, které byly při ověřování této technologii stanovovány akreditovanou analytickou laboratoří. Obvyklé hodnoty ve fungujícím systému recirkulační líhně uvádí Tab. 1. Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě po dobu ověřování technologie neklesl na odtoku pod 80 % nasycení. Všechny důležité parametry vody (zejména dusíkaté látky, pH, obsah O2, CHSKMn a BSK5) lze účinně regulovat a ovlivňovat jednak svědomitou chovatelskou prací (využitím kvalitního krmiva, pravidelným čištěním, kontrolou biomasy v systému, přítomnosti nadměrného zákalu aj.) a stejně tak i regulačními zásahy (pufraci kolísajícího pH, aerace). Kolísání a průběh vybraných parametrů kvality vody v recirkulačním systému znázorňují graficky Obr. 1., 2. a 3. Tab. 1.: Sumární tabulka hodnot z analytických rozborů vody získaných za dobu testování technologie. Střední hodnoty jsou vyjádřeny pomocí průměru a mediánu, míra variability potom pomocí směrodatné odchylky a horních a dolních kvartilů. pH Amonné ionty (mg.l-1) Dusitany (mg.l-1) Dusičnany (mg.l-1) BSK5 (mg.l-1) CHSKMn (mg.l-1) Nerozpuštěné látky (mg.l-1) Chloridy (mg.l-1) Celkový fosfor (mg.l-1) Fosforečnany (mg.l-1) KNK4,5 (mmol.l-1) Tvrdost (mmol.l-1) Průměr Sm.odch. Medián 7,38 0,77 0,76 57,33 1,36 2,75 5,75 111,34 1,09 2,82 1,66 1,46 0,41 0,63 0,57 41,14 0,57 1,25 1,97 78,48 1,11 2,64 0,38 0,35 7,35 0,53 0,55 50,75 1,00 2,58 <5 91,45 0,71 1,99 1,70 1,39 11 Dolní kvartil 7,05 0,34 0,31 19,55 1,00 1,62 <5 46,8 0,36 0,87 1,50 1,20 Horní kvartil 7,75 0,96 1,30 85,85 1,85 3,79 <5 168,5 1,38 4,53 1,95 1,63 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obr. 1.: Průběh obsahu amonných iontů (NH4+), dusitanů (NO2-) a dusičnnů (NO3-) v průběhu testování technologie. Obr. 2.: Průběh hodnot biochemické spotřeby kyslíku (BSK5), chemické spotřeby kyslíku (CHSKMn) a obsahu nerozpuštěných látek v průběhu testování technologie. 12 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obr. 3.: Průběh hodnot teploty vody a pH v průběhu testování technologie. Odchovný prostor a krmení Pro první část odchovu, inkubaci a rozkrm plůdku, odchovu byla využita menší část recirkulační líhně. Její součástí byly Rückel – Vackovy líhňařské aparáty pro inkubaci jiker a žlaby pro rozkrm plůdku. Na líhňařské aparáty se nasadily vždy jikry v očních bodech a denně z nich byly odstraňovány uhynulé kusy. Během kulení byly 1 – 3x odstraňovány jikerné obaly. Po té co váčkový plůdek strávil přibližně polovinu váčku a volně se pohyboval v aparátech, bylo přistoupeno k jejich přesazení na žlaby k rozplavání a k rozkrmu. Po několika dnech se plůdek rozplaval a začal přijímat startérové krmivo – to se podávalo in excess. Vzhledem k přebytkům krmiva a velkému množství exkrementů bylo nutné odkalovat - 2 x denně. Rozkrmený plůdek, který intenzivně přijímal krmivo, byl následně přesazen na druhou část systému, na kruhové nádrže. Zde již krmná dávka byla upravena podle aktuální biomasy a ochoty obsádky přijímat krmivo. Denní krmná dávka se v závislosti na teplotě pohybovala v rozmezí 2 – 5 % hmotnosti obsádky. Odkalení sedimentační nádrže probíhalo v závislosti na množství aplikovaného krmiva 1x za 2 – 3 dny. Denně probíhala kontrola zdravotního stavu obsádek, jejich chování a mortalita. 