18. Výživa a krmení prasat

krmná dávka z doby konvenčního chovu prasat na farmě, ale v současných cenách. Při tomto porovnání je nejvýznamějším prvkem použití
a nepoužití importovaného sojového extrahovaného šrotu.
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
Krmná směs A2 (cca 40 – 70 kg živé hmotnosti prasate), příjem směsi 2,5kg/kus a den
Krmivo
množství (%=kg)
cena/kg (v Kč)
cena /den (v Kč)
obsah NL (v %)
příjem NL/den (v kg)
cena 1kg NL (v Kč )
Ječmen
Pšenice
45%=1,125kg
3,-
3,37
10,4
0,117
28,90
36%=0,900kg
2,50
2,25
12,5
0,112
20,00
Soj.extr.š.
Řepk.pokr.
14%=0,350kg
8,-
2,80
48
0,168
16,70
4%=0,100kg
4,10
0,41
27
0,027
15,20
Premix
1%=0,025kg
45,-
1,13
80
0,020
9,40*
* - obsah syntetických aminokyselin v premixu
Celkem 100%=2,500kg
Cena 1 kg směsi …………….. 3,98 Kč
Cena 1 krmného dne …………………. 9,96 Kč
NL v 1 kg krmné směsi ………………………….. 17,78 %
Příjem NL za 1 krmný den ……………………………………... 0,444 kg
Cena za 1 kg NL obsažených v krmné směsi ………………………………. 23,24 Kč
Téma:
Výživa a krmení prasat
- praktické zkušenosti ekofarmy Sasov
Autoři:
č.18.
Sklenář Josef Metodické listy
Prasata nejsou schopna pro svou výživu využít celulózu, tzn. že se „nemohou napást“. Jsme v jejich případě odkázáni na jadrná krmiva a na
více či méně koncentrovaná bílkovinná krmiva. Mnohem důležitější je zde také vybalancování jednotlivých složek krmné dávky. Musíme
pochopit podstatu a průběh růstu těchto hospodářských zvířat.
Průběh růstu zvířete nejlépe znázorníme pomocí tzv. růstové křivky:
2. BIO krmná dávka
Vycházíme z aktuální krmné dávky v našem bio chovu prasat. Tato krmná dávka je tvořena tak, aby co nejvíce vyhovovala potřebám
zvířete (hodnotné, pestré a vyvážené zastoupení jednotlivých složek), aby vyhovovala předpisům ekologického zemědělství, ale bohužel
do značné míry také tak, jak nám dovolí dostupnost, vhodnost a cena jednotlivých složek možné krmné dávky. V současné době
využíváme z bílkovinných krmiv pouze hrách, řepkové pokrutiny, pšeničné klíčky a sušené mláto. Tato krmiva jsou z hlediska NL málo
koncentrovaná a mají svá omezení.
BIO krmná směs A2 (cca 40 – 70 kg živé hmotnosti prasate), příjem směsi 2,5kg/kus a den
Krmivo
množství
cena/kg
cena /den
obsah NL
příjem NL/den
cena 1kg NL
Ječmen přvl
31%=0,775kg
3,50 Kč
2,70 Kč
10,4%
0,081kg
33,30 Kč
Pšenice přvl
12%=0,3 kg
3,50 Kč
1,05 Kč
12,5%
0,038kg
27,60 Kč
Pšenice bio
20%=0,5 kg
4,- Kč
2,- Kč
12,5%
0,062kg
32,30 Kč
Hrách bio
20%=0,5 kg
6,50 Kč
3,25 Kč
20 %
0,1 kg
32,50 Kč
Pš.klíčky k
10%=0,25kg
4,60 Kč
1,15 Kč
22,4%
0,056kg
20,50 Kč
Řepk.pokr.
5%=0,125kg
4,10 Kč
0,50 Kč
27 %
0,034kg
14,70 Kč
Premix
2%=0,05kg
15,55 Kč
0,80 Kč
Celkem
100%=2,5 kg
4,60 Kč
11,50 Kč
14,8% !!!