4.1. ODCHOV I. - HYBRID SIVENA AMERICKÉHO A ARKTICKÉHO Inkubace Jikry v očních bodech byly nasazeny 5.1.2012 na Rückel – Vackovy aparáty s přítokem vody. V průběhu inkubace byly denně odstraňovány uhynulé jikry. Líhnutí jiker započalo 26. ledna, ale díky náhlému poklesu teploty se velmi zpomalilo a všechny jikry byly vykulené až 7. února. Váčkový plůdek byl několik dní ponechán v aparátech a poté nasazen (12. února) na odchovné žlaby k rozkrmu. Rozkrm Začátek rozkrmu byl zpomalený a rozvleklý (přechod na exogenní výživu 10. – 22. března) přetrvávající nižší teplotou vody (5 – 6°C), což mělo hned na počátku za následek viditelný rozrůst plůdku podle doby, kdy přecházel na exogenní výživu. Tato skutečnost následně vedle k poměrně vysokým ztrátám díky kanibalismu. Hybrid sivenů se ukázal jako 13 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH velmi dravý i při nadbytku krmiva. V polovině a na konci rozkrmu (před nasazením na kruhové nádrže) bylo provedeno převážení obsádek (Tab. 2.). Odchov plůdku Po nasazení plůdku na kruhové nádrže (28. dubna) byla provedena 4 přelovení za účelem zjištění přírůstků (Tab. 2.). V průběhu odchovu v kruhových nádržích už se neprojevoval kanibalismus jako v předchozím období. Dne 12. června byl odchov hybrida sivena amerického a arktického ukončen. Růst, konverze krmiva Hmotnost odchovávaných ryb byla zjišťována pravidelnými přeloveními. Na základě zjištěných hodnot a množství spotřebovaného krmiva byl vypočten koeficient konverze krmiva (FCR) jako množství krmiva potřebné na 1 kg přírůstku obsádek. Zjištěné hodnoty jsou uvedeny v Tab. 2. Růst obsádek je přehledně graficky zobrazen na Obr. 4. Průměrný koeficient konverze krmiva za celou dobu odchovu bylo vypočteno FCR = 0,635 ± 0,126 kg krmiva.kg přírůstku-1. Tab. 2.: Sumární tabulka hodnot z jednotlivých přelovení a vypočteného koeficientu konverze krmiva u testovaných obsádek hybrida sivena amerického a arktického. 5.4.2012 27.4.2012 Hmotnost (g) 0,32±0,09 0,49±0,19 FCR xxx 0,477 Průměrné FCR za celou dobu odchovu 30.4.2012 0,51±0,20 0,530 22.5.2012 1,06±0,37 0,656 7.6.2012 12.6.2012 1,41±0,51 1,77±0,53 0,841 0,669 0,635±0,126 Úhyn Celkové ztráty v průběhu inkubace, rozkrmu a dalšího odchovu činily 42,71 %, což je velmi vysoké číslo. Z hlediska ztrát by bylo možné odchov označit za málo úspěšný. Na tomto výsledku se hlavní měrou podílel pokles teploty vody v průběhu kulení plůdku a v době přechodu na exogenní výživu. Tyto podmínky vyústily ve značné velikostní rozdíly v rámci obsádky a k vysokému kanibalismu v období rozkrmu na žlabech. K vysoké míře kanibalismu napomohla i vysoká dravost hybrida sivenů i při nadbytku krmiva. Podrobné informace o ztrátách úhynem a kanibalismem uvádí Tab. 3. Tab. 3.: Přehled ztrát (v %) v průběhu inkubace jiker a odchovu plůdku u testovaných obsádek hybrida sivena amerického a arktického v jednotlivých fázích odchovu. Fáze odchovu Inkubace jiker Rozkrm Další odchov Celkem Ztráty 3,18 % 36,44 % (úhyn 4,14 %; kanibalismus 32,30 %) 3,09 % 42,71 % 14 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 4.2. ODCHOV II. - PSTRUH DUHOVÝ – CELOSAMIČÍ POPULACE Inkubace Jikry v očních bodech byly nasazeny 2.5.2012 na Rückel – Vackovy aparáty s přítokem vody. V průběhu inkubace byly denně odstraňovány uhynulé jikry. Líhnutí jiker započalo 8. května a všechny jikry byly vylíhnuté již 11. května. Váčkový plůdek byl několik dní ponechán v aparátech a poté nasazen (14. května) na odchovné žlaby k rozkrmu. Rozkrm Začátek rozkrmu byl relativně rychlý (přechod na exogenní výživu 25. – 27. května), což znamenalo poměrně vyrovnaný růst obsádky a téměř nulový kanibalismus. Pstruh duhový na rozdíl od hybrida sivenů, byl od počátku příjmu krmiva výrazně žravější a svých menších sourozenců si všímal jen výjimečně. Na konci rozkrmu (před nasazením na kruhové nádrže) bylo provedeno převážení obsádek (Tab. 4.). Odchov plůdku V období od nasazení plůdku na kruhové nádrže (12. června) po konec odchovu byla provedena 2 přelovení za účelem zjištění přírůstků (Tab. 4.). V průběhu odchovu v kruhových nádržích se rovněž kanibalismus neprojevoval. Dne 11. července byl II. odchov celosamičí populace pstruha duhového ukončen. Růst, konverze krmiva Hmotnost odchovávaných ryb byla zjišťována pravidelnými přeloveními. Na základě zjištěných hodnot a množství spotřebovaného krmiva byl vypočten koeficient konverze krmiva (FCR) jako množství krmiva potřebné na 1 kg přírůstku obsádek. Zjištěné hodnoty jsou uvedeny v Tab. 4. Růst obsádek je přehledně graficky zobrazen na Obr. 4. Průměrný koeficient konverze krmiva za celou dobu odchovu bylo vypočteno FCR = 0,441 ± 0,058 kg krmiva.kg přírůstku-1. Tab. 4.: Sumární tabulka hodnot z jednotlivých přelovení a vypočteného koeficientu konverze krmiva u testovaných obsádek celosamičí populace pstruha duhového. 12.6.2012 27.6.2012 Hmotnost (g) 0,41±0,12 1,17±0,30 FCR 0,356 0,418 Průměrné FCR za celou dobu odchovu 9.7.2012 11.7.2012 1,92±0,45 1,94±0,39 0,493 0,496 0,441±0,058 Úhyn Celkové ztráty v průběhu inkubace, rozkrmu a dalšího odchovu činily 13,62 %, což je velmi nízké číslo. Z hlediska ztrát by bylo možné odchov označit za vysoce úspěšný. Na tomto výsledku se hlavní měrou podílela vyrovnanost obsádek, i celkově nízký počet malformací u plůdku. Svou roli sehrál i fakt, že celý cyklus odchovu byl navíc díky optimálním teplotním podmínkám velmi rychlý. Podrobné informace o ztrátách úhynem a kanibalismem uvádí Tab. 5. 15 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tab. 5.: Přehled ztrát (v %) v průběhu inkubace jiker a odchovu plůdku u testovaných obsádek celosamičí populace pstruha duhového v jednotlivých fázích odchovu. Fáze odchovu Inkubace jiker Rozkrm Další odchov Celkem Ztráty 5,97 % 6,94 % 0,71 % 13,62 % 4.3. ODCHOV III. - PSTRUH DUHOVÝ – CELOSAMIČÍ POPULACE Inkubace Jikry v očních bodech byly nasazeny 19.6.2012 na Rückel – Vackovy aparáty s přítokem vody. V průběhu inkubace byly denně odstraňovány uhynulé jikry. Líhnutí jiker bylo masové a velmi rychlé, započalo navečer 24. června a všechny jikry byly vylíhnuté již 26. června. Váčkový plůdek byl několik dní ponechán v aparátech a poté nasazen (5. července) na odchovné žlaby k rozkrmu. Rozkrm Začátek rozkrmu byl relativně rychlý (přechod na exogenní výživu 7. – 9. července), což znamenalo poměrně vyrovnaný růst obsádky a téměř nulový kanibalismus. Pstruh duhový na rozdíl od hybrida sivenů, byl od počátku příjmu krmiva výrazně žravější a svých menších sourozenců si všímal jen výjimečně. Na konci rozkrmu (před nasazením na kruhové nádrže) bylo provedeno převážení obsádek (Tab. 