0,371kg
31,- Kč
Vyhodnocení:
Ekologicky krmené prase (naše) přijme za den o 16,4 % méně NL, než prase krmené konvenčně (naše v době konv. chovu). Za jednotku NL
v krmivu zaplatíme o 33,4 % více, než bychom zaplatili, kdybychom krmili prasata nadále konvenčně. Za 1 kg směsi zaplatíme o 15,6 %
více a přírůstek touto směsí docílíme znatelně nižší. Zmasilost ekologických prasat je také znatelně horší. Při bio chovu jsou vyšší náklady
na práci, na režii a vysoké náklady na rekonstrukci stájí kvůli předpisům EZ.
Závěr
Správná vybalancovaná výživa je předpokladem pro zdárný vývin jedince a je základním atributem pro dobrou ekonomiku chovu. Je na
chovateli, jakou cestu zvolí. Zda se bude snažit soupeřit s konvenčními chovy, bude tvořit co nejbohatší krmné směsi a chovat výkonné
hybridy, nebo zvolí extenzitu. Tj. méně výkonná plemena a méně intenzivní krmiva. I v podmínkách EZ lze jít oběma cestami. Podmínkou
dlouhodobé úspěšnosti farmy je prodej produktů za rentabilní ceny.
Literatura:
Výživa a krmenie hospodárskych zvierat, Michal Kováč akolektív, 1989 Príroda
Chov prasat, Prof.Ing.Stanislav Buchta, DrSc. a kolektiv, 1990 VŠZ Brno
Chov drůbeže (přednášky), Prof. Ing. Vladimír Lazar, DrSc., 1990 VŠZ Brno
Obecná zootechnika (Vybrané kapitoly), Doc. Ing. Norbert Mašek, CSc. a kolektiv, 1981 VŠZ Brno
Zákon č. 242/2000 Sb. a Vyhláška MZe č. 53/2001 Sb. s komentářem, 2001 MZe ČR
Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat – Příspěvek k dosažení citlivého přístupu k přírodě, Dr. Michael Rist a spolupracovníci, 1994
Nakladatelství RUBICO s.r.o.
EPOS
Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR
V. Nezvala 977, 675 71 Náměšť nad Oslavou
tel.: +420 568 620 069
fax: +420 568 620 547
Růstová křivka spojuje hodnoty živé hmotnosti zvířete v jednotlivých časových intervalech (měsících). Celý průběh růstu lze dle této
sigmoidní křivky rozdělit do dvou fází, z nichž první se označuje jako autoakcelerační ( zrychlující se) a druhá jako autoretardační
(zpomalující se). Bod zvratu (inflexe) tedy rozděluje křivku v podstatě do dvou oblouků. U prasat je tento bod zvratu přibližně při živé
hmotnosti 110 kg. Proto se doporučuje vykrmovat prasata pouze do této hmotnosti. Nad 110 až 120 kg začíná být výkrm ztrátový. Denní
přírůstky hmotnosti se do bodu zvratu (u prasat ve stáří 6 – 8 měsíců) zvyšují až na své maximum, při výkrmu nad tuto hranici se přírůstek
prudce snižuje, snižuje se efektivita výkrmu. Dalším podstatným důvodem, proč vykrmovat prasata max. do 120 kg je také zvyšující se
podíl tuku v jatečném těle. Z hlediska jatečné hodnoty nás zajímá vývin největších tkání v těle, tj. kostry, svaloviny a tuku. Během života
zvířete rostou tyto tkáně nerovnoměrně. Nejprve dosahuje vrcholu intenzity růstu kostra, která také růst nejdříve ukončí. Po ní následuje
vlna intenzivního růstu svaloviny a nakonec tukové tkáně. U prasat končí vlna růstu svaloviny a nastupuje růst tukové tkáně právě při živé
hmotnosti cca 110 kg. Na konci výkrmu se doporučuje používat krmnou dávku méně koncentrovanou s větším podílem vlákniny také
z důvodu začínající tvorby tuku. Naopak ve fázi od odstavu do cca 80 kg živé hmotnosti by měla prasata dostávat živiny v koncentrované
formě. V evropských podmínkách se vyžaduje co nejvyšší podíl svaloviny a nižší podíl tuku, to se zjišťuje měřícími metodami při porážce.