6.). Odchov plůdku V období od nasazení plůdku na kruhové nádrže (1. srpna) po konec odchovu bylo provedeno 6 přelovení za účelem zjištění přírůstků (Tab. 6.). V průběhu odchovu v kruhových nádržích se rovněž kanibalismus neprojevoval. Dne 17. října byl III. odchov celosamičí populace pstruha duhového ukončen. Růst, konverze krmiva Hmotnost odchovávaných ryb byla zjišťována pravidelnými přeloveními. Na základě zjištěných hodnot a množství spotřebovaného krmiva byl vypočten koeficient konverze krmiva (FCR) jako množství krmiva potřebné na 1 kg přírůstku obsádek. Zjištěné hodnoty jsou uvedeny v Tab. 6. Růst obsádek je přehledně graficky zobrazen na Obr. 6. Průměrný koeficient konverze krmiva za celou dobu odchovu bylo vypočteno FCR = 0,603 ± 0,150 kg krmiva.kg přírůstku-1. 16 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tab. 6.: Sumární tabulka hodnot z jednotlivých přelovení a vypočteného koeficientu konverze krmiva u testovaných obsádek celosamičí populace pstruha duhového v jednotlivých fázích odchovu. Hmotnost (g) FCR 31.7.2012 13.8.2012 23.8.2012 30.8.2012 23.9.2012 0,30±0,13 0,84±0,26 1,31±0,39 1,83±0,54 4,29±1,15 0,344 0,564 0,612 0,540 0,596 Průměrné FCR za celou dobu odchovu 7.10.2012 17.10.2012 6,95±1,94 8,31±2,44 0,682 0,886 0,603±0,150 Úhyn Celkové ztráty v průběhu inkubace, rozkrmu a dalšího odchovu činily 17,85 %, což je velmi nízké číslo. Z hlediska ztrát by bylo možné odchov označit za vysoce úspěšný. Na tomto výsledku se hlavní měrou podílela vyrovnanost obsádek, i celkově nízký počet malformací u plůdku. Svou roli sehrál i fakt, že celý cyklus odchovu byl navíc díky optimálním teplotním podmínkám velmi rychlý. Podrobné informace o ztrátách úhynem a kanibalismem uvádí Tab. 7. Tab. 7.: Přehled ztrát (v %) v průběhu inkubace jiker a odchovu plůdku u testovaných obsádek celosamičí populace pstruha duhového v jednotlivých fázích odchovu. Fáze odchovu Inkubace jiker Rozkrm Další odchov do 2 g Další odchov Celkem Ztráty 9,14 % 7,28 % 1,08 % 0,35 % 17,85 % 4.4. ODCHOV IV. - PSTRUH DUHOVÝ – CELOSAMIČÍ POPULACE Inkubace Jikry v očních bodech byly nasazeny 19.9.2012 na Rückel – Vackovy aparáty s přítokem vody. V průběhu inkubace byly denně odstraňovány uhynulé jikry. Líhnutí jiker bylo masové a velmi rychlé, započalo ráno 24. září a všechny jikry byly vylíhnuté již 25. září. Váčkový plůdek byl několik dní ponechán v aparátech a poté nasazen (30. září) na odchovné žlaby k rozkrmu. Rozkrm Začátek rozkrmu byl relativně rychlý (přechod na exogenní výživu 7. – 9. července), což znamenalo poměrně vyrovnaný růst obsádky a téměř nulový kanibalismus. Pstruh duhový na rozdíl od hybrida sivenů, byl od počátku příjmu krmiva výrazně žravější a svých menších sourozenců si všímal jen výjimečně. U tohoto odchovu bylo předem jasné, že nebude v průběhu ověřování technologie dokončen. Proto byla věnována větší pozornost fázi rozkrmu plůdku a od nasazení váčkového plůdku po přesazení na kruhové nádrže (29. října) bylo provedeno 5 kontrolních převážení obsádek (Tab. 8.). 17 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Růst, konverze krmiva Hmotnost odchovávaných ryb byla zjišťována pravidelnými přeloveními. Na základě zjištěných hodnot a množství spotřebovaného krmiva byl vypočten koeficient konverze krmiva (FCR) jako množství krmiva potřebné na 1 kg přírůstku obsádek. Zjištěné hodnoty jsou uvedeny v Tab. 8. Růst obsádek je přehledně graficky zobrazen na Obr. 8. Průměrný koeficient konverze krmiva pro rozkrmovou fázi odchovu bylo vypočteno FCR = 0,334 ± 0,218 kg krmiva.kg přírůstku-1. Tab. 8.: Sumární tabulka hodnot z jednotlivých přelovení a vypočteného koeficientu konverze krmiva u testovaných obsádek celosamičí populace pstruha duhového v jednotlivých fázích odchovu. 30.9.2012 8.10.2012 15.10.2012 22.10.2012 29.10.2012 Hmotnost (g) 0,11±0,02 0,13±0,03 0,23±0,06 0,30±0,06 0,43±0,09 FCR xxx 0,048* 0,199* 0,561 0,529 Průměrné FCR za celou dobu odchovu 0,334±0,218 *v tomto období plůdek ještě využíval k růstu živiny z váčku Úhyn Celkové ztráty v průběhu inkubace a rozkrmu činily 10,58 %, což je opět velmi nízké číslo. Z hlediska ztrát by bylo možné odchov označit za vysoce úspěšný. Na tomto výsledku se hlavní měrou podílela vyrovnanost obsádek, i celkově nízký počet malformací u plůdku. Svou roli sehrál i fakt, že celý cyklus inkubace a rozkrmu byl díky optimálním teplotním podmínkám velmi rychlý. Podrobné informace o ztrátách uvádí Tab. 9. Tab. 9.: Přehled ztrát (v %) v průběhu inkubace jiker a odchovu plůdku u testovaných obsádek celosamičí populace pstruha duhového v jednotlivých fázích odchovu. Fáze odchovu Inkubace jiker Rozkrm Celkem Ztráty 2,71 % 7,87 % 10,58 % 4.5. SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ODCHOVŮ Sumární výčet dat pro jednotlivé odchovy srovnává Tab. 10. Srovnání délky odchovu a rychlosti růstu s uvedením teploty vody v průběhu odchovu jednotlivých testovaných obsádek udává Obr. 4. Nejvýznamnější rozdíly v průběhu ověřování technologie jsou patrné u ztrát – v odchovu hybrida sivenů se jednalo o téměř trojnásobek hodnot dosažených v dalších odchovech, ty se mezi sebou zásadně nelišily. Pakliže však srovnáme ztráty dosažené v jednotlivých odchovech s literaturou (Pokorný a kol., 1998, Příhoda, 2006) jsou získaná data vynikající pro odchovy pstruha duhového a uspokojivé i pro hybrida sivenů. Zvýšené ztráty v odchovu hybrida sivenů byly způsobené vysokou mírou kanibalismu. Ta byla zaviněna vysokým rozrůstem obsádky, který vyplynul z velmi dlouhého období kulení a 18 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH rovněž prvotního rozkrmu. Příčinou byl významný pokles teploty vody v těchto obdobích. Navíc byla v průběhu odchovu hybrida sivena amerického a arktického zjištěna statisticky významně vyšší variabilita teplot (Levenův test, F = 42,86; P < 10-6) a teplota vody v tomto odchovu byla signifikantně nejnižší (Kruskal-Wallisův test, H = 121,70; P < 10-4) (Obr. 5.). Tento faktor mohl výrazně ovlivnit i růst těchto obsádek, a proto mu byla věnována další pozornost. Tab. 10.: Shrnutí jednotlivých nejdůležitějších dat získaných v jednotlivých odchovech (odchov hybrida sivena amerického a arktického a třech odchovů celosamičí populace pstruha duhového označeny jako PdAF I.-III.) v průběhu ověřování technologie. Počet dní Obsádka odchovu celkem Do 2 g Hybrid sivenů 159 >159 PdAF I. 70 70 PdAF II. 121 76 PdAF III. 42* xxx *Sledování odchovu ukončeno po 42 technickou zprávu. Teplota (°C) FCR Ztráty (%) do 2 g celkové 10,53±3,42 0,64±0,13 42,71 42,71 14,40±1,57 0,44±0,06 19,8 13,62 14,34±1,93 0,60±0,15 12,2 17,85 12,29±1,13 0,33±0,22 xxx 10,58 dnech z důvodu začátku zpracovávání dat pro Obr. 4.: Přehledné porovnání růstu obsádek v jednotlivých odchovech (odchov hybrida sivena amerického a arktického a třech odchovů celosamičí populace pstruha duhového označeny jako PdAll-female I.