Hodnocení zmasilosti a následně i ocenění prasete se provádí tzv. EUROP systémem. Zjednodušeně řečeno, čím více sádla, tím nižší cena.
Pro kulinářskou kvalitu masa je sice žádoucí určitý obsah nitrosvalového tuku a při delším výkrmu je maso tzv. vyzrálejší, ale dokud to
nebude odběratelem vyžadováno a oceněno, je nutné produkovat maso, ne tuk a na jatka dávat prasata ve 110 kg. Je to paradox, na jatkách
v ČR se vyžaduje co nejnižší obsah sádla, ale potom se velké množství sádla importuje, protože je potřeba při výrobě salámů. Vše je
podřízeno požadavkem zákazníka. Pokud maloodběratel vyžaduje těžší a tučnější prase jako z domácí zabijačky a je ochoten za to zaplatit,
má ho mít. Pokud italský zákazník chce stopadesátikolová prasata a zaplatí za to, má je mít. Schopnost růst, schopnost hospodárně přetvářet
živiny krmiva na vlastní tělesnou hmotu i předpoklady pro dobrou zmasilost jsou vedle již popsaných faktorů a technologie chovu dány také
genofondem zvířat, tj. správnou volbou plemen, resp. jejich kříženců. Nejdůležitějším předpokladem pro úspěšný výkrm a chov prasat je
však jejich kvalitní a dostatečná výživa a krmení. V podmínkách ekologického zemědělství jsou denní přírůstky nižší, délka výkrmu vyšší,
využití krmiv horší a cena krmiv vyšší (viz. níže). Výbornou publikací, ve které jsou praktické návrhy technologií přirozeného způsobu chovu
je „Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat – příspěvek k dosažení citlivého přístupu k přírodě“, Michael Rist a spolupracovníci,1994
– Nakladatelství RUBICO s.r.o.
Předpisy pro ekologické zemědělství
Pravidla EZ jsou dána Nařízením (EHS) č. 2092/91, zákonem č. 242/2000 Sb. a Vyhláškou Mze č. 53/2001 Sb. (dále jen zákon).
Výživa zvířat na ekofarmě by měla být zásadně zajištěna kvalitními, zdravotně nezávadnými krmivy, vyprodukovanými ze zdrojů ekofarmy
a vyváženými podle nutričních potřeb zvířat. Co se týče výživy a krmení monogastrů, není možné všechny složky krmné dávky vyprodukovat
na vlastní ekofarmě. Zásady a omezení jsou následující:
1. Nákup krmiv - osvědčených produktů ekologického zemědělství od jiných ekozemědělců nebo obchodníků.
2. Z celkového objemu krmiv v přepočtu na sušinu může pocházet z přechodného období nejvýše 30 %, pokud jsou tato krmiva nakupována,
nebo nejvýše 60 %, pokud krmiva z přechodného období pocházejí z vlastní ekofarmy. Nákup a použití vlastních krmiv z přechodného
období lze i kombinovat, ale celkový podíl těchto krmiv nesmí přesáhnout 60 % (např. 30 % nakoupených a 30 % vlastních). Nakupovaná
krmiva z přechodného období musí být osvědčena, tj. musí pocházet z druhého roku přechodného období.
3. Nejvyšší podíl krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z př. období (tj. konvenčních krmiv) z celkové roční krmné dávky v přepočtu na
sušinu může u monogastrů činit nejvýše 20 %, v denní krmné dávce pak nejvýše 25 %. Používány mohou být jenom druhy konvenčních
krmiv povolené (nezakázané) zákonem.