-III.) v průběhu ověřování technologie. 19 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obr. 5.: Teplota vody v průběhu odchovu všech sledovaných obsádek: hybrida sivena amerického a arktického a celosamičí populace pstruha duhového (odchov I., II. a III.). Různá písmena nad jednotlivými skupinami značí statisticky významný rozdíl (KruskalWallisova ANOVA, H = 121,70; P < 10-4) na hladině významnosti α = 0,05. Pomocí analýzy kovariance byly analyzovány všechny tři obsádky, u nichž byl v průběhu ověřování technologie dokončen odchov. Jako spojitá nezávislá proměnná zde figurovaly délka odchovu ve dnech a teplota vody v průběhu odchovu. Pro objektivní posouzení schopností obsádek byla analyzována data vždy od počátku exogenní výživy tj. pouze doba od počátku rozkrmu a následně další rozkrm a odchov. Byl tak odstraněn efekt dlouhé inkubace jiker sivena při velmi nízkých teplotách vody. Data pro toto sledované období jsou patrná na Obr. 6. Dle výsledků analýzy kovariance a následného Tukey HSD testu byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými odchovy (F = 5,04; P = 0,0117). Konkrétně obsádka hybrida sivena amerického a arktického by při teoretické stejné teplotě vody (14,16 °C) a stejné době odchovu (34,4 dne) signifikantně zaostávala v růstu za obsádkami celosamičí populace pstruha duhového (Obr. 7). Tento efekt je možné vysvětlit dvěmi hypotézami. Tou první je horší koeficient konverze krmiva u hybrida sivenů. Nicméně, v porovnání s hodnotami dosaženými u odchovu celosamičích populací pstruha duhového tento rozdíl není statisticky významný. Navíc u všech odchovů bylo dosaženo vynikajících výsledků konverze krmiva. Dalším a pravděpodobně významnějším faktorem, který ovlivnil pomalejší růst obsádky hybrida sivenů v porovnání s obsádkami pstruha duhového je odlišné potravní chování. Obsádky pstruha duhového byly „žravější“ a byly schopné v průběhu celého odchovu přijímat krmnou dávku na hladině 5 % biomasy obsádky. U obsádky hybrida sivena amerického a arktického se maximální hodnoty krmné dávky pohybovali na úrovni 4 % biomasy, ale pouze v první polovině odchovu. 20 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obr. 6.: Růst obsádek hybrida sivena amerického a arktického a celosamičí populace pstruha duhového (odchov I. a II.) v období od začátku exogenní výživy po konec odchovu. Obr. 7.: Rozdíl ve hmotnosti obsádek hybrida sivena amerického a arktického a celosamičí populace pstruha duhového (odchov I. a II.) při teoretické stejné teplotě vody a stejné době odchovu na základě analýzy kovariance (ANCOVA, F = 5,04; P = 0,0117). Různá písmena nad jednotlivými skupinami značí statisticky významný rozdíl na hladině významnosti α = 0,05. 21 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 5. Závěr Závěrem je možné konstatovat, že byla úspěšně ověřena technologie chovu násad lososovitých ryb v recirkulační líhni. Tato technologie je jediným potenciálním řešením zvýšení produkce kvalitních násad lososovitých ryb v našich podmínkách z důvodu nepřítomnosti nebo malé vydatnosti zdrojů kvalitní přítokové vody v ČR. Navíc zde proběhl úspěšný odchov potenciálně velmi zajímavého produktu – hybrida sivena amerického a arktického, který může být zajímavou alternativou k obvykle dostupným lososovitým rybám na trhu. Přestože hybrid sivenů vykazoval horší výsledky než kontrolní obsádky pstruha duhového, výsledky odchovu byly rovněž vysoce kvalitní (zejména koeficient konverze krmiva). Problémy v průběhu odchovu - rozvleklost líhnutí a přechodu na exogenní výživu, které vedlo k velkému rozrůstu a následné vysoké míře kanibalismu – jsou řešitelné na úrovni managementu teplot a hustoty obsádek v recirkulační líhni. Nevýhodou hybrida sivena amerického a arktického je ale zejména v dostupnosti jeho jiker k nasazení pouze 1x ročně v zimním období. Přesto může být cennou alternativou a zpestřením na trhu tržních ryb, stejně tak jako atraktivní rybou komerčních rybářských revírů. Pro potřeby dalšího ověření a efektivity recirkulační líhně a pro porovnání s výsledky hybrida sivenů byly provedeny tři další odchovy na celosamičí populaci pstruha duhového. Tyto odchovy potvrdily vysokou efektivitu ověřované technologie v chovech raných stádií lososovitých ryb. Pokud shrneme výsledky všech provedených odchovů v průběhu roku, můžeme konstatovat, že byl ověřen vysoce efektivní technologický postup umožňující získání násadového materiálu lososovitých ryby několikrát ročně. Navíc bez potřeby vydatného zdroje, bez kontaktu s povrchovými vodami a bez přímého vlivu klimatických vlivů. Tato technická zpráva podává jasný obrázek o tom, že tento postup může být doporučen pro další realizace v rámci ČR. Při zachování zoohygieny chovu a kvalitní líhňařské obsluhy je možné velmi efektivně získávat pomocí této technologie celoročně nemocí prostou a kvalitní násadovou rybu. Absence nemocí násadových ryb je potom základem produkce tržních ryb v recirkulačních systémech. Pomocí recirkulačních technologií je zároveň řešitelný nedostatek vhodných vodních zdrojů pro líhně a odchovná zařízení pro lososovité ryby (Národní strategický plán pro oblast rybářství na období 20072013). Tato metoda chovu násadových ryb zároveň eliminuje kromě spotřeby čerstvé vody i množství odpadní vody. Tyto dva faktory jsou důležitými aspekty trvalé udržitelnosti sektoru rybářství jako celku a v budoucnu jejich význam ještě zesílí. Literatura: Brown, N., 2011. Habibut aquaculture in North America. In: Daniels, H.V., Watanabe, W.O. (eds), Practical flatfish culture and stock enhancement, Blackwell Publishing, s. 3-29. D’Orbcastel, E.R., Blancheton, J.P., Belaud, A., 2009a. Water quality and rainbow trout performance in a Danish Model Farm recirculating system: Comparison with a flow through system. Aquacultural Engineering, 40: 135-143. Head, W.D., Watanabe, W.O., 1995. Economic analysis of a commercial-scale recirculating, brakish water hatchery for Florida red tilapia. Journal of Applied Aquaculture, 5: 1-23. Jokumsen, A., Svendsen L.M., 2010. Farming of freshwater rainbow trout in Denmark. DTU Aqua, National Institute of Aquatic Resources, Denmark, 48 s. 22 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Kouba, A., Carral, J.M., Buřič, M., Mráz, J., Policar, T., Kozák, P., 