4. Pro každých 10 prasat se zřizuje nejméně jedno napájecí místo. V krmné dávce všech kategorií prasat se zařazují objemná statková krmiva
(zelená píce, senáž, seno, brambory apod.). Množství těchto objemných krmiv není předepsáno. V letním období musí být prasatům zajištěn
přístup k zelené píci.
5. Krmiva pro monogastry, která nelze použít:
a) extrahované šroty (sem patří zejména sójový extrahovaný šrot) – vedlejší produkt chemické extrakce oleje
pokrutiny (vedlejší produkt výroby rostlinného oleje lisováním – např. řepkové pokrutiny) lze použít
b) úsušky živočišného původu (sem patří zejména masokostní moučka a mléčné náhražky)
rybí moučku a další krmiva uvedená v zákonu lze použít
c) syntetické aminokyseliny a jejich analogy (sem patří zejména syntetický lyzin)
d) doplňkové látky:
stimulátory růstu
antioxidanty mimo kyseliny L-askorbové
zchutňovadla s výjimkou přirozeně se vyskytujících látek a bylinných přípravků
pojiva s výjimkou látek viz. zákon
konzervanty mimo konzervace píce viz. zákon (pro konz. vlhkého zrna nelze použít!)?
mikroorganismy používané pro konzervaci
lze použít sušené pivovarské kvasnice, ale musí k nim dodavatel zaručit GMO FREE
barviva s výjimkou látek viz. zákon
emulgátory, stabilizátory, stabilizující a želírující látky s výjimkou látek viz. zákon
regulátory kyselosti s výjimkou viz. zákon
varia
vitamíny pro monogastry použít lze
e) samozřejmě nelze použít krmiva z geneticky modifikovaných organismů (GMO)
f) v krmivu nesmí být antibiotika
Výživa a krmení prasat
1. Technologie krmení
Předně je třeba zvolit správnou technologii krmení. Při tom musíme vycházet z dostupnosti krmiv (sypké směsi, vlhká krmiva- např. pařené
brambory), z kapacity stáje, tj. plánovaného počtu zvířat. Obecně volíme mezi technologií suchých krmiv (šroty, krmné směsi) a technologií
vlhkých krmiv (zakládání do koryt). Dále volíme mezi ad-libitním krmením a řízenou výživou - dávkovaným krmením. V našich podmínkách
je nejčastější ad-libitní krmení suchými krmivy. Dávkované krmení (krmné automaty) jsou pro velmi vysoké investiční náklady použitelné
pouze při velmi vysokých koncentracích zvířat, tedy ne pro ekochovy. Krmení vlhkými krmivy je náročnější na lidskou práci. Pracnost
zakládání krmiva je jeden z nejdůležitějších faktorů volby technologie krmení, ale při velmi nízkém počtu zvířat asi nebude hrát takovou roli.
Musíme dbát na to, aby všechna zvířata měla bezproblémový přístup jak ke krmnému místu, tak k napájecímu místu.
2. Tvorba krmných dávek
Receptury krmných směsí včetně minerálních a vitaminózních doplňků je dobré tvořit s odborným výživářem. Každá kategorie prasat
vyžaduje více či méně odlišné krmení. Obecně se krmná dávka skládá z proteinové složky (bílkoviny, dusíkaté látky), energetické složky
(cukry a tuky) a vlákniny (celulóza, balast). Pro tvorbu masa a mléka je rozhodující obsah proteinů a jejich složení. Energie je nutná pro
všechny životní pochody, ale její nadbytek vede ke zvýšené tvorbě sádla. Vláknina není stravitelná a její vyšší obsah snižuje stravitelnost celé
krmné směsi, ale z dietetických důvodů je nepostradatelná. Další složkou krmné dávky by měli být vitaminózní a minerální krmné doplňky.
Moderní a úspěšná výživa prasat se bez vitamínů a minerálů neobejde. Dalo by se říci, že bez nich zvířata strádají. Nejčastěji se používají
krmná sůl, krmný vápenec a dikalcium fosfát. Vitamíny a stopové prvky se dodávají ve speciálních premixech odpovídajících předpisům
ekologického zemědělství. V případě výskytu parazitů v trusu, na kůži nebo ve vnitřních orgánech je vhodné po poradě s veterinárním
lékařem indikovat v krmivu prostředky k odčervení.
Krmiva vhodná pro prasata
2.1. mezi základní obiloviny patří ječmen a pšenice
Ječmen je nezbytný pro svou energetickou hodnotu a obsah vlákniny (pluch), v pšenici je důležitý obsah bílkovin v lepku a pšeničných
klíčcích. Ideální poměr ječmene a pšenice v krmné dávce je 1:1. Pšenici lze částečně nahradit žitem, popř. křížencem pšenice a žita
(tritikale), ale celkový podíl žita by neměl být vyšší než 15 % (tritikale 40 %) pro obsah antinutričních látek. Celkový podíl lepkových
bezpluchých obilovin (pšenice, žito) v krmné dávce by neměl být vyšší než 50 %. V trávicím traktu by se tvořilo těsto, které by zamezovalo
jeho správné činnosti.
2.2. vláknina
Potřebnou vlákninu můžeme dodávat prostřednictvím všech pluchatých obilovin včetně pohanky (pozor pohanky maximálně 10 %).
Základní obilovinou s vyšším obsahem vlákniny je pluchatý oves, např. pro březí prasnice je velmi vhodný (dává se až v 30 %). Oves
obsahuje avenin, který podporuje dobrou reprodukci prasat.
2.3. téměř nejdůležitější složkou krmné dávky pro prasata jsou bílkovinná krmiva
a) mezi základní plodiny s vyšším obsahem bílkovin jsou luskoviny. Nejvyšší obsah bílkovin a nejlepší aminokyselinové složení má sója.
Sója má ale několik rizik. Předně se nedá pro obsah antinutričních látek krmit v syrovém stavu, musí se tepelně ošetřit (např.extrudovatsojafloky). Při pěstování vyžaduje dobré klimatické podmínky. Obsahuje vysoký podíl oleje, což snižuje její skladovatelnost (nebezpečí
žluknutí). U sóji, zejména importované, je vyšší riziko GMO. Sójové boby jsou pro krmení prasat příliš drahé. Cestou může být nová
kanadská odrůda sóji VISION, která se dá dobře pěstovat i ve vyšších oblastech ČR a není geneticky modifikovaná, ale nutnost extruze zde
zůstává a její využití je spíš pro přímé konzumní účely.
b) v našich podmínkách je asi nejpoužívanější hrách, event. peluška. Nemusí se extrudovat a je dobře skladovatelný. Má však horší obsah
bílkovin a pro nebezpečí nadýmání zvířat má také svá omezení. Jeho podíl by neměl překročit 20 %. Zvířata s omezeným pohybem (zejména
kojící prasnice) by měla dostat hrachu méně (do 13 %). Peluška je hořká, proto při obsahu nad 10 % snižuje chutnost krmné směsi.
c) z dalších bílkovinných krmných doplňků lze použít:
- řepkové pokrutiny (hořké – max. 8 %, pozor na GMO!)
- pšeničné klíčky (výborný doplněk, zajímavý obsah vitamínů)
- sušené pivovarské mláto (vyšší podíl vlákniny)
- sušené pivovarské kvasnice (nutné prokázání GMO FREE, krmení kvasnic do nedávné doby Nařízení EU nepřipouštělo).
Sušená bramborová bílkovina- skvělé krmivo (60% NL) v Německu a v Rakousku hojně používané, ale bohužel na českém trhu absolutně
nedostupné. Sušená kukuřičná bílkovina má vysoké riziko GMO. Rybí moučka má vynikající obsah bílkovin i složení aminokyselin, ale
hrozí zde možnost záměny nebo přimíchání s masokostní moučkou u výrobce, či dovozce. Rybí moučka zanechává pach rybiny v mase,
mořský rybolov a doprava na velkou vzdálenost nejsou zrovna ekologické a v mořských rybách mohou být rezidua škodlivin.
3. Specifika jednotlivých kategorií prasat
3.1. Základní věcí v chovu prasat je plodnost prasnic a následně dobrá mléčnost prasnic. To podstatným způsobem ovlivňuje jejich výživa.
Pro březí prasnice je obecně doporučována méně koncentrovaná krmná dávka s vyšším obsahem vlákniny proti zatloustávání prasnic
a následným poruchám plodnosti. Pro dobrý vývin plodů je velmi důležitý vyšší a správný obsah vitamínů (především vitamín E) a minerálů.
Pro kojící prasnice je naopak velmi důležité zajistit vyšší podíl proteinů, z minerálů především vápník.
3.2. Pro selata je nejlepším krmivem mateřské mléko. Obsahuje přesně ten správný podíl jednotlivých živin, má správné aminokyselinové
složení bílkovin, nezbytný obsah vitamínů a minerálů a v neposlední řadě obsahuje mléko protilátky potřebné k imunizaci selat. Obecně,
čím déle dojde k odstavu, tím lépe. Na druhé straně je v klasických chovech nutné odstavovat selata dříve, aby mohla prasnice znovu
zabřeznout. Tento problém lze vyřešit tzv. rodinovým způsobem chovu se zapouštěním kojících prasnic (popsáno níže).
3.3. Od odstavu by selata měla být krmena vydatnou koncentrovanou krmnou směsí, protože se v této době tvoří nejintenzivněji svalovina.
Mateřským mlékem je výkrm výborně nastartován. Přechod mezi krmením mlékem a výživou pouze ze směsi je velmi kritický. Obecně,
čím déle odstavujeme selata, tím navyklejší jsou na směs. Krátce po odstavu (cca 14 dní) je dobré podávat selatům méně koncentrovanou
„přechodnou“ krmnou směs, v této době je velké nebezpečí přežrání bílkovinami a následné enterotoxemie (otrava amoniakem – vyšší
úhyny). V poslední fázi výkrmu je dobré zařadit méně koncentrovanou směs, tzv. CDP (viz. výše).
4. Příklady složení krmných směsí pro jednotlivé kategorie prasat na Biofarmě Sasov v Jihlavě- Sasově:
4.1. PB (prasnice březí po odstavu selat)
- pšenice 32%, tritikale 12%, ječmen 7%, oves 30%, hrách 5%, peluška 6%, pš.klíčky 5%, krmný doplněk (minerály+vitamíny) 3%
4.2. PK1 (prasnice kojící v porodně- do 1 měsíce stáří selat)
- pšenice 33%, tritikale 10%, ječmen 15%, hrách 15%, peluška 5%, pš.klíčky 15%, řepkové pokrutiny 4%, krmný doplněk (minerály+vitamíny) 3%
4.3. PK2 (prasnice kojící a jejich selata v rodinkách druhý měsíc)
- pšenice 35%, tritikale 12%, ječmen 10%, oves 13%, hrách 9%, peluška 6%, pš.klíčky 9%, řepkové pokrutiny 3%, krmný doplněk
(minerály+vitamíny) 3%
4.4. A1 (selata a prasnice v rodinkách první měsíc)
- pšenice 34%, tritikale 12%, ječmen 10%, oves 6%, hrách 14%, peluška 6%, pš.klíčky 10%, řepkové pokrutiny 5%, krmný doplněk
(minerály+vitamíny) 2,9%
4.5. A2 (prasata výkrm 14 dní po odstavu až 80kg ž.hmotnosti)
- pšenice 35%, tritikale 12%, ječmen 9%, oves 4%, hrách 19%, peluška 6%, pš.klíčky 8%, řepkové pokrutiny 5%, krmný doplněk
(minerály+vitamíny) 2,3%
+ A2 FLU (s přídavkem flubenolu = medikace odčervovadla – od odstavu po dobu 14 dnů)
4.6. A3 (CDP – výkrm od 80 kg ž.hmotnosti prasat)
- pšenice 41%, tritikale 13%, ječmen 5%, oves 10%, hrách 12%, peluška 7%, pš.klíčky 6%, řepkové pokrutiny 4%, krmný doplněk
(minerály+vitamíny) 2,2%
Poznámka: Procentické podíly jsou kalkulovány dle nutričních požadavků, ale také podle momentálního množství, které je k dispozici.
Krmná dávka může být sestavena jinak, ale musí splňovat obojí. Všechna zvířata dostávají navíc zelenou píci nebo senáž a v omezené míře
krmné pečivo, příp. pařené brambory.
5. Technologie a způsob chovu prasat na Biofarmě Sasov v Jihlavě- Sasově:
Život prasátek začíná porodem v porodně prasnic. Zde jsou spolu s matkami (počet odchovaných selat na farmě se pohybuje kolem 20 ks
selat za rok ve dvou vrzích) ve hlídaném stájovém prostředí na vyhřívaných podlážkách a jsou vydatně kojena mlékem do 1. měsíce svého
věku. Zde již začíná příkrm krmnou směsí i senáží nebo zelenou pící (společně s prasnicemi). Po dosažení 1 měsíce věku selat je v jiné stáji
založena tzv. rodinka. V takové rodince je například 10 prasnic se selaty (přesunuty z porodny) a neustále 1 kanec, který kojící prasnice
zapouští a tak dochází ke dvojímu efektu. – Prasnice stále kojí selata a tím jim zajišťuje ideální výživu a ochranu proti chorobám a při tom
v ní již rostou další plody, další selata. Jelikož jsou zvířata stále pohromadě, mají k dispozici stelivovou slámu, mají neustále přístup do
výběhů na čerstvý vzduch a slunce, fungují zde přirozené životní pochody jako v přírodě, zvířata jsou maximálně otužilá a odolná vůči
chorobám i bez zbytečného očkování, léků a antibiotik.
K odstavu, tedy k oddělení prasnic a selat dochází až ve 3 měsících stáří selat. Když tedy selata přestanou pít mléko, jsou již plně adaptovaná
na krmnou směs a tento přechod, který je v klasických chovech, kde se selata odstavují již po 1 měsíci, velmi kritický, jim nečiní problémy.
Selata mají s matkou silnější sociální kontakt a jejich chov probíhá prakticky beze stresu.
Po odstavu zůstanou selata ve stejném prostředí, ve stejné stáji, jako doposud a zachovává se jejich maximální imunita. Prasnice se převedou
do březárny, kde čekají na další porod. Selata jsou asi v 7 měsících dokrmena a jdou na porážku.
Při všech přesunech v rámci farmy chodí prasata po svých a nejsou stresována převozy dopravními prostředky.
Srovnání ekonomiky výživy a krmení v biochovech a konvenčních chovech
Aneb proč musí být bio vepřové maso výrazně dražší než konvenční
Pro růst svaloviny (masa) u monogastrů je rozhodující příjem NL (množství a forma NL). Energie (sacharidy a tuky) jsou nutné pro
záchovnou dávku, nad tuto hranici však vede k ukládání tuku (sádla), což je ekonomicky nežádoucí. Toto tvrzení je sice zjednodušené a pro
růst svaloviny je samozřejmě důležitá i energie, ale pro tuto kalkulaci zůstaneme u tohoto zjednodušeného názoru.
1. Konvenční krmná dávka
Budeme uvažovat pouze o krmivech rostlinného původu, tzn. bez masokostní moučky. Dále nebereme v úvahu obsah stimulátorů růstu,
antibiotik, vitamínů, syntetických aminokyselin a vysoký podíl minerálů a stopových prvků v konvenčním premixu. Pro kalkulaci je použita