2010. Artificial incubation of noble crayfish (Astacus astacus) eggs in a partial recirculating system using formaldehyde as antifungal treatment. Aquaculture Research 41: e618-e623. Kouřil, J., Hamáčková, J., Stejskal, V. 2008a. Recirkulační akvakulturní systémy pro chov ryb. Edice Metodik (technologická řada) č. 87, VÚRH JU Vodňany, 40 s. Kouřil, J., Mareš, J., Pokorný, J., Adámek, Z., Randák, T., Kolářová, J., Palíková, V. 2008b. Chov lososovitých ryb, lipana a síhů. Monografie. VÚRH JU Vodňany. Leitritz, E., 1962. A closed hatchery water-suply system. The Progressive Fish-Culturist, 24: 91-93. Leitritz, E., Conklin Lewis, R., 1980. Trout and salmon culture: hatchery methods. California Fish Bulletin number 164, ANR Publications, USA, 197s. Martins, C.I.M., Eding, E.H., Verdegem, M.C.J., Heinsbroek, L.T.N., Schneider, O., Blancheton, J.P., D'Orbcastel, E.R., Verreth, J.A.J., 2010. New developments in recirculating aquaculture systems in Europe: A perspective on environmental sustainability. Aquacultural Engineering 43: 83–93. Národní strategický plán pro oblast rybářství na období 2007-2013. Ministerstvo zemědělství České republiky, Schváleno usnesením vlády č. 854/2007 dne 25. července 2007, 49s. Pokorný J., Adámek Z., Dvořák J., Šrámek V., 1998: Pstruhařství. Informatorium Praha, 242 s. Příhoda, J., 2006. Chov lososovitých rýb. STYLE, Slovensko, 209s. Rasmussen, R.S., Larsen, F.H., Jensen, S., 2007. Fin condition and growth among rainbow trout reared at different sizes, densities and feeding frequencies in high-temperature recirculated water. Aquaculture International, 15: 97-107. Rawlinson, P., Forster, A., 2001. The economics of recirculation aquaculture. Microbehaviour and Macroresults: Proceedings of the Tenth Biennial Conference of the International Institute of Fisheries Economics and Trade. Oregon State University, Corvallis, USA, 14s. Valenti, W.C., Daniels, W.H., 2000. Recirculating hatchery systems and management. In: New, M.B., Valenti, W.C. (eds), Freshwater prawn culture: The farming of Macrobrachium rosenbergii, Blackwell Publishing, Oxford, s. 69-90. 23 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FOTOPŘÍLOHA: Obr. 8.: Jikry v očních bodech připravené pro nasazení k inkubaci. Obr. 9.: Váčkový plůdek hybrida sivena amerického a arktického na inkubačním aparátu. 24 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obr. 10.: V průběhu inkubace a raného odchovu plůdku je obvyklé určité procento obsádky s vývojovými vadami a malformacemi. Obr. 11.: Hybrida sivena amerického a arktického před koncem odchovu na kruhových nádržích. 25 FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Obr. 12.: Konečný produkt recirkulační líhně – násada hybrida sivena amerického a arktického pro nasazení k dalšímu odchovu. 26
Podobné dokumenty
Sbroník ke stažení - Rybářské sdružení České republiky
jako jedna z nejdříve domestikovaných ryb (Balon, 1995). Na území České republiky představuje podíl kapra 86 - 87 % z celkové produkce ryb. Tato produkce je dosahována při použití polointenzivního
...
BREF WTI-CAST E
a prevenci emisí do ovzduší. Důraz je nutné klást na prevenci vzniku a substituci znečišťujících látek.
Emise z bodových zdrojů se vztahují k takovým emisím, které mají původ ve shromažďování